Kè 20,� 5779 ÚNOR 2019 ROÈNÍK 81

�VATADAR I.

VÌSTNÍK �IDOVSKÝCH NÁBO�ENSKÝCH OBCÍV ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

Natan Altman: �idovský hodináø.(k textu na stranách 14�15)

TRYZNA ZA RODINNÝ TÁBORPøedsednictvo Terezínské iniciativy zvedo Pinkasovy synagogy v Praze na tradiè-ní vzpomínkové setkání k 75. výroèí vy-vra�dìní rodinného tábora v Osvìtimi-Bøezince. Pøijïte uctít památku svýchblízkých: v pátek 8. bøezna v 10 hodin.

ZASEDÁNÍ RADY F�O V ÈRPoslední zasedání Rady F�O v minulémroce se uskuteènilo 19. 12. 2018 s násle-dujícím programem: 1/ Kontrola zápisu;2/ Plnìní rozpoètu F�O za 3. ètvrtletí2018; 3/ Rozpoèet F�O na rok 2019; 4/Schválení auditorky pro audit hospoda-øení F�O za rok 2018; 5/ Informaceo kontrole projektu Revitalizace; 5/ In-formace k transformaci pøidru�enýchorganizací v liberální obce; 7/ Rùzné.

V dobì zahájení bylo pøítomno 25 èle-nù rady, zastoupeno bylo sedm obcí. Jed-nání øídil pøedseda F�O Petr Papou�ek.Program byl schválen bez pøipomínek.1. Kontrola zápisu � kontrola probìhlabez pøipomínek.2. Plnìní rozpoètu F�O za 3. ètvrtletí2018 � pøedseda F�O konstatoval, �erozpoèet F�O je plnìn rovnomìrnì pod-le plánu. Rada vzala zprávu o plnìnírozpoètu na vìdomí.3. Rozpoèet F�O na r. 2019 � po projed-nání v prezidiu byl èlenùm rady rozeslánnávrh rozpoètu F�O na rok 2019 v celko-vé vý�i 81 423 000 Kè. Rozhodující èástrozpoètu tvoøí úèelové granty a dotace,které F�O distribuuje a dále vykazuje.Napøíklad celá polovina rozpoètu �40 000 000 Kè � jsou granty CC, kteréF�O podle pevnì stanovených pravidelkoordinuje. Na vlastní provoz F�O pøipa-dá 6 857 000 Kè, tedy 8,4 procenta z ce-lého rozpoètu. Po rozpravì a drobnýchúpravách do�lo k hlasování.

Usnesení: Rada F�O schvaluje roz-poèet F�O na r. 2019. Pøítomno 25 èle-nù rady, pro 25, proti 0, zdr�el se 0.

Pøedlo�ený rozpoèet byl schválenjednomyslnì. 4. Schválení auditorky pro audit hos-podaøení F�O za rok 2018 � pøedsedapøednesl návrh na jmenování ing. Pro-kùpkové, která se osvìdèila ji� v minu-lém roce, auditorkou pro poøízení audituF�O za rok 2018.

Pøítomno 25 èlenù rady, pro 25, proti0, zdr�el se 0.

Jmenování auditorky bylo schvále-no jednomyslnì.5. Informace o kontrole projektu Re-vitalizace � èervnem 2019 konèí pìtile-

tá doba tzv. udr�itelnosti projektu Revi-talizace �idovských památek ÈR. Zestrany Ministerstva pro místní rozvojÈR (MMR) probìhla v øíjnu a v listopa-du kontrola projektu. Pøi zahájení kon-troly byl pøítomen pøedseda Ing. Papou-�ek, mana�erka projektu K. Svobodová,ekonomka F�O Ing. Slezáková a zá-stupce Matany Ing. Skála.

Probìhla kontrola ve�keré dokumenta-ce, následnì zástupci MMR zkontrolova-li nìkteré z revitalizovaných památek namístì podle stavební dokumentace � Mi-kulov, Boskovice, Polnou a Novou Cere-kev. Drobné nedostatky byly odstranìnydo konce listopadu.

Závìr kontroly: bylo zji�tìno, �e jenaplòován cíl i úèel projektu, ke které-mu se pøíjemce zavázal, tzn. je naplòo-vána náv�tìvnost i publicita. Slo�kaprojektu je vedena øádnì a pøehlednì.

Rada projevila uspokojení nad tímtovýsledkem, pøedseda osobnì podìkovalK. Svobodové za vedení projektu.6. Informace k transformaci pøidru-�ených organizací v liberální obce�tento bod byl pøedlo�en zatím jen jakoprùbì�ná informace. K otázce transfor-mace vystoupil pøedseda RK F�O a pøi-pomnìl podmínky transformace podleStatutu F�O. Prezidium i RK F�O sebudou tímto problémem dále zabývat.7. Rùzné � P. Papou�ek informovalo pøípravì pøijetí definice antisemitismuv ÈR, 29. ledna by mìla být posouzenaPoslaneckou snìmovnou a následnì Se-nátem. jd

PROTIÚSTAVNÍ ZÁKONPoslanecká snìmovna schválila návrhKSÈM na zdanìní státních náhrad, kterédostávají církve za majetek nevydanýv restitucích. Pro novelu bylo celkem106 ze 172 pøítomných poslancù. Pod-poøili ji zákonodárci hnutí ANO, SPD,ÈSSD a KSÈM. Proti hlasovalo 56 po-

slancù z øad ODS, Pirátù, KDU-ÈSL,TOP 09 a STAN. Oèekává se, �e Senátpøedlohu zamítne. Dolní komora by se jív takovém pøípadì zabývala znovu. Fe-derace �idovských obcí, stejnì jakoostatní církve, je pøipravena se v pøípadìpotøeby obrátit na Ústavní soud s tím, �ezákon o zdanìní náhrad je protiústavnía odporuje smlouvám, které stát v minu-losti s církvemi uzavøel v souvislostis majetkovým vypoøádáním. jd

ENCYKLOPEDIE JE NA SVÌTÌNakladatelství Grada vydalo na sklonkuroku 2018 novou knihu Encyklopedie �i-dovských památek Moravy a Slezska. Jeto shrnutí poznatkù dané problematikyautora Jaroslava Klenovského na základìjeho témìø ètyøi desetiletí trvající sou-stavné práce v oboru. S trochou statisti-ky se dá uvést, �e na 400 stranách knihyformátu A4 je obsa�en text o poètu jedenmilion úhozù vèetnì mezer a pøes tisícplánkù, kreseb a fotografií. Tì�i�tì publi-kace pøedstavuje katalog 128 lokalit naúzemí Moravy a Slezska, u nich� témìøtisíciletí existence �idovské pospolitostizanechalo hmotné kulturní dìdictví.Doplòují jej je�tì ètyøi kapitoly vìnovanéobecnì historii osídlení, �idovským ètvr-tím, synagogám a høbitovùm, v�dy uve-dené pøehlednou mapou a nìkolik �ob-slu�ných� kapitol (pøehled u�itýchzkratek, soupis lokalit, jejich nìmeckénázvy, slovníèek termínù, výbìr základníliteratury a webových adres). Knihu lzezakoupit ve vìt�ích knihkupectvích neboon-line prodejem pøímo u nakladatelstvíGrada. Cena 699 Kè. hk

2 VÌSTNÍK 2/2019

AKTUALITY

OBSAH

Sidra na tento mìsíc 4�5Je tu je�tì moøe. A kopce � rozhovor se spisovatelem Amosem Ozem 6�7

Zemøel Jiøí George Brady 8Vznik jezdecké sochy J. Róny 9V noci pozorují mìsíc � �védský dokument o terorismu a antisemitismu 10�11

Ochrana pøírody a krajiny 12�13Podolí, Paøí�, Petrohrad � avantgardní�idovský malíø Natan Altman 14�15

Èerní mu�i a bílé lilie � umìlci a rozkol kvùli dreyfusiádì pøed 120 lety 16�17

Roger Scruton o politické korektnosti 18Recenze knihy A. Oze Mezi svými 19Den, kdy �idé opustili Irák 20Izrael: Volby mimo soutì� 21Výbìr z èeských médií 22Kalendárium 23Zprávy, kultura, inzerce 24�27Zprávy ze svìta 28

VÌSTNÍK 2/2019 3

Izraelský spisovatel Amos Oz mìl velkéruce se silnými, mozolnatými prsty. Neby-ly to ruce spisovatele-intelektuála, ale rucezemìdìlce. Svìdèily nejen o schopnostièlovìka promìòovat a spoluvytváøet svìtkolem nás, ale té� o jeho schopnosti pro-mìòovat a spoluvytváøet sám sebe.

Oz, vlastním jménem Amos Klausner,se nenarodil jako zemìdìlec. Patøil dorodu �idovských intelektuálù, pedagogùa myslitelù, kteøí spoluzakládali Izrael,zosobnìných v postavì jeho strýce Josefa,historika a jednoho z kandidátù na první-ho izraelského prezidenta.

Klausnerovi se pova�ovali zasvého druhu a�kenázskou inte-lektuální elitu, povznesenou vevlastních oèích nejen nad arab-ské obyvatelstvo britské mandát-ní Palestiny a nad jemu kulturnìpøíbuzné chudé sefardské �idyz Blízkého východu a severní Afriky, aletaké nad socialisticky orientovanou èásta�kenázských pøistìhovalcù pøedstavova-nou kibucnickým hnutím. Nehlásili se jakovìt�ina tehdej�ích a�kenázských �idùk prvnímu izraelskému premiérovi DaviduBen Gurionovi a Stranì práce, ale k sionis-tickým revizionistùm, Vladimíru �abotin-skému, Menachemu Beginovi a BencionuNetanjahuovi, otci dne�ního premiéra.

Po tragické smrti své matky, její� pøíbìhtvoøí páteø snad nejvìt�í Ozovy knihy Pøí-bìh o lásce a tmì, Amos Klausner jakodvanáctiletý celé toto dìdictví odvrhl,o dva roky pozdìji si zmìnil jméno na Oz(v hebrej�tinì odvaha) a odstìhoval se dokibucu Chulda, kde strávil dal�ích vícene� tøicet let jako manuální pracovník(podle svých vlastních slov mizerný), pøí-slu�ník ozbrojené ochrany kibucu, uèitela aspirující spisovatel. Zde napsal své prv-ní prózy, z nich� ta tøetí, Mùj Michael, mupøinesla vìhlas doma i v zahranièí. Násle-dovalo tøicet dal�ích románových, povíd-kových a esejistických dìl, která z nìhoudìlala nejslavnìj�ího izraelského autorasvé generace a jednoho z nejznámìj�íchsvìtových spisovatelù.

Aèkoli Ozovy pøíbìhy jsou povìt�inouintimními dramaty lidské du�e s pøevláda-jící tragickou polohou, jeho veøejná aktivi-ta byla nerozluènì spjata s izraelsko-pales-tinským konfliktem, základním dilematema traumatem izraelské historie.

�ALOM ACH�AVOz se stal jedním z nejhlasitìj�ích pøedsta-vitelù takzvaného mírového tábora, usilu-jícího o dohodu a usmíøení s Palestinci.

Spoluzakládal obèanské hnutí �alom ach-�av (Mír nyní) a stal se pøedmìtem ostrékritiky izraelských �ovinistù a nacionalis-tù, odmítajících dvoustátní øe�ení konflik-tu. Mnozí vnìj�í pozorovatelé ho protopochopitelnì øadili na izraelskou levicia oèekávali od nìj, �e se ztoto�ní s mezi-národní kritikou Izraele a kroky majícímitrestat Izrael za pokraèující okupaci pales-tinských území.

Skuteènost je v�ak o nìco slo�itìj�í. Aè-koli Oz dùslednì odmítal protiarabský ra-sismus a pøedsudky izraelské �ovinisticképravice, zastával hodnoty tolerance a pro-

jevoval empatii s osudy prostých Palestin-cù, také se nezastøenì hlásil k sionismujako k vùdèí my�lence �idovského národaa izraelského státu. Coby voják bojoval zaprávo na existenci a obranu Izraele v �esti-denní i jomkipurové válce. Opakovanìhájil izraelské právo bránit se vojenskýmiprostøedky proti agresi a teroristickýmútokùm.

Se stejnou naléhavostí v�ak trval natom, �e Izrael nemù�e dlouhodobì vlád-nout jinému národu, který si takovou vlá-du nepøeje. Ke konci �ivota se stal o nìcoskeptiètìj�ím, pokud jde o mo�nost usmí-øení s Palestinci, ale nadále trval na mo�-nosti praktické kompromisní dohody, kte-

rá umo�ní obìma národùm vládnout si vevlastním státì.

Ozùv realistický pohled vzrùstající mì-rou kontrastoval s ideologizujícím pojetímevropské levice, omezujícím se na èím dálnereálnìj�í slogany a jednostranné po�a-davky a autora pøipravil o èást popularity,které se u této skupiny tì�il. Zde je zøejmìtøeba hledat vysvìtlení, proè u� bude nav�-dy patøit � spoleènì s Marcelem Proustem,Jamesem Joycem, Jorgem Luisem Borge-sem a Grahamem Greenem � do vybranéskupiny velkých spisovatelù, kteøí nezíska-li Nobelovu cenu za literaturu.

LÁSKA K PRAZETak jako si Oz vytvoøil svùj �i-votopis, vytvoøil si i osobnostzámìrnì odli�nou od vypjatìrozhádaného prostøedí jeruza-lémských intelektuálù, z nìho�

pocházel. Byl bezmeznì oddán své �enìNily a vlastní rodinì. Pøistupoval k druhýms pokornou laskavostí, trpìlivì se podrobo-val oble�ení ètenáøù i lovcù autogramù, ne-podléhal poku�ení oplácet nenávistné veøej-né útoky svých politických protivníkù.Nejen povolání spisovatele, ale také tytorysy ho spojovaly s Václavem Havlema vedly k jejich sblí�ení hned pøi prvním set-kání na svìtovém kongresu PEN klubuv Praze roku 1994.

Kdy� Oz pøijel do èeské metropole zno-vu v roce 2009 pøi pøíle�itosti èeského vy-dání Pøíbìhu o lásce a tmì, setkali ses Václavem Havlem naposledy. Bìhem ve-èera, který jsme s ním strávili, Amos hovo-øil o svém vztahu k Praze, kde studovalai jeho maminka Faòa a odkud pocházeltaké jeden z jeho pozdìj�ích uèitelù, filosofSamuel Hugo Bergmann. At�u� právem èineprávem, spojoval si Prahu se svìtlem �i-dovského osvícenství a emancipace, zatím-co Haliè a Litva, odkud pocházel jeho rod,byla pro nìj spí� spjata s temnem proti�i-dovského útlaku a nábo�enskou bigotností.

Jedním z Ozových vzorù byl i jediný iz-raelský spisovatel, který Nobelovu cenuskuteènì získal, �muel Josef Agnon.V jeho díle Oz obdivoval schopnost za-chytit souèasnì více rovin skuteènostia jejího odrazu v lidské du�i, schopnost�vrhat více ne� jeden stín�. Tuto výjimeè-nou schopnost mìl i Amos Oz. Stíny, kterévrhal, s námi zùstanou po dlouhou dobu.

MICHAEL �ANTOVSKÝ

Text byl pùvodnì publikován v prosinci2018 na serveru Aktuálnì.cz. Pøetiskuje-me jej se souhlasem autora.

ZEMØEL AMOS OZ(1939�2018)

Amos Oz, 2003. Foto Karel Cudlín.

URIM & TUMIM (par�at Tecave)Kdy� Bùh v oddílu Teruma ukázal Mo-�emu plán stavby a zaøízení pøenosnéhosvatostánku, v oddíle Tecave pøechází keknì�ským povinnostem. Je v�ak tøeba siuvìdomit, �e �idov�tí kohanim jsou jakoslu�ebníci Bo�í chápáni jako souèástsvatynì a jejího smyslu. Vypovídá o tomzlatý �títek na èelní stranì veleknìzovaturbanu: Svatý Hospodinu. Pøipomínáostatnì i smysl tefilin �el ro�, které sivkládáme na èelo, zatímco tefilin �el jadsi vá�eme k srdci, jak je zdùraznìnov textu �má Jisrael, který oba �domy�tefilin obsahují.

Veleknìz nosil na srdci cho�enmi�pat, �tít soudu, proto�e soud vycházíze srdce, jím� èlovìk soudí, co je dobréa co zlé. Vyplní� jej kameny ve ètyøechøadách, které jsou vyjmenovány potøech. A ty kameny budou dle jmen synùJisraele, ka�dý z dvanácti kmenù budemít své jméno vyryto jako rytinu v peèe-ti. A vstupuje do svatynì, ponese Aharonv�dycky ve �títu na svém srdci jménasynù Jisraele k pøipomenutí pøed tváøíHospodinovou. Tak jako jsou obìtní ol-táø a svatostánek se svým zaøízením ob-razem svìta, veleknìz, stvoøený jakoèlovìk k Bo�ímu obrazu, vná�í do sym-boliky svatynì �ivý smysl. Jeho hlavnífunkcí je usmíøit pøed tváøí Hospodinaza lid Izraele, jen� je srdcem svìta. Tóraoddìluje le�ení Jisraele od vnitøního le-�ení Levitù a od le�ení �echiny, Bo�ípøítomnosti v nejvnitønìj�í a nejsvìtìj�ísvatyni svatostánku.

Ve 4. knize Tóry budou kolem svatéhookrsku a le�ení Levitù rozmístìny kmenyIzraele: Reuven, �im´on a Gad ji�nì, Jehu-da, Jisachar a Zvulun východnì, Dan, A�era Naftali severnì a Efraim, Mena�e a Ben-jamin západnì. Kmen Levi, vyòatý keslu�bì Hospodinu, je také rozdìlen narody Kehat (ji�nì), kohanim, jednu z rodinKehatovcù (východnì), Merari severnìa Ger�om západnì. Samotné artefakty sva-tynì jsou rovnì� orientovány ke ètyøemsvìtovým stranám: zlatý sedmiramennýsvícen ji�nì, zlatý stùl pro dvanáct pøed-kladných chlebù severnì, západnì pøednejsvìtìj�í svatyní se svatou schránkou stálzlatý oltáø, na nìm� bylo obìtováno kuøid-lo, a je�tì hloubìji na západ byla nejsvìtìj-�í svatynì se schránkou úmluvy, deskamiDesatera. Východnì pøed vchodem dosvatynì byl v�ak mìdìný oltáø pro obìti.Ètyøi øady drahých kamenù, do nich� bylavryta jména dvanácti kmenù, sledovalypodobnou my�lenku, ale s dùle�itým do-

plòkem: Do �títu soudu vlo� ty urim a tytumim, budou na Aharonovì srdci, kdyko-liv vstupuje pøed Hospodina, a tak budeAharon na svém srdci v�dycky nosit pøedtváøí Hospodina soud synù Jisraele!

Nemá smysl tu uvádìt názory, co simáme pod dotyènými urim a tumim pøed-stavovat, dùle�itá je jejich funkce: Bùh je-jich pomocí dával nebo také nedával pro-støednictvím veleknìze Izraeli odpovìï nazáva�nou otázku, jak se má v dané situacizachovat. O tøi tisíce let pozdìji napsal sa-fedský uèenec Josef Karo právní kodex�ulchan aruch (Prostøený stùl), rozdìlenýna ètyøi èásti: Orach chajim (Stezka �ivo-ta), Jore dea (Uèitel vìdìní), Even ha-ezer(Kámen pomoci) a Cho�en mi�pat (�títsoudu). Pøevzal toto rozdìlení ze star�íhodíla rabína Jakoba, syna rabiho A�era, na-zvaného podle ètyø øad kamenù veleknìzo-va cho�en mi�pat se jmény dvanácti kme-nù Jisraele Arba turim, Ètyøi øady. V dobìexilu, po znièení obou chrámù, tak uèenciposkytli lidu Izraele v exilu �tít na jeho srd-

ce, aby v nìm mohl vyhledat odpovìï naotázku, jak má plnit pøíkazy Tóry v danésituaci. Stezka �ivota shrnuje halachu, tý-kající se ka�dodenních povinností, mod-liteb a svìcení �abatu a svátkù. Jore deaposkytuje halachot o dovoleném a zakáza-ném v øadì oblastí, pøi rituální porá�ce,v zále�itostech ka�rutu, období �enské ne-èistoty, úrokù, slibù, setby a zále�itostechposledních vìcí èlovìka a truchlení ponìm. Even ha-ezer, jak naznaèuje ji� titul,upomínající na stvoøení �enského protìj-�ku jako pomoci, shrnuje halachu pojedná-vající rodinné právo, svatby, rozvodya man�elství. Koneènì ètvrtý díl, Cho�enmi�pat, jako by v nìm bylo jádro celéhokodexu, je halachou povinností soudcù,práce rabínského soudu a problematikyobèanského a majetkového práva.

V Pirke avot 1,1 se praví, �e mu�ové vel-kého spoleèenství øekli tøi vìci: Buïte opa-trní v soudu, ustanovte mnoho �ákù a uèiò-te oplocení Tóøe. A kdy� pra�ský Maharalve svém komentáøi Derech chajim vysvìt-loval první z nich, napsal: Soudnictví neníjako slova Tóry, ponìvad� soudnictví jesamo o sobì a slova Tóry jsou sama o sobìa konání pøíkazù je samo o sobì. Soudnic-tví se neobejde bez pochopení koøene prin-cipu soudu, aby nebyl odsouzen nevinnýa provinilec nebyl shledán nevinným.A tato vìc (tj. soud mezi dvìma lidskýmibytostmi) je závislá pouze na názoru srd-ce, a� soudce dosáhne hlubiny soudu. A tonelze zahrnout do slov Tóry obecnì, ponì-vad� soudnictví zále�í pouze na názorusrdce, a ka�dá zále�itost mezi èlovìkema jeho bli�ním nemù�e být v Tóøe napsána.A dále: Soud závisí pouze na názorua v moudrosti stojí nejvý�e, jak øíkali v Tal-mudu (Baba batra 175 b): V moudrosti ne-má� tì��ího oboru ne� majetkové spory,kdy ve snaze se nemýlit a být obezøetný jsiodkázán na názor srdce. Právì proto v�akHilel uèil, �e pøíkaz chovat ve svém srdcilásku k bli�nímu je základní princip Tóry,k nìmu� je celá zbývající Tóra komentá-øem, kterému je tøeba se uèit. To u� se ne-týká elit národa, ale ka�dého v Izraeli. Bùhje svorníkem v�ech, ale neopakuje se. Pro-to Hilel na závìr zdùraznil, �e tvùj bli�ní jejako ty. Podobá se ti, jako se ty podobá�svému Stvoøiteli, a kdy� se ve svém srdcisoudí� s druhým, hledej v nìm proto svùjcho�en mi�pat a v nìm své urim a tumim.

A nejinak tomu bylo i s ha-urim a ha-tumim v náprsníku, ponìvad� jsou psá-ny s urèitým èlenem, ani� by jako v ji-ných pøípadech bylo detailnì popsáno,jak mají být udìlány. EFRAIM K. SIDON

4 VÌSTNÍK 2/2019

KOMENTÁØK TÓØE

PRO TENTO MÌSÍC

Veleknìz. Repro archiv.

PROÈ SI CENÍME TOHO, CO JSME SAMI VYTVOØILITruma (2M 25,1�27,19)První vìc, kterou �idé vytvoøili v pou�tnídivoèinì, byl mi�kan, svatostánek, a jehostavba znamená ve vyprávìní o exoduz Egypta bod obratu. Dosud ve�kerou prá-ci dìlal Hospodin. Uvalil na Egypt morovérány, vyvedl národ z otroctví na svobodu,rozdìlil moøe a pøevedl pronásledované nasou�, daroval jim jídlo z nebe a vodu zeskály. A �idé � kromì chvály obsa�enév Písni moøe � si toho nijak nevá�ili. Stì-�ovali si. Reptali. Chtìli se vrátit.

Nyní ulo�il Hospodin Moj�í�ovi, abyse dìlo nìco jiného. Místo aby v�e vytvá-øel on, naøídil, aby �idé nìco udìlali pronìj. Sám to ale nepotøeboval, nemuselmít na zemi urèitý svatostánek, nebot�mupatøí celý svìt. Svatostánek potøebovali�idé, kvùli sobì a své sebeúctì.

Bùh dal Izraelitùm mo�nost, aby nìcovytvoøili vlastníma rukama, nìco, èeho bysi vá�ili, právì proto, �e to vytvoøili sami.Svým dílem mohl pøispìt ka�dý, kdochtìl, tím, co mìl. Lidé mohli dávat �zla-to, støíbro a mìï, vlnu modrou, purpuro-vou a karmínovou, lnìné vlákno a vlnuz koz, èervené kù�e beranù, kù�e tacha�ùa akáciové døevo, olej do svícnu, vonnébyliny pro olej pomazání a vonné kuøidlo,onyxové kameny a kameny k vsazení nazástìru a do �títu.� (2M 25, 3�7) Nìkteøíposkytli svou práci, zruènost a dovednost.Pøíle�itost dostali v�ichni, nejen elita, ka�-dý mu� a ka�dá �ena.

Poprvé Hospodin ne�ádal jen to, abynásledovali jeho sloup mraku a sloupohnì nebo aby poslouchali jeho zákony,ale i to, aby se sami stali tvùrci. A proto�edo stavby vlo�ili svou práci, energii a èas,vlo�ili i nìco ze sebe samých.

Je to pøevratná my�lenka. Nejvìt�ídar, který lze lidem dát, je mo�nost tvo-øit. Dáváme jim tak dùstojnost, víru v to,�e sami nìco doká�ou. Je to jediný dar,kdy se obdarovaný sám stává tím, kdodává. Hospodin daroval lidem mo�nostprohlásit: �Pomohl/a jsem postavit dùmpro Hospodina.� Stvoøitel svìta jim po-skytl pøíle�itost, aby byli sami stvoøite-lé, aby byli jeho partnery.

Úsilí, které do nìèeho vkládáme, ne-mìní jen pøedmìt na�í snahy, mìní i nás.A èím vìt�í úsilí musíme vynalo�it, tímhlub�í cit k na�emu výtvoru chováme.

Z komentáøù rabína Jonathana Sacksevybrala a pøelo�ila A. Marxová.

Biblické citáty jsou pøevzaty z pøekladurabína E. K. Sidona.

VÌSTNÍK 2/2019 5

BOHOSLU�BYv pra�ských synagogách � únor 2019 � �vat/adar I. 5779

Staronová synagoga1. 2. pátek veèerní bohoslu�ba 16.37 hodin2. 2. sobota MI�PATIM 2M 21,1�24,18

hf: Jr 34,8�22; 33,25�26mincha 16.20 hodinkonec �abatu 17.49 hodin

5. 2. úterý 1. den Ro� chode� adar I.6. 2. støeda 2. den Ro� chode� adar I.8. 2. pátek veèerní bohoslu�ba 16.49 hodin9. 2. sobota TRUMA 2M 25,1�27,19

hf: 1Kr 5,26�6,13mincha 16.30 hodinkonec �abatu 18.00 hodin

15. 2. pátek veèerní bohoslu�ba 17.01 hodin16. 2. sobota TECAVE 2M 27,20�30,10

hf: Ez 43,10�27mincha 17.40 hodinkonec �abatu 18.10 hodin

19. 2. úterý PURIM KATAN20. 2. støeda �U�AN PURIM KATAN22. 2. pátek veèerní bohoslu�ba 17.13 hodin23. 2. sobota KI TISA 2M 30,11�34,35

hf: 1Kr 18,1�39mincha 16.50 hodinkonec �abatu 18.22 hodin

1. 3. pátek veèerní bohoslu�ba 17.25 hodin2. 3. sobota �ABAT �KALIM

VAJAKHEL 2M 35,1�38,20hf: 2 Kr 12,1�17mincha 17.00 hodinkonec �abatu 18.33 hodin

V sobotu a svátcích �achrit (ranní modlitba) od 9 hodin.Ka�dý v�ední den maariv (veèerní modlitba) od 19.30 hodin.

Vysoká synagogaVe v�ední dny �achrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin,

mincha (odpolední modlitba) ve 14.00 hodin.

Jeruzalémská synagogaBohoslu�by se konají ka�dou sobotu a o svátcích od 8.50 hodin.

Veèerní bohoslu�by se zde konají 1. 2. v 16.37 hodin a 15. 2. v 17.01 hodin.

Vyjma uvedených se zde veèerní bohoslu�by nekonají.

Bejt SimchaKabalat �abat ka�dý pátek od 18.30 hodin.

Izraelský spisovatel a mírový aktivistaAMOS Oz (4. 5. 1939 Jeruzalém�28. 12.2018 Tel Aviv) �il od mládí v kibucuChulda. Kdy� mu vy�ly první povídky,kibuc ho vyslal na Hebrejskou univerzi-tu v Jeruzalémì, kde studoval filosofiia literaturu. Zúèastnil se dvou arabsko-izraelských válek, �estidenní (1967)a jomkipurové (1973). Byl významnýmpøedstavitelem izraelského mírovéhohnutí Mír nyní (�alom ach�av). V letech1969�1970 pùsobil na Univerzitì v Ox-fordu, pozdìji pøedná�el na Hebrejskéuniverzitì a na �kolách v USA. Od roku1986 �il v mìstì Arad, vyuèoval na BenGurionovì univerzitì v Beer�evì.

Jeho prozaické a esejistické dílo bylopøelo�eno do tøiceti jazykù a za svou lite-rární tvorbu a politickou èinnost získaløadu ocenìní a vyznamenání, mj. Míro-vou cenu nìmeckých knihkupcù, Fran-couzský køí� rytíøe èestné legie, Brennero-vu cenu za literaturu, cenu Prix FeminaÉtranger a nejvy��í ocenìní své zemì �Izraelskou cenu za literaturu. Roku 2013dostal i Cenu Franze Kafky.

Od devadesátých let vychází hojnìi v èeských pøekladech: romány Èernáskøíòka, Fima, Panter ve sklepì, Mùj Mi-chael, Jidá�, Jak vyléèit fanatika; výborz esejù a publicistiky Mír, láska a kom-promis; novela A� do smrti; kniha, kterounapsal se svou dcerou Faniou o vztahu �i-dovského národa a jazyka �idé a slova.Ji� dvakrát vy�la jeho vzpomínková prózaPøíbìh o lásce a tmì. Na únor plánuje na-kladatelství Paseka vydání knihy s ná-zvem Mezi svými (viz str. 19).

Nìkolikrát nav�tívil Èeskou republi-ku, zúèastnil se Festivalu spisovatelù.Právì pøi této pøíle�itosti, roku 2003,byl poøízen následující rozhovor (pù-vodnì oti�tìný v Rch 5/2003 pod ná-zvem Do Prahy jsem nikdy nepøijel po-prvé), jej� pøetiskujeme v mírnì krácenépodobì. Vìt�ina Ozových výrokù zùstá-vá bohu�el stále aktuální.

Pane Ozi, do Prahy jste byl pozván naFestival spisovatelù, vìt�ina otázek sev�ak týkala politické situace na Blíz-kém východì. Je to pro vás obvyklé?Stává se to. Dokonce se mi stává, �e ète-náøi si vykládají politicky i mé knihy.Myslím, �e to je osud spisovatelù, kteøípí�í v tì�ce zkou�ených zemích. Lidé

pak hledají politický výklad v�ude. Jánemám rád politickou alegorii, mám rádpovídky a romány, pøíbìhy, postavy, alenemohu ovlivòovat, co si ètenáøi myslí.Kdy� si sednu v Jeruzalémì do taxíku,øidiè mi zaène vykládat, jak by se mìlachovat ta èi ona postava v mé knize. Nì-kdy mám pocit, �e lidé ani tak nechtìjíèíst kní�ky, spí� v nich hledají urèité po-slání, shrnutí, vyjádøení my�lenky, kte-rou chtìjí sly�et. Je to trochu obsese.

Vá� román Mùj Michael vy�el v Egyp-tì. Jak tam byla kniha pøijata?Rozpornì. Nìkteøí recenzenti ji chválili,ale na�li se takoví, kteøí se rozèilovali, jakmohla v Egyptì vyjítkní�ka, v ní� jsou Iz-raelci zobrazovánijako normální smrtel-níci, kteøí tøeba spláce-jí hypotéku � takovákniha prý Arabùm�kodí. Mám informa-ce, �e mé knihy vy-cházejí v nìkterýcharabských zemíchv samizdatu, co� mìtì�í, proto�e to zname-ná, �e si na�ly cestu keètenáøi i pøes legálnípøeká�ky a �e vedu nepøímo dialog s lidmiv arabském svìtì. A o to se sna�ím.

Velkým tématem va�ich knih je fana-tismus. Svou knihu A� do smrti jstenazval �srovnávací studií fanatismu�.Zachycujete v ní jednak proti�idov-skou nenávist køest�anského køi�ákaa jednak pocity �ida v moderním Iz-raeli, který neustále oèekává znièeníStátu Izrael. Je èlovìk tohoto typu u�minulostí, nebo se takové pocity vra-cejí v ka�dé generaci?Domníváte se, �e fanatismus je generaèníproblém? Ten neodchází s èasem, je velmiroz�íøený, v Izraeli i v Evropì. V�ude se lidéchovají jako chodící vykøièníky, mají svoupøedstavu, jak vyøe�it problém, jak druhépouèit a zmìnit, a pøitom se vùbec nezají-mají o to, co si ti druzí myslí. Mají svéhoïábla, kterého chtìjí vymýtit, a tím ïáblemmohou být �idé nebo Arabové nebo Ameri-èané. To je základ fanatismu. Ale bojím se,�e tento problém se nedá vyøe�it silou, na toje pøíli� zákeøný a rozpínavý.

Jste zastáncem dvoustátního øe�eníizraelsko-palestinského konfliktu.Existují body, u nich� byste nestrpìlkompromisy? Nikdy bych nestrpìl kompromis v otáz-ce, v ní� by se rozhodovalo o bytí, èinebytí izraelského státu. Nelze uèinitkompromis mezi lidmi, kteøí tvrdí, �eIzrael musí být znièen, a lidmi, kteøí takjako já zastávají názor, �e Izrael musíexistovat. Pokud by se mìli do Izraelevrátit palestin�tí uprchlíci z roku 1948a jejich dìti, øekl bych ne, proto�e by tonebyl kompromis, ale kapitulace! Zna-menalo by to, �e Palestinci budou mítdva státy a Izraelci �ádný. Kompromi-sem nerozumím, �e musíme podepsatka�dý papír, s ním� Arabové pøijdou.Myslím ale, �e je nutné, abychom zku-sili �ít jako dvì samostatné jednotky na

jednom území, jako man�elé po rozvo-du, kdy oba vìdí, co komu patøí a co ne,kam kdo smí vstoupit a kam ne.

Jaké nejvìt�í pøeká�ky stojí v cestìtomu, aby obì strany mohly pokraèo-vat v mírovém jednání?Palestinská strana musí zastavit teroris-tické útoky, sebevra�edné atentáty protinevinným civilistùm. Izraelci pak zmra-zit výstavbu osad na okupovaných úze-mích. Palestinci musí øe�it ná� problém,tím je bezpeènostní situace, a my zasejejich � tím je utrpení, �ivot v poní�ení.

Jak si vysvìtlujete skuteènost, �e zá-padoevropské zemì straní palestinskéstranì a �e podpora Izraele je velminízká? Mù�e to být podle vás zpùso-beno i kompenzaèními procesy prolidi perzekvované za �oa, vìèné vy-rovnávání se s minulostí? Neoblíbenost Izraele souvisí se souèas-nou nepopularitou Spojených státù. Jen�eèást evropské levice a západoevropské

6 VÌSTNÍK 2/2019

JE TU JE�TÌ MOØE. A KOPCERozhovor s izraelským spisovatelem Amosem Ozem

Autogramiáda v ji� neexistujícím Knihkupectví Fi�er. Foto G. Gratadour, 2009.

mírové hnutí nejprve doslova vehnaly Iz-rael do náruèe Ameriky tím, �e Izraeli od-mítly pøiznat jakoukoli pomoc, èi dokon-ce právo na spravedlivé øe�ení jehoproblémù s Palestinci. Teï se tyté� státyú�asnì rozèilují, �e na�ím nejvìt�ím part-nerem je právì Amerika. Kdy� vidímsouèasné mírové demonstrace, které sekonají v Paøí�i, Londýnì, Frankfurtu a namnoha dal�ích místech, mám rozporuplnépocity. Kdy� roku 1991 probíhala prvníválka v Zálivu, na Izrael, který se válkyvùbec neúèastnil, pr�ely irácké raketya byly zamíøené úmyslnì na civilní cíle.Tehdy se v západní Evropì nekonala jedi-ná mírová demonstrace! Jediný protests transparenty �Zastavte bombardování�!Je jasné, �e evropské mírové hnutí v Ev-ropì situaci zjednodu�uje. Míroví demon-stranti se holedbají tím, jak nesná�ejíMcDonald�s, Hollywood, ale kdy� dojdena mezinárodní konflikty, rázem nabízejíhollywoodský pøístup. Chtìjí vidìt, kdojsou dobøí chlapíci a kdo ti �patní, popli-vat ty �patné, zademonstrovat si pro tydobré, a pak jít spokojenì spát. Jen�ev Izraeli se neodehrává hollywoodskáverze tragédie, je to tragický spor mezidvìma stranami, z nich� obì mají pravdu.Tomu pøedstavitelé mírového hnutí nero-zumìjí, nebo rozumìt nechtìjí.

Køest�anské svìdomí, dìdictví holokau-stu, to jsou pøíli� temné a tí�ivé otázky. Jeto urèitì vá�ný problém, ale nechci pøijí-mat hollywoodský pøístup a odbýt ho párvìtami. O takových otázkách se pí�í kni-hy, nemluví se o nich v rozhovorech.

Dlouhá léta jste pobýval v kibucu. Covám tato zku�enost dala?Tøicet let, je� jsem strávil v kibucu, bylanejlep�í univerzita, v ní� jsem kdy studo-val. V�echno, co vím o lidské povaze,jsem se nauèil v kibucu. Kibuc je vlastnìmalá vesnice; v tom mém �ilo asi sto ro-din a já mìl pøíle�itost znát osobnì, témìøintimnì, tøi sta nebo ètyøi sta naprosto rùz-ných lidí. Nejen intelektuály nebo vìdce,pøedev�ím obyèejné lidi. Mohl jsem je sle-dovat po dvì generace, tak�e jsem vidìl,jak pracují geny, jak se rodièe a dìti odsebe odli�ují. V kibucu jsem také pocho-pil, �e v�echny zmìny, v�echna sociálnízlep�ení, se dají uskuteènit jedinì tak, �ese lidé domluví, nikoli tak, �e je prosazujemalá �v�evìdoucí� skupina.

Jaký je svìt dne�ních kibucù?Základní idea kibucù je dnes v hluboké kri-zi. Spoustì lidí, pøedev�ím pøistìhovalcùm

z bývalého Sovìtského svazu, se je�í vlasyna hlavì, kdy� sly�í o èemkoli, co v sobìmá socialistické prvky. V dlouhodobé per-spektivì si ale myslím, �e kibucy svou �ancimají, �e jejich my�lenka � dobrovolná prácepro celek, spoleèenství zalo�ené na vzájem-né dùvìøe � je dobrá. Poøád existují lidé, je-jich� hlavním �ivotním cílem není zbohat-nout, kteøí se chtìjí vìnovat ostatním, sobì.

V mnoha rozhovorech jste øekl, �e ne-jste nábo�enský èlovìk. Znamená to,�e jste nevìøící?Øekl jsem, �e nejsem typ èlovìka, kterýchodí do synagogy. Pro mì není judais-mus jen nábo�enství, je to civilizace, dì-dictví tvoøené kulturou, tradicí, etikou, es-tetikou, literaturou, umìním a pøedev�ímjazykem. Jsem zakotvený v �idovské kul-tuøe, �iji v hebrejsky mluvící zemi, v �i-dovské vodì, synagoga mi nechybí. Chápuov�em, �e �idé mimo Izrael si potøebujívyjasnit svou identitu a vztah k nábo�en-ství je pro nì dùle�itý.

Existuje kvalita tradièního �idovství,která je souèástí �ivota moderních se-kularizovaných Izraelcù?Samozøejmì. Myslím, �e Izrael je hodnì�idovská zemì. Je to skeptická, vìènìa vá�nivì argumentující �idovská spoleè-nost. A tuhle vlastnost pova�uji za velmi�idovskou. Sklon argumentovat, zpochyb-òovat názory druhého, je obsa�en u� v Tal-mudu, ve støedovìké literatuøe, v chasid-ských pøíbìzích � ka�dý v nich chce býtrabínem a nikdo �ákem, lidé se dohadujímezi sebou, se samotným Bohem. Pro mìje tahle jiskra, tahle pulzující hluènost a �i-vost �idov�tìj�í ne� v�echny synagogy,které vypadají jako muzea a lidé v nichopakují stále toté�.

Mimochodem, v Izraeli ka�dý o ka�-dém tvrdí, �e není dobrý �id. Pøipomínámi to vtip o tom, jak v Izraeli pøistálietiop�tí �idé. Celá kile s rabínem sedìlav letadle. Rabín se podíval ven a vykøi-kl: �Vracíme se, tohle není �ádná �idov-ská zemì, v�ichni jsou tu bílí!�

Jaká je tedy podle vás budoucí podo-ba judaismu v Izraeli?Øekl bych, �e to bude spí�e jeho sefard-ská forma, která je citová, hluèná, spon-tánní. Ale tì�ko pøedvídat budoucnost.

Kdy pøi�li va�i rodièe do Izraele?V polovinì tøicátých let z východní Evro-py. Obdivovali evropskou kulturu, hovo-øili rusky, polsky, také nìmecky a anglic-

ky, ale se mnou jen hebrejsky. Bránilitomu, abych se uèil jejich jazyky, proto�esi mysleli, �e by mi to pøineslo ne�tìstí.

Pane Ozi, jaký je vá� vztah k Èesku,k Praze? Setkal jste se v Izraeli s lid-mi, kteøí odtud pocházejí?Znám nebo znal jsem spoustu zajímavýchlidí, kteøí pøi�li do Izraele z Èech. Pøede-v�ím profesora Davida Flussera, to byl bá-jeèný èlovìk. A kdy� jsem pøed ètyøicetilety studoval filosofii na Hebrejské univer-zitì, uèil mì profesor Hugo Bergmann, bý-valý spolu�ák a pøítel Franze Kafky. Byloto ú�asné, �e jsem mohl naslouchat a klástotázky èlovìku, který chodil do �kolys Kafkou! Tak�e mi pøipadá, �e do Prahyjsem nikdy nepøijel poprvé, �e jsem ji znalz literatury, z vyprávìní. Va�e zemì, va�emìsto mi nikdy nebyly cizí.

Va�e poslední kniha Toté� moøe se odpøedchozích velmi odli�uje: básnickouformou, uvolnìností, apolitièností.Mimo jiné jsem v ní chtìl vyjádøit, �e tra-gédie a komedie u� pro mì nejsou dvìodli�né planety, �e to je jedna a tatá�. Po-kusil jsem se v ní setøít hranici mezi poe-zií a prózou a také mezi literaturou a hud-bou; chtìl jsem napsat pøíbìh, který byzpíval a tanèil, nejen vyprávìl.

Ve srovnání s va�í dosavadní tvorbouje nezvykle osobní...Mo�ná jsem se jejím prostøednictvímchtìl zbavit i tíhy z politické situace,z obavy, aby se i ze mì nestal chodícívykøièník. Chtìl jsem vyjádøit, �e kromìv�ech problémù, které v Izraeli mámea které jsou nesmírnì slo�ité a dùle�itéa vùbec je nechci zlehèovat, je dobré siuvìdomit, �e tu je je�tì moøe. A kopce.

Alice Marxová***

Roku 2003 jsme pøinesli i ukázku z tétoknihy, zachycující situaci v rodinì, v ní�zemøela matka a zùstali po ní man�ela dospìlý syn. Na pamìt�autora pøetis-kujeme úryvek s názvem Olivy (pøekladz angliètiny am):

Chut�velkých oliv máèených v oleji sestrou�ky èesneku, bobkovým listem, citró-nem a solí nìkdy vykouzlí / dech dávnýchèasù: pukliny ve skalách, kozy, stín, zvukpí�t�al, / nápìv, jím� znìl prvotní svìt. Chladsklípku, domek / ukrytý ve vinici, zahradníchatrè, krajíc tmavého chleba / a voda zestudny. / Jsi odtamtud. Zabloudils. / Tady jeexil. A� pøijde smrt, / polo�í ti svou zku�enouruku na rameno. / Pojï, je èas jít domù.

VÌSTNÍK 2/2019 7

V kanadském Torontu zemøel 11. lednav jednadevadesáti letech Jiøí (George)Brady. Èlovìk, který pøe�il holokaust,po válce ode�el pøes Rakousko do Ka-nady, vybudoval si tam postavení jakopodnikatel a byl potom schopen i ocho-ten pomáhat dal�ím emigrantùm z Èes-koslovenska, kteøí do Kanady pøicházelipo roce 1968.

Mnozí mají je�tì v pamìti sbírku, kte-rou v Kanadì zorganizoval v roce 1990s cílem pomoci obnoveným Lidovýmnovinám (vybralo se 100 000 dolarù,za které si noviny opatøily modernítiskaøské stroje), jiní si ho pamatujíjako aktivního obhájce lidskýchpráv, a vìt�ina také jako èlovìka,který poskytoval autentické a kon-krétní svìdectví o osudu �idù bìhemdruhé svìtové války. Pøíbìh jehosestry Hany, její� kuføík se z Terezí-na dostal do Japonska na výstavuHolokaust vidìný dìtskýma oèima,se stal se pro mnoho dìtí na celém svìtìsymbolem i cestou k pochopení toho, codnes nazýváme �oa � také díky doku-mentárnímu filmu i knize kanadské no-vináøky Karen Levineové (pøelo�ené doètyøiceti jazykù), které Hanin krátký �i-vot ukonèený v Osvìtimi zachycují. I nanich mìl Jiøí Brady nemalý podíl.

Z NOVÉHO MÌSTA DO OSVÌTIMINarodil se v �idovské rodinì 9. února1928 v Novém Mìstì na Moravì. Rodi-èe mìli na námìstí dùm, v pøízemí kolo-niál a pøed ním malou benzinovou pum-pu. Jiøí se svou o tøi léta mlad�í sestroupro�íval na malém mìstì bezstarostnédìtství, mo�ná tak nìjak, jak o nìm pí�eKarel Poláèek v knize Bylo nás pìt. Todìtství ale ukonèila válka a nacistickáperzekuce �idù. Brady o tom v jednomrozhovoru øíká: �Matku zavolali na ges-tapo v Jihlavì, odtud ji poslali do táborav Ravensbrücku. Strávila tam rok a pùl,pak ji zabili v Osvìtimi. Starala se o nási z vìzení. Také nám posílala srdíèkaz roz�výkaného chleba a v nich vyryténa�e monogramy. Ani po sedmdesáti le-tech se nerozpadla, máme je doma scho-vaná. Otce pak zavøeli a dlouhý èas dr�e-li na gestapu v Jihlavì, za heydrichiádyho poslali do Osvìtimi a do dvou týdnùzemøel. My jsme asi pùl roku bydleliu strýce, katolíka. Pak pøi�lo naøízení, �e

musíme do Terezína. Cestou tam jsmeoslavili jedenácté narozeniny mé sestryHany.

Stal jsem se tam instalatérským uèed-níkem. Mìli jsme tam �tìstí, �e jsmemìli dobrého vedoucího, který nám dalvolnost uspoøádat si povinnosti podlesebe � kdo pùjde pro jídlo, kdo budeuklízet, starat se o nemocné. Jedenz chlapcù, Petr Ginz, se rozhodl, �e bu-deme vydávat èasopis, jmenoval se Ve-dem, nakonec to bylo asi osm set strá-

nek. Na�e skupina v Terezínì mìla asiètyøicet hochù, prùbì�nì nás posílalitransportem do Polska. Dohromady senás ve skupinì vystøídalo sto, pøe�ilo náspatnáct. V Terezínì jsem byl pøes dvaroky, pro staré lidi to tam bylo tì�ké �bylo málo jídla, je�tì ho dávali nám s tím,�e jsme mladí a máme budoucnost �, aleOsvìtim, to se nedá pøedstavit. Tam sevás sna�ili zabít � a vìt�inu zabili.�

PØE�IV�ÍJiøí Brady, na rozdíl od svých rodièùi malé sestry, Osvìtim pøe�il. Pøe�ili pochod smrti, ze kterého se mu poda-øilo uprchnout a pøes Katovice, Lvova Podkarpatskou Rus se vrátil domù.Jenom�e jako jediný z celé rodiny.Ode�el do Prahy, nav�tìvoval obchodníakademii, ale v roce 1949 se vydal nacestu.

�Kdy� pøi�li komunisti, nechtìl jsem�ít v dal�ím totalitním systému, chtìljsem vidìt svìt. Rodinu jsem ztratil, takjsem myslel, �e zaènu nìkde jinde. Èes-kosloven�tí komunisté tehdy je�tì bylizadobøe s Izraelem, tak pou�tìli pìt tisíclidí oficiálnì na hromadný pas do tohotonovì vzniklého státu. Já jsem se pøihlá-sil, i kdy� jsem nemìl zájem do Izraelejet. Kdy� vlak zastavil ve Vídni � provodu, uhlí nebo nevím pøesnì co � vy-skoèil jsem. �il jsem skoro rok ve Víd-

ni, pak jsem pøe�el z ruské okupaènízóny Rakouska do americké, do Salc-burku. A pak byl výbìr � Kanada, Aust-rálie nebo Nový Zéland. Psal jsem dì-deèkovu bratrovi do Ameriky, ale onøekl, �e mi kvùli kvótám nemù�e pomo-ci. Ale také jsem zjistil, �e dal�í dìdeè-kùv bratr s rodinou �ijí v Torontu.�

ØÁDY A NEØÁDYV Kanadì na�el Jiøí Brady nový domov,pøátele i �enu, zalo�il firmu, narodily semu dìti... Do Èeskoslovenska a potomÈeska se po sametové revoluci vracelèasto, a kde mohl, sna�il se, jak bylojeho stylem, pomáhat. Jak to sám for-

muloval: �Osvìtim mì nauèila neob-racet se k lidem zády.�

Brady je dr�itelem Záslu�néhoøádu SRN a dvou dal�ích vyzname-nání, jednoho britského a jednohoz kanadské provincie Ontario. S ji-ným øádem, který mu nakonec udì-len nebyl, je spojená kauza, kterápøinesla Bradymu sympatie a uznáníi od lidí, kteøí o nìm do té dobymnoho nesly�eli. Jiøí �tefek ji ve

svém komentáøi pro Reflex z 13. lednashrnul takto: �Tento podnikatel èeskéhopùvodu a pamìtník holokaustu ve�el docelonárodního povìdomí pøedev�ímv roce 2016, kdy mìl údajnì od prezi-denta Milo�e Zemana dostat státní vy-znamenání. Jeliko� se v�ak jeho syno-vec z druhého kolene, tehdej�í ministrkultury Daniel Herman, v onom èase se-�el s dalajlamou, z udìlení metálu nako-nec se�lo. Zeman pak tvrdil, �e nikdy�ádné vyznamenání pro Bradyho ne-schválil. Celá zále�itost poté dostala ty-pickou zemanovskou absurdní pachut�,kdy hlava státu místo noblesy a nadhle-du nechala projevit své tradièní vlast-nosti, jako je pohrdání lidmi, zá�t�a pro-vinènost toho nejhrub�ího zrna.�

�Kauza s vyznamenáním-nevyzname-náním nebyla pro mì nikdy nic na pøeko-nání, byla to spí� úleva, �e nejsem v situ-aci, kdy bych mìl pøijmout vyznamenáníz rukou èlovìka, kterého si nevá�ím,�odpovìdìl loni v únoru Brady na dotaz,zda se u� pøes tehdej�í události pøenesl.

Øády a medaile koneckoncù nejsouv �ivotì zdaleka to hlavní. Nad v�echnavyznamenání je koruna dobrého jména,a ta Jiøímu Bradymu po právu patøilaa patøí. (jd)

(S pou�itím èástí rozhovoru Jana Wir-nitzera s J. Bradym z øíjna 2016.)

8 VÌSTNÍK 2/2019

NEOBRACET SE K LIDEM ZÁDYV lednu zemøel v Kanadì Jiøí George Brady

Foto Filip Jandourek.

VÌSTNÍK 2/2019 9

Co je to odvaha, jakou má povahua smysl, takovou otázku si musel jistìpolo�it Jaroslav Róna, kdy� se rozhodlzúèastnit se soutì�e vyhlá�ené mìstemBrno na jezdeckou sochu markrabìtea rytíøe Jo�ta. Nelehkou soutì� vyhrál,zakázku získal, socha s názvem Odva-ha dnes u� stojí na námìstí pøed Mo-ravskou galerií a je souèástí �ivota mo-ravské metropole. Vznik sochy � odmodelu a� po instalaci � podrobnì do-kumentuje objemný soubor fotografiíAle�e Formánka vydaný ve stejno-jmenné knize Odvaha.

Pro sochu a stejnì tak i cyklus foto-grafií je dùle�itá chronologie, nebot�odvaha zde není chápána jako náhlérozhodnutí, gesto, ale jako jistý proces,kontinuita jednání smìøujícího k èinu.Za odvahou èi kurá�í stojí toti� prácea spolupráce, dlouhodobé úsilí dát vìcitvar, zhodnotit v�echny pøípravné kro-ky a dospìt k pøesvìdèivému dílu. Toplatí jak o sochaøi Jaroslavu Rónovi,tak i o fotografovi Ale�i Formánkovi.Výsledek soutì�e byl vyhlá�en v roce2012, v roce 2013se rodil hlinìnýmodel, v roce 2014vznikala sádrováforma a v roce2015 se koneènìpøikroèilo k odlitíjezdce do bronzu.Práce a starosti alenekonèí, je�tì jetøeba zajistit nároè-ný odvoz na místoa instalaci sochy.Formánkova knihazachycuje celou his-torii vèetnì slavnost-ní vernisá�e a vy-stoupení bubeníkù.Kniha je uzavøenaa vyti�tìna tìsnìpøed Vánocemiroku 2017, do ru-kou zájemcù se dostala a� v roce 2018.

Jaroslav Róna je sochaø moderní, co�ale neznamená, �e nectí tradici, právì na-opak, zajímá se o historii, èerpá z ní pou-èení i nápady. Èasto se lidé diví, proè máJo�tùv kùò tak dlouhé nohy, ale i pro nì

nalezl Róna jistou inspiraci v renesanè-ním sochaøství. V rozhovoru pro Babylon(4/2017) Róna øíká: �Kdy� jsem bylv Lucce, kde je v interiéru na zdi socha

svatého Martina na koni, jak se dìlío svùj plá�t�se �ebrákem, byl to moment,kdy jsem se rozhodl, �e natáhnu nohykonì sochy Jo�ta, proto�e kùò svatéhoMartina má pod nohama dva nosníky,

které jakoby prodlu�ují jeho nohy a vy-tváøejí mu taková obøí kopyta.� Témasamo vytáhlo nohy do vý�ky, Jo�t vyrostlprávì díky Rónovu pøesvìdèení �jít doboje�, bít se za své neobvyklé dílo. Tra-dièní sochy italských kondotiérù zdùraz-

òují fyzickou sílu, Róna ale pojal témaspí�e psychologicky jako vnitøní rozhod-nutí. Není to tedy oslava váleèníka, alebojovníka. Rónùv zápas je pøedev�ímo rytíøské ctnosti a stateènosti a odvaze.

Fotografie Ale�e Formánka sledujívznik sochy jako autentický pøíbìh, kte-rý má svùj poèátek, svùj dìj, své vrcholyi drobné detaily a také své finále. Je�t�astné, �e cyklus není �barevnou repor-tá�í�, ale èernobílou umìleckou mono-grafií se snahou co nejvíce se pøiblí�itprincipùm øemesla, práce a Rónovìtvorbì. U� jen samotná pøípravná kon-strukce z drátù a trubek je sochou, zakterou by se nemusel stydìt leckterýmodernista. Fotografie ukazují nároè-nost technologických postupù, práci nahlinìném modelu, sádrové a pískovéformì a nakonec i odlití do bronzu, u�le-chtilého a tradièního materiálu. Øemesloje doslova monumentalizováno, bez �i-kovnosti lidských rukou a zku�enostispolupracovníkù � �tukatérù, bronzaøù,cizelérù � by socha nevznikla. Dá se øíci,�e hlavním motivem je pøece jen sochaa nikoli autor díla a jeho spolupracovní-ci, ti v�ichni jen doplòují scénu, ale ne-pózují. Jen výrazy tváøe odhalují obèasokam�iky napìtí i okam�iky radosti.

Róna sám sebe po-va�uje za postmo-derního symbolistu,má rád hladké tvarya do své tvorby ne-chává vstupovatpodvìdomí a sny.Lépe to snad øíciani nelze, fotoknihaOdvaha, tento pou-tavý pøíbìh, je tohodokladem.

Na obálce knihynení kupodivu cel-kový pohled na so-chu, ale fotografiele�ící koòské hlavyodlité v bronzu.Samostatný objektje v tomto pøípadìvýmluvnìj�í ne�celek, hlava konì

je esencí tvarù, vá�nì, odvahy. Hle,umìní! Dodejme, �e práce a odvahy jenám tøeba v umìní i v �ivotì. Pøetrvá-vají jen hodnoty, hmatatelná díla a vý-sledky, nikoli jednoduchá efektní gesta.

JOSEF KROUTVOR

ODVAHA, ODHODLÁNÍ, KURÁ�!Vznik jezdecké sochy na fotografiích Ale�e Formánka

Práce na sádrovém modelu v ateliéru. Foto Ale� Formánek.

10 VÌSTNÍK 2/2019

Re�isérská dvojice JOANNA HELANDEROVÁa BO PERSSON pojmenovala svùj dokumentz roku 2016 poeticky A v noci pozorují mì-síc (Watching the Moon at Night), co� jecitát z ver�ù polské básníøky Wis³awySzymborské, které v nìm zaznívají. Pro-støednictvím výpovìdí známých i nezná-mých osobností se tvùrci rozhodli zachytit,jak antisemitismus a terorismus zasahují dona�ich �ivotù, do �ivota moderní spoleènos-ti. Zamìøují se na pachatele zla, ale hlavnìna obìti. Své námìty èerpaliv Izraeli, v Evropì, v Èeènì,v Al�írsku, celkem v �esti ze-mích. V dokumentu hovoøí tinejpovolanìj�í (nìkolik z nichu� bohu�el není mezi námi):historik Walter Laqueur, filosofAndré Glucksmann, odborníkna antisemitismus Robert Wi-strich, spisovatel Vladimir Bu-kovskij, novináø KonstantinGebert. Tedy ti, kdo pøe�ili na-cistickou èi komunistickou to-talitu a tyto zku�enosti ovlivnilyjejich smìøování jako historikù,filosofù, pedagogù èi politikùa publicistù. Mluví v nìm jak�idé, tak køest�ané a muslimové:izraelský sportovec, který pøe�ilmasakr na olympiádì v roce1972; �panìlka, které teroristéz organizace ETA zabili bratra;al�írská muslimka, její� nejbli��í zavra�diliislamisté; Izraelec, jeho� dceru zavra�dilipalestin�tí útoèníci, íránský filosof, èeèenskáprávnièka èi polská kulturní antropolo�ka,zkoumající lidové projevy antisemitismu.

S bolestivým a aktuálním tématem zachá-zeli tvùrci tak �jemnì�, jak mohli: diváknespatøí krev � jen jizvy. Ty hmatatelné,v podobì bývalých vyhlazovacích táborù èipamátníkù zavra�dìných, a rány neviditelnév du�ích tìch, kdo po mrtvých zùstali a sesvým dìdictvím i faktem, �e nebezpeèí zù-stává, se vyrovnávají. Pozoruhodný je nejendokument sám, ale i to, jakou reakci vyvolalve �védsku. V Èeské republice byl za úèastiJ. Helanderové a B. Perssona promítánv lednu v Centru souèasného umìní DOXv pra�ských Hole�ovicích.

OSOBNÍ PØÍBÌHYFilm je urèen spí�e pouèeným divákùm,jeho síla netkví ve výètu historických faktù(konkrétní události vedoucí ke vzniku al-

Káidy se zde napøíklad nedozvíme, nijak seneprobírají ani koøeny rasového antisemitis-mu), ale spí�e ve zdùraznìní urèitých, rozu-movì nevysvìtlitelných, ale pøetrvávajícícha dnes ji� globálních jevù: antisemitismu(a to pravicového i levicového) a prosazo-vání svého názoru pou�itím násilí páchané-ho na civilistech, tedy terorismu, s antisemi-tismem zásadnì spojeného. Zmiòuje sei popírání holokaustu, které je oficiálnímvládním názorem napøíklad v Íránu.

Poèáteèní zábìry zobrazují mnichov-ský masakr: první mediálnì sledovanýteroristický útok. Re�isér Bo Perssonudává mnichovský útok jako okam�iksvého �probuzení�, událost, která jímotøásla natolik, �e se rozhodl �idovskýmiosudy a �idovskými obìtmi terorismuhloubìji zabývat. Na Mnichov vzpomínáve filmu �ermíø Dan Alon: vìcnì popisu-je, jak ho zachránila náhoda, teroristéjeho pokoj è. 2 pøeskoèili a �li do dal�ího.Hovoøí i o studu za to, �e ostatním nedo-kázal pomoci: i to je symbolické � nesty-dí se viníci, ale obìt�. Persson poukazujena Mnichov a jeho medializaci takév jiné souvislosti: jako na zpùsob, jím� seteroristé chtìjí zviditelnit, který jim slou-�í k �propagaci�, rozsévají strach a vy�i-nují spoleènost z normálního �ivota.

Pro Joannu Helanderovou byla urèující�ivotní zku�eností okupace Èeskosloven-ska vojsky Var�avské smlouvy v srpnu1968. Tehdy dvacetiletá studentka jazykù

Jagellonské univerzity v Krakovì proti níprotestovala a skonèila ve vìzení. O tøiroky pozdìji se jí podaøilo emigrovat do�védska, kde vystudovala fotografii, v tétooblasti a posléze i jako spisovatelka, pøe-kladatelka a re�isérka se v zemi postupnìprosadila. Spolu s Perssonem natoèila ji�nìkolik snímkù, mj. medailon básníkaCzes³awa Mi³osze nazvaný Valèík s Mi³os-zem, nebo snímek Návraty o pátrání poosudech jejích �idovských pøíbuznýchv Polsku a Nìmecku za holokaustu (roku1994 získal Zvlá�tní cenu poroty na MFFv Karlových Varech). Sna�í se o zprostøed-kování polské kultury ve �védsku, pøeklá-

dá, napsala knihu o své rodinìa shodou okolností je vzdále-nou pøíbuznou historikaa znalce nacionalismu WalteraLaqueura.

KONFERENCEPrávì ona ho pøemluvila, abypo desítkách let nav�tívil svérodné mìsto Breslau, nyníVratislav, odkud v roce 1938odjel do Palestiny. �Vùbec semu tam nechtìlo,� vypráví Jo-anna Helanderová, �mìlstrach, �e na nìj padne tíhavzpomínek na dìtství, na vy-vra�dìné pøíbuzné, a u� od-tamtud neodejde. Vymyslel sistrategii: øekl, �e pojede z Ber-lína autem a poprosí �oféra,aby pro nìj za 48 hodin pøijela odvezl ho. Kdy� uplynuly

dva dny, zalíbilo se mu tam. Promluvil kestudentùm na univerzitì, dostal se i dobytu, kde �il pøed válkou a který jako zá-zrakem pøeèkal. Pro nìj to nebyla jen his-torie, ale i osobní pøíbìh, proto byl vesvém oboru tak dobrý.�

W. Laqueura znají tvùrci osobnì odroku 1993. Tehdy se v rámci premiéry fil-mu Návraty konala ve Stockholmu konfe-rence nazvaná Mlèení svìta bìhem holo-kaustu. �Ta konference mìla nakonecvelký ohlas,� podotýká Bo Persson, �ho-voøilo se na ní mj. o tom, �e �védsko neby-lo tak neutrální, jak o sobì prohla�ovalo,�e s Nìmeckem obchodovalo a �e pøijalopouze 500 �idovských dìtí, aèkoli mìlomo�nost pøijmout stovky tisíc ohro�enýchlidí, poskytnout jim tøeba jen doèasné úto-èi�tì. O pìt let pozdìji, roku 1998, �védskýpremiér Göran Persson zalo�il projekt�ivá historie (Living History Forum), ur-èený pro výuku o holokaustu. Roku 2000z nìho pak vyplynul první mezinárodní

V NOCI POZORUJÍ MÌSÍC�védský dokument o terorismu a antisemitismu

Zleva Arnold Roth, Joanna Helanderová a Bo Persson v Praze, 2019. Foto am.

VÌSTNÍK 2/2019 11

sjezd o vzdìlávání o �oa, z nìho� vze�elmezinárodní projekt na výuku holokaustu,jeho pøipomínání a bádání o nìm (IHRA),který funguje dodnes. Tak�e na�e malákonference, která vzbudila urèitou pozor-nost, vedla k nìkolika záva�ným krokùm.Dnes je situace taková, �e oficiálnì se siceo holokaustu uèit má, ale praxe je jiná, vlá-da o to velký zájem nejeví. Tehdej�í premi-ér se také sna�il zlep�it vztahy s Izraelem:zajímal se nejen o zavra�dìné �idy, alei o ty �ivé. Zato souèasná �védská vláda jepodle prùzkumù nejvíce proti-izraelskáz Evropy.�

MALKIZku�enost otce, jemu� teroristé zabili dce-ru, popisuje ve filmu Arnold Roth. Stalo seto 9. srpna 2001 v neblaze proslulém útokuna pizzerii Sbarro v centru Jeruzaléma.O �ivot tehdy pøi�lo patnáct lidí. Roth mlu-ví o bezprostøedních pocitech, které pro�í-vá èlovìk, tu�ící a posléze se dozvídajícítragickou zprávu, ale hlavnì o tom, jak sepamátku své dcery Malki rozhodli s blíz-kými uctít. Izraelskýsystém pova�ují zalhostejný k osudùmpozùstalých a kromìpolitických frázíi nedbalý v pøipomí-nání obìtí. Proto seodhodlali uctít svoudceru ��ivým pa-mátníkem� � nadacína pomoc rodinámpeèujícím o dìtis posti�ením. Jednaz Malkiných sestertrpí takovým handi-capem a ArnoldRoth kromì své prá-ce vede Malki Foun-dation (Keren Mal-ki). Dárci, kteøí do nípøispìjí, pomáhajírodinám, které sev domácím prostøedístarají o dìti se záva�ným posti�ením, pøi-spívají jim na zdravotnické pomùcky a naléèbu, ji� nehradí poji�tìní (mj. hydrotera-pie, hypoterapie), i na to, aby i dìti �ijícív rodinách mimo vìt�í mìsta nebo na je-jich periferii mohli nav�tìvovat terapeutia cvièit s nimi. Více informací lze nalézt nawebu nadace www.kerenmalki.org.

Arnold Roth se souèasnì sna�í o nìco,co by mìlo být samozøejmé: o potrestáníviníkù. V tomto pøípadì je situace o to slo-�itìj�í, �e spolupachatelka atentátu, Jor-

dánka A�lam Al-Tamimi, bývalá studentkauniverzity na Západním bøehu, usvìdèenáa odsouzená izraelským vojenským sou-dem na do�ivotí, získala díky výmìnì tisí-covky vìzòù z izraelských vìznic za Gila-da �alita (uneseného èleny Hamásu roku2006) svobodu a �ije v Jordánsku. Zdej�íúøady ji odmítají vydat do USA, o co�Roth (jeho� �ena má i americké obèanství)usiluje. Teroristka Al-Tamimi výèitky ne-cítí: v jordánském rozhlase vede svùj po-øad, v nìm� líèí palestinskou zku�enostv izraelském vìzení, a v televizi dokoncevypráví svùj ��ivotní pøíbìh�. �Je to hroz-ný pocit,� øíká Arnold Roth. �Vìdomí, �e�ena, která se podílela na vra�dì mé Mal-ki, má svùj poøad, s hrdostí vypráví, co sejí podaøilo, a inspiruje dal�í teroristy a tero-ristky.�

PRO TELEVIZI �NEVHODNÝ�Dokument se ve �védsku promítal ve vy-braných kinech, v parlamentu, ale nikoli,jak bylo pùvodnì plánováno, v televizi.Aèkoli �védská veøejnoprávní televize film

spolufinancovala, dovysílání ho dosudodmítá zaøadit. Naotázku, co uvedli jejípøedstavitelé jakooficiální dùvod, krèíre�isér rameny: �Ne-øekli nic, neodpovì-dìli nám na dopisy,nereagují ani na dota-zy Filmového institu-tu, který nás stálepodporuje. Nenastal�ádný dialog, pøitombych rád jejich kriti-ku probral, zajímámì. V rozhlase semìla konat debatamezi námi a øedite-lem televize. Na po-slední chvíli seomluvil.� Perssona Helanderová se

domnívají, �e lidé z televize snímek pova-�ují za politicky nekorektní: �Jsme si jistí,�e problém je pro nì v tom, �e dokumentukazuje �idovské izraelské obìti teroris-mu. Proto�e oficiální politika palestin-ských orgánù, Hamásu a Fatahu, tvrdí, �e�ádné civilní obìti nejsou, �e v�ichni Izra-elci jsou utlaèovatelé, kteøí i tím, �e volísvou vládu, se podílejí na útlaku Palestin-cù.� Re�isér dodává, �e øeditel dokumen-tárního oddìlení televize, jen� ve funkcipracuje u� 45 let, nechal jeden veèer pro-

mítat oslavné filmy k 80. narozeninám Fi-dela Castra. Kdy� se ozvali kubán�tí disi-denti, kteøí �ijí ve �védsku, a chtìli ve vy-sílání zareagovat, neuspìli. �Tehdy hoalespoò formálnì pokárali,� øíká Persson.

Fakt, �e televize dokument neuvedla,vyvolal skandál. Psaly o tom pøední dení-ky, hodnì novináøù se za filmaøe postavilo.Mediální odezvu dokumentaristé sice víta-jí, ale souèasnì si uvìdomují, �e je pøe-chodná. �Nìkdo by se situací v televizimìl zabývat soustavnì,� podotýká Pers-son. �Uvádí jen dokumenty, které jsouvùèi Izraeli kritické. Dokonce se stalo, �ekdy� soukromý kanál odvysílal poøads oblíbeným �éfkuchaøem o jídle v Tel Avi-vu a mìl ho pak opakovat, u� se to nestalo.Proti opakování protestovali zástupci hnutíBDS.�

Na otázku, jak vycházejí s ostatními, od-povídá re�isér takto: �Máme spoustu kon-fliktù, protiizraelská propaganda pracuje,za�íváme skuteèný brainwashing. Nepro-dukují ho ale zástupci muslimské minority,spí�e lidé ze �védské levice, a tím myslímnovou levici, nikoli tu tradièní, jakou jsmebyli my. Ale �ádné empirické studie, co simyslí obyèejní lidé o Izraeli, neexistují.Snad mu jsou pøíznivìji naklonìni ne� po-litická elita a mnozí lidé v médiích. Ale asifunguje urèitý pavlovovský reflex: Izrael =agresor. Hodnì lidí se divilo tøeba tomu, �ejsme uvedli, jak se choval jeruzalémskýmuftí za války, �e spolupracoval s nacisty.Lidé tomu nechtìli vìøit, øíkali, �e jsem is-lamofob. Nejhor�í je, kdy� se antisemitskyvyjadøují vládní pøedstavitelé, jako napøí-klad na�e ministrynì zahranièí. Ta po tero-ristickém útoku v Paøí�i prohlásila cosi vesmyslu, �e mladí muslimové jsou frustro-vaní izraelsko-palestinským konfliktem,a proto se takto chovají. Co� je naprosto �í-lené!�

Na otázku, zda problémy s filmem,v nìm� se mj. hovoøí o levicovém antise-mitismu, èekali, zaváhají. �Mysleli jsme si,�e ho televize uvede tøeba ve dvì v noci,ale takový zásah politické cenzury? To náspøece jenom pøekvapilo.�

Dodejme, �e snímek se ji� promítal nafestivalech v øadì zemí (mj. Paøí�i, Londý-nì, New Yorku a Jeruzalémì), kde zaujaldiváky i kritiky. Dokumentaristé doufají,�e ho do programu zaøadí evropské tele-vizní stanice, vèetnì Èeské televize. Zá-jemci ho mohou za symbolický poplatekzhlédnout na Vimeo.com, více informacípak naleznou na webové stránce www.kinokoszyk.com/watchingthemoon/.

ALICE MARXOVÁ

Walter Laqueur pøi natáèení snímku ve Vratislavi. Foto J. Helanderová.

12 VÌSTNÍK 2/2019

Cenu Josefa Vavrou�ka, kterou jsou ka�-doroènì oceòovány vynikající kvalifikaè-ní práce studentù veøejných vysokých �kolv oblasti ochrany �ivotního prostøedía udr�itelného rozvo-je spoleènosti, získalav kategorii diplomo-vých prací, odevzda-ných v roce 2018, Ka-teøina �ichmanová zastudii �Právní úpra-va zvlá�tní územníochrany pøírodya krajiny v Èeské re-publice a Izraeli�,kterou obhájila naPrávnické fakultìUK.

Její práce posky-tuje základní pøe-hled o právním rám-ci územní ochrany pøírody v oboustátech. Je èlenìna do pìti kapitol. Dru-há kapitola, navazující na úvod, se za-bývá právní regulací zvlá�tní územníochrany pøírody a krajiny v Èeské re-publice. Tøetí kapitola se vìnuje zvlá�t-ní územní ochranì pøírody v Izraeli.Srovnání právních úprav obou státù, je-jich historických koøenù, nástrojùochrany zvlá�tì chránìných územía dal�ích v práci popsaných institutù jepøedmìtem ètvrté kapitoly. Závìr prácese v páté kapitole zamìøuje na zhodno-cení shodných a rozdílných znakù obouprávních úprav a pøedkládá i úvahyo jejich mo�ných zmìnách do budouc-na. Autorce, které k úspìchu gratuluje-me, jsme polo�ili nìkolik otázek s pøed-pokladem, �e odpovìdi by mohlyzajímat i �ir�í laickou veøejnost.

Zvolila jste téma své diplomky pro-to, �e se otázkám �ivotního prostøe-dí dlouhodobì vìnujete? Mùj zájem o ochranu pøírody a �ivot-ního prostøedí jako takového nejspí�podnítilo studium na Ekogymnáziuv Male�icích, které jsem nav�tìvovalatøi roky (2004�2007). Bìhem tìchto letjsem se zaèala zajímat o nejrùznìj�íotázky spojené s ekologií a úèastnila serùzných pøírodovìdeckých olympiád.Následnì v dobì studia na Lauderovì

gymnáziu jsem pomáhala své mamin-ce Ivì Steinové s fotodokumentací �i-dovských høbitovù a pøi této èinnostimì mj. fascinovalo propojení historic-

ké památky s okolníkrajinou. Není tedypøekvapením, �ei pøi studiu Právnic-ké fakulty UK jsemjevila nejvìt�í zá-jem o pøedmìt prá-vo �ivotního pro-støedí a ji� dopøedujsem plánovala psátdiplomovou práciprávì z této oblasti.

A jak se do ní do-stal Izrael?Ten se tam dostalbìhem konzultace

nad tématem práce s mým budoucím�kolitelem docentem VojtìchemStejskalem. Jakmile zjistil, �e umímhebrejsky (byt�pasivnì), zaèal témasmìøovat tímto smìrem. V èeskémprostøedí je izraelské právo vèetnìpráva týkajícího se ochrany �ivotní-ho prostøedí velice málo známé,a tak bylo jasné, �e taková práce bymohla být pøínosem.

Mìla jste mo�nost se o úèinnostiprávních úprav, o kterých pí�ete,pøesvìdèit tak øíkajíc v terénu?Aèkoli jsem Izrael nav�tívila bìhemstudií dvakrát (v roce 2011 a 2015)a Èeskou republiku mám procestova-nou køí�em krá�em, pøiznám se, �etehdy jsem je�tì netu�ila, �e se právní-mi aspekty v této oblasti budu v bu-doucnu zabývat. Vnímala jsem tedyzpùsob ochrany pøírody v daných lo-kalitách spí�e z pozice bì�ného ná-v�tìvníka. Práci jsem zaèala psátv dobì, kdy jsem byla na mateøské do-volené s prvním synem a pøípadnástudijní cesta èi stá� v terénu nepøipa-dala úvahu. Byla jsem odkázána napísemné materiály, a to zejména mo-nografie, periodika, internetové zdro-je. Primárnì jsem pøi psaní práce sa-mozøejmì vycházela ze samotnýchprávních pøedpisù obou státù.

V èem spoèívá nejvìt�í rozdíl meziobìma státy v pøístupu k ochranìpøírody a krajiny?Pøístup k ochranì pøírody a krajiny senejvíce odli�uje významným postave-ním izraelské armády, její� funkènosta bojeschopnost je pro Stát Izrael ne-smírnì strategická. Proto ve�keré záka-zy èinností a jiná omezení dle tamníhozákona o národních parcích a pøírod-ních rezervacích se na èinnosti armád-ních slo�ek ve vojenských oblastechneaplikují.

Dal�í rozdíl pøedstavuje odli�nýpøedmìt ochrany. Zatímco podle èes-kého zákona lze vyhlásit za zvlá�tìchránìné území takové lokality, kteréjsou pøírodovìdecky èi esteticky cen-né, izraelská zvlá�tì chránìná územíjsou zøizována za úèelem ochranyi jiných ne� pouze pøírodních hodnot.Napøíklad termín �národní park�(hebrejsky gan leumi) oznaèuje v iz-raelském prostøedí zejména územívýznamného historicko-archeologic-kého významu, pøípadnì oblast prorekreaci veøejnosti, èím� se výraznìizraelské národní parky odli�ují odèeské i mezinárodnì uznávané cha-rakteristiky této kategorie.

Do�lo v ÈR i v Izraeli v této oblastike �kodám, které ji� nejdou legisla-tivnì napravit?Ano, bohu�el tomu tak v obou zemíchje. Pøíkladù by bylo mo�né nalézt ví-cero. V izraelském prostøedí je dùle�i-tým milníkem vývoje ochrany pøírodypøípad vysu�ení unikátního jezeraa souboru okolních mokøadù v údolízvaném Chula, k jeho� realizaci �i-dovským národním fondem do�lo pøesprotesty øady odborníkù v letech1951�1957. Z mokøadní oblasti, kteráje celosvìtovì známá jako významnázastávka migrujícího ptactva, bylo na-konec zachováno pøibli�nì 300 hekta-rù (dvacetina pùvodní plochy). Kekompletnímu vysu�ení nedo�lo ze-jména díky tlaku veøejnosti a nové ne-ziskové organizaci Spoleènost proochranu pøírody v Izraeli. V lokalitìbyla v roce 1964 vyhlá�ena vùbecprvní izraelská pøírodní rezervacea pozdìji pak do�lo k znovuzavodnìnídal�í èásti pùvodních mokøadù.

V ÈR lze zmínit nadmìrný turistic-ký zájem o Krkono�ský národní park

OCHRANA PØÍRODY A KRAJINYEkologická Cena Josefa Vavrou�ka pro Kateøinu �ichmanovou

Kateøina �ichmanová. Foto archiv.

VÌSTNÍK 2/2019 13

a na nìj navazující stavební boom bì-hem sedmdesátých a osmdesátých letminulého století, co� spoleènì s dopadyprùmyslových imisí znamenalo velkýnápor na místní pøírodu. KRNAP byldoèasnì zaøazen na seznam nejohro-�enìj�ích národních parkù svìta a totovarování a zároveò vyburcování kezmìnám vedlo k revizi pøístupuk chránìnému území.

V obou státech za ochranu pøírodní-ho bohatství bojovala dostupnýmiprostøedky odborná i laická veøejnost,sdru�ená do nejrùznìj�ích spolkùa sdru�ení. Je smutné konstatovat, �ev takových pøípadech jsou vládyochotné pøistoupit k efektivnímu øe�e-ní záchrany �ivotního prostøedí teprvea� po organizovaném tlaku veøejnosti.

Jak hodnotíte èinnost takových or-ganizací, jako jsou napøíklad Green-peace a dal�í nevládní ekologickéorganizace?Myslím si, �e je velice prospì�né,kdy� takové organizace upozoròují naenvironmentální problémy, které násobklopují. Vzhledem k tomu, �e vespoleènosti existuje celá øada lobbis-tických skupin, které se pokou�ejírùznými praktikami prosadit své zá-jmy napøíklad v prùbìhu legislativní-ho procesu pøijí-mání zákonù, takèinnost aktivistic-kých spolkù vní-mám jako urèité�lobbování za �i-votní prostøedí, zapøírodu, za udr�i-telný rozvoj spo-leènosti�. Samo-zøejmì nìkteréjejich aktivistickékampanì tzv. pøí-mé akce se mohounìkomu jevit jako pøehnané. Z pohle-du právníka musím øíci, �e opravduv nìkterých pøípadech jde o nelegálníakce (sama Greenpeace jejich legál-nost ne v�dy obhajuje), av�ak srdcemje pova�uji za legitimní, pokud jsoupøimìøené problému a danou situaciji� není mo�né øe�it jiným zpùsobem.Obecnì je v�ak �kála èinností tìchtoorganizací mnohem pestøej�í. Prová-dìjí osvìtovou, vzdìlávací èinnost,organizují dobrovolníky k èi�tìní øek,

lesù, parkù od nejrùznìj�ích odpadùa tak dále.

V oblasti mezinárodních vìdecko-výzkumných organizací nemohu opo-minout zmínit Mezinárodní svazochrany pøírody (International Unionfor Conservation of Nature, IUCN).Pøesto�e není mezi laickou veøejnostítak znám jako aktivistická organizaceGreenpeace, jedná se o nejvýznam-nìj�í a vysoce uznávanou mezinárod-ní nevládní organizaci zabývající seochranou pøírody a krajiny. Jedním zezásadních poèinù IUCN v oblastiúzemní ochrany je systém klasifikacechránìných území, díky nìmu� jemo�né srovnávat jednotlivé kategoriezvlá�tì chránìných území v rùznýchstátech svìta.

Co podle va�eho názoru v pøíslu�nélegislativì ÈR nejvíce chybí?Zákon o ochranì pøírody a krajiny,který lze bez pochyby oznaèit za je-den z pilíøù ochrany �ivotního pro-støedí v ÈR, pova�uji za velice pro-pracovaný a pøehledný. Jeho souèástíje rozvinuté èlenìní zvlá�tì chránì-ných území, konkrétnì stanovený vý-èet orgánù veøejné správy, vykonáva-jících pùsobnost v oblasti ochranypøírody, instituty vedoucí k efektivní-

mu zaji�tìní chránìných statkù (napø.institut ulo�ení nápravných opatøení,jeho� úèelem je kompenzovat po�ko-zení èi znièení chránìných èástí pøí-rody).

Jistý prostor pro diskusi nad nedo-statky èeské právní úpravy (zejménapøi porovnání s izraelskou) mù�epøedstavovat absence ustanovenío vybírání poplatkù za vstup dozvlá�tì chránìných území, tedy apli-kace jednoho z tzv. ekonomických

nástrojù ochrany jako prostøedkù ne-pøímé regulace chování osob. Av�aklegislativní prosazení a praktické za-vedení poplatkù za vstup do zvlá�tìchránìných území shledávám v èes-kém prostøedí v nadcházejících le-tech za nereálné, zejména s ohledemna fakt, �e jediné ustanovení zákonao ochranì pøírody a krajiny blí�ící setomuto institutu bylo v loòském rocepro nadbyteènost zru�eno.

A v Izraeli?V rámci izraelských pøedpisù týkají-cích se této problematiky nejvíce po-strádám institut ochranných pásem,která chrání cenné území pøed ru�ivý-mi vlivy okolí. Pøi studiu izraelskézvlá�tní územní ochrany mi pak nejví-ce chybìl pøehledný, veøejnosti pøí-stupný systém evidence v�ech zvlá�tìchránìných území (ekvivalent Ústøed-ního seznamu ochrany pøírody).

Hodláte se legislativì ochrany pøí-rody vìnovat ve své dal�í profesníèinnosti?Urèitì ano. S ohledem na zamìøení svépráce bych se ráda v rámci profese vì-novala ochranì pøírody, respektiveochranì �ivotního prostøedí jako pro-storu pro �ivot souèasných i budoucích

generací. Napøí-klad na minister-stvu �ivotního pro-støedí, v Agentuøeochrany pøírodya krajiny ÈR nebov nìjaké neziskovéorganizaci. Mo�-ností je samozøej-mì více, ale vzhle-dem k tomu, �ejsem momentálnìna mateøské dovo-lené, budu se touto

otázkou zabývat a� za nìkolik let.

Jedná se v takovém pøípadì èistìo profesi, nebo jsou k takové èin-nosti potøebné je�tì dal�í pøedpo-klady? Podle mého názoru by jedním z pøed-pokladù mìl být blízký vztah k pøírodì,z nìho� automaticky vyplývá osobnízodpovìdnost, která z urèitého úhlupohledu mù�e být i posláním.

JIØÍ DANÍÈEK

Migrující ptáci v údolí Chula, Izrael. Foto archiv.

14 VÌSTNÍK 2/2019

Natan Isajeviè Altman se narodil 22.prosince roku 1889 ve mìstì Vinnica,jednom z center ukrajinského historic-kého regionu Podolí. Vyrùstal ve vel-mi skromných pomìrech. Kdy� mu

byly ètyøi roky, zemøel mu otec. Mat-ka se vystìhovala po velkém pogromuve mìstì v øíjnu roku 1905 do Ameri-ky. Natan odjet odmítl a zùstal ve Vin-nici sám se svojí babièkou. V letech1902�1907 studoval malíøství a so-chaøství na umìlecké �kole v Odìse,na Akademii umìní v Petrohradu v�akpro svùj �idovský pùvod pøijat nebyl.�ivot v rodném mìstì nenabízel prozaèínajícího umìlce �ádnou perspekti-vu, a tak kdy� se naskytla mo�nost,odjel roku 1910 na roèní pobyt do Pa-øí�e. Tam studoval na L Académie rus-se privée, kterou zalo�ila a vedla rus-ká malíøka a sochaøka Maria IvanovnaVasilevová, známá jako Marie Vassili-eff. Tam se také seznámil s MarcemChagallem, Alexandrem Archipen-kem, Jacquesem Lipchitzem, OssipemZadkinem, Chaimem Soutinem a dal-�ími moderními umìlci, kteøí u� v Pa-øí�i �ili a pracovali.

PAØÍ�Paøí� mu otevøela zcela jiný svìt, kos-mopolitní mìsto, kam se sjí�dìli mla-dí adepti výtvarného umìní z celéhosvìta, aby si odtud svým dílem pod-manili zemìkouli. Fauvismus, kubis-

mus, ohlasy nìmeckého expresionis-mu, italského futurismu, to v�e mìlona mladého Altmana vliv a zcela pro-mìnilo jeho výtvarný rukopis. Jeden zjeho prvých obrazù, ve kterém je patr-ný nový vlastní výtvarný styl, je z po-èátku roku 1911 a jmenuje se �idov-ský pohøeb. Autor se v nìm vyrovnáváse smrtí svého dìdeèka, který se poté,co zemøel otec, stal hlavou rodiny azemøel v dobì Altmanova dospívání.V pustém geometricky naèrtnutémpokoji le�í uprostøed v popøedí do èer-ného sukna zahalený nebo�tík, za nímhoøí tøi svíce. Okolo nìj pozùstalí.Malíø se vzdává jakékoli iluze, obraznemá prostorovou hloubku. Místotváøí pozùstalých jsou jen geometric-ky ohranièené plochy. Smutek a cel-kovou náladu vyjadøují tmavé studenébarvy. Celá skupina pozùstalých jeuzavøena v geometrických víceúhlo-vých obrazcích a jednotlivé postavyje�tì v dal�ích, men�ích a temnìji ma-lovaných. Ka�dý je se svým pocitemsám, odlouèen od druhých, ponoøenpouze do hlubiny své mysli.

Roku 1912 se Altman vrátil do Rus-ka, usadil se v Petrohradu a zaèal pra-

covat jako scénograf. Po revoluci na-vrhoval po�tovní známky, portrétovalLenina, v souladu s idejemi moderní-ho malíøství navrhl v Petrohradu k vý-roèí revoluce výzdobu veøejných pro-stranství (v listopadu 1918 napø.

instaloval na Palácové námìstí obrov-ské panely s abstraktními geometric-kými výjevy). Zároveò rozvíjel im-pulzy Malevièova bezpøedmìtnéhomalíøství � suprematismu.

Ve dvacátých letech spolupracovalpøedev�ím s moskevskými �idovský-

Jaro ve mìstì, 1908.

Natan Altman, 1960.

�idovský pohøeb, 1911.

PODOLÍ, PAØÍ�, PETROHRADAvantgardní �idovský malíø Natan Altman

mi divadly, pro která vytvoøil øadukostýmních a dekorativních návrhù. Vletech 1922�1924 �il v Berlínì, v roce

1928 pak znovu pøesídlil do Paøí�e,odkud se po sedmi letech v roce 1935do Ruska definitivnì vrátil. Zázrakem

unikl stalinským èistkám a antisemit-ským kampaním, vystavovat v�ak u�nesmìl.

PORTRÉTYA �IDOVSKÁ GRAFIKAZvlá�tní kapitolu v jeho tvorbì zaují-mají portréty. Roku 1914 namalovalportrét básníøky Anny Achmatovové.Velmi elegantní, �tíhlá a krásná �enapohodlnì spoèívající na pohovce sezasnìným výrazem ve tváøi, jakokdyby v duchu tvoøila báseò a malíøsvou lineární kompozicí za pomocísvìtla a barev s rùznými krystalický-mi tvary jí udával rytmus a smìr. Zroku 1927 je portrét Solomona Mi-choelse, herce a od roku 1928 øedite-le Moskevského státního �idovskéhodivadla, kterého na osobní pøíkazStalina dne 13. ledna roku 1948 bru-tálnì zavra�dili agenti tajné policiev Minsku. Od roku 1914 vznikal cy-klus prací �idovská grafika, ke které-mu dala podnìt náv�tìva �idovského

høbitova v �epetovce ve Volyni. Naøadì náhrobních kamenù byly reliéfys vyobrazením rùzných zvíøat nebosymbolù smutku (vyhaslá svíce, zlo-mená vìtévka). Altmana to pøivedloke studiu motivù a ornamentiky ná-hrobních kamenù, starých hebrej-ských rukopisù a synagogálních ma-leb. Postupnì tak vznikala a� do roku1918 øada kreseb, které volnì rozví-jely studované motivy. Autor proøadu z nich navrhl zlacené rámy, dokterých byla díla zasazena. Díky ba-revnosti omezené na èernou, bíloua zlacení vznikla monumentální díla,která pùsobí jako skuteèný reliéf.

Po druhé svìtové válce se NatanAltman vìnoval pøedev�ím divadlu akni�ním ilustracím � vytvoøil napø.výtvarný doprovod ke GogolovýmPetrohradským povídkám, knihám �o-loma Alejchema, Vladimira Majakov-ského, Émila Zoly èi Marcela Aymé-ho. Rok pøed smrtí mohl po dlouhédobì uspoøádat samostatnou výstavu,která se setkala s velkým ohlasem.

Byl vedle M. Chagalla jedním z prv-ních malíøù narozených v Rusku, kterýve svém díle reflektoval osud ruských�idù. Na rozdíl od svého mnohemslavnìj�ího pøítele jsou jeho díla tra-diènìj�í; vycházejí rovnì� z kubismu,ten je v�ak více propojen s klasickoumalbou.

Natan Altman zemøel 12. prosinceroku 1970 v Leningradu.

JAN PLACÁK

VÌSTNÍK 2/2019 15

Portrét Anny Achmatovové, 1914.

Øezník, 1925�1935. Portrét Solomona Michoelse, 1927.

V rámci velkolepé pøehlídky díla Clau-da Moneta, která v lednu skonèila vevídeòské Albertinì, byl zmínìn i postoj,jej� pøední impresionistický malíø za-ujal v dobì Dreyfusovy aféry. A nejenon, ale i jeho kolegové:umìlecké komunitì senevyhnulo rozdìlení,které v dobì vleklé kri-ze francouzské tøetí re-publiky pøi procesechs kapitánem Dreyfu-sem postihlo tamníspoleènost. Bìhemdreyfusiády stáli kon-zervativci, pøíznivcistarých monarchistic-kých poøádkù, fran-couz�tí patrioti a pøívr-�enci katolické církveproti zastáncùm repub-likánského zøízení, li-berálùm, pokrokáøùm,protestantùm, ateistùm, a samozøejmì�idùm. Pøipomeòme, �e pøed 120 lety,od poèátku roku 1899, pod tíhou dùka-zù o skuteèném viníkovi (majoruCh. M. F. Walsin-Esterhazym), vrcholi-lo úsilí o revokaci procesu s nevinnìodsouzeným Dreyfusem. Do toho sevládním úøadùm pøíli� nechtìlo, nebot�ve høe byla �èest� armády. K druhémuprocesu do�lo v záøí 1899. Dreyfus bylopìt shledán vinným, nicménì díky�polehèujícím okolnostem� mu byltrest zmírnìn a posléze prominut. Nazpro�tìní viny si musel poèkat a� doroku 1906. Propast, je� kvùli dreyfusiá-dì mezi lidmi vznikla (a pøipomínásouèasné rozdìlení spoleènosti), se za-celovala je�tì pomaleji, nìkteré vztahy� i mezi umìlci � zùstaly zpøetrhánynav�dy.

CLEMENCEAU, ZOLA, MONETLidé, kteøí ve vinu kapitána Dreyfusenevìøili a v jeho obvinìní vidìli hrubýprojev antisemitismu, patøili vìt�inouk tìm, kdo souèasnì kritizovali starépoøádky � monarchii, moc katolickécírkve, konzervativce i zkostnatìlépomìry v armádì. Antisemitismus jimvadil jako skvrna na republice, kteráústavou zaruèovala rovnost svých ob-

èanù pøed zákonem, i na armádì, kteráby tento zákon mìla respektovat. Ji-nými slovy, stejnì jako se T. G. Masa-ryk zastal Leopolda Hilsnera, absurd-nì obvinìného z rituální vra�dy, i tyto

osobnosti nebránilyDreyfuse primárnìkvùli sympatiím kekøivì naøèenému �i-dovskému kapitánovi,ale kvùli principiálnínespravedlnosti.

Zastánci Dreyfuse,francouz�tí intelektu-álové a umìlci, se zasvùj názor postavilivelmi rozhodnì. O ta-kové podpoøe si mohliTGM, Hilsnerùv advo-kát Auøedníèek a nì-kolik dal�ích nechatjen zdát�

K nejvýraznìj�ímpostavám prodreyfusovského táborapatøili vzdìláním lékaø, kariérou novi-náø, vydavatel, politik, kritik kolonialis-mu a øady ministrù, starosta za ètvrt�Monmartre a pozdìj�í francouzský pre-miér (ale také spisovatel a milovníkumìní) Georges Clemenceau a prozaikÉmile Zola. Zolùv slavný otevøený do-pis prezidentovi, v nìm� autor obvinilarmádní pøedstavitele, �e se kvùli anti-semitismu sna�í utajit pravého viníka,vy�el 13. ledna 1898 v deníku L Auro-re, který Clemenceau vlastnil, byl to on,kdo vymyslel úderný titul ��aluji!�a sám napsal o Dreyfusovì pøípadustovky èlánkù. Pár mìsícù po Zolovìvystoupení navíc vydal sbírku pøíbìhùo halièských �idech nazvanou Na úpatíhory Sinaj (Au pied du Sinai).

Tyto humornì psané a ètivé pøíbìhyjsou inspirované �idovskými postava-mi, s nimi� se vypravìè setkal pøi lá-zeòských kúrách v Karlových Varecha pøi cestách po Halièi. Vidìno dne�-níma oèima, nejsou autorovy charak-teristiky, zapadající stylovì do dobo-vých cestovatelských pøíbìhù, zrovnalichotivé, ale nejsou ani nenávistnéa urá�livé. Svou knihou hodlal Cle-menceau pøispìt k porozumìní tradiè-nímu �idovstvu, poukázat na jeho

perzekuci ve východní Evropì a snadi k jeho srovnání se vzdìlanými a asi-milovanými západoevropskými �idy(k nim� patøil i Dreyfus). V kapitole,v ní� líèí �gymnastiku� chasidù pøimodlitbì, vybízí k nábo�enské tole-ranci. Ptá se: �Co� je o mnoho smì�-nìj�í tøást hlavou jako kachna, ne� èi-nit jakékoli jiné pohyby na poèestHospodina?� A sám si odpovídá. �Ne-domnívám se. Køest�ané i �idé jsoustejného lidského rodu.� Vyjadøujeobdiv nad energií �idù, jejich schop-ností pøekonávat perzekuci a mìnitideje v èiny. Pøíznaèná je i anekdota,ji� do vyprávìní o Halièanech pøidal:Starý zbo�ný �id se dostal do nebe, alez nìjakého dùvodu se bál pøedstoupitpøed Hospodina. Ten si jeho strachuv�iml a zeptal se: �Vím, �e jsi vedlspravedlivý a zbo�ný �ivot, tak proè sepøede mnou skrývá�?� Staøík mu zoufa-le odpovìdìl: �Bo�e, to ano, ale pøed-stav si, mùj syn se stal køest�anem!��Nic si z toho nedìlej,� uklidòoval hoHospodin a dodal: �Mùj taky.�

Clemenceau bojoval ve finále nikoliza Dreyfusovo omilostnìní (je� pova-�oval za nedostateènou nápravu a spí�e�trvalé stigma�), ale za skuteèné zpro-�tìní viny. Pøítelem jak Clemenceaua,tak Zoly byl právì malíø Claude Monet,který záhy podepsal petici na podporumanifestu volajícího po revizi procesus Dreyfusem. Tento Manifest intelektu-

álù, jen� vy�el v L Aurore ji� 14. ledna1898, je pova�ován za vùbec první své-ho druhu, tedy za první veøejné vystou-pení spisovatelù, univerzitních profesorù,vìdcù, právníkù, ale i malíøù a hercù,

16 VÌSTNÍK 2/2019

ÈERNÍ MU�I A BÍLÉ LILIEUmìlci a rozkol kvùli dreyfusiádì pøed sto dvaceti lety

H. Toulouse-Lautrec: Na úpatí hory Sinaj, ilustrace.

Alfred Dreyfus. Foto archiv.

anga�ujících se kvùli poru�ování lid-ských práv. Signatáøe manifestu (jich�bylo nakonec na tøi tisíce) oznaèovaliodpùrci z protidreyfusovského táboraza �zednáøe, protestanty a �idy�, za�kosmopolity bez koøenù a syny pøistì-hovalcù, jako je Zola, a ponìmèené fi-losofy� a zpochybòovali schopnost

vìdcù èi umìlcù rozhodovat o zále�i-tostech armády.

Monetùv definitivní odchod ze spo-leènosti do ústraní svého domu a zahra-dy v Giverny pøipisují nìkteøí komentá-toøi mimo jiné znechucení z dreyfusiádya ochlazením vztahù s bývalými pøáteli.A za zajímavou náhodu pak to, �e svévenkovské sídlo v Giverny si vybral namístì, kde bývalo centrum zdej�ího �i-dovského spoleèenství (o èem� svìdèíi dodnes existující �idovská ulièka, Rueaux Juifs, nedaleko souèasné Rue deMonet vedoucí k Monetovu muzeu).

PØÍVR�ENCI A ODPÙRCIK Dreyfusovým obhájcùm z øad umìl-cù patøili dále Émile Gallé, proslulýtvùrce nábytku a hlavnì sklenìnýcha glazovaných váz s motivy rostlin,kvìtù a hmyzu, pova�ovaný za spolu-zakladatele secesního zdobného stylu.Gallé svùj protest proti nespravedlivé-mu procesu originálním zpùsobem vtì-lil i do nìkolika dìl. Nejslavnìj�í jetemná váza nazvaná Èerní mu�i (LesHommes Noirs), která vznikla pro svì-tovou výstavu v Paøí�i roku 1900. Gal-lé povìøil svého kolegu Victora Prou-vého, aby navrhl vázu, která bypoukázala na ve�kerý �fanatismus, ne-návist, l�i, pøedsudky, zbabìlost, so-

bectví a pokrytectví�, a poté dílo vytvo-øil. Na rozmìrné leptané tmavé váze vy-stupují z temnoty èerná monstra, sym-boly antisemitismu a køivého obvinìní,Dreyfusovu nevinu pak pøedstavují tøivelké støíbøité lilie. Na to, �e váza máhlavnì dekoraèní funkci, se jedná seo velice nezvyklé dílo: tísnivé, hrozivéa s jasným poselstvím, jeho� souvislosts Dreyfusem Gallé nijak netajil.

Malíø H. Toulouse-Lautrec vytvoøilolejomalbu nazvanou Dreyfusova afé-ra a ilustroval zmínìné Clemenceau-ovy �idovské pøíbìhy obrázky tra-dièních vousatých �idù s pejzya modlitebními �ály. Jsou to zajímavéilustrace: vyznaèují se proslulou laut-recovskou �kousavou linkou� a nála-dou odpovídají autorovu textu.

Dal�í slavní impresionisté, kteøí ne-vìøili v Dreyfusovu vinu, byli malíøiPaul Signac èi Camille Pissarro. Pis-sarro pocházel ze sefardské rodiny, své�idovské koøeny v�ak nijak nepro�íval:byl pøesvìdèený anarchista a socialista,a Dreyfusova aféra ho �okovala jakoèlovìka pokrokových názorù. On sámpøitom svými karikaturami z cykluSpoleèenské hanebnosti (Les Turpitu-des Sociales) zesmì�nil tìmi nejhrub�í-mi stereotypy �idovské bankéøe.

Nicménì právì Pissarro se stal terèempro kolegy ze skupiny antidreyfusovcù,z nich� nejvýraznìj�í byli Auguste Re-noir, Auguste Rodin a Paul Cézanne, nì-kdej�í pøítel Émila Zoly. Ale zdaleka nej-fanatiètìj�í byl Edgar Degas. Tendokázal vyhnat z atelié-ru modelku, která si do-volila zapochybovato Dreyfusovì vinì, Pis-sarrovy obrazy oznaèiljako �sprosté�, a kdy�mu nìkdo pøipomnìl,�e døíve si jeho díla ce-nil, Degas prý odvìtil:�Ale to bylo pøed drey-fusiádou.� Odcizil sesvé kolegyni, malíøceMary Cassattové (tapatøila k dreyfusov-cùm) a roze�el sei s dávným pøítelemLudovicem Halévym, jeho� rodinupøedtím èasto nav�tìvoval, její èlenymaloval a patøila k jeho nejbli��ímu oko-lí. Tìm, kdo by se namáhali hledat ná-znaky Degasova antisemitismu pøímo

v jeho díle, odpovídá ve svém èlánkuv magazínu Tablet americká historièkaumìní Linda Nochlinová. �Degas udr�o-val, s øídkými výjimkami, své politickénázory � a svùj antisemitismus � mimosvé umìní,� pí�e. V�ímá si ale obrazu Naburze (1878), na první pohled neutrálnímalby, zachycující �idovského bankéøe,spekulanta a mecená�e umìní ErnestaMaye s dal�ím �idovským burziánem.Nochlinová ale upozoròuje na ��idovské

nosy� a náznak a� nepøirozenì dùvìrné-ho spojenectví mezi dvìma �idovskýmiburziány, kdy se jeden o druhého opíráa nahlí�í mu pøes rameno v jakémsispikleneckém gestu lidí, kteøí vìdí vícne� ostatní. Nejedná se o �ádnou karika-

turu, ale o propracova-né umìlecké dílo �svou atmosférou o toznepokojivìj�í.

Fakt, �e se Monet an-ga�oval v Dreyfusùvprospìch, je zmiòovánve v�ech podrobnìj�ích�ivotopisech umìlce.Vnímání jeho díla(stejnì jako malíøùz opaèného tábora) setím nijak nemìní, alestejnì je sympatické, �ev jeho pøípadì si diváknemusí lámat hlavu

nad rozdílností umìleckého díla a názo-rù tvùrce � jsou v souladu a harmonii,stejnì jako odlesky svìtla na vodní hla-dinì na jeho obrazech.

ALICE MARXOVÁ

VÌSTNÍK 2/2019 17

Edgar Degas: Na burze, 1878.

Monet (vpravo) a Clemenceau v Giverny. Foto archiv.

Émile Gallé: Èerní mu�i.

18 VÌSTNÍK 2/2019

Zatímco hlava Èeské republiky se sna�íudávat tón spoleènosti svou vulgaritou a vý-roky, dalece pøesahujícími jakoukoli defini-ci politické nekorektnosti, na západ (a na se-ver) od nás se lidé potýkají s opakem,s problémy plynoucími z toho, kdy� sez pøíli�ných ohledù rùzné jevy nepojmenujípravým jménem nebo kdy� se politická ko-rektnost pou�ívá jako zbraò vùèi mo�nýmodpùrcùm. Své zku�enosti v tomto èíslesdìlují �véd�tí dokumentaristé a britskoupodobu �honu na èarodìjnice� pro�il ne-dávno i britský filosof, spisovatel a publicis-ta sir Roger Scruton (mj. známý jako znalecstøedoevropské historie a dr-�itel èeské medaile Za záslu-hy, ji� mu roku 1998 udìlilprezident V. Havel).

Jako osobnost, která se de-finuje jako konzervativec, máv levicovì orientovaném pro-støedí øadu nepøátel. To senejèerstvìji ukázalo v listopa-du 2018, kdy byl jmenovándo èestné funkce èlena výbo-ru s názvem Stavìt lépe, sta-vìt krásnìji (Building More,Building Beautiful), poradní-ho sboru odborníkù z rùzných oblastí, jen�se má pokusit zastavit �zohavování� britskékrajiny. Jakmile byl 74letý Scruton jmeno-ván, ozvali se jeho odpùrci. List Spectatorpopisuje situaci následovnì: Bìhem nìkoli-ka minut, které uplynuly od jmenování siraRogera do funkce, se pustili do práce ar-cheologové urá�ek a zaèali pøehrabávat v�e,co napsal, aby narazili na nìco �nevhodné-ho�, nad èím by se mohli pohor�it. Netrvalodlouho a zaèal se shlukovat dav. Bylo námøeèeno, �e jeho nejkøiklavìj�í høích je to, �epronesl projev v Maïarsku, v nìm� prohlá-sil, �e hodnì budape�t�ských intelektuálùjsou �idé a �tvoøí èást rozsáhlé sítì kolemSorosovy øí�e�.

Pokud se tato slova vyjmou z kontextu,vypadá to, �e Scruton pøijímá antisemitskákli�é. Ale pokud se namáháte a projev siskuteènì pøeètete, zjistíte, �e tématem jehoøeèi byla obrana vlastenectví a to, jak se sta-lo, �e ho architekti Evropské unie zaèali po-va�ovat za �kodlivé. Dùvod, proè zmínilskuteènost, �e nìkteøí z maïarských inte-lektuálù naklonìných EU jsou �idé, je, jakdále vysvìtluje, �e oni �stejnì jako Geor-ge Soros, jsou právem ostra�ití vùèi nacio-

nalismu�, nebot�ho vnímají jako �hlavní pøí-èinu tragédie støední Evropy ve 20. století�.Poté dal jasnì najevo, �e toto není druh vla-stenectví, který brání. Má na mysli loajálnostnárodnímu státu, pøièem� ve stejném odstav-ci odsoudil �hanebný antisemitismus�, jen��stále hraje roli v maïarské spoleènosti a po-litice�, nebot�je to pøeká�ka ke sdílení národníloajálnosti mezi etnickými Maïary a �idy,tedy k nìèemu, co pokládá za prospì�né.

Nejedná se tedy o pøebírání Orbáno-vých �náznakù �idovského spiknutí�,jak tvrdí levicová webová stránka RedRoar. Naopak, ve svém projevu kritizuje

antisemitismus � a odkazna jeho pøetrvávání v ma-ïarské politice je spí�e ost-rá výhrada vùèi Orbánovi,pí�e list Spectator.

Sám Scruton v pøíspìvkupro stanici BBC (a uveøejnì-ném pod názvem The WitchHunt Culture na jeho webo-vé stránce, www.roger-scru-ton.com) zmiòuje zku�enostbiochemika sira Tima Hunta,nositele Nobelovy ceny, jen�bìhem konference novináøù,

pí�ících o vìdì, letmo pronesl nìco, z èehoby se dalo usuzovat, �e mu�i a �eny se provìdeckou dráhu nehodí úplnì stejnì. Jehopoznámka se objevila na Twitteru a kvùlibouøi nevole, je� vzbudila na sociálních sí-tích a v tisku, musel odejít z Londýnské uni-verzity a nakonec odjel i s man�elkou pra-covat do Japonska. Scruton tvrdí, �e jakkolimá politická korektnost obìti bránit, spí�e jevytváøí a dává pøíle�itost lidem, kteøí jsou�odborníky na urá�ení se, bez ohledu na to,zda k urá�ce do�lo. Odmítají se zabývat ar-gumenty èlovìka, kterého obviòují, a kdy�je urazí nìjaká poznámka, neváhají a na-prosto ji vytrhnou z kontextu, aby vypadalajako zloèin. Jako soudci, �alobci a porotajsou hlasem nezpochybnitelné spravedlnos-ti. Jejich cílem je zastra�it oponenty tím, �eje vystaví veøejnému poní�ení. Jako nacistéa komunisté, jejich� metody pøebírají, vnu-cují svùj svìtonázor prostøednictvím stra-chu.�

Co navrhuje jako obranu? Pøedev�ímctít pravdu, sna�it se o dialog, vystøíhání seurá�ek a ve�kerých �ismù� a �fobií�, pøi-znání vlastních chyb a razantní odmítánítìch smy�lených. (am)

ÈERVENÁ STØEDAO setkání zástupcù církvíVe støedu 28. listopadu 2018 se v Èeskérepublice poprvé konala akce nazvanáÈervená støeda, a to zásluhou europoslan-ce Pavla Svobody. Èervená ve smysluprolité krve. Organizátory byla Èeská bis-kupská konference (ÈBK), Ekumenickárada církví v ÈR (ERC) a Federace �idov-ských obcí (F�O). Tuto aktivitu v origi-nále nazvanou Red Wednesday zalo�ilabritská pape�ská organizace Aid to theChurch in Need (ACN; Církev v nouzi)a pøipomíná tak pronásledované pro víru.

Mezi øeèníky a zástupci køest�anskýchcírkví a �idovské obce byli patriarcha Církveèeskoslovenské husitské Tomá� Butta, kar-dinál Dominik Duka, rabín Ron Hoffberg,Tomá� Kraus (F�O), biskup Václav Malý,Pavel Pokorný (ERC), P. Stanislav Pøibyl(ÈBK), Mark von Riedemann (ACN), JanRoyt (KTF, FF UK), Marcela Szymanski(ACN), Petr Jan Vin� (ERC) a synodní seni-or ÈCE Daniel �enatý (ERC).

Nejdøíve jsme se se�li v Malé auleKarolina UK, kde probìhla konferenceÚloha církví ve spoleènosti. Byli jsmetam jak �idé, tak køest�ané (o ateistechnevím). Dozvìdìli jsme se nìkolik úda-jù, které nás nepotì�ily, tøeba to, �e po-slední dobou �respekt k nábo�enskésvobodì ve svìtì stále klesá�. Dal�í in-formací bylo to, �e Èeská republika jepro �idy výjimeènì klidnou zemí, dus-no je na východ, ale u� i na západ od na-�ich hranic. Pro mì bylo novinkou ozna-èení �nábo�enská negramotnost�, kteráje prý jedním z problémù Západu. Set-kávám se s ní sice neustále � v novináchi debatách �, ale nenapadlo mì, �e byneznalost nábo�enství mìla svùj název.

Dále jsme se ve Velké aule zúèastnilikøest�ansko-�idovského modlitebníhosetkání a poté jsme s èervenými svíèka-mi pro�li od Karolina ke katolickémukostelu sv. Havla, husitskému kostelusv. Mikulá�e na Staromìstském námìstía ke Staronové synagoze. V�echny tøibudovy byly èervenì nasvícené.

Nìkolikrát jsem zaslechl, �e tato novin-ka byla zajímavá a pøínosná, ale �e jed-nou by to staèilo, za rok �e by se u� po-dobné setkání konat nemuselo, co�vyznìlo jako laskavé pøání. Nicménì po-ka�dé ten dotyèný dodal: �Ale asi budemuset, svìt se nezmìní.� Jak jsme se tamtak se�li, �idé, katolíci a protestanti, v po-klidu a bez nepøátelství, snad nám to vy-dr�í. Pavel Èáp, èlen spolku Exulant

KULTURA HONU NA ÈARODÌJNICEFilosof Roger Scruton pí�e o politické korektnosti jako zbrani vùèi oponentùm

Roger Scruton. Foto archiv.

VÌSTNÍK 2/2019 19

Sbírka povídek Amose Oze mírnì iro-nicky nazvaná Mezi svými, která krát-ce po autorovì smrti vychází i u nás,je obdobnì jako jeho prvotina Tam,kde vyjí �akalové (èesky zatím nedo-stupná) zasazena do fiktivního kibu-cu. Ten v mnohém pøipomíná kibucChulda, v nìm� autor z vlastní vùlestrávil bezmála tøicet let. Kompono-vaná je také stejnì: jako volný cykluskrat�ích próz, v nich� hrdinové nemi-zí, ale znovu se vynoøují v pøíbìzíchdal�ích lidí jako vedlej�í postavy(v tomto ohledu se spisovatel nechalinspirovat, jak èasto sám zdùrazòoval,titulem Mìsteèko v Ohiu americkéhoautora Sherwooda Andersona a vírou,�e i v tom nejvìt�ím zapadákovì svìtase mohou odehrávat velká dramataa bouøit silné city). V�ech osm poví-dek je tu navíc neformálnì vyprávìnov první osobì mno�ného èísla, jako bytvùrce v�e pouze pozoroval jako svì-dek � k èemu� sám Oz kdysi v rozho-voru poznamenal, �e kdyby �il v Lon-dýnì, Tel Avivu nebo Paøí�i, nikdy bynatolik dùvìrnì tøi sta lidí nepoznal.

Na druhé stranì v�ak v eseji z roku1974 Oz vysvìtlil, �e podle jeho názorunic takového jako kibucnická literaturav kontextu hebrejské literatury neexis-tuje, byt� se tzv. kibucnická mentalitanesmazatelnì zapsala do izraelské spo-leènosti tøeba i tím, �e lidé mezi seboupremiérovi neøeknou jinak ne� Bibi.V povídkách Mezi svými tak zachytilobecnì platné lidské tu�by a frustrace,ale hlavním tématem je zøetelnì samo-ta. A tu pouze zhor�uje klaustrofobnìuzavøené prostøedí kibucu a neustálápøítomnost ostatních, kteøí okolní dìnípøísnì sledují a soudí, a jejich navenekneotøesitelný kolektivní duch.

IDEÁLY VERSUS REALITAOsudy svých postav Oz zasadil zhru-ba do druhé poloviny padesátých let,období pova�ovaného za nevýraznouéru. Kibucníci jsou stále oddáni ka�-dodenní tvrdé práci, kterou jen podtr-hují opakující se motivy bláta a zápa-chu. Pøi budování utopie si ale nejsouschopni pøiznat, �e lidskou povahunelze napìchovat do �ádné ideologie.

Vztahy mezi rodièi, dìtmi a pøáteliproto kromì nadìjí a triumfu pozna-menávají té� zlomená srdce, smutkya selhání, a mo�ná je�tì více �árlivost,pýcha, chtíè, závist a pomluvy. Byro-kratické výbory pro v�echno navíc ne-zøídka omezují individuální sny a pøání,co� na stranì jedné vede k bezmy�len-kovité konformitì, zatímco na stranìdruhé k rebelii. A ani s onou tolik pro-klamovanou rovností to v praxi není

nijak slavné. Jak se uká�e v povídceV noci, i mu�i si zaèínají uvìdomovat,�e �eny vykonávají v zásadì jen pod-øadné, slu�ebné práce okolo dìtí, va-øení a úklidu, ani� by se smìly líèit,nosit �vyzývavé� �aty èi jinak proje-vovat svou �enskost. Nebo jak v po-vídce Táta trpce a s nechtìným vti-pem uva�uje adolescent Mo�e, co jeto za rovnost, kdy� na nìkoho se hol-ky lepí, a na nìkoho zase ne?

Více èi ménì skryté rozpory se pøibli��ím ohledání objevují takøka naka�dém kroku. Zmínìný Mo�e pracujepo �kole v drùbe�árnì, koncipovanéjako prùmyslový velkochov, ov�emsám se chce stát vegetariánem. Jistý po-divínský starý mládenec, který se vy�í-vá v morbidním �íøení �patných zpráv,to vlastnì dìlá proto, �e je pøesvìdèen,�e �zavírat oèi pøed krutostí svìta jehloupost a høích� (Norský král). A míst-

ní vtipálek Roni, jen� ne�etøí sarkastic-kými komentáøi a posmìchem, doká�epøekvapivì soucítit se svým bázlivýma �ikanovaným synkem Juvalem, i pro-to, �e mu do�lo, �e �u nás v kibucu sekrutost nìkdy skrytì projevuje jakosvatou�kovství èi urputné lpìní na pra-vidlech� (Chlapeèek).

DOSTOJEVSKIJ, CAMUS, KAFKASbírka Mezi svými je mistrovský ko-morní kus, který lakonickými, jedno-duchými a pøímými vìtami zachycujerozpory v lidské du�i. Prostøednictvímtémìø pohádkového obratu �U násv kibucu �il�� dosahuje autor univer-zálního zobrazení spoleènosti. A jak jev povídce Dvì �eny s lehkou nadsáz-kou explicitnì øeèeno poté, co se jistýmu� po letech man�elství nastìhovalk jiné, �takové vìci se dneska bì�nìstávají, v�ude ve svìtì i u nás v kibu-cu� (dodejme samozøejmì s tím rozdí-lem, �e jinde by se mo�ná nenastìho-val doslova hned vedle za roh). Celýútlý svazek je tedy svého druhu lidskákomedie v miniatuøe, která ale nikdynepopírá smysl kibucnického hnutí;zároveò nesklouzává ani k fale�némusentimentu, ani ke zdrcující kritice,a vìt�í i men�í konflikty se v ní zpra-vidla øe�í kompromisem.

A� to vypadá, �e Ozovi kibucnícisice, jak pøemítá jedna z postav, �svouzbo�nost nasmìrovali jinam� a jejichTalmudem je Marx (povídka DejrAd�lún), ale u� tolik ne�ízní po abso-lutnu. Jsou to lidé trpìliví, umìjí po-chopit druhého a zmítají jimi pochy-by, èím� se paradoxnì blí�í postavámz dìl Dostojevského, Camuse a Kaf-ky, autorù, které si výrostek Mo�e ob-líbil právì proto, �e jeho i je pøitahujespí�e to nezodpovìzené. A pøitomzrovna tihle tøi pøedstavovali tehdej�ísocialistickou terminologií nikoli po-krokový, nýbr� zpáteènický tábor.Lep�í historickou lekci � a v lep�ím(mimochodem skvìle pøelo�eném) li-terárním hávu � si nelze pøedstavit.

HANA ULMANOVÁ

Amos Oz: Mezi svými. Vydalo nakla-datelství Paseka v Praze roku 2019.Z hebrej�tiny pøelo�ily Lenka Bukov-ská a Mariana Fisher. 144 stran, do-poruèená cena 249 Kè.

U NÁS V KIBUCUO povídkové sbírce Amose Oze Mezi svými

20 VÌSTNÍK 2/2019

�idé z Iráku ode�li. Jaké byly politickéokolnosti, které pøedcházely jejich exoduze zemì? Potomci zajatcù, které do Baby-lonie odvlekl Nebukadnesar II. na poèát-ku 6. stolení pø. o. l., dokázali na tomtoúzemí, které bylo postupnì souèástí mno-ha øí�í i státù, pøetrvat po celých dvacetpìt století. Ve 20. století se historie, kterápøeklenula dvì tisíciletí, uzavøela.

FARHÚDV roce 1941 se dostala v Iráku k mociotevøenì pronacistická vláda Ra�ída Ali-ho al-Kajláního, zemì vstoupila do vojen-ského konfliktu s Velkou Británií a nìjakýèas trvalo, ne� Britové zaèali území Irákuopìt kontrolovat. Po porá�ce hledal Kaj-lání útoèi�tì v Íránu. Nakonec ho na�elv Nìmeckem ovládané Evropì � v Berlí-nì ho pøijal sám Hitler jako pøedsta-vitele irácké vlády v exilu. V Irákuse na krátké období mezi 29. kvìt-nem, kdy uprchl Kajlání, a 3. èerv-nem, kdy do Bagdádu vstoupilybritské jednotky, zcela zhroutila ve-øejná správa a ve mìstì propukl bì-hem svátku �avuot pogrom, známýpod názvem Farhúd. Pùdu mu pøi-pravily pronacistické nacionalistic-ké kruhy ve spolupráci s nìmecký-mi diplomaty a exponenty zejménabìhem období, kdy byl Kajláníu moci. Bìhem pogromu bylo zavra�dìnona 200 �idù, velký poèet dal�ích byl zra-nìn, bylo vyrabováno na 600 �idovskýchobchodù a vypáleno na 90 domù. �idé,kterých tehdy �ilo v Bagdádu okolo 90 ti-síc, ztratili ve�kerou dùvìru ve svou dal�íbudoucnost ve mìstì i v zemi. Mnohomladých iráckých �idù nacházelo øe�enív odchodu do Palestiny. Pøecházeli ilegál-nì hranici mezi Irákem a Íránem a odtudse pak sna�ili dostat do Svaté zemì.

TASKIDCelou jednu tøetinu obyvatel Bagdádutvoøili je�tì krátce po druhé svìtové válce�idé. Byli mezi nimi vysocí úøedníci, lé-kaøi, advokáti, uèitelé, obchodníci i umìl-ci stejnì jako øemeslníci a dìlníci. KromìBagdádu a Basry existovaly i men�í obcev dal�ích iráckých mìstech. Jejich pøí-slu�níci hovoøili pøevá�nì arabsky. Na se-veru zemì mezi Kurdy �ili �idé kurd�tí.Absolventi �koly Alliance israélite uni-verselle byli vyhlá�ení znalci arabského

jazyka a byli to �idé, kdo ve tøicátých le-tech minulého století zalo�ili první irác-kou literární revui Al Chassid. Uplatnilise prakticky ve v�ech oblastech spoleèen-ského, hospodáøského i politického �ivotazemì s výjimkou dvou �idùm nepøístup-ných oblastí: diplomacie a vy��ích hod-ností v armádì.

Poté, co byli nìmeètí nacisté pora�eni,zmìnili iráètí nacionalisté slovník a takti-ku. Pøi výroèích vyhlá�ení Balfourovy de-klarace poøádali manifestace na podporustanoviska, �e Palestina patøí pouze její-mu arabskému obyvatelstvu. �idov�tíúøedníci byli postupnì propou�tìni, ob-chodníci nuceni vstupovat do spoleènostíkontrolovaných muslimy. Hodnì �idùbylo uvìznìno na základì obvinìní ze si-onismu a komunismu, �ádosti o vystìho-

vání byly zamítány. V roce 1948 se Irákpøipojil k tìm arabským zemím, které vy-hlásily Izraeli válku ihned po jeho vzniku.

V roce 1950 irácká vláda konstatovala,�e zvý�ená kontrola ani perzekuce �idùnepøiná�ejí �ádoucí výsledky, a do�lak závìru, �e nejlep�í bude se této popula-ce zbavit. Za tím úèelem byl pøijat novýzákon: taskit. �idé se mohou vzdát irác-kého obèanství a odejít, pokud se záro-veò vzdají svého ve�kerého majetku.

U� øadu generací existovaly v mnohamìstech po celém svìtì obce iráckých�idù: v Manchesteru, Milánì, �anghaji,Singapuru, New Yorku. Jejich èlenovépøijí�dìli obèas do Bagdádu, aby si tuna�li nevìstu nebo pøispìli na �idovské�koly èi zdravotnická zaøízení. Men�íèást iráckých �idù na�la útoèi�tì tam.Rozhodující chvíle pak pøi�la v roce1951, kdy Izrael zveøejnil svùj plán pøi-jmout a integrovat v�echny irácké �idy,kteøí o to projeví zájem. V rámci operacíEzra a Nechemia bylo do �idovského

státu z Iráku pøemístìno okolo 110 000osob. Letadla pøepravovala imigrantyzpoèátku pøes Kypr, pozdìji byly zave-deny i pøímé lety mezi Bagdádem a Lo-dem.

Historie se uzavøela. Dnes �ije v ce-lém Iráku u� jen osm osob, které se hlá-sí k �idovství.

SBOHEM, BABYLONE�Já jsem z Bagdádu ode�el do Franciev roce 1947,� øíká spisovatel Naim Kat-tan, �poté, co mi bylo udìleno studijnístipendium na paøí�skou Sorbonnu.Bìhem studia jsem si pøivydìlával jakodopisovatel bagdádského deníku AlShaab a a� do roku 1954, kdy jsem emi-groval do Kanady, jsem také pøispívaldo francouzských novin.

Trvalo patnáct let, ne� jsem byl scho-pen pøejít z arab�tiny do francouz�tinyjako spisovatel. První román v tomto ja-zyce Adieu, Babylone (Sbohem, Baby-

lone) vychází z mých zku�enostía zá�itkù z doby, kdy se pomìryv Iráku zaèaly pro �idy dramatic-ky mìnit. Jsou to moje (do jistémíry fiktivní) pamìti. A také pocta�idovskému Bagdádu, který pøe-stal existovat. Kniha mìla úspìcha byla pøelo�ena do nìkolika jazy-kù, dokonce i do arab�tiny. Od tédoby mám na svém kontì patnáctdal�ích francouzsky napsanýchknih. V nich se objevuje, i kdy�tøeba u� ne v prvním plánu, moje

�idovská zku�enost z Orientu. A ov�emtaké z Evropy i z Ameriky.

Mùj známý, mladý irácký �íitský spi-sovatel, mi nedávno poslal text, jeho�autorem je Muktada Sadr, jeden ze �íit-ských vùdcù v Iráku. Pí�e se v nìm, �ev�ichni �idé narození v Iráku jsou tamvítáni. Je to sice hezké, ale po mém sou-du u� hodnì vzdálené realitì. Jistì�ejsou �idé, kteøí na svùj bývalý domovvzpomínají s nostalgií. Ale jejich �ivotse dnes odehrává jinde, daleko odbomb, které ustaviènì vybuchují v bag-dádských ulicích, daleko od krvavé ne-návisti zaplavující zemi, ze které pochá-zejí. Patøí u� do zemí, které je pøijalya poskytly jim útoèi�tì i mo�nost nor-málního �ivota. To je i mùj pøípad. Naotázku, kdo jsem, odpovídám: Jsem Ka-naïan, obyvatel Québecu, frankofonní�id z Bagdádu.�

Podle èlánku �Le jour ou les Juifsquitterent l�Irak� (Information Juive, listo-pad/prosinec 2018) pøipravil jd.

Naim KatanDEN, KDY �IDÉ OPUSTILI IRÁK

Evakuace iráckých �idù. Foto Teddy Brauner.

Volby se v demokraciích konají proto,aby obèané mohli odvolat vládu, je�dìlá chyby nebo se zpronevìøila svýmslibùm. Volby nezvy�ují �ance na vznikkvalitní vlády, to je u�iteèné si pøipo-mínat. Pouze zaji�t�ují, �e ka�dá vládamá nad sebou hrozbu svého koncei dùvod ke sna�ení: kdy� se sna�it ne-bude, dal�í volby prohraje.

V dne�ním Izraeli to ov�em platí s ji-stými �ale�. Anejenom v nìm. Hledáte-liargument pro to, �e Izrael patøí do západ-ního svìta a jeho bì�ného politickéhoprovozu, skýtá ho právì atmosféra vo-leb a v�eho, co je provází. V Izraeli, takjako v mnoha jiných zemích Západu, jelídr Benjamin Netanjahu v oèích mnohalidí a v øadì ohledù nepopulární. Prodost volièù to �nepopulární� hranièí spí-�e s �trestnì odpovìdný�, tedy patøícípøed vy�etøovací orgány. Ale kdy� sevyhlásí volby a zaènou se dìlat prùzku-my, vyjde z nich, �e nejvìt�í �anci navytvoøení nové vlády má právì ten ne-populární, tolikrát odsuzovaný a zatra-covaný Bibi. Takto vnímejme i fakt, �eNetanjahu vyhlásil na 9. duben pøedèas-né volby. Oèekává od nich vytvoøenío nìco silnìj�í vládní koalice, ne� jakoudisponoval v posledních mìsících. Jinávìc je, co od nich oèekává politickái �ir�í veøejnost. �e jsou pøedèasné,samo o sobì nevadí � øádné mìly býttak jako tak letos. Tøeskutý bod se aleodvíjí od termínu konání voleb, nebot�do dubna má nejvy��í státní �alobce(generální prokurátor) Avichaj Man-delblit sdìlit, zda doporuèí stíhání Ben-jamina Netanjahua v nìkolika táhnou-cích se kauzách. Reálná je tedy i tatomo�nost: Bibi bude kandidovat jakotrestnì stíhaný, sám bude tvrdit, �e seproti nìmu v�ichni nepøátelé spikli,a volièi mu to stejnì �hodí�. Neznámeto odnìkud?

A dále. Z voleb vyjde vláda, je� pove-de Izrael do znaènì zmìnìného Blízké-ho východu. Po sedmi letech konèí ob-èanská válka v Sýrii a konèí jinak, ne�se je�tì pøed pár lety mohlo zdát. Vojen-ským vítìzstvím Asadova re�imu, poli-tickým vítìzstvím Ruska nad Spojený-mi státy (Rusko se dokázalo prosaditjako stabilizátor Sýrie i �ir�ího regionu,kde�to Amerika se z oblasti vojensky

stahuje) a posílením vlivu Íránu. S tìmi-to pomìry se bude muset popasovatnová izraelská vláda, at� u� ji povedeNetanjahu nebo nìkdo jiný. V tomtosmyslu lze øíci, �e volby 9. dubna nena-bízejí výbìr mezi dvìma soupeøícími vi-zemi èi zásadními alternativami, ale spí�jen otázku, kdo bude dále udr�ovat do-savadní vyèkávání Izraele a pøípravu nanejistotu. A v této disciplínì je mistremprávì Netanjahu. Dalo by se tak mo�náøíci, �e to budou volby mimo tradiènìnavyklou soutì�.

CO ØEKNE MANDELBLIT...O tom, jak na situaci hledí sami Izraelci,pí�e Gil Hoffman v listu The JerusalemPost. Opírá se o výsledky prùzkumuspoleènosti Smith Research. Upøímnìøeèeno, jejich interpretace se nevymykátomu, co známe z Evropy èi USA, kdekritizovaní lídøi èasto uspìjí ve volbách.Dokládají to èísla. Mìl by premiér Ne-tanjahu odstoupit, pokud státní �alobceMandelblit doporuèí jeho stíhání? Natuto otázku odpovídá 51 procent Izrael-

cù �ano�, jen 34 procent �ne� a 15 pro-cent neví. Ale dal�í otázka staví Bibiho�ance do jiného svìtla. Který kandidátby byl nejvhodnìj�í jako pøí�tí premiér?Netanjahu pro 39 procent dotázaných,bývalý náèelník generálního �tábu ar-mády Benjamin Ganc pro 14 procent,Jair Lapid (strana Budoucnost existuje)pro 9 procent, Naftali Benet (nová stra-na Nová pravice) pro 7 procent, leviceje v hlubokém propadu a tak dále.Z toho v�eho lze vyvodit asi jen toto.Kdy� loni The Jerusalem Post vyhlásilvítìzem ankety �50 nejvlivnìj�ích �idùroku� státního �alobce Mandelblita, vì-

dìl, co dìlá. Jen�e i kdy� má Mandelblittakový vliv, �e mù�e zahájit trestní stí-hání premiéra, nemá a� takový vliv, abyho vy�típal z úøadu. A sám Netanjahutrvá na to, �e zákon neporu�il, tak�e ne-bude-li odsouzen, tak neodstoupí.

...ALE VSAÏTE NA BIBIHOÚsporné shrnutí situace nabízí izrael-ský novináø Gil Jaron pí�ící pro nìmec-ký Die Welt. Co� má výhodu, �e infor-mace filtruje tak, aby evropskémupubliku pøedlo�il jen ty nejpodstatnìj�í.K tìm patøí fakt, �e jsou-li volby soubo-jem osobností, skuteènými duelantymohou být jen Bibi a Benny Ganc.Ano, Izrael má tradici bývalých generá-lù, kteøí uspìli v politice � na levici(Jicchak Rabin) i na pravici (Ariel �a-ron). Ganc má skvìlou povìst vojákaa politicky je výrazným protipólem Bi-biho. Jak upomíná Jaron, Ganc odmítápanikáøství. Kdy� pøed lety Netanjahulíèil hrozby íránského jaderného pro-gramu, Ganc na to opáèil: �Odmítámhysterèit. Znám sílu Izraele a v na�ibezpeènost mám plnou dùvìru.� Otáz-kou ale je, jak toto osloví volièe v kam-pani a jak mù�e Ganc uspìt v èele zcela

nové strany.Za pøipomínku

stojí, co web Deb-ka, známý blíz-kostí k vládnímzdrojùm, napsalo podzimní rezig-naci ministra obra-ny. Avigdor Lie-berman odstoupilna protest protislabé odpovìdi naraketové útokyz Gazy. Ale proè

vlastnì premiér odmítl zahájit ostøej�íakci? Inu proto, �e � jak prý vyplynu-lo z prùzkumu, který si nechal udìlat� pro zdr�enlivost bylo 58 procent Iz-raelcù. I toto odpovídá na otázku, proè31. bøezna Netanjahu oslaví ji� 10.výroèí v køesle premiéra. A pøipoète-me-li období 1996�1999, strávil jakopøedseda izraelských vlád zatím ji� 13let. Tak�e vsadíte-li na Bibiho, na to,�e bude pøedsedou dal�í vlády a izra-elským rekordmanem v poètu odslou-�ených premiérských let i volebníchvítìzství, zøejmì neudìláte chybu.

ZBYNÌK PETRÁÈEK

VÌSTNÍK 2/2019 21

IZRAEL: Volby mimo soutì�

Náèelník generálního �tábu Ben Ganc a �éf �in bet Joram Kohen, 2011. Foto archiv.

Tradièní novojièínká klobouènická spo-leènost TONAK, a. s. (zkratka ze slovTOvárna NA Klobouky), byla zalo�enau� roku 1799. Brzy zaèaly její produktypronikat nejen do tehdej�í rakouské mo-narchie, ale i na trhy po celém svìtì.V Novém Jièínì stojí jeden z provozùunikátní èeské manufaktury dodnes.Pod vedením Lenky Urbánkové Jare�o-vé se TONAK zaèal mìnit. Navenek,i zevnitø. �Plstíme klobouky pro �idynebo tøeba fezy pro muslimy,� øíká.�Máme dvì firmy. Kromì té novojièín-ské na srstnaté klobouky provozujemeje�tì výrobnu ve Strakonicích, tam sedìlá pletená produkce specializovaná naèepice, barety nebo právì takové fezy,�dodává. �Také vyrábíme buøinky probolivijské a peruánské indiány,� pøekva-puje pøi rozhovoru výètem nezvyklýchspotøebitelù. �Na�ím vdìèným odbìra-telem je severní Afrika, hlavnì Maroko.A napøíklad zmínìný �idovský trh jeobøí, stále tu roste poptávka. Jen doNew Yorku a Antverp dodáme do jejichkomunity roènì za 50 milionù.� (Busi-ness Leaders.cz, 7. 1.) !!V roce 1938chtìl britský nakladatel Stanley Unwinsvého nejznámìj�ího klienta J. R. R.Tolkiena dostat i na nìmecký trh. Navá-zal tak kontakt s nakladatelstvím Rütten& Loening v Berlínì. Oslovil je s nabíd-kou nìmeckého pøekladu úspì�né Tol-kienovy knihy Hobit aneb Cesta tama zase zpátky. Z nakladatelství Rütten &Loening obratem pøi�la �ádost o dùkazTolkienova árijského pùvodu. Spisova-tele to natolik rozhoøèilo, �e poslal pøesnakladatele nacistùm stylovou odpo-vìï: �Drazí pánové, dìkuji Vám za Vá�dopis. Lituji, ale nejsem si zcela jist tím,co vlastnì myslíte slovem árijský. Ne-jsem árijské rasy, ta vznikla v Indiia Íránu. Nejsem si vìdom toho, �e bymoji pøedkové byli Indové, Per�ani, Ro-mové èi spøíznìné národnosti. Jestli Vásale chápu správnì a Vy se ptáte na to,zda mám �idovské pøedky, pak musímbohu�el odpovìdìt, �e �ádné pøedkyz øad nadaného lidu tohoto vyznání ne-mám. Mùj prapradìda pøi�el do Anglieu� v 18. století z Nìmecka. Mùj pùvodje tak ryze anglický a já sám jsem obèa-nem Anglie. To by mìlo na vysvìtlenoustaèit. Zvykl jsem si nicménì na to, �ese ke svému nìmeckému jménu hlásím

s hrdostí. Èinil jsem tak i bìhem té poli-továníhodné války, kdy� jsem slou�ilv britské armádì. Nemohu si ov�em od-pustit poznámku, �e jestli se podobnédotazy na mùj pùvod stanou v kni�nímsvìtì pravidlem, tak není vzdálenadoba, kdy se k nìmeckému jménus hrdostí hlásit pøestanu.� (Lidovky.cz,9. 1.) !!V nedìli 13. ledna v podveèerse v prostorách turnovské synagogyuskuteènila vzpomínková akce. Tentoden pøed 76 lety odjela velká èást tur-novských �idù do Mladé Boleslavi, od-kud následnì 16. ledna 1943 pokraèova-

li do vyhlazovacích táborù. Pøítomní sityto události pøipomnìli na pozadí Pøí-bìhù proti smutku. Zastavení na cestì�ivota, tentokrát s moudrostí zbo�nýchchasidù Elieho Wiesela. (Turnovskov akci.cz, 13. 1.) !!Leto�ní desátý roè-ník Grand Restaurant Festivalu se pone-se v duchu 500. výroèí úmrtí renesanè-ního umìlce a vynálezce Leonarda daVinci. Festival trvá od 15. ledna do 28.února a ochutnávky je mo�né kupovatji� od 1. prosince. �Da Vinci je autorempravdìpodobnì nejslavnìj�ího gastrono-mického obrazu na svìtì,� pøipomnìlhlavní organizátor Pavel Maurer slav-nou Poslední veèeøi. Na ní sedí Je�í�a 12 apo�tolù. �Asi ka�dý vám øekne, cose na obraze dìje, ale nejspí� nikdoneví, co se na té veèeøi jí. Jsou to chléb,olivy a víno, co� je pøíznaèné pro osa-zenstvo, ale také se tam objevil úhoø napomeranèích, co� vùbec není ko�era nemù�e být u veèeøe, u které sedí�id,� øekl Maurer. (Lidovky.cz, 14. 1.)!! Izrael je nejen kolébka svìtových ná-bo�enství, ale také ornitologicky bohatáoblast. Mù�ete se o tom pøesvìdèit v kr-novské synagoze, kde je po celý leden,únor i bøezen k vidìní výstava fotografiíMartina Lazarovièe. �Chodím pøírodou,pozoruju ptáky a v�e ostatní a obèas

nìco vyfotím. Fotografování je pro mìale pouze vedlej�í èinností k pozorováníptákù,� pøedstavuje se Martin Lazaro-viè, který se narodil na �umavì. Jehopøedci byli �idé z Podkarpatské Rusi,kteøí za války poznali utrpení koncent-raèních táborù, pochody smrti i útìkyz transportù. (Bruntálský a krnovský de-ník, 16. 1.) !!Politici a mágové voleb-ních kampaní odedávna vìdí, �e stracha nenávist jsou ty nejlep�í ingredience kok-tejlu, který veøejnost vypije, a poté jakomámená jedná podle zámìrù �barmanù�.Je vcelku jedno, na koho kampanì uká�ouprstem � at�u� jsou to �idé, �vykoøist�ova-telé� nebo jakákoli jiná, aspoò trochusnadno definovatelná a rozeznatelnáskupina populace. V Èesku jsme ov�emdo�li je�tì dále: tøeseme se strachy pøedneexistující skupinou. Jsme svìdky situ-ace, kdy populisté �íøí v národu hrùzupøed muslimskými imigranty, kteøí tuov�em nejsou. Co� není na �kodu � ales-poò se o nich dá vymyslet leccos, co byv pøímém kontaktu s nimi nepøe�ilo.Bohu�el se v�ak pod vlivem této propa-gandy snadno ovlivnitelný dùchodce Ja-romír Balda rozhodl útoèit na vlakya jejich vykolejení svést na muslimy.Vedl i silácké øeèi o zapalování musli-mek � tì�ko rozhodnout, který z tìchpoèinù je hnusnìj�í. Právì v tìchtodnech byl penzista, dle svých slov pøi-pravený jít po muslimech, �jako se jdepo potkanech a po krysách�, odsouzen(zatím nepravomocnì) ke ètyøem letùmvìzení a ochranné ambulantní léèbì.Svých èinù Balda lituje, podlehl prý �fa-le�ným zprávám o hrozící muslimskéinvazi� a u� ví, �e udìlal hloupost. Pøedsoudem by ale mìli stát také politici, kte-øí v Èesku strach z imigrantù umìle �íøí.Na to ale bohu�el �ádný paragraf není�(Týdeník Kvìty, 17. 1.) !!Hned tøi vý-stavy jsou k vidìní v opavském Domìumìní. V rámci èesko-polského projek-tu zde pøedstavují umìlci svá díla namotivy aforismù Franze Kafky, místozde mají také klauzurní a diplomovépráce studentù Institutu tvùrèí fotografieSlezské univerzity a také grafiky TerezySmetanové. Pøízemí a rovnì� prostorkostela sv. Václava patøí Franzi Kafko-vi. Uvidíte zde nìkolik jeho portrétùa pak také díla inspirovaná jeho aforis-my. Výstava pøedstavuje práce, kterévznikly v rámci èesko-polského projek-tu Akademie výtvarných umìní v Kra-kovì a Ostravské univerzity. (Polar.cz 17. 1.) jd, ilustrace Jiøí Stach

22 VÌSTNÍK 2/2019

ÚHOØ NENÍ KO�ER ...a dal�í události/Vybráno z èeských médií/

KalendáriumPøed rokem, 15. února 2018, zemøela potì�ké nemoci v Amsterdamu psycholo�-ka, sociolo�ka, publicistka, pøekladatelkaa editorka VERA (VÌRA) EBELS, rozenáDolanová. Narodila se roku 1948 v Pra-ze, po roce 1968 emigrovala do Holand-ska. Vystudovala psychologii, magister-ský titul získala v oboru politickéa sociální vìdy na Univerzitì v Amster-damu. Od druhé poloviny sedmdesátýchlet do poèátku let devadesátých byla re-daktorkou holandského periodika s ná-zvem Info o Chartì 77; o dìní ve støednía východní Evropì (pou-�ívala pseudonym JanaDanielová) informovalai v denním tisku. V le-tech 1985�1988 praco-vala jako øeditelka doku-mentaèního oddìleníNadace Anne Frankové,v letech 1992�2004 vyu-èovala na katedøe vý-chodoevropských studiíUniverzity v Amsterda-mu.

Roku 1995 se stalaøeditelkou nadace napodporu vydávání kvalitních knih vestøední a východní Evropì, Fund forCentral & East European Book Projects(CEEBP). Tì�ko se v této funkci mohlocitnout nìkdo povolanìj�í, s vìt�ím zá-palem pro vìc a k nakladatelùm vstøíc-nìj�í. Bìhem následujícího ètvrtstoletítato nadace podpoøila v bývalých komu-nistických zemích pøeklady stovek zá-sadních titulù z humanitních oblastí; nì-kdy jejich vydání Vera Ebels i iniciovala,na vhodné tituly sama upozoròovala, na-dace díky ní zaèala poskytovat i poraden-ství v oblasti kni�ní distribuce a marke-tingu. Díky její ochotì (a trpìlivosti)vy�ly s pomocí CEEBP i nìkteré knihynakladatelství Sefer (Jakob Edelstein odRuth Bondyové, Utekl jsem z Osvìtimiod Rudolfa Vrby èi Deník 1933�1944od Mihaila Sebastiana).

Pøed 100 lety, 6. února 1919, se v po-èetné a zbo�né rodinì v Hru�ovu naPodkarpatské Rusi, v tehdej�ím Èesko-slovensku, narodil CHAJIM KLEIN. Mìlse stát rabínem (stejnì jako byl jehodìd, rabín Jicchak), po absolvování che-deru pokraèoval v je�ivì, ale pak dojeho �ivota zasáhly tragické událostikonce tøicátých let: byl odveden do ma-

ïarské vojenské pracovní roty, pro�ilv�emo�né útrapy. Nakonec, poté co upa-dl do zajetí, se mu v�ak podaøilo vstou-pit do Svobodovy armády a s tou pøi�eldo Èech. Po válce pùsobil v Keren kaje-met LeJisrael a poté na izraelském vel-vyslanectví v Praze. Roku 1952 hov rámci �ta�ení proti sionistùm� povola-li ji� jako 33letého na vojnu do neblazeproslulého trestního oddílu PTP, pøesto-�e mìl za sebou vìznìní i slu�bu v ar-mádì. Odslou�il si 2,5 roku. Po propu�-tìní do civilu mohl vykonávat u� pouzedìlnické profese.

Za svou man�elkou se odstìhoval doTeplic, aktivnì se zapojil do �ivota míst-

ního, zdevastovanéhonepoèetného �idovskéhospoleèenství; v letech1974�2003 komunituvedl a pùsobil té� jakojejí kantor a duchovní.Právì díky jeho obìta-vosti, oddanosti �idov-ství a práci se tepliètí�idé po pádu komunis-tického re�imu mohlirozvíjet jako èinorodáobec. Roku 1992 vy�lav �idovské roèence(5773) èást jeho vzpomí-

nek pod názvem Moje rabínská studia.Zemøel 2. února 2004, tedy pøed 15 lety.

Pøed 85 lety, 9. února 1934, zemøelv Bratislavì malíø, grafik, ilustrátora kynolog ALFRÉD JUSTITZ (nar. 19. 7.1879 v Nové Cerekvi), jeden ze zakla-datelù èeského moderního malíøství.Studoval architekturu na Èeské vysoké�kole technické v Praze u profesoraKotìry, pra�skou akademii u profesorùPirnera a Thieleho, poté pokraèoval naakademiích v Karlsruhe a v Berlínì.Roku 1910 ode�el do Paøí�e, kde jejzaujala a inspirovala díla Cézannova,Derainova èi Daumierova. V letech1915�1916 slou�il v Halièi, poté sek malíøství vrátil; v roce 1928 vstoupildo SVU Mánes a vystavoval se skupi-nou Tvrdo�íjných.

Je autorem øady krajinomaleb, inspi-rovaných jihoèeskou krajinou èi Vysoèi-nou, portrétù, aktù i obrazù s biblickýminámìty. Ve své malbì spojoval kubistic-ké prvky s neoklasickými. Vìnoval sei grafice a kni�ní ilustraci. Pozoruhodnéjsou kresby v dopisech, které bìhemválky posílal své sestøenici a budoucíman�elce Annì Pollakové (více viz Rch1/2014). (am)

KONFERENCE V JIÈÍNÌV �idovské �kole v Jièínì, která bylav období 2010�2014 v rámci projektuDeset hvìzd � Revitalizace �idovskýchpamátek ÈR citlivì zrekonstruována,probìhla 19. listopadu 2018 konferences názvem �Èe�i v zahranièí: emigrace,asimilace, reemigrace�. Uspoøádal ji In-stitut komunikaèních studií a �urnalisti-ky Fakulty sociálních vìd UK ve spolu-práci s Federací �O v ÈR.

Konference, ji� moderoval publicistaa historik Petr Brod, se symbolicky usku-teènila v budovì, kterou jièínská �idovskáobec zakoupila v roce 1872 a v pøízemízøídila �kolní tøídu. Budovu pak jièín�tí�idé u�ívali a� do roku 1938. Dnes je zdeumístìna expozice k dìjinám èesko-�i-dovsko-nìmecké literatury.

Úèastníci se vìnovali zejména politic-kému, ekonomickému a kulturnímu kon-textu migrace èeského etnika v 19. a 20.století. V dopoledním panelu se nejprvePhDr. J. Cebe, Ph.D., zabýval èeskoumen�inou v Rakousku s pøihlédnutímk jejímu tisku. PhDr. J. Kudìla, Ph.D.,bývalý velvyslanec v Bosnì a Hercegovi-nì, hovoøil o stopách Èechù na tomtoúzemí, kde mezi krajany vynikl jako �ar-chitekt Sarajeva� jièínský rodák KarelPaøík. Mgr. P. Kourová se vìnovala èes-kému exilu v Austrálii a pøiblí�ila pøíbìhpolitické vìzeòkynì Dagmar �imkové.R. Malá promluvila o nových poznatcíchze �ivota Èechù v Itálii.

Odpolední panel se zabýval zejménaobdobím tøicátých a ètyøicátých let 20.století. PhDr. Petr Bednaøík, Ph.D., v pøís-pìvku Emigrace �idù do �anghaje zdù-raznil význam �idovských listù jako�tojediného povoleného �idovského periodi-ka v protektorátu. Doc. PhDr. J. Èechuro-vá, Ph.D., vìnovala pozornost emigracive Velké Británii a PhDr. et Ing. J. Kasí-ková osvìtlila organizaci pováleèné èes-koslovenské repatriace a reemigrace.Známý pøíbìh záchrany �idovských dìtísira N. Wintona doplnil objevnými zji�tì-ními PhDr. Ing. Z. Lyèka, bývalý èeskývelvyslanec v Dánsku.

Postavení men�in v ÈR a vztahu ÈRk men�inám v zahranièí byly vìnoványzávìreèné pøíspìvky. Mgr. D. Müllerovápøiblí�ila Tì�ínsko souvisle osídlené his-torickou polskou men�inou. Mgr. J. Pùl-pán Kheková z útvaru zmocnìnce prokrajanské zále�itosti MZV pak jednáníuzavøela zmapováním historie i souèas-nosti èeských komunit v zahranièí. (ab)

VÌSTNÍK 2/2019 23

Vera Ebels-Dolanová. Foto archiv.

Dita KrausováODLO�ENÝ �IVOT! Své vzpomínky psala pra�ská rodaèkaDita Krausová (nar. 1929) pùvodnì ang-licky pro své v Izraeli narozené dìtia vnouèata. Popisuje dìtství v Praze,vzpomíná na rodièe a kamarády, násled-nou deportaci do Terezína a poté do Osvì-timi. Po válce se Dita vrátila do Prahy, kdepotkala svého budoucího man�ela, spiso-vatele Otu B. Krause, a s ním i øadu zají-mavých postav z umìleckého prostøedí.V roce 1949 oba odjeli hromadným tran-sportem pøes Rakousko a Itálii do Izraele,kde na�li druhý domov. Vzpomínky nasvébytný svìt kibucù, na zpoèátku nesnad-ný �ivot ve zrozeném �idovském státì tvo-øí dal�í linii knihy, která se vyznaèujestøídmým a nesentimentálním stylem, je-mu� nechybí humor.

Vydalo nakl. Ikar v Praze roku 2018.Z angliètiny pøelo�ila Dagmar Lieblová.368 stran, dop. cena 323 Kè.

Bob DylanTEXTY / LYRICS 1967�2012! Bob Dylan patøí k nejvìt�ím hudebním,kulturním i spoleèenským ikonám 20.a 21. století � na jeho písnì odkazovaliBeatles i Rolling Stones, David Bowie,Leonard Cohen èi Tom Waits, ale také tøe-ba Salman Rushdie, Allen Ginsberg, Vác-lav Havel èi Barack Obama. Nemá snadani smysl vypoèítávat v�echna ocenìní,jich� se Dylanovi bìhem jeho zcela mimo-øádné tvùrèí dráhy dostalo � od mnoha cenGrammy pøes Oscara, Zlatý glóbus, Pulit-zerovu cenu, záplavu èestných doktorátùa� po Nobelovu cenu za literaturu; postaèíkonstatovat, �e vydal osmatøicet autor-ských alb, prodal pøes sto dvacet milionùdesek a jeho písnì tvoøí samotné srdce ká-nonu souèasné populární hudby. Tøísvaz-kový dvojjazyèný komplet pøiná�í kom-pletní Dylanovy texty od poèátku jehokariéry do souèasnosti, tj. od alba Bob Dy-lan z roku 1961 po poslední autorské al-bum The Tempest z roku 2012, a k tomuje�tì texty písní nezaøazené na studiováalba. Jedná se o tzv. zrcadlovou edici: na-levo Dylanùv originál, na protìj�í stránceèeský pøeklad.

Vydalo nakl. Argo v Praze roku 2018.Z angliètiny pøelo�ila Gita Zbavitelová.3 svazky, 1542 stran, dop. cena 1498 Kè.

Walter IsaacsonEINSTEINJeho �ivot a vesmír! �ádný jednotlivec tolik nepøispìl k vì-deckému pokroku lidstva a k poznánívesmíru, jen� nás obklopuje, jako AlbertEinstein. Isaacsonovo �ivé vyprávìní po-

skytuje úplný, výsti�ný a srozumitelnýportrét Einsteina ve v�í jeho slo�itosti,s géniovými nonkonformními rysy, s jehovztahem k filosofii a k nábo�enství, s vì-deckými i osobními problémy. Pøibli�ujepodstatu jeho geniality a zpùsob jeho my�-lení. Odpovídá na otázku, jak mohl paten-tový úøedník, èlovìk, který celý �ivot bo-joval s praktickými stránkami studia,otcovství, man�elství a zamìstnání, odha-lovat tajemství atomù a kosmu.

Walter Isaacson (bývalý editor èasopisTime a øeditel televizní stanice CNN) jakoprvní zpracoval Einsteinùv �ivot v celé�íøi díky tomu, �e Hebrejská univerzitav Jeruzalémì podle poslední vùle Einstei-novy nevlastní dcery uvolnila pøes 3000stran nových dokumentù, pøedev�ím Ein-steinových dopisù jeho první a druhé �enìa dìtem. Èeský doslov teoretického fyzikaJiøího Bièáka hodnotí Einsteinùv pra�skýpobyt a vliv jeho osobnosti a díla na na�ivìdu i kulturu, na osobnosti, jakými byliÈapek, Bøezina, Martinù èi �alda. Podleknihy byl natoèen seriál, jej� ÈT uvedlav minulém roce.

Vydalo nakl. Paseka v Praze roku 2018.Z angliètiny pøelo�il Martin Pokorný. 632stran, dop. cena 499 Kè (v e-shopu nakla-datelství 399 Kè, viz www.paseka.cz).

MIKVE V LIBERCI A VE ZLÍNÌ! Mìstské divadlo ve Zlínì uvádí v re�iiTerezy Øíhové drama izraelské autorky

Hadar Galronové Mikve, je� v Izraeli zís-kalo ocenìní Hra roku 2005, s úspìchemho nìkolik let uvádìlo i Stavovské divadlov Praze. Ve Zlínì je nyní na programu 15.a 21. února. Tuté� hru, v re�ii Jakuba Nvo-ty, uvádí i Divadlo F. X. �aldy v Liberci.Pøedstavení se konají 7. a 13. února.

CHAREDIM ELI�KY BLA�KOVÉ! Fotografka Eli�ka Bla�ková osm let do-kumentovala �ivot ultraortodoxní �idov-ské komunity v jeruzalémské ètvrti Mea�earim. Autorka knihy chtìla nahlédnoutdo ka�dodenního �ivota uzavøené spoleè-nosti, která má svá vlastní pravidla a záko-nitosti, pro vnìj�í svìt jen tì�ko pochopi-telné. Výsledkem její práce je publikace,ji� vydalo tøebíèské Nakladatelství Blízkov èesko-anglické verzi. 1. února od 18 ho-din se koná její uvedení v Zadní synagozev Tøebíèi, 4. února od 19 hodin ji pøedsta-ví pra�ská Leica Gallery.

AMOS OZV KNIHOVNÌ VÁCLAVA HAVLA! Veèer vìnovaný vzpomínkám na jedno-ho z nejuznávanìj�ích izraelských spiso-vatelù a intelektuálù Amosi Ozovi, kterýzemøel 28. prosince minulého roku. Hosté:Michael �antovský a Alice Horáèková.Koná se 18. února od 19 hodin v KVH(Ostrovní 13, P 1).

ADAM BEN EZRA V JAZZ DOCKU! Izraelský kontrabasista, pozoruhodný sa-mouk Adam Ben Ezra èerpal z rùznorodýchhudebních vzorù (J. S. Bach, Sting neboChick Corea), aby se nakonec vydal vlastnícestou, do které pøidal vlivy jazzu, latinya støedomoøské hudby. Vystoupí 25. únoraod 19 hodin v pra�ském klubu Jazz Dock.

ASCHEROVI V UMPRUM! Pra�ské Umìleckoprùmyslové muzeumotevírá 15. února výstavu mapující dílopra�ských rodákù, man�elù Zika a LídyAscherových. Zatímco u nás jsou neznámí,v západní Evropì zùstávají více ne� sedm-desát let synonymem �pièkového textilníhodesignu. Po odchodu z Èeskoslovenskapøed nacistickou perzekucí v roce 1939 sejim podaøilo vybudovat v Londýnì úspì�-nou firmu specializovanou na odìvní látky.Z textilií firmy Ascher vytváøeli své kolekcefrancouzské, britské a italské módní domy(Dior, Balenciaga, Lanvin, Cardin , Y. S.Laurent, Sassoon nebo Fabiani. Svìtovouproslulost jim té� pøinesla kolekce luxus-ních ti�tìných �átkù (tzv. squares), kterézhotovovali podle návrhù významnýchumìlcù, mezi nì� patøili Henry Moore,Henri Matisse, André Derain a mnozí dal�í.Výstava potrvá do 15. záøí.

24 VÌSTNÍK 2/2019

KNIHY VÝSTAVY

UDÁLOSTI

�IDOVSKÁ OBEC PRAHA(Maiselova 18, velký sál)Káva o pùl ètvrté ! Ve ètvrtek 7. února pøijal pozvání na�Kávu� filmaø, novináø a fotograf, re�iséra scenárista, který �ije pìtatøicet let v Paøí�ia �estnáct let pùsobil jako generální øeditelÈeských center, dr. Michael W. Pospí�il. ! V úterý 26. února mezi nás pøijde pøed-ní èeský neuropatolog a publicistaMUDr. Franti�ek Koukolík, DrSc.,FCMA, autor knihy Vzpoura deprivantù.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPAuditorium (Maiselova 15, 3. patro)! Není-li uvedeno jinak, zaèínají poøadyv 18 hodin a je na nì volný vstup.! 6. 2.: Souèasný Izrael v románech Asa-fa Gavrona. Izraelský spisovatel AsafGavron (1968) se ve svých knihách èastovyjadøuje k palèivým tématùm Izraele. Jakizraelská spoleènost nahlí�í na fenoménosadnictví? Jaký byl �ivot v Izraeli za dru-hé intifády? O tìchto i dal�ích tématech po-hovoøí pøekladatelka Magdalena Køí�ová(rozhovor s autorem viz Rch 7/2018). Za-zní úryvky z tohoto románu i z chystanéhopøekladu dal�ího Gavronova titulu s pra-covním názvem Smrt na jazyku v podáníHanu�e Bora.! 10. 2. (nedìle) od 14 hodin: Dílna prodìti � na dvoøe OVK. Arje slaví Tu bi-�vat(Nový rok stromù). Spoleènì si budeme vy-právìt o tom, proè �idé v Izraeli zasazujív tento den nové stromy. Prohlídka: Starý�idovský høbitov. Vstupné 50 Kè. ! 12. 2.: Plynové vozy a nacistická tech-nologie koneèného øe�ení. Pøedná�ka his-torika Vojtìcha Kyncla z Historickéhoústavu AV ÈR je souèástí pøedná�kovéhocyklu k nové stálé expozici Cesty bez ná-vratu. Deportace �idù z èeských zemí1939�1945 v areálu Pinkasovy synagogy.! 13. 2. Zpravodajství z Orientu, zpravo-dajství v Orientu. Televizní reportér a bý-valý blízkovýchodní zpravodaj Èeské tele-vize a autor knihy Za oponou války JakubSzántó pøiblí�í pozitiva i úskalí novináø-ské práce v Orientu. Vysvìtlí rozdíly vevnímání �urnalistiky v Evropì a na Blíz-kém východì a pøidá i nìkolik osobníchpøíbìhù naèerpaných za svého reportér-ského pùsobení v tomto slo�itém regionu(rozhovor s ním viz Rch 12/2018).! 14. 2. od 19.00: �idovská hudba prodvì violoncella / Dominika Weiss Ho�-ková a Jiøí Ho�ek. Koncert violoncellovékompozice �idovských skladatelù 19.a 20. století v podání pøedních èeskýchvioloncellistù Dominiky Weiss Ho�kovéa Jiøího Ho�ka. Bìhem programu zaznískladby Jacquese Offenbacha, Noama

Sheriffa, Jiøího Ho�ka a Davida Poppera.Vstupenky lze zakoupit v pøedprodejiv Maiselovì synagoze, v Informaènímcentru muzea (Maiselova 15, Praha 1),v síti Ticket Art, Prague Ticket Office a nawebových stránkách �MP, kde naleznetei kompletní program koncertu. Koná sev Maiselovì synagoze (Maiselova 10, P 1);vstupné 230 Kè / 150 Kè. ! 26. 2. Váha inkoustu. Dvì �eny, kteréod sebe dìlí celá staletí � profesorka histo-rie zkoumající vzácné �idovské rukopisynalezené v genize jednoho londýnskéhodomu a �idovská dívka, která v 17. stoletípøichází do Londýna se slepým rabínema dostává svolení pùsobit jako písaøka.Nejnovìj�í román americké �idovské au-torky Rachel Kadishové vypráví o obì-tech, které obì �eny musely pøinést, abynaplnily svá �ivotní poslání. Knihu pøed-staví pøekladatelka Zora Freiová a redak-torka nakladatelství Host Ivana �ele�ov-ská. Úryvky pøeète Tat�ána Medvecká.Kniha bude k prodeji za zvýhodnìnoucenu.! 27. 2. Jak Tóra nahlí�í na posti�ení.Jsou fyzická a mentální posti�ení souèástíbo�ího plánu se svìtem tak, jak je popiso-ván v Tóøe? A pokud ano, má být na tato po-sti�ení nahlí�eno jako na po�ehnání, nebokletbu? Pøedná�ka Yechiela Bar-Chaima,bývalého øeditele American Jewish JointDistribution Committee (JOINT) pro oblaststøední a jihovýchodní Evropy. V anglièti-nì s èeským pøekladem.! 28. 2. Pìt veèerù s Billym Wilderem: Po-jistka smrti. První èást stejnojmenného cyk-lu filmové historièky Alice Aronové sebude vìnovat vzpomínkám na mládí, kteréstrávil tvùrce, scenárista, re�isér a producentBilly Wilder (1906�2002) v Evropì pøed-tím, ne� v roce 1934 emigroval do Holly-woodu. Pojistka smrti (USA 1944, 107min.) vypráví pøíbìh zdánlivì dokonalévra�dy. Tento mistrovský temný thriller bylnatoèen podle skuteèné události, ve spolu-práci se spisovateli Jamesem M. Cainem(1892�1997) a Raymondem Chandlerem(1888�1959), který si ve filmu zahrál malourolièku. Anglicky s èeskými titulky.! Výstava v prostorách OVK: Ne� se v�ezmìnilo. Výstava díla amatérského fotogra-fa Kurta Bardo�e (1914�1945) z brnìnské�idovské rodiny, jen� byl zavra�dìn v Da-chau. Jeho snímky, poøízené na pøelomu tøi-cátých a ètyøicátých let 20. století, odrá�ejí-cí klasické trendy meziváleèné fotografie,témìø zázraènì pøe�ily dramatické zvraty20. století. Od 4. 2. do 29. 3. 2019.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MP V BRNÌtø. Kpt. Jaro�e 3, Brno! Není-li uvedeno jinak, konají se poøadyod 17 hodin a vstupné èiní 30 Kè.! 5. 2.: �idovka: promítání dokumentární-ho filmu a diskuse s tvùrci. Re�isér a kame-raman Petr Baran zachytil �ivotní pøíbìhAlexandry Strnadové, která se narodila dopováleèných padesátých let v brnìnské �i-dovské rodinì. ! 18. 2.: Biblické pøíbìhy a psychologie.Bible je souborem knih rùzných �ánrùa témat. Pøedná�ka kulturolo�ky a hebra-istky Terezie Dubinové posluchaèùmzprostøedkuje psychologický rozmìr pøí-bìhù biblických hrdinù a hrdinek, je� mo-hou dodnes být inspirací a pouèením.Zvlá�tní rozmìr interpretace pøíbìhù zís-kají, kdy� je èteme v pùvodním jazycehebrejské Bible. ! 19. 2.: Ze �ivota �idù II: Tradièní o�a-cení. S pravidly tradièního odívání poslu-chaèe seznámí správce pra�ského Nového�idovského høbitova Chaim Koèí, kterýsouèasnì vykonává rituální dozor nad ko-�er stravou pro Pra�ský rabinát a je v Èes-ké republice pøedsedou Chevra kadi�a.! 24. 2. (nedìle) v 10.30 hodin, Nezamy-slova 27, Brno-�idenice: Medvídek Dubipøed tøímetrovým obrem. Dílna pro dìtina téma pøíbìhu Davida a Goliá�e.! 25. 2. Smích skrze slzy I: Váleèná létaa Klavírní trio e-moll op. 67. Cyklus fasci-nujících pøíbìhù o tom, jak se zaujetí �idov-skou kulturou i odhodlání bránit její tì�cezkou�ené nositele zrcadlí v osudech a tvor-bì sovìtského hudebního skladatele Dmitri-je D. �ostakovièe. Cyklem pøedná�ek s hu-debními ukázkami posluchaèe provedemuzikolog a hudební kritik Jan �paèek.! 28. 2.: Domy vìènosti X: Boskovicea Lomnice u Ti�nova. V desátém dílu pøed-ná�kového cyklu vìnovaného moravským�idovským høbitovùm pøipomene publicist-ka a fotografka Helena Bretfeldová dvaz nejkrásnìj�ích a nejpùsobivìj�ích, situo-vaných v podhùøí Drahanské vrchoviny.! V únoru lze v sále OVK Brno zhlédnoutvýstavu fotografií Martiny Jano�ové Re-kviem za Vlnìnu. Textilní továrna Vlnìna,spojená s rodem Löw-Beerù, od 19. stoletía� do arizace provozovaná rodinou Stiass-ny a pøestavìná Ernstem Wiesnerem, bylajedním z nejrozsáhlej�ích komplexù nazpracování vlny v Brnì. Aè se památkáøisna�ili o zapsání Vlnìny mezi památkovìchránìné objekty, neuspìli a na jaøe 2016byla zahájena demolice areálu. V souèas-nosti zde vzniká kanceláøské a obchodnícentrum. Fotografie M. Jano�ové mapujípostupný zánik tohoto výjimeèného místa.Vstup volný.

VÌSTNÍK 2/2019 25

KULTURNÍ POØADY

LAUDEROVY �KOLY V PRAZE! Uèící se uèitelé: Ve støedu 19. prosince2018 probìhl pod vedením Michala Dvoøá-ka workshop techniky mindfulness (v�íma-vosti) pro uèitele. Ve tøech hodinách se uèi-telé seznámili s konceptem mindfulnessa vyzkou�eli si nìkolik technik v�ímavosti. ! Semináø v Jeruzalémì: Na pøelomuobèanského roku se v Jeruzalémì uskuteènilvýjimeèný semináø pro uèitele �idovskýchstudií a hebrej�tiny, poøádaný izraelskouNárodní knihovnou za podpory Rotschildo-vy nadace. Zúèastnili se ho uèitelé z celéEvropy a byl zamìøený na �idovské svátkya na mo�nost vyu�ít pøi jejich výuce materi-ály, které jsou v knihovnì k dispozici (ruko-pisy, mapy, ilustrace, fotografie, plakáty, hu-dební nahrávky). Bohaté materiály izraelskéNárodní knihovny jsou zájemcùm k dispo-zici na stránkách www.nli.org.il.! Ze �kolní modlitebny: Na konci pro-since jsme bìhem ranního studentského�achritu uspoøádali slavnostní Simchat Ta-nach, pøi kterém v�ichni studenti primya 6. Z dostali z rukou rabína E. K. Sidonanový �kolní Tanach. ! �achrit: Od prosince díky pomoci rabí-na Sidona a Jakuba Schwaba poøádáme ve�kole ka�dý ètvrtek od 7.30 ráno student-sko-rodièovský �achrit ve �kolní modli-tebnì. Na modlitbì jsou vítáni v�ichni bezohledu na vìk nebo zku�enosti. Více in-formací vám rádi sdìlí rabín Sidon, J. Sch-wab nebo Gafna Váòová.! Dar �kolní knihovnì: Pøedseda Rady�koly L� pan R. Salomonoviè zprostøedko-val dar od Lilly Reiser, obèanky USA. PaníReiser se rozhodla podpoøit �kolní knihovnu� dar 10 tisíc dolarù zajistí doplnìní knihov-nického fondu (2019�2021), koupi novýchúlo�ných prostor a mzdové náklady spojenés ètenáøským klubem. Knihovna tak od ny-nìj�ka nese jméno této donátorky.! In medias res: Dne 19. února se v L�koná ji� 5. roèník konference In medias res,Do støedu vìci, v rámci ní� studenti zvou do�koly zajímavé osobnosti. Letos pøijdou na-pøíklad primáøka domácího hospice Cestadomù Irena Závadová, choreograf a taneèníkPetr Zuska èi pøekladatel a øeditel KnihovnyVáclava Havla Michael �antovský.

BESEDAS DR. DANIELEM LÖW-BEEREM! Nadaèní fond Archa � rodiny Löw-Beera Oskara Schindlera � vás ve spoluprácis Federací �idovských obcí v ÈR srdeènìzve na besedu se zakladatelem a pøedsedouNadaèního fondu Archa, Dr. DanielemLöw-Beerem. Koná se ve støedu 20. únoraod 17 do 19 hodin v restauraci �alom v �i-dovské radnici (Maiselova 18, P 1).

Z bývalé textilní továrny v Brnìnci, v ní�

a� do svého útìku pøed nacisty v roce1938 úspì�nì podnikala �idovská rodinaLöw-Beerových, se stal koncentraèní tá-bor. Za druhé svìtové války zde bylozachránìno 1200 �idovských �ivotù. Dopovìdomí veøejnosti se továrna dostalapøedev�ím díky oscarovému filmu StevenaSpielberga Schindlerùv seznam (1993).

NF Archa má dvì priority � zachránita vybudovat památník Schindlerovy Ar-chy, holokaustu a Löw-Beerovy textilkya podporovat aktivity, které pøinesou pro-spìch obyvatelùm Brnìnce a �ir�ího regio-nu. Zamý�lený projekt je zalo�en na obno-vì partnerství mezi místními obyvatelia rodinou Löw-Beerových.

Bìhem besedy, moderované Janem Fin-gerlandem, Dr. Daniel Löw-Beer pøedstavízámìry NF Archa a uvítá va�e pøipomínky.Podrobnosti o Nadaèním fondu Archa na-leznete na webových stránkách www.arks-foundation.net.

NADACE HAGIBOR: PØÍSPÌVKY NA ROK 2019! Správní rada Nadace Hagibor vyhla�ujevýbìrové øízení na nadaèní pøíspìvky prorok 2019:

Témata: podpora pro zlep�ení a zaji�tìní�ivota seniorù, zejména obìtí holokaustua osob dotèených holokaustem; podporazdravotních a sociálních slu�eb urèenýchpøedev�ím pro pøe�iv�í �oa. �ádosti o na-daèní pøíspìvek musí být podány na pøede-psaném formuláøi Nadace Hagibor. Termínuzávìrky je stanoven na 30. záøí 2019.

Bli��í informace a formuláøe jsou k dis-pozici na e-mailu: nadace.hagibor@kehilaprag.cz; www.kehilaprag.cz/cs/stranka/nadace_fondy/nadace_hagibor nebo u Rena-ty Klodnerové, telefon: 736 418 575.

KULTURNÍ PROGRAM DSP HAGIBOR! 4. 2. od10.30: Kontrabasové matiné: IndiStivín (kontrabas), Alice Springs (klavír).! 6. 2. od 15.15: Vystoupení Pra�skýchma�oretek.! 27. 2. od 10.30: Veselí zpìváci, úèinku-je seniorský sbor Remedium Praha. ! Výstavy: Co se do ON neve�lo � foto Pet-ra Balajky, Hagibor � Místo, lidé a pamìt�.

OD POLOLETÍ S BESAMIM! I v polovinì roku lze zaèít s pravidelnouvýukou izraelských lidových tancù, at�jstezaèáteèník nebo ji� izraelské tance znáte.Výuka probíhá ka�dý ètvrtek od 19 do22.00 v Z� Jiøího z Podìbrad, Praha 3. Víceinformací poskytnou www.besamim.cz,e-mail besamim@volny.cz, tel.: 603 852 917.Tì�íme se na vidìnou! Ondøej Novák

VÝZVA! Hledáme potomky pana Jiøího Gold-schmida, narozeného 30. ledna 1925. Vo-lejte, prosím, 226 235 051, e-mail: fanto-va@kehilaprag.cz. Eva Fantová

PAMÁTNÍK V BEÈOVÌ NAD TEPLOUJsem dlouholetým pøíznivcem �O Karlo-vy Vary a tam jsem také poznal MUDr.Jarmilu Weinbergerovou. Tato nyní 95letápaní �la s dal�ími �idovskými �enamiv bøeznu roku 1945 na pochodu smrti údo-lím øeky Teplé. V Beèovì nad Teplou pøe-nocovaly ve stodolách.

Po tomto zji�tìní jsem se zaèal o celouvìc více zajímat, mimo jiné také z titulusprávce obnoveného �idovského høbitova.Díky vyprávìní místní rodaèky jsem zjistil,�e ne�t�astníci, kteøí v Beèovì a okolí v roce1945 zahynuli, byli exhumováni, soudnìohledáni a v letech 1946�1947 pohøbeniv hromadném hrobì na mìstském høbitovì.

Badatelé dlouho upozoròovali na zneu�itíkomunistickou propagandou. Ta vztyèilanad hrobem stélu s pìticípou rudou hvìzdous nápisem �Èest padlým hrdinùm�.

To celá léta vyvolávalo dojem, �e jdeo hrob rudoarmìjcù, padlých v bojícho Beèov. Beèovem sice procházela demar-kaèní linie, ale podle dostupných pramenùzde �ádní ru�tí vojáci nezahynuli.

Díky získání zá�tity hejtmanky Karlo-varského kraje a ve spolupráci s místosta-rostou Beèova a �idovskou obcí v Karlo-vých Varech se mi za pomoci T. J. SokolKarlovy Vary, dobrovolných hasièù Beèo-va nad Teplou, ZU� Josefa Labitzkéhoa dal�ích obìtavých lidí podaøilo historic-kou le� napravit. Proto zde byl dne 28. øíj-na 2018 slavnostnì odhalen památník snápisem �Vìnováno pøedev�ím �idov-ským obìtem pochodù a transportù smrtiz roku 1945�.

Pøedseda karlovarské �idovské obce Pa-vel Rubín pøeèetl modlitbu El male racha-mim. Osobní úèast pamìtnice, paní doktor-ky Jarmily Weinbergerové, která proneslanìkolik vìt vzpomínek, byla dùstojnýmvyvrcholením ceremonie a pøítomné veli-ce dojala. Dìkuji vøele v�em, kteøí k dù-stojnému prùbìhu této vzpomínkové akcepøispìli. Ing. Jaroslav Luk�ík

26 VÌSTNÍK 2/2019

VÝZVY, ZPRÁVYINZERCE

�NO BRATISLAVAVo februári oslávia: pani Eva Bergendiová� 81 rokov; pani Eva Bihellerová � 71 ro-kov; pán Juraj Bock � 83 rokov; pani Zuza-na Diamantová � 81 rokov; pani Irena Gala-nová � 91 rokov; pán Peter Gavora � 77rokov; pán Jozef Kopelmann � 72 rokov;pani PhDr. Zuzana Paliderová � 80 rokov;pán PhDr. Pavol Polák � 94 rokov; pánIng. Igor Rintel � 60 rokov; pani AgnetaSchauerová � 71 rokov; pán Ing. Pavol Ska-lický � 70 rokov; pani Valéria Slámová � 91rokov; pán Karol Slnek � 70 rokov; paniMarta Szilárdová � 96 rokov; pani KarolínaSzóradová � 70 rokov; pani Judita �ándoro-vá � 83 rokov; pani Magda �imková � 91rokov; pani Dalma �pitzerová � 94 rokov;pán Ján �trasser � 73 rokov; pán Milan Va-lá�ek � 72 rokov, a pán JUDr. Ivan Werner �73 rokov. Ad mea veesrim �ana!

Úmrtí:Dòa 11. 12. 2018 zomrela pani Al�betaSchicková, rod. Tauberová. Pochovanábola dòa 13. 12. na �idovskom cintorínev Bánovciach nad Bebravou.

Zichrona livracha! L. Somogyi

�O BRNOV únoru oslaví své narozeniny: paní SaraBlau, nar. 17. 2. � 18 let; paní Hana Fis-cher, nar. 17. 2. � 71 let; David JoshuaOndra, nar. 16. 2. � 9 let; pan Alois Plaèek,nar. 18. 2. � 82 let; pan Jan Rybáø, nar.17. 2. � 72 let; pan Petr Urban, nar. 9. 2. �60 let, a paní Milada Winklerová, nar. 1. 2.� 70 let. Ad mea veesrim �ana!

�O KARLOVY VARYV únoru slaví: paní Jana Novotná, nar.20.2. � 45 let, a paní Mgr. Alena Závorová,nar. 2.2. � 56 let. Ad mea veesrim �ana!

�NO KO�ICEVo februári oslávia: pán Tomá� Borový �73 rokov; pán MUDr. Ladislav Burger 70rokov; pán Ka�imír �tefan � 67 rokov;pán Ing. Peter Kolar � 68 rokov; pán Er-win Löwy � 64 rokov; pani Eva Pavljuko-vá � 72 rokov; pán Ing. Daniel Riemer �71 rokov; pani MUDr. Mária Rzounková �72 rokov; pani Ing. Viera Veselová � 72rokov, a pani Etela Bergerová � 62 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

�O LIBERECV únoru oslaví narozeniny paní ReneéDvoøáková, nar. 13.2. � 88 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OLOMOUCV únoru oslaví �ivotní jubileum: paníMUDr. Ruth Potì�ilová, nar. 3.2. � 86 let;

sleèna Kristýna Neumannová, nar. 5.2. � 14let, a paní Helena Weil, nar. 22. 2. � 71 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PLZEÒV únoru oslavují: paní Iveta Èechová � 51let; paní RNDr. Ruth Hálová � 93 let; panIng. Zdenìk Roubíèek � 67 let; paní EvaVáclavíková � 86 let; pan David �áèek � 14let, a sleèna Ester �áèková � 15 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PRAHAV únoru oslavují tito na�i èlenové: panPetr Brandeiský, nar. 6.2. � 89 let; panFranti�ek Freimann, nar. 19.2. � 81 let;pan Aron Chaplik, nar. 24.2. � 81 let; paníVìra Jílková, nar. 1.2. � 97 let; paní Hele-na Klímová, nar. 3.2. � 82 let; paní VìraMilcherová, nar. 15.2. � 95 let; paní AlenaSmolíková, nar. 9.2. � 81 let; pan RobertStein, nar. 10.2. � 84 let; paní Soòa Stej-skalová, nar. 3.2. � 94 let; paní Emma�ternová, nar. 10.2.� 96 let, a paní HelenaValíková nar. 5.2. � 88 let.

Ad mea veesrim �ana!

Úmrtí:Dne 6. ledna zemøel ve vìku 82 let panRNDr. Tomá� Gichner, Dr.Sc. Pracovaljako dobrovolník na sociálním oddìlení�OP.

Zichrono livracha! Dr. L. Budlovská

�NO PRE�OVVo februári oslávia narodeniny: paniIng. Bianka Horváthová � 72 rokov; paniErika Tomková � 69 rokov; pán PavelGregu� � 62 rokov, a pani Helena Marto-nová � 76 rokov. Ad mea veesrim �ana!

RIMAVSKÁ SOBOTAVo februári oslávia: pani Klára Barancová� 64 rokov; pán Vladimír Bure� � 77 rokov;pán Tomá� Friedmann � 72 rokov; paniMUDr. Iveta Kyse¾ová � 63 rokov; pán Voj-tech Roth � 79 rokov, a pán Ing. �tefan Sza-bó � 68 rokov. Ad mea veesrim �ana!

�O TEPLICEV únoru oslaví své narozeniny: pan Mi-chael Lichtenstein, nar. 23.2. � 68 let,a paní Ivana Mertová, nar. 12.2. � 27 let.

Ad mea veesrim �ana!

�NO TRENÈÍNVo februári oslávi pán Ing. Jozef Beck �66 rokov. Ad mea veesrim �ana!

�O ÚSTÍ NAD LABEMV únoru oslaví narozeniny paní Mgr.Zdeòka Matièková, paní Vìra Novotná,paní Hana Kumperová, paní Jana Krauso-vá, Bc.; paní Lucie Vandas; pan Mgr. Vla-dimír Matièka a pan Mgr. Pavel ¡Tupek.

Ad mea veesrim �ana!

DOKUMENTACE HØBITOVÙMORAVY A SLEZSKAHmotné památky �idovského kulturníhodìdictví podléhají v èase pomalé zkáze,nejvíce je to patrné na náhrobních kame-nech. A tak po fázi stavebnì-restaurá-torských oprav zanedbaných nemovitostípøi�lo na øadu provádìní dokumentacev rùzných formách � písemné, fotografic-ké a filmové. Stalo se to zále�itostí rùz-ných institucí, hlavnì �idovských obcí, alei aktivních jednotlivcù. Jen tak budou probudoucnost zachovány kulturnì-historickéinformace �skryté� v textech náhrobníchkamenù. Dnes u� mají v�echny �idovskéhøbitovy na území Moravy a Slezska vy-hotoven plán rozmístìní náhrobkù (dohro-mady jich je témìø 50 tisíc).

Dal�í stupeò pøedstavuje pøepis textù nanáhrobcích, nejlépe vèetnì kvalitní digi-tální fotografie. Takových dokumentacíje ji� k dispozici nìkolik desítek, ale po-vìt�inou jsou nesnadno pøístupné nebovùbec nepøístupné. Koordinace spoèívajícív soustøedìní a zpøístupnìní dokumentacíhøbitovù na Moravì ve Slezsku se ujala�idovská obec Brno na svých webovýchstránkách https://cemeteries.zob.cz/.

Z celkového poètu 80 pohøebi�t� obsa-hují nyní tyto stránky 47 dokumentova-ných lokalit, na dal�ích osm pøístupnýchjinde je odkazováno, dokumentace dvouhøbitovù je sice zpracována, ale majitelemnezpøístupnìna, v �esti pøípadech jde ji�jen o zbytek likvidovaného høbitova s mi-nimem (1�3) náhrobkù. Zbývá tedy je�tì17 høbitovù, pro nì� by v dohledné dobìmìla být potøebná dokumentace vyhotove-na, pøípadnì dokonèena. Na vylep�ovánía kompletaci webové stránky se stále pra-cuje, pøièem� její autoøi Jaroslav Klenov-ský (obsahová èást) a Jaromír Hejl (poèí-taèová stránka) budou vdìèni za pøípadnéopravy a doplòky. J. Klenovský

VÌSTNÍK 2/2019 27

ZPRÁVY Z OBCÍ

PØEDSEDKYNÌ POLSKÝCH OBCÍ V pùli ledna se konaly volby do vedeníSvazu polských �idovských obcí (obdobana�í Federace �O). Její pøedsedkyní se sta-la Monika Krawczyková, právnièka, od-bornice na restituce �idovského majetkua dlouholetá �éfka Nadace pro ochranu �i-dovského dìdictví, èlenka mnoha meziná-rodních �idovských organizací. Plánuje, �edo fungování svazu postupnì zavede re-formy. Z døívìj�ího pùsobení zná dobøerestituèní jednání s polským státem, kteráse táhnou od devadesátých let. Navrácenímajetku a dobré hospodaøení s ním pova-�uje za zásadní pro udr�ení nábo�enskýcha kulturních aktivit obcí i pro ochranu pa-mátek, roztrou�ených po celém Polsku.

BEZ PARALYMPIKÙ Z IZRAELEMalajsie odmítla úèast izraelských para-lympijských sportovcù na svìtovém po-háru v plavání. Malajsijský premiér Ma-hathir Mohamad v lednu prohlásil, �ejeho zemì napøí�tì znemo�ní ve svýchsoutì�ích úèast v�em izraelským spor-tovcùm, a vláda oznámila, �e jednáz �humanitárních dùvodù� a v zájmu�boje za utlaèované�. Výsledky soutì�epøitom budou mít zásadní vliv na úèastpøi letní paralympiádì v Tokiu 2020.

ANTISEMITISMUS V ØECKUIzraelská velvyslankynì v Øecku Irit BenAbba 27. ledna pøi shromá�dìní v Soluniu pøíle�itosti Mezinárodního dne památkyobìtí holokaustu pøipomnìla, �e v zemi sebìhem uplynulého roku událo 15 antise-mitských útokù. Patøí k nim opakovanépo�kozování památníku soluòských �idùumístìného v univerzitním kampusu, na-posledy dva dny pøed pietním shromá�dì-ním. Sílící aktivitu extremistù pøipisujeIrit Ben Abba i pøedstavitelùm øecké orto-doxní církve, kteøí antisemitské výpady,vandalismus ani nenávist k imigrantùmdosud nikdy neodsoudili.

PRAVICOVÉ DEMONSTRACE V OSVÌTIMIBìhem ka�doroèní ekumenické ceremo-nie k Mezinárodnímu dni památky obìtíholokaustu, je� se 27. ledna konala sou-èasnì s pøipomínkou výroèí osvobozeníbývalého vyhlazovacího tábora v Osvìti-mi-Bøezince, demonstrovali v Osvìtimipol�tí pravicoví nacionalisté. Stalo se topoprvé, kdy krajní pravice pøi osvìtimsképietì zasáhla. Demonstranty vedl PiotrRybak, známý tím, �e roku 2015 zapálilpøi protimuslimských protestech figurínu

ortodoxního �ida (pozdìji vysvìtlil, �e fi-gurína mìla pøedstavovat George Soro-se). Tentokrát protestoval proti dùrazu,jen� se prý pøi pøipomínání obìtí holo-kaustu �klade na �idovské obìti�.

SPEEROVA DCERA POMÁHÁDcera Hitlerova dvorního architekta Al-berta Speera, pedago�ka, sociolo�ka a po-litièka Hilde Schrammová (82), se sna�ínapravit rodinnou povìst. Roku 1994 za-lo�ila Nadaci návrat (Stiftung Zurückge-ben), která podporuje �idovské �enyv umìní a vìdì. Kapitál na tuto pomoczískala zprvu z prodeje obrazù, zdìdìnýchpo otci, které si nechtìla ponechat. Po jejívýzvì pak dal�í peníze pøi�ly z prodejepøedmìtù, které lidé na�li v domácnostecha nebyli si jisti jejich pùvodem. Schram-mová tak chtìla mj. upozornit na to, jaknacisté �idy pøedtím, ne� je zavra�dili,okrádali, ale i na to, �e aè vìt�ina �idov-ských obìtí nebyla nijak zvlá�t�majetná,Nìmci z nich profitovali. Nadace dosudzískala 500 000 eur, je� pou�ila na 130projektù (vznik filmù, knih, dìtských di-vadel, výstav), i na pomoc imigrantùm.

ZÁKAZ RITUÁLNÍ PORÁ�KYV belgickém Vlámsku vstoupil v platnostzákon zakazující muslimský a �idovský

zpùsob rituálního porá�ení zvíøat a od záøíse ho chystá zavést také Valonsko. Zákonnaøizující omráèení zvíøete pøed porá�kouu� platí ve Slovinsku, �védsku, Norsku,Dánsku a na Islandu. Polsko zákon pøijaloa následnì zase zru�ilo poté, co ho justiceoznaèila za protiústavní. Nìmecko a Ni-zozemsko tento zpùsob povolují, ov�empouze pro potøeby místní komunity, niko-li na export.

SLÁVA JIDI�K pìti finalistùm na leto�ní hudební cenuGrammy patøí album nazvané Yiddish Glo-ry, které v loòském roce vydalo naklada-telství Six Degree Records. Zahrnuje na-hrávky jidi� písní, které za druhé svìtovéválky shromá�dili v zoufalých podmín-kách v Kyjevì ruský �idovský etnomuzi-kolog a znalec jidi� Mojsej Beregovskij(1892�1961) a jeho vìdecký tým. K vydá-ní nahrávek nedo�lo døíve, nebot�Beregov-ského roku 1950 zatkly sovìtské orgánykvùli ��idovskému nacionalismu� a posla-ly ho do vìzení, jeho archiv zkonfiskovaly.Ten byl nalezen a� v devadesátých letechv Ukrajinské národní knihovnì V. I. Ver-nadského a díky práci jidi�istky profesorkyAnny Shternshisové z Torontské univerzi-ty a hudebníka a znalce jidi� Pavla Lionabyly písnì zrekonstruovány. Nahráli jea nazpívali pøední svìtoví muzikanti, z ni-ch� nìkteøí emigrovali z bývalého Sovìt-ského svazu. Mezi písnìmi jsou ty, kteréslo�ili a zpívali �idov�tí vojáci Rudé armá-dy, partyzáni, uprchlíci, pøe�iv�í ukra-jinských ghett a nacistických ukrutností,písnì lyrické, �alostné, ale i humorné a sa-tirické. (am, ztis.cz)

Vydává Federace �idovských obcí v ÈR, Maiselova18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz Re-dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, te-lefon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes @sefer.cz. Redakce: Alice Marxová (�éfredaktorka), Jiøí Da-níèek. Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna To-má�ková. Vychází mìsíènì, nevy�ádané rukopisy senevracejí. Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøed-platitele provádí v zastoupení vydavatele spoleènostÈeská po�ta a. s. Objednávky na bezplatné infolinceÈeské po�ty 800 300 302 nebo 954 302 007 (16), pí-semnì na adrese: Èeská po�ta, s. p. oddìlení perio-dického tisku Ol�anská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail:postabo.prstc@cpost.cz. Pøedplatné pro SlovenskoMAGNET press, Slovakia s.r.o. P.O. Box 169, 830 00Bratislava, tel.: 00421-2-67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30), e-mail: predplatne@ press.sk. Pøedplatné do zahranièí vyøizuje administrace Ro�chode�. MKÈR E922, ISSN 121074 68. Toto èíslovychází 1. 2. 2019. Cena 20 Kè (0,90 �)

28 VÌSTNÍK 2/2019

ZPRÁVY ZE

SVÌTA

Album Sláva jidi�, kandidát na Grammy. Foto archiv.