Arion - Runová magie.pdf

8/17/2019 Arion - Runová magie.pdf

1/34

RUNOVÁ MAGIES. A. KUMMERA A ARIONA

Lusor

V českých zemích se runové magii př íliš mnoho knih nevěnuje. Občas se objeví ně jaké popisyrunových pozic, ale to bývá vše. Proto jednou z hlavních poř ád zůstává Runová magie, kterounapsal S. A. Kummer, a kterou př eložil pod pseudonymem Arion pravděpodobně FrantišekBardon. Jenže když si tuto knihu prolistuje někdo znalý ostatní runové literatury, tak se asineubrání údivu: Co je to za runy co používá Kummer? Proč popisuje severské náboženstvíúplně jinak? A kdo vlastně byl ten Kummer? Tento článek je jakýmsi dodatkem, který sepokusí některé tyto věci osvětlit.

(pozn. Vzhledem k nesehnatelnosti originálního německého textu, jsem musel vycházet pouzez anglického př ekladu E. Thorssona s ilustracemi z originálu. Vzhledem k tomu, že se nejednáo výkladově nijak náročné dílo, tak soudím, že př eklad př íliš neuškodil.)

(!!!Př edem zdůrazňuji, že veškeré rasistické teorie důrazně odmítám a upozorňuji, že v tomto jsem zajedno se současnou sociologii i biologii!!!)

Siegfried Adolf Kummer a Armanismus

Nejdř ív se alespoň krátce seznamme s osobou Siegfrieda Adofa Kummera. Narodil se roku1899 a je známý hlavně jako runový magik, jehož praxe nesla prvky klasické ceremoniálnímagie (používal kaditelnici, magický kruh apod.) a tzv. „runové jógy“ (runový posismus).Roku 1927 založil v Drážďanech runovou školu „Runa“, která byla pozdě ji nacisty zavř ena.Jeho kniha Runová magie ( Runen Magie) vyšla v roce 1933, ale jeho hlavním dílem jePosvátná moc run ( Heilige Runenmacht ), která vyšla již roku 1932. Po nástupu nacistů k moci už o něm nejsou téměř žádné zprávy. Víme jedině, že ve zprávě od K. M. Wiliguta,což byl hlavní Himmlerův runový magik, byl kritizován společně s Friedrichem B. Marbym1 za to, že „posvátné arijské dědictví“ zostuzují a zesměšňují. Marby byl poslándo koncentračního tábora. Př ežil válku a i po ní psal knihy o runách. Není ale jisté, co se stalos Kummerem. Podle jedné zprávy prý uprchl př ed nacisty do Jižní Ameriky.

Jeho runová magie vycházela z př edstav armanismu, což byl myšlenkový směr, který de factozaložil Guido von List (1848–1919)2. Základem jeho myšlenek je poněkud neobvyklápř edstava o germánských dě jinách.

List začal tím, že si zcela svérázně interpretoval některé pasáže z Tacitovy Germanie. Tento

ř ímský autor tvrdil, že Germáni uchovávali vzpomínku na svů j původ v mýtu, podle něhožměl bůh Mannus tř i syny, jejichž jména odpovídala i tř em germánským kmenům: pobř ežní


2/34

Ingaevones, vnitrozemští Hermiones a ještě Istaevones. Běžní historici se snaží v názvechtěchto kmenů rozpoznat nám známé skutečně existující germánské kmeny, ne tak List. Tentvrdil, že tato označení nevymezovala kmeny, nýbrž stavy ve společnosti. Ingaevones mělipř edstavovat stav zemědělský, Hermiones stav duchovní a Istaevones stav vojenský. Byl totižpř esvědčen, že Germáni ve starověku nebyli barbař i rozdělení do různých kmenů. Ba právě

naopak, existovala prý jakási pan-germánská ř íše, jejíž kultura byla značně vyspělá. Tato ř íšebyla pozdě ji vyvrácena barbary (kř esťany a jinými „neárijskými“ kulturami) a informace o níbyli záměrně zkresleny.

Nejvíce se mu samozř ejmě líbil stav (podle jeho mínění) nejvyšší – Hermiones, takže totoslovo poněmčil a vzniklo slovo Armanen, které mělo označovat nejvyšší tř ídu lidí, kteř í jsousyny samotného slunečního boha a jejich kněžstvo se jmenovalo Armanenschaft.

Armanenschaft odpovídal za vzdělávání ostatních, ale ne všem bylo př ístupné zasvěcení do jeho mystérií. V takovéto společnosti se exoterní učení zformovalo v to, co my známe jakogermánské náboženství, tedy Wotanismus (v Lisotvě poněmčeném podání Fuotansimus), což

bylo náboženství nižších vrstev plné různých povídaček a legend, zatímco elita vyznávalaarmanimus, který byl plný gnostických mystérií. List rozpracoval ještě další členění, kterébylo inspirováno hlavně rosenkruciány a svobodným zednář stvím (Armanenschaft se dělilpodle zasvěcení na učedníky, tovaryše a mistry). To už jsou spíše podružně jší věci a narunovou magii měly jen malý vliv. Jen ještě poznamenám, že společnost dle př edstavarmanismu měla být absolutně arijo-germánsky patriarchální (Lisotva vize byla velicepodobná tomu, co pozdě ji hlásaly Norimberské zákony).

Učení Armanenschaftu se mělo do dnešních časů dochovat díky tomu, že germánští kněží hopř edali židovským rabínům, aby ho uchránili př ed zhoubným kř esťanstvím. Tak si Listpravděpodobně chtěl pojistit to, že může používat kabalu a její symboliku, i když mu to jehorasistické názory zakazovali. Ovšem nauky armanismu se nám nezachovaly jen jednou cestou.Podle Lista byli všichni velcí zasvěcenci dě jin armansity, ať už to byl Agrippa, rosenkruciáninebo templář i a horlivě se k jejich učení odvolával (templář i byli v té době v Německuobzvláště v kurzu, takže měl docela úspěch).

Mimo této Listovy př edstavy o germánských dě jinách měla na učení tohoto směru velký vlivH. P. Blavatská a její theosofie. Velice stručně bychom nauku této školy mohli shrnou asitakto: ve všem existuje dualita, která má ale jednu podstatu a všechno je v nekonečnémkoloběhu (vyjadř ovali ho často opakovanou formulí: vznikání-bytí-zanikání, Enstehen-Sein-Vergehen). Mimo tyto věci, které jsou celkem „skousnutelné“ je také důležité vědět, že

armanisté patř ili do proudu tzv. „Ariosofie“, takže zastávali rasistické názory ohledn

ě „čistotykrve“, nadř azenosti Němců, božském původu árijců atp.

Jejich oblíbeným způsobem vysvětlování jsou různé etymologické hrátky se slovy, což jevidět i u českého př ekladu Runové magie. Jenže jejich hraní se slovy se ve většině př ípadů zakládá na chybné etymologii slova. Např . List tvrdil, že názvy vesnic Wutterwald,Wulzendorf, Wultendorf apod. skrývají jméno nejvyššího boha Wotana. I v českém př ekladu

Runové magie je zachováno takovýchto chybných výkladů mnoho, takže se každý může lehcepř esvědčit.

Dalším rysem, který byl pro armanisty charakteristický je jejich nalézání „arijo-germánského

dědictví“ úplně ve všem. V Německu existuje jen velice málo runových nápisů, ale Listpotř eboval, aby bylo zř ejmé, že Německo bylo ve starověku velice vyspělé, tak on a jeho


3/34

následovníci začali hledat runy kde to šlo: V hrázděných domech viděli runy, které se taktoudržely v lidovém pojetí od pradávna, „jódlovačky“ také považovali za runovou magii, erbyrůzných rodů a měst považovali za skryté runové symboly a velice složitě je vykládali (kdyžsi př ečtete jejich výklady, tak prvních deset je k smíchu, ale pak už to je spíš k pláči).

Toto snad stačí jako úvod do myšlenkového světa armanistů. Je to samozř ejmě dostizestručněné, ale pro lepší pochopení Runové magie je to (doufejme) dostatečné.

V Čechách je samozř ejmě nejslavně jším armanistou S. A. Kummer, protože kniha žádného jiného nebyla do češtiny př eložena. Ovšem v Německu byl (a pravděpodobně stále ještě je)nejznámě jším armanistou (po Listovi) R. J. Gorsleben. Jehož knihy jsou považovány zazásadní (sám Kummer ho často cituje).

Česká runová magie

Kummerovu Runovou magii pro české magiky př eložil kdosi pod pseudonymem Arion.Téměř jistě se jedná o Františka Bardona, který tento pseudonym používal. Př eklad nikdyoficiálně nevyšel a objevoval se pouze v soukromém samizdatovém vydání.

Vyšel ve dvou „vydáních“:

1. samostatné vydání pod názvem Runová magie (dále vydání „S“),2. jako součást Knihy vysoké magie pod názvem Magie runových symbolů (dále

vydání „KVM“).

Př edpokládám, že vydání S bylo chronologicky první, protože by asi nevydal samostatn

ě knihu, která už vyšla jako součást jiné knihy. Navíc to potvrzuje i zmínka na začátku vydání

KVM: „Podle soukromého hektograf. Tisku“. Zarážející na tom je jen to, že obě vydáníobsahují v úvodu „reklamu“ na systematickou učebnici run, „která začne vycházet v polovině srpna“. Takže buď došlo k vydání v témže roce (což není pravděpodobné, protože tyto knihynemohly být určeny mnoha čtenářům) a nebo byl text nekriticky opsán z vydání S. Ohledně otázky konkrétní doby vzniku nám může posloužit pouze datace vydání S z Národní knihovny– „1950?“.

Protože od vydání S mám více exemplářů, tak se nejdř íve zastavme u vydání KVM. Knihavysoké magie se sestávala z př ekladu „Sedmi hermetických dopisů“ od Georga Lomera, ke

kterým Bardon př idal osmý a př ipojil ještě Runovou magii pod názvem „ Magie runovýchsymbolů“ (str. 140–175).

Obecně je tř eba ř íct, že její ilustrace nedopovídají vydání S a ani originálu, jsou totiž jižpř ekreslené (liší se ale jen v tom, že je vytvoř ila jiná ruka). Avšak textem se od ostatníchvýrazně neodlišuje (je jinak uspoř ádán a v úvodu se objevuje upozornění, že runová magiebyla zneužita nacisty a tento stín by se mohlo obrátit proti žáku).

Vydání S obsahuje obrázky (na rozdíl od vydání KVM), které jsou shodné s ilustracemioriginálu. Pravděpodobně byly věrně okopírovány hektografickou metodou, protože v textu seobčas objeví narážky na tento způsob tisku.3


4/34

Toto vydání Runové magie je poměrně lehce dostupné každému zde v zariatnatmikově knihovně (S-ZK), díky tomu je tato verze asi nejznámě jší, pozdě ji o ní budu mluvit víc. Jinouverzi (neúplnou: S-JV), která je též př ístupná mnoha lidem, uvedl J. Veselý ve své knize

Magie pro pokroč ilé 4. Je ale tř eba upozornit na to, že verze, kterou publikoval Veselý má už

některé ilustrace př ekresleny a text je „př evyprávěn“, takže nám je zde takř ka k ničemu

(původní jsou pouze obrázky gest, které jsou ze všech běžně dostupných verzínejzachovalejší).

První dvě zmíněné verze jsou opisy originálního vydání, teď se zmíním o dvou originálníchverzích. První z nich je exemplář z Národní knihovny (S-NK). Jedná se o fotokopii strojopisuse signaturou 54 D 099003. Toto vydání je číslované, tento exemplář nese číslo 27.

Exemplář v NK zamotal hlavu pracovníkům knihovny natolik, že monogram „S. A. K.“ sinevyložili jako S. A. Kummer, nýbrž autorství tohoto spisku př ipsali Synesiu AlexandruKošťálovi (1849–1925), který byl vydavatelem almanachů a kalendářů. Tím, ale nepř esnostize strany NK nekončí: V jejich verzi chybí strana s číslem 18 a strana 17 se vyskytuje dvakrát

(identická). Bohužel strana 17 končí př i popisu cvičení Not runy slovy „Jinak opět platí“ astrana 19 začíná slovy „magické zákony“. Z toho důvodu je k tomuto exemplář i př ipojenlísteček, kde je napsáno, že strana 17 př ímo navazuje na stranu 19. Vůbec si nevšimli, že setím př eskočilo několik runových gest. Nemůžeme po knihovnicích a knihovnících chtít, abybyli odborníky na runovou magii, takže tato pochybení jsou pochopitelná a nejsou nijakzávažná.

Prakticky identický exemplář jako verze z NK jsem získal od Arboria (chtěl bych mu zde opětpoděkovat). Lišší se snad jen tím, že je trochu víc poškozen kopírováním. Tento exemplář nemá žádné číslo (kolonka na ně j je prázdná, možná zmizelo př i kopírování) a na rozdíl odNK verze obsahuje i stranu 18. (Tuto verzi budu pracovně označovat jako verzi S-AR.)

Toto jsou tedy všechny verze, které mám k dispozici. Proveďme si menší sumarizaci:

1. vydání KVM – verze z Knihy vysoké magie 2. vydání S–ZK3. vydání S–JV. Veselý (text je př evyprávěn a neúplný)4. vydání S-NK (prakticky identická s 5.)5. vydání S-AR (prakticky identická s 4.)

Výchozí verzí mi bude S-ZK. Má to velkou výhodu v tom, že tato verze je všem snadno

př ístupná a tém

ěř každý jí zná. Kdybych napsal pojednání o verzi, kterou budu mít jen jáv knihovně, tak to bude asi k ničemu.

Porovnával jsem rozdíly mezi verzemi S-ZK, S-NK a S-AR a došel jsem k tomu, že jsouzcela zanedbatelné. Pokud jsou zde ně jaké rozdíly, tak se většinou jedná o synonyma (občas

je sice ně jaké slovo vynecháno, ale na celkovém významu to mnoho nemění). Objevily sedohady ohledně toho jak moc se jednotlivé verze Runové magie od sebe lišší. Díky porovnání

jednotlivých verzí mezi sebou i s originálem jsem nabyl př esvědčení, že mezi jednotlivýmivydáními samizdatové Runové magie nejsou ně jaké velké rozdíly, které by měli vliv napraktické použití této knihy.5


5/34

Určitý rozdíl mezi verzí S-ZK a ostatními je v obrázcích. S-ZK byla pravděpodobně vícekopírována, takže obrázky se stávaly čím dál tím víc nezř etelnými, proto je asi někdozvýraznil obtažením. Pěkně je to vidět tř eba zde:

(S-ZK) (S-NK)

Všimněte si tvaru runy a také nápisu „obr.1“, který je na S-NK naspán pouze strojem, zatímcoverze S-ZK je už obtažená, takže vypadá jakoby to snad napsal někdo rukou. To, že ilustracebyly zvýrazněny, vedlo k některým zajímavým věcem o kterých se zmíním př i popisu

jednotlivých run.

Rozdíly v př ekladuPř edně je tř eba ř íci, že Bardonův př eklad je velice citlivý. Slovo „árijec“, které Kummerpoužívá poměrně často v české verzi nezazní ani jednou. Podobně je to s dalšími rasistickýminarážkami (např . na židy, čistota krve apod.). Zůstala jen jedna taková narážka – u cvičení Faruny: „Tyto projevy budou u každého jiné, neboť tu záleží na složení krve a duchovnímvývoji“. Složením krve se zde samozř ejmě nemyslí to, jestli máte A Rh+ nebo B Rh-, nýbrž„čistota krve“.

Avšak je vždy nutno pamatovat, že na začátku Bardonova text stojí „Podle motivů S.A.K.“,takže rozdíly mezi originálem a př ekladem tu jsou. Asi největším a nejpatrně jším rozdílem je

absence některých částí textu. Podívejme se na porovnání seznamu kapitol u obou textů:

Arion: Kummer:

Několik slov čtenář i (Arion)

Úvod Úvod

Osmnácti písmenná runová abeceda Futhork Osmnácti písmenná runová ř ada

Magický kruh runový Magický runový kruh


6/34

Pózování Man runy Zaujímání a prociťování Man runy

Runová gestikulace

Kalich sv. Grálu Vytvoř ení kalichu Grálu

Runové-jódlové zpěvyRunová gestikulace

Nejdůležitě jší žlázy a vyšší centra lidského těla Důležité žlázy a vyšší centra těla

Magické formule runové Magické runové formule

„Arehisosur“

Ranní požehnání Ranní požehnání

Večerní požehnání Večerní požehnání

Runická evokace Runové zaklínání

Konkrétní chybě jící části jsou tedy tyto: celá jedna kapitola (runové-jódlové zpěvy), popiscvičení Ar runy, dvě ilustrace a k nim náležející popisky.

Kapitola, která není v české Runové magii uveř ejněna, pojednává o jódlování. Jedná se ovelice zábavné čtení, protože takové věci, jako je „prastaré árijské boží jméno: Ja-Je-Jo-Ju“ semálokde jinde vidí. Ale k praxi runové magie je tato kapitola k ničemu. Dozvíte se zde, že

jódlování je spojeno s runami a dostanete tip na několik písniček, které byste se měli naučit,aby vám př inášely radost a posilovaly zdraví. Pokud se na to však podíváme trochu kriticky,tak je to soubor množství falešných argumentů, které se sice opírají o citace z různých knih,

ale zakládají se vesměs na mylných slovních souvislostech a nepodložených tvrzeních(netuším proč by Hu měl být bůh arijo-atlanťanů).

Ohledně cvičení Ar runy je zajímavé, že člověk jménem Ywless doplnil toto cvičení, ale zcela jinak než je uvedeno v originálu. Bardon se od Kummerova textu př i př ekladu těchto cvičenípř íliš neodlišuje, takže je s podivem, že by se najednou natolik odchýlil. Pro porovnání zdepř edkládám tyto dva úryvky:

Ywless:

Dlaň je co nejvíce otevř ena na rozdíl od Not-runy. Zpíváme př i tom ve všech tóninách A-a-r , nebo A-a-a-a a myslíme na očištěnícelého těla od nemoci, od různých duševnícha duchovních nečistot, a také od astrálních amentálních nánosů či usazenin – tím takéočišťujeme astrální a mentální tělo. Na koncicvičení př evádíme tuto čistící sílu do celéhotěla.

Kummer:

Obr. 10 ukazuje gesto Ar-runy, které seprovádí pravou rukou s palcem ohnutým dolů

jak jen to jde. Zde se př i zpěvu a-a-aakumuluje v ruce elektrická energie, takževyčnívající prst začne jemně vibrovat.Myšlenky či vnitř ní meditace jsou soustř eděnyna obdržení Ar-ohně a Solárních sil. Totocvičení ovlivňuje zvláště životní sílu tak, žedochází k obnovování a posilování. Nasávánítéto síly do těla vyvolává mocné působenív solar plexu. Astrální barva je od šedo-

stř íbrné do šedo-zelené.


7/34

Ywlessův popis je zcela jiný a navíc uvádí i formuli A-a-r, kterou Kummer neuvádí. Také sezde objevuje rozdělení astrální a mentální, což jinde v Runové magii není. Nezbývá proto nežoznačit Ywlessův dodatek za falsifikát (který samozř ejmě nemusí být nutně jeho dílem).Bohužel S-NK neobsahuje stránku 18, na které by cvičení Ar runy mělo být. Naštěstí KVM aS-AR jsou v tomto ohledu kompletní. S-AR má shodné stránkování s verzí NK a žádné

cvičení Ar runy zde není. Díky tomu, že stránkování je stejné, tak je evidentní, že ani původníverze z NK nemohla cvičení Ar runy obsahovat, protože by se tam prostě nevešlo. KVM má jinak uspoř ádané stránky, ale toto cvičení taktéž neobsahuje. J. Veselý také uvádí, že cvičenípro tuto runu chybí, takže je možné př edpokládat, že se na ně j ně jak zapomnělo a žádnáz verzí české Runové magie ho neobsahuje.

Když už jsme u toho, tak Ywless př idal i dodatek ohledně cvičení Yr runy, které v origináluvůbec není a není k němu ani žádné vyobrazení! To si už někdo musel celé vymyslet. E.Thorsson píše, že Kummer pravděpodobně soudil, že Yr runa je natolik negativní, že nenídobré ji cvičit.

Po runových magických formulích následuje slovo Arehisosur, které v české verzi vypadá jako jedna z mnoha frází, které se občas objeví na konci některých kapitol. V originálu je tonadpis, okolo něhož jsou dva hákové kř íže a pod ním je obrázek „Otce všehomíra – Hari-Fuatana“. Slovo „Arehisosur“ vymyslel List a mělo označovat největší zasvěceniv armasnismu, nevyslovitelná slova tzv. „nevyslovitelné jméno Boží“ či „kámen mudrců“(Arehisosur nebylo tím nevyslovitelným slovem, ale pouze dalším označením).

Závěrečná část Runové magie obsahuje různá „zař íkávadla“ – Ranní požehnání, Večernípožehnání a Runickou evokaci („evokace“ není vhodně zvolené slovo, použil bych spíšzař íkávání 6). Po těchto „zař íkávadlech“ následuje v originální verzi obrázek tř í severskýchsudiček (Norn) a zař íkání „Na posvěcení Urdiny studny“ (Urd je jedna ze sudiček). Na závěr

je zde ještě symbolický obraz zasvěcence a jeho výklad. Pro runovou praxi jsou tyto věcicelkem irelevantní, takže vůbec nevadí, že je Bardon vynechal.

Ilustrace se př íliš nelišší a jsou pravděpodobně okopírované pomocí hektografu. U některýchbyl pouze neznámo proč vymazán monogram SAK.

Je možno nalézt ještě mnoho a mnoho menších rozdílů, protože Bardon občas př ekládalponěkud volně (vzhledem k textu to místy ani jinak nešlo). Na ně ale myslím není tř ebaupozorňovat (na některé rozdíly u popisu run poukážu v části, kdy se budu zabývat rozboremrunové sady). Pokud by snad někdo znovu př eložil Kummerovu Runovou magii do češtiny,

tak by tento text byl užitečně jší snad jenom ve snaze víc porozum

ět „Armanenschaftu“, avšakpro samotnou praxi by nebyl o nic lepší než text Bradonův.

Orientační úvod ke zkoumání runové sady

Pro ty, kdo se př íliš nevyznají v runách a jejich historii a př esto je text Runové magie zajímá, jsem se rozhodl, že zde např ed uvedu ně jaké obecně jší věci.

Runy se standardně dělí na následující vývojová období:

Praseverské runy (2. – 9. stol.) Používány hlavně ve Skandinávii (od 5. stol. se ale objevují iu Němců, Angličanů, Nizozemců a Gótů). Obsahují 24 znaků.


8/34

Vikinské runy (9. – 13. stol.) Asi od poloviny 6.stol. se začal snižovat počet znaků a v 8.stol.se ustálil na 16 (pravděpodobně proto, že se runami začalo víc psát). Vzhledem k nízkémupočtu run mělo několik run dvě zvukové hodnoty. Existují v několika variantách (s dlouhýmivětvemi, s krátkými větvemi a bez hlavní větve). V 10. století př ibyly tř i runy s nabodení čkem(něco jako hebrejské dágeš) a v průběhu 11. a 12. století př ibyly ještě dvě další runys nabodení čkem.

Středověké runy (od 13. stol.) Tato runová sada má 27 znaků a vychází ze změn, kteréproběhly od 10. do 12. století (př idání run s nabodení čkem, změna zvukové hodnotyněkterých run). Na severu se používaly do př esně neurčitelné doby, protože od 13. století bylalatinka oficiálním písmem (ale používaly se určitě ještě v 16. stol.). Poř adí run se změnilo akopíruje už př ibližně latinskou abecedu.

Anglofríské runy (7. – 11. stol.) Tyto runy se vyvinuly z praseverských run v Anglii aNizozemí. Počet jejich znaků stoupnul na 28 a v 9. století místy až na 33.


9/34

Mimo tato hlavní období existují ještě ně jaké jiné verze, které jsou většinou místní „mutací“ně jaké výše uvedené runové ř ady (Islandské runy, Grónské runy, Gótské runy…). Ty alenejsou př íliš podstatné pro náš úkol.

Ještě malá poznámka k pojmům: Vedlejší větve jsou diagonální (či někdy zaoblené), zatímcohlavní větve jsou vertikální. Futhark označuje runovou abecedu (první runy totiž byly F, U,Th, A, R, K, to se změnilo až ve stř edověku). Futhork označuje runy vytvoř ené Listem (prvníruny jsou totiž F, U, Th, O, R, K).

Runová sada

(obrázek z titulní strany Kummerovi knihy Heilige Runenmacht . Schéma uprostř ed ukazuje runu Hagal, která jeuvedena ve variantě Kristova monogramu (tzv. Konstantinovo labarum). Gorsleben tvrdil, že stař í arijo-atlanťané znali učení o Kristu, které jim pozdě ji ukradli, zesvětštili a př ekroutili kř esťané. Všimněte si také fráze,která je v kruhu: Enstehen-Sein-Vergehen, vznikaní-bytí zanikání.)

Mnoho lidí, kteř í se zabývají runami se často nestačí divit, když prolistují tuto knížku, kde senachází runová sada, která nemá v historii obdoby. Tuto sadu vytvoř il Guido von List když

roku 1902 př echodně ztratil zrak kvůli operaci šedého zákalu a tyto runy se mu prý zjevili.Armanisty jsou považovány za původní a nejstarší runy a v době nacismu se těšili velké


10/34

oblibě. Jejich počet pěkně koresponduje s počtem runových písní, které Ódin vyjmenováváv Runatálu (Edda, Výroky Vysokého 146–163). Ale podle soudu vlastně všech runologů se

jedná o kompilát různých run z různých období a umělých run, který nemá nejmenšísouvislost se starým Severem.

Mezi Kummerovou a Arinovou Runovou magií existují ně jaké dílčí rozdíly a i mezi jednotlivými českými verzemi existují rozdíly. Navíc je tato sada často označována zakompilát run z různých období. Z těchto i jiných důvodu jsem se rozhodl, že proveduanalytický rozbor futhorkových run s ohledem na Kummerův a Arionův text.

Tvar runy Fa je zcela originální. Ve všech ostatních runových sadách měla runa, kterýzastupuje „f“ vždy téměř stejný tvar – vedlejší větve začínali v horní polovině. Zdezačínají vedlejší větve odspodu, což je značně originální (jediné dvě výjimky jsou

praseverská runa Ï (Iwaz), a islandská originální runa T). Je zvláštní, že v „Magickémrunovém kruhu“ (shodně ve všech verzích) je tato runa uvedena v podobě odpovídajícístandardnímu tvaru runy F, který, jak už bylo výše ř ečeno, se po celou dobu používání run

téměř nezměnil (postupně se pouze př ešlo od rovných vedlejších větví k zaobleným). Myslím,že se ale jedná spíš o nepř esnost zakreslení, protože všude jinde (např . na runovém schématuvýše) je tato runa uvedena v tvaru, kdy vedlejší větev začíná ze spodního konce větve hlavní.Název této runy je asi nejpodobně jší názvu vikinské runy F – Fe.

Zvláštností Ur runy je to, že jedna její „noha“ je o kousek kratší. Takovýto tvar je opětčástečně originální (žádná z armanských run není zcela originální). Pokud by ale obě „nohy“ dosahovaly stejné délky, tak by tvar této runy př esně odpovídal tvaru runy U,

který se začal objevovat už v praseverské době a v době vikinské už byl standardní. Názevruny je shodný s názvem runy U ve vikinském období. Význam názvu této runy je uKummera vykládán jako německé „ur“, tedy „pra“. Zde se (na rozdíl od většiny ostatních run)celkem trefil, protože staroseverské „ur“ odpovídá „prasíle“, „praturovi“ nebo „mrholení“.Právě onen význam „pratura“ je často vysvětlován podobně, jak to činí Kummer.

Tvar Thor runy odpovídá tvaru Th runy, která se používala už v době praseverské as menšími úpravami vydržela až do dneška (v islandské abecedě figuruje znak Þ). Jejínázev je originální, ale i prasverská runa (Thurisaz) bývá občas spojována s Thórem

(Thurisaz znamená „obr nebo „démon“ a Thór bojoval s obry).

Runa Os opět jednou z částečně originálních run. Tvarově odpovídá praseverské runě A(Ansuz), která by byla obrácená. Není totiž zas až tak velkou výjimkou, že s v runovém

textu objeví ně jaká runa, která je obrácen

ě (sm

ěrčtení textu nebyl p

ř esn

ě dán, takže seurčuju podle poloh vedlejších větví run F, Th, A, R W, B a L, pokud má ně jaká runa vedlejší

větve na druhou stranu než většina, tak se jí ř íká „obrácená runa“). Zde je pro ilustraci snímekKamene z Kylver (Fotografie ATA, z knihy Enoksen, L. M.: Runy.):


11/34

Ve výř ezu je zvětšený levý horní roh, kde můžete vidět obrácenou runu A jako čtvrtou z leva.Tento kámen ukazuje normální praseverský futhark (první runa F př išla zvětráním o vedlejšívětve). Je dobré si všimnout, že u Armanistů se tato runa také nachází na čtverém místě.Jenom jí odpovídá jiná zvuková hodnota. K tomu se př ipojuje i to, že zvuková hodnotavikinské runy A (Áss), která vypadal stejně jako praseverská, se postupem času změnila na„o“. U futhorkové runy Os se tedy skoro zdá, jakoby vycházela z ně jakého pokř ivenéhonáhledu faktů, protože runa na čtvrtém místě mohla mít takový tvar (ale nebyl standardem,viz. kámen výše), ale zvuková hodnota jí byla př idána až z doby stř edověku, kdy už poř adírun bylo jiné.

Název runy je podobný názvu stř edověké runy O – óss (to je ta původní vikinská runa Áss,které se změnila zvuková hodnota). Kummer tento název spojuje s bohyní Ostarou as plozením, ale staroseverský význam tohoto slova je „ás“, tedy bůh (stař í seveř ané znali dvarody bohů, Ásové a Vanové).

U této runy se však objevuje ještě jedná zvláštnost. Pokud se v zariatnatmikově knihovně podíváte na runové gesto, které by jí mělo odpovídat, tak to ani trochu nepř ipomíná tvar tétoruny. Mnohem více př ipomíná runu O z prasevrského období. Ve verzi S-NK, v S-AR, vKVM i ve verzi S-JV je u tohoto gesta tato runa dokonce nakreslena:


12/34

(S-ZK) (S-JV) (S-NK)

Obrázek ruky je stejný. Pro jistotu jsem udělal toto porovnání, ze kterého je patrné, že se

jedná o týž obrázek. Verze S-ZK je jen více poškozena kopírováním, a jak už bylo výšeuvedeno, došlo k jejímu zvýraznění obtažením.

(červeně – S-JV, zeleně – S-ZK) (červeně – S-JV, modř e – S-NK)

Anglický př eklad navíc také uvádí u gesta této runy tvar runy O z praseverského období.Česká Runová magie tedy původně také ukazovala u popisu gestikulace tento tvar, aleneustálým kopírováním se stal asi zcela nečitelným. Poté se někdo rozhodl, že obrázkyzvýrazní, tak je obtáhl. Gesto Os runy se nezachoval žádný obrázek runy, proto zde onen

„opravář “ nakreslil tu runu, která byla uvedena u popisu jednotlivých run.

V podobě této runy není př íliš jasno, protože i na Runovém kole z Heilge Runenmach (vizzačátek kapitoly) je tato runa uvedena jako př evrácená Fa runa a stejně tak i ve většině publikací, které mám ohledně armanských run k dispozic. Některé dnešní aramanskéspolečnosti uznávají pro jistotu oba tvary této runy (viz. tř eba K. Welz, z ř ádu The Knights ofRunes).

Rit runa odpovídá tvarem prasverské runě R (Raido). Tento tvar se nikdy nezměnil.Název runy je snad podobný vikinskému názvu runy R – Reid.


13/34

Tvar Ka runy se na severu objevuje už v 6. století. Ve vikinské době už je tento tvarběžný pro runu K (Kaun). Název runy je originální.

Tvar runy Hagal odpovídá buď jedné z pozdních variant praseverské runy J asi ze 6.stol. (v té době už se zvukovou hodnotu „a“), ale mnohem bližší je vikinská runa H

(Hagal). Její název je, jak už jste si asi všimli, shodný s názvem runy H ve vikinskémobdobí.

Ve verzi S-ZK (jejíž obrázek zde vidíte) jsou vedlejší větve protaženy př espř íliš, ale armanistési s takovými věcmi většinou nedělali hlavu, protože, co alespoň vzdáleně př ipomínalo tu onurunu, tak to jí podle nich skutečně zobrazovalo. Pokaždé když tedy budu upozorňovat narozdílnost mezi správným tvarem a tvarem S-ZK, tak to berte spíše jako detailní upozornění(v žádném př ípadě to není vytýkání chyb, protože, jak jsem už ř ekl, tvar nebyl u armanistů zcela závazný).

Název runy Hagal se Kummer pokouší etymologicky vysvětlit jako Hag-All, Bůh-Vše, Vše-

Bůh a vykládá ji jako „Runu Světa“ (Bardon ve svém př ekladu př idal souvislost s Hagel,hegen a einhegen). Opět se zde ale jedná o falešný výklad této runy, protože slovo Hagalznamená „kroupy“.

Není bez zajímavosti, že obrázek, který je u runové gestikulace této runy (obr. 7), ukazujerunu Hagal jako obyčejné H (nejen ve všech mnou studovaných českých verzích, ale iv originále), což už je druhý př ípad rozdílu gesta a tvaru runy (viz. runa Os). Zde je navíc runanahrazena normálním písmenem latinky.

Not runa tvarem př esně odpovídá praseverské runě N (Naudiz).Pozdě ji už runa N měla jen jednu vedlejší větev. Název runy je opět originální (nejpodobně jší je asi anglofrískýnázev pro runu N – Nyd).

Tvar Is runy je tvarem, který vždy př edstavoval runu I. Její název je shodný s název dobyvikinské. Ovšem Kummer tento název spojuje se Slovem „Ich“ (Já), ale správný významtohoto slova je „led“.

Runu Ar spojuje Kummer s árijstvím, což naštěstí Bardon citlivě vynechal a vykládá jípouze jako Aar (Adler), tedy Orel. Kummer zde rozvíjí spojitosti se sluncem, Árimanem,Árijcem atp. Název i tvar této runy odpovídá vikinské runě A (Ar), ale v př ekladu „ar“

znamená „rok“, „úroda“, „plodnost“ (praseverský název byl „jara“, ale vývojem jazyka došlo

v letech 550–800 po Kr. ke zkrácení na „ar“).

Verze S-ZK uvádí nepř esný vzhled runy – vedlejší větev se nemá dotýkat země (u Runovégestikulace je tvar uveden správně).

Runa Sig má originální název, ale tento tvar se objevuje už v letech 550–750 po Kr. upraseverské runy S (Sowilo) a ve vikinské době už to je standardní tvar runy S (Sol)(mohl se objevovat i v zrcadlově obrácené variantě). To, že tuto runu použili nacisté asi

není tř eba př ipomínat. Stejně jako Kummer, si ji i oni vykládali jako „vítězství“ (Sieg). Dalšínázvy této runy, které jsou k nalezení v Runové magii jsou Sal a Sol (což odpovídávikinskému Sol) a ty už jsou správně interpretovány jako „Slunce“. Název Sig by mohly být

odvozen z názvu anglofríské runy S – Sigel, jenže to opět znamená slunce. U výkladu tétoruny tedy Kummer nestř elil zas až tak vedle, když ji spojil se sluncem.


14/34

Runa Tyr odpovídá tvarem už praseverské runě T (Tiwaz) a její název pochází z vikinskédoby, kdy měla runa stále tento tvar. Bardon v př ekladu vynechal „mytologickéspojitosti“, které vyjmenovává Kummer. Runu Tyr spojuje s Thor, Týr, Tiu, Zir, Teut.

Název runy napovídá, že ně jak souvisí s bohem Týem (takto je taky ona vikinská runyinterpretovaná), ale Kummer si nemůže odpustit, aby upozornil př edevším na souvislost

s Teutonstvím, tedy s Němectvím.

Bar runa př ejímá svů j tvar od runy B (Berkana) z praseverské doby. Tento tvar se vlastně nikdy př íliš nezměnil. Její název je ale originální (futhorkové runy jí ve všech dobáchnazývají „bř íza“ nebo „bř ezová větvička“).

Tvar runy Laf se poprvé objevil už v praseverské době a nikdy se př íliš nezměnil. Názevruny je originální.

Runu, která by se tvarem podobala runě Man nalézáme už v praseverské době – je toruna Y (Algiz). Jedná se o runu, která zastupuje jiné písmeno, takže se opravdu shodují

jen a jen tvarem.

Pravděpodobně jší asi bude spojení s vikinskou dobou, kdy se runa M s futhorkovou runou Mshodovala tvarem a př ibližně i názvem – jmenovala se totiž Manr, což př eloženo znamená„muž“ nebo „člověk“ (anglofríská runa M se nazývala Man, ale měla jiný tvar). Stejně tutorunu interpretuje i Kummer.

Yr runa se shoduje názvem i tvarem s vikinskou runou Z (Yr), ale nemá žádnou spojitosts „bludem“, ale znamená „tis“ (nebo i „luk“). Je zajímavé, že Kummer souvislost s tisemzmiňuje, ale Bardon toto v př ekladu vynechal. Její zvuková hodnota také není „Y“, ale

„z“ (vyslovuje se jako něco mezi r a z). Tato runa se používala př edevším na konci slov.

Tvar runy Eh se vyskytuje už v praseverských dobách, ale zde neodpovídá runě E, aleruně N (Naudiz, mohla být i zrcadlově obrácená). Tento tvar nikdy neodpovídalzvukové hodnotě „e“. Název pochází z anglofrískách run, ale nemá nic společného s

„manželstvím“ či „vztahem“, nýbrž je to slovo označující koně.

Runa v S-ZK je opět uvedena nepř esně , vedlejší větve nemají dosahovat až horních a dolníchokrajů.

Název runy Gibor je zcela originální (Bardon z neznámých důvodů uvádí na prvním

místě Ge, i když v originále je Gibor). Je možné, že název souvisí s hebrejský slovem„gibór“, které označuje někoho mocného, mužného či chrabrého.

Tvar pouze částečně odpovídá praseverské runě G (gebo), která vypadala jako X. List pouze jakoby jí zlomil dvě větve, aby získal tvar podobný hákovému kř íži.

Zde se opět vyskytuje podobný jev jako u runy Os a runy Hagal: Na obrázku s gestem tétoruny je spodobněna runa G z praseverského období a ne tento tvar. V tom jsou verze S-ZK, S-JV, S-NK, S-AR i KVM za jedno. Opět se ale nabízí otázka, jaký je tedy správný tvar tétoruny? Na to zde nemůžu odpovídat, protože to by bylo př es rámec tohoto pojednání.

Nyní jsem tedy probrali celý futhork vzhledem k jeho paralelám u původních severských run.Pro př ehlednost př ipojuji tabulku, kde je vše stručně shrnuto (uvádím pouze absolutní shody,


15/34

takže např . pokud se runa jenom trochu liší tvarem, tak je u ní napsáno „orig.“, ). Zkraty jsounásledující: PS – praseverské období, V – vikinské období , S – stř edověké runy, AF –Anglofríské runy, orig. – originální. U tvaru vždy uvádím nejstarší shodný a runu, kteréodpovídal. Pokud je u názvu runy uvedena hvězdička, tak v této době se jak název, tak i tvarshodoval s futhorkovou runou. Pokud je uvedeno „+“ u tvaru runy, tak tento tvar se používal i

ve všech následujících období (tolerována je změna z ostrých hran na oblé).

Runa Tvar Název

Fa Orig. Orig.

Ur Orig. V

Thor PS (Runa Th) Orig.

Os PS (obrácená runa A) S

Rit PS (runa R)+ Orig.Ka V Orig.

Hagal V V*

Not PS Orig.

Is PS V*

Ar V (runa A) V*

Sig V (runa S) Orig.

Tyr PS (runa T) V*

Bar PS (runa B)+ Orig.

Laf PS (runa L)+ OrigMan V (runa M) PS (runa Y) AF

Yr V (runa Z) V*

Eh PS (runa N) AF

Gibor Orig. Orig.

Bibliografie:

Arion: Kniha vysoké magie. Samizdat.Arion: Runová magie. elektronická publikace (www.grimoar.cz).Arion: Runová magie. Samizdat (NK signatura 54 D 099003).Arion: Runová magie. Samizdat.Enoksen, L. M.: Runy. BB/art 2003.Goodrick-Clarke, N.: Okultní koř eny nacismu. Votobia 1998.Ileana & Adrian: Armanenské runy, in: Pohanský kruh, Yule 2003 (www.wiccangarden.com).King, B.: Runy. Votobia 1996.

Kummer, S. A.: Rune magic. Elektronická publikace (www.sacred-magick.com).


16/34

Meadows, K.: Runen. Wilhelm Heyne Verlag 2002.Veselý, J.: Magie pro pokroč ilé . Vodnář 2004.

Internetové adresy:

http://www.armanen.org/http://www.knights-of-runes.org/http://www.dhm.de/lemo/html/biografien/ListGuido/

1 F. B. Marby jako první ve svých knihách popsal tzv. „runový posismus“ (někdy se tomu též ř íká „runová jóga“).

2 V Českých zemích jsem narazil na legrační nešvar. Někteř í autoř i (J. Veselý, Ileana & Adrian) používají výraz„armanenské runy“, což sice může být ale podle mého názoru to není nejlepší, protože die Armanen je tvarmnožného čísla (-en), takže se jedná o počeštění nesprávného tvaru. Radě ji budu požívat tvar „armanské runy“apod.

3 Např . v S-NK a S-AR je v úvodu věta: „Náklad bude hektografovaným soukromým tiskem.“ Také ve verziz Knihy vysoké magie můžeme na první stránce číst: „Podle soukromého hektograf. tisku.“

4 Veselý, J.: Magie pro pokroč ilé . Vodnář 2004, str. 130–139.

5 Rozdíly, které by mohli mít vliv na praxi se vyskytují v Ranním požehnání a Večerním požehnání. Konkrétně v Ranním požehnání uvádí S-ZK „…mé srdce volá…“, zatímco S-AR i S-NK uvádí „…mé srdce a má volá…“.V originálu je „…mé srdce a má krev…“. Ve verzi z Knihy vysoké magie uvádí Bardon „…mé srdce a má /duše/…“.

Konkrétně ve Večerním požehnání uvádí S-ZK „…na Tebe a bojuji za…“, zatímco S-NK i S-AR uvádí „…naTebe, mluvím a bojuji za….“

6 Do angl. bylo př eloženo jako „Rune banishing“, ale to mi také př ipadá nepř esné vzhledem k znění textu.


17/34

RUNOVÁ MAGIE Dle motivů S. A. K.

Př eložil a úvodem opatř ilArion.

Z ně mč iny př eložil Arion [Fr. Bardon], autorem je údajně Sigfried Adolf Kummer – ně mecký

runový magik – zmínky o ně m viz Goodrich-Clarke N.: Okultní koř eny nacismu, Praha 1998.

Text jsme získali darem od př ítele, jenž získal fotokopii od jednoho z Bardonových žák ů. V

př edchozím i v následujícím č erpáme výhradně z jeho referencí.

Jiný, lépe ř eč eno: další, exemplář Runové magie se prý nachází v Národní knihovně (chybí v

ně m jedna strana) snad v odd ě lení rukopisů. Př ístup k ně mu je prý nadmíru nesnadný.

Obrazová č ást je z d ůvodu ně kolikáté generace naší kopie znač ně neč itelná, avšak zásadní

nejasnost by nemě la nastat. Text obsahoval vě tič ku: Opsáno pro soukromou potř ebu , prosíme,nakládejte s ním podle toho.

Několik slov čtenář i:

Svým dílkem bych chtěl upozornit badatele českého esoterismu na obor runové magie, zněhož česká okultní literatura čerpala až dosud jen velmi málo. Původ run leží kdesi v šerémdávnověku. Může nám proto také býti zcela lhostejno, zda je germánský či slovanský. Nám

jde př edevším o jeho stránku praktickou.

Nuže, chceme se pokusiti nadzvednouti temný závoj, který po dlouhá tisíciletí zakrýval tuto

species magické praxe. tato práce je určena př edevším pokročilejším badatelům vhermetismu, ale nezakrývá nikterak svých hodnot ani začátečníkům.

Praktičtí mistř i magie, mystiky a kabbaly mi prominou, že jsem odcizil z jejich pokladnicetento zlomek jejich tajemství a dal jej do služeb ušlechtilých žáků tajné vědy. Dobrota těchtovznešených budiž za to bohatě odměněna. Astrální strážcové těchto velkých tajemství buďtežnápomocni každému opravdovému a vážně hledajícímu pravdu, aby pochopil tato mysteria akaždého, jenž by jich chtěl neužít, obestř ete temnotou mámení.

Alaf sig runa.ARION

ÚVOD.

Runová magie je hluboké vědění o kosmických a skrytých př írodních silách, nebeských izemských proudech, vlnách, bytostech a mocnostech. Všechna vznešená moudrost, všechnotajné vědění světa je jen kusé. Byloť během dob větším dílem znetvoř eno a pokaženo, aleprávě magie run obsahovala to vše v původních panenských hodnotách. Praví se, že všechnyř eči světa vyšly z božské ř eči run. Runové písmo je písmo všech písem. Runy však nejsou

jenom písmena, slovní značky, nýbrž živoucí tajemné magické prasymboly, které je možno


18/34

runovými pozicemi, též i tanci, smyslově zažít k vlastnímu dobru, ba snad i k požehnánícelého lidstva. kdo vědomě svým tělem pózuje a prociťuje runy, tomu se zjevují velikátajemství éterických světů a sil. Za ideálního vyššího projeví se u cvičícího jasnovidnost,astrální vnímavost a nejčistší manifestace mediumity.

Následující cvičení mají míti výlučně tendenci ušlechtilou a požehnání je pak ovocem tohotosnažení.

Osmnáctipísmenná runová abeceda Futhork

Pro poznání mysterií run př ichází v úvahu hlavně nejstarší runová abeceda –osmnáctipísmenný Futhork – t. j. prvních šest písmen abecedy; je to tedy název zcelaobdobný našemu slovu “abeceda”. – Jeho kosmická a magická zákonitost nedá se lépenahradit žádnou jinou runovou ř adou.

F, Fa–runa. Jí začínalo pragermánské slovo Fa-tor = něm. Vater, otec. (Čtenář i je jistě zř ejmo, že všechna následující etymologie je na německém podkladě. Českáetymologie by se značně vymykala z daných forem originálu a vyžádala by si tudížnového, výrazově odlišného pojetí.) Znamení plození v duchovnu i ve hmotě. Jestrunou ohně, ohněm zplozenou tvůrčí silou magickou, věčným návratem Otce, čistouláskou, jež neustále tvoř í. Číselná hodnota Fa-runy je 1.

U, Ur–runa, Ur- je stará germánská př edpona, vyjadř ující původ, počátek; odpovídáčeské př edponě pra-. Např .: něm. Ur-zeit = pra-věk, Ur-mutter = pra-máti, Ur-grund= pra-původ, Ur-sprung = pra-počátek, prvopočátek. V germánské mytologii sudičkaUr-dh je personifikovaná Minulost. Jest tedy Ur–runa runou prvotního ohně,prvotního plození, prvotního zrození, prvotního ducha, světla, stavu, prvotníhovznikání, bytí, zanikání atd. Prapůvod všech jevů ve vesmíru i na zemi je Ur. Její

číselná hodnota je 2.

Th, Thor–runa, runa hromu, zně jícího slunce, runa osudu života. Nordický Thor,staroněmecký Donar [Don-Aar = zně jící slunce], zobrazovaný s kladivem, bylbohem bouř e, blesku a hromu; odtud něm. Donner, hrom. Ale od téhož koř ene jeněmecké Dorn, trn, osten. Znamená tedy také osten osudu, osten života, ale takéosten smrti, jenž vede k znovuzrození. není života bez smrti, není smrti bez života.ohlas toho máme i v pohádce o Šípkové Růžence [Dornröschen], probuzené ze

spánku ostnem života. Jiná etymologie původního thor je něm. Tor, brána [zlatá a smolná

brána v pohádkách]. Její číselná hodnota je 3.


19/34

O, Os–runa, obsažená v něm. Osten, východ, a Ostern, velikonoce. Ger. bohyně Ostara byla bohyní jara, vesny, totéž co naše Vesna. Os–runa je runou duchovního itělesného plození; duchovní ř eči, moci. Duchovním plozením př emáhá člověk

všechno násilí. jest lůnem, př ipraveným k početí. plod ducha a lásky se stáváskutečností. Její číselná hodnota jsou 4.

R, Rit–runa, je runou spravedlnosti a poctivosti a kosmického rytmu. Jest obsažena vněmeckých slovech: Recht – právo, Rat – rada, latinsky Rota –kolo, jako symbolsvatého nezranitelného práva. Sem patř í také slova: rytí ř , rek, Ararita, zákon, symbolvesmírového rytmu a konečně něm. slovesa: raunen – šeptati, rasen – zuř iti, rollen –rachotiti, reiben – tř íti, dř íti, rauschen – šuměti, hučeti. Číselná hodnota Rit–runy jest

5.

K, Ka-runa jest runou př í činy a následku, vyrovnávající spravedlnosti. Její hláska“K” ukazuje na duševní i tělesné schopnosti, kralování, umění [něm. Können, König,Kunst]. Sem patř í také staroněmecké kano, novoněmecké Kahn, člun, jako ženskýsymbol; jest tedy Ka–runa spíše ženskou runou. Její číselná hodnota je 6.

H, Hagal–runa. Původní význam slova Hagal, novoněm. Hagel, byl asi hrad,hradisko; jeho koř en Hag znamená místo ohrazené živým plotem. Slovesa odvozená– hegen, einhegen – znamenají vedle jiných významů hlavně: ohraditi, skrývati vsobě, obsahovati. Proto také Hagal = Hag-All [nebo obráceně All-Hag], tedy kosmosv hranicích. Hagal–runa je tedy runou světa; kolem jejího stř edu se otáčí celý tělesný

i duševní svět. Jest runou harmonie se všehomírem, runou svaté Sedmičky, smyslů, tónů,barev, harmonie vůbec, věčné moudrosti a zákonitosti v božském, vše objímajícím Já. Jestklí čem ke všem runám, k svatému velikému kosmu. Její hodnota číselná jest 7.

N, Not–runa, také Naut–, Nit–runa. Jak její název Not – nouze ř íká, jest runou nouzea smrti, osudové nutnosti, runou sudby. Jest to osudová nutnost, která pomáhá snášetzkoušku nouze, jíž jsme sami původci. Nouze působí obrat k vyšší duchové astrálnípláni, jakož i znovuzrození. Jejím ovládnutím vyroste člověk nad nouzi a smrt.Číselná hodnota této runy je 8.


20/34

I, Is–runa. Starogermánské Is znamená něm. Ich – já. Jest to tedy runa vědomého Já,runa sebeovládání, bílé magie. Odpovídá jedničce, jednotce, veliké Jednotě. Jednička

je nejdokonalejší z čísel, př edstavuje tedy také vědomého božského člověka. Is–runa je devátou runou v abecedě a ukazuje na magickou 9 dovršení, na opravdového,energického, vědomého vůdce – mága. Jejím symbolem je světová osa, sloup

“Irmin”, “Irminsul”. Její číselná hodnota je 9.

A, Ar–runa. Germánská Ar je něm. Aar – [= Adler] – orel, vlastně Sonnenaar – orelzlatý. Proto jest to runa slunce, duchovního slunce, ohně. Jest však také runoulékař ství, léčitelství. Její číselná hodnota je 10.

S, Sig–runa [také Sal–, Sol–runa]. Germánská Sig je něm. Sieg – vítězství; jest totedy runa vítězství, vítězství světla, sluneční síly, zapalujícího blesku. Jest runoubojovníka, vítěze, propů jčuje vítězství a činí nepř ítele chorobným, neduživým [něm.siech], bezmocným. Kromě koř ene Sieg – sem patř í slova Sieb – síto, Siebener –sedmička [hlava obce], Sippe, got sibja – př íbuzenstvo krevní. Číselná hodnota Sig–runy je 11.

T, Tyr–runa, je runou štěstí, duchovního vítězství, znovuzrození, plození, ale takézničení a věčné př eměny. Znamená také skrývání. Jest také koř enem slova “tř i”,proto v ní působí také trojice: vznikání – bytí – zanikání; následuje nový vznik, prototočení, snaha vzhůru. Jí náleží trojitá síla, spirálovité proudění, kosmický rytmus. Jejípodoba je hrotem šípu a kopí. Číselná hodnota její je 12.

B, Bar–runa. V ní je skryto několik významů, ale původní je zachován v něm.

př ípon

ě bar – p

ř inášející, nesoucí, nap

ř . frucht-bar, plodný. Zachoval se také v n

ěm.gebären – roditi, Geburt – narození, ale také Bahre – nosítka, máry. Př ídavné jméno

bar znamená odkrytý, obnažený. Offen-barung, zjevení možno vyložit z obouuvedených významů. Sem patř í i něm. Born, studnice, léčivý pramen. A konečně vnázvu keltského pěvce Bard jsou vlastně ukryty všechny př edcházející významy. Jest

tedy Bar–runa runou plození a zrození, skrývání a skrytosti. Bar-bar-bar – znamená tř ikrátznovuzrozený. Bar–runa nám zjevuje zrození z “Praskrytosti”. Její číselná hodnota je 13.


21/34

L, Laf–runa [také lagu–, laug–runa; lagu – moř e, laug – louh]. Sem spadá mnohoněmeckých slov tohoto koř ene, jako Labe – občerstvení; Laub – listí, Lache – louže,Loch – otvor, díra; avšak také Leben – život, Leber – játra, Liebe – láska, Luft –vzduch, Lohe – plápol atd. Znamená tedy tato runa život, životní světlo, zákon,hluboký pohled do života. Laf–runa jest proto runou zasvěcení do vyššího života,

zasvěcovací runou, ale také runou zkušeností a zkoušek. Sem patř í i jméno SudičkyBudoucnosti Kale, tajemství, zahalení i př ekroucení. její číselná hodnota je 14.

M, Man–runa. Její jméno [něm. Mann – muž] ukazuje na samého Manna, syna germ.boha Tuista, jenž sám ze sebe Manna zplodil. Tato runa svým šepotem v nitru násnapomíná, abychom si uvědomili svou vnitř ní božskou jiskru. jest runou dechu,pravdy, moci a positivní síly mužovy, runou ducha, duše, těla, probuzení, působení,vlády, zániku, duchovního zmrtvýchvstání, což ukazují i její tř i ramena, směř ující

vzhůru. Jest oním tajemným Amen, omen, om, jež znamená člověka božího, a tímtaké osvícení. Její číselná hodnota je 15.

Y, Yr–runa, znamená něm. Irr-, Irrtum – blud, omyl; rovněž sem patř í Iris – bohyně duhy, duha, tedy př elud. Tato runa znamená omyl, bloudění, zmatek, šílenství,obrácení, popírání, zničení, př evrat, pokušení, poblouzení v lásce. Jest to pobloudilýčlověk, stojící na hlavě. Jest runou zbloudilé lásky, bolesti a rozkoše, radosti, žalu,smíchu a pláče. Její hodnota je 16.

E, Eh–runa je runou něm. slova Ehe – manželství, souznačného se staroněm. ewa –zákon [př ídavné jméno ewin – věčný]; jest to tedy př irozená zákonitost vztahů mezimužem a ženou, dvěma “Já”, dvěma životy, které se čistou láskou spojily a splynulyv manželství a duševním i tělesným vzájemným př epólováním dosahují vyššíhoživota. Eh–runa je velikou runou lásky. Její číselná hodnota je 17.

G, Ge, Gibor–runa je v něm. slovech Gott – Bůh, Gabe – dar, Geber [= Gibor] –dárce a ve známém ř eckém gnos – země. Jest to runa hákového kř íže, Svastiky, ohně lásky, stálého plození a věčného znovuzrozování. Giboraltar je oltář Otce–dárcevšehomíra. V ní je obsažen kř íž. Jest to tedy i runa ukř ižování, sloučení dvou “Já”,dvou sil, jest runou vysoké moudrosti runické; harmonického chvění ve vesmíru,

splynutí s Otcem, spirálový běh slunce, obrácení v sebe, Gibor – věčný v lidském srdci, Gibur– Arahari znamená buď: Člověče, buď jedno s Bohem, nebo: Dej nám svou prasílu, dušeslunce Arahari. Číselná hodnota této runy je 18.


22/34

Magický kruh runový

Magické kruhy nakreslíme na zem zelenou kř ídou, jména a runy vepíšeme kř ídou červenou.Operatér začíná vždy na severu [Fa–runou]. Svícnu, kropenky a kadidelnice užijeme pouze v

noci př i magických svěceních. kreslení magického kruhu runového nutno spojiti s př íslušnoumeditací či modlitbou nebo elokucí runické evokace. Ukončiv kresbu postaví se cvičící vevnitř ním kruhu. Zde jest chráněn př ed škodlivými vlivy, myšlenkami a proudy a může se bezpř ekážek věnovati pózování run, runové gestikulaci a meditacím. Runový kruh je totiž jednímz nejpůsobivě jších ochranných o obranných prostř edků př i magických operacích a př ipózování a pociťování run.

Po skončení cvičení nebo magických operací cvičící dobř e a pozorně setř e kruh, a to tak, žepostupuje z vnitř ku na venek, a př i tom opět pronáší modlitbu nebo evokaci.

Pózování Man–runy

Východiskem ke cvičení Man–runy je Is–runa. Vytvoř íme ji tím,že se obličejem obrátíme k severu nebo východu a postavíme sedo stoje spatného. Stojíme zpř íma, v kř íži lehce prohnuti, braduzlehka př itáhneme, ruce př ipaženy, paty k sobě, špičky od sebe.Nutno se vystř íhati jakéhokoliv kř ečovitého př ehánění, postojmusí být nenásilný. Pak 3´ zhluboka vdechneme. toto cvičení mátotiž člověka duševně očistit a uschopnit jej k př ijímání božskýchsil, tj. božských proudů runových. Pak upažíme stranou nahoru,takže svým tělem vytvoř íme podobu Man–runy, jak ukazujehoř ejší kresba. Dlaně jsou maličko semknuty, aby vypadaly


23/34

mušlovitě a jsou obráceny nahoru. Dýchajíce zhluboka počneme si zpívat vlastně bzučet m –m – m. Nasadíme zticha a zhluboka, pak tón zvyšujeme až do nejvyšší toniky a opět pomaluklesáme až k tónu nejhlubšímu. M – m – m nutno bzučeti ve všech tóninách a také různousilou hlasu. Náš zpěv se může také podobat zvuku sirény nebo bzučení včely.

Toto cvičení provádíme za hlubokého dýchání půl hodiny. Umdlejí-li nám paže, můžemevsunout krátkou pauzu v podobě Is–runy, avšak musíme př i tom dále meditovat o př ijímání jemných kosmických sil.

Jemné radioaktivní kosmické proudy vnikají týlem do našeho těla, proudí míchou asympatikem a soustř eďují se v sluneční pleteni kolem pupku. Současně vnikají jemné vlny dostř edů dlaní, protékají pažemi, vzrušují brzlíkovou žlázu uprostř ed prsou, spojují se svesmírovými proudy v sympatiku, působí na slezinu a zesilují koncentraci jemných silovýchproudů ve sluneční pleteni. Odtud pak pupkem př echázejí do aury a zde doznívají. Částečně zaplavují také nohy a stř edy chodidel pak unikají do země. Tento pochod se odehrává pocelou dobu cvičení a vytvář í zvláštní slastný pocit, jemné znění a kmitání v celém těle. Žlázy

a vyšší centra našeho těla se dostávají jakoby do varu, vnitř ní Já se zbavuje tísnivých pout tělaa cvičícímu bleskem kmitají hlavou myšlenky, zděděné vzpomínky, počne astrálně vnímati.

Cítíme, vnímáme kosmos, slyšíme jej v sobě šumět, znít, zpívat. Kdo se naučí vědomě zař azovat do božského kosmického proudění Man–runy, stane se mágem a mistrem svéhoosudu.

Př i cvičení Man–runy možno použít i formule:

ma – me – mi – mo – mu am – em – im – om – um

Je př irozené, že tu pak bude i kvalita proudů modifikována př idanými samohláskami. Kekonci cvičení pak musíme odvést ze svého těla př íliš silný př íliv sil nebo nepř íznivé vlnění,způsobené eventuelním nesprávným myšlením. Učiníme tak následovně: V posici Man–runyzazpíváme – m – v nejvyšší tónině a pak klesáme až k nejnižšímu tónu. Př i tom sekoncentrujeme na myšlenku, že všechny vlny, škodící duchu, duši i tělu, spojují se s tónem,kmitajícím v těle, procházejí tělem a př i nejhlubším tónu odcházejí chodidly do země.

Runová gestikulace

Prožívání a vyciťování run a užití jejich magických sil pouhou gestikulací, postavením apolohou rukou, nebylo ještě publikováno. Toto dílko jest tedy v české literatuř e originálemsvého druhu. Od posic runických liší se nový způsob jen tím, že silné koncentrace éterickýchsil dosahujeme centry rukou – dlaněmi. je ovšem př irozené, že ten, kdo je už obeznámen srunovým pózováním [jeho tělo je už propracováno runovými silami], dospě je k dalšímupoznání v kratší době než začátečník, jenž se musí vyzbrojiti silnou vůlí, trpělivostí avytrvalostí.


24/34

F, Fa–runa. Zaujmeme podobu Is–runy, tj. postavíme se do stojespatného. Následují tř i hluboké vdechy a výdechy. Veškerémyšlenky musejí býti výrazem touhy po tělesném i duševnímočištění. Tento požadavek platí i pro všechna další gesta. Nyní

vzpažíme levici a ruka př itom zaujme polohu, jak je načrtnuto naobr. 1. Dýcháme zhluboka a zpíváme ff-a-a. Začneme tónemnejhlubším a postupně jej stále zvyšujeme. Nato znovu klesámedo poloh nižších a pak opět zvyšujeme hlas až k nejvyššímmožným hranicím. Tento zpěv se opakuje po celé tř i minuty.Následuje krátká př estávka v podobě Is–runy a celé cvičení seopakuje ještě dvakrát. všechno myšlení koncentrujeme navyvíjející se praoheň, na zplození ohněm, na ohněm vytvoř enoumagickou sílu, čistou lásku k Otci [Fa-tor] všech světů. Př i tř etímopakování cítíme silné píchání v levé dlani: jest to projev

vnikajícího praohně. Denním opakováním se povzbudí všechny žlázy a vyšší centra v těle a

koncentrace éterických sil v levé ruce se zvětší do té míry, že ruka začne pálit, počne silně červenat a kmitat svítivým červeným zář ením. Př itom se dostavují zhusta astrální vjemy,vidění obrazů, slyšení hlasů atd. Tyto projevy budou u každého jiné, neboť tu záleží nasložení krve a duchovním vývoji. Nakonec, když př i zpěvu klesáme hlasem, rozvedemezáměrně po celém těle síly, koncentrující se v ruce. tohoto gesta je možno i magicky použítvůči jiným osobám, avšak radím každému, aby ho použil jen k vlastnímu vývoji. Zvukováformule pro gesto Fa–runy je také: fa – fe – fi – fo – fu.

Obr. 2 ukazuje gesto Ur–runy. levá paže se ohne trochu pod výšíramen, ruka vytvoř í gesto, jak je znázorněno na obrázku a podrží

je ve vzdálenosti asi 20 cm od očí.

Pak zpíváme po 3 minuty u-u-u v různých tóninách a různousilou hlasu, načež následuje krátká př estávka. Každé runovégesto nutno opakovat tř ikrát po tř i minuty, jinak by se nedosáhlodostatečně koncentrace éterických sil v dlaních. Meditujeme opř ijímání prasíly, vědění, o zesilování magických magnetickýchsil.

Ve špičkách prst

ů a v dlaních pocítíme jistý chlad, vlažnost nebotaké teplo. Pocity jsou u každého jiné, podobně jako př i magnetisování jeden pociťuje chlad a

jiný teplo, poněvadž polarisace každého člověka je jiná. Jeden je spíše elektrický, jinýmagnetický a proto se také liší pocity.

Ke konci cvičení rozvádíme nashromážděné síly celým tělem. Pokročilý žák může př itompozorovat jemné zlatě oranžové nebo zlatozelené kmitání své aury. Gestem Ur–runydosáhneme obzvláště silného nabití elektromagnetickými silami. jiná formule je: U – u – u – r

– r .


25/34

Obr. 3 zobrazuje gesto Th, Thor–runy. začneme jako př i Fa–runě.Vzpažíme levici a rukou vytvoř íme gesto obrázku tř etího. Zpíváme 3 × 3 min. d-a-a; vyšší tóny intonujeme poněkud déle než hluboké.Koncentraci kosmických sil pociťujeme jako píchání ve špičkách

natažených prstů, jakož i ve špičkách prsteníku a palce. Meditujeme opř ijímání slunečních sil. Po skončení cvičení opět nutno koncentrovanésíly vědomě rozvést celým tělem. Př i nejhlubším tónu resonují vnohou. Barva aurického kmitání je tu světle žlutá. Toto runové gesto jemocnou pomocí př i ř ešení astrálních zákonů. Všechno záleží na tom,kolik kosmických silových proudů dokážeme zachytiti a rozvésti svýmtělem. Čím hlubší je naše niterné pohroužení, tím větší je koncentracesil. [Jiná formule tohoto runového gesta je také de – di – do – du].

Obr. 4 je gestem Os–runy. také zde postupujeme jako př igestech př edchozích. Natáhnuvše ruku ohneme palec aukazováček tak, aby se jejich špičky dotýkaly, jak ukazujeobrázek. Zpívajíce nám již známým způsobem O – o – o ucítíme brzy v ruce ví ř ivé kmitání éterických sil. Další postupcvičení je stejný jako př i př edchozích. Gesto Os–runy jepř edevším gesto dechu, odu a působí obzvláště blahodárně napsychu cvičícího. Často je možno po cvičení zjistiti na dlanivůni ozonu. Astrální barevné zář ení je světle fialové.

Obr. 5 ukazuje gesto Rit–runy. Zvedneme levou paži,vytvoř íme gesto obr. 5 a bručíme jako siréna r – r – r známým nám způsobem. Své myšlenky koncentrujeme navyšší radu, vrozené právo a kosmický rytmus. Toto gestozpůsobuje rytmické zahř ívání ruky a umožňuje zař azení do

kosmického rytmu. Tím se silně povzbudí vyšší centra arozvíjejí se magické schopnosti runikovy. Opět nesmíme

zapomenouti na rozvedení sil celým tělem. Pozorovanéastrální kmitání je různých barev, např . bíle žluté, žluté,růžové, ohnivě červené, oranžové... Kromě uvedenéformule r – r – r možno použíti formulí: ra – re – ri – ro –

ru.


26/34

Obr. 6 je gesto Ka–runy. také zde platí vše, co bylo až dosud ř ečeno.Zpíváme hlásky k – a, meditujíce o duševním a tělesném rozvoji azrovnovážení a o vyšších schopnostech ducha. př i opravdovém cvičenítohoto gesta dostavuje se pocit volnosti a lehkosti těla [levitace]. Pocvičení možno často na špičkách prstů levé ruky cítit zápach síry.

Barevné kmitání je bílé až barvy slonové kosti. Další formule této runy jsou: ke – ki – ko – ku.

Obr. 7 ukazuje gesto Hagal–runy. Jak je vidět,použijeme k němu obou rukou, a to ve vzpažení.Nejdůležitě jší věcí je tu hluboké dýchání př i zpěvuformule h – a; jinak platí všechno dř íve uvedené. Toto

gesto působí velmi silně př i rozvádění sil; tu mámepocit, jako by tělem procházel elektrický proud. Př ihlubokém pohroužení ve cvičení dostavují se astrálnívjemy a vyšší niterné zážitky. Myšlenky s touhou ponejvyšší dokonalosti nutno upnout na vesmírnouvšelásku, kosmické pojítko. Gesto Hagal–runy patř ímezi nejsilně jší gesta runová. Po cvičení možno ucítit na

ukazováčku a prostř edníku silné aroma ozonu a síry. Barva aury je tentokrát jasně indigově modrá. Jiné formule Hagal–runy jsou: he – hi – ho – hu.

Obr. 8 je znázorněním gesta Not–runy. K němu použijeme pravé ruky.Jinak opět platí všechno již uvedené. Zpíváme jako siréna n – n – n.Myšlenky jsou soustř eděny na vyšší vývoj a zdokonalování. GestoNot–runy působí spíše duchovně a duševně, dává poznati vlastnínouzi a ubohost, pomáhá ke zvratu tohoto stavu a umenšuje pocitchladu, vlažnosti nebo tepla, podobně jako př i gestu Ur–runy. Barva

astrálu je tmavočervená. Další formule jsou: na – ne – ni – no – nu.

Obr. 9 – zde máme znázorněno gesto Is–runy. Zavř eme levou ruku, jen ukazováček vztyčíme. Zpíváme i – i – i od nejhlubšího tónu k

nejvyššímu a tento postup stále opakujeme. Meditujeme o všelásce avývinu magických sil našeho “Já”. Př i tomto gestu pocítíme silnéproudění kosmických sil do špičky ukazováčku a zahř ívání celé ruky.

Př i rozvádění sil tělem proniká celou naší bytostí teplé proudění. Po

cvičení zjistíme na ukazováčku sirný zápach [jako po spálenémprachu]. Bylo pozorováno, že tento zápach býval často různého druhu,


27/34

avšak nese vždy stopy síry. Barva astrálu je modrá až červeně fialová. Doporučuje seprovádět toto gesto také pravou rukou. Vznikající proudění jest ovšem trochu jiného rázu, aletaké velmi blahodárné.

Obr. 10 – popis nebyl uveden

Obr. 11 př edstavuje gesto Sig–runy. Vzpažíme obě ruce avytvoř íme gesto obr. 11. Prsty jsou sevř eny. Palec levé ruky sedotýká špičky ukazováčku ruky pravé. Formule této runy jsou: S

– s – i – g, sa – se – si – so – su. Meditujeme o vítězství nadvšemi svými chybami a slabostmi, o př ijímání vítězných léčivýchsil a uvědomování si zděděné magické síly a moci. Tak tímtogestem dosahujeme veliké koncentrace kosmických sil v rukou.Levá ruka se zahř ívá a konstatujeme jak proud př echází také dopravé ruky. Př i konečném rozvádění sil možno pozorovatproudění v celém těle. I zde zjistíme vůni ozonu na rukou. Totogesto dává cvičícímu velikou sílu a pocit vítězství. Př idostatečném vývoji runikově vstoupí v platnost také vyššímagické zákony. Barva astrálu je ve dne zlatožlutá, v nocistř íbrně šedá.

Obr. 12 zobrazuje gesto Tyr–runy. Dělá se pravou rukou asi 20cm př ed tělem. Paže je ohnuta tak, že špička ukazováčku je asi vevýši pupku. Formule této runy jsou: T – y – r, ta – te – ti – to –tu.

Meditace: “Kráčel jsem od zrození ke zrození, jdu k Tobě, Otčevšehomíra, životem a smrtí, po návratu k Tobě toužím v bolesti,utrpení a bídě, radosti a štěstí.”

Př i tomto gestu zpozorujeme po několikerém opakování př íjemnýtočivý vrtavý pocit v pravé ruce. Vzniká jemné spojení s


28/34

pupkem, jímž pak éterické síly působí na sluneční pleteň. Výsledkem působení jsou projevyzděděných vzpomínek a astrální vjemy. Barva astrálu je za dne červenavě šedá, za nocišedomodrá.

Na obr. 13 je gesto Bar–runy. Děláme je rukama vztyčenýmanad hlavu, jak ukazuje vyobrazení. Jeho formule jsou: B – a – r,ba – be – bi – bo – bu. Meditujeme o zrození Ducha a vyššíchmagických sil. Př i dobř e provedeném zniternění zpozorujeme vrukou a př i rozvádění sil v celém těle zvláštní pocit, podobnýlehkému vánku. To je znamením, že př edmět naší meditace sepočíná realizovat. Často však se tento pocit silně ji projevujeteprve po několika týdnech každodenního cvičení. Tu jen

vytrvalost vede k cíli. Barva astrálu je za dne bleděmodrá, vnoci světle fialová.

Obr. 14 ukazuje gesto Laf–runy. Tvoř í se zvednutou levicí, jakukazuje kresba. Formule, jichž možno použíti jsou: L – a – f, la – le –li – lo – lu. Meditujeme o lásce k Otci a o osvícení našeho “Já”. P ř icvičení pocítíme lehké zahř átí levé ruky. Po něm je obyčejně cítit

jakoby pach gumy. Gestem Laf–runy jsme s to posilovat svou auru.Jest to však i gesto zasvěcení do vyššího života. Barva astrálu je zadne světle ohnivě červená, za noci rubínově červená.

Obr. 15 je zobrazením gesta Man–runy. Pravá ruka je vevzpažení a tvoř í znázorněné gesto. Formule Man–runy jsou: m –

m – m, M – m – a – n – n, ma – me – mi – mo – mu. Myšlenkysoustř eďujeme na všelásku, duchovní plození v kosmu aprobuzení božské magie. Toto gesto patř í k nejúčinně jšímgestům runovým. Pravá ruka počne hoř et a žhnout; máme pocit,

jako by z oněch natažených 3 prstů vycházely jemné paprsky acelá ruka byla silně nabitá elektř inou. Tímto gestem můžemezapuditi každé nebezpečí, neboť je to gesto znovuzrozenéhočlověka, vědomého magika, tř íprsté žehnající ochranné světelnéruky našich vznešených př edků. Umožňuje proniknouti největší

tajemství runové magie. Po cvičení je často cítit zápach spálených elektrických drátů. Je velmidůležité, abychom nezapomněli po cvičení rozvésti síly celým tělem. Barva astrálu je za dne

purpurově rudá, za noci fosforově červenozelenavá.


29/34

Obr. 16 ukazuje gesto Eh–runy. Dělá se levou rukou podobně jakogesto Ka–runy, jenom palec je trochu dále odtažen. Její zvukové

formule jsou: e – e – e, E – h – e. Meditujeme o čisté lásce,duchovním a duševním splynutí, o osvobození od nízkých pudů avášní. Darem tohoto gesta je čistý a ušlechtilý myšlenkový a volníživot. Př i cvičení je možno pozorovat jemný světelný vír okolo ruky.Barva astrálu je za dne žlutá, za noci žlutozelená.

Obr. 17 jest gesto Gibor–runy. Ruce jsou sepjaty nad

hlavou, ale tak, že prsty se nezaklesnou, nýbrž zůstanounataženy ve stejné linii s rukama. Zvukové formule tétoruny jsou: ga – ge – gi – go – gu. Myšlenky sekoncentrují na spojení s kosmem, na zař azení doharmonického vlnění v kosmu. Toto gesto se zejménavelmi dobř e hodí k meditacím a modlitbám. Obzvláště

jimi dosahujeme duševního a duchovního zjasnění,pocitu štěstí a bezpečí a klidu vlastního nitra. Barvaastrálu je za dne zlatožlutá, za noci červenozlatová.

Gibur Arahari !

N. B.Gesta, u nichž není výslovně př edepsána poloha rukou, možno dělat buď ve vzpažení nebopř ed prsy.

Kalich sv. Grálu

Posici kalichu sv. Grálu můžeme zaujmout, když jsme př edtím cvičili aspoň 20 minut Man–runu; jinak je ještě naše aura nedostatečně nabita éterickými silami, a abychom tak ř ekli,runická anténní sí ť není ještě dostatečně vybudována. To však je první podmínkou k posicikalichu sv. Grálu

Zaujmeme opět postoj Man–runy. Paže vztáhneme kalichovitě nahoru, hlavu zvedneme, očiklidně zírají do vesmíru. Celá váha těla spočívá na levé noze, pravou nohu lehce unožíme.Tímto způsobem jsou astrální silová centra našeho těla podněcována k nejintenzivně jšíčinnosti. Runické proudy nemohou totiž jen jednou nohou dostatečně unikat do země,př echázejí pupkem do aury, spojují se v ní s éterickými silami proudícími z úst a vytvář ejí v

ní kalich sv. Grálu. Jakmile v této posici pocítíme v pupku a kolem něho dosti silné píchání asvědění, počneme zpívat formuli O – O – m – m, a to rytmicky, jako např . zvonění zvonů.


30/34

Př itom si př edstavujeme, jak z našich úst unikají prstence jemných sil, kmitají kolem našehocelého těla, vytvář ejíce stále dokonaleji a dokonalejikalich. Ten se skutečně stane silně magnetickýmsvětelným centrem vyšších duchovních kosmickýchvlivů. Jest ovšem důležité, aby náš myšlenkový život

během cvičení byl čistý, vznešený, aby byl výrazempř ání a touhy po vyšším vývoji a všelásce. Běhemzpěvu meditujeme takto:

O Fater, Otče, volám tě,Svými silami zaplav mě,probudiž ve mně svatý Grál,bych trojnásob Ti v lásce stál.

S kosmem spojený člověk vytvoř í kolem sebe velmi

silnou odickou mlhu, tzn. kápi neviditelnosti[vzpomeň Siegfrieda z Nibelungů].

Abychom kmitající kalich postupně více a vícematerializovali, točíme se v kruhu pomalu na levénoze, zpívajíce př itom za hlubokého dýcháníuvedenou formuli různou silou hlasu v nejrůzně jšíchtóninách. Touto posicí dosahujeme poznání aschopnosti astrálního vnímání, odpovídající našemuvývojovému stupni.

Po cvičení musí opět následovat odvedení př ebytečných sil nebo neharmonického vlnění, jak jest psáno př i Man–runě. Následuje však ještě 10 min. pauza a naslouchání a čekání zanaprostého niterného klidu.

Podrobnosti mysteria kalichu sv. Grálu není možno uváděti v tomto spisku. Zde chci jenompodotknout, že sv. Grál ve svém nejvyšším významu není nic jiného, než svatá nádobakosmu, ohraničený vesmír, jejž runik okolo sebe tvoř í. A jaký je on, takový je i jeho Grál.

¨


31/34

Nejdůležitě jší žlázy a vyšší centra lidského těla.

Vysvětlivky k vyobrazení:

1 a 1a : Šišinka [př ijímací centrum]2 : Čelní centra [př íjem – vliv]3 a 3a : Vnitř ní centra ušní [jasnosluch]4 a 4a : Žlázy př íušní

5 a 5a : Žlázy slzní6 a 6a : Oči, př ijímací a vysílací centra [jasnovidnost]7 : Žláza podjazyková a centrum brady8 : Žlázy pod dolní čelistí9 : Žláza štítná10 a 10a : Centra bederní, tukové žlázy11 : Brzlík12 a 12a : Potní žlázy13 : Srdeční sympatikus14 : Sympatik15 a 15a : Centra loketní a vnitř ní centra pažní [př íjem]16 : Slezina17 : Slinivka bř išní [mikter]


32/34

18 a 18a : Centra kyčelní19 : Sluneční pleteň 20 : Pupek [centrum př ijímací i vysílací]21 a 21a : Dlaně, centra rukou22 : Pohlavní orgány; centra polarisace [př íjem, vyzař ování]

23 a 23a : Kolena a vnitř ní centra nohou24 a 24a : Centra chodidel [vyzař ování]

Na vně jší pravé straně jsou značky zví ř etníkových znamení. Šipky ukazují ony části těla,které podléhají jednotl. znamením. Tečkovanou čarou načrtnutý ovál kolem kresby znamenáauru, odický plášť. Za zmínku stojí, že srdci a ledvinám [nadledvinkám] př ipadá veliká úlohapř i vývoji vyšších sil a magických schopností. Odtud známé úsloví: Zkoušeti srdce a ledví.

Magické formule runové

Formule, které uvádím, jsou prastarého původu, jejich síla je veliká. Proto radím každému,aby jich užíval nejvýš opatrně, neboť každý je za své jednání sám odpověden. Ušlechtilý žáknikdy nepoužije zákonů a sil, jichž působnosti nezná nebo nevyzkoušel. Nikdy nezneužijemagických formulí ke škodě svých bratř í, neboť by neušel pomstě runických mocí. Kdo runyryje, ať je ryje do dř eva, kdo je píše, ať je píše na papír, aby mohly býti kdykoliv spáleny.Důležitá je ovšem př i rytí i psaní odpovídající meditace.

Formule s u f nebo u s způsobuje únavu a spánek

" s o f nebo o s působí uklidnění a zapomenutí" S i

g – T y

r působí jako ochrana, př ináší vítězství a štěstí, posiluje životní sílu. Tatoformule se však musí vždy 3 × opakovat.

"a l

u nebo

u l

a jest formulí obrannou, jest klatbou nepř ítele

" A r

a –

h a

r i dává sluneční sílu a ochranu proti všem temným mocnostem

" f l u nebo u l f dává kosmickou lásku

" t u w a t u w a chrání př ed vlivem černé magie, př ed pomstou, nenávistí a závistí a

zažehnává je"

o l

u nebo

u l

o jest silou ducha, tryskající z Prapř í činy

" U l jest moudrostí, praláskou, praživotem

" U s t e dává pocit nadě je, sílu př ání

" t t t př ináší poznání vzniku, bytí, zániku a nového bytí

" s s g g znamená: boží Tajemství koná soud. Tato formule zněla dř íve: Strick,Stein, Gras, Greim a ukazovala na soud, tajemství, obžalobu arozsudek.


33/34

Nejsilně jší obrannou formulí je celý Futhork, zapsaný jednou od prava do leva a pod to jednou od leva do prava.

Z abecedy Futhork se dají snadno sestavit také formule jiné. Není potř ebí zvlášť podotýkat, žeastrální obrazy a vjemy, jež cvičící runik uvidí a pocítí, musí si sám vyložit. Zda vidí obrazy

nebo symboly, zda cítí nebo slyší minulost, př ítomnost nebo budoucnost, správně vyložit semu podař í teprve tehdy, když dosáhne vyššího stupně runové magie. Nikdy totiž nesmízapomenout, že také každá runa má své demonium a že člověk egoistický, nízkých myšleneka př ání, snadno se vydává v nebezpečí, že propadne tomuto demoniu. Jen železná vůle, př ísnásebekázeň, neochvě jná víra a láska k Otci všehomíra učiní jej opravdovým vidcem, synemBožím.

Stezka vzhůru, k vrcholu, ke světlu, je těžká, ale tím čistší a větší je magická moc. Proto stř ezse cesty do hlubin; je sice snadně jší, svůdně jší, ale také tím ďábelště jší, neboť př ináší zkázu.Mnohý př ed lety př istupoval s nejlepšími úmysly k dílu, ale jeho zví ř ecký, egoistický pudnabyl př evahy. Dnes působí jako černý magik a skončí jako oběť moci run.

Arehisosur.

Ranní požehnání

Př esvatý Fuotane, Otče všehomíra, jenž’s tř ikrát věčný ve mně, okolo mne a nade mnou,zasvěcuji Ti sebe, svů j život znovu ve věrné lásce.

Osvoboď, očisti mne ode všeho nízkého, nečistého,dej proudit své božské lásce, moudrosti a vůli mou bytostí,abych zmenšil svou karmu, neboť mé srdce volá po slunci, Arahari, po Tobě.

Zbav mě zlého, temných mocí, dej mi lásku, radost ze života, štěstí a trpělivost.Tvým božským trojzvukem zazní mé srdce, k slunci pů jdu př es vznik, bytí a zánik.

Tvému milosrdenství věčný dík,že požehnáním run jsem dospěl k poznání.Hrdinsky se probojuji k Tobě blíža proto nechť Tvé odpuštění sklání se ke mně.

Sig – Tyr, Sig – Tyr, Sig – Tyr.

Večerní požehnání

Svatý, veliký, všemocný trojjediný Fuotane.Zdravím Tě a zasvěcuji se Ti znovu. Děkuji Ti za Tvou ochranu a dobrotu. Stř ez mne př ed

vším špatným, nízkým a cizím. Odpusť mi ve svém milosrdenství a ve své milosti mé chyby,bloudil-li jsem, pomoz mi je př ekonat a vyrovnat ušlechtilými činy. Tvá ochrana je mou


34/34

zbraní proti všem nepř átelům a temným mocnostem, neboť Tys mým trojnásobným sluncem,světlem a blahem. Neznám strachu, kolísání, děsu, neboť jsem jen Tebou okouzlen a obrněn.Tys láska, pravda, dobrota, právo. Tys má touha a mé útočiště. Fuotane, všemohoucí Otčevšech světů, volám Tě ve dne i v noci, miluji Tě, věř ím v Tebe, myslím stále na Tebe a bojujiza Tvou ř íši, aby zmizel soumrak. A je-li mi blízká hodina proměny, budiž mi i tu milostiv.

Fuotane, mé chtění a touho, zasvěcuji se Ti, zdravím Tě.

Alaf Sig runa.

Runická evokace

Otče všehomíra, Fuotane, volám Tě.Magickými silami zaplav mne,

vzbuď ve mně runy, pravědění,bych v svaté lásce k Tobě spěl.Runickou silou zaklínám všechny zlé bytosti,

neboť sloužím Tvé božské moci.Alu – tuwatuwa – Arahari – Fuotan.

Dodatky čtenářů (volně komentováno zariatnatmikem)

Pan Ondř ej J. Kocina poznamenává: „Mám několik různých vydání této knihy v samizdatovéformě a Vaše vydání vykazuje několik neúplností.“ — To je možné, ba dokonce velmipravděpodobné. Runové magii ani tomuto Bardonovu textu jsme nevěnovali žádnou zvýšenoupozornost, a lze ř íci, že prodáváme, jak jsme nakoupili. (bez DPH :)Pan Kocina dále dodává, že Bardonův text se liší od vydání k vydání a jen těžko lze na jehozákladě vyhlásiti jediný ucelený systém. Škoda, že jsme neobdrželi podrobně jší informace.Sami tímto směrem pátrat nehodláme.

Pan Ywless uvádí již konkrétní doplňky:

„V mé kopii je k cvičení Ar-runy tento popis:

Ar-runa Dlaň je co nejvíce otevř ena na rozdíl od Not-runy. Zpíváme př i tom ve všechtóninách A-a-r , nebo A-a-a-a a myslíme na očištění celého těla od nemoci, odrůzných duševních a duchovních nečistot, a také od astrálních a mentálníchnánosů či usazenin – tím také očišťujeme astrální a mentální tělo. Na koncicvičení př evádíme tuto čistící sílu do celého těla.

K ve Tvé kopii chybě jícímu popisu cvičení Yr-runy moje kopie uvádí tento popis:Můžeme prsty vytvoř it uvedené gesto. Toto cvičení je však lépe cvičit jenabychom z těla odvedli rušivé chaotické prvky dolů do země. Jinak se texty více méně

shodují.“

Documents

Arion - Runová magie.pdf