1/ 2

010

ww

w.c

ilich

ili.c

z

Vybrané telefony a tarify Vodafonu plus porce pěkně ostrého čtení

SLOVÁCI : CEŠISLOVÁCI : CEŠI

1

201

0

Slováci : â

eši w

ww

.cilichili.cz

ww

w.fa

ceb

oo

k.co

m/cilich

ili

Na Slovensku mají chlapi koule. Na rozdíl od Česka, kde je mají akorát holky.“ Když se tohle dočtete na cestovatelském blogu Ira z Dublinu, zamrzí to.Slováci mají kromě koulí navíc Euro, lepší dálnicea ekonomickou reformu za sebou. Trochu to vypadá,že bychom jim měli začít pěkně po česku závidět.

text Lenka Krbcová, Jiří Holubec, Natálie Veselá foto Andrej Balco(www.andrejbalco.com), Profi media Ilustrace Henry Farmer

20

téma

Nad Tatrou sa výská Historici a politologové se dodnes nemůžou shodnout, jestli bylo správné, že o rozpadu Českosloven-ska nerozhodovalo lidové referen-dum, ale politici. Kdyby rozhodova-li lidi, rozchod by pravděpodobně neprošel. Ke cti politiků ale musí-me přiznat, že viděli dopředu. Dva samostatné státy se mají vzájemně mnohem radši, než by zřejmě měly žárlivé národy v jednom soustátí. A když se mrkneme vedle na Jugo-slávii, proběhlo rozdělení státu s ne-uvěřitelným rozumem a noblesou.

Díky tomu můžeme se Slováky na doby v jednom dvojdomku nos-talgicky vzpomínat a vzájemně se po slovansku objímat. Nakonec i ta-ková zdánlivá pitomost, jako je Česko Slovenská SuperStar, něco dokazuje. Když si spolu dokážeme zazpívat, tak to mezi námi fakt není úplně špatné. A v těch písničkách nemusí být ani skrytá ta hořká ironie, se kterou Pale-ček a Janík zpívali: „Sbohem, Sloven-sko, bude ti líp. Máš Velký Tatry, my malej Říp. Ty míříš vzhůru, jak rychlej šíp. Sbohem, Slovensko, bude ti líp.“ Protože ono Slovensku bez nás asi opravdu líp je.

Historici a politológovia sa dodnes nemôžu zhodnúť, či bolo správne, že o rozpade Československa neroz-hodovalo ľudové referendum, ale politici. Keby totiž rozhodovali ľu-dia, rozchod by pravdepodobne ne-prebehol. Politikom sa musí uznať, že viděli dopredu. Dva samostatné štáty sa majú vzájomne oveľa radšej, než by sa zrejme mali žiarlivé náro-dy v jednom štáte. A keď sa mrkneme vedľa na Juhosláviu, prebehlo naše rozdelenie štátu s neuveriteľným ro-zumom a noblesou.

Vďaka tomu môžeme s Čechmi na obdobia v jednom dvojdomčeku nostalgicky spomínať a vzájomne sa po slovansky objímať. Nakoniec aj taká zdanlivá hlúposť, ako je Česko Slovenská SuperStar, niečo dokazu-je. Keď si spolu dokážeme zaspie-vať, tak to medzi nami fakt nie je úpl-ne zlé. A v tých pesničkách nemusí byť ani skrytá horká irónia, s ktorou Paleček a Janík spievali: „Sbohem, Slovensko bude ti líp. Máš Velký Ta-try, my malej Říp. Ty míříš vzhůru, jak rychlej šíp. Sbohem, Slovensko, bude ti líp.“ Pretože ono Slovensku bez Čechov asi vážne lepšie je.

Nad Tatrou sa výska

DVOJJAZYČNÁ EDICE Česky

Slovensky

ZÁVIDÍME...Auditorská skupina

PriceWaterhouse

Coopers vyhlásila

Slovensko za nejatrak-

tivnější investiční des-tinaci v roce 2009.

Slovensko také patří

mezi tři země (společ-

ně s Čínou a Indií),

které své investiční

prostředí nejrychleji

zlepšují.

21

Pezinok 2004

22

ZÁVIDÍME...Ve kterém sportu jsou

Slováci nejlepší?

Hodně se jim daří

v ženské kulturistice.

Jana Purdjaková má

na svém kontě už šest titulů mistryně světa

v kategorii do 55 kg.

ZÁVIDÍME...1. 1. 2009 se

na Slovensku začalo

platit eurem. Slováci

dokázali splnit podmín-

ky pro vstup do měno-

vé unie jako druhá

postkomunistická

země (po Slovinsku).

Moldava nad Bodvou 2004

Pezinok 2004

téma

23

illus

trac

e H

enry

Far

mer

5

Nejbohatší Čech je momentálně Slovák Andrej Babiš. Ale to není zdaleka všechno, co přinesli naši východní sousedé lidstvu.

CO DALI SLOVÁCI

SVĚTUVRTULNÍKSestrojil ho Ján Bahýľ 1 .

Navrhl ho v roce 1894,

v roce 1906 na něj získal

tzv. popis patentu

a údajně s ním i vzlétl.

Díky administrativním

problémům se ale vrtul-

ník připisuje Paolu

Cornuovi. Bahýľ také

sestrojil horkovzdušný

balon se vzdušnou turbí-

nou, tank na parní po-

hon, zařízení na spojová-

ní železničních vagonů,

výtah na Bratislavském

hradě a tepelnou vložku

do kachlí u kamen.

STROJ NA VÝROBUSODOVKYZařízení je jedním z mno-

ha, která vymyslel Štefan

Anián Jedlík (1800 až

1895). Naneštěstí je jedi-

né, které si nechal paten-

tovat. A to přesto, že tři

roky před Faradayem

objevil princip elektro-

magnetické indukce, se-

strojil první elektromo-

tor a první funkční model

elektrické lokomotivy.

Bohužel své objevy ne-

publikoval a konstruoval

je jen jako demonstrační

pomůcky. Takový skuteč-

ný Jára Cimrman.

POHYBLIVOU PROTÉ-ZU RUKY, CHODIDLAA NOHYVe spolupráci s chirur-

gem Ferdinandem

Sauerbruchem ji vymys-

lel Aurel Stodola (1859

až 1942). Člověk, který

na Švýcarském polytech-

nickém institutu vyučo-

val Alberta Einsteina.

DOBRONikoliv opak zla, ale re-

zofonickou kytaru – ta-

kovou tu plechovou, co

ji milují v bluegrassu.

Vymyslel ji John

Dopyera, narozený

na Slovensku jako Ján

Dopjéra. Dobro se jme-

novala jeho rodinná fir-

ma (DOpyera BROthers)

a dala pak obecný název

novému nástroji.

POP ARTTo asi víte, ale vynechat

Andyho Warhola 3

nemůžeme. Jeho rodiče

přišli do USA ze sloven-

ské vesnice Miková.

Kromě pop artu se vě-

noval i filmařině nebo

manažerování

Velvet Underground.

GPS NAVIGACICelosvětový navigační

systém GPS vymyslel

tým amerických vědců

pod vedením fyzika

a elektroinženýra Ivana

A. Gettinga 5 (1912 až

2003). Jeho rodiče přišli

do USA ze slovenské

Bytče.

POSLEDNÍHO ČLOVĚK NA MĚSÍCINa Měsíc se naposledy

vydalo Apollo 17. Eugene

Andrew Cernan 4 , syn

Slováka a Češky, na jeho

povrch vstoupil jako

dosud předposlední

člověk, ale jako poslední

ho opustil.

REKORDMANA V PO-ČTU SEZON V AMERIC-KÉM FOTBALE„Velký starý muž

Blanda“, tedy George

Blanda 2 , se sice naro-

dil v USA, ale oba jeho

rodiče byli Slováci. Stal

se legendou amerického

fotbalu a dodnes je hrá-

čem s největším počtem

odehraných sezon v pro-

fesionální lize. Od konce

40. let do svého odcho-

du do důchodu v roce

1976 jich zvládl 26. Dnes

je mu 82 let a stále umí

pár slovíček slovensky.

3

4

2

1

téma

Slováků je proti nám jenom půlka, ale ve spoustě věcí nás stejně trhnou. A v čem ne, v tom nás rychle dohánějí. Mrkněte na čísla.

Slovákov je oproti Čechom iba polovica,napriek tomu ich vo veľa veciach predčia.A ak nie, tak ich aspoň rýchlo doháňajú.Pozrite na štatistiky.

DAŇ Z PŘÍJMU

FYZICKÝCH OSOB

PROGNÓZA RŮSTU

HDP PODLE OECD

NA ROK 2011

ČR 2,8 %

ČR 26 %

ČR 14,8 %

ČR 12,8 %

SR 4,2 %

SR 31 %

SR 22,4 %

SR 10,2 %

PODÍL ŽEN

NA MANAŽERSKÝCH

POZICÍCH

PODÍL OBÉZNÍCH

OBYVATEL

ZÁVIDÍME...V roce 1999 vzlétl

ke hvězdám první slo-

venský kosmonaut.

Připomínáme, že

za éry Československa

se do rakety jako jedi-

ný dostal Vladimír

Remek a z vesmíru se

vrátil s opuchlýma

rukama, jak ho přes ně

mlátili, aby v kabině

na nic nesahal. Slovák

Ivan Bella oproti

tomu na oběžné dráze

absolvoval řadu expe-

rimentů, na které si

do té doby nikdo ne-troufl. Například mu

byla jako prvnímu

kosmonautovi ode-

brána krev.

ZÁVIDÍME...Podle dat statistické-

ho úřadu EU Eurostat,

který sleduje vývoj

hrubého domácího

produktu na obyvatele

ve všech zemích střed-

ní Evropy, dohání

Slováci životní úroveň

nejvyspělejších evrop-

ských zemí za posled-

ních dvacet let mno-hem rychleji než Češi.

Například na Rakousko

ztráceli Slováci v roce

1998 82 %, loni už to

bylo jen 53 %.

ZÁVIDÍME...Slováci se na rozdíl

od nás dostali na mis-trovství světa ve fot-bale 2010.

téma

25

PODÍL DOMÁCNOSTÍ

S TELEVIZÍ

PODÍL ZALESNĚNÝCH

PLOCH NA ÚZEMÍ

STÁTU

ROČNÍ KONZUMACE

ALKOHOLU NA

OBYVATELE

ČR 12,1 litrůSR 7,6 litru

POČET ROZVODŮ

NA 100 UZAVŘENÝCH

MANŽELSTVÍ

ČR 53,7SR 35,8

POČET

NEMOCNIČNÍCH LŮŽEK

NA 1000 OBYVATEL

ČR 8,8SR 7,2

SPOTŘEBA PAPÍRU

NA OBYVATELE

NA ROK

ČR 150 kgSR 100 kg

SEXU ZA ROK

ČR 125x za rokSR 117x za rok

ČR 97,4 %

ČR 34,27 %

SR 99 %

SR 40,1 %

PORODNOST

PRŮMĚRNÁ MZDA/HOD.

POČET VĚZŇŮ

NA 100 000 OBYVATEL

POČET RESTAURACÍ

McDONALD'S

POČET REGISTROVANÝCH

HRÁČŮ LEDNÍHO HOKEJE

ČR1,5 dítěte na matku

3,12 eur / muži

2,46 eur / ženy

178

80

83 589

SR1,33 dítěte na matku

2,32 eur / muži

1,67 eur / ženy

165

18

12 375

ČRPOČET OBYVATEL

(rok 2004)

10 206 923

ROZLOHA

79 000 km2

NEJOBLÍBENĚJŠÍ

JMÉNA DĚTÍ

Tereza, Jakub

SRPOČET OBYVATEL

(rok 2004)

5 384 822

ROZLOHA

49 034 km2

NEJOBLÍBENĚJŠÍ

JMÉNA DĚTÍ

Viktória, Samuel

ZÁVIDÍME...Zatímco v Čechách se

přípravy na reformy

odehrávají ve stylu „vy

něco vymyslíte, my

vám to zkritizujeme

a za čtyři roky si pro-

hodíme pozice“,

na Slovensku fungují

daně, důchody, zdra-

votnictví a sociální

zabezpečení už

po novu. Zavedena

byla rovná daň z pří-

jmu, zrušili daň z pře-

vodu nemovitosti,

darovací a dědickou.

Výsledek? Peníze se

do státní kasy sypou

jako nikdy předtím,

systém se zjednodušil

a celkový balík refo-rem vynesl Slovensku

několik mezinárodních

ocenění (např.

Taxpayers Association

of Europe Award

v roce 2005).

ZÁVIDÍME...Co se týká hudebních

festivalů, mohli by-

chom se lecčemus

přiučit. Slovenská

Pohoda je na rozdíl

od většiny českých

podniků už od začátku

svého fungování v úpl-

ně jiné lize. Její pro-

gram je nejlepší studo-

vat s příručkou „Kdo je

kdo na současné scé-

ně“, a to od opery přes

punk až po elektronic-

kou taneční muziku.

ZÁVIDÍME...Podle Eurostatu patří

Slovensko na druhé místo v Evropě v pří-

stupu firem na inter-

net. Připojení má 98 %

všech podniků (evrop-

ský průměr je 94 %).

j

POČET OBYVATEL

VE MĚSTECH

ČR 74 % SR 57 %

26

téma

Košice 2004

Trnava 2004

Modra 2006

téma

27

SLOVENSKO SLOVENSKÝMFOŤÁKEMAndrej Balco je poměrně úspěšným

mladým fotografem. Sice nefotí jen

Slovensko, ale tak různě po světě.

Nicméně Slovensko umí velmi pěkně,

asi proto, že je z Pezinku. Tak máme

tyhle fotky po celém Tématu. V roce

2007 získal první cenu v kategorii

Portrét na Czech Press Photu, ale vy-

znamenali ho už také na Slovensku,

v Japonsku nebo v Brazílii. Studoval

fotografii a také sociální vědy. Z jeho

fotek je jasné, že to jde dohromady.

Pezinok 2006

Trnava 2006

Veľké Kapušany 2004

Senec 2007

28

téma

Rozumíte si doma?Já jsem Husákovo dítě a odchovanec ponděl-ních slovenských večerů na ČST, takže se slo-venštinou nemám problémy. Vlastně doma mluvíme spíš slovensky, jelikož mě to baví.

A rozumíte ve slovenštině úplně všemu?Občas narazíme na slovo, které neznám. Na-štěstí oba mluvíme anglicky, tak se můžeme uchýlit k neutrálnímu jazyku. Někdy ale po-užiju nějaké krásné slovenské slovo a zjistím, že ve slovenštině vůbec neexistuje.

Třeba drevokocúr?Že neprojde drevokocúr, je jasné. Ale třeba terazky, toho je vyloženě škoda. Nebo když řeknu: „Zlatko, nemáme volačo na pitie? Som smädný ako ťava,“ tak se žena začne strašně smát, že mluvím jako babička ze salaše.

Berou Slováci Čechy jako cizí zemi?Většinou říkají, že vůbec. Nebo aspoň nestaví do jedné roviny Čechy a třeba Anglii. Když žijí u nás, tak se sice musí chodit hlásit na cizinec-kou policii, ale na druhou stranu tu můžou fungovat a pracovat a mluvit svým jazykem.

Stalo se vám, že by do vás na Slovensku ně-kdo kéroval kvůli tomu, že jste Čech?Ne. Kromě rejpání, když Češi prohrají se Slo-váky hokej nebo fotbal. Na tom je hezky vidět, jak si tyhle věci Slováci berou daleko víc než my. Jednou jsme byli na návštěvě u rodičů a zrovna se hrál hokej. Tchán po první třetině odešel od televize, protože trpí představou, že když se bude dívat, tak Slovensko prohra-je. Což tehdy zafungovalo a zápas jsme proje-li. V hospodě mi to pak dost připomínali.

A bránil jste nás?Ne. Dělal jsem, že nevím, o čem mluví. Jednak mě to fakt nebralo a byl to taky jediný způsob, jak jim sebrat vítr z plachet. Večírek skončil tak, že jsem jim vyprávěl české vtipy o Slová-cích a oni se mohli uválet smíchy.

Národní hrdost tam ale cítit je?Je. Hodně. Ale vůbec ne v negativním slova smyslu. Je to zvláštní, ale když vidím u nás v hospodě někoho vykřikovat „Čechyyy!“ tak ho automaticky řadím k sektě posluchačů Or-líku. Když jsem někde s partou Slováků a ozve se „Slovenskoooo“, tak se klidně přidám, protože mi to přijde roztomilé. Neslyším v tom: „Jsem Slovák a kdo je víc!“ Slyším jen: „Jsem Slovák a jsem na to hrdý.“

Přemýšlel jste někdy,proč to tak vnímáte?Slováci jsou hrdí na svoje úspěchy. V Čechách se úspěch neodpouští. Slovensko mi v tom-hle připadá víc jako rodina. Možná je to tím, že je tam všechno daleko menší a spousta lidí se osobně zná. Moje žena mi řekla, že je to kvůli tomu, že Slovensko je Bratislava a Bratislava je jedna velká dědina. Díky tomu je třeba schop ná mě volat k televizi – „Pozri, tu choreografi u robil Laci Strike.“ Což je pro Slováka úplně relevantní informace, protože Laciho Strika a jeho Street Dance Academy zná v Bratislavě každý. Znáte vy nějakého českého choreografa?

Ne.Já taky ne. Na Slovensku to ale takhle fun-guje. Třeba moderátoři – Pyco a Adéla, zná je každý. Nebo divadlo GunaGu a Viliama Klimáčka, Miša Kaščáka a festival Pohoda. Tyhle lidi znají všichni a nezažil jsem, že by se do nich někdo navážel a jejich úspěchy jim nepřál. A oni jsou v tom, co dělají, fakt dobří. Možná právě proto, že cítí podporu.

Tchán odešel od televize, protože trpí představou,že když se bude dívat,tak Slovensko prohraje.

Slovenky jsou prý nejkrásnější na světě (o Slovácích se to neříká). Vzít si jednu takovou nejkrásnější ale taky znamená denně narážet na rozdíly mezi národy. A stát se na ně tudíž odborníkem. Jednoho takového odborníka jménem Jiří jsme našli a vyzpovídali.

ROZHOVOR: ZOBRAL SOMSI SLOVENKU

To je fakt Bratislava takové centrum?Nadávají Slováci na bratislavocentrismus?Nadávají. Bratislava je na tom na Slovensku hodně podobně jako Praha v Čechách. Lidi na ni žárlí, a přitom by tam každý ve skrytu duše rád bydlel. Krásně to mimochodem řekl hiphoper Vec v písničce S vlkmi žijem, s vlk-mi vyjem: „Keď som sem prišiel, prežil som pár mesiacov na kraji Petržalky. Zrazu od-kázaný na špagety, na horalky. Nezabúdam, odkiaľ som prišiel. Ale teraz kopem za tých, ku ktorým mám bližšie.“

29

ELENA, 45 let(v Čechách 27 let),

manažerka

zahraničního

obchodu

Ženy jsou v Čechách

zaměřeny sportovně-

ji, více „do světa“,

nezdají se tolik uza-

vřené a sloužící rodi-

ně jako Slovenky.

Nadřazenost Čechů

jsem cítila snad jen

před listopadem

v obchodech u proda-

vaček při nákupu

„podpultového zboží“

nebo na úřadech při

vyřizování různých

žádostí. Když jsem se

při dělení republik

musela rozhodnout

pro jedno občanství

(dvojí občanství teh-

dy nebylo možné),

z praktických důvodů

jsem si vybrala české.

To je moje asi nejhor-

ší slovensko-Česká

vzpomínka. Moje

rodina na Slovensku

to těžce nese dodnes.

JURAJ, 35 rokov,hudobník

Slováci sa pri stretnutí

bozkávajú na obe líca.

Česi si často nepo-

trasú ani rukami.

TOMÁŠ, 39 let(v Čechách 16 let),

vysokoškolský učitel

České holky hrají

mnohem méně „žen-

ských her“ a taky mají

vždy spoustu zájmů.

Slovenky naopak bý-

vají pěstěnější a do ur-

čitého věku podmani-

vější. Nakonec ale

vždycky skončí

„u plotny“, což se

Češkám nestává.

Češky u mě vedou.

Příjemně mě překva-

pila tvořivost. Ta se

projevuje ve všem –

od práce po oblékání.

Dále taky humor.

V Čechách platí, že

čím větší uděláte fór,

tím větší jste král. To

Slováci v takové míře

neznají. Nemají

Švejka, ale Jánošíka

(upřímně řečeno mys-

lím, že Slováci jsou

nezřídka statečnější).

Češi přijímají Slováky

žijící v Čechách lépe

než Slováci Čechy

žijící na Slovensku.

V zaměstnání jsem se

nikdy nesetkal s žád-

nou diskriminací. Češi

jsou častokrát racio-

nálnější, např. v pří-

stupu k financím.

V Čechách jsou lepší

hospody a člověk se

v nich nají levněji.

Na druhou stranu

jsou Slováci mnohem

temperamentnější,

otevřenější a přátel-

štější. Když jsem při-

jel do Prahy studo-

vat, postupně jsem

poznal spoustu lidí,

ale trvalo mi čtyři

roky, než mě někdo

pozval k sobě

do bytu. To by „u nás“

bylo nepředstavitel-

né, navštěvovat se

doma je běžné.

V Čechách se všichni

sejdou v hospodě.

Slováci jsou také vel-

korysejší. Když platí

parta v hospodě, kaž-

dý hodí na stůl pra-

chy. U Slováků prachy

přebývají, v Čechách

budou scházet.

Slovenští muži jsou

také velkorysejší

ke svým dámám – ne-

znám moc takových,

kteří by nechali děvče

platit. „Naše“ holky se

mají holt líp. Slováci

si umějí víc užívat

života. Což souvisí

s tím, že míň myslí

na zadní kolečka.

HENRIETA, 20 rokov,(v ČR 3 roky),

študentka

Prekvapilo ma, že jed-

na polovica českých

chlapov vypadá, ako

keby mali každú chvíľu

vyraziť na nejakú ne-

skutočne náročnú

turistiku typu výstupu

na K2, a tá druhá sa

práve vrátila z vojen-

ského výcviku. Takto

oblečených ich môže-

me vidieť pri každej

príležitosti, či už idú

len tak do mesta,

na nákup, do práce,

alebo aj na rande.

JÚLIA, 29 let(v ČR je 8 let),

pracuje jako sales

specialist

Co mě nejvíc překva-

puje? Ponožky k san-

dálům, neznalost vy-

nálezu 20. století

– deodorantu, vysoká

spotřeba česneku

a piva (a fakt, že pivo

je levnější než voda),

neskutečná promiskui-

ta a její akceptace

ve společnosti a lidi,

kteří neuklízejí

po svých psech.

Obdivuju, že snad

všichni Češi sportují,

lyžují, plavou, hrají fot-

bal, věnují se outdoo-

rovým aktivitám. Jsou

diplomatičtí, aktivní,

pečliví a mají smysl

pro humor. Ale taky se

mi často zdají uzavře-

ní, závistiví, nezdvořilí

a málo orientovaní

na rodinu.

MÁRIA, 45 let(v ČR je 19 let),

Jestli jsem z něčeho

na Češích smutná, tak

že muži nemají úctu

k ženám. Moc nedají

na oblečení a chodí

celé léto v kraťasech

a sandálech. Ženy to

bohužel taky extra

nevylepšují. Vím, ne-

musí to být pro kaž-

dého důležité. Ale co

váš cit pro krásu?

Nechcete potkávat

pěkné a upravené

lidi? A co dávám

Čechům k dobru?

Myslím, že jsou inteli-

gentní, vzdělaní a am-

biciózní. Najdete je

po celém světe.

KATARÍNA, 31 rokov(v Čechách 7 rokov),

filmová produkčná

Česká republika je

krásna zem. Je rôzno-

rodá, dýcha bohatou

históriou a kultúrou.

Preto ma prekvapuje,

že Česi majú potrebu

tie svoje krásne mies-

ta pomenovávať

podľa iných vo svete,

ako by tie svoje nepo-

važovali za jedinečné:

České Švýcarsko,

Petřín = pražská

Eiffelovka, Česká

Amerika, Česká

Kanada...

Česi sa dosť porovná-

vajú, najčastejšie so

Slovákmi, ale aj s

inými národmi. Kto je

lepší, kto je horší.

Akoby na tom záleža-

lo. Žijem v Prahe.

Mesto je nádherné,

ale chýba mi tu poho-

da prameniaca z ľudí.

Žije tu kultúra, stále

sa niečo deje, v takej-

to miere to u nás bo-

hužiaľ nefunguje. Ako

Slovenka žijúca

v Čechách sa dostá-

vam skôr do príjem-

ných situácií. Teší ma,

keď „hovorím po slo-

vensky“ a Čechom sa

to páči (hlavne mu-

žom). Obdivujem ako

Česi veľa športujú, sú

aktívni, „výletový“

národ. Vedia sa skve-

le prezentovať vo

svete, ste ambiciózni

a vzdelaní. Baví ma

ich ironický humor.

dokážu si spraviť

srandu sami zo seba

– a rebelstvo.

Prekvapuje ma, akí sú

českí muži ufrf laní;

než niečo urobia, pár

hodín to budú obke-

cávať. Slovák to má

dávno zariadené, sad-

ne do krčmy a pije bo-

rovičku s kamošmi.

Muži nie sú moc ga-

lantní. Rovnakým

tónom a slovníkom,

akým sa bavia s ka-

marátmi pri pive, čas-

to hovoria aj k ženám.

Koľkokrát už som ich

počula osloviť nežné

stvorenie „Ty vole!“.

A sú držgroši:

„Hlavně ať je to levný,

mámo!“ Muži ženy

veľmi nešetria.

Miestnym módnym

hitom sú ponožky do

sandálov a krátke

nohavice. Vkus a oso-

bitý štýl chýba i čes-

kým ženám.

Nemyslím výstred-

nosti či top hot tren-

dy, skôr elegantnú

upravenosť a vhodné

kombinovanie farieb

a materiálov. Nie kaž-

dému pristane, čo

práve letí. Chýba im

trocha originality.

Když platí parta v hospodě

a všichni hodí na stůl prachy,

u Slováků přebývají, v Čechách

budou scházet

30

téma

Když se rozejdou dva národy, které pár desítek let žily spolu, je jasné, že se budou tak trochu přepisovat společné dějiny.

Po rozpadu federace v roce 1993 se na Sloven-sku nějakou dobu vyučovalo z českých, respek-tive federálních učebnic. Nové knihy se začaly tvořit až v druhé polovině 90. let. Při troše píle, pořádné dávce znalostí a špetce grafomanie lze přitom učebnici napsat za pár večerů. Jenže tvorba školních osnov, z nichž učebnice vychá-zejí, trvá podstatně déle. Zvlášť když se autoři musí vyrovnávat s výkladem moderních dějin, který se zrovna rychle přepisuje.

V Čechách jsme obšlehli model použí-vaný jinde, například v Německu. Učebnici může napsat v podstatě každý, ale aby mohla do tříd, musí ji posvětit ministerstvo školství. A tak u nás existuje v současnosti zhruba 150 schválených učebnic dějepisu. Na Slovensku byl tento způsob nepoužitelný, protože trh je malý a bylo by to drahé. Zvolili proto systém konkurzu a vítěz sepsal jednotnou učebnici.

A tady vše komplikuje to, že slovenská his-torická obec je dlouhodobě rozdělena na dva tábory. První tvoří akademičtí historici z aka-demie věd a vysokých škol. Druhý proud je národnostně zaměřen a sdružuje se kolem historického ústavu Matice slovenské. První sadu učebnic vytvářelo křídlo akademických historiků a sloužily až donedávna. Po po-sledních volbách připadl ve vládě premiéra Fica resort školství Slovenské národní straně a konkurz se opakoval. Sám premiér Fico se rád prezentuje jako dějepisec – prohlásil tře-ba, že velkomoravský kníže Svatopluk „bol prvý kráľ starých Slovákov“.

V novém výběrovém řízení vyhráli konkurz přívrženci národnostního výkladu dějin a vy-brána byla učebnice Róberta Letze. Konku-renční návrh Viliama Kratochvíla byl odmít-nut s odůvodněním, že jeho kniha nevede žáky k vlastenectví. Nové učebnice ještě ne-byly představeny, nicméně je možné očeká-vat, že v nich bude více kladen důraz na body, v nichž se názory českých a slovenských his-toriků rozcházejí:

HLAVNÍ ROZDÍLYVE VÝKLADUMODERNÍCH DĚJIN:Základní rozdíl je, že Slováci se dost podrobně věnují českým dějinám, což v opačném smě-ru příliš neplatí. Slovenským dě-jinám se v českých učebnicích nikdy moc prostoru nedávalo. A podle historiků to byl také je-den z důvodů rozpadu federace v roce 1993.

První republika – Je hodnocena pozitivně, ale zmiňují se rovněž problémy. Například nedodržo-vání slibů autonomie Slovenska v rámci společného státu nebo agresivní pronikání českých pod-nikatelů do méně vyspělého prostředí Slovenska, které ved-lo ke krachům slovenských fi rem a k emigracím.

Slovenský štát – Pro Slováky vel-mi citlivé období. Byl jejich prv-ním samostatným státem, ale zá-roveň nese hodně stigmat. Dva proudy ve slovenském dějepisec-tví se zde rozcházejí. Národní mu připisuje kladné body za rozvoj náboženských a národních slo-venských hodnot. Zmiňuje hos-podářskou prosperitu. Druhá strana poukazuje na účast Slo-venska ve válce s Polskem, opera-ce slovenských divizí na východní frontě a na „nejčernější období slovenských dějin“ – odsun židov-ských obyvatel do koncentrač-ních táborů v Polsku.

Industrializace Slovenska po roce 1945 – Česká verze praví, že šlo o nezbytný a přirozený důsledek celkové industrializace společnos-ti. Slovenští historikové polemizují, zda nešlo o ekonomický omyl, kte-rým byla narušena demografi cká rovnováha slovenské společnosti.

Nepovedená federalizace v roce 1969–1970 – Zákon o Českoslo-venské federaci z roku 1969 tvrdil, že hlavní rozhodovací pravomo-ci ve státě budou mít národní rady a Česko a Slovensko budou suve-rénními republikami s vlastními ústavami. V praxi k tomu ale nikdy nedošlo. Ústavy republik nebyly při-jaty a národní rady zůstaly v porov-nání s Federálním shromážděním v podstatě nečinné.

Normalizace – Přes všechny nega-tivní dopady Husákova režimu je toto období zmiňováno jako doba hospodářské prosperity Slovenska.

Události během revoluce v roce 1989 – V českých učebnicích se to spláchne 17. listopadem. Slyšel jste ale někdo o svíčkové demon-straci v roce 1988, o Bratislavské pětce nebo o demonstraci studen-tů 16. listopadu 1989?

j

DĚJEPIS A DĚJEPIS

POZOR NA JAZYK!

Ješt koncem 18. století bývala eština považována za jedinou spisovnou formu sloven-štiny. Dnes vám na Slovensku za její ve ejné používání (nap íklad v médiích, písemných oznámeních, reklam nebo nápisech v restauraci) hrozí pokuta. A to až 5000 eur. Novela jazykového zákona, která pod Tatrami platí od zá í, totiž už nepo ítá s eštinou jakožto srozumitelným jazykem.

Až uvidíte na Slovensku u stánku nápis „pukance“, v zte, že se zde prodává popcorn. P eložený do slovenštiny. Stejný osud eká nejspíš všechny fastfoody a zcela nepocho-piteln také žáky osmiletých gymnázií, kte í od letošního roku již nechodí do primy i septimy, nýbrž do „I. a VII. t ídy o. g“. Psáno výhradn ímskými íslicemi. Ty sice také nejsou slovenské, ale což. Pokud jste slovenský ob an a zárove p íslušník ma arské menšiny a chcete si o ciáln promluvit se svým ma arským starostou, musíte tak u init ve slovenštin . Ochrana jazyka je u našich soused ožehavým tématem již mnoho let. N kte í možná ješt pamatují, jak za Me iarovy vlády strhával nejmenovaný ministr ce-dule s ma arskými názvy obcí.

Novinky kolem zákonné ochrany slovenštiny pramení, nejen podle zástupc ma arské menšiny, ze slovenské nevraživosti v i ma arštin . Ale problémy se nevyhnou ani ešti-n . Ta byla totiž až do letošní novely jazykového zákona považována za srozumitelný ja-zyk, kterým lze komunikovat s ú ady atd. Tuto charakteristiku už ale zákon nezná, takže jestli vám budou policisté nebo poš áci na Slovensku rozum t, závisí vícemén na jejich libov li. A tak se dostáváte do podobné situace jako slovenské televizní stanice, které sice mají vysílat ve státním jazyce, ale eské po ady jen z ídka titulkují nebo dabují. A tak ob as padne kosa na kámen. Televizní stanice JOJ a TA3 mají t eba problémy kv li es-kým moderátor m. Jindy eští herci mluvící esky na slovenských obrazovkách bez pro-blému procházejí. „Bude to p kná svévole,“ ekla v rozhovoru pro Hospodá ské noviny Magda Vášáryová. Nejv tší problém nového zákona vidí v tom, že vlastn ve ejn vybízí k udava ství, neb ú edníci ministerstva kultury, kte í mají dodržování litery nového zá-kona kontrolovat, zdaleka nemohou být všude. „A tak jsou závislí na tom, kolik udání dostanou. A když vás nikdo neudá, m žete si zákon porušovat, jak chcete,“ roz iluje se šarmantní dáma.

Až bude p íšt eský spolek v Košicích po ádat sv j každoro ní festival Dny eské kul-tury, všechny plakáty, pozvánky, programy a vstupenky bude muset nechat vytisknout dvojjazy n . Aby nedošlo k porušení zákona, slovenština musí být vždy na prvním míst a vytišt ná stejn velkým písmem jako eština. Doprovodné slovo k jednotlivým akcím zazní ve slovenštin a všechno bude v po ádku. Jednotliví ú inkující stejn jako zahra-ni ní rockové a popové hv zdy na svých koncertech na území Slovenské republiky ale mohou z stat klidní a s publikem mohou komunikovat jazykem, kterým cht jí. Nap í-klad Alice Cooperovi nebo len m skupiny Prodigy tedy jist spadl kámen ze srdce, ne-musí se kv li svým bratislavským vystoupením u it slovensky.

31

32

Všude se dočtete,že malí Češi už nerozumí slovensky. Je to pravda? A co malí Slováci, umí česky? Protože děti jsou vhodné na pokusy, prubli jsme to.

Jako vzorek posloužili dva klu-ci, jedenáctiletý Kryštof z Prahy a třináctiletý Martin z Bratislavy. Naše pokusné děti si vyměnily dopisy/listy a vzájemně si je oko-mentovaly.

HEZKY ČESKYPO SLOVENSKYSlovák Martin porozuměl všemu, až na jediné slovo. Celá rodina se dohadovala, co to je kulajda. Ná-vrh zemiakové omáčky přetloukl dědeček s variantou slangového výrazu pro legraci. Prostě taková psina, sranda, kulajda.Čech Kryštof měl o něco víc po-tíží. Nejdřív mu přišlo divné, že by Martin měl bratra dojičku, ale po chvíli usoudil správně na dvo-jičku. Z věty „navyše nie som taký dobrý v slovenskom jazyku“ se stalo „jsem taky dobrý ve sloven-ském jazyce“, což význam sdělení přece jen lehce posouvá. Záha-dou se jevila spojení „veľa hier“

a „mať preteky“. „Populácia“ mu je neznámá i jako česká „popula-ce“, a že má Martin rád „krídelká“, nemohl rozluštit vůbec.

Výsledek našeho pokusu pře-sto zní: České děti mají se slo-venštinou jen lehký problém. Většinou chápou smysl, nepo-rozumění jednomu slovu ale ně-kdy zabrání pochopení celé věty. Jak nám Kryštof svěřil, když tu-hle z televize moderátorka Česko Slovenské SuperStar Adela Baná-šová pronesla „To by mohla byť taká pekná bodka za tým našim programom,“ marně přemýšlel, co má co v programu dělat bota. Slovenské děti, reprezentované Martinem, s češtinou opravdu žádné vážnější problémy nemají.

Navzdory drobnostem si tedy kluci rozuměli, vyměnili si mailové adresy a plánují další česko- -slo venskou korespondenci. A to by mohla být taková pěkná botka za tím naším programem.

Ahoj,jmenuju se Kryštof a bude mi 11 let. Bydlím v Praze na sídlišti, chodím do základní školy, do které musím jet tramvají a kousek jít p šky. Nemusím štípat lístky, protože mám tramvajen-ku (legitimaci). Ve škole se u ím tyto p edm ty: eský jazyk, matematiku, t lák, p íro ák,

vlastiv du, ájinu, informatiku, pracák, výtvarku, hudebku a n kdo má dobrovolnej druhej jazyk. Já mam francouzštinu. Vy se asi u íte slovenský jazyk, jako my eský jazyk. Zdá se mi divný, že my u eskýho jazyka máme zna ku j a vy snad máte Slj? Hraju závodn orbal za Bohemku a jsem kapitán týmu. Naše dresy mají zelenobí-lou barvu. Náš znak a maskot je klokan. Na našem sídlišti je spousta strom , rostlin a ke . Je tam taky d tská lo a provazová py-ramida. Když je hezky, chodím za d m. Když je hnusné po así, z stávám doma. Doma se v tšinou koukám na televizi nebo hraji hry na po íta i anebo si tu. tu Harryho Potteraa ohnivý pohár, ale jsem teprve u toho, jak Brum-bál odpálí pohár. N kdy doma jezdím s autem na ovládání, ale dlouho jsem nem l baterky. K jídlu mám rád sví kovou, rajskou, špagetya trošku i houby. Zato nemám rád koprovkua kulajdu. Umím uva it sv j hamburger.– Kryštof

au, Kryštofja sa volám Martin a mám 13 rokov. Chodím na športové gymnázium do Tercie. Mám dvoch bratov, z toho jeden z nich je moja dvoji ka. Volá sa Daniel a možno ti napíše. Potom mám ešte bra-ta Svena, ten má 16 rokov. Sven má strašne ve a hier na PLAYSTATION 3. Dnes je 12. 11. a zajtra mám ma preteky v športovej hale ELÁN. Rád hrám PS3 a rád robím rôzne blbosti a navyše nie som taký dobrý v slovenskom jazyku. Slovenský jazyk ozna ujeme SJ. Chcel by som sa a spýta , i to za teba písal nekto iný?? A v tvojom sa píše, že trénuješ orbal. Viem o to je orbal. V škole ho tiež hrávam. Ešte máme psíka FOXA. Pripadá mi, že to nie je pes, ale nejaký k íženec psa s ma kou pretože chytá myši. Mám dlhé blond vlasy a mám rád adrenalínové športy a pyrotechniku. Moje najob úbenejšie jedlá sú rebierka, krídelká a rôzne špeciality. A vieš o tom, že až 20 % populácie na Slovensku rozumie esky? Porozumel som všetkému v tvojom liste a chcel by som, aby si mi poslal ešte jeden list s tvojou e-mailovou adresou.

P. S.: Tvoj list si nechám...! Ešte mi odpíš.– au Martin

PSINA, SRANDA, KULAJDA

illus

trac

e H

enry

Far

mer