Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0211

Název projektu: Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu

Číslo a název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název tematické oblasti: Česká republika

Název učebního materiálu: ČR - geologie, geomorfologie

Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_Z0202

Vyučovací předmět: Zeměpis

Ročník: 2. ročník čtyřletého a 6. ročník osmiletého gymnázia

Autor: Mgr. Zdeněk Zimmermann

Datum vytvoření: 15. 2. 2014

Datum ověření ve výuce: 4., 10. 3. 2014

Druh učebního materiálu: Prezentace

Očekávaný výstup: Objasní vývoj geologických období. Pojmenuje a vyhledá geomorfologické oblasti.

Metodické poznámky: Vytyčení základních pojmů, práce s mapou.

Česká republika geologie a geomorfologie

• Geologie - věda o Zemi, která zkoumá její složení, stavbu a historický vývoj.

• Geomorfologie - věda, která zkoumá vznik a vývoj reliéfu působením vnitřních a vnějších činitelů

Před 570 mil lety se začal utvářet náš reliéf (starohory, prahory) ukládáním mocných vrstev hornin, které pokračovalo až do prvohor.

• prvohory - Kaledonské a Hercynské vrásnění - převážná část pohoří vyzdvižena např. Český les, Šumava, Krušné hory, Českomoravská vrchovina, Krkonoše, Jeseníky.

Mezi horami vznikaly pánve, které byly zaplaveny sladkou a slanou vodou. - později dochází k zarovnávání povrchu - denudace - parovina

• druhohory - hercynská pohoří rozrušována a zarovnávána. Na závěr druhohor byla severní část České vysočiny zaplavena mořem (velké vrstvy usazenin - slepence, slínovce, pískovce, opuky až 600 m mocné) - Prachovské skály, Hrubá skála, Česká tabule.

V Karpatech dochází k první fázi Alpinského vrásnění.• třetihory - dochází k novým pohybům v zemské kůře a podél

vzniklých zlomů byly opět vyzdviženy pohoří (např. Krkonoše, Jeseníky, Krušné hory), jiné oblasti naopak podél zlomů poklesly (dnešní pánve např. podkrušnohorské – hnědé uhlí). Ve třetihorách se též objevila sopečná činnost - Doupovské hory, České Středohoří, Jeseníky - Venušina sopka, Malý a Velký Roudný (čedič, znělec). Ke konci třetihor opět docházelo k zarovnávání vyzdvižených pohoří. Východ ČR nejdříve zaplaveno území mořem po té následovala druhá fáze alpinské vrásnění.

• Čtvrtohory - střídání dob ledových a dob meziledových (rozšíření pevninského ledovce ze severu po hranici pohoří Krkonoš a Jeseníků, v horách se vyvíjely horské ledovce převážně na Šumavě). Postupně se vytvářela dnešní podoba říční sítě jak na východě, tak na západě území.

Obr.1. Geologická mapa ČR

Obr.2

Geomorfologická stavba ČR

Reliéf – provincie – subprovincie – oblasti – celky • Provincie:

Česká vysočina (největší a starší) - západní, střední a východní Čechy

Západní Karpaty (menší a mladší) - východní část Moravy a Slezska - hranice mezi oběma částmi tvoří přibližná spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava.

Středoevropská nížina (severní část Slezska - kolem Opavy)Západopanonská pánev ( jižní Morava – o blast kolem Břeclavy

Obr.3 Obr.4

Česká vysočina

6 subprovincií - Šumavská,Českomoravská, Krušnohorská, Krkonošsko-jesenická, Poberounská,Česká tabule,

Šumavská - rozkládá se na západě a jihozápadě ČR podél hranice s Německem a Rakouskem, celé soustavě dominuje Šumava (Plechý 1378 m n.m.), na kterou na severu navazuje Český les (Čerchov 1042 m n.m.) a na jihu Novohradské hory (Kamenec 1072 m n. m.)

Obr.5 Obr. 6

Česko-moravská - rozlohou největší, rozkládá se ve středních a jižních Čechách, přes česko-moravské pomezí zasahuje až na jih Moravy. Největší část soustavy je tvořena Českomoravskou vrchovinou (poměrně zarovnaná – Javořice 837 m n. m.), na kterou na severu navazují Žďárské vrchy (Devět skal 836 m n. m.), v české části tvořena Středočeskou pahorkatinou a v moravské Drahanskou vrchovinou (Moravský kras).

Krušnohorská - rozkládá se při severní hranici s Německem, její hlavní část tvoří Krušnéhory (Klínovec 1244 m n.m.), v nejzápadnější části se nacházejí Smrčiny (Háj 757 m n.m.) . V této soustavě se nacházejí pohoří vzniklá sopečnou činností - Doupovské hory a České středohoří

(Milešovka 837 m n.m.).

Obr.7

Obr. 8

Krkonošsko-jesenická soustava - rozprostírá se od S Čech, přes V Čechy, až po S Moravu, podél česko-polské hranice. Soustava se dělí na 3 oblasti: Západní část tvoříKrkonoše (Sněžka 1603,2 m n. m.), Lužické hory (Luž

793 m n.m.) a Jizerské hory (Smrk 1124 m n.m.). Střední část vyplňují hlavně Orlické hory (Velká Deštná 1115 m n.m.) a Broumovská vrchovina (Královecký Špičák 881 m n. m.). Východní oblast je tvořena hlavně Hrubým Jeseníkem

(Praděd 1492 m n.m.) a Nízkým Jeseníkem (Slunečná 800 m n.m.).

Poberounská soustava - rozkládá se mezi Plzní a Prahou (povodí řeky Berounky). Dominuje jí Brdská vrchovina (Tok 865

m n. m.). V okolí Plzně se rozkládá Plzeňská pahorkatina (Koráb 773 m n.m.). Okolí Prahy je tvořeno Pražskou plošinou.

Obr. 9

Obr. 10

Česká tabule - rozkládá se na severu a východě od Prahy a je tvořena hlavně rovinou a nízkými pahorkatinami. Největších výšek dosahuje pouze na severu Ralskou pahorkatinou (Ralsko) a na východě Svitavskou pahorkatinou (Baldský vrch).

Západní Karpaty2 Subprovincie - Vněkarpatské sníženiny, Vnější západní Karpaty

Vněkarpatské sníženiny - tvořeny především rovinou (moravské úvaly a pánve). Průměrná nadmořská výška celé soustavy je 237 m n.m. Celky - Moravská a Vyškovská brána, Ostravská pánev, Hornomoravský a Dyjsko-svratecký úval.

Obr. 11

Obr. 12

Vnější Západní Karpaty - rozděleny na dvě části podle výšek: vyšší se nachází na česko-slovenské hranici, nejvyšší bod leží v Moravskoslezských Beskydech (Lysá hora 1324 m n.m.), Javorníky (Malý Javorník 1019 m n.m.),

Bílé Karpaty (Velká Javořina 970 m n.m.). Na ně navazují nižší pohoří. Druhou část tvoří Středomoravské a Jihomoravské Karpaty, které nejvyššího bodu dosahují v Chřibech (Brdo 587 m n.m.) a Mikulovské vrchovině (Děvín 549 m n.m.).

Obr.13 Obr. 14

Středoevropská nížina

Středoevropská nížina - rozkládá se pouze na malé části území v okolí města Opavy a vyplňuje jí hlavně rovina -

Opavská pahorkatina.

Západopanonská pánev

Západopanonská pánev - Rozkládá se jen na jihu Moravy a je tvořena Dolnomoravským úvalem.

Prachovské skály, Čertovy skály, Kokořínské pokličky a Adršpašsko-teplické skály

Obr.16Obr. 15

Obr.17Obr.18

Panská skála, Žulový viklan, Trilobiti z Barandienu, Žulový bludný balvan

Obr. 19

Obr. 20

Obr.21Obr. 22

Geomorfologické členění České republiky

ČESKÁ VYSOČINA

Šumavská subprovincie

Českoleská oblastČeský lesPodčeskoleská pahorkatinaVšerubská vrchovina

Šumavská hornatinaŠumavaŠumavské podhůříNovohradské hory

Novohradské podhůří

Česko-moravská subprovincie

Středočeská pahorkatinaBenešovská pahorkatinaVlašimská pahorkatinaTáborská pahorkatinaBlatenská pahorkatinaJihočeské pánveČeskobudějovická pánevTřeboňská pánevČeskomoravská vrchovinaKřemešnická vrchovinaHornosázavská pahorkatinaŽelezné horyHornosvratecká vrchovina (Žďárské vrchy)Křižanovská vrchovinaJavořická vrchovinaJevišovická pahorkatinaBrněnská vrchovinaBoskovická brázdaBobravská vrchovinaDrahanská vrchovina

Krušnohorská subprovincie

Krušnohorská hornatinaSmrčinyKrušné horyDěčínská vrchovina

Podkrušnohorská oblastChebská pánevSokolovská pánevMostecká pánevDoupovské horyČeské středohoří

Karlovarská vrchovinaSlavkovský lesTepelská vrchovina

Česká tabule subprovincie

Severočeská tabuleRalská pahorkatinaJičínská pahorkatina

Středočeská tabuleDolnooharská tabuleJizerská tabuleStředolabská tabule

Východočeská tabuleVýchodolabská tabuleOrlická tabuleSvitavská pahorkatina

Krkonošsko-jesenická subprovincie

Krkonošská oblastŠluknovská pahorkatinaLužické horyJeštědsko-kozákovský hřbetŽitavská pánevFrýdlantská pahorkatinaJizerské horyKrkonošeKrkonošské podhůří

Orlická oblastBroumovská vrchovinaOrlické horyPodorlická pahorkatinaKladská kotlina

Jesenická oblastZábřežská vrchovinaMohelnická brázdaHanušovická vrchovinaKrálický SněžníkRychlebské horyZlatohorská vrchovinaHrubý JeseníkNízký Jeseník

Krkonošsko-jesenické podhůříVidnavská nížinaŽulovská pahorkatina

Poberounská subprovincie

Brdská oblastDžbánPražská plošinaKřivoklátská vrchovinaHořovická pahorkatinaBrdská vrchovina

Plzeňská pahorkatina

Rakovnická pahorkatinaPlaská pahorkatinaŠvihovská vrchovina

ZÁPADNÍ KARPATY

Vněkarpatské sníženiny - subprovincie

Západní Vněkarpatské sníženinyDyjsko-svratecký úvalVyškovská bránaHornomoravský úvalMoravská brána

Severní Vněkarpatské sníženinyOstravská pánev

Vnější Západní Karpaty - subprovincieJihomoravské Karpaty

Mikulovská vrchovina (součástí jsou Pavlovské vrchy)Středomoravské Karpaty

Ždánický lesLitenčická pahorkatinaChřibyKyjovská pahorkatina

Slovensko-moravské KarpatyVizovická vrchovinaBílé KarpatyJavorníky

Západobeskydské podhůříPodbeskydská pahorkatina

Západní BeskydyHostýnsko-vsetínská hornatinaRožnovská brázdaMoravskoslezské BeskydyJablunkovská brázdaSlezské BeskydyJablunkovské mezihoří

STŘEDOPOLSKÁ NÍŽINA

Středopolské nížiny – subprovincie

Slezská nížina Opavská pahorkatina

ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV

Vídeňská pánev - subprovincie

Jihomoravská pánev Dolnomoravský úval

Zdroje:

• Obr. 1: Miaow Miaow, http://cs.wikipedia.org [online]. 16 May 2010 10:42, [cit.26.02.2014],File:Czech Republic geomorphological division map level1 colour. Dostupné z www.

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Czech_Republic_geomorphological_division_map_level1_colour.png

• Obr. 2: Miaow Miaow, http://cs.wikipedia.org [online]. 11. April 2007 10:36, [cit.26.02.2014],File:CZE geomorf.PNG. Dostupné z www. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:CZE_geomorf.PNG

• Obr. 3: Chalupa P., Horník S., Zeměpis České republiky, 2. vyd., 72 str., SPN, Praha 2005, [cit.26.02.2014], Dostupné z www.

http://www.hajduch.net/system/files/image/cesko/priroda/geologie-celky.jpg• Obr. 4: Dostupné z www.

http://ostrava-educanet.cz/svoboda/mapy/septima/CR/fyzickogeograficka/geologie/cr_geologie_1.jpg

• Obr. 5 -22: Foto z archivu autora