Cvičení 3

Cvičení 3Cvičení 3

Liberalizace Liberalizace světových světových

agrárních trhůagrárních trhů

Program cvičeníProgram cvičení

Liberalizace AZO, GATT, Liberalizace AZO, GATT, WTOWTO

KonkurenceschopnostKonkurenceschopnost►DefiniceDefinice►Typy konkurenceschopnostiTypy konkurenceschopnosti►Hodnocení Hodnocení

konkurenceschopnostikonkurenceschopnosti

Liberalizace

Liberalizace

agrárního agrárního

zahraničního

zahraničního

obchoduobchodu

Co nového

• Významná tržní síla• Český mák• Zisk zemědělství (22,9)• Dotace (32,9)• HZP• Vepřové

Jak může liberalizace obchodu přispět k ekonomické prosperitě?

Růst produktivity

a mezd

Růst produktu

Cenová konkurenceschopnostRůst

exportu

Zdroj: Thirlwall, 2000

Jak souvisí liberalizace zahraničního obchodu

s udržitelným rozvojem?

Regulační rámec a regulační dopady

Ekonomické dopady

Změny v nástroji obchodní politiky

Environmentální dopady

Sociální dopady

Udržitelný rozvojPřímé vlivy

Nepřímé (sekundární) vlivy

Zpětné vlivy

Regulační vlivy

Zdroj:Lee, 2000

Liberalizace zahraničního obchodu v multilaterálních obchodních

dohodách:GATT a WTO

Vznik a vývoj Světové Vznik a vývoj Světové obchodní organizaceobchodní organizace

V roce 1944 se v americkém městečku Bretton Woods sešli zástupci budoucích vítězů druhé světové války, aby položili základy novému světovému řádu a založili tzv. Bretton Woodské Bretton Woodské instituce – Mezinárodní měnový fond a Světovou bankuinstituce – Mezinárodní měnový fond a Světovou banku.

Navíc se zde domluvili zástupci 50 zemí na založení multilaterální organizace, která by dohlížela na světový obchod – Mezinárodní Mezinárodní obchodní organizace (International Trade Organization, ITO).obchodní organizace (International Trade Organization, ITO). V letech 1947-48 tuto instituci opustilo 23 zemí a sepsalo Všeobecnou dohodu o clech a obchodě (General Agreement on Všeobecnou dohodu o clech a obchodě (General Agreement on Tariffs and Trade, GATT).Tariffs and Trade, GATT).

Zatímco původní zaměření ITO bylo značně široké a zahrnovalo i oblast zaměstnanosti, mezinárodních investic, opatření omezující obchod, dohody o pohybu zboží a službách, GATT byla daleko jednodušší smlouvou usilující o snížení celních sazeb. V rámci GATT se uskutečnilo osm „kol“ obchodních jednání. Zpočátku se zabývala výhradně omezováním celních sazeb, časem ale začala pokrývat i oblast obchodu se službami, právo duševního vlastnictví a necelních bariér pro obchod. Jednání z let 1986-1994 (Uruguyské kolo) vedlo k založení Světové obchodní organizace Světové obchodní organizace (World Trade Organization, WTO).(World Trade Organization, WTO). Zatímco GATT byla spíše jednacím fórem, WTO si vydobyla uznávanou pozici mezinárodní instituce dohlížející na uplatňování smluv podepsaných v rámci GATT/WTO.

GATTGATT• Podepsána r. 1947, platnost od r.1948• GATTGATT – General Agreement on – General Agreement on

Tariffs and Trade (Všeobecná Tariffs and Trade (Všeobecná dohoda o clech a obchodu)dohoda o clech a obchodu)

• Do r.1995 podepsána 128 zeměmi.• Československo bylo zakládajícím

členem GATT a nikdy z organizace nevystoupilo, i když se do r. 1989 aktivně nezapojovalo do její činnosti. Po rozdělení na Českou republiku a Slovenskou republiku se oba státy staly členy GATT

Principy GATTAntidiskriminační princip: • Princip nejvyšších výhod (MFN): udělí-li země obchodní koncesi jiné zemi v rámci

dohody GATT, tato koncese se aplikuje na všechny ostatní země dohody GATT.• Národní zacházení se zahraničním zbožím: s dovezeným zbožím musí být zacházeno

stejně jako se zbožím vyrobeným v tuzemsku.• Existují dvě hlavní výjimky v rámci antidiskriminačního principu: • Zóny volného obchodu a celní unie: Rozhodnou-li se dvě nebo více zemí vytvořit

zónu volného obchodu nebo celní unii, je povoleno diskriminační zacházení, jelikož je to vnímáno jako posun ve správném směru k volného obchodu.

• Rozvojové země: Preferenční zacházení pro dovozy je povoleno jako pomoc rozvojovým zemím (přidáním části IV „obchod a rozvoj“ v dohodě GATT).

Princip reciprocity• Jestliže jedna země dohody GATT udělí obchodní koncesi, ostatní země dohody

GATT by měly udělit ekvivalentní koncesi pro vyrovnání výhod a nevýhod obchodní liberalizace. Existuje výjimka pro rozvojové země, u kterých není vyžadována reciprocita.

Zákaz netarifních obchodních restrikcí• Jiné obchodní omezení než cla jsou zakázána, jelikož mají vliv na tržní

mechanismus. Z pohledu vyjednávání je jednodušší požadovat redukci cla než odstranění těžko kvantifikovatelných netarifních opatření. Nejvýznamnější výjimka vztahující se k tomuto principu je povolení restrikcí v období deficitu platební bilance zahraničního obchodu.

GATTGATT• Uvolňování mezinárodních obchodů

odstraněním obchodních překážek• Před tzv. Uruguayským kolem úspěšně

proběhlo sedm kol jednání v rámci GATT:1947 - Ženevské kolo (Geneva Round) 1949 - Annecy, Francie 1950-51 - Torquay, Velká Británie 1956 - Ženeva II.1960-62 - Dillonovo kolo (Dillon Round) 1964-67 - Kennedyho kolo (Kennedy Round) 1973-79 - Tokijské kolo (Tokyo Round) • 1986-94 - Uruguayské kolo (Uruguay

Round)

GATTGATT• Výsledkem prvního Ženevského kola v roce 1947 mezi 23 zakládajícími státy bylo 123

dohod pokrývajících polovinu světového obchodu. Úspěchem prvního kola bylo snížení cel, zejména díky USA jako zastánci volného obchodu, které byly ochotny snížit svá cla na dovoz z Evropy, aniž žádaly po evropských zemích, aby opustily svá obchodní omezení uvalená na import. Liberalizace agrárního zahraničního obchodu nebyla v souladu s cílem dosažení potravinové bezpečnosti. Hlavní vliv země OECD a USA.

• Kennedyho kolo v letech 1964-67 proběhlo ve znamení reformulování obchodní politiky USA. Byl přijat nový, přeshraniční přístup ke snižování cel pro průmyslové zboží. Celní úlevy pokrývaly odhadem obchod za 40 miliard USD (75 % světového obchodu). Konečným výsledkem bylo 35% snížení cel s výjimkou textilu, chemikálií, oceli a dalších citlivých produktů. Dále 15-18% snížení cel na zemědělské a potravinářské výrobky. Vypracován byl také kodex antidumpingu. Rozvojové země hrály v tomto kole vedlejší roli, nicméně i pro ně bylo přínosem výrazné snížení cel především u nezemědělských produktů. Jejich hlavním úspěchem byla tehdy možnost nepřijmout reciproční úlevy a většina je také nepřijala. Rozšíření na 74 členů (vstup zemí, které byly pův. kolonie).

• Tokijského kola se účastnilo 99 zemí. Výsledkem bylo výrazné snížení cel, ale co je ještě důležitější, dojednaly se nové dohody či kodexy, zabývající se mimocelními opatřeními a příznivějším zacházením s obchodem v rozvojových zemích.

Tokijské kolo učinilo jakýsi pokrok v zemědělství, vznikly zvláštní mnohostranné dohody o hovězím mase a mléčných produktech. Dále se podařilo snížit dovozní poplatky a další obchodní bariéry na tropické produkty, které uvalovaly průmyslové země na rozvojové. Nepodařilo se však liberalizovat obchod zemědělskými produkty, neboť by to vyžadovalo reformu domácích podpůrných politik, např. zemědělských dotací, na něž nebyly smluvní vlády připraveny. Zemědělství tak zůstalo stranou hlavního proudu pravidel GATT.

Nová klauzule zavedla právní základ, na němž mohly rozvojové země rozšířit všeobecný systém preferencí. Již existující konzultační procedura a Výbor pro obchod a rozvoj sledovaly aktivity GATT a zajišťovaly, aby byla problémům rozvojových zemí věnována patřičná pozornost. Role výboru byla v Tokijském kole posílena vznikem úžeji zaměřených podvýborů. Tokijské kolo se lišilo od předchozích tím, že se zabývalo mimocelními bariérami.

Uruguayské kolo jednání GATT – průlom v liberalizaci AZO

Bylo dosaženo všeobecného koncenzu v oblasti liberalizace AZO.

Jednání vyústila v založení Světové obchodní organizace (WTO)

• Dosud nejambicióznější program jednání.• Zapojeno 128 stran.• Hlavní témata: liberalizace AZO, rozšíření kompetencí

GATT i do ostatních oblastí obchodu (služby a duševní vlastnictví) a modernizace systému platného z r. 1947.

• V důsledku zapojení oblasti zemědělství jednání trvala 8 let (1986 – 1994).

• Hlavní úspěchy:

Závazky UK GATT (1993)

Provést tzv. Provést tzv. tarifikacitarifikaci = převedení = převedení netarifních opatření na tarify (cla) a jejich netarifních opatření na tarify (cla) a jejich snížení o 36% snížení o 36% v průběhu 6 let.v průběhu 6 let.

Redukce tarifů pro Redukce tarifů pro individuální produktyindividuální produkty musí být alespoň 15%.musí být alespoň 15%.

Snížit Snížit domácí podpory zemědělství o 20%.domácí podpory zemědělství o 20%. Snížit Snížit exportní subvence o 36% v hodnotě exportní subvence o 36% v hodnotě

a 21% v objemu a 21% v objemu (u rozvojových zemí 24% a (u rozvojových zemí 24% a 14% resp.) v průběhu 6 let.14% resp.) v průběhu 6 let.

Garance Garance minimálního přístupu na vnitřní minimálního přístupu na vnitřní trhtrh minimálně ve výši minimálně ve výši 5% spotřeby.5% spotřeby.

Hodnota Hodnota dovozůdovozů musí dosahovat musí dosahovat alespoň alespoň 3% HDP.3% HDP.

Hlavní důvody úspěchu Uruguyaského kola jednání v oblasti AZO

Centrální role zemědělství v jednáních - pro účely dosažení úspěchu v jiných oblastech jednání radši některé strany „ustoupily“ tlaku a podpořily liberalizaci AZO.

Posílení autority státu v rozhodovacím procesu na úkor zmírnění vlivu lobbystických skupin.

Ekonomicko-politické tlaky vyplývající z vysoké míry podpory domácích trhů zemí EU a její vliv na deformaci světového trhu.

Role samotného GATTU v umožnění všem zemím participovat na vytváření společného rámce agrárního zahraničního obchodu.

ČR na sebe přijala závazky vyplývající

z UK GATT a vztahující se k liberalizaci

světového obchodu se zemědělskými a potravinářskými

výrobky po dokončení fáze restrukturalizace v roce 1992.

Vliv kol jednání GATT na ochranu trhu

• 1994 : WTO1994 : WTO – World Trade Organisation – World Trade Organisation (Světová obchodní organizace)(Světová obchodní organizace)

• WTO je řízeno svými členy (na rozdíl od WTO je řízeno svými členy (na rozdíl od jiných organizací např. IMF, kde organizaci jiných organizací např. IMF, kde organizaci řídí volený výbor) a rozhodování funguje na řídí volený výbor) a rozhodování funguje na principu všestranného koncenzu.principu všestranného koncenzu.

• Zastřešuje:• GATTGATT (General Agreement of Tarriffs and Trade)

• GATSGATS (General Agreement on Trade in Services )

• TRIPSTRIPS (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights)

V současné době má WTO V současné době má WTO 160 členů160 členů

Podepsáním Dohody o zřízení Světové obchodní Podepsáním Dohody o zřízení Světové obchodní organizace v Marrakeši, Maroko, dne 15. dubna organizace v Marrakeši, Maroko, dne 15. dubna 1994 bylo završeno mnohaleté úsilí o doplnění 1994 bylo završeno mnohaleté úsilí o doplnění a přeměnu Všeobecné dohody o clech a a přeměnu Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) v mezinárodní organizaci, obchodu (GATT) v mezinárodní organizaci, která byla zřízena od 1. ledna 1995. Zároveň která byla zřízena od 1. ledna 1995. Zároveň byly přijaty výsledky tzv. Uruguayského kola byly přijaty výsledky tzv. Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání (19 mnohostranných obchodních jednání (19 dohod, 24 rozhodnutí, 8 ujednání a 3 dohod, 24 rozhodnutí, 8 ujednání a 3 deklarace), tvořící náplň činnosti WTO. deklarace), tvořící náplň činnosti WTO.

V současné době má WTO 157 členů a cca třicet V současné době má WTO 157 členů a cca třicet zemí jedná o svém přístupu k ní (Ukrajina). zemí jedná o svém přístupu k ní (Ukrajina). WTO je mezivládní organizace. Členy nemusí WTO je mezivládní organizace. Členy nemusí být vždy státy, ale jednotná celní území (tedy být vždy státy, ale jednotná celní území (tedy celní unie nebo přímo celní území).celní unie nebo přímo celní území).

Observer governments (2015)• Afghanistan

AlgeriaAndorraAzerbaijanBahamasBelarusBhutanBosnia and HerzegovinaComorosEquatorial GuineaEthiopiaHoly See (Vatican) IranIraqKazakhstanLebanese RepublicLiberia, Republic ofLibyaSao Tomé and PrincipeSerbiaSeychellesSudanSyrian Arab RepublicUzbekistan

The purpose of observer status for international intergovernmental organizations in the WTO is to enable these organizations to follow discussions therein on matters of direct interest to them. observers must start accession negotiations within five years of becoming observers (except for Vatican).

https://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/a1_afghanistan_e.htm

https://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/a1_algerie_e.htm

https://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/a1_andorre_e.htm

https://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/a1_azerbaidjan_e.htm

Mapa členských zemí WTO

The WTO recognizes as least-developed countries (LDCs) those countries which have been designated as such by the United Nations. There are currently 49 least-developed countries on the UN list, 32 of which to date have become WTO members.

AngolaBangladeshBeninBurkina FasoBurundiCambodiaCentral African RepublicChadCongo, Democratic Republic of theDjiboutiGambiaGuineaGuinea BissauHaitiLesothoMadagascar

MalawiMaldivesMaliMauritaniaMozambiqueMyanmarNepal NigerRwandaSenegalSierra LeoneSolomon IslandsTanzaniaTogoUgandaZambia

Least Developed Countries

Noví členové WTO – RAMS (Recently Acceded Members)

• Jemen, Laos, Tádžekistán, Vanuatu, Černá Hora, Rusko, Saoma,Kapverdy, Ukrajina

Vedení WTOVedení WTO

• Sídlo: Centre William Rappard, 154 Rue de Lausanne, CH-1211, Geneva 21, Švýcarsko

• Nejvyšším orgánem je Konference ministrů• Mezi konferencemi ji řídí Generální rada• Pracovní orgány• Sekretariát:

• současný generální ředitel Roberto Azevêdo vice-director v otázkách zemědělství je Harsha

Vardhana Singh

Roberto Azevêdo

Disputes

60 daysConsultations, mediation, etc (jednání mezi přímými účastníky

sporu)

45 days Panel set up and panellists appointed (sestavení panelu)

6 months Final panel report to parties (doba pro rozhodnutí panelu)

3 weeks Final panel report to WTO members

60 days Dispute Settlement Body adopts report (if no appeal)

Total = 1 year (without appeal)

60-90 days Appeals report

30 days Dispute Settlement Body adopts appeals report

Total = 1y 3m (with appeal)

Příklady nejaktuálnějších sporů, které jsou vedeny mezi EU a ostatními členy WTO jsou k dispozici na webu DG Trade:

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2007/may/tradoc_134652.pdf

Dohody a ujednání WTO, závazky členůDohody a ujednání WTO, závazky členů• Mnohostranné dohodyMnohostranné dohody (cca 60 dohod) jsou právními texty (cca 60 dohod) jsou právními texty

závaznými pro všechny členy WTO, které pokrývají závaznými pro všechny členy WTO, které pokrývají spolupráci v oblasti obchodu s nezemědělským zbožím spolupráci v oblasti obchodu s nezemědělským zbožím (dohoda GATT 1994), se zemědělským zbožím (Dohoda o (dohoda GATT 1994), se zemědělským zbožím (Dohoda o zemědělství), se službami (Všeobecná dohoda o obchodu zemědělství), se službami (Všeobecná dohoda o obchodu se službami), právy k duševnímu vlastnictví (Dohoda o se službami), právy k duševnímu vlastnictví (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví). Mobchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví). M

• Mnohostranné dohody jsou doplněny tzv. Mnohostranné dohody jsou doplněny tzv. listinami listinami koncesíkoncesí, které obsahují závazné podmínky pro přístup na , které obsahují závazné podmínky pro přístup na trh každého člena WTO. V oblasti zboží se jedná o trh každého člena WTO. V oblasti zboží se jedná o stanovení celní ochrany a povolené míry exportních stanovení celní ochrany a povolené míry exportních subvencí, v oblasti služeb jde o možnosti zahraničních subvencí, v oblasti služeb jde o možnosti zahraničních dodavatelů obchodovat se službami; dodavatelů obchodovat se službami;

• Rovněž byly sjednány dvě Rovněž byly sjednány dvě vícestranné dohody WTOvícestranné dohody WTO (pro (pro obchod s civilními letadly a o vládních zakázkách), jejichž obchod s civilními letadly a o vládních zakázkách), jejichž smluvními stranami jsou na základě dobrovolnosti jen smluvními stranami jsou na základě dobrovolnosti jen některé členské státy WTO. Česká republika se stala některé členské státy WTO. Česká republika se stala smluvní stranou těchto dohod teprve po svém vstupu do smluvní stranou těchto dohod teprve po svém vstupu do Evropské unie. Evropské unie.

Ministerské Konference WTOMinisterské Konference WTO1996 – Singapore1996 – Singapore1998 – Ženeva1998 – Ženeva1999 – Seattle1999 – Seattle2001 – Dohá2001 – Dohá2003 – 2003 – Cancún2005 – HonkongHonkong2009 – Ženeva2009 – Ženeva2011 – Ženeva2011 – Ženeva2013 - Bali2013 - Bali

1996 - Singapore1996 - Singapore• Nachází se u MalajsieNachází se u Malajsie• Zasedání proběhlo 9. - 13. 12. Zasedání proběhlo 9. - 13. 12.

19961996

Konference se zabývala problémy Konference se zabývala problémy marginalizace, úlohou WTO, regionálními marginalizace, úlohou WTO, regionálními dohodami, přístupy dalších členů, prováděním dohodami, přístupy dalších členů, prováděním dohod a ujednání WTO, obchodem s textilem a dohod a ujednání WTO, obchodem s textilem a rozvojovými aspekty. Otevřela nová, později rozvojovými aspekty. Otevřela nová, později tzv. singapurská témata: vztah obchodu a tzv. singapurská témata: vztah obchodu a investic, obchodu a hospodářské soutěže, investic, obchodu a hospodářské soutěže, usnadňování obchodu a veřejné zakázky. usnadňování obchodu a veřejné zakázky. Odsouhlasila uzavření Dohody o obchodu s Odsouhlasila uzavření Dohody o obchodu s informačními technologiemi a rozšíření položek informačními technologiemi a rozšíření položek bezcelně obchodovaných léčiv.bezcelně obchodovaných léčiv.

1998 - Ženeva1998 - Ženeva

• Zasedání proběhlo 18. - 20. 5. 1998Zasedání proběhlo 18. - 20. 5. 1998

Byla spojena s oslavami 50. výročí založení Byla spojena s oslavami 50. výročí založení GATT, potvrdila cíle, závazky a rozsah další GATT, potvrdila cíle, závazky a rozsah další práce WTO. práce WTO. Rozhodla o zahájení přípravného procesu Rozhodla o zahájení přípravného procesu vedoucího k budoucím mnohostranným vedoucího k budoucím mnohostranným jednáním. jednáním. Zvláštní deklarace se týkala elektronického Zvláštní deklarace se týkala elektronického obchodu. obchodu.

1999 - Seattle1999 - Seattle

• Zasedání proběhlo 30. 11. - 3. 12. 1998Zasedání proběhlo 30. 11. - 3. 12. 1998

Očekávalo se zahájení nového kola Očekávalo se zahájení nového kola mnohostranných obchodních jednání v mnohostranných obchodních jednání v souladu s náplní negociačních oblastí souladu s náplní negociačních oblastí stanovenou stanovenou

1.konferencí WTO.1.konferencí WTO.Konference skončila neúspěšně, nebyla Konference skončila neúspěšně, nebyla

přijata žádná deklarace ministrů, nebylo přijata žádná deklarace ministrů, nebylo tedy ani zahájeno nové kolo jednání. tedy ani zahájeno nové kolo jednání.

Doha Doha – – Quatar (Katar)Quatar (Katar)

• Nachází se na východ od SaúdskéNachází se na východ od Saúdské ArábieArábie• Zasedání proběhlo 9.-14. 11. 2001Zasedání proběhlo 9.-14. 11. 2001• Za člena byla přijata ČínaZa člena byla přijata Čína

V mezidobí se podařilo překonat rozpory mezi V mezidobí se podařilo překonat rozpory mezi členy, takže bylo možno přijmout tzv. členy, takže bylo možno přijmout tzv. Rozvojovou agendu z Dohá, která je programem Rozvojovou agendu z Dohá, která je programem jednání do 1. 1. 2005. Program jednání jednání do 1. 1. 2005. Program jednání prakticky ve všech oblastech činnosti WTO je prakticky ve všech oblastech činnosti WTO je výrazně doplněn prvky, které by umožnily výrazně doplněn prvky, které by umožnily prohloubit integraci rozvojových a nejméně prohloubit integraci rozvojových a nejméně rozvinutých členů do světového obchodu a rozvinutých členů do světového obchodu a ekonomiky.ekonomiky.

Mexiko - Cancún

V. Ministerská konference se konala V. Ministerská konference se konala 9. – 14. září 2003 v Mexiku v Cancúnu9. – 14. září 2003 v Mexiku v Cancúnu

Měla zhodnotit dosavadní jednání a přijmout rozhodnutí k jejich dokončení. Nepodařilo se dosáhnout konsensu o dalším pokračování mnohostranných jednání a konference přijala pouze prohlášení o pokračování prací v duchu dokumentů přijatých v Dohá.

Honkong, 2005Honkong, 2005Zasedání proběhlo 13. - 18. 12. 2005Zasedání proběhlo 13. - 18. 12. 2005

Očekávalo se přijetí modalit pro dokončení Očekávalo se přijetí modalit pro dokončení jednání o Rozvojové agendě z Dohá. Vzhledem k jednání o Rozvojové agendě z Dohá. Vzhledem k tomu, že před jednáním nebylo dosaženo shody tomu, že před jednáním nebylo dosaženo shody mezi členskými státy, byly sníženy ambice. mezi členskými státy, byly sníženy ambice. Výsledkem je přijetí Deklarace ministrů, která Výsledkem je přijetí Deklarace ministrů, která popisuje dosažené výsledky a průběžný stav popisuje dosažené výsledky a průběžný stav jednání a obsahuje některé částečné kroky jednání a obsahuje některé částečné kroky vpřed. Největšího úspěchu bylo dosaženo v vpřed. Největšího úspěchu bylo dosaženo v oblasti pomoci a zvláštního zacházení pro oblasti pomoci a zvláštního zacházení pro rozvojové a nejméně rozvinuté země. rozvojové a nejméně rozvinuté země. Deklarace umožňuje pokračovat v kole Deklarace umožňuje pokračovat v kole mnohostranných jednání na dříve přijatých mnohostranných jednání na dříve přijatých zásadách. zásadách.

Postupim 2007Postupim 2007V červnu 2007 se konala jednání států G-4 za účasti 2 komisařů EU.

Kromě komisaře pro obchod Petera Mandelsona a komisařky pro zemědělství Mariann Fischer Boelové se zasedání zúčastnila také americká zástupkyně pro vyjednávání ve WTO Susan Schwabová, indický ministr obchodu Kamal Nath a brazilský ministr zahraničí Celso Amorim. Přestože se podařilo dohodnout na některých dílčích bodech, propast mezi jednotlivými vyjednávajícími stranami byla příliš široká na přemostění. Za hlavní překážku byla komentátory považována neústupnost USA v otázce domácích podpor do zemědělství. Největší naděje na nalezení dohody byly vkládány právě do setkání G-4 v Postupimi. Jednání G-4 bylo považováno za poslední šanci dosáhnout průlomu v jednání, které by umožnilo schválit podklady pro uzavření jednací kola z Dauhá do konce července, jak bylo naplánováno.

Ačkoliv EU vyšla svým partnerům vstříc, nebylo ani na setkání v Postupimi dosaženo dohody. Přes vytrvalá vyjednávání se nepodařilo najít společný kompromis vyhovující všem stranám. Oproti roku 2007, kdy ostatní vyjednavači obviňovali Spojené státy z neústupnosti v otázce zemědělských podpor, v Postupimi EU společně s USA obviňovaly Indii a Brazílii z neochoty souhlasit se snížením cel pro průmyslové výrobky na oplátku za ústupky v zemědělském obchodu.

Ženeva 2009Ženeva 2009

• 30.11. – 2.12. 2009• Poprvé pro reprezentaci zemí EU byl použit termín

Evropská unie (místo pův. „Evropská společenství“) v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy.

• Ačkoliv předmětem nebyla samotná jednání, většina členů vyjádřila podporu pro završení jednání do konce roku 2010.

• Opět zdůrazněn rozvojový kontext jednání WTO v rámci agendy Doha.

• Pokračující podpora Aid for Trade.

Ženeva 2011Ženeva 2011

• 15.12. – 17.12.2011• Dohoda o veřejných zakázkách• Vstup nových členů (Rusko, Černá Hora,

Samoa, Vanuatu)

Bali 2013Bali 2013

• 3.12. – 6.12.2012013

Současný stav jednání – o čem se vlastně

(ne)jedná• Na základě dokumentů ze IV. Konference ministrů v Doha

byla zahájena mnohostranná jednání o tzv. "Rozvojové agendě z Doha" (Doha Development Agenda — DDA).

• Mezi nejvýznamnější problematiky DDA patří agrární reforma, tzv. NAMA (liberalizace obchodu s nezemědělskými výrobky), liberalizace obchodu se službami, některé prvky Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, problematika obchodu a životního prostředí, usnadňování obchodu, pravidla mnohostranného obchodu (antidumping, preferenční dohody a subvence a vyrovnávací opatření).

• Všechny problematiky společně prolíná tzv. "rozvojový aspekt" — poskytnutí větších výhod rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím s cílem jejich urychlení jejich hlubšího zapojení do systému světového obchodu.

Doha v otázce zemědělství

• Evropská unie se zavázala snížit celní sazby o 60%, snížit domácí podpory do zemědělství o 80% a úplně odstranit vývozní subvence.

• Jedním z problémů nedosažení dohody je nejednotný názor na uplatňování tzv. Special Safeguard Measures.

Současný stav jednání• Výsledkem diplomatických aktivit

zástupců mnoha států a vůle ministrů obchodu, kteří se sešli během Světového ekonomického fóra v Davosu v lednu 2007, je obnovení jednání o Rozvojovém programu z Dohá). Pokračování negociací bylo potvrzeno i na zasedání Generální rady Světové obchodní organizace (WTO) 7. února 2007.

• Přes obecné proklamace o zájmu k dohodě o DDA dosud k žádnému posunu nedošlo a uzavření tohoto kola je v letošním roce nepravděpodobné

Hlavní problémyHlavní problémy

• Základní rozpory mezi vyspělými a Základní rozpory mezi vyspělými a rozvojovými zeměmirozvojovými zeměmi

• Tlak velkých světových exportérů Tlak velkých světových exportérů (USA, země Jižní Ameriky) na (USA, země Jižní Ameriky) na liberalizaci trhuliberalizaci trhu

• Koncepce multifunkčního zemědělství Koncepce multifunkčního zemědělství EUEU

• Spor o biotechnologie a labellingSpor o biotechnologie a labelling• „„Damoklův meč“ WTO je ekologie a Damoklův meč“ WTO je ekologie a

TURTUR

Pro odstranění nebo snížení cel pro jednotlivé výrobky upřednostňuje EU jednoduchý nelineární vzorec (umožňuje větší snížení u vyšších celních sazeb). Za základ takového vzorce je považován tzv. švýcarský návrh (Swiss formula). Součástí vzorce by měly být koeficienty, jejichž rozdílná výše aplikovatelná po určité časové období umožní zohlednit zájmy rozvojových zemí. Rozvojové země sníží celní sazby méně než rozvinuté. Toto menší snížení může případně trvat po určité časově omezené období. Obecně platí, že vyspělé země mají menší celní sazby pro nezemědělské výrobky než státy s méně rozvinutou průmyslovou výrobou. Během jednání v negociační skupině bylo navrženo několik vzorců, z nichž některé například více snižovaly nízké celní sazby.

Počáteční závazný tarif

Konečný tarif Výsledná % redukce

5 50 100 5 50 100

5 2,5 4,54 4,76 50 9 4,7

20 4 14,28 16,66 80 28,5 16,6

50 4,54 25 33,33 90,9 50 33,33

100 4,76 33,33 50 95,2 66,6 50

Porovnání redukce cel při různých koeficientech:SWISS FORMULA

Z = AX/(A+X)X = stará celní sazba

A = koeficientZ = nová výsledná celní sazba na konci období

Zužuje škálu celních sazeb Maximální konečná výše celní sazby bez ohledu na původní úroveň

Swiss formula Uruguayský vzorec ( 36%)

Nejednotné zájmy mocenských bloků:

1. skupina – EU, Japonsko, Jižní Korea, Švýcarsko a Turecko

2. skupina – USA a země tzv. Cairnské skupiny

3. skupina - rozvojové země, významná je zejména skupina G 22G 22 (nebo též G20+)

Nejdůležitější zájmové skupiny

v rámci jednání WTO• hlavní jednání probíhají v rámci tzv. "Pětky velkých

hráčů" (FIPs), tj. EU, USA, Brazílie, Indie a Austrálie• skupina relativně vyvinutých rozvojových

členských zemí (G 22) ve které jsou zastoupeny např. Argentina, Brazílie, Čína, Egypt, Indie, Indonésie, Mexiko, Nigerie, Pákistán ..

• členské země silně chránící své zemědělství (G 10), z nichž nejdůležitější je Japonsko, Švýcarsko, Norsko

• různá seskupení dalších rozvojových zemí (G 33) - tj. země, kladoucí důraz na zájmy RZ v oblasti zvláštních výrobků a zvláštních ochranných opatření), ACP - tj. země napojené na EU prostř. partnerské dohody z Cotonou) atd.

Cairns GroupCairns Group koalice zemí s nízkými výrobními

náklady vytvořená v r. 1986

Členové Cairns Group

1. Argentina 7. Kolumbie 13. Nový Zéland

2. Austrálie 8. Costarika 14. Paraguay

3. Bolívie 9. Fidži 15. Filipíny

4. Brazílie 10. Guatemala 16. Jižní Afrika

5. Kanada 11. Indonésie 17. Thajsko

6. Chile 12. Malajsie 18. Uruguay

Dohody v oblasti AZODohody v oblasti AZO• BilaterálníBilaterální – po vstupu do EU – po vstupu do EU

výrazně omezené výrazně omezené • MultilaterálníMultilaterální

Regionální dohodyRegionální dohody

Vývoj počtu regionálních obchodních dohod

Zdroj: Světová Banka, cit. v Chaaban a Thomas (2004)

Světová Banka odhaduje, že například 88% zahraničního obchodu na americkém kontinentě je tvořeno regionálními celky.

Zdroj: Nafziger (2006).

Zdroj: Dědek, Institut ekonomických studií FSV UK

DEFINICE DEFINICE KONKURENCESCHOPNOSKONKURENCESCHOPNOS

TITIObecná definice:“schopnost dosahovat základních ekonomických cílů” (Kjeldsen-Kragh, 1973)

V méně obecné rovině:toková nebo stavová veličina hodnotící schopnost daného podniku, odvětví či národní ekonomiky dosahovat dlouhodobého ekonomického růstu.


TITIMezinárodní konkurenceschopnost ekonomiky:schopnost země pronikat se svým pronikat se svým obchodovatelným zbožím a obchodovatelným zbožím a službami na zahraniční trhy a službami na zahraniční trhy a získávat z takové mezinárodní získávat z takové mezinárodní směny komparativní výhodysměny komparativní výhody

Z hlediska podniku a odvětví:zpravidla definována jako úroveň úroveň alokační, technologické a alokační, technologické a strukturální efektivnostistrukturální efektivnosti,, umožňující podniku či odvětví produkovat hmotné a nehmotné výrobky a služby v takové kvantitě, kvalitě a na takové úrovni nákladů, že mohou dosáhnout úspěšné realizace úspěšné realizace na vnitřních či zahraničních trzíchna vnitřních či zahraničních trzích


TITI

Alokační efektivnostAlokační efektivnost volba optimální skladby produkce

volba optimální alokace produkčních faktorůTechnologická efektivnostTechnologická efektivnost - optimální uplatnění technologiíStrukturální efektivnostStrukturální efektivnost - volbou optimální ekonomické velikosti podniku (v zemědělství vztahována především k plošné výměře ) SStrukturální efektivnosti na úrovni sektorutrukturální efektivnosti na úrovni sektoru - takový ekonomický rozměr zemědělství jako odvětví a jeho subsektorů, který umožňuje optimální využití celkových produkčních faktorů


TITI

KONKURENCESCHOPNOKONKURENCESCHOPNOST AGRÁRNÍHO ST AGRÁRNÍHO

SEKTORUSEKTORUObecná definice :

Konkurenceschopnost je schopnost AS uplatnit se na

domácích i světových zemědělsko-potravinářských

trzích s pozitivním efektem

Mezinárodní srovnání Mezinárodní srovnání konkurenceschopnostikonkurenceschopnosti

• Kvantitativní ukazateleKvantitativní ukazatele►tempo růstu produktivity práce►jednotkové pracovní náklady►ziskovost►průměrné kilogramové ceny►jednotková hodnota vývozu nebo dovozu (hodnota zboží v

dolarech dělená množstvím) atd.

• Kvalitativní ukazateleKvalitativní ukazatele (obtížně měřitelné)►podmínky, které ovlivňují mezinárodní prodejnost►schopnost prodejců proniknout na mezinár. trhy►atraktivnost a věrohodnost vyvážející země atd.

ČleněníČlenění konkurenceschopnosti konkurenceschopnosti AS podle předmětu jejího AS podle předmětu jejího

definovánídefinování1)1) Podle typu trhuPodle typu trhu• vnitřní• vnější2) Podle úrovně agregacePodle úrovně agregace konkurenceschopnost ve smyslu• komoditním• podnikovém• odvětvovém3) KonkurenceschopnostKonkurenceschopnost jednotlivých jednotlivých

komoditkomodit (zemědělských produktů )KonkurenceschopnostKonkurenceschopnost jednotlivých zpracovaných produktůproduktů potravinářského potravinářského průmysluprůmyslu

Možnosti hodnocení Možnosti hodnocení konkurenceschopnosti v konkurenceschopnosti v

ASAS podílem na trhu ekonomickým efektem solventností a důvěryhodností oceněním domácích zdrojů mírou efektivnosti matice PAM (Policy Analysis Matrix) efektivnost AZO multidimensionální dynamická

konkurenceschopnost

Měření konkurenceschopnosti

Ekonomickým efektemEkonomickým efektem ukazatele: - absolutní (zisk) - relativní (rentabilita)

konkurenceschopnost je nejčastěji obecně chápána jako

výnosy vztažené na jednotku produkčních faktorů

(jako práce, půda a kapitál) z hlediska stavového, nebo jako

výnosy na jednotku vložených nákladů

z hlediska tokového.


Oceněním domácích zdrojůOceněním domácích zdrojů rozdělení nákladů obchodovatelnéobchodovatelné (prodejné) neobchodovatelnéneobchodovatelné (neprodejné)

konstrukce 2 ukazatelů:DRCDRC (domestic resource costs)PRCPRC (private resource costs)


Mírou efektivnostiMírou efektivnosti

relace mezi skutečným ziskem a normativním ziskem

i

ii

norZ

ZE

.


Efektivností AZOEfektivností AZO saldosaldo AZOAZO podíl cen při vývozu a při dovozu, ukazatel směnných relací --„„terms of terms of tradetrade““

SR = jCSR = jCexex / jC / jCimim

kde SR ….. ukazatel směnných relací jCex ….. průměrná jednotková cena dané komodity v exportu j Cim ….. průměrná jednotková cena téže komodity v importu


Pomocí matice PAMPomocí matice PAM jeden z nejrozšířenějších způsobů hodnocení posuzuje se

• vliv ochrany domácího trhu• vliv podpory domácích producentů• vliv nákladovosti

Struktura matice PAMStruktura matice PAM

PAM Výnosy Náklady obchodov

..

Náklady neobchod

Zisk

Finanční ceny

A B C D=A-B-C

Ekonomické ceny

E F G H=E-F-G

Transfery politiky

I=A-E J=F-B K=G-C L=D-H

L=I+J+ K

Ukazatele Ukazatele konkurenceschopnostikonkurenceschopnosti

odvozené z PAM odvozené z PAM Koeficient nominální ochranyKoeficient nominální ochrany KNO=A/E-1KNO=A/E-1 Říká, o kolik % jsou pro danou komoditu vyšší (KNO>0)

nebo nižší (KNO<0) domácí tržní ceny než ceny světové Koeficient efektivní ochranyKoeficient efektivní ochrany KEO=(A-B)/(E-F)KEO=(A-B)/(E-F) Udává o kolik % je pro danou komoditu přidaná hodnota

měřená v domácích tržních cenách větší (KEO>0) nebo menší (KEO<0 než přidaná hodnota měřená ve světových cenách

Náklady domácích zdrojůNáklady domácích zdrojů DRC=G/(E-FDRC=G/(E-F) Ukazují, zda náklady domácích zdrojů v domácích

ekonomických cenách jsou nižší (DRC<1) nebo vyšší (DRC>1) než přidaná hodnota měřená ve světových cenách pro danou komoditu. Je-li DRC>1 komodita není konkurenceschopná.

Ukazatele Ukazatele konkurenceschopnostikonkurenceschopnosti

odvozené z PAM odvozené z PAM Koeficient přizpůsobení soukromých Koeficient přizpůsobení soukromých

nákladůnákladů PCAC=A/(B+C)-1PCAC=A/(B+C)-1. Ukazuje, o kolik % je třeba snížit (PCAC<0) nebo zvýšit (PCAC>0) náklady v domácích cenách, aby daná komodita byla konkurenceschopná (měřeno v domácích tržních cenách)

Koeficient přizpůsobení ekonomických Koeficient přizpůsobení ekonomických nákladůnákladů

SCAC=E/(F+G)-1SCAC=E/(F+G)-1.. Ukazuje, o kolik % je třeba snížit (SCAC<0) nebo zvýšit (SCAC>0) náklady ve světových a ekonomicky nedeformovaných cenách, aby daná komodita byla konkurenceschopná (měřeno ve světových cenách).

Konkurenceschopnost Konkurenceschopnost vybraných komoditvybraných komodit

Komodita KNO % KEO % DRC % PCAC % SCAC %

Pšenice - 16 - 9 0,74 22,0 24,0

Ječmen -21 - 10 0,80 17,0 19,0

Řepka-semeno

- 9 - 21,0 0,74 10,0 21,0

Cukrovka 14,9 36,0 2,20 - 18,0 - 31,0

Brambory 19,9 28,0 0,90 40,0 9,0

Mléko 58 39,0 1,84 - 14,0 - 33,0

Skot 43 21,0 1,66 - 24,0 - 31,0

Prasata 19 20,0 1,17 - 2,0 - 6,0

Multidimensionální dynamická Multidimensionální dynamická koncepce koncepce

konkurenceschopnostikonkurenceschopnostiZahrnuje hledisko : kvantitykvantity včetně časového přizpůsobení nabídky poptávce kvalitykvality Kvalitativní prvek pak obsahuje tradiční stavový produktový přístupstavový produktový přístup k hodnocení kvality zemědělských a potravinářských výrobků, tedy►hygienickou nezávadnost

►nutriční hodnotu►organoleptické kvality►vzhled výrobku►význam značky (jedinečnost výrobku)

Multidimensionální dynamická Multidimensionální dynamická koncepce koncepce

konkurenceschopnostikonkurenceschopnosti soubor kvalitativních ukazatelů dynamického charakterudynamického charakteru, hodnotící

►dopady na životní prostředí ►“labelling”, tedy přítomnost geneticky modifikovaných produktů►“animal welfare“►sociální a etickou úroveň produkujících jednotek

Konkurenceschopnost zemí podle Konkurenceschopnost zemí podle mezinárodního multikriteriálního mezinárodního multikriteriálního

hodnoceníhodnocení

Světové hodnocení Světové hodnocení konkurenceschopnosti zemí podle 321 konkurenceschopnosti zemí podle 321 ukazatelů řazených do ukazatelů řazených do 3 skupin a 20 podskupin :3 skupin a 20 podskupin :

Výkon ekonomikyEfektivnost činnosti vládyEfektivnost podnikáníInfrastruktura


hodnoceníhodnocení Výkon ekonomikyVýkon ekonomiky►Efektivnost domácí ekonomikyEfektivnost domácí ekonomiky►Mezinárodní obchodMezinárodní obchod►FDIFDI►ZaměstnanostZaměstnanost►Vývoj cenVývoj cen

Efektivnost činnosti vládyEfektivnost činnosti vlády►Veřejné financeVeřejné finance►Fiskální politikaFiskální politika►Institucionální rámecInstitucionální rámec►Obchodní legislativaObchodní legislativa►Společenský rámec Společenský rámec


hodnoceníhodnocení

Efektivnost podnikáníEfektivnost podnikání►ProduktivitaProduktivita►Trh práceTrh práce►Finanční managementFinanční management►PraxePraxe►Postoje a hodnoty Postoje a hodnoty

InfrastrukturaInfrastruktura►Základní infrastrukturaZákladní infrastruktura►Technická infrastrukturaTechnická infrastruktura►Vědecká infrastrukturaVědecká infrastruktura►Zdraví a životní prostředíZdraví a životní prostředí►Vzdělání Vzdělání

Úroveň HDP v porovnání s EU 27 (100 %, Eurostat)

2006 2007 2008 2006 2007 2008

EU (27 zemí) 100.0 100.0 100.0 Malta 77.0 77.4 76.3

EU (25 zemí) 103.9 103.8 103.7 Nizozemsko 130.8 131.9 130.3

EU (15 zemí) 112.1 111.5 111.0 Rakousko 127.7 128.5 126.7

Belgie 120.0 120.1 118.0 Polsko 52.5 54.7 55.7

Bulharsko 36.7 38.3 39.3 Portugalsko 74.6 74.1 72.5

Česká republika 78.7 81.2 82.0 Rumunsko 38.9 40.4 41.4

Dánsko 126.0 124.8 121.4 Slovinsko 88.0 90.7 91.1

Německo 114.3 114.6 112.9 Slovensko 63.8 67.7 69.8

Estonsko 68.5 72.5 74.4 Finsko 117.1 119.0 118.2

Irsko 145.7 146.5 144.5 Švédsko 124.8 124.1 122.5

Řecko 97.4 98.9 98.6Spojené

království 118.1 118.6 116.4

Španělsko 105.1 104.7 102.6 Chorvatsko 51.6 53.4 54.1

Francie 111.1 109.9 107.6 Makedonie 28,2 28,9 29,3

Itálie 103.6 101.9 99.5 Turecko 31.4 31,8 32.0

Kypr 92.1 91.6 90.1 Island 130.3 126.8 122.4

Lotyšsko 54.2 57.4 59.6 Norsko 186.2 186.1 184.1

Litva 56.2 60.1 62.4 Švýcarsko 135.1 136.5 134.1

Lucembursko 279.6 284.6 284.7 Spojené státy 157.8 151.1 146.7

Maďarsko 65.0 64.1 63.5 Japonsko 114.6 112.8 110.9

Míra růstu reálného HDP (zdroj Eurostat)Míra růstu reálného HDP (zdroj Eurostat)2007 2008 2009 2007 2008 2009

EU (27 zemí) 2,9 2,4 2,4 Malta 3,8 2,8 2,9EU (25 zemí) 2,8 2,4 2,4 Nizozemsko 3,5 2,6 2,5EU (15 zemí) 2,6 2,2 2,2 Rakousko 3,4 2,7 2,4Belgie 2,7 2,1 2,2 Polsko 6,5 5,6 5,2Bulharsko 6,3 6,0 6,2 Portugalsko 1,9 2,0 2,1Česká republika 5,8 5,0 4,9 Rumunsko 6,0 5,9 5,8Dánsko 1,8 1,3 1,4 Slovinsko 6,0 4,6 4,0Německo 2,5 2,1 2,2 Slovensko 8,7 7,0 6,2Estonsko 7,8 6,4 6,2 Finsko 4,4 3,4 2,8Irsko 4,9 3,5 3,8 Švédsko 2,6 3,1 2,4Řecko 4,1 3,8 3,7

Spojené

království 3,1 2,2 2,5Španělsko 3,8 3,0 2,3 Chorvatsko 6,0 5,0 5,5Francie 1,9 2,0 1,8 Makedonie 5,0 5,5 5,3Itálie 1,5 1,4 1,6 Turecko 5,1 5,8 6,5Kypr 4,4 3,9 3,9 Island 0,7 1,2 2,0Lotyšsko 10,2 7,2 6,2 Norsko 2,9 3,1 2,2Litva 8,8 7,5 6,3 Švýcarsko 3,1 2,1 2,0Lucembursko 5,2 4,7 4,5 Spojené státy 2,2 1,7 2,6Maďarsko 1,3 2,6 3,4 Japonsko 2,1 1,9 2,3

Mezinárodní měření konkurenceschopnosti

• Provádí IMD World Competitiveness Center od roku 1989

• Měření se provádí v 61 zemích a regionech po celém světě

• ČR se v roce 2006 umístila na 32. místě (ze ZSVE třetí za Estonskem a Litvou)

http://www.imd.ch/research/centers/wcc/index.cfm

Documents

Cvičení 3