Balada z Hadrů

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Classic book in Czech

Text of Balada z Hadrů

  • BALADA Z HADR Divadlo o prokletm bsnkovi v patncti obrazech 1935 Ncessit fait gens mesprendre Et faim saillir le loup du bois. Franois Villon Le Grand Testament (XXI) Pedmluva Ve svtov historii vyskytuj se obdob, kter vyhlej jako paenit lidskch neest, patnost a skoro apokalyptickch hrz. Obdob, kdy svt se bav tm, e si nasazuje pitvorn masky vlastnch karikatur, vyplazuje sm na sebe jazyk a krout se v hrbat zrdnosti jakoby v kivm zrcadle. Obdob bohuel symetrick, jejich bda a zlo ignoruj intervaly stolet, kter je dl. Obdob, jejich ohavnost je vodou na mln vem pesimistm a skeptikm, kte by rdi usvdili lovka z jeho nenapraviteln niemnosti. Vzpomnme rozkleben hrzy, je obrtila svt naruby na konci ticetilet vlky a promnila jej v Labyrint svta. Z Labyrintu vedl Komensk sv horliv tene do Rje srdce, do evangelick nadje v lep d, do obnoven zbonosti, kter byla prvnm vzdlenm stupnm k liberalistick morlce. Pi kadm z tchto djinnch kataklyzm, kdy dosud platn hodnoty se hrout, jako by uvnit byly shnily, ozv se souasn njak nov hlas, kter zn ist a hls pchod lepho svta. V dnenm ohavnm karnevalu dikttor, obludnch kapitlu a vce ne stedovk bdy, v rozvratu mck morlky a v blzinci hospodsk bezmocnosti, v groteskn nesrovnalosti mezi zzraky vdeckho rozumu a tnmi politickho fanatismu, v celm tom Labyrintu dvactho stolet objevuje se nm zase nadje na nov spoleensk d, jen slibuje sociln spravedlnost odmnit svt za utrpen tchto dn. Z tchto historickch souvislost vychz nae nov satira, kterou jsme nazvali Balada z hadr. Pedstavme-li si Francii na zatku 15. stolet, kdy tzv. stolet vlka rozvrtila hospodsk ivot zem, kdy slabosk vlda Karla VII. jet pomhala ji tak hlubokmu rozkladu crkve a kdy lid krut doplcel na zloinnou neschopnost vldnouc tdy, nalzme spoustu divadeln vdnch analogi se souasnou dobou. V tto dob, kdy v zpadn Evrop konila perioda stedovk mystiky gotick civilizace, lmaly se poprv principy kesansk rezignace a na jejich msto nastupoval renesann kult svobodnho lovka. Je to doba komplikovanho a krutho zlomu. Smrt, kter a dosud byla v kesanskm svtovm nzoru pokldna za radostn vysvobozen z pozemskho plahoen, mn barvu. Stv se zlm snem renesannch rozkonk, kte sice u ij pohansky, ale jsou dosud obklopeni gotickm dekorem, v nm kostlivec vol k stejnmu osudu Csae i Slepce, Papee i ebrka, Nevolnka i Ryte. A v tto chvli objevuje se Franois Villon, bsnik, jen proel ivotem jako skuten prolet sv doby, potceje se neustle mezi lskou a ibenic, mezi krsou a smrt. Jsme daleci toho, abychom snad po vzoru dekadent z konce minulho stolet se sklnli ped seznamem jeho delikt v jaksi nejasn touze po ohromen mka. Vidme ve Villonovi zzrak bsnick intuice, kter v tomto dvnm rozbesku socilnho mylen prvn se dovedla vzept spoleensk nespravedlnosti a nevidt rezignovan v bd dl ubohch, jim je ekati, a smrt je spas. Nebo v dob, kdy mdn bsnci se ztratili v planm formalismu a duchaprzdnm verotepectv, Villon napsal vere, je po pti stech letech nepozbyly sv dojmavosti a revolunost sv fantazie pipomnaj vboje Arthura Rimbauda. A zde se dotkme druhho bodu, kter ns ve Villonov ppadu svdl k divadelnmu zpracovn: Osud bsnka revolucione, kter za to, e mluvil e novho svtovho nzoru, byl pinucen ti na okraji spolenosti, tragdie umlce, jen za to, e ctil pli jemn a vyjadoval se pli buisky, byl okolnostmi a konvencemi pinucen pohybovati se kivkou vyhrazenou zloincm a lidem opovrhovanm. Toto zkladn tma pokusili jsme se satiricky rozvinout v rmci svch, eknme, komicko-lyrickch monost. Vzali jsme z Villonova ppadu ve, co nezmnilo barvu, to jest bdu nuzk a niemnost koistnk, jako i onu kehkou a tak teoretickou svobodu bsnkovu a nenvistn pomr ctihodnch manost k mylence. S tmto materilem snaili jsme se ukzat nebezpe kulturnho faismu a zloinn stanovisko, je zaujm reakce k tvr fantazii, jakmile si dovol pekroit meze nejvylapanj konvence a postav se do slueb pokroku. Ze srovnn ivotopisu Villonova s na hrou bude kadmu zejmo, e jsme zachzeli s historickmi daty voln: vybrali jsme si mysln za tma nejmn jasnou epizodu, toti milostnou historii mistra Frantika s Catherine de Vausselles. V rmci tto epizody, z n jsme historicky uili jen ppadu Villonova vprasku, jak na nj nar ve svch verch, dovolili jsme si pak nkter letopotov nesrovnalosti, jako napklad umstn zabit Filipa Sermoise, a na konec zpletky. Uinili jsme tak s dobrm svdomm, nebo nen nam clem psti historick reporte, nbr satirick hry, oprajc se jen o historick analogie. Je nm proto pednj divadeln in ne dokumentrn pesnost Z Villonovch ver uili jsme jen dvou cittu v replikch Studentovch v prvnm obraze, pak na zatku obrazu

  • tetho v monologu Villonov, konen dvou ver ve scn nemocnho Villona z ebraky a Epitafu ve scn vslechov. Do obrazu v tavern umstili jsme Villonovu Baladu nkdej krsn zbrojmistrov, jej vrazov ivost ns pimla k tomu, abychom ji s malm zkrcenm rozdlili dialogicky mezi tyi eny. Za ideologick zklad cel hry nm slouilo Villonovo dvojver: Ncessitfait gens mesprendre Et faim saillir le loup du bois. Nuzota z lid lotry in A vlky z les ene hlad. Kolem tohoto dvojver pokusili jsme se sloiti ve villonovskm duchu stedn pse Hej, pane krli Ke vem uvedenm cittm pouili jsme s jeho velmi laskavm svolenm krsnch peklad Otokara Fischera. Konen na nkolika mstech snaili jsme se svmu Villonovi vloiti do st mylenky Villona skutenho, tak jak jsme je pochopili z jeho nesmrtelnch ver. OSOBY PROLOGU KATEINA J. vabkov EBRAKA L. Molnrov NEZAMSTNAN F. Filipovsk NEZAMSTNAN B. Walesk STUDENT B. Zhorsk HEREC J. Plachta HLDA J. avrda OSOBY HRY Franois Villon, bsnik B. Zhorsk Purkmistr msta Pae J. Plachta Catherine de Vausselles J. vabkov Mistr Filip Sermoise F. Filipovsk Krlovsk prvt z Chateletu F. ern ebraka L. Molnrov enkka z taverny U iky I. Lechnov Vykladaka B. Walesk Nuzk J. avrda Kat *** Biic *** Andl strn istokrevn jelen L. Goslar Fille de Joie Bsnk Georges, antouek J. Voskovec Jehan, ponocn J. Werich Dje se v Pai kolem roku 1455. Poprv provedeno ve Spoutanm divadle v Praze dne 28. listopadu 1935 v uvedenm obsazen. Reie J. Honzl, hudba J. Jeek, balet Lotte Goslar, vprava B. Feuerstein, kostmy F. Zelenka.

    DL PRVN

    OBRAZ PRVN

  • PT SET LET

    er, bezbarv scna pedstavuje pinav zkout pedmestsk ciheny. Povaha cihelny nen vak nijak zdraznna. Mohl by to prv tak bti temn dvorek, jako star rozvalina, smetit nebo zanedban novostavba. alostn pelech, na nm je sloh architektury stejn mlo znt jako mda na crech nuzka. Podzimn noc.

    Scna prvn

    ebraka, Kateina, Nezamstnan, Nezamstnan (Kateina v roztrhan a popinn veern toalet si u stepu zrcadla ve svtle svky natr obliej vazelnou, ebraka sed poble, tak jet ve svtle, a bal si peliv nohy do novin a roztrhan pokrvky. Ve stnu, v zkoutch a vklencch sp zachumlni Nezamstnan a Nezamstnan)

    KATEINA To jsem mla jednoho blonka, byl v drogrii; a ten mi nosil takov francouzsk krmy na obliej, dneska mm jen vazelnu, ale, pan, na vrsky je i to dobr.

    EBRAKA J na tohle nevm. Jsi mlad, jsi hezk. Jsi star, jsi zmakan bba.

    KATEINA Ale, pan, dneska se d mld zachovat a do vysokho st.

    EBRAKA Tak se podvej na mne, jet mi nen edest, a jak vypadm. A to jsem ve dvaceti letech nespala v ciheln jako ty.

    KATEINA No, boe, vo tu cihelnu, j tu vn nebudu, jen co si seenu na tu pardu, zase pjdu do baru.

    EBRAKA Ale pospila bych si na tvm mst, ne zanou velk mrazy, vono, vme, z postele do cihelny je bl ne z cihelny do postele.

    KATEINA Pan, j bych tady nebyla, nebejt toho hosta, co spustil bengl, e jsem mu vytroubila prkenici. Celej hotel auf, nafackovali mn a musela jsem na tyku. Kdy ty penze rno host nael, tak f kal, e mne u neme vzt, ponvad prej m lokl jen pro nbl sleny. A tmhle Lola, co s n f dr, ta byla na tyce kolikrt, a to mu nevad.

    EBRAKA Lola To byla taky Lola, jak s n mj mu utratil vechno, co jsme mli.

    KATEINA A m byl v mu?

    EBRAKA Puka a idealista. Po vlce prodal celej zvod, e prej u lidi nebudou stlet, e prej je pacifismus (Bal si nohy do novin a te z nich)

    Hele, kodovka jde nahoru. Dneska se holt puky dlaj ve velkm. (Dvrn)

    J ti nco povm, mj mu nebejt nebotk, my mt to pukastv a njakou tu akcii, tak jsem neebrala a dneska v noci bych leela v posteli s prachovmi peinami.

    NEZAMSTNAN (se posad)

    My bychom na tom byli taky lip. Nikdo by tu neklbosil a dalo by se spt

    EBRAKA Mladej lovk m mt zdrav nervy a tvrdej spnek.

    NEZAMSTNAN (se posad)

    e von m tak dobrou stravu pro ty nervy!

    NEZAMSTNAN

  • A e mm vo sebe postarno, abych v noci moh klidn spt!

    KATEINA Tak se snad nic nestalo.

    NEZAMSTNAN Ne. Jenom to, e je tady kravl.

    KATEINA Mluvte slun, sleno, ano? Co si vbec o mn myslte?

    EBRAKA (ke Katein)

    No tak, nech ji spt, ty jsi notko, tob to tak nepijde.

    KATEINA Kad se iv jinak.

    NEZAMSTNAN Kdy to jde.

    NEZAMSTNAN Kdy to nejde, tak je hlad.

    EBRAKA J jsem sbrala po automatech zbytky. Mm tu plku topinky, chcete nkdo? (Rozbaluje balek s jdlem)

    NEZAMSTNAN Kristepane, esnek, to nemohu ctit.

    KATEINA Podvejme se na nbl slenu!

    EBRAKA Aby vm jednou nebylo dobr nco horho.

    NEZAMSTNAN J kvli tomu odela z msta.

    NEZAMSTNAN A nen to troku hloup, mt msto a pustit je, dneska, v thle dob, protoe to ur nosnek?

    NEZAMSTNAN Poslouchejte, vte, co to je, od rna do veera mazat esnekem topinky? ichat to v tom automatu cel den? Pijt v noci dom, umt se a pod ctit esnek? Pro mne vyhazovaly bytn? Pro esnek! Pro jsem se rozela s klukem? Pro esnek! U doktora jsem byla, e pr se toho smradu nezbavm, e pr to jde do ke. Paneku, za edest korun tdn kadmu smrdt, to mm radi hlad!

    KATEINA (chroupe topinku)

    A j to nhodou rda. Takhle skleniku sektu a topinku v chambru, to jsem si vdycky dvala. Nkterej host to nesnese a m lovk pokoj.

    EBRAKA Mj mu bral esnek proti krevnmu tlaku.

    Scna druh

    Pedel, Hlda, pak Student

    HLDA (vstoup)

    Ten kravl odsud slym