Čítanka antických a středověkých filosofických textů Josef Petrželka

Josef Petrelka

Masarykova univerzitaBrno 2014

Jose

f Pet

rel

ka

tank

a an

tick

ch a

ste

dov

kch

lo

so c

kch

text

tanka antickch a stedovkch filosofickch text

B13-00658_MUNI-Brno_FIFA_sb02-obalka.indd 1 10.7.2014 12:15:48

tanka antickch a stedovkch

filosofickch text

Josef Petrelka

Masarykova univerzitaBrno 2014

B13-00658_MUNI-Brno_FIFA_sb02.indd 1 10.7.2014 12:07:44

ISBN 978-80-210-6902-2 (bro. vaz.)ISBN 978-80-210-6903-9 (online : pdf)ISBN 978-80-210-6904-6 (online : ePub)ISBN 978-80-210-6905-3 (online : Mobipocket)

Toto dlo podlh licenci Creative Commons Uvete autora-Neuvejte dlo komern-Nezasahujte do dla 3.0 esko (CC BY-NC-ND 3.0 CZ). Shrnut a pln text licennho ujednn je dostupn na: http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/cz/.Tto licenci ovem nepodlhaj v dle uit jin dla.

Poznmka: Pokud budete toto dlo it, mte mj. povinnost uvst ve uveden autorsk daje aostatn seznmit s podmnkami licence.

2014 Masarykova univerzita

Dlo bylo vytvoeno v rmci projektu Filozofick fakulta jako pracovit excelentnho vzdlvn: Komplexn inovace studijnch oboru a programu na FF MU s ohledem na poadavky znalostn ekonomiky (FIFA), reg. . CZ.1.07/2.2.00/28.0228 Operan program Vzdlvn pro konkurenceschopnost.

3

Co odtanky oekvat ajak sn pracovat?Kad tanka i antologie pedkld tenum soubor vybranch textu s uritm zmrem aclem. Vppad tanek literrnch pujde vtinou ostrun vbrov ped-staven umleck tvorby autora i autoru, aby ten ochutnal obzvlt vyzrl lite-rrn plody a ppadn se nechal nalkat i ke konzumaci cel rody pedstavenho autora i pedstavench autoru.

U tanky jakoto pruky pro univerzitn studium bude cl pochopiteln jin, ikdy alespo ono lkn kdalm textum nleejcm dopedstaven problematiky zustv vplatnosti iv tomto ppad. Naprvnm mst je ovem cl studijn etba vybranch textu m studenty pivst kporozumn zsadnm motivum uritho kurzu i urit problematiky.

To plat vpln me ipro tuto tanku. Zaazen texty maj studujcm (pedevm studentum prvnho ronku filosofie) pomoci pi pronikn dozvltnost apodstat-nch charakteristik nejstarch djin filosofie, atm jim usnadnit zvldnut kurzu Djiny filosofie IaDjiny filosofie II, je pokrvaj dv nejdel obdob djin filosofie filosofii antickou astedovkou.1 Krom toho tanka navazuje nazkladn kurz eck alatin-sk filosofick terminologie avyuv (a snad i trochu dle rozvj) znalosti z tohoto kurzu tm, e vtextech uvd duleit aznm termny ivoriginlnm (eckm nebo latinskm) znn.

Ajet jeden studijn cl m tanka namuce. Zvldnut analzy ainterpretace pra-mennch textu pat pi studiu nabrnnsk katede filosofie knejduleitjm (atak nejuitenjm) kolum apovinnostem. Bez etby pramenu nelze spn zvldnout ani ve zmnn kurzy, ale zvlt ne Postupovou zkouku nakonci prvnho ronku studia, kter kontroluje prv porozumn zsadnm textum zobecnch djin antick astedovk filosofie atak zdjin ontologie (ty jsou npln kurzu Ontologie I).

Tato tanka vm chce usnadnit zvldnut jmenovanch kurzu tm, e vs provede vybranmi texty anasmruje vs kduleitm pasm aproblmum. Jak toho docl?

1) Vbr textu do tanky byl veden snahou pedstavit vm nejcharakteristitj anejduleitj pase antick astedovk filosofie. Proto vtance najdete ukzky jak zlomkovit dochovanch textu (nap. Anaximandrovch), tak i vrcholnch myslitel-skch vkonu antiky (Platnovy ideje, Aristotelova metafyzika) i stedovku (metafy-zick vahy Tome Akvinskho) idalch textu, je vhodn reprezentuj dan obdob (Epikrovy listy, stedovk dukazy existence Boha). Vbr textu by vm tedy ml zpro-stedkovat pehled otmatech istylech mylen tchto dvou obdob. (Tak se seznmte

1 tanka navazuje na star pbuznou publikaci brnnsk katedry filosofie Texty kdjinm pedmar-xistick filozofie J. Gabriela (Praha: SPN, 1983). Tato antologie ovem pokrvala podstatn del obdob od Mlanu a po Feuerbacha, a proto nemohla vnovat antice a stedovku tolik msta. Vytvoen nov tanky tedy dopluje a rozvj dl tma antologie pedchoz sohledem na aktuln vuku konkrtnch kurzu vrmci studia filosofie a na poadavky, je jsou vnich na studenty kladeny.


4


spodstatn odlinmi zpusoby formovn vah dotextov podoby nap. dialogem, trakttem, disputac, modlitbou , co by vs mlo upozornit nanutnost adekvtnho pstupu kruznm textum.)

2) Textum kadho autora je pedesln vod, jen strun zasad jeho mylenky dohistoricko-filosofickho kontextu appadn vs seznm snezbytnmi metodolo-gickmi aspekty etby danho textu (nap. upedskratovskch zlomku).

3) Ped kad text je zaazen kol seznam otzek i pokynu, je vs maj nasmro-vat kduleitm obecnm motivum textu, jim je nutno porozumt.

4) Pak konen nsleduje text, kter je vak phodn lenn na sti, jim vdy pedchzej konkrtn Pokyny aotzky ketb jako doporuen, naco se vpasi sou-stedit aco vn hledat.

5) Zatextem pak najdete nkolik otzek, kter budou vtinou vychzet zkolu ped textem aje by vm mly poslouit jako prostedek vlastn sebekontroly zvldnut textu budete-li mt pocit, e je nedokete zodpovdt, bude uiten se ktextu vrtit.

Nazvr tance peju, aby svm tenum pomohla splnit studijn povinnosti aaby aspo nkter znich pesvdila, e ivelmi star texty mohou bt vefilosofii stle hodn inspirativn.

Kvten 2014Josef Petrelka


5

Obsah1. Mltsk zlomky Anaximandros . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

2. Elejsk pojet jsoucna Parmenids aZnn . . . . . . . . . . . . . . . . 12

3. Skratv dialog octnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

4. Platn oidejch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

5. Aristotelova metafyzika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

6. Epikrovy listy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

7. ryvky zPltnovch Ennead 99

8. vod Summy vod kestedovk filosofii . . . . . . . . . . . . . . . . 114

9. Stedovk dkazy existence Boha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

10. Porfyriovy otzky ouniverzlich. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

11. Metafyzika Tome Akvinskho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158


6


1. Mltsk zlomky Anaximandros

A. vod Jsme teprve na potku na filosofick etby, ale tak napotku filosofie samotn. To m pro nae studium dva zce souvisejc dusledky. Jednak lze oekvat, e spisy z potku filosofie, tedy z nejstarch dob musely bhem tch tiscilet pestt nejvce nebezpe pokozen i znien, co se negativn projevilo na jejich dochovn do naich dnu. Proto pedskratovsk filosofick vklady znme pouze z tzv. zlomku, tedy z cittu, refertu, komentu i polemik pozdjch autoru, jejich spisy u dona doby pe-trvaly. Tm druhm, souvisejcm dusledkem je nezbytnost specifick metodologie pro studium takovch kusch zprv.

Naodborn rovni je tato metodologie velmi sloit.2 Pro poteby tto tanky je vak mon (anutn) se omezit nankolik nejzkladnjch kroku.1. Nejprve je pochopiteln nutno se vubec dostat kevem zprvm nap. oAnaximan-

drovi, je jsou rozesety vmnoha spisech antickch autoru ashromdit je dosyste-matizovanho souboru. To natst u nemusme provdt sami, protoe tuto ernou prci odvedli dvj badatel. Dky nim dnes mueme jednodue otevt sbrky zlomku a v nich prost nalistovat studovanho myslitele. Standardn sbrkou pro pedskratiky jsou obshl Die Fragmente der Vorsokratiker nmeckch autoru H.Dielse aW. Kranze zdruh poloviny 19. st., najejich poest jsou zlomky dodnes uvdny zkratkou DK (apak selnm dajem podle zaazen vpublikaci). Pro nae poteby bude vtinou dostaovat vbor ztto sbrky peloen K. Svobodou vpubli-kaci Zlomky pedsokratovskch myslitel (Praha, 1962; dle jako ZPM).

2. Autor tohoto eskho vboru vpodstatn me naplnil dal nezbytn metodologick krok seadil zlomky kadho pedskratika podle jejich obsahov nvaznosti (atedy nikoli podle slovn vDK). Obas se vak mue stt, e narazme nazlomek, kter vZPM nen zaazen. Pak si jej musme sami pidat kostatnm zlomkum, je se tkaj danho tmatu. Mla by platit zsada: Onzorech jakhokoli pedskratika

2 Ukzku velmi propracovan metodologie nabz studie absolventa katedry B. Stupnka s nzvem Sim-plikiuv vlastn vklad do Theofrastova svdectv o Anaximandrovi (DK 12 12A9/1). Pro-Fil, Brno: Katedra filosofie FF MU, 2008, vol. 9, no. 1.

Anaximandros Michal Peichl, 2014


7


na urit tma hovome teprve pot, co jsme prostudovali, analyzovali a srovnali vechny zlomky ktomuto tmatu.

3. asto je uiten zohlednit kontext, vnm pozdj autor podv zprvu onzorech pedskratiku, dky tomu se toti dozvme, pro je vubec zmiuje, naco se pitom zamuje, pp. zda jejich mylenky njak interpretuje v rmci vlastn filosofie. Uzlomku, kter pochzej ze spisu peloench doetiny (nap. zAristotelovy Meta-fyziky), proto budou uvdny i konkrtn bibliografick odkazy do tchto mate-skch dl.

4. Pouze jako upozornn budi jet zmnna otzka spolehlivosti ruznch zprosted-kovatelu zlomku. Vce autoru toti znamen nutn ruzn pochopen puvodn ped-skratovsk mylenky, atedy iodlin vyjden. Nkdy narazme dokonce navyj-den, je se navzjem vyluuj. Narovni zmnn odborn metodologie nastupuje v takov situaci dukladn analza vrohodnosti autoru neshodujcch se zlomku, narovni tto tanky aspo potejme stm, e podobn situace mohou nastat.Ajet jedna poznmka zobsahovho, filosofickho hlediska. Mjme uAnaximan-

drovch zlomku namysli, e se jedn obudovn vkladu skutenosti nazelen louce. Pomineme-li Thalta, Anaximandros nemohl na nikoho navazovat, nemohl rozvjet mylenky pedchudcu, nemohl si bt vdom problematinosti i naivnosti nkterch svch tvrzen. Nebylo by pli spravedliv (ani uiten) srovnvat jeho vklad se sou-asnmi vdeckmi poznatky; spe se sname pochopit postupy aokolnosti, kter jej kjeho tezm pivedly.

B. kolKrom vcnch kolu vs ek ijeden kol formln u pi studiu Anaximandrovch zlomku byste si mli zvyknout na jejich identifikaci prostednictvm mezinrodnho standardu, jm jsou pro pedskratiky prv DK. Budete-li tedy nkdy chtt nkomu sdlit svuj vklad slavnho textu Azeho vci vznikaj..., upozornte jej, e podvte vklad zlomku DK 12B1. Co to oznaen znamen?

Prvn slo oznauje poad Anaximandrovch zlomku vcelm souboru DK. Je-li jasn, e hovome oAnaximandrovi, mueme jej vypustit. Psmeno prozrazuje, zda se jedn pouze o zprvu pozdjho autora (nap. Simplikia) nebo o autentick (aspo domnle) citt ze spisu Anaximandrova. Zprvy jsou oznaovny psmenem A, auten-tick citty psmenem B.

Posledn slo pak udv poad zlomku vdanm oddlu, tedy n zlomek je vDK uveden jako prvn voddlu pmch cittu zAnaximandrova dla.

Skrze takovou formu odkazu se dorozumte kdykoli sktermkoli studentem Anaxi-mandra nasvt, ikdy ten si pochopiteln nemue nalistovat s. 33 vZPM zr. 1962, kterou mte prv otevenu vy zde vBrn.


8


Nyn mueme pejt kobsahovm otzkm kezlomkum:1. Lze Anaximandruv vklad skuten povaovat zafilosofick? m se li odmtic-

kch obrazu svta?2. Kter oblasti skutenosti Anaximandros vysvtluje (tj. jakmi tmaty se zabv)?3. Jak byste charakterizovali Anaximandrovu pedstavu okosmu?4. Pokuste se identifikovat acharakterizovat Anaximandrovy metodologick postupy!

C. Text soubor dochovanch Anaximandrovch zlomk(Peklady pevzaty zknihy Zlomky pedsokratovskch myslitel. Pel. Karel Svoboda.

Praha: Nakladatelstv eskoslovensk akademie vd, 1962.3)

Metafyzika 4

Pokyny aotzky ketb V Simplikiov zlomku identifikujte rzn mluv. Podle eho je odlime? Jak

vznam m takov odlien pro studium djin filosofie (konkrtn pro studium Anaximandrovy filosofie)?

Co se dozvdme oAnaximandrovu uren potku?

Anaximandros prohlsil neomezen zapotek azkladn prvek jsoucna ( ); prvn zavedl toto jmno potek. k pak, e to nen ani voda (), ani dn ztakzvanch ivlu, nbr jaksi jin neomezen pirozenost ( ), z n vznikaj vechny oblohy a svty () v nich. Azeho vci vznikaj, dotoho t zanikaj podle nutnosti, nebo si zasv bezprv navzjem plat pokutu () a trest podle uren asu (); takto to k slovy ponkud bsnickmi Nevykld vznik vc promnou ivlu, nbr tm, e se vnm pohybem vyluuj protivy.

DK 12A9 aB1 (Simplikios)

() zd se, e onen [tj. potek] ve objm ave d, jak tvrd ti, kdo neuznvaj jin piny vedle neomezenho, a to je bosk (), nebo je nesmrteln () anehynouc, jak prav Anaximandros.

DK 12A15 aB3 (Aristotels, Fyzika III 4, 203b1011)

3 Modern a plnj peklad Anaximandrovch zlomku (a zlomku pedskratiku vubec) najdete na webu Z. Kratochvla Fysis (http://fysis.cz/).4 Tento termn symbolicky oznauje nejobecnj rovinu Anaximandrova vkladu. On sm jet nerozlio-val ruzn disciplny i obory, nbr se snail podat jednotn vklad cel skutenosti.


9


KosmologiePokyny aotzky ketb

Vyhledejte jednotliv konkrtn motivy, je se objevuj vezprvch oAnaximand-rov kosmologii. Jinak eeno m vm se Anaximandros vrmci kosmologic-kch vah zabval?

Jednm ztchto motiv je vznik kosmu zapeira. Co se ovzniku kosmu dozvme, aco bychom naopak jet potebovali vysvtlit?

Dalm zmotiv je uren vzdlenost i rozmr vkosmu. Pokuste se vechny seln daje systematizovat arekonstruovat Anaximandrovu kvantitativn cha-rakteristiku kosmu!

Prvn vynael slunen hodiny aumstil je vLakedaimonu namst zachycujcm stn, ukazovaly slunovraty arovnodennost abyly opateny cifernkem. sestrojil t klenbu hvzdn oblohy ().5

DK 12A1 (Dogens Lartsk, ivoty, nzory avroky proslulch filosof II 1)

Prvn nalezl vklad ovelikosti avzdlenosti obnic, jak vyprv Eudmos.DK 12A19 (Simplikios)

Poznal pr ikmost zvetnku.DK 12A5 (Plinius st.)

Prvn se odvil vykreslit nadesku zemi.DK 12A6 (Agathmeros)

Pravil, e neomezen je vn anestrnouc ae obsahuje vechny svty.DK 12A11 aB2 (Hippolytos)

Z tch, kdo uznvali nessln svty (), tvrdil Anaximandros, e jsou od sebe stejn vzdleny.

DK 12A17 (Atios)

Nessln oblohy prohlsil Anaximandros zabohy.DK 12A17 (Atios)

Anaximandros pravil, e neomezen ( ) obsahuje jedinou pinu () vznikn azanikn veho ae se znho vylouily oblohy avubec vechny svty potem

5 Peklad tohoto zlomku pevzat od A. Kole z knihy Dogens Lartsk. ivoty, nzory a vroky proslulch filosof. 2. vyd. Pelhimov, 1995.


10


neomezen. Tvrdil pak, e se znik amnohem dve ped nm vznik () uskute-uj nvratem veho toho odneomezenho asu. Prav t, e m zem tvar vlce ae jej vka m tetinu jej e. k pak, e se ltka, plodc odvnosti teplo achladno, rozlouila pi vzniku tohoto svta ae zn vyrostla jaksi ohniv koule kolem vzduchu obklopujcho zemi, tak jako kura kolem stromu. Kdy se tato koule roztrhla arozdlila dojakchsi kruhu, vznikly slunce, msc ahvzdy.

DK 12A10 (Pseudopltarchos)

Nebesk tlesa ( ) vznikaj jako ohniv kruh (), vylouila se ze svtovho ohn ajsou obklopena vzduchem. Jsou tam pruduchy, jaksi pruchody vpodob paly, ktermi se objevuj nebesk tlesa. Proto tak, ucpou-li se pruduchy, nastv zatmn. Amsc se objevuje jednou pibvajc, podruh ubvajc podle ucpn nebo uvolnn pruchodu. Kruh slunce je 27krt akruh msce 18krt vt ne zem; nejve je slunce anejne jsou kruhy stlic [aobnic].

DK 12A11 (Hippolytos)

Slunce je kruh 28krt vt ne zem, podobn vozovmu kolu; m dut vnec loukot, pln ohn, ukazujc najednom mst ohe stm jakoby otvorem mchu.

DK 12A21 (Atios)

Slunce () je rovn zemi (), ale kruh (), znho vydechuje ajm je kolem neseno, je 27krt vt ne zem.

DK 12A21 (Atios)

Msc je kruh 19krt vt ne zem, podobn vozovmu kolu majcmu vnec loukot; je pln ohn tak jako slunen kruh, le ikmo jako onen am jeden vdech tak jako otvor mchu.

DK 12A22 (Atios)

() pravil, e se zem voln vzn nejsouc nim poutna ae se udruje, ponvad je odevad stejn vzdlena. Jej tvar je okrouhl, podobn kamennmu sloupu, najedn zobou zkladen chodme, druh pak le naproti.

DK 12A11 (Hippolytos)

Ve to (hromy a blesky) vznik ze vzduchu, nebo je-li obklopen hustm oblakem aprudce vyraz pro svou jemnost alehkost, tu zpusob roztren oblaku hmot atrhlina proti ernosti oblaku zpusob zi.

DK 12A23 (Atios)


11


Vtr je proud vzduchu vznikajc tm, e slunce uvd vpohyb nebo tav jeho nejjemnj stky.

DK 12A24 (Atios)

Det vznikaj zpry vystupujc ze zem pod slunce.DK 12A11 (Hippolytos)

Anaximandros prav, e je moe zbytkem prvotnho vlhka; ohe vysuil vt st vlhka, zbytek pak zmnil vyplenm (vslanost).

DK 12A27 (Atios)

BiologiePokyny aotzky ketb

Urete zkladn a jednotc Anaximandrovu mylenku ohledn ivoich, p-tomnou vevech uvedench zlomcch.

Najdte odvodnn, jm Anaximandros tuto svou mylenku podporuje.

Prvn ivoichov () se zrodili vevlhku amli na sob ostnatou kuru. Ale kdy dorustali, vystupovali nasoui, akdy se kura zlomila, ili jet krtk as.

DK 12A30 (Atios)

Prav tak, e se napotku zrodil lovk () zivoichu jinho druhu, ato proto, e se ostatn ivoichov brzy sami iv, zatmco jedin lovk potebuje dlou-hho kojen; kdyby byl bval takov ji napotku, nikdy by se nebyl udrel.

DK 12A10 (Pseudopltarchos)

Anaximandros tvrd, e se lid nejprve zrodili avyrostli uvnit ryb tak jako raloci, akdy se stali schopnmi, aby si sami pomhali, tehdy vystoupili azmocnili se zem.

DK 12A30 (Pltarchos)

D. Souhrnn kontroln otzky akoly Jakmi oblastmi (disciplnami) atmaty se Anaximandros vezlomcch zabv? Srovnejte jeho vklad tchto oblast zhlediska detailnosti adukladnosti (pochopi-

teln vrmci uvedench zlomku)! Dokete najt spolen motiv i spolen motivy jeho vkladu vech tmat?


12


2. Elejsk pojet jsoucna Parmenids aZnn

A. vodElejsk mylen ponaje Parmenidem pin do eck filosofie psn racionln poznvac postupy, kter asto m proti bnm a samozejmm pesvdenm. Vdusledku jsou elejsk mylenky provokativn, ale zro-ve logicky pesvdiv, aje tedy teba vzt je vn abu je akceptovat, nebo se pokusit onejednoduchou protiar-gumentaci.

Vliv elejsk logiky aontologie je zejm uasov nej-blich myslitelu (Empedoklea, Anaxagory a atomistu), ale pedevm uPlatna aAristotela ajejich prostednic-tvm v cel tradici antick filosofie. Tmi nejzkladnj-

mi anejvlivnjmi elejskmi mylenkami jsou tvrzen jsoucno je (vimnte si vPar-menidovu zlomku B8, jak bylo toto tvrzen chpno) a jsoucno nemue vzniknout z nejsoucna (nebo obecnji nic nemue vzniknout z nieho). Tato tvrzen budou vpohanskm antickm mylen pedstavovat nezpochybniteln filosofick aximy.

Kelejsk vtvi filosofie bvaj azeni tyi myslitel Xenofans, Parmenids, Znn aMelissos. My se vak zamme nametodologii eleatu ajejich pojet jsoucna, aproto se omezme nazlomky Parmenidovy avmenm rozsahu Znnovy.

B. kolStle pracujeme se zlomky, i kdy v ppad Parmenida pokrvaj snad cel postup vahy (aspo vprvn sti bsn), atedy nae porozumn jeho mylenkm je ucelenj amn spekulativn ne vppad Mlanu aAnaximandra.

Nadruhou stranu se musme vypodat sbsnickou formou Parmenidovch zlomku anauit se parafrzovat argumenty vyjden veverch. Zajmat ns budou pochopi-teln argumenty tkajc se jsoucna.

Vedvou ukzkch Znnovch vah se naopak soustete narovinu metodologic-kou aargumentan, abyste si ujasnili, jak elejsk vahy postupovaly (pak snze pocho-pme, kam nakonec dosply).

Kesplnn kolu by vs mly vst nsledujc konkrtn otzky:

Parmenids Michal Peichl, 2014


13


1. Parmenids a) Jak charakteristiky pipisuje jsoucnu? Co je podstatou elejskho pojet jsoucna? b) Jakm postupem ajakmi argumenty ktmto charakteristikm dospl? c) Jak lze pochopit vztah jsoucna avnmateln skutenosti kolem ns? d) Jak ovlivuje bsnick forma vyjden filosofickch mylenek? (Viz prvn dva

Parmenidovy zlomky.)2. Znn zEleje a) Jak lze podle naich dvou krtkch ukzek charakterizovat Znnovu metodologii? b) Pokuste se schematicky (tj. obecn) vyjdit postup jeho argumentu.

C. Text soubor vybranch zlomk dvou elejskch myslitel

1. Parmenids(Zlomky pedsokratovskch myslitel. Pel. Karel Svoboda.

Praha: Nakladatelstv eskoslovensk akademie vd, 1962. Zlomky B1 B3.Kirk, Raven, Schofield. Pedskratovt filosofov.

Parmenidovy zlomky peloil Filip Karfk. Praha: Oikoymenh, 2004. Zlomky B4 B10.)

Pokyny aotzky ketb Posute pednosti anevhody bsnickho vyjadovn filosofickho obsahu. (Pro

ukzku bsnick podoby Parmenidova dla byly pevzaty peklady prvnch zlomk od K. Svobody. U ostatnch zlomk je dna pednost modernjmu avnkterch momentech pesnjmu, ovem prozaickmu pekladu F. Karfka.)

Vezlomku B1 najdte vyjden, je charakterizuj metodu Parmenidovch vah. Co symbolizuje bohyn, k n se Parmenids ubr? Pro Parmenids vbec

takov pinejmenm polomtick motiv dosv bsn zavd? Vimnte si, co vechno bohyn Parmenidovi slibuje! Vespojenm celku zlomk B2 aB3 identifikujte zkladn avchoz tezi Parmeni-

dovch vah azkuste posoudit, jak ktomuto vchodisku dospl.

Kon, kte m nos, m thli podle m chuti,a m dovezli naonu proslulou kbohyni cestu,kter pes vechna msta vdy vodv znalho mue.Pon jsem jel, neb pon m vezli rozumn konthnouce vuz acestu mi dvky ukazovaly.hnouc nprava vhlavici kol jako pala znla nebo sobou dvou stran ji prudce kola dv hnala


14


soustruhovan , kdy rychle spchaly slunen dvky,aby m dovedly ksvtlu, aproto pbytek Nociopustily azvoje shlav svch rukama saly.Stoj tam brna, kn vedou drhy jak Dne, tak iNoci;nadpram objata je adole zas kamennm prahem.Onu etheru brnu pak velik veeje pln,kekterm stdav kle m psn bohyn prva.Tto nnmi slovy hned domlouvajce dvky,pemluvily ji chyte, by pivenou zvoru rychleodbrny odsunula. Tu rozletla se brna,bevna pak pokryt kovem aspojen epy ihebystdav otela se vjamkch airok otvordve zcela se uvolnil. Hned pak slunen dvkybranou dily vuz ikon pocest pmo.Tehdy bohyn vldn m pijala, chopila rukoupravici mou atak slova vykla amluvila kemn:Vtej mi, jinochu, kter ses spojil snesmrtelnmivozatajkami anakonch, ji t nesou, jsi pibyldodomu mho. Nebyla zl to sudba, je tebepivedla touto cestou je vzdlena oddrhy lidsk ,avak zkon aprvo. M proto zvdti vechno:jednak staten srdce ty pozn okrouhl Pravdy,jednak domnnky lidsk, vnich nen jistoty prav.Pesto vak pozn ito, jak domnl mlo by btipodobn, kdyby snad proniklo veskrze vechno.

DK 28B1 (Sextos aSimplikios)

Nue tedy, j ti eknu (aty si ssebou odnes vklad, kter usly), jak jedin cesty zkoumn lze myslet. Jedna, e [to] jest () ae je nemon, aby [to] nebylo ( ); to je cesta Pesvdivosti (nebo Pesvdivost nsleduje Pravdu (). Druh, e [to] nen ( ) ae je teba, aby [to] nebylo; ot prohlauji, e je to naprosto nezbadateln stezka: nebo nemue poznat to, co nen vdy se to ned provst , ani to nemue vyjdit, nebo bt mylen abt je tot ( ).

DK 28B2 a3 (Proklos; Klmns Alexandrijsk, Stromata VI 23; Pltnos, Enneady V1, 8 viz Oklidu, s. 147 aj.)


15


Pokyny aotzky ketb Vnsledujcch zlomcch se pochopiteln muste zamit naParmenidovo pojet

jsoucna. VB4 B7 sledujte, jak Parmenids popisuje vztah jsoucna anejsoucna anaeho

poznvn.

Pohle vak na vci, je pesto, e jsou neptomn, jsou spolehliv ptomn mysli; nebo si neodzne jsouc ( 6) oddoteku se jsoucm, ani tm, e je rozptl vude vemi zpusoby podle podku [tj. kosmickho podku], ani tm, e je sestav dohro-mady.

DK 28B4 (Klmns Alexandrijsk, Stromata V15, 5) Co se m vypovdat amyslet, mus bt jsouc; jsoucno toti je, kdeto nic nen. To ti ku uvit, nebo to je prvn cesta zkoumn, odkter t odvracm; pak tak odt, po n bloud smrtelnci, kte nevd nic, dvojhlavci. Bezradnost toti d bludnou mysl vjejich prsou aoni jsou uneni jako hlu aslep, uasl, nesoudn davy, majce zato, e bt anebt je tot anen tot, avevem je pro n cesta, kter se obrac dopro-tismru.

DK 28B6 (Simplikios)

Nebo nikdy nelze nsiln dokzat, e vci, kter nejsou, jsou, nbr odtto cesty zkou-mn mus odvrtit svou mysl anesm dovolit, aby t zvyk, kter vyrust zbohat zkuenosti, donutil sestoupit natuto cestu avodit pon bezcln oko, sluch pln ozvn ijazyk. Ne, nbr posu rozumem () vyvrcen, kter jsem podala akter je ped-mtem velkho sporu.

DK 28B7 (Platn, Sofists 237a, 258d; Sextos Empeirikos)

Pokyny aotzky ketb Vdalm stednm zlomku B8 nejprve vyhledejte vlastnosti, je jsou jsoucnu

pipsny. Pak najdte argumenty, jimi jsou nkter zvlastnost dokazovny. Pokuste se

urit strukturu argument (tj. vchodiska, postup typ dkazu, zvr), ppadn odhalte jejich problematick body.

Zbv jet jedin vklad ocest, e [to] jest. Natto cest je velk mnostv znamen, e jsoucno ( ) je nezrozen anehynouc, cel, jednorod, neochvjn adokonal.

Nikdy nebylo ani nebude, protoe jest nyn zrove cel, jedno, souvisl. Nebo jak zrozen pro n bude hledat? Jakm zpusobem aodkud vyrostlo? Nedovolm ti, abys

6 Bsnick podoba vrazu .


16


ekl nebo myslel, e znejsoucho ( ): nebo nen dovoleno kat nebo myslet, e [to] nen; ajak poteba by je mohla nutit, aby vyrostlo spe pozdji ne dve, pokud zan znieho? Mus tedy bt buto pln, nebo vubec ne. Sla pesvden rovn nepipust, aby znejsoucho nkdy vzniklo nco vedle nho. Proto Spravedlnost neuvolnila pouta, aby mu dovolila vzniknout nebo zahynout, nbr pevn je dr. Rozsudek nad tm spo-v vtomto: jest, nebo nen. Je tedy rozhodnuto, ato snutnost, e jedna cesta zustane nemysliteln abezejmenn (nebo to nen pravdiv cesta), zatmco druh cesta jest aje pravdiv. Jak by mohlo jsouc bt potom? A jak by mohlo vzniknout? Nebo kdyby vzniklo, nen, a kdyby mlo bt v budoucnu, tak nen. Takto vyhaslo vznikn apozniku nen ani slechu.

Nen ani rozdlen, protoe je cel stejn; ani jej nen zde vce ajinde mn, nebo by mu to brnilo dret pohromad, nbr je pln jsoucna. Atak je souvisl: nebo jsouc se bl jsoucmu.

Nehybn vmezch velikch pout je bez potku abez konce, nebo vznik aznik byly zahnny dovelk dlky apravdiv pesvden je odstrilo pry. Zustv tmt na tme mst a spov o sob a tmto zpusobem upevnno bude setrvvat i pak. Nebo mocn Nutnost je dr vpoutech hranice, kter je kolem dokola svr.

Proto je sprvn, e jsouc nen nedokonal; nebo nen takov, aby se mu neho nedostvalo kdyby takov [ne]bylo, nedostvalo by se mu veho.

Tot je mylen apedmt mylenky. Nebo nenajde mylen bez jsoucho vnm je mylen vyjdeno. Nebo nen ani nebude nic jinho mimo jsoucno, protoe Sudba je spoutala, aby bylo cel anehybn. Atak bylo nazvno vemi jmny, kter smrtelnci ustanovili vduve, e jsou pravdiv: vznikat azanikat, bt anebt, mnit msto ast-dat jasnou barvu. Avak protoe existuje nejzaz mez, je zavren, podobno mase ze vech stran krsn zaoblen koule, odstedu navechny strany stejn. Nebo nesm bt ani onco vt ani onco men natto nebo naon stran. Nebo nen ani nejsouc to by mu brnilo doshnout stejnosti ani nen jsouc tak, e zde bylo jsoucho vce ajinde mn; je toti cel neporuen. Nebo je ze vech stran samo sob rovn astej-nostejn spov vesvch mezch.


Pokyny aotzky ketb Vezbvajcch Parmenidovch zlomcch si vimnte pedevm pechodu kedru-

hmu tmatu bsn, je bylo ohleno nakonci zlomku B1! Co je npln druh sti bsn? Jak se tato st li odsti prvn?

Parmenids pechz odpedmtu mylen kpedmtum smyslovho vnmn i, jak se sm vyjaduje, odpravdy kmnn, kdy pe:

Zde zakonuji svuj duvryhodn vklad amylenku opravd (); odtto


17


chvle poznvej mnn () smrtelnch lid, naslouchaje klamnmu podku mch slov.


Ale protoe vechny vci byly nazvny svtlo anoc, aco odpovd jejich silm, nle tm ionm vcem, vechno je pln svtla inezjevn noci, obou stejn, nebo nen nic, co by nemlo ast vjednom znich.


Povahu etheru pozn ivechny vetheru hvzdy, jako iniiv dla, je pusob posvtn, ist pochode slunce, iodkud to vechno puvod svuj vzalo; pozn obn dla ipovahu msce sokem kruhovm, oobloze se dov t obklopujc, odkud vznikla ajak ji vedouc spoutala Nutnost, aby drela hranice hvzd

DK 28B10 (Klmns Alexandrijsk, Stromata V138)

2. Znn(Ukzka apori)

(Kirk, Raven, Schofield. Pedskratovt filosofov.Znnovy zlomky peloil Tom Vtek. Praha: Oikoymenh, 2004.)

Pokyny aotzky ketb Zlomek A29 poukazuje najeden charakteristick motiv vteorii poznn azro-

ve najednoznan stanovisko eleat vtomto bod. Identifikujte oboj! Zlomek B3 vstin ilustruje charakteristick typ Znnovy argumentace. Ojak

typ argumentu (dkazu) se jedn? Rozlite jednotliv kroky tohoto postupu!

() dukaz, nakter se dotazoval Znn sofisty Prtagory: Povz mi, Prtagoro, ekl, zda pusob zvuk jedno prosn zrno, upadne-li, nebo jedna destitiscina zrna? Akdy on ekl, e nepusob, tzal se: Upadne-li mice prosa, pusob zvuk i ne? Kdy pak on ekl, e mice pusob, pravil Znn: Jak pak, nen jaksi pomr mice prosa kjed-nomu zrnu akdesetitiscin jednoho? Kdy on uznal, e jest, pravil Znn: Jak pak, nebudou tak tyt vzjemn pomry zvuku? Nebo jako zvuc pedmty, tak tak zvuky. Jeto je tomu tak, vydv-li zvuk mice prosa, vyd jej t jedno prosn zrno idestitiscina zrna.

DK 29A29 (Simplikios)


18


Kdy toti opt dokazuje, e jsou-li vci mnoh, byly by zrove omezen ineomezen, pe Znn doslova toto:

Jestlie jsou vci mnoh (), je nutn, aby jich bylo prv tolik, kolik jich je, tj. ani vce, ani mn. Avak kdyby jich bylo tak mnoho, kolik jich je, byly by omezen.

Jestlie jsou vci mnoh, jsou neomezen (), ponvad vdy jsou mezi nimi njak dal amezi nimi opt dal. Atak jsou vci neomezen. Atak ukzal dlenm nekonenost co dopotu.


D. Souhrnn kontroln otzky akoly Charakterizujte obecn metody eleatu! Jak vznam m pojem jsoucno vkontextu elejskho mylen? Jak vlastnosti nleej jsoucnu velejskm pojet?


19

3. Skratv dialog octnosti


A. vodTento mu je jednm ze symbolu djin filosofie ajednou zjejich nejpopulrnjch anejlidtjch tv (ato nejen kvuli sv proslul en). Na dal mylen ml zsadn osobn vliv pivedl k filosofii Platna a zejm nev-domky uril smr jeho filosofickch vah.

Skrats sm si zaslou msto vdjinch filosofie dky sv metod (skratovskmu rozhovoru viz pedevm ran Platnovy dialogy), dky specifickmu pojet nkte-rch etickch problmu a pedevm dky neoddlitel-nmu propojen filosofie aosobnho ivota. Vechny tyto motivy jsou obsaeny ivevybranm textu. Platnuv ran dialog Euthyfrn toti pedstavuje typick skratovsk

rozhovor, kter klade otzku po njak ctnosti (ano, pro eky skuten pedstavovala vlastnost zkouman vtomto dialogu jednu zmravnch kvalit) akter se zrove dotk zsadnho momentu Skratova ivota jeho aloby.

My se zamme pedevm na prvn motiv, budeme tedy sledovat postup vah apokusme se vnm identifikovat jednotliv prvky Skratova filosofickho dialogu.

B. kolVam kolem je sledovat postup rozhovoru, odhalit jeho filosoficky aargumentan klov momenty (nastolen problmu, definice, argumenty, protiargumenty, nvaznost jednotlivch kroku rozhovoru atd.). Po prostudovn Euthyfrna byste mli bt s to reprodukovat filosofickou osnovu celho dialogu ahlavn tvrzen aargumenty. Ktomu by vs mly navdt tak nsledujc otzky:

1. Jestlie plat, e Euthyfrn pedstavuje typick pklad Skratova zpusobu filosofick prce jak byste jeho zpusob filosofovn popsali?

2. Jak je konkrtn vchoz otzka filosofickho zkoumn vEuthyfrnovi?3. Kolik pokusu ovmr hledan ctnosti se vdialogu objev akdo je autorem kadho

jednotlivho znich?4. Dokete nazklad tohoto jedinho dialogu (ovem jak eeno typickho skra-

tovskho dialogu) urit obecn tma Skratova zkoumn?

Skrats Michal Peichl, 2014


20


C. Text jeden krtk Platnv dialogEuthyfrn

(Platn. Euthyfrn; Obrana Skrata; Kritn. Pel. Frantiek Novotn. Praha: Oikoymenh, 1994.)

Pokyny aotzky ketb Dramatick rmec Platnovch dialog tj. zasazen rozhovoru dokonkrtnho

msta aasu slou jejich autorovi jako mocn prostedek naznaen vznamu, pp. praktickho dopadu probranho filosofickho tmatu. Proto se nejprve zamte nansledujc otzky:

Kde se oba astnci rozhovoru potkvaj? Co natoto msto pivedlo Skrata? Co natoto msto pivedlo Euthyfrna?

2a Euthyfrn Co se stalo, Skrate, e jsi opustil sv schuzky vLykeiu aprodlv nyn zde, ukrlovsk stoy? Vdy pece snad nem ity njak zen ukrle tak jako j?

Skr. Jist tomu Athan nekaj, Euthyfrne, zen, nbr aloba.2b Euth. Co prav? Jak se podob, nkdo podal alobu natebe, nebo to si otob

nebudu myslit, e ty nadruhho.Skr. To tak ne!Euth. Tedy jin natebe?Skr. Oveme.Euth. Kdo je to?Skr. Ani sm dobe neznm, Euthyfrne, toho mue; zd se, e to je njak mlad

lovk aneznm; kaj mu, jak se domnvm, Meltos. Je zdmu Pithu, jestlie ti je povdom, njak Meltos zPithu, takov dlouhovlas, sne pli obrostlou bradou ase zahnutm nosem.

Euth. Nen mi povdom, Skrate; ale jakoupak alobu na2c tebe podal?Skr. Jakou? Ne obyejnou, zd se mi; vdy to nen nic malho, e mlad mu

m porozumn pro tak velikou vc. On toti, jak tvrd, v, jakm zpusobem jsou mlad lid kaeni akdo jsou jejich kazitel. Askoro se zd, e to je njak moudr lovk; aspativ mou nevdomost, sn kazm jeho vrstevnky, jde kobci namne alovat jakoby kmatce. Avtom vidm, e on jedin sprvn zan veejnou in-nost; 2d nebo to je sprvn zatek, postarati se nejprve omlad lidi, aby byli co nejlep, prv tak jako se dobr rolnk pirozen postar nejprve omlad sazenice apotom ioostatn. A tak tedy i3a Meltos asi nejprve chce oistit obec odns, kte, jak tvrd, kazme mlad dorost; potom se patrn postar ostar lidi, a tm zpusob obci pemnoho nejvtch dobrodin, jak aspo lze ekati u toho, kter poal ztakovho zatku.


21


Euth. Pl bych si to, Skrate, ale obvm se, aby se nestal prav opak. Nebo se mi zd, e pmo odkrbu zan pokozovat obec, kdy se pokou obezprv proti tob. Aekni mi, co vlastn podle jeho tvrzen dl, e tm kaz mlad lidi?

3b Skr. Podivn vci, muj mil, kdy to tak lovk poslouch. Tvrd toti omn, e jsem vrobce bohu, aprotoe pr dlm nov bohy avstar nevm, proto namne, jak prav, podal alobu.

Euth. Rozumm, Skrate; to je proto, e ty k, e se ti druhdy ozv to daimonion ( ). Tedy podal na tebe tuto alobu v tom domnn, e zavd novoty vnboenstv, ajde ped soud smyslem t naknout, vda, e naknut tohoto druhu snadno pusob namnostv. Vdy tak, kdykoli j mluvm vesnmu nco oboskch vcech, pedpovdaje jim budoucnost, 3c vysmvaj se mi, jako bych blznil; apece jsem vesvch pedpovdch neekl nic, co by nebylo pravda; ale pesto vem naincum zvid. Ale nesmme se on nic starat, nbr musme jt rovn svou cestou.

Skr. Mil Euthyfrne, ale stt se pedmtem posmchu snad nic neznamen. Ath-anum toti, jak se mi zd, nezle pli nankom, koho pokldaj sice zazdatnho vnkterm oboru, avak ne zauitele toho umn; 3d ale okomkoli se domnvaj, e ijin in tak zdatnmi, natoho se hnvaj, a u ze zvisti, jak ty soud, nebo pro nco jinho.

Euth. Co se te tohoto, netoum pli zkusiti, jak asi omn smlej.Skr. Ano, otob se snad zd, e jen zdka ksob pout ae nechce vyuovat sv

moudrosti; ale j se bojm, aby se jim pro mou milovnost lid nezdlo, e cokoli vsob mm, plnm proudem kadmu povdm, ato nejenom bez penit odmny, nbr tak, e bych ird doplcel, kdyby mne nkdo chtl poslouchat. Kdyby tedy hodlali, jak jsem prv te ekl, se mn posmvat, jako dlaj podle tvch slov tob, 3e nebylo by nic nepjemnho pobti nasoud vsamm ertu asmchu; pakli si vak budou ponat vn, to u nikomu nen jasn, jak to dopadne, leda vm vtcum.

Euth. Ale snad to nic nebude, Skrate, aty provede podle sv vule tu pi, myslm pak, e ij svou.

Skr. Ajakoupak ty m pi, Euthyfrne? Jsi alovn, i sm aluje?Euth. aluji.Skr. Koho?4a Euth. Toho, koho alovat se zase umne zd lenstvm.Skr. Co sth nkoho, kdo lt?Euth. Ten m daleko doltn, kdy je u hezky star.Skr. Kdo je to?Euth. Muj otec.Skr. Tvuj, pteli?Euth. Oveme ano.Skr. Jakou m proti nmu stnost aco je pedmtem aloby?Euth. Zabit lovka, Skrate.


22


Skr. U Hraklea, obyejn lid, Euthyfrne, jist nevd, kde je asi prvo; nebo sprvn to provsti nedovede, myslm, 4b kdokoli nahodil, nbr jen ten, kdo u hodn daleko pokroil vmoudrosti.

Euth. Arcie daleko, buh v, Skrate.Skr. Jest ten, kter byl usmrcen odtvho otce, nkdo zpbuznch? Nebo snad to je

zejm: vdy bys ho patrn kvuli cizmu lovku nesthal pro zabit.Euth. To je smn, Skrate, e se domnv, e natom nco zle, je-li usmrcen

lovk ciz i pbuzn, a nemysl, e se m hledt jedin na to, zdali ten, kdo ho usmrtil, uinil tak prvem, i ne; ajestlie prvem, e se to m nechat bt, pakli vak proti prvu, e je teba to sthat, ikdyby byl pachatel 4c stebou spojen spoleenstvm krbu astolu. Vdy vznik stejn poskvrna, jestlie se s takovm lovkem stk, vda o jeho inu, aneoist sebe i jeho soudnm sthnm. Tedy ten usmrcen byl jeden zmch dlnku, akdy jsme hospodaili naNaxu, slouil tam uns. Tu se jed-nou v opilosti rozzlob na jednoho z naich sluhu a zabije ho. A tu ho otec sve na nohou i na rukou, a vhodiv ho do jaksi jmy, pole sem do Athn 4d lovka zeptat se vykladae boskho prva, co se m dlat. Zatm pak se ospoutanho nesta-ral anechal ho bez pe mysle si, e to je vrah ae natom nic nezle, ikdyby zemel; ato se tak stalo. On toti odhladu, zimy aodpout zemel, dve ne piel ten posel odvykladae. Proto tedy mi maj zazl iotec iostatn pbuzn, e kvuli tomu vra-hovi sthm otce pro zabit, kdy pece ho ani nezabil, jak oni tvrd, ani ikdyby ho vskutku byl zabil, nen poteb si dlat starosti kvuli takovmu lovku, nebo tu oivot piel vrah; je pr toti hn, aby 4e syn sthal otce pro vradu. patn znaj, Skrate, jak soud bosk prvo otom, co je zbon aco hn.

Skr. Ty se tedy, uDia, domnv, Euthyfrne, e jsi tak dukladn znalec votzkch boskho prva avoboru vc zbonch ahnch, e se potchto udlostech, jak je l, dv dosoudu sotcem aneboj se, aby ses snad zase prv ty pitom nedopoutl neho hnho?

Euth. To bych zanic nestl, Skrate, anim by se 5a Euthyfrn neliil odobyejnch lid, kdybych dukladn neznal vechny takovto vci.

Skr. To tedy jist by bylo pro mne nejlep, podivuhodn Euthyfrne, abych se stal tvm kem avyzval Melta kvyzen prv tchto vc jet ped projednvnm jeho aloby. ekl bych, e j jsem ivdvjm ase kladl velikou vhu naznalost boskho prva anyn, kdy on omn tvrd, e se svou lehkovnost asvm novotstvm pro-viuji v boskch vcech, stal jsem se dokonce tvm kem. A jestlie, Melte, 5b uznv, tak bych ekl e Euthyfrn je znal takovchto vc, mj zato, e tak j o nich sprvn soudm, a nepohnj mne ped soud; pakli ne, podej alobu dve nanho, uitele, neli namne, e kaz star lidi, mne asvho otce, mne svm vyuov-nm, onoho pak napomnnm a krnm. A jestlie mne neposlechne a neupust odaloby nebo neobaluje msto mne tebe, ml bych patrn prv toto, co jsem mu kal vesv vzv, mluvit ped soudem.


23


Euth. V buh, Skrate, kdyby se pokusil m alovat, to tedy 5c bych myslm nalezl, kde m slabou strnku, amnohem dve by se vnaem ppad nasoud mluvilo onm neli omn.

Pokyny aotzky ketb Nyn dialog pechz nafilosofickou rovinu. Vysvtlete, jak tato rovina souvis

spedchozm dramatickm rmcem! Vnsledujcm textu pedevm vyhledejte stedn otzku dialogu. Euthyfrn nejprve podv zcela nefilosofickou (aneadekvtn) odpov natuto

otzku jak je jeho odpov apro je neuspokojiv?

Skr. Aj, mil pteli, kdy tohle poznvm, toum se stt tvm kem, nebo vm, e ani tenhle Meltos apatrn ani nikdo jin tebe, jak se zd, ani nevid, ale mne tak byste asnadno prohldl, e m obaloval zbezbonosti. Nyn tedy mi probuh ekni, oem jsi ped chvli tvrdil, e to jasn v, co asi je podle tvho mnn zbonost ( ) abezbonost, jak pi zabit, 5d tak pi ostatnch vcech. Vdy patrn je veve-kerm jednn zbon ( 7) samo se sebou toton, kdeto hn je zase opakem zbonho vcelm jeho rozsahu, ale samo se sebou je stejn, avechno, cokoli m bt hn, obsahuje, hledc khnosti, jaksi jeden vid ( ).

Euth. To jist, Skrate.Skr. ekni tedy, co je podle tvho mnn zbon aco hn.Euth. Nue tedy km, e zbon je prv to, co j nyn dlm, sthati toho, kdo se

provinil bu zloinem zabit lovka nebo vykradenm svatyn nebo kdo se dopust nkterho jinho 5e ztakovchto peinu, a to je otec nebo matka nebo kdokoli jin, ale nesthati ho, e je hn. Nebo se podvej, Skrate, jak vn dukaz ti uvedu pro to, e to tak je stou zsadou ekl jsem to u tak jinm, e je sprvn, jestlie se to tak dje nenechvat toho, kdo poruuje zbonost, ani kdyby to byl kdokoli. Vdy lid sami pokldaj Dia za nejlepho a nejspravedlivjho z bohu ( ), apece onm souhlasn vypravuj, e 6a spoutal svho otce, protoe proti prvu pohlcoval sv dti, a onen e zase pro jin takovto vci svho otce vyklestil. Avak mn maj zazl, e sthm svho provinilho otce, atakto sami sob odporuj vposuzovn bohu avposuzovn mne.

Skr. Snad je, Euthyfrne, tohle pina, pro jsem alovn, e toti svelikou nevol pijmm, kdykoli nkdo mluv obozch takovto vci? Proto tedy, jak se podob, lec-kdo omn ekne, e se proviuji! Nyn ovem, jestlie m tohle mnn 6b ity, kter jsi dobrm znalcem voboru takovchto vc, musm to, jak se podob, ij pipustit. Nebo co bych tak ekl, kdy ism uznvm, e onich nic nevm? Ale ekni mi, pi bohu ptelstv, ty doopravdy mysl, e se tyto vci tak staly?

7 Vrazy a jsou zde pouity evidentn synonymn, i kdy druh z nich m ve slovnku vce vznamu, znich vystupuje do poped vztah k boskmu zkonu.


24


Euth. Ajet podivuhodnj nad tyto, Skrate, vci, kterch obyejn lid neznaj.Skr. Copak ty mysl, e je vskutku mezi bohy vlka jednch proti druhm ie jsou

mezi nimi hrozn neptelstv aboje amnoh jin takov vci, ojakch vypravuj bs-nci? 6c Tak nai mil mali nm jimi vyzdobili chrmy azvlt ioVelkch Panath-najch se veze vzhuru na Akropoli za pln takovchto obrazu. Mme soudit, Euthyfrne, e jsou tyto vci pravdiv?

Euth. Nejenom tyto, Skrate, nbr, jak jsem prv ekl, budu ti vypravovat, chce-li, imnoho jinch vc tkajcch se bohu, pi jejich poslouchn ty jist uasne.

Skr. Nedivil bych se. Ale tohle mi bude vypravovat a podruh; nyn vak se pokus mi jasnji povdt, na jsem se t 6d prv otzal. Vdy jsi mne, pteli, prve dostaten nepouil, kdy jsem se otzal, co je zbonost, nbr ekl jsi mi, e prv toto je zbon, co ty nyn dl, sthaje otce pro zabit.

Euth. Aml jsem pravdu, Skrate.Skr. Snad. Avak, Euthyfrne, jist pokld imnoho jinch vc zazbon.Euth. Ano, vak tak jsou.Skr. Nue, pamatuje se, e jsem nechtl odtebe tohle, abys mi vyloil jednu nebo

dv zmnoha zbonch vc, nbr onen vid sm ( ), kterm jsou vecky zbon vci zbon? Vdy jsi tum uznal, e jeden vid je pinou, e vci hn jsou 6e hn azbon zbon; i se nepamatuje?

Euth. Zajist.Skr. Pou m tedy otomto vidu samm, co asi jest, abych mohl, hled nanj au-

vaje ho zavzor, nazvat zbonm, cokoli by bylo vtvm jednn nebo vjednn nkoho jinho takov, jako je on, ahnm, co by nebylo takov.

Euth. Nue, jestlie si takto peje to slyet, Skrate, itakto ti to eknu.Skr. Oveme si peji.

Pokyny aotzky ketb Pouen Euthyfrn nyn pod lep odpov naSkratovu otzku vysvtlete,

vem je lep! Vem vak spov jin slabina tto lep odpovdi? Vnsledujc argumentaci se Skrats nkolikrt dovolv analogie mezi lidmi

abohy. Najdte vechna uit tto analogie avysvtlete, vem jsou si lid abohov podobni.

Co ztoho plyne oeckch bozch?

7a Euth. Tedy to, co je bohum mil, je zbon, aco jim nen mil, hn.Skr. Pekrsn, Euthyfrne; jakou odpov jsem odtebe chtl dostat, takovou jsi

nyn dal. Arci zdali je sprvn, to jet nevm, ale ty patrn m jet ktomu pou, e je pravda, co k.

Euth. Oveme ano.


25


Skr. Nue tedy podvejme se, co tvrdme. Bohumil vc abohumil lovk je zbon, ale bohu protivn vc abohu protivn lovk je hn; dle pak zbon nen tot jako hn, nbr prav opak; nen tomu tak?

Euth. Vru je tomu tak.Skr. Azd se, e to bylo dobe eeno?7b Euth. Myslm, Skrate.Skr. Zdalipak nebylo eeno ito, Euthyfrne, e bozi povstvaj proti sob vespolek

ae se sv ae jest mezi nimi neptelstv jednch proti druhm?Euth. Ano, bylo to eeno.Skr. Kterch vc se tk, muj mil, neshoda, je zpusobuje neptelstv ahnvy?

Uvaujme takto: kdybychom se neshodovali j aty opotu, co je vce, zdalipak by ns neshoda otom dlala nepteli azpusobovala by, e bychom se nasebe vespolek hnvali, i bychom pistoupili kpotn abrzy se vtakov vci srovnali?

7c Euth. Oveme.Skr. Tak kdybychom se neshodovali otom, co je vt aco men, zdalipak bychom

nepistoupili kmen abrzy neustali odrozepe?Euth. Tak jest.Skr. Akdybychom pistoupili kven, rozsoudili bychom se, jak myslm, otom, co

je t aco leh.Euth. Jak by ne?Skr. Oem bychom se to tedy neshodli ak jakmu rozsouzen bychom nemohli

pistoupiti, e bychom byli vespolek nepteli anasebe se hnvali? Snad nem odpov pohotov; 7d nue uvauj pi m ei, zdali to nen to, co je spravedliv aco nespraved-liv, krsn aokliv, dobr azl ( ). Zdalipak to nebvaj tyto vci, pro kter se druhdy stvme vespo-lek nepteli, j ity ivichni ostatn lid, protoe se onich neshodneme anemueme pistoupit kdostatenmu jejich rozhodnut?

Euth. Ano, jest to ta neshoda, Skrate, aotchto vcech.Skr. Aco bohov (), Euthyfrne? Jestlie se vnem neshoduj, nejsou snad p-

inou jejich neshody tyt vci?Euth. Zcela nutn.7e Skr. Muj hodn Euthyfrne, tedy podle tv ei i zbohu pokldaj jedni to,

druz nco jinho zaspravedliv izakrsn izakodliv izadobr izazl; vdy by patrn nebyli vespolek vrozepi, kdyby nebyla mezi nimi neshoda otch vcech; e ano?

Euth. Mluv sprvn.Skr. Tu jist kter vci kte pokldaj zakrsn adobr a spravedliv (

), ty tak miluj, kdeto vci proti tmto opan nenvid?Euth. Ovem.Skr. Avci, kter jedni pokldaj zaspravedliv, adruz za8a nespravedliv, jsou


26


podle tvch slov prv ty, o kterch se ruzn a pro kter jsou mezi sebou v rozbroji avespolek vl; nen tomu tak?

Euth. Tak jest.Skr. Tedy, jak se podob, tyt vci jsou odbohu nenvidny imilovny atyt vci

by byly bohu protivn ibohumil.Euth. Podob se.Skr. Tedy tak tyt vci, Euthyfrne, by byly zbon ahn, podle tohoto soudu.Euth. Skoro se zd.Skr. Tedy jsi neodpovdl, ty podivuhodn mui, na jsem se tzal. Vdy jsem se

neptal nato, co je zrove zbon 8b ihn; cokoli je bohumil, je tak bohu protivn, jak se podob. Take, Euthyfrne, pokud jde oto, co ty nyn dl, kdy sth svho otce, nebylo by divu, kdyby toto tv jednn bylo mil Diovi, ale Kronovi aranovi protivn, aHfaistovi mil, ale He protivn, astejn tak i jinm bohum, jestlie se mezi nimi jeden sdruhm otom neshoduje.

Euth. Ale myslm, Skrate, e otomhle nen dn zbohu sdruhm vneshod, e ten, kdo by nkoho nespravedliv zabil, m bt potrestn.

Skr. Aco lid, Euthyfrne? U jsi slyel nkoho se pt 8c oto, e by neml bt tres-tn, kdo nespravedliv zabil nebo dl nespravedliv cokoli jinho?

Euth. Ba vru lid se nepestvaj o tohle pt, i jinde azvlt na soudech; nebo akoli jsou vinni vemi monmi peiny, vechno dlaj amluv, jen aby unikli trestu.

Skr. Co tak uznvaj, Euthyfrne, e jsou vinni, apes toto uznn pece tvrd, e nemaj bt trestni?

Euth. To ne.Skr. Tedy nen pravda, e vechno dlaj amluv; nebo to se myslm neodvauj

kati ani se oto pti, e by nemli bt 8d potrestni, jestlie jsou vinni, nbr myslm, tvrd, e nejsou vinni; e ano?

Euth. M pravdu.Skr. Tedy se nepou oto, e by vink neml bt trestn, nbr snad se pou oto, kdo

se proviuje akterm jednnm akdy.Euth. M pravdu.Skr. Nue prv to se dje nepochybn isbohy, a jestlie jsou vrozporu ovcech

spravedlivch anespravedlivch, jak plyne ztvho vmru; jedni tvrd, e jeden dru-hmu kivd, kdeto druz to popraj, nen-li pravda? Nebo onu vc, ty podivuhodn mui, se pece neodvauje tvrdit dn buh ani 8e dn lovk, e by ten, kdo in bezprv, neml bti trestn.

Euth. Ano, to m pravdu, Skrate, aspo vhlavn vci.Skr. Ale strany, kter se pou, pou se, Euthyfrne, jak myslm ojednotlivou provedenou

vc, ilid ibozi ( ), a jestlie se bozi pou; neshoduj se onkterm inu ajedni tvrd, e byl vykonn spravedliv, adruz, e nespravedliv; nen tomu tak?

Euth. Oveme.


27


9a Skr. Nue tedy, mil Euthyfrne, pou imne, abych se stal moudejm, jak m pro to dukaz, e vichni bozi soud, e byl nespravedliv usmrcen onen dlnk, kter zabije lovka, je spoutn odpna zabitho lovka ansledkem vazby zahyne dve, ne se ten, kdo ho dal dovazby, onm odvykladau dov, co se m dlat. Jak m pro to dukaz, e je sprvn, aby kvuli takovmu lovku sthal apohnl pro zabit syn otce? 9b Nue pokus se mi o tchto vcech dokzat nco jasnho, e nade vi pochybnost vichni bozi pokldaj toto jednn zasprvn; ajestlie mi to nleit doke, nikdy t nepestanu velebit pro tvou moudrost.

Euth. Ale to asi nen mal prce, Skrate, ikdy bych ti to dovedl velmi jasn dokzat.Skr. Rozumm; zdm se ti mn chpavm, ne jsou tvoji soudci, protoe onm

patrn doke, e to je nespravedliv ae vem bohum jsou takov iny protivn.Euth. Zcela jasn, Skrate, jen kdy budou mou e poslouchat.9c Skr. Vak budou poslouchat, bude-li se jim zdt, e mluv dobe. Ale tohle m

napadlo pi tv ei ate otom usebe uvauji: Ikdyby mi nakrsn Euthyfrn ukzal, e vichni bozi pokldaj takovouto smrt za nespravedlivou, o vce jsem tm j odEuthyfrna pouen, co je zbon ahn? Nebo tento in je snad, jak se podob, bohum protivn. Ale vdy se prv objevilo, e tm nen vymezen pojem zbonho ahnho; nebo se objevilo, e co je bohum protivn, je tak bohum mil. Proto t zprojednvn tohoto ppadu propoutm, 9d Euthyfrne; chce-li, a jej vichni bozi pokldaj zanespravedliv avem a je protivn. Avak zdali pak tato nynj oprava naeho vmru e toti hn je, cokoli nenvid vichni bozi, acokoli miluj, zbon; co vak jedni miluj adruz nenvid, bu nen ani to ani ono, nebo je oboj zdalipak chce, aby toto byl nyn n vmr ozbonm ahnm?

Euth. Ano, co tomu pek, Skrate?Skr. Mn nic, Euthyfrne, ale ty hle nasvuj kol, zdali m vychzeje odtohoto

pedpokladu nejsnze pou otom, co jsi slbil.9e Euth. J bych tedy tvrdil, e zbon je to, cokoli vichni bozi miluj, aopak, cokoli

vichni bozi nenvid, hn.

Pokyny aotzky ketb Kjakmu posunu pi hledn odpovdi naSkratovu otzku nyn dolo? Jinak

eeno jak se dosplo kdalmu pokusu odefinici zbonho? Nsleduje nejsloitj argument dialogu Euthyfrn. Pokyn knmu je jednoduch

reprodukujte avysvtlete jednotliv kroky Skratovy argumentace! Co ztto argumentace vyplv opomru bohov zbon?

Skr. Nue nemli bychom snad, Euthyfrne, zkoumat zase tuto vtu, zdali je dobr? i ji mme nechat amme jen tak pijmat tvrzen sv vlastn iostatnch, a sotvae nkdo onem ekne, e tomu tak jest, pipoutt, e tomu je opravdu tak? i je poteb zkoumat, jak je hodnota jeho ei?


28


Euth. Je poteb zkoumat; j ovem myslm, e tato vta je nyn dobr.10a Skr. Brzy to, dobr mui, zvme lpe. Uva toti tuhle vc: zdalipak je zbon

proto milovno odbohu, e je zbon, i proto je zbon, e je milovno?Euth. Nevm, co mysl, Skrate.Skr. Nue j se pokusm povdt ti to jasnji. Uvme vrazu nesen anesouc,

veden avedouc, vidn avidouc; achpe, e vevech takovchto ppadech se jeden vraz oddruhho li am se li?

Euth. J myslm, e chpu.Skr. Zdalipak nem jist vznam islovo milovan arozdln odtoho vznam

slovo milujc?Euth. Jakpak by ne!10b Skr. ekni mi tedy, zdali je nesen proto nesen, e se nese, i pro nco jinho?Euth. Pro nic jinho, nbr pro toto.Skr. Atedy iveden, protoe se vede, avidn, protoe se vid?Euth. Oveme.Skr. Nevid se tedy proto, e jest vidn, nbr naopak, protoe se vid, proto je

vidn; ani se nevede proto, e jest veden, nbr protoe se vede, proto je veden; ani se nenese, protoe je nesen, nbr je nesen, protoe se nese. Zdalipak ti je 10c docela jasno, Euthyfrne, co chci ci? Chci ci to, e jestlie se nco dje nebo jestlie nco trp, nedje se proto, e to je dn, nbr proto je to dn, e se dje; ani netrp proto, e to je trpn stav, nbr proto je to trpn stav, e trp. i to tak neuznv?

Euth. Zajist.Skr. Nue, nen-li pak imilovan bu njak dn nebo njak trpn stav, nm

zpusobovan?Euth. Oveme.Skr. Atedy se to m istmto ppadem prv tak jako spedelmi: nco nen milo-

vno odtch, odkterch je milovno, proto, e jest milovan, nbr proto je milovan, e je milovno.

Euth. Nutn.10d Skr. Co tedy soudme ozbonm, Euthyfrne? Zdalipak nen milovno ode

vech bohu, jak prav tvuj vmr?Euth. Ano.Skr. Zdalipak proto, e je zbon, i pro nco jinho?Euth. Ne, nbr pro toto.Skr. Tedy je proto milovno, e je zbon, anen proto zbon, e je milovno?Euth. Podob se.Skr. Avak bohumil je proto milovan abohumil, e je milovno odbohu.Euth. Ano, jak by ne?Skr. Nen tedy bohumil zbon, Euthyfrne, ani zbon bohumil, jak ty tvrd,

nbr jedno je oddruhho rozdln.


29


10e Euth. Jak to, Skrate?Skr. Protoe, jak souhlasn uznvme, zbon je milovno proto, e je zbon,

anen proto zbon, e je milovno, e ano?Euth. Ano.Skr. Ale co se te bohumilho, protoe je milovno odbohu, prv tmto milov-

nm je bohumil, anen milovno proto, e je bohumil.Euth. M pravdu.Skr. Avak kdyby bylo, mil Euthyfrne, bohumil azbon tot, tu kdyby zbon

bylo milovno proto, e je zbon, tak bohumil by bylo milovno proto, e je bohu-mil, 11a akdyby bohumil bylo proto bohumil, e je milovno odbohu, bylo by tak zbon proto, e je milovno; avak msto toho vid, e se to m stmi dvma pojmy naopak, jako by byly mezi sebou docela rozdln. Nebo jedno m proto vlastnost milo-vn, e jest milovno, kdeto druh je proto milovno, e m vlastnost milovn. Askoro se zd, Euthyfrne, e jsa tzn, co je zbon, nechce mi objasnit jeho jsouc-nost, nbr uvd onm jaksi trpn stav, vkterm jest toto zbon, toti e je milo-vno ode vech bohu; avak co je 11b to, co je milovno, to jsi jet neekl. Je-li ti tedy milo, neskrvej to pede mnou, nbr znova ekni odzatku, co asi je zbon, je je bu milovno od bohu nebo a se s nm dje cokoli nebo o tomhle nebudeme vneshod , jenom ekni, prosm, co je zbon aco je hn.

Euth. Ale j nevm, Skrate, jak bych ti ekl, co mm namysli; nebo kad nae mylenka, kterou pronme, nm jaksi chod kolem dokola anechce trvat natom mst, kam ji postavme.

Skr. Tv vroky, Euthyfrne, jsou, jak se podob, zdlny 11c naeho pedka Dai-dala. Akdybych je pronel atvrdil j, snad bys m kdlil, e patrn imn pro pbuz-nost sonm umlcem m slovn vtvory utkaj anechtj trvat namst, kam by je kdo poloil; takto vak to jsou pece tv tvrzen. Tedy je namst njak jin kdlen; nebo tob nechtj trvati, jak se zd itob sammu.

Euth. Mn vak se zd, Skrate, e asi ei vubec zasluhuj tho kdlen; nebo co se te tohoto obchzen ae nechtj trvati natme mst, to nevkldm donich j, nbr ty jsi, zd 11d se mi, ten Daidalos, nebo pokud zle namn, ani by se to nehnulo.

Skr. To bych tedy byl, pteli, vt umlec ne onen mu; nebo on inil pohybli-vmi jen sv vlastn vtvory, j vak, jak se podob, krom svch iciz. Aovem nej-hez ztoho umn je mi to, e jsem umlcem proti sv vuli; vdy bych chtl, aby mi m ei trvaly v klidu a nehnut byly usazeny, a radji bych 11e to chtl, ne aby se mi ktomu Daidalovu umn dostalo bohatstv Tantalova. Aotom dosti; protoe vak se mi zd, e ty jsi pohodln, sm budu spolu stebou usilovat, abys m pouil ozbonm. Jen a hned naped neochabne! Hle, nezd-li se ti nutnm, e vechno zbon je spraved-liv ( 8).

8 Zdidaktickch duvodu je upraven slovosled eck frze, aby odpovdal eskmu pekladu.


30


Pokyny aotzky ketb Prv nastala vznamn dramaticko-filosofick promna v odpovdn

nastedn otzku dialogu, kter je pitom charakteristick ipro dal Platnovy skratovsk dialogy. Ojakou zmnu se jedn?

Popite technicky (nap. logicky, matematicky) podstatu nyn podan odpovdi. Tato odpov m dokonce velmi blzko ke klasick aristotelsk definici. Jakou

podobu tato definice m avem se j aktuln odpov bl?

Euth. Zajist.Skr. Zdalipak je tedy ivechno spravedliv zbon? i je 12a tomu tak, e vechno

zbon je spravedliv, ale spravedliv nen vechno zbon, nbr nco znho je zbon anco je jin?

Euth. Nestam sledovat, Skrate, ty mylenky.Skr. Apece jsi mlad ne j prv o tolik, o jsi moudej; ale, jak jsem ekl,

odbohatstv sv moudrosti jsi pohodln. Nue, muj drah, napnej sv sly; vdy ani nen tk pochopiti, co km. km toti opak toho, co pravil bsnk, skladatel veru:

Dia, jen strjcem je toho aodnho vecko zde vzniklo,12b krati nechce, vdy tam, kde je bze, tam tak stud je. J se tedy neshoduji stm bsnkem. Mm ti ci vem?Euth. Oveme.Skr. Nezd se mi, e tam, kde je bze, tam tak stud je. Nebo podle mho zdn

mnoz lid, kte se boj nemoc, chudoby amnohch jinch takovch vc, maj sice bze, ale nic se nestyd tch vc, kterch se boj; nezd se tak itob?

Euth. Oveme.Skr. Ale myslm, e kde je stud, tam je ibze; nebo kdokoli m stud aostych ped

njakm inem, jist m zrove 12c strach abze ped zlou povst.Euth. To vru m.Skr. Nen tedy sprvn kati vdy tam, kde je bze, tam tak stud je, nbr kde

je stud, tam je ibze. Ajist nen pravda, e je vude stud, kde je bze, nebo bze m, myslm, ir rozsah ne stud. Stud je toti st bzn, prv tak jako lich je druh sla, take nen pravda, e kdekoli je slo, tam je i lich, nbr kde je lich, tam je islo. Nyn snad chpe?

Euth. Oveme.Skr. Nue takovou vc jsem myslil itam pi on otzce: 12d zdalipak kde je spra-

vedliv, tam je izbon? i kde je zbon, tam je ispravedliv, ale kde je spravedliv, nen vude zbon? Je toti zbon st spravedlivho? Tak mme soudit, i se ti zd jinak?

Euth. Ne, nbr takto. Je toti vidt, e mluv sprvn.Skr. Viz tedy dal vc. Jestlie je toti zbon st spravedlivho, tu musme, jak se


31


podob, nalzti, jak asi st spravedlivho je zbon. Tak kdyby ses mne ptal nanco ztchhle vc, napklad jak druh sla je sud aco je sud slo (), ekl bych, e to je takov, kter nen nerovn, nbr rovnoramenn; i se ti nezd?

Euth. Zajist.12e Skr. Pokus se tedy i ty mne takto pouiti, jak st spravedlivho je zbon,

abych iMeltovi ekl, a mn u nekivd anealuje mne pro bezbonost, protoe jsem ji odtebe dostaten pouen ovcech zbonch iotch, kter nejsou takov.

Euth. Nue, tedy mn se zd, Skrate, e zbon je ta st spravedlivho, kter se tk pe vnovan bohum, kdeto st tkajc se pe olidi je zbvajc st spravedl-nosti.

Pokyny aotzky ketb Byla podna zd se nadjn odpov, Skrats vak poaduje jet malikost (to

in v Platnovch dialozch astji a vdy to vede k zsadnmu zpochybnn podan nadjn odpovdi). Co m bt onou malikost?

Tento metodick krok si zapamatujte, pedstavuje toti charakteristick postup nejen vSkratov tzn (opakuje se tak v13e), nbr obecn vjakmkoli zkou-mn, je chce jt dohloubky apostihnout vc dodetailu!

Skr. Dobe prav, Euthyfrne, jak se mi zd, ale chyb mi 13a jet jaksi malikost; nerozumm toti jet, ojak to mluv pi. Nebo patrn nemysl takovou pi obohy, jako jsou zpusoby pe t oostatn vci toti tak otom patrn mluvme , jako nap-klad okon, jak znmo, neum peovat kad, nbr koa, e ano?

Euth. Oveme.Skr. Nebo patrn koastv je peovn okon.Euth. Ano.Skr. Ani opsy neum peovat kad, nbr ps.Euth. Tak jest.Skr. Psstv je toti patrn peovn opsy.13b Euth. Ano.Skr. Askotastv peovn oskot.Euth. Oveme.Skr. Azbonost je tedy peovn obohy, Euthyfrne? Tak soud?Euth. Zajist.Skr. Nue, zdalipak nem vechno peovn tent inek? Jako napklad toto: je

knjakmu dobru aprospchu toho, co je pedmtem pe, jako pece vid, e kon, kdy o n peuje koask umn, maj z toho prospch a stvaj se lepmi; i se ti nezd?

Euth. Zajist.Skr. Tak psi, kdy on peuje umn pssk, askot, kdy onj 13c peuje umn


32


skotask, atak ivechno ostatn; i se domnv, e je peovn kekod toho, co se pstuje?

Euth. Pi Diovi, to jist ne.Skr. Ale ku prospchu?Euth. Jak by ne!Skr. Zdalipak tedy izbonost, kdy to je peovn obohy, je prospchem bohu ain

bohy lepmi? Aty bys to pipustil, e kdykoli kon nco zbonho, dl nkterho zbohu lepm?

Euth. Pi Diovi, to jist ne.Skr. Ani j se nedomnvm, Euthyfrne, e bys to myslil toho jsem dalek , nbr

prv proto jsem se tak otzal, jak 13d asi mysl peovn obohy, maje zato, e tako-vto nemysl.

Euth. Ato sprvn, Skrate; nebo takovto nemyslm.Skr. Dobr; ale jak peovn obohy by pak byla zbonost?Euth. To, Skrate, kterm otroci peuj osv pny.Skr. Rozumm; byla by to jaksi sluba bohum.Euth. Oveme ano.Skr. Nue mohl bys ci, kter je to dlo, kjeho proveden slou sluba lkaum?

Nemysl, e kdosaen zdrav?Euth. Zajist.13e Skr. Aco sluba loaum? Kter je to dlo, kjeho proveden slou?Euth. Je patrn, Skrate, e kvystavn lodi.Skr. Asluba stavitelum patrn kvystavn domu?Euth. Ano.Skr. ekni tedy, vborn mui: akter je asi to dlo, kjeho proveden slou sluba

bohum? Je toti patrn, e ty to v, kdy tvrd, e bosk vci zn nejdokonaleji ze vech lid.

Euth. Amm pravdu, Skrate.Skr. ekni tedy probuh, kter je to pekrsn dlo, kter provdj bozi, uvajce

naich slueb?Euth. Je to mnoho krsnch vc, Skrate.14a Skr. Ovem, takov dlaj ivojevudci, pteli; ale pece bys snadno povdl jejich

hlavn vkon, e provdj vtzstv vevlce; i ne?Euth. Jak by ne!Skr. Mnoho krsnch vc provdj, myslm, i rolnci; ale pece hlavn pedmt

jejich innosti je dobvn vivy ze zem.Euth. Oveme.Skr. Nue, kterpak je hlavn vkon ztch mnoha krsnch vc, kter provdj

bozi?Euth. Ji ped malou chvl jsem ti ekl, Skrate, e vyaduje 14b velmi mnoho prce


33


pesn pochopiti vechny tyto vci, jak se maj. Avak jednodue ti pravm toto, e dovede-li nkdo mluviti adlati vci bohum lib, kdy se modl apin obti, tyto kony jsou zbon atakov kony udruj jak soukrom domy, tak spoleenstv obce; avak vci opan proti libm jsou hn aty vechno vyvracej ani.

Skr. Vru mnohem strunji bys mi byl povdl, Euthyfrne, kdybys chtl, hlavn vkon ztch, nakter jsem se tzal; ale neudlal jsi to, nebo nejsi ochoten m pouiti to je vidt. Vdy nyn, kdy jsi byl usam vci, tu ses obrtil; kdybys ji byl vodpovdi vyjdil, byl bych ji odtebe dostaten pouen ozbonosti. Avak milujc mus prov-zet milovanho, kamkoli by ho onen vedl; proto, co to zase pokld zazbon azazbo-nost? Patrn njakou znalost obtovn amodliteb?

Euth. Zajist.

Pokyny aotzky ketb Co chce Platn (jako autor dialogu) ci pedchoz Skratovou replikou? Co z toho plyne pro vmr, e zbon je st spravedlivho, a pro nen tento

vmr pijat zakonenou odpov? Jak je nov odpov? Kjakmu nepijatelnmu dsledku vede zase tato odpov?

Skr. Obtovati je dvati bohum, amodliti se je prositi bohy, pravda?Euth. Ba vru, Skrate.Skr. Ztto vty by tedy vychzelo, e zbonost je znalost proen advn bohum.Euth. Velmi hezky jsi pochopil, Skrate, co jsem ekl.Skr. Vdy jsem, muj mil, dostiv tv moudrosti amm kn obrcenu svou mysl,

take nepadne nazem, cokoli ekne. Ale ekni mi, co je tato sluba bohum; prav, e prositi je advati jim?

Euth. Zajist.Skr. Zdalipak by tedy nebylo sprvnm proenm prositi je za ty vci, kterch

odnich potebujeme?Euth. Aco jinho?Skr. Anaopak sprvnm dvnm, dvati jim zase navzjem darem ty vci, kterch

prv oni potebuj odns? Vdy by patrn nebylo dn darovac umn dvat nkomu ty vci, kterch nepotebuje.

Euth. M pravdu, Skrate.Skr. Zbonost by tedy byla, Euthyfrne, jaksi obchodnick umn navzjem mezi

bohy alidmi.Euth. Ano, obchodnick, je-li ti pochuti tak to nazvat.Skr. Mn nen nic pochuti, jestlie to nen pravda. Povz mi tedy, jak maj bohov

prospch zdaru, kter odns 15a dostvaj? Nebo jak dary dvaj, je kadmu patrn; vdy nemme dnho dobra, kterho by oni nedali. Avak jak prospch maj ztch


34


vc, kter dostvaj odns? i mme pi tom obchodovn otolik vt zisk neli oni, e my odnich dostvme vechna dobra, aoni odns nic?

Euth. Ty se domnv, Skrate, e bozi maj prospch z tch vc, kter od ns dostvaj?

Skr. Ale co tedy jsou, Euthyfrne, ty dary, kterch se odns dostv bohum?Euth. Co si mysl jinho neli est, pocty, ajak jsem prv ekl, libost?15b Skr. Tedy zbon je bohum lib, Euthyfrne, ale ne prospn ani mil?Euth. J myslm, e ze veho nejvce mil.Skr. Tedy zase je zbon, jak se podob, to, co je bohum mil.Euth. Dozajista.Skr. Apak se bude divit, jestlie se ti pi tomto zpusobu mluven bude zdt, e ti

ei nesetrvvaj natm mst, nbr chod, abude obviovat mne, e jako ten Dai-dalos dlm, aby chodily, kdy ty sm jsi mnohem vt umlec ne Daidalos atvo vci, kter obchzej vcelm kruhu? i nepozoruje, e nm e obela kolem dokola azase pila natot msto? 15c Vdy se asi pamatuje, e se nm vpedel vaze ukzalo, e zbon abohumil nen tot, nbr e to jsou vci vespolek ruzn; i se nepamatuje?

Euth. Zajist.Skr. Nue nyn nepozoruje, e tvrd, e to, co je bohum mil, je zbon? Co je

bohum mil, nen pece nic jinho ne bohumil, i ne?Euth. Oveme.Skr. Tedy bu jsme dve spolu nedobe soudili, nebo jestlie tehdy dobe, nyn

tvrdme nco nesprvn.Euth. Podob se.

Pokyny aotzky ketb Vzpomete si nazatek dialogu avjeho svtle se pokuste interpretovat nsledu-

jc zvrenou pas dramatickho rmce! (Upozoruji, e je to kol nelehk asnad ani nem jednoznan een. Nicmn pouvaujte omonostech.)

Pot si polote dal obtnou otzku: Ml cel rozhovor (a cel dialog jakoto Platnovo dlo) njak pozitivn zvr i vsledek?

Skr. Musme tedy opt odzatku zkoumat, co je zbon, nebo j se dve dob-rovoln nedm natk, dokud se nepoum. 15d Nue neodmtej mne pohrdav, nbr vm zpusobem obra k tomu svou mysl a ekni mi konen aspo nyn pravdu. Nebo ji v, a v-li ji vubec nkdo zlid, alovk t nesm pustit, jako Pr-tea, dokud ji neekne. Vdy kdybys jasn nevdl, co je zbon aco je hn, nijak by ses byl nikdy neodvil kvuli dlnku sthat starho otce pro vradu, nbr jed-nak by ses byl bl bohu a rozmyslil si vydvat se v nebezpe, e to tv jednn nebude sprvn, jednak by ses byl tak zastydl lid; 15e takto vak se jist domn-


35


v, e jasn v, co je zbon aco ne. Povz tedy, pedobr Euthyfrne, aneskrvej, co otom soud.

Euth. A zase jindy, Skrate; nyn toti kamsi spchm au mm as odejti.Skr. Co to dl, pteli! Odchz, kdy jsi mi zboil nadji, kterou jsem ml, e se

odtebe poum ovcech zbonch ihnch apak tak iuniknu Meltov alob 16a nebo doki Meltovi, e jsem se pusobenm Euthyfrnovm ji stal znalcem vevcech boskch ae ji onich zneznalosti lehkovn nemluvm ani vnich nehledm novot , atak ostatek ivota e budu lpe ti.

D. Souhrnn kontroln otzky akoly Popite strukturu dialogu vytvote jednorovovou osnovu ozhruba 610 bodech. Zopakujte vechny podan pokusy ovmr hledan ctnosti! Kter vmry byly jednoznan vyvrceny? Reprodukujte argumenty, je vedly kjejich vyvrcen! Mueme najt njak pozitivn vsledek celho dialogu?


36


4. Platn oidejch

A. Celkov vodPlatn je jednm znejvznamnjch myslitelu vdjinch, a to pedevm dky tomu, e zavedl specifick princip vysvtlen svta kolem ns inteligibiln, nemateriln, vn a se sebou identick piny, ideje (, ). Dospl toti k pesvden, e pokud by zklad naeho svta neml prv tyto vlastnosti, nebylo by mon vysvt-lit, pro je svt pi sv neustl promnlivosti vlastn pod druhov stejn.

Vimnme si dobe pedpokladu, jen je vtomto tvr-zen skryt nepot se s evoluc (biologickch) druhu. Mylenka evoluce skuten byla antickm myslitelum a na vjimky ciz. To je jeden ze zsadnch rozdlu mezi

antickm anam modernm vnmnm skutenosti.Druhov stlost podle Platna vyaduje pusoben stl anemnn piny, nic mate-

rilnho (asmyslov vnmatelnho) vak stl anemnn nen. Zde je potek zklad-nho platnskho pesvden, e pinami musej bt nemateriln asmysly nevnma-teln jsoucna.

My se vnaich textech seznmme sPlatnovm vlastnm lenm cesty ktakovmu vysvtlen (Faidn), ale tak sproblmy anejasnostmi, je zaveden idej pin. Byl si jich vdom u Platn sm (vdialogu Parmenids), ale urit jet vevt me jeho nej-vznamnj k anejrozhodnj kritik Aristotels (Metafyzika).

B. Celkov kolPoprostudovn vech textu kPlatnovi byste mli bt sto zodpovdt zsadn obecn otzky spojen sPlatnovou koncepc i teori idej, je se tkaj jejho elu, jej pod-staty ajejich slabin. Mohou bt formulovny takto:1. Pro vubec Platn takovou koncepci zavedl? Jinak eeno pro prv takov jsoucna,

jako jsou ideje, musej podle nj bt zkladem skutenosti?2. Jak vlastnosti jsou idejm pipsny?3. Vem spov podstata takovho vysvtlen skutenosti? Jak je vztah svta, kter

kolem sebe vnmme, kidejm?4. Jak zkladn problmy aslabiny teorie idej obsahuje?

Platn Michal Peichl, 2014


37

4. Platn oidejch

C. Text ti ryvky oidejch(1) Platn: Faidn 96a-105b

(Platn. Faidn. Pel. Frantiek Novotn. Praha: Oikoymenh, 2005.)

a. vod kpasi zFaidnastednm tmatem dialogu Faidnje dokazovn nesmrtelnosti lidsk due (doporu-uji pest si ipase dialogu pedchzejc naemu ryvku). Pi tom vak vaha opa-kovan dospje ikekoncepci idej bez pedpokladu jejich existence by toti nebylo mon nesmrtelnost due prokzat. Duleit azajmav je, e oidejch se pe takovm zpusobem, jako by prv nyn anatomto mst byla tato teorie (nebo pesnji hypotza) zavedena.

Proto lze pedpokldat, e teorie idej je veFaidnu pedstavena vzkladnch apod-statnch obrysech, dky emu prv tento dialog mue vst kpochopen duvodu, pro ji Platn zavedl.

b. kol kpasi zFaidnaUveden skutenost hned vyvolv nkolik duleitch otzek, dal otzky pak vypl-vaj zkonkrtnch vah aargumentu:1. Z jakho duvodu jsou ideje zavedeny, jakou otzku m jejich zaveden zodpovdt? 2. Jak metodologick status nle koncepci idej? (Jinak eeno, jak je oduvodnno

zaveden tto koncepce?)3. Kter ideje jsou vslovn jmenovny? (Tato informace se bude hodit pi etb pase

zParmenida.)4. Jak je popsn vztah mezi idejemi asmyslov vnmatelnmi vcmi?5. Jak vztahy jsou odhaleny mezi idejemi samotnmi?

c. Pas zFaidnaPokyny aotzky ketb

Hned vvodu textu muste sprvn identifikovat rmcov problm, knmu se pak vztahuje ivaha o idejch. Pokud by se vm to nepovedlo, nebudete moci porozumt smyslu jejich zaveden!

Skrats demonstruje nedostaten vyeen tohoto rmcovho problmu nadvou typech pklad (dvou typech dj). Ojak typy se jedn?

96a A tu Skrats udlal dlouhou pestvku anco sm usebe promyslil; potom pravil: To nen malikost, Kebte, co hled; nebo je teba pln probrati pinu () vznikn azniku. J ti tedy vylom, bude-li chtt, sv zkuenosti otch vcech; potom,


38


bude-li se ti jevit nco ztoho, co eknu, uitenm, uije toho kpesvden vevcech, okterch mluv.

Ale ovem e chci, ekl Kebs.Poslouchej tedy, j ti to povm. J, Kebte, kdy jsem byl mld, neobyejn jsem

zatouil potom vdn, kter nazvaj vdou oprod; zdlo se mi toti nm zna-menitm, znti piny () kad vci, m kad vc vznik am zanik am jest. A mnohokrt jsem pemtal sem a tam, uvauje nejprve o takovchto vcech: Zdali pak, 96b kdy teplo astudeno se dostane dojakhosi kvaen, tehdy, jak nkte tvrdili, vskutku se ztoho lhnou ivoichov ( )? Azdali pak to, m myslme, je krev i vzduch i ohe ( )? Nebo dn ztchto ltek, nbr je to tak, e mozek poskytuje sluchov, zrakov iichov poitky () aztch vznik pam amnn (), azpamti amnn, kdy se ustl, e takto vznik vdn ()? 96c Azase naopak jsem zkoumal zniky tchto vc aruzn stavy vc nebeskch i pozemskch, konen vak jsem se sm sob uzdl tak neschopnm ktomuto zkoumn jako nic jinho nasvt. Apovm ti nco, co otom dostaten svd: dve jsem ml toti onkterch vcech urit vdomosti, jak se zdlo mn iostatnm, tehdy vak jsem tmto zkoumnm pro n tak siln oslepl, e jsem ztratil zvdom ito, oem jsem se ped tm domnval, e to vm; to se tkalo mimo mnoho jinch vc iotzky, m lovk roste. Otom jsem se toti ped tm domnval, e to je kadmu jasn, toti e roste pitm a jdlem; kdy toti z pokrmu pibude k masu maso akekostem kosti 96d akdy takto obdobn ikostatnm stem pibude to, co je kad z nich pbuzn, tehdy e se puvodn mal mnostv hmoty pozdji roz-mno atak e se mal lovk stv velkm. Takto jsem se tehdy domnval; nezd se ti, e dobe?

ano, ekl Kebs.Nue podvej se jet natohle. Domnval jsem se, e sta pro m mnn, kdykoli

znamenm, e velik lovk pistoup k malmu je vt samou hlavou, a tak i ku vpomru kekoni; 96e ajet zejmj pklady ne tohle: deset se mi zdlo vce ne osm proto, e to je osm ajet dv, advouloketn mra e je vt ne jeden loket, protoe jej svou polovic penv.

Nue, ekl Kebs, aco se ti zd nyn otch vcech?To, e jsem, v buh, daleko oddomnnky, jako bych znal pinu nkter ztchto

vc; vdy si ani nevm, e kdy nkdo kjednotce pid jednotku, e se buto ta jed-notka, kekter bylo pidno, nebo ta, kter byla pidna, stala dvojkou, 97a nebo e ta, kter byla pidna, ata, kekter byla pidna, se staly dvojkou pidnm jedn kedruh; je mi toti divn, e kdy jedna idruh jednotka byly odsebe zvl, byla kad znich jednotkou anebyly tehdy dv, ale kdy se ksob vespolek piblily, tu se jim tohle stalo pinou, aby se znich stala dvojka, toti to sejit, e byly poloeny blzko vedle sebe. Ani kdy nkdo rozdl nco, co je jedno, nemohu ji mti pesvden, e zase to je pi-nou, to rozdlen, e vznikla dvojice; nebo tu se vyskytuje opan pina vzniku dvo-


39

4. Platn oidejch

jice ne tehdy. 97b Tehdy toti byla vtom, e se jedno sdruhm vespolek sbliovalo askldalo, nyn e se jedno oddruhho oddaluje aodluuje. Ani si u nemohu zjednati pesvden, e vm, m vznik jedno, ajednm slovem ani oniem jinm, m vznik nebo zanik nebo jest pi tomto zpusobu postupu, nbr sm nazdabuh mchm jaksi jin zpusob, atento nijak nepipoutm.

Pokyny aotzky ketb Nsledujc pas je zcela zsadn pro pochopen Platnova vkladu svta odka-

zuje toti dokonce nanco dleitjho, ne co je obsaeno vsamotnm Faidnu. Jestlie tedy vyhledte vtextu odpovdi nansledujc otzky, podstatnm zpso-bem proniknete doPlatnova mylen!

Vem mla spovat pednost Anaxagorova vkladu pin? Jak by takov vklad vkonkrtnch ppadech vypadal? Jakm termnem oznaujeme dnes takov typ vkladu? Jak odlin typ vkladu

je vlastn modern vd? Pro vak Anaxagorv vklad Skrata nakonec zklamal?

Ale jednou jsem slyel kohosi sti zknihy, jak pravil, Anaxagorovy, 97c e pr rozum jest to, co pusob d aco je veho pinou ( ); tu jsem ml radost ztto piny azdlo se mi, e to je jaksi vpodku, e rozum jest pinou vech vc, apomyslil jsem si, e je-li tomu tak, e tedy rozum, pusobc d, vechno pod ( ) akadou jednotlivou vc klade tam, kde by byla vnejlepm stavu; jestlie by tedy nkdo chtl nalzti ukad vci pinu, jak vznik nebo zanik nebo jest, e mus un nalzti to, jak je pro ni nejlep bu byt nebo kte-rkoli jin stav nebo innost; 97d ztohoto tedy duvodu e nenle lovku nic jinho zkoumati, jak ot sam vci, tak oostatnch neli stav nejlep anejdokonalej. Ten lovk pak e zrove nutn zn ihor stav, nebo vdn otom obojm je tot. Toto pak uvauje kesv radost jsem myslil, e jsem nalezl uitele piny toho, co jest, odpo-vdajcho mmu pn, Anaxagoru, aten e mi pov, nejprve zdali je zem ploch i kulat, aa mi to pov, 97e e mi ktomu vylo ipinu anutnost, ato tak, e ekne, co je lep, ae bylo lpe, aby byla takov; ajestlie ekne, e jest zem uprosted, e ktomu vylo, e bylo lpe, aby byla vestedu; ajestlie m toto objev, byl jsem pipraven, e u nikdy nezatoum po jinm druhu piny. Ovem tak o slunci jsem byl pipraven zrovna tak se dovdt iomsci aoostatnch hvzdch, 98a ojejich pomrn rychlosti aobratech aostatnch stavech, jak asi jest pro kadou lpe vykonvati ty innosti asn-eti stavy, kter sn. Nebo nikdy bych si byl onm nemyslil, e by pi svm tvrzen, e jsou ty vci spodny odrozumu, uvedl pro n njakou jinou pinu, neli e je nej-lep, aby byly tak, jak prv jsou. Myslil jsem tedy, e dvaje kad jednotliv znich ivem spolen nleitou pinu, vylo to, 98b co je pro kadou zvl nejlep aco je spolen dobr pro vechny. Anebyl bych dal ani zanevm co ty nadje, nbr chopil


40


jsem se velmi horliv tch knih aetl jsem je, co nejrychleji jsem mohl, abych co nej-dve znal to nejlep ihor.

Tu vak jsem se, pteli, rzem rozlouil stou neobyejnou nadj, kdy pokrauje vten vidm, e ten mu kniemu neuv rozumu, ani mu nepit dn piny smujc k podn vc, 98c nbr e za piny uvd vzduchy a aithery a vody amnoho jinch divnch vc. Azdlo se mi, e se to m snm zcela podobn, jako kdyby nkdo naped kal, e cokoli Skrats kon, kon vechno zrozumu, apotom, kdy by se pokusil jmenovati piny jednotlivch mch konu, by ekl, nejprve e j zde nyn sedm zt piny, e se m tlo skld zkost asvalu akosti e jsou pevn ajsou odsebe oddleny mezerami, 98d kdeto svaly se mohou napnati apovolovati, objmajce kosti smasem iko, kter to dr pohromad; kdy se tedy kosti vesvch spojench pohybuji sem atam, svaly svm povolovnm anapnnm patrn zpusobuj, e j jsem schopen ohbati nyn sv dy apro tuto pinu tady skren sedm. Apro to, e svmi rozmlouvm, by pak zase jmenoval jin takov piny, zvuky avzduch isluch anessln mnoho jinch takovch vc, ale zapomnl by jmenovati ty opravdov p-iny, 98e e kdy Athan uznal zalep m odsoudili, zt piny tak zase j uzn-vm zalep zde sedti azaspravedlivj zustat apodstoupit trest, kter poru; nebo, upsa, tyhle svaly aty kosti by byly, myslm, 99a u dvno bu vMegae nebo vBoitii, kam by byly zaneseny mnnm otom, co je nejlep, kdybych si nebyl myslil, e spra-vedlivj akrsnj ne utkn aprchn je uinit obci zadost apodstoupiti trest, kte-rkoli ona stanov. Ale nazvati takovto vci pinami je pli nevhodn; kdyby vak nkdo kal, e kdybych neml takov vc jako kosti asvaly aco vecko jinho mm, nebyl bych sto, abych dlal, co se mi uzd, mluvil by pravdu; avak kat, e ty vci jsou pinou, e dlm to, co dlm, ae to znamen jednati podle rozumu, ane volba toho, co je nejlep, 99b vtakov ei by bylo mnoho avelik lehkomyslnosti. Jak je mono nerozeznati, e nco jinho je to, co je vskutku pinou, anco jinho to, bez eho by pina nikdy nebyla pinou! Atu, jak vidm, lid prv to jakoby vetm nahmatvaj amluv o tom jako opin, uvajce tu nzvu nenleitho. Proto tedy tak jeden obklopuje zemi vrem adl, e je zem udrovna nasvm mst nebem, 99c druh jako irokm neckm j podkld zapodstavec vzduch. Ale tu moc, kter pusob, e ty vci jsou nyn vtakov poloze, jak je pro n nejlep, tu ani nehledaj, ani netu, e m jakousi daimonskou slu, nbr si mysl, e by dovedli jednou nalzti novho Atlanta, silnjho ne jest ten n, nesmrtelnjho alpe vechno udrujcho, anic netu, e to je vpravm smyslu slova dobro ( ) apotebno, co svazuje adr pohromad. Kdybych se mohl pouit otakovto pin (), jak to sni asi je, snejvt radost bych vstoupil kekomukoli douen; kdy vak jsem byl zde oni pipraven anebyl jsem schopen ani sm ji nalzti, ani se on pouiti od jinho, uil jsem druhho zpusobu plavby khledn piny. 99d Peje si, Kebte, abych ti onm uinil vklad, sjakou nmahou jsem jej provedl?

Ano, neobyejn si to peji.


41

4. Platn oidejch

Pokyny aotzky ketb Nsleduje Skratv vlastn vklad, kter je oznaen za druhou plavbu. Jak

tomuto vyjden rozumte? Jak lze tento vklad ocenit vesrovnn svkladem nazklad rozumu adobra?

Vem spov druh plavba, tj. co je vchozm krokem tohoto vkladu skute-nosti?

Zhy jsou dodiskuse uvedeny ideje. Na jakm metodologickm zklad se tak dje, jinmi slovy m je oprvnno tvrzen oexistenci idej?

Anyn konen otzka napodstatu samotnho Skratova vkladu jak vysvt-len vc pedkld druh plavba?

Nue tedy, pokraoval Skrats, kdy u jsem ml dost toho zkoumn vc, potom se mi zdlo, e si musm dt pozor, aby se mi nestalo tot, co se stv tm, kdo se dvaj nazatmn slunce akonaj pozorovn: nkte si toti kaz oi, jestlie nepozoruj obraz slunce navod nebo nanem takovm. 99e Takovho nco jsem si pomyslil ij adostal jsem strach, abych nadobro neoslepl nadui, kdybych hledl oima navci asnail se jich kadm smyslem doshnouti. Tu se mi tedy uzdlo, e se musm utci kmylen-km ( ) ananich pozorovati pravdu vc. Ovem snad m pirovnn jistm zpusobem nen ppadn; 100a nebo nepipoutm tak docela, e ten, kdo pozo-ruje jsoucna na mylenkch, pozoruje je vce na obrazech ne ten, kdo je pozoruje navcech samch. Ne tedy dal jsem se tmto smrem: pokad si uinm zkladem () mylenku, o kter usoudm, e je nejpevnj, a cokoli se podle mho zdn sn shoduje, to pokldm zapravdiv, a jde opinu nebo ovechny ostatn vci, cokoli pak se on neshoduje, zanepravdiv. Chci ti jet zetelnji povdti, co myslm, nebo se domnvm, e tomu nyn nerozum.

Buh v, ekl Kebs, ne pli.Nue myslm to takto nen to nic novho, nbr jen to, 100b co jsem stle mluvil

i jindy a tak v ptomn rozmluv bez pestn mluvm. Hodlm se tedy pokusit ti ukzati ten druh piny, kter jsem si pracn sestrojil, avracm se konm mnoho pe-tsanm mylenkm a od nich zanm, pedpokldaje () toti, e jest jaksi krsno samo o sob ( ) a tak i dobro (), velikost avechno ostatn; jestlie mi ty vci pipout auznv, e jsou, doufm, e ti ztoho naleznu pinu adoki, e je due nesmrteln.

Ale ano, ekl Kebs, vz, e ti to pipoutm, 100c ahle co nejrychleji provsti svuj dukaz.

Pozoruj tedy dusledky onch vc, zdali bude mt onich stejn mnn se mnou. Zd se mi toti, e jestlie jest nco jinho krsnho mimo samo krsno, nen krsn pro nic jinho ne proto, e m ast vonom krsnu; atak soudm ovech vcech. Pi-pout takovouto pinu?

Pipoutm.


42


Proto tedy ji nechpu, ekl Skrats, ostatnch pin, tch uench, ani jim nemohu rozumt; ale jestlie mi nkdo k, pro je nco krsn, 100d toti e m bu skvouc barvu nebo krsn tvar nebo nkterou jinou z takovch vlastnost, tu si takovch vkladu nevmm nebo pi vech takovch vkladech jsem jen uvdn vezmatek avak drm se prost aneuen asnad iblhov t mylenky, e nic jinho to nein krsnm neli bu ptomnost nebo ast ( ) onoho krsna, nebo a ji to krsno sem pistoupilo kudykoli ajakkoli; otto vci se toti jet nemohu urit vyslovit, ale otom ano, e vecky krsn vci jsou krsn krsnem, nebo toto se mi zd nejbezpenj odpovd imn sammu ijinmu; 100e kdy bych se drel tto mylenky, myslm, e bych nikdy nepadl, anaopak pokldm zabezpen odpovdt i sm sob i komukoli jinmu, e krsn vci jsou krsn krsnem. i nezd se tak itob?

Ano, zd se.Atedy velikost e jsou velik vci velik avt vt amalost men vci men?Ano.Tedy ani ty bys nepisvdil, kdyby nkdo onkom ekl, e je proti druhmu vt

hlavou, aten men e je prv tmt men. 101a Proti tomu bys durazn prohlaoval, e ty nesoud nic jinho, neli e vechno, cokoli je proti druhmu vt, nen vt nim jinm ne velikost, aproto, pro velikost, e je vt, aco je men, e nim jinm nen men ne malost, apro to, pro malost, e je men. Obval by ses, myslm, aby proti tob nevystoupila njak nmitka, kdybys ekl, e je nkdo vt amen hlavou; mohlo by se ti namtnout, pedn, e podle tebe to vt je vt ato men je men tou vc, potom, e ten vt je vt hlavou, malou vc, 101b ato e je tedy div, bt velik nm malm; i by ses toho nebl?

AKebs zasmv se ekl: Arcie.Jist tedy, pravil Skrats, by ses bl ci, e deset je dvma vce ne osm apusobenm

tto piny nad ono slo vynik, ane e to je mnostvm askrze mnostv; advoulo-ketn mra e jest polovic vt ne loket ane velikost to je jist asi tat obava.

Oveme.Ajist by ses ml napozoru, abys neekl, e kdy se k jedn pid jedna, 101c e

pina vzniku dvou je to pidn, nebo kdy se jedna rozpul, to rozpulen? Ahlasit bys volal, e nev, e by kad jednotliv vc vznikala njak jinak ne tm, e nabude asti ve vlastn jsoucnosti kadho jednotlivho jsoucna, v kterm prv m ast, atak ivtchto ppadech e nemue uvsti dnou jinou pinu vzniku dvou neli nabyt asti vdvojce; t e se mus stti astny ty vci, kter maj bti dv, ajednotky to, cokoli m bt jedno, ale tohle rozpulovn apidvn aostatn takovto chytrosti bys nechal bt aponechal bys takov odpovdi tm, kte jsou tebe moudej. 101d Ty sm obvaje se, jak se k, svho vlastnho stnu asv nezkuenosti, drel by ses t bez-pen opory, kter je vonom pedpokladu, aodpovdl bys takto. Kdyby pak nkdo sahal nasm pedpoklad (), nechal bys ho bt aneodpovdl bys, dokud bys


43

4. Platn oidejch

neprozkoumal, zdali ti dusledky znho vzel vespolek souhlas i nesouhlas; akdy bys ml podati vklad onm samm, podval bys jej zrovna tm zpusobem, e bys polo-il zazklad zase jin pedpoklad, kter by se ti zvych pedpokladu jevil nejlepm, a bys piel knemu vyhovujcmu. 101e Pi tom by ses vak nepletl jako milovnci spornch e, tak abys rozmlouval opotku iotch vcech, kter znho pochzej, jestlie bys chtl vskutku nalzti nkter ze jsoucen. Nebo otom unich snad nen ani ei anevnuj tomu dnou pi; pro svou moudrost jsou toti schopni vechno dohro-mady mchat a pi tom pece dovedou bt sami sebou spokojeni; ty vak, a jsi-li zmilovnku moudrosti, myslm, e bys dlal tak, jak j pravm.

102a M zcela pravdu, ekl Simmis azrove iKebs.

Pokyny aotzky ketb Zbvajc st naeho ryvku popisuje vztahy mezi idejemi, je jeden badatel

nazval strukturnm zkonem teorie idej. V kol je jednoduch: Identifikujte dva typy vztah, je vytvej uritou struk-

turu mezi idejemi. (Vodtko v seku 103c se pechz od vysvtlen prvnho vztahu kvysvtlen druhho.)

Demonstrujte oba vztahy nanjakm pkladu!

()102b Jestlie tedy otom takto soud, zdali pak, kdykoli ekne, e Simmis je vt

ne Skrats, ale men ne Faidn, tehdy nek, e vSimmiovi jest oboj, ivelikost imalost?

Arcie.Ale jist uznv, e vta Simmis pevyuje Skrata nen tak doslova pravda.

Nebo jist Simmis ho nepevyuje u odpirozenosti tm, e jest Simmis, 102c nbr velikost, kterou prv m; a tak nepevyuje Skrata, protoe Skrats je Skrats, nbr protoe Skrats m malost proti jeho velikosti, pravda?

Pravda.Atak nen odFaidna pevyovn tm, e Faidn je Faidn, nbr protoe m Fai-

dn velikost proti Simmiov malosti. Tak jest.Takto tedy m Simmis pvlastek ie je mal ie je velk, protoe je uprosted mezi

obma: u jednoho poddv svou malost jeho velikosti, aby nad nj vynikala, 102d kdeto proti druhmu stav svou velikost, vynikajc nad jeho malost. A pi tom se zasml a ekl: Podob se, e se zanm vyjadovat dokonce a pli dukladn, ale vskutku tomu asi tak je, jak pravm.

Souhlasil.km to pak proto, e chci, abys nabyl tho mnn jako j. Mn je toti zejm,

nejenom e velikost sama nikdy nechce bt zrove velk imal, nbr i ta velikost,


44


kter je v ns, e nikdy k sob nepijm malost a nechce bti pevyovna. Avak nastv jedno zdvojho, buto e prch austupuje, 102e kdy kn pichz opak, toti malost, nebo kdy ten opak pijde, e zanikne; nechce vak vykvati apijmouti malost abti nm jinm ne byla. Tak napklad, j mohu pijmout avykati malost, ajet jsem ten, kdo prv jsem, tedy j, prv ten, jsem mal; avak ona, jsouc velik, se neo-sml bt mal. Zrovna tak imalost, kter jest vns, nikdy nechce ani se stvat ani bt velik, a tak ani nic jinho, 103a pokud jet jest, co bylo, nechce zrove se stvati abti opakem, nbr pi styku sopakem bu odchz nebo hyne.

Docela tak se mi to zd, ekl Kebs. Atu pravil kdosi zptomnch, uslyev to kdo vak to byl, dobe se nepamatuji: Pro bohy, co jsme neuznvali vesv dvj vaze prav opak toho, co se k nyn? e zmenho vznik vt azvtho men? Ae vubec vtom maj vznik vci opan, vevcech opanch? Avak nyn se patrn tvrd, e se to nikdy nemue stt.

A Skrats obrtiv hlavu a uslyev ta slova pravil: Tv pipomnka byla chrabr, 103b ale neuvdomuje si rozdlu mezi tm, co se tvrd nyn, atm, co se tvrdilo tehdy. Tehdy se toti tvrdilo, e zopan vci vznik opan vc, kdeto nyn, e opan vc sama se nikdy nemue stt opanou sama sob, ani ta, kter je vns, ani kter je vpi-rozenosti. Ano, muj mil, tehdy jsme mluvili ovcech, kter maj opaky akter jsme nazvali jejich nzvy, kdeto nyn mluvme opojmech samch, kter jsou vevcech a jejich nzvy vci maj; aprv o tch pojmech tvrdme, e by nikdy nechtly pi-jmouti vznik jedny zdruhch. Azrove pohldnuv naKebta ekl: 103c Snad nezpu-sobilo, Kebte, ivtob nja

Documents

Čítanka antických a středověkých filosofických textů Josef Petrželka