2
Všechno začalo v únoru roku 2014. Kopec Klu- canina v místě nad bývalou Brabcovou pilou se stal středem zájmu profesora Josefa Ungera z An- tropologického ústavu Masarykovy univerzity a jeho týmu, se kterým na podobných výzkumech pracuje – arch. Jan Velek, RNDr. Robin Pěnička, Ing. Josef Ha- vlát, doc. RNDr. Karel Kirchner, CSc. a jejich studenti. Podle starých vojenských map byli na místě, které bylo označené jako šibenice. A skutečně se jim po- dařilo odkrýt kamenné základy, které byly částečně viditelné a mnoho „Tišnováků“ o nich vědělo, ale považovali je za relikt nějaké lesnické stavby, chaty, seníku… Šibenice a stínadla jsou také vyznačeny na známé vedutě Tišnova, kterou roku 1728 namaloval syndik Karel Josef Vokoun. První výkopy uvnitř stavby původně čtvercové základ- ny pak odhalily mnoho lidských kosterních pozůstat- ků. Nebylo pochyb, tišnovská šibenice byla objevena! Celý výzkum se završil nalezením cesty na šibeniční vrch, kdysi příznačně nazývaný Na Spravedlnosti. Po létech se nakonec původní název na toto místo vrátil. Objevu se chopil místní spolek Continuum vitae s nápadem vybudovat Cestu hrdelního práva v duchu staré středověké cesty, kterou kráčel od- souzenec od radnice až na šibeniční vrch. Architekt Miloš Klement pak přišel s nápadem vybudovat Cestu podle námětu sedmi hlav- ních hříchů. Na začátku byla jednoduchá otázka – co vede zločince ke spáchání zločinu? „Člověk zbožný hříchu nečiní, samot- ného zločinu se tak straní a je od něho uchráněn. Neboť ke zločinu pěšina je slepou odbočkou z cesty člověka jinak zbožného a mrav- ného.“ (neznámý mnich 14. století) A opravdu, každému zločinu předchází hnutí mysli – po- hnutka, která se v křes- ťanství, judaismu i islámu označovala jako hřích. Hřích v původním slova smyslu znamenal zbloudění, omyl či chybu. Setrvání v hříchu je pak cestou k dalšímu hříš- nému jednání. Hřích je tedy lidská slabost, která vede ke zločinu. Ke zločinům vedou pohnutky (hříchy) různé. Papež Řehoř I. Veliký definoval v 6. století n. l. nám dnes známých sedm hlavních hříchů: Pýcha (superbia) Lakomství (avaritia) Závist (invidia) Hněv (ira) Smilstvo (luxuries) Obžerství (gula) Lenost (acedia) Proti nim je pak položeno sedm hlavních ctností: Pokora (continentia) Štědrost (caritas) Přejícnost (benevolentia) Mírumilovnost (patientia) Cudnost (pudicitas) Střídmost (abstinentia) Činorodost (industria) Tuto myšlenku po výtvarné stránce zpracoval akade- mický malíř Milivoj Husák, který jednotlivá zastavení – hříchy a ctnosti – koncipoval jako kamenné stély se symbolickými zvířaty, připomínající středověkou tradici. Na každé stéle je zabudován železný kruh jako symbol připoutání člověka ke hříchu. Celá cesta je pak zakončena kamennou kaplí, jako symbolem smíření a odpuštění. V další etapě do projektu už vstoupilo Město Tišnov se starostou Jiřím Dospíšilem, které se stalo koneč- ným realizátorem a investorem celé akce. Projekt finančně podpořili Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Město Tišnov, Jihomoravský kraj, veřejná sbírka na kapli a soukromí sponzoři. Na realizaci díla se pak velkou měrou podílela firma Ing. Brázda – UNIVERS s.r.o., sdružení kameníků KASTA, kameník Pavel Cvrkal a umělecký kovář Radomír Bárta. CESTA HRDELNÍHO PRÁVA TIŠNOV Grafické zpracování: Kateřina Válková

CESTA Mírumilovnost HRDELNÍHO PRÁVA TIŠNOV · Lakomství (avaritia) Závist (invidia) Hněv (ira) Smilstvo (luxuries) Obžerství (gula) Lenost (acedia) Proti nim je pak položeno

  • Upload
    others

  • View
    2

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: CESTA Mírumilovnost HRDELNÍHO PRÁVA TIŠNOV · Lakomství (avaritia) Závist (invidia) Hněv (ira) Smilstvo (luxuries) Obžerství (gula) Lenost (acedia) Proti nim je pak položeno

Všechno začalo v únoru roku 2014. Kopec Klu-canina v místě nad bývalou Brabcovou pilou se stal středem zájmu profesora Josefa Ungera z An-tropologického ústavu Masarykovy univerzity a jeho týmu, se kterým na podobných výzkumech pracuje – arch. Jan Velek, RNDr. Robin Pěnička, Ing. Josef Ha-vlát, doc. RNDr. Karel Kirchner, CSc. a jejich studenti.

Podle starých vojenských map byli na místě, které bylo označené jako šibenice. A skutečně se jim po-dařilo odkrýt kamenné základy, které byly částečně viditelné a mnoho „Tišnováků“ o nich vědělo, ale považovali je za relikt nějaké lesnické stavby, chaty, seníku…

Šibenice a stínadla jsou také vyznačeny na známé vedutě Tišnova, kterou roku 1728 namaloval syndik Karel Josef Vokoun.

První výkopy uvnitř stavby původně čtvercové základ-ny pak odhalily mnoho lidských kosterních pozůstat-ků. Nebylo pochyb, tišnovská šibenice byla objevena! Celý výzkum se završil nalezením cesty na šibeniční vrch, kdysi příznačně nazývaný Na Spravedlnosti.

Po létech se nakonec původní název na toto místo vrátil. Objevu se chopil místní spolek Continuum vitae s nápadem vybudovat Cestu hrdelního práva v duchu staré středověké cesty, kterou kráčel od-souzenec od radnice až na šibeniční vrch.

Architekt Miloš Klement pak přišel s nápadem vybudovat Cestu podle námětu sedmi hlav-ních hříchů.

Na začátku byla jednoduchá otázka – co vede zločince ke spáchání zločinu?„Člověk zbožný hříchu nečiní, samot-ného zločinu se tak straní a je od něho

uchráněn. Neboť ke zločinu pěšina je slepou odbočkou z cesty člověka jinak zbožného a mrav-

ného.“ (neznámý mnich 14. století)

A opravdu, každému zločinu předchází hnutí mysli – po-hnutka, která se v křes-ťanství, judaismu i islámu označovala jako hřích. Hřích v původním slova smyslu znamenal zbloudění, omyl či chybu. Setrvání v hříchu je pak cestou k dalšímu hříš-nému jednání. Hřích je tedy lidská slabost, která vede ke zločinu.

Ke zločinům vedou pohnutky (hříchy) různé. Papež Řehoř I. Veliký definoval v 6. století n. l. nám dnes známých sedm hlavních hříchů:

Pýcha (superbia)

Lakomství (avaritia)

Závist (invidia)

Hněv (ira)

Smilstvo (luxuries)

Obžerství (gula)

Lenost (acedia)

Proti nim je pak položeno sedm hlavních ctností:

Pokora (continentia)

Štědrost (caritas)

Přejícnost (benevolentia)

Mírumilovnost (patientia)

Cudnost (pudicitas)

Střídmost (abstinentia)

Činorodost (industria)

Tuto myšlenku po výtvarné stránce zpracoval akade-mický malíř Milivoj Husák, který jednotlivá zastavení – hříchy a ctnosti – koncipoval jako kamenné stély se symbolickými zvířaty, připomínající středověkou tradici. Na každé stéle je zabudován železný kruh jako symbol připoutání člověka ke hříchu.

Celá cesta je pak zakončena kamennou kaplí, jako symbolem smíření a odpuštění.

V další etapě do projektu už vstoupilo Město Tišnov se starostou Jiřím Dospíšilem, které se stalo koneč-ným realizátorem a investorem celé akce.

Projekt finančně podpořili Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Město Tišnov, Jihomoravský kraj, veřejná sbírka na kapli a soukromí sponzoři. Na realizaci díla se pak velkou měrou podílela firma Ing. Brázda – UNIVERS s.r.o., sdružení kameníků KASTA, kameník Pavel Cvrkal a umělecký kovář Radomír Bárta.

CESTAHRDELNÍHO

PRÁVATIŠNOV

Gra

fické

zpr

acov

ání:

Kat

eřin

a Vá

lkov

á

Page 2: CESTA Mírumilovnost HRDELNÍHO PRÁVA TIŠNOV · Lakomství (avaritia) Závist (invidia) Hněv (ira) Smilstvo (luxuries) Obžerství (gula) Lenost (acedia) Proti nim je pak položeno

TIŠ

NO

V

1

2

3

4

5

6

7K

1.p

ýcha

/po

kora

um

ístě

ní:p

odra

dnic

í

GPS:

49°

20�5

5.73

5�N

16°2

5�21

.092

�E

2.o

bžer

ství

/st

řídm

ost

�um

ístě

ní:p

řiús

tíul

ičky

Na

Hrád

kud

oul

ice

Brně

nská

GP

S:4

9°20

�43.

875�

N16

°25�

29.8

43�E

3.s

mils

tvo

/cud

nost

um

ístě

ní:m

ísto

býv

alýc

hst

ínad

el,

u

křižo

vatk

yDv

ořák

ova

aBr

něns

GPS:

49°

20�4

0.34

4�N

16°2

5�35

.557

�E

4.l

akom

ství

/št

ědro

st

�umís

tění

:při

ústí

ulic

eNa

Ryb

níčk

udo

ul

ice

Brně

nská

GP

S:9

°20�

34.6

94�N

16°

25�4

4.84

1�E

5.z

ávis

t/p

řejíc

nost

�um

ístě

ní:u

odb

očky

zul

ice

Brně

nská

k

žele

znič

níza

stáv

ceH

radč

any

GP

S:4

9°20

�9.9

92�N

16°

26�7

.059

�E

6.l

enos

t/č

inor

odos

t

um

ístě

ní:u

lesn

íces

ty(m

odrá

turis

tická

zn

ačka

)při

vstu

pud

ole

san

aKl

ucan

ině,

m

ístn

íčás

tTrn

ec

GPS:

49°

20�1

1.23

1�N

16°2

6�26

.476

�E

7.h

něv

/mír

umilo

vnos

t

�umís

tění

:na

lesn

íces

tě(m

odrá

turis

tická

znač

ka)u

odb

očky

km

ístu

Na

Spr

aved

lnos

ti(š

iben

iční

vrc

h)

GPS:

49°

20�1

1.17

5�N

16°2

6�27

.206

�E

K.k

aple

sm

ířen

í

�umís

tění

:Na

Spra

vedl

nost

i

GPS:

49°

20�1

1.25

0�N

16°2

6�26

.947

�E