21
Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Box – osobnosti a legendy Jméno a příjmení: Matyáš Máslík Třída: 9. A Školní rok: 2014/2015 Garant / konzultant: Roman Kotlář ml. Datum odevzdání: 24. 4. 2015

Box – osobnosti a legendy - Aktuality · Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Box – osobnosti a legendy Jméno a příjmení: Matyáš Máslík Třída:

  • Upload
    hatuyen

  • View
    216

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice

Box – osobnosti a legendy

Jméno a příjmení: Matyáš Máslík

Třída: 9. A

Školní rok: 2014/2015

Garant / konzultant: Roman Kotlář ml.

Datum odevzdání: 24. 4. 2015

2

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem předkládanou závěrečnou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za

použití zdrojů a literatury v ní uvedených.

…………………………………………..

Podpis

3

Box - osobnosti a legendy

Obsah 1. Úvod ……………….……………….……………….…………… 4

2. Box ……………….……………….……………….……………... 4

2.1. Pravidla boxu ……………….……………….………………….. 5

2.2. Boxerská výstroj ……………….……………….………………. 6

2.3. Ringové umění ……………….……………….………………... 7

2.4. Typy boxerů ……………….……………….……………….….. 8

3. Osobnosti boxu ……………….……………….……………….…. 9

3.1. Muhammad Ali – The Greatest ……………….………………... 9

3.2. Mike Tyson (Iron Mike) …………….……………….………. 14

3.3. Walker Smith (Sugar Ray Robinson) ……………….………… 15

4. Odvrácená tvář boxu ……………….……………….…………... 17

5. Zajímavosti ……………….……………….…………………….. 18

6. Závěr ……………….……………….…………………………… 20

7. Použitá literatura a zdroje ……………….………………………. 21

4

1. Úvod Toto téma jsem si zvolil, protože se mi bojové sporty líbí, a to hlavně box. Jedním z důvodů

byla také touha poučit lidi o tom, co to vlastně box je, neboť většina si pouze vybaví dva

muže v boxerském ringu, kteří do sebe tlučou a snaží se jeden druhého porazit a dokázat si

svojí sílu. Nikdo však nepomyslí na to, kolik času musí věnovat tréninku síly, techniky a

především vytrvalosti. Jelikož tu téma box, jak jsem později zjistil, bylo již jednou před

dvěma lety, své téma jsem pojmenoval „Box, osobnosti a legendy“ a tím také pozměnil obsah.

Tato práce bude zaměřena ne jenom na box jako sport, ale také na osobnosti z tohoto světa, a

to proto, že lidé o nich mluví, ale ve skutečnosti ani nevědí, jak vypadají a čeho dosáhli.

Introduction I chose this topic, because I like matrial arts and specially box is my favourite one. One of

many reasons was also desire to educate people about what it actually is, because when

people hear box, most of them can just think about two men in a boxing ring, who try to beat

each other and prove his strength. But no one can think about how much time they must spend

with training of strength, technique and endurance. The theme box already was here once, so I

decided to call my graduate work „Box, characters and legends“. This work won´t be focused

only on the box as itself, but it will be especially focused on famous people from this amazing

world, because people normally speak about them, but nobody knows, how do they look like

and what have they done.

2. Box Box je sport vyžadující velkou obratnost, fyzickou výdrž a mistrné ovládnutí techniky. Dva

soupeři se při něm snaží udeřit jeden druhého pěstí a získat body od rozhodčích a zároveň se

vyhnout, nebo vykrýt údery soupeře. Bodované údery lze vést téměř kamkoliv na hlavu nebo

na tělo od pasu nahoru. Zápas lze vyhrát na body nebo knokautem. Rozdíl mezi amatérským a

profesionálním boxem je poměrné velký. Přední profesionální sportovci patří mezi nejlépe

placené na světě.

5

2.1 Pravidla boxu Boxer musí alespoň jednou za rok absolvovat lékařské vyšetření, po kterém musí lékař do

jeho registračního průkazu potvrdit, že může boxovat. Lékařskou prohlídku musí také

podstoupit před každým zápasem. Lékař musí být přítomen u ringu v průběhu celého zápasu a

v případě ohrožení boxera může zápas kdykoli ukončit.

Před začátkem a na konci utkání si borci podají ruce na znamení, že jde o přátelské a

sportovní utkání.

K nedovoleným způsobům boje patří:

- údery pod pás, držení pod pasem, podrážení nebo strkání

- údery vedené hlavou, ramenem, předloktím a loktem

- údery otevřenou rukavicí, vnitřní stranou rukavice a hranou ruky

- údery do zad, šíje, temene hlavy a údery na ledviny

- držení, pokládání se na soupeře celou vahou a otáčení se zády

- útok na soupeře, který je na zemi, nebo se zvedá

- shýbání se pod pás soupeře

- úplně pasivní obrana

6

- urážlivé nebo útočné chování vůči ringovému rozhodčímu

- faulem je vyplivnutí chrániče zubů

Cest k vítězství v zápase je hned několik:

- WP – vítězství na body

- AB – vítězství vzdáním soupeře

- RSC – vítězství ukončením utkání ringovým rozhodčím

- DISQ – vítězství diskvalifikací

- KO – vítězství knock-out

- NON CONTEST – neplatný zápas

Pokud ringový rozhodčí usoudí, že je jeden z borců otřesen, vydá povel stop a začne

otřeseného boxera počítat (počítá nahlas do osmi a každou vteřinu označuje prsty ruky), tím

dává boxerovi čas na oddech. Druhý boxer musí jít ihned při začátku počítání do bílého rohu a

tam počká, dokud rozhodčí nedá další povel.

Pokud má jeden z borců závadu ve výstroji, rozhodčí dá povel stop a boxer jde do svého

rohu, a tam sekundanti závadu odstraní, druhý boxer opět čeká v bílém rohu. To samé se děje,

když jednomu z boxerů vypadne chránič zubů. Je přísně zakázáno útočit na borce, který je na

zemi, nebo se právě zvedá.

Za pozici „na zemi“ se považuje:

- pokud se boxer dotýká ringu jinou částí těla než chodidly

- pokud visí bezmocně v provazech následkem úderu, nebo série úderů

- po tvrdém úderu sice nepadl ani neleží na provazech, ale je silně otřesený a podle

rozhodčího nemůže ihned pokračovat v boji

2.2. Boxerská výstroj Boxeři nosí dlouhé volné trenýrky, lehké boxerské boty a rukavice vyplněné pěnovým

materiálem. V závislosti na váze boxera se nosí dvě velikosti rukavic – 8 uncí (227 g) a 10

uncí (283 g). V profesionálním i amatérském boxu jsou povinné chrániče zubů, v amatérském

ještě navíc suspensor a ochranná přilba. Na rozdíl od profesionálních nosí amatérští boxeři

nátělníky a mají větší a měkčí rukavice. Pas boxerů má být zvýrazněn pásem o šíři 10 cm.

7

S touto výstrojí boxer vstupuje do ringu. Boxer, který nemá nasazené chrániče, může být

napomenut, nebo diskvalifikován. Při trénincích se však užívají boxovací pytle, švihadlo a

další pomůcky.

2.3. Ringové umění Základní boxerský trénink se soustředí na fyzickou kondici, rychlost pohybu, krátký přímý

úder (direkt) a práci nohou. Dobré údery lze provést jen z pevného postoje. Techniky dalších

úderů se učí později, patří k nim hák (pravý a levý) a zvedák. Schopnost vyhnout se úderům je

8

možná ještě důležitější než údery rozdávat. Někteří boxeři si vystačí pouze se svými reflexy,

nejspolehlivějším způsobem, jak odrazit útok, je však krytí hlavy a těla pažemi a rukavicemi

s lokty přitaženými k pasu.

Nejlepší boxeři pracují se svými trenéry celé týdny před mistrovským zápasem na fyzické

kondici a taktice přizpůsobené jejich budoucímu soupeři. Klíčové údery cvičí se sparring

partnery, kteří mají podobnou tělesnou konstituci a styl boxování jako jejich soupeř.

2.4. Typy boxerů Styl boxování se odvíjí od tělesné konstituce boxera. Bývalý profesionální mistr světa Mike

Tyson například vyznával silový nátlakový styl a tvrdý úder. Styl Floyda Mayweathera Jr. se

naopak vyznačuje lehkostí pohybu, dokáže své soupeře překonat spíš chytrostí než hrubou

silou.

Na distanc

- Boxeři s tímto stylem jsou obvykle vysocí a mají dlouhé paže. Nepotřebují se dostat

k soupeři blíž, aby ho zasáhli, a snaží se vyhnout soubojům u těla. Špičkoví borci na

distanc mají také silný úder přední rukou.

U těla

- Boxeři, kteří bojují u těla, bývají naopak menší a mají kratší paže. Jelikož nemohou

vyhrát zápas na distanc, využívají nižší těžiště těla, aby pronikli k soupeři a zasadili

9

mu co nejtěžší údery zblízka. Zápas mezi dvěma takovými boxery bývá tvrdý, protože

ani jeden z nich neodstupuje od soupeře.

Bijec

- Boxer spoléhající na svůj silný úder častokrát ztělesňuje vše, proč většina lidí

považuje box za brutální sport. Bijci často postrádají techniku a nahrazují si ji hrubou

silou, s níž dokážou jedním úderem zasadit knock-out. Proto jejich zápasy přitahují

největší pozornost.

3. Osobnosti boxu Tato kapitola se bude věnovat bývalým boxerům, jejichž jména již nejsou vidět, ale přesto si

zaslouží největší respekt, protože právě oni přinesli do světa boxu ty nejúžasnější příběhy a

značně vývoj tohoto sportu ovlivnili.

3.1. Cassius Marcellus Aladdin Mulligan Montmoreney

O'Toole Clay (Muhhamad Ali) Narodil se 17. ledna 1942 v Louisville, Kentucky. Jméno dostal po svém otci, který v 19.

století pracoval jako politik. Boxovat začal ve svých 12 letech, poté co mu ukradli kolo. Na

střední škole vyhrál 100 ze 108 zápasů a dvě mistrovství Amatérské atletické unie. V roce

1960 v Římě na letních olympijských hrách získal zlatou medaili v polotěžké váze.

Muhammad Ali měřil 191 cm a na jeho velikost měl velice neobvyklý styl. Svoje ruce držel

na úrovni boků a místo krytí hlavy spoléhal na své reflexy. Ve svém prvním profesionálním

zápase 29. října 1960 vybojoval výhru. Následně v letech 1960-1963 nakupil 19 vítězství s 15

knock outy a bez porážky. V této době porazil výborné boxery včetně Lamara Clarka, který

do té doby zvítězil čtyřicetkrát v řadě stylem KO.

10

První titulový zápas vedl proti Sonny Listonovi. Liston si byl přespříliš jistý svou výhrou a

přípravu podcenil. V úvodních kolech byla především Clayova rychlost obrana proti mocným

úderům, které Liston vedl na hlavu. Ve třetím kole byl Clay jasně lepší a Liston odcházel do

přestávky s tržnou ránou pod okem. Během čtvrtého kola byl po několika vteřinách Clay

oslepen neznámou látkou, dodnes se neví, zda to bylo něco, co Listonovi pomohlo zastavit

krvácení a nešťastnou náhodou se to Clayovi dostalo do očí, nebo s ohavnými úmysly tuto

látku Listonův tým aplikoval na jeho rukavice. Téměř nevidoucí Clay se vyhýbal úderům a to

dokud jeho vlastní pot nevyplavil látku z očí, poté získal zpátky stabilitu a bojoval až do

začátku sedmého kola, kdy Liston odmítal nastoupit do ringu. Clay zápas zakončil s výkřiky

“Jsem král světa“ radostně skákal kolem ringu a na nedůvěřivé novináře volal: “Kdo že je

nejlepší? Sežerte si ty svoje kecy!“

Následovalo jeho jmenování šampiónem. Proslavoval se však i z mnoha jiných důvodů:

prozradil, že je členem islámského národa a změnil si své jméno na Cassius X. Brzy však

převzal jméno Muhammad Ali a prohlásil ho za své pravé jméno. Osvojení nového jména

mělo symbolizovat jeho novou identitu muslima.

Ali potvrdil svoje schopnosti, když 25. května v Lewistonu znovu porazil Listona a

knockoutoval ho hned v prvním kole. Znalci boxu dobře věděli, že Liston byl sponzorován

zločineckými organizacemi a šeptalo se, že měl za úkol zápas prohrát. Nejdříve i Ali sám

Listona podezříval z toho, že po jeho útoku mohl vstát, ale neudělal to. A právě tato scéna je

zachycena na slavném snímku, kdy Muhammad Ali stojí nad ležícím Listonem a křičí na něj,

aby vstal a bojoval.

11

Ali odmítl nástup do války ve Vietnamu, a z toho důvodu mu byla v květnu 1967 odebrána

boxerská licence. Hrozilo mu až pět let vězení. Po několika letech vlečení případu byl díky

svým právníkům zproštěn viny a roku 1970 dostal svou licenci konečně zpět. Jeho prvním

soupeřem po nucené pauze byl Jerry Quarry, kterého porazil hladce ve třetím kole. Hned

potom ho čekal zápas v New Yorku s Oscarem Bonavenou. Po patnácti kolech Ali zvítězil a

připravil si tak cestu k souboji o titul s Joem Frazierem.

Zápas se odehrál v Madison Square Garden 8. března 1971. Lidé ho nazývají Zápas století.

Byl to jeden z nejočekávanějších zápasů všech dob. Oba boxeři měli mnoho zkušeností a

doposud neokusili chuť porážky. Ali nepovažoval Fraziera za právoplatného šampiona,

nechyběly ani urážky na jeho adresu, i když právě díky Frazierově přímluvě byla Alimu

navrácena licence. Zápas byl vyrovnaný až do 11. kola, kdy začal mít Ali problémy. V 15.

měl už Frazier téměř vyhráno a Ali byl uzemněn levým hákem. Ali sice ihned vstal a zápas

pokračoval až do vypršení limitu, ale Joe Frazier se stal jasným vítězem na body.

12

Ali se stal znovu držitelem titulu 30. října 1974 po pokoření šampióna George Foremana.

Utkání jako jeden z prvních propagoval Don King. Téměř nikdo nedával Alimu šanci na

úspěch. Foreman měl do té doby na svém kontě ze 40 vítězství 37 KO. A většina z nich

netrvala déle než tři kola. Navíc posledních osm zápasů Foreman ukončil v druhém kole. Ali

se chystal boxovat na větší vzdálenost a nepustit si Foremana k tělu, ale během druhého kola

byl Ali zatlačen až k provazům, kde však údery Foremanovi. Brzy Ali se snažil pořádně

Foremana rozzuřit a donutit ho k co největší agresivitě, aby ho unavil jak mentálně, tak

fyzicky. Šampión posílal na Aliho stovky úderů, ale v průběhu sedmi kol byly útoky stále

slabší. Na konci osmého kola byl Foreman tak unavený, že Aliho vítězem už tipoval každý.

Ali zatlačil Foremana k provazům a zasadil mu knock out. Foreman padl k zemi a už se

nezvedl. Ali se po strhujícím zápase stal znovu šampiónem.

13

U Aliho byla počátkem roku 1980 diagnostikována Parkinsonova choroba s následným

pomalým zpomalováním jeho motorických funkcí. Aliho doktoři se neshodli, jestli jeho

symptomy byly způsobené boxem. Podle dokumentárního filmu When We Were Kings, kdy

Ali byl dotazován na to, jestli nelituje boxování, odpověděl, že kdyby neboxoval, byl by jistě

malířem v Louisville v Kentucky. Navzdory nezpůsobilosti zůstává milovanou a aktivní

veřejnou osobností. Dostal cenu Spirit of America Award jako nejznámější americká tvář na

světě. V roce 1996 zapálil olympijský oheň na letní olympiádě v Atlantě. V roce 1999 dostal

od televize BBC ocenění jako Sportovní osobnost století. Jeho dcera Laila Ali se také stala

boxerkou, navzdory otcovým dřívějším komentářům proti ženskému boxu. V roce 2001 byl

natočen životopisný film nazvaný Ali s Willem Smithem v roli Aliho. Smith nejprve odmítal

roli Aliho do té doby, než Muhammad Ali osobně požádal, že roli přijme on sám. První věc,

kterou Ali řekl Smithovi, byla: "Nejsi dost pěkný, abys mne hrál". Ali dostal prezidentskou

medaili svobody. 19. listopadu 2005 se otevřelo 60milionové, neziskové Centrum

Muhammada Aliho v centru Louisville, Kentucky. Mimo zobrazování jeho boxerských

pamětí se centrum soustředí na hlavní tematiky míru, sociální odpovědnosti, respektu a

osobního růstu. Od té doby, co odešel z boxu, se sám věnoval humanitárnímu úsilí po celém

světě. Cestuje po celém světě a propůjčuje své jméno v zemích, kde se vyskytuje hladomor a

chudoba, podporuje vzdělávací úsilí, propaguje adopci a povzbuzuje lidi k respektu a lepšímu

porozumění. Ali procestuje v průměru víc než 200 dnů ročně. Mládežnický klub v Aliho

rodném městě a druh růží (Rosin Ali) byly také pojmenovány po něm. Ali aktuálně žije

v Scottsdale v Arizoně s manželkou.

14

3.2. Mike Tyson Michael Gerard Tyson se narodil 30.

června 1966 (Brooklyn, New York City, USA).

Je to bývalý profesionální americký boxer

v těžké váze a překvapivě také vegetarián. Jako

nejmladší boxer získal tituly těžké váhy

organizací WBA, WBC a IBF najednou, a to

když mu bylo 20 let. Jako jediný boxer těžké

váhy držel tituly těchto tří organizací současně,

nikomu jinému se to zatím nepovedlo. Má bratra

jménem Rodney. Jeho sestra Denisa zemřela v

roce 1991 ve věku 25 let na infarkt. Jeho otec

opustil rodinu, od té doby žil jen se svou

matkou, která byla alkoholičkou. V jeho 16

letech matka zemřela a do péče si ho vzal boxerský manažer a trenér Cus D'Amato, který ho

trénoval už od jeho 10 let. V dětství byl obklopován zločinem. Pral se už jako malý, ve svých

13 letech měl na kontě již 38 zatčení, děti se mu často smály za jeho šišlání, a tak byl dopaden

při šarvátkách, nebo při drobných krádežích. Jeho bratr je psychologem v zdravotním centru.

Podporoval jeho kariéru a často chodil na jeho zápasy. 2. července 2010 navštívil Mekku a

vykonal rituál zvaný Umra, tím přijmul muslimskou víru.

Svých prvních 19 zápasů vyhrál na knock outy, ve dvacátém zápase proti Jamesu Tillisovi

tuto linii přerušil. V následujícím zápase na ni opět navázal a v roce 1986 získal dva pásy.

Roku 1987 obhájil svůj titul proti Jamesu Smithovi. Dne 1. srpna téhož roku vyhrál zápas

s Tonym Truckerem a získal všechny tři pásy. V roce 1991 skončil za znásilnění s trestem tří

let ve vězení. Po návratu se měl utkat o titul s Evanderem Holyfieldem. Byl nepřipravený a

v desátém kole prohrál knock outem. V roce 1997 pak následovala odveta. V průběhu zápasu

ukousl Holyfieldovi kus ucha a byl diskvalifikován. Po mnoha neúspěšných zápasech a

několika pokusech o návrat na vrchol ukončil v roce 2005 svoji boxerskou kariéru.

15

3.3. Walker Smith (Sugar Ray Robinson) Sugar Ray Robinson se narodil 3.

května 1921 v Ailey v Georgii. Ke

své přezdívce přišel velmi

ojedinělým způsobem a velmi

ironicky vůči své přezdívce také

zemřel. Přestože se narodil

jako Walker Smith Jr., své první

zápasy bojoval s vypůjčenou

registrační kartou bývalého boxera,

který se jmenoval Ray Robinson.

Jeho přirozený talent začal brzy

poutat pozornost.

K boxu se Walker dostal přes

svého kamaráda, který ho představil

svému strýci Georgi Gainfordovi.

Ten v této době provozoval

tréninková centra a pořádal boxerské turnaje. Když jednou nemohl sehnat boxera, oslovil

Walkera a ten se s vypůjčenou registrační kartou zúčastnil svého prvního zápasu. Po vítězství

si ponechal registrační kartu jistého Raye Robinsona, který již boxu zanechal o pár měsíců

dříve. Když ho George poprvé viděl boxovat, prohlásil, že jeho pohyblivý styl je „sladký jako

cukr“. Ostatní souhlasili a přezdívka se brzy ujala. Za těchto dvou okolností vzniklo jeho

boxerské jméno Sugar Ray Robinson.

Po vítězství na v roce 1940 přestoupil Ray k profesionálům a už nikdy se nevrátil zpět.

Ihned po nástupu vytvořil rekord 40 vítězství v řadě bez jediné porážky. Tuto šňůru přerušil

až Jake LaMotta, se kterým Robinson svedl celkem šest zápasů.

Na mistrovský titul dosáhl Robinson poprvé v prosinci 1946, kdy se utkal s Tommym

Bellem. Po patnáctikolové bitvě bylo vítězství uděleno Rayovi výrokem rozhodčího. Hned

následujícího roku však čekal Raye nejhorší zážitek kariéry. V noci před obhajobou titulu se

mu zdál sen, ve kterém svého vyzyvatele Jimmyho Doylea svými údery zabije. Chtěl proto

odstoupit ze zápasu, ale po rozhovoru s knězem do něj nakonec nastoupil. Doyle další den po

souboji skutečně v nemocnici zemřel na zranění z boje. Během následujících let úspěšně

obhájil titul proti dalším vyzyvatelům. Knock-out, kterým vyhrál proti Basorovi za 50 vteřin,

16

se na dlouhá léta stal neoficiálním rekordem. V nejpamátnějším ze soubojů pak 14.

února 1951 technickým KO udolal Jakea LaMottu. Utkání vstoupilo do historie pod názvem

„Masakr na Svatého Valentýna“, Robinson díky rychlosti a síle úderu jasně dominoval a

uštědřil svému soupeři nejhorší porážku v šesti zápasech, které spolu tito dva boxeři v historii

svedli. Po úspěšné obhajobě se Robinson vydal na svoje první evropské turné. V zápase s

Gerhadrem Hechtem byl diskvalifikován kvůli úderu pod pás, později byl však tento duel

prohlášen na neplatný. Senzací se stal jeho duel v Londýně, v němž přišel o titul s Randym

Turpinem. O tři měsíce později ale Turpinovi v deseti kolech porážku vrátil a opět se stal

šampiónem. Větší problém pro Raye představovala výzva od šampióna Joey. V té době byl

sice na vrcholu sil, ale přemohlo horko na přeplněném Yankee Stadionu v New Yorku. Sugar

si rychle vybojoval velký náskok u všech tří rozhodčích, ale na konci 13. kola se na něm

začaly projevovat známky úpalu. Byl ještě schopný vstát a odboxovat další kolo, po něm však

už na zvonek nereagoval, ačkoli mu v podstatě stačilo udržet se na nohou. Kvůli příšernému

horku (téměř 45 stupňů Celsia) musel být vystřídán také ringový rozhodčí, ze stadiónu byly

rovněž odnášeny desítky diváků. Robinson se rozhodl ukončit kariéru, ale o tři roky později

se vrátil zpět a v duelu s Olsonem si znovu přivlastnil mistrovský pás. V lednu 1957 jej

nedokázal obhájit, když ho dokonale vybavený Fullmer přemohl na body. V červnu téhož

roku vyzval čerstvého šampióna k odvetě. Rayovi se podařil levý hák na bradu, kterým svého

soupeře dokonale knockoutoval. Novináři později tomuto momentu přidělili název „perfektní

úder“. Tento zápas byl posledním velkým Sugarovým vítězstvím. O mistrovský titul přišel

definitivně v roce 1960, kdy byl poražen Paulem Penderem. Oba borci se v následujících

letech střetli o tituly NBA i WBA a v obou si Pender dokázal uhájit své postavení. Robinson

se ještě jednou vydal na turné po Evropě a ve Spojených státech se utkal s budoucími

šampióny Dannym Moyerem a Joeym Giardellem. Definitivní konec jeho kariéry přišel po

porážce v roce 1965.

Robinsonův odkaz dnes daleko přesahuje hranice boxu. Stal se jedním z

prvních Afroameričanů, kteří dokázali překročit hranice sportu a stát se legendami. Svým

životním stylem navíc jako první překonal situaci, kdy si boxer svým uměním vydělá jenom

na živobytí. Jeho společnost zahrnovala sekretářku, maséra, kadeřníka, hlasového trenéra a

několik kondičních trenérů. Celoživotním koučem zůstal George Gainford. Své popularity

využil Ray ke vstupu do show businessu, ale pro historii zůstane památnou hudba, kterou

vytvářel v ringu. „Boxoval s takovou lehkostí, jako jiní hrají na housle,“ složil mu později

poklonu jeden sportovní novinář. Daleko největším obdivovatelem mezi pozdějšími boxery

byl Muhammad Ali, jenž mluvil o Robinsonovi jako o svém „hrdinovi, učiteli a idolu“. Ironií

17

osudu bylo, že právě „Sugar“ byl po celý život diabetikem a jeho život závisel na pečlivých

dávkách inzulínu. V pozdějších letech se u něj projevila Alzheimerova choroba. Zemřel v 67

letech v následku těžké cukrovky.

4. Odvrácená tvář boxu Jan Heřmánek

Na IX. olympijské hry

odjeli reprezentovat tři čeští

borci, zatímco ostatní vypadli

již v začátcích, Jan Heřmánek

procházel hrami doslova

tanečním krokem. Ve třetím

kole dokázal vyřadit i

dvojnásobného olympijského

vítěze, Američana Harryho

Malina. Ve finále proti Italovi Toscaninimu měl Heřmánek stejně jako v předchozích bojích

drtivou převahu, to nebyl zápas, ve kterém rozhodčí uvažuje, na kterou stranu se přiklonit, byl

to jednoznačně Heřmánek, stejně to cítili i všichni fanoušci a diváci po celém areálu.

Olympijské zlato, úspěch většinou jediný za život, zmizelo v dáli během několika vteřin.

Rozhodčí za vítěze vyhlásili Toscaniniho. Ani protesty všech diváků již nemohly nic změnit.

Pro Jana Heřmánka, výrazně lepšího borce tedy zbyla stříbrná, i když to byl veliký úspěch,

hořká pachuť nespravedlnosti všechnu radost přehlušila a k šanci na olympijské zlato se

Heřmánek již nikdy nepropracoval.

Johny Owens

V říjnu 1980 se konalo boxerské utkání Johnyho Owense a Lupeho Pintora. V naplněném

hledišti vytvářeli dusnou atmosféru především příznivci Pintora. Měl převahu a sérií ran

poslal Owense k zemi. Protože bylo jasné, že tato rána zápas ukončila vtrhli fanoušci do ringu

a nosili ho na ramenou. Na zemi ležel Owens v bezvědomí a jeho stav byl velmi vážný,

členové jeho týmu i ringový rozhodčí mu chtěli pomoci, slavící příznivci Pintora jim však

bránili. Zadržovali nosítka, plivali na ně, lili na ně colu a pivo. S velkým zdržením byl

knokautovaný boxer dopraven do nemocnice. Ani dvě operace mozku mu však život

18

nezachránily. V tomto případě se projevila brutalita, fanatismus a primitivismus rozvášněného

davu.

Sonny Liston

Asi nejdramatičtější příběh provází Sonnyho

Linstona, život plný kontrastů, peněz, drog a

hořkého konce. Narodil se v rodině alkoholika

a hrubiána jako dvacáté čtvrté dítě a téměř

okamžitě začal žít na ulici, do školy se dostal

ve svých třinácti letech, do vězení v patnácti.

Právě odtud se vydal na cestu boxera. Byl

silný, nikoho se nebál a měl před sebou vidinu

velkých peněz, proto i tvrdě trénoval. Neuměl

téměř psát a k jídlu používal jen lžíci. V roce

1964 se utkal dokonce s Cassiem Clayem, ale

do sedmého kola nenastoupil kvůli zranění ramene, kdo ví, jak by zápas a Aliho budoucnost

dopadla, kdyby mohl Liston pokračovat. Mezitím se v tisku objevovaly zprávy o spojení

s mafií, s hazardními hráči a s podsvětím. Rostly jeho dluhy, užíval drogy, podléhal depresím

a přestal komunikovat s lidmi. Bydlel v domě, kde kdysi žil Al Capone, a tam ho také jeho

manželka našla až týden po jeho smrti.

5. Zajímavosti

45 – Tolik let bylo Georgovi Formanovi, když znovu dobyl titul profesionálního mistra světa

v těžké váze. V listopadu roku 1994 knokautoval Michaela Moorera a získal tituly IBF a

WBA. Mistrem světa v těžké váze se přitom Forman stal poprvé roku 1973. 107 (3 467 870 000 Kč podle kurzu dolaru z června 2002) – Celková suma v milionech

dolarů, kterou vynesl placený televizní přenos utkání o titul profesionálního mistra světa

v těžké váze mezi Lennoxem Lewisem a Mikem Tysonem v červnu roku 2002.

242 – Počet utkání, které vyboxoval Američan Willie Pep během své 26leté kariéry (1940-

1966).

19

135 132 – Největší návštěva boxerského utkání – Tony Zale proti Billymu Pryorovi s srpnu

roku 1941.

HORA MASA –

Italský boxer Primo

Carnera, který se roku

1933 stal mistrem světa

v těžké váze, vypadal

jako obr, měřil 197 cm

a vážil 125 kg. Jeho

chuť k jídlu byla také

ohromující. K snídani

prý dokázal sníst

devatenáct toastů,

čtrnáct vajec, bochník chleba a čtvrt kila šunky a vypít litr pomerančové šťávy a dva litry

mléka.

ROPE-A-DOPE – Toto slovní spojení používal Muhammad Ali pro taktiku, kdy boxer

dobrovolně zůstává u provazů v obranném postoji a nechává se zasypat údery, aby se soupeř

unavil. Přestože je tato taktika v boxerských kruzích pokládána za nekorektní, Ali ji

několikrát s úspěchem použil, zejména roku 1974 v památném zápase „The Rumble in the

Jungle“. Mistra světa George Formana tehdy zasypal zdánlivě bezmocného Aliho stovkami

úderů, ale v osmém kole se Ali odpoutal od provazů a viditelně vyčerpaného Formana

knokautoval.

20

6. Závěr I když jsem ze začátku neměl sebemenší chuť absolventskou práci dělat, poté, co jsem ji

vzal jako povinnost, mě začala bavit a byla mi rozhodně užitečná. Box jsem si vybral, protože

ho obdivuji, ale jako většina lidí jsem o něm téměř nic nevěděl. To už je minulost, práce mi

přinesla mnoho, a to od boxu samotného přes celý jeho vývoj a osobnosti jednotlivých období

a jejich příběhy, občas šťastné, občas tragické.

Conclusion In the beginning was my graduate work very annoying, but after I started doing it as my

duty, I started to like it and it was definitely useful for me. I chose box, because I admire it,

but like other people, I knew nothing about it. That´s already past, my graduate work brought

me a lot, from box as itself through all its development and characters from different times

and theirs stories, sometimes happy, sometimes tragic.

21

7. Použitá literatura a zdroje Euromedia Group, k. s. – Knižní klub, Nádražní 32, 150 00 Praha 5 v roce 2009 jako svou

5000. publikaci. ISBN 978-80-242-2558-6

Euromedia Group, k. s. – Knižní klub v edici Universum v Praze roku 2006 jako svou 3366.

publikaci. ISBN 80-242-1621-3

http://cs.wikipedia.org/wiki/Box

http://www.unisportclub.cz/index.php/pravidla-boxu

http://student.spsbv.cz/esterka.el09a/Pravidla.html

http://zivotopis.osobnosti.cz/muhammad-ali.php

http://cs.wikipedia.org/wiki/Muhammad_Ali

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mike_Tyson

http://en.wikipedia.org/wiki/Mike_Tyson

http://boxrec.com/list_bouts.php?human_id=000474&cat=boxer

http://www.biography.com/people/mike-tyson-9512980

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sugar_Ray_Robinson

http://boxrec.com/list_bouts.php?human_id=009625&cat=boxer