BALÓNKOVÁ SONDABc. Markéta Orembová

VARIKÓZNÍ KRVÁCENÍ

nejčastější smrtící komplikací portální hypertenze

třetí nejčastější příčinou krvácení do horní části zažívací trubice

v populaci nemocných s jaterní cirhózou je roční riziko varikózního krvácení kolem 4 %

i přes intenzivní terapii má první ataka krvácení stále vysokou letalitu (15-20%)

VARIKÓZNÍ KRVÁCENÍ

2/3 nemocných, kteří v důsledku krvácení zemřou, zemře v prvních 24 hodinách

spojeno s vysokým rizikem recidivy krvácení, zejména v prvních 5 dnech

nejčastějším zdrojem krvácení bývají varixy v oblasti jícnu a žaludku, méně často varixy ektopické, nebo portální hypertenzní gastropatie

TERAPIE VARIKÓZNÍHO KRVÁCENÍ

metodou první volby je endoskopická ligace spolu s farmakoterapií vazoaktivní látkou

v případě selhání kombinované léčby je indikováno vytvoření portosystémového zkratu, nejlépe TIPSu

od zavádění balónkové sondy se již upouští, většinou se aplikuje jen velmi zřídka a to z důvodu časové tísně některých oddělení či nemocnic před zajištěním gastroskopie

JÍCNOVÉ – BALÓNKOVÉ SONDY:

Lintonnova-Nachlassova sonda je úspěšnější než Sengstakenova-Blakemoreova při krvácení z gastrických varixů, u jícnových varixů jsou obě stejně účinné

nemají se používat u pacientů s velkou hiátovou kýlou

každá balónková sonda má na průsvitu označení kromě čísla velikosti 5,6,7,8 i kolika ml vzduchu se nafukuje balónek, proto jejím maximálním objemem vzduchu nafukujeme balónek pro kontrolu celistvosti před jejím zavedením

LINTONOVA-NACHLASSOVA SONDA – TROJCESTNÁ, JEDNOBALÓNKOVÁ S PORTY PRO ASPIRACI Z JÍCNU

A ŽALUDKU

MINNESOTSKÁ SONDA – PRO EZOFAGOGASTRICKOU TAMPONÁDU

SE ČTYŘMI PRŮSVITY A DVĚMA BALÓNKY, MÁ PRO OBA BALÓNKY PORTY

NA MĚŘENÍ TLAKU

SENGSTAKENOVA-BLAKEMOROVA SONDA – TROJCESTNÁ SONDA

S JÍCNOVÝM A ŽALUDEČNÍM BALÓNKEM, MÁ ASPIRAČNÍ PRŮSVIT UMOŽŇUJÍCÍ ODSÁVÁNÍ ZE ŽALUDKU

Z PROSTORU POD BALÓNKEM A JE POUŽÍVÁN I K PODÁVÁNÍ LÉKŮ

PŘÍPRAVA POMŮCEK

manometr Magillovi kleště nůžky ortopedická trakce o váze 250-500 g stříkačka 50 ml nebo Janetova stříkačka fixační lepení chlazený roztok F 1/1 na proplach nebo naplnění

jícnového balónku, zde záleží na zvážení lékaře odsávačka fonendoskop gastrofibroskop (Laryngoskop) zmražená sonda dle ordinace lékaře č. 5,6,7

nebo 8

PŘÍPRAVA PACIENTA vysvětlení výkonu - informovaný souhlas

psychická podpora

zajištění DC (intubace nespolupracujících a somnolentních pacientů)

zajištění oběhu

monitorace FF pacienta

částečná Fowlerova poloha

vyčištění dutiny nosní i ústní odsátím

ASISTENCE SETRY: kontrola celistvosti balónků sondu vždy zavádí zkušený lékař odměření délky sondy od nosu či úst k jícnu zavedení sondy nosem nebo ústy během zavádění sondy odsávat z nosu a úst d.p. první plnění žaludečního balónku podle

doporučení výrobce 90-250 ml vzduchu plnění jícnového balonku za mírného tahu podle

tlaku cca 100 ml vzduchu

tlak v jícnovém balonku by měl být v rozmezí mezi

20-40 mm Hg pacient může při výkonu pociťovat tlak za sternem

správné zavedení se ověří fonendoskopem a po naplnění žaludečního balonku, kdy se při plnění jícnového balonku za mírného tahu zastaví žaludeční balonek o kardii a objektivně přestane krvácení, lze použít i RTG kontrola, sonda má kontrastní proužek

nutná dobrá fixace k čelu pacienta nebo pomocí ortopedické trakce o váze max. 500 g, trakce se věsí nad porty

pokud sonda nemá jícnový kanál, zavádí se nazoezofageální sondu jako prevenci aspiračních komplikací

na stolku nachystány nůžky – v případě dušení pacienta z důvodu vniknutí žaludečního balonku do jícnu, je třeba celou sondu okamžitě přestřihnout a vyjmout

NIKDY NESMÍ BÝT VYPUŠTĚN POUZE ŽALUDEČNÍ BALONEK ANI NESMÍ BÝT VYPUŠTĚN JAKO PRVNÍ!!!!

napětí by sondu táhlo nahoru, což by způsobilo poškození jícnu a dušení pacienta

PÉČE O PACIENTA PO VÝKONU: kontinuální monitorace FF - TK, P, D, SpO2, kontinuální odsávání obsahu nad jícnovým balonkem –

pac. nemůže polykat kontrola tlaku v jícnové sondě každou hodinu proplach žaludeční sondy chlazeným F 1/1 dle ordinace

lékaře po 4 hod.

pravidelné povolování jícnového balónku / 4-8 hod./ ochrana nosní dírky nebo ústního koutku na stolku nachystány nůžky – v případě dušení pacienta

z důvodu vniknutí žaludečního balonku do jícnu, je třeba celou sondu okamžitě přestřihnout a vyjmout

balónky se nechávají obvykle nafouklé maximálně 24 hodin. Někdy se uvádí i hranice 12 hodin, ale až 50 % pacientů po uvolnění tlaku krvácí

odběry krve a podávání léků dle ordinace lékaře

KOMPLIKACE

krvácení po zavedení sondy ( nesprávná poloha – RTG, nedostatečné naplnění balónků, krvácení z jiného zdroje)

dušení pacienta

pokud pacient není intubován bývá zavádění sondy pojeno s řadou komplikací - aspirací při zavádění, silnou bolestivostí, a především vznikem jícnových a žaludečních ulcerací

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE: Intenzivní medicína, Pavel Ševčík, Vladimír Černý, et al.

Akutní stavy v gastroenterologii, Petr Dítě, et al.

Poznámky a zkušenosti sester a lékařů z KARIMU a Interní Gastroenterologie JIP

www.lib.congressprague.cz/mhd2011/mhd2011-fejfar-t-dedikovany-jicni-stent.html

www.is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=CNSNI3

www.hpb.cz/index.php?pId=06-1-2-14

http://www.docstoc.com/docs/document-preview.aspx?doc_id=38158918

Děkuji za pozornost