ABS

LVEN

T

VAE ALMA MATER

Nov prostory na Masarykov univerzit

str. 3

VAE ALMA MATER

Otce genetiky uznaly a dal generace

str. 34

VDA A POZNN

Studenti vymysleli operan systm pro seniory

str. 38

Nejsme polrn dobrodruzi

SETKN S OSOBNOST

ASOPIS PRO ABSOLVENTY MASARYKOVY UNIVERZITY

2011/2012

ABS

LVEN

T

RONK 2011/2012

Spznn volbou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

Masarykovu univerzitu vede nov rektor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2

Novinky z univerzity . . . . . . . . . . . . . . . . . .3

Rozvoj vztah s absolventy . . . . . . . . . . . .9

To vda je dobrodrustv!Rozhovor s Pavlem Prokem . . . . . . . . . . . . . 10

Sraz pilkal na osmdest absolvent lkask fakulty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Jak jsem studoval lkastv . . . . . . . . . . 13

Otisk lkask fakulty nosm stle v srdciRozhovor s Jozefem Rovenskm . . . . . . . . . . 14

O vinohradnch horch a vypitm archivu na Petrov . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Marek Fencl, Vinn kmen . . . . . . . . . . 17

Nezvisl soudce je zkladem demokratickho sttuRozhovor s Ivou Broovou . . . . . . . . . . . . . . . 18

Jak bt spokojen aneb Pohoda z pohledu psychologie . . . . . . . . . . . . . . 20

Univerzitn projekty se prosazuj do praxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

een romsk problematiky?Zat musme u vzdlnRozhovor s Janou Horvthovou . . . . . . . . . . . 22

Mlad lid se stali digitlnmi domorodci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Eitinger peil koncentran tbor. Pak vzkumem pomohl vzm . . . . . . 26

Starec vede katedru a krasobruslae Bezinu k spchmRozhovor s Petrem Starcem . . . . . . . . . . . . . 28

Brnnt senioi zblzka poznali krlovnu Baler . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Univerzity tetho vku v Brn a Lipsku spolupracuj . . . . . . . . . . . . . . 31

Bankrot esku nehroz, ale veejn finance je nutn dt do podkuRozhovor s Richardem Podpierou . . . . . . . . . 32

Otce genetiky uznaly a dal vdeck generace . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Angola je pro m srden zleitost . . 37

Studenti pomhaj seniorm sptelit se s potai . . . . . . . . . . . . . . 38

Publikace z Nakladatelstv Masarykovy univerzity . . . . . . . . . . . . . . 39

Napsali jste nm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

VYDALA: MASARYKOVA UNIVERZITAOdbor vnjch vztah a marketingu RMUTiskov odbor RMU

REDAKN RADA: Markta Soukupov, Petra Polkov, Adla Bdiov VEDOUC REDAKTORKA: Petra PolkovREDAKCE: Martina Fojt, David PovolnPRODUKCE: Adla BdiovJAZYKOV REDAKCE: Svtlana MinkovFOTO NA OBLCE: Ondej SurFOTO: Ondej Sur, Martin Kopek, David Povoln, Petra Polkov, archiv msnku Masarykovy univerzity muni.cz, archiv MU

OBLKA A DESIGN: Pavel JlekGRAF. PRAVA A SAZBA: Jana Pankov, atelir EXACTDESIGNTISK: Tiskrna Helbich, a. s.VYLO v listopadu 2011 v nkladu 6 000 vtisk, neprodejn.KONTAKTY:MASARYKOVA UNIVERZITAerotnovo nm. 9, 601 77 Brnotel.: +420 549 495 054e-mail: absolventi@muni.cz

www.absolventi.muni.cz

Pjemn chvle pi ten asopisu Absolvent Vm peje redakce.

28

18

21

6

3

OBSAH SLA

www.absolventi.muni.cz 1

Spznn volbouvodn slovo rektora

V ervenci letonho roku, v dob, kdy jsem pekonval przdninov pokuen odpo-vat, je se akademik pravideln zmocuje po skonen jarnho semestru, a pipravoval se na pevzet rektorskho adu, pipomnl jsem si mal soukrom vro. Ped ptadvaceti lety jsem promoval na Filozofi ck fakult tehdej- Univerzity Jana Evangelisty Purkyn a pro-dluoval si pobyt na univerzit svm prvnm regulrnm pracovnm pomrem na dobu ur-itou jako hrub nmezdn sla na archeologic-km vzkumu na Pohansku u Beclavi. A mezi zplavou rozpotovch sel, pedpis a strate-gickch pln, v jejich spolenosti jsem trvil leton lto, se mi znovu a znovu vynooval ob-raz univerzity z doby mho studia. Univerzity z dnenho pohledu mal, ba provinn, univer-zity, na n byli zahranin studenti naprostou vjimkou, stejn jako zahranin uitel, uni-verzity, kter se ped nepznivm politickm klimatem doby chrnila uzavrnm do malch soukromch kruh, v nich pevaly intimn ostrovy akademick a intelektuln svobody. A pesto univerzity pekvapiv dobr, alespo v oblastech, kam jsem tehdy jako student do-hldl, univerzity, je navzdory pedchozm poli-tickm represm uchovala mnoh z prvorepub-likov noblesy Masarykovy univerzity a nesla stopy krtkho rozletu let edestch. Ostatn po ronm armdnm intermezzu jsem mohl bhem dalho studia srovnvat relativn svo-bodn brnnsk prosted s mnohem drastitji normalizovanou fakultou praskou.

A v tomto, snad okolnostmi ponkud idea-lizovanm obraze minulosti vystupovaly nej-plastitji vedle mch nejblich ptel a spo-luk tve mch uitel. Nebo univerzita v obklen se vyznaovala mimodnou mrou

kontaktu a blzkost uitel a k. V dobch psn regulace potu pijmanch pipadal na mm oboru dokonce jeden student na jedno-ho uitele, zatmco dnes je to padest student na jednoho uitele na ad fakult univerzity. U proto si pamatuji sv mentory patrn lpe, ne si bude vtina mch student pamatovat mne. Ale navc tu byla ona blzkost, ba jaksi intelek-tuln spiklenectv, je se dostavovalo, jakmile uitel a studenti rozeznali vzjemnou spzn-nost, zaloenou na preferenci intelektuln svo-body ped ideologickou konformitou. Mm to ts t a est, e nkte z mch uitel jsou do-dnes mmi kolegy na univerzit, nkte vak ji bohuel odeli. Mon vak Ti, kte odeli, mohou svm nkdejm studentm prokzat nejvt slubu. Sociologov dvno kaj, e se stvme dosplmi tm, e se na sebe dokeme dvat oima druhch. A vzdlen uitel jsou

Ti, kter meme bez obav z piznn vlastn nejistoty povolat na pomoc tehdy, kdy hled-me sprvnou cestu. Dky pedchoz blzkosti a spznn volbou se meme pokusit podvat se sami na sebe prv jejich oima. To je mo-n cennj pnos univerzity ne dnes tak po-pulrn mra nezamstnanosti absolvent nebo jejich prmrn nstupn mzda. Hlavnm ko-lem rektora je uhjit roli univerzity jako ms-ta setkvn uitel a k i ve svt masovho vzdlvn a obstt tak ped pomyslnm kritic-km pohledem svch uitel.

Mikul Bekrektor Masarykovy univerzity

EDITORIAL

RONK 2011/20122

Masarykovu univerzitu vede nov rektor

Masarykova univerzita (MU) m od zatku z 2011 novho rektora. Stal se jm dosavad-n prorektor pro strategii a vnj vztahy Miku-l Bek, jeho vybral v tajnm hlasovn z pti kandidt akademick sent. Mikul Bek, kte-r povede univerzitu do roku 2015, ve funkci nahradil politologa Petra Fialu, jen stl v ele MU dv funkn obdob od roku 2004 a o post se u podle zkona nemohl znovu uchzet.

Sedmatyicetilet muzikolog Bek psobil jako prorektor pro strategii a vnj vztahy uni-verzity do konce srpna 2011. Krom toho tak vyuoval v stavu hudebn vdy na Filozofi c-k fakult MU, kter v letech 19992004 vedl. Bhem sv kariry psobil tak na Univerzit Karlov, Univerzit Palackho v Olomouci i jako hostujc pedagog na Londnsk univer-zit, byl lenem ady odbornch orgn, jako napklad Evropsk univerzitn asociace. Ve sv vdeck prci se zabv hudebn sociologi, d-jinami novj hudby a hudebn analzou.

Mikule Beka jmenoval do funkce prezi-dent Vclav Klaus. Stal se tak v poad ji ti-atictm rektorem Masarykovy univerzity. Od

pdu totalitnho reimu vedli druhou nejvt eskou univerzitu bohemista Milan Jelnek, fy-zik Eduard Schmidt, informatik Ji Zlatuka a politolog Petr Fiala.

Slavnostn uveden novho rektora do adu se konalo 12. jna 2011 v aule na prvnick fa-kult. Soust obadu byl tradin slib, v nm se nov rektor zavzal hjit vechna prva uni-verzity a dbt na to, aby cel akademick obec plnila sv povinnosti ve prospch univerzity, sttu, ale i vdy a celho lidstva. Pot nsledo-vala inauguran pednka z vdeckho oboru nastupujcho rektora muzikologie.

Historie inaugurace rektora jako nejvznam-njho akademickho obadu sah a k zaloe-n univerzity. Prvn se na MU konala v roce 1920 a vychzela ze zkona o organizaci ad akademickch z roku 1873 a z tehdej praxe Univerzity Karlovy. V 50. letech 20. stolet, kdy se z nejvyho pedstavitele univerzitn spr-vy a samosprvy stal sttn ednk, se forma zmnila. Obad, jak jej znme dnes, byl na MU znovuzaveden v roce 1992 pi inauguraci rek-tora Eduarda Schmidta.

Rektor Mikul Bek sestavil nov tm prorektor

Nov tm tvo est osobnost z rznch fakult univerzity. Ke lenm veden pat tak kvestor a kanclka.

Petr Fiala prorektor pro akade-mick zleitosti

Ivana ern prorektorka pro vzdlvac innost

Ji Nmec prorektor pro zlei-tosti student

Petr Dvok prorektor pro vzkum

Ladislav Janek prorektor pro ekonomiku

Martin Bare prorektor pro rozvoj

Jan Vitula kvestor

Iva Zlatukov kanclka

Slavnostn inaugurace novho rektora se konala 12. jna 2011 v aule na prvnick fakult. Jej soust byl tak tradin rektorsk slib.

VAE ALMA MATER

3www.absolventi.muni.cz

Masarykova univerzita vybuduje centrum informanch technologi

Brno jako evropsk Silicon Valley. Pedsta-va, kter se u zan stvat realitou tak dky Stedoevropskmu technologickmu institutu (CEITEC) i Mezinrodnmu centru klinic-kho vzkumu (ICRC). Tyto dva projekty pi-vedou do Brna vynikajc svtov odbornky. V mezinrodnch tmech obou center budou pracovat tak pikov vdci z Masarykovy univerzity.

CEITEC Masarykovy univerzity, jeho bu-dova bude stt v arelu kampusu v brnnsk mstsk sti Bohunice, se sousted na bdn o iv prod v programech zamench mj. na strukturn biologii, molekulrn medicnu nebo vzkum mozku a lidsk mysli. ICRC se bude orientovat na prevenci, diagnostiku a lbu kar-diovaskulrnch a neurologickch chorob.

Projekt na vybudovn CEITECu schvlila Evropsk komise na zatku ervna 2011. P-jemcem dotace ve vi 5,2 miliardy korun byla Masarykova univerzita, kter projekt pedloi-la spolu s Vysokm uenm technickm a dal-mi brnnskmi univerzitami a vzkumnmi institucemi. Schvlen projektu centra ICRC s dotac 2,4 miliardy korun pak nsledovalo na konci ervna 2011.

Nov Centrum vzdlvn, vzkumu a inova-c v informatice (CERIT) postav Masarykova univerzita do konce roku 2014 v Brn v are-lu fakulty informatiky na Botanick ulici. Dky projektu za vce ne pl miliardy korun z ev-ropskch fond tak ve dvou novch budovch vzniknou napklad modern posluchrny, labo-ratoe i superpotaov centrum.

Dky nejvt sti projektu pibude k fakul-t eln ptipatrov budova s parkovitm, v n

najdou sv msto nov posluchrny, uebny, la-boratoe, kancele, knihovna i modern dato-v centrum. Prostory tto budovy poskytnou zzem i superpotaovmu centru pro zpraco-vn vdeckch dat a souvisejc vzkum v oblas-ti informanch technologi, kter budou moci vyuvat vdci nejen z Masarykovy univerzity, ale i z cel esk republiky a ze zahrani.

Na tuto st pak nave sedmipatrov budo-va A2, kter nabdne zzem podnikatelskmu

inkubtoru a vdecko-technologickmu par-ku. Ty by mly podpoit spoluprci univerzity a prmyslu na vvoji novch technologi, po-skytnout prostory i odborn poradenstv za-najcm fi rmm a rozvinout dal spoluprci vdc, student a fi rem na spolench vzkum-nch tmatech a projektech.

Projekty za miliardy pilkaj do Brna svtovou vdu

Arel fakulty na Botanick ulici zsk eln ptipatrovou budovu, k n se pistav nov sedmipatrov kdlo.

VAE ALMA MATER

RONK 2011/20124

PEMYSL VESEL stavebn a inenrsk innost s. r. o.se sdlem Prakova 60, 619 00 Brno

inenrsk st vetn ppojek

stavby pozemnho a prmyslovho stavitelstv

istrny odpadnch vod, vodojemy, pravny vod

komunikace a zpevnn plochy

chodnky, hit, pravy tern, zemn prce

zkouky vodotsnosti kanalizanch potrub

prohldky kanalizanho potrub prmyslovou kamerou

tepeln rozvody, kolektory

oprava vtluk, rh po pekopech a povrchovho pokozen kryt vozovek strojem PATCHMATIC

vrtn souprava pro kanalizan ppojky

pokldka ivinch sms na komunikacch

vroba a prodej betonovch sms

www.premyslvesely.cz

Pavilony Fakulty sportovnch studi Masarykovy univerzity Odbavovac hala letit Brno Tuany

OV Nm nad Oslavou Rekonstrukce Moravskho nmst Brno Cyklostezka Katanov

PROVDME TYTO STAVEBN INNOSTI:

HLAVN PARTNER UNIVERZITY

5www.absolventi.muni.cz

Jezuitsk kolej v Teli

Objekt jezuitsk koleje, v nm se nach-z Univerzitn centrum Tel, pochz ze 17. stolet a ve mst je druhm nejvtm komplexem budov, hned po zmeckm arelu. Masarykova univerzita jej zskala v roce 2002, kdy v nm zahjila prvn vzdlvac aktivity.

Nov zrekonstruovan univerzitn centrum otevela Masarykova univerzita v Teli. Arel slou nejen univerzit pro vuku a pod-n konferenc. irok veejnosti nabz mst-nosti pro semine, kurzy i spoleensk akce. V prostorch bval jezuitsk koleje, kter se nachz pmo v centru msta, jen pr metr od hlavnho nmst zapsanho do seznamu UNESCO, najdete 600 mst v modern vy-bavench slech a uebnch, ubytovn nabd-nou dv destky opravench pokoj.

Vce na: www.telc.muni.cz

Univerzitn centrum v Teli nabz kolic prostory i ubytovn

Kne z Lichtentejna debatoval se studenty na filozofick fakult

Kne Jan Adam II. z Lichtentejna se pi sv nvtv Masarykovy univerzity seel nejen s jejmi pedstaviteli a vdci histo-rickho stavu na fi lozofi ck fakult, ale debatoval i se studenty nad svou novou knihou Stt ve tetm tiscilet. V n se-znamuje tene s histori a problmy souasnho sttu a navrhuje zmny cho-vn sttu, kter by mly nastat, aby plnil svoje koly i v novm tiscilet. Zsluhy Jana Adama II. pi rozvoji esko-lichten-tejnskch vztah ocenil rektor Velkou zlatou medail Masarykovy univerzity, kterou kne pevzal po diskusi se stu-denty v aule fi lozofi ck fakulty.

Nstupn platy absol-vent MU se zvily

O jedenct procent oproti roku 2010 vzrostla prmrn hrub mzda, kterou absolventi Masarykovy univerzity dostali pi nstupu do zamstnn. Jejich plat tak dosahuje bezmla 23 tisc korun. Vyply-nulo to z vzkumu mezi vce ne tiscov-kou erstvch absolvent magisterskho prezennho studia na MU, realizovan-ho v roce 2011.

Oproti loskmu roku se zvil poet absolvent, kte by chtli vycestovat za prac do zahrani: vtinou jde o absol-venty fakulty informatiky a ekonomic-ko-sprvn fakulty. Pevaujc motivac nebyly na rozdl od minulch let vy- vdlky. Vyhldka lepho fi nannho ohodnocen motivovala k odchodu pou-ze mlad lkae, ostatn vedly k vahm o odchodu do zahrani jin pohnutky, jako napklad touha po poznn, rozv-jen jazykovch dovednost nebo zskn zahraninch zkuenost.

Przkum Ukonen studia na Ma-sarykov univerzit Ohldnut a per-spektiva provd odbornci z Ekonomic-ko-sprvn fakulty MU ji od roku 1994. Ve uvedenho dotaznkovho eten se v ervnu a ervenci 2011 zastnilo 1150 erstvch absolvent magisterskho stu-dia, kte tvo piblin 51,5 % z celko-vho potu absolvent univerzity. Kom-pletn znn zprvy je dostupn na www.online.muni.cz.

VAE ALMA MATER

RONK 2011/20126

Univerzita zskala z evropskch fond penze na opravu fi lozofi ck fakulty

Masarykova univerzita uspla s projektem Centrum podpory humanitnch vd CAR-LA, jeho soust je tak rekonstrukce dlou-hodob nevyhovujcch prostor fi lozofi ck fakulty. Na projekt byla vylenna stka ze Strukturlnch fond EU a sttnho rozpotu celkem ve vi 571 milion korun. Realizace projektu odstartovala na podzim 2011.

Klovou soust rekonstrukce bude zbou-rn tzv. traktu B2, kter se nachz v arelu fa-kulty v ulici Arna Novka, a stavba nov budovy na stejnm mst. Ta bude mt est nadzemnch a dv suternn podla, v nich bude umstno podzemn parkovn a depozit knih propoje-n se stvajc fakultn knihovnou. Plnuje se i rekonstrukce sousednch budov A a B1, nov een vstupu a prava ndvo.

Budovy A a B1 byly postaveny v letech 187172 a 1905 pro mstsk sirotinec. Fa-kulta je zaala postupn vyuvat v letech 19191923 a od t doby nebyly kompletn re-konstruovny. Objekt B2 byl postaven v roce 1922 jako doasn stavba a ml bt do deseti let nahrazen novou budovou. Nakonec ale fa-kult slouil a do lta 2009, kdy musel bt kvli naruen statice uzaven.

Hlavn st rekonstrukce bude spovat v posta-ven nov estipatrov budovy v arelu Filozofi ck fakulty MU na ulici Arna Novka.

Plnuje se tak nov een vstupu do arelu fakulty a prava ndvo.

VAE ALMA MATER

MASARYKOVA UNIVERZITAEKONOMICKO-SPRVN FAKULTA

20 let od zaloen19912011

www.absolventi.muni.cz 7

Nejvy ocenn prezidenta republiky, Zlatou plaketu, obdrel Petr Fiala, bval rektor Ma-sarykovy univerzity. Na Praskm hrad mu ji pedal Vclav Klaus u pleitosti konce jeho druhho funknho obdob na pozici rektora Masarykovy univerzity.

Zlatou plaketou prezident vyznamenv v-znan osobnosti eskho kulturnho a spole-enskho ivota, kter podle nj vynikaj ve svm oboru a jsou uznvanmi odbornky v cel spo-lenosti. Fiala je prvnm rektorem vysok koly, kter od prezidenta toto ocenn zskal. Pede-vm oceuji, e pi svch vrcholnch akademic-kch funkcch sv nzory na aktuln problmy ve spolenosti jasn a zeteln prezentujete i ve veejnch diskusch a v neposledn ad i to, e mte sv nzory podloeny hlubokmi argu-mentanmi zklady, napsal prezident v dopise

Fialovi k udlen Zlat plakety. Souasn prezi-dent ocenil i Fialovu vdeckou prci.

Politolog Fiala byl do ela Masarykovy uni-verzity zvolen v devtaticeti letech v roce 2004 a stal se tak nejmladm rektorem v novodob historii eskho vysokho kolstv. Bhem sv-ho psoben na postu rektora zastval tak adu funkc, mj. byl pedsedou esk konference rektor, lenem Akreditan komise, vldn Rady pro vzkum, vvoj a inovace i Rady sta-vu pro studium totalitnch reim.

Ve sv odborn prci se zabv pedevm srovnvac politologi a evropskou politikou. Je autorem nebo spoluautorem 14 monografi a vce ne 150 odbornch studi publikovanch v ad zem. V souasnosti psob na pozici prorektora Masarykovy univerzity pro akade-mick zleitosti.

Petr Fiala pevzal Zlatou plaketu prezidenta republiky

Foto

: Mic

hal K

al

ek, M

edia

fax

Na katede psycho-logie vznikne cvin poradensk centrum

Budouc psychologov si vyzkou komu-nikaci s klienty ji bhem studia. Umon to nov Centrum pro poradenskou, per-sonln a diagnostickou praxi, kter vzni-k na Fakult socilnch studi Masary-kovy univerzity. Dky projektu by mli bt absolventi psychologie lpe piprave-ni napklad na komunikaci s pacienty ve zdravotnictv nebo na koln psychologii.

Experti budou studenty vst tak pi praxch v oblasti internetovho po-radenstv. V rmci centra toti vznikne i webov platforma pro klientsk dota-zy. Soust projektu je i nov sada kur-z zamench na praktick dovednosti, praxe u zamstnavatel a dal inovace, je maj zvit konkurenceschopnost ab-solvent na trhu prce.

Fakulta oslavila 20. vro srazem absolvent

Ekonomicko-sprvn fakulta Masaryko-vy univerzity (ESF) oslavila v roce 2011 20 let od svho vzniku. Pro sv absolventy uspodala setkn, kter provzely ped-nky, prohldky prostor, slavnostn raut i hudebn program. U pleitosti vro vy-dala ESF tak publikaci o sv historii, kter je voln ke staen na webovch strnkch: is.muni.cz/do/econ/soubory/pr/20let.pdf

Biologov dostanou nov budovy

tyi nov postaven pavilony v kampusu pro vuku a vzkum biologickch obor by u v roce 2013 mlo vyuvat na 1000 stu-dent a vce ne 250 stlch zamstnanc stavu experimentln biologie a stavu bo-taniky a zoologie Prodovdeck fakulty Ma-sarykovy univerzity, kter dosud sdlily v pro-vizornch prostorch.

Ve tech pavilonech se budou nachzet laboratoe a uebny pro praktickou vuku s kapacitou od 20 do 50 student. Soust vstavby bude i experimentln sklenk a za-hrada pro poteby vzkumu botanik a fyzio-log rostlin. Do novch prostor odpovdaj-cch nejpsnjm kritrim pro sbrky bude pesthovn tak univerzitn herb, jen je se 650 tisci polokami tet nejvt v es-k republice. Technicky nejnronj bude stavba tvrtho pavilonu. Cel dv patra jsou v nm koncipovna jako tzv. steriln prostory

pro eskou sbrku mikroorganism, kte-r zajiuje uchovvn bakterilnch kultur. Dal dv patra, tak se zvltnm reimem, jsou urena pro pracovn skupinu mikrobio-log a molekulrnch biolog.

VAE ALMA MATER

8 RONK 2011/2012

Studium na vysok kole usnadn handicapova-nm nov aplikace pro prci s multimedilnmi studijnmi materily soubn v textov, zvu-kov i video podob. Pprava tzv. hybridn kni-hy dostupn on-line je jednou ze soust nov-ho projektu Stediska pro pomoc studentm se specifi ckmi nroky Masarykovy univerzity.

Dky dotaci budou zamstnanci stedis-ka systematicky sledovat elektronick uebn materily publikovan v Informanm syst-mu Masarykovy univerzity a pevdt je do podoby pstupn zejmna nevidomm, ale

i dalm handicapovanm studentm. Specil-n dispeink, jeho kolem je pevod vech studijnch materil na Masarykov univerzi-t do rznch formt, se bude zabvat tak digitalizac titnch publikac a jejich reedi-c ve formtu hybridn knihy. Ta vedle sebe nabdne elektronick text pstupn tekm obrazovky, jeho podobu tenou pirozenm lidskm hlasem a ppadn tak verzi ve zna-kovm jazyce. Projekt umon stedisku Teire-sis vyvjet rovn celosttn katalog knihoven se zdroji pro nevidom.

Zkvalitnn praktick vuky ve studijnm obo-ru Veobecn sestra je clem novho projektu Lkask fakulty Masarykovy univerzity. Do-shnout vtho provzn s prax chce lkask fakulta u spoluprac s Fakultn nemocnic Brno, zejmna zapojenm zkuench veobec-nch sester do odborn oetovatelsk praxe.

Postupn oslovujeme klinick pracovit, kde by studentky oboru Veobecn sestra moh-ly nov vykonvat odbornou praxi. Prbn tak vybrme zkuen sestry, kter se stanou je-jich mentorkami oetovatelsk praxe, popisu-je ppravy eitelka projektu Petra Juenkov.

Studentky oboru mus bhem svho tlet-ho studia absolvovat 2300 hodin odborn pra-xe v klinickch podmnkch zdravotnickho zazen. Mentorky, jimi budou zkuen sestry,

studentkm usnadn vhled do fungovn jed-notlivch pracovi, nabdnou odborn rady v oetovatelsk praxi a povzbud je v kritickch situacch a ve studijnch aktivitch.

Nov studijn smr Rozhod kolektivnch sport otevela Fakulta sportovnch studi Ma-sarykovy univerzity pro zjemce o kariru pro-fesionlnch rozhodch. V prvn etap se za-m na vzdlvn fotbalovch a hokejovch rozhodch. Jde o uniktn poin, nikde v es-k republice ani Evrop nen mon podobn smr studovat. Fakulta tak reaguje na nedo-statek kvalifi kovanch rozhodch i na jejich tolik diskutovanou profesn rove. Rozhod- kolektivnch sport dosud v esku nemli, na rozdl napklad od trenr, monost zskat ucelen vzdln souasn s poadovanm stu-diem obecnch a odbornch pedmt.

Zjemci o historii mohou nov studovat crkevn djinyNovou studijn specializaci zamenou na crkevn djiny otevel Historick stav Filozofi ck fakulty Masarykovy univerzi-ty. Vzkum crkevnch djin se doposud v esk republice zpravidla realizoval na teologickch fakultch. Dky nov spe-cializaci na fi lozofi ck fakult se tak na n sousted i pozornost profesionlnch historik.

Studenti se nebudou muset zamo-vat jen na jednu historickou epochu, ale budou se moci tmatu nboenstv vno-vat prezov od stedovku a po sou-asnost. Historick stav tm reaguje i na to, e rzn formy nboenskch projev v dnench spolenostech neodumraj, jak se dve pedpokldalo, ale naopak rostou.

Mli bychom se pokusit porozumt napklad tomu, jak postaven mlo kesanstv v Evrop v minulch staletch a jak mlo vztah k jinm nboenstvm to nm umon hledat orientaci i v sou-asnch problmech, uvedl profesor Ji Hanu z Historickho stavu FF MU.

Stbla ozdobila univerzitn kampusGalerie pod irm nebem vznik v kampu-su Masarykovy univerzity v Brn Bohuni-cch. Po dlech Luke Rittsteina, Dalibo-ra Chatrnho i Vladimra Preclka rektor slavnostn odhalil dal sochu. Tentokrt jde o pohyblivou plastiku umleckho ko-ve Pavla Tasovskho, je ozdobila travna-t vrek ped fakultou sportovnch studi a stala se tak prvn sochou, kter stoj v se-vern sti kampusu.

Sm autor uvedl, e socha je vrazn inspirovna prodou. Jak ji sm nzev napovd, pedstavuje stbla trvy, kter se stejn jako jejich pedloha voln pohy-buj pi poryvu vtru. Objekt byl vytvoe-n speciln pro univerzitn kampus a m podle autora vytvoit dynamick kontrast k budovm v arelu.

Fakulta sportovnch studi zane vzdlvat rozhod

Budouc veobecn sestry se zapoj do odborn oetovatelsk pe

Hybridn kniha zpstupn handicapo vanm studijn materily

Ilustran foto: www.sxc.hu

VAE ALMA MATER

Ilust

ran

fot

o: J

D L

asic

a.

www.absolventi.muni.cz 9

NEWSLETTER

Posledn novinky z univerzity, informace o no-vch vdeckch objevech i pozvnky na zajmav akce pin pravideln Newsletter. Pejete-li si jej dostvat do va e-mailov schrnky, zaregistruj-te se do Absolventsk st Masarykovy univerzity na www.absolventi.muni.cz anebo nm jen polete e-mail na adresu absolventi@rect.muni.cz

ABSOLVENTSK S

Spojte se kdykoli, kdekoli a odkudkoli se svmi n-kdejmi spoluky i svou alma mater prostednic-tvm elektronick Absolventsk st, agendy v In-formanm systmu Masarykovy univerzity uren prv pro vs. V rmci Absolventsk st mete ne-jen vyhledvat bval spoluky, ale i plnovat spo-len setkn, sdlet fotografi e, diskutovat na rzn tmata, blogovat, uschovvat soubory, sledovat Vvsku, kde se zveejuj ak-tuality z dn na univerzit, pozvnky na sportovn a kulturn akce podan univerzitou, fakultami i samotnmi uivateli.

WWW.ABSOLVENTI.MUNI.CZ

Webov strnky pro absolventy nab-zej aktuln informace a archiv dosud vydanch materil pro absolventy. Nechyb na nich monost zanechat vzkaz pro sv spoluky nebo se po-dvat na fotografi e z akc. I prosted-nictvm tchto strnek nm na sebe mete poskytnout kontakt kliknte na odkaz Dejte o sob vdt.

ABSOLVENTSK PRZKUMY

Masarykova univerzita kontinuln sleduje uplatnn svch absolvent v praxi a zjiuje jejich nzory na kva-litu poskytnutho vzdln. Zskvn zptn vazby od absolvent se dje prostednictvm dvou pravideln reali-zovanch przkum Ukonen studia na MU Ohldnut a perspektiva a Uplatnn absolvent MU v praxi. Przkumy najdete na univerzitnm webu.

ROZHOVORY S ABSOLVENTY

Pette si rozhovory s absolventy Masarykovy univerzity, kter pravidel-n pin msnk MUNI.CZ a nov Zpravodajsk portl.

FACEBOOK

Pokud jste pznivcem novch mdi, podvejte se na Facebook a state se fanoukem strnky Absolventi Masarykovy univerzity.

Rozvoj vztah s absolventy

www.muni.cz/general/evaluation/graduates

online.muni.cz

www.absolventi.muni.cz

www.facebook.com/absolventi.mu

is.muni.cz/absolventi

VAE ALMA MATER

10 RONK 2011/2012

Nejsme polrn dobrodruzi.

To vda je dobrodrustv!Kdy Pavel Proek vystudoval Prodovdeckou fakultu MU, ani ve snu ho nenapadlo, e pro tut univerzitu pekon o mnoho let pozdji jeden z velkch vdeckch meznk. Postaral se o to, aby zskala svou vlastn polrn stanici v Antarktid, kam kad rok jezd bdat et i zahranin vdci nejrznjho zamen. Profesor Proek, kter je znmm klimatologem, vak upozoru-je, e nejde o dn klukovsk dobrodrustv.

SETKN S OSOBNOST

www.absolventi.muni.cz 11

Vy pr nemte rd, kdy se o vs k, e jste polrnk.Je velk rozdl mezi lovkem, kter vdecky pracuje v oblasti pl, a polrnkem. Polrnk mi splv se jmny jako Nansen, Amundsen nebo Shackleton tedy s velikny, kte obje-vovali pro lidstvo Arktidu a Antarktidu. Dnes toto oznaen rd pouv kad rdoby dob-rodruh, kter se za velk penze nech helikop-trou dopravit 120 kilometr od severnho plu a zbytek dojde s ozbrojenm doprovo-dem. Je to vce projev nabubelosti a nedostat-ku pokory lid ne touha po poznn a j se s tm neztotouji. My jsme nikdy netouili po tom, dlat ze sebe hrdiny, jsme vdci a ve-deme k tomu i studenty.

Trocha t touhy po dobrodrustv za tm ale mus btTo vda je dobrodrustv! Ano, pracujeme v extrmnch podmnkch, spme pod sta-nem a meme v nm teba na pt dn uvz-nout kvli blizardu, ale my to nevyhledv-me. Podstupujeme riziko v me rozumn a potebn pro een naeho vdeckho z-mru. rove nebezpe mus na na stani-ci vdy posoudit vedouc expedice, kter m dostatek zkuenost a rozhodujc prvo hod-notit podmnky pro vdeckou prci. Ten je tm prvnm po bohu, kter povoluje, i za-mt prci v ternu.

Pro jste si vybrali prv Antarktidu?Zanali jsme v Arktid. Tam jsme se tak -kajc nauili emeslu. Po nkolika sezonch nm ale dolo, e s nabytmi znalostmi by-chom mohli jt dl, a u ani nevm jak, ale napadlo ns vydat se do Antarktidy. spn jsme zadali o grant a domluvili se s Polky, kte ji tehdy mli svoji antarktickou stanici 16 let v provozu, e na n meme pracovat. Nae tma zaalo postupn bobtnat, ke kli-matologii se pidala ekofyziologie rostlin, ge-omorfologie, algologie a dal vdn discipl-ny. Kdy se pak blil konec tletho grantu, zaala ns tlait otzka, co a jak dl.

Tehdy vs napadlo zaloit vlastn polrn stanici?Prakticky jsme si vyzkoueli, e jezdit k n-komu jinmu dlouhodob nejde. Muste se pizpsobovat odlinmu reimu provozu ciz stanice, a to va prci vyhovuje nebo ne, a i z jinch hl pohledu jsme konstatovali, e ns takov nvtvn reim dost omezu-je. Pili jsme tedy na mylenku postavit si stanici sami. A dodaten mi dolo, co to obn, a tisckrt jsem se tloukl do hlavy, jak m to vbec mohlo napadnout. On ns toti popravd k t mylence vyprovokoval jeden anglick biolog, kter v rznch stech An-tarktidy i Arktidy strvil 40 let svho odbor-nho ivota.

V em je pro vs jako klimatologa Antark-tida zajmav. k se o n, e m vznam-n vliv na klima cel planety.Klimatick systm funguje v mtku cel na planety. Zatmco v rovnkovch oblastech je v ocenech, atmosfe i na pevninch peby-tek energie, v polrnch je j nedostatek. Mus zde tedy fungovat jej vmna. Jinak by se rovnkov oblasti pehvaly a polrn ochla-zovaly. Jednm z posln klimatolog je ten-to mechanismus energetick vmny a jejch dsledk klimatu sledovat. My se zam-ujeme na specifi tj problmy: jednak na zmny zalednn mench ledovcovch ploch v souvislosti s asovou promnlivost klimatu. Pak tak na vlivy oznov dry a vlastnost atmosfry na reim UV zen a na vegeta-n mikroklima. A zabvme se i modelovnm dsledk potencilnho oteplovn na rostlin-n spoleenstva

Tma globlnho oteplovn dnes perostlo v politick problm. Jak vy se k tomuto tmatu stavte?Nen moc k emu se stavt. Proces globln-ho oteplovn skuten probh. To je fakt, kter je doloen v serioznch a dostaten dlouhch klimatickch adch. Je pravda, e v nkterch stech Zem neprobh otep-lovn vbec, v nkterch dochz dokonce k stenmu ochlazovn a jin se naopak velmi vrazn otepluj teba velk plochy subpolrnch oblast na severn polokou-li nebo n prostor v Antarktid, tedy ob-last Antarktickho poloostrova. Tam dochz k jednomu z nejvtch oteplen za posled-nch 50 let. Jde vak o proces, kter je dlou-hodob a velmi nepravideln.

Ned se tedy ct, e by pibval njak pomysln stupnek kad rok.Vbec ne. Lt to samozejm nahoru a dol. Teprve a z dlouh ady statisticky utd-nch dat uvidte, e k oteplovn doch-z. Bohuel nevme, do jak mry jsou jeho piny pirozen a do jak antropogenn podmnn.

Mte pochyby o tom, e jde o vsledek lidskho psoben?Pro to neexistuj dn dkazy. Na Zemi u bylo v geologick minulosti vrazn tepleji ne dnes. A oteplen se vyskytlo i v historick mi-nulosti. Teba na pelomu prvnho a druhho tiscilet, kdy Vikingov osidlovali zelenajc se Grnsko. Znme tak nsledujc malou dobu ledovou, kter trvala 300 let. Takov zmny tady vdycky byly. Co dnes ale specialisty lek, je rychlost oteplovn. Od toho je krtk cesta k vaze, e za tm stoj lovk. Nikdo vm ale nedoke zodpovdn vyslit, jak podl na tomto procesu lidsk spolenost skuten m.

Pedstavoval jste si u po studiu, e bu-dete jezdit za vzkumem do polrnch oblast?To vbec ne. Tahle oblast m zaala pitaho-vat a na zatku 70. let, kdy jsem byl na ro-n sti ve vcarsku. Dodnes nevm, jak jsem se tam vlastn dostal, protoe u bela nor-malizace a j jsem nebyl zrovna erven pole-pen. Na ministerstvu se stal asi njak omyl. Ve vcarsku jsem pracoval na geografi ckm stavu na ETH v Curychu. V t dob praco-vali na glacioklimatologickm projektu, kter eili v kanadsk Arktid a v Grnsku. Rok jsem k tomu piichval, studoval jejich pub-likace a jednou za mnou piel vedouc stavu a zeptal se m, jestli bych nechtl jet na rok do Grnska.

Jak to dopadlo?Bohuel to nevylo. ekl jsem samozejm hned, e bych jel. On byl ochoten ve zadit, prodlouit mi studijn pobyt, i penze by se-hnal, ale tm to cel skonilo. Z domova piel dopis podepsan fakultnmi funkcioni, e to nepipad v vahu, e hroz emigrace. M emigrace v Grnsku! (smje se) V prvn chvli jsem se s tm tko srovnval, a dokonce jsem o emigraci pemlel, ale ml jsem tady doma u enu a malou dcerku a nelo to.

Pedpokldm ale, e to u ve vs dosta-ten rozproudilo dal zjem o polrn oblasti.Ano. Pr let bylo ticho, ale pak se ozvali Po-lci z Vratislavi, kte mli univerzitn stanici na picberkch. Protoe vdli o naich v-zkumech, pizvali ns na svoji expedici v roce 1985. Samozejm to nebylo bez komplika-c pece jen to bylo zem kapitalistickho sttu a co ten Proek tam. Zachrnila m in-formace, e se tam spolupracuje se sovtskmi vdci, co se navc nakonec skuten stalo. Od t doby jsme do polrnch oblast zaali jezdit pravidelnji.

Lkaj vs polrn oblasti i soukrom?Lkaj, ale nejezdm tam, protoe tam nechce jezdit moje ena. Ta je teplomiln. Dlum si podn jet Skandinvii a Aljaku, ale to a nkdy a bude as.

Dovedete si pedstavit, e byste pestal jezdit do ternu?as je neprosn, vm, e jednou zaklepe na dvee a ekne, e u ne. U te jsem troku omezen, protoe jsem prodlal operaci kyeln-ho kloubu. Pestoe to dopadlo skvle, v ternu ji nepodm vkon, na kter jsem byl zvykl. Musm kolegy upozorovat, aby trochu ubra-li a mysleli na to, e mi nen ticet a e mm titanovou nohu. Je dobr znt svoje monosti. Amundsen si to neuvdomil, a jak dopadl.

Text: David Povoln

SETKN S OSOBNOST

RONK 2011/2012

Vem je kolem sedmdestky, ale vypadaj mnohem mlad. Vtina z nich je stle velmi aktivn, pra-cuje, bd nebo si jen tak uv ivota. Spojuje je studium na Lkask fakult Masarykovy univer-zity, tehdy jet Univerzity Jana Evangelisty Pur-kyn v Brn, a promoce v roce 1966. Na leton jubilejn 45. sraz, kter uspodal se spoluakou Miroslavou Sochorovou jako ji tradin praktic-k lka, spisovatel a socha Ji Dolina, pijelo vce ne osmdest lka z eska i ze zahrani.

Bhem studi na sebe moc asto nenarazili, nkdy se znali jen od vidn. Od absolutoria se ale pravideln setkvaj. Nejdve kadch deset, posledn roky u co pt let. A rdi. Obzvl-t po rozdlen naich dvou republik jsme zjis-tili, e k sob mme se Slovky ble, ne jsme si mysleli, a e se moc rdi vdme, k organiz-tor Ji Dolina a spoluorganiztorka Miroslava Sochorov dodv: Rozprchli jsme se do cel-ho svta, a tak jsou vdycky vichni zvdav, jak Brno zkrsnlo po srazu si tady pobudou jet dva ti dny a prohldnou si, co je novho.

Na Brno a, jak k Ji Dolina, asy stbr-nho vtru maj pjemn vzpomnky vichni. A tak nen vjimkou, e se potkvaj i astji.

Byli jsme opravdu dobr kolektiv, take se moc rdi potkvme i jindy. Kdy nhodou nkdo z ns pijede do Brna, tak se obvolvme a ud-lme si men soukrom setkn, vzpomn kardioloka Anna talmachov, kter pracuje na intern ambulanci v Ruomberku.

Sraz provz tak exkurze teba do univer-zitnho kampusu v Bohunicch nebo odborn program jako napklad pednky.

Pipravila: Petra Polkov

1. Jak vzpomnte na studia na Masarykov univerzit?

2. Kam jste smovali po promocch?

Dorothea Lange, Berln1. Byla jsem jednou z prvnch nmeckch studentek po vlce. Za-nala jsem v roce 1960, nebylo to zas tak dlouho po vlce, ale pesto se lidi ke mn chovali ptelsky. Univerzita byla nron,

ale dobr. V Brn jsem byla velmi rda, je to krsn msto. Bydlela jsem na kolejch Tvrdho, tak jsem se tam byla dnes s man-elem podvat. Nkter msta i po tch le-tech pod poznvm.

2. Dnes dlm veobecn lkastv v Berln.

Jiri K. Lukas, Lincoln, Nebraska, USA / Znojmo1. Vzpomnm moc rd na veker profesory. Vdycky jsem chtl dlat gynekologii, take ve ko-le jsem se tak orientoval. Studium probhalo tak, e jsme nejdv 2,5 roku

studovali propedeutiku, byli jsme vlastn zdravotn sestry, i kdy nae vuka byla de-tailnj ne jejich, pesto jsme se uili brt krev, cel lto jsme pracovali v nemocnici.

mrtnost student na fakult byla tehdy velmi vysok, a tak kdy byli nkte ko-legov vyhozeni, ml stt aspo sestiky a sestiky. Pozdji se mi to vechno hodi-lo. Spousta chirurg, kter jsem pak potkal, teba neumla zavst jehlu do ly, a s tm jsme nemli po thle vuce problm.

2. U ve kole jsem ml naplnovno, e odjedu pry z eskoslovenska. Take po promoci jsem se dostal do Valtic a tam jsem si pomalu dval dohromady pln, jak se dostat pry. Zmizel jsem asi rok po promoci za strkem do Rakouska, kter tam byl farem. Nakonec jsem se dostal do Ameriky. Zatky v USA byly hrozn tk nejhor byl jazyk, uml jsem sice vborn nmecky, ale to mi moc nepo-mohlo, musel jsem se zat uit angliti-nu, navc odbornou. Nakonec jsem si po vech zkoukch a kolekch dodlal spe-cializaci v gynekologii. Jinak ale to odbor-n, co jsem se nauil u ns na univerzit, mi bohat stailo. et doktoi maj ve Sttech velmi dobr jmno.

Pipravila: Petra Polkov

Sraz pilkal na osmdest absolvent lkask fakulty

Na letonm srazu po 45 letech od promoce, kter se konal v brnnskm hotelu Continental, se setkalo na osmdest absolvent lkask fakulty.

Fotografi e LF MU z 60. let 20. stolet;dobov fotografi e bysty E. Babka

umstn ped LF MU

VAE ALMA MATER

www.absolventi.muni.cz 13

Jak jsem studoval lkastvPrvn ti roky jsem studoval pi zamstnn bylo ns ticet est. Tyto ti roky prce a stu-dia vak vydrelo jen est poslucha, kte ne-odpadli nebo nepestoupili na denn studium. Se zamstnnm to bylo velmi rznorod. Dv

dvky pracovaly v uklzec et ve fakultn ne-mocnici. Dostaly kbelk a hl s dlouhm he-bkem a chodily po cel Svat Ann a napicho-valy odpadky. Po pl roce to ob vzdaly. Dal kolega ml znmosti, a tak opraoval v Muzeu msta Brna mamuty a jeskynn medvdy. Ti jsme pracovali u nemocninch zzenc, nko-lik dvat dlalo uklzeky na oddlench.

V dob naich studi medicny, tedy na za-tku 60. let, zde k naemu velkmu ts t ped-nela ada vynikajcch profesor, kte byli z-rove i vraznmi osobnostmi. Vzpomenu jen nkter z nich pan profesor Oktavin Wagner, nesmrn hodn lovk. Nosil velk klobouk, kter uctiv smekal, kdy jsme jej potkvali ve mst, vdy se mile usml, pomalu si jej nasa-zoval zpt na hlavu a dlouze ns jet vyprovzel pohledem. Rdi jsme jej zdravili. Nebo profe-sor Karel lbek, systematik, psn, ale vbor-n profesor anatomie, profesor Karel Mazanec z histologie a embryologie, jeho pednky byly fantastick a zajmav, asto je doprov-zel kresbami na tabuli, nkdy dokonce obou-ru a v barv. Dle profesor vejda z patologie,

rovn vynikajc pedagog i osobnost. Z klinic-kch obor rdi na svch setknch vzpomn-me na prof. Podlahu, doc. Kylina na jeho eskamotrsk pednky, na prof. Miloe tejfu, prof. Miloe Uhle, prof. Hladkho, prof. Na-

vrtila, prof. Uhra, prof. Hloubala a dal v-born pedagogy. V poslednch semestrech si n krouek obzvl oblbil doc. Duana Mrkose. Mli jsme jej tak rdi, e s nmi absolvoval ne-jen oslavu sttnice z interny, ale byl pravideln zvn i na oslavy dalch sttnic.

()

Odpoledne jsme mvali praktika z teoretickch pedmt. Ve spojitosti s tm se nabz histor-ky z anatomie. Jednou jsme s kolegou Josefem Omerou nechtn pezli n. radialis podln, take se roztpil. Zavolali jsme asistenta Kor-biku, kter pedloen materil posoudil jako vzcnou duplikaturu nervu, a zavolal profesora lbka. Ten se dostavil, chvli si nerv prohlel a pak zklaman pronesl: J si, pane Korbiko, zoufm. Medici to jenom roztpili pi prepa-raci, a dn duplikatura tu nen.

Pan profesor za nmi chodil asto, protoe st-le nevil, e anatomii u rigorza zvldneme. Jed-nou nm sm demonstroval pitvu vnitnho ucha v obvan kosti skaln. Pinesl si potebn nstroje,

vdy nco odpitval a udlal dal ezy v kosti skal-n. Pitva trvala dv a pl hodiny, po jejm skone-n jsme jet celou ltku zopakovali a pan profesor ml pocit, e celou vc probral opravdu dkladn. Na zvr se pro podek zeptal, zda nkdo pote-

buje jet nco vysvtlit. Pihlsila se Ruska Ljuba Antoniadu Iljanok, lenka Komsomolu, a dotza-la se svou eskorutinou: A tavri profesor, kd ja njdu tu kost sklni? Ven, u dv a pl ho-diny ji tady pitvm! odvtil profesor, vztekle sekl s nstrojem a rychle odeel. Bylo zsluhou i tto posluchaky, e pt rok udlala zkouku z ana-tomie na prvn termn sotva polovina z ns. Tato posluchaka mla vbec svrzn metody. U dal-ch zkouek, vdy kdy se schylovalo k vyhazovu, se s oblibou ohnla svm lenstvm v Komso-molu a pslunou legitimac. Dky tomu studia na fakult dokonila, doba byla takov. Staila potom jet pivtat osvoboditelsk vojska v ede-stm osmm a napsat nkolik udn a informa-nch dopis. Pak byla nats t pijata na psychiat-rii, kde j byl poslze navren odchod do plnho invalidnho dchodu.

Ti lta studia pi zamstnn rychle utek-la a dal ronk jsem ji studoval jako dn student. Dochzel jsem poctiv na pednky a povaoval si studentskho ivota.

z knihy Jiho Doliny Medicnsk vzpomnn

redakn zkrceno

MUDr. Ji Dolina

absolvoval Lkaskou fakultu Masarykovy univerzity v roce 1966. Pvodn byl pijat na veern studium, kter na pechodnou dobu na tehdej Univerzit J. E. Purkyn existovalo. Pi kole pracoval jako sani-t ve Fakultn nemocnici u sv. Anny, kde pozdji psobil i jako odborn asistent na Neurologick klinice. M odborn atestace z interny, neurologie a praktickho lka-stv. Od roku 1979 psobil ve zdravotnm stedisku v Brn-ekovicch. Dnes stle pracuje jako lka v rznch zdravotnic-kch zazench, ve volnm ase se vnuje sochastv a tak psan je autorem nkoli-ka odbornch publikac, pe povdky.

VAE ALMA MATER

Ji Dolina se svou enou Janou, s n se potkal pi studich lkask fakulty.

RONK 2011/201214

Pane profesore, do Brna jste pijel na pravideln sraz absolvent z promonho ronku 1966. Jak vzpomnte na Masa-rykovu univerzitu?Letos mme 45 let od promoce a na studia vzpomnm stle velmi rd. Mli jsme ob-zvl velk ts t na uitele. Byly to opravdu vrazn osobnosti, jak po strnce pedagogic-k, tak i vdeck. Proto jsem byl taky velmi poctn, kdy si m tehdy profesor Otakar Gulda vybral jako svho asistenta.

U bhem studia?Ano, bylo to ve tvrtm ronku v zimnm semestru, po zkouce z farmakologie, kte-rou jsem tehdy absolvoval na vbornou s po-chvalou to bylo nco jako hvzdika. A tak jsem ml monost dva a pl roku dlat pro-fesorovi asistenta.

Co to obnelo?Uil jsem sv mlad kolegy zabralo mi to nkdy a 24 hodin tdn, a k tomu jsem sm studoval. Take to bylo dost aso-v nron. Pedagogickou innost jsem ale

zvldal rodie byli uitel a trochu toho pedagogickho umn jsem nejsp pochytil od nich. Krom toho m profesor Gulda tr-pliv vedl k vdeckmu bdn, a tak jsem ml monost dostat se k prci s izolovanmi orgny. Pochzm z malho stedoslovensk-ho msta Zvolen a iv si pamatuji, jak na m, kdy jsem se stal asistentem u bhem studia, byli pyn nejen doma, ale i moji ui-tel ze zkladn a stedn koly.

Z akademick pdy jste nakonec odeel do praxe.Postupn jsem toti zjistil, e k vdeck pr-ci budu potebovat i pacienty. Proto jsem se rozhodl nastoupit na internu v nemocni-ci v Bansk Bystrici. Tam jsem ale naznal, e nutn potebuji i laborato, a tak jsem se nakonec ocitl v Pieanech ve Vzkumnm stavu revmatickch chorob.

Jak tam byly vae zatky?Tehdy tam jako editel psobil svtoznm revmatolog profesor Siaj, kter v t dob zrovna popsal se svm kolegou docentem

itanem novou chorobu Chondrocalcino-sis articularis, pi n vznikaj artritick pro-ces a tk degenerativn zmny na kloubech a ptei. Siaj m velmi podporoval, a tak jsem mohl mimo jin tak zat pracovat s mm dalm velkm vzorem, doktorem Janem Pekrkem z stavu sr a okovacch ltek v Praze. Leteck spojen Pieany-Praha bylo tehdy velmi levn, stlo okolo 100 Ks, ubytovan jsem byl v praskch motelech a ze spoluprce vyly zajmav mezinrodn publikace, kter byly i citovan. Krom Si-aje v Pieanech tehdy pracovala cel ada vznamnch lid, a tak jsem zstal. Otisk L-kask fakulty Masarykovy univerzity jsem ale vdy nosil v srdci. V Brn jsem pozdji i pednel a po revoluci tu byl habilitova-n a inaugurovan jako profesor vnitnho lkastv.

Kdo vs z univerzity nejvce ovlivnil?Z Masarykovy univerzity to byl pozdji hlav-n profesor Jindich Lokaj, kter m nauil imunologickmu zpsobu mylen a hlubo-k osobn pokoe.

Otisk lkask fakulty nosm stle v srdci

Sympatick osmaedestnk Jozef Rovensk u jako student medicny na Lkask fakult MU pracoval u jednoho ze svch profesor, a piichl tak velmi brzy k vdeck prci. Osud jej ale nakonec zavl do Piean, kde u 21 let vede Nrodn stav revmatickch chorob. Doma i v zahrani uznvan autor mnoha knih, vdeckch stat a vedle dalch objev i specilnho prepartu pro lbu osteoporzy ale na Masarykovu univerzitu a Brno ned dopustit. Vdy tu krom pedagogickch kapacit, ptel a profesnch kontakt potkal tak svoji celoivotn partnerku, manelku Emlii.

SETKN S OSOBNOST

www.absolventi.muni.cz 15

Ve sv vdeck i klinick prci se zabvte hlavn revmatickmi onemocnnmi. Nen tedy jen jedno revma?Pojem revmatismus je vymezen zatm velmi nepesn, a proto se tko defi nuje. Je odvo-zen z eckho reo proud, tee, revma tedy znamen proudc. Podle starch ped-stav toti tato choroba jako by stkala, prou-dila z hlavy do celho tla. Dnes u vme, e nejde jen o jedno, ale pestrou paletu asi 200 pln odlinch onemocnn od nezvanch pechodnch bolestivch stav a po tk doivotn postien. Vechna maj ale spole-n to, e postihuj pevn pohybov stroj a jejich spolenm znakem je bolest.

Na revma si ale nakaj hlavn star lid.Mezi lidmi opravdu pevld nzor, e revma je chorobou starch. Bohuel to nen prav-da. Zntliv onemocnn zanaj i v dtstv a nejvt vskyt zaznamenvme ve stednm vku. V chronickch formch tedy provzej postien skoro cel ivot. Star lidi postihu-j degenerativn formy a je teba si uvdomit, e prodluovnm lidskho ivota bude jejich vskyt stle rst. S nadszkou to vyjdil jeden pedn americk revmatolog: Jak hrza, l-kask vda zachrauje lidi ped smrt zpso-benou infarkty i jinmi chorobami jen proto, aby se doili svho revmatu.

S pohybovm strojm je spojen dnes asto zmiovan osteoporza, kterou se tak zabvte. Co je jej pinou?Osteoporza, tedy dnut kost, je poruchou metabolismu kost, pi kter ubv kostn tk. Nepedstavuje samostatnou chorobu, je to syndrom, tedy soubor uritch pznak. Pozornost se j vnuje hlavn kvli zlomeni-nm, kter vznikaj typicky pi malm trau-matu nebo i bez nj pi zakopnut, zakaln, zvedn malch bemen, prudm pedklonu. Odhaduje se, e rizikem osteoporotick zlo-

meniny je ohroen asi kad tet ena a asi kad est mu ve vku nad 50 let.

m to, e je poet tak vysok?Za nrst vskytu osteoporzy me nkolik faktor. Jednak strnut populace, dovme se stle vyho vku, ale i zmna ivotnho stylu mme jin stravovac nvyky, vrazn se omezil pohyb.

Vm se podailo vyvinout prepart, kter se pouv pi lb osteoporzy. emu napomh?Jde o kalciov prepart Biomin H, kter se nm podailo vyvinout se skupinou docent-ky Blakov a inenrky Stankov. Je cha-rakteristick tm, e je pipraven z vajench skopek a obsahuje vysok mnostv kalcia a jinch minerl. Dodnes se pouv jako je-den z kalciovch prepart pi prevenci i lb osteoporzy.

Cel profesn ivot se vnujete i bdn. S m se potkte?Rozvoj diagnostiky a terapie revmatickch cho-rob zaznamenal sice vrazn pokrok, dolo p-mo k vdeck explozi a nrstu informac. Na vdu jde ale mn penz a tmata se tak astji orientuj na sledovn ink biologick lby pi zntlivch revmatickch chorobch a po-souzen jejho vlivu na potlaen aktivity choro-by a ppadn vvoj nedoucch udlost. I pi tto form je vak potebn mezinrodn spolu-prce. Mn se u ns v revmatologii dl zklad-n vzkum. Ale nen teba bt a tak skeptick, zrovna spn pracujeme na projektu geneti-ky revmatoidn artritidy u rakouskch a sloven-skch pacient v rmci peshranin spoluprce.

Vedete tak vlastn doktorandy.Ti mi dlaj velkou radost. Vzpomnm si, e vtina mch uitel na medicn mla velmi hezk vztah ke svm studentm. To jsem se sna-il penst i na svch 21 doktorand, mezi nimi

byli i lkai z esk republiky. Tm jsem snad alespo sten splatil dluh svoj alma mater.

Pete odborn knihy, uebnice, bdte, pednte, pracujete v klinick praxi. Jak nejradji odpovte?Moc asu na konky krom prce mi nezb-v, ale kdy u se ptte, tak si kad tden rd prohldnu noviny, jak hrl Zvolen, a u v ho-keji nebo ve fotbale, se zjmem sleduji, jak si vede Brno. Zrovna tak chystm knihu Slo-vensk lekri v zahrani. Nejradi ale chodm o vkendu na prochzky s manelkou, kter je docentkou histologie a embryologie. Mimo-chodem, seznmili jsme se na lkask fakul-t v Brn a asto na brnnsk studia s lskou vzpomnme.

Text: Petra Polkov

Prof. MUDr. Jozef Rovensk, DrSc.

Lkaskou fakultu Masarykovy univerzi-ty absolvoval v roce 1966, pracovn pak zakotvil v Nrodnm stavu revmatickch chorob v Pieanech jeho prvn prce se tkaly opodn pecitlivlosti pi znt-livch revmatickch chorobch. Krom revmatologie se zabv tak imunologic-kmi tmaty, spolupracuje s nemocnicemi v Brn, ale rovn s praskm Revmato-logickm stavem a mnoha dalmi insti-tucemi. Jeho prce publikovaly odborn esk i zahranin asopisy. Je pedsedou slovensk Ligy proti revmatismu, lenem Krlovsk lkask spolenosti v Britnii i autorem mnoha publikac. S kolegy vyvi-nul speciln prepart pro lbu osteopo-rzy. Rd odpov pi sledovn sportu.

SETKN S OSOBNOST

RONK 2011/201216

S vnem mne na pelomu 70. a 80. let seznamo-vali dva dstojn, tehdy asi sedmdestilet mui. Prvn byl kanovnkem na Petrov a byl kula-ouk jako beika, druh byl such, vyschl, s bradkou, masarykovsk typ podobou i my-lenm. Kdy ale hodnotili ped vstavou vno, byl to koncert vzdlanosti, chuovch pohrk a vysok kultury. Latina znla vkol a j byl jed-nm z mla, kdo tomu troku rozuml.

Kdysi v t dob se zaalo sanovat brnnsk podzem. Dlnci z Hustope a blzkho okol vyklzeli zasypan sklepy a najednou se objevila ze. Udlali do n mal otvor, zasvtili a ztuh-li. Star sklep pln zaprench lahv, nlez za-zdnho pokladu. A protoe k vnu nemli da-leko, jali se otevrat lhev po lahvi. Libovali si, jak to stovky let star vno chutn Pozvali kamardy a vypitch fl aek bylo nakonec ko-lem edesti.

Jednn druhho dne bylo krun. Tlus-ouk kanovnk se obrtil na veden podniku a trpce si stoval (s vhrkami policejnho postihu), e mu dlnci vypili st archivnho sklepa. Museli pak duchovnmu donst stejn mnostv kvalitnch lahv. A pak e Spravedl-nost neexistuje.

Vinohrad ml na Morav kadVinn rva se na jin Morav pvodn pstova-la na daleko rozshlejm zem ne dnes. Vini-ce bychom nali na Vykovsku a v Bystici nad Perntejnem, chtlo by se ci, tm v srdci Vy-soiny. Ale to nepekvap u vdom, e na konci stedovku dal jeden man ze slezsk Svd-nice svho brnnskho ptele, aby mu poslal dv stovky sazenic rvy spolu se starm zkue-nm vinaem, kter by uml zaloit vinohrad.

Rozshl vinohrady se nachzely dokonce i na kopci Vhonu patcmu k obci Bluina. Tu zskal od krlovny Guty Habsbursk r-sk klter jak je toti znmo, mnii muse-li podle ehole sv. Benedikta dostvat denn

jistou dvku (zvanou hemmina) vna. Dodnes se ale historikov pou, jak velk hemmina vlastn byla, obyejn pr kolem pllitru, n-kde ale tento obsah znan pesahovala. Kdy pr prchali Benediktovi nsledovnci ped Lan-gobardy z Montecassina, vzali si s sebou jen dv nejdleitj vci: pvodn rukopis ehole a odmrku na vno.

U z roku 1476 se dochovala pee mste-ka Bluiny, na n dva mui (nepochybn sta-rozkonn Jozue a Kaleb) nesou pes ramena na tyi ob hrozen, ve starovku pak symbol izraelsk zem. Dochovna je tak pee blu-inskho perkmistra neboli hornho z pelomu 15. a 16. stolet, ne-li z doby o nco star. Hro-zen, hl a kl pipomnaj pravomoci tohoto volenho pedstavitele vina a hlavnho str-ce nad horami, protoe vinohradnm tratm se ne nevstin kalo hory, podobn jako u dolovac innosti. Hory mvaj na jin Mora-v asto nmeck jmna, nkdy u zkomolen, jindy zachovvajc nen tvary vymizel mo-ravsk nminy.

Rozkvt vinohradnictv piel a s klteryVno pili na jin Morav nepochybn ji ma-n, kte zde mli svoji hlavn stanici v Muov a v prbhu 1. a 2. stolet po Kristu podnikali taen proti Germnm. Vinnou rvu nicmn pstovali i Slovan doby velkomoravsk, jak do-svduj vinask noe a jemn keramika, nal-zan bhem archeologickch vzkum.

Skuten rozkvt ale pichz s premon-strtskmi a cistercickmi kltery ve 12. a 13. stolet. Potvorovice vedle ejkovic zskal vele-hradsk klter a mnii zde zaloili hory s n-zvy navozujcmi svatost: Pulchra (Krsn) a Clara (Svtl). Ob se dnes nachzej na katastru Starho Poddvorova. Zanedlouho se vinohradnictv stalo vznamnou sfrou pod-nikn vrchnosti i man. Bran tak mli

sv vinice hlavn v idlochovicch, Bluin, Nmicch, Hustopech, Kurdjov i Sta-rovicch. Vno se ovem pstovalo i v blzkm okol Brna, a tak dnes plachtam od Medl-nek znm kopec Netoprky se pvodn jme-noval Nitoperky, co nen nic jinho ne Nie-derbergen, tedy Nzk hory.

Vinohrady ale byly i v Jundrov i ernovi-cch, stejn jako Krlov Poli a Bohunicch. Jet veduty z 16. a 17. stolet ukazu-j svahy hradu pilberku porostl kei vinn rvy upravenmi na hlavu. Jeden z nejstarch vinnch enk se nachzel v mstech pozdj hospody U Blho ke. Za-vedli jej na potku 40. let 13. stolet johanit, kte- mli sousedn pi-tl sv. Ducha. Nlev

O vinohradnch horch a vypitm archivu na PetrovPr napsat nco o vnu, historii a jin Morav, jako kdyby nelo o ti fenomny, kter jsou spolu spojeny jakousi imaginrn pupen rou. Vyprv-li o jin Morav, nevyhne se vnu a djinm a naopak.

O VNU

17www.absolventi.muni.cz

vna byl v 15. stolet tak lukrativn, e dov brati padlali panovnick vsa-dy a namsto jedn krmy (taberna) pi-psali e do podoby tabernae, tedy krmy v mnonm sle, aby mohli nalvat na vce mstech.

Vno zkrtka k jin Morav pat. Do-kzalo navc i strat nejrznj rozepe. Kdy se kdysi blilo vinobran, idlocho-vit, kte mli husitskho pna, se pr dokonce dokzali dohodnout s katolick-mi Brany, e si po dobu nkolika td-n, kdy probhal sbr a zpracovn hrozn, nebudou jakkoli kodit. Jak pilo na vno, ly na Morav bokem i ty nejzvanj ideologick antagonismy, kter pineslo husitstv.

Libor Jan,profesor v Historickm stavu

Filozofi ck fakulty MU

Ji tradin vybr Masarykova univerzita na podzim sv vno. Hodnotitelsk komi-se sloen z neakreditovanch degusttor z ad akademick obce a sprvn rady vy-br anonymn podle stobodovho syst-mu O.I.V. nejlep bl a erven vno pro dan rok. Vtzov vdy zskaj Diplom

rektora Masarykovy univerzity a mohou po cel rok uvat titul Univerzitn vno. V souti se pravideln setkvaj vzorky od vina ze vech ty podoblast vinask oblasti Morava a tradin vdy vtzov pedchozho ronku.

Vinn kmen, kter vydalo Nakladatelstv Ma-sarykovy univerzity, je prvn bsnickou sbr-kou lkae a absolventa Masarykovy univerzity Marka Fencla. Knihu, kter byla v roce 2010 nominovna na prestin literrn cenu Mag-nesia Litera, povaoval autor nejdve spe za soukrom tisk pro nejbli okruh ptel. Dky nominaci se ale dostala sbrka vce do povdo-m ir veejnosti.

Velk st Fenclovch bsn tto sbrky zob-razuje vinaskou krajinu jin Moravy, kter je autorovi velmi blzk. Vtina mch pedk byli zemdlci. Jak to podmnky umoovaly, vlastnili i vinohrady. Je to vce ne stolet tra-dice, uvd v rozhovoru pro msnk Masa-rykovy univerzity muni.cz. Autor, jeho k ls-ce ke knihm a psan pivedl ddeek, pvodn tiska, pozdji knihkupec, zrove k, e do krajiny se v jeho bsnch vdy promtaj i stopy, kter v n zanechali lid. Lid jsou pomjiv, co zstv, je krajina. Ale i vliv lovka na ve, co jej obklopuje, je viditeln. Stopy po lidech a u mrtvch nebo ivch jsou vude kolem v netu-ench souvislostech, kter si v bnm ivot asto neuvdomujeme, vysvtluje Fencl.

Marek Fencl pe bsn u del dobu. Ne vydal svou prvotinu Vinn kmen, publikoval v literrnm asopise Weles a jeho sborncch. Anesteziolog, kter absolvoval Lkaskou fa-kultu MU v roce 1991 a Ph.D. studium tam ukonil v roce 2008, dv pednost psan bsn ped przou. Je to zpsob a monost vyjde-n, kter mi vyhovuje. Zvratn jsou okami-ky spontnnho, intuitivnho psan v kontextu vdomho textu. Strhv to do prostor asto pekvapivch a netuench. Navc bych asi, i pokud bych to dokzal, tko pi svm povo-ln mohl pst teba romn, uzavr.

Text: Petra Polkov

JarnTisce o rvy ple,zkrp ruce vinaovy,kdy ee letorostytam na vinici Pn.

LahvovnUzaveli losk slunko v lhvi,napohled skrz bylo zelenolut.

Tehdy naposled shlina vzpomnky provdy tekut.

Univerzitn vno

Marek FenclVinn kmen

O VNU

RONK 2011/201218

Jak se stalo, e jste se rozhodla studovat prvo?Souvis to s prostedm, ve kterm jsem vy-rstala. Tta byl pro m hrdina, pro okol byl ale tdn neptel. Od zatku jsem tedy rost-la s potebou npravy tto pro m evident-n kivdy. Pirozen poteba spravedlnosti, kterou m v sob kad, u m tak byla jet znsoben.

Nezvisl soudce je zkladem demokratickho sttu

Touha po idelu spravedlnosti pivedla Ivu Broovou a do ela Nejvyho soudu esk republiky. Absolventka Prvnick fakulty Masarykovy univerzity dnes plat za ztlesnn obra-ny nezvislosti soudc ped zsahy vkonn moci. Bere to ale sportovn. Expanzivnost je pojmovm znakem moci vkonn. Jej pokusy dostat pod kontrolu moc soudn jsou tedy svm zpsobem pirozen, vysvtluje Broov, kter m na podobn problmy osvden trik. Chod je rozbhat.

SETKN S OSOBNOST

www.absolventi.muni.cz 19

lovk by ekal, e takov zkuenost me vst spe k zatrpknut ne k touze bt soudcem.e chci bt soudkyn, jsem se rozhodla a na stedn kole. Dleitm momentem pro m zejm bylo prask jaro a nsledujc rusk tanky ve mn posilovaly potebu najt cestu ke spravedlnosti. Mui a eny v talru toti maj prostedky, jak uvst spravedlnost v ivot, a to jsem chtla.

Jak mte vzpomnky na studium na Masa-rykov univerzit?Pro m to byla asn doba, protoe jsem za-ala studovat v roce 1969. Uiteli tehdy erstv obnoven prvnick fakulty byli jet profeso-i z Brnnsk prvn koly, kter jako jedin se svou normativn teori pekroila hranice tehdej-ho eskoslovenska. Pedtm ani potom u se nikomu nepovedlo, aby se stal uznvanm prv-nm teoretikem v irm evropskm rmci. Uil m tehdy tm odbornk a osobnost, jako byli profesoi Kube, Buln, Cvetler, ale tak profe-sor Klokoka, pedstavitel praskho jara, kter nm pednel o demokratickch prvnch sys-tmech Anglie, Francie, Nmecka nebo Itlie.

Kdo vs ovlivnil nejvc?Zejm profesor Kube. To byla naprosto strhu-jc osobnost. Ml schopnost na ns penst pr-vek svru, kter je v prvu klov pro hledn skuten podstaty spor. Zcela urujc vznam vak mly i jeho pednky o normativn teo-rii, upnajc se k tzv. grund norm. Tato norma stojc nad celm systmem norem toti plnila funkci toho, emu se dnes k zkladn hod-noty a principy.

To bylo ve sv dob pevratn?D se to tak ct. Pestoe normativn teorie sama sebe klasifi kovala jako pozitivistickou, touto grund normou la vlastn cestou sou-asnho hodnotovho nazrn na prvo. Zjed-noduen eeno: akoliv prvo redukovala na hierarchii norem, tak tm, e nad n ukotvila grund normu, se neliila od souasnho hodno-tovho nazrn na prvo. To k, e prvem je jen to prvo, kter je v souladu s hodnotovm dem, a hodnoty mus plnit funkci idelu. Ji-nak prvo paralyzujete a uinte ho vyprzdn-nm, a dokonce zneuitelnm systmem. Na-opak idel umouje mobilizovat pozitivn sly jednotlivce i spolenosti. To je zkladn rovnice, kter se drm cel ivot.

Co je poteba pro to, abychom si takov idel udreli?Poteba idelu je pirozenost lovka. Kad ho v sob chov a tou po nm. Je disponovn na-plovat ho. Na tom je zaloen cel lidsk his-torie. Teba idel svobody. Ten tu byl vdy. Lid li s holma rukama teba i na barikdy prv pro svoje idely. Idely umouj lidstvu pet i v na prvn pohled beznadjnch situacch.

Nezvislost soud je tak takov idel?Rozhodn. Pro demokratick prvn stt je nezvislost soud alfa a omega jeho fungov-n. Demokratick prvn stty stoj na princi-pu primtu obana nad sttem. M-li ale tento primt bt reln, musme mt nezvisl soudy. Pouze nezvisl soudce je toti schopen ubrnit jednotlivce proti nepomrn silnjmu sttu, kter m aparty specializovanch odbornk a technick vybaven. Nezvisl soudce je z-kladn kmen demokracie a prvnho sttu. Jak ale kte, je to idel, ke ktermu je teba se ale-spo pibliovat.

Ne jste se stala soudkyn, psobila jste krtce na Prvnick fakult MU. Byla vae pvodn ambice stt se akademikem?Akademikem a soudcem jsem byla zrove. Protoe jsem byla piln student, tak jsem si dala zleet, abych se propracovala k erven-mu diplomu. Znovuobnoven fakulta se teprve etablovala, a tak jsem dostala monost uit. Sta-la jsem se vbec nejmladm externm uitelem a akademick prosted m skuten pitahova-lo. Pemlela jsem i nad tm, e se budu vno-vat jen teorii. Pipravovala jsem tedy rigorzn prci, kter se nsledn stala pedmtem jed-nn o aspiranturu. Bohuel, jak se tehdy asto stvalo, aspirantura byla podmnna mm len-stvm v komunistick stran. A tak moc jsem o aspiranturu zase nestla.

Soudcovn vm ale bylo umonno. Jak je to mon?Je to paradox, kter s pibvajcm asovm od-stupem stle vce hodnotm jako vc nahodilos-ti. Skutenost je, e fakulta se mnou spolupr-ci ukonila, zatmco u soudu jsem zstala, ale soudit jsem mohla v podstat jen administra-tivn agendu. Byla to skuten otzka jednotliv-c, na kter jsem narazila, a u soudu se v mm ppad ukzali bt tolerantnj, akoliv jsem ekala opak. Po revoluci jsem byla fakultou rehabilitovna.

Jak to bylo, bt soudcem za totalitnho reimu?Kad doba nese pro soudce svoje vzvy. Ned se ct, e by po revoluci najednou prvo samo lo. Je to vdy vc svdom a individulnch so-cilnch vkon. Totalitn justice samozejm byla nstrojem komunistick zvle, ale i tak byli v tto justici lid, kte neselhali a zstali slun.

Vy z vlastn zkuenosti s pokusem prezi-denta Klause o vae odvoln asi mete potvrdit, e moc vkonn se sna dodnes zasahovat do t soudn. Je to stle zvan problm?Pokusy moci vkonn dostat pod kontrolu moc soudn jsou pirozen. Pojmovm znakem tto moci je expanzivnost. Moje zkuenost s panem prezidentem Klausem je ale extrmn. Dolo to tak daleko, e kdy se moje odvoln z funkce

nezdailo, byl zamlen pedseda pidlen mi-nistrem spravedlnosti jako soudce k Nejvy-mu soudu, bez mho zkonem pedpoklda-nho souhlasu a poslze jet v prbhu sporu o jeho pidlen byl panem prezidentem jme-novn do funkce mstopedsedy, tj. poven. To ve jsem musela rozkrvat u stavnho soudu a uspla jsem. V tradin demokratickm prv-nm stt by tohle prost nelo.

Ctte dodnes tlaky?Situace je urit jinde, protoe u se jedn o soudcovsk samosprv, kter m bt kone-n uvedena v ivot.

Vte, e pinese podstatnou zmnu k lepmu?Nebude to samospasiteln. Samosprva si bude muset vybojovat kredit tm, e bude eliminovat soudce, kte do tohoto stavu nepat, a pojme-novvat i jin negativn jevy mezi soudci. Bude si prost muset osvojit samoistic schopnost.

Jak je to bt soudcem?Je to sluba a velk odpovdnost za kad jed-notliv lidsk osud, jen vm projde rukama. S osudem toho, koho jste zbavil svobody, pi-pravil o majetek, odebral mu dti nebo ho roz-vedl, usnte a budte se. Ani se proto ned ct, e je to prce. Je to nelehk posln pln pochybnost.

Co vs na soudcovstv bav nejvc?Tm se vracme ke spravedlnosti. Mm potebu spravedlnosti a pot m kad spravedliv roz-hodnut, co jinmi slovy znamen, e pi soud-covn mus jt nejen o odbornost, ale o vtzstv zdravho rozumu a srozumitelnost. Je to oprav-du dobr pocit, kdy nkomu dte nadji a teba ho tak vthnete zptky k zjmu o vci veejn. Je skvl, kdy lid zanou opt vit v demokra-cii a pochop, e libovli sttn moci lze v prv-nm stt inn elit, a to prv u soud.

Jak od vech tch lidskch osud odpovte?Snam se napt a thu odpovdnosti rozbhat. Bhm pravideln, ale kad den mi to pra-covn reim nedovol. Nicmn jakmile jsem v Brn, vyrm rno ven a kolem t kilometr si dm. Na jedn stran se tm vnitn uvolnm, ale tak pi tom ledacos rozlousknu.

Jak jste k bhn pila?Kdy jsem po matesk dovolen mla nastou-pit zptky k soudu, mla jsem pocit, e nemo-hu vechno zvldnout. Manel mi tehdy koupil prvn tenisky, a tak jsem zaala. Jakmile jsem pila z prce, okamit jsem se pevlkla, pe-zula a dvee za sebou zabouchla dv, ne jsem si vimla, kde je co v domcnosti teba udlat. A hrozn se mi to osvdilo. Doporuuji vem. Vechno se d rozbhat.

Text: David Povoln

SETKN S OSOBNOST

RONK 2011/201220

Pozitivnm strnkm lidskho ivota nebyla v psychologii dlouho vnovna adekvtn po-zornost. Nen divu psychologie je vdn obor, jeho hlavnm praktickm vstupem je pomoc lidem, proto se historicky obracela k tmatm pevn lidsky bolestnm: snahou psycholog bylo popsat a pochopit, jak jsou zdroje a pi-ny osobn nepohody, a jak tyto negativn stavy a nesnze pekonvat a zvldat.

Teprve od 80. let 20. stolet meme mlu-vit o systematickm vzkumu pozitivnch stav a osobn pohody, kter je v psychologii defi no-vna jako dlouhodob i petrvvajc emon stav, v nm je refl ektovna celkov spokoje-nost lovka s vlastnm ivotem. Nov vznikl oblast vdeckho zjmu zskala oznaen Psy-chologie osobn pohody a v souasnosti je ji pln etablovanou psychologickou disciplnou. Na potku 21. stolet se psychologie osobn pohody stala jednm z pil nov vznikajcho teoretickho smru, pozitivn psychologie, kte-r si klade za cl porozumt pozitivnm silm v lovku a rozvjet je.

V potcch vzkumu osobn pohody se po-zornost badatel uprala k demografi ckm fak-torm. Pedpoklad, e lid zdrav, ekonomicky zajitn a s dobrm rodinnm zzemm budou spokojenj ne lid nemocn, nezamstnan a oputn, se potvrdil, vzkumy vak zrove pinesly zjitn, e vliv demografi ckch fakto-r na osobn pohodu je daleko men, ne by se dalo ekat v prmru pispvaj k celkov osobn pohod nanejv z jedn ptiny; tyi ptiny provan pohody maj jin zdroje.

Mal vliv socioekonomickch a demogra-fi ckch faktor na osobn pohodu pivedl ba-datele k zjmu o dal mon determinanty spokojenosti. Pozornost se upela pedevm k osobnostnm rysm, irokm dispozicm chovat se a provat uritm zpsobem. Krom temperamentovch vlastnost osobnosti (extra-verti jsou spokojenj se ivotem ne introver-ti) byla studovna cel ada dalch osobnost-nch charakteristik. Jako vznamn prediktor

osobn pohody byl napklad odhalen rys sv-domitosti, jeho podstatou je aktivn plnovn, organizovn a realizovn kol, co vede k re-dukci i pln eliminaci stresu, nap. z nespln-nch kol, tud ke spokojenosti.

Nejvt hrozba osobn pohody: pli velk ambicePi vkladu zdroj osobn pohody hraj dle vznamnou roli teorie diskrepanc. Podle nich pispv k rovni osobn pohody mra souladu i neshody mezi oekvnmi, potebami, cli, aspiracemi, touhami a obecn ivotnmi plny a skutenm stavem vc. Obecn meme ct, e nenaplnn osobnch snah a cl vede k ne-spokojenosti, dosaen cl vede k uspokojen. Aby se vak tento prost mechanismus uplatnil, mus bt naplnny urit podmnky.

Cle a aspirace musej bt pedevm pim-en naim schopnostem a monostem. K nej-vtm hrozbm pro osobn pohodu pat pli velk ambice. M-li lovk vysok aspirace, ne-mus jich pedn vbec doshnout. Dl sp-chy v porovnn s fi nlnm clem mu pak nepi-nej dostatenou mru uspokojen.

Dalm dleitm aspektem osobnch cl z hlediska jejich pnosu pro pocit osobn po-hody je to, zda jsme s nimi ztotonni, zda vy-chzej z naich niternch poteb, i jsme k je-jich uskutenn vedeni vnjmi pobdkami. Dosaen jakhokoliv cle, i toho, kter jsme si

sami nestanovili, vede sice k pocitu uspokoje-n (u teba jen pro pocit dobe proveden pr-ce), avak splnn cle, s nm nejsme vnitn ztotonni, m pro osobn pohodu efekt men a krtkodobj ne naplnn cle, ke ktermu mme osobn motivaci. Naopak i postupn, dlouhodob naplovn osobn kongruentnch cl vede k proitkm spokojenosti, zvyuje cel-kovou mru osobn pohody a sniuje vznamn vskyt depresivnch symptom.

Podle souasnch teori m vt vliv na osobn pohodu samotn proces uskuteovn cl ne dosaen cle. Lid s dlouhodobjmi cli a vysokmi aspiracemi (jakmi me bt nap. budovn podniku nebo rozvjen vdec-k kariry) i pes nzk aktuln vsledky mo-hou bt uspokojeni, pokud dlaj adekvtn po-kroky pi naplovn svch cl.

Co pispv osobn pohodPoslednm vznamnm zdrojem osobn pohody jsou sociln vztahy. Nen pochyb o tom, e ve-l, podporujc a vzjemnou dvrou naplnn interpersonln vztahy pozitivn ovlivuj po-cit osobn pohody. Sociln opora, zalenn do socilnch vztah, pslunost k urit komuni-t pat vdy k nejsilnjm prediktorm osobn pohody. Obecn pak plat, e spe ne mnostv

Osobn pohodu zvyuj kvalitn vztahy a pimen ambice.

Jak bt spokojen aneb Pohoda z pohledu psychologie

Autor textu Marek Blatn pi jedn z pednek pro veejnost.

VDA A POZNN

www.absolventi.muni.cz 2121

rozhoduje kvalita socilnch vztah: ada vzkum prokzala, e kvalita vztah mla na osobn pohodu statisticky vznamn vliv, zatmco poet ptel a znmch nikoliv.

Vzkum osobn pohody je asto kriti-zovn, e se orientuje pouze na hdonic-kou strnku spokojenosti. Podle kritik (k nim pat napklad humanistick psy-choloka Carol Ryff ov) je osobn poho-da nm vce ne jen pjemnmi proitky z vlastnho spoleenskho postaven, sp-chu, splnnch pn, to ve okoenn trokou vrozenho optimismu. Tito autoi zastvaj nzor, e skuten ts t spov v rozvoji vlastnho potencilu, sebereali-zaci, naplovn nikoliv jen osobnch, ale obecn lidskch poteb, jakou je napklad poteba konat dobro i poteba poznn.

V tomto pojet je dleit, e uvede-n psychologick oblasti nejsou jen zdroji osobn pohody, ale souasn jejmi sloka-mi, jej integrln soust.

Na zvr bych rd zdraznil fakt, e lid si svoji osobn pohodu aktivn udruj. Nikdo z ns si nepeje bt neastn. Tuto skutenost dokldaj vsledky mnoha v-zkum, podle nich je vtina lid spoko-jench (v rznch vzkumech jsou to 2/3 a 3/4 dotzanch). Pouze mal procento lid je skuten nespokojench.

Podle americkho psychologa Josepha Sirgyho je udrovn osobn pohody pi-rozenm lidskm motivem: stav nepoho-dy a stresu nen normln a nelze jej ani dlouhodob zvldat a snet. Pokud tedy tuto pirozenou tendenci bt astn pod-pome dobrou znalost faktor, kter k osobn pohod pispvaj, mli bychom se minimln vyhnout tomu, abychom byli nespokojeni, a slovy humanistick psychologie proili dobr ivot.

Text: Marek Blatn, profesor Psychologickho stavu

Filozofi ck fakulty MU

Jeho vyuitm se zabv Centrum pro vzkum plazmatu a nanotechnologickch povrcho-vch prav materil. Vyvinuli jsme techno-logii, je umouje nahradit chemiklie, kter se pouvaj pi prav materil, specilnmi elektrickmi vboji generujcmi takzvan stu-den elektrick plazma. Metoda je univerzln a m uplatnn v mnoha odvtvch, ekl edi-tel projektu Mirko ernk z stavu fyzikln elektroniky Prodovdeck fakulty Masaryko-vy univerzity.

Se irokm uplatnnm nepehn, plazma by toti v budoucnu mohlo nahradit dosud po-uvan chemick ltky, jejich vyuit zpsobu-je fi rmm vysok nklady spojen s dopravou a nslednou likvidac toxickho odpadu.

O technologii u projevil zjem tradin es-k vrobce klobouk, fi rma Tonak. Podnik po-uv pi vrob plsti rav kyseliny. My je dky na patentovan metod dokeme nahradit psobenm plazmatu, kter jsme schopni vyro-bit jen ze vzduchu, upesnil ernk a dodal, e technologie me bt zalenna pmo do stva-jcch vrobnch linek.

Cel proces pravy materilu trv dky no-vmu postupu pouze nkolik sekund. Kro-m toho, e je vroba levnj, pin tak v-znamnou sporu energie. Vsledn pls je navc mnohem kvalitnj, ne kdy se upravovala kyselinami.

Materily ochrn pavuinaJe to u patnct let, co zaali vdci na Masa-rykov univerzit pracovat na patentu plazmo-v tuky, kter u m dnes tak sv prmyslo-v vyuit. Jde o zazen, je je sloeno z dut elektrody s zkou kapilrou. Dohromady tvo- plazmovou trysku, kterou proud pracovn plyn, jm je nejastji argon. V trysce se ge-neruje vboj, jen aktivuje plyn, co vyvolv

chemick reakce, kter mohou mnit vlastnosti upravovanho materilu.

To je to, co zaujalo spolenost Elmarco. Ta se dnes spolu s prodovdeckou fakultou podl na projektu Laboratoe pro vzkum a vvoj novch metod vroby nanovlken. Propojuj se v n dva originln esk npady. K plazmov tuce se pidala technologie Nanospider, co je zpsob vytven pavuiny z nanovlken. Oboj do-hromady umon v laboratoi vrobu nanovl-kennch materil zulechtnch plazmatem.

Sv prmyslov vyuit najde v projek-tu plazmov tuka upraven do podoby plaz-movch multitrysek. Z pavuiny vytvoen technologi Nanospider vytvo doslova super-pavuinu, tedy materil s jet vy uitnou hodnotou, uvedl vedouc laboratoe Milo Klma z stavu fyzikln elektroniky Prodo-vdeck fakulty MU.

Proklamovan vy uitn hodnota je pes-n to, co fi rma potebuje. Spojen obou npad j umon zdokonalit materily, kter j vyvjen prmyslov stroje vyrb. Univerzit to na dru-hou stranu pinese monost podlet se na vzku-mu ve velmi sledovan oblasti nanotechnologi.

Jednou z hlavnch vhod, kter m plazmov tuka prmyslovmu partnerovi pinst, je zv-en samoisticch schopnost nanovlkennn vrstvy, kter bude dky n nesmiv vi vod. Pibudou i vlastnosti jako chemick odolnost vi kyselinm i olejm, me se zvit mecha-nick odolnost materilu. Podle Klmy m ale technologie, kterou si univerzita nechala paten-tovat v roce 2005, budoucnost nejen v prav nanovlken. D se vyut na povrchov pravy prakticky vech druh materil, jako jsou kov, sklo, plast, kmen, keramika, beton, devo, tex-til nebo papr, vyjmenoval.

Text: Martina Fojts pispnm Davida Povolnho a Petry Polkov

Univerzitn projektyse prosazuj do praxeMasarykova univerzita je tak msto, kde vznik spousta krea-tivnch projekt, kter se prosazuj v praxi. Pkladem mohou bt dva z posledn doby. V obou hraje podstatnou roli plazma.

VDA A POZNN

RONK 2011/201222

Pak u lo vechno rz na rz. Po revoluci se an-gaovala v prvn romsk politick stran a na-konec se jej srden zleitost stalo Muzeum romsk kultury, kter v Brn ped 20 lety spo-luzakldala. Sna se v nm dt prostor dialogu mezi Romy a echy vztahy a celkov situace u ns jsou podle n ale pod velmi patn. Po-staven Rom se u ns kadm rokem zhoruje. Jednoznan vidm chybu v tom, e se o rom-sk problematice sice hodn mluv, ale mno-hem mn dl, k.

Vystudovala jste na Filozofi ck fakult MU historii. Co vs k n pivedlo?Od dtstv jsem mla dv velk lsky divadlo a djiny. Lsku k historii ve mn navc podporo-val mj otec, kter byl velkm milovnkem es-kch djin. Jako dti jsme neustle objdli hrady, zmky i men pamtihodnosti po celm esko-slovensku. Kdy jsem se rozhodovala po stedn kole kam dl, jednoznan vyhrla historie.

Zajmaly vs u tehdy djiny Rom?Vbec ne, svj pvod jsem tajila, nkte m spoluci si dokonce mysleli, e jsem Kubnka.

Doma jsme o tom skoro nemluvili, rodie ve brali tak njak samozejm. Nestkali jsme se s jinmi Romy ne se svou vlastn rodinou, do koly se mnou nechodilo dn dal rom-sk dt a ani romsky jsme nemluvili uit jsem se to zaala a mnohem pozdji. Za svj pvod jsem se stydla, bylo to pro m citliv tma. Zlom u m nastal a ve druhm ronku na univerzit.

Co se stalo?Dky spolukovi Tomi Knozovi jsem se do-zvdla, e n profesor Ctibor Neas, kter se vnoval djinm Rom, hled spolupracovnky. Pihlsila jsem se k nmu a zaala pronikat do mn naprosto neznm minulosti Rom. To ovlivnilo moji dal profesn drhu a vznamn se spojilo i s mm rodinnm ivotem.

Na em konkrtn jste tehdy pracovala?V archivu jsem nejdve vyhledvala zpr-vy o na rodin a djinch Rom na Mora-v. Na magnek jsem nahrvala rozhovory s ddekem, tetami a dalmi leny rodiny. Pak jsem okruh rozila. Navtvovala jsem

i jin skupiny Rom, pamtnky, kte zaili holocaust, dlala jsem s nimi rozhovory, kter pak vyly v knize profesora Nease Nai bis-teras, Nememe zapomenout, nateli jsme vzpomnky a psn pro tehdy vznikajc sbr-ky Holocaust Memorial Musea ve Washingto-nu. Jak jsem stle vce odhalovala historii na rodiny a Rom obecn, zjiovala jsem, e je nesmrn zajmav a pln neznm, stud se zcela rozplynul, vystdalo jej naden z no-vch zjitn. Navc studium na vysok kole mi poskytlo tt sebevdom proti ppadnm primitivnm vpadm na adresu nevzdlatel-nch cikn.

Tsn po dokonen univerzity, v roce 1990, jste vstoupila do politiky. Jak se tehdy Romov v politice angaovali?Hned po revoluci jsem se zapojila do romsk-ho etnoemancipanho hnut. Byla jsem tehdy velmi zaplen, potebovala jsem si jet odt hledn sv romsk identity.

V roce 1990 se zakldala Romsk oban-sk iniciativa ROI, politick strana, v n byli Romov vech skupin. Vichni byli tehdy

een romsk problematiky?

Zat musme u vzdlnJet ve druhm ronku na vysok kole historika Jana Horvthov svj romsk pvod tajila. A jej profesor na Masarykov univerzit ji pivedl k tomu, e se zaala o sv koeny vc zajmat.

SETKN S OSOBNOST

www.absolventi.muni.cz 23

naden, e te se nm konen poda dostat Cikny troku nahoru, spojili se Olai, Sin-tov, moravt i et Romov. ROIka la opa-kovan do voleb, v roce 1992 se spojila s Ob-anskm frem a do parlamentu se dostalo pt jejch poslanc.

ROI u dnes neexistuje. Myslte, e by po-dobn strana mohla zase uspt?Myslm, e romsk politick strany nema-j v dnen dob anci na spch. Nemohou oslovit celou veejnost, nikdy tedy nezskaj potebn procenta. eenm by bylo, aby vel-k politick strany braly Romy na sv kandi-dtky. Jene krom Strany zelench o to dnes nikdo nem zjem, pitom slunch a schop-nch Rom, kte by o angam v politice st-li, je dost.

Po necelm roce jste z politiky odela a se svm otcem a dalmi spolupracovnky jste zakldala Muzeum romsk kultury, kter od jna 2003 vedete. Co vidte, kdy se ohldnete zptky?Nejt bylo vbec mylenku na zaloen mu-zea prosadit. Asi rok jsme bojovali, aby vbec mohlo existovat jako odborn a nezvisl in-stituce, ne dn politicky manipulovateln organizace. Druh problm pak pedstavova-ly samozejm penze. A do roku 2005 jsme fungovali jen z grant a fi nannch pspvk ze zahraninch zdroj. Nakonec se nm ale podailo zskat penze ze sttnho rozpotu. Tak dky nim k 20. vro zaloen muzea otevrme kompletn stlou expozici, je ped-stav Pbh Rom v lidskch djinch.

V dob, kdy spolu mluvme, se stle ast-ji objevuj zprvy o nepokojch mezi rom-skou a eskou populac. Myslte si, e se situace opravdu zhoruje?Urit, postaven Rom je u ns stle hor. Jednoznan vidm chybu v tom, e o romsk problematice se hodn mluv, ale mlo se ve skutenosti dl, chyb pedevm koncep-n a systmov een, nespnost romskch dt ve kole stle pokrauje. Souasnou situa-ci Rom proto provm velmi bolestn.

Vtina lid z problmovch oblast si ale mysl, e si za to mohou Romov sami, patn hospoda s penzi, kter zskva-j vtinou ze socilnch dvek. Co byste jim na to ekla?Jiste si za to zpravidla mou sami, ale sami si z toho ven nepomou a jejich propad poko-zuje spolenost jako celek, ns vechny, Romy i Neromy, a neeen problm bude jen nars-tat, znovu ke kod ns vech. Takzvan romsk otzka nen problm jen Rom, ale cel spole-nosti. Ostatn situace, v n se Romov dnes nachzej, je mimo jin i dsledek nevhodnch postup ve vztahu k tto menin.

U eho by se podle vs mlo zat, aby se situace zmnila?Jedna z vc, o kterch se mluv u dlouho, ale pesto stle zstv bez zsadnch koncepnch zmn, je nespch romskch dt v eskm vzdlvacm systmu. Pokud se romsk otzka nezane eit vzdlvnm, nen mon ekat dn zsadn zmny. Souvis s tm i zamstna-nost, rove bydlen a dal. Zd se mi ale, e inkluzivn vzdlvn jde dnes stranou zjmu, romsk dti jsou stle umsovny v segregova-nch romskch kolch, kde tvo naprostou vtinu a z nich maj minimln ance se teba dostat na stedn kolu, ili postoupit dl ne je-jich rodie. Tm ticet procent romskch dt je v praktickch kolch umstno neprvem.

Mte pedstavu, co konkrtn je teba udlat?Dm vm pklad z naeho muzea. U vce ne pt let douujeme asi padestku romskch dt z ghetta, kter obklopuje muzeum. Jsou to ty nejpotebnj dti, kter chod do segregova-nch kol, je jsou v Brn nap. na Star, Brati-

slavsk, Kenov i Vranovsk ulici. asto mlu-v romskm etnolektem etiny, kter jim velmi znesnaduje pochopen uiva i vyjadovn. Nai vychovatel se jim vnuj u od pedkol-nho vku a dlaj mentory i v dalch tdch, aby si dti udrely slun prospch. Dti, kter takhle vypiplme, se pak sname dostat na stedn kolu. Romov se stedokolskm vzd-lnm najdou lep uplatnn, a asto se tak za-pojuj zptky do oblasti sociln prce s Romy. Navc tito lid jsou schopni se sami uivit, ne-maj dluhy na njemnm a nepchaj krimina-litu, protoe se uiv legln. To u je ale otzka skuten systmov zmny, kter se mus reali-zovat nap vldnmi resorty ve vzjemn sho-d celho politickho spektra jako vc naprosto zsadn a nadstranick.

Jednm z pklad, kdy se dt ze patnch socilnch podmnek vypracuje, je i v ddeek, kter byl prvnm Romem, jen vy-studoval v eskoslovensku vysokou kolu.Ano, mj ddeek se narodil jet za mocn-stv do velmi chud romsk osady mezi Ky-jovem a Svatoboicemi. Vyrstali v naprost

bd. Nemli co jst, take vykopvali mri-ny, kter venkovan zakopali. Byla to jedin pleitost krom ukraden slepice, jak se do-stat k masu. Nemohl navc chodit do koly, protoe obyvatel tto romsk osady nepatili ani k jedn z blzkch obc, a vichni tak byli negramotn. Nakonec se zk rodin mho ddy podailo z romsk osady odsthovat p-mo do obce. Ddekv otec toti za prvn svtov vlky jako kosk handl handloval s kdem a za naeten penze si mohl koupit domeek pmo ve Svatoboicch.

Dky tomu se mohl ddeek vypracovat a ke studiu prv na univerzit?To byl jen zatek. Bez toho, aby mu nkdo z majority dl pomohl, by nejsp zstal ne-gramotnm ciknem. Velkou zsluhu na tom mla jeho tdn uitelka, kter byla dcerou e-ditele koly a kter si vimla, e je velmi nada-n. Dokonce ho brala kad den k sob dom na obdy. editel pak pesvdil negramotnho otce mho ddy, aby poslal syna studovat. Tak-e ddeek nakonec odeel z pt tdy do Kyjo-va na gymnzium. Tam dokonce dval kondice studentm z majetnjch rodin. Pak studoval prva v Praze.

Myslte, e takovch ppad je dnes hodn?Urit, jen se o nich tolik nev. Napklad mj tchn m literrn talent, vyla mu sp-n sbrka povdek z romsk osady na Sloven-sku, z n pochz. V rodin mho mue je to sam nadan muzikant i zpvaka, maj svoje kapely, jen nejsou tolik vidt. Ale hudba nebo jin specifi cky romsk nadn jsou pr-v ty perliky, kter spolenost zajmaj. Proto bychom o nich mli mluvit a zveejovat dal- podobn talenty. Medvd slubou een tzv. romsk otzky je toti i to, e slun nebo spn Romov pestvaj b majoritou jako Romov vnmni.

Text: Petra Polkov

Jana Horvthov

Historika a muzeoloka, narodila se do esko-romsk rodiny. Vystudovala na Fi-lozofi ck fakult Masarykovy univerzity (abs. 1990). Nkolik msc po revoluci v roce 1989 pracovala v politice, v roce 1991 spoluzakldala Muzeum romsk kultury. S Masarykovou univerzitou spolu-pracuje na mnoha projektech, z nich nej-vt je CERME, zamen na multikulturn vzdln. S manelem, kter pracuje jako lka a je romskho pvodu, m ti dti. ije v Brn.

Studium na vysok kole mi

poskytlo tt sebevdom proti

ppadnm primitivnm vpa-

dm na adresu nevzdlatel-

nch cikn.

SETKN S OSOBNOST

RONK 2011/201224

KOB HR 210x265.indd 1 21.9.11 17:37

HLAVN PARTNER UNIVERZITY

www.absolventi.muni.cz 2525

Nedovedou si pedstavit ivot bez pota nebo bez mobilnch telefon. Kdo? Vlastn skoro vichni, kte proili sv dtstv a dosp-vn v 90. letech minulho stolet. Existuje pro n i odborn nzev: digitln domorodci (digi-tal natives). Nov technologie jsou pirozenou soust jejich ivot, a prv proto asto nena-chzej pochopen u tch, kte se dokzali s ka-mardy domluvit na schzku i do kina, jet kdy nebyly mobily ani facebook.

ivotn styl se dky technologim jednodue zmnil. David mahel z Fakulty socilnch stu-di MU, kter se zabv psychologi mladch, vak k tto zmn nechce pidvat pozitivn nebo negativn znamnko. Technologie jsou prost soust naich ivot po vech strn-kch, v tom zlm i v tom dobrm, vysvtluje mahel.

Z pohledu tzv. digitlnch imigrant se me zdt, e ivoty mladch se dnes skuten to hlavn kolem internetu. Psychologov ale dospli k jinmu zvru. Tvrd, e online a off -line svty dt a mladistvch jsou zce propoje-n, nikoliv propastn oddlen jeden od dru-hho. Co to znamen? Velmi mlo dnench mladch pouv internet mimo rmec svho bnho ivota, k mahel.

V mdich se lze vtinou setkat s popisem toho negativnho, co s sebou pin pouv-n pota a internetu. Teba s tm, e online svt nahrazuje reln ptelstv. Podle mahe-la to ale nen tak pln pravda. Z przkum vyplv, e 95 procent lid, kter maj mlad mezi pteli na socilnch stch, znaj i z rel-nho svta. Internet je pro n primrn dal komunikan kanl, doplnk toho, co provaj a dlaj i v realit.

Zkazy moc neplatmahel pipout, e jeho star dcera, kter bude teprve pt let, u sv prvn kroky na in-ternetu udlala. A nevid v tom problm. Po-uv internet v rmci rznch her, kde zvtko vyd zvuk, kdy se na nj klikne, nebo si um pustit na serveru Youtube veernek. Pro ne? k mahel.

Konkrtn vchovn pln, jak poutt sv dti na internet a jak je kontrolovat, aktuln nem. Nepovauje to za nezbytn. Ve spo-v ve vchovnm stylu rodiny. Pokud m rodi v dti dvru, vzjemn si v a bav se spolu o tom, co dlaj, tak nen dvod dlat njak

velk restrikce. Plat, e dti, kter jsou pro-blmov v offl ine svt, budou pravdpodob-nji problmov i online, vysvtluje mahel a dopluje, e podle vzkum zkazy na dti v oblasti internetu stejn pli neplat a nejsou funkn.

Dobrm postupem podle nj ale me bt teba zvit, v jakm vku m mt dt pota ve svm vlastnm pokoji tedy stanovit, do kdy ho m pouvat jen na veejnm mst, aby ro-di mohl aspo nakouknout, co jeho ratolest vlastn dl.

Potkvn cizch lid z internetuMezi nejobvanj rizika spojen s internetem pat setkvn dt s cizmi lidmi, s nimi se p-vodn seznmily pouze online. V rmci projek-tu EU Kids Online II bylo zjitno, e et mla-d jsou ve statistikch v tto oblasti v rmci EU velmi vepedu 15 procent dt ve vku 9 a 16 let uvd, e se setkalo s nkm cizm z internetu, co ad R na pt msto v rmci EU.

mahel nicmn upozoruje, e tento jev nemusme chpat nutn jako negativn. Jen jedno procento ze vech dt uvedlo, e tato setkn byla njakm zpsobem nepjemn nebo ohroujc. Vtinou si prost nali nov-ho kamarda nebo li na rande.

Mlad offl ine a online svty tolik nerozliuj. V na mysli je ve ,reln, i virtuln svt. Po-tkat nkoho cizho z internetu je velmi podob-n, jako potkat nkoho do t doby neznmho na diskotce, vysvtluje psycholog pstup di-gitlnch domorodc k ivotu.

Text: David Povoln

Mlad lid se stali digitlnmi domorodci

Psycholog David mahel otiskl vsledky sv dlouholet prce v odbornky cenn knize Digital Youth.

Vyla tak v etin pod nzvem: Mlad lid ve virtulnm svt.

Evropt mlad na internetu

85 procent 916letch pouv internet mj. ke koln prci

9 procent 916letch se setkalo v posled- nm roce naivo s nkm cizm z internetu, jen 1 procento toto setkn obtovalo

14 procent 916letch vidlo v posled- nm roce na internetu sexuln obsah

6 procent 916letch bylo ikanovno online, co je mn ne offl ine

vtina mladch ikanovanch online vyhledala pomoc, 60 procent ikanova-nch vymazalo tyto vzkazy nebo zabloko-valo odeslatele zprv

zdroj: www.eukidsonline.net

VDA A POZNN

RONK 2011/201226 RONK 2011/2012

Mu, jen se narodil v roce 1912 do idovsk rodiny v Lomnici u Tinova, peil vznn v koncentranm tboe. Ped tm jet pom-hal uprchnout idovskm dtem z okupovan-ho eskoslovenska, a kdy vlka skonila, pi-spl vrazn k ustaven novho vdnho oboru s nzvem viktimologie, kter zkoum dsledky agrese na ob. V esku je znm jen pro mal okruh lid, proto se jeho osobnost sname i s ohledem na blc se st vro jeho naroze-n zpopularizovat, ekla Barbora Antonov, je se spolu s Okralovacm spolkem pro Lomnici, kter ve iniciuje, podl na organizaci oslav, ale teba i na tom, aby byl do etiny peloen Ei-tingerv norsk ivotopis.

Ano, norsk, prv v Norsku toti pvodem esk vdec strvil vtinu ivota. I kdy nejd-ve tam rozhodn neodeel dobrovoln.

tk do Norska nepomohlEitinger se narodil jako nejmlad ze esti dt, dva roky studoval na Masarykov univerzit bo-hemistiku a germanistiku a pot pestoupil na medicnu. Promoval v roce 1937 a krtce nato vstoupil do armdy jako dstojnk letectva. Po pchodu nacist u bylo jasn, e ani jako lka, ani jako vojk s idovskm pvodem nenajde pracovn uplatnn a naopak mu hroz znan nebezpe. Proto Eitinger emigroval do Norska.

Na to, co se dje v jeho roditi, ovem neza-pomnl. Z Norska pomhal zadit tk dest-km idovskch dt, kter naly azyl v sirotinci

v Oslu. Vechno organizovala Nansenova na-dace, je poskytla fi nann prostedky a vyti-povvala dti, kter by mly z eskoslovenska prchnout. Eitinger hrl v tom vem roli pro-stednka, nastnila Antonov a dodala, e pesnj informace o tom, jak se vechno ud-lo, by ml poskytnout prv peklad ivotopisu Lea Eitingera a dal vzkum.

Sm Eitinger pracoval v Norsku nejdve jako lka, brzy ho vak znovu zaali pronsle-dovat nacist. V prosinci 1940 piel o licenci, take se ivil prac na pile, a pr tdn nato u se ped Nmci musel skrvat. Kdy nacist ob-sadili Norsko, bylo jasn, e prchat ped nimi dlouho nezvldne. V beznu 1942 byl prozra-zen a uvznn, pe se v materilech lomnick-ho okralovacho spolku.

To, ped m Eitinger odeel z eskoslo-venska, si tak stejn musel prot. V noru roku 1943 se jako vze slo 105268 dostal do koncentranho tbora v Osvtimi. Pi v hrze, kter jeho tehdej ivot provzela, ml alespo trochu ts t. Mohl slouit v tboro-vm pitle, kde se staral mimo jin o pozdj-ho nositele Nobelovy ceny mru Elieho Wie-sela. Wieslovi tam hrozilo, e pijde o nohu, a ve svch pamtech vzpomnal, e prv Ei-tinger mu zachrnil nejen nohu, ale i ivot. Po vlce byl jednm z tch, kdo se zasadili o to, aby Wiesel Nobelovu cenu zskal. Eitinger ostatn na pedvn peetl i oslavnou e, popsala Barbora Antonov.

Eitinger peil koncentran tbor. Pak vzkumem pomohl vzm

Vce ne 66 let po skonen druh svtov vlky se zd, e u o n bylo eeno a napsno ve. Vme o tch, kte si zaslouili odsoudit, a tak o tch, kdo prokzali neobyejnou osobn sta-tenost, aby pomohli jinm. Pesto se as od asu jet dnes vy-no pbh, kter si zaslou pozornost, a lid, o jejich inech se v esku mnoho nev. Takovm ppadem je i Leo Eitinger.

POHLED DO HISTORIE

www.absolventi.muni.cz 27

Tento vlen pbh skonil ast n, vti-na mla ale bohuel opan konec. Z 762 nor-skch id, kter nacist vznili v koncentra-nch tborech, jich peilo jen 23.

Vzkum pomohl vlenm obtemPo kapitulaci nacist se u Eitinger do esko-slovenska nevrtil. Odjel do Norska, kde se jako lka zamil na psychiatrii. V roce 1966 se stal vedoucm psychiatrick kliniky na univerzit v Oslu, kde pak psobil tm dvacet let. Na-psal napklad prci o psychickch dsledcch

extrmnho stresu a provdl psychiatrick ana-lzy uprchlk. Vm tm smoval k defi nici novho vdnho oboru, viktimologie. To dky Eitingerovi a jeho spolupracovnkm se vdci ve svm bdn poprv zamili na obti nsil, a ne jen na nsilnka a dvody, kter ho k jeho chovn vedou. Bdn pak mlo i praktick dsledky. Dky tmto diagnzm byly vle-nm obtem uznny choroby vyvolan vlkou a znan se tm usnadnily procedury pro zsk-n vlench invalidnch penz, dopluje infor-mace web lomnickh