Upload
keegan
View
58
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Bílá kniha terciárního vzdělávání (očekávaná role vyššího odborného vzdělávání) Petr Mat ějů David Václavík Daniel M ü nich. Bílá kniha: čím je a čím naopak není. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Bílá kniha terciárního vzdělávání
(očekávaná role vyššího odborného vzdělávání)
Petr MatějůDavid VáclavíkDaniel Münich
Bílá kniha: čím je a čím naopak není
• Bílá kniha je koncepční a strategický dokument, který stanoví, jakým směrem by se mělo terciární vzdělávání v ČR vyvíjet v následujících 15 až 20 letech.
• Formuluje potřeby společnosti a očekávání vlády a vnějších aktérů od terciárního vzdělávání (vysokých a vyšších odborných škol).
• Poskytne koncepční základ pro legislativní změny, které umožní naplnit tato očekávání.
• Poskytne expertní oporu pro politická rozhodnutí jak reformovat systém terciárního vzdělávání.
• Bílá kniha není technickým návodem, jak změny uskutečnit (konkretizace, specifikace parametrů, atd. bude probíhat v rámci systémových projektů OP VpK).
• Bílá kniha umožní efektivněji využít strukturálních fondů pro uskutečnění reformy terciárního vzdělávání.
• Bílá kniha NENÍ nástrojem na prosazování partikulárních zájmů jednotlivých aktérů, institucí, typů škol či úřadů.
• Bílá kniha JE nástrojem směřujícím k celkové proměně systému terciárního vzdělávání, která – poskytne jednotlivým institucím terciárního vzdělávání větší
autonomii;– převede na ně více odpovědnosti za vlastní rozvoj;– umožní ve vzájemné konkurenci dosahovat výsledků, které
školám různého typu poskytne šanci růstu a dosažení excelence
Výchozí teze
• V terciárním vzdělávání v ČR po roce 1990 došlo k výrazným změnám: – Vysokým školám byla vrácena autonomie a nezávislost.
– Na vysoké školy se vrátil výzkum a vývoj.
– Vznikl a etabloval se segment „regionálních univerzit“.
– Vznikl sektor vyšších odborných škol – dodnes nejasné postavení, rizika pokračujícího „nicnedělání“.
– Vznikl a dynamicky se vyvíjí segment soukromého vysokého školství.
– Počet studentů na vysokých školách se zněkolikanásobil.
– Růst počtu studentů byl rychlejší než růst výdajů, výdaje na studenta klesly.
– Prudce vzrostla individuální ekonomická návratnost VŠ vzdělání, dnes patří k největším v OECD.
• Na konci roku 2006 obdržela ČR hodnocení expertů OECD v rámci projektu Thematic Review of Tertiary Education.
• Závěr lze shrnout: Ve stávající podobě (struktura, řízení, financování, dynamika) není terciární vzdělávání v ČR schopno do budoucnosti naplnit požadavky společnosti:– stárnoucí populace → zvýšit produktivitu práce;– udržitelný hospodářský rozvoj → přejít k ekonomice tažené
inovacemi;– konkurenceschopnost ve světě znalostní společnosti →
základním kapitálem se stává vzdělání;– sociální soudržnost a mobilita → při nízké mobilitě vede
rostoucí návratnost vzdělání k růstu nerovností.
Vývojový kontext (M. Porter)
Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce
Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního
kapitálu
Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do
výzkumu a vývoje s vysokým inovačním
potenciálem
Ekonomika tažená primárními zdroji
Ekonomika tažená investicemi
Ekonomika tažená inovacemi
Na počátku této fáze se nacházíme
Co je nutné • Více diverzifikovat celý systém terciárního
vzdělávání: více otevřít a přitom posílit excelenci:– lépe definovat a rozšířit segment profesně
orientovaných studijních programů (Bc. + kratší programy) a tím celý systém více otevřít rostoucí poptávce, větší část systému více orientovat na profesní přípravu;
– vytvořit podmínky pro koncentraci špičkového výzkumu do výzkumných univerzit (fakult).
• Do řízení a činnosti vysokých škol zapojit vnější aktéry, zajistit kvalitnější zpětnou vazbu, podpořit manažerské řízení: posílit odpovědnost a efektivitu.
Co je nutné • Do oblasti terciárního vzdělávání zapojit více soukromých
zdrojů (veřejné zdroje budou chybět v jiných oblastech): posílit vícezdrojové financování: – vytvořit příznivější podmínky pro spolupráci s podniky,
větší zainteresovanost na obou stranách;– vhodný model finanční spoluúčasti studentů zvyšující
zainteresovanost VŠ na uplatnění absolventů, více zahraničních studentů.
• Zmenšit sociální bariéry v přístupu k VŠ vzdělání: lépe využívat potenciál lidských zdrojů, talenty – vytvořit účinný systém finanční pomoci studentům;– zvětšit propustnost systému (struktura);– vytvořit podmínky na úrovni středního vzdělání (prostupnost,
připravenost uchazečů, aspirace).
Cíle reformy
Podstata reformy
Výz
kum
a v
ývoj
Říz
ení
Diverzifikace
Větší otevřenost
Konkurenceschopnost
Dyn
amik
a
Sp
rave
dln
ost
Financování
Inst
ituce
Stu
dent
i
Vzdělávání
Problémy• Stále nízký počet absolventů s terciárním vzděláváním v dospělé
populaci, růst mezigeneračních nerovností.
• Neuspokojená (odložená) poptávka po VŠ vzdělání z minulosti (též důsledek vysoké fluktuace).
• Oborové struktury poptávky a nabídky se výrazně liší, slabé mechanismy podporující racionalizaci na obou stranách
• Nároky málo diverzifikovaných institucí terciárního vzdělávání nedostatečně reflektují různé předpoklady studentů.
• Vysoká propadovost, vysoká fluktuace, jedna z nejnižších úrovní úspěšného dokončování v rámci OECD.
• Nízká zainteresovanost VŠ na uplatnitelnosti absolventů a jejich úspěšnosti na trhu práce.
Problémy• Akreditace umožňuje vysokou míru oborové fragmentace.
• Příliš silná a málo diferencovaná vazba akreditace na vědecké hodnosti („létající profesoři“).
• Stále často přetrvávající styl výuky s velkým důrazem na memorování, nikoliv pochopení, slabá role „soft-skills“.
• Malý důraz na „problem-based learning“ a projekty.
• Malá mobilita akademického sboru, silná tendence k „academic inbreeding“.
• Nízké zastoupení zahraničních odborníků na českých vysokých školách.
Řešení • Diferencovat cíle, personální zajištění i styl výuky podle
typu instituce.
• Diferencovat kritéria akreditace, posílit úlohu AK v průběžném hodnocení výsledků.
• Kromě vstupů (personální zabezpečení, vybavení) větší důraz klást na procesy (průběžné hodnocení) a výstupy (kvalita absolventů).
• Zapojit do výuky více odborníky z praxe (souvisí s diversifikací a se změnou udělování hodností).
• Zavést pravidelné a z velké části standardizované hodnocení výuky na bázi mnoha kritérií.
Řešení • Vytvořit kvalitní a veřejnosti dostupný informační
systém o institucích terciárního vzdělávání (zaměření škol a oborů, specifika, hodnocení kvality, úspěšnost absolventů, přijímací řízení, financování, atd.).
Struktura systému
• Zavedení tzv. strukturovaného studia mělo spíše formální charakter, v mnoha ohledech zatím neodpovídá základním intencím Boloňského procesu.
• Hluboce zakořeněné přesvědčení, že bakalářský stupeň je „neúplným“ a neplnohodnotným vysokoškolským vzděláním.
• Tichá dohoda, že každá vysoká škola má status univerzity, ne-li „výzkumné univerzity“.
• Proces akreditace dostatečně nerespektuje potřeby terciárního vzdělávání jako celku.
• Nevyjasněné postavení VOŠ (pasivní „nicnedělání“, vyčkávání nebo kladení nesystémových požadavků a podmínek povede k zániku VOŠ, nebudou mít studenty).
Problémy
Doporučení obecně• Vytvořit výrazně diferencovaný systém vzájemně
propojených segmentů terciárního vzdělávání, jehož každá součást bude mít jasné legislativní zakotvení.
• V každém segmentu musí být možné dosáhnout excelence, která musí přinášet ekonomický efekt.
• Rozšířit nabídku terciárního vzdělávání odpovídající jak rychle se měnícím potřebám trhu práce, tak rostoucí globální konkurenci v produkci znalostí a inovací.
• Zhruba 60 % z těch, kteří nastoupí do terciárního vzdělávání, by mělo ukončovat své vzdělání absolvováním bakalářského stupně v takové kvalitě, která jim umožní jak konkurenceschopné zapojení na trhu práce, tak případně pokračovat v magisterském studiu.
Doporučení obecně• Dokončit plnou implementaci Boloňského procesu, a to
jak s ohledem na zavádění strukturovaného studia, tak s ohledem na zavádění nových pravidel hodnocení kvality na základě tzv. learning outcomes.
• Podpořit (případně i finančně) rozvoj profesně orientovaných bakalářských programům
• Pokračovat v diverzifikaci za tzv. „binární model“, umožnit a vznik dvouletých programů (do 120 kreditů) poskytovaných v rámci systému terciárního vzdělání
• Zvětšit prostupnost mezi programy Bc, a Mgr. programy nikoli jen v rámci institucí, ale zejména mezi nimi (mezi školami různého typu)
Doporučení obecně• Více propojit nižší stupně vysokoškolského (zejména
bakalářského) vzdělávání s praxí.• Prosadit transparentní diferenciaci institucí terciárního
vzdělávání s ohledem na typ a úroveň poskytovaných služeb.
• Propojit formování struktury celého systému i vývoj studijních programů s přípravou Národního systému kvalifikací (přehlednost, srozumitelnost).
• Podstatná je zejména racionální alokace prostředků.
• Vznik Institutů profesního vzdělávání
• Jasné oddělení (zejména personální) od SŠ.
• Princip rovnosti (bez ohledu na zřizovatele).
• Proces akreditace bude garantovat jedna akreditační komise pro všechny instituce terciárního vzdělávání.
• Zavedení kreditového ohodnocení jednotlivých předmětů v souladu s pravidly ECTS a hodnocení kvality na základě learning outcomes.
• Možnosti uznání podstatné části získaných kreditů v programech terciárního vzdělávání poskytovaných na vyšším stupni.
Jak integrovat VOŠ
• Ekonomicky (pravděpodobně i normativem) stimulovat rozvoj profesně orientovaného segmentu VŠ vzdělávání (alespoň na počátku reformy).
• Základní kvalifikační ukazatele hodnocení škol při případném zájmu o vstup do profesního institutu (7 ukazatelů)
– Podrobení se akreditaci (v novém pojetí)
– Modulové uspořádání vzdělávání
– Kreditní systém
– Hodnocení kvality školy (na základě výstupu)
– Reakce na potřeby trhu práce
– Parametr excelence
– Oddělení od sekundárního vzdělání (neznamená vymístění z prostor SŠ)
Jak integrovat VOŠ
• Všechny VOŠ nebudou o vstup do TV usilovat
• Všechny VOŠ, které o vstup projeví zájem, nemusí uspět hned
• Profesní i krátké programy budou mít zájem poskytovat i existující vysoké školy
• Očekává se proces fúzování škol, vznik celých vnitřně diferencovaných univerzitních systémů, konkurence i šance pro VOŠ
Jak integrovat VOŠ
Financování
Situace a výhled• Neklesající poptávka: růst počtu absolventů maturitních oborů,
odložená, dříve neuspokojená a opětovná poptávka, růst zvyšování formálních i neformálních nároků na vykonávání profesí, rostoucí netržní role VŠ vzdělání, koupěschopná poptávka po vzdělávání ze zahraničí.
• Soupeření s rozpočtovými nároky ostatních kapitol SR (důchodový systém, zdravotnictví, reg. školství, atd.) nárůst veřejných prostředků je věcí politických priorit/rozhodnutí, nikoliv podstatou reformy.
• Realistické řešení: zvýšení alokační a produkční efektivnosti systému, reálné navyšování veřejných prostředků a rozšíření o soukromé zdroje.
Financování jako nástroj řízení• Diverzifikovaný systém pružně reagující na měnící se
potřeby nelze efektivně uřídit současnými metodami.
• Financování je třeba více navázat na prvky konkurence a zodpovědnosti (škol a studentů) za výsledky (zainteresovanost).
• Posílit automatické regulační mechanismy na úkor direktivních nebo zastupitelsky určovaných omezení a rozhodnutí.
• To vyžaduje transparentnější prostředí (informace o výsledcích), změny správy a řízení, řízení kvality, atd.
Základní pilíře financování• Posílení a doladění normativní složky, zpřísnění
podmínek pro její poskytování. • Primárním subjektem veřejné podpory bude občan,
zprostředkovaně poskytovatel vzdělání (krok narovnání podmínek pro soukromé VŠ).
• Převedení investičních prostředků (velká část programového financování) do normativů (s výjimkou soukromých VŠ).
• Navyšování počtu financovaných studentů podle poptávkových signálů a výsledků škol.
Základní pilíře financování• Přechod od nepřímé finanční pomoci studentům na
přímou pomoc. • Všeobecné studijní půjčky na živobytí a školné.• Zavedení regulovaného odloženého školného.
Hlavní informační tokySTÁT
MŠMTakreditační procesparametry a priority
Zaměstnavatelé
Prospěchové stipendium Společné projekty vzdělávání, VaVaI
Výdělky
Podnikové stipendium
Hlavní finanční toky
AbsolventStudent
Prostředky na založení Fondufinanční trh, privatizační příjmy, SR
FinančnízávazkyNastavení
parametrů systému
Informace o studiích
Správa, dohled, analýzy
Databáze & informacePlatby
FOND
XSplácí dodatečným odvodem z DPFO
Nemá dostatečné příjmy - > nemusí splácet
Základní a sociální grant
Půjčka na životní náklady a na okamžitou část odloženého školného
Normativní prostředky
Pravidelný převod vybraných splátek Fondu
Normativní prostředky
Přímá platba školného
Příjmy podmíněná splátka odl. školného
MF ČRdaňová správa
a veřejné rozpočty
Rovné šance
Současná situace• Silně stratifikovaný (selektivní) systém středního školství.• Pro finanční pomoc je student je chápan jako závislé dítě.• Extrémně silné zatížení rozpočtů domácnosti rodičů VŠ studentů.• Velký podíl vlastních příjmů studentů při financování nákladů spojených se
studiem.• Legislativní překážky zaměstnávat studenty ve speciálním režimu
flexibilních úvazků nebo na základě specifických typů smluv.• Sociální dávky směřované dominantně přes rodiče (přídavky na děti,
sociální příplatky), daňové úlevy z příjmů rodičů.• Sociální stipendia jen pro velmi omezený počet studentů, problémy s
administrací.• Absence nekomerčních typů půjček na životní náklady.• Absence základního studijního grantu (stipendia) – viz. příklady z jiných
zemí (např. Nizozemsko).
Zdroje disponibilních příjmů studentů vysokých škol v roce 2005
1972
2632
782
523
71 123
4056
2516
1196
616
128 150
3260
2560
1038
581
107140
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
4000
4500
Kč/
měs
íc
Bydlí s rodiči Bydlí jinak Celkem
Rodiče
Vlastní výdělky
Finanční pomoc
Nepřímá podpora
Půjčky
Ostatní
Source: EUROSTUDENT III and SILC 2005
Výdaje na finanční podporu studentů v % výdajů na terciární vzdělávání (OECD, 2004)
Řešení
• Snížit selektivitu středního školství, oslabit vliv sociálně-ekonomického původu a typu školy na formování vzdělanostních aspirací.
• Ze studenta učinit na výchozí rodině co nejvíce nezávislou „samostatnou jednotku“ sociální a finanční pomoci.
• Výrazně snížit podíl rodičů na financování nákladů spojených se studiem na VŠ.
• Zacílit veřejnou podporu co nejvíce přímo na studenty.• Zvýšit podíl přímé finanční podpory na úkor všech nepřímých
podpor.• Umožnit studentům financovat náklady spojené se vzděláním z
jejich budoucích příjmů (půjčky).
Cílový stav
Základní studijní grant
Nárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností.
Cílový stav
Základní studijní grant
Sociální stipendiumNárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností.
Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno
Cílový stav
Základní studijní grant
Sociální stipendiumNárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností.
Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno
Příspěvek na bydlení
Přiznává se na základě testované potřeby: a) vzdálenost trvalého bydliště od školy b) sociální situace domácnosti
Cílový stav
Základní studijní grant
Sociální stipendiumNárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností.
Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno
Poskytovaná do výše 30 % průměrných životních nákladů v průběhu studia
Příspěvek na bydlení
Přiznává se na základě testované potřeby: a) vzdálenost trvalého bydliště od školy b) sociální situace domácnosti
Studentská půjčka
Cílový stav
Základní studijní grant
Sociální stipendiumNárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností.
Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno
Poskytovaná do výše 30 % průměrných životních nákladů v průběhu studia
Příspěvek na bydlení
Přiznává se na základě testované potřeby: a) vzdálenost trvalého bydliště od školy b) sociální situace domácnosti
Studentská půjčka
Výdělek studenta osvobozený od daně
Do výše vyměřovacího základu, po překročení minimální mzdy ztráta nároku na základní studijní grant + splácení půjčky
Cílový stav
Základní studijní grant
Sociální stipendiumNárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností.
Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno
Poskytovaná do výše 30 % průměrných životních nákladů v průběhu studia
Příspěvek na bydlení
Přiznává se na základě testované potřeby: a) vzdálenost trvalého bydliště od školy b) sociální situace domácnosti
Studentská půjčka
Výdělek studenta osvobozený od daně
Do výše vyměřovacího základu, po překročení minimální mzdy ztráta nároku na základní studijní grant + splácení půjčky
Registrováno, administrováno,
případně vypláceno
„studijním fondem“
Cílový stav
Základní studijní grant
Sociální stipendiumNárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností.
Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno
Poskytovaná do výše 30 % průměrných životních nákladů v průběhu studia
Příspěvek na bydlení
Přiznává se na základě testované potřeby: a) vzdálenost trvalého bydliště od školy b) sociální situace domácnosti
Studentská půjčka
Výdělek studenta osvobozený od daně
Do výše vyměřovacího základu, po překročení minimální mzdy ztráta nároku na základní studijní grant + splácení půjčky
Rodiče, případně jiné zdroje
Registrováno, administrováno,
případně vypláceno
„studijním fondem“
Děkuji za pozornostTým Bílé knihy terciárního vzdělávání
František JežekPetr Matějů
Daniel MünichEva MünsterováPavla Polechová
Jan Slovák Jana Straková
David VáclavíkAleš Vlk
Simona WeidnerováJan Zrzavý