Buď FIT

1

BUĎ FIT léto 2014

DO HLUBIN PRAŽSKÉHO SKYPU

TÉMA: FIŤÁCI ZA HRANICEMI

MUZEJNÍ NOC S ČVUT

2

OBSAH

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FITFIŤák roku 2013/2014 4Státnice na FITu 63D tisk projektů průmyslového designu 8Prague Embedded Systems Workshop 11Do hlubin pražského Skypu 12Grafit 16

TÉMA: FIŤÁCI ZA HRANICEMIAthens 20Erasmus 22Pozdrav z tropického slunného Singapuru 2415 důvodů, proč mě baví žít v Singapuru 29BEST kurzy — vyzkoušejte erasmus nanečisto 38

STALO SEMuzejní noc s ČVUT 40Dvě fakulty, jedna grilovačka 41Noam Chomsky v Praze aneb AAG tváří v tvář 42 Fakulty ČVUT táhnou za jeden provaz! 43

ZÁVĚREMNa co jít v létě do kina...? 44... a co v létě hrát? 46Nekrolog pro odcházející kus softwaru 48Mensa úložky 49Vyhodnocení programovací úložky 51

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUTBudoucnost ČVUT 18

3

OBSAH

TIRÁŽŠéfredaktorka: Eliška HrubáZástupce šéfredaktorky: Veronika DvořákováRedaktoři: Jan Bouchner, Richard Holaj, Zdeněk Kasner, Adam Kučera, Tomáš NováčekGrafické zpracování a sazba: za skupinu Grafit Vadim Petrov, Kája Solanská, Filip TrefilJazyková korektura: Filip Drsek, Gabriela Hánová, David KnapFotografie: Archiv PR FIT, pokud není uvedeno jinak

http://fit.cvut.cz/[email protected]

Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

4

Anketu ČVUT můžete vyplnit nahttps://anketa.cvut.cz

Primárním cílem soutěže je veřejné ocenění děka-na fakulty prof. Tvrdíka a vedení fakulty na základě výsledků hlasování mezi studenty i zaměstnanci. Dalším cílem je zpětná vazba, zejména od studentů. Vyučující ji mohou získat i v aplikaci Anketa ČVUT, pracovníci a studenti nemají možnost téměř žádnou. Proto vznikl FIŤák roku, kde se ocenění dočkají tři nej-lepší v každé z kategorií.

Níže si uvedeme výsledky pro porovnání za všechny roky, kdy soutěž běží a pro zajímavost si uvedeme prvních pět míst, ačkoli oceněna jsou jen první tři. Často je souboj velmi těsný (o jeden či dva hlasy) a je jistě zajímavé se podívat i na to, kdo byl na dalších příčkách.

Eliška Hrubá

Již potřetí byla koncem akademického roku vyhlášena soutěž o NEJlepšího FIŤáka roku ve třech kategoriích: student, pracovník a vyučující. Kterýkoli člen akademické obce může v prvním kole soutěže nominovat libovolné množství osob, pro které je možné hlasovat ve druhém kole.

FIŤÁK ROKU 2013/2014


5

NEJLEPŠÍ STUDENTTato kategorie má nejproměnlivější nominace ze všech, každý rok jsou nominováni jiní studenti a na prvních příčkách se obměňují, ale i přesto jsou zde opakující se jména. Z loňského pátého místa se letos vyšplhal na první David Bernhauer, za ním následoval do poslední chvíle napínavý souboj Vadima Petrova a Jakuba Průši.

2013/2014 2012/2013 2011/2012

1. místo David Bernhauer Vojtěch Mikšů Kristýna StreitováVeronika Dvořáková

2. místo Vadim Petrov Veronika Dvořáková Petr Pulc

3. místo Jakub Průša Eliška ŠestákováMichal Štádler

Marek ŽehraBarbora Červenková

4. místo Václav Strnad Martin Anthony Veronika Gorškova

5. místo Pavel Krejčí David Bernhauer Eliška Hrubá

NEJLEPŠÍ PRACOVNÍKMohou a nemusí přicházet často se studenty do kontaktu, a přesto by bez nich tato fakulta nemohla fungovat. Na prvních příčkách se zpravidla umisťují referentky studijního oddělení, které pomáhají studentům řešit nejen problémy spojené se studiem. Letos první místo obsadila Eva Dudíková, která získala 60 % všech hlasů.

2013/2014 2012/2013 2011/2012

1. místo Eva Dudíková Olga Vrtíšková Pavel Tvrdík

2. místo Veronika Dvořáková Alena Libánská Miroslav Balík

3. místo Olga Vrtíšková Libuše Pochová Adéla Chrastinová

4. místo Ludmila Doležalová Romana Skořepová Olga Vrtíšková

5. místo Hana Křížová Markéta Loučková Martin Bílý

NEJLEPŠÍ VYUČUJÍCÍNarozdíl od kategorie student se jména v této kategorii opakují nejčastěji a již třetím rokem se na prvním místě umístil Ladislav Vagner, který vždy s přehledem předběhne všechny své ostatní kolegy. Letos se na první příčky probojovali také zaměstnanci Katedry aplikované matematiky, kteří studentům pomáhají překonat problémy spojené s matematickými předměty.

2013/2014 2012/2013 2011/2012

1. místo Ladislav Vagner Ladislav Vagner Ladislav Vagner

2. místo Tomáš Kalvoda Miroslav Balík Martin Novotný

3. místo Jitka HrabákováMartin Novotný

Martin Novotný Miroslav Balík

4. místo Karel Klouda Josef Gattermayer Jan Janoušek

5. místo Pavel Tvrdík Tomáš Kalvoda Michal Valenta


6

Vzhledem k zahraničním výjezdům, náročnějšímu studiu a pracovním povinnostem, narůstá počet studentů, kteří magisterské studium prodlužují o půl nebo jeden rok. Ze všech studentů, kteří se nyní v červnu zúčastnili SZZ, bylo 42 % prodlužujících.

Úspěšnost státnic se pohybuje každým rokem kolem 90 %. V následující tabulce můžete vidět sta-tistiky úspěšnosti s porovnáním s předchozími lety.

MAGISTERSKÉ SZZPrvní v řadě byly magisterské státnice, které trvaly celkem tři dny. Jelikož před dvěma lety absolvovali první bakaláři, během těchto státnic absolvovali prv-ní magistři, kteří prošli celým studiem na FITu (tedy vystudovali bakalářskou i magisterskou etapu). Mno-zí z nich pokračují na doktorské studium, takže se za pár let můžeme těžit na ryzí FIŤáky – doktorandy!

Období Zůčastnilo se Prospělo s vyzname-náním (pochvalou)

Prospělo Neprospělo Úspěšnost

červen 2014 100 15 73 12 88 %

červen 2013 96 20 69 7 93 %

červen 2012 94 15 73 6 93 %

STÁTNICE NA FITUJiž třetím rokem probíhají v červnu letní státnice na naší fakultě. Nejdříve se konaly magisterské (10.–12. června) a o týden později začaly bakalářské (17.–25. června). Letos se zkoušky poprvé konaly v Áčku – „potítko“ bylo ve 13. patře v respiriu, odkud si studenty odvedl zapisovatel příslušné komise do místností ve 12. až 14. patře. Naštěstí už máme funkční všechny čtyři výtahy, takže se vše obešlo bez větších komplikací. Největším nepřítelem bylo počasí, protože hned první den státnic, tedy 10. června, padaly teplotní rekordy a nejvyšší teplota se v průběhu dne vyšplhala až ke 35 °C, což není příjemné ani pro členy komise ani pro nebohé studenty.

s bakalářskými státnicemi, které trvaly celkem šest dní. Naštěstí počasí bylo již trochu moudřejší a teplo-ta se pohybovala kolem příjemných 20 °C.

BAKALÁŘSKÉ SZZJen co studenti a zkoušející trochu vydechli po ma-gisterských státnicích, přišla druhá, náročnější vlna

Období Zůčastnilo se Prospělo s vyzname-náním (pochvalou)

Prospělo Neprospělo Úspěšnost

červen 2014 240 21 (6) 177 47 80 %

červen 2013 227 18 (8) 170 31 86 %

červen 2012 117 5 (1) 95 16 86 %


7

Jestliže učí algebru, stejně tak dobře může zkoušet i ze statistiky.

Zkouší se vždy celý okruh?Záleží na formulaci od zkoušejícího, zpravidla se ale zkouší jen jeho část, protože celý okruh je příliš ob-sáhlý. Při formulaci otázky také může dojít k jejímu upřesnění, doplnění záchytných bodů, početního příkladu, apod.

Mohu dostat náhradní otázku, pokud nebudu vědět některou z původních?Ano, možné to je, pokud není příslušná otázka do-statečně zodpovězena. Vždy ale záleží na předsedovi komise, zdali se rozhodne studentovi tuto náhradní otázku dát nebo ne. Hrát roli může také časové ome-zení, tedy jestli na otázku bude čas. Pokud ji student dostane, může z ní být student klasifikován pouze známkou E nebo F.

U matematických předmětů se zkouší pouze teorie nebo mohu dostat i počet-ní příklad?Záleží na zkoušejícím jak formuluje přesné zadá-ní otázky. Může se zde objevit i početní příklad pro demonstraci znalostí, ale obvykle není kladen důraz na výpočty (stres udělá svoje a na potítku málokdo příklady bezchybně vypočítá), důležitější je postup.

Určitě je dobré se podívat na zkušenosti ze státnic z předchozích let (fit-wiki), projít Edux a fakultní web. Jsou zde důležité informace o průběhu samotných státnic, směrnice s přesnými podmínkami a statistiky úspěšnosti z minulých let.

Eliška Hrubáfoto: Jan Bouchner

ČASTÉ OTÁZKYS rozvojem sociálních sítí se velkou rychlostí šíří klamné zprávy a fámy, a pokud se jedná o otázku státnic, platí to dvojnásob. Proto si zde zodpovíme nejčastější otázky, které se na sítích objevovaly.

Jak je to s otázkami, losují se jako u ma-turity nebo jsou přiděleny?Konkrétní otázky vybírá předseda a místopředse-da komise na základě seznamu otázek, které dodají ostatní členové komise. Student v den státnic do-stane zalepenou obálku, kterou na potítku rozbalí. Zadání každé otázky má předtištěné na A4, jsou tam také záchytné body nebo otázky, na které chce zkoušející odpověď. To je proto, aby student nemusel přemýšlet, co pod danou otázku spadá a příliš se od otázky neodklonil.

Může zkoušet předseda komise?Ano, zkoušet mohou všichni členové komise.

Pokud mám v komisi vedoucího/opo-nenta závěrečné práce, tak mě nemůže zkoušet?Existuje pouze doporučení, že by neměl studenta zkoušet, ale není to povinné nařízení.

Může člen komise zkoušet i z předmětu, který neučí?Členové komise podávají návrhy na otázky, které mohou/chtějí zkoušet. Nemusí být tedy pravidlo, že zkouší pouze to, co učí. Málokdo se ale zabývá celou šíří informatiky, zpravidla má každý člen komise něja-ké zaměření, ze kterého podává otázky, a to se často shoduje s předměty, které vyučuje. Největším omy-lem studentů jsou matikáři. V každé komisi nějaký je a může zkoušet všechny matematické předměty!


8

Došlo k přestěhování laboratoře do 10. patra nově zrekonstruované budovy A, počet provozuschop-ných tiskáren se rozrostl z původní jedné na šest strojů sestávajících z celkem tří RepRap modelů (PrusaMendel, Prusa i3, RebeliX). Laboratoř přešla v hierarchii fakulty pod katedru softwarového inže-nýrství, kde byl v zimním semestru 2013/2014 vyučován i předmět 3D Tisk (BI-3DT), který sklidil v anketě hodnocení výuky výborné ohlasy a zařadil se tak mezi oblíbené předměty. V nadcházejícím semestru je zájem o předmět dokonce tak obrovský, že je zájemců dva-krát tolik, než umožňuje ka-pacita předmětu, proto se pro naše studenty sna-žíme otevřít předmět také v letním semest-ru. Takto bychom mohli pokračovat dále, ale není to cílem tohoto článku. Pokud vás zajímá více jak to v laborato-ři vypadá, neváhejte se za námi zastavit, jsme v místnosti A-1051.

Zájmu o 3D tisk se laboratoř ov-šem netěší pouze z řad studentů před-mětu, společností požadujících prototypy nebo kutilů stavějících vlastní tiskárny. Ve zkouško-vém období je velký zájem hlavně ze strany studen-tů Fakulty stavební a Fakulty architektury, zejména oboru průmyslový design. Jejich semestrální a závě-rečné práce totiž vyžadují nejen vizualizace návrhu, ale také reálné modely. Výstupy z tiskárny nejsou vždy dokonale hladké a připraveny pro prezentování a hlavní problém způsobuje samotná technologie, tedy tisk po vrstvách. Ale pro tisk prototypů, které projdou následnou úpravou, je využití ideální. V naší laboratoři jsme tiskli tyto modely nebo jejich části:

Laboratoř 3D tisku na FITu nedávno v tichosti oslavila druhé narozeniny své existence. Od jejího založení a slavnostního otevření dne 20. 6. 2012 se mnohé změnilo.

3D TISK PROJEKTŮ PRŮMYSLOVÉHO DESIGNU

• Pracovní železniční stroj autor Martin Gallo

• Elektrická strunová sekačka autorka Monika Pacíková

• Diskrétní informační systém autorka Kristina Liaskovskaia

Kromě průmyslového designu se k nám dostal také další zajímavý

projekt, a to semestrální práce na téma urbanismus. Tedy reali-

zace modelu celého města, včetně terénu a budov.

Miniatury budov je sice možné vyrobit z nej-různějších materiálů,

ale pokud tak jako tak potřebujete vymodelo-

vat počítačovou reprezentaci celé oblasti, není nic jednodušší-

ho, než hotové modely nechat vy-robit na 3D tiskárně. Této možnosti

také několik studentů využilo, a tak jsme tiskli několik desítek minibudov,

například pro model části města Semily. Modely projektů průmyslového designu a urbanis-mu jsou k nahlédnutí v atriu Nové budovy ČVUT.

Tyto dvě fakulty ale nejsou jediné, jejichž stu-denti mají zájem o 3D tisk. Pomyslné třetí místo ob-sadila Fakulta elektrotechnická s množstvím různých krabiček pro elektrické přípravky, které byly vyrobe-ny v rámci závěrečných prací. Pokud se podíváme i mimo ČVUT, můžeme zmínit například Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze.

Pokud tedy zatoužíte po vytištění prototypu vašeho návrhu, předmětu na památku nebo jedineč-


9

ného dárku, případně se chcete pouze pokochat jak tiskárny jezdí sem, tam a tvoří například součástky samy na sebe, neváhejte nás kontaktovat nebo se rovnou zastavit. Jak hlásají naše nové letáčky, za kte-ré vděčíme skupině Grafit, „Tiskneme 3D objekty pro každého“. Při zaslání modelu vám budeme schopni říci, zda je model tisknutelný a za jakých podmínek je realizace možná.

Marek Žehra, vedoucí Laboratoře 3D tiskuFoto: autoři prací, Marek Žehra

KDY NÁS V LABORATOŘI ZASTIH-NETE?

To se dozvíte z našeho kalendáře na webu http://3dprint.fit.cvut.cz Případně je možné domluvit individu-ální návštěvu.

Pracovní železniční stroj

Pracovní železniční stroj - detail sedačky Informační systém Triod


10

Model běžecké trasy včetně převýšení

Urbanismus

Elektrická strunová sekačka

Informační systém Triod - tlačítko


11

dability Research Group“ (http://ddd.fit.cvut.cz/).Podařilo se uspořádat skutečně pracovní semi-

nář, kterého se letos zúčastnili zástupci z universit z Tel Avivu (Izrael), Zielonej Gory (Polsko), Řezna (Ně-mecko), Západočeské university, firmy EaToN, FELu a FITu. Atmosféra byla neformální, akce byla velmi úspěšná, a tudíž jsme se rozhodli uspořádat další roč-ník na stejném místě napřesrok začátkem července, tedy po státních závěrečných zkouškách, které v této době probíhají na všech universitách. Děkujeme všem účastníkům za jejich prezentace a diskuse a tě-šíme se na PESW 2015.

Hana Kubátová, vedoucí KČNFoto: Hana Kubátová, Martin Daňhel, Pavel Vít

Původní myšlenka vznikla na základě spolupráce mezi FITem a kolegy z Tel Aviv University, tedy přímo-čarým cílem byla spolupráce s pracovištěm mimo EU. Loňský ročník (ESW 2013) probíhal ve velmi nefor-mální atmosféře ve středisku Temešvár v Jižních Če-chách (http://esw2013.fit.cvut.cz/) a protože ohlasy byly jednoznačně kladné, rozhodli jsme se uspořádat druhý ročník se změněným názvem a v Praze.

Hotel Academic v Roztokách u Prahy nás zcela uspokojil jednak svou polohou a jednak službami. Celou akci sponzorovala jako Studentskou vědec-kou konferenci naše universita (ČVUT v Praze v rámci grantu SVK), firma EaToN, jejíž česká pobočka má síd-lo právě v Roztokách, a firma ASICentrum. Hlavními organizátory byla katedra číslicového návrhu FITu a hlavně výzkumná skupina „Digital Design & Depen-

Prague Embedded Systems Workshop (PESW) je akce určená pro studenty (doktorandy i magisterské studenty), aby prezentovali a diskutovali o svých zajímavých výzkumných výsledcích i realizačních výstupech v oblasti, která má vztah k návrhu vestavných systémů, a to k jejich realizaci, verifikaci, syntéze, testovatelnosti i zajímavým aplikacím.

PRAGUE EMBEDDED SYSTEMS WORKSHOP12.–14. června 2014, Roztoky u Prahy


12

A tak jednoho slunného pátku stojím kousek od Anděla a hledám ceduli s nápisem SKYPE, mezi dal-šími třiceti jmény nadnárodních korporací, které vládnou světu. Typické jasně modré logo však nelze přehlédnout, a tak nesměle vcházím dovnitř, ohlašu-ji se u recepce a s kartičkou „Czech Skype – visitor“ pokračuji do obřího átria, které díky mnoha kytkám trochu připomíná botanickou zahradu. Vyjíždím do čtvrtého patra, kde už na mě čeká milá mladá slečna, Šárka Kohouto-vá, česká office ma-nagerka.

P o s t u p n ě mě zasvěcuje do chodu po-bočky, kde 190 lidí z 22 zemí pra-cuje ve dne v noci (tedy spíše v noci, kvůli nutnosti live ko-munikace s USA pomocí Sky- pe) . „Dokážete si představit ty účty za telefon, pokud bychom nevyužívali Skype?“, nadhazuje Šárka a já jí dávám za pravdu – kdo by taky v místě, kde se Skype vyvíjí, používal ke komunikaci se světem něco jiného?

Po tom, co si důkladně prohlédneme mapu ce-lého pracoviště, které zasahuje do několika pater bu-dovy, se vydáváme na bezmála hodinovou procház-ku celém po komplexu, kde u počítačů sedí bývalí studenti informatiky a možná tam budeme jednou sedět my. Jedna z našich prvních zastávek je více než lákavá. Aby tu zaměstnanci, kteří tráví v kance-láři často celé dny, neumřeli hlady, vedení zde zřídilo několik plně vybavených kuchyní s plně vybavenými ledničkami, ale také pár drobností na dobrou náladu

Když nám do redakce přišla nabídka na reportáž ze sídla pražského Skypu, které je jedno z pěti sídel firmy v Evropě, nemohl jsem nepřijmout, přece jen Skype sem tam také využívám a zajímalo mě, jak to v takové velké firmě chodí, takže jsem si rád článek vzal na starost.

DO HLUBIN PRAŽSKÉHO SKYPU

a utužování dobrých vztahů v kolektivu – kulečník, stolní fotbálek, mixážní pult či prosluněnou terasu s grilem. Skype opravdu ví, jak své zaměstnance udr-žet při životě.

Ale již pokračujeme dál nově rekonstruovaným pracovištěm, které mě svou barevností a otevřenos-tí velmi překvapuje, protože jsem čekal spíše nudné šedivé kóje z amerických filmů. Místní openspace je vždy rozdělený na několik částí, kde každá je přidě-

lena jednomu týmu, aby byla spolupráce co nejvíc efektivní.

Vše je zcela nové a prostor působí velmi příjem-ným dojmem,

který například šedivé zdi FITu roz-

hodně postrádají.„Jaké operační

systémy zde při práci používáte?“, ptám se, když na obrazov-

kách vidím vedle sebe Ubuntu a Windows. „Prakticky všechny. I když je Skype součástí Micro-softu, máme verzi pro většinu OS. Windows u nás ale převládají,“ odpovídá mi Šárka, když procházíme spojovací chodbou do další části obřího pracoviště. „Tady máme telefonní budky,“ ukazuje na prosklené kóje, kde na dveřích jedné z nich je přilepený papír s velkým nápisem „SUICIDE BOOTH“. Seriálový fanou-šek ve mně plesá! (O tom žroutovi ve mně, který ryčel blahem při zjištění, že zasedací místnosti jsou pojme-nované např. „Vepřo“, „Knedlo“, „Zelo“, nebo „Svijany“ ani nemluvím.)

„Každou chvíli děláme něco, třeba Halloween, ale čím více rosteme a nabíráme zaměstnance, tím větší máme problém se někam vejít…“, ukazuje mi


13

Šárka fotky malých dětí v kostýmech, kterými jsou vyzdobené stěny z různých teambuildingových akcí, které Skype pravidelně pořádá pro své zaměstnance a jejich rodiny.

Docela mě překvapuje, že většina stolů není úh-ledně uklizená, jak zaměstnavatelé obvykle vyžadují, ale hned se mi dostává vysvětlení – každý má praco-vat v takovém prostředí, jaké je mu příjemné, pokud někomu nevadí stůl plný věcí, je to jeho volba. Stejně tak, pokud se někdo chce v práci inspirovat Stevem Jobsem a chodit bos, má na to právo. Dokonce se ve Skypu našel zaměstnanec, kterému nevyhovovalo sezení u stolu, a tak mu pořídili vysoký stůl, u které-ho může stát. Náš zaměstnanec, náš pán. A tak mě napadá další problém, který může individualita za-městnanců způsobovat. „Nemáte zde problémy kvůli národnostním nebo náboženským rozdílům? Přece jen zde pracují desítky různých lidí z různých částí světa...“

„To ne. Samozřejmě si člověk musí zvyknout na to, že je někdo například temperamentnější nebo se naopak drží zpátky, někdo slaví určitý svátek a jiný ne, ale to je v mezinárodním prostřední obvyklé, v tomto se neodlišujeme od jakékoliv jiné nadnárodní firmy.

Navíc nás ten multikulturalismus baví a obohacuje,“ vysvětluje mi Šárka.

Dozvídám se o projektu Skype Garage, kde za-městnanci z různých poboček mezi sebou soupeří se svými projekty a pomalu mě přestává překvapovat, že Praha je v tomto ohledu nejaktivnější. Není nad zlaté české ručičky. „Také děláme „Cool things“, kde spolu zaměstnanci sdílejí různé vychytávky, které jim ulehčují práci,“ doplňuje.

Prohlídka končí a mě už čeká vyvrcholení dne ve Skype – rozhovor s ředitelem české pobočky Tomá-šem Vocetkou, ale ten má nějaké jednání a tak mu-sím počkat a v mezičase ještě jednou chválím celé pracoviště. Šárka mezitím celou prohlídku uzavírá slovy: „Jen málokdo si uvědomuje, kolik času tady naši zaměstnanci musí trávit. Proto se jim snažíme vyjít maximálně vstříc – aby nemuseli každou chvíli chodit pro jídlo, mají zde plně vybavenou kuchyň. Víme, že při takto náročné práci potřebují relax, takže jsme jim pořídili fotbálek. Pokud budou mít dobré zá-zemí a budou se tady cítit dobře, projeví se to také na jejich práci.“ To už ale ze zasedací místnosti vychází pan Vocetka, já se se Šárkou loučím a usedám do po-hodlného křesla zasedačky.


14

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE UMĚT PROGRA-MOVAT

Co má na starosti pražská pobočka Sky-pu?Děláme zde back-end uživatelské databáze (webové aplikace na vkládání dat, pozn. red.) a propojování Skypu s různými microsoftskými produkty, jako je třeba balík služeb Microsoft Office, stejně tak jako integrace služby do nových verzí Microsoft Windows. Takže až si pořídíte nový Windows, Skype tam již budete mít předinstalovaný díky nám. Proto je také naše pobočka větší než třeba ve Stockholmu nebo Londýně, kde máme centrálu.

Jak si vede Skype oproti například Face-booku? Cítíte nějaký konkurenční tlak?Samozřejmě ho cítíme, nejde ho necítit. Ale Skype si vede velmi dobře, máme 350 milionů aktivních uži-vatelů, z toho 130 milionů se přihlásí denně, což je nárůst oproti posledním rokům. A abyste si nemyslel, videochat na Facebooku jsme dělali my.

Před pár lety Skype vyvinul vlastní mo-bil, ale dnes o něm skoro nikdo neví, proč jste od toho nápadu upustili?Protože trh s mobily je přesycený. Vládne mu Sam-sung a iPhone a těm jsme nemohli konkurovat. Mů-žeme ale vyvíjet Skype na jejich mobily. To je pro nás mnohem výhodnější. Máme totiž možnost fungovat na všech hlavních zařízeních, jako je mobil, tablet a počítač. Na ten se zaměřujeme díky úzké spolupráci s Microsoftem prioritně.


15

Jak je to s ochranou osobních údajů a cenzurou? Například v Číně Skype ně-která slova zakazuje...Všechno záleží na státu, ve kterém působíme, vždy musíme fungovat v souladu se zákony dané země, a to se týká jak cenzury, tak ochrany osobních úda-jů. Používáme vlastní šifrování, takže jsou data dobře chráněna, ale máme například povinnost je vydat policii, když je potřeba. Ale to také musí být v sou-ladu se zákony dané země, v Česku to například lze.

Kde nabíráte nové lidi?Vlastně na každé škole, která se zaměřuje na IT. V po-sledních dvou letech jsme zvýšili zaměstnanecký stav čtyřikrát, takže musíme hledat, kde se dá. Jeli-kož jsme mezinárodní firma, je důležité, aby se naši zaměstnanci domluvili anglicky, je to náš oficiální jazyk. Navíc, jednotlivé pobočky mezi sebou denně

komunikují. Nejdůležitější je však umět programova-cí jazyk.

V jakých jazycích zde programujete?Prakticky ve všem, ale hlavně v C++, C#, Java a PHP.

A poslední otázka - proč bychom si měli nainstalovat Skype a ne třeba ICQ?Protože Skype je nejlepší (smích).

Tomáš NováčekFoto: Tomáš Nováček


16

GRAFITV minulém čísle jsme psali o nové Multimediální a síťové laboratoři, díky které v podstatě vznikla studentská skupina Grafit. Skupina měla v plánu kdeco, tak se podívejme, jak se jí během semestru dařilo.

Stěžejním programem skupiny byla organizace tzv. Grafických čtvrtků. Proběhlo celkem sedm večerů, kde si jak studenti, tak přednášející v praxi vyzkoušeli možnosti telestěny s vysokým rozlišením. Mezi jed-nu z nejpopulárnějších akcí patřila přednáška Jana Tománka z Art and Animation Studia, autora Kozího příběhu nebo technologie Furryball. Dále se povedl večer s RNDr. Oldřichem Benadou, CSc a jeho mikro-biologickými snímky ve vysokém rozlišení. Ty si neu-žíval jen on a přítomní studenti, ale pochvaloval si je i náš pan děkan, který byl ostatně častým návštěvní-

kem Grafických čtvrtků.Někteří studenti byli také zaškoleni do ovládání

laboratoře a mají přes léto na starosti její provoz, jeli-kož jeden z spoluzakladatelů a jediný, který jí perfekt-ně rozumí, Jiří Melnikov, putuje po Asii.

Studenti se během léta věnují vlastním projek-tům ve spolupráci s CESNETem, jako jsou gigapanové fotografie, interaktivní video nebo zprovoznění Blen-deru na lokálních serverech nebo ve výpočetním cloudu CESNETu.


17

Gigapanové fotografie Ondry Bréma vám po do-mluvě studenti rádi ukáží přímo v labu, nebo se na ně můžete podívat nahttp://gigapan.com/profiles/grafit

18

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

Myslíte si, že je papírový index nadbytečný a nebaví vás „sbírat autogramy“? Pak jistě rádi uslyšíte, že již příští rok je plánovaný souběžný provoz s elektronic-kou verzí a pravděpodobně hned následující rok by měla současná podoba indexu zmizet docela. Pokud byste ovšem i tak chtěli mít třeba po ukončení studia index v hmatatelné podobě, nemusíte si dělat sta-rosti – budete mít možnost nechat si index kdykoliv vytisknout a svázat, a tak získat trvalý důkaz o tom, že jste školu navštěvovali, i když vám veškeré vědomosti již dávno vyprchají z hlavy ven.

Mnozí jistě nejvíce viní vedení ČVUT za uzavření Billy na Vítězném náměstí. Ano, příčinou opravdu je vypovězení nájemní smlouvy ze strany naší univer-zity, ovšem jak pan profesor Konvalinka v diskuzi poznamenal, znamenalo to zisk 1,1 miliardy z fondů EU na přestavbu nového výzkumného ústavu, které by jinak škola získat nemohla. Z pronájmu budovy oproti tomu plynulo pouze 13 milionů ročně. Billa sice jistě stála na velmi výhodném místě, byla však vyměněna za tento velký impuls pro rozvoj školy.

Dostat se na školu bez přijímaček je zcela jistě příjemné. Méně příjemná ale jsou pak čísla, podle kterých se hned do druhého semestru nedosta-ne 2000 studentů, což je třetina z celkového počtu všech přijatých. Tomuto stavu chce pan rektor zabrá-nit zavedením povinnosti pořádat přijímací zkoušky na všech fakultách ČVUT, s největší pravděpodob-ností hned od následujícího roku.

Velká část diskuze byla věnována stávajícím i plánovaným objektům ČVUT. V současnosti probí-

Řadu otázek, které se týkaly převážně bezprostřední budoucnosti a dlouhodobějších plánů Českého vysokého učení technického, zodpověděl pan profesor Petr Konvalinka na akci se jménem Zeptejte se svého rektora, která proběhla 27. května na Fakultě elektrotechnické. Zúčastnit se po registraci mohl kdokoliv, komu nějaká otázka vrtala hlavou. Protože se takových lidí našel dostatek, vznikla z toho velmi plodná diskuze a my vám z ní nyní přinášíme shrnutí těch nejzajímavějších bodů.

BUDOUCNOST ČVUTOdpovědi na (i ty méně) častopokládané dotazy

Pokud se zavřením Billy ani nadále nesou-hlasíte, můžete svůj nesouhlas vyjádřit v pe-tici, která se nachází na zavřeném vstupu do budovy. (zdroj: idnes.cz)

19

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

Pokud jde o stávající Dejvický komplex, v plánu je jeho celková revitalizace a také optimalizace par-kovacích míst pod Novou budovou a NTK, které by měly být určeny prioritně pro návštěvníky kampusu. Obyvatele Strahova (alespoň ty, kteří na něm plánu-jí ještě nějakou dobu bydlet) pak jistě potěší, že by v příštích letech mělo dojít k zateplení všech zatím nezrekonstruovaných bloků.

Zdeněk Kasner

há převod NTK do vlastnictví naší univerzity, naopak je snaha zbavit se Hotelu Krystal, kde má naše škola částečný podíl a musí tedy přispívat na jeho údržbu. Stěhování celého kampusu za Prahu na obzoru není, výhledově je spíš v plánu postavit nové budovy na Vítězném náměstí – do jedné z nich by se mohla z Karlova náměstí přemístit Fakulta dopravní a část Fakulty elektrotechnické, prostory druhé budovy by pak mohly být určeny přímo pro naší fakultu. Těšíte se na další stěhování?

Více o setkání s panem rektorem Konvalinkou se můžete dočíst na Studentském portálu ČVUT:

http://student.cvut.cz/2014/06/ postrehy-ze-setkani-s-panem-rektorem/

20

Na týden, na semestr nebo i na celý rok – na-bídka výjezdů do zahraničí při studiu je bo-hatá. Mezi ty krátkodobější patří týdenní kurz ATHENS, výměnný program mezi technickými univerzitami, pořádáný dvakrát ročně. Na uni-verzitách ve Španělsku a v Portugalsku si ho při studiu na FITu vyzkoušel Pavel Krejčí.


ATHENS

Na kurz ses dostal rovnou dvakrát. V ja-kém ročníku ses k tomu rozhodl?Pavel: Kurzů ATHENS jsem se zúčastnil ve třetím a čtvrtém semestru magisterského studia. S ohléd-nutím zpět teď trochu lituji, že jsem to nezkusil dřív. Například ještě na bakalářském studiu. Kurzy jsou skvělá zkušenost a každému bych program ATHENS doporučil.

Proč sis vybral právě ATHENS? Jaké jsou jeho hlavní výhody oproti BESTu nebo Erasmu?Pavel: Kurzy BEST jsou svou podstatou poněkud odlišné. Spíše bych program porovnával s Erasmem. Na rozdíl od něj trvají kurzy pouze týden a pro stu-denty, kteří pracují nebo při studiu zkrátka nechtějí dlouhodobě vyjíždět (například kvůli prodlužování studia), je ATHENS ideální volbou.

Je to výborná příležitost zjistit, jak to funguje na jiných univerzitách a zároveň poznat řadu zahra-ničních studentů. Zároveň se není třeba bát, že by se ztracený týden ve škole nedal dohnat.

Jsou tyto kurzy jsou urče-né spíše pro pokročilejší studenty?Pavel: Hodně záleží na konkrét-ním kurzu. Během přihlašování je k dispozici podrobný seznam kurzů včetně jejich náplně a očekávané úrovně znalostí. Lze si vybrat kurz pro začátečníky, stejně tak jako kurz pro pokročilé. Například v Madridu jsem byl na kurzu agilních metodik

pro řízení SW projektů se zaměřením na metodiku SCRUM. Na to stačilo mít pouze elementární znalosti problematiky softwarových projektů.

Někteří studenti ani IT nestudovali a s náplní kur-zu neměli problém. Naopak v Lisabonu jsem jsem byl na kurzu operačního výzkumu, jehož předpokladem byla znalost statistiky a lineárního programování. Bylo tedy třeba se v této oblasti alespoň částečně orientovat.

Jak moc intenzivní je studium během toho týdne? Je čas i na poznávání okolí? Pavel: Tady opět záleží na kurzu, potažmo na uni-verzitě. Například o Paříži jsem slyšel, že místní kur-zy jsou časově dost náročné. Paříž často měla kurzy do pozdního odpoledne a nebylo výjimkou, že násle-dovala domácí příprava na další den. Naopak ve Špa-nělsku byl program výrazně volnější.

Škola začínala okolo deváté hodiny (Španělé si na přesné časy nepotrpí) a končila zhruba ve dvě ho-diny odpoledne. Během dne jsme pracovali na pro-jektech a odpoledne zbyla spousta času na prohlídku

města nebo návštěvu restaurací.

Co doprovodný program, měli pro vás místní studenti něco připravené? Pavel: Ano, o doprovodný program se starali místní studenti, členové or-ganizace BEST. Měli na starosti nejen organizaci kurzů, ale i doprovodný program. Na začátku i na konci týd-ne zorganizovali hromadnou pár-ty a o víkendu navíc výlet spojený s prohlídkou města a místními pa-mětihodnostmi.

21

Odlétá se tedy ještě před dalším víken-dem? Pavel: Datum příletu i odletu je volitelný. Kurz ofi-ciálně končí v pátek, ale většina studentů se zdržela alespoň do soboty nebo do neděle. Díky tomu měli možnost například navštívit místa, na která se během týdne nedostali.

Je o tyto kurzy velký zájem? A jak velkou šanci má ten, kdo se chce na ATHENS dostat?Pavel: Z ČVUT se na kurzy ATHENS každoročně hlásí desítky lidí, přičemž drtivá většina z nich je vybrá-na. Přesná čísla nevím, ale šance je opravdu vysoká. Osobně bych si tipnul, že většina neúspěšných zá-jemců se na kurz nedostala, protože si zvolili málo kurzů. Lze si totiž zvolit hned několik kurzů podle pri-ority. Pokud je pak na některý z nich přihlášeno příliš mnoho studentů, je možné se dostat na kurz s nižší prioritou.

Když porovnáš Španělsko a Portugal-sko – v čem se oba kurzy lišily, bylo někde něco výraz-ně lepší?Pavel: Z pohledu ná-plně kurzu mi více vy-hovovalo Španělsko. V Portugalsku jsme „do-stali“ postaršího profe-sora, se kterým byla vý-uka poněkud vláčnější. Ve Španělsku se naopak jednalo o energického chlapíka se zapálením pro věc. Velkým rozdílem byl také počet kurzů na dané univerzitě. V Portugalsku byly vypsány pouze dva kurzy, tedy zhruba třicet lidí. Téměř všichni jsme se tak stihli poznat a společně plánovali výlety. Ve Španělsku bylo naopak kurzů vý-razně více a studentů zhruba 200. Poznat se během týdne se všemi bylo tedy prakticky nemožné. Navíc doprovodný program byl poněkud krkolomný, jeli-kož taková spousta lidí se špatně koriguje.

Jak jste měli řešené ubytování?Pavel: Ubytování je možné si zařídit buď individuál-ně nebo to nechat na organizátorech kurzu. Rozhod-ně bych doporučoval si nechat ubytování zařídit, a to z jednoho prostého důvodu – budete pohromadě se všemi ostatními studenty. V případě ubytování mimo byste se připravili o spoustu zábavy.

Ve Španělsku jsme byli ubytovaní v hostelu přímo v centru města. V Portugalsku to bylo podobné s tím rozdílem, že se jednalo o levnější hotel s dvoulůžko-vými pokoji.

Podle čeho bys řekl, že se vyplatí vybírat konkrétní kurz?Pavel: Především podle tématu, ale určitě ne jen podle něj. Kurzy nejsou jen o tvrdé práci ve ško-le, ale hodně času stráví-te i mimo učebnu. Díky tomu bych při výběru zohlednil i to, nakolik se

chcete do daného města nebo země podívat.

Co ti ATHENS přineslo a co bys řekl těm, kteří o tomto kurzu uvažují?Pavel: Je to velká příležitost se podívat do cizí země nejen jako turista, ale především poznat život na místních univerzitách. Třeba zjistíte to, že oproti českým školám tam funguje řada věcí jinak a v ně-kterých případech i lépe. Navíc se seznámíte nejen s místními vrstevníky, ale především se studenty ze všech koutů Evropy. Na kurz navíc ČVUT poskytuje speciální stipendium, což je o důvod navíc, proč se přihlásit.

Zdeněk Kasner

Program ATHENS byl zahájen v roce 1997 za podpory Evropské komise. Spojuje 17 významných technických evropských univerzit, které pořádají pro studenty vyšších ročníků partnerských škol týdenní intenzivní kurzy v moderních oborech a technologiích na špičkové vědecké úrovni. Odborná část kurzů probíhá v angličtině, francoužštině nebo španělštině v rozsahu 30 hodin a je doplněna dalším kulturním programem. Kurzy jsou pravidelně hodnoceny z hlediska kvality.

22


ERASMUSFakulta informačních technologií sice teprve oslavila páté narozeniny, ale její studenti už se dokázali prosadit i ve světě – a to jak v Evropě, tak za oce-ánem. Jedním z nich je i Tomáš Peterka. Vystudoval na FITu bakalářské studium, pak strávil rok na Erasmu ve švéd-ském Linköpingu a hned poté se chopil pracovní nabídky v Montrealu v Kanadě. Při příležitosti svátku Canada National Day se s námi podělil o to, čím se nyní zabývá, co doporučuje současným studentům a třeba i návod na to, jakým způsobem lze ze zahraničí „přivézt PARy“. U poslední-ho bodu ale nejásejte předčasně – cesta k tomu je tak trochu… paralelní.

Začnu od konce, jak ses dostal do Kana-dy? Tomáš: Vlastně tak trochu díky štěstí. Zajímavé je, že jsem se o to nijak nesnažil, ani jsem o to nežádal. Hned poté, co jsem se vrátil z Erasmu, mi přišla nabíd-ka práce z Kanady, tak jsem si řekl proč ne a jel jsem. A jak se to stalo? Na ČVUT máme systém pro spolu-práci s průmyslem a zahraniční fir-my hledají dobré kandidáty téměř kdekoliv, i u nás. Hodně se vyplatí se snažit ve škole – u nás si prostě vybrali „top 10“ a já tam naštěstí spadnul.

Neuvažoval jsi o tom, že bys vyjel na Erasmus už během bakalářského stu-dia? Tomáš: Chtěl jsem, jenže pro vý-jezd na Erasmus je potřeba začít rok předem, takže musíš vše zaři-zovat vlastně ihned poté, co na-stoupíš na FIT. A to jsem bohužel nevěděl. Kdybych si to zařizoval ve druháku, tak bych zase vyjel přes tu dobu, co jsem měl psát bakalářku, což není úplně „cool“. Takže jsem to nechal až na první ročník magisterského studia.

Většinou se jezdí na jeden semestr, proč ses rozhodl vyjet na celý rok?Tomáš: Na půl roku to podle mě nemá příliš cenu. Můj dojem z Erasmu je, že na půl roku je to taková „párty“ a zkušenost, ale když tam jsi rok, tak v té zemi opravdu žiješ. A podle mě je to taky to, díky čemu mě vzali – zahraniční firmy hledají lidi, kteří nemají pro-

blém z té země odjet a když viděli rok studia ve Švédsku, tak si asi řekli, že mě tu nic moc nedrží. Což měli i celkem pravdu.

Jaký předmět ti byl uznán jako na FITu obávané PARy?Tomáš: Studoval jsem Progra-mování grafických clusterů. V Linköpingu má Saab továrnu na Gripeny, kde mají superpočí-tač, který jsem programoval. Tak-že jsem se sice neučil paralelní algoritmy tak do hloubky, jako na ČVUT, ale zase jsem si vyzkou-šel fyzicky práci s jedním takovým

počítačem, což se (alespoň v mých očích) hodně cení. Uznání PARů mě nicméně stálo hodně přemlouvání a byl jsem kvůli tomu za panem děkanem asi třikrát.

23

Když se vrátíme do Kanady – čím se za-bývá firma, pro kterou právě pracuješ? Tomáš: Našla si mě firma Guavus (mimochodem zase nabírají, máme tu místa pro dva české studenty!). A co děláme? Jsou tu dvě společnosti, které posky-tují kabelovou televizi a internet pro celou Ameriku, a my od nich máme všechny hovory od zákazníků, známe topologii jejich sítě. A problém je v tom, že vý-

Program Erasmus je vzdělávací program pro vysokoškolské studenty, pedagogy a pracovníky, který se snaží podporovat jejich vzájemnou spolupráci a mobilitu napříč celou Evropou. Vznikl roce 1987 a v ČR funguje od roku 1998. Od roku 2014 má být nahrazen programem Erasmus+, který zastřešuje zároveň i další projekty z Programu celoživotního učení (Comenius, Grundtvig, Leonardo da Vinci). Pro studenty nejatraktivnější součástí je jeho nabídka dlouhodobých studijních pobytů v zahraničí na 3-12 měsíců v rámci bilaterální smlouvy mezi jednotlivými evropskými školami.

jezdy opravářů k nějakým závadám ve chvíli, kdy není jasné, kde je zrovna přesně problém, jsou opravdu drahé. Takže my z těchto big data vytváříme statis-tický model, který počítá, kde by se v jejich síti mohly nacházet defekty. Samozřejmě je v tom ještě nějaká magie navíc, kterou nemohu prozradit. No a smlouvu máme na 5 % ROI (return on investment), což se uká-zalo jako naprosto neskutečné peníze.

Vidíš nějaké rozdíly mezi Kanadou a USA? Tomáš: Když jsem odjížděl do Kanady, tak jsem oče-kával takové „americké Švédsko“, ale není to pravda. Kanada je v podstatě USA, jen bych řekl, že o dost čistší. Dokonce sami Američané říkají, že jsou v Ka-nadě lidé o dost vstřícnější, což je podle mě docela výstižné.

Plánuješ se vrátit zpátky do České re-publiky? Tomáš: Od únoru budu v Čechách, abych dodělal magisterské studium, ale poté se pravděpodobně vrátím zpátky do Kanady.

Mohl bys na závěr poradit studentům FITu, kteří doufají, že v zahraničí dosáh-nou podobných úspěchů?Tomáš: Myslím si, že je opravdu důležité se ve škole snažit. Dá se projít tak, že nic moc neděláš, ale na-konec to máš potom o dost těžší a v podstatě pak bylo studium jen ztráta času. Určitě také doporučuji jet na Erasmus. No a pak už snad jenom na všechno říct „jo“ :)

Zdeněk Kasnerfoto: Tomáš Peterka

Program ERASMUS

24


POZDRAV Z TROPICKÉHO SLUNNÉHO SINGAPURUZuzka Vejražková je jednou z prvních absolventek FITu. V lednu 2013 úspěšně ukončila studium oboru Webové a softwarové inženýrství, se za-měřením na Informační systémy a management.

Krom jistě nepřehlédnutelné jakožto spolužačky či studentky si Zuzku někteří mohou pamatovat také jako finalistku legendární soutěže Miss IT, vítězku třetího místa v soutěži ICT Diplomová práce roku 2013, nebo účastnici v ACM SPY. V současné době, tedy rok a půl po dokončení studia, Zuzka pracuje pro firmu Autodesk v exotickém Singapuru.

Byla jsi někdy na zahraničním studijním pobytu?Zuzka: Jasně že ano… vždy mne lákalo cestování. Cestování jako „turista” je super, ale úplně jiné, než když má člověk šanci v cizí zemi pobýt delší dobu, a tak zažít každodenní život a poznat lépe místní kulturu. V dnešní době je tolik možností, tak proč je nevyzkoušet a neporozhlédnout se po světě?

Na bakaláři jsem se zahraničními studijními po-byty trochu zaspala, i když jsem alespoň všechna léta strávila prací v USA, ale na magistru jsem byla jeden semestr přes bilaterální dohodu v Petrohradě, přes Erasmus-stáž v Holandsku, a přes Athens v Paříži. Věnovala ses mimo studia taky něja-kým mimoškolním aktivitám? Zuzka: Já nejsem člověk který by jen tak seděl doma, takže jsem během školy pracovala, zejména v prů-běhu magisterského studia, protože jsem se chtěla vyhnout profilu „čerstvý absolvent bez zkušeností”.

Kromě práce a školy jsem chodila na různé za-jímavé akce/ semináře pořádané školou, také ráda sportuji a trávím čas v přírodě.

Na co nejraději vzpomínáš z doby své-ho studia na FITu? Zuzka: Nejraději vzpomínám asi na neustálý přísun nových a zajímavých věcí z různých oblastí IT (v práci už není vždycky tolik času).

ABSOLVENTKA FIT ZUZKA VEJRAŽKOVÁ:

A samozřejmě na to, že si člověk může plánovat čas tak, jak chce – a i když teď rozhodně mám více volné-ho času než během studia (studia + práce dohroma-dy), tak mi trošku chybí ta flexibilita. Celkově na FIT určitě vzpomínám moc ráda.

Jak přesně ses ke své současné práci dostala? Tato odpověď by třeba mohla posloužit jakožto inspirace pro ostatní studenty FIT, kteří by Tě chtěli následo-vat :) Zuzka: Práci v zahraničí jsem našla díky svému pro-filu na Linked In. Určitě je to příjemný zdroj jak se dostat k zajímavým nabídkám, od firem, které jsou ochotné vzít člověka i z jiné země pouze přes Skype--interview.

Co všechno jsi musela před odjezdem zařídit? Zuzka: Asi se výjezd za prací moc neliší od studijního pobytu – pojištění, letenka, dokumenty, víza (které řeší zaměstnavatel).

Přišlo mi velmi vhod, že jsem ihned po státnicích na FITu požádala o diplom i v Anglickém jazyce (ur-čitě doporučuji, nikdy nevíš, kdy se Ti to může hodit). Například v Singapuru chtějí diplom v AJ.

25

Jaké těžkosti jsi musela překonat? Zuzka: Všechno je nové a jiné, nejenom nová práce, to znamená nová pracovní kultura, ale i nová země a noví lidé – všude okolo mne, v práci, noví kamarádi. Já jsem zde neznala ani jednoho člověka dopředu.

Asi není úplně jednoduché udělat ten první krok do neznáma, ale já jsem na to pohlížela tak, že když se mi tady nebude líbit, můžu se vždycky vrátit. A už jsem tu skoro rok, a zatím se vracet nechystám.

Kde tedy pracuješ a čím přesně se v prá-ci zabýváš? Zuzka: Pracuji ve firmě Autodesk. Moje pozice je Business Systems Analyst v oblasti Business Intelli-gence.

Zabývám se analýzou požadavků od “byznysu”, návrhem řešení ve spolupráci s vývojáři, a testová-

ním toho, co oni udělají. Nicméně náš tým jede pod-le DAD (Disciplined Agile Delivery), takže interakce v týmu jsou časté a role v týmu propojené, případně se můžou měnit.

Jak dlouho už jsi v současné práci? Zuzka: Až vyjde tento článek, budu pomalu slavit první rok :)

Co pro Tebe bylo zatím v práci nejobtíž-nější? A co Tě v práci nejvíce baví? Zuzka: Velmi těžká ke skousnutí je pro mne asi míst-ní pracovní kultura (a morálka). V naší kanceláři je hodně kolegů z Indie nebo z Číny, a mají úplně jiný přístup k práci než na jaký jsme zvyklí my v Evropě, nebo jaký je v USA. Víc raději komentovat nebudu.

Na současném projektu ale pracuji s týmem, kte-rý je převážně lokalitou v USA, kde je pracovní kultu-ra podobná jako u nás.

A co mne baví nejvíce? Asi to, že se ještě můžu naučit další nové věci – jak v oblasti BI, tak v oblasti DAD.

Za velmi cenné považuji zkušenosti z hlediska interakce s lidmi z různých kultur, a neméně zajíma-vá je práce v týmu s lidmi, kteří jsou v geograficky vzdálené lokalitě (čímž hnedka porušujeme základní princip DAD).

Já jsem nikoho z týmu, se kterým pracuji na sou-časném projektu, nikdy osobně neviděla, ale celkem nám to funguje, i když to občas znamená vtipnou pracovní dobu, jako Sprint Demo každý druhý týden v šest hodin ráno.

Kambodža - Angkor Watt

26

Jací jsou Tví kolegové?Zuzka: Tak především kolegové i kolegyně – asi nej-víc mě překvapilo vysoké procentualní zastoupení žen (v našem oddělení určitě tak třetina).

V naší kanceláři je většina lidí z Indie, pár z Číny, pár z Filipín. Jsou milí a fajn, ale hodně se drží pospo-lu v rámci jednotlivých kultur. Mimo práci s nimi čas netrávím, někteří mají své rodiny, jiní zase jiné (nebo spíš žádné) zájmy.

Využíváš při práci vědomosti, které jsi získala během studia na FIT? Zuzka: Na první pohled se zdá, že málo – na detailní UML diagramy nebo jinou extensivní dokumentaci se v DAD nehraje, o DAD jsem z FITu také nic nevědě-la, a z oblasti BI používám ze znalostí z FITu jen SQL.

Mít teoretický základ o všem z FITu přesto pova-žuji za užitečné, protože rozumím nejenom tomu, co dělá můj tým, ale i tomu, co dělají jiné týmy, můžu jednodušeji střídat role, nebo týmy, protože díky ši-rokému základu z FITu se již nějaké detaily nebo spe-cifické systémy doučím dle potřeby sama.

A opravdu vidím, že na rozdíl od ostatních kole-gů, kteří mají jen bakaláře z trochu pochybné školy si dokážu spojit více souvislostí. Ten široký i teoretický základ, i když se to na první pohled nezdá, je užiteč-ný.

Co konkrétně Ti zatím nejvíce pomoh-lo?Zuzka: „Never give up”. A to i v práci i mimo ni. Já si myslím, že těžké předměty na FITu nejsou proto, aby nabyté velmi specifické znalosti šli všichni s chutí po-užívat do praxe, ale aby nás naučily nějak zvládnout nová a těžká témata. Protože po nástupu do práce,

se stejně musíme naučit kopu nových věcí, a není to vždycky jednoduché, není na to vždy příliš času, nestačí to umět na Éčko, ale je potřeba to umět po-užívat a často tu není nikdo, kdo by měl čas všechno detailně vysvětlovat.

Proč ses rozhodla odjet právě do Singa-puru? Jaká byla původní myšlenka? Byl to právě a jen Singapur po čem jsi tou-žila, nebo ses rozhodovala ještě mezi něčím dalším?Zuzka: Singapur byl trochu náhoda. Já jsem toužila po tom odjet na chvilku do zahraničí získat nějaké zkušenosti a trochu cestovat. No a kdy jindy než hned po škole je ta nejvhodnější doba?

Neměla jsem konkrétní zemi kam jet, takže jsem nijak aktivně práci v zahraničí nevyhledávala a začala

pracovat na fulltime v Praze. Nicméně jsem měla oči otevřené a úplně náhodou jsem našla na Linked-Inu zajímavou pozici v Singapuru, pro zajímavou společ-nosti.

Dva telefonáty, dva Skype interview a nabídka byla na stole (v emailu).

Máš nějakou vtipnou historku z práce?Zuzka: Nedávno mě pobavil email, ve kterém bylo napsáno, že nemáme používat přístupovou kartu-do kanceláře k bookování stolů ve „food courtech“. „Food court“ je spousta stánků s jídlem a stoly, které jsou společné pro všechny stánky.

Singapurčané přijdou do food courtu, jako první najdou volné místo a položí na stůl například prázd-nou lahev, nebo papírové kapesníčky, čímž si místo „zabookují“ pro sebe a teprve potom si jdou koupit jídlo k vybranému stánku (což je často ten s nejdelší frontou, protože věří tomu, že čím delší fronta, tím lepší jídlo).

Singapur - iLight festival

Večeře s kolegy při návštěvě bývalé mana-žerky z USA

(žena vedle Zuzky)


27

Jaké to je pracovat a žít v Singapuru? Jak nejvýznamněji se Singapur liší od prostředí, na které jsi byla dříve zvyklá?Zuzka: Je to tu úplně jiné než u nás, a to snad po všech stránkách. Lidé jsou jiní, jejich pracovní ná-vyky a kultura i styl zábavy je odlišný.

Singapurčané se vyžívají v chození na veče-ře a do kina a všude mají klimatizaci nastavenou na 18 °C, nesnáší horko, a protože si myslí, že být svět-lý je “cool”, vyhýbají se sluníčku velikou oklikou, aby se náhodou trochu neopálili. Jejich ideální víkend je strávený v nákupním centru a večer v baru.

Pracovní kultura je také odlišná, obecně dost hi-erarchická (šéf má vždycky pravdu) a většina lidí ani nerozmýšlí nad tím, zda to má hlavu a patu. Nicmé-ně nechci příliš zobecňovat, protože kromě lokální kultury vždy ještě hraje roli pracovní kultura daná firmou, a ta už je u amerických nebo evropských spo-lečností trošku podobná jako u nás.

Jaké je tady bydlení? Bylo těžké sehnat ubytování?Zuzka: Ubytování není těžké sehnat, protože do Sin-gapuru přichází hodně lidí za prací i studiem a tak je nabídek spousta.

Oříšek je sladit lokalitu a cenu, protože cena se mů-žehodně lišit a nájem za pokoj (natož za celý byt) je hodně vysoký. Singapur je sice „jen“ město a má výbornou veřejnou dopravu, několik linek metra a spoustu autobusů, ale cestovat do práce na devá-tou přeplněným metrem je unikátní zážitek, proto je fajn si dobře rozmyslet a vybrat lokalitu.

Jak vypadá Singapur Tvýma očima?Zuzka: Singapur je super. V mých očích je to velmi vyspělé, moderní a metropolitní město, ale zároveň exotické, protože se tu mísí velké množství kultur. Kromě Singapurčanů, tu žije hodně Číňanů, Indů, Malajců a dalších z okolních zemí, ale zároveň tu žije velké množství lidí ze „západu“ – Evropy, USA i Aus-trálie (místní lidé nám říkají „Ang Mo”). Právě díky velké kulturní diverzitě se tu člověk necítí jako úplný „stranger“.

Co Tě na Singapuru nejvíce baví?Zuzka: V Singapuru se člověk nikdy nenudí. Máme léto 365 dní v roce a je tu spousta akcí (často zadar-mo) – venkovní výstavy, koncerty, promítání filmů, představení, ale i akce spojené s Čínskými, Malajský-mi nebo Indickými významnými svátky.

Například nedávno byla v centru výstava „iLight” – zajímavé světelné expozice, které krásně slaďovaly design, a projekci světel pomocí moderních techno-logií.

Druhá úžasná věc v Singapuru je jídlo – díky kulturní diverzitě je tu velké množství vynikajících exotických typů jídla, moje oblíbená je vietnamská a thajská kuchyně, a snad sto druhů exotického ovo-ce a zeleniny, dostupné každý den po celý rok. Já osobně doporučuji vyzkoušet například Durian (do-poručuji sladký typ).

Já ráda cestuji, takže pro mě je Singapur super východisko na výlety po okolních zemích jihový-chodní Asie. Nejvíce se mi zatím asi líbila Kambodža a její úplně úžasný Angkor Watt. Ale nejčastěji jez-díme s kamarády na víkendy do Malajsie, na krásné exotické pláže i na turistiku do džungle, je to ze Sin-gapuru jen přes most.

Durian - místní tropické ovoce

Singapur - BBQ s přáteli

28

Co Ti na Singapuru naopak nejvíce vadí?Zuzka: Nedají se tu koupit žvýkačky! Toto je zase jeden z extrémů a z mnoha zákazů Singapuru – aby nikdo neplival žvýkačky po ulici, tak je úplně zakážou a nedají se tu ani koupit. No naštěstí ta Malajsie je jen přes most. No a druhá věc – je tu drahé a ne příliš dobré pivo.

Co kamarádi, máš tady nějaké? Využí-váš někdy své staré kontakty ze školy?Zuzka: Tak pokud se počítá Adélka Chrastinová alias Svítková, tak ano, naposledy minulý týden na BBQ! Ale jinak s pár spolužáky a s mým vedoucím DP jsem v kontaktu (zdravím! :-) ).

Většinu mých kamarádů a spoustu fajn lidí jsem potkala přes couchsurfing akce, nebo jiné skupiny. V Singapuru je hodně lidí ze zahraničí, takže není těž-ké se seznámit.

A mají tu úplně super koncept – „Wednesday La-dies night”, kdy vybrané podniky, včetně zajímavých „rooftop-barů” má zadarmo vstup i zlevněné drinky pro dámy, takže tu mám díky tomu spoustu kamará-dek a program na středu zajištěný.

Schází Ti kamarádi z ČR? A co Tvá rodi-na? Jak často se vídáte?Zuzka: Jak kdy, ale se spoustou kamarádů z ČR jsem v kontaktu a několik už přijelo i na návštěvu a další se chystají. Domů se chystám poprvé letos na Vánoce.

Máš nějakou životní filozofii/motto?Zuzka: Jasně, originál v angličtině: „Five year from now, you will be the same person as today, except for the people you meet, books you read and places you see“. A tak se řídím spíše slovy „proč ne“ než „proč ano“. Myslím, že život je o tom zkoušet nové věci a jít do toho co děláme, ať už to je cokoli, vždy na plno.

Máš nějaké rady pro své kolegy studen-ty - čerstvé absolventy? Zuzka: Určitě využijte možností, které jsou na škole k dispozici a jeďte v průběhu studia na zahraniční studijní pobyt. Je to jednodušší, než potom po škole, a je to super způsob, jak se někam podívat a nabrat cenné zkušenosti. Já znám spoustu lidí, co nikam ne-jeli, protože vždy našli nějaký důvod proč ne, a litují toho, že tu možnost nevyužili.

Neznám ale jediného člověka, který by jel na se-mestr pryč a litoval toho. Možná kvůli tomu bude po-třeba o semestr protáhnout studium, a bude to stát nějaké peníze… ale kdy jindy než teď? A pokud se necítíte na celý semestr, jsou i kratší možnosti jako programy Athens nebo BEST.

A je něco, co bys ráda vzkázala FITu? Zuzka: Já jsem hrdá na to, že jsem absolventka FITu, tak držím palce, aby se podařilo udržet a dále rozvíjet FIT ke spokojenosti studentů, a zároveň se udrželo dobré jméno i kvalita. Tak zdravím a držím palce!

Děkuji za rozhovor :)

Autor: Adéla Svítkováfoto: Zuzana Vejražková


29

15 DŮVODŮ, PROČ MĚ BAVÍ ŽÍT V SINGAPURU

Adéla Svítková (Chrastinová) je absolvent-kou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v oboru Počítačová grafika. Během studia byla aktivní členkou Studentské unie ČVUT, stála u zrodu Klubu STOlních Her STOH na Strahovských kolejích, a později i Dám-

ského klubu ČVUT, kde byla např. iniciátorkou akce Parník ČVUT. Od po-čátku aktivně podporovala také vznik nové fakulty, kde později působila a spoluvytvářela nové Oddělení pro vědu a výzkum, a po odchodu na ma-teřskou dovolenou v rámci možností pomáhala také s rozvojem a propa-gací nové FIT.

Kromě zavedení klasických fakultních tradic, jako je Narozeninová oslava FIT nebo soutěž Fiťák roku, nebo aktivní účasti na Souboji fakult stála také za vznikem dalších projektů, jako jsou Laboratoř 3D tisku, fakultní divadelní spolek FITdivad1.0 Beta nebo fakultní časopis Buď FIT.

V době svého působení na fakultě nejraději vzpomíná na organizaci první velké Narozeninové oslavy založení FIT na Strahovských kolejích, na kte-ré se díky její iniciativě poprvé objevila legendární barevná fakultní trička, a je také hrdá na dosažení 3. místa v historicky první anketě Fiťák roku v kategorii FIT pracovník (ihned za děkanem a proděkanem pro studium, kteří se společně dělili o první místo). A také v neposlední řadě na to, že na fakultní PR oddělení přivedla Elišku a Veroniku, díky čemuž se upevnila velmi úzká a jednoznačně pozitivní spolupráce fakul-ty se studenty :).

V roce 2011 se jí narodil syn Michael Lev, který ji od té doby zaměstnává naplno :). Na konci loňského roku se společně se svým manželem a synem odstě-hovala na dva roky do Singapuru.

1. UDĚLALA JSEM NESNADNÉ ROZHOD-NUTÍ A PŘIBLÍŽILA SE PŘÍJEMNÉMU MI-NIMALISMUChcete-li udělat rychlou změnu ve svém životě, je třeba jen rozhodnout se a udělat to. U nás to bylo stejné. Rozhodnutí přestěhovat se na čas do zahrani-čí, oznámení rodině, svatba, kompletní vystěhování, odjezd.

Dohromady to celé to trvalo cca 2 měsíce. Je po-třeba to moc nerozebírat, protože pak hrozí, že vás napadne spousta důvodů, proč to nejde – a to se pak nikam neposunete.

Krásný je výsledný pocit, když zjistíte, že většinu věcí, které máte doma, k životu vůbec nepotřebujete a není nic snazšího, než je vyhodit, nebo příjemnější-ho, než je rozdat přátelům.

Nás vystěhovávala relokační firma, takže i bez těch zbytků, které prošly výběrovým řízením, jsme se museli obejít 2 měsíce. Jen s kufrem.

Byla v tom neskutečná svoboda. Nic nám nechy-bělo. Naopak, když naše věci „konečně“ dorazily, spo-lečně s nimi dorazila i tíha kam to všechno dát a proč a zda i tohle všechno skutečně potřebujeme.

30

2. SNADNÉ NASTAVENÍ DENNÍHO REŽI-MU A PĚSTOVÁNÍ STEREOTYPŮV Singapuru se čas nemění ani neposouvá. Každý den po celý rok slunce vychází i zachází v sedm ho-din.

Teplota se celoročně drží průměrně na 30°C, je-dinou změnou je občasný hodinový déšť, jinak stále přetrvává teplo a vlhko.

Je snadné si v takovémto prostředí postupně vy-tvořit návyky a denní rutiny.

3. POTŘEBUJI JEN POLOVINU OBLEČENÍDíky věčně teplému počasí opravdu potřebujete ce-loročně pouze letní oblečení, plus jeden lehčí svetr pro případ, že budete chtít strávit delší čas v klima-tizovaném prostředí, kde se nebudete aktivně hýbat (veřejná doprava, návštěva kina, cesta letadlem...).

Skutečně není zapotřebí si s sebou pro jistotu brát krabici zimního oblečení, která vám jen doma zabírá cenné místo :).

4. BROUSÍM SI JAZYKÚředním jazykem je v Singapuru angličtina, čínština, malajština a tamil. Hovory s místními lidmi a nutnost se dorozumět vás nenásilně nutí používat a rozvíjet své jazykové dovednosti a rozšiřovat si slovní zásobu.

Velkým plusem je to hlavně pro děti, náš tříletý Michael Lev začal od května navštěvovat místníma-teřskou školku a i když předtím neuměl anglicky ani slovo, teď už nám doma brouká anglické písničky a každý den s překvapením objevujeme, jak hodně a rychle se zlepšuje.

Kromě angličtiny mají všechny zdejší školky také lekce čínštiny (většina učitelek jsou singapurské čí-ňanky).

Neoficiálně je Singapur nazýván Asia for beginners, mísí se zde a žijí pohromadě západní a východní kultury, ale všichni se dokáží domluvit jedním spo-lečným jazykem.

Díky vlivům různých národností se ale zdejší angličtina vybrousila do tzv. „Singlish“ (singapurské angličtiny). Jako vtipný příklad uvedu slovo „Banana“ (banán), což je výraz pro v Singapuru narozeného Čí-ňana, který ale neumí čínsky (takže je žlutý na povr-chu, ale bílý uvnitř :)).

Singapurskou specialitou je pak obdoba praž-ského „viď“: „lah“ (čti láááááá), které tvoří koncovku skoro každé vyřčené věty.

5. JSEM SOUČÁSTÍ DOKONALÉ ORGANI-ZACEV Singapuru vládne tzv. demokratická diktatura. Lidé si opakovaně volí jednu stranu, která je pak omezuje spoustou zákazů a příkazů, cenzuruje tisk, zvyšuje ceny bydlení. Na druhou stranu dokáží efektivně řešit problémy a věnují velké úsilí propagaci toho, co vlá-da dělá pro své občany.

U metra tak například najdete velké bilboardy s propagací Ministerstva dopravy na kvalitu dopravy. A musím říct, že to funguje opravdu dokonale. Přímo na stanicích metra si zakoupíte kartu a necháte si na ni uložit finanční obnos. V metru pak fungují spe-ciální turnikety (a v autobusech vstupní a výstupní terminály), takže si jen „pípnete“ kartou a zaplatíte přesně tolik, kolik jste skutečně ujeli. Díky tomu není zapotřebí dalších kontrolních mechanismů a podvá-dění je zde skoro nemožné.

Krom toho, podvádění tady obecně nemají rádi a jak je již dokázáno, že prostředí vychovává (do-poručuji např. knihy Malcolma Gladwella), tak tady skutečně platí téměř nulová kriminalita a většinové vstřícné a poctivé chování.


31

Naučili jsme se tady dokonce využívat k přepravě taxi, kterému jsme se v Praze kvůli vysokým cenám a často nerudnému chování řidičů vyhýbali.

V Singapuru je taxi velmi běžné a docela levné, a během cesty vám řidič rád povypráví o čemkoli, co vás zajímá, doporučí, poučí, vše s úsměvem (pokud mu tedy rozumíte :)).

Příjemné je taky vládní omezení povoleného po-čtu osobních automobilů. Díky tomu jsme před od-jezdem auto prodali a musím říct, že nám tady vůbec nechybí. Místo toho je zde podobně jako skoro v celé Asii velmi rozšířené používání jízdních kol.

Díky dokonalé organizaci se Singapur hrdě řadí k nejčistším a nejbezpečnějším městům světa. Kvůli extrémně vysokým trestům a pokutám si každý roz-myslí, jakým způsobem chce strávit svůj volný čas.

Pro představu:• Za držení a užívání drog: 20 000 SGD + 10 let

vězení.• Za pašování drog je zde dokonce trest smrti.• Týrání zvířat, vandalismus, krádeže, vloupání,

prostituce: tělesný trest (výprask rákoskou).• Jízda v opilosti: 10 let ve vězení.• Odhazování odpadků: 300 SGD + veřejně pro-

spěšné práce v jasně oranžové vestě.• Kouření v zapovězené oblasti: 200 až 1000 SGD.• Žvýkání žvýkačky: 500 SGD.• Zapomenete spláchnout na veřejném zácho-

dě: 500 SGD.• Za ilegální se bohužel považuje i homosexuál-

ní chování (např. za líbání mužů na veřejnosti hrozí vězení).

• Trestně postihovány jsou taky: plivání, neopatr-népřecházení ulice, rasová nenávist, konzumace jídla a pití v dopravních prostředcích...

1 SGD (Singapurský dolar) = cca 15 CZK. Toto je obecně známý fakt, který se krom své nepopiratelné užitečnosti stal také terčem vtípků.

Tržnice jsou plné suvenýrů s výpisem pokut a ná-zvem „Singapore: the Fine City“ (fine = skvělý; poku-ta). Pokuty se staly sice předmětem žertíků, ale vlá-da si za nastavením pokut a striktním dodržováním trestů stojí, protože díky tomu je Singapur skutečně nádherně čisté a bezpečné město, které láká k cesto-vání i k bydlení.

Pro zajímavost, žvýkačky tady jsou prý zakázané kvůli tomu, že jimi v minulosti turisté opakovaně blo-kovali dveře v metru a způsobili tím velké škody. Tak je prostě zakázali :).

6. ŽIJU V MULTIKULTURNÍ A NÁBOŽEN-SKY SNÁŠENLIVÉ ZEMIVe vzájemném souladu a poklidu zde žijí lidé nej-různějších vyznání, buddhisté, muslimové, křesťané, hinduisté, sikhové, taoisté, konfuciáni, ateisté i volno-myšlenkáři neboli svobodomyslní.

Od řidiče taxíku jsme se jednou dozvěděli, že ateista nevěří v Boha, naproti tomu volnomyšlenkář připouští víru v nějakou vyšší moc, jejíž formu nepo-třebuje nijak definovat.

Lidé různých vyznání tady samozřejmě mají taky své komunity a „městské“ čtvrti. China Town (Čínská čtvrť) je plná stánků s levným i drahým oblečením a řemeslnými výrobky, obchůdků s čínskou medicí-nou a čaji a čínských jídelen nebo čínských chrámů (mimo to je zde ale taky mešita nebo nejstarší hindu-istický chrám). Na počkání si můžete nechat udělat diagnostiku podle tradiční čínské medicíny nebo od-halit svůj osud čtením z ruky.

Plná barev, koření, orientálních vůní a chutí je potom Little India (Malá Indie), oblíbenou turistickou kra-tochvílí je tady třeba malování henou na tělo. Pro vyznavače islámu či tradičních vodních dýmek je zde Arab Street (Arabská čtvrť), které vévodí ohromná Sultánova mešita.

A další výhoda: pokud se vám náhodou (stejně jako nám) stane, že zapomenete oslavit Nový rok, máte šanci si to vynahradit oslavami Nového roku čínského koncem ledna, nebo hinduistického již za-čátkem listopadu :).

Je celkem vzácné potkat na ulici světlovlasé ev-ropany, proto se nám nezřídka stává, že nás zastavují místní, ptají se odkud pocházíme a jak se nám v Sin-gapuru líbí a chtějí si sáhnout na malého Míšu, nebo si jej alespoň pohladit (někdy to dělají i tajně a je to až divné) a případně mu dát nějakou sladkost.

32

Nejpodivnější byla zkušenost s lokálním dět-ským lékařem, který Míšu při každé návštěvě něko-likrát objímal, nabízel hromadu bonbonů a říkal mu opakovaně, že ho miluje... Lékaře jsme raději změnili.

Podivná je pro mne taky zvrácená leč rozšířená snaha mnohých asiatů přiblížit se nejvíce evropské-mu vzhledu. Nezřídka potkám krásnou, leč nemocně vyhlížející evidentní asiatku s nezdravě bledým obli-čejem plným pudru.

A ještě o něco více mě děsí pohled na sortiment většiny kosmetických přípravků, které obsahují zaru-čeně účinné „bělící látky“ na pokožku. Asi se ale jedná o stejný princip, který se v reverzní podobě objevuje i u našich žen, které se zřejmě cítí nezajímavě bílé či méně atraktivní, a proto si na tvář nanášejí tmavé pudry a samoopalovací krémy či se opékají v soláriu, aby se mohly pochlubit čokoládově opálenou pletí.

Anebo prostě lidé chtějí to, co nemají, místo aby se naučili vážit si toho, co mají :).

7. JÍDLO A PITÍ (ANEB PRO POLÉVKU PŘES PŮL MĚSTA)Je pověstně známé, že zdejší jídlo patří k nejvybra-nějším na světě. Klasický Singapuřan se stravuje ven-ku (tj. nevaří si), kde má na výběr z téměř neomeze-ných možností. Jídlo v některých restauracích patří k opravdovým delikatesám, ale je taky astronomicky drahé. I v těch obyčejnějších je dostatečně drahé a ne už vždy tak vybrané. Mnohem dostupnějším a tradičnějším řešením jsou společné jídleny.

Těm větším venkovním se říká „Hawker center“. Rozlohou asi jako klasická školní jídelna nebo men-za, akorát se nachází venku na volném prostranství,

a místo jediné výdejny jsou kolem dokola desítky stánků.

Každý stánek nabízí určitý typ kuchyně nebo druh jídla, ovocné šťávy, kávu nebo čaj, některé i de-zerty (typickou zdejší specialitou je „kacang“, ledový sníh se sladkým sirupem, tedy něco jako zmrzlina, podávaná s tapiokovými kuličkami, kukuřicí a fazo-lemi).

Můžete si vybrat jídlo z kteréhokoliv stánku, pak jen nahlásíte číslo stolu a jídlo vám donesou až na místo, poté rovnou i zaplatíte.

Na každém stánku je obří cedule s lákavými ob-rázky jídel a popiskem, ne na každém je ale vyobraze-ná fixní cena, a zde se bohužel občas stává, podobně jako v Praze, že se cizincům účtují jiné (i dvojnásob-né) částky, než typickým místním obyvatelům.

Taky se často stává, že ve večerních hodinách jsou ceny a dokonce i nabídka jiné, než během dne. Ceny za jídlo se během dne pohybují od 60 do 180 korun, večer klidně i 300 až 500 korun za větší porci.

Další variantou jsou „Food courts“, které fungují podobně, ale nacházejí se ve spodních nebo hor-ních patrech velkých nákupních center, nabídka je méně lokální a více západní, a díky umístění uvnitř jsou plně klimatizované. Ceny jsou většinou uvedené na cedulích (60 až 180 korun).

Třetím typem jídelen jsou menší venkovní „Coffee Shops“, fungují podobně, jen stánků je mno-hem méně (pět až deset), výběr jídel menší a jsou levnější (od 45 do 90 korun). Tyto jídelny se většinou nacházejí v podloubí velkých budov (jsou tedy kryté před deštěm) a chlazené stropními otočnými větráky.Alespoň jeden ze stánků zde vždy nabízí ledové ovocné šťávy a lokální „kopi“ (káva) nebo „teh tarik“ (černý čaj s mlékem).

Káva i čaj jsou velmi oblíbeným místním nápo-jem, podávají se většinou s velkou dávkou konden-zovaného mléka a cukru, případně i s ledem. Cena za šálek 18 až 35 korun. Objednat si správně svou kávu nebo čaj se počítá za rozšířenou znalost lokál-ního Singlish slangu!

Vše lze objednat navíc s další extra dávkou cuk-ru, mléka nebo ledu. Obdoba platí pro černý čaj, akorát místo „Kopi“ žádejte „Teh“, a zde existuje navíc verze se zázvorem. Oblíbenou variantou čaje bývá také„bubble tea“ s tapiocovými žvýkacími kuličkami. A překvapením pro mě byl taky způsob kávy s sebou (dostanete ji v igelitovém pytlíčku s brčkem :).

Vzhledem k velké oblibě jídelen se někteří baví tím, že jídelny obcházejí a hodnotí je na svých webech a blozích, a pokud se některý stánek proslaví tak moc, že se o něm zmíní třeba lokální tisk, článek či hodnocení z významných blogů si majitelé vytisk-nou a nalepí na vitrínu. Do takovýchto vyhlášených stánků se pak sjíždějí místní i turisti i přes celé město


33

a stojí se na ně dlouhé řady. Takovýto stánek si pak může dovolit svou specialitu i mírně zdražit oproti průměru a mít otevřeno jen v určité hodiny. Všechny stánky mají značky kvality čistoty (A=perfektně čisté, B=čisté) a jsou často kontrolovány.

Jídlo je většinou velmi ostré, což pravděpodob-ně vzniklo ze zvyku v asijských zemích, kde kvůli horší hygieně se do jídla přidává spousta koření, aby takzvaně „vypálili brouky“ :).

Největší klasikou je kuře s rýží, plátkem okurky a snítkou koriandru, případně nudle na tisíc způsobů.

Oblíbenou snídaní je „kaya toast“, lokální džem s kokosem a čerstvým vajíčkem, většinou zelené

nebo nahnědlé barvy (prý dle typu vajíčka), natřený na toastu, podávaný s vajíčkem na hniličko, sojovou omáčkou, a kávou nebo čajem.

Pokud se ale i přesto rozhodnete vařit si doma, obchody nabízejí opravdu obrovský rozsah všeho možného. Na můj vkus jsou zde potraviny velmi dra-hé, i když se snažím vybírat si prodejny s co nejnižším cenovým průměrem. Průměrné ceny nemá ale cenu uvádět, protože třeba i v jednom obchodě si můžete koupit papriku za 10 korun a hned vedle je kus za 90.

A platí jako u nás, čím více bio, tím dražší. V Sin-gapuru se většinou nic nepěstuje, skoro vše se dováží z blízkého i vzdáleného okolí.

A dováží se opravdu kdeco. Těší mně, že mohu zkoušet nové potraviny se zde oblíbenou příchutí zeleného čaje nebo černého sezamu (zmrzlina, čo-koláda, pečivo), nebo si dopřát levné a dobré čerstvé sushi přímo z obchodu.

8. NO DURIANS!Mezi ovocem jsem zde objevila speciální unikát, sa-mozvaný král ovoce, který se časem stal nepsaným symbolem Singapuru. Je jím takzvaný smraďoch, neboli durian. Pronikavostí připomíná naše tvarůž-ky, velikostí podobný melounu, na povrchu má ostré bodliny, uvnitř 6 komůrek s dužninou a peckami.

Dle singapurských babských povídaček prý du-rian nikdy nepadá nikomu na hlavu (ale minimálně jeden případ už v minulosti nastal, v roce 2001 při-vedl spadlý durian do bezvědomí muže na plantáži v Malajsii).

A v Singapuru existují dvě sousedící budovy vzhledem dokonale připomínající zralé duriany (i když původním architektonickým záměrem byly prý oči mouchy).

Po prvním ochutnání asi před půl rokem mi jeho chuť připomínala cibuli s cukrem.

Singapurská káva• Kopi (šálek kávy se lžící kondenzovaného mléka a s cukrem)• Kopi-gau (šálek silné kávy se lžící kondenzovaného mléka a s cukrem)• Kopi-po (šálek slabší kávy se lžící kondenzovaného mléka a s cukrem)• Kopi-C (šálek kávy se lžící kondenzovaného mléka)• Kopi-C-kosong (šálek kávy se lžící kondenzovaného mléka bez cukru)• Kopi-O (šálek kávy s cukrem)• Kopi-O-kosong (šálek kávy bez cukru a kondenzovaného mléka)• Kopi-O-kosong-gau (šálek silné kávy bez cukru a kondenzovaného mléka)• Kopi-bing or Kopi-ice (šálek kávy se lžící kondenzovaného mléka, s cukrem a s ledem)• Kopi-xiu-dai (šálek kávy se lžící méně slazeného kondenzovaného mléka)• Kopi-gah-dai (šálek kávy se lžící extra sladkého kondenzovaného mléka)

34

Po jednom nesmělém nakousnutí (a pašování zbytku v autobusu, přestože převážení durianu v doprav-ních prostředcích je oficiálně zakázané (nápis „No durians on board“ nás vítá při každé jízdě hromad-ným dopravním prostředkem :) skončil u nás doma v lednici, která vydávala specifický zápach i v zavře-ném stavu po celý dlouhý týden, dokud jsme se nad sebou neslitovali a prohlásili jej za pravděpodobně expirovaný.

Druhý pokus nám umožnil soused, velký milov-ník durianů, kterému bohužel manželka doma duri-any zakázala. Tak jsme si jej vzali k sobě společně se dvěma duriany, které jsme měli pozřít ve třech lidech. Zvládli jsme jen jeden a výsledný vztah k durianu byl bohužel stejný jako dříve.

Ale říká se, že dokážeš milovat, když znáš, a naše znalosti o durianech rostly... Dozvěděli jsme se, že je to ovoce sezonní, tedy v nejlepší kvalitě dostupné jen kolem poloviny června. A jeho milovníci trpělivě če-kají celý rok, než si jej mohou vychutnat.

Že má povahu zahřívací a po pozření se tedy doporučuje zchladit tělo vodou, pitou z durianové kůry, případně jiným tropickým ovocem s chladivým účinkem.

Hned následující den jsme se zúčastnili lokál-ní veřejné ochutnávky tropického ovoce, která se jednak ukázala být spíše trochu politickou agitkou, a trochu se taky spíše mohla jmenovat ochutnávka durianů.

Měli jsme na výběr ze tří vybraných nejoblíbe-nějších druhů, a ač ani manželovi ani naší kamarádce ani tentokrát duriany neučarovaly, ze mně se stal od teďka pravý durianový milovník.

Chuť cibule s cukrem vystřídala krémová pudin-ková pěna se špetkou vanilky a mascarpone... Odnes-li jsme si z akce nabízené zbytky a durian se stal mým každodenním dezertem po jídle. Teď už mi zbyly jen vzpomínky a mohu se těšit zase na příští rok, na který budu společně s ostatními skalními vyznavači trpěli-vě vyčkávat :).

9. STUDENTSKÝ ŽIVOTOsobní zkušeností se studiem na zdejší nejznámější technice (Nanjang Technological University) se sice pochlubit nemohu, obrázek jsem si ale udělala z vel-mi nadšeného vyprávění mého muže Martina Svítka, absolventa ČVUT FEL, který zde byl na půlroční stá-ži, a také kamaráda Onřeje Bruny, který zde přijel na zkušenou v rámci svého doktorského studia taktéž z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Obecně jsou zde jedny z nejlepších univerzit na světě (patří mezi Top 50). Studenti zde berou své studium velmi vážně, již od dětství jsou vedeni k vel-ké zodpovědnosti a navíc je studium hodně drahé a ne každý si jej může dovolit.

Pokud už ale někdo studuje, má téměř jisté skvělé za-městnání, a v případě vynikajících výsledků dokonce práci na prestižních projektech pro místní vládu a rozvoj země.

Studovaní lidé jsou zde skutečně vysoce ceněni. A pokud by někdo měl zájem o práci na univerzitě, a skutečně ji dostane, pak bude na špičce světového vývoje.

Vysokými finančními dotacemi cení vláda také studentské projekty, takže jsme si s úsměvným leč posmutnělým povzdechem vyslechli příběh Ondry, který nám vyprávěl toto srovnání. V rámci svého dok-torského projektu na ČVUT žádal několikrát marně o zakoupení alespoň nejdostupnějšího typu kame-ry. Když o totéž zažádal na univerzitě v Singapuru, odpovědí mu byl dotaz vedoucího profesora, proč si nevybral nějaký kvalitnější model, a zda by nebylo výhodnější zakoupit hned rovnou dva kusy najed-nou...

10. MATEŘSKÉ ŠKOLKYZcela novou zkušeností pro nás bylo i umístění naše-ho tříletého syna do místní mateřské školky.

V rámci prevence nebezpečných infekčních onemocnění, které zde v minulosti nadělaly spoustu škody, byly ve všech školkách zavedeny pravidelné prohlídky dětí, každé ráno po vstupu se všem dě-tem měří teplota a kontroluje krk, dlaně a chodidla (kontrolují se červená znaménka, která mohou signa-lizovat přítomnost tzv. Hand Mouth Foot Desease (HMFD).

V případě pozitivního nálezu u lékaře je hned in-formována školka a jejím prostřednictvím také rodiče kompletně všech zapsaných dětí.

V současné době nám bohužel právě školka na-hlásila už tři potvrzené případy, takže čekáme, jak se celá situace vyvine.

Ihned po příchodu si děti musejí povinně umýt ruce, a správné a důkladné mytí rukou byla také jed-na z prvních dovedností, které se děti ve školce naučí. Příjemným překvapením jsou i každotýdenní emaily se spoustou krásných fotografií dětí z průběhu výuky a podrobným popiskem toho, co se děti za poslední týden naučily.


35

A dokonce i čtvrtletní víkendové setkání rodičů s uči-teli, na kterém jsme dostali kompletní report o tom, jak Míša prospívá, v čem vyniká a v čem by se mohl zlepšit, a společně jsme si vyjasnili cíle osobního roz-voje na následující čtvrtrok.

Jinak se i na tomto poli trochu potýkáme s odliš-nou kulturou. Singapuřané jsou již od malička vedeni k velké zodpovědnosti a pracovitosti, a tak není divu, že i jako dospělí lidé tráví většinu času v práci, vydělá-váním peněz, čímž následně svůj volný čas tráví vět-šinou nakupováním, výběrem nejlepšího jídla nebo cestováním, takže celkově je v Singapuru celkem málo rodin s dětmi.

Pokud už děti mají, bývá to spíše v pozdějším věku a matky bývají hodně úzkostlivé (často jsme se setkali i s tím, že rodiče vodí své děti na obojku, pří-padně jim kupují hlasitě pískající dětské botky, aby věděli o každém jejich kroku), v podstatě nenechají děti skoro nic udělat samotné. Singlish má pro tuto vlastnost dokonce speciální pojmenování, „kiasu“, což se dá přeložit jako přílišná úzkostlivost, strach ze ztráty či z prohry, držení se zpátky.

Mimoto je zde typickým faktem, že rodiny mí-vají doma „maids“ nebo „helpers“, většinou ženy Fili-pínské nebo Indonézské národnosti, které společně s rodinou bydlí v jednom domě, starají se jim o úklid, vaření, děti, aby se oba rodiče plně mohli věnovat práci. A toto vše je přesným opakem toho, v jakém duchu vychováváme našeho syna my.

11. CESTOVÁNÍSingapur je ideálním výchozím bodem k cestování do okolních exotických krajin (do kterých bychom se jinak těžko jen tak dostali), pomocí charterových letů nebo jednoduše autobusem.

Mnohdy je taky výhodné si pronajmout auto a naplánovat si výlet třeba na víkend po vlastní ose. Díky našim občasným víkendovým cestám jsem ko-nečně měla možnost vidět třeba dlouho vysněnou čajovou plantáž, pohladit si mladé čajové lístky a ko-chat se nádhernými barvami a zelenou vůní...

Moc rádi taky chodíme po horách, což ale v Sin-gapuru není moc dobře možné, protože nejvyšší „hora“ Bukit Timah dosahuje výšky necelých 164 m n.m. Většinu území tvoří rovinky, po kterých se na druhou stranu moc příjemně jezdí na kole.

Stále je tady co objevovat a myslím, že nám na to všechno ani ty dva roky plánovaného pobytu tady nebudou stačit.

Když se manžel loučil v Praze se svými kolegy z práce, dostali jsme jako rozlučkový dárek cestu pro celou rodinu do Malajského Legolandu. Výborný nápad a ráj pro zvídavé a tvořivé děti (i dospělé), až na malý detail, že téměř všechny skvělé atrakce byly

dostupné až od 100 cm výšky, takže jsme se s naším pětadevadesáticentimetrovým Míšou pokochali hez-kým prostředím a příště už to třeba i vyjde :).

12. KOMUNITNÍ CENTRASkvělým vynálezem jsou lokální Komunitní centra, která jsou rozseta ve všech částech Singapuru. Úče-lem se blíží našim DDM (Domům dětí a mládeže), zá-běrem ale slouží všem věkovým kategoriím.

Jedná se o architektonicky zajímavé mnohoba-revné budovy, které díky dobrovolníkům z okolí den-ně nabízejí nepřeberné množství aktivit za opravdu symbolický poplatek (sport, umění, jazyky, kurzy osobníhorozvoje...). Člověk se zde může zároveň roz-víjet i seznámit se svými sousedy.

Konečně jsem se díky tomu odhodlala třeba k dlouho odkládanému intenzivnímu cvičení jógy, a mé zdraví a dobrý pocit jsou za to Singapuru velmi vděčné.

Co se sportu a aktivního života týče, krom akti-vitv Komunitních centrech je Singapurposetý zele-nými parky s veřejnými cvičišťátky. Tam, kde u nás v Česku je jen obyčejná lavička, v Singapuru je ko-lem lavičky sada veřejně přístupných posilovacích přístrojů v bezvadnéma čistém stavu, kde se lidé mo-hou kdykoli zastavit a zpříjemnit si procházku. Nebo běh. Singapuřani běhají moc rádi a často.

13. ZEMĚ EXTRÉMŮ A PŘÍLEŽITOSTÍJiž po krátké době pobytu v Singapuru si člověk uvě-domí, že se jedná o zemi extrémů. Singapur se letos vyšplhal na první místo v žebříčku nejdražších měst světa.

Nejdražším měsíčním výdajem bývá položka za ubytování, kde nejlevnější pokoj pro jednu oso-bu v několikapokojovém panelákovém bytě mimo centrum vyjde v přepočtu od 10 000 korun výš. Ceny za ubytování v centru jsou astronomické.

Stejně tak stravování ve vyhlášených restaura-cích nebo nakupování ve značkových obchodech a buticích na známé Orchard Road. Nebo obyčejný večerní život.

Díky tomu skoro nechodíme ven za zábavou, vý-jimkou jsou občasné středeční večery, které jsou spe-

36

ciálně nakloněny ženám díky velkým slevám alkoho-lických nápojů (někdy jsou dokonce i zcela zdarma).

Krom předražených věcí se samozřejmě dá na-koupit i vcelku levně (pokud se rozhodnete šetřit a vycházet s omezeným rozpočtem), bohužel stejně jako jinde s cenou jde většinou dolů i kvalita.

Při setkání s našimi čínskými přáteli jsme se ne-zapomněli hrdě pochlubit, že všudepřítomné pro-dejny obuvi Bata jsou českého původu, a že u nás se čtou Baťa. Byli jsme ale vyvedeni z omylu. Pro místní si kvalita obuvi Bata vysloužila zkratku pro Buy-And--Throw-Away.

Také kariérní možnosti jsou v Singapuru vynika-jící, zejména pokud máte k dispozici zázemí prestižní firmy, případně alespoň dobré zkušenosti, patřičné vzdělání a důvěryhodné reference.

Bez toho se v takto velké konkurenci v zemi, kam se sjíždějí špičky z celého světa, hledá práce celkem těžko. Nebo tedy adekvátně zaplacená práce.

Pokud se smíříte s méně odbornou nebo méně placenou prací, příležitostí je i zde spousta. Nebo si můžete alespoň zkusit představit, jaké to je být v kůži „maid“ nebo pomocníka na stavbě.

Zatímco typická „maid“ nemá ani vlastní bydle-ní (většinou má k dispozici malinký pokoj v rodině, u které slouží) a je na svých zaměstnavatelích zcela závislá, dělníci jsou na tom o něco lépe.

Mívají k dispozici firemní ubytování (například ve čtyřpokojovém bytě, který sdílejí společně s dal-šími jedenácti dělníky), během pracovního dne od úsvitu do soumraku mají alespoň přes poledne dvouhodinovou obědovou pauzu, během které si mohou zdřímnout třeba na lavičce v parku, vycházky mimo ubytovnu mají povoleny v neděli.

Pracují za minimální plat, který díky téměř ab-senci volného času nemají kdy ani jak utratit, a to jim ve výsledku po dvou letech dřiny umožní v jejich zemi původu třeba koupit dům a zaopatřit celou svou rodinu na několik let dopředu. Žádný život v dluzích. A co je teď lepší...

Singapur má skvělou lékařskou péči na vysoké úrovni. Poplatky za vyšetření jsou ale tak enormně vysoké, že pokud se na ně nevztahuje pojištění, pros-tě si je tady nemůžeme dovolit.

Takže třeba na plánovanou opravu chybějícího zubu si počkám dva roky, až po našem návratu zpět do Česka.

Oceňuji ale opět dokonale propracovaný sys-tém. Pokud vás trápí jakékoli zdravotní problémy, navštivte nejbližšího lékaře, který vás profesionálně vyšetří a na každý neduh vám předepíše speciální lék, v přesně stanoveném množství, který vám vydá sestra ještě před vaším odchodem z ordinace.

Žádné zbytečné pochůzky do lékáren. Žádné zby-tečné reklamy na nejrůznější léky. A žádné zbytečně nakoupené nebo nedočerpané nebo expirované hromady léků v domácích lékárnách.

14. ČLOVĚK SI DÍKY CESTOVÁNÍ VÍCE VÁŽÍ TOHO, CO MÁ DOMAOvěřená pravda pravdoucí. Je občas těžké si zvyk-nout na to, že po létě nepřichází barevný podzim, že si nemůžeme na víkend vyrazit na návštěvu za rodi-nou, nebo si třeba večer popovídat s přáteli (a to ani třeba přes Skype, protože když já mám večer, oni jsou v práci nebo na obědě, když oni mají večer, já mám hlubokou noc).

Přátelé a rodina mi tady chybí asi nejvíce. A taky práce a kolegové a zájmy a koníčky, které jsem opus-tila díky nové životní roli matky. Vystěhování z repub-liky tomu dalo ještě důraznější punc fyzické vzdále-nosti.

Ke svým dřívějším zálibám se vracím jen velmi pomalu, s tím jak syn začal teprve před měsícem chodit na 3 hodiny do školky, jinak mně zaměstnává kvalitně na plný úvazek 24/365. Dříve jsem žila pro práci, teď žiju pro něj. Ale snažím se postupně taky trochu žít i sama pro sebe.

Občas se tady sice sejdeme s pár lidma, ale všich-ni už většinou mají nějaké své kořeny a kruhy jinde. Snažila jsem se neúspěšně zapojit do skupiny zdej-ších maminek s dětmi, bohužel jsme nenašly moc společných témat k hovoru (nemáme maid ;)), ani ve skupině zdejších českých a slovenských maminek jsem si zatím nenašla svou spřízněnou duši – a s přá-teli bez dětí to už taky není ono, protože bez dětí, to je prostě úplně jiný život, navíc žitý úplně jiným člověkem :).


37

Na rozdíl od ČR místní lidé typicky spíše chodí ven a chrání si své soukromí. Přitom zajít si na návštěvu k přátelům patří k oblíbeným českým zvykům (už i jen proto, že na návštěvě nemusejí utrácet za drahé restaurace).

Navíc ani venku nejsou místní lidi moc sdílní, co se týče jejich niterného světa, názorů, nebo osobních problémů.

Připadá mi, že se všichni tváří bezstarost-ně, opatrně a prostě mají kolem sebe nepro-stupné hranice.

Možná i z toho-to důvodu zde nejsou rozšířené typické české čajovny (které snad ani nemají nikde ve světě obdoby), kde si může člověk v klidu nad šál-kem čaje otevřít a vylít srdce. Tohle mi tady opravdu chybí.

15. ČAS HLEDÁNÍ SEBE SAMADíky tomu, že jsme vypověděli a opustili náš dříve pronajatý pražský byt, a v Singapuru bydlíme jen do-časně (do konce roku 2015), necítím se nikde úplně jako doma.

Cítím se spíše jako bezdomovec na cestách s mo-mentální dvouletou zastávkou v krásném exotickém hotelu v Ráji Světa. Nevíme co bude pak, nemáme

žádné plány, a tak můžeme snáze žít jen v momen-tální přítomnosti.

S odstupem časovým i prostorovým si taky více uvědomuji, jak jsou některé věci hrozně nedůležité, jak je nedůležité neustále se za něčím hnát.

Jsem na životní křižovatce a čekám, po které ces-tě se vydám. Stále se sžívám s novou rolí matky a ka-

ždý den zažívám něco nového.

A třeba teď, v tomto okamžiku, si uvědomuji, že všechno, co jsme kdy v minulosti udělali, se (k) nám zase nějakým způsobem vrátí.

Je skvělé psát pří-spěvek do skutečného časopisu, který byl kdy-si jen jednou z mnoha nadšených myšlenek v mé hlavě.

Děkuji za tu možnost a děkuji všem, kteří se na jeho pomalém a bolavém vytváření podíleli, a pře-ji všem, kteří na něm nyní pracují, aby se jim stejně jako mně vše v dobrém vrátilo i s úroky :).

Adéla Svítková, zakladatelka Buď FITfoto: Adéla Svítková

38


BEST KURZY — VYZKOUŠEJTE ERASMUS NANEČISTOLeckterým studentům se může vidina několika strá-vených měsíců v cizině v rámci Erasmu zdát jako příliš velké sousto pro člověka bez zahraničních zku-šeností.

Naštěstí však existují možnosti, jak vycestovat na akce podobného zaměření, avšak kratšího trvá-ní. Jednou z nich jsou i akademické kurzy pořádané studentskou organizací Board of European Students of Technology, která sdružuje technické univerzity po celé Evropě, a jejíž pobočka BEST Prague působí i na ČVUT.

Co vás na kurzu čeká?Jelikož cílem BESTu je rozvíjet studenty technických škol, je i většina nabízených kurzů technického za-měření.

Témata jsou opravdu různorodá, od biomedicí-ny až po informatiku, vybere si opravdu každý. Mno-ho kurzů navíc nevyžaduje žádné předchozí znalosti, takže si jednoduše můžete rozšířit obzory i znalostmi z jiných než informatických oborů.

Protože ani Erasmus není jen o studiu, jsou i BEST kurzy také o navazování nových přátelství a poznává-ní cizích kultur.

Na každém kurzu strávíte přibližně dva týdny s asi dvacítkou technických studentů z celé Evropy a užijete si s nimi spoustu zábavy během poznávání hostující země, hraní známých i neznámých her, o ve-černím programu ani nemluvě.

Zkrátka budete mít po absolvování kurzu dob-rou představu o tom, jak vlastně takový Erasmus vypadá a jestli byste něco podobného chtěli zkusit.

Jdu do toho! Kde se mám hlásit?Kurzy probíhají ve čtyřech sezónách: jaro, léto, pod-zim a zima, s tím, že nejvíce kurzů probíhá většinou

o letních prázdninách. Přihlášky na kurzy však probíhají tři až čtyři měsí-

ce před začátkem sezóny, takže v tuto chvíli jsou nej-blíže přihlášky na kurzy zimní, které se otevřou v září.

Každou sezónu se můžete přihlásit až na tři růz-né kurzy a jediné, co musíte udělat, je napsat krátký motivační dopis a odpovědět na tři otázky.

Důležité je psát dopis originálně a neformálně, protože ho budou číst studenti jako jste vy!

Ještě stále si nejste jisti, jestli jsou BEST kurzy pro vás to pravé ořechové? Tak si poslechněte to-hle! Za přibližně dvoutýdenní kurz nezaplatíte více než 40€ a v této částce je zahrnut program, ubyto-vání i stravování! Jediné, co si hradíte sami, je cesta na místo konání!

Více informací o tom, jak se hlásit, najdete nawww.bestprague.cz

39

Kurz na FIT - Czech out the power of 3D printing!Kurzy jsou na jednotlivých univerzitách organizová-ny samotnými studenty, kteří vymýšlejí téma kurzu, starají se o logistiku a neakademický program a Kurz na FIT - Czech out the power of 3D printing!

Kurzy jsou na jednotlivých univerzitách orga-nizovány samotnými studenty, kteří vymýšlejí téma kurzu, starají se o logistiku a neakademický program azajišťují od univerzity výuku.

I na ČVUT proto každoročně BEST Prague pořá-dá podobný kurz, který se letos bude konat na naší fakultě! Jeho jméno je „Czech out the power of 3D printing!” a o akademickou část se postará naše 3D laboratoř.

V druhé polovině července očekáváme příjezd 24 studentů z celé Evropy, kteří se nemohou dočkat, až uvidí Prahu, poznají českou kulturu a dozví se něco nového o prudce se rozvíjející technologii 3D tisku.

Pokud byste se chtěli se zahraničními studenty potkat a třeba trochu pomoct s přípravou jednotli-vých aktivit, budete na kurzu rozhodně vítáni.

Z ČVUT vyjelo na kurzy už přes 150 studentů, budeš ty tím dalším?

Pokud máte zájem, ozvěte se [email protected]

40

STALO SE

Naši fakultu reprezentovala již tradičně 3D tiskárna (tentokrát zářivě zelený Rebelix), dále čipové karty, které umožňují přístup k tajným pokladům, a NAO robot FITík, který byl díky semestrálním pracem z předmětu MI-IVS o mnoho chytřejší a šikovnější než při poslední prezentaci. Byl schopen zájemcům povědět informace o naší fakultě a oborech, které je možné studovat a dokázal čile konverzovat s diváky.

Muzejní noc provázelo také mnoho doprovod-ných programů jako například otevření laboratoří na fakultách (u nás konkrétně multimediální SAGE laboratoř), výstavy studentských prací a projektů, workshopy nebo venkovní grilování s názvem FA-FIT GRILL aneb Najdi si svého architekta a najdi si svého IT, které se konalo před Novou budovou ČVUT.

Eliška HrubáFoto: Jakub Štok

Stejně jako v předchozích letech se i letos ČVUT zúčastnilo Pražské muzejní noci se svojí expozicí Věda a technika na ČVUT má smysl, která byla v Národním technickém muzeu přístupná v sobotu 14. června od 19 hodin až do půlnoci. Cílem bylo přiblížit návštěvníkům, že věda a technika mohou být zajímavé, pomocí interaktivních exponátů z různých fakult a pracovišť.

MUZEJNÍ NOC S ČVUT

PRAŽSKÁ MUZEJNÍ NOC 2014Snaha o přiblížení zajímavých technických i ne-technických exponátů široké veřejnosti se proje-vila také ze strany muzeí, což vyvrcholilo v roce 2004, kdy byla založena tradice Muzejní noci. Letos proběhl již 11. ročník a v Praze se do akce zapojilo celkem 39 institucí zejména muzeí a ga-lerií, které v netradičním čase od 19 hodin večer do 1 hodiny ráno nabídly návštěvníkům vstup zdarma na většinu expozic. Dopravní podnik také posílil dopravu a zřídil speciální autobusové linky, které přepravovaly návštěvníky mezi za-pojenými institucemi. Pokud jste letošní ročník nestihli, určitě si udělejte čas příští rok!

http://www.prazskamuzejninoc.cz

41

STALO SE

Kdo si chtěl navíc užít i expozice, které tento večer probíhaly na spoustě míst po celé Praze, nemusel chodit daleko. Prostor před Novou budovou se stal výchozím místem pro prohlídky laboratoře SAGE, tentokrát určené převážně pro studenty ostatních fa-kult. Pro veřejnost byla otevřena i Národní technická knihovna, kde bylo možné navštívit například pod-zemní sklad. Také studenti FA předváděli své práce, a to přímo v atriu Nové budovy.

Věříte, že byste dokázali na první pohled rozpoznat studenta FITu a architektury? V sobotu 14. 6. si to mohl vyzkoušet každý, kdo se zúčastnil akce FA FIT Grill, kterou při příležitosti Muzejní noci uspořádal Spolek posluchačů architektury společně s PR oddělením naší fakulty. Její podtitul „Najdi si svého ajťáka, najdi si svého architekta“ k tomu přímo vybízel. Na trávníku přímo před naší společnou budovou byl zajištěn dostatek jídla a pití pro všechny kolemjdoucí, a hlavně pro ty, kteří se přišli pobavit a poznat se s ostatními.

DVĚ FAKULTY, JEDNA GRILOVAČKA

Díky této akci se studenti obou fakult mohli po měsících vzájemného míjení a srážení na točitých schodech konečně navzájem seznámit, poznat své společné zájmy nebo probrat architektonické před-nosti a zápory Nové budovy. A nakonec možná i zjis-tit, že jejich obory od sebe nejsou tak daleko, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Zdeněk KasnerFoto: Veronika Dvořáková

42

STALO SE

NOAM CHOMSKY V PRAZE ANEB AAG TVÁŘÍ V TVÁŘZhruba v polovině května se na fakultních stránkách objevila zpráva o tom, že jeden z nejvýznamějších myslitelů současnosti, lingvista a filosof profesor Noam Chomsky, vystoupí 2. června v sídle Akademie věd ČR.

Příležitost spatřit naživo člověka, jenž má na svědomí odhadem tak polovinu otázek z obávaných AAGéček jsem si nemohl nechat ujít. Vzhledem k omezeným kapacitám prostor byla nutná registrace, což mě takřka o možnost setkat se profesorem Chomským připravilo, neboť jen několik hodin poté, co jsem se registroval již nebyla žádná volná místa.

Nakonec jsem ale 2. června naplněn zvědavostí vyrazil do sídla AV ČR, kde mi byl na jméno předán jakýsi modrý papírek s tím, že se jedná o vstupenku. Jaké bylo mé překvapení, když jsem při vstupu do předsálí a zamávání papírkem byl odkázán do jakési místnosti, kde bylo několik židlí a televize. Následně jsem zjistil, že do sálu ve kterém přednáška proběh-ne se dostanou jen ti, co mají červený papírek. Ještě hůře na tom však byli držitelé papírků bílé barvy, kteří museli zůstat v předsálí, přesto i to bylo plné.

Před samotnou prezentací bylo profesoru Chomskému uděleno nejvyšší vyznamenání Akade-mie věd. Sama přednáška měla název „What can we understand?” a Chomský se v ní zamýšlel nad hrani-cemi lidského poznání. Celá přednáška se nesla pře-devším ve filosofickém duchu, Chomsky se většinu času věnoval popisu lidského vnímání světa a jeho proměnám v posledních několika stoletích či evoluci a rozdílu v lidském a zvířecím vnímání.

Hlavním tématem následné diskuze se pak stala genetika a s ní související Chomského teorie o vroze-ní univerzální gramatiky. Právě tato diskuze byla asi nejzajímavější částí programu. V podstatě se jedná o myšlenku, že lidské vnímání nehledě na rodný ja-zyk je postaveno na jednoduchých pravidlech, které definuje právě jakási vrozená univerzální gramatika.

Problémem při učení jazyků pak není naučit se tuto gramatiku, ale přenos zprávy, její kódování a dekódo-vání zpět do formy univerzální gramatiky.

Jsou přednášky, které vám předají nové znalosti a pak ty, které vás přimějí se zamyslet nad těmi zna-lostmi, které už máte a možná díky tomu sami přijde-te na něco zcela nového. Tato přednáška zcela jistě spadala do druhé kategorie. Ještě dlouho budu mít nad čím přemýšlet a taky mi doma zůstane modrý papírek z podpisem jedné z nejslavnějších osobností moderní vědy.

Richard Holaj

AVRAM NOAMCHOMSKYje americký filozof, kog-nitivní vědec, lingvista, společenský kritik a logik židovského původu, tvůrce tzv. Chomského hierarchic-ké klasifikace formálních jazyků, emeritní profesor

lingvistiky na MIT, a také levicově orientovaný politický aktivista - anarchista, známý svým kri-tickým vztahem ke globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád.

Zdroj: Wikipedia

43

STALO SE

Že je tomu opravdu tak, se pokusil ukázat děkan Fa-kulty strojní Michael Valášek, když při příležitosti udá-losti Na Kuráž! vyzval děkany ostatních fakult, aby se k němu přidali v běhu okolo Technické ulice. Na internetu se ihned po zveřejnění jeho výzvy rozběhl sběr podpisů do dopisu, který byl určen našemu dě-kanu prof. Pavlu Tvrdíkovi. Studenti ho v něm žádali, aby výzvu pana Valáška vyslyšel, vyběhl společně s ostatními a symbolicky tím ukázal, že ani naše fa-kulta se nebojí do podobných akcí zapojit.

Ke sběru podpisů se přidalo téměř padesát lidí, dopis byl nakonec opravdu odeslán a jak se mohli všichni následně přesvědčit na záznamu z této akce, náš pan děkan se běhu opravdu zúčastnil! Společně ještě s proděkanem Fakulty elektrotechnické a děkanem Fakulty architektury tak dokázal, že naše sousedící fakulty drží pohromadě a že za jeden provaz na ČVUT táhnou nejen jejich studenti a učitelé, ale i vedení.

Zdeněk Kasner

FAKULTY ČVUT TÁHNOU ZA JEDEN PROVAZ!

« Výzva pana děkana Valáška http://youtu.be/kORYipDVW3o

Záznam z akce »http://youtu.be/pb2kLm81IkQ

44

ZÁVĚREM

TRANSFORMERS: ZÁNIKTrilogie Michaela Baye o robotech měnících se v na-dupané káry pokračuje již čtvrtým dílem, který se odehrává čtyři roky po finální bitvě hodných Autobo-tů se zlými Decepticony a představuje úplně novou gardu robotů, ale i lidí. Shia LaBeuf zmizel v propad-lišti dějin a jeho pozici hlavní postavy přepírá Mark Wahlberg, který si koupí starý rezavý tahač, ze které-ho se (nečekaně) vyklube starý rezavý Optimus Pri-me, aby s pomocí nové generace transformerů pora-zil největší hrozbu, se kterou se kdy setkali. A protože na ně Autoboti nestačí, ani když dají všechny koně dohromady, budou muset vzkřísit dávno zapomenu-té Dinoboty (jo, vážně to jsou roboti měnící se v di-nosaury).

Premiéra: 26. 6.Režie: Michael BayObsazení: Mark Wahlberg, Jack Reynor, Nicola Peltz, Stanley Tucci a osazenstvo Jurského parku

Semestr nám již dávno skončil, zkouškové už taky nezadržitelně mele z posledního, a tak vám přinášíme pár tipů, jak si zkrátit nekonečně dlouhé prázdniny, které nás dělí od radostné chvíle, kdy se opět budeme moci vrátit do našich milovaných přednáškových sálů.

NA CO JÍT V LÉTĚ DO KINA...?

45

ZÁVĚREM

ZÁNIK PLANETY OPICSequel rebootu rebootu slavné série Planeta opic se hlásí o banán svým druhým dílem, do kterého se neprobojovala většina hlavních postav, až na Andy Serkise, který opět propůjčí svoji tvář, tělo i duši šimpanzovi Caesarovi, vůdci dominantního druhu na Zemi – opicím. Lidstvo bylo totiž z velké části vy-hlazeno agresivním virem, pozůstatkem rádoby léku, jenž testovaným opicím zvýšil IQ na úroveň studentů některých vysokých škol. A tak začíná boj o nadvládu nad naší modrou planetou, ve kterém se rozhodne, které opice budou vládnout.

Premiéra: 17. 7.Režie: Matt ReevesObsazení: Gary Oldman, Toby Kebbell, Judy Greer

STRÁŽCI GALAXIEVelmi odvážný projekt komixové společnosti Marvel, který bude posledním filmem v takzvané Fázi 2 filmů vedoucích k očekávanému blockbusteru Avengers: Age of Ultron. Strážci galaxie přesunou boj o se su-perzloduchy z matičky Země do vesmíru, kde nám představí asi nejpodivnější sestavu, jaká se na filmo-vých plátnech objevila: člověk, dva mimozemšťané, mluvící jezevec a ent. Dokáže tato zvláštní parta spo-lupracovat, aby bylo lidstvo a vlastní celá galaxie za-chráněna před jistou smrtí? A hlavně – budou vůbec stát Strážci galaxie za to, abychom na ně šli do kina? Musíme se nechat překvapit.

Premiéra: 31. 7.Režie: James GunnObsazení: Chris Pratt, Zoe Saldana, Bradley Cooper

LUCYV poslední době často obsazovaná Scarlett Johan-sson přichází s filmem, na který minimálně většina kluků ráda zajde. Na rozdíl od Avengers zde totiž Scarlett dostává superschopnosti díky nové droze, která způsobí, že může překlenout hranici 10% vyu-žívané mozkové kapacity člověka. Lucy přestává cítit bolest, ovládá telekinezi a další schopnosti mimo lid-ské chápání, což ji činí nezastavitelnou (stejnost s fil-mem Všemocný čistě náhodná). A tak Lucy vyhledá experta na studie mozku profesora Normana (nikdo méně epický než Morgan Freeman), aby ji pomohl plně ovládnout její nově nalezenou sílu.

Premiéra: 7. 8.Režie: Luc BessonObsazení: Scarlett Johansson, Morgan Freeman

46

ZÁVĚREM

POSTRADATELNÍ 3Třetí zářez na pažbě takového starého kanónu, jako je Sylvester Stallone, nemůže projít filmovým světem bez povšimnutí. „Sly“ se opět vzdal režisérského křes-la a zůstává „pouze“ scénáristou a hlavní hvězdou dalšího filmu o partě přestárlých žoldáků, čelícím přestárlé hrozbě. Bohužel, do trojky se nepodařilo dostat zpátky takové tváře, jako je Chuck Norris, Bru-ce Willis, nebo Ladislav Vagner, ale zato se můžeme těšit například na Harrisona Forda, Antonia Bandera-se nebo Mela Gibsona, který akčním veteránům zato-pí jako zběhlý Postradatelný.

Premiéra: 14. 8.Režie: Patrick HughesObsazení: Sylvester Stallone, Arnold Schwarzeneg ger, Jason Statham, Jet Li a studenti BI-LIN

SIN CITY: ŽENSKÁ, PRO KTEROU BYCH VRAŽDILDevět let po filmovém zpracování komiksu od zná-mého tvůrce Franka Millera, který stál například za prý nejlepší sérii o Batmanovi Návrat Temného rytíře se režisér Robert Rodriguez rozhodl s pomocí Millera natočit pokračování, po kterém fanoušci tak toužili. Film se bude opět skládat z několika menších pří-běhů, částečně navazujících nebo předcházejících události z prvního filmu. A jisté je, že se můžeme těšit na strhující vizuální zpracování, pro které by mnoho režisérů vraždilo.

Premiéra: 4. 9.Režie: Robert RodriguezObsazení: Mickey Rourke, Rosario Dawson, Eva Green, Jessica Alba, Jamie Chung, ...

... A CO V LÉTĚ HRÁT?I když filmový průmysl chrlí o prázdninách jeden snímek za druhým, co se týče videoher, je to víceméně okurková sezona. Ale i tak se sem tam najde nějaká vlaštovka, kterou stojí za to vyzkoušet.

47

ZÁVĚREM

ODDWORLD: NEW ‚N‘ TASTYTo, že plošinovky zažívají velký návrat, nám již do-kázal perfektně udělaný Rayman Origins a Legends, a tak se se na obrazovky všech možných herních pří-strojů vrací stará série o podivném mimozemšťanovi, zachraňujícím svůj zotročený národ s pomocí nově nabytých kouzelných schopností. Zatím jde sice jen o první díl série s podtitulem Abe‘s Oddysee obleče-ný do 2.5D kabátu (2D grafika s 3D pozadím), ale i tak je to jistota dobré zábavy a upečených mozkových závitů, kterou by si neměl nechat ujít nikdo, kdo to myslí se herní scénou alespoň trochu vážně.

Platformy: PlayStation Network, Microsoft Windows, OS X, Linux, Wii U, Xbox OneDatum vydání: 23. 7.

RISEN 3: DARK LORDSTřetí díl RPG série od tvůrců slavného Gothicu nás vrací zpátky do zemí, kde mystičtí Titáni vládnou obrovskou silou. Na rozdíl od druhého dílu se ale ne-podíváme za kormidlo pirátské lodě, ale vrátíme se zpátky nohou na suchou zemi, čímž se styl hry vrátí ke středověké tématice prvního dílu. V Dark Lords se vžijeme do kůže válečníka, kterému zlí duchové sebrali duši, a on musí vyhledat dávno zapomenu-té a civilizací vyhnané mágy a přesvědčit je, že svět a hlavně hrdinova duše ještě stojí za záchranu před temnými silami zla.

Platformy: Microsoft Windows, PlayStation 3, Xbox 360Datum vydání: 15. 8.

THE SIMS 4Nejznámější simulátor života (kromě světa tam ven-ku) se vrací se svým čtvrtým dílem, který má být opět lepší, hezčí, zábavnější a realističtější než všechny předchozí díly dohromady. Takže pokud máte pocit, že váš opravdový život je málo opravdový, má špat-né renderování grafiky, nesmyslnou AI vaší přítelkyně nebo nemůžete naplnit progress bar vaší aspirace, není nic lehčího, než si vytvořit druhý (třetí, čtvrtý, to záleží na vás) život ve hře života, zvané The Sims.

Platformy: Microsoft Windows, OS XDatum vydání: 4. 9.

48

ZÁVĚREM

A přece, i přes všechny nástrahy stále přežívá, udržo-ván při smyslech svými obdivovateli a ctiteli v mís-tech vskutku nečekaných: skryt hluboko za neprů-hlednými zdmi firemních sídel či v dalekých krajinách čínských. Z našich končin se ovšem již nadobro vytrá-cí, a tak musí lidstvo nyní čelit podobně nebezpečné, bezmála apokalyptické hrozbě, jakou na počátku milénia byl fenomén Y2K. Celý svět se může zhroutit. A hlavně – legenda odchází, a tak oblast základního softwarového vybavení počítače, které je zavedeno do paměti při jeho startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí, již nikdy nebude jako dřív.

Odpočívej v nehmatatelné části křemíkového nebe v pokoji.

Zdeněk Kasner

Narozen v roce dvoutisícím prvém, sbíral své eXPerience na tomto světě téměř čtrnáct let, než se odebral na věčnou blaženost, odříznut od okolního světa svým vlastním stvořitelem. Podobu této blaže-nosti si vždy nesl s sebou ve svém wallpaperu „Bliss“, zcela jistě netuše, jak osudnou se mu tato nejrozšíře-nější fotografie uplynulé dekády stane.

Za dobu svého pobytu na tomto světě dokázal proniknout takřka kamkoliv – do našich domácností, do škol, do knihoven, do bankomatů... A všude byl přijímán s otevřenou náručí. Vždyť co zvládne vyvo-lat větší emoce a nostalgičtější vzpomínky, nad čím spíše byste dokázali uronit slzu, než nad představou jak z omalovánek vzešlého Průzkumníka Windows, pastelově modrým menu Start nebo nad obrazovkou smrti v trochu odlišném odstínu.

Ponechán napospas zhoubným nákazám, pomalu zmírá. Ztrácí se z očí, náš král, mnohými obdivován, mnohými již zapomenut, však navždy zůstane nehynoucí legendou. Windows XP.

NEKROLOG PRO ODCHÁ-ZEJÍCÍ KUS SOFTWARU

49

ZÁVĚREM

DVOJICE

Dvojice zde představují páry znaků, které mají být spojeny čarou. Tato spojující linie se pohybuje vodorovně nebo svisle a může zatáčet do pravého úhlu. Spojující čáry se nikdy nesmí střetnout a povolená je pouze jedna linie na políčko.

MENSA ÚLOŽKY

Příklad zadání Příklad řešení

Zadání

TEČKY

V tabulce se smějí čísla zapisovat tak, aby se v každém řádku a každém sloupci každá číslice od 1 do 9 vyskytovala právě jednou. Pokud stojí mezi dvěma políčky vyplněné kolečko, musí se číslo v jednom z těchto políček rovnat dvojnásobku čísla v druhém políčku. Pokud je mezi dvěma políčky prázdné kolečko, musí být číslo v jednom z těchto políček o jednu větší než číslo v druhém políčku. Pokud se mezi políčky nic nenachází, neplatí žádné pravidlo.

Příklad zadání Příklad řešení

Zadání

50

ZÁVĚREM

TEST

Otázka č. 1

Otázka č. 3

Otázka č. 2

Otázka č. 4

51

ZÁVĚREM

Autorem vítězného kódu a hrdinou dne se stává Da-vid Rosca, za svou snahu bude odměněn FIŤáckým tričkem. Nechť se o něj přihlásí na PR oddělení.Pro ostatní soutěžechtivé jedince se pokusíme co nejdří-ve připravit další úložku.

Vše dobře dopadlo, bývalý student FITu odevzdal úlohu. Na každý záludný vstup odpověděla správ-ným výstupem a na konci hrdě stálo„All heap blocks were freed – no leaks are possible.”

VYHODNOCENÍ PRO-GRAMOVACÍ ÚLOŽKY

! SPOILER ALERT – ŘEŠENÍ !

Dvojice – řešení

Tečky – řešeníŘešení testu: 1) D 2) C 3) E 4) B

52

Documents

Buď FIT