Centrum imunologie a mikrobiologieCentrum imunologie a mikrobiologieCentrum imunologie a mikrobiologieCentrum imunologie a mikrobiologie Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Moskevská 15, 400 01 Ústí n.L. tel.: 477 751 800 e-mail: sekretar.imunologie@zuusti.cz

Informace o stanovení hladin IgG protilátek proti antigenu BP180-4X (transmembránový glykoprotein - desmozóm)

Centrum imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem rozšiřuje diferenciální diagnostiku puchýřnatých kožních onemocnění (EBM – protilátky proti bazálné membráně) o konfirmaci pozitivních výsledků stanovením autoprotilátek desmozómům (antigen BP180-4X) metodou ELISA.

Puchýřnatá autoimunitní onemocnění patří mezi onemocnění orgánově specifická. Je pro ně charakteristická tvorba

autoprotilátek proti strukturálním proteinům kůže. Tyto strukturální proteiny tvoří mezibuněčný kontakt cytokeratinů v epidermis a adhezi epidermis k dermis. Puchýřnatá autoimunitní onemocnění se dělí do 4 hlavních skupin podle cílového antigenu a lokalizace puchýřů –

- Pemfigoid (BP) - pemfigus - epidermolysis bullosa acqisita (EBA) - Duhringova dermatitis herpetiformis V případě pemfigu se puchýře tvoří intraepidermálně, v ostatních případech subepidermálně.

Nejčastějších puchýřnatým autoimunitním onemocněním je bulózní pemfigoid - BP (0,7 – 1,8/100 000 za rok). Postihuje hlavně starší osoby. Projevuje se zejména tvorbou puchýřů v pokožce. BP však může existovat bez puchýřnatých projevů řadu týdnů až měsíců. Proto by starší pacienti s dlouhodobě podrážděnou kůží měli být v rámci diferenciální diagnostiky testováni na BP.

Pro diagnostiku tohoto onemocnění se využívá řada metod. Přítomnost cirkulujících protilátek je možné prokázat u 90% pacientů. Protilátky jsou většinou namířeny proti dvěma hemidesmozomálním proteinům o molekulových hmotnostech 180kd (BP180) a 230kd (BP230). BP230 je lokalizován intracelulárně. BP180 je transmembránový glykoprotein. U většiny pacientů se vyskytují protilátky proti BP180.

Pro detekci specifických protilátek se využívají metody přímé i nepřímé imunofluorescence. Při průkazu nepřímou imunofluorescencí je jako substrát většinou použit opičí jícen, na kterém jsou detekovány protilátky proti bazální membráně (EBM). Autoprotilátky lze také specifikovat pomocí monospecifického ELISA testu nebo imunoblotem.

Použitý antigen – tetramér imunogenní domény BP180. Je vhodnou alternativou imunofluorescenčního průkazu. Výhodou ELISA testu je jasná charakterizace autoprotilátkové specifity.

Sérové hladiny anti-BP180-4X korelují s aktivitou BP. Jejich detekce pomocí tohoto testu je přínosná při monitorování aktivity onemocnění před a po léčbě.

Interpretace výsledků

Anti-BP180 IgG

[RU / ml]

Negativní < 18 Hraniční 18 – 22 Pozitivní > 22

Způsob odběru a dopravy vzorků Vzorky srážlivé krve nebo séra s uvedením nezbytných údajů o pacientovi (dg., RČ, kód pojišťovny) a Vašeho IČZ

odesílejte na adresu Centra imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem, areál Masarykovy nemocnice, budova S, Na Kabátě 229, Ústí nad Labem - Bukov. V žádance vyznačte požadované vyšetření. Ústí nad Labem duben 2009

Za metodu odpovídá: RNDr. Vlastimil Král, CSc. Ing. Ivana Stiborová vedoucí Centra imunologie a mikrobiologie

Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem