Upload
michal-padevet
View
23
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
bakalářská práce
Citation preview
Zpadoesk univerzita v Plzni
Fakulta filozofick
Bakalsk prce
Meity v esk republice
Aneta astn
Plze 2012
Zpadoesk univerzita v Plzni
Fakulta filozofick
Katedra blzkovchodnch studi
Studijn program Mezinrodn teritoriln studia
Studijn obor Blzkovchodn studia
Bakalsk prce
Meity v esk republice
Aneta astn
Vedouc prce:
Mgr. Veronika Sobotkov, Ph.D.
Katedra blzkovchodnch studi
Fakulta filozofick Zpadoesk univerzity v Plzni
Plze 2012
PROHLEN
estn prohlauji, e jsem bakalskou prci vypracovala samostatn
a pouila pouze uvedench pramena literatury.
Souhlasm se zveejnnm prce v souladu s pslunmi ustanovenmi zkona
. 111/1998 Sb., o vysokch kolch ve znn pozdjch pedpis, zkona
. 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm
(autorsk zkon) ve znn pozdjch pedpis a Studijnho a zkuebnho du
Zpadoesk univerzity v Plzni.
Podpis
V Plzni dne..
PODKOVN
Na tomto mst bych rda mnohokrt podkovala vedouc prce pan Mgr. Veronice
Sobotkov, Ph.D. za vbornou spoluprci, veden, cenn rady a pipomnky pi
zpracovvn tmatu.
Obsah
1 VOD.....................................................................................................1
2 VOD DO PROBLEMATIKY.................................................................3
2.1 O meit..........................................................................................3
2.2 Architektura a vybaven meity.......................................................5
2.3 Muslimov na zem esk republiky.............................................9
2.4 Meity a modlitebny na zem esk republiky............................14
2.4.1 Praha.......................................................................................14
2.4.2 Brno.........................................................................................16
2.4.3 Hradec Krlov.......................................................................19
2.4.4 Teplice.....................................................................................20
2.4.5 Ostatn.....................................................................................21
3 VZKUM..............................................................................................21
3.1 Metodologie...................................................................................21
3.2 Vsledky przkumu v Hradci Krlov............................................24
3.3 Vsledky provedenho przkumu v Brn......................................27
4 OBECN ZVRY VZKUMU............................................................30
5 ZVR.................................................................................................33
6 SEZNAM POUITCH ZDROJ............36
7 RESUM...............39
8 PLOHY.......40
1
1 VOD
Postoje obyvatel esk republiky k islmu, muslimm
a meitm, pedstavuj dlouhodob tma dleit a diskutovan. Na
aktulnosti mu pidaly tak negativn projevy obyvatel Hradce Krlov
vi plnovan vstavb meity ve mst. Vstavba meit i provoz
modliteben byl v na zemi vtinou provzen negativnmi projevy
ostatnch obyvatel.
Prv Hradec Krlov a Brno pat z mnoha dvod k mstm
s komplikovanmi vztahy ech k muslimm. Otzka vzjemnho
vnmn, tj. vzjemn obrazy kultur a nboenstv jsou dleitm
tmatem. Hlavn soust tchto obraz je identita jednotlivch aktr.
Hlavnm clem prce je zjistit, jak obyvatel Hradce Krlov
a Brna vnmaj muslimsk spoluobany, zda se stav proti existujcm
meitm i proti plnm na jejich vstavbu a jak jsou jejich hlavn
argumenty.
Pro naplnn tohoto cle je nutn zabvat se cli dlmi, kter s nm
souvis. Dlmi cli jsou: charakterizace meity obecn, zmapovn
historie muslim na zem esk republiky a pedstaven vech meit
a modliteben na naem zem. Nejdleitj innost pro naplnn
hlavnho cle prce je osobn vzkum ve zmnnch mstech.
Prce vychz z teoretickch i empirickch studi rznch
eskch i zahraninch autor. Informace jsou doplnny dlmi zdroji,
ktermi jsou zejmna osobn proveden przkum v Hradci Krlov
a Brn na jae roku 2012 a v men me tak informace zskan pi
konzultacch s editelem Islmskho centra a immem brnnsk meity.
Przkum byl kvalitativnho charakteru, tzn. osobn hloubkov
pohovor s omezenm potem respondent. Respondenti byli vybrn
zmrn tak, aby byly zastoupeny vechny vkov skupiny, ob pohlav
a dosaen rovn vzdln rovnm dlem. Bylo jich celkem deset
v kadm mst.
2
Prce se nejprve zam na teoretick vchodiska, jimi je el
meit, architektura, vybaven a historie meit a muslimskch komunit
v esk republice. Bude pracovat tak s metodologi, kter se ve ke
dvma przkumm provedenm osobn ve mstech, kde meitu maj
nebo kde se plnuje jej vstavba. Pot se vnuje vsledkm zmnnch
vzkum. Pro naplnn cle prce jsou zkoumny rznorod pohledy.
Prce pedstav, jak maj na meitu i jej vstavbu nzor
obyvatel vybranch mst dle provedenho przkumu a zvru bude
zhodnoceno naplnn cle, tedy jak konkrtn vci na n psob
negativn a jak faktory povauj na meit za negativn.
3
2 VOD DO PROBLEMATIKY
2.1 O meit
Slovo meita pochz z arabskho jazyka, konkrtn od slova
masdid. To znamen msto prostrac. Slovo bylo pevzato
z aramejtiny, anebo utvoeno samostatn ze slovesnho zkladu
sadada padat na tv (ped Bohem).1 Meita je pedevm rituln
zasvcenm prostorem, nikoli pouze stavbou. V nkterch zemch se
vlunost ummy symbolizuje zkazem vstupu do meity pro nevc.
Sami muslimov se ped vstupem do n mus rituln omt, zout a chovat
se velmi uctiv.2
Meity se krom Arbie budovaly v kadm centru, do nho
bhem prvnch desetilet po svm vzniku nov vra pronikla. Nejednalo se
pouze o nboensk stediska, ale tak o komunitn centra vcch,
v nich probhaly vechny spoleensk, politick, vzdlvac a soukrom
zleitosti.3
Meita je v prvn ad mstem, kde se setkvaj muslimov pi
pravidelnch pleitostech bhem modliteb, ptench bohoslueb
a o svtcch. Prostednictvm stetvn v meitch se mezi muslimy
vytv siln pouto, a to obzvlt v nemuslimskch zemch. V meitch
tak muslimov zskvaj sv nboensk vzdln z pednek
a pravidelnch setkn. Vzjemn zde konzultuj a rad se
o nboenskch zleitostech a pokouej se eit sv problmy.4 Ve
starch mstskch centrech, kterch se muslimov zmocnili, postupovali
dvma rznmi zpsoby. V nkterch mstech, napklad v Jeruzalm,
zabrali nepli vyuvan msto a vybudovali na nm njak psteek.
1KROPEK, L., Duchovn cesty islmu, s. 223.
2DENNY, M. F., Islm a muslimsk obec, s. 76.
3BRITANNICA, Islm-Nboenstv, historie a budoucnost, s. 221.
4http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012]
4
Tyto psteky byly obvykle velice prost. Druhm zpsobem byla
pemna svatyn starho nboenstv na muslimskou. To byl napklad
ppad syrskho msta Ham a rnskho Jazdu.5 V uritm obdob
historie zaaly pi meitch vznikat koly, kter se staly zrukou
gramotnosti a celkov vzdlanosti. Na Pyrenejskm poloostrov byla
v obdob muslimsk nadvldy gramotnost tm stoprocentn, co
o nkterch muslimskch zemch nelze ci jet dnes. Univerzita
al-Azhar v Khie byla pi stejnojmenn meit otevena ji v roce 972.6
Meita byla pvodn univerzlnm veejnm shromaditm
a jedinou komunln budovou muslimsk obce. Postupem asu se meity
staly msty ke konn modliteb. Povinnost modlitby je pedepsan pmo
Kornem. Dle sunny je muslim povinen se modlit ptkrt denn
v pedepsanm ase. Vech 34 modliteb se me konat mimo meitu,
avak pten poledn modlitbu je nutno vykonvat spolen s ostatnmi
vcmi v meit. Z toho vyplv, e se meity dl na dv skupiny. Prvn
skupinou jsou meity tzv. tvrov. tvrov meita je jedna v mstsk
tvrti. Je blzko dom, obchod a slou k bnm modlitbm. Velk
pten modlitba se v n nekon. K tmto elm slou druh skupina
meit oznaovan jako shromaovac. V t se pvodn o ptenm
poledni schzeli vichni mui z obce. Vechny ran meity byly zzeny
pedevm za elem shromaovn. Jednalo se tedy o tzv.
shromaovac meity. Se zvtovnm msta narstal tak poet
tvrovch meit. Kdy se msta rozrostla tolik, e shromaovac meity
nemohly ji pojmout vechny vc, vznikalo vce meit tak tohoto
druhu.7
Meita je mstem uctvn Boha, ale tak mstem, kde se vyuuje
nboenskm otzkm, kultue, ekonomice a vbec vem vcem, kter
prospvaj spolenosti. Meita m v ivot muslima velk vznam, je v n
5BRITANNICA, Islm-Nboenstv, historie a budoucnost, s. 221.
6http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012]
7PROCHZKA, A. B., Islm a jeho svt, s. 69.
5
symbol existence muslima a je to msto, kter slou k vykonvn
jednoho z pil islmu modlitby. Nsledujc sra hovo:
V domech, je Bh dovolil postavit a v nich se vzpomn jmna Jeho,
slav Ho rno i veer mui, kter ani obchod, ani prodej nezlk od
vzvn Boha, od dodrovn modlitby a od dvn almuen, a ti obvaj
se dne, kdy srdce i zraky budou se obracet, aby je Bh odmnil za to, co
vykonali dobrho, a aby to rozmnoil z laskavosti Sv. A Bh utduje,
komu chce, ani pot. (sra an-Nr Svtlo, vere 36-38) 8
2.2 Architektura a vybaven meity
Prvn meity byly dvorovho typu. Kolem ndvo obhaly arkdov
ady, neboli riwqy. Vtinou se riwqy nachzely na vech tyech
stranch ndvo. Riwq na stran smru modlitby bv nejhlub, je
vlastn krytou modlitebnou, obvykle sloupovou sn s lichm potem lod.
Stedn lo vede k mihrbu. To je vklenek, kter udv smr k Mekce.
Vklenek me bt prost bez ozdob, nebo naopak zdoben velmi
bohat. Jeho el je ale vdy stejn. Meita al-Haram v Mekce jako
jedin meita nem mihrb a muslimov se v n modl orientovni
smrem ke Kab umstn v jejm stedu. Ve vech ostatnch meitch
se vc ped modlitbou postav elem k mihrbu a jsou tak tv otoeni
smrem k posvtnmu mstu a centru islmu, Mekce.9 Dodren
modlitebnho smru je prvkem sjednocujcm muslimy na celm svt. A
jsou toti vc muslimov na ktermkoliv mst na zemkouli, bhem
modlitby jsou soust pomyslnch soustednch krunic se stedem
v Kab.10
Vpravo od mihrbu je umstna kazatelna kryt baldachnem,
neboli minbar.11 Jm byly vybaveny pouze meity shromaovac. Minbar
8http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012]
9ESPOSITO, J. L., Islam The straight path, s. 89.
10
http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012]
6
se skld z nkolika schod obrcench k vcm a tribunou stkou.
Minbar nechyb ani v malch meitch. Uvnit meity meme nalzt
speciln idli, kter slou ke ten velkch svazk Kornu a tak tribunu
pro koordintora modlitby. Minbar m tedy ist praktickou funkci a jeho
elem je jen dobr viditelnost a slyitelnost kazatele. V meitch, ve
kterch se modlily hlavy stt, bvalo loe zvan maqsra. Slouilo jako
ochrann barira pro vznamn astnky modlitby. V mnoha meitch
jsou eny oddlen od mu. Naizuje to islm. V idelnm ppad se
prostor pro eny nachz za prostorem pro mue, co znamen, e eny
jsou dle od mihrbu. V nkterch meitch jsou eny ve vyven pozici
na galerii. eny nejsou povinn astnit se pten modlitby. Pro mue je
ast na pten modlitb povinn. Ptek je pro muslimy svtenm
dnem. Meita v tento den slou k vyslechnut imma, vzjemnmu
setkvn a diskutovn o nboenskch otzkch i osobnm ivot. 12
Muslim vstupuje do meity rituln ist. V meit je velmi dleit
udrovat istotu, kter je podmnkou tak pro kad modlitebn msto.13
Oista je starm semitskm jevem, kter m mnohem hlub smysl ne
pouze rituln. Dokonce jeden z hadth pipisuje Prorokovi
Muhammadovi vrok: istota je pl vry.14 Kad, kdo vstupuje do
meity, si mus vyzout boty. Muslim, kter se jde modlit, mus ped
modlitbou provst oistu. Pi tto rituln oist si muslim umyje ruce po
zpst, vyplchne si sta a nos, umyje si cel obliej obma rukama,
omyje si ob pedlokt a na konec lokte. Dle si ute celou hlavu nebo
jakoukoli jej st vlhkou rukou, ute si vnitn strany u ukazovky
a jejich vnj strany pomoc palc, pot si umyje ob nohy po kotnky a
na zvr opt ruce, a to nejprve pravou a potom levou. Takto proveden
oista je nejen soust kadodenn hygieny vcho, ale tak vrazem
11
DENNY, F. M., Islm a muslimsk obec, s. 77. 12
http://mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-brnenska-mesita.html [cit. 7. dubna 2012]
13http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012]
14
MENDEL M., MLLER Z., KIKAVOV A., Islm Idel a skutenost, s. 100.
7
pokory a respektu ke Stvoiteli. Pokud muslim tuto oistu neprovedl doma
nebo v jinm mst, mus mt monost ji vykonat v meit. Proto jsou
soust kad meity toalety a umvrny i msta pro omyt.15 Islm
rozeznv mal a velk zneitn. Oistu od malho zneitn lze
vykonat v zazen meit, od velkho zneitn jen omytm celho tla
doma nebo v lznch. Tradic je vstupovat do meity bez obuvi a
s pokrvkou hlavy.
Dal velmi astou soust meit bv minaret. Slovo pochz
z arabskho slova manra. Minaret je vkovou dominantou stavby
a vtinou tak msta nebo tvrti, ve kter meita stoj. Neslou
nboenskmu, nbr praktickmu elu. Muezzin z nho svolv vc
k modlitb. Ped kadou modlitbou zpv pedepsanou formuli na
vechny svtov strany.16 V souasn dob je svolvn poutno
vtinou jen z reproduktor, nikoliv zpvno ptkrt denn muezzinem.
Minaret je symbolem funkce budovy, vkovou dominantou stavby, ale
i okoln zstavby. Nkter meity maj vce minaret. Dvody mohou bt
kompozin nebo prestin. Minaret je jednm z nejjistjch indiktor
lokality, datovn stavby a slohov fze.17 Prvn minarety se zaali stavt
v 8. stolet v Srii. Do t doby se stavly meity bez minaret a k modlitb
se svolvalo ze stechy. Minarety tedy nejsou nezbytnou soust meit18.
Na zklad poadavku pro novou vru na velk prostor, byl
postupem asu rozvinut nov architektonick styl pvodem z Irku:
hypostylov neboli sloupov meita. Jednalo se o meitu se stechou
nesenou adami sloup. Sloupov konstrukce stla nad tvercovm,
obdlnkovm nebo kulatm pdorysem rzn velikosti. Jedinm
nboenskm symbolem zde byla kazatelna (minbar) viz ve.19 Bhem
15
http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012] 16
Allh je velik! Vyznvm, e nen boha krom Allh. Vyznvm se, e Muhammad je posel bo. Vzhru k modlitb! Vzhru k dobrmu inu! Allh je velik. Nen boha krom Allha. 18
PROCHZKA, A. B., Islm a jeho svt, s. 69-72. 19
BRITANNICA, Islm-Nboenstv, historie a budoucnost, s. 222.
8
osmho stolet bylo v muslimsk komunit vytvoeno nkolik vvojovch
smr stavbou t velkch meit v Medn, Jeruzalm a Damaku.
Jedn se o ti velmi vznamn msta. V prvnm z nich se zformoval
muslimsk stt, ve druhm Prorok vystoupil do nebe a tet z nich se stalo
hlavnm mstem nov islmsk e. Tyto ti budovy se na prvn pohled
jevily konstrukn naprosto odlin. Mednsk meita byla velkm
hypostylem s vnitnm dvorem a sloupy na vech tyech stranch.
Jeruzalmsk meita al-Aqs sestv z vtho potu rovnobnch lod,
avak bez dvora. Zbytek obrovskho ndvo dvjho idovskho
chrmu toti slou jako oteven prostranstv ped budovou. Umajjovsk
meita v Damaku m obdlnkov pdorys. Interir sestv
z otevenho prostranstv ohranienho ze t stran krytm sloupoadm
a ze t stejn dlouhch lod, kter uprosted protn kolm lo. Vechny
ti budovy ale sdlej podobn charakteristick rysy. Jedn se o velk
prostory s mnostvm vnitnch podpor. Vechny ti tak maj celou adu
praktickch prvk a symbolickch vznam.20 Pestoe dominantn typ
meity pedstavoval hypostyl, vyskytovaly se i jin meity, budovan
vtinou ve velkch muslimskch centrech.21
Architektura meit nkdy symbolizuje zahradu posmrtnho ivota
v nebi. Sloupy maj pedstavovat kmeny strom a fontny chladn
potky. Klenba meit se nad tmto prostorem rozprostr jako nebe. Pro
vybudovn meity je velmi dleit uren sprvnho msta. Nemlo by
bt nijak zneitn, hlavn prostor pro modlitby mus bt natoen
smrem k Mekce.22
Z hlediska islmu nen vzdoba meit pli dleit. asto vak
v meitch nachzme bohatou vzdobu interiru i exteriru, kter m
vdy sv pravidla. Jej soust nesm bt napklad zobrazen ivch
tvor. Opakuj se zde tedy geometrick tvary, kter tvo zvltn druh
20
http://www.akdn.org/publications/akaa/1980_025.pdf. [cit. 18.bezna 2012] 21
BRITANNICA, Islm: Nboenstv, historie a budoucnost, s. 223. 22
DENNY, F. M., Islm a muslimsk obec, s. 76.
9
vzdoby, kter islmsk umn rozvj od svho potku. Dal druhem
vzdoby bv arabsk kaligrafick psmo postaven na textech Kornu.
Takov npisy lze najt na zdech i stropech. Islm konkrtn podobu
meit nestanovuje. V 7. stolet napklad byla meita pouze mstem
obehnanm zd se stechou z palmovch list. V souasn dob meme
spatit meity v rznch a asto velmi odlinch architektonickch
provedench, jin v Indonsii, jin v Turecku, Mauretnii i v jinch
oblastech.23
2.3 Muslimov na zem esk republiky
Vzhledem ke sv poloze nebyly nikdy esk zem pod vlivem
islmsk civilizace. V obdob novovku byla zkuenost eskch zem
s islmem o nco vraznj. Jednalo se vdy o kontakt s Turky, a to
v kontextu soupeen Habsbursk monarchie s Osmanskou .
V polovin tictch let 18. stolet se muslimov, ijc v Praze, Brn a na
Zlnsku, zaali sdruovat podle nboensk pslunosti. Do t doby
praktikovali islm spe jednotlivci. Prvn mylenka o zaloen muslimsk
obce se objevila roku 1934. Dne 8. listopadu se seli prat praktikujc
muslimov, aby zaloili Moslimskou nboenskou obec pro
eskoslovensko s stedm v Praze24. To ve se dlo na popud
tehdejho egyptskho generlnho konzula Abdulhamda al-Bb beje,
indickho muslimskho intelektula Dr. Sajjida Hasana Mrz chna
a eskho publicisty Mohameda Abdallaha Brikciuse. Na setkn bylo
dohodnuto, e bude zmapovn poet praskch muslim a posouzena
jejich ochota k budovn muslimsk obce. Tento vzkum trval nkolik
tdn. Muslim nebylo mnoho a vzjemn o sob nevdli. Nemli tak
znalosti o legislativnch podmnkch pro zzen Muslimsk nboensk
obce. Za svj kol si Muslimsk nboensk obec vzala vstavbu meity
v Praze a tak zajitn dn registrace a uznn eskoslovenskmi
ady. Obec byla ustavena slavnostn 25. Dubna 1935. Byla tak
23
http://www.praha-muslim.cz/about.htm. [cit. 29. nora 2012] 24
V arabtin znl nzev El-Ittihad el-Islami, v pekladu islmsk svaz.
10
ustavena Rada Muslimsk nboensk obce, kter v prosinci zaslala
ministerstvu kolstv a nrodn osvty dopis, ve kterm oznamuje zzen
Muslimsk nboensk obce. Sdlila v nm, e m ze zkona prvo vst
matriky svch pslunk, oddvat a pohbvat. V noru byl Muslimsk
nboensk obci zasln dopis z Ministerstva kolstv a nrodn osvty,
kterm bylo potvrzeno jej zzen. Bylo v nm vak zmnno, e ke
zzen Muslimsk nboensk obce bude teba schvlen ministerstva
vnitra. V letech 1935-1936 panoval v Muslimsk nboensk obci chaos.
Nedvra ad, zejmna ministerstva vnitra, petrvvala. Byla zaloena
na legislativnch zmatcch, k jejich pekonn stle chybla pipravenost
Muslimsk nboensk obce. Jako nepekonateln pekka se jevila
skutenost, e v souladu s islmskm zkonodrstvm a tehdej prax
islmskch zem, trvala Muslimsk nboensk obec na prvu uzavrat
satky a konat pohebn obady. To bylo v rozporu s prvnm dem
eskoslovensk republiky. Ministerstvo vnitra nevidlo dvod, pro by
prv muslimov mli bt z obanskho zkonku vyjmuti. Dalm
pedmtem sporu byl poadavek arabtiny jako ednho jazyka.
Ministerstvo vnitra pak trvalo na vyjasnn tto legislativy. V roce 1937
zaujalo ministerstvo vnitra ohledn legislativy zsadn postoj. Souhlasilo
s nvrhem, e soust nzvu bude v Praze. Bude se tedy jednat
o Muslimskou nboenskou obec v Praze.25
Pi zaloen mla Muslimsk nboensk obec zhruba 700 len.
tymi zkladnmi skupinami byly: zahranin muslimov ijc
v eskoslovensku, zahranin islmsk instituce, zastupitelsk ady
islmskch zem a et konvertit. Tento poet zstal stejn i v obdob
Protektortu. Nepatrn se pouze zvil poet eskch konvertit. Vtina
len ila v Praze. V ele Muslimsk nboensk obce stla Rada
(madlis), kter mla nsledujc strukturu: a) pedseda b) mstopedseda
c) jednatel d) pokladnk e) duchovn f) dva psedc.
25
BEKA J., MENDEL M., Islm a esk zem, s. 133-139.
11
Muslimsk nboensk obec byla aktivn v nkolika druzch
innosti. V prv ad se snaila posilovat nboenskou pslunost, stl
kontakt len - pedevm ritul kolektivn modlitby, (zvlt u pleitosti
ramadnu, pouti do Mekky a oslav Prorokovch narozenin). Psobila
tak v oblasti misijn innosti. Na nkup Korn a nboensk literatury
a na vydvn bulletinu Hlas Muslimsk nboensk obce vyuvala
pedevm finann prostedky ze zahrani. Obec tak organizovala
etn pednky, na kterch participovali zkuen misioni a teologov
ze zahrani. V neposledn ad se Muslimsk nboensk obec
zabvala organizan innost. Sjednotila vechny muslimy v eskch
zemch. Po celou dobu se Muslimsk nboensk obec marn snaila
zskat povolen sttnch ad ke stavb meity, akoliv j nechybly
finann prostedky. V letech 1945-1989 se star lenov obce snaili ji
posilovat organizan a finann a mlad lenov se zajmali
o islmskou civilizaci obecn. Studovali arabtinu, islmsk relie
a podali pednky. V tehdejm politickm prosted ale innost obce
postupn ustala.26
Po listopadu roku 1989 podalo sted Muslimsk nboensk
obce o povolen k vstavb muslimskho kulturnho stediska v Brn.
dost na Ministerstvo kultury R byla nkolikrt urgovna. Odbor crkv
vak nemohl obci vyjt vstc. Do 1. dubna 1992 toti neexistoval zvazn
prvn pedpis, o kter by se mohlo opt. Po vydn zkona .161/1992
Sb. O podmnkch registrace crkv a nboenskch obc v esk
republice odbor crkv podal, aby sted pedloilo seznam minimln
deseti tisc zletilch stoupenc, kte maj trval pobyt na zem esk
republiky. Na Muslimskou nboenskou obec se nevztahovala kvta pti
set podpis, kter by staila k registraci nov kesansk crkve nebo
sekty (pokud je lenem Svtov rady crkv). Tuto podmnku tedy
Muslimsk nboensk obec nemohla a ani nechtla splnit. Poukazovala
na to, e akoliv je v stav zakotvena rovnost vech oban esk
republiky, v tomto ppad nen dodrena. Muslimm byla v tomto smru
26
BEKA J., MENDEL M., Islm a esk zem, s. 146-157.
12
rovn prva uprna. V beznu roku 1996 odbor crkv zaslal obci
stanovisko o zastaven zen ve vci registrace. Registrace vak ji
probhla za prvn republiky a pot znovu za Protektortu. Nyn mlo jt
pouze o formln znovuregistraci. sted Muslimsk nboensk obce
tedy opakovan tvrdilo, e de iure nebyla prvn subjektivita obce nikdy
zruena. Odbor crkv vak trval na svm stanovisku a prvn existenci
obce zpochybnil. Obec byla pot znovu vyzvna k pedloen chybjcho
seznamu vcch. stedn Muslimsk nboensk obce v dopise
adresovanm ministru kultury Pavlu Tigridovi uvedlo, e poet muslim
na zem esk republiky se pohybuje okolo 25 tisc osob. V srpnu tho
roku ministr kultury vysvtlen sted odmtl a rozhodnut o zastaven
zen potvrdil. Argumentoval tm, e posledn nvrh na registraci (16. 11.
1995) neobsahoval vechny nleitosti a navrhovatel nedoplnil chybjc
daje ve stanoven lht. Pro jednn sted s ady esk republiky
bylo pznan uvdn nepesnch informac a argument pi
prosazovn legitimity obce, sklon k vytven frakc i projevy osobnho
neptelstv mezi jeho leny. To ve zpsobilo nevrohodnost Muslimsk
nboensk obce. Po ustaven sted v roce 1991 se zdlo, e vechny
dal aktivity obce se budou odvjet od tohoto orgnu. V nsledujcch
letech se vak ukzalo, e do jeho innosti zasahuj osobn spory, kter
siln naruuj jeho homogenitu. Protoe sted Muslimsk nboensk
obce nemlo prvn subjektivitu, nemohlo vykonvat celou adu innost.
Z tohoto dvodu vznikly dv Nadace pro zaloen a provoz islmskho
centra v Praze a Brn. Byly ob edn uznny. Registrovaly se toti
u ministerstva vnitra jako organizace kulturn povahy. Ing. Nazh Burhn
zaloil tak roku 1992 v Brn Islmsk centrum, pozdji pejmenovan na
Islmsk centrum v esk republice. Toto centrum formln ctilo jako
svho duchovnho otce Muhammada Alho ilhavho.27 Ing. Nazh
27
Mohamed Ali ilhav za dob komunismu usiloval o oficiln registraci muslimskch obc. Odmtl ale vydat soupisy vyznava islmsk vry, kter byly k registraci poadovny. Ml toti obavy z toho, e by mohly bt zneuity. Stl u zrodu prvn oficiln muslimsk modlitebny v Brn. Pedstavoval islm veejnosti jako mrumilovnou vru a a do svho vysokho vku zstal pro esk muslimy velkou autoritou. ilhav povzbuzoval muslimy, aby se oteveli esk spolenosti, podali v meitch dny otevench dve a
pednky. (http://www.lidovky.cz/zemrel-nejznamejsi-cesky-muslim-doqln_domov.asp?c=A080314_104823_ln_domov_bat)
13
Burhn ml v plnu vytvoit bohat dotovan informan a misijn
centrum. Protoe chtl Dr. Petr Pelikn obec postavit na legln zklad,
zaloil v Praze Ligu eskch muslim. Jeho pedstava byla takov, e
Liga oprost islm v och veejnosti od vech pedsudk a bude
vytvoeno tolerantn spoleenstv, kter bude respektovat eskou kulturn
a historickou identitu. Dle Pelikna by islm neml bt promsen
s mstnmi zvyklostmi, ale spe ml vytvet svoji vlastn kulturu. Ing.
Arch. Muhammad Abbs al-Mutasim ze Sdnu zaloil ponkud
aktivnj Veobecn svaz muslimskch student. leny byli arabt
studenti z Prahy a Brna. Studenti se schzeli v provizorn modlitebn
v Praze 4, konali spoleensk akce, vzjemn si pomhali, diskutovali.
Vichni muslimov respektuj morln autoritu nejvznamnj osobnosti
eskho islmu Muhammada Alho ilhavho. Odlinosti mezi nimi vak
nelze popt.28 Tyto odlinosti spovaly v rozdlnch nzorech na misijn
innost, organizan strukturu a orientaci na zahranin sponzory. Jedinou
skupinou, kter ilhavho oteven neuznvala, byl Islmsk svaz klub
ptel islmsk kultury. V jeho ele stl Ing. Slim Vladimr Voldn. Svaz
byl oficiln registrovn u Ministerstva vnitra R jako kulturn a
spoleensk organizace roku 1990. Islmsk svaz navazoval etn
kontakty s misijnmi centry v Evrop, USA i v Asii. Postupem asu se
Voldn stavl proti ilhavho konzervatismu, kter pivede esk islm
do stedovku.29
Pesn poet muslim v esk republice nelze v souasn dob
pesn urit. Je to problematick z toho dvodu, e neexistuje dn
jednotn muslimsk komunita, kter by o vcch vedla evidenci.
V esk republice ije dle odhad asi 10 000 12 000 muslim.30
Muslimy na naem zem bychom mohli rozdlit do nkolika skupin. Prvn
skupinou jsou et konvertit, dle cizinci s eskm obanstvm, kte se
tu v 80. letech usadili. Nejpoetnj skupinou jsou cizinci bez eskho
28
BEKA J., MENDEL M., Islm a esk zem, s. 185. 29
BEKA J., MENDEL M., Islm a esk zem, s. 188. 30
Uveden vyplv z rozhovoru s panem RNDr. Vladimrem Skou.
14
obanstv, kte maj pouze povolen k trvalmu i dlouhodobmu pobytu
a tvrtou skupinu tvo adatel o politick azyl.31
2.4 Meity a modlitebny na zem esk republiky
2.4.1 Praha
Pokud chceme hovoit o snahch zbudovat v echch meitu, je
teba zat ji u Orientlnho stavu, kter vznikl v roce 1922. Profesor
Alois Musil zskal v politickch kruzch podporu pro vzkum Orientu
a spolu s dalmi leny Orientlnho stavu dbal na dodren pvodnho
zmru (budovat hospodsk a vdeck styky s Orientem). Roku 1928
vzelo z iniciativy stavu Memorandum o nutnosti zbudovn meity
v Praze, kter sepsal Ppravn vbor pro stavbu meity v Praze.
Ppravn vbor zaslal Memorandum praskmu magistrtu. esk
muslimsk obec se snaila o vstavbu meity a od roku 1935. Jej
pedstava byla takov, e by meita slouila jako kultovn, spoleensk
a vzdlvac centrum, knihovna, prostor pro pedtn Kornu, kavrna
a msto pro sluby charitativn povahy. Po nkolika jednnch byl esk
muslimsk obci nabdnut pozemek na tvanici. Povolen bylo ale
podmnno sttnm uznnm obce. Postupem asu se objevila dal
monost. Tou byl Hanavsk pavilon na Letn. Muslimsk obec v t dob
pavilon jako msto pro meitu odmtla. Jako dvod uvedla, e tento
pavilon nen dostaten reprezentativn. Dnes by za tuto strategickou
polohu byla jist rda. Otzka vstavby meity byla otevena opt
v osmdestch letech. SSR bylo pi vyjednvn s Liby slbeno
plukovnkem Kaddfm financovn islmskho kulturnho centra.
Uvaovalo se opt o Letn, druhou variantou byla Trja. Nabdka nebyla
podpoena, ani odmtnuta. Kdy byl v roce 1989 ve Spojench arabskch
emirtech oteven eskoslovensk zastupitelsk ad, zaal bt nepmo
spojovn s vstavbou islmskho centra tentokrt to mlo bt na
Proseku. S dnm z tchto pokus vak nemla Muslimsk obec 31
MENDEL, M., OSTANSK, B., RATAJ, T., Islm v srdci Evropy, s. 409.
15
v SSR nic spolenho. Domc muslimov si po roce 1989 snaili
zajistit prostory ke konn pten modlitby i pro shromdn vcch
o muslimskch svtcch.32 Od tto chvle se snaili nalzt vhodn
prostory, kter by mohly slouit jako modlitebna. Prvn muslimsk
modlitebna byla otevena jet v 90. letech na Praze 4 v Kri nedaleko
Thomayerovy nemocnice. Muslimov zde mli v provizorn dlnick
noclehrn zazeno nkolik mstnost. Byla otevena roku 1992 a zanikla
roku 1999, kdy se Islmsk nadace v Praze rozhodla zaloit novou
modlitebnu na Praze 9 na ernm most. Modlitebna v Praze na ernm
most byla pvodn kolaudovna jako spoleensk a kulturn centrum,
nikoliv jako meita. Na rozdl od Brna i Teplic neprovzely vstavbu
dn protestn akce. Dvodem je zejm poloha na samm okraji Prahy.
V souasn dob se zde nachz sdlo Islmsk nadace v Praze,
prostorn modlitebna pro mue, men modlitebna pro eny, knihovna,
jdelna i zzem pro dnou oistu vcho ped modlitbou. Pten
kzn jsou vedena v arabtin i v etin.
Od ervence roku 2003 funguje tak mal modlitebna a informan
centrum na Praze 1 v ulici Politickch vz (vchod z pase Jiho
Grossmana 1. patro). Podaj se zde tak rzn pednky, vklady
z Kornu a kurzy arabskho jazyka. Na ploe 144 m2 se rozprostraj dv
propojen modlitebny, jedna pro mue a druh pro eny, studovna,
knihovna a kancel Islmsk nadace.
V Praze na Palmovce se nachz jet tureck modlitebna, kde
slou tureck imm. Schz se zde muslimov pedevm ze stedn
Asie, kte maj k turetin jazykov blzko. Posledn modlitebna je
v Praze v Trji na studentskch kolejch. Do nedvna fungovala tak
mal modlitebna na studentskch kolejch Hvzda, ale postupem asu se
zde schzelo stle mn vcch, a nakonec zanikla.
32
http://mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-brnenska-mesita.html. [cit. 7. dubna 2012]
16
2.4.2 Brno
Roku 1992 byla v Brn muslimskou komunitou zzena modlitebna
ve sklepnch prostorch v ulici Dobrovskho, v Krlov poli. Modlitebnu
provozovala Organizace islmskho centra a vedl ji imm Dafar
z Bosny. V t dob ji mla organizace velk plny na vybudovn
muslimskho centra. Lid ze Svazu muslimskch student
eskoslovenska zaloili novou organizaci, kter nesla nzev Nadace pro
zzen a provoz islmskho centra. Poboka vznikla tak v Brn. Pro
brnnsk muslimy nebylo z organizanch a administrativnch dvod
pli vhodn patit pod praskou organizaci. Objevila se tedy mylenka
zaloit kvli rychlejmu vyizovn administrativy samostatnou
muslimskou organizaci v Brn. Islmskou nadaci v Brn nakonec zaloili
v roce 1994 Hasan Hasrat, Him Al iqqi, Muneeb Hasan Mohamed,
Imd Gauda a Samir Al Asuly. Zpotku sdlila na studentskch kolejch
Vysokho uen technickho v Brn. Prvnm pedsedou byl Him Al
iqqi, Muneeb Hasan zastval funkci referenta pro kulturn a vnj
vztahy a Samir Al Asuryzastval funkci etnho. Clem Nadace bylo
oficiln zdit a provozovat modlitebnu i meitu.
Se zmnnou modlitebnou v ulici Dobrovskho toti zaaly bt
pote. Pronajmatel objektu postupn pestal platit zlohy na vodu
a elektinu, a tak si muslimov museli dovet vodu vlastn a pi
modlitbch si svtit svkami. Vc se proto zaali schzet na
studentskch kolejch, kde mli k dispozici mstnost jako klubovnu.
K ptenm modlitbm nebyla kapacita tto mstnosti dostaten.
Muslimov si tedy na kad ptek pronajmali tlocvinu. Tyto nedstojn
podmnky posilovaly ve lenech nadace pesvden o nutnosti zzen
njak vlastn modlitebny. Zaali tedy hledat domek i pozemek, kde by
mohli odpovdajc stavbu vybudovat. V beznu 1995 potom nali vhodn
pozemek o rozloze 250 m2 za pijatelnou cenu ve Vdesk ulici.
Pozemek Nadace koupila za penze zskan veejnou sbrkou mezi
muslimy. V prosinci 1995 projevil prvn novin zjem napsat o cel vci
17
lnek. Nikoho z muslim nenapadlo, e by mohla obyvatelm Brna
vstavba meity vadit. Jsou toti zvykl na kostely ve svch zemch. Opak
byl vak pravdou. Z potku nemla mstsk st Brno-sted nmitek,
nicmn po njak dob byl projekt zamtnut.
Nkte lenov zastupitelskho adu se vyslovili proti z dvodu
patnch osobnch zkuenost jejich kolegy s muslimem. Zastupitel se
piklonili k jeho nzoru a vyjdili obavu nad tm, e meita by se asem
mohla stt zkladnou islmskch fundamentalist a terorismu. Druhm
dvodem uvdnm proti meit byl dajn nesoulad projektu s zemnm
plnem msta. Odbor vstavby a zemnho rozvoje mstsk sti
pipomnl nedostatky v podn dosti a tak potebu ochrany veejn
zelen. Pot, co otzka vstavby meity prola tiskem, obdrel starosta
Brna-sted petici, kter byla podepsna 1400 obany. Signati v n
vyjadovali obavy z muslim, islmskho terorismu a pisthovaleckch
vln z oblasti arabskch zem. Brnnt radn oznaili petici za xenofobn.
Rada mstsk sti se v roce 1996 rozhodla stavbu povolit za
pedpokladu, e bude v souladu s mstskm zemnm plnem.
Znamenalo to, e meita nebude mt prvky islmsk architektury, jako
jsou minarety a jin orientln architektonick prvky. Z tohoto dvodu je
dnes meitou, kter pipomn klasickou meitu velmi vzdlen.33 Pro
Muslimskou nboenskou obec to nebyl problm. Pro meitu toti nen
minaret nezbytn nutn. Je nepli zdobenou podlouhlou budovou, kter
je vi okoln zstavb mrn pootoena, aby byla dodrena qibla.34
V okamiku, kdy stavebn firma chtla zat s prac, shromdili se
lid z okol stavby a zaali protestovat. Dle jejich slov mohla tk
technika pokodit statiku panelovch dom. Cel problematika byla opt
projednna stavebnm adem. Bylo rozhodnuto, e vchod do meity
bude pmo z Vdesk ulice, nikoli ze zadn sti slep ulice. Pro
muslimy to znamenalo urit komplikace finannho i praktickho
33
viz ploha . 3 a . 4 34
http://mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-brnenska-mesita.html. [cit. 7. dubna 2012]
18
charakteru. Nakonec tento kompromis pijali. V prbhu stavebnch prac
se Muneeb Hasan snail vyjt sousedm vstc. Nadil stavebn firm,
aby prce neprobhaly o vkendech i brzy rno. Podle plnu mla bt
meita jednoduch, prost a svtl. Mla mt dokonce i sklennou kopuli.
Od kopule se vak z finannch a praktickch dvod ustoupilo. Msto n
je na stee meity nkolik malch vypoulench oken, dky kterm je
meita prosvtlena. Interir stavby napodobuje islmsk orientln styl se
sloupy a oblouky. Vnitn zazen je v porovnn s klasickmi meitami
ponkud stroh. Stavba zaala v ervenci 1997 a byla dokonena
a slavnostn otevena 2. ervence 1998. Slavnostnho oteven se
zastnili radn, politici msta Brna, stejn jako zstupci jinch
nboenskch smr v Brn jako napklad pedstavitel idovsk obce
a pravoslavn crkve. Muslimy tehdy reprezentoval profesor Mohammed
Ali ilhav. Tden po slavnostnm oteven nsledovaly dny otevench
dve, kdy meitu navtvilo kolem 2000 lid. V rmci kolnch exkurz ji
vidl tak nespoet student stednch i vysokch kol.35 Meitu
v souasn dob spravuje organizace Islmsk nadace v Brn. Meita
slou tak jako kulturn, vzdlvac a spoleensk centrum. Islmsk
nadace v Brn prezentuje islm na etnch pednkch, dnech
otevench dve, bhem nich se mohou nvtvnci seznmit s islmem
i s provozem meity. V modlitebn ve Vdesk ulici se na kadou
pten modlitbu sejde zhruba 50 vcch. Stejn poet muslim bychom
nali tak v novm muslimskm centru v Brn v Masarykov ulici, kde
sdl tak jazykov kola Alfirdaus zamujc se na arabtinu.36
Zajmavost brnnsk meity je een modlitebnch prostor pro
eny a mue. Za dob Proroka Muhammada nebylo zvykem oddlovat
eny od mu pi modlitb. eny se modlily v adch za mui. Postupem
asu se zaaly modlitebn prostory pro mue a eny oddlovat.37 Dle
35
http://www.mesita.cz/node/3/ [cit. 9. dubna 2012]
36Uveden vyplv z osobnho rozhovoru s RNDr. Vladimrem Skou.
37
Uveden vyplv z osobnho rozhovoru s RNDr. Vladimrem Skou.
19
mho nzoru je dvodem komfort en pi modlitb. Mohou si napklad
sundat tky a ctit se uvolnn. V prask modlitebn je dle zvyklost
modlitebn prostor pro eny oddlen od hlavnho modlitebnho prostoru
pro mue. Modlc se muslimky imma nevid, ale pouze sly
z reproduktor. Z vlastn zkuenosti mohu ci, e chvlemi je modlitba
pes reproduktory nesrozumiteln. Modlitebn prostor pro eny je tak
podstatn men ne pro mue. V brnnsk modlitebn je tato otzka
vyeena opravdu zajmav. Mui se modl ve velkm pzemnm prostoru
a eny na jaksi galerii nad nimi, kam vede oddlen vchod. Dvaj se
tedy ze shora na prbh modlitby a maj pm kontakt s immem.38
Dle slov pana Muneeba Hassana Alrawiho m muslimsk obec
v Brn ambice vystavt dal meitu, kter by tentokrt mla stt v centru
msta. Opt se netrv na minaretu jako u souasn meity. Finance
budou vak zejm zkladnm problmem.39 Meita by vyla minimln
na 50 milion a maximln na 150 milion. Jedinou monou variantou by
bylo zaloen sbrky jako tomu bylo v ppad meity ve Vdesk ulici.
V internetov anket vyjdilo 81 % ten s vstavbou druh meity
nesouhlas.40
2.4.3 Hradec Krlov
Dalm mstem, ve kterm m muslimsk komunita sv msto je
Hradec Krlov. Najdeme tu nejen esk muslimy, ale tak obchodnky
z Turecka nebo napklad z Palestiny. Hradec je bezpochyby
studentskm mstem. Mezi studenty Lkask fakulty Karlovy univerzity
je velk procento muslim. Mnoho z nich se po studich rozhodne zstat
ve mst a stanou se lkai v mstn Fakultn nemocnici. Hradeck
muslimsk komunita je relativn mal, avak velmi aktivn. len
38
viz ploha . 5 39
Uveden vyplv z osobnho rozhovoru s panem Muneebem Hassanem Alrawim. 40
http://www.sedmicka.cz/brno-vyskov/clanek/nova-mesita-bude-v-centru-250101. [cit. 29. bezna 2012]
20
kadoron pibv (zhruba 30 osob za rok). Organizuje spolen
setkn, svten veee i sportovn aktivity. 41
V Hradci Krlov se nachz mal modlitebna. Pvodn ji zaloili
studenti na studentskch kolejch, pozdji zaali z vlastn iniciativy shnt
prostory, kter by byly vce vyhovujc. V okamiku, kdy se zaalo ji
mluvit o meit, nastal v och veejnosti problm. Nejrznj
protiislmsky zamen skupiny zaali zastraovat obyvatelstvo Hradce,
zaali provozovat internetov strnky vyzvajc k protestm proti
meitm apod. Nakonec byla v roce 2011 zakoupena mal vila
v Drahoovskho ulici, kter bude slouit jako prozatmn modlitebna.
Hradeck modlitebna nenese stejn jako prask i brnnsk modlitebna
prvky islmsk architektury, tzn. nen bohat zdoben a nem minaret.
Qibla ale samozejm dodrena je. Schzej se zde pedevm studenti
z Malajsie a Velk Britnie.42
2.4.4 Teplice
V roce 1995 se veden teplick radnice postavilo pozitivn k nvrhu
jednoho z pacient lzn, kter byl ochoten financovat vstavbu meity
a pedloil hotov projekt, nebo podobn projekty sponzoroval ji
v nkolika zemch. Jednalo se o sadskho podnikatele Juma Ubaid Abu
Al-Shwareba. Radnice se domnvala, e by meita v Teplicch zkvalitnila
pobyt poetn klientely z islmskch zem. Meita mla stt pobl
lzeskho komplexu, kde se kadoron l na 250 muslim. V budov
mly bt i mstnosti pro vuku anglitiny a arabtiny.43
Formou otevenho dopisu protestovalo pt mstnch kesanskch
komunit. Pestoe starosta Teplic Jaroslav Kubera vyjdil pro stavbu
41http://www.hkmuslims.com [cit. 29. bezna 2012]
42Uveden vyplv z osobnho rozhovoru s RNDr. Vladimrem Skou.
43
Uveden vyplv z osobnho rozhovoru s RNDr. Vladimrem Skou.
21
meity podporu, projekt byl nakonec teplickm zastupitelstvem zamtnut.
Kauza vstavby meity v Teplicch byla znovu otevena v roce 2004, kdy
se znovu dostala do tisku. Byl pedstaven nov projekt, na zklad
kterho mlo vzniknout Orientln kulturn centrum. Mezi jednn
investora a zastupitele msta zashla petice oban. Tentokrt se
nejednalo o politick i nboensk dvody. Obyvatel si stovali na to,
e by budouc meita naruovala architektonick urbanistick styl msta,
ve kterm mla bt postavena.44 A o pt let pozdji vznikla v Teplicch
muslimsk obec, kter zakoupila dm v mst zmnn lzesk zny.
V souasn dob modlitebna funguje a mstn muslimov se s dnmi
negativnmi projevy ostatnch obyvatel nesetkvaj.45
2.4.5 Ostatn
Dal men modlitebny byly zbudovny v Plzni, Olomouci a Liberci,
nejastji v prostorch studentskch kolej. V Karlovch Varech je
modlitebna umstna pmo v hotelu Thermal. Mal, nepli znm
modlitebna se nachz tak v obci Kolov.46
3 VZKUM
3.1 Metodologie
Pro svoji bakalskou prci jsem vypracovala przkum, jeho clem
bylo zjistit, jak jsou nejastj dvody, pro obyvatel Brna odmtaj
stvajc meitu ve mst a pro obyvatel msta Hradec Krlov
odmtaj plny na vstavbu nov meity. Hlavnm clem prce bylo tedy
44
VOJTEK, Z., esk boj o meity, s. 19-21 45
BEKA J., MENDEL M., Islm a esk zem, s. 192 46
http://www.al-islam.cz/mesity-a-modlitebny/mesity-a-modlitebny-v-cr-a-sr.html [cit. 3. dubna
2012]
22
zjistit, zda jsou obyvatel Brna a Hradce Krlov proti meitm ve svch
mstech a pro. Vzkum tak pome pochopit, jak maj lid povdom
o funknosti meity obecn, jak maj znalosti o islmu, zda se zajmaj
o muslimskou komunitu v jejich mst a zda navtvili stvajc meitu
a jak mli pi jej nvtv pocity (v ppad Brna).
Zvolila jsem metodu kvalitativnho vzkumu, jeho vhoda spov
v monosti zjistit co nejpesnji skuten nzor respondenta, protoe
v prbhu rozhovoru je tazatel schopen pizpsobit dal otzky
przkumu podle dosavadnch odpovd dotazovanho. Jednalo se
o osobn pohovory s obyvateli Brna a Hradce Krlov. Primrnm clem
vzkumu bylo zjistit, zda jsou obyvatel zmnnch mst proti meitm a
plnovanm vstavbm a pedevm z jakho dvodu. Sekundrnmi cli
bylo zjistit, jak maj informace o meitch obecn, zda se zajmaj
o islm, tamj muslimsk obce a zda sleduj aktuln dn kolem nich.
Pi przkumu byl kladen draz na hloubkovou analzu postoj
jednotlivch dotazovanch. Przkum v kadm mst trval zhruba tyi
hodiny.
Potebn informace
V veejnost, k jakmu elu meita slou?
V, jak se maj uvnit meity chovat?
Navtvili nkdy njakou?
Co bylo clem jejich nvtvy?
Jak mli pi nvtv pocity?
V, kde se ve mst nachz meita?
Byli se tam nkdy podvat?
Z jakho dvodu jsou proti meit?/Proti vstavb meity?
23
Vad jim meita jako budova nebo jako msto shromaovn muslim?
Vad jim islm?
Sleduj dn kolem muslimsk obce ve mst?
Pozad przkumu
Przkum e problematiku stvajcch a plnovanch meit
v esk republice. Zamuje se pedevm na piny negativnch projev
veejnosti vi meitm. Ped provedenm vzkumu bylo nutn
charakterizovat muslimskou obec v esk republice a vypracovat
historick pehled jejho vvoje. Tmto byla vytvoena platforma pro
proveden vzkumu mezi veejnost.47
Vzorek dotazovanch respondent
Pro przkum bylo zmrn zvoleno jedno msto, ve kterm ji
meita stoj a druh msto, kde je jej stavba teprve plnovna. Jedn se
o kvalitativn vzkum formou osobnch rozhovor. Respondent bylo
celkem deset z kadho msta. Hlavnm kritriem pro vbr respondent
bylo to, aby byli proti stvajc meit ve mst/vstavb nov meity ve
mst. Dle jsem brala v przkumu v potaz pohlav, vzdln, vk
a socioekonomickou skupinu.
Polovina respondent byla muskho pohlav a polovina enskho.
Nejvy dosaen vzdln jsem rozdlila na ti skupiny: zkladn,
stedokolsk a vysokokolsk. Dva respondenti z kadho msta mli
zkladn vzdln, pt respondent stedokolsk vzdln a ti
respondenti doshli vysokokolskho vzdln. Jako socioekonomick
skupina byla zvolena stedn tda obyvatel. Vkov byli respondenti
rozdleni do pti skupin. Prvn skupinu tvoili lid ve vku 18-29 let,
druhou skupinu lid ve vku 30-40 let, tet skupinu 40-50, tvrtou skupinu
50-60 a do posledn skupiny byli zaazeni lid ve vku 60 a vce let.
47
Viz kapitola . 2.
24
as a msto proveden przkumu
Przkum v Brn probhl dne 16.dubna. 2012 v rozmez od14:00 do
17:30 hodin.
Przkum v Hradci Krlov probhl dne 31.bezna. 2012 v rozmez od
13:00 do 18:00 hodin.
Diskusn script, na zklad kterho probhal przkum v Brn je
umstn v ploze . 1 a diskusn script Hradce Krlov je umstn
v ploze . 2.
3.2 Vsledky przkumu v Hradci Krlov
Przkum probhal dne 31. bezna 2012 v rozmez od 13:00 do
18:00 hodin v centru msta. Byla zvolena forma osobnch pohovor. Jeho
hlavnm clem bylo zjistit, zda se obyvatel Hradce Krlov stav
negativn k zmru muslimsk komunity vybudovat ve mst meitu
a pro. Zamil se tedy tak na to, jak konkrtn vci by lidem na meit
vadily. Dlmi cli bylo zjistit, jak jsou obyvatel Hradce informovni
o islmu a zda maj tak dostaten informace o zmru vstavby.
Diskusn script byl rozdlen na ti bloky podle zmnnch cl. Kad blok
obsahoval nkolik otzek, kter byly v prbhu rozhovoru
pizpsobovny dle odpovd na otzky pedchoz.
Przkumu se zastnilo celkem deset respondent. Byli vybrni
dle pedem vypracovan metodologie viz ve. Zmnn rozdlen
dotazovanch do skupin dle vku, vzdln a pohlav mlo za cl zskat co
nejobjektivnj informace pro vzkum.
Clem prvnho bloku bylo zjistit, jak znalosti maj obyvatel Hradce
Krlov o meitch obecn. Na prvn otzku, zda v, k emu slou
meita, odpovdlo devt respondent kladn. Vtinou vak odpovdali
s nejistotou. Objevily se napklad nsledujc odpovdi -modlen, uctvn
boha i shromaovn vcch. Druh dotaz znl: Vte, kdy meitu
25
navtvuj muslimov?. Pouze dva dotazovan odpovdli, e se
muslimov zastuj modlitby pedevm v ptek. Ostatn vbec netuili.
Tet dotaz znl: Myslte si, e do meity smte vstoupit i Vy?. Vichni
dotazovan se domnvaj, e do meity nesmj vstoupit. Polovina z nich
zmnila, e pi nvtv arabsk zem jim nebylo dovoleno ji navtvit.
Z odpovd na tvrtou otzku vyplynulo, e vtina dotazovanch
netu, jak by se mli pi nvtv meity chovat. Odpovdlo takto osm
respondent. Jeden z nich odpovdl, e zejm tie a nenpadn, aby
vc nebyli vyruovni. Jeden uvedl, e v meit je pedevm nutn
sundat si obuv a vykonat oistu. Jak by oista mla vypadat, ji nevdl.
dn z respondent nikdy dnou meitu nenavtvil.
Druh blok diskusnho scriptu si kladl za cl zjistit, jak maj
obyvatel Hradce Krlov informace o plnech na vstavbu meity ve
mst. dn z dotazovanch netu, kde by mla nov vznikl meita
stt, kdy by mla bt postavena a nemaj pedstavu ani o jejm ppadnm
vzhledu. tyi respondenti by nov vzniklou meitu navtvili. Dvodem
byla uvdna zvdavost a zjem. Jedna studentka odpovdla, e by
rda vyuila monost nvtvy, protoe v zahrani tu monost nemla
a rda by interir a vybaven meity poznala. Ostatnch est
dotazovanch uvedlo, e nemaj dvod ji navtvovat, nemaj o to zjem
a nvtva je nijak nelk. Jejich pstup byl velice laxn.
Clem poslednho bloku bylo zjistit, zda by jim vstavba meity
vadila a z jakho dvodu. Sedm z deseti dotazovanch odpovdlo, e
by s ppadnou vstavbou meity ve mst nesouhlasili. Jeden
respondent uvedl, e je mu to vcelku jedno a dva respondenti by proti
vstavb nic nenamtali. Jednalo se opt o osoby s vysokokolskm
vzdlnm.
Velmi asto dotazovan zmiovali, e by jim meita vadila
v ppad, e by stla v centru msta ve star zstavb. Vyplv z toho
tedy to, e hlavnm dvodem odmtn meity je ppadn naruen
architektonickho rzu msta. Dvma respondentm by vadily minarety,
26
a to i v ppad, e by meita stla v okrajov sti Hradce. Jeden
dotazovan uvedl: V zahrani muslimov tak nepovoluj kesanm
stavt kostely, tak pro my bychom mli bt vi nim vstcn? Je zejm,
e dotazovanmu chyb relevantn informace, akoliv byl vysokokolsky
vzdln. Dvma dotazovanm by meita vadila z toho dvodu, e je
mstem, kde se schzej muslimov. Tm lidem vad tedy islm jako
takov. Jin nboenstv vak nikoliv. Dle jejich nzoru jsou muslimov
problematit, maj patnou povst v mdich a panuj obavy, e by
v meit plnovali teroristick tok. Na moji nmitku, zda by takov tok
ppadn nemohli plnovat i v jinch prostorch odpovdli, e v meit
by k tomu mli lep podmnky, protoe tam maj soukrom a nemuslim
tam nem pstup.
Osobn zkuenost s muslimy maj pouze dva dotazovan. Maj
muslimsk ptele, kte pochz z blzkovchodnch zem a usadili se zde
v esk republice. Jednalo se o stejn respondenty, kte uvdli, e proti
islmu nemaj nmitek. Je tedy patrn, e po osobn zkuenosti
s muslimy ji nemaj z jejich nboenstv obavy a nehled na n
s pedsudky.
Na druhou stranu vichni respondenti souhlas s tm, e informace
podvan mdii neodr celkovou muslimskou populaci, nbr pouze
procento fundamentalist. Pesto jsou vak mdii ovlivnni.
Sedm respondent uvedlo, e setkvn muslim nemus vdy vst
k plnovn teroristickch tok. Velkou roli vak hraj pedsudky, kter
byly zskny na zklad neobjektivnch informac poskytovanch mdii.
Souhlasili tak s tm, e mdia maj tendenci poukazovat pouze na
negativn projevy islmu a na fundamentalisticky zaloen muslimy.
Dotazovan na m psobili nedviv. Zdlo se, e maj strach,
k jakm elm przkum slou a jakm zpsobem bude pouit. Po mm
dkladnm vysvtlen byli ochotni odpovdat, avak nebyli pli sdln.
27
Dle vzkumu byly mnohem tolerantnj eny ne mui, obecn
lid s vym stupnm ukonenho vzdln a lid mladho vku.48
3.3 Vsledky provedenho przkumu v Brn
Przkum probhal dne 16. dubna 2012 v rozmez od 14:00 do 17:30
hodin v centru Brna. Byla zvolena forma osobnch pohovor. Hlavnm
clem vzkumu bylo zjistit, zda se obyvatel Brna stav negativn k ji
existujc meit ve Vdesk ulici a jak jsou jejich argumenty proti
meit. Dlmi cli bylo zjistit, jak jsou obyvatel Brna informovni
o islmu a zda maj tak dostaten informace o stvajc meit.
Diskusn script byl rozdlen do ty blok. Prvn blok ml za kol zjistit,
jak maj obyvatel Brna obecn informace o islmu, druh blok si kladl
za cl zjistit, jak maj znalosti o meit ve Vdesk ulici. Tet blok se
zamoval na nejastj argumenty obyvatel proti meit. Posledn blok
otzek se dotazoval na to, zda respondenti sleduj dn kolem muslimsk
obce v Brn a jak na ni nahlen.
Kad blok obsahoval nkolik otzek, kter byly v prbhu
rozhovoru pizpsobovny dle odpovd na otzky pedchoz.
Przkumu se zastnilo celkem deset respondent. Byli vybrni
opt tak, aby polovina respondent byla muskho pohlav a polovina
enskho. Nejvy dosaen vzdln jsem rozdlila opt na ti skupiny:
zkladn, stedokolsk a vysokokolsk. Jako socioekonomick skupina
byla zvolena stedn tda obyvatel. Vkov byli respondenti rozdleni
do stejnch skupin, jako tomu bylo v ppad Hradce Krlov. Prvn
skupinu tedy tvoili lid ve vku 18-29 let, druhou skupinu lid ve vku 30-
40 let, tet skupinu 40-50, tvrtou skupinu 50-60 a posledn skupinu lid
od 60ti let vku ve.
Clem prvnho bloku otzek bylo zjistit, zda maj obyvatel Brna
dostaten informace o meitch obecn. Na prvn otzku, zda vd,
48
Uveden vyplv z osobnch rozhovor s obyvateli Hradce Krlov.
28
k jakmu elu slou meita, odpovdli vichni respondenti kladn.
Osmkrt uvedli, e slou k vykonvn modliteb a dvakrt uvedli
shromaovn vcch. Polovina dotazovanch nem tuen, kdy meitu
vc navtvuj. Ostatn uvdli, e ptkrt denn a pedevm v ptek.
Na rozdl od Hradce Krlov v Brn vichni dotazovan v, e je jim
povoleno do meity tak vstoupit. Pouze dva z nich nevdli, jak se maj
uvnit meity chovat. Osm dotazovanch uvedlo, e tie, klidn, a e
pedevm nesmj ruit ostatn. Pouze jeden respondent ji v minulosti
meitu navtvil. Devadest procent dotazovanch se s meitou
nesetkalo. Clem nvtvy zmiovanho respondenta, kter meitu ji
navtvil, byla pouze jeho zvdavost. Z nvtvy ml dotyn velmi
pjemn pocity.
Clem druhho bloku bylo zjistit, jak informace maj obyvatel
Brna o meit v jejich mst a jak jsou o budouc vstavb meity
informovan Hradet. Tm nikdo z brnnskch respondent nev, kde
se meita v Brn nachz a jak vypad. Dvodem jejho nenavtven byl
napklad nezjem z jejich strany i absence poteby meitu navtvit.
Pouze jeden respondent meitu ve Vdesk ulici navtvil a nvtva
v nm dle jeho slov zanechala velmi pjemn pocity. Na prosted meity
ocenil pedevm klid a uvolnnou atmosfru. Veden meity bylo dle jeho
nzoru velmi ptelsk, mil a sdln. Na zklad tchto pozitivnch pocit
by se tam dotyn rd v budoucnu vrtil. Z osobnch zkuenost mohu
potvrdit, e veden meity je velmi ptelsk a sdln. Ochotn mi
zodpovdlo vechny m dotazy, kter se tkaly jak meity, tak
i brnnsk muslimsk obce.
Clem tetho bloku bylo zjistit, jak jsou nejastj dvody
odmtn meity ve Vdesk ulici. Ti respondenti z deseti se stav
k mstn meit negativn. Zde panuje shoda s Hradcem Krlov. Tam by
s vstavbou meity nesouhlasil stejn poet dotazovanch. Jako dvod
byl uvdn fakt, e se v meit schz muslimov. Dotazovan se tedy
stav negativn ji k samotnm muslimm. Ostatn nboenstv na n ale
takto negativn nepsob. Islm je pr nboenstv spjat s nsilm
29
a poniovnm en. Na mj dotaz, kde nabyli takovho dojmu, vichni
zmnili mdia. Druh dotaz znl: Vad Vm meita jako budova?. Na
tento dotaz odpovdli vichni dotazovan zporn. Nikdo z nich se
k architektue meity nestav negativn. Rozsah otzek jsem rozila
i o dotazy, tkajc se nzor respondent ped vstavbou a jejich nzor
na meitu v souasn dob. Vtina z nich uznala, e mli ped
vstavbou z meity obavy, mli vi muslimm pedsudky a bli se tak,
zda nebude msto vstavby psobit architektonicky neucelen. Po
vstavb se jejich nzory pomrn zmnily. Nezaznamenvaj dn
problmy s muslimy. Naopak dva respondenti uvedli, e byli po vstavb
mile pekvapeni. Muslimsk obec se sna podat rzn akce, kter by
piblily veejnosti fungovn meity. Pi jejm otevrn byl zorganizovn
tak den otevench dve. Pi destm vro existence meity
zorganizovala muslimsk obec propagan akci na brnnskm nmst.
Rozdvala kolemjdoucm celkem 3650 r. Respondenti ocenili snahu
muslimsk obce prezentovat se na veejnosti a jejich pohled na meitu
a mstn muslimy se po takovch akcch jednoznan zlepil.
Ti respondenti, kte se k brnnsk meit stav negativn, uvedli
jako dvod ppadn plnovn teroristickho toku v prostorch meity.
Osobn zkuenost s muslimem m pouze jeden z dotazovanch. Tato
osoba vnm na zklad sv zkuenosti muslimy kladn. Devt z deseti
dotazovanch uznv, e informace zskan z mdi zcela jist neodr
celkovou muslimkou populaci. Jde podle nich pouze o kladen drazu na
negativn projevy islmskch fundamentalist.
Posledn blok otzek si kladl za cl zjistit, zda se obyvatel Brna
zajmaj o mstn muslimskou obec a zda sleduj pravideln dn kolem n.
Z przkumu vyplynulo, e zjem o dn kolem muslimsk obce je velmi
tristn. dn respondent nesleduje informace tkajc se brnnskch
muslim. Mezi lidmi panuje laxn pstup a nezjem. Nikdo z nich tedy
tak nezaznamenal kauzu, kdy mstn imm podal organizaci Hamas
30
o finann dotace. Opt mi bylo sdleno, e tyto informace nejsou pro
dotazovan dostaten dleit i zajmav.49
4 OBECN ZVRY VZKUMU
Clem prvnho bloku dotaz bylo zmapovat, jak informace maj
mstn obyvatel Brna a Hradce Krlov meitch obecn a zda se
obecn o meity zajmaj. Z przkum v obou mstech vyplv, e
informovanost respondent o elu meity je dostaten. Vtina
dotazovanch ji vnm jako msto setkvn muslim a vykonvn
modliteb. Podrobnosti o jejm chodu a muslimskch zvyklostech ovem
chyb.
Informovanost o zvycch muslim byla lep v Brn ne v Hradci,
co bylo zapinno tak vy aktivitou brnnsk muslimsk obce.
Dotazovan Bran mli stoprocentn spnost v odpovdi na dotaz,
kter se tkal elu meity. Polovina z nich ale ji nevdla, kdy
muslimov meitu navtvuj. Doshli vak lepho vsledku ne
dotazovan v Hradci Krlov. Vichni brnnt respondenti vdli, jak se
uvnit meity chovat. Vichni tak v, e do meity mohou vstoupit i jako
nemuslimov. Pouze jeden ji vak v minulosti skuten navtvil.
Nejastjmi dvody, pro ji ostatnch devt nenavtvilo, byl napklad
nezjem z jejich strany i obavy.
Dalm clem brnnskho przkumu bylo zjistit, zda maj mstn
obyvatel dostaten informace o meit ve Vdesk ulici. Mlo z nich je
skuten proti meit zaujato. Pouze jedna osob zmnnou meitu
v minulosti navtvila. Z tohoto vsledku je zejm nezjem mstnch
obyvatel o poznvn meity a muslimsk obce. Mal mnostv
dotazovanch se vak k mstn meit stav negativn. Zde panuje shoda
s Hradcem Krlov, kde by proti vstavb bylo tak minimum
respondent. Nejastjm dvodem odmtn meity byl samotn islm.
Vichni dotazovan se domnvaj, e do meity nemohou vstoupit, pokud
49
Uveden vyplv z osobnch rozhovor s obyvateli Brna.
31
nejsou muslimskho vyznn. Vtinou takto soud na zklad svch
zkuenost z muslimskch zem, kdy je do meity nepustili. Jen mlo
dotazovanch v, jak by se ml lovk v meit chovat.
Clem druhho bloku przkumu v Hradci Krlov bylo zjistit, jak
jsou oban informovan o ppadn vstavb meity. Dle vsledk
przkumu nikdo z dotazovanch v Hradci Krlov nen dostaten
informovn o tom, kde by mla nov vznikl meita stt, kdy by mla bt
postavena a jak by ppadn mla vypadat. To svd o celkovm
nezjmu tamnch obyvatel. Odmtaj tedy nco, o em maj pouze
povrchn informace zskan z mdi. Podrobnji se o vstavbu nezajmaj,
avak stav se proti n.
Necel polovina z nich by nov vzniklou meitu navtvila, a to
pedevm ze zvdavosti a ze zjmu poznat nco novho. Lehce vy
zjem o poznn meit byl zaznamenn u lid s vym stupnm
ukonenho vzdln. Ostatnch dotazovan uvedli, e nemaj dvod ji
navtvovat, nemaj o to zjem a nvtva je nijak nelk. Vtina
dotazovanch by se stavla k ppadn vstavb meity v Hradci Krlov
negativn. Vtin z nich by vadila v ppad, e by nesla islmsk
architektonick prvky. asto tak uvdli, e by velmi zleelo na jejm
umstn. Pokud by meita nestla v centru msta, ale v okrajov sti,
byli by ochotni bt pro. Dva dotazovan by byli proti v jakmkoliv ppad.
Maj nmitky proti muslimm a islmu. Maj obavy, e by se uvnit meity
mohli schzet terorist a plnovat teroristick akce. Velmi zajmav je
fakt, e tito lid nemaj s muslimy osobn zkuenost. Takto soud opt na
zklad obrazu muslim v eskch i zahraninch mdich. Pokud mli
dotazovan zkuenost s muslimy a tato byla dobr, nemaj s vstavbou
problm.
Na druhou stranu vichni respondenti souhlasili s tm, e informace
podvan mdii neodr celkovou muslimskou populaci, nbr pouze
vjimen ppady terorist, kterch je v celkov muslimsk populaci
miziv procento.
32
Tet blok vzkumu si kladl v obou mstech za cl zjistit, zda se
oban stav proti mstn meit i jej vstavb a pro. Mal mnostv
osob se stav proti meit v Brn i proti ppadnmu budovn meity
v Hradci Krlov. Nikdo z dotazovanch v Brn nezmnil jako problm
architekturu meity. Dvodem je to, e meita nenese prvky islmsk
architektury. Z architektonickho hlediska pipomn klasickou meitu
ponkud vzdlen. Chyb nejvraznj prvek, a to minaret. Hradet
respondenti by byli proti ppadn meit, kter by takov prvky mla.
Zleelo by jim vtinou tak na jejm umstn. Dvali by pednost
okrajov sti msta.
Podle slov pana Muneeba Hassana Alrawiho, kter je pedsedou
muslimsk obce v Brn, se mstn muslimov nesetkvaj s negativnmi
projevy ostatnch obyvatel. Vstavbu meity v Brn provzely protesty
a petice Bran, v souasn dob vak veden meity nezaznamenv
dn podobn akce. Pan Alrawi toto zlepen pipisuje pedevm tomu,
e nyn maj mstn obyvatel s chovnm tamnch muslim ji dobr
zkuenosti. Veden meity se sna podat nejrznj akce na podporu
pozitivnho obrazu muslim v och Bran. Organizuj napklad dny
otevench dve i exkurze pro zkladn, stedn i vysok koly.
Z przkumu vyplynulo, e dotazovan opravdu zmnili nzor na muslimy
a meitu a pot, co byla meita vystavna a s jejm chodem a muslimy,
kte ji navtvuj, nejsou sebemen problmy. Pesvdili se, e meita
skuten nem slouit k setkvn fundamentalistickch muslim za
elem plnovn teroristickch akc, nbr pouze k modlitbm
a spoleenskm akcm. Pan Muneeb Hassan Alrawi se tak zasazuje
o vstavbu meity v Hradci Krlov. Je si jist, e pokud by vstavba
v Hradci Krlov probhla, mstn obyvatel by nsledn stejn jako
Bran poznali, e muslim nen teba se obvat.
Poslednm blok v brnnskm vzkumu ml zmapovat, zda se
Bran zajmaj o mstn muslimskou obec i nikoliv. Co se tk
informovanosti o dn kolem muslimsk obce v Brn, dn
33
z dotazovanch ho v mdich nesleduje. Nikdo tak nezaznamenal
ppad, kdy mstn imm dal organizaci Hamas o finann dotace.
Respondenti v Hradci Krlov nebyli celkov pli sdln, a proto
pro mne bylo sloitj zskat skuten kvalitn informace, kter by mohly
bt pro przkum pouity. Pi osloven se dotazovan nechtli k niemu
vyjadovat a tm mn, kdy slyeli tma przkumu. Jejich pstup byl
velmi laxn. Ctila jsem z nich nezjem o tuto problematiku, akoliv se jich
bezprostedn tk.
V Brn byli respondenti o poznn vstcnj. Zejm tomu tak bylo
z toho dvodu, e maj s meitou ji dobr zkuenosti a nevnmaj ji jako
hrozbu. Vtina z nich byla ochotn se przkumu vnovat.
Obecn nebyli osloven lid pli ochotni se przkumu zastnit.
Kdy jim bylo sdleno tma rozhovoru, pozastavili se a byli vtinou
nakonec ochotni odpovdat. Zdlo se vak, e maj obavy z toho, k jakm
elm przkum slou a jakm zpsobem bude pouit.
Na potku provdn vzkumu jsem vdy prosila o svolen
k nahrvn z toho dvodu, aby se mi zjitn informace pot lpe
zaznamenvali a mla jsem monost se k celmu rozhovoru vrtit. Nikdo
z dotazovanch ale nebyl ochoten mi takov svolen dt. Mli obavy, e
by jejich nzory mohly bt pot zveejnny. Byla jsem tedy nucena
zapisovat hlavn mylenky bhem rozhovoru a vdy po jeho skonen si
doplnit tak informace detailn.50
5 ZVR
Clem prce bylo zjistit, jak maj obyvatel Brna nzor na meitu
ve svm mst a jak jsou hlavn argumenty proti jej existenci. Druhm
clem je zjistit jak se obyvatel Hradce Krlov stav k projektu budouc
vstavby meity ve mst a jak jsou jejich argumenty proti. Dlmi cli
50
Uveden vyplv z osobnch rozhovor s obyvateli Hradce Krlov a Brna.
34
bylo charakterizovat meity obecn, charakterizovat jejich architekturu,
historii a tak historii muslimsk obce v esk republice.
Aby bylo dosaeno hlavnho cle prce, bylo nutn historicky
zmapovat vvoj muslimskch obc v esk republice, pedevm v Brn
a v Hradci Krlov a nsledn provst ve zmnnch mstech przkum
mezi veejnost. Jednalo se o kvalitativn vzkum, tzn. vzkum formou
osobnch rozhovor s respondenty.
V Hradci Krlov najdeme nejen esk muslimy, ale tak
obchodnky z Turecka, Malajsie nebo Palestiny. Hradec je bezpochyby
studentskm mstem a mezi studenty Lkask fakulty Karlovy univerzity
je muslim opravdu mnoho. Velk st z nich se po studich rozhodne
zstat ve mst a stanou se lkai v mstn Fakultn nemocnici. Hradeck
muslimsk komunita je relativn mal, avak velmi aktivn. len
kadoron pibv (zhruba 30 osob za rok). Organizuje spolen
setkn, svten veee i sportovn aktivity. 51
V Hradci Krlov se nachz mal modlitebna. Pvodn ji zaloili
studenti na studentskch kolejch, pozdji zaali z vlastn iniciativy shnt
prostory, kter by byly vce vyhovujc. V okamiku, kdy se zaalo ji
mluvit o meit, nastal velk problm s veejnost. Nejrznj
protiislmsky zamen skupiny zaali zastraovat obyvatelstvo Hradce,
provozovat internetov strnky vyzvajc k protestm proti meitm
apod. Nakonec byla v roce 2011 zakoupena mal vila v Drahoovskho
ulici, kter slou jako prozatmn modlitebna. Hradeck modlitebna
nenese stejn jako prask i brnnsk modlitebna prvky islmsk
architektury, tzn. nen bohat zdoben a chyb j tak minaret. Qibla ale
samozejm dodrena je.
V Hradci Krlov se uvauje o vstavb skuten meity.
V okamiku, kdy se zaalo hovoit ji o meit, nastal velk problm
51http://www.hkmuslims.com/ [cit. 6. dubna 2012]
35
s veejnost. Nejrznj protiislmsky zamen skupiny zaaly
zastraovat obyvatelstvo Hradce, provozovat internetov strnky
vyzvajc k protestm proti meitm apod. Podobn situace nastala
v Brn, kdy se tamj muslimsk obec v devadestch letech rozhodla
vybudovat meitu. Plny provzela nevole ze strany veden msta a
negativn projevy ze strany mstnch obyvatel. V souasn dob nejsou
dle nzoru pana Muneeba Hassana Alrawiho takov negativn nlady ze
strany mstnch ctit. Przkum tyto informace potvrdil. Vtina
dotazovanch uvedla, e na meitu zmnili nzor pot, co maj s muslimy
dobr osobn zkuenosti. Dle jejich nzoru velmi pomhaj dny
otevench dve, exkurze pro koly a ochota veden meity kdykoliv
pijmout nvtvu a ve j ochotn vysvtlit a meitu ukzat.
Dleit je tak obraz islmu a muslim v mdich. V esk
republice mdia vytv zkreslen pohled na muslimy a jejich vru. Mly
by bt objektivnj a nesoustedit se pouze na negativn zprvy o
islmskch fundamentalistech.
Co se tk brnnsk muslimsk obce, da se j celkem dobe
obraz islmu v och veejnosti zlepovat. Muslimsk obci v Hradci
Krlov bych doporuila komunikovat vce s veejnost a podat vce
osvtovch akc o islmu samotnm. Jejich clem by mlo bt pesvdit
mstn obany, e meity nen teba se obvat. Jsem si jist, e
informovanj oban by byli k vstavb meity nsledn tolerantnj,
jako je tomu i v ppad Brna.
Dle mho nzoru je chyba spe na stran zmnnch mdi.
Muslimy v esk republice rozhodn nelze adit mezi mezi
problematick leny spolenosti. Maj opravdovou snahu echy o sv
ve informovat a utvet o islmu pozitivn obraz. Otzkou vak zstv,
nakolik jsou jim ei ochotni naslouchat.
36
6 SEZNAM POUITCH ZDROJ
I. Knihy:
BEKA J., MENDEL M. Islm a esk zem, Votobia, Praha, 1998,
ISBN 80-7198-034-8
BRITANNICA. Islm: Nboenstv, historie a budoucnost, Brno, 2010,
ISBN 978-80-7217-628-1
DENNY,M.F. Islm a muslimsk obec, Prostor, Praha, 2003, ISBN 80-7260-088-5
ESPOSITO, J.L. Islam: The straight path, Oxford University Press, USA, 1991, ISBN 0-19-506225-6 KROPEK,L. Duchovn cesty islmu, Vyehrad, Praha, 2006 ISBN 80-7021-821-5 MENDEL M., MLLER Z., KIKAVOV A. Islm: Idel a skutenost, Panorama, Praha, 1990 ISBN 80-7038-012-8
MENDEL,M. OSTANSK,B., RATAJ, T., Islm v srdci Evropy, Academia, Praha, 2007, ISBN 978-80-1554-9
PROCHZKA, A.B. Islm a jeho svt, Brno, Moravsk zemsk muzeum v Brn, 1995, ISBN 80-7028-075-1
37
II. Elektronick informan zdroje: O meit [cit. 29. nora 2012]. Dostupn z http://www.praha-muslim.cz/about.htm Meita v Brn. Pravda nebo fikce? [cit. 7. dubna 2012].
Dostupn z http://mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-brnenska-mesita.html
Historie brnnsk meity [cit. 9. dubna 2012].
Dostupn z http://www.mesita.cz/node/3
About us [cit. 6. dubna 2012]. Dostupn z http://www.hkmuslims.com/
Meity a modlitebny v r a Sr [cit. 3. dubna 2012].
Dostupn z http://www.al-islam.cz/mesity-a-modlitebny/mesity-a-modlitebny-v-cr-a-sr.html
Nov meita bude v centru [cit. 29. bezna 2012]. Dostupn z http://www.sedmicka.cz/brno-vyskov/clanek/nova-mesita-bude-v-centru-250101
esk boj o meity [cit. 14. bezna 2012]. Dostupn z http://www.dingir.cz/archiv/Dingir106.pdf
Zemel nejznmj esk muslim [cit. 10. dubna 2012].
Dostupn z http://www.lidovky.cz/zemrel-nejznamejsi-cesky-muslim-doqln_domov.asp?c=A 080314_104823_ln_domov_bat)
38
Symbols and signs in islamic architecture [cit. 15. dubna 2012].
Dostupn z http://www.akdn.org/publications/akaa/1980_025.pdf
III. Osobn rozhovory:
Osobn rozhovor s panem Muneebem Hassanem Alrawim, Brno,
16.4.2012
Osobn rozhovory s vybranmi obyvateli Brna, Brno, 16.4.2012
Osobn rozhovory s vybranmi obyvateli Hradce Krlov, Hradec Krlov
31.3.2012
Osobn rozhovor s RNDr. Vladimrem Skou, Praha, 5.4. 2012
IV. Periodika:
VOJTEK,Z.:esk boj o meity, Dingir 1/2006, Praha, 2006, s. 19-21
39
7 RESUM
This graduation thesis is written about mosques in general, the most
important mosques in the Czech Republic, muslim community in the
Czech Republic, and about attitude of Czechs to islam, muslims and
muslim community in their country. The graduation thesis had two main
aims. First of them was to find out how inhabitants of Brno see the
mosque at Vdesk street and local muslims and the second aim was to
find out how inhabitants of Hradec Krlov look at the plan of their town to
build a mosque there.
First chapter targets function of mosques, their purpose, basic parts of
islamic architecture and history of muslim community in the Czech
Republic.
Second part describes methodology of personally made survey in
mentioned towns and presents the results.
Used information was gained from writings of czech and foreign authors,
interview with members of front office of muslim communities in Brno and
Hradec Krlov and the most important information was gained from
personally made survey among public in mentioned towns.
40
8 PLOHY
Ploha . 1
Diskusn script Brno
Dobr den, jmenuji se Aneta astn, jsem studentkou filozofick fakulty
Zpadoesk univerzity katedra Blzkovchodn studia. Pi svoji bakalskou
prci na tma meit v esk republice a chtla bych se vs zeptat, zda
souhlaste s existenc stvajc meity.
Mohla bych Vm poloit nkolik otzek? Rozhovor by trval piblin deset
minut. Przkum je zcela anonymn a jeho vsledky nebudou nikde publikovny.
Pouiji pouze zcela obecn zvry. S Vam souhlasem bych si rozhovor
nahrla, abych si zskan informace mohla pot pepsat a nyn Vs
zapisovnm nezdrovala.
Mu Vs ubezpeit, e dn odpov nen dobe i patn. Rda bych
pouze zjistila V nzor. Tmatem naeho rozhovoru tedy bude stvajc meita
v Brn.
Jste z Brna?
Jak dlouho zde ijete?
Nyn pejdeme k tmatu meity zde ve mst.
Blok A
Clem boku A je zjistit, jak znalosti maj obyvatel Brna obecn o meitch
a zda se o n zajmaj.
1) Vte, k jakmu elu slou meita?
2) Vte, kdy meitu navtvuj muslimov?
3) Myslte si, e i Vy tam mete vstoupit?
4) Vte jak se v meit chovat?
41
5) Navtvil jste nkdy njakou?
6) Co bylo clem Va nvtvy?
7) Jak jste ml/a pi nvtv pocity?
Blok B
Clem tohoto bloku je zjistit, jak maj obyvatel Brna znalosti o stvajc meit
ve mst, zda ji navtvili, pro a jak mli pi jej nvtv pocity.
1) Vte, kde se zde ve mst nachz meita?
2) Byl/a jste se tam podvat?
3) Byl/a jste se podvat uvnit?
4) Pro jste j navtvil?
5) Jak vypad?
6) Pro jste ji nenavtvil/a?
7) Jak jste ml/a pi jej nvtv pocity?
8) Co se Vm tam lbilo/nelbilo?
9) li byste tam znovu? Pro?
Blok C
Clem tohoto bloku je zjistit, co lidem vad na meit konkrtn-zda je to
architektura, meita jako msto setkvn muslim nebo islm samotn?
1) Z jakho dvodu jste proti existenci meity?
Myslte si, e by se ppadn toky nemohly plnovat na jinm mst ne
v meit?
2) Vad Vm meita jako budova?
Co Vm na t budov konkrtn vad?
Mte pocit, e naruuje architektonick rz msta?
Vadila by Vm, kdyby nenesla dn prvky cizorod architektury?
3) Vad Vm meita jako msto setkvn muslim?
Myslte si, e je mon, e se tam dj njak nedouc aktivity?
Myslte si, e se nemohou dt jinde ne v meit?
4) Vad Vm islm jako takov?
42
Pro Vm vad jin nboenstv?
Pro Vm vad prv muslimov?
Mte njak osobn zkuenosti s muslimy?
Byly pozitivn i negativn?
Znte osobn muslima z msta?
Mte s nm patn zkuenosti?
Pro Vm tedy vad islm?
Myslte si, e tyto informace jsou relevantn?
Myslte si, e zprvy z mdi odr celkovou muslimskou populaci nebo
jen extremisty?
Myslte si, e v jinch nboenstvch nejsou extremist?
Myslte si, e setkvn muslim vede k terorismu?
Blok D
Clem tohoto bloku je zjistit, zda se obyvatel Brna o mstn muslimskou obec
zajmaj a sleduj aktuln dn pravideln i pouze nhodn z mdi.
1) Sledujete aktuln dn kolem muslimsk obce zde v Brn pravideln?
2) Zaznamenali jste, e mstn imm dal organizaci Hamas o finann
dotace?
3) Jak na to mte nzor?
Pohlav: mu - ena
Vk: 18-29 30-40 40-50 50-60 60 a vce
Vzdln: zkladn stedn vysokokolsk
43
Ploha . 2
Diskusn script Hradec Krlov
Dobr den, jmenuji se Aneta astn, jsem studentkou filozofick fakulty
Zpadoesk univerzity katedra Blzkovchodn studia. Pi svoji bakalskou
prci na tma meit v esk republice a chtla bych se vs zeptat, zda vte
o plnovan vstavb meity zde ve mst. Souhlaste s tmito plny na
vstavbu?
Mohla bych Vm poloit nkolik otzek? Rozhovor by trval piblin deset
minut. Przkum je zcela anonymn a jeho vsledky nebudou nikde publikovny.
Pouiji pouze zcela obecn zvry. S Vam souhlasem bych si rozhovor
nahrla, abych si zskan informace mohla pot pepsat a nyn Vs
pepisovnm nezdrovala.
Mu Vs ubezpeit, e dn odpov nen dobe i patn. Rda bych
pouze zjistila V nzor. Tmatem naeho rozhovoru tedy budou plny na
vstavbu meity zde v Hradci Krlov.
Jste z Hradce Krlov?
Jak dlouho zde ijete?
Nyn pejdeme k tmatu plnovan vstavby meity ve mst.
Blok A
Clem boku A je zjistit, jak znalosti maj obyvatel Hradce Krlov obecn
o meitch.
1) Vte, k jakmu elu slou meita?
2) Vte, kdy meitu navtvuj muslimov?
3) Myslte si, e i Vy tam mete vstoupit?
44
4) Vte jak se v meit chovat?
5) Navtvil jste nkdy njakou?
6) Co bylo clem Va nvtvy?
7) Jak jste ml/a pi nvtv pocity?
Blok B
Clem tohoto bloku je zjistit, jak maj obyvatel Hradce Krlov znalosti
o plnech na vstavbu meity ve mst.
1) Vte, kde by mla nov vznikl meita stt?
2) Vte, kdy by mla bt postavena?
3) Vte, jak bude vypadat?
4) Plnujete ji v budoucnu navtvit? Pro?
5) Pro si myslte, e dovnit sm pouze muslimov?
Blok C
Clem tohoto bloku je zjistit, co lidem vad na meit konkrtn-zda je to
architektura, meita jako msto setkvn muslim nebo islm samotn?
1) Pro Vm vad plnovan vstavba meity ve mst?
Myslte si, e by se ppadn toky nemohly plnovat na jinm mst ne
v meit?
2) Vad Vm meita jako budova?
Co Vm na t budov konkrtn vad?
Mte pocit, e by naruovala architektonick rz msta?
3) Vad Vm meita jako msto setkvn muslim?
4) Vad Vm islm jako takov?
Pro Vm vad jin nboenstv?
Pro Vm vad prv muslimov?
Mte njak osobn zkuenosti s muslimy?
Byly pozitivn i negativn?
Znte osobn muslima z msta?
45
Mte s nm patn zkuenosti?
Pro Vm tedy vad islm?
Myslte si, e tyto informace jsou relevantn?
Myslte si, e zprvy z mdi odr celkovou muslimskou populaci nebo
jen extremisty?
Myslte si, e v jinch nboenstvch nejsou extremist?
Myslte si, e setkvn muslim vede k terorismu?
Pohlav: mu - ena
Vk: 18-29 30-40 40-50 50-60 60 a vce
Vzdln: zkladn stedn vysokokolsk
46
Ploha . 3
Exterir meity ve Vdesk ulici v Brn
47
Ploha . 4
Exterir meity ve Vdesk ulici v Brn
48
Ploha . 5
Pohled na minbar z modlitebn galerie pro eny