Bedřich SmetanaBedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významný český hudební skladatel. V současnosti je znám především svým cyklem symfonických básní Má vlast a operami Libuše a Prodaná nevěsta. Jeho skladby vznikaly v období romantismu.ŽivotNarodil se po deseti dcerách do rodiny sládka v Litomyšli 2. března 1824.Smetana se již od svých 4 let na popud svého otce věnoval hudbě. Učil se hrát na housle a později i na klavír. V šesti letech poprvé vystoupil na veřejnosti s předehrou k Auberově opeře Němá z Portici u příležitosti akademie filosofů.V první třídě byl Smetana premiantem třídy, ale stupňovitě se zhoršoval. V průběhu druhé třídy se jeho rodina přestěhovala do Jindřichova Hradce, a proto druhou třídu opakoval. Po absolvování základní školní docházky šel studovat gymnázium v Plzni, ale studiu se moc nevěnoval. V 15 letech při návštěvě příbuzných v Novém Městě nad Metují milostně vzplanul ke své o rok starší sestřenici Louise. Se svými rodiči se zúčastnil Jiřinkové slavnosti. Zkomponoval polky Louisina polka a Jiřinková polka. Po odmaturování odešel za prací do Prahy, kde studoval hudbu u Josefa Proksche, sám se živil jako učitel hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna.Roku 1848 založil svůj vlastní hudební ústav a roku 1849 se oženil s Kateřinou Kolářovou, s níž měl během 5 let čtyři dcery: Gabrielu, Bedřišku, Kateřinu a Žofii (která přežila). Smrt hudebně nejtalentovanější dcery Bedřišky zasáhla Smetanu natolik, že na její památku zkomponoval klavírní Trio g moll.Léta 1856–1861 strávil ve švédském Göteborgu, kde komponoval další polky a řídil koncerty klasické hudby. Při návratu do Čech mu v roce 1859 zemřela v Drážďanech jeho první žena. Její památce Smetana věnoval třetí část kvarteta Z mého života. V Čechách pak často pobýval v Obříství, kde se v roce 1860 oženil podruhé s Barborou („Betty“) Ferdinandovou. Ještě se na rok vrátil do Švédska. Poté se marně ucházel o místo ředitele Pražské konzervatoře a potýkal se s finančními problémy.Úspěch mu zajistilo až uvedení opery Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta, kterou složil v letním sídle v Obříství. Za Branibory v Čechách také získal cenu za nejlepší českou operu a finanční odměnu 600 zlatých (tehdejší celoroční plat učitele), kterou vypsal hrabě Jan Nepomuk František Harrach. Ale první opravdovou typicky českou operou byla až Prodaná nevěsta, kterou zamýšlel jako satiru maloměšťácké společnosti.[zdroj?] Díky tomuto úspěchu se v roce 1866 stal dirigentem v Národním divadle.NemocPo roce 1870 se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Náhle trpěl úpornými kožními vyrážkami a řadou dalších obtíží. Podle dobových dokumentů Smetanu trápilo „zapálení močového měchýře“, často u něho docházelo ke „krčním katarům“, měl závratě a zvracel. Mikroskopické vyšetření prokázalo, že zánět těžce postihl také ušní kůstky, což vedlo k postupné ztrátě sluchu. Nakonec se dostavily i psychické potíže. Trpěl také velmi bolestivým a hnisavým zánětem kůže, dlouho pokládaným za příznaky jinak nebolestivých syfilitických vředů. Poslední léta svého života strávil Smetana u své dcery Žofie a jejího manžela v myslivně v Jabkenicích u Mladé Boleslavi (žil zde od roku 1875). V roce 1881 bylo předčasně otevřeno Národní divadlo, kde byla na počest korunního prince Rudolfa provedena Smetanova opera Libuše. Smetana nebyl záměrně pozván, ale přesto se do budovy dostal a s princem Rudolfem se setkal. Tehdy se Rudolfovi svěřil, že je již šest let zcela hluchý. O rok později, roku 1882, se Smetana zcela zhroutil. Od té chvíle již jen nesmyslně blábolil, někdy stával celé hodiny u okna a mával neexistujícím davům, trpěl sluchovými a optickými halucinacemi, nepoznával své blízké a přátele. 22. 4. 1884 byl převezen do pražského Ústavu pro choromyslné v Praze-Kateřinkách. Chorobopis zaznamenává: ...nemůže vzpřímeně stát...V noci se probouzí, křičí a nesrozumitelně mluví. Polyká s obtížemi, polkne jen tekutinu....Zřejmě je pronásledován nepříjemnými představami....Bedřich Smetana umírá 12. 5. 1884.Těžké poslední chvíle skladatelova života popsal Antonín Sova v básni Smetanovo kvarteto Z mého života.Až do konce 20. století převládal názor, že důvodem těchto komplikací byl syfilis. Teorii o onemocnění syfilidou zmiňuje např. i rakouský patolog prof. Mudr. Hans Bankl ve své knize Život a smrt slavných (v Praze vydáno roku 2004), kde cituje ze Smetanovy pitevní zprávy a dodává: Tento nález popisuje pouhým okem rozpoznatelné změny na mozku při progresivní paralýze.[2] Doktor Jiří Ramba, který zkoumal lebku Bedřicha Smetany počátkem 21. století, však dospěl k názoru, že příčinou byla osteomyelitida.[3] Nechal zhotovit rentgenové snímky a lebku přeměřil. Zjistil, že Smetana měl výrazně menší pravou část obličeje, kterou se v pozdějším věku snažil zakrýt mohutným plnovousem. Na obličejových kostech měla Smetanova lebka jednoznačné známky dlouhodobého infekčního zánětu – osteomyelitidy. Podle Ramby patrně Smetana jako jedenáctiletý v době, kdy pobýval v Jindřichově Hradci, utrpěl těžké zranění a přechodně ztratil sluch. Došlo k tomu nejspíš při explozi skleněné láhve naplněné střelným prachem, kterou chlapci zakopali na poli. Výbuch vmetl Smetanovi do obličeje střepy, čerstvě pohnojenou půdu a navíc mu ránu vymyli nečistou vodou z nedalekého rybníka Vajgaru. Vznikl zánět, který Smetana i při tehdejší neznalosti antibiotik a dalších léků přežil. Zánět později přešel do chronického stádia a zachvátil mozkové pleny, čímž Ramba vysvětluje nejrůznější obtíže, které musel skladatel po celý život snášet.Ani obtíže a hluchota ho ale nezlomily a zkomponoval opery Tajemství, Hubičku a Čertovu stěnu, oba smyčcové kvartety, klavírní cykly Sny a České tance, řadu sborových děl, dokončil cyklus Má vlast a začal nový cyklus symfonických tanců Pražský karneval.

DíloOperyBraniboři v Čechách (1862–1863, premiéra 1866) prvni česka moderni operaProdaná nevěsta (1864–1866, premiéra 1866) nejnarodnejši česka zpevohraDalibor (1866–1867, premiéra 1868)Libuše (1869–1872, premiéra 1881)Dvě vdovy (1873–1874, premiéra 1874)Hubička (1875–1876, premiéra 1876)Tajemství (1877–1878, premiéra 1878)Čertova stěna (1880, premiéra 1882)Viola – jen fragment (1872–1884)Písňová tvorbaVečerní písně – 5 písní na slova V.HálkaPrvní písněPíseň do tragedie Baron GoertzSborová tvorbaČeská píseň – pro smíšený sbor, orchestrPíseň svobody – pro smíšený sbor, klavírPíseň česká – pro mužský sborMeditabitur – pro smíšený sbor, varhany, orchestr

1

Tři jezdci – pro mužský sborOdrodilec I., II. – pro mužský sborRolnická – pro mužský sborNaše píseň – pro mužský sborSlavnostní sbor – pro mužský sborPíseň na moři – pro mužský sborVěno – pro mužský sborModlitba – pro mužský sborHeslo I., II. – pro mužský sborSymfonické básněcyklus Má vlast – Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaníkcyklus Švédské písně – Richard III., Valdštýnův tábor, Haakon JarlPražský karneval – nedokončen celý, jen první dvě části – Introdukce, PolonézaKomorní díloSmyčcový kvartet e moll „Z mého života“Smyčcový kvartet d mollZ domoviny – dua pro housle a klavírKlavírní trio g moll (1855)- vyrazem hluboke bolesti, již zpusobila Smetanovi smrt nadejne dcery Bedrišky.Klavírní tvorbaSalonní skladby – 3 salonní polky (E, g, A, r. 1855) a 3 poeticke polky s toho roku6 karakteristickych kusu pro klavirListky do pamatniku z let 1850/51 (vliv Chopina)Vzpominka na Čechy ve forme polek, 1859Polkova rapsodie Ball-visionKoncertní skladbykoncertní etuda Na břehu mořském3 poetické polkycyklus České tance (4 polky, 10 tanců – Hulán, Obkročák, Cibulička, Sousedská, Medvěd, Dupák,…)Macbeth a čarodějnice (ve formu klavirni skladby je vtelena symfonicka basen)Šest preludiíSonáta e mollOuvertura e mollRondo C durOrchestrální tvorbaSymfonie E dur „Triumfální“ – na témata z rakouské národní hymny (dnes německé – od Josepha Haydna) r. 1853Pochod k slavnosti ShakespearověPředehra D durSlavnostní předehra C dur – k položení základního kamene Národního divadlaVenkovanka – polkaLibušin soud – hudba k živému obrazuRybář – hudba k živému obrazuFanfáry do Shakespearova Richarda III., symfonicka basen, 1858Doktor Faust – předehra k loutkové hřeOldřich a Božena – předehra k loutkové hřeMenuet B durGalop bajadérekValdštynuv tabor (podle hry Schillerovy, 1858/9)- symfonicka basenHakon Jarl (podle oblibene tragedie Ohlenschlagrovy, 1860/61)- symfonicka basen, forma symfonickych basni je lisztovska, ale skladatelske provedeni je hudebne mnohem jednotnejšiStageall first produced in Prague

JB B T Title Genre, acts

Libretto Composed First Performance Publication Edition

1:87 124 90 Braniboři v Čechách [The Brandenburgers in Bohemia]

op, 3 K. Sabina 1862–3 PT, 5 Jan 1866 vs (1899) SV ix

1:100

93 Prodaná nevěsta [The Bartered Bride]

comic op Sabina

131 1st version 2 1863–6 PT, 30 May 1866 SV i, 2nd ed.

137 2nd version 2 1868–9 PT, 29 Jan 1869140 3rd version 3 1869 PT, 1 June 1869 vs (1872)— 4th (definitive) version 3 1870 PT 25 Sept 1870 fs (Berlin, 1892) SD ii–iv,

SV i1:101

96 Dalibor op, 3 J. Wenzig [Ger.], Cz. trans. E. Špindler

133 1st version 1865–7 New Town, 16 May 1868

SV v

— 2nd version 1870 PT, 2 Dec 1870 vs (1884) SV v

2

JB B T Title Genre, acts

Libretto Composed First Performance Publication Edition

1:102

— 107 Libuše festival op, 3

Wenzig [Ger.], Cz. trans. Špindler

1869–72 National, 11 June 1881 vs (1881) SV vi

1:108

— 109 Dvě vdovy [The Two Widows]

comic op, 2 E. Züngel, after P.J.F. Mallefille: Les deux veuves

1st version 1873–4 PT, 27 March 18742nd (definitive) version 1877 PT, 15 March 1878 vs (1914) SV viiaddns for 1st publication of Ger. version

1882 vs unauthorized version (Berlin, 1893)

1:104

— 115 Hubička [The Kiss] folk op, 2 E. Krásnohorská, after K. Světlá

1875–6 PT, 7 Nov 1876 vs (1880) SV iii

1:110

— 118 Tajemství [The Secret] comic op, 3 Krásnohorská 1877–8 New Czech, 18 Sept 1878

vs (1892) SV x

1:122

— 129 Čertova stěna [The Devil's Wall]

comic-romantic op, 3

Krásnohorská 1879–82 New Czech, 29 Oct 1882

vs (1903) SV xii

2:48 — — Viola, frag. romantic op

Krásnohorská, after W. Shakespeare: Twelfth Night

1874–5 1883–4

concert perf., 15 March 1900; stage, National, 11 May 1924

vs (1903)

ChoralJB B T

1:38 60 — Píseň svobody [Song of Freedom] (J.J. Kolár), unison vv, pf, 1848; PS xii, SV ii2:16 D19 — Zdráv budiž Josefe (Hymna ku cti českého krále) [Hail Joseph (Hymn in Honour of the Czech King)] (H. Poděbradský [V. Pok]),

sketch, ?18481:78 117 — Píseň česká [Czech Song] (J. z Hvězdy [J.J. Marek]) [op.17], TTBB [SATB], 1860; SV ii1:84 122 89 Tři jezdci [The Three Riders] (J.V. Jahn), TTBB, 1862 (1862); SV ii1:89 126 92 Odrodilec [The Renegade] (A.L. Metlińskij, trans. F.L. Čelakovský), 1st version, TTBB, TTBB, 1863 (1864); SV ii1:91 128 — Odrodilec [The Renegade], 2nd version, T, T, B, B, TTBB, 1864, ed. (1923); SV ii1:94 135 99 Rolnická [Farming] (V. Trnobranský), TTBB, 1868 (1869); SV ii1:96 — 101 Česká píseň [Czech Song] (z Hvězdy), SATB, pf, 1868 (1870); SV ii1:99 — 106 Slavnostní sbor [Ceremonial Chorus] (E. Züngel), TTBB, 1870 (1871); SV ii1:106

— 117 Píseň na moři [Song of the Sea] (V. Hálek), TTBB, 1876–7 (1881); SV ii

1:109

— 119 Sbory trojhlasné pro ženské hlasy [Three-Part Choruses for Women's Voices], SSA, 1878 (1881); SV ii: Má hvězda [My Star] (B. Peška), Přiletěly vlaštovičky [Return of the Swallows] (J.V. Sládek), Za hory slunce zapadá [The sun sets behind the mountain] (Sládek)

1:111

— 101 Česká píseň [Czech Song] (z Hvězdy), SATB, orch, 1878, ed. (1923); SV ii

1:119

— 126 Věno [Dedication] (J. Srb-Debrnov), TTBB, 1880 (1881); SV ii

1:120

— 127 Modlitba [Prayer] (Srb-Debrnov), TTBB, 1880, ed. (1909); SV ii

1:123

— 132 Heslo [Motto] (Srb-Debrnov), 2 settings, TTBB, 1882, (?1884); SV ii

1:125

— 134 Naše píseň [Our Song] (Srb-Debrnov), TTBB, 1883, ed. (1924); SV ii

Songsall for solo voice and pianoJB B T

11:9 D3 — Der Pilgrim (Poutník) (F. von Schiller), unfinished, 1840, lost11:14 19 — Hymne zum h. Johannes von Nepomuk, 1841, lost1:27 49 34 Schmerz der Trennung (Bolest odloučení) (C.M. Wieland), 1846 (London, 1883); P1:29 51 40 Einladung (Vyzvání) (J.G. Jacobi), 1846; PS xii; P2:28–30

D22 — Nehleď bolně dívko na mne [Don't look, my girl, painfully at me], Smutně včela v pou tí [Sadly the honey-bee in the desert], s̆�Když se slunko zas usmívá [When the sun smiles again] (F.B. Květ), sketch, frag., ?1848–9

1:53 91 58 Liebesfrühling (Jaro lásky) (F. Rückert), 1853, Humoristické listy (1885), suppl.28; P1:93 134 98 Song for tragedy Baron Goertz (E. Bozděch), 1867–8; P1:116 — 124 Večerní písně [Evening Songs] (V. Hálek), 1879 (1880); P: 1 Kdo v zlaté struny zahrát zná [He who can play the golden

strings], 2 Nekamenujte proroky! (Do not stone the prophets!), 3 Mně zdálo se [I once dreamed], 4 Hej, jaká radost v kole [O what joy when dancing], 5 Z svých písní trůn ti udělám [I'll build you a throne from my songs]

3

OrchestralJB B T

1:10 31 12Minuet, B , ?1842; SD i, SV xiii

1:11 32 14 Bajaderen Galopp (Galop bajadérek) (Kvapík bajadér), C, ?1842; SD i, SV xiii2:13 D16 — Overture, d, sketch, frag., ?1847; SV xiii1:37 B1 — Nationalgarde-Marsch (Pochod národní gardy), frag. of vn 1, 2, 1848; SV xiii1:39 63 46 Jubel-Ouvertüre (Velká předehra) [Grand Ov.], Slavnostní ouvertura [Ceremonial Ov.], Jásavá ouvertura [Celebratory

Ov.], D, op.4, 1848–9, rev. 1883; SV xiii2:39 D26 — Ouverture, later title Vikinger-Fahrt (Plavba Vikingů), c, sketch, frag., ?1850; SV xiii2:38 D42 — Synfonie, a, sketch, frag., ?1850–531:59 92 59 Triumf-Sinfonie mit Benützung der österreich. Volkshymne (Slavnostní symfonie) (Triumfální symfonie), E, op.6, 1853–

4, rev. 1881; SV xi2:40 D27 — untitled work, c, sketch, frag., ?1854–6; SV xiii1:70 106 74 Richard III, sym. poem after W. Shakespeare, op.11, 1857–8, ed. pf 4 hands (1891), fs (Berlin, 1896); SV iv1:72 111 79 Wallensteins Lager (Valdštýnův tábor), sym. poem after F. von Schiller, op.14, 1858–9, ed. (Berlin, 1896); SV iv1:79 118 82 Hakon Jarl, sym. poem after A. Oehlenschläger, op.16, 1860–61, ed. (Berlin, 1896) [orig. op.15]; SV iv1:85 123 91 Doktor Faust, prelude to puppet play by M. Kopecký, small orch, 1862, ed. (1945); SV viii1:86 125/i,

ii49 Polka [called Našim děvám [To Our Girls] in 1880], D, c1863, ed. pf arr. (1888); SV xiii [performed as Třasák Svoboda

[Freedom] in 1865, cf JB 5:1]1:88 127 94 Oldřich a Božena, prelude to puppet play by M. Kopecký, small orch, 1863, ed. (Brno, 1924); SV viii1:90 129 95 Pochod k slavnosti Shakespearově [March for Shakespeare Festival], E, op.20, 1864, pf 4 hands (1864); SV viii1:92 132 97 Fanfáry k Richardovi III [Fanfares for Richard III], brass, timp, 1867; SV viii1:95 136 102 Slavnostní předehra [Ceremonial prelude], C, 1868, ed. (1919); SV viii1:97 138 103 Der Fischer (Rybář), music to tableau vivant after Goethe, hmn, hp, str, 1869, ed. (1923); SV viii1:98 139 104 Libušin soud [Libu e's Judgment], music to tableau vivant after poem from Zelenohorský MS, 1869, ed. (1923); SV viiis̆�

1:112/i-vi

Má vlast [My Fatherland], cycle of sym. poems; SV xiv

— 110 1 Vyšehrad, c1872–4, pf 4 hands (1879), fs (1880)— 111 2 Vltava (Moldau), 1874, pf 4 hands (1879), fs (1880)— 113 3 Šárka, 1875, pf 4 hands (1880), fs (1890)— 114 4 Z českých luhů a hájů [From Bohemian Fields and Groves], 1875, pf 4 hands (1880), fs (1881)— 120 5 Tábor, 1878, pf 4 hands (1880), fs (1892)— 121 6 Blaník, 1879, pf 4 hands (1880), fs (1894)

2:47 — — untitled work, d, frag., 1874–8; SV xiii1:115 — 123 Venkovanka [The Peasant Woman], polka, 1879, pf arr. (1880); SV viii1:126 — 135 Pražský karneval [The Prague Carnival], introduction and polonaise, 1883; PS xi (pf 4 hands), fs (1924); SV viii21:12 — — Grosse Sinfonie Viola als Muster, sketch, frag., 1884ChamberJB B T

11:4 4 — Polka, str qt, ?1839–40, lost11:5 5 — Osmanen-Poka, str qt, ?1839–40, lost11:6 6 3

String Quartet, d , ?1839–40, lost2:4 8 — Waltz, F, str qt, 1840; SD i, SV xv [1st vn part extant]11:7 10 — Overture, str qt, 1840, lost [written ‘according to Mozart's method’]2:5 C2 — Fantasia on opera motifs, str qt, frag., ?1840; SD i, SV xv1:12 35 16 Fantaisie sur un air bohémien, g, vn, pf, 1843; SD i, SV xv2:14 D15 — Composition for ob, pf, F, frag., ?1846–7; SV xv2:33 — —

String trio, B , frag., ?18502:35 D44 — Piano Quartet, A, sketch, frag., ?1852–3; SV xv1:64 96, 104 64 Piano Trio, g, op.15 [MS op.9], 1855, rev. 1857 (Hamburg, 1880); SV xv1:105 — 116 String Quartet [no.1] ‘Z mého života [From my Life], e, 1876 (1880); SV xv1:118 — 128 Z domoviny [From the Homeland], 2 pieces vn, pf, 1880 (1881): 1 A, 2 g; SV xv1:124 — 131 String Quartet no.2, d, 1882–3, parts (1889), score (Berlin, 1896); SV xvPiano soloJB B T

11:1 1 1 Waltz, c1829–31, lost11:2 2 2 Galop, c1829–31, lost2:1 3 — Galopp (Kvapík), D, inc., c1831; SD i facs.

4

JB B T

11:3 3a — untitled works, c1835–40, lost2:2 D1 — Variations on a theme from I Capuletti ed i Montecchi, inc., 1839–40; SD i1:1 12 4

Louisen-Polka (Louisina Polka), E , 1840; SD i, KD ii1:2 13 8 Georginen-Poka (Jiřinková Polka) [Dahlia Polka], D, 1840; SD i, KD ii1:3 7 5

Galopp di bravoura, B , 1840; SD i, KD v2:3 9 — Variationen über ein Motiv aus der Oper Montecchi e Capuletti (Variace na thema z Belliniho opery Montecchi e

Capuletti), inc., 1840; SD i2:6 D2 —

Adagio, A , inc., ?1839–1841; SD i2:7 14 9 Marien-Polka (Mariina Polka), F, frag., 1841; SD i, KD ii2:8 15 10

Grosse Polka (Velká Polka) (Polčinka), b , inc. sketch, 1841; SD i, KD ii [orig. composition lost]11:10, 12

16, 18 —[2] Waltzes, both A , 1841, lost

11:11 17 — Galop, B, 1841, lost11:15 20 — Katharinen-Polka, 1841, lost11:16 21 — Elisabethen-Galopp, F, 1841, lost1:4–6 22–4 6, 7,

11 [3] Impromptus, e , b, A , 1841–2; SD i

1:9 30, 110 — Aus dem Studentenleben (Ze studentského života), polka, C, ?1842, rev. 1858; PS xiii, SD i, KD ii2:9 D5 — Etüde, c, inc., 1842; SD i1:13 27 17 Duo sans mots (Duo beze slov), E, 1842; SD i1:14 33 18

Quadrille (Kadryla, Čtverylka), B , 1843; SD i2:10 34 19

untitled (Rhapsodie), A , frag., 1843; SD i1:15 38 21 untitled (Mazurkové capriccio), c#, frag., 1843; PS xiii1:16 36 20 Quadrille, F, c1843; SD i1:17 37 38

Erinnerung an Pilsen (Vzpomínka na Plzeň), polka, E , 1843; KD ii1:18 39 22

Walzer (Valčíky), 1844; PS xiii: 1 c/E , 2 A , 3 E /G, 4 c, 5 A , ?frag.1:19 40 ?48 ?27 Bagatelles et impromptus (Bagately a impromptus), 1844, ed. (1903); KD i: 1 L'innocence (Nevinnost), C, 2

L'abattement (Sklíčenost), a, 3 Idylle (Idyla), G, 4 Le desir (Touha), e, 5 La joie (Radost), D, 6 Le conte (Pohádka), b, 7

L'amour (Láska), A 8 La discorde (Nesvár), f1:20 41 31 Moderato (Lístek do památníku Kateřině Kolářové) [Albumleaf for K. Kolářová], B, 1844, ed. (1924); KD iv21:4 D8–9 —

untitled, B , C, inc., 1844; KD iv2:11 D10 —

untitled, A , inc., 18441:21 42 — In ein Stammbuch der Fräulein Josephine Finke (Josefině Finkeové), E, 1845; KD iv21:3 D11–2 — untitled, F, f, inc., 1845; KD iv1:22 43 — Ins Stammmbuch dem Jean Kunz (Jeanu Kunzovi), C, 1845; KD iv1:23 44 —

In ein Stammbuch dem Ulwer (Václavu Ulverovi), e ; PS xiii, KD iv1:24 46 — Pensée fugitive, d, 1845, ed. (1954); KD iv1:25 45 —

Allegro (Alžbětě Felicii Thunové), A , 1845, ed. (1907); KD iv1:28 50 37

Polka, E , 1846; PS iv, KD ii1:31 53 52 Lesní city a dojmy: nocturno (Woodland Feelings and Impressions], f, 1847, rev. 1883 (1883) [org. title Impromptu]1:33 54 —

Romanza (Romance), B , ?1847, rev. 1883; PS ix1:32 55 48 Rondo capriccio (Allegro capriccioso), b, ?1847; PS ix, KD v2:12 D14 — Fantasie na narodní písně [Fantasia on National Songs], E, frag., 1847; KD v1:34 56 —

Charakterstück (Charakteristická skladba), C , 1847–8; PS xiii, KD i1:35 57 44 Six morceaux caractéristiques (Šest charakteristických skladeb), op.1, 1847–8 (Leipzig, 1851); KD i: I Im Walde (V

lese), C, 2 Erwachende Leidenschaft (Vznikající vášeň), c, 3 Das Schäfermädchen (Pastýřka), G, 4 Die Sehnsucht (Touha), g, 5 Der Krieger (Válečník), D, 6 Die Verzweiflung (Zoufalství), d

2:17 62 42 Caprice, g, frag., 1848; PS x, KD v [orig. title Rhapsodie]1:36 58 45a Marsch der Prager Studenten-Legion (Studenten-Marsch) (Pochod pražské studentské legie), F, 1848 (1848)1:37 59 45b Nationalgarde-Marsch (Pochod národní gardy), D, 1848 (1848); SV iii [orch. J. Tarlis]1:60 61 — Polka, f, 1848; KD ii [orig. version of op.7 no.2]

5

JB B T

2:15 D17 — Polka, C, frag., 1848; KD ii2:27 D21 — Polka, e, sketch, frag., 1848–9; KD ii2:23–24

D34–5 — untitled albumleaves (lístky do památníku), both D, inc., ?1848–9; KD iv

1:41–3 74–6 — untitled albumleaves (lístky do památníku), G, g, b, ?1848–9; PS i, KD iv1:44 64 41 Hochzeitsszenen (Svatební scény), 1849, ed. (Berlin, 1898); KD i: 1 Der Hochzeitszug (Svatební průvod), C, 2 Das

Brautpaar (Ženich a nevěsta), A , 3 Das Hochzeitsfest: der Tanz (Svatební veselí: tanec), A2:18a 65 — Übungen in den ersten rhythmischen Bildungen, C, c1844–9, partly lost2:18a 66 — Acht rhythmische Übungen, C, c1844–91:40 67 — Thema mit Veränderungen, G, c1844–92:18b 68 — Fingerübungen auf der Grundlage der Tonleiter, C, c1844–9, partly lost2:18c 69 — [16] Höhere Bildungen, c1845–9, nos.1–12 lost1:45–46

77–8 —untitled albumleaves, A [orig. version of op.5 no.1, cf 1:67], B , 1849, ed. (London, 1958); KD iv

2:25, 26, 22

D36–7 —untitled albumleaves (lístky do památníku), d, G , F#, all frags., ?1848–50; KD iv

1:48 72 50 Melodien-Schatz (Poklad melodií) [i], c1849–50, ed. (1923): I Preludium, C, 2 Capriccio, a, 3 G1:49 71 — Melodien-Schatz (Poklad melodií) [ii] 1849–50, ed. (1967): I Moderato, C, 2 G, 3 Toccata, D, 4 Moderato, A, 5 Tempo

di marcia, E1:51 86 53 Stammbuch-Blätter (Lístky do památníku), op.2, 1849–50 (Leipzig, 1851); KD iv: I Prélude, C, 2 Chanson, a, 3 G, 4 c, 5

D, 6 b1:52 80 —

untitled albumleaf (lístek do památníku), b , ?1848–52; PS i, KD iv2:21 D39 untitled albumleaf (lístek do památníku), g, frag., ?1849–54; KD iv1:53 84 ?30 Toccatina, B, ?1849–54, rev. 1883; PS i, KD iv [orig. albumleaf]1:54 85 —

untitled albumleaf (lístek do památníku), e , ?1849–54; PS i, KD iv1:55–7 88–90 54–6 Polkas, E, g, A, 1850–53; PS iii, KD ii1:60 87 — Polka, F#, before 1853; KD ii [orig. version of op.7 no.1]1:60 94 62 Trois polkas de salon (Tři) salonní polky), op.7, 1848–54 (1854–5); KD ii: 1 F#, 2 f, 3 E1:61 95 63

Trois polkas poétiques (Tři poetické polky), op.8, 1848–54 (1854–5); KD ii: I E , 2 g, 3 A1:62 97, 79 65

Andante, E , 1849–52 (1856); KD iv [incl. 1st version]1:63 93 — Polka, f, 1853–5; PS iv, KD ii1:65 100, 82 67 3 Stücke (Tři skladby) (Lístky do památníku), op.3, 1848–56, nos.1–2 (Stuttgart, 1857); no.3 PS i; KD iv [incl. 1st

version of no.1]: 1 An Robert Schumann (Robertu Schumannovi), E, 2 Wanderlied (Píseň pocestného), A, 3 Es siedet und braust (Je slyšet sykot, hukot a svist), c# [after Schiller: Der Taucher]

1:66 101, 81, 83

68 Skizzen (Črty), op.4, 1848–57 (1858); KD iv [incl. 1st versions of nos.1, 4]: 1 Preludium, f#, 2 Idylle (Idyla), B, 3

Erinnerung (Vzpomínka), A , 4 Beharrliches Streben (Vytrvalá snaha), g#1:67 102 68/ii Skizzen (Črty), op.5, 1848–57 (1858); KD iv: I Scherzo-Polka, F#, 2 Schwermut (Zádumčivost), g#, 3 Freundliche

Landschaft (Přivětivá krajina), D , 4 Rhapsodie, f2:31 D18 — Polka, G, sketch, ?1850; PS iv, KD ii [used in orch polka Venkovanka, 1879, cf 1:115]2:37 D42 — untitled, f, frag., ?1850–531:68 — —

Erinnerung an Weimar, A , 1857 2:42 D49 — Cid campeador – Ximene, tone poem, sketch, frag., 1857–8; KD v1:69 105 72 transcriptions, op.10, of Schubert's Die schöne Müllerin, 1858: I Trockne Blumen, lost, 2 Der Neugierige (Zvědavý); PS

vi, KD v2:43 107 70 Ballade (Balada), e, sketch, frag., 1858; KD v1:71a 109/i 69 Ball vision, Polka-Rhapsodie (Vidění na plese), a/C, 1858; PS xiii, KD ii1:71b 109/ii — Polka, C, 1858; KD ii [alternative (?later) version of 1:71a]1:73 113,

10875, 71 Konzert-Etüde (Koncertní etuda), C, 1858, ed. (1962); KD v [orig. version, PS v, KD v]

1:74a, b,

114, — 81 Bettina Polka, C, 1859; 2nd version 1883, ed. (1944); PS iv [1st version], KD ii [both versions]

1:75 112 80 Macbeth (Skica ke scéně Macbeth a čarodějnice ze Shakespeara) [Sketch to the Scene Macbeth and the Witches], 1859; PS xiii, KD v

1:76–7 115–16

83–4Souvenir de Bohême en forme de polkas (Vzpomínky na Čechy ve formě polek), op.12, 1 a, 2 e, op.13, 1 e, 2 E , 1859–60 (1865); KD ii

1:80 119 86 Am Seegestade – eine Erinnerung (Na břehu mořském – Vzpomínka), concert study, g#, 1861 (1864); KD v

6

JB B T

2:45 D55 — Grosse Fantasie (Skladba a moll), a, frag., before 1862; KD v [title from the last rev.]1:81 120 — Ins Stammbuch des Fräulein Marie Proksch (Marii Prokschové), C, 1862; KD iv1:82 — — Cantabile, A, 18621:83 121 88 Fantasie na české národní písně [Fantasia on Czech Folksongs], B, 1862 (1867); KD v1:103 — 112

Rêves (Sny), characteristic pieces, 1875 (1879): I Le bonheur éteint (Zaniklé štěstí), E , 2 La consolation (Útěcha), A , 3 En Bohême: scène champêtre (V Čechách: vesnický výjev), a/A, 4 Au salon (V saloně), e, 5 Près du château (Před hradem), B, 6 La fête des paysans bohémiens (Slavnost českých venkovanů), g

1:107, 114

— 112/i, ii České tance [Czech Dances], i, 1877 (1879): I Polka, f#, 2 Polka, a, 3 Polka, F, 4 Polka, B ; ii, 1879 (1880–81): 1

Furiant, a, 2, Slepička [The Little Hen], B , 3 Oves [Oats], A , 4 Medvěd [The Bear], C, 5 Cibulička [The Little Onion],

g, 6 Dupák, D, 7 Hulán [The Uhlan], A, 8 Obkročák, E , 9 Sousedská, B, 10 Skočná, F [1, 6, 8–10 are names of dances]1:117 — 125 Andante, f, 1880, facs. (1880); KD iv1:121 — 130 Romanza (Romance), g, 1881 (1882); KD ivCadenzasJB B T

4:1

99 — for Mozart's Pf Conc. in d, K466, 1st and 3rd movts, 1856; KD v

4:2

98 — for Mozart's Pf Conc. in c, K491, 1st movt, ?1856; KD v

4:3

130 —for Mozart's Pf Conc. in B , K595, 1st and 3rd movts, ?1864; KD v

4:4

103 85 for Beethoven's Pf Conc. in c, op.37, 1st movt, 1st version, 1857–61, ed. (1951), 2nd version, 1872; KD v

Other keyboardfor piano 4 hands unless otherwise statedJB B T

11:8 11 — Erinnerung an Neustadt (Vzpomínka na Nové Město nad Metují), polka, 1840, lost1:7 28 13 Overture, c, 1842; SD i1:8 29 15 Overture, A, 1842; SD i1:26 47 26 untitled, g, 2 pf, 8 hands, 18451:30 52 35 6 Preludes, C, c, G, g, D, F, org, 1846, ed. (1967)1:47 70 47 Sonatensatz, e, 2 pf, 8 hands, 1849; PS vii1:50 73 57 Jugend-Rondo (Rondo pro mládež), C, 2 pf, 8 hands, 1850; PS viii2:32 D28 —

Sonata, E , 2 pf, sketch frag., c185042:2–9

C5–15

pf arrs. of the works of Smetana and others (Beethoven, Bertini, Mendelssohn, Schumann, Wagner), partly lost

Compositional studiesOrchestraJB B T

3:30

A82 — 1 Komposition für Holzblasinstr. mit doppeltem Rohrblatt, 2 cls, bns, hns, 1846–7; SV xiii

3:31

A83 — Fantasia da Mozart. Versuch einer Instrumentierung, 1846–7; SV xiii

Piano soloJB B T

3:1–17 A1–56 — harmony, counterpoint, melody, 1844–5; song form, marches, fugues, canons, 1845; KD iii [selection]3:18 A57–8 28 [2] Studies, 1846; PS v, KD iii: I C [in prelude form], 2 a [in song form]3:20–23

A59–69 29, —

variations, rondo form, sonata form, 1846; KD iii [selection]

3:24 A76 35 Sonata, g, 1846, ed. (1949); KD iiiSolo voice and pianoJB B T

3:25/i A70 32 Liebchen's Blick (Pohled mé dívky) (B. Breiger), 1846; PS xii, P3:25/ii A71 33 Lebewohl! (Sbohem!) (W. Melhop), 1846; PS xii, POther vocalJB B T

3:26/i A72 — Jesu meine Freude, chorale, SATB, 1846; SV ii3:26/ii A73 — Ich hoffe auf den Herrn, fugue, SATB, 1846; SV ii

7

JB B T

3:26/iii A74 — Lobet den Herrn, introduction and fugue, SATB, 1846; SV ii3:26/iv A75 — Heilig ist der Herr Zebaoth (Isaiah vi.3), SATB, SATB, 1846; SV ii3:27/i A77 — Scapulis suis obumbrabit tibi Dominus, off, SATB, hns, str, org, 1846; SV ii3:27/ii A78 — Meditabitur in mandatis tuis (Offertorium à la Händel), off, SATB, hns, str, org, 1846; SV ii3:28 A79 — recitative, 18463:29 A80 — Aus Mozarts Titus: Duettino on the text of the op, 1847

Antonín DvořákAntonín Leopold Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) byl jeden z nejvýznamnějších hudebních skladatelů všech dob a je světově nejproslulejším a nejhranějším českým skladatelem vůbec.Jeho symfonické opusy patří ke světové špičce a jsou obvyklou součástí všech významnějších přehlídek symfonické hudby. Síla jeho melodické invence uchvacuje dodnes odborníky i laiky a brala dech i skladatelovým současníkům (je znám Brahmsův výrok: „Dvořákova témata pro vedlejší myšlenky by mně docela stačila i na myšlenky hlavní…“).Proslavil se svými symfonickými díly a velkými vokálně-instrumentálními skladbami, neméně však i koncertními skladbami a operami. Jedná se o čelního světového představitele tzv. klasicistně-romantické syntézy. Za zmínku jistě stojí i to, že první skladba, která zazněla po přistání na Měsíci, byla Novosvětská symfonie.Život a díloDětstvíNarodil se a vyrůstal v Nelahozevsi blízko Kralup nad Vltavou a Veltrus nedaleko od Prahy (severním směrem). Jeho otec František byl řezníkem, hostinským a také hráčem na citeru. Otec původně pro syna rovněž plánoval práci řezníka. V letech 1853–1856 mladý Antonín pobýval ve Zlonicích, kde se ho ujal místní učitel a varhaník Antonín Liehmann, který odhalil jeho mimořádný hudební talent (hrál na housle, klavír, varhany).V šestnácti letech tedy Dvořák odešel do Prahy studovat varhanickou školu. Zároveň hrál na violu v orchestru Prozatímního divadla pod vedením Bedřicha Smetany.DospělostKvůli zvýšení příjmu mladý Dvořák poskytoval lekce hry na klavír. Právě tak se seznámil se svou budoucí manželkou. Původně se zamiloval do své žačky Josefíny Čermákové, ta ale neopětovala jeho city a vdala se za jiného. V roce 1873 se oženil s její mladší sestrou Annou. Spolu pak měli devět dětí, ze kterých tři zemřely ještě v dětství.Velmi brzo Dvořák začal skladatelskou dráhu. Jeho manželka skladby poslala tehdy výrazné osobnosti hudebního romantismu Johannesu Brahmsovi, který jej posléze doporučil jako skladatele berlínskému nakladateli Simrockovi. Pro něho pak v roce 1878 napsal první řadu Slovanských tanců a díky vynikajícím kritikám se rázem proslavil po celém světě.Úspěšně se uplatnil i jako dirigent svých skladeb. Roku 1884 byl pozván do Londýna, aby dirigoval svou Stabat Mater, vokálně-instrumentální dílo, složené po smrti jedné z jeho dcer. Setkal se s ohromujícím úspěchem a získal tak silné vazby na anglickou hudební scénu, kde ho vynikající výkony souborů sborového zpěvu motivovaly k dalšímu kompozičnímu úsilí v oblasti skladeb vokálně-instrumentálního charakteru. Jeho Rekviem, poprvé uvedené v roce 1891 v Birminghamu pod skladatelovou taktovkou (česká premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze v dubnu roku 1892), bylo vyvrcholením této činnosti a řadí se mezi umělecky nejpřesvědčivější skladby tohoto druhu vůbec. Na základě všech úspěchů získal doktorát v Praze a Cambridge.Americké angažmá (1892–5)V roce 1892 byl Dvořák obeslán dopisem ze Spojených států amerických. Zakladatelka americké národní konzervatoře v New Yorku, Jeanette Thurberová, se ho snažila získat jako ředitele této instituce. Nejprve sice váhal, ale pak nabídku přijal. Jeho pobyt ve Spojených státech amerických v letech 1892–1895 mu přinesl další pocty a definitivně i světovou proslulost.Hlavním Dvořákovým úkolem v Americe bylo pomoci najít americké hudbě tvář. Podle českého skladatele se tak mělo stát především díky inspiraci indiánskou a afroamerickou hudbou. Jeho žák Harry Burleigh, jeden z prvních černoškých skladatelů, Dvořákovi na jeho žádost předvedl kouzlo amerických spirituálů.Kvůli problémům s vyplácením honoráře se však Dvořák nakonec vrátil do Prahy, svou roli v tom ale sehrála i jeho stále stoupajíc prestiž v Evropě a stesk po domově.Poslední létaPo návratu do Čech Dvořák především odpočíval s rodinou na venkově. V této poslední fázi tvorby se mu pak stal inspirací český folklór.V roce 1901 se stal profesorem na pražské konzervatoři, kde vychoval řadu významných českých skladatelů, jakými byli např. Vítězslav Novák, Oskar Nedbal a Josef Suk starší. Josef Suk se seznámil a později oženil s Dvořákovou dcerou Otilií a stal se tak jeho zetěm. Dvořákovy šedesáté narozeniny v roce 1901 se staly národní událostí.Antonín Dvořák zemřel po pěti týdnech nemoci na srdeční selhání. Stalo se tak 1. května 1904. 5. května byl pohřben na Vyšehradském hřbitově. Zanechal po sobě mnoho nedokončených prací.DíloSouvisející informace lze nalézt také v článku Seznam děl Antonína Dvořáka.Jeho umění je naprosto osobitou klasicistně-romantickou syntézou. Síla a absolutní jedinečnost skladatelova je přítomna především v orchestraci a instrumentaci. Jeho tvůrčí vývoj probíhal v několika etapách: první skladby vyrůstají z odkazu Beethovena a Schuberta, druhá fáze jeho úsilí je však již zcela v režii jeho osobitého cítění, kdy projevuje již naprosto originální a specifické hudební chápání jak po formální, tak obsahové stránce. Třetí období je typickým příklonem k vlasteneckým námětům a českým hudebním inspiracím (kantáta Hymnus, Moravské dvojzpěvy). Zvláštního zabarvení dodalo jeho hudbě úsilí o obecně slovanský ráz tvorby, kterým obohatil nejvýrazněji světovou hudební tvorbu. Podobně (aniž by však opustil české a slovanské charakteristiky) byl za svého amerického pobytu inspirován hudbou černošskou a indiánskou, což se projevilo v jeho 9. symfonii, zvané Novosvětská, která patří k nejlepším dílům tohoto druhu v celé hudební historii. V posledním období dospěl k osobitě barvitému projevu v souvislosti s inspirací českými pohádkami a bájemi (opery Čert a Káča, Rusalka).

8

Napsal celkem devět symfonií, několik symfonických básní, velké skladby instrumentální (Slovanské tance), vokální a vokálně-instrumentální (Stabat Mater, Svatá Ludmila, Rekviem, Te Deum), 5 koncertních ouvertur, množství komorních skladeb (nejznámější je Smyčcový kvartet F dur, zvaný Americký), koncertů (houslový, violoncellový a klavírní), písně (Biblické písně), sbory, klavírní skladby (verze Slovanských tanců, později i orchestrální verze), 10 oper (nejznámější jsou Rusalka, Jakobín, Čert a Káča, Dimitrij a Armida). Uctíván celým světem nečekaně zemřel v Praze 1. května 1904.Nejrůznější dokumenty a další památky (notové autografy, korespondence, listinné materiály, výtvarná díla, dobové fotografie, programy, plakáty), na tohoto výjimečného skladatele jsou umístěny v Muzeu Antonína Dvořáka, které od doby svého vzniku v roce 1932 sídlí v barokním letohrádku Amerika v Praze.Jeho dílo je bohaté jak svým počtem, tak rozsahem forem – čítá téměř 120 opusů, z nichž většina představuje velká orchestrální, vokálně-instrumentální či hudebně dramatická dílaWorksEdition: Antonín Dvořák: Souborné výdaní [Complete edition], ed. O. Šourek and others (Prague, 1955–) [AD]B-Burghauser thematic catalogue no.S-Šourek catalogue no.†-completed at some time between dates givenSymphonies

B S Op. No. Composition Publication Remarks AD

9 — — no.1, c before 14 Feb – 24 March 1865

— called ‘Zlonické zvony’ [The Bells of Zlonice]; 1st perf. Brno, 4 Oct 1936 iii/1

12 7 4 no.2, B 1 Aug – 9 Oct 1865 — rev. 1887; 1st perf. Prague, 11 March 1888 iii/2

34 19 10 no.3, E ?April – 4 July 1873 Berlin, 1911 1st perf. Prague, 29 March 1874; rev. 1887–9 iii/3

41 22 13 no.4, d 1 Jan – 26 March 1874 Berlin, 1912 rev. 1887–8 1st perf. Prague, 6 April 1892; listed variously as opp.18, 19, 24

iii/4

54 32 76 no.5, F 15 June – 23 July 1875 Berlin, 1888 1st perf. Prague, 25 March 1879; ded. H. von Bülow; rev. 1887; 1st pubd as Sym. no.3; once known as op.24

iii/5

112

78 60 no.6, D 27 Aug – 15 Oct 1880 Berlin, 1882 1st perf. Prague, 25 March 1881; ded. H. Richter; 1st pubd as Sym. no.1; formerly called op.58

iii/6

141

94 70 no.7, d 13 Dec 1884 –17 March 1885

Berlin, 1885 1st perf. London, 22 April 1885; rev. June 1885; 1st pubd as Sym. no.2 iii/7

163

109 88 no.8, G 26 Aug – 8 Nov 1889 London 1892

1st perf. Prague, 2 Feb 1890; 1st pubd as Sym. no.4 iii/8

178

117 95 no.9, e 10 Jan–24 May 1893 Berlin, 1894 called ‘Z Nového světa’ [From the New World]; 1st perf. New York, 16 Dec 1893; 1st pubd as Sym. no.5

iii/9

Concertos and other works for solo instrument with orchestra

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

10 — — Cello Concerto, A

completed 30 June 1865

— with pf acc.; ? 1st perf. Prague, 26 April 1929; rev. G. Raphael (Leipzig, 1929); orchd J. Burghauser (Prague, 1977)

iv/2

39 20 11 Romance, f, vn †Oct 1873 – 9 Dec 1877

Berlin, 1879 1st perf. Prague, 9 Dec 1877; arr. of Andante from Str Qt b37 iii/23

63 42 33 Piano Concerto, g

?Aug – 14 Sept 1876

Breslau, 1883

1st perf. Prague, 24 March 1878 iii/10

90 64 49 Mazurek, vn completed 15 Feb 1879

Berlin, 1879 iii/23

96 68 53 Violin Concerto, a

5 July – mid-Sept 1879

Berlin, 1883 rev. 1882; 1st perf. Prague, 14 Oct 1883 iii/11

108

4 April – 25 May 1880

181

114 94 Rondo, g, vc 16 – 22 Oct 1893 Berlin, 1894 arr. from b171 iii/23

182

90 68/5 Klid [Silent woods], vc

28 Oct 1893 Berlin, 1894 arr. from b133/5 iii/23

191

125 104 Cello Concerto, b

8 Nov 1894 – 9 Feb 1895

Berlin, 1896 rev., completed 11 June 1895; 1st perf. London, 19 March 1896 iii/12

Other orchestral

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

4 — — Harfenice [The woman harpist], polka

?1862 – 4 — lost —

5–6 3 — Polka and Galop ?1861 or 1862 — lost —15 — — Seven pieces (Interludes),

small orch12 Jan–5 Feb 1867 — 1st perf. London, 31 Jan 1991 iii/24

15bis

— — [Serenade], fl, vn, vc, triangle] completed 26 Jan 1867

— vii/9

9

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

16a (8) (1) Tragická ouvertura (Dramatická ouvertura)

completed 19 Oct 1870

Berlin, 1912 ov. to Alfred (b16); also listed as op.10, op.13 i/1a

21a 12 (12) Overture, F completed 20 Dec 1871

— ov. to King and Charcoal Burner (i) (b21); also listed as op.2, op.13, op.14

i/2

31 — — Three nocturnes, no.2: Májová noc [May night]

?Oct 1872 — nos.1, 3, lost; also listed as op.18 vii/10

35 — — Romeo a Julie, overture June – July 1873 — lost; also listed as op.21 —44 24 14 Symfonická báseň [Sym,

Poem] (Rhapsodie), aAug – 12 Sept 1874

Berlin, 1912 1st perf. Vienna, 17 Dec 1901; also known as op.15, op.18, op.19

iii/18

47 10 40 Nocturne, B, str ?Jan 1875 Berlin, 1883 rev. 1882 or 1883; arr. from Str Qt b19 and Str Qnt b49

iii/24

52 29 22 Serenade, E, str 3–14 May 1875 Berlin, 1879 1st perf. Prague, 10 Dec 1876; arr. pf 4 hands (Prague, 1877)

iii/16

70 48 78(28)

Symfonické variace [Symphonic Variations]

6 Aug – 28 Sept 1877

Berlin, 1888 on ‘Já jsem huslař’ [I am a Fiddler], b66/3; 1st perf. Prague, 2 Dec 1877

iii/22

77 53 44 Serenade, d, 2 ob, 2 cl, 2 bn, dbn, 3 hn, vc, db

4–18 Jan 1878 Berlin, 1879 1st perf. Prague, 17 Nov 1878 iii/16

83 55 46 Slovanské tance [Slavonic Dances], 1st ser.

April – 22 Aug 1878

Berlin, 1878 arr. from b78; 1st perf., nos.1, 3, 4, Prague, 16 May 1878; complete, Dresden, 4 Dec 1878 (nos.1–4), 18 Dec 1878 (nos.5–8)

iii/19

86 54 45 Slavonic Rhapsodies, 1 D, 2 g,

3 A

13 Feb – 3 Dec 1878

Berlin, 1879 1st perf., nos.1–2, Prague, 17 Nov 1878; no.3, Berlin, 24 Sept 1879

iii/18

88 65 54 Slavnostní pochod [Festival March]

? Jan or Feb 1879 Prague, 1879

for the silver wedding of Franz Josef and Elisabeth of Austria; 1st perf. Prague, 23 April 1879

iii/24

93 66 39 Česká suita [Czech Suite], D ?April 1879 Berlin, 1881 1st perf. Prague, 16 May 1879 iii/1797 33 25 Vanda Overture Aug – ?Oct 1879 Leipzig, ?

1885for Vanda, b55 iii/24

99 72 — Pražské valčiky [Prague Waltzes]

? 10–12 Dec 1879 — 1st perf. Prague, 28 Dec 1879; arr. pf (Prague, 1880) iii/24

100 67 —Polonaise, E

20–24 Dec 1879 — 1st perf. Prague, 6 Jan 1880; arr. pf 4 hands by J. Zubatý, rev. Dvořák (Prague, 1883)

iii/24

105 71 54 Two Waltzes, str †9Dec 1879 – March 1880

Berlin, 1911 1st perf. Prague, 29 March 1880; arr. of b101, nos.1, 4

iv/6

114 (3) 53A/1 Polka ‘Pražským akademikum’

[For Prague Students], B

14 Dec 1880 — 1st perf. Prague, 6 Jan 1881; arr. pf (Prague, 1882) iii/24

119 (3) 53A/2 Kvapík [Galop], E ? Dec 1881 — 1st perf. Prague, 6 Jan 1882; anon. arr. pf (Prague, 1882)

vii

122 80 59 Legendy [Legends] 13 Nov – 9 Dec 1881

Berlin, 1882 arr. from b117 iii/21

125a (83) 62 Domov můj [My Homeland], overture

21–3 Jan 1881 Berlin, 1882 from Josef Kajetán Tyl, incid music, b125; 1st perf. Prague, 3 Feb 1882

i/9

131 88 66 Scherzo capriccioso 4 April – 2 May 1883

Berlin, 1884 1st perf. Prague, 16 May 1883 iii/22

132 89 67 Husitská, dramatická ouvertura [Hussite overture]

before 9 Aug – 9 Sept 1883

Berlin, 1884 1st perf. Prague, 18 Nov 1883 iii/13

147 98 72 Slovanské tance [Slavonic Dances], 2nd ser.

mid-Nov 1886 – 5 Jan 1887

Berlin, 1887 arr. from b145; 1st perf., nos.9, 10, 15, Prague, 6 Jan 1887

iii/20

167 — — Fanfares, 4 tpt, timp 30 April 1891 — for the opening festivities of the Regional Jubilee Exhibition in Prague; 1st perf. Prague, 15 May 1891

vii

168 113 91 V přírodě [In Nature’s Realm], concert overture

31 March–8 July 1891

Berlin, 1894 b168, 169, 174 composed together as Příroda, Život a Láska [Nature, Life and Love]; 1st perf. Prague, 28 April 1892; earlier known as op.91, nos.1–3

iii/13

169 113 92 Karneval [Carnival], concert overture

28 July – 12 Sept 1891

Berlin, 1894 iii/13

174 113 93 Othello, concert overture before Nov 1891 – 18 Jan 1892

Berlin, 1894 iii/13

190 121 98b Suite, A begun 19 Jan 1895 Berlin, 1911 arr. from b184 iii/7195 129 107 Vodník [The Water Goblin],

sym. poem after K.J. Erben6 Jan – 11 Feb 1896

Berlin, 1896 private perf. Prague, 3 June 1896; London, 14 Nov 1896

iii/14

196 130 108 Polednice [The Noon Witch], sym. poem after Erben

11 Jan – 27 Feb 1896

Berlin, 1896 private perf., Prague, 3 June 1896; London, 21 Nov 1896

iii/14

10

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

197 131 109 Zlatý kolovrat [The Golden Spinning-Wheel], sym. poem after Erben

15 Jan – 25 April 1896

Berlin, 1896 private perf., Prague, 3 June 1896; London, 26 Oct 1896

iii/14

198 132 110 Holoubek [The Wild Dove], sym. poem after Erben

22 Oct – 18 Nov 1896

Berlin, 1899 1st perf. Brno, 20 March 1898 iii/15

199 133 111 Píseň bohatýrská [A Hero’s Song], sym. poem

4 Aug – 25 Oct 1897

Berlin, 1899 1st perf. Vienna, 4 Dec 1898 iii/15

Chamber

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

7 4 1 String Quintet, a, 2 vn, 2 va, vc

begun 6 June 1861

Prague, 1943

1st perf. Prague, 15 Dec 1921 iv/8

8 5 2 String Quartet no.1, A March 1862 Prague, 1948

1st perf. Prague, 6 Jan 1888; once listed as op.1 iv/5

14 — —Clarinet Quintet, b

†? 1865 or 1869 — lost, ?destroyed; listed as ?op.5, ?op.6 —

17 — — String Quartet no.2, B †?1868–70 — iv/5

18 9 — String Quartet no.3, D †?1869–70 — 1st perf. Prague, 12 Jan 1969 iv/519 10 — String Quartet no.4, e ? Dec 1870 — once listed as op.9; Andante religioso adapted in Nocturne b48a

and Str Qnt b49iv/5

20 11 — Cello Sonata, f completed 4 Jan 1871

— lost; once listed as op.10 vii

25 — (13) Piano Trio ? 1871 or 1872 — lost (destroyed); listed as op.13, [no.1] —26 — (13) Piano Trio ? 1871 or 1872 — lost (destroyed); listed as op.13, [no.2] —28 16 5 Piano Quintet, A ?Aug – ?Sept 1872 — 1st perf. Prague, 22 Nov 1872; once listed as op.15 iv/

1133 — — Violin Sonata, a Feb 1873 — lost (destroyed); once listed as op.19 —36 — — Octet (Serenade), 2 vn,

va, db, cl, bn, hn, pfcompleted Sept 1873

— lost (destroyed); once listed as op.22 —

37 20 9 String Quartet no.5, f Sept–4 Oct 1873 Leipzig, 1929

rev. for pubn by G. Raphael once listed as op.23 iv/5

38 — 11 Romance, f, vn, pf †Oct 1873 – 9 Dec 1877

Berlin, 1879 transcr. of Andante con moto from Str Qt b37 pubd pf part by J. Zubatý

iv/1

40 21 12 String Quartet no.6, a Nov – 5 Dec 1873 — rev., inc.; completed by J. Burghauser iv/540a — — Andante appassionato,

F, 2 vn, va, vcNov/Dec 1873 — once part of Str Qt b40 iv/5

45 25 16 String Quartet no.7, a ?14–24 Sept 1874 Prague, 1875

1st perf. Prague, 29 Dec 1878; score (Berlin, 1894) iv/6

48a — 40 Nocturne, B, vn, pf †1875–83 Berlin, 1883 adapted from Andante religioso, St Qt b19 iv/149 27 77 String Quintet, G, 2 vn,

va, vc, db?Jan – March 1875

Berlin, 1888 orig. slow movt adapted from Andante religioso, Str Qt b19; 1st perf. Prague, 18 March 1876; definitive (4-movt) version, Boston, 25 Nov 1889; 1st listed as op.18; rev. Jan 1888

iv/8

51 30 21Piano Trio, B

by 14 May 1875 Berlin, 1880 1st perf. Prague, 17 Feb 1877; rev. ?1880 iv/9

53 31 23 Piano Quartet, D 24 May – 10 June 1875

Berlin, 1880 1st perf. Prague, 16 Dec 1880 iv/10

56 34 26 Piano Trio, g 4–20 Jan 1876 Berlin, 1880 1st perf. Turnov, 29 June 1879 iv/957 35 80 String Quartet no.8, E 20 Jan – 4 Feb

1876Berlin, 1888 rev. 1888; 1st perf. Hamburg, 19 Nov 1888; 1st listed as op.27 iv/6

75 52 34 String Quartet no.9, d 7–18 Dec 1877 Berlin, 1880 rev. 1879; 1st perf. ?Trieste, 14 Dec 1881; ? once listed as op.43 iv/679 56 47 Maličkosti [Bagatelles],

2 vn, vc, hmn1–12 May 1878 Berlin, 1880 1st perf. 2 Feb 1879 iv/

1080 57 48 String Sextet, A, 2 vn, 2

va, 2 vc14–27 May 1878 Berlin, 1879 1st perf. Berlin, 9 Nov 1879 iv/8

81 58 — Capriccio, vn, pf ?June 1878 Leipzig, 1929

rev. 1892; rev. for pubn by G. Raphael; also known as Concert Rondo; variously listed as opp.24, 27; ? also arr. vn, orch, lost

iv/8

89 64 49 Mazurek, vn, pf Feb 1879 Berlin, 1879 1st perf. Prague, 29 March 1879; arr. vn, orch as b90 iv/192 62 51 String Quartet no.10, E 25 Dec 1878–28

March 1879Berlin, 1879 1st perf. Magdeburg, 10 Nov 1879 iv/6

94 — — Polonaise, A, vc, pf ?June 1879 Vienna, 1925

1st perf. Turnov, 29 June 1879; rev. for pubn by W. Feral iv/3

11

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

105

71 54 2 Waltzes, str, qt, ad lib db/str orch

? Feb 1880 Berlin, 1911 arr. of nos.1, 4 of b101 iv/6

106

75 57 Violin Sonata, F 3–17 March 1880 Berlin, 1880 1st perf. ?Chrudim, 23 Sept 1880 iv/1

120

— — Quartet movement, F, str qt

completed 7–9 Oct 1881

Prague, 1951

1st perf. Prague radio, 29 April 1945 iv/6

121

82 61 String Quartet no.11, C before 25 Oct – 10 Nov 1881

Berlin, 1882 1st perf. Berlin, 2 Nov 1882 iv/7

130

87 65 Piano Trio, f 1 Feb – 31 March 1883

Berlin, 1883 once listed as op.64 iv/9

139

95 15/1

Ballad, d, vn, pf †?Sept – Oct 1884 1st pubd in Magazine of Music, i (1884), Christmas suppl. iv/1

148

100 74 Terzetto, C, 2 vn, va 7–14 Jan 1887 Berlin, 1887 1st perf. Prague, 30 March 1887 iv/4

149

— 75a Drobnosti [Miniatures], 2 vn, va

? completed 18 Jan 1887

Prague, 1945

rev. as Romantic Pieces, b150; ? 1st perf. Prague, 24 Feb 1938 iv/4

150

101 75 Romantické kusy [Romantic pieces], vn, pf

?20–25 Jan 1887 Berlin, 1887 1st perf. Prague, 30 March 1887; rev. of Miniatures, b149 iv/1

152

(6) — Ohlas písní [Echo of Songs], 2 vn, va, vc

21 April – 21 May 1887

Prague, 1921

arr. of nos.6, 3, 2, 8, 12, 7, 9, 14, 4, 16, 17, 18 from Cypřiše, b11; nos.16, 18 unpubd

iv/7

155

103 81 Piano Quintet, A 18 Aug–3 Oct 1887

Berlin, 1888 1st perf. Prague, 6 Jan 1888; once listed as op.77 iv/11

162

108 87Piano Quartet, E

10 July – 19 Aug 1889

Berlin, 1890 1st perf. Frankfurt, 17 Oct 1890 iv/10

164

111 — Gavotte, 3 vn 19 Aug 1890 Prague, 1890

pubd in Mladý houslista, i, ed. V.J. Novotný iv/4

166

112 90 Dumky, pf, vn, vc Nov 1890 – 12 Feb 1891

Berlin, 1894 1st perf. Prague, 11 April 1891 iv/9

170

— 46/2

Slovanský tance [Slavonic Dance], e, vn, pf

1879 or ? Dec 1891

— 1st perf. Turnov, 29 June 1879; arr. of b78 no.2 iv/1

171

114 94 Rondo, g, vc, pf 25–6 Dec 1891 Berlin, 1894 1st perf. Rakovník, 3 Jan 1892; orchd as b181; once listed as op.92

iv/3

172

(55) 46/8

Slovanský, [Slavonic Dance], g, vc, pf

27 Dec 1891 — 1st perf. Chrudim, 8 Jan 1892; arr. of b78 no.8 iv/3

173

(90) 68/5

Klid [Silent Woods], vc, pf

28 Dec 1891 Berlin, 1894 1st perf. Rakovník, 3 Jan 1892; arr. of b133 no.5 iv/3

179

118 96 String Quartet no.12, F 8–23 June 1893 Berlin, 1894 ‘The American’, 1st perf. Boston, MA, 1 Jan 1894 iv/7

180

119 97String Quintet, E , 2 vn, 2 va, vc

26 June – 1 Aug 1893

Berlin, 1894 ‘The American’, 1st perf. New York, 12 Jan 1894 iv/8

183

120 100 Sonatina, G, vn, pf 19 Nov – 3 Dec 1893

Berlin, 1894 1st perf. Brno, 10 Jan 1896 iv/1

192

128 106 String Quartet no.13, G before 11 Nov–9 Dec 1895

Berlin 1896 1st perf. Prague, 9 Oct 1896 iv/7

193

127 105 String Quartet no.14, A 26 March – 30 Dec 1895

Berlin, 1896 1st perf. Prague, 20 Oct 1896 iv/7

Keyboardfor piano 2 hands, unless otherwise stated

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

1 1 — Polka pomněnka [Forget-me-not Polka], C †1854–?1865 — trio by A. Liehmann vii302 — —

Preludes and Fuges, org: 1–4, Preludes, D, G, a, B ; 5, Prelude on a Given Theme, D; [6], Fughetta 1, D; [7], Fugue, D; [8], Fugue, g

1859 nos.1, [7], pubd in Česká varhanní tvorba, i (1954)

vii

3 2 — Polka, E 27 Feb 1860 — ? doubtful v/122 (12

)— Themes [Motivy] from King and Charcoal Burner (i) †?1871–3 Prague, 1873 vii

43 (23)

— Potpourri [Směs] from King and Charcoal Burner (ii) †?1874–5 Prague, 1875 vii

48b — (40) Nocturne, B, pf 4 hands ?1882 — adapted from v/6

12

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

Andante religioso, Str Qt b19

58 36 28Two Minuets, A , F

?Feb 1876 Prague, 1879 v/1

64 43 35 Dumka, d Dec 1876 or ?1878

Berlin, 1879 v/1

65 44 36Tema con variazioni, A

Dec 1876 or ?1878

Berlin, 1879 v/1

74 50 41 Skotské tance [Scottish Dances], d †? Nov – Dec 1877

Prague, 1879 v/1

78 55 46Slovanské tancy, [Slavonic Dances], 1st ser., pf 4 hands: C, e, A , F, A, D, c, g

18 March – 7 May 1878

Berlin, 1878 orchd as b83; no.2 arr. vn, pf, b170; no.8 arr. vc, pf, b172

v/5

85 50 42 Furianty, D, F 29 May – 25 Sept 1878

Berlin, 1879 1st perf. Prague, 17 Nov 1878

v/1

98 70 8[12] Silhouettes: c , D , D , f , f , B , b, b, B, e, A, c

†1875 – Oct/Nov 1879

Leipzig, 1880 early drafts made c1870–72, known as b32

v/1

101 71 54[8] Waltzes: A, a, E, d , g, F, d, E

1 Dec 1879 – 17 Jan 1880

Berlin, 1880 nos.1, 4 arr. str qt as b105

v/2

103 74 56 Eclogues: 1 Allegro non tanto (quasi polka), 2 Quasi allegretto, 3 Moderato, 4 Allegretto

24 Jan–7 Feb 1880

Prague, 1921 v/2

109 — — Lístky do památníku [Album Leaves] 27–31 May 1880 Prague, 1921 v/2110 76 52 Piano pieces: 1 Impromptu, 2 Intermezzo, 3 Gigue, 4 Eclogue, 5

Allegro molto, 6 Tempo di marcia?June 1880 nos.1–4 (Leipzig,

1881), no.5 (Prague, 1921)

v/2

111 77 56Mazurkas: A , C, B , d, F, b

13 – ?23 June 1880

Berlin, 1880 1st edn omits no.4, incl. inc. version of Eclogue b103, no.1

v/2

116 — — Moderato, A 3 Feb 1881 Prague, 1921 v/2117 80 59

[10] Legends, pf 4 hands: d, G, g, C, A , c , A, F, D, bbefore 30 Dec 1880 – 22 March 1881

Berlin, 1881 orchd as b122 v/6

128bis — — Otázka [Question] 13 Dec 1882 — v/2129 86 — Impromptu, d? Jan 1883 Prague, 1883 pubd as first

musical suppl. to Humoristické listy

v/3

133 90 68 Ze Šumavy [From the Bohemian Forest], pf 4 hands: 1 Na přástkách [In the Spinning-Room], 2 U černého jezera [By the Black Lake], 3 Noc filipojakubská [Witches’ Sabbath], 4 Na čekání [On the Watch], 5 Klid [Silent Woods], 6 Z bouřlivých dob [In Troublous Times]

?Sept 1883 – 12 Jan 1884

Berlin, 1884 no.5 arr. vc, pf, b172

v/6

136 93 12/1 Dumka, c ?Sept 1884 Prague and Paris, 1885

v/3

137 93 12/2 Furiant, g ?Sept 1884 1st pubd in Magazine of Music i (1884), Christmas suppl.

v/3

138 92 —Humoreska, F

†1884–92 Prague, ?1884

v/3

145 98 72Slovanské tance, [Slavonic Dances], 2nd ser, pf 4 hands: B, e, F, D ,

b , B , C, A

before 9 June – 9 July 1886

Berlin, 1886 orchd as b147 v/5

156 104 — Dvě perličky [Two little pearls]: 1 Do kola [In a Ring], 2 Dědeček tanči s babičkou [Grandpa Dances with Grandma]

?Dec 1887 Prague, 1888 v/3

158 — —Lístek do památníku [Album Leaf], E

21 July 1888 — v/2

161 107 85 Poetické nálady [Poetic tone pictures]: 1 Noční cestou [Twilight Way], 2 Žertem [Toying], 3 Na starém hradě [In the Old Castle], 4 Jarni [Spring Song], 5 Selská balada [Peasant Ballad], 6 Vzpomínání [Reverie], 7 Furiant, 8 Rej skřítků [Goblins’ Dance], 9 Serenade, 10 Bacchanalia, 11 Na táčkách [Tittle-Tattle], 12 U mohyly [At a Hero’s Grave], 13 Na svaté hoře [On the Holy Mountain]

16 April– 6 June 1889

Berlin, 1889 once listed as op.84

v/3

13

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

303 — — Theme for Variations (for O. Nedbal) ?1891 Prague, 1894 vii184 121 98 Suite, A 19 Feb – 1

March 1894Berlin, 1894 known earlier as

op.101; orchd as b190

v/4

187 123 101[8] Humoresky: e , B, A , F, a, B, G , b

7–27 Aug 1894 Berlin, 1895 v/4

188 124 — 2 pieces: 1 Ukolébavka [Lullaby], 2 Capriccio 28 Aug – 7 Sept 1894

Berlin, 1911 op. posth. v/4

Stage

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

16 8 — Alfred (heroic opera, 3, K.T. Körner)

before 26 May –19 Oct 1870

— text in Ger.; 1st perf. Olomouc, Czech Theatre, 10 Dec 1938; listed both as op. 1 and as op.10

i/1

21 12 — Král a uhlíř [King and Charcoal Burner] (opera, 3, B.J. Lobeský [B. Guldener]

?April – 20 Dec 1871 — 1st perf. Prague, National, 28 May 1929 i/2

42 23 (14) Král a uhlíř (ii) (opera, Lobeský)

17 April – 3 Nov 1874

— 1st perf. Prague, Provisional, 24 Nov 1874; with new version of ‘Balada Křále Matyáše’ [Ballad of King Mathias], composed †Dec 1880 – Jan 1881 (b115); rev. as b151

i/3

46 26 17 Tvrdé palice [The Stubborn Lovers] (comic opera, 1, J. Stolba)

?Sept (before 4 Oct) 1874 – 24 Dec 1874

vocal score, Berlin, 1882

1st perf. Prague, New Czech, 2 Oct 1881 i/4

55 33 25 Vanda (tragic opera, 5, V.B. Šumavský and F. Zákrejs, after J. Surzycki)

9 Aug – 22 Dec 1875 — 1st perf. Prague, Provisional, 17 April 1876; rev. 1879–80, 1883, 1900–01; ov. written 1879 as b97

i/5

67 46 37 Šelma sedlák [The Cunning Peasant] (comic opera, 2, J.O. Veselý)

Feb – July 1877 Berlin, 1882 1st perf. Prague, Provisional, 27 Jan 1878; ov. pubd Berlin, 1879

i/6

125 83 62 Josef Kajetán Tyl (ov. and incidental music, F.F. Šamberk)

Dec 1881 – 23 Jan 1882

arr. pf 4 hands, Prague, 1882

1st perf. Prague, Provisional, 3 Feb 1882; pf arr. by J. Zubatý; ov. pubd as Domov můj, b125a

i/9

127 85 64 Dimitrij (i) (opera, 4, M. Červinková-Riegrová)

8 May 1881 – 23 Sept 1882

vocal score, Prague, 1885

1st perf. Prague, New Czech, 8 Oct 1882; rev. 1883, 1885 [pubd vs arr. Zubatý, J. Kàan]; rev. 1894–5 as b186

1/7

151 23 14 Král a uhlíř (iii) (comic opera, 3, Lobeský, rev. V.J. Novotný)

1 Feb – March 1887 vocal score, Prague, 1915

rev. of b42; 1st perf. Prague, National, 15 June 1887; pubd vs arr. R. Veselý

i/3

159 106 84 Jakobín (i) [The Jacobin] (opera, 3. Červinková-Riegrová)

10 Nov 1887 – 18 Nov 1888

vocal score, Prague, 1911

1st perf. Prague, National, 12 Feb 1889; vs rev. K. Kovařovic, arr. Veselý; rev. as b200

l/10

186 — 64 Dimitrij (ii) (opera, 4, Červinková-Riegrová)

9 April – 31 July 1894

vocal score, Prague, 1912

rev. of b127; 1st perf. Prague, National, 7 Nov 1894; pubd vs rev. K. Kovařovic

1/8

200 (106) 84 Jakobín (ii) (opera, 3, Červinková-Riegrová, rev. with F.L. Rieger)

17 Feb – 7 Dec 1897 vocal score, Prague, 1911

rev. of b159; 1st perf. Prague, National, 19 June 1898

i/10

201 134 112 Čert a Káča [The Devil and Kate] (comic opera, 3, A. Wenig, after Cz. fairy tale)

5 May 1898 – 27 Feb 1899

vocal score, Prague, 1908

1st perf. Prague, National, 23 Nov 1899 i/11

203 136 114 Rusalka (lyric fairy tale, 3, J. Kvapil, after F. de La Motte Fouqué: Undine

21 April – 27 Nov 1900

vocal score, Prague, 1905

1st perf. Prague, National, 31 March 1901; pubd vs arr. J. Faměra

i/12

206 138 115 Armida (opera, 4, J. Vrchlický, after T. Tasso: Gerusalemme liberata

11 March 1902 – 23 Aug 1903

vocal score, Prague, 1941

1st perf. Prague, National, 25 March 1904; pubd vs arr. K. Šolc

i/13

Cantatas, masses, oratorios

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

2 — —Mass, B

†1857–9 — lost (destroyed) —

27 15 30 Hymnus: Dědicové bilé hory [Hymn: the Heirs of the White Mountain] (V. Hálek), chorus, orch

?May – 3 June 1872

3rd version, London 1885

1st perf. Prague, 9 March 1873; 1st version listed as op.4 and op.14; rev. Jan 1880 as b102; 2nd rev., completed 3 May 1884, London, 13 May 1885

ii/5

71 38 58 Stabat mater (Jacopone da Todi), S, A, T, B, chorus, orch

19 Feb 1876 – 13 Nov 1877

Berlin, 1881 1st perf. Prague, 23 Dec 1880; once listed as op.28 ii/1

91 63 79 Psalm cxlix (Bible of Kralice), male vv, orch

13 Jan – 24 Feb 1879

rev. version, Berlin, 1888

1st perf. Prague, 16 March 1879; once listed as op.52; rev. for mixed choir as b154, op.79. ?July

ii/6

14

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

1887; 1st perf. Rotterdam, 14 Dec 1888135 91 69 Svatební košile [The spectre’s

bride] (dramatic cantata, K.J. Erben), S, T, B, chorus, orch

26 May – 27 Nov 1884

London, 1885 1st perf. Plzeň, 28 March 1885 ii/2

144 97 71 Svatá Ludmila [St Ludmilla] (oratorio, J. Vrchlický), S, A, T, B, chorus, orch

17 Sept 1885–30 May 1886

London, 1887 1st perf. Leeds, 15 Oct 1886; add recit by Vrchlický, V.J. Novotný [b205], for stage perf., Prague, 30 Oct 1901

ii/3

153 102 86 Mass, D (S, A, T, B)/small choir, chorus, org

26 March – 17 June 1887

orchd version, London, 1893

private perf., Lužany, 11 Sept 1887; once listed as op.76; orchd as b175, 24 March – 15 June 1892; perf. London, 11 March 1893

ii/7, 8

165 110 89 Requiem, S, A, T, B, chorus, orch 1 Jan – 31 Oct 1890

London, 1891 1st perf. Birmingham, 9 Oct 1891 ii/4

176 115 103 Te Deum, S, B, chorus, orch 25 June – 28 July 1892

Berlin, 1896 1st perf. New York, 21 Oct 1892; once listed as op.93, op.98

ii/6

177 116 102 The American Flag (cantata, J.R. Drake), A, T, B, chorus, orch

3 Aug 1892 – 8 Jan 1893

vs, New York 1895

1st perf. New York, 4 May 1895; once listed as op.94 and op.99

ii/5

202 135 113 Slavnostní zpěv [Festival song] (Vrchlický), chorus, orch

?7–17 April 1900 vs, Prague, 1902 private perf., Prague, 29 May 1900 ii/5

Other choral

B S Op. Title Composition Publication Remarks AD

59 37 29 Čtyři sbory [4 Choruses], mixed vv, unacc.: 1 Misto klekání [Evening’s blessing] (A. Heyduk), 2 Ukolébavka [Lullaby] (Heyduk), 3 Nepovím [I don’t say it], 4 Opuštěný [The Forsaken One]

†7 Feb 1876 – 1878

Prague, 1879 nos.3, 4 set to Moravian folk poems

vi/4

66 45 — Sbotové písně [Choral Songs], male vv, unacc.: 1 Převozníček [The Ferryman], 2 Milenka travička [The Beloved as Poisoner], 3 Huslař [The Fiddler] (Heyduk)

12–16 Jan 1877 Prague, 1921 nos.1, 2 set to Moravian folk poems

vi/4

72 45 41 Kytice z českých národnich písní [Bouquet of Czech Folksongs], male vv, unacc.: 1 Zavedený ovčák [The Betrayed Shepherd], 2 Úmysl milenčin [The Sweetheart’s Resolve], 3 Kalina [The Guelder Rose], 4 Český Diogenes [Czech Diogenes]

?Nov 1877 nos.1–3 Prague, 1877

set to Cz. and Moravian folk poems; nos.1–4 (Prague, 1921), with b66

vi/4

73 — — Píseň čecha [The song of a Czech] (F.J. Vacek-Kamenický, male vv, unacc.

?Nov 1877 Prague, 1921 inc. vi/4

76 51 43 Z kytice národních písní slovanských [From a bouquet of Slavonic Folksongs], male vv, pf: 1 Žal [Sorrow], 2 Divná voda [Miraculous Water], 3 Děvče v háji [The Girl in the Woods]

21 Dec 1877 – 6 Jan 1878

Prague, 1879 nos.1, 3, set to Slovak folk poems; no.2 Moravian folk poem; arr. pf 4 hands by F. Zubatý for pubnn

vi/4

87 61 27 Pět sborů [5 Partsongs], male vv, unacc.: 1 Pomluva [Village Gossip], 2 Pomořané [Dwellers by the Sea], 3 Přípověď lásky [The Love Promise], 4 Ztracená ovečka [The Lost Lamb], 5 Hostina [The Sparrow’s Party]

completed 12 Dec 1878

Prague, 1890 Lithuanian folk poems, trans. F.L. Čelakovský; once listed as op.30

vi/4

107

— 29/32 Moravské dvojzpěvyh [Moravian Duets], female vv, unacc. ?18–19 March 1880

transcr. of b60, 62, nos.6, 10, 13, 2, 3

vi/4

126

84 63 V přirodě [In Nature’s Realm] (V. Hálek), mixed vv, unacc.: 1 Napadly písně v duši mou [Music Descended to my Soul], 2 Večerní les rozvázal zvonky [Bells Ring at Dusk], 3 Žitné pole, žitné pole [The Rye Field], 4 Vyběhla bříza běličká [The Silver Birch], 5 Dnes do skoku a do písničky! [With Dance and Song]

24–7 Jan 1882 Leipzig, 1882 1st perf. Tábor, 22 Nov 1882

vi/6

143

96 28 Hymna českého rolnictva [Hymn of the Czech peasants] (K. Pippich), mixed vv, orch

13 Aug 1885 vs, Prague, 1885

pubd score arr. Zubatý, rev. Dvořák

ii/5

Songs and duetsfor 1 voice and piano unless otherwise stated

B S op. Title Composition Publication Remarks AD

11 6 — Cypřiše [Cypresses] (G. Pfleger-Moravský): 1 Vy vroucí písně [Sing fervent songs], 2 V té sladké moci [When thy sweet glances], 3 V tak mnohém srdci mrtvo jest [Death reigns], 4 Ó duše drahá jedinká [Thou only dear one], 5 Ó byl to krásný zlatý sen [Oh, it was a lovely golden dream], 6 Já vím, že v sladké naději [I know that on my love], 7 Ó zlatá r že, spanilá o̊�[O charming golden rose], 8 O naši lásce nekvete [Never will love lead us], 9 Kol domu se ted’ potácím [I wander oft], 10 Mne často

10–27 July 1865

— nos.1, 5, 9, 8, 13, 11 rev. as b123; nos.1, 5, 11, 13 rev. as b124; nos.8, 3, 9, 6, 17, 14, 2, 4, rev. as b160; nos.6, 3, 2, 8, 12, 7, 9, 14, 4, 16, 17, 18 arr. str qt as b152; no.10 pubd in Dvořákova čítanka (Prague, 1929); Eng. trans. by J. Clapham, provided to replace the composer’s faulty declamation in setting the Cz.

vii

15

B S op. Title Composition Publication Remarks AD

týrá pochyba [Tormented oft by doubt], 11 mé srdce často v bolesti [Downcast am I], 12 Zde hledím na ten drahý list [Here gaze I], 13 Na horách ticho a v údolí ticho [Everything’s still], 14 Zde v lese u potoka [In deepest forest glade], 15 Mou celou duší zádumně [Painful emotions pierce my soul], 16 Tam stojí stará skála [There stands an ancient rock], 17 Nad krajem vévodi lehký spánek [Nature lies peaceful], 18 Ty se ptáš proč moje zpěvy bouří [You are asking why]

text

13 — — Dvě písně pro baryton [2 Baritone Songs] (A. Heyduk): 1 Kdybys, milé děvče [If dear lass], 2 A kdybys písní stvořená [If only there were a song]

24 Oct 1865 — vii

23 13 — Písně [Songs] (E. Krásnohorská): 1 Lipy [Lime Trees], 2 Proto [The Reason], 3 Překážky [Obstacles], 4 Přemítání [Meditation], 5 Vzpomínání [Remembrance]

Nov 1871 nos.2, 4 pubd in Ger. as nos.1, 2 of 4 Lieder, op.9 (Berlin, 1880); no.5 frag.

vi/1

24 14 5 Sirotek [The Orphan] (K.J. Erben) ?Nov/Dec 1871

Prague, 1883 vi/1

24bis — — Rozmarýna [Rosmarine] (Erben) ?1871 — vi/129 17 6 Čtyři písně [4 Songs] (Serbian folk poems,

trans. S. Kapper): 1 Panenka a tráva [The Maiden and the Grass], 2 Připamatování [Warning], 3 Výklad znamení [Flower Omens], 4 Lásce neujdeš [No Escape]

?Sept 1872 Berlin, 1879 pubd in Ger. and Eng.; once listed as op.16

vi/1

30 18 7 Písně z Rukopisu Královédvoyského [Songs from the Dvůr Králové Manuscript]: 1 Žežhulice [The Cuckoo], 2 Opuščená [Forsaken], 3 Skřivánek [The Lark], 4 Róže [The Rose], 5 Kytice [Flowery Message], 6 Jahody [The Strawberries]

2 Feb – 21 Sept 1872

Prague, 1873 no.2 completed 2 Feb 1872, pubd in Dalibor, i (1873), suppl.; pubd complete as op.17; nos.5, 4, 1, 3 rev. as 4 Lieder aus der Königinhofer Handschrift, op.7 (Berlin, 1879); all trans. Eng. in 16 Songs, op.17 (London, 1887)

vi/1

50 28 20 Moravské dvojzpěvy [Moravian Duets], S, T, pf and A, T, pf: 1 Proměny [Destined], 2 Rozloučení [The Parting], 3 Chudoba [Poverty, or The Silken Band], 4 Vuře šuhaj, vuře [The Last Wish]

?March 1875 Berlin, 1879 Moravian folk poems; no.4 completed 3 July 1876 for S, A, pf as part of b62

vi/3

60 39 29(32) Moravské dvojzpěvy [Moravian Duets], S, A, pf: 1 A já ti uplynu [From thee now], 2 Velet’, vtáčku [Fly sweetsongster], 3 Dyby byla kosa nabróšená [The Slighted Heart], 4 V dobrým sme se sešli [Parting Without Sorrow], 5 Slavíkovský polečko malý [The Pledge of Love]

17–21 May 1876

Prague, 1876 Moravian folk poems; nos.1–5 1st pubd as op.29; nos.6–13 1st pubd as op.32; nos.1–13 as op.32 (Berlin, 1878) no.14 unpubd

vi/3

62 41 32 6 Holub na javoře [Forsaken], 7 Voda a pláč [Sad of Heart], 8 Skromná [The Modest Maid], 9 Prsten [The Ring], 10 Zelenaj se, zelenaj [Omens], 11 Zajatá [The Maid Imprisoned], 12 Neveta [Comfort], 13 Šípek [The Wild Rose], [14] Život vojenský [The Soldier’s Farewell]

26 June–13 July 1876

Prague, 1876 no. 14 unpubd vi/3

61 40 3 Večerní písně [Evening Songs] (V. Hálek): 1 Ty hvězdičky tam na nebi [The stars that twinkle in the sky], 2 Mně zdálo se žes umřela [I dreamt that you were dead], 3 Já jsem ten rytíř z pohádky [I am that knight of fairy tale], 4 Když Bůh byl nejvíc rozkochán [When God was a happy mood]

? June – July 1876

nos.1–4 rev., pubd as op.3 (Leipzig, 1881); nos.5, 6 rev., pubd in Ger. as nos.3, 4 of 4 Lieder, op.9 (Berlin, 1880); nos.7–11 rev., pubd as op.31 (Prague, 1883); no.12 unpubd; nos.2–3 orchd as b128

vi/1

9/3 5 Umlklo stromů šumění [The soughing of the trees]

9/4 6 Přilítlo jaro z daleka [The spring came flying]31 7 Když jsem se díval do nebe [When I was

gazing], 8 Vy malí, drobní ptáčkové [You little

16

B S op. Title Composition Publication Remarks AD

tiny singing birds], 9 Jsem jako lípa košatá [Just like a lime tree], 10 Vy všichni, kdo jste stísněni [All you with burdens], 11 Ten ptáček, ten se nazpívá [That little bird sings]12 Tak jak ten měsíc v nebes báň [Thus as the moon]

68 (69) 19b Ave Maria (sacred), A/Bar, org 23–4 July 1877 Prague, 1883 pubd with b95a vi/169 47 38 Moravské dvojzpěvy [Moravian Duets], S, A,

pf: 1 Možnost [Hoping in Vain], 2 Jablko [Greeting from Afar], 3 Věneček [The Crown], 4 Hoře [The Smart]

?Aug 1877 Berlin, 1879 Moravian folk poems; 1st pubd in Ger. and Eng.; pubd in Cz. (Prague, 1913)

vi/3

82 59 — Hymnus k Nejsvětější Tvojici [Hymn to the Most Holy Trinity] (sacred), 1v, org

14 Aug 1878 Prague, 1911 pubd version rev. J. Suk as Hymnus ad laudes in festo Sanctae Trinitatis

vi/1

84a (60) (50) Tři novořecké básně [3 Modern Greek Poems] v, orch

completed 22 Aug 1878

lost —

84b 60 50 Tři novořecké básně [3 Modern Greek Poems] (trans. V.B. Nebeský): 1 Koljas (Píseň kleftská) [Klepht Song], 2 Nereidy [Nereids], ballad, 3 Žalozpěv Pargy [Parga’s Lament], heroic song

completed 22 Aug 1878? 1883?

Breslau, 1883 vi/1

95a (69) 19b Ave maris stella (sacred), 1v, org 4 Sept 1879 Prague, 1883 pubd with b68 vi/195b 69 19a O sanctissima dulcis virgo Maria (sacred), A,

Bar, org6 Sept 1879 Prague, 1883 vi/3

95bbis

(69) 19a O sanctissima dulcis virgo Maria! (sacred), S, A, org

28 May 1890 — voice parts only vi/3

104 73 55 Zigeunermelodien (Heyduk): 1 Mein Lied ertönt, ein Liebespsalm, 2 Ei, wie mein Triangel wunderherrlich läutet, 3 Rings ist der Wald so stumm und still, 4 Als die alte Mutter, 5 Reingestimmt die Saiten, 6 In dem weiten, breiten, luft’gen Leinenkleide, 7 Horstet hoch der Habicht auf den Felsenhöhen

? 18 Jan – ?23 Feb 1880

Berlin, 1880 composed to Ger. trans. by Heyduk; nos.1, 3, 1st perf. Vienna, 4 Feb 1881

vi/1

113 79 — Dětská píseň [Child’s Song] (Š. Bačkora), 2vv unacc.

14 Nov 1880 pubd in Hudební výchova, iv (1956)

vi/3

118 81 — Na tej našej střeše laštovečka [There on our roof a swallow carries], S, A, pf

†?March – ?May 1881

Prague, 1882 Moravian folk poem; pubd in Album of Umělecká besedá

vi/3

123 (6) — [6] Písně [Songs] (Pfleger-Moravský) †?1881–2 — rev. of b11 nos.1, 5, 9, 8, 13, 11

vi/2

124 (6) 2 [4] Písně [Songs] (Pfleger-Moravský) †?1881–2 Prague, 1882 rev. of b11 nos.1, 5, 11, 13 vi/2128 — (3) Večerní písně [Evening Songs] (Hálek), 1v,

orch24 Nov 1882 — orch of b61, nos.2, 3 ii/5

140 — — Kačena divoká [The Wild Duck] Sept/Oct 1884 — folk poem, lost; once listed as op.15/?2

—

142 — — Two songs: 1 Schlaf, mein Kind, in Ruh’, 2 Seh’ ich dich, mein liebes Mädchen

1–2 May 1885 Prague, 1921 Cz. folk poems; composed to Ger. trans.

vi/2

146 99 73 V národním tónu [In Folk Tone]: 1 Dobrú noc, má mila [Good-night, my darling], 2 Žalo dievča, žalo trávu [When a maiden was a-mowing], 3 Ach, není, není tu, co by mě těšilo [There is nothing here to comfort me], 4 Ej, mám já koňa faku [I have a faithful mare]

completed 13 Sept 1886

Berlin, 1887 nos.1, 2, 4 Slovak folk poems; no.3 Cz. folk poem

vi/2

157 105 82 Vier Lieder (O. Malybrok-Stieler): 1 Lasst mich allein, 2 Die Stickerin, 3 Frühling, 4 Am Bache

?22 Dec 1887 – 5 Jan 1888

Berlin, 1888 composed to orig. Ger. vi/2

160 (6) 83 [8] Písně milostné [Love Songs] (Pfleger-Moravský)

Dec 1888 Berlin, 1889 rev. of b11, nos.8, 3, 9, 6, 17, 14, 2, 4

vi/2

185 122 99 [10] Biblické písně [Biblical songs] (Bible of Kralice): 1 Oblak a mrákota jest vůkol Něho [Clouds and Darkness], 2 Skrýše má a paveza má Ty jsí [Thou art my hiding-place], 3 Slyš, ó Bože, slyš modlitbu mou [Give ear to my prayer], 4 Hospodin jest můj pastýř [The Lord is my shepherd], 5 Bože! Bože! Píseň novou [I will sing a new song], 6 Slyš, ó Bože, volání mé [Hear my cry], 7 Při řekách babylonských [By the rivers of Babylon], 8 Popatřiž na mne a

5–26 March 1894

Berlin, 1895 nos.1–5 orchd as b189, 4–8 Jan 1895, pubd for S, orch (Berlin, 1929) with nos.6–10, arr. orch by V. Zemánek

vi/2

17

B S op. Title Composition Publication Remarks AD

smiluj se nade mnou [Turn thee unto me], 9 Pozdvihuji očí svých k horám [I will lift up mine eyes], 10 Zpívejte Hospodinu píseň novou [O sing unto the Lord a new song]

194 126 — Ukolébavka [Lullaby] (F.L. Jelínek) 20 Dec 1895 Prague, 1896 pubd in Květy mládeže, ii (1896), suppl.

vi/4

204 137 — Zpěv z Lešetínského kováře [Song from The Blacksmith of Lešetín] (S. Čech)

5–6 Aug 1901 Berlin, 1911 op.posth., inc., rev. J. Suk vi/2

Arrangements

B Title Arranged Publication Remarks AD

601

Dvě irské písně [2 Irish Songs], male vv unacc: 1 Můj Konnor má tváře jak červená růže [Oh my Connor], 2 Nuž zdobte se kvítím, at’y zaplane zář [Ho! adorn yourself with flowers]

24 Oct 1878 — no.2 from the Irish song Contented am I (Noch bonin shin doe), later known as The Battle Eve of the Brigade

vii

602

J. Brahms: Hungarian Dances nos.17–21, arr. orch 29 Oct – 6 Nov 1880

Berlin, 1881 vii

603

Ruské písně [Russian Songs], S, A, pf: 1 Povylétla holubice pode strání (Víletala golubina) [A dove flew away over the hillside], 2 Čím jsem já tě rozhněvala (Chem tebya ya gorchila?) [How have I angered you?], 3 Mladá, pěkná krasavice (Belolitsa, kruglolitsa) [A young, pretty beauty], 4 Cožpak, můj holoubku (Akh, chto zh tï, golubchik) [Ah, my little dove], 5 Zkvétal, zkvétal v máji květ (Tsveli, tsveli tsvetikí) [The flower was blooming, blooming in May], 6 Jako mhou se tmí (Akh, kak pal tuman) [It grows dark as if through the mist], 7 Ach, vy říčky šumivé (Akh, rechenki, rechenki) [Ah, you bubbling brooks], 8 Mladice ty krásná (Molodka, molodaya) [You beautiful young lady], 9 Po mátušce, mocné Volze (Vniz po matushke po Volge) [After the powerful mother Volga], 10 Na políčku bříza tam stála (Vo pole beryoza stoyala) [A birch tree stood there in the field], 11 Vyjdu já si podle říčky (Vïydu ya na rechenku) [I’ll set out along the brook], 12 Na tom našem náměstí (Kak u nas na ulitse) [In that square of ours], 13 Já si zasil bez orání (Ya noseyal konopelku) [I sowed without ploughing], 14 Oj, ty luční kačko malá (Akh, utushka lygovaya) [Oh you little meadow duck], 15 V poli zrají višně (Gey, u poli vishnya) [The cherries are ripening in the field], 16 Oj, kráče havran černý (Oy, kryache, chernenkiy voron) [Ho, the black raven is walking]

?March 1883

Prague, 1951

2nd voice added and acc. rev. to songs in M. Bernard: Pyeseni ruskoga naroda (St Petersburg, 1866)

vii

604

J. Lev: Ha, ta láska [Ah, that love], 1v, orch †?1880–84 — vii

605

S. Foster: Old Folks at Home, arr. S, B, chorus, orch †?Dec 1893 – Jan 1894

— 1st perf. New York, 23 Jan 1894

vii

606

Vysoká polka, arr. pf 11 June 1902

— vii

Leoš JanáčekLeoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Ostrava) byl světově uznávaný český[1][2][3] hudební skladatel klasické hudby. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku,[zdroj?] vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Ve světě je znám hlavně díky svým operám, orchestrálně-vokálnímu dílu Glagolská mše, Sinfoniettě, symfonické básni Taras Bulba a komorním skladbám, především smyčcovým kvartetům.Život a díloJeden z nejoriginálnějších zjevů české a světové hudební moderny se narodil v obci Hukvaldy na severovýchodní Moravě 3. července 1854. Studoval nejprve klášterní školu v Brně, kde se mu dostalo základního hudebního vzdělání. Tamtéž posléze absolvoval gymnázium. Poté odešel do Prahy, kde studoval na varhanické škole a dalšího hudebního vzdělání se mu dostalo v Lipsku a Vídni.Posléze se vrátil zpět do Brna, kde se zúčastnil národně-osvobozeneckých aktivit. V roce 1881 založil varhanickou školu a stal se jejím prvním ředitelem. Působil jako dirigent a velmi brzy zahájil též svoji kariéru skladatele. Po vzniku Československa působil spolu s Vilémem Kurzem jako profesor brněnské pobočky mistrovské školy Pražské konzervatoře a v roce 1919 založil Konzervatoř Brno.Velice brzy se oženil se svojí šestnáctiletou žákyní Zdeňkou Schulzovou. Za rok se jim narodila dcera Olga a později syn Vladimír, oba však zemřeli; syn už ve 2 a půl letech, dcera, když jí bylo 21 let.Na počátku své skladatelské dráhy byl inspirován moravskou lidovou písní, užíval jejích nápěvů a studoval rytmiku a intonaci řeči, což posléze originálně převáděl do své hudby. Studoval též ruskou lidovou hudbu. Lidové písni jeho rodné lašské lidové kultury se věnoval též jako sběratel a folklorista. Podle vzoru Dvořákových „Slovanských tanců“ skložil podobný komplet, inspirovaný lidovou hudbou rodného kraje, s názvem „Lašské tance“.Po složení nepříliš úspěšných oper Šárka a Počátek románu se mu dostalo prvního ocenění – opera Její pastorkyňa byla v roce 1904 nadšeně přijata brněnským publikem. K pražské premiéře Její pastorkyně došlo však až v roce 1916, otevřela mu však dveře do celého světa: pod názvem Jenůfa zaznamenala ještě téhož roku významný úspěch ve Vídni, posléze v Německu a v roce 1924 v New Yorku. Od roku 1916 složil dalších pět významných operních děl, dva smyčcové kvartety, několik suit a písňové cykly (nejznámější je Zápisník zmizelého).Toto poslední období skladatelova života přineslo nejoriginálnější, nejvyzrálejší a světově proslulá díla orchestrální, především Sinfoniettu, symfonickou báseň Taras Bulba a slavnou Glagolskou mši, jednu z nejsvébytnějších skladeb světové hudby vůbec, mši napsanou ve

18

staroslověnštině. Metoda Janáčkovy tvorby, která vykrystalizovala v Její pastorkyni, spočívající ve specifickém opakování motivů, úryvkovitosti a dramatické zkratce, stejně jako v originalitě práce s vývojem jednotlivých sekvencí, dostoupila v tomto díle vrcholu. Glagolská mše je současně ve vokálním projevu výsledkem dlouhodobého studia lidové hudby z hlediska sémantického. Skladatel zde s obdivuhodně jasnou vizí dospívá k pradávným kořenům slovanské hudební kultury a to nejen po stránce ryze hudební, ale též jazykové. Čerpá z cyrilometodějského odkazu, předkládá nám však atmosféru, která dýchá syrovou zemitostí člověka, který je spojen s přírodou ve smyslu pohanství. Jeho víra jakoby byla kombinací obou těchto výbav. Jedná se o naprosto nevšední dílo v celosvětovém měřítku nejen co do svébytnosti, ale též dokonalosti zpracování.I v tomto vrcholném období jeho tvorby zůstala její významnou složkou tvorba operní. Opery Výlety pana Broučka, Věc Makropulos, ale především Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky dodnes dobývají s velkým úspěchem světové hudební scény. Poslední Janáčkovou opera Z mrtvého domu na motivy Dostojevského románu je velmi důstojným završením skladatelovy tvorby, zdůrazňujíc humanismus a vyjadřujíc jak soucit s trpícím člověkem, tak víru v možnost duchovní očisty i člověka společností zavrženého.V Berlíně byla 8. prosince 1926 nadšeně přijata světová premiéra Concertina se sólistkou Ilonou Štěpánovou-Kurzovou (česká premiéra proběhla v Brně 16. února 1926).Leoš Janáček byl členem České akademie věd a umění, Pruské akademie umění, dopisujícím členem The School of Slavonic Studies v Londýně a předsedou Klubu moravských skladatelů. Jeho stěžejní díla byla poctěna mnoha cenami. Masarykova univerzita mu v Brně udělila čestný doktorát filosofie za jeho celoživotní tvůrčí odkaz.Jeden z nejvýznamnějších světových skladatelů, zemřel náhle v ostravské nemocnici 12. srpna 1928 na zápal plic, když se předtím nachladil za svého prázdninového pobytu v Hukvaldech.Opery

Šárka, libreto Julius Zeyer podle vlastního románu Počátek románu, libreto Jaroslav Tichý podle románu Gabriely Preissové Její pastorkyňa, libreto Leoš Janáček podle dramatu Gabriely Preissové Osud, libreto Fedora Bartošová podle Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy, libreto Viktor Dyk a František Serafínský Procházka podle románu Svatopluka Čecha Káťa Kabanová, libreto Leoš Janáček podle Ostrovského dramatu Bouře Příhody lišky Bystroušky, libreto Leoš Janáček podle knihy Rudolfa Těsnohlídka Věc Makropulos, libreto Leoš Janáček podle dramatu Karla Čapka Z mrtvého domu, libreto Leoš Janáček podle románu Fjodora Michajloviče Dostojevského

Orchestrální, vokálně instrumentální a komorní diskografie Mša glagolskaja, mše ve staroslověnštině; Česká filharmonie, Český filharmonický sbor, dirigent: sir Charles Mackerras Sinfonietta, Taras Bulba /Rhapsody for orchestra/, Mládí, Česká filharmonie, dirigent Karel Ančerl Lašské tance, Suita pro smyčce, Idyla, Státní filharmonie Brno, dirigent František Jílek String Quartet No. 1 „Kreutzer Sonata“, String Quartet No. 2 „Intimate Letters“, Talichovo kvarteto Concertino pro klavír, 2 housle, klarinet, fagot a lesní roh; Capriccio pro klavír (levou ruku) a dechový ansámbl. Česká filharmonie,

dirigent: Václav Neumann, klavír: Rudolf Firkušný. Supraphon (CD).Stage worksunless otherwise stated, first performed at Brno, National TheatreJW Title, Genre Acts, Text Date First performance Remarks, Publication

I/1 Šárka, opera 3, after J. Zeyer by Aug 1887; rev. 1888, 1918–10 Jan 1919, 1925

11 Nov 1925 Act 3 orchd O. Chlubna; fs ed. J. Zahrádka (Vienna, forthcoming), vs, ed. Zahrádka (Vienna, forthcoming)

X/20 Valašské tance [Valachian Dances; Dances from Valašsko], idyllic scene, lost

1, V. Kosmák by May 1889 — libretto extant; most music absorbed into I/2

I/2 Rákoš Rákoczy, [folk ballet] 1, J. Herben, after V. Hálek: Děvče z Tater [The Girl from the Tatras]

?Jan–5 June 1891 Prague, National Theatre, 24 July 1891

incl. folk choruses, songs and dances; fs, ed. L. Matějka (1957) [hire only], vs (1978) [hire only]

I/3 Počátek románu [The Beginning of a Romance], romantic opera

1, J. Tichý [F. Rypáček], after G. Preissová’s story

15 May–2 July 1891, orchd by Dec 1891, rev. ?Feb–March 1892

10 Feb 1894 sections later destroyed by Janáček, reconstructed by B. Bakala; ed. E. Holis (Prague and Kassel, 1978) [hire only]

I/4 Její pastorkyňa [Her Stepdaughter; Jenůfa], opera

3, Janáček, after Preissová’s play

Act 1 ?31 Dec 1894–?1896, Acts 2–3 ?Dec 1901–?8 March 1903; rev. Oct 1903, by 10 Jan 1907, by mid-Feb 1908, cNov 1915

21 Jan 1904 vs (Brno, 1908), fs [‘Brno version’], ed. C. Mackerras and J. Tyrrell (Vienna, 2000); vs rev. K. Kovařovic (Vienna, 1917), rev. and reorchd Kovařovic (Vienna, 1918)

I/5 Osud [Fate], scenes from a novel

3, F. Bartošová and Janáček

?8 Dec 1903–?12 June 1905; rev. by 26 July 1906, by 19 Nov 1907

excerpts, Brno Radio, 18 Sept 1934; complete, Brno, National Theatre, 25 Oct 1958 [‘flashback version’]

vs [‘flashback version’] (1964), fs and vs, ed. V. Nosek (1978) [hire only]

I/6 Výlet pana Broučka do měsíce [The Excursion of Mr Brouček

2 and Epilogue, Janáček, with addns mostly by F.

Acts 1–2, 27 March 1908–12 Feb 1913,

for Acts 1–2 see I/7; Epilogue, Prague

for Acts 1–2 see I/7; Epilogue and ‘Čech Ending’ unpubd

19

JW Title, Genre Acts, Text Date First performance Remarks, Publication

to the Moon], burlesque opera Gellner, V. Dyk and F.S. Procházka, after S. Čech’s novel

rev. 21 July–5 Nov 1916; Epilogue, 25 Oct 1916–29 March 1917

Radio, 22 Sept 1936

I/7 Výlety páně Broučkovy [The Excursions of Mr Brouček], opera, 2 parts: 1 Výlet pana Broučka do měsíce; 2 Výlet pana Broučka do XV. století [The Excursion of Mr Brouček to the 15th Century], opera

part 1 as I/6 without Epilogue and ‘Čech Ending’, part 2 Procházka, after Čech’s novel

part 1 as I/6, part 2 5 May–12 Dec 1917; rev. Jan 1918, April–May 1920, 23 Aug 1920

Prague, National Theatre, 23 April 1920

vs, ed. R. Veselý (Vienna, 1919), fs (Vienna, c1920) [hire only]

I/8 Káťa Kabanová, opera 3, Janáček, after A.N. Ostrovsky: Groza [The Thunderstorm], trans. V. Červinka

?9 Jan 1920–17 April 1921, rev. Dec 1921; interludes by 9 Nov 1927

23 Nov 1921 vs, ed. B. Bakala (Vienna, 1922), fs (Vienna, 1922); fs, ed. C. Mackerras (Vienna, 1992) [incl. interludes], vs, ed. Mackerras (Vienna, 1993) [incl. interludes]

I/9 Příhody Lišky Bystroušky [The Adventures of Vixen Bystrouška (The Cunning Little Vixen)], opera

3, Janáček, after R. Těsnohlídek’s novel

22 Jan 1922–10 Oct 1923; rev. by 31 Oct 1924

6 Nov 1924 vs, ed. Bakala (Vienna, 1924), rev. version (Vienna, 1925); fs (Vienna, 1924) [hire only]

I/10 Věc Makropulos [The Makropulos Affair], opera

3, Janáček, after K. Čapek’s play

11 Nov 1923–3 Dec 1925

18 Dec 1926 vs, ed. L. Kundera (Vienna, 1926); fs, ed. Mackerras (Vienna, 1970) [hire only]

I/11 Z mrtvého domu [From the House of the Dead], opera

3, Janáček, after F.M. Dostoyevsky’s novel

18 Feb 1927–20 June 1928

12 April 1930 [version by O. Chlubna and Bakala]

ov. = rev. version of Vn Conc. IX/10; rev. and reorchd Chlubna and Bakala, vs and fs (Vienna, 1930); with orig. ending as appx (Vienna, 1964); orig. version, ed. Mackerras and Tyrrell, fs (Vienna, forthcoming)

IX/11

Schluck und Jau, incidental music, unfinished

G. Hauptmann ?31 May–5 June 1928

Prague, Dům umělců, 13 Sept 1979

fs drafts of 2 movts and part of 3; 2 movts rev. J. Burghauser (Prague and Vienna, 1978)

Projected operas, with musical sketches: Paní mincmistrová [The Mintmaster’s Wife] IX/3 (1, after L. Stroupežnický’s play), Dec 1906–early 1907; Anna Karenina IX/4 (3, after L.N. Tolstoy’s novel), 5–29 Jan 1907; Živá mrtvola [The Living Corpse] IX/6 (after Tolstoy’s play), Sept 1916Other projected stage works (operas unless otherwise stated), with only scenario, or annotated play or novel extant: Poslední Abencerage XI/1 (3, after F.-C. Chateaubriand: Les aventures du dernier des Abencérages), late 1884–Jan 1885; Pod Radhoštěm [At the Foot of Radhošť] XI/2 (ballet, after V. Hálek: Děvče z Tater [The Girl from the Tatras]), 1888–9; Andělská sonáta [Angelic Sonata] XI/6 (4, after J. Merhaut’s novel), June 1903; Gazdina roba [The Farm Mistress] XI/8 (after Preissová’s play), April 1904, ?Aug 1907Liturgicalmotets unless otherwise statedJWX/1 Mass, 1872–5, lostII/1 Graduale (Speciosus forma), SATB, 1874II/2 Introitus in festo SS Nominis Jesu, SATB, org, ?Jan 1875II/3 Exaudi Deus [1], SATB, org, 1875II/4 Exaudi Deus [2], SATB, 1875; rev. version in Cecilia, iv (1877), suppl. no.3, p.8II/5 Benedictus, S, A, T, B, SATB, org, 1875II/6 Communio (Fidelis servus), SATB, 1875II/7 Regnum mundi, SATB, ?1875–8II/8 Exsurge Domine, SATB, ?1875–9II/9 Graduale in festo purificationis BVM (Suscepimus), SATB, ?1875–9, rev. 1887, ed. J. Trojan (Prague and Mainz, 1971)X/10 Sanctus, 21–4 Nov 1879, lostII/10 Deset českých církevních zpěvů z Lehnerova mešního kancionálu [10 Czech Hymns from the Lehner Hymnbook for the

Mass], org with text incipits, 1881 (Brno, ?1882), rev. as České církevní zpěvy z Lehnerova mešního kancionálu (Brno, 1889) [incl. 3 addl hymns]

II/11 Svatý Václave [St Wenceslas], org, ?1902 [acc. to St Václav hymn, II/10 no.7]II/12 Constitues, TTBB, org, ?1903, ed. J. Trojan (Prague and Mainz, 1971); rev. by 15 July 1903, unpubdII/13 Veni sancte spiritus, TTBB, ?by Nov 1903, ed. J. Trojan (1978)II/14 Zdrávas Maria [Hail Mary], T, SATB, vn, org, 1904, arr. S/T, vn, pf/org, 1904; ed. B. Bakala (Vienna, 1978)IX/5

Mass, E , S, A, T, 4 B, SAATTBB, org, spr. 1908 [Ky, Ag; Cr completed by V. Petrželka, pts (1946), fs (1972); Cr and San completed by P. Wingfield, by 1995]

Choral-orchestralIII/1 Naše píseň [1] [Our Song] (S. Čech), SATB, orch, 1–12 June 1890, rev. as Sivý sokol zaletěl [A grey falcon flew away]

20

(trad.), after 12 June 1890 – ?after 7 July 1890 [also used in I/3 no.17; see also IV/21]III/2 Komáři se ženili [The mosquitoes got married] (trad.), SATB, orch/pf, 1891, pubd as part of I/2III/3 Zelené sem seła [I have sown green] (trad.), SATTB, orch, 1892; rev. SATB, reduced orch, 1897, chorus pts (Brno, n.d.)

[orig. title Ej, danaj!, see VIII/12; re-used in I/4]III/4 Keď zme šli na hody [As we went to the feast] (trad.), SATB, orch, 1893 [re-used in VI/9]III/5 Hospodine! [Lord, have mercy!] (anon, 10th–11th-century Cz.), S, A, T, B, SSATB, SSATB, 3 tpt, 4 trbn, tuba, hp, org, 1896,

ed. J. Trojan (Kassel, 1977); rev. S, A, T, B, SSATB, 2 tpt, 4 trbn, tuba, hp, org, ?1896, unpubdIII/6 Amarus (cant., J. Vrchlický), S, T, Bar, SATBB, orch, 1896–7, rev. 1901, 1906, vs, ed. O. Nebuška (1938), fs, ed. (1957); SKV

B/4 (forthcoming)III/7 Na Soláni čarták [The Čarták on Soláň] (cant., M. Kurt [M. Kunert]), T, TTBB, orch, 1911, rev. 1920, ed. (1958); SKV B/3

[incl. 1911 version]III/8 Věčné evangelium [The Eternal Gospel] (cant., Vrchlický), S, T, SSATTBB, orch, ?1913–14, ed. (1958); SKV B/4

(forthcoming)III/9 Mša glagolskaja [Glagolitic Mass] (Old Church Slavonic, arr. M. Weingart), S, A, T, B, SSAATTBB, orch, org, 1926–7, vs, ed.

L. Kundera (Vienna, 1928), fs (Vienna, 1929)Other choralunless otherwise stated settings for TTBB of traditional Moravian textsX/2 Ženich vnucený [The Enforced Bridegroom], perf. 27 April 1873, lost [possibly = Srbská lidová píseň [Serbian Folksong],

see JW, 298]IV/1 Orání [Ploughing], 1873, pubd in Čtyři lidové mužské sbory (1923); SKV C/1IV/2 Válečná [1] [War Song] (anon.), ?by 24 June 1873IV/3 Válečná [2]: k svěcení praporu [War Song: for Dedicating the Banner] (anon.), TTBBB, tpt, t trbn, 2 b trbn, 1873IV/4 Nestálost lásky [The Fickleness of Love], TTTBBB, 1873, ed. J. Trojan (Vienna and Prague, 1978); SKV C/1IV/5 Divím se milému [I wonder at my beloved], 1873–6, ed. in Ohlas národních písní (Prague and Brno, 1937); SKV C/1IV/6 Vínek stonulý [The Drowned Wreath], 1873–6, ed. in Ohlas národních písní (Prague and Brno, 1937); SKV C/1IV/7 Osámělá bez těchy [1] [Alone without comfort] (Slovak trad.), 1874, ed. J. Trojan (Vienna and Prague, 1978); SKV C/1

[rev. c1898, see IV/26]IV/8 Láska opravdivá [True Love], 1876, ed. in Ohlas národních písní (Prague and Brno, 1937); SKV C/1IV/9 Osudu neujdeš [You cannot escape your fate], ?by Jan 1876, ed. J. Trojan (Vienna and Prague, 1978); SKV C/1IV/10 Zpěvná duma [Vocal Elegy] (F. Čelakovský), 1876, ed. (Brno, 1934); SKV C/1IV/11 Na košatej jedli dva holubi seďá [Two pigeons are perching on the bushy fir tree], ?1876, ed. V. Telec (Brno, 1957); SKV

C/1IV/12 Slavnostní sbor (k položení základního kamene ústavu ku vzdělání učitelů) [Festive Chorus (for Laying the Foundation

Stone of the Teachers’ Institute)] (K. Kučera), T, T, B, B, TTBB, SA, 1877, ed. J. Trojan (Prague and Kassel, 1972)IV/13 Slavnostní sbor ku svěcení nové budovy c.k. slovanského ústavu ku vzdělání učitelů v Brně [Festive Chorus for the

Consecration of the New Building of the Imperial and Royal Slavonic Teachers’ Institute in Brno] (? Kučera), Bar, TTBB, pf, 1878, part pubd in S. Přibáňová (I1987)

IV/14 Píseň v jeseni [Autumn Song] (J. Vrchlický), SAATTBB, 1880, ed. B. Štědroň (1951)IV/15 Na prievoze [On the Ferry] (Slovak trad.), ?1880–84, ed. V. Telec (Brno, 1957); SKV C/1IV/16 Ave Maria (Byron, trans. J. Durdík), 1883, Varyto, xiii/1 (1890), suppl.; ed. J. Trojan (1979)IV/17 Mužské sbory [Male-Voice Choruses], 1885 (Brno, 1886, 2/1924 as Čtveřice mužských sborů [4 Male-Voice Choruses]):

Vyhrůžka [The Warning]; Ó lásko [O love]; Ach vojna, vojna [Ah, the war]; Krásné oči tvé [Your lovely eyes] (J. Tichý [F. Rypáček]); SKV C/1

IV/18 Kačena divoká [The Wild Duck], SAATTBB, 1885, Zpěvník pro školy střední a měšťanské, ii: Sbory smíšené, ed. B. Žalud and J. Barvič (Brno, 1885), 141–9

IV/19 3 sbory mužské [3 Male-Voice Choruses], 1888, ed. M. Venhoda (1959): Loučení [Parting] (E. Krásnohorská), TTBB; Holubička [The Dove] (Krásnohorská), TTBBB; Žárlivec [The Jealous Man], TTBarBB; SKV C/1

IV/20 Královničky [The Little Queens] (‘Staré národní tance obřadné se zpěvy’) [Old Ritual Folkdances with Songs], 10 folksong arrs., unison vv, pf, ?by 21 Feb 1889, ed. B. Štědroň (1954) [collab. F.X. Bakeš]

IV/21 Naše píseň [2] [Our Song] (S. Čech), SATBB, 1890, ed. B. Štědroň (1951); also with orch, see III/1IV/22 Což ta na naše bříza [Our Birch Tree] (Krásnohorská), 1893, Památník Svatopluka (Brno, 1893), also in Čtyři lidové mužské

sbory (1923); SKV C/1IV/23 Už je slúnko z tej hory ven [The sun has risen above that hill], Bar, SATB, pf, perf. 13 May 1894, partly lostIV/24 Odpočiň si [Take your rest] (F. Sušil), funeral chorus, 1894 (1926); SKV C/1IV/25 Slavnostní sbor (k svěcení praporu Svatojosefské jednoty) [Festive Chorus for Dedicating the Banner of the St Josef’s

Union] (V. Šťastný), TTTBB, 1897, ed. J. Trojan (Prague and Vienna, 1978); SKV C/1IV/26 Osamělá bez těchy [2] [Alone without comfort] (Slovak trad.), c1898, rev. 1925, ed. J. Trojan (Prague and Vienna, 1978);

SKV C/1IV/27 Ukvalské písně [Hukvaldy Songs], 6 folksong arrs., SATB, 1899, ed. B. Štědroň (1949)IV/28 Čtvero mužských sborů moravských [4 Moravian Male-Voice Choruses], 1900–06 (1906): Dež viš [If you only knew] (O.

Přikryl); Komáři [Mosquitoes]; Klekánica [The Evening Witch] (Přikryl); Rozloučení [Parting]IV/29 Otče náš [Our Father] (Moravský Otče náš) [Moravian Our Father], tableaux vivants to paintings by J. Męcina-Krzesz, T,

SATB, (pf, hmn)/pf/hmn, 1901; rev. T, SATB, hp, org, 1906, ed. B. Štědroň (1963)

21

IV/30 Elegie na smrt dcery Olgy [Elegy on the Death of my Daughter Olga] (after M.N. Veveritsa), T, SATB, pf, 1903; rev. 1904, ed. T. Straková (1958)

IV/31 Vínek [The Wreath], ?1904–6, pubd in Čtyři lidové mužské sbory (1923)IV/32 Lidová nokturna: večerní zpěvy slovenského lidu z Rovného [Folk Nocturnes: Evening Songs of Slovak People from

Rovné], 7 folksong arrs., SA, pf, 1906, 26 balad lidových [26 Folk Ballads], ii (1922)IV/33 Kantor Halfar [Halfar the Schoolmaster] (P. Bezruč), 1906 (1923)IV/34 Maryčka Magdónova [1] (Bezruč), TTTTBBBB, 1906IV/35 Maryčka Magdónova [2] (Bezruč), T, B, TTTBBB, 1907 (1909)IV/36 70.000 (Sedmdesát tisíc) [70,000 (The Seventy Thousand)] (Bezruč), T, TTBB (solo qt), TTBB, 1909; rev. 1912 (1923)IV/37 Pět národních písní [5 Folksongs], folksong arrs., T, TTBB, pf/hmn, 1912, Dvacet šest lidových balad, iv, ed. F.A. Kypta

(1950)IV/38 Perina [The Eiderdown], ?by 1914, pubd in Čtyři lidové mužské sbory (1923)IV/39 Vlčí stopa [The Wolf’s Trail] (Vrchlický), S, SSAA, pf, 1916, ed. J. Ledeč (1968)IV/40 Hradčanské písničky [Songs of Hradčany] (F.S. Procházka), 1916 (1922): Zlatá ulička [Golden Lane], SSAA; Plačící fontána

[The Weeping Fountain], S, SSAA, fl; Belveder [Belvedere], S, SSAA, hpIV/41 Kašpar Rucký (Procházka), S, SSAA (solo qt), SSAA, 1916 (1925)IV/42 Česká legie [The Czech Legion] (A. Horák), T, B, TTTBBB (1918)IV/43 Potulný šílenec [The Wandering Madman] (R. Tagore, trans. F. Balej), S, T, Bar, TTBB, 1922 (1925)IV/44 Naše vlajka [Our Flag] (Procházka), 2 S, 2 T, 5 B, TTBB, 1925–6 (c1926)IV/45 Sbor při kladení základního kamene Masarykovy university v Brně [Chorus for Laying the Foundation Stone of the

Masaryk University in Brno] (A. Trýb), TTTBBBB, 1928IX/12 Pensistům učitelům po 50 letech maturit [To Teacher-Pensioners on 50 Years after Matriculation] (anon.), TTBB, 1928,

frag.Other vocalV/1 Když mě nechceš, což je víc? [If you don’t want me, so what?], song, T, pf, ?1871–2/1875, facs. in JW, 154X/3 Smrt [Death] (M.Y. Lermontov), melodrama, spkr, orch, perf. 13 Nov 1876, lostX/7 Die Abendschatten (? K.F.H. Mayer), ? song cycle, ? 1v, pf, 1879, lost [title mistranscribed as Die Abendschoppen in

earlier catalogues]X/9 song for L. Grill, ? 1v, pf, 9 Nov 1879, lostX/17 Frühlingslieder (V. Zusner), song cycle, 9 songs, 1v, pf, 22 April–7 May 1880, lost [text survives]V/2 Moravská lidová poezie v písních [Moravian Folk Poetry in Songs], 53 folksong arrs., 1v, pf, c1892–1901 (Telč, c1892–

c1901 as Kytice z národních písní moravských; 2/1908 as Moravská lidová poezie v písních) [with F. Bartoš]V/3 Jarní píseň [Spring Song] (J. Tichý [F. Rypáček]), song, 1v, pf, 1898; rev. 1905, ed. L. Firkušný (Brno, 1944)V/4 Ukvalská lidová poezie v písních [Hukvaldy Folk Poetry in Songs], 13 folksong arrs., 1v, pf, 1898 (Brno, 1899)V/5 Návod pro výučování zpěvu [Singing-Teaching Manual], 104 exx., v/vv, pf, 1899 (Brno, 1899); SKV H/2V/6 5 Moravian dances, folksong arrs., 1v, pf, 1908–12: Ten ukvalský kostelíček: Starodávný lašský [That little Hukvaldy

church: Lachian Old-Fashioned Dance]; Tovačov, Tovačov, tovačovské zámek [Tovačov, Tovačov, the castle in Tovačov]; Pilařská: Na pile zme dořezale [Sawdance: We’ve finished cutting at the sawmill]; Aj, ženy: Vrtěná [O women: Whirling Dance]; Krajcpolka: Bratr umřel, já sem zústal [Cross-Polka: My brother died, I remained here]; no.5, facs. in Večery [suppl. to Lidové noviny] (17 Feb 1912), complete, ed. O. Hrabalová and F. Hrabal (1979) as Pět moravských tanců

V/7 4 ballads, Moravian folksong arrs., 1v, pf, 1908–12: Tam dole na dole [Down there in the pit]; Seděl vězeň (Seděl jeden vězeň) [A prisoner sat (A prisoner sat in jail)]; Rychtarova Kačenka [The mayor’s daughter Kačenka]; Rodinu mám [I have a family]; no.3 ed. J. Ceremuga in Lidové písně a balady (1978), complete, ed. J. Trojan (1980) as Čtyři balady

V/8 Dvě balady [2 Ballads], folksong arrs., 1v, pf, ?1908 – 4 Feb 1912: Vandrovali hudci [Fiddlers were roaming]; A byl jeden zeman [And there was once a farmer]; no.1 ed. J. Ceremuga (1978) in Lidové písně a balady, no.2 unpubd [also with chorus IV/37]

V/9 6 národních písní jež zpívala Gabel Eva [6 Folksongs Sung by Eva Gabel], folksong arrs., 1v, pf, 1909, 26 balad lidových [26 Folk Ballads], i (1922)

V/10 Podme, milá, podme! [Let’s come, my dear, let’s come], folksong arr., 1v, pf, 1911, facs. in XIII/4V/11 Písně dětvanské [Songs of Detva], zbojnické balady [brigand ballads], 6 folksong arrs. (Slovak and Cz. texts), 1v, pf, Dvacet

šest lidových balad, iii, ed. F.A. Kypta (1950)V/12 Zápisník zmizelého [The Diary of One who Disappeared] (O. [J.] Kalda), cycle of 21 songs and intermezzo, A, T, SSA, pf,

1917–20 (Brno, 1921)V/13 Slezské písně (ze sbírky Heleny Salichové) [Silesian Songs (from Helena Salichová’s Collection)], 10 folksong arrs., 1v, pf,

1918 (Brno, 1920)V/14 Ukolébavka [Lullaby], folksong arr., 1v, pf, 1920, in F. Pražák, ed.: Kniha Komenského k 250. výročí smrti J.A.

Komenského(Brno, 1920), 42–3V/15 3 Moravian folksong arrs., 1v, tr inst, 1923: Radujte se všichni [Rejoice all of you]; Sklenovské pomezi [Sklenov Border

Country]; Poďte, poďte děvčatka [Come, girls], ed. in L. Janáček: ‘Starosta Smolik’, Lidové noviny (18 March 1923); facs. and transcr. in L. Janáček: Fejetony z Lidových noviny (Brno, 1958), 24, 26, 28 and unpaginated

V/16 Říkadla [1] [Nursery Rhymes] (Cz. and Moravian trad.), 8 songs, 1–3 Mez, cl, pf, 1925, 2 pubd as suppl. to ReM, vii/10 (1926), complete, ed. A. Němcová (Brno and Vienna, 1993) [re-used in V/17]

V/17 Říkadla [2] [Nursery Rhymes] (Cz., Moravian and Ruthenian trad.), introduction and 18 songs, 2 S, 2 A, 3 T, 2 B, ocarina, fl,

22

fl + pic, 2 cl, bn, bn + dbn, child’s drum, db, pf, 1926, authorized red. for v/vv, va/vn, pf by E. Stein (Vienna, 1928), fs (Vienna, 1929) [see also V/16]

OrchestralVI/1 Zvuky ku památce Förchgotta-Tovačovského (II. oddíl) [Sounds in Memory of Arnošt Förchgott-Tovačovský (pt 2)], 3 vn,

va, vc, db, ?March–June 1875, facs. part pubd in T. Straková (J1959) VI/2 Suite, str, 1877 (Brno, 1926) [4th movt based on VII/2]VI/3 Idylla [Idyll], str, 1878, ed. B. Štědroň (1951)X/13 Scherzo for sym., 1880, lostVI/4 Valašské tance [Valachian Dances; Dances from Valašsko], Moravian folkdance arrs., 1889–91: Čeladenský [(dance) from

Čeladná]; Dymák [Smoke Dance]; Kožich [Fur Coat]; Pilky [Handsaw]; Požehnaný [Blessed]; Starodávný I [Old-Fashioned]; Starodávný IIa; Starodávný IIb; Troják lašský [Lachian Triple (dance)]; perf. in varying combinations 1889–91, Pilky and Starodávný I pubd as op.2 (1890) [see also VI/17]

VI/5 [Adagio], ?after 9 Nov 1890, ed. (1958), ed. O. Chlubna (1964)VI/6 Suite (Serenade), op.3, 1891, ed. B. Štědroň (1958) [incl. Požehnaný and Dymák, see VI/4]VI/7 Moravian dances, 5 folkdance arrs., 1889–91, ed. (1957) as Moravské tance: Kožich; Kalamajka; Trojky [Threes]; Silnice

[Road]; Rožek [Little Corner] [from I/2; Kožich also in VI/4]VI/8 Dances from Haná, 4 Moravian folkdance arrs., no.4 with TTBB, 1891, nos.2–4 ed. in VI/7 (1957), complete, ed. in I/2

(1957): Kalamajka; Trojky; Silnice; Troják [Triple Dance] [from I/2; title ‘Hanácké tance’ used in reports of 1st perf. on 20 Nov 1892]

VI/9 České tance, 1. Suita [Czech Dances, Suite no.1], 5 Moravian folkdance arrs., no.3 with SATB, 1893, nos.1, 2 and 5 pubd as VI/17 nos.2, 3 and 5 (1928), no.4 pubd as VI/7 no.1 (1957): Dymák; Požehnaný; Keď zme šli na hody [As we went to the feast]; Křížový [Cross Dance]; Čeladensky [from VI/4 and III/4]

VI/10 Žárlivost [Jealousy], after Moravian folksong Žárlivec [The Jealous Man], 1895, ed. (1957) [orchd rev. of VIII/16; orig. prelude to I/4]

VI/11 Požehnaný [Blessed], Moravian folkdance arr., 1899 [different arr. from that in I/2, VI/4 and VI/6]VI/12 Kozáček [Cossack Dance], 1899, ed. (1958) in Dva tance, 1–5VI/13 Srbské kolo [Serbian Reel], 2 fl, 2 bn, str, 1900, ed. (1958) in Dva tance, 6–8VI/14 Šumařovo dítě [The Fiddler’s Child], ballad (sym. poem) after S. Čech, 1913 (Brno, 1914); SKV D/6VI/15 Taras Bulba, rhapsody after N.V. Gogol, 1915–18, arr. B. Bakala, pf 4 hands (1925), fs (1927); SKV D/7VI/16 Ballada blanická [The Ballad of Blaník], sym. poem after J. Vrchlický, ?Sept–Oct 1919, ed. B. Bakala (1958)VI/17 Lašské tance [Lachian Dances; Dances from Lašsko], 6 Moravian folkdance arrs.: Starodávný I; Požehnaný; Dymák;

Starodávný II; Čeladenský; Pilky, 1924 (1928); SKV D/4 [from VI/4]VI/18 Sinfonietta (Vojenská symfonietta; Sletová symfonietta [Military Sinfonietta; Rally Sinfonietta]), 1926 (Vienna, 1926)IX/7 Dunaj [The Danube], sym. after P. Křičková: Utonulá [The drowned woman] and A. Insarov [S. Špálová]: Lola, 1923–5,

frag.; completed by O. Chlubna, 1948, and by M. Štědroň and L. Faltus, 1985–6IX/10 Violin Concerto ‘Putování dušičky’ [The Pilgrimage of a Little Soul; The Wandering of a Little Soul], ?May–June 1926,

sketches [some used in ov. to I/11; completed by L. Faltus and M. Štědroň, 1988, pf score (1991)]ChamberVII/1 Znělka [1] [Sonnet], A major, 4 vn, 1875, facs. (bars 1–22) in T. Straková (J1959)VII/2 Znělka [2] [Sonnet], d, 4 vn, 1875, frag; rev. as 4th movt of VI/2X/8 [7] Romanzen, vn, pf, 27 Oct–17 Nov 1879, all lost except VII/3VII/3 4. Romance [Romance no.4], vn, pf, 1879, ed. J. Štědroň (1938); SKV E/1VII/4 Dumka, vn, pf, ?1879–80, ed. R. Zika (1929); SKV E/1X/12 Sonata [no.1], vn, pf, 14–18 Jan 1880, 2 movts, lostX/16 Sonata [no.2], vn, pf, 20 April–13 May 1880, 4 movts, lostX/18 String Quartet, 27 May–2 June 1880, 3 movts, lostX/19 Menuetto a Scherzo, cl, pf, perf. 6 Jan 1881, lostX/22 Piano Trio, after L.N. Tolstoy: Kraytserova sonata [The Kreutzer Sonata], by ?Dec 1908, perf. 2 April 1909, lostVII/5 Pohádka [Fairy Tale (A Tale)], after V.A. Zhukovsky: Skazka o tsare Berendyeye [The Tale of Tsar Berendyey], vc, pf, 1910,

rev. 1912, 1913 (lost), 1923 (1924); SKV E/2 [incl. facs. of 1910 version and part of 1912 version]VII/6 [Presto], vc, pf, ?1910/?1924, ed. J. Trojan (Prague and Kassel, 1970); SKV E/2VII/7 Sonata, vn, pf, 1914–15, Ballada only (Kutná Hora, 1915), rev. ?aut. 1916–1922 (1922); SKV E/1X/23 Komár [The Mosquito], vn, pf, ?1922–8, lostVII/8 String Quartet [no.1] after L.N. Tolstoy: Kraytserova sonata [The Kreutzer Sonata], 1923, ed. J. Suk (1925) [based on Pf

Trio X/22] IX/8 [Sanssouci (Teskně)] [Sans Souci (Wistfully)], fl, spinet, 1924, frag. in ‘Berlín’ XV/253, Lidové noviny (15 May 1924); facs.

and transcr. in L. Janáček: Fejetony z Lidových novinách (Brno, 1958), 163 and unpaginatedIX/9 [Allegro], pic, glock, drums, 1924, frag., in ‘Berlín’ XV/253, Lidové noviny (15 May 1924); facs. and transcr. in L. Janáček:

Fejetony z Lidových novinách (Brno, 1958), 165 and unpaginatedVII/9 Pochod Modráčků [March of the Bluebirds], pic, pf, 1924, ed. in Hudební besídka, iv (1927–8), 121–7, ed. J. Burghauser

(1970) [based on IX/8 and IX/9]VII/10 Mládí [Youth], suite, fl + pic, ob, cl, hn, bn, b cl, 1924 (1925); SKV E/6 [3rd movt incl. material from VII/9]VII/11 Concertino, pf, cl, hn, bn, 2 vn, va, 1925 (1926)

23

VII/12 Capriccio (‘Vzdor’ [Defiance]), pf LH, fl + pic, 2 tpt, 3 trbn, t tuba, 1926, ed. J. Burghauser (1953)VII/13 String Quartet [no.2] ‘Listy důvěrné’ [Intimate Letters], 1928, ed. F. Kudláček and O. Nebuška (1938)Keyboardfor piano 2 hands unless otherwise statedVIII/1 exercises in harmony and counterpoint, kbd, 1874–5, 15 pubd in V. Helfert (E1939), 81–6VIII/2 Předehra [Prelude], org, 1875, ed. M. Buček, Varhanní skladby (1875) (1976), 9–13; SKV F/2VIII/3 Varyto, org, 1875, ed. M. Buček, Varhanní skladby (1875) (1976), 14–19; SKV F/2VIII/4 Chorální fantasie [Chorale Fantasy], org, 1875, ed. M. Buček, Varhanní skladby (1875) (1976), 20–26; SKV F/2VIII/5 exercises in form, kbd, 1877, 5 pubd in V. Helfert (E1939), 104–6 IX/1 Rondo, 1877, frag., ed. J. Dlouhý and R. Kubik, Klavírní miniatury, i (Brno and Mainz, 1994), no.9IX/2 V Oettingenách, 4 VIII 1878 [In Oettingen, 4 August 1878], org, frag., ed. in V. Helfert (E1939), suppl. p.9, no.41; SKV F/2 X/4 Dumka, by 8 Sept 1879, lostX/5

Piano Sonata, E , ?4–6 Oct 1879, lostX/6 14 fugues, kbd, 9 Oct 1879–14 Jan 1880, lostX/11 Zdenči-menuetto [Zdenka’s Minuet], by 8 Jan 1880, lostVIII/6 Thema con variazioni (‘Zdenčiny variace’ [Zdenka Variations]), 1880, ed. V. Kurz (1944); SKV F/1X/14 4 rondos, 16–23 Feb 1880, 3–?7 April 1880, lostX/15 piece in sonata form, 10–13 April 1880, lostVIII/7 [2] Skladby pro varhany [Pieces for Organ], 1884 (Brno, 1884); SKV F/2VIII/8 Dymák [Smoke Dance], Moravian folkdance arr., after 1885, ed. J. Trojan, Klavírní miniatury, ii (Brno and Mainz, 1995),

no.22VIII/9 Na památku [In memoriam], ?1887 (Brno, c1887), ed. J. Trojan (Prague, 1979)VIII/10 Národní tance na Moravě [Folkdances in Moravia], 21 folkdance arrs., pf 2 hands, 4 hands, some with cimb, some 1v,

1885–6, 1888–9 (Brno, 1891–3) [collab. L. Bakešová, X. Běhálková and M. Zeman]VIII/11 Srňátko [The Fawn], Moravian folkdance arr., after 1888, ed. J. Trojan, Klavírní miniatury, ii (Brno and Mainz, 1995),

no.24VIII/12 Ej, danaj!, Moravian folkdance arr., 1892, SKV F/1; also arr. SATTB, orchd as Zelené sem seła III/3VIII/13 Hudba ke kroužení kužely [Music for Club Swinging (Music for Indian Club Swinging)], 1893 (Brno, 1895); SKV F/1VIII/14 Řezníček [The Little Butcher], Moravian folkdance arr., ?1893, ed. J. Trojan, Klavírní miniatury, ii (Brno and Mainz, 1995),

no.25VIII/15 Zezulenka [The Little Cuckoo], Moravian folkdance arr., ?1893, ed. J. Trojan, Klavírní miniatury, ii (Brno and Mainz, 1995),

no.26VIII/16 Úvod k Její pastorkyni (Žárlivost) [Prelude to Jenůfa (Jealousy)], pf 4 hands, 1894, ed. A. Němcová (Brno and Mainz, 1995)

as ŽárlivostVIII/17 Po zarostlém chodníčku [On the Overgrown Path], 15 miniatures [nos.1, 2, 4, 7, 10 orig. for hmn], 1900–11, i [nos.1–10]

(Brno, 1911), ii [nos.11–15], ed. F. Schäfer (1942); SKV F/1 [nos.1, 2 and 10 orig. in Slovanské melodie, v, ed. E. Kolář (Ivančice, nr Brno, 1901); 4 and 7 orig. in Slovanské melodie, vi (1902); no.11 orig. in Večery (30 Sept 1905), suppl. to Lidové noviny]

VIII/18 Moravské tance [Moravian Dances], 2 Moravian folkdance arrs: Čeladenský; Pilky, 1904 (Brno, 1905); SKV F/1VIII/19 1.X.1905 (Z ulice dne 1. října 1905) [From the Street, 1 October 1905] (‘Sonata’), 1905–6 (1924); SKV F/1 [3 movts, 1 lost]X/21 piece for Po zarostlém chodníčku VIII/17, between 7 May and 6 June 1908, lostVIII/20 Narodil se Kristus Pán [Christ the Lord is Born], pf with text, 1909, in L. Janáček: ‘Světla jitřní’ [Early morning lights],

XV/194, Lidové noviny (24 Dec 1909), ed. J. Dlouhý and R. Kubik, Klavírní miniatury, i (Brno and Mainz, 1994), no.13VIII/21 [Moderato], by April 1911, facs. in J. Kunc (E1911), ed. J. Dlouhý and R. Kubik, Klavírní miniatury, i (Brno and Mainz,

1994), no.4VIII/22 V mlhách [In the Mists], by 21 April 1912 (Brno, 1913); SKV F/1VIII/23 [Moravské lidové písně] [Moravian Folksongs], 15 Moravian folksong arrs., pf with text, by 1 Jan 1922, ed. B. Štědroň

(1950)VIII/24 Ej, duby, duby [O, the oaks, the oaks], Moravian folksong arr., pf with text, by 1 Jan 1922, ed. J. Ceremuga, Lidové písně a

balady (1978), no.1VIII/28 Bratřím Mrštíkům [To the Mrštík Brothers], ?pf, 28 Feb 1925, facs. in JW, 273VIII/29 untitled piece, ?by 1926, ed. J. Dlouhý and R. Kubik, Klavírní miniatury, i (Brno and Mainz, 1994), no.2VIII/30 Na starém hradě Hukvalském [At the old castle in Hukvaldy], Moravian folkdance arr., 8 June 1926, facs. in exhibition

catalogue Pobeskydí v Místku(?Místek, 1926); facs. in J. Procházka (F1948), 187VIII/32 Vzpomínka [Reminiscence], 1928, suppl. to Muzika, i (Belgrade, 1928), no.6; SKV F/1VIII/33 pieces in Kamila Stösslová’s album, pf/hmn, 1927–8, ed. in J. Procházkova: Leoš Janáček: Památník pro Kamilu Stösslovou

(1994)untitled pieces (VIII/25, VIII/26, VIII/27, VIII/31) in Janáček’s feuilletons XV/237, XV/246, XV/249, XV/289, pubd in Lidové noviny, 1922–7; facs. and transcrs. in L. Janáček: Fejetony z Lidových novinách (Brno, 1958)Arrangements and transcriptionsXII/1 J. Haydn: Gott erhalte den Kaiser!, arr. 1v/?unison vv, org, ?1872–1903XII/2 A. Dvořák: Šest moravských dvojzpěvů [6 Moravian Duets], arr. SATB, pf, nos.1–4 by 2 Dec 1877, nos.5–6 by 8 Nov 1884,

24

chorus pt, ed. J. Plavec (1939) [privately printed], vs, ed. P. Jeřábek (1978)XII/3 E. Grieg: Landkjending, op.31, transcr. for Bar, TTBB, pf, hmn, by 20 March 1901XII/4 F. Liszt: Messe pour orgue (Lat. text), arr. SAATTBB, org, by 16 Oct 1901, ed. J. Burghauser (Vienna, 1978)XII/5 Církevní zpěvy české vícehlasné z příborského kancionálu [Czech Hymns for Several Voices from the Příbor Hymnbook],

transcr. of 7 hymns for 3–5 mixed vv, c1904Folk music editionsXIII/1 with F. Bartoš: Kytice z národních písní moravských [A Bouquet of Moravian Folksongs], 174 songs, unacc. (Telč, 1890)XIII/2 with F. Bartoš: Kytice z národních písní moravských, slovenských a českých [A Bouquet of Moravian, Slovak and Czech

Folksongs], 195 songs, unacc. (Telč, 1901)XIII/3 with F. Bartoš: Národní písně moravské v nově nasbírané [Moravian Folksongs Newly Collected], 2057 songs, mostly

unacc., and dances, by 1899 (1899–1901)XIII/4 with P. Váša: ‘Z nové sbírky národních písní moravských’ [From the new collection of Moravian folksongs], 25 songs,

unacc., and dances, Večery, suppl. to Lidové noviny (23 Dec 1911, 6 Jan 1912); repr. in L. Janáček: Fejetony z Lidových novinách (Brno, 1958), 295–315

XIII/5 with P. Váša: Moravské písně milostné [Moravian Love Songs], 150 songs, unacc., by 1928 (1930–36)

Bohuslav MartinůBohuslav Martinů (8. prosince 1890 Polička – 28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko) byl světově proslulý český[1] hudební skladatel hudební moderny 20. století. Jeho umělecký vývoj prošel od impresionismu přes neoklasicismus, expresionismus a inspiraci jazzem až k ryze vlastnímu kompozičnímu stylu.[Život a díloPocházel z rodiny poličského obuvníka a pověžného, narodil se ve věžní místnosti zdejšího chrámu svatého Jakuba. Na pražské konzervatoři, kterou navštěvoval v letech 1906–10, prošel několika odděleními – studoval hru na housle, klavír a varhany. V letech 1920–23 působil jako houslista v České filharmonii. Nadále ale skladbu studoval soukromě; ovlivněn českou hudební tradicí, impresionismem Claude Debussyho a literární dekadencí. Teprve když měl za sebou první závažné kompozice, stal se v letech 1922–23 žákem Josefa Suka. Od roku 1923 žil trvale mimo vlast.Pokračoval ve studiu v Paříži u skladatele Alberta Roussela (1869–1937), protože obdivoval francouzské umění, především jeho řád, čistotu, rovnováhu a vytříbený vkus. Kosmopolitní Paříž se však po roce 1920 změnila. Impresionismus již dávno nevládl hudební scéně, tentokrát to byla hudba Pařížské šestky, jazz a především Stravinskij, který mu ukázal, jak mohou být do hudebního umění přesvědčivě zpracovány folklórní motivy. To jej přivedlo ke komponování skladeb inspirovaných lidovou hudbou, počínaje pantomimickým baletem Špalíček. Stejně tak jako Stravinskij i on záhy a s úspěchem koketoval s jazzem, například v Jazzové suitě a baletu Kuchyňská revue, nebo v opeře Tři přání. V důsledku hospodářské krize třicátých let obrátil svou pozornost ke komorní hudbě. Nejvýrazněji jej ovlivnil novoklasicismus s hudební formou concerta grossa, pocházející ze 17. století. Ta se mu stala základem pro řadu nových děl. V předvečer podepsání Mnichovské dohody, která jej trvale oddělila od rodné země, zkomponoval i přes velké pracovní vytížení Polní mši na texty Jiřího Muchy a žalmů. Odkryl v ní své hluboké emoce a bolest i přes zdánlivě nezaujatý postoj k politické situaci. Výmluvné je věnování Československým dobrovolníkům na francouzské frontě.Jeho klíčovým dílem třicátých let se stala „opera snů“ Julietta. V tomto díle opouští svůj geometrický novoklasicistní styl, aby prozkoumal iracionální svět představ s jeho na fantazii založenou „snovou logikou“. V hudbě, která je spojena se stále unikající krásnou Juliettou, použil harmonický postup moravské modulace, později nazývaný v martinůovské literatuře jako „Juliettin spoj“. Tento spoj byl použit např. i v závěrečné části Tarase Bulby Leoše Janáčka a je velkým momentem jeho pozdních skladeb jako „ideé fixe“. Spoj se ve skladbách nevyskytuje příliš často, ale svou nápadností na sebe strhává pozornost. Ve Spojených státech pak usiloval o nový lyrismus, který nebyl v tehdejší soudobé hudbě nijak rozšířen. V období čtyřicátých let nabýval fantazijní prvek v jeho tvorbě stále větší důležitosti. Symfonie z válečného období komponované pro americké orchestry jsou pozoruhodné svou spontánností, logickým uspořádáním celku, rytmickou svěžestí a silně synkopovanou melodií. Vzácnou harmonickou čistotu a především nedefinovatelnou „českou aurou“ připomíná pozdní tvorbu Antonína Dvořáka.V padesátých letech získal dostatečnou odvahu a našel i technické prostředky, které mu umožnily vytvářet díla plná fantazie a nespoutaného výrazu i při zachování smyslu pro formu. Tento umělecký přístup obohatil jeho pozdní velké kompozice jako jsou Symfonické fantazie (Symfonie č. 6) a průzračné dílo Fresky Pierra della Francesca, v nichž kultivovaná neoimpresionistická struktura předchází principy aleatoriky a navozuje nekonečný svět imaginace. Souběžně s těmito díly komponoval řadu skladeb s lidovými náměty, tzv. „pozdravy domů„, které ilustrují jednoduchost a neobyčejnou čistotu výrazu. V posledních letech svého života se bez přehnané a závažné sentimentality začínal znovu obracet k základním otázkám lidské existence. Tato tendence je zřejmá v Řeckých Pašijích a v „Eposu o Gilgamešovi“ a především v instrumentálních skladbách jako jsou „Paraboly“ a Koncert č. 4 pro klavír „Inkantace“. V pozdním období vyslovil myšlenku, která pro posluchače 21. století stále více nabývá na významu:Umělec se stále ptá po smyslu života, svého vlastního i lidstva, hledá pravdu. Systém neurčitosti otevírá naše každodenní životy. Tlak mechanizace a uniformity je pro člověka impulsem k tomu, aby protestoval a umělec má jen jednu možnost, jak tento protest vyjádřit a tím je jeho hudba.Zemřel 28. srpna 1959 ve švýcarském Liestalu a byl pohřben, podle vlastního přání, na Sacherově pozemku na Schönenbergu. V roce 1979 byly jeho pozůstatky převezeny do rodné Poličky, kde byl pohřben vedle své ženy Charlotty, zemřelé v předcházejícím roce. V rodném městě je také zbudován jeho památník a muzeum.[2]

Se svojí ženou se seznámil v cirkuse. Po představení za ní zašel a beze slova jí strčil do ruky papírek se svojí adresou. Jeho žena v knížce Můj život s Bohuslavem Martinů napsala že to byl jeho „nejodvážnější čin jaký kdy udělal“.Nejvýznamnější skladby

1. smyčcový kvartet, 1920–21 Loutky I–III, 1912–24 Half-Time, 1924

25

2. smyčcový kvartet, 1925 Kuchyňská revue, jazzový balet o 1 dějství, 1927, baletní libreto Jarmila Kröschlová, verše J. L. Budín (= JUDr. Jan Löwenbach) Voják a tanečnice, komická opera o třech dějstvích, 1927, libreto J. L. Budín (= JUDr. Jan Löwenbach) podle Platovy komedie

Pseudolus Tři přání, opera-film, 1929 Violoncellový koncert, 1930 Špalíček, balet, 1931–32 Hry o Marii, opera, 1933–34 Julietta (Snář), opera, 1936–37 4. smyčcový kvartet, 1937 Concerto grosso, 1937 Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, 1938 Sinfonietta giocossa pro klavír a orchestr, 1940 1. symfonie, 1942 2. symfonie, 1943 3. symfonie, 1944 4. symfonie, 1945 5. symfonie, 1946 6. smyčcový kvartet, 1946 Ženitba, opera, 1952 6. symfonie (Symfonické fantazie), 1953, premiéra 1955 Gilgameš, oratorium, 1954–55 Otvírání studánek, kantátový cyklus, 1955 Fresky Piera della Francesca, 1955 4. klavírní koncert Inkantace, 1956 5. klavírní koncert Fantasia concertante, 1957 Mirandolina, opera, 1959 Řecké pašije, opera, první verze 1954–1957, druhá verze 1957–1959 Ariadna, opera, 1958

Zdeněk FibichZdeněk Fibich (21. prosince 1850, myslivna u Všebořic u Čáslavi – 15. října 1900 Praha) byl český hudební skladatel 19. století. Vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka byl nejvýznamnějším představitelem generace české hudby 2. poloviny 19. století. Narozdíl od Dvořáka byl typickým představitelem hudebního romantismu. Jeho první manželkou byla Růžena Hanušová, po její smrti se oženil s její mladší sestrou Betty, českou operní zpěvačkou (alt). Spolu měli syna Richarda, pojmenovaného tak na paměť hudebního skladatele R. Wagnera.ŽivotNarodil se v rodině nadlesního. Hudbě ho učila nejdříve v raném věku jeho matka, která záhy rozpoznala jeho hudební talent; později studoval postupně ve Vídni, v Praze na konzervatoři u Bedřicha Smetany[1], Lipsku, Paříži a Mannheimu. Větší část života působil v Praze, kde se věnoval komponování a výuce hudby. Kromě hudby se zajímal i o literární dějiny a malířství. V letech 1875 až 1878 byl kapelníkem Prozatímního divadla. Od roku 1899 do své smrti byl operním dramaturgem v Národním divadle. Zemřel v nedožitých padesáti letech v Praze. Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze, spolu se svojí druhou ženou Betty, v samostatné hrobce (č.6H-137) s pomníkem navrženým Josefem Fantou.DíloV mladších letech bojoval za nové umění, jak je reprezentovali Ferenc Liszt, Richard Wagner a Bedřich Smetana. Skladatelský Fibich navázal na německý romantismus, když na počátku své skladatelské dráhy tvořil pod vlivem klavírních skladeb Roberta Schumanna. Skladby obohatil o baladické prvky, snový lyrismus i tragický patos. Fibichovo dílo je věnováno nejrozmanitějším oborům. Obsahuje intimní písně, lyrické klavírní cykly (Nálady, dojmy, upomínky), komorní práce. Orchestrální tvorba zahrnuje všechny dobové útvary - 3 symfonie, ouvertury a symfonické básně (Toman a lesní panna). Nezanedbatelnou součástí jeho tvorby je opera, která jej lákala Fibicha již od chlapeckých let (Bukovín, Blaník, Nevěsta messinská, Bouře ad.).Stal se tvůrcem melodramatické hudební formy. Vytvořil technikou příznačných motivů dosud v celé světové literatuře největší a umělecky nejdokonalejší scénický melodram „Hippodamie“. V rámci své pedagogické činnosti vydal „Velkou teoretickou a praktickou školu hry na klavír“.Opery

Bukovín Blaník Nevěsta messinská Bouře Hedy Šárka Medea Pád Arkuna

Melodramy Hippodamie - trilogie na námět Jaroslava Vrchlického Vodník Polednice Svatební košile

26

Štědrý denSymfonické básně a symfonie

Toman a lesní panna Othello Symfonie č. 1 F dur, op. 17 Symfonie č. 2 Es dur, op. 38 Symfonie č. 3 e moll, op. 53

Orchestrální a vokálně instrumentální skladby Missa brevis, op. 21 Suita pro orchestr, op. 54

Komorní hudba Romance pro housle a klavír, op. 10 Sonáta D dur pro housle a klavír (1876) Sonatina pro housle a klavír, op. 27 (1869) Klavírní kvartet e moll, op. 11 Klavírní kvintet D dur, op. 42 Smyčcový kvartet G dur, op. 8 Smyčcový kvartet č. 1 A dur, (1874)

Klavírní tvorba cyklus Nálady, dojmy a upomínky cyklus Malířské studie

Fibichovi žáci Karel Kovařovic Franz Lehár Zdeněk Nejedlý Otakar Ostrčil

Josef Suk staršíJosef Suk starší (4. ledna 1874 Křečovice – 29. května 1935 Benešov) byl český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka. Byl velkým lyrikem české hudby na přelomu pozdního romantismu a moderny 20. stol. Spolu s V. Novákem byl nejvýraznějším představitelem Dvořákovy kompoziční školy a jedním ze zakladatelů české hudební moderny.ŽivotV letech 1885 až 1892 studoval Suk na pražské konzervatoři hru na housle u Antonína Bennewitze, skladbu nejprve u Karla Steckera a později v mistrovské třídě Antonína Dvořáka. V roce 1898 se oženil s Dvořákovou dcerou Otilií. V roce 1901 se jim narodil syn Josef, ale Otilie již čtyři roky poté (rok po svém otci) zemřela na následky vrozené srdeční vady. Tato událost zásadně ovlivnila obsah druhé části jeho tvorby.

České kvarteto r. 1895; zleva K. Hoffmann, H. Wihan, O. Nedbal a J. SukSpolečně se třemi spolužáky z konzervatoře (Karel Hoffmann, Oskar Nedbal a Otto Berger) založil r. 1892 České kvarteto, které uměleckou úrovní a mezinárodními úspěchy dosáhlo světového významu a jehož vznik byl v české komorní interpretaci historickým mezníkem. Působil v něm jako druhý houslista až do r. 1933 a absolvoval s ním po světě na čtyři tisíce koncertů.Od r. 1922 byl na pražské konzervatoři profesorem mistrovské třídy skladby, čtyřikrát byl zvolen rektorem ústavu. K jeho žákům patřili mj. Jaroslav Ježek, Klement Slavický, Pavel Bořkovec a jeden rok (před odchodem do Francie) Bohuslav Martinů. Josef Suk zemřel r. 1935 v Benešově a je pochován v rodných Křečovicích. Zde můžete navštívit Památník Josefa Suka, který se nachází v domku, kde skladatel po velkou část života bydlel.Suk byl znám jako měkký a citově založený člověk, plný vřelosti k druhým lidem, což jsou vlastnosti, které se také podstatně odrážejí v jeho tvorbě. Jen těžko dovedla jeho citlivá povaha snášet zaujaté útoky proti Dvořákovi (nechvalně známý Boj o Dvořáka) a následně i proti němu, vedené skupinou kritiků v čele se Zdeňkem Nejedlým, kteří zavrhovali údajnou „konzervativní dvořákovskou linii“ ve jménu „pokrokové smetanovské“. Tyto útoky vyústily až v potupná nařčení (více viz zde) a několikrát jej přivedly na pokraj nervového zhroucení. Jinak se však ze strany české veřejnosti těšil značné obecné úctě a dostalo se mu nemalých poct včetně čestného doktorátu filosofie, který mu udělila Masarykova univerzita v Brně.Vnukem Josefa Suka staršího je významný houslista a violista Josef Suk mladší.Hudební díloSukovo dílo není rozsáhlé (37 opusových čísel), ale má jedinečné rysy. Kouzlo děl z mládí a složitě přemítavá básnivost pozdních děl – obé je výsledkem téhož hlubokého smyslu pro niternou lyriku, jejíž výrazová šíře sahá od nevýslovně citlivé intimity (např. O matince) až po monumentální, téměř horečně zanícenou polyfonní expresi (Epilog). Mimořádně bohaté vyjadřování v pozdní tvorbě je svou složitostí a expresivitou dosti náročný oříšek pro posluchače. Je však protkané onou niterností do nejjemnějších nitek a pojí se se svébytnou zvukovou představivostí, která je ostatně jedinečným rysem Suka vůbec. Popsané hudební vlastnosti, ruku v ruce s nimi hloubka citové a ideové náplně a obsahová kontinuita tvorby utvářejí jeden z nejpozoruhodnějších uměleckých odkazů v české hudbě.Sukovu tvorbu lze rozdělit do dvou období, mezi nimiž tvoří předěl úmrtí A. Dvořáka r. 1904 a Sukovy ženy o rok později.fotografie mladého Suka s dedikací Otilce DvořákovéTvorba do r. 1904V mládí Suk navazuje na romantiky. Nejvýraznější byla inspirace hudbou Antonína Dvořáka, individualizovaná osobitým nadáním a postupně se vyhraňujícím stylovým směřováním Suka jako subjektivního lyrika. Poučil se rovněž na J. Brahmsovi a dalších klasicích, jejichž vliv je typický pro jeho první symfonii (Symfonie E dur, 1899), v klavírní tvorbě se zaměřil na žánr drobného lyrického kusu (Klavírní skladby op. 7 a 12, Nálady).Už od raných děl prokazoval Suk svou individualitu ve výrazné lyričnosti, jež se projevovala osobitou, podmanivou citovostí, zvukovou barevností a melodičností jeho hudebního myšlení. Těmito rysy proslula již Smyčcová serenáda Es dur, kterou napsal v 18 letech, ale patrné

27

jsou rovněž v klavírní tvorbě (známým příkladem je Píseň lásky z Klavírních skladeb op. 7) i komorních skladbách (Klavírní kvartet a moll, 1891, Smyčcový kvartet č. 1 B dur, 1896, aj.).Milníkem a stěžejním dílem prvního období je scénická hudba k Zeyerově dramatické pohádce Radúz a Mahulena (1898), jíž vytvořil Suk u nás novou hodnotu v tomto žánru. Na její motivy složil pro koncertní provádění čtyřvětou suitu Pohádka (1899). Zeyerova imaginace, citový obsah, etika a atmosféra jeho pohádkového námětu inspirovaly Suka ke svébytnému lyrismu s mistrnými melodramy. „Melodie mi jen tekou a instrumentace jako ‚závoj pohádkový‘, o kterém je v prologu řeč,“ vzpomíná autor.Příznačný melos a barevnost této hudby se promítly i do dalších skladeb – sborů na texty slovanské lidové poezie (např. Deset zpěvů pro ženský sbor a klavír na čtyři ruce), baladickodramatické Fantazie g moll pro housle a orchestr (1903), Fantastického scherza (1903) i Symfonie E dur. V podobném duchu napsal Suk scénickou hudbu k Zeyerově legendě Pod jabloní (1901), z níž byla též sestavena suita. Tryskající slunná melodika a šťavnatost děl odrážejí Sukovy prožitky štěstí z naplněného vztahu s Dvořákovou dcerou. Velkou intenzitu a barvitost dostávají v klavírním cyklu Jaro (1902), složeném po narození synka spolu s trojicí eklog Letní dojmy (1902). V těchto cyklech se již objevují i impresionistické prvky. Monumentálním výrazem je obdařena lyrická i epicko-dramatická glorifikace našeho hlavního města v symfonické básni Praga (1904).Tvorba po r. 1904Další tvorbu charakterizuje postupný příklon k novým výrazovým prostředkům a vytvoření osobitého náročného stylu, jímž se Suk řadí k zakladatelům české hudební moderny. Po obsahové stránce měly rozhodující vliv tragické události v Sukově rodině – umírá A. Dvořák a rok nato předčasně i Sukova žena Otilie. Skladatel orientuje tvůrčí snahy na velká orchestrální díla s meditativním programním obsahem, v nichž se vyrovnává s otázkami osudu a smrti a usiluje o vyjádření pozitivního smyslu bytí.Tak vzniká postupně čtveřice symfonických děl, utvářející velkou tetralogii, v níž se citové a myšlenkové obsahy jednotlivých částí vzájemně propojují v mohutný oblouk, klenoucí se od hlubin nejtěžší bolesti z tragédií osudu až k velké nadosobní katarzi: symfonie Asrael (1906), pětivětá hudební báseň Pohádka léta (1907–1909), monumentální symfonická báseň Zrání (1912–1917) a Epilog pro sóla, sbory a orchestr (1920–1933). Doplňuje je Sukova vrcholná klavírní lyrika – cykly O matince (1907), Životem a snem (1910) a Ukolébavky (1912) a samostatný kus O přátelství (1920). Obsahovou kontinuitu tvorby podtrhuje Suk opakovaným symbolickým využitím motivu smrti (smutečních surem) z Radúze a Mahuleny a motivu z klavírní Písně lásky.Symfonie Asrael byla napsána z bezprostředního podnětu smrti Dvořáka a jeho dcery a věnována jejich památce. Poté vzniká cyklus O matince, kde Suk pomocí tónů vypráví synkovi o zesnulé mamince. Asrael se řadí po bok dílům velkých soudobých novoromantiků (G. Mahlera).V Pohádce léta a Životem a snem se pak citelně rozšiřuje a modernizuje výrazový rejstřík, patrná je určitá inspirace Debussyho impresionismem, uchopená ovšem Sukovou osobní reflexivní lyrikou, která je v jeho dílech určující. Stylové uzrávání vrcholí v jednovětém Smyčcovém kvartetu č. 2 (1911), který při premiéře vyvolal svou novostí bouřlivé reakce. Kvartet se vyznačuje hledačstvím ve výrazu a zvláště formě s cílem připravit stylovou půdu pro další symfonická díla. V plynulé návaznosti na předchozí skladby rozvíjí Suk naprosto osobitý, velice bohatý a složitý projev, v němž se místy dostává až do blízkosti hudebního expresionismu. Tuto hranici však nepřekračuje a tonalitu na rozdíl od A. Schönberga pouze uvolňuje.Novým výrazovým slohem a filosoficky reflexivním pojetím programnosti rozvíjí do osobitého vrcholu novoromantické dědictví programního symfonismu. Činí tak po kvartetu dvojicí děl, jejichž monumentální jednolité architektonice a náročnému obsahu věnuje mnohaleté úsilí: Zrání vzniká 5 let, Epilog dokonce 13 let. Usiluje v nich o nalezení konečných odpovědí na otázky smyslu života a smrti a vyjádření humanistického poselství. V závěru Epilogu k němu užívá textu z jedné scény Zeyerovy legendy Pod jabloní. Obsah obou děl však souvisí i s literárním symbolismem básníků A. Sovy a O. Březiny – ke Zrání připojuje jako motto část stejnojmenné Sovovy básně ze sbírky Žně, k Epilogu závěrečné čtyřverší z Březinovy básně Mýtus ženy. Inspirace březinovskou mystikou je v Epilogu jasně patrná (již v programním označení jednotlivých úseků: Kroky, Píseň matek, Od věčnosti do věčnosti, Tajemný úžas a neklid, Poutník – těšitel). Tyto skladby tak podtrhují souvislost Sukova díla s uměleckými směry přelomu století.Sukův projev ve vrcholném období je posluchačsky náročný svou složitostí a velkou expresivitou. Spočívá v bohaté volné polyfonii, jejíž melodicky prokomponované hlasy jsou vedeny zcela svobodně po stránce stavby (asymetrie, neperiodičnost), rozložení akcentů i rytmiky (výskyt polyrytmičnosti) a harmonických vztahů jednotlivých hlasů. Příznačné je plynutí celé skladby v jednolitém proudu s expresivními dynamickými vrcholy, individuální využití nástrojových témbrů, jejich různorodé kombinování dosvědčující Sukovu zvukověbarevnou fantazii, stejně jako velká bohatost a složitost harmonie, uvolňující tonalitu. Formová výstavba pozdních děl pracuje se všemi složkami hudebního projevu včetně témbru a vytváří velkolepé, úžasně košaté a přitom sevřené jednolité architektury, v nichž se, slovy dirigenta Libora Peška, „celek odráží ozvěnou v každém detailu“.Kromě jmenovaných opusů vzniká v tomto období již jen cyklus mužských sborů a menší příležitostná díla, především pak oblíbený vlastenecký triptych Meditace na chorál Sv. Václave, Legenda o mrtvých vítězích a pochod V nový život, v nichž volí Suk prostší výraz k dosažení snadněji přístupného efektu.Interpreti a nahrávkyPovědomí o Sukovi v zahraničí se v poslední době zvýšilo zásluhou dirigentů Libora Peška a Charlese Mackerrase. L. Pešek nahrál téměř všechna Sukova významná orchestrální díla, vyšly však též vynikající starší nahrávky velkých českých dirigentů: např. Václava Neumanna (houslová Fantazie, Symfonie E dur, Asrael, Zrání, Epilog), Rafaela Kubelíka (Asrael), Karla Ančerla (houslová Fantazie), J. Bělohlávka (Pohádka, Fantastické scherzo) – a rovněž nezapomenutelné nahrávky Václava Talicha z 50. let (Zrání, Asrael), které nesou punc autentického provedení, neboť Talich premiéroval Zrání a Epilog (jejž mu dokonce autor věnoval) a byl Sukovým blízkým přítelem.Za nejzasvěcenějšího interpreta Sukových houslových skladeb je označován skladatelův vnuk Josef Suk mladší (je mj. interpretem v Ančerlově i Neumannově nahrávce houslové Fantazie i v Bělohlávkově nahrávce Pohádky).Sukovu klavírní tvorbu souhrnně nahrál Pavel Štěpán (syn Václava Štěpána, Sukova přítele a významného klavírního interpreta a analytika jeho tvorby). Jde o sotva kdy překonanou nahrávku, jež byla oceněna Zlatou deskou za rok 1978.Hudba k Radúzovi a Mahuleně byla použita i ve stejnojmenném filmu Petra Weigla z roku 1970 (v hlavních rolích J. Tříska a M. Vašáryová, dirigent L. Pešek, hudební dramaturg Luboš Fišer), kde byla přiřazena k jednotlivým scénám odlišně od Sukova jevištního řešení. Původní scénická hudba byla nahrána s celou hrou r. 1957 (v hlavních rolích V. Voska a M. Glázrová, dirigent V. Smetáček). Její poslech v tomto umělecky nejvýznamnějším tvaru nám bohužel nabídne patrně jen stará gramofonová deska nebo vzácný rozhlasový pořad...

Vítězslav NovákVítězslav Novák (5. prosince 1870, Kamenice nad Lipou – 18. července 1949, Skuteč) byl český hudební skladatel, hudební pedagog, klavírista a horolezec.

28

Pocházel z hudebně založené rodiny, jeho maminka hrávala na klavír, otec pracoval jako lékař a zpíval v pěveckém sboru. Po studiích na gymnáziu v Jindřichově Hradci studoval v Praze práva na Karlově univerzitě a současně s tím i hudbu na Pražské konzervatoři u Antonína Dvořáka. Již během studií na gymnáziu začal veřejně vystupovat jako klavírista. Studium práv však nedokončil.Jeho raná tvorba vycházela z doznívajícího romantismu (zejména Antonín Dvořák, Robert Schumann a Johannes Brahms) a byla velmi ovlivněna zejména moravskou lidovou hudbou, později na počátku 20. století na něj měly velký vliv tehdejší moderní nové umělecké směry, např. symbolismus, impresionismus. Jeho vrcholné tvůrčí období spadá do prvních dvou dekád 20. století do začátku 1. světové války, druhé významnější tvůrčí období se dostavilo v době nacistické okupace za protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945. Po výstupech ve Vysokých Tatrách složil symfonickou báseň "V Tatrách" inspirace se projevuje i v jeho díle "Pan".V letech 1909 až 1941 působil jako profesor skladby na Pražské konzervatoři, mezi jeho žáky patřili, kromě skladatelů českých, i někteří významní slovenští hudební skladatelé.

Stageop.49 Zvíkovský rarášek [The Zvíkov imp] (comic op, 1, L. Stroupežnický), 1913–14, Prague, National, 10 Oct 191550 Karlštejn (op, 3, O. Fischer (after J. Vrchlický), 1914–15, Prague, National, 18 Nov 191856 Lucerna [The Lantern] (musical fairy tale, 4, H. Jelínek, after A. Jirásek), 1919–22, Prague, National, 13 May 192357 Dědův odkaz [Grandfather's Legacy] (lyric op, with sym. interludes, 3, A. Klášterský, after A. Heyduk), 1922–5, Brno,

National, 16 Jan 192658 Signorina Gioventù (ballet-pantomime, prol, 7 scenes, after S. Čech), 1926–8, Prague, National, 10 Feb 192959 Nikotina (ballet-pantomime, 7 scenes, after Čech), 1929, Prague, National, 10 Feb 192978 Žižka (incid music, F. Rachlík), 1948Orchestral— Korzár, ov., after Byron, 1892— Serenade, F, small orch, 1894–5— Piano Concerto, e, 189518 Maryša, dramatic ov., after V. and A. Mrštík, 189826 V Tatrách [In the Tatras], sym. poem, 1902, rev. 1905, 190732 Slovácká suita [Moravian-Slovak Suite], small orch, 190333 O věčné touze [Eternal Longing], after H.C. Andersen, 1903–536 Serenade, D, small orch, 190540 Toman a lesní panna [Toman and the Wood Nymph], sym. poem, after Czech trad., 1906–741 Lady Godiva, ov. to tragedy by J. Vrchlický, 190764 Jihočeská suita [South Bohemian Suite], 1936–767 De profundis, sym. poem, 194170 Svatováclavský triptych [St Wenceslas Triptych], orch, org, 1941Choral19 2 balady na slova lidové poesie moravské [2 Ballads on Words from Moravian Folk Poetry], chorus, pf duet, 189823 2 balady na slova lidové poesie moravské, chorus, pf duet, 1900— 2 sbory [2 Choruses], female chorus, pf, 190137 6 mužských sborů [6 Male Choruses], 190642 Bouře [The Storm] (Čech), solo vv, chorus, orch, 1908–1044 Na domácí půdě [On Native Soil], 8 male choruses, 191147 4 básně [4 poems] (O. Březina), chorus, 191248 Svatební košile [The Wedding Shift] (K.J. Erben), solo vv, chorus, orch, 1912–1351 Síla a vzdor [Strength and Defiance], 6 male choruses, 1916–1753 3 české zpěvy [3 Czech Songs], male chorus, orch, 191860 Ze života [From Life] (Moravian trad.), 12 male choruses, 193261 12 ukolébavek na slova lidové poesie moravské [12 Lullabies on Moravian Folk Texts], female chorus, 1931–262 Podzimní symfonie [Autumn Sym.], male chorus, female chorus, orch, 1931–469 Domov [Home], 6 male choruses, 194171 5 smíšených sborů [5 Mixed Choruses], 194272 Máj [May] (J. Neruda), 10 children's choruses, 194273 Májová symfonie (Jarní symfonie) [May Sym. (Spring Sym.)], solo vv, chorus, orch, 194379 Píseň zlínského pracujícího lidu [Song of the Zlín Working People] (small cant., M. Nováková), 1948— Hvězdy [Stars] (Nováková), female chorus, orch, 1949Occasional pieces, arrs. of original works with orchChamber and solo instrumentalSonata, d, vn, pf, 1891; Pf Trio, g, op.1, 1892; Pf Qt, c, op.7, 1894, rev.1899; Pf Qnt, a, op.12, 1896, rev. 1897; Str Qt, G, op.22, 1899; Pf Trio quasi una ballata, d, op.27, 1902; Str Qt, D, op.35, 1905; Str Qt, G, op.66, 1938; Sonata, op.68, vc, pf, 1941

29

Pf: Variace na Schumannovo téma, 1893; Balada, e, op.2, after Byron: Manfred, 1893; Vzpomínky [Reminiscences], op.6, 1894; Serenády, op.9, 1895; Barkaroly, op.10, 1896; Eklogy, op.11, 1896; Za soumraku [At Dusk], op.13, 4 pieces, 1896; Můj máj [My May], op.20, 4 pieces, 1899; Sonata eroica, op.24, 1900; Písně zimních nocí [Songs of a Winter Night], op.30, 4 pieces, 1903; 2 valašské tance [2 Valašsko dances], op.34, 1904; Pan, op.43, tone poem, 5 movts, 1910; Exoticon, op.45, short suite, 1911; 6 Sonatinas, op.54, 1919–20; Mládí [Youth], op.55, 2 vols., 1920Short pf pieces, pf duets, 1 early org work, kbd arrs. orch worksSongsfor solo voice and piano unless otherwise stated— Zápisy 75 lidových písní moravských [Notations of 75 Moravian Folksongs], S, pf, 1896–78 Pohádka srdce [A Tale of the Heart], 5 songs, S, pf, 189614 Cikánské melodie [Gypsy Melodies] (cycle, A. Heyduk), 189716 Písničky na slova lidové poesie moravské [Songs on Moravian Folk Texts], i, op.16; also ii, op.17, iii, op.21, 1897–8, iv,

op.74, v, op.75, 1944— Jarní nálady [Spring Moods] (J. Vrchlický), 4 songs, A/B, pf, 190025 Melancholie (cycle, A. Sova, J. Kvapil, J.S. Machar), Mez, pf, 190128 2 balady (J. Neruda), Mez, pf, 190229 Balada o duši Jana Nerudy [Ballad for Neruda's soul] (A. Klášterský), B, pf, 190231 Údolí nového království [Valley of the New Kingdom] (A. Sova), S/T, pf, 190338 Melancholické písně o lásce [Melancholy songs about love] (cycle, J. Vrchlický, J.0 Borecký, Neruda), 190639 Notturna (Ger. poets), 9 songs, 1906–846 Erotikon (Ger. poets, trans. L. Vycpálek), 6 songs, 191252 Jaro [Spring] (J.V. Sládek), 12 songs, 191863 2 romances (Neruda), 1v, orch, 193465 In memoriam (P. Křička, Vrchlický, J. Uhlíř), 4 songs, Mez, str orch, harp, tam-tam, 1936–776 2 legendy na slova lidové poesie moravské [2 Legends on Moravian Folk Poetry], Mez, pf/orch, 194477 Jihočeské motivy [South Bohemian Motifs] (J. Hazálková, M. Nováková, J. Čarek]), 5 songs, S/T, pf, 194778 4 ukolébavky ([4 lullabies] (Nováková), S/T, pf, 1947Other works, juveniliaFolksong arrangements— Slovenské spevy [Slovak songs], 6 vols., 1v, pf, 1900–30— 25 slovenských lidových písní [25 Slovak folksongs], 1v, pf, 1901— 12 slovenských písní lidových [12 Slovak folksongs], male chorus, 1921— Kytice lidových písní [A Bouquet of Folksongs], 1v, pf, 1923

Otakar OstrčilOtakar Ostrčil (25. února 1879, Praha-Smíchov – 20. srpna 1935, Praha) byl český hudební skladatel a dirigent.ŽivotopisStudoval na Karlově universitě v Praze moderní filologii. Hru na klavír studoval v Praze soukromě u A. Mikše, od roku 1895 pokračoval u Zdeňka Fibicha, který jej také učil kompozici. Kompoziční začátky jsou v jeho čtrnácti letech, první skladbu pro velký orchestr napsal v osmnácti a během studentských let operu „Jan Zhořelecký“. Dirigovat začal v Akademickém pěveckém sboru, v období 1908 až 1922 dirigoval amatérské Orchestrální sdružení v Praze. Divadelní orchestr dirigoval poprvé pohostinky v Národním divadle v roce 1906 při repríze hry Jaroslava Kvapila Sirotek. V roce 1911 pak zde pohostinsky řídil i vlastní operu Poupě.V letech 1903 – 1919 byl profesorem na Československé obchodní akademii v Praze. V letech 1926 – 1929 učil na pražské konzervatoři [1] – k jeho žákům patřil např. ukrajinský skladatel Mykola Kolessa. V letech 1914 – 1918 vedl operu Městského divadla na Královských Vinohradech. V roce 1919 se stal dramaturgem Národního divadla, kam jej po zrušení zpěvohry na Vinohradech povolal tehdejší šéf opery Karel Kovařovic. Po jeho smrti se stal od 15.12.1920 novým šéfem opery ND. Současně vykonával i funkci dirigenta. Zde působil až do své smrti [2].Ostrčil patřil v letech 1890 až 1930 k vedoucím skladatelským osobnostem a s šéfem činohry K. H. Hilarem v letech 1920 až 1935 tvořil dvojici, která určovala uměleckou úroveň Národního divadla v Praze. Za svého působení v ND pohostinsky rovněž dirigoval ve Varšavě, Göteborgu a v Bukurešti.Věnoval se rovněž veřejné činnosti, od roku 1912 byl členem České akademie věd a umění, od roku 1919 byl předsedou Foerstrovy společnosti, kterou i spoluzakládal. V období 1924 až 1933 byl předsedou Spolku pro moderní hudbu [3].Mistrova SoběslavMnoho let trávil skladatel své letní odpočinky v Soběslavi v pronajatém domě (U Černovického potoka, čp. 269). Zde zkomponoval nejen symfonickou báseň „Léto“ a „Křížovou cestu“, ale především „Honzovo království“ (premiéra r. 1934 v Brně). Také zde vznikl melodram „Skřivan“ na slova místního rodáka, básníka Miroslava Valenty. O díle „Léto“ napsal v roce 1941 v tisku předseda Ostrčilovy společnosti dr. Josef Bílek: „… ono bylo v tomto městě nejen vytvořeno, nýbrž ono bylo zdejším krajem přímo inspirováno. Kus krásy jihočeského slunce, planoucího nad hlavami zdejšího lidu se v něm odráží a spolu s tím i všecka radost a šťastná pohoda…“Soběslavští na svého milého hosta nezapomněli – v sále „Národního domu“ se 28.června 1941 pod záštitou městské rady konal k uctění jeho památky slavnostní koncert a poblíž Nového rybníka je od června 1941 i Mistrův památník s nápisem: V KRÁSE NAŠEHO KRAJE VYTVOŘIL OTAKAR OSTRČIL – LÉTO – KŘÍŽOVOU CESTU – HONZOVO KRÁLOVSTVÍ – V LETECH 1926–34.Dílo

Otakar Ostrčil

30

Ostrčilova hudba vznikala zpočátku pod vlivem romantismu, především Z. Fibicha. Počátkem 20. století na něj zapůsobil také Gustav Mahler, jehož hudbu Ostrčil propagoval i jako dirigent. V pozdější tvorbě, počínaje orchestrální skladbou Impromptu op. 13 (1911), si vyvinul svůj osobitý styl bohatý na disonance.Opery

Rybáři (fragment) Jan Zhořelecký (1898 – neprovedeno) Cymbelín (1899 – nedokončeno) Vlasty skon (1903) Kunálovy oči (1908). Na námět povídky Julia Zeyera. Poupě (1911) Legenda z Erinu (1920) Honzovo království (1934)

Melodramy Krásné dědictví (Eliška Krásnohorská – zničeno) Kamenný mnich (1893 neprovedeno) Lilie (Karel Jaromír Erben) Balada o mrtvém ševci a mladé tanečnici (K. Leger – 1904) Balada česká (Jan Neruda – 1905) Skřivan (Mir. Valenta – 1934)

Z dalšího díla jsou nejvýznamnější symfonické básně, Symfonie A-Dur op. 7 (1903–1905), Sinfonietta op. 20 (1921) a symfonické variace pro orchestr Křížová cesta op. 24 (1927–1928). Pozornost zasluhují i četné písně, sbory a kantáta Legenda o sv. Zitě (1899), komponovaná k uctění narozenin Františka Ladislava Čelakovského.

Druhá generace české modernyVyzrála před 1.světovou válkou, za války již střední generací, většinou žáci V.Nováka. Za nové republiky (po r.1918) úsilí překonat pocity nedůvěry v další hudební vývoj návratem k lidové poezii a možnostem vycházet z domácího zázemí. Zjednodušení skladebné techniky, distanc od výbojů poválečné evropské moderny.I přesto zajímavé skladatelské počiny, v třicátých letech však již vyčerpanost.Rudolf Karel(1880-1945)Žák A. Dvořáka. Za války dirigent symfonického orchestru českých legií. Profesorem pražské konzervatoře. Zemřel ve vězení v Terezíně.Inspirace: A.Dvořák, P.I.Čajkovskij. Vlastní skladebná cesta bez vlivů impresionistů a pozdních romantiků, lyrismus.Z díla: opery Smrt kmotříčka (1932), Tři vlasy děda Vševěda (1944-45), komorní a klavírní dílo, orchestrální skladby (například renesanční symfonie, symfonické básně Ideály, Démon) a další.Otakar Zich (1879-1934)Skladatel a estetik). Inspirace: B.Smetana, Z.Fibich, český folklór, G.Mahler, mladý A.Schónberg, O.Ostrčil.Z díla: opery Malířský nápad (1910), Vina (1911-15), Preciézky (1922-24), kantáty (například Polka jede), sbory, písňové cykly.Další osobnostiEmil Axman (1887-1949) - sbory a kantáty na protiválečnou a sociální poezii P.Bezruče, F.Šrámka, J.Wolkera. Inspirace moravským lidovým zázemím (suita Z Beskyd, úpravy lidových písní), 6 symfonií, Stabat mater a další skladby.Ladislav Vycpálek (1882-1969) - inspirován českou hudební tradicí a V.Novákem. Osobitá volná, souzvukově nevázaná polyfonie, hymnický jas, monumentalita, zájem o symbolismus, lidovou poezii, později vlastenecká tématika.Z díla: balada pro smíšený sbor a soubor viol a violoncell Sirotek (1914),Kantáta o posledních věcech člověka (1920-23),České requiem (1940, asi nejsilnější dílo české hudby z doby okupace, text bible a sekvencí, lidová duchovní píseň Jese Kriste, ščedrý kněže),Dvě variační fantazie na lidové duchovní písně z doby Husovy Vzhůru, srdce! (1950),Obrovské sborové, písňové a komorní dílo.Boleslav Vomáčka (1887-1951) - sklon k expresivismu, později k tradičnímu lyrismu. Zvláště sborová a komorní tvorba (mužské sbory na texty J.Wolkera, houslová sonáta ad.).Václav Králík (1891-1951) - navázal na B.Smetanu aj.B.Foerstera, polyfonik. Významná zvláště sborová tvorba, 2 symfonie, 2 opery, komorní a symfonické skladby.Otakar Jeremiáš (1892-1962) - skladatel, dirigent (Národní divadlo, Symfonický orchestr Čs.rozhlasu), pedagog. Vyšel z pozdního romantismu, po r.1918 smetanovský jas a vlastenectví, ovlivněn i evropskou modernou. Tvorba vokální nebo programní.Orchestrální skladby (například Jarní ouvertura, 1913, Fantazie na staročeské chorály Ten pán velíť se nebáti 1939),Melodramy (Romance o Karlu IV.),Kantáty (Píseň o rodné zemi),Opery Bratři Karamazovi (1922-27), Enšpígl (za okupace),Obrovská komorní, sborová a písňová tvorba.Jaroslav Křička (1882-1969) - profesor a rektor pražské konzervatoře. Velká symfonická, komorní a vokální tvorba (zvláště sbory), kantáty, opery (dětská opera Ogaři), operety, scénická a filmová hudba.Václav Kaprál (1889-1947) - moravský skladatel, otec skladatelky Vítězslavy Kaprálové (viz odd.6.1.15.4). Inspirován F.Choppinem, V.Novákem a moravským folklórem. Komorní a vokální tvorba.Z dalších: Vilém Petrželka (1889-1967), František Pícha (1893-1964).Třetí generace české modernyPro českou hudbu 20.století zásadní význam. Nová tvůrčí aktivita, mnohem menší závislost na tradici, zásadní inspirace hudebním vývojem, akcentace nových vývojových tendencí, vytvoření nových slohových rysů. Nazývána: česká hudební avantgarda.

Alois Hába (1893-1973)

31

I. Původně učitel. Žák V.Nováka (Praha) a F.Schrekera (Berlín). Na pražské konzervatoři a AMU uplatňoval své kompoziční metody a teoretické poznatky (za použití speciálně vyrobených nástrojů pro interpretace mikrointervalové hudby, např. klavír, harmonium, klarinet, kytara, trubka ad.). Světový věhlas a autorita (u zrodu ISCM). Své zásady vysvětlil v mnoha odborných publikacích a učebnicích.II. Inspirace: německý expresionismus, atonalita, A.Schónberg, A.Weber, folklór rodné Moravy.Tvůrce tzv. mikrointervalové hudby (čtvrttónové, šestinotónové, dvanáctinotónové a pětinotónové) a atematického slohu (záměrné odstranění všech tématických vazeb v díle).III. Dílo obrovského rozsahu, zvláště v komorní oblasti, 15 smyčcových kvartetů (například č.13 Astronautický z r.1962), suity, sonáty, koncerty, symfonická báseň Cesta života (1935), opery Matka (1927-30, čtvrttónová), Nová země (1936, v normálním půltónovém systému), Přijď v království Tvé (1939-42, šestinotónová).IV. Průkopník nové hudební řeči, díky originalitě světového významu. Ve své době velmi uznáván a oceňován, dnes jeho kompoziční metoda a tím i dílo v pozadí.Hudební skupina MánesaProgresívní hudebníci většinou neoklasicistické orientace. V třicátých letech pořádali koncerty na půdě výtvarného sdružení Mánes v Praze.Členové: skladatelé Pavel Bořkovec (1894-1972), Jaroslav Ježek (1906-42) a Iša Krejčí (1904-68), skladatel a hudební vědec František Bartoš (1905-73), klavírista a hudební spisovatel Václav Holzknecht (1904-88).Pavel Bořkovec (1894-1972)Hlavním znakem původně pozdní romantismus, později sukovský lyrismus, avantgarda, syntéza neoklasicismu a konstruktivismu v lyrickém zbarvení.Z díla: balet Krysař (1939), opera Paleček (1945-47), Concerto grosso (1941-42) a další.Významný pedagog (jeho žáky mimo jiné V.Sommer, J.Pauer, P.Eben, M.Raichl, J.Klusák ad.).Jaroslav Ježek (1906-1942)Všestranná osobnost, známá hlavně jako dirigent a skladatel Osvobozeného divadla (1928-38), zde blízká spoluprce s Jiřím Voskovcem (1905-81) a Janem Werichem (1905-80). V artificiální tvorbě vliv I.Stravinského, neoklasicismu, vlastní novátorský projev (atonalita, konstruktivismus).Z díla: klavírní skladby (například Etuda, Bagately), 2 smyčcové kvartety, Sonáta pro housle a klavír (1933), Dechový kvintet (1931), Koncert pro klavír a orchestr (1927), Symfonická báseň (1936) a další skladby.Iša Krejčí (1904-1968)Skladatel a dirigent (mimo jiné šéfem opery v Olomouci, dramaturgem Národního divadla). Osobitý skladatelský styl blízký neoklasicismu, v rychlých větách humor a mozartovská lehkost, v pomalých hluboký cit a filozofické meditace.Z rozsáhlého díla: Serenáda (1947-50), 4 symfonie (1954-67), Malý balet (1927-30), opery Antigona (1933, 1959), Pozdvižení v Efesu (1939-43), a další komorní (např. smyčcové kvartety) a vokální tvorba.Další osobnostiErvín Schulhoff (1894-1942) - skladatel a klavírista německého původu, jeden z nejtalentovanějších představitelů české meziválečné avantgardy. Oběť nacistické perzekuce. Prvky impresionismu, expresionismu, neoklasicismu, jazzu.Karel Boleslav Jirák (1891-1972) - skladatel, pedagog (pražská konzervatoř), dirigent (Česká filharmonie, Hlahol). Od r.1947 až do smrti v USA.Úsilí o vlastní syntézu pod vlivem směrů meziválečného období.Emil František Burian (1904-1959) - skladatel, herec, spisovatel, režisér. Člen literární skupiny Devětsil, zakladatel sdružení pro současnou hudbu Přítomnost. Hudebně-recitační soubor Voiceband, r.1933 založil moderní avantgardní divadlo D 34.Inspirován jazzem, Šestkou, I.Stravinským, sovětskou modernou, L.Janáčkem i J.B.Foersterem.Nejlepší je jeho dramatická tvorba v originálně koncipovaných hrách s hudbou, zpěvem a recitací. (Milenci v kiosku, Vojna, opera z r.1938 Maryša). Orchestrální a komorní tvorba, písně, sbory.Jaroslav Kvapil (1892-1958) - moravský skladatel, žák L.Janáčka, opera Pohádka máje (1940-55) a další díla.Emil Hlobil (1901-1987) - vliv P.Hindemitha, významné tvůrčí období i po r.1945, opery Anna Kareninová (1963), Měšťák šlechticem (1965) ad.Josef Stanislav (1897-1971) - zajímavý představitel meziválečné avatgardy, později však znám spíše jako autor masových písní padesátých let.Vít Nejedlý (1912-1940) - syn Zdeňka Nejedlého. Levicově orientovaný skladatel (symfonie, opera Tkalci aj.). Dirigent hudební čety československé jednotky v SSSR za 2.světové války (budoucí Armádní umělecký soubor).Vítězslava Kaprálová (1915-1945) - talentovaná, bohužel předčasně zemřelá skladatelka (například Vojenská symfonierra, písňový cyklus Sbohem a šáteček) a dirigentka. Blízký vztah k B.Martinů.Karel Reiner (1910-1979) a Miroslav Ponc (1902-1976) - žáci a částečně pokračovatelé A.Háby. M.Ponc dlouholetým dirigentem činohry Národního divadla a jeden z nejvýznamnějších skladatelů scénických hudeb.Významní představitelé hudební vědyVladimír Helfert (1886-1945)Studia hudební vědy v Praze (u O.Hostinského, Z.Nejedlého) a v Berlíně (u H.Kretzschmera aj.). Profesor univerzity v Brně. Zemřel na následky vězení v Terezíně.Badatelská, pedagogická a publikační činnost. Zastánce objektivní metody vědecké práce - upřednostnění pečlivého srovnávání hudebních děl před jednostrannou hustorizující metodou Z.Nejedlého. Předmět bádání: stará česká hudba, B.Smetana, L.Janáček, nová česká hudba, periodizace dějin hudby, metodologie hudební vědy ad.Zdeněk Nejedlý (1878-1962)Muzikolog, historik, estetik, kritik, profesor hudební vědy na Karlově universitě, prezident ČSAV, významný politický funkcionář komunistického režimu.Žák O.Hostinského a Z.Fibicha. Vášnivý zastánce Smetanova odkazu - občas však negativní důsledky (spíše osobní boj mezi zastánci Smetanovy a Dvořákovy linie na počátku století. Muzikolog širokého tematického okruhu a produktivity. Bohužel zastánce jednostranné, tzv. historizující metody, která podceňuje analýzu konkrétních děl a může být příčinou zkreslení a omylů. Předmět bádání: B.Smetana, R.Wagner, dějiny nejstarších období, husitského zpěvu, opery Národního divadla ad., A.Jirásek, T.G.Masaryk aj. osobnosti.Josef Bartoš (1887-1952)Muzikolog a kritik. Zastánce Dvořákovy linie (r.1913 dal podnět k tzv. bojům o Dvořáka - proti Nejedlého táboru).Otakar Zich (1879-1934)Vedle kompoziční činnosti (viz odd.6.1.14.2) přední český estetik.

32

Jasně se rýsující dvě školy (= koncepce), stejně významné:Pražská (Zdeněk Nejedlý, Jaroslav Hutter, Mirko Očadlík)Brněnská (Vladimír Helfert, Gracián Černušák, Jan Racek).

Dirigenti:Václav Talich (1883-1961, nejlepší český dirigent všech dob, šéf České filharmonie (od r.1918), později Národního divadla (1942-1945)Otakar Ostrčil (1879-1935, po K.Kovařovicovi šéf opery Národního divadla - významná éra)Otakar Jeremiáš (1892-1962, šéf opery Národního divadla, zakladatel Symfonického orchestru Čs.rozhlasu)Břetislav Bakala (1897-1958, prvořadá osobnost brněnského života, přítel L.Janáčka)Dirigenti České filharmonie František Stupka (1879-1965) a Karel Šejna (1896-1982)Nejvýznam,nějšími uměleckými institucemi Česká filharmonie (šéfem od r.1918 Václav Talich, v letech 1942-48 Rafael Kubelík) a Národní divadlo (slavné éry šéfů Karla Kovařovice v l.1900-20, Otakara Ostrčila v l.1920-35 a Václava Talicha v l.1942-45).R.1925 založen Symfonický orchestr Čs.rozhlasu v Praze, r. 1934 Symfonický orchestr hl.m.Prahy FOK. Po r.1918 vznik mnoha dalších souborů, například Československé (Zikovo) kvarteto, Ondříčkovo kvarteto, České noneto, České trio a obrovské množství amatérských těles i špičkové úrovně.R.1930 vznik Českého pěveckého sboru (do r.1945 jako sbor rozhlasu, r.1952 přičleněn k České filharmonii, r.1970 přejmenován na Pražský filharmonický sbor, r.1990 odchod ze svazku České filharmonie). Jeho zakladatel a umělecký šéf v letech 1930-58 Jan Kúhn (1891-1958).Velké mezinárodní úspěchy Pěveckého sdružení moravských učitelů, založeno v Kroměříži r.1903 významným sbormistrem Ferdinandem Vachem (1860-1939), v l.1936-64 sbormistrem Jan Šoupal (1892-1964).Velký význam rozhlasového vysílání (od r.1923) a vznik gramofonového průmyslu (první československá společnost Esta, od r.1929 Ultraphon, r.1946 obě firmy zestátněny - vznik Supraphonu.

33