Upload
veda-rush
View
90
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Československá republika mezi válkami. Rozbití Československa. Anotace. Materiál tvoří 22 slidů , v nichž je zachycena doba mnichovských událostí a rozbití ČSR cílová skupina: 9. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s dějinami posledních let před rozbitím ČSR - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Československá republika mezi válkamiRozbití Československa
Anotace Materiál tvoří 22 slidů, v nichž je zachycena doba mnichovských
událostí a rozbití ČSR
cílová skupina: 9. roč.
Autor: Mgr. Tomáš Kozák
očekávaný výstup: žák se seznámí s dějinami posledních let před rozbitím ČSR
použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 9. ročník, Wikipedia
průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek
následuje možnost zápisu do sešitu
Situace v pohraničí
díky hospodářské krizi došlo k vyostření vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci
od konce 20. let sílí na Slovensku hlasy, které chtějí autonomii – Hlinkova slovenská lidová strana
v Sudetech působí Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konrádem Henleinem úzká spolupráce s Hitlerem
ČSR byla ohrožena zevnitř i zvenčí
Konrád HenleinKonrad Ernst Eduard Henlein (6. května 1898, Vratislavice nad Nisou – 10. května 1945, Plzeň) byl nacista, sudetoněmecký politik a vůdce separatistického hnutí.
Hitlerovy důvody pro likvidaci ČSR
strategicky výhodná poloha v centru Evropy
ČSR je francouzským spojencem, proto je nutno ho zlikvidovat ze strategických důvodů
vyspělý strojní, zbrojní i hutní průmysl, bohaté naleziště uhlí
demokratický stát, kam utíkalo před Hitlerem množství obyvatel Německa
v ČSR žila početná německá menšina, takže případná agrese vůči ČSR mohla být vydávána za ochranu německého obyvatelstva
Situace uvnitř ČSR 14. září umírá Tomáš Garrigue Masaryk
napjatá situace se po anšlusu Rakouska v březnu 1938 ještě více zhoršila
prodloužila se ještě více hranice s Německem, kterou bylo třeba bránit – ČSR tvořila klín vražený do prostoru ovládaného nacisty
duben 1939 – SdP na sjezdu v Karlových Varech vyhlašuje tzv. „karlovarské požadavky“
samospráva oblastí obývaných Němci
volnost nacistické propagandy
zrušení spojeneckých smluv s Francií a SSSR
orientace zahraniční politiky ČSR výhradně na Německo
požadavky henleinovců byly neustále stupňovány tak, aby nemohly být spněny
květen 1938 – volby do obecních zastupitelstev v Sudetech vyhrála s 90% ziskem SdP
teror vůči Židům a českému obyvatelstvu v pohraničí se stupňoval
TGMTomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány) byl pedagog, politik a filozof. Byl poslancem rakouské říšské rady a univerzitním profesorem. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele (zákon č. 232/1935 Sb. z. a n., z 21. prosince 1935) a k osmdesátým narozeninám byl přijat tzv. Lex Masaryk obsahující větu: „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát.“ T. G. Masaryk byl sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru.
Mnichovská „zrada“ německá propaganda přesvědčuje Francii o tom, že viníkem situace v čs. pohraničí je
čs. vláda
Francie a Velká Británie zastávají tzv. politiku appeasementu a chtěly se za cenu jakýchkoliv ústupků vyhnout válce s Německem
doufaly, že pokud by Hitler získal Sudety, byl by uspokojen a v Evropě by nastal opět klid
do ČSR je vyslána Runcimanova mise, která měla „zjistit“ skutečnost jednání hlavně s Henleinem
závěrem bylo, že viníkem krize jsou Češi a dojde-li k válce, budou za ni zodpovědni
ČSR mělo na doporučení Francie a Velké Británie odevzdat okresy s větším než 50%ním zastoupením německého obyvatelstva
Hitler okamžitě stupňuje požadavky, aby bylo odevzdáno podle stejného klíče i území Polsku a Maďarsku
čs. vláda odmítá a 23.9. 1938 vyhlašuje všeobecnou mobilizaci
Mnichovská „zrada“
29. září 1938 je v Mnichově podepsána bez účasti Československa dohoda ČSR je přinucena odevzdat území obydlení z 50% Němci
34% území
33% obyvatelstva
Mnichovská dohoda
Neville ChamberlainNeville Chamberlain (18. březen 1869 – 9. listopad 1940) byl britský státník, člen Konzervativní strany a premiér. Nejznámějším se stal uplatňováním appeasementu v zahraniční politice a roku 1938 podpisem Mnichovské dohody, která uznala nárok na oblast Sudet v Československu nacistickému Německu. Poté co Německo pokračovalo ve své agresivní politice, vyhlásil mu 3. září 1939 válku a vedl Británii v prvních osmi měsících druhé světové války.
Édouard DaladierÉdouard Daladier (18. června 1884, Carpentras, Francie - 10. října 1970, Paříž, Francie) byl francouzský politik, ministerský předseda a historik. Byl zástupce Francie na Mnichovské dohodě. V roce 1940 byl odstaven z francouzské politiky. Od roku 1943 do osvobození spojenci byl vězněn. Po válce se znovu aktivně účastnil politického života, byl členem Národního shromáždění v letech 1945 až 1958. Do důchodu odešel v polovině 50. let
Adolf HitlerAdolf Hitler (20. dubna 1889, Braunau am Inn, Rakousko-Uhersko – 30. dubna 1945, Berlín, Německo) byl německý nacistický politik, vůdce Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), od 30. ledna 1933 do své smrti německý kancléř, od března téhož roku vybavený diktátorskými pravomocemi, od roku 1934 rovněž hlava státu.
Benito MussoliniBenito Amilcare Andrea Mussolini (29. červenec 1883, Predappio – 28. duben 1945 (zastřelen), Giulino di Mezzegra) byl italský premiér, politik a diktátor, spolutvůrce a průkopník fašismu.
ČSR po „Mnichově“
Politické a ústavní změny 5. října abdikuje prezident Edvard Beneš a o několik dní později emigruje
do Velké Británie
6. října je vyhlášena slovenská autonomie
mění se název státu na Česko-Slovenská republika, která se stává federací
30. listopadu se prezidentem stává dr. Emil Hácha
atmosféra v zemi se mění, za viníky situace je mnohdy považován Beneš, někdy dokonce i TGM, koaliční vláda a demokratický systém vůbec
volání po vládě „pevné ruky“
prosinec 1938 – NS schvaluje zmocňovací zákon, který umožňuje vládnout bez parlamentu, čímž končí demokracie v ČSR
Emil Hácha(12. července 1872 v Trhových Svinech[2] – 27. června 1945 v Praze) byl prezident Československé republiky (1938–1939), státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945), překladatel a právník. Méně známá je jeho činnost teoretická, literární a překladatelská (je autorem jednoho z překladů Jeromovy knihy Tři muži ve člunu).
Rozbití Československa celá Evropa záhy chápe, že Hitlerovi nejde o uspokojení požadavků sudetských
Němců, ale o likvidaci ČSR
Hitler se nyní zaměřuje na Slovensko a podporuje jeho snahu o autonomii a samostatnost
na Slovensku sílí separatistické hnutí v čele s Josefem Tisem
situace se vyhrocuje a čs. vláda vyhlašuje 9. března 1939 na Slovensku stanné právo
14. března 1939 vyhlašuje slovenský sněm vznik samostatného Slovenského štátu v čele s prezidentem Dr. Josefem Tisem.
Podkarpatskou Rus obsazuje maďarská armáda
pod hrozbou vojenského útoku donutil Hitler Háchu podepsat souhlas se slovenskou samostatností okupací zbytku Československa německou armádou
15. března byl ustanoven Protektorát Čechy a Morava a 16. března byl vyhlášen
Josef TisoJozef Tiso (13. října 1887 Veľká Bytča[1][2] – 18. dubna 1947 Bratislava) byl slovenský římskokatolický kněz, politik Hlinkovy Slovenské ľudové strany a v letech 1939–1945 prezident Slovenské republiky, satelitního státu nacistického Německa. Po válce byl odsouzen československým Národním soudem v politickém procesu[3][4] za válečné zločiny k smrti a popraven.
ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápisSituace v pohraničí
vyostřená, sudetští Němci i ľuďáci stupňují své požadavky
Hitler se snaží rozbít ČSR „mírovou cestou“
důvody:
strategicky výhodná poloha v centru Evropy
ČSR je francouzským spojencem
vyspělý strojní, zbrojní i hutní průmysl, bohaté naleziště uhlí
demokratický stát, kam utíkalo před Hitlerem množství obyvatel Německa
v ČSR žila početná německá menšina, takže případná agrese vůči ČSR mohla být vydávána za ochranu německého obyvatelstva
karlovarské požadavky sudetských Němců na autonomii odmítnuty
stupňování německého teroru v pohraničí
ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápisMnichovská dohoda
Francie a Velká Británie věrné politice apeasementu a usmiřování Hitlera podepisují v Mnichově spolu s Německem a Itálií dohodu, na jejímž základě má ČSR odstoupit Německu, Polsku a Maďarsku území, kde žije více než 50% nečeskoslovenského obyvatelstva (34% území, 33% obyvatelstva)
Beneš donucen přijmout, vzápětí abdikuje a emigruje do Anglie
období Druhé republiky
říjen1938 – 15. březen 1939 odstoupení pohraničí
demobilizace
vyhlášení Česko-Slovenské republiky
prezidentem zvolen Emil Hácha
konec demokracie
ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápis
Rozbití Československa
na Slovensku sílí separatismus
9. března vyhlašuje vláda na Slovensku stanné právo
14. března slovenský sněm vyhlásil Slovenský štát prezidentem Josef Tiso
15. března ustanoven protektorát Čechy a Morava a zbytek ČSR byl okupován německým Wehrmachtem
Hácha donucen podepsat souhlas pod nátlakem vojenského útoku
Shrnutí: Oč usilovala Hlinkova strana?
Oč usilovala SdP a kdo stál v jejím čele?
Proč chtěl Hitler zlikvidovat ČSR?
Jaký dopad měl na ČSR anšlus Rakouska?
O co šlo v karlovarských požadavcích? Jak by se asi situace vyvíjela v případě jejich přijetí?
Jaká byla Henleinova a Hitlerova strategie vůči čs. vládě?
Které osoby byly v pohraničí pronásledovány?
Jak vypadala situace v pohraničí po mnichovské dohodě?
Které další státy připravili ČSR o území?
Jak se vyvíjely vztahy mezi válkami mezi Německem, sudetskými Němci a Československem?
Jaké byly vztahy mezi Čechy a Slováky?
Porovnej vztah k menšinám u nás a v hitlerovském Německu?