ARBORA OVÁ ŘOVÁ TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH PRACÍ II

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN Ě FAKULTA STAVEBNÍ

ÚSTAV TECHNOLOGIE , MECHANIZACE A ŘÍZENÍ STAVEB

ING. BARBORA KOVÁŘOVÁ

TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH PRACÍ II

MODUL 6

PROCESY VNITŘNÍ A DOKON ČOVACÍ – NÁŠLAPNÉ VRSTVY PODLAH

2005 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY

S S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Technologie staveb II · Modul 6

- 2 -

© Ing. Barbora Kovářová, Brno, 2005

Úvod

- 3 -

OBSAH

1 Úvod ...............................................................................................................4 1.1 Cíle ........................................................................................................4 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................4 1.3 Doba potřebná ke studiu .......................................................................4 1.4 Klíčová slova.........................................................................................4

2 Kladení podlah v občanských stavbách......................................................5 2.1 Charakteristika procesu.........................................................................5 2.2 Stavební připravenost............................................................................6 2.3 Členění z materiálového hlediska .........................................................6 2.4 Technologie provádění nášlapných vrstev podlah ................................9

2.4.1 Technologie provádění keramických dlažeb .............................10 2.4.2 Technologie kladení dřevěných podlah a plovoucích

laminátových podlah..................................................................11 2.4.3 Technologie provádění korkové podlahy ..................................13 2.4.4 Technologie provádění povlakových krytin ..............................13 2.4.5 Složení pracovní čety.................................................................14 2.4.6 Mechanizace ..............................................................................14 2.4.7 Doprava a skladování ................................................................15

2.5 Kvalitativní požadavky na proces .......................................................15 2.6 Kontrola jakosti...................................................................................16

2.6.1 Vstupní kontrola ........................................................................16 2.6.2 Mezioperační kontrola jakosti ...................................................16 2.6.3 Výstupní kontrola ......................................................................16

2.7 Zimní opatření a bezpečnost práce......................................................17 2.7.1 Zimní opatření ...........................................................................17 2.7.2 Bezpečnost práce .......................................................................17

3 Závěr ............................................................................................................18 3.1 Shrnutí.................................................................................................18 3.2 Studijní prameny.................................................................................18

3.2.1 Související normy......................................................................18 3.2.2 Seznam použité literatury ..........................................................18 3.2.3 Seznam doplňkové studijní literatury ........................................19 3.2.4 Odkazy na další studijní zdroje a prameny................................19

4 Kontrola znalostí ........................................................................................19 4.1 Korespondenční úkol ..........................................................................19 4.2 Kontrolní otázky .................................................................................19 4.3 Autotest ...............................................................................................20 4.4 Klíč ke kontrolním otázkám................................................................21 4.5 Klíč k autotestu ...................................................................................22


- 4 -

1 Úvod

1.1 Cíle Cílem tohoto modulu je seznámit studenty s problematikou kladení nášlapné vrstvy podlah jako povrchové úpravy z hlediska pozemního stavitelství a procesu vnitřního a dokončovacího z hlediska technologie staveb. Student by se měl seznámit s jednotlivými typy podlah podle materiálového hlediska a následně s odlišnostmi v postupu provádění tak, jak si to vyžadují jednotlivé materiály.

1.2 Požadované znalosti Studijní text je koncipován formou technologického předpisu tak, aby si student mohl znalosti získané v oboru pozemního stavitelství utřídit a rozšířit z pohledu vlastního provádění dané konstrukce v procesu výstavby. Z tohoto důvodu se předpokládají základní znalosti z oboru pozemních staveb.

1.3 Doba potřebná ke studiu Předpokládaná doba ke studiu je cca 2 hodiny na nastudování vlastních učebních statí a potom ještě cca 30 min na provedení autotestu a jeho vyhodnocení.

Při studiu tohoto modulu doporučuji nejprve se vrátit ke znalostem pozemního stavitelství a utřídit si základní pojmy této problematiky. Potom přistoupit k vlastní učební stati, která je zpracována formou technologického předpisu a na závěr vyhodnotit získané vlastnosti formou autotestu.

Další hodinu může zabrat zadaný korespondenční úkol.

1.4 Klí čová slova Nášlapná vrstva, vyrovnávací vrstva, izolace, odolnost, povlaky, korek, keramika, dřevo, vlysy, PVC, textilie.

Technologie staveb II – Modul 6

- 5 (22) -

2 Kladení podlah v občanských stavbách

Podlahy jsou konstrukce uložené na stropní konstrukci nebo upravené zemině za účelem dosažení potřebných technických vlastností povrchu podle požadavků provozu. Ze všech povrchových úprav jsou podlahy namáhány nejvíce. Konstrukci podlahy tvoří:

• nášlapná vrstva, která tvoří povrch podlahy. Zhotovováním různých druhů nášlapných vrstev se bude zabývat tato kapitola,

• vyrovnávací vrstva, která roznáší tlak z nášlapné vrstvy a vyrovnává podklad,

• izolační vrstva, která má funkci tepelně izolační, zvukově izolační nebo hydroizolační,

• podkladní vrstva.

Podle druhu nášlapné vrstvy se podlahy dělí na:

• mazaniny, tj. monolitické podlahy s celistvou (bezespárou) nášlapnou vrstvou, zhotovenou litím, roztíráním nebo válcováním mazaninové hmoty přímo na místě (betonové mazaniny,…),

• skládané podlahy s nášlapnou vrstvou z deskových prvků nebo kostek buď na bázi dřeva (s nášlapnou vrstvou z přírodního dřeva nebo z hmoty, v níž je dřevo podstatnou složkou – podlahy vlysové, parketové…), nebo dlažby se spárovanou nášlapnou vrstvou z dlaždic (keramických, betonových,…), špalíků nebo kostek,

• povlakové podlahy, s nášlapnou vrstvou z podlahovin velmi malé tloušťky, provedených buď z prvků kladených na podklad (koberce, PVC, pryž, laminát, korkové desky), nebo z hmot na bázi plastů, nanášených na podklad na místě jako mazanina.

Z technologického hlediska řadíme kladení podlah k pracím vnitřním a dokončovacím. Provádí se po dokončení rozvodů ZTI (zejména topení) a po dokončení povrchů stěn.

2.1 Charakteristika procesu Podle druhu provozu v místnosti jsou na podlahy kladeny různé požadavky mechanické, tepelně technické a akustické, dále požadavky na odolnost proti vlhkosti a chemickým vlivům i požadavky vzhledové a bezpečnostní.

Mechanické vlastnosti podlah musí zajišťovat jejich odolnost proti různým druhům namáhání. Odolnost proti opotřebování (obrusnost), která má podstatný vliv na trvanlivost podlahy, je závislá na tvrdosti a pružnosti nášlapné vrstvy. Odolnost proti nárazu je vyžadována zejména v průmyslových provozech. Odolnost proti soustředěnému zatížení je důležitá u podlah, na které působí bodové zatížení (nábytek,…). Pružnost podlahy je schopnost přizpůsobit se namáhání bez trvalých deformací.

Tepelně technické vlastnosti podlah musí splňovat požadavek tepelné pohody místnosti. Dostatečný tepelný odpor je vyžadován zvláště u stropů oddělujících prostory s různým tepelným režimem. Tepelná odnímavost podlahy je důležitá


- 6 -

v místnostech s trvalým pobytem lidí. Podle tepelné odnímavosti rozeznáváme podlahy teplé, poloteplé a studené.

Akustické vlastnosti podlah musí být posuzovány v souvislosti se stropními konstrukcemi jako celku.

Odolnost proti vlhkosti se vyžaduje u podlah v koupelnách, kuchyních, prádelnách a podobných provozech. Odolnost proti chemickým vlivům se požaduje spíše v průmyslových provozech. Vodotěsnost a odolnost proti chemickým vlivům zajišťuje nášlapná vrstva i skladba jednotlivých vrstev podlahy [13].

Požadavky vzhledové jsou kladeny na materiál, barvu a provedení nášlapné vrstvy. Povrch podlahy má být rovný (maximální přípustná nerovnost je ±2 mm/2 m délky), materiál v celé ploše má mít stejnou jakost a barevnost. Vzhled podlahy je ovlivněn i možnostmi její údržby.

Požadavky na bezpečnost se týkají hlavně skluznosti podlah. Skluznost podlahových materiálů velmi stoupá vlivem vlhkosti. Některé podlahoviny (např. PVC, některé druhy dlažeb,…) mají velkou skluznost, proto při použití ve vlhkých místnostech mají být kryty rohožemi.

2.2 Stavební připravenost Kontroluje se před zahájením pokládky nášlapné vrstvy podlahové konstrukce a zaměřuje se především na splnění následujících předpokladů:

• dokončení všech omítek, • dokončení všech rozvodů TZB (zejména topení), • provedené zkoušky těchto rozvodů, • osazení dveřních zárubní.

Kromě těchto základních předpokladů musí být pro zajištění trvanlivosti a bezporuchovosti podlah splněny ještě tyto podmínky:

• vyrovnávací vrstva musí být dostatečně pevná, vrstvy skladby podlahy nesmí vykazovat dodatečnou deformaci,

• povrch vyrovnávací vrstvy musí být dostatečně rovný. Pro mnohé materiály nesmí rovinnost podkladu přesahovat povolenou toleranci ±2 mm – měřeno dvoumetrovou latí,

• spoje prvků nášlapné vrstvy (pokud nejde o mazaninu) musí být tvárné, aby se vyloučily deformace, vyvolané dotvarováním nosné (stropní) konstrukce, nebo objemovými změnami podkladu, včetně změn teplotních (zvláště pak u podlah se zabudovaným podlahovým otopným systémem).

2.3 Členění z materiálového hlediska Z materiálového hlediska s přihlédnutím k výše uvedenému dělení a povaze provádění lze nášlapné vrstvy rozdělit do těchto základních skupin:

• mazaniny, • dlažby,


- 7 (22) -

• dřevěné podlahy, • povlakové podlahy.

Mazaniny jsou monolitické bezespáré vrstvy prováděné přímo na stavbě (viz výše). Nášlapné vrstvy se provádějí z betonu, z cementového potěru, teraca nebo z asfaltu. Betonová mazanina je studená podlahovina, používaná hlavně v průmyslových a zemědělských budovách nebo v podřadných místnostech obytných a občanských budov. Povrch betonové mazaniny může být pouze uhlazen dřevěným hladítkem nebo zatřen cementem a vyhlazen. Teracová mazanina je trvanlivá podlaha používaná v předsíních, na schodištích a v podobných místnostech. Teraco je směs cementu, různobarevné kamenné drtě a vody, případně i barvy. Větší plochy se dilatují. Teracová mazanina se po zatvrdnutí brousí, přetmelí cementem a přebrousí, takže se docílí zcela hladký povrch, který se pastuje. Asfaltová mazanina je pružná, vodotěsná podlahovina odolná proti chemickým vlivům. Používá se jako nášlapná vrstva především v průmyslových provozech nebo jako podkladní vrstva pod jiné podlahoviny. Asfaltová mazanina se dělá ze směsi asfaltu, písku a kamenné drtě, nanáší se za horka.

Dlažby jsou podlahy sestavované z dlaždic nebo z kostek z přírodního i z umělého materiálu. Podlahy z dlaždic nelze považovat za vodotěsné (netěsné spáry), proto musí být tam, kde přicházejí do styku se zvýšenou vlhkostí a s vodou (v koupelnách, prádelnách,…) předem izolovány vodotěsnou vrstvou. Podle druhu dlaždic rozlišujeme dlažby keramické, betonové, teracové, dřevěné špalíkové a dlažby z přírodního kamene. Keramická dlažba se provádí z různých druhů dlaždic, hlavně z keramických dlaždic jemnozrnných a z hutných kameninových dlaždic. Betonová dlažba se používá na terasách, na venkovních chodnících apod. Teracová dlažba se uplatňuje na chodbách, v obchodních místnostech, v průmyslových halách. Teracové dlaždice jsou dvouvrstvé, na spodní vrstvě z prostého betonu je nášlapná vrstva z teracové směsi. Dřevěná dlažba je teplá a pružná, dobře tlumí hluk. Dřevěná dlažba se skládá ze špalíků, které se kladou do pískového lože plochou kolmou ke směru vláken, spáry se zalévají asfaltem. Dlažba z přírodního kamene se skládá z kamenných desek nebo kostek. Deskové dlaždice se používají v reprezentačních místnostech občanských budov. Vyrábějí se z mramoru, žuly, porfyru i z jiných hornin. Dlaždice se kladou do maltového lože na betonový podklad. Z úlomků kamenných desek různé barvy a tvarů se vyrábějí mozaikové dlaždice, tvořící tzv. benátskou dlažbu.


- 8 -

a) b) Obr. 2.1 Benátská kamenná dlažba: a) velká, b) drobná, dělená kamennými pásky

Dřevěné podlahy jsou teplé, pružné a estetické, proto zůstávají stále nejvhodnější podlahovinou, zvláště v interiérech občanských staveb. Jejich nevýhodou je objemová nestálost, která je při nesprávném kladení a údržbě příčinou vzniku širokých styčných spár. Rozeznáváme dřevěné podlahy palubové, vlysové, parketové a panelové. Palubová podlaha, dříve velmi rozšířená v obytných domech, se dnes používá jen omezeně. Prkna se při ní spojují na pero a drážku, přibíjejí se na dřevěné polštáře. Vlysová podlaha je nejběžnějším druhem dřevěných podlah, používá se v obytných místnostech, v kancelářích, v sálech apod. Vlysy z tvrdého dřeva se kladou obvykle do rybinovitého vzoru, nebo do čtvercového vzoru. Zvláštním případem je korková dlažba.

a) b)

c) d) Obr. 2.2 Dřevěné vlysové podlahy

a) tvar vlysu, b) spoj vlysů, c) rybinovitá skladba vlysů, d) čtvercová skladba vlysů


- 9 (22) -

Povlaky jsou tenké nášlapné vrstvy sestavované z podlahových krytin, nebo lité z hmot na bázi plastů. Podlahové krytiny z pásů nebo tenkých desek z pryže, PVC, textilií a jiných materiálů se kladou na sucho, nebo se k podkladu lepí. Lité podlahoviny z různě upravených plastických hmot se nanášejí jako tenké vrstvy, které se obvykle roztírají stěrkou (tzv. stěrkové podlahy). Pryžový povlak se používá především v občanských stavbách. Vyrábí se ze směsi vulkanizovaného kaučuku a z různých plniv s přísadou barviv. Povlaky z hmot na bázi plastů jsou v současné době velmi rozšířené bytové a občanské výstavbě. Kromě PVC povlaků lze k nim řadit tzv. laminátové plovoucí podlahy, kdy je nášlapná vrstva plastového charakteru nanesena na podkladové tenké desce , která je pokládána na podklad. Textilní povlak se uplatňuje hlavně v obytných a kancelářských místnostech. Jeho výhodou je zlepšení neprůzvučnosti stropu, malá odnímatelnost tepla, hygieničnost a jednoduchá údržba. Textilní podlahoviny se k podkladu lepí. Lité podlahoviny vytvářejí celistvé bezespáré nášlapné vrstvy. Pro lité podlahoviny se používají epoxidové, polyesterové, polyuretanové, fenolformaldehydové nebo furalové pryskyřice s různými plnivy. Základní technické vlastnosti vybraných druhů podlah uvádí tab. 2.1.

Tab. 2.1 Přehled technických vlastností vybraných druhů podlah

Odolnost proti

Druh podlahoviny

op

otře

ben

í

nár

azu

vlh

kost

i

Vo

dě

kyse

linám

lou

hům

vyso

kým

te

plo

tám

sklu

zno

sti

za m

okr

a

od

ním

. te

pla

zvu

kový

ú

tlum

pru

žno

st

úd

ržb

a Betonová mazanina 4 3 5 5 1 4 5 3 1 1 1 4 Cementový potěr 3 2 5 5 1 4 5 2 1 1 1 4 Teracová mazanina 4 3 4 5 1 4 5 2 1 1 1 4 Litý asfalt 4 5 5 5 5 3 1 2 3 3 2 4 Keramické dlaždice jemnozrnné 4 4 5 5 4 4 5 2 1 2 1 4 Keramické dlaždice hutné 5 4 5 5 4 4 5 2 1 2 1 4 Betonové dlaždice 4 3 5 5 1 4 5 3 1 1 1 4 Teracové dlaždice 4 3 5 5 1 4 5 2 1 1 1 4 Dřevěná dlažba špalíková 5 5 4 2 5 5 3 4 5 5 5 4 Mramorová dlažba 4 2 5 5 1 4 5 2 1 1 1 4 Vlysy, parkety 4 4 3 2 3 3 3 2 4 2 3 2 Pryžový povlak 3 4 5 2 3 3 3 1 3 5 5 4 PVC 3 3 5 2 5 4 1 1 2 2 2 4 Textilní povlak 2 4 1 1 1 1 1 5 5 5 4 2

5 – velmi dobrá, 4 – dobrá, 3 – vyhovující, 2 – méně vyhovující, 1 – nevyhovující [12]

2.4 Technologie provádění nášlapných vrstev podlah Provádění nášlapných vrstev podlah je závislé na materiálové bázi použité podlahoviny. V následujících kapitolách proto uvedeme technologické postupy pro jednotlivé nejpoužívanější druhy nášlapných vrstev podlah.


- 10 -

2.4.1 Technologie provádění keramických dlažeb První fází je přejímka pracoviště, kde bude pokládka keramické dlažby probíhat, včetně zhodnocení kvality podkladů a jejich úprav před pokládkou. Podkladem pro dlažby bývá zpravidla betonový potěr nebo vrstva vyrovnávací stěrky. Podkladová plocha proto musí být dostatečně vyzrálá, bezprašná, nedrolivá, suchá, zbavená výstupků. Pokud nebude možné malé nerovnosti podkladu podlahy vyřešit silnější vrstvou lepícího tmelu, je nutné nejprve aplikovat samonivelační stěrkovou hmotu, která nerovnosti vyrovná.

Vlastní pokládka dlažby začíná rozměřením podkladu. Na podklad se vyznačí střed dlážděné plochy, od něj se vyznačí polohy dlaždic tak, aby dělené dlaždice byly rovnoměrně na okraji plochy. U ploch nad 20 m2 je třeba rovněž rozměřit polohy dilatačních spár a připravit vhodné dilatační lišty [11].

Obr. 2.3 Dilatační profil dlažby – příklad

Ve druhé fázi se na podklad nanese lepící tmel, doplní se a rozetře zubovou stěrkou. Nanáší se pouze plocha, kterou jsme schopni v tzv. otevřeném čase lepidla (doba, po kterou je schopno lepidlo dlaždici ještě přilepit) položit. Volba vhodného druhu lepícího tmelu je velmi důležitá a je závislá na mnoha faktorech. Jedním z nejdůležitějších faktorů jsou případné objemové a teplotní změny podkladu dlažby, např. v důsledku instalovaného podlahového vytápění. V těchto případech je třeba volit tzv. flexibilní lepidlo. V každém případě je třeba zabezpečit úplný kontakt mezi dlaždicí a lepícím tmelem. Dlažba se pokládá podle rozměření fáze 1. Mezery mezi dlaždicemi se fixují spárovými kříži.

Třetí fáze – spárování dlažby – následuje po technologické přestávce cca 24 hodiny. Používají se spárovací tmely, nebo barvená cementová kaše. Spárování se provádí šikmým nanášením spárovací hmoty gumovou stěrkou do spár. Vynechávají se pouze spáry u stěn, v rozích, u dilatačních spár – lišt. Tyto spáry se vyplňují pružnými spárovacími materiály na silikonové bázi. Čištění zaspárované dlažby se provádí v závislosti na teplotě prostředí a dlažby za cca 30 minut po spárování.


- 11 (22) -

2.4.2 Technologie kladení dřevěných podlah a plovoucích laminátových podlah

V této části kapitoly je uveden technologický postup pro pokládku dřevěných parketových a vlysových podlah. Vzhledem k mnoha shodným rysům plovoucích laminátových podlah (které jsou v současné době velmi rozšířené) s podlahami dřevěnými je pokládka tohoto typu podlahy, i přes její kategorizaci mezi povlakové, zařazena do této kapitoly.

Pokládka dřevěných podlah je možná prakticky na libovolném podkladu. Základní podmínkou je, že podklad musí být suchý, pevný a rovný. Nerovnosti podkladu musí být před pokládkou odstraněny (broušením, tmelením,…). Před pokládkou plovoucích podlah (laminátových, dřevěných) se na podklad položí izolační fólie zvukotěsnící, příp. též hydroizolační fólie [6].

Pokládání parket, vlysů a laminátových plovoucích podlah začínáme od kratší stěny rovnoběžně s ní. Na krajní prvky vyznačíme případné nerovnosti stěny a prvky osadíme ke stěně s distancí 10 až 15 mm, zajišťovanou klínky (obr. 2.4). Styky jednotlivých prvků musí být v řadách prostřídané, lze použít zbytku posledního kusu jedné řady jako prvního kusu řady následující. Do drážek se před spojením prvků nanese stejnoměrně disperzní lepidlo (toto lepidlo je vhodné vzhledem k mechanicko fyzikálním vlastnostem materiálu nanášet i do tzv. zámkových suchých spojů plovoucích laminátových podlah). Spojované prvky je nutno k sobě stáhnout – dotlačit – mechanickou cestou (doražením kladivem – viz obrázek, nebo utahovacími pásy). Přebytečné lepidlo, které vystoupí ze spáry na povrch po osazení prvku je třeba ihned vlhkým hadrem setřít.

Mozaikové parkety se obvykle k podkladu lepí. Doporučuje se lepidlo z umělé pryskyřice na bázi alkoholu s nízkým obsahem rozpouštědla. Pokládka mozaikových parket je možná mnoha způsoby, nejběžnější vychází z analogie s dlažbou: jako první se položí kříž ze středu místnosti, poté se vyplní rohová pole směrem od středu místnosti ven. Další rozšířenou variantou je pokládání od rohu místnosti, tato metoda však vyžaduje absolutní pravoúhlost výchozího rohu místnosti. I u mozaikových parket je třeba dodržet dilatační spáru u stěn (obr. 2.5).

Laminátová plovoucí podlaha má již hotovou povrchovou úpravu z výroby, ostatní dřevěné podlahy je třeba povrchovou vrstvou opatřit. Tento proces zahájíme přebroušením povrchu. Po jeho dokončení provedeme konečnou povrchovou úpravu – ta nejčastěji spočívá v lakování, příp. voskování a pastování.

Pokládání dřevěných podlah se zakončuje usazením a připevněním soklových lišt a osazením krycích růžic prostupů topení.


- 12 -

1) 2) 3)

4) 5) 6)

7) 8) 9)

Obr. 2.4 Postup kladení dřevěné vlysové podlahy 1) označení a úprava tvaru krajního vlysu, 2) osazení krajního vlysu s vyklínováním, 3) uložení posledního vlysu pomocí tažného železa, 4) osazovaní dalších vlysů pomocí špalíku, 5) měření poslední řady vlysů, 6) osazení poslední řady a vyklínování, 7) označení prostupů pro ÚT, 8) vyvrtání odpovídajících děr, 9) rozdělení vlysu pro snadné uložení, řezy šikmé


- 13 (22) -

a) b)

Obr. 2.5 Metody kladení mozaikových parket a) ze středu místnosti, b) z rohu místnosti

2.4.3 Technologie provádění korkové podlahy Korková podlaha se může pokládat na libovolný hladký, rovný, suchý podklad bez trhlin, bez působení tahů a tlaků, bez zbytků dřívějších podlahových krytin. Příprava začíná rozprostřením korkových desek 48 hodin před pokládáním v místnosti, kde mají být položeny.

Pokládání probíhá od středu místnosti stejným postupem jako u keramické dlažby. Rozdíl spočívá pouze ve skutečnosti, že se korkové desky kladou na sraz beze spár a v použitém lepidle. U prostupů a u stěn se ponechává dilatační spára 3 mm, která je na závěr lištována, nebo kryta růžicemi.

Po technologické přestávce po pokládce v délce 72 hodin se povrch přírodních korkových podlah uzavře lakem, voskem, nebo se impregnuje přírodním voskem. Při použití laku se doporučuje vícenásobná aplikace, před konečným lakováním je vhodné provést jemný mezibrus.

2.4.4 Technologie provádění povlakových krytin Pozornost zde bude věnována dvěma nejrozšířenějším (vedle plovoucích laminátových podlah) podlahovým krytinám: krytinám z PVC a textilním podlahovým krytinám.

Oba jmenované druhy podlahových krytin se k podkladu lepí. Vesměs se volí tak, aby pokrývaly celý pokládaný povrch beze styků, PVC krytiny se ve spojích svařují.

Požadavky na podklad jsou stejné jako u korkové podlahy. Pokládka krytiny začíná rozvinutím nařezaných pásů krytiny v místnosti, kde bude položena. Pásy krytiny musí být v budoucím místě určení rozloženy nejméně 48 hodin – tím se překoná tzv. tvarová paměť, kterou materiál získal skladováním ve svitcích. Vlastní lepení probíhá rovnoběžně s delší stěnou místnosti. Vzhledem k charakteru krytiny je lepidlo rozprostíráno zubovou stěrkou před odvíjející se povlakovou krytinu. Spoje PVC krytiny se svaří pomocí horkovzdušné pistole a přídavné šnůry. Textilní krytiny se definitivně zaříznou podél stěn, aby krytina kopírovala případné nerovnosti stěny.


- 14 -

Položené krytiny se po zaschnutí lepidla definitivně olištují. PVC krytina se olištuje PVC lištou, lepenou oboustranně ke stěně a k podlahovému PVC. K tomuto účelu se většinou používá chlóroprénových lepidel. Textilní krytiny se většinou ve vztahu k okolním stěnám ukončují plastovými soklovými vkládacími lištami. Tyto lišty jsou vesměs nalepeny na stěně (mohou být i šroubovány do plastových hmoždinek – méně časté) a do nich jsou vloženy pásy podlahového textilního materiálu, které jsou v liště přilepeny oboustrannou lepící páskou [10].

2.4.5 Složení pracovní čety Četa provádějící nášlapné vrstvy podlah je obvykle složena ze tří kladečů a jednoho pomocného dělníka. Kvalifikovaný kladeč je absolvent učebního oboru parketář, kladeč podlahových povrchů, případně zaškolený truhlář, nebo i zedník. Dobrý kladeč má mít tyto schopnosti:

• umí sestavit kladečský plán (spárořez), • umí pracovat s předloženým kladečským plánem, • ovládá všechny technologie pokládky známé v současné době, • ovládá práce s různými druhy lišt, včetně jejich použití, • ovládá práce s vyrovnávacími maltovými hmotami a zná jejich použití pro

různé povrchy, • umí pracovat s penetracemi a určit pro ně vhodné použití, • ovládá práce s tekutými vodotěsnými izolacemi a fóliemi, • zná užití různých lepících hmot.

Pro provádění dřevěných podlah a laminátových plovoucích podlah se spíše uplatňuje četa ve složení: 2 truhláři a 1 pomocný dělník. Požadavky na pracovníky čety zůstávají stejné, odpadají pouze požadavky na penetrace a maltové hmoty vzhledem k charakteru pokládky těchto podlah.

2.4.6 Mechanizace Při provádění nášlapných vrstev podlahových konstrukcí se používá především toto nářadí a mechanizační pomůcky:

• měkká tužka, rýsovadlo z tvrdého kovu, • vodováha, • řezačka dlažby, • děrovač a fréza na dlažbu, • spárové kříže, • špachtle, • zednická lžíce, • hladící a ozubená lžíce a stěrka, • ocelové pravítko, • gumové kladívko, • gumová stěrka na spáry, • aplikační pistole na tmel,


- 15 (22) -

• horkovzdušná svařovací pistole, • houba, hadr, vědro, • kotoučová pila, ruční pilka, • vrtačka s míchacím nástavcem, • řezací nůž, • brusný papír.

Pro pracovníky nabízejí výrobci další pracovní pomůcky, které ulehčují práci. K těmto patří kolečkové podvozky, chrániče kolen, nebo podložky pro klečení. Nelze rovněž podceňovat používání ochranných rukavic – jednorázové rukavice z tenkostěnných materiálů prakticky nesnižují citlivost prstů. Ochrana zraku je prvořadou záležitostí při provádění některých úkonů (řezání dlažby, štípání,…). Na obalech lepících tmelů i dalších hmot je uvedeno zajištění ochrany zdraví při práci s těmito hmotami a s tím související pracovní pomůcky.

2.4.7 Doprava a skladování Pro skladování všech materiálů se předpokládá vnitřní uzamykatelný suchý větraný sklad. Skladovací podmínky jsou specifické podle použité nášlapné vrstvy podlahy. Povlakové nášlapné vrstvy textilní a na bázi PVC jsou dodávány v rolích. PVC mají návin lícní stranou ven, skladovány jsou ve vertikální poloze. Textilní povlakové krytiny (koberce) jsou dodávány s návinem lícní stranou dovnitř na kartónovém nosiči, skladování je v horizontální poloze, výrobcem doporučené je horizontální zavěšení pomocí kartónového nosiče. Dlažba je dodávána v kartónových obalech, balena je obvykle po cca 0,3 – 1,2 m2 v závislosti na rozměru dlaždice. Dřevěné podlahy a laminátové podlahy jsou dodávány rovněž v kartónových obalech. Doplňkový sortiment (soklové lišty, dilatační profily, ukončovací profily apod.) jsou dodávány kusově a jsou skladovány ve vodorovné poloze. Lepidla a tmely jsou dodávány v plastových nádobách po cca 5 kg, nebo jako suché směsi v papírových pytlích stejné hmotnosti. Nátěrové hmoty (laky, vosky pro dřevěné a korkové nášlapné vrstvy) jsou dodávány v plechových nádobách, obvyklé balení 5 kg.

Doprava výše uvedeného sortimentu je závislá na množství transportovaného materiálu – při větších objemech se využívá transportní mechanizace pro paletizační objemy.

2.5 Kvalitativní požadavky na proces Kvalitativní požadavky na proces vyplývají z charakteru prováděné nášlapné vrstvy, tedy z použitého materiálu.

V první etapě je vždy rozhodujícím kvalitativním kritériem příprava podkladu, tj. vyrovnání rovinnosti. Odchylka rovinnosti nesmí obvykle překročit ± 2 mm měřeno na příměrné lati obvykle 2 m dlouhé.

V následujících technologických fázích je rozhodující dodržení polohy a rovinnosti. Dále potom u některých povrchů je posuzovaným kritériem šířka spár.


- 16 -

2.6 Kontrola jakosti

2.6.1 Vstupní kontrola Vstupní kontrola se zaměřuje především na „přejímku pracoviště“, následně na „přejímku materiálu“. Ty je nutné provést velice důkladně. Kontroluje se zejména rovinnost podlahy a dodržení pravého úhlu, který svírá podlaha se stěnou. Stěny se kontrolují z hlediska rovinnosti u podlahy. U podlahy je třeba zkontrolovat i potřebné spádování. U dodaných materiálů se kontroluje kvalita a způsob skladování.

2.6.2 Mezioperační kontrola jakosti Mezioperační kontrola se liší podle materiálové základny obkladu.

Pro keramické dlažby a dlažby s analogickým technologickým postupem provádění spočívá v kontrole pokládky před finálním spárováním. Detailně se kontroluje celková rovinnost položení dlaždic pomocí dvoumetrové latě. Odchylka nesmí překročit ± 2 mm. Dále se kontrolují odstíny dlažby. Ve větší ploše jsou chyby lépe viditelné. Ve spárách nesmí být lepící hmota, spáry nesmějí vykazovat velké odchylky [8], [14].

Pro dřevěné nášlapné vrstvy a ostatní nášlapné vrstvy s analogickým technologickým postupem montáže spočívá mezioperační kontrola jakosti v kontrole položení dřevěných prvků a jejich vzájemného spojení před zalištováním.

Pro povlakové krytiny spočívá mezioperační kontrola v kontrole položení povlakových povrchů, kontrole šířky spáry před zavařením a kontrole návaznosti na stěnové konstrukce před zalištováním.

Součástí mezioperační kontroly je kontrola dodržování obecně platných technologických předpisů. Pro kladení povlakových krytin na bázi PVC se kontroluje dodržení teploty min. 15 °C na pracovišti, vlhkost podkladu musí být maximálně 4% hmotnostní. Výše uvedená teplota platí pro všechny nášlapné vrstvy připevňované k podkladu lepením a vychází z obvyklých požadavků výrobců lepidel, může se však při použití speciálních lepidle lišit od uvedené hodnoty. Při pokládce dřevěných a laminátových podlah nesmí teplota klesnout pod 18 °C, doporučená vlhkost prostředí je 50 - 60 %. U těchto podlah se kontroluje odstup od stěn (10 -15 mm). Při pokládce dlažby se kontroluje šířka spár, ta se zajišťuje distančními kříži. Rovinnost položené dlažby nesmí překročit toleranci ± 2 mm měřené na 1 m příměrné lati. U textilních povlaků se kontroluje přilnutí k podkladu.

2.6.3 Výstupní kontrola Výstupní kontrola hotové nášlapné vrstvy podlahy probíhá podle smluvního vztahu mezi objednatelem a zhotovitelem. Povrchy se kontrolují podle vzhledu – ze vzdálenosti nejméně 2 m, pokud to prostory dovolí. Detaily provedení, spáry apod. se kontrolují ze vzdálenosti 0,3 až 2 m. Při kontrole povrchu jako celku se posuzuje průběh spár, jejich pravidelnost a stejnoměrnost, návaznost spár na ostění nebo jiné členění plochy, vyváženost a souměrnost členění v ploše [17].


- 17 (22) -

Při kontrole podlahy v detailu se posuzuje, zda má povrch maximální odchylku 1,5 mm na 2 m. Prvky nášlapné vrstvy podlahy přitom nesmějí vyčnívat z roviny více, než je dovolená křivost jednotlivých použitých prvků (dlaždic, povlaků,…). Ukončení ploch podlahy musí být rovné. Rohy a kouty musí být vyvážené. Otvory v dlažbách smějí být jen tak velké, aby je bylo možno zakrýt růžicemi nebo jinými krycími prvky. Šířka spáry mezi dlaždicí a instalačními nebo jinými vývody nesmí překročit 5 mm, u krabic elektrického vedení 2 mm. Spáry musí být hladké, rovné, stejně hluboké a široké. Přilnutí k podkladu se kontroluje poklepem na dlažbu, při kterém se nesmí ozvat dutý zvuk. Přídržnost dlažby ke spojovací maltě nebo tmelu a podkladu lze na žádost objednatele stanovit nejdříve po 28 dnech od provedení dlažby. Stanoví se síla potřebná k odtržení jednoho prvku kolmým tahem bez jeho předchozího separování od okolní plochy. Výsledná hodnota přídržnosti nesmí být nižší než 0,3 MPa. Provedení této zkoušky je povinen zajistit dodavatel.

2.7 Zimní opatření a bezpečnost práce

2.7.1 Zimní opatření Při pokládce podlah je potřebná správná teplota vzduchu a podkladu. Většina výrobců směsí uvádí minimální teplotu +5 °C, ale optimální teplota se pohybuje okolo +12 až +15 °C. doba zrání se úměrně prodlužuje s klesající teplotou podle druhu použité lepící hmoty.

Provádění podlah patří mezi práce vnitřní a dokončovací, splnění těchto požadavků proto nečiní obvykle žádné problémy [9].

2.7.2 Bezpečnost práce Provádění nášlapných vrstev podlah je odborná práce, která vyžaduje samostatné pracovníky, schopné pracovat kvalitně a bezpečně.

Při dělení dlaždic se nesmí naříznuté kusy rozlamovat rukou, je třeba použít kleští. Ostří hrany dílců je třeba zabrousit. Totéž platí pro otvory. Při vysekávání dlaždic je nutná ochrana očí brýlemi.

Míchání směsí pro lepení na bázi syntetických pryskyřic je povoleno jen mimo pracovní prostor a na místě dobře větraném.

Podrobnosti stanoví Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990, obecně však pro tyto práce platí následující požadavky:

• o všech bezpečnostních opatřeních a předpisech musí být pracovníci proškoleni,

• pracovníci musí být upozorněni na nebezpečí práce s chemikáliemi, zejména na výpary z lepidel a laků, které působí škodlivě na zdraví,

• na pracovišti je zakázána manipulace s otevřeným ohněm, • na pracovišti nesmí být užíváno jiskřících nástrojů, • pracovníci jsou povinni užívat ochranné pomůcky (rukavice, ochranné

štíty, brýle).


- 18 -

Při práci s elektrickými mechanizačními prostředky platí příslušné předpisy a nařízení.

3 Závěr

3.1 Shrnutí Student byl v tomto modulu seznámen s problematikou kladení nášlapných vrstev podlahy jakožto povrchové úpravy ve fázi dokončovacích prací v procesu výstavby. Vzorové technologické předpisy uvedené v učebních statích jsou pouze základním vodítkem a ukázkou na co je třeba brát ohled při zhotovování podlah v závislosti na materiálové variantě.Podrobnější informace uvádí vždy výrobce daného materiálu.

3.2 Studijní prameny

3.2.1 Související normy [1] ČSN 72 1820 Obkladové a dlažební desky z přírodního stavebního

kamene

[2] ČSN EN 12004 Malty a lepidla pro keramické obkladové prvky – Definice a specifikace

[3] ČSN EN 87 Keramické obkladové prvky. Názvy, klasifikace, požadavky a označování

[4] ČSN 72 5149 Keramické obkládačky a dlaždice. Názvy a definice

[5] ČSN 73 3450 Obklady keramické a skleněné

3.2.2 Seznam použité literatury [6] Bastian H.-W. Stěny, podlahy a stropy ze dřeva. Desky, palubky,

parkety. Rebo productions, Dobřejovice, 2001

[7] Benda J. a kol. Keramické obklady a dlažby. Paradise studio Hradec Králové, 2002

[8] Berka J., Matoušková D. Stavitelství II. SNTL Praha, 1980

[9] Diem W. Nové podlahy. Koberce, dřevo, laminát. Ikar, Praha, 1998

[10] Drochytka R. a kol. Keramické obklady a dlažby. Sdprávné užití keramických obkládaček a dlaždic. Vega, s.r.o., Hradec Králové, 2000

[11] Hájek V. Podlahy. Pokládání, ošetřování, opravy. Grada Publishing, Praha, 2000


- 19 (22) -

3.2.3 Seznam doplňkové studijní literatury [12] Matoušková D., Sedlák J., Šmoldas L. Konstrukce pozemních staveb II.

SNTL Praha, 1985

[13] Stange P.-M. Obklady a dlažba. Ikar, Praha, 1999

[14] Zapletal I., Musil F. a kol. Technológia stavieb – dokončovacie práce 1. STU Bratislava, 2002

[15] Firemní prospekty

[16] Podlahy od A do Z, č. 4, ročník 4, prosinec 2002. Krok, Praha

3.2.4 Odkazy na další studijní zdroje a prameny [17] www.estav.cz

[18] www.fatra.cz

[19] www.bau-df.cz

[20] www.pbi.com

[21] www.chkz.cz

4 Kontrola znalostí

4.1 Korespondenční úkol Vypracujte podrobný technologický předpis na kladení nášlapných vrstev podlah na jedno podlaží vašeho objektu dle individuálního zadání. Na podlaží by se měli nacházet nejméně tři druhy nášlapných vrstev ( variantně lze jeden typ podlahy nahradit technologickým předpisem na obklad stěn).

4.2 Kontrolní otázky 1. Co tvoří konstrukci podlahy?

2. Dělení podlah podle nášlapných vrstev.

3. Jaká je nutná stavební připravenost pro montáž podlahy?

4. Členění podlah dle materiálů.

5. Co je to teraso?

6. Jaká je hlavní nevýhody dřevěných podlah?

7. Objasněte pojem povlaky.

8. Pojmenujte fáze kladení keramické podlahy.

9. Vyjmenujte hlavní zásady pro skladování podlahovin.


- 20 -

4.3 Autotest 1. Tepelně technické vlastnosti podlah musí splňovat:

a) požadavky tepelné pohody místnosti

b) požadavek tepelného odporu konstrukce

c) dotykovou teplotu 18°C

d) dotykovou teplotu 21°C

2. Akustické vlastnosti podlah jsou posuzovány:

a) podle izolační vrstvy podlahy

b) v souvislosti se stropní konstrukcí jako celek

c) jako nášlapná vrstva

3. Výstupní kontrola podlahy posuzuje:

a) čistost podlahy

b) barevnou stálost

c) rovinnost podlahy +-2 mm/2 m délky

d) rovinnost podlahy +-1 mm/2 m délky

e) dotykovou teplotu

4. Vlastní pokládka dlažby začíná:

a) naskladněním materiálu do místnosti

b) rozměřením podkladu

c) rozmícháním lepidla

d) namočením dlaždic

5. Před pokládkou laminátových podlah se vždy:

a) provede samonivelační stěrka

b) vloží tepelná izolace

c) rozetře asfaltové lepidlo

d) vloží zvukotěsnící folie

e) vloží hydroizolační folie

6. Při provádění korkové podlahy se před provedením povrchové úpravy doporučuje:

a) Technologická pauza 24 hod.


- 21 (22) -

b) Technologická pauza 48 hod.

c) Technologická pauza 72 hod.

d) Není nutná technologická pauza

4.4 Klí č ke kontrolním otázkám 1.

• nášlapná vrstva, která tvoří povrch podlahy. Zhotovováním různých druhů nášlapných vrstev se bude zabývat tato kapitola,

• vyrovnávací vrstva, která roznáší tlak z nášlapné vrstvy a vyrovnává podklad,

• izolační vrstva, která má funkci tepelně izolační, zvukově izolační nebo hydroizolační,

• podkladní vrstva.

2. • mazaniny • skládané podlahy • povlakové podlahy

3. • dokončení všech omítek, • dokončení všech rozvodů TZB (zejména topení), provedené zkoušky těchto

rozvodů

4. • mazaniny, • dlažby, • dřevěné podlahy, • povlakové podlahy.

5.

Teraco je směs cementu, různobarevné kamenné drtě a vody, případně i barvy

.

6.

Objemová nestálost, která je při nesprávném kladení a údržbě příčinou vzniku širokých styčných spár.


- 22 -

7.

Povlaky jsou tenké nášlapné vrstvy sestavované z podlahových krytin, nebo lité z hmot na bázi plastů.

8.

První fází je přejímka pracoviště, ve druhé fázi se na podklad nanese lepící tmel, doplní se a rozetře zubovou stěrkou. Třetí fáze – spárování dlažby – následuje po technologické přestávce cca 24 hodiny.

9.

Pro skladování všech materiálů se předpokládá vnitřní uzamykatelný suchý větraný sklad. Skladovací podmínky jsou specifické podle použité nášlapné vrstvy podlahy.

4.5 Klí č k autotestu 1) a, 2) b, 3) b,c, 4) b, 5) d,e, 6) c,d

Documents

ARBORA OVÁ ŘOVÁ TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH PRACÍ II