Větrné mlýny

Briketa

Ostravská poezie a poezie o Ostravě1894—2013

Kniha vyšla díky laskavé podpoře Ministerstva kultury v rámci projektu Beznadějný úhor aneb Muzika co kosti proniká.

Editor © Ivan Motýl, 2013Photo © David Konečný, 2013© Větrné mlýny, 2013

ISBN 978-80-7443-086-2

Sestavil Ivan Motýl

12

Janusz Klimsza * 1961Divadelní režisér nejen na ostravských scénách. Autor píšící polsky, česky i těšínským nářečím. „Ahistoricita lidí, kteří do Ostravy přišli makat, a zároveň atmosféra à la Klondike vytvářejí i v dalších generacích zvláštní pnutí,“ řekl o Ostravě v Mladé frontě Dnes (2003). Z básnického díla: Nocne latarnie (1995).

2000

13Janusz Klimsza Provázím snoubenku do houští rzivé zahrady

V potrubí nad zemí hučela řekaa snoubenka řekla: Takový idiotský kraj!

I

Postavy v různých fázích trosky

V podávání alkoholu spatřuji konjunkturu. V Sokolovně jsem sledoval dvě hodiny dva brigádníky. Vypili litr vína, snědli večeři, vypili dvě piva a dvacet štamprlí. Následkem toho dostavila se u obou opilost takového rázu, že došlo ke rvačce. Velitel stanice SNB v Ostravě-Kunčicích na schůzi Jednotného národního výboru v Ostravě, 1952

V neděli 30. prosince nalezena byla na cestě vedoucí k tiskárně na Polské Ostravě mrtvola mladého muže. V mrtvole zjištěn devatenáctiletý havíř Vladislav Purtyka. Jelikož na mrtvole nebylo viděti žádného násilí, má se za to, že dělník následkem opilosti upadl do bláta a v něm bídně zhynul. Ostravský obzor, 1901

Strážníci byli nuceni při řízení provozu v Ostravě-Porubě zastavit kolonu jedoucích vozidel. Poté, co se kolona opět rozjela, jedno z vozidel pořád stálo. Strážník proto přistoupil k vozidlu, kde za volantem seděl muž, který měl zavřené oči a nereagoval na žádné vnější podněty. Řidič otevřel oči až poté, kdy s ním strážník zatřásl. Muž nadýchal 1,9 promile alkoholu. Zpravodajství Městské policie v Ostravě, 2012

18

Lev K. Karvinský * 1893 † 1970Vlastním jménem Lev Kazík, původem z hornické rodiny, odfáráno dvanáct let. Zemský velitel požárních sborů pro Slezsko, autor knih Hasičské cvičení v maskách na povely ruční trubky: předvedeno o celostátním sjezdu československého hasičstva v Bratislavě, sestavil a nacvičil Lev Kazík (1937) a Praktické školení a výcvik požárních složek CPO (1938). Divadelní ochotník a režisér, redaktor časopisuObrana Slezska a deníku Duch času, údajný přítel Petra Bezruče. Z básnického díla: Písně horníka (1919). Měsíc nad šachtou (1935).

1919

19Lev K. KarvinskýPo výplatě

Třicet zlatých, pěkných, bílýchod výplaty nese v dlani.Počítá je, ohledává,utýranou tvář k nim sklání.

Třicet putyk kolem cestystojí jako na číhané.„Nestavím se ani v jednu!“V třicáté však mlčky stane.

Třicet a dva loupežníciroztáhli tu svoje sítě.Stříbro cinká, krví pláče: „Kradou, šidí, oloupí tě!“

Třicet zlatých, pěkných, bílýchod výplaty v kapse není. Žena? Děti? — Čekají hocelou noc do kuropění.

Třicet bílých bříz kol cestychví se v záři slunka zlaté.Oběšence ráno našlimladé břízce na třicáté.

20

Josef Streichl * 1949 † 2013Vyučený vulkanizér, řidič Ostravsko-karvinskýchdolů, nosič uhlí, topič v kině Vesmír, bluesman a objevitel Jaromíra Nohavici (Folkový kolotoč 1982). V roce 1969 odsouzen za protisovětskou písničku na čtyři měsíce, později spolupracovník StB: „A od té chvíle jsem byl v hledáčku těch, z kterých jsem se v roce 1978 posral. Ale to nechci rozebírat, stydím se za to,“ řekl hudebnímu časopisu Crossroads (2012). Štamgast v Minibaru, U Waldemara, U Rady, U Schönthala i jinde. Z básnického díla: Sebrané spisy (1995).

2000

21Josef StreichlBlues o prázdné fl ašce

Ve fl ašce byla asi díra zbytek vítr vysušil Ve fl ašce byla asi díra zbytek vítr vysušilVěř mi, věř mi, moje milájá jsem ji nevypil

22

Petr Motýl * 1964Ostravákem v letech 1975—1988. Jeho posledním dílem s tematikou Ostravska je novela z prostředí uživatelů pervitinu Perníková chaloupka (psáno společně s Romanem Pechou, 2013). Z básnického díla: Ten veliký, veliký kamenný dům nebo hrad tam daleko, daleko v horách (1990). Šílený Fridrich (1992). Jazykem haldy (1993). Černá pěna Ostravice (1995). Dva ořechy / 10 000 piv (2007). Kam chodí uhlí spát (2008). V almanachu V srdci Černého pavouka (2002) vydal zkrácenou verzi rukopisné sbírky Pohlednice z Frýdku-Místku z roku 1992.

1992

23Petr MotýlNa lavičce

dopíjíš jabčák v parku u Baníkukaždému je všechno jednove městě sprchovaném síroua ozařovaném tekoucím železempára srážící se při koksovánívyplouvá jako bílá tvář nad domya jejími vyraženými zuby vede potrubís kichtovým plynem vlastní marnostiobčas přešumí trolejbusněkdo se vyblije ke stěně vilys oddělením pasů a víztady nikdo necestujedál než ze šichty na šichtui v Petřvaldu nebo na Fučíku je hospodazávodní klub kde ti nalijouvšechno jiné je zbytečnéve městě s prázdnými pláněmi odvalůs auty které převáží klády železas bezpočtem pater pod zemíkde i v nejhlubší noci duní sbijáka svítí světlo na přilběani vysokou pec tak snadno neodstavíšjako vlastní svědomí jako hlubokou únavu a lhostejnostoči jenom směrem dolůčas dopít a jít

24

1946

Jan Rohel * 1909 † 1989Folklorista, rozsáhlé sběry hornického folkloru částečně publikoval v pracích Hornický humor (1953) či Barbora šedesátiletá (1969), tvůrce pohádek s hornickou tematikou Havíři před tváří boží (1944) a Černý kahan (1974), zapisoval vzpomínky hutníků a horníků, v časopise Radostná země zaznamenal i vyprávění horníka Felixe Uhra narozeného v roce 1889. „Jeden z padesati, ze sta se našel pořadny, co něpil. Pil chlop, pila roba, pily starši děcka. Kolonyje, to byly take hnizda bidy! Svojiho otce, něvim, či sem viděl střizliveho. Po šichtě vypil až jeden liter rumu. No, ten liter doma,ešče vypil v hospodě po cestě na šichtu, ze šichty, i na dole někteři pili. Věc přepil, jak zarobil.“ Z básnického díla: Říkadla z uhlí (1946). Hornické písně a říkadla (1950).

25Jan RohelHavíři a šenkýři

Pane, pane,černý pane,pane havíři,připravil jsem dárky,pivo, vodku, párky,pojďte k šenkýři!

Pane, pane,chytrý pane,pane šenkýři,výplatu ne tobě,ale jen své robědají havíři!

26

Janusz Klimsza * 1961Režisér a Polák zachraňující čest dříve multietnické Ostravě. „Niech pan zauważy / V prochcaným kumbálu seděl Czesław Miłos,“ míchá češtinu, slezské nářečí „po našimu“ a polštinu. Z básnického díla: Nocne latarnie (1995).

27Janusz KlimszaAnděl a umění provazochodce

Anděl Francek Kolondra šněruje do Radvanic domuožraly jak štolverk.Tři chlapy v šachtě zasypalo v hospodě bylo na prasknuti.Tři anděle v koutku obraceli rumykajste byli kokoti haviři na nich řvali.Včil Sykoruv most před nim lehnul jak smrtkalitinove obluky z monstroznimi nytyvřešti pójjak sireny — pójFrancku na to rybi žebro auf.Anděl chyta balanc mostu do kurev spilaTy kurwo vola jak spadnym tak uwidzisz.Anděl křivě vzletne nahořeobluku sedihvězdy sviti zima je.Francek na zimu řve že je piča.Dole Aninka Kniezek dělnicaz jatek stojiFrancku co tam robisz vola.Francek třepe se zimu jak chore zviře zvracidivka před spršku chlastu dva kroky ustupuje.Francku zlyź na dół to ci puse dóm.Anděl ze zimy skuči zvratky křidlem utiraAninku Kniezek pravda libat by velmi chtěl.

28

Nimogym zlyźć Anulko boch se posroł vola.Aha vola Aninka tak przidź za mnom jutro.Šichtova tramvaj se kodrca mostemjak boži žebrak cinka.V mlze nad ni anděl spi.

29

2004

30

Petr Hruška * 1964 Bard, jediný ostravský básník se Státní cenou za literaturu (2013) a občasný milovník rumu. „Pak jsem postupně vypil ty dva rumy, které žhnuly zlatým, těžkým jasem jak dávný šperk, a vyšel ven, do roku,“ popsal svůj vstup do roku 2013 v časopise Respekt. Z básnického díla: Obývací nepokoje (1995). Měsíce (1998). Vždycky se ty dveře zavíraly (2002). Auta vjíždějí do lodí (2007). Darmata (2012).

2004

31Petr HruškaBřehy hospod

Na konci bloku pivnice Baník a červený kostel, kolem město. Viděl jsem zázraky, letět stůl. Muž vleče ženu, bledou jak účtenka, skončit to, do piče, skončit. Vleče kolem kostela, jebe život, setře jí vlasy, ramenem shodí sníh.