7.12.2012

1

Chov kapra I BIOLOGIE KAPRA

• Čeleď kaprovité (Cyprinidae) nejrozšířenější skupina ve vodách ČR

• Původ:

• původním domovem kapra je povodí Černého moře, Kaspického a

• Aralského jezera. V období třetihor se dostal do povodí Dunaje a tedy i

• k nám. Jednalo se o původní formu tzv. „říčního kapra – sazana“.

• Teplota vody:

• Kapr je ryba eurytermní (dobře přizpůsobivá různé teplotě). Optimum pro chov je 18 – 24 °C.

• Náročnost na O2:

• optimální hranice je 6 – 7 mg/l O2. Bezpečně ale snáší koncentrace 3 – 4 mg/l.

BIOLOGIE KAPRA Potrava:

je označován za nedravého všežravce - vhodné v chovu

Růst:

u nás je poměrně rychlý. Závisí na podmínkách prostředí.

Orientační průměrné hodnoty růstu:

Kapr jednoletý 25 – 100 g (50 – 120 mm)

Kapr dvouletý 250 – 700 g (200 – 350 mm)

Kapr tříletý 1000 – 1800 g (400 – 500 mm)

Rekordní úlovky jsou přes 20 kg.

Pohlavní dospělost:

v průběhu 3. a 4. roku života podle pohlaví.

Plodnost:

5-70 ml mlíčí (10-25mil/ml), 150 – 250 000 jiker na 1 kg živé váhy. Velikost jiker: 1,3 – 1,8 mm. Jikry jsou lepkavé. Kapr je ryba fytofilní.

Výtěr:

v jarních měsících (duben, květen) při teplotě vody nad 18 °C.

PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V chovu jsou podle šupinného pokryvu čtyři morfologické skupiny (tzv.

morfotypy - fenotypy):

Cíleným výběrem z šupinatých kaprů.

Ošupení určeno dvěma geny.

1) Odpovědný za šupinatost „S“

2) Odpovědný za hladkost „N“

kombinace alel „NN“ je letální a plůdek hyne!!!

Kapr šupinatý (SSnn, Ssnn) – celé tělo je kryto šupinami (hlava, ploutve)

Lysec-řádkový (SxNn) – šupiny jsou u základů ploutví, jednoduchá či zdvojená řada na postranní čáře.

Kapr lysec (ssnn)– šupiny ostrůvkovitě roztroušené, připomíná lysce řádkového

Kapr hladký (ssNn) – silná redukce šupin, pouze podpůrné šupiny u báze ploutví, které mohou také chybět.

Kapr šupinatý

SSnn, Ssnn

Lysec řádkový

SSNn, SsNn,

Kapr lysec

ssnn

Kapr hladký

ssNn

PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE

• Šlechtitelská práce v chovu kapra je zajišťována VÚRH Vodňany, SR-Tábor (středisko Milevsko). Zde jsou testovací stanice. Rozmnožovací chovy – Blatná, Třeboň, Hodonín.

• Pokyny k organizaci práce a testování užitkovosti a k vedení evidence obsahuje zákon č. 16/2004 Sb.

• Vyhláška 136/2004 Sb. pak popisuje způsoby značení a evidenci hospodářských zvířat, drůbeže, ryb a včel.

Odběr krve Značení čipem Značení dusíkem

7.12.2012

2

Plemeno (název - zkratka) Rok 2001 Rok 2002 Rok 2003

Počet plemen. ryb Počet plemen. ryb Počet plemen. ryb

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků

C 434 16 12 23 18 24 16

C 435 93 116 123 125 84 110

Jihočeský lysec - BV 9 18 28 34 7 12

Jihočeský kapr šupinatý -

C73 65 70 130 119 148 132

Mariánskolázeňský kapr

šupinatý - ML 401 226 356 222 912 852

Milevský lysec - MV 12 2 252 260 262 150

Pohořelický lysec - PoL 197 120 127 120 90 112

Telčský lysec - Te 241 162 154 146 206 233

Třeboňský šupináč - TŠ 69 46 143 66 123 73

Žďárský šupináč - Žď-Š 318 147 258 102 212 181

Žďárský lysec - Žď-L 319 198 281 150 187 208

Výpis z ústřední evidence Plemenných ryb 2003 Amurský sazan - dunajský šupináč

(AS)

• 1983 - Importován do ČR z Ukrajiny

• Původní populace divokého kapra z Amurské oblasti

• Přirozený hromadný výtěr bez selekčních zásahů

• Udržení a oživení genofondu kulturních plemen

Ropšinský kapr šupinatý

(ROP) Vyšlechtěn: v Rusku v 30. letech 20. století,

Kde: Kursko a Novgorod,

Základ: amurský sazan a kapr haličský,

Chován: v náročných podmínkách, vysoká vitalita

Proč k nám importován: pro účely hybridizace.

Jihočeský kapr šupinatý

(C 73)

Šupinatý kapr chovaný v jižních Čechách,

Selekce koncem 60. let ing. Smíškem ve VÚRH,

Je to homozygotní linie určená k ověřování,

Chov: Vodňanské a milevské rybníky.

Mariánskolázeňský kapr šupinatý

(ML)

Selekce: proběhla v záp. Čechách v letech 1970-79,

Realizoval to: Ing. J. Ryšavý,

Chovatel: ČR- Mariánské Lázně,

Vlastnosti: plastičnost v růstu, vyrovnané produkční

výsledky, dobrý zdravotní stav.

Žďárský šupináč

(Žď. Š.)

Vznik: Kinského rybářství v roce 1990,

Záměr: zvýšit odolnost šupinatého kapra

chovaného ve vyšších geografických polohách,

Chován : Českomoravská vysočina.

7.12.2012

3

Jihočeský lysec

(BV)

Základ: vodňanský a blatenský lysec –

Selekce: v 60. a 70. letech 20. století,

Chován: ve Vodňanech a Milevsku,

Určení: pro selekci s výběrem ryb typického exteriéru.

Milevský lysec

(MV) Vznik: polovina 70. let,

Základ: Vodňanský lysec a importovaná linie M2,

Cíl: zlepšení vlastností původního lysce,

Chován: Táborské rybníky a většina a. s. v ČR,

Chovatel: Stanice Milevsko – J. Pejša junior.

Telčský lysec

(Te) Telčský lysec (Te)

• Původ linie:

• Milevsko 1985-91,

• Charakteristika:

vyrovnané produkční

výsledky,

• Určení: vhodný do

normálních obsádek,

• Areál chovu:

Táborsko a Telč.

Požadované vlastnosti kladené na

chovaného kapra

Z hlediska chovatele:

• Co největší růstová schopnost

• Odolnost proti nemocem, parazitům, manipulaci aj.

• Dobrá schopnost rozmnožování

• Růstová vyrovnanost

Z hlediska spotřebitele:

• Kusová hmotnost

• Zmasilost

• Jakost masa

• Přítomnost pohlavních produktů

Který kapr vyhovuje těmto požadavkům?

ŽÁDNÝ!!!

Proto je důležitá seriózní plemenářská práce. Vytváření čistokrevných linií + využívání tzv. „heterozního efektu“.

Starší postupy:

• Výběr plemenných ryb ze směsi ryb, které vyrůstaly za nestejných podmínek

• Posuzovaly se pouze zevní znaky

Nyní:

• Pečlivá realizace tzv. negativního (pozitivního) výběru

• hromadný výběr – (velké množství ryb na plachtě)

• Individuální výběr – podle určitých kriterií

7.12.2012

4

PROHLÍDKA A VÝBĚR

• Hlava – rypec, oči, skřele, žábry

• Ploutve – všechny (anomálie, chybějící paprsky, zvlnění, propadnutí, absence apod.)

• Močopohlavní papila – normální, vyhřezlá, zanícená

• Postranní čára – pravidelná, zvlněná, rozvětvená, přerušená

• Forma těla – pozor! Nápadná vysokohřbetost

• Vzhled, barva a lesk – defekty, zranění

• Ošupení – prohlížíme obě strany těla

Měření, zjišťování hmotnosti

• Ukazatel (index) vysokohřbetosti H (délka těla : výšce těla) – nejvyšší 2,7, zavádí se 2,5 až 2,6.

• Ukazatel (index) širokohřbetosti Š ((šířka těla x 100 ku délce těla – v %), Relativní výšce odpovídá relativní šířka cca 20 %.

• Obvodový index – OI (délka těla v cm : obvod těla v cm), ryby s menší hodnotou než 1 jsou kvalitnější, hodnoty nad 1 vypovídají, že kapři nedosáhli hmotnosti, která by odpovídala jejich velikosti.

• Koeficient zmasilosti - podle Fultona (hmotnost ryby v g x 100 : třetí mocnina délky těla ryby v cm). Důležité u plůdku – u nás by to mělo být asi 3,3 před komorováním.

• Vážíme ryby v plachetkách.

MĚŘENÍ KAPRA Výsledky měření u prošlechtěných

linií ve Vodňanech

Ukazatel

Stáří kapra

K1 K2 K3

vysokohřbetost 2,2 – 2,4 2,2 – 2,4 2,3 – 2,5

širokohřbetost v % 21 - 23 21 - 24 20 - 23

vyživenost 3,2 - 3,5 3,2 – 3,7 3,5 – 4,0

% obsah tuku 3 - 4 4 - 8 6 - 10

Genetické metody

Alozymová analýza (současně uznaná)

Analýza mikrosatelitů (zaváděná)

Geometrická morfometrie

Princip

Získání údajů

Zpracování údajů

METODY KONTROLY PLEMENNÉ ČISTOTY CHOVU PŘIROZENÝ VÝTĚR • Hromadný, tzv. „staročeská metoda“

velmi jednoduchá (6–12 g ks na ha), 1F: 2M

• Skupinový, v Dubraviových rybníčcích

(výhodou je možnost selekce, úprava optimálních podmínek aj. Poměr pohlaví 2M:3F nebo 3M:5F (vždy ve prospěch jikernaček).

5 ryb 100m2

• Oplozenost jiker: 70–90 %. Inkubační doba: 60–80 denních stupňů (denní stupeň = průměrná denní teplota násobená počtem dnů).

• POZOR ! Pokles teploty vody pod 12 °C nebo vzestup nad 25 °C vyvolává poruchy při líhnutí.

• Po vykulení nastává trávení žloutkového váčku, pak postupný přechod na exogenní výživu. Dále za 2–3 dny po vykulení odlov tzv. „třeboňskými lžícemi“ a vysazování embryonek do výtažníků I. řádu.

7.12.2012

5

Dubraviovy rybníčky Umělý výtěr Provádí se od 60. let dvacátého století.

VÚRH rozpracoval metodu na základě maďarských, rumunských a ruských zkušeností.

Důležitou fází výtěru je odlepkování jiker. • Maďarská metoda – pomocí mastku (talku – křemičitan

hořečnatý), doba odlepkování je 5-6 hod.

• Rumunská metoda – pomocí roztoku močoviny a kuchyňské soli. Pak následuje koupel v taninu.

• Ruská metoda – pomocí zředěného kravského mléka – tato metoda je přirozená a jednoduchá. Je také nejkratší.

Inkubace jiker se provádí v tzv. Zugských lahvích.

Zde také probíhá kulení plůdku.

Rozkrmování se potom realizuje na žlabech.

Hormonální stimulace

• Synchronizace

• 24-36 h před výtěrem

• Hypofýza 3-5mg/1kg

• Dvě dávky

• 1/8-1/10

• Zbytek cca 12 h před výtěrem

• GnRH 10-20 ug/kg

Environmentální regulace

Mozek

Gonády

Ryba

Hypofýza

Steroidní hormony

Prostředí

Sezónní světelný profil

Sezónní teplotní profil

Množství potravy

Kontaminanty

Ostatní játra

LH

FSH

•androgeny

•estrogeny*

Vitellogenin

Vývoj gonád

•progesterony

Reprodukce

Mozek

Hypo

Gonáda

dopamin

-

LHRH

+

LH

Gamety

Hormony, které kontrolují uvolnění gamet

ReprodukceGrowth

Indukce výtěru

Progest.

Progest.

R.W. Rottmann et al. 1991

LHRH = GnRH

Reprodukce

7.12.2012

6

R.W. Rottmann et al. 1991

Progest.

hCG = lidský chorionický gonadotropin

Indukce výtěru

Reprodukce

UMĚLÝ VÝTĚR

• Výtěr jikernaček – video

• Výtěr mlíčáků - video

Inkubace

• Kvalitní voda 5-7mg O2/l

• Zugské lahve

• Malachitová zeleň 30min (0,20mg/l)

• Kulení, snížit průtok

• Strávení žloutkového váčku

Citlivost jiker a embryí

• Při rozmnožování-citlivost na obsah solí ve vodě

• pH

• uhličitany

Hospodářský cyklus - kategorie Ko – embryonka kapra těsně po vylíhnutí až do stáří 4-6 týdnů a

velikosti cca 4,5 cm nasazovaná do výtažníků I. řádu nebo plůdkových rybníků. 500-600 tis/ha

Kr – kapřík o velikosti od 4,5 cm a 5-10 g nasazovaný do výtažníků II. řádu a lovený na podzim jako K1.

K1 – plůdek kapra ve stáří půl až jeden rok lovený na podzim či na jaře, (25-100 g, 50-100 mm). 100-150 tis/ha

K2 – násada (věk 11/2 až 2 roky) vysazovaná do násadových rybníků, (250-700 g, 200-350 mm).

K3 - tříletý (tzv. tržní) kapr určený k dodání na trh o celkové hmotnosti asi 1 200–1 800 g a velikosti 400-500 mm odchovaný v tzv. hlavním rybníku.

K4 – čtyřletý, tržní kapr odchovaný v hlavním „dvouhorkovém“ rybníku o hmotnosti zpravidla nad 2 500 g (výběr).

Kg – generační nebo též remontní kapr určený k reprodukci. Nejvyšší plemenné hodnoty dosahují Kg ve stáří 7-8 roků.

7.12.2012

7

•DĚKUJI ZA POZORNOST