1/ 2
010
ww
w.c
ilich
ili.c
z
Vybrané telefony a tarify Vodafonu plus porce pěkně ostrého čtení
SLOVÁCI : CEŠISLOVÁCI : CEŠI
1
201
0
Slováci : â
eši w
ww
.cilichili.cz
ww
w.fa
ceb
oo
k.co
m/cilich
ili
Na Slovensku mají chlapi koule. Na rozdíl od Česka, kde je mají akorát holky.“ Když se tohle dočtete na cestovatelském blogu Ira z Dublinu, zamrzí to.Slováci mají kromě koulí navíc Euro, lepší dálnicea ekonomickou reformu za sebou. Trochu to vypadá,že bychom jim měli začít pěkně po česku závidět.
text Lenka Krbcová, Jiří Holubec, Natálie Veselá foto Andrej Balco(www.andrejbalco.com), Profi media Ilustrace Henry Farmer
20
téma
Nad Tatrou sa výská Historici a politologové se dodnes nemůžou shodnout, jestli bylo správné, že o rozpadu Českosloven-ska nerozhodovalo lidové referen-dum, ale politici. Kdyby rozhodova-li lidi, rozchod by pravděpodobně neprošel. Ke cti politiků ale musí-me přiznat, že viděli dopředu. Dva samostatné státy se mají vzájemně mnohem radši, než by zřejmě měly žárlivé národy v jednom soustátí. A když se mrkneme vedle na Jugo-slávii, proběhlo rozdělení státu s ne-uvěřitelným rozumem a noblesou.
Díky tomu můžeme se Slováky na doby v jednom dvojdomku nos-talgicky vzpomínat a vzájemně se po slovansku objímat. Nakonec i ta-ková zdánlivá pitomost, jako je Česko Slovenská SuperStar, něco dokazuje. Když si spolu dokážeme zazpívat, tak to mezi námi fakt není úplně špatné. A v těch písničkách nemusí být ani skrytá ta hořká ironie, se kterou Pale-ček a Janík zpívali: „Sbohem, Sloven-sko, bude ti líp. Máš Velký Tatry, my malej Říp. Ty míříš vzhůru, jak rychlej šíp. Sbohem, Slovensko, bude ti líp.“ Protože ono Slovensku bez nás asi opravdu líp je.
Historici a politológovia sa dodnes nemôžu zhodnúť, či bolo správne, že o rozpade Československa neroz-hodovalo ľudové referendum, ale politici. Keby totiž rozhodovali ľu-dia, rozchod by pravdepodobne ne-prebehol. Politikom sa musí uznať, že viděli dopredu. Dva samostatné štáty sa majú vzájomne oveľa radšej, než by sa zrejme mali žiarlivé náro-dy v jednom štáte. A keď sa mrkneme vedľa na Juhosláviu, prebehlo naše rozdelenie štátu s neuveriteľným ro-zumom a noblesou.
Vďaka tomu môžeme s Čechmi na obdobia v jednom dvojdomčeku nostalgicky spomínať a vzájomne sa po slovansky objímať. Nakoniec aj taká zdanlivá hlúposť, ako je Česko Slovenská SuperStar, niečo dokazu-je. Keď si spolu dokážeme zaspie-vať, tak to medzi nami fakt nie je úpl-ne zlé. A v tých pesničkách nemusí byť ani skrytá horká irónia, s ktorou Paleček a Janík spievali: „Sbohem, Slovensko bude ti líp. Máš Velký Ta-try, my malej Říp. Ty míříš vzhůru, jak rychlej šíp. Sbohem, Slovensko, bude ti líp.“ Pretože ono Slovensku bez Čechov asi vážne lepšie je.
Nad Tatrou sa výska
DVOJJAZYČNÁ EDICE Česky
Slovensky
ZÁVIDÍME...Auditorská skupina
PriceWaterhouse
Coopers vyhlásila
Slovensko za nejatrak-
tivnější investiční des-tinaci v roce 2009.
Slovensko také patří
mezi tři země (společ-
ně s Čínou a Indií),
které své investiční
prostředí nejrychleji
zlepšují.
21
Pezinok 2004
22
ZÁVIDÍME...Ve kterém sportu jsou
Slováci nejlepší?
Hodně se jim daří
v ženské kulturistice.
Jana Purdjaková má
na svém kontě už šest titulů mistryně světa
v kategorii do 55 kg.
ZÁVIDÍME...1. 1. 2009 se
na Slovensku začalo
platit eurem. Slováci
dokázali splnit podmín-
ky pro vstup do měno-
vé unie jako druhá
postkomunistická
země (po Slovinsku).
Moldava nad Bodvou 2004
Pezinok 2004
téma
23
illus
trac
e H
enry
Far
mer
5
Nejbohatší Čech je momentálně Slovák Andrej Babiš. Ale to není zdaleka všechno, co přinesli naši východní sousedé lidstvu.
CO DALI SLOVÁCI
SVĚTUVRTULNÍKSestrojil ho Ján Bahýľ 1 .
Navrhl ho v roce 1894,
v roce 1906 na něj získal
tzv. popis patentu
a údajně s ním i vzlétl.
Díky administrativním
problémům se ale vrtul-
ník připisuje Paolu
Cornuovi. Bahýľ také
sestrojil horkovzdušný
balon se vzdušnou turbí-
nou, tank na parní po-
hon, zařízení na spojová-
ní železničních vagonů,
výtah na Bratislavském
hradě a tepelnou vložku
do kachlí u kamen.
STROJ NA VÝROBUSODOVKYZařízení je jedním z mno-
ha, která vymyslel Štefan
Anián Jedlík (1800 až
1895). Naneštěstí je jedi-
né, které si nechal paten-
tovat. A to přesto, že tři
roky před Faradayem
objevil princip elektro-
magnetické indukce, se-
strojil první elektromo-
tor a první funkční model
elektrické lokomotivy.
Bohužel své objevy ne-
publikoval a konstruoval
je jen jako demonstrační
pomůcky. Takový skuteč-
ný Jára Cimrman.
POHYBLIVOU PROTÉ-ZU RUKY, CHODIDLAA NOHYVe spolupráci s chirur-
gem Ferdinandem
Sauerbruchem ji vymys-
lel Aurel Stodola (1859
až 1942). Člověk, který
na Švýcarském polytech-
nickém institutu vyučo-
val Alberta Einsteina.
DOBRONikoliv opak zla, ale re-
zofonickou kytaru – ta-
kovou tu plechovou, co
ji milují v bluegrassu.
Vymyslel ji John
Dopyera, narozený
na Slovensku jako Ján
Dopjéra. Dobro se jme-
novala jeho rodinná fir-
ma (DOpyera BROthers)
a dala pak obecný název
novému nástroji.
POP ARTTo asi víte, ale vynechat
Andyho Warhola 3
nemůžeme. Jeho rodiče
přišli do USA ze sloven-
ské vesnice Miková.
Kromě pop artu se vě-
noval i filmařině nebo
manažerování
Velvet Underground.
GPS NAVIGACICelosvětový navigační
systém GPS vymyslel
tým amerických vědců
pod vedením fyzika
a elektroinženýra Ivana
A. Gettinga 5 (1912 až
2003). Jeho rodiče přišli
do USA ze slovenské
Bytče.
POSLEDNÍHO ČLOVĚK NA MĚSÍCINa Měsíc se naposledy
vydalo Apollo 17. Eugene
Andrew Cernan 4 , syn
Slováka a Češky, na jeho
povrch vstoupil jako
dosud předposlední
člověk, ale jako poslední
ho opustil.
REKORDMANA V PO-ČTU SEZON V AMERIC-KÉM FOTBALE„Velký starý muž
Blanda“, tedy George
Blanda 2 , se sice naro-
dil v USA, ale oba jeho
rodiče byli Slováci. Stal
se legendou amerického
fotbalu a dodnes je hrá-
čem s největším počtem
odehraných sezon v pro-
fesionální lize. Od konce
40. let do svého odcho-
du do důchodu v roce
1976 jich zvládl 26. Dnes
je mu 82 let a stále umí
pár slovíček slovensky.
3
4
2
1
téma
Slováků je proti nám jenom půlka, ale ve spoustě věcí nás stejně trhnou. A v čem ne, v tom nás rychle dohánějí. Mrkněte na čísla.
Slovákov je oproti Čechom iba polovica,napriek tomu ich vo veľa veciach predčia.A ak nie, tak ich aspoň rýchlo doháňajú.Pozrite na štatistiky.
DAŇ Z PŘÍJMU
FYZICKÝCH OSOB
PROGNÓZA RŮSTU
HDP PODLE OECD
NA ROK 2011
ČR 2,8 %
ČR 26 %
ČR 14,8 %
ČR 12,8 %
SR 4,2 %
SR 31 %
SR 22,4 %
SR 10,2 %
PODÍL ŽEN
NA MANAŽERSKÝCH
POZICÍCH
PODÍL OBÉZNÍCH
OBYVATEL
ZÁVIDÍME...V roce 1999 vzlétl
ke hvězdám první slo-
venský kosmonaut.
Připomínáme, že
za éry Československa
se do rakety jako jedi-
ný dostal Vladimír
Remek a z vesmíru se
vrátil s opuchlýma
rukama, jak ho přes ně
mlátili, aby v kabině
na nic nesahal. Slovák
Ivan Bella oproti
tomu na oběžné dráze
absolvoval řadu expe-
rimentů, na které si
do té doby nikdo ne-troufl. Například mu
byla jako prvnímu
kosmonautovi ode-
brána krev.
ZÁVIDÍME...Podle dat statistické-
ho úřadu EU Eurostat,
který sleduje vývoj
hrubého domácího
produktu na obyvatele
ve všech zemích střed-
ní Evropy, dohání
Slováci životní úroveň
nejvyspělejších evrop-
ských zemí za posled-
ních dvacet let mno-hem rychleji než Češi.
Například na Rakousko
ztráceli Slováci v roce
1998 82 %, loni už to
bylo jen 53 %.
ZÁVIDÍME...Slováci se na rozdíl
od nás dostali na mis-trovství světa ve fot-bale 2010.
téma
25
PODÍL DOMÁCNOSTÍ
S TELEVIZÍ
PODÍL ZALESNĚNÝCH
PLOCH NA ÚZEMÍ
STÁTU
ROČNÍ KONZUMACE
ALKOHOLU NA
OBYVATELE
ČR 12,1 litrůSR 7,6 litru
POČET ROZVODŮ
NA 100 UZAVŘENÝCH
MANŽELSTVÍ
ČR 53,7SR 35,8
POČET
NEMOCNIČNÍCH LŮŽEK
NA 1000 OBYVATEL
ČR 8,8SR 7,2
SPOTŘEBA PAPÍRU
NA OBYVATELE
NA ROK
ČR 150 kgSR 100 kg
SEXU ZA ROK
ČR 125x za rokSR 117x za rok
ČR 97,4 %
ČR 34,27 %
SR 99 %
SR 40,1 %
PORODNOST
PRŮMĚRNÁ MZDA/HOD.
POČET VĚZŇŮ
NA 100 000 OBYVATEL
POČET RESTAURACÍ
McDONALD'S
POČET REGISTROVANÝCH
HRÁČŮ LEDNÍHO HOKEJE
ČR1,5 dítěte na matku
3,12 eur / muži
2,46 eur / ženy
178
80
83 589
SR1,33 dítěte na matku
2,32 eur / muži
1,67 eur / ženy
165
18
12 375
ČRPOČET OBYVATEL
(rok 2004)
10 206 923
ROZLOHA
79 000 km2
NEJOBLÍBENĚJŠÍ
JMÉNA DĚTÍ
Tereza, Jakub
SRPOČET OBYVATEL
(rok 2004)
5 384 822
ROZLOHA
49 034 km2
NEJOBLÍBENĚJŠÍ
JMÉNA DĚTÍ
Viktória, Samuel
ZÁVIDÍME...Zatímco v Čechách se
přípravy na reformy
odehrávají ve stylu „vy
něco vymyslíte, my
vám to zkritizujeme
a za čtyři roky si pro-
hodíme pozice“,
na Slovensku fungují
daně, důchody, zdra-
votnictví a sociální
zabezpečení už
po novu. Zavedena
byla rovná daň z pří-
jmu, zrušili daň z pře-
vodu nemovitosti,
darovací a dědickou.
Výsledek? Peníze se
do státní kasy sypou
jako nikdy předtím,
systém se zjednodušil
a celkový balík refo-rem vynesl Slovensku
několik mezinárodních
ocenění (např.
Taxpayers Association
of Europe Award
v roce 2005).
ZÁVIDÍME...Co se týká hudebních
festivalů, mohli by-
chom se lecčemus
přiučit. Slovenská
Pohoda je na rozdíl
od většiny českých
podniků už od začátku
svého fungování v úpl-
ně jiné lize. Její pro-
gram je nejlepší studo-
vat s příručkou „Kdo je
kdo na současné scé-
ně“, a to od opery přes
punk až po elektronic-
kou taneční muziku.
ZÁVIDÍME...Podle Eurostatu patří
Slovensko na druhé místo v Evropě v pří-
stupu firem na inter-
net. Připojení má 98 %
všech podniků (evrop-
ský průměr je 94 %).
j
POČET OBYVATEL
VE MĚSTECH
ČR 74 % SR 57 %
26
téma
Košice 2004
Trnava 2004
Modra 2006
téma
27
SLOVENSKO SLOVENSKÝMFOŤÁKEMAndrej Balco je poměrně úspěšným
mladým fotografem. Sice nefotí jen
Slovensko, ale tak různě po světě.
Nicméně Slovensko umí velmi pěkně,
asi proto, že je z Pezinku. Tak máme
tyhle fotky po celém Tématu. V roce
2007 získal první cenu v kategorii
Portrét na Czech Press Photu, ale vy-
znamenali ho už také na Slovensku,
v Japonsku nebo v Brazílii. Studoval
fotografii a také sociální vědy. Z jeho
fotek je jasné, že to jde dohromady.
Pezinok 2006
Trnava 2006
Veľké Kapušany 2004
Senec 2007
28
téma
Rozumíte si doma?Já jsem Husákovo dítě a odchovanec ponděl-ních slovenských večerů na ČST, takže se slo-venštinou nemám problémy. Vlastně doma mluvíme spíš slovensky, jelikož mě to baví.
A rozumíte ve slovenštině úplně všemu?Občas narazíme na slovo, které neznám. Na-štěstí oba mluvíme anglicky, tak se můžeme uchýlit k neutrálnímu jazyku. Někdy ale po-užiju nějaké krásné slovenské slovo a zjistím, že ve slovenštině vůbec neexistuje.
Třeba drevokocúr?Že neprojde drevokocúr, je jasné. Ale třeba terazky, toho je vyloženě škoda. Nebo když řeknu: „Zlatko, nemáme volačo na pitie? Som smädný ako ťava,“ tak se žena začne strašně smát, že mluvím jako babička ze salaše.
Berou Slováci Čechy jako cizí zemi?Většinou říkají, že vůbec. Nebo aspoň nestaví do jedné roviny Čechy a třeba Anglii. Když žijí u nás, tak se sice musí chodit hlásit na cizinec-kou policii, ale na druhou stranu tu můžou fungovat a pracovat a mluvit svým jazykem.
Stalo se vám, že by do vás na Slovensku ně-kdo kéroval kvůli tomu, že jste Čech?Ne. Kromě rejpání, když Češi prohrají se Slo-váky hokej nebo fotbal. Na tom je hezky vidět, jak si tyhle věci Slováci berou daleko víc než my. Jednou jsme byli na návštěvě u rodičů a zrovna se hrál hokej. Tchán po první třetině odešel od televize, protože trpí představou, že když se bude dívat, tak Slovensko prohra-je. Což tehdy zafungovalo a zápas jsme proje-li. V hospodě mi to pak dost připomínali.
A bránil jste nás?Ne. Dělal jsem, že nevím, o čem mluví. Jednak mě to fakt nebralo a byl to taky jediný způsob, jak jim sebrat vítr z plachet. Večírek skončil tak, že jsem jim vyprávěl české vtipy o Slová-cích a oni se mohli uválet smíchy.
Národní hrdost tam ale cítit je?Je. Hodně. Ale vůbec ne v negativním slova smyslu. Je to zvláštní, ale když vidím u nás v hospodě někoho vykřikovat „Čechyyy!“ tak ho automaticky řadím k sektě posluchačů Or-líku. Když jsem někde s partou Slováků a ozve se „Slovenskoooo“, tak se klidně přidám, protože mi to přijde roztomilé. Neslyším v tom: „Jsem Slovák a kdo je víc!“ Slyším jen: „Jsem Slovák a jsem na to hrdý.“
Přemýšlel jste někdy,proč to tak vnímáte?Slováci jsou hrdí na svoje úspěchy. V Čechách se úspěch neodpouští. Slovensko mi v tom-hle připadá víc jako rodina. Možná je to tím, že je tam všechno daleko menší a spousta lidí se osobně zná. Moje žena mi řekla, že je to kvůli tomu, že Slovensko je Bratislava a Bratislava je jedna velká dědina. Díky tomu je třeba schop ná mě volat k televizi – „Pozri, tu choreografi u robil Laci Strike.“ Což je pro Slováka úplně relevantní informace, protože Laciho Strika a jeho Street Dance Academy zná v Bratislavě každý. Znáte vy nějakého českého choreografa?
Ne.Já taky ne. Na Slovensku to ale takhle fun-guje. Třeba moderátoři – Pyco a Adéla, zná je každý. Nebo divadlo GunaGu a Viliama Klimáčka, Miša Kaščáka a festival Pohoda. Tyhle lidi znají všichni a nezažil jsem, že by se do nich někdo navážel a jejich úspěchy jim nepřál. A oni jsou v tom, co dělají, fakt dobří. Možná právě proto, že cítí podporu.
Tchán odešel od televize, protože trpí představou,že když se bude dívat,tak Slovensko prohraje.
Slovenky jsou prý nejkrásnější na světě (o Slovácích se to neříká). Vzít si jednu takovou nejkrásnější ale taky znamená denně narážet na rozdíly mezi národy. A stát se na ně tudíž odborníkem. Jednoho takového odborníka jménem Jiří jsme našli a vyzpovídali.
ROZHOVOR: ZOBRAL SOMSI SLOVENKU
To je fakt Bratislava takové centrum?Nadávají Slováci na bratislavocentrismus?Nadávají. Bratislava je na tom na Slovensku hodně podobně jako Praha v Čechách. Lidi na ni žárlí, a přitom by tam každý ve skrytu duše rád bydlel. Krásně to mimochodem řekl hiphoper Vec v písničce S vlkmi žijem, s vlk-mi vyjem: „Keď som sem prišiel, prežil som pár mesiacov na kraji Petržalky. Zrazu od-kázaný na špagety, na horalky. Nezabúdam, odkiaľ som prišiel. Ale teraz kopem za tých, ku ktorým mám bližšie.“
29
ELENA, 45 let(v Čechách 27 let),
manažerka
zahraničního
obchodu
Ženy jsou v Čechách
zaměřeny sportovně-
ji, více „do světa“,
nezdají se tolik uza-
vřené a sloužící rodi-
ně jako Slovenky.
Nadřazenost Čechů
jsem cítila snad jen
před listopadem
v obchodech u proda-
vaček při nákupu
„podpultového zboží“
nebo na úřadech při
vyřizování různých
žádostí. Když jsem se
při dělení republik
musela rozhodnout
pro jedno občanství
(dvojí občanství teh-
dy nebylo možné),
z praktických důvodů
jsem si vybrala české.
To je moje asi nejhor-
ší slovensko-Česká
vzpomínka. Moje
rodina na Slovensku
to těžce nese dodnes.
JURAJ, 35 rokov,hudobník
Slováci sa pri stretnutí
bozkávajú na obe líca.
Česi si často nepo-
trasú ani rukami.
TOMÁŠ, 39 let(v Čechách 16 let),
vysokoškolský učitel
České holky hrají
mnohem méně „žen-
ských her“ a taky mají
vždy spoustu zájmů.
Slovenky naopak bý-
vají pěstěnější a do ur-
čitého věku podmani-
vější. Nakonec ale
vždycky skončí
„u plotny“, což se
Češkám nestává.
Češky u mě vedou.
Příjemně mě překva-
pila tvořivost. Ta se
projevuje ve všem –
od práce po oblékání.
Dále taky humor.
V Čechách platí, že
čím větší uděláte fór,
tím větší jste král. To
Slováci v takové míře
neznají. Nemají
Švejka, ale Jánošíka
(upřímně řečeno mys-
lím, že Slováci jsou
nezřídka statečnější).
Češi přijímají Slováky
žijící v Čechách lépe
než Slováci Čechy
žijící na Slovensku.
V zaměstnání jsem se
nikdy nesetkal s žád-
nou diskriminací. Češi
jsou častokrát racio-
nálnější, např. v pří-
stupu k financím.
V Čechách jsou lepší
hospody a člověk se
v nich nají levněji.
Na druhou stranu
jsou Slováci mnohem
temperamentnější,
otevřenější a přátel-
štější. Když jsem při-
jel do Prahy studo-
vat, postupně jsem
poznal spoustu lidí,
ale trvalo mi čtyři
roky, než mě někdo
pozval k sobě
do bytu. To by „u nás“
bylo nepředstavitel-
né, navštěvovat se
doma je běžné.
V Čechách se všichni
sejdou v hospodě.
Slováci jsou také vel-
korysejší. Když platí
parta v hospodě, kaž-
dý hodí na stůl pra-
chy. U Slováků prachy
přebývají, v Čechách
budou scházet.
Slovenští muži jsou
také velkorysejší
ke svým dámám – ne-
znám moc takových,
kteří by nechali děvče
platit. „Naše“ holky se
mají holt líp. Slováci
si umějí víc užívat
života. Což souvisí
s tím, že míň myslí
na zadní kolečka.
HENRIETA, 20 rokov,(v ČR 3 roky),
študentka
Prekvapilo ma, že jed-
na polovica českých
chlapov vypadá, ako
keby mali každú chvíľu
vyraziť na nejakú ne-
skutočne náročnú
turistiku typu výstupu
na K2, a tá druhá sa
práve vrátila z vojen-
ského výcviku. Takto
oblečených ich môže-
me vidieť pri každej
príležitosti, či už idú
len tak do mesta,
na nákup, do práce,
alebo aj na rande.
JÚLIA, 29 let(v ČR je 8 let),
pracuje jako sales
specialist
Co mě nejvíc překva-
puje? Ponožky k san-
dálům, neznalost vy-
nálezu 20. století
– deodorantu, vysoká
spotřeba česneku
a piva (a fakt, že pivo
je levnější než voda),
neskutečná promiskui-
ta a její akceptace
ve společnosti a lidi,
kteří neuklízejí
po svých psech.
Obdivuju, že snad
všichni Češi sportují,
lyžují, plavou, hrají fot-
bal, věnují se outdoo-
rovým aktivitám. Jsou
diplomatičtí, aktivní,
pečliví a mají smysl
pro humor. Ale taky se
mi často zdají uzavře-
ní, závistiví, nezdvořilí
a málo orientovaní
na rodinu.
MÁRIA, 45 let(v ČR je 19 let),
Jestli jsem z něčeho
na Češích smutná, tak
že muži nemají úctu
k ženám. Moc nedají
na oblečení a chodí
celé léto v kraťasech
a sandálech. Ženy to
bohužel taky extra
nevylepšují. Vím, ne-
musí to být pro kaž-
dého důležité. Ale co
váš cit pro krásu?
Nechcete potkávat
pěkné a upravené
lidi? A co dávám
Čechům k dobru?
Myslím, že jsou inteli-
gentní, vzdělaní a am-
biciózní. Najdete je
po celém světe.
KATARÍNA, 31 rokov(v Čechách 7 rokov),
filmová produkčná
Česká republika je
krásna zem. Je rôzno-
rodá, dýcha bohatou
históriou a kultúrou.
Preto ma prekvapuje,
že Česi majú potrebu
tie svoje krásne mies-
ta pomenovávať
podľa iných vo svete,
ako by tie svoje nepo-
važovali za jedinečné:
České Švýcarsko,
Petřín = pražská
Eiffelovka, Česká
Amerika, Česká
Kanada...
Česi sa dosť porovná-
vajú, najčastejšie so
Slovákmi, ale aj s
inými národmi. Kto je
lepší, kto je horší.
Akoby na tom záleža-
lo. Žijem v Prahe.
Mesto je nádherné,
ale chýba mi tu poho-
da prameniaca z ľudí.
Žije tu kultúra, stále
sa niečo deje, v takej-
to miere to u nás bo-
hužiaľ nefunguje. Ako
Slovenka žijúca
v Čechách sa dostá-
vam skôr do príjem-
ných situácií. Teší ma,
keď „hovorím po slo-
vensky“ a Čechom sa
to páči (hlavne mu-
žom). Obdivujem ako
Česi veľa športujú, sú
aktívni, „výletový“
národ. Vedia sa skve-
le prezentovať vo
svete, ste ambiciózni
a vzdelaní. Baví ma
ich ironický humor.
dokážu si spraviť
srandu sami zo seba
– a rebelstvo.
Prekvapuje ma, akí sú
českí muži ufrf laní;
než niečo urobia, pár
hodín to budú obke-
cávať. Slovák to má
dávno zariadené, sad-
ne do krčmy a pije bo-
rovičku s kamošmi.
Muži nie sú moc ga-
lantní. Rovnakým
tónom a slovníkom,
akým sa bavia s ka-
marátmi pri pive, čas-
to hovoria aj k ženám.
Koľkokrát už som ich
počula osloviť nežné
stvorenie „Ty vole!“.
A sú držgroši:
„Hlavně ať je to levný,
mámo!“ Muži ženy
veľmi nešetria.
Miestnym módnym
hitom sú ponožky do
sandálov a krátke
nohavice. Vkus a oso-
bitý štýl chýba i čes-
kým ženám.
Nemyslím výstred-
nosti či top hot tren-
dy, skôr elegantnú
upravenosť a vhodné
kombinovanie farieb
a materiálov. Nie kaž-
dému pristane, čo
práve letí. Chýba im
trocha originality.
Když platí parta v hospodě
a všichni hodí na stůl prachy,
u Slováků přebývají, v Čechách
budou scházet
30
téma
Když se rozejdou dva národy, které pár desítek let žily spolu, je jasné, že se budou tak trochu přepisovat společné dějiny.
Po rozpadu federace v roce 1993 se na Sloven-sku nějakou dobu vyučovalo z českých, respek-tive federálních učebnic. Nové knihy se začaly tvořit až v druhé polovině 90. let. Při troše píle, pořádné dávce znalostí a špetce grafomanie lze přitom učebnici napsat za pár večerů. Jenže tvorba školních osnov, z nichž učebnice vychá-zejí, trvá podstatně déle. Zvlášť když se autoři musí vyrovnávat s výkladem moderních dějin, který se zrovna rychle přepisuje.
V Čechách jsme obšlehli model použí-vaný jinde, například v Německu. Učebnici může napsat v podstatě každý, ale aby mohla do tříd, musí ji posvětit ministerstvo školství. A tak u nás existuje v současnosti zhruba 150 schválených učebnic dějepisu. Na Slovensku byl tento způsob nepoužitelný, protože trh je malý a bylo by to drahé. Zvolili proto systém konkurzu a vítěz sepsal jednotnou učebnici.
A tady vše komplikuje to, že slovenská his-torická obec je dlouhodobě rozdělena na dva tábory. První tvoří akademičtí historici z aka-demie věd a vysokých škol. Druhý proud je národnostně zaměřen a sdružuje se kolem historického ústavu Matice slovenské. První sadu učebnic vytvářelo křídlo akademických historiků a sloužily až donedávna. Po po-sledních volbách připadl ve vládě premiéra Fica resort školství Slovenské národní straně a konkurz se opakoval. Sám premiér Fico se rád prezentuje jako dějepisec – prohlásil tře-ba, že velkomoravský kníže Svatopluk „bol prvý kráľ starých Slovákov“.
V novém výběrovém řízení vyhráli konkurz přívrženci národnostního výkladu dějin a vy-brána byla učebnice Róberta Letze. Konku-renční návrh Viliama Kratochvíla byl odmít-nut s odůvodněním, že jeho kniha nevede žáky k vlastenectví. Nové učebnice ještě ne-byly představeny, nicméně je možné očeká-vat, že v nich bude více kladen důraz na body, v nichž se názory českých a slovenských his-toriků rozcházejí:
HLAVNÍ ROZDÍLYVE VÝKLADUMODERNÍCH DĚJIN:Základní rozdíl je, že Slováci se dost podrobně věnují českým dějinám, což v opačném smě-ru příliš neplatí. Slovenským dě-jinám se v českých učebnicích nikdy moc prostoru nedávalo. A podle historiků to byl také je-den z důvodů rozpadu federace v roce 1993.
První republika – Je hodnocena pozitivně, ale zmiňují se rovněž problémy. Například nedodržo-vání slibů autonomie Slovenska v rámci společného státu nebo agresivní pronikání českých pod-nikatelů do méně vyspělého prostředí Slovenska, které ved-lo ke krachům slovenských fi rem a k emigracím.
Slovenský štát – Pro Slováky vel-mi citlivé období. Byl jejich prv-ním samostatným státem, ale zá-roveň nese hodně stigmat. Dva proudy ve slovenském dějepisec-tví se zde rozcházejí. Národní mu připisuje kladné body za rozvoj náboženských a národních slo-venských hodnot. Zmiňuje hos-podářskou prosperitu. Druhá strana poukazuje na účast Slo-venska ve válce s Polskem, opera-ce slovenských divizí na východní frontě a na „nejčernější období slovenských dějin“ – odsun židov-ských obyvatel do koncentrač-ních táborů v Polsku.
Industrializace Slovenska po roce 1945 – Česká verze praví, že šlo o nezbytný a přirozený důsledek celkové industrializace společnos-ti. Slovenští historikové polemizují, zda nešlo o ekonomický omyl, kte-rým byla narušena demografi cká rovnováha slovenské společnosti.
Nepovedená federalizace v roce 1969–1970 – Zákon o Českoslo-venské federaci z roku 1969 tvrdil, že hlavní rozhodovací pravomo-ci ve státě budou mít národní rady a Česko a Slovensko budou suve-rénními republikami s vlastními ústavami. V praxi k tomu ale nikdy nedošlo. Ústavy republik nebyly při-jaty a národní rady zůstaly v porov-nání s Federálním shromážděním v podstatě nečinné.
Normalizace – Přes všechny nega-tivní dopady Husákova režimu je toto období zmiňováno jako doba hospodářské prosperity Slovenska.
Události během revoluce v roce 1989 – V českých učebnicích se to spláchne 17. listopadem. Slyšel jste ale někdo o svíčkové demon-straci v roce 1988, o Bratislavské pětce nebo o demonstraci studen-tů 16. listopadu 1989?
j
DĚJEPIS A DĚJEPIS
POZOR NA JAZYK!
Ješt koncem 18. století bývala eština považována za jedinou spisovnou formu sloven-štiny. Dnes vám na Slovensku za její ve ejné používání (nap íklad v médiích, písemných oznámeních, reklam nebo nápisech v restauraci) hrozí pokuta. A to až 5000 eur. Novela jazykového zákona, která pod Tatrami platí od zá í, totiž už nepo ítá s eštinou jakožto srozumitelným jazykem.
Až uvidíte na Slovensku u stánku nápis „pukance“, v zte, že se zde prodává popcorn. P eložený do slovenštiny. Stejný osud eká nejspíš všechny fastfoody a zcela nepocho-piteln také žáky osmiletých gymnázií, kte í od letošního roku již nechodí do primy i septimy, nýbrž do „I. a VII. t ídy o. g“. Psáno výhradn ímskými íslicemi. Ty sice také nejsou slovenské, ale což. Pokud jste slovenský ob an a zárove p íslušník ma arské menšiny a chcete si o ciáln promluvit se svým ma arským starostou, musíte tak u init ve slovenštin . Ochrana jazyka je u našich soused ožehavým tématem již mnoho let. N kte í možná ješt pamatují, jak za Me iarovy vlády strhával nejmenovaný ministr ce-dule s ma arskými názvy obcí.
Novinky kolem zákonné ochrany slovenštiny pramení, nejen podle zástupc ma arské menšiny, ze slovenské nevraživosti v i ma arštin . Ale problémy se nevyhnou ani ešti-n . Ta byla totiž až do letošní novely jazykového zákona považována za srozumitelný ja-zyk, kterým lze komunikovat s ú ady atd. Tuto charakteristiku už ale zákon nezná, takže jestli vám budou policisté nebo poš áci na Slovensku rozum t, závisí vícemén na jejich libov li. A tak se dostáváte do podobné situace jako slovenské televizní stanice, které sice mají vysílat ve státním jazyce, ale eské po ady jen z ídka titulkují nebo dabují. A tak ob as padne kosa na kámen. Televizní stanice JOJ a TA3 mají t eba problémy kv li es-kým moderátor m. Jindy eští herci mluvící esky na slovenských obrazovkách bez pro-blému procházejí. „Bude to p kná svévole,“ ekla v rozhovoru pro Hospodá ské noviny Magda Vášáryová. Nejv tší problém nového zákona vidí v tom, že vlastn ve ejn vybízí k udava ství, neb ú edníci ministerstva kultury, kte í mají dodržování litery nového zá-kona kontrolovat, zdaleka nemohou být všude. „A tak jsou závislí na tom, kolik udání dostanou. A když vás nikdo neudá, m žete si zákon porušovat, jak chcete,“ roz iluje se šarmantní dáma.
Až bude p íšt eský spolek v Košicích po ádat sv j každoro ní festival Dny eské kul-tury, všechny plakáty, pozvánky, programy a vstupenky bude muset nechat vytisknout dvojjazy n . Aby nedošlo k porušení zákona, slovenština musí být vždy na prvním míst a vytišt ná stejn velkým písmem jako eština. Doprovodné slovo k jednotlivým akcím zazní ve slovenštin a všechno bude v po ádku. Jednotliví ú inkující stejn jako zahra-ni ní rockové a popové hv zdy na svých koncertech na území Slovenské republiky ale mohou z stat klidní a s publikem mohou komunikovat jazykem, kterým cht jí. Nap í-klad Alice Cooperovi nebo len m skupiny Prodigy tedy jist spadl kámen ze srdce, ne-musí se kv li svým bratislavským vystoupením u it slovensky.
31
32
Všude se dočtete,že malí Češi už nerozumí slovensky. Je to pravda? A co malí Slováci, umí česky? Protože děti jsou vhodné na pokusy, prubli jsme to.
Jako vzorek posloužili dva klu-ci, jedenáctiletý Kryštof z Prahy a třináctiletý Martin z Bratislavy. Naše pokusné děti si vyměnily dopisy/listy a vzájemně si je oko-mentovaly.
HEZKY ČESKYPO SLOVENSKYSlovák Martin porozuměl všemu, až na jediné slovo. Celá rodina se dohadovala, co to je kulajda. Ná-vrh zemiakové omáčky přetloukl dědeček s variantou slangového výrazu pro legraci. Prostě taková psina, sranda, kulajda.Čech Kryštof měl o něco víc po-tíží. Nejdřív mu přišlo divné, že by Martin měl bratra dojičku, ale po chvíli usoudil správně na dvo-jičku. Z věty „navyše nie som taký dobrý v slovenskom jazyku“ se stalo „jsem taky dobrý ve sloven-ském jazyce“, což význam sdělení přece jen lehce posouvá. Záha-dou se jevila spojení „veľa hier“
a „mať preteky“. „Populácia“ mu je neznámá i jako česká „popula-ce“, a že má Martin rád „krídelká“, nemohl rozluštit vůbec.
Výsledek našeho pokusu pře-sto zní: České děti mají se slo-venštinou jen lehký problém. Většinou chápou smysl, nepo-rozumění jednomu slovu ale ně-kdy zabrání pochopení celé věty. Jak nám Kryštof svěřil, když tu-hle z televize moderátorka Česko Slovenské SuperStar Adela Baná-šová pronesla „To by mohla byť taká pekná bodka za tým našim programom,“ marně přemýšlel, co má co v programu dělat bota. Slovenské děti, reprezentované Martinem, s češtinou opravdu žádné vážnější problémy nemají.
Navzdory drobnostem si tedy kluci rozuměli, vyměnili si mailové adresy a plánují další česko- -slo venskou korespondenci. A to by mohla být taková pěkná botka za tím naším programem.
Ahoj,jmenuju se Kryštof a bude mi 11 let. Bydlím v Praze na sídlišti, chodím do základní školy, do které musím jet tramvají a kousek jít p šky. Nemusím štípat lístky, protože mám tramvajen-ku (legitimaci). Ve škole se u ím tyto p edm ty: eský jazyk, matematiku, t lák, p íro ák,
vlastiv du, ájinu, informatiku, pracák, výtvarku, hudebku a n kdo má dobrovolnej druhej jazyk. Já mam francouzštinu. Vy se asi u íte slovenský jazyk, jako my eský jazyk. Zdá se mi divný, že my u eskýho jazyka máme zna ku j a vy snad máte Slj? Hraju závodn orbal za Bohemku a jsem kapitán týmu. Naše dresy mají zelenobí-lou barvu. Náš znak a maskot je klokan. Na našem sídlišti je spousta strom , rostlin a ke . Je tam taky d tská lo a provazová py-ramida. Když je hezky, chodím za d m. Když je hnusné po así, z stávám doma. Doma se v tšinou koukám na televizi nebo hraji hry na po íta i anebo si tu. tu Harryho Potteraa ohnivý pohár, ale jsem teprve u toho, jak Brum-bál odpálí pohár. N kdy doma jezdím s autem na ovládání, ale dlouho jsem nem l baterky. K jídlu mám rád sví kovou, rajskou, špagetya trošku i houby. Zato nemám rád koprovkua kulajdu. Umím uva it sv j hamburger.– Kryštof
au, Kryštofja sa volám Martin a mám 13 rokov. Chodím na športové gymnázium do Tercie. Mám dvoch bratov, z toho jeden z nich je moja dvoji ka. Volá sa Daniel a možno ti napíše. Potom mám ešte bra-ta Svena, ten má 16 rokov. Sven má strašne ve a hier na PLAYSTATION 3. Dnes je 12. 11. a zajtra mám ma preteky v športovej hale ELÁN. Rád hrám PS3 a rád robím rôzne blbosti a navyše nie som taký dobrý v slovenskom jazyku. Slovenský jazyk ozna ujeme SJ. Chcel by som sa a spýta , i to za teba písal nekto iný?? A v tvojom sa píše, že trénuješ orbal. Viem o to je orbal. V škole ho tiež hrávam. Ešte máme psíka FOXA. Pripadá mi, že to nie je pes, ale nejaký k íženec psa s ma kou pretože chytá myši. Mám dlhé blond vlasy a mám rád adrenalínové športy a pyrotechniku. Moje najob úbenejšie jedlá sú rebierka, krídelká a rôzne špeciality. A vieš o tom, že až 20 % populácie na Slovensku rozumie esky? Porozumel som všetkému v tvojom liste a chcel by som, aby si mi poslal ešte jeden list s tvojou e-mailovou adresou.
P. S.: Tvoj list si nechám...! Ešte mi odpíš.– au Martin
PSINA, SRANDA, KULAJDA
illus
trac
e H
enry
Far
mer