Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
DAŇ Z NEMOVITOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH
EVROPSKÉ UNIE
BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE
Autor: Jiří Kapinus
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Břetislav Andrlík
Znojmo, duben 2009
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2008/2009
ZADÁNÍ BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE
Autor Jiří Kapinus
Bakalářský studijní program Ekonomika a management
Obor Účetnictví a finanční řízení podniku
Název tématu: Daň z nemovitostí v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie
Zásady pro vypracování:
1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské práce.
2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování bakalářské práce.
3.V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky.
4. Cílem práce je provést analýzu daně z nemovitostí ve vybraných zemích Evropské unie se zaměřením na Českou republiku a posoudit budoucí vývoj.
Rozsah práce: 40
Seznam odborné literatury:
1. HINDLS, R., HOLMAN, R. HRONOVÁ, S. a kol. Ekonomický slovník. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 486 s. ISBN 80-7179-819-3.
2. MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009. Grada Publishing, 2009. 216 s. ISBS 978-80-247-2803-2.
3. RADVAN, M., Zákon o dani z nemovitostí a předpisy související. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 358 s. ISBN 80-7179-478-3.
4. RADVAN, M., Zdanění majetku v Evropě. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 400s. ISBN 978-80-7179-563-6.
Datum zadání bakalářské práce: září 2008
Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009 L. S.
Jiří Kapinus Ing. Břetislav Andrlík autor vedoucí bakalářské práce
Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo
Poděkování
Poděkování patří především vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Břetislavu Andrlíkovi,
za jeho odborné rady a cenné připomínky a také za trpělivost, ochotu a přívětivé jednání,
které při konzultacích projevil.
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu
a ostatní zdroje, které jsem použil. Dostupné prameny uvádím v přiloženém seznamu
literatury.
Ve Moravských Budějovicích dne 28. 4. 2009 …………………………
Podpis
ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou majetkových daní, zejména pak daně
z nemovitostí v České republice a vybraných zemí EU.
V teoretické části jsou zpracovány poznatky týkající se historického vývoje daně
z nemovitostí, změny jejích právních úprav a podrobně je rozpracovaná část o současné
zákonné úpravě majetkových daní – daně z nemovitosti, daně z převodu nemovitostí, daně
dědické a daně darovací.
V praktické části je charakterizována výše inkasa jednotlivých majetkových daní v České
republice a vybraných státech EU. Každá zmíněná majetková v České republice je graficky
znázorněna a okomentována. Sledován je především vývoj inkasa jednotlivých daní
od roku 1993 až do posledních dostupných dat z roku 2008. Je provedena jejich komparace
a procentuelní porovnání s celkovým daňovým inkasem země, potažmo hrubým domácím
produktem.
V závěru praktické části jsou doporučení a aktuální úvahy zaměřené na zachování
či zrušení výběru zmíněných daní.
ABSTRACT This bachelor's thesis deals with questions liked to property taxes with a focus on real
estate taxes in the Czech Republic and some of EU countries.
The knowledge liked to the historical development of property tax, changes of its legal
regulations are elaborated in the theoretical part, with a part analyzed in details dedicated
to the current legal regulation of property taxes - real estate taxes, real estate-transfer taxes,
succession duty and gift tax.
In the practical part the level of collection of each property taxes in the Czech Republic
and selected EU countries are described. All the Czech Republic's property taxes
mentioned are graphically demonstrated and described. The progress of each tax collection
is mainly analyzed, with a focus on period from 1993 to 2008, the last year of available
data. Their matching and percentage comparison with the total tax collection of the country
or gross national product is also done here. In the end of the practical part there are
recommendations and current questions focused on keeping or cancellation of the
collection of mentioned taxes.
Obsah
Obsah .....................................................................................................................................7 1 Úvod..............................................................................................................................8 2 Cíl práce a metodika ...................................................................................................10
2.1 Cíl práce...............................................................................................................10 2.2 Metodika práce ....................................................................................................11
3 Teoretický kontext ......................................................................................................12 3.1 Daně, jejich význam, členění...............................................................................12 3.2 Mezinárodní klasifikace daní...............................................................................14
4 Historický pohled na daně z nemovitostí....................................................................16 4.1 Historie daně z nemovitostí .................................................................................16 4.2 Právní úprava při vzniku Československé republiky...........................................17 4.3 Úprava po únoru 1948 .........................................................................................18
5 Současná právní úprava daně z nemovitostí v České republice .................................20 5.1 Zákony upravující daň z nemovitosti...................................................................20 5.2 Novely zákona o dani z nemovitostí v období 1993-2009 ..................................21 5.3 Daň z pozemků ....................................................................................................24 5.4 Daň ze staveb .......................................................................................................27 5.5 Společná ustanovení ............................................................................................30
6 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v ČR – 1993-2008 .................................................31 6.1 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v letech 1993-2008 .........................................31 6.2 Podíl na celkovém daňovém inkasu země v letech 1993-2008 ...........................32 6.3 Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995-2007...............................33
7 Další zdanění nemovitostí v České republice .............................................................34 7.1 Současný stav.......................................................................................................34 7.2 Daň z příjmů ........................................................................................................36 7.3 Daň z převodu nemovitostí ..................................................................................36 7.4 Daň darovací ........................................................................................................38 7.5 Daň dědická .........................................................................................................41 7.6 Společná ustanovení ............................................................................................43 7.7 Komparace výběru inkasa vybraných majetkových daní ....................................44
8 Srovnání s právní úpravou v jiných evropských státech.............................................48 8.1 Evropská unie .....................................................................................................48 8.2 Slovensko............................................................................................................52 8.3 Polsko..................................................................................................................54 8.4 Německo .............................................................................................................55 8.5 Nizozemí.............................................................................................................57
9 Varianty výnosu daně z nemovitostí pro Karlovarský kraj ........................................58 10 Závěr ...........................................................................................................................61 11 Použité zdroje .............................................................................................................63
Literatura..........................................................................................................................63 Odborné práce..................................................................................................................63 Internetové zdroje ............................................................................................................63 Legislativa........................................................................................................................64 Seznam obrázků ...............................................................................................................66 Seznam schémat...............................................................................................................67 Seznam tabulek ................................................................................................................67
12 Přílohy.........................................................................................................................68
8
1 Úvod
Uplatňování majetkových daní se v současných daňových systémech považuje
za podmínku spravedlivého zdanění založeného na principu platební schopnosti v němž
majetek doplňuje důchody a spotřebu. Velikostí výnosu se však majetkové daně s přímými
daněmi z důchodu a ze zisku a ze spotřeby nemohou srovnávat. To je právě hlavní
argument, proč se tyto daně většinou dostávají na okraj pozornosti zákonodárců. V daňové
soustavě České republiky jsou majetkové daně zastoupeny daní z nemovitostí, jež je
hlavním obsahem bakalářské práce, dále daní dědickou, daní darovací a daní z převodu
nemovitostí. K majetkovým daní je řazena také daň silniční.
Pro zpracování analýzy daně z nemovitostí je nejprve nezbytné definování samotného
pojmu „daň“, jejího zařazení do systému daní a seznámení se s ním. Historie daně
z nemovitostí je velmi zajímavá a svým způsobem trápí povědomí všech lidí již tisíce let.
Na území našeho státu se soustředím na analýzu této daně v období vzniku samostatného
českého státu, potažmo republiky Československé v roce 1918, zásadními změnami
po politickém převratu v roce 1948 a novodobou úpravou, jež se začala formulovat
po vzniku samostatné České republiky v roce 1992. Daň z nemovitostí se dělí na daň
z pozemků a daň se staveb a s nimi se podrobně seznámíme.
V práci s tímto tématem je velice jemný přechod z teoretické části do části praktické.
Tu zahajuje vývoj inkasa daně z nemovitostí a to faktickým inkasem daně od roku 1993
do posledních známých dat z roku 2008, je zde provedena analýza s celkovým daňovým
inkasem země a také je porovnám procentuelní podíl přijmu z výběru daně z nemovitostí
na celkovém HDP země.
V další části se práce věnuje podrobné analýze ostatních majetkových daní, které s daní
z nemovitostí úzce souvisí. Konkrétně dani z převodu nemovitostí, dani darovací a dani
dědické. Daň z přijmu je zmíněna jen krátce, neboť s daní z nemovitostí souvisí jen
okrajově. Každá z vyjmenovaných daní je analyzována samostatně a to jak faktickým
inkasem tak i procentuelním podílem na celkovém daňovém inkasu země. Dále je
provedeno grafické srovnání všech zmíněných majetkových daní.
9
Komparace se státy EU se zabývá právní úpravou majetkových daní ve Slovensku, Polsku,
Německu a Nizozemí.
Předposlední kapitolou bakalářské práce je praktická ukázka fungování koeficientu
velikosti obce v praxi. S využitím výzkumu provedeného v Karlovarském kraji je názorně
ukázáno, jaké mají obce v současné době pravomoci a jak mohou „navyšovat“ své obecní
rozpočty. Je právě pouze v jejich pravomoci jaký koeficient si zvolí a tím pádem mohou
až několikanásobně zvýšit svůj příjem z výběru daně z nemovitostí.
Závěrem se v práci zamýšlím nad budoucností výběru daně z nemovitostí, její efektivitou.
Uvádím zde otázka na její „neférovost“ spočívající ve dvojím zdanění, otázky směřující
ekologickým směrem, popřípadě jejího úplného zrušení.
10
2 Cíl práce a metodika
2.1 Cíl práce
Cílem bakalářské práce je provést analýzu daně z nemovitostí ve vybraných zemích
Evropské unie se zaměřením na Českou republiku a posoudit jejich budoucí vývoj.
Přes teoretické vymezení daně z nemovitostí a jejím historickým vývojem bych se chtěl
propracovat k současné právní úpravě a jejím konkrétním inkasům. V práci bych se chtěl
dále zabývat dalšími majetkovými daněmi a to konkrétně dani z příjmu, dani z převodu
nemovitostí, daní dědickou a daní darovací. U všech zmíněných daní bych chtěl provést
jejich podrobnou analýzu, zmínit se o jejich právních úpravách analyzovat jejich vývoj
v posledních letech.
U všech zmíněných majetkových daní bych chtěl v praktické části ukázat jejich vývoj
v posledních letech. Chtěl bych zjistit jejich konkrétní inkaso za jednotlivé roky a porovnat
je se sebou navzájem, dála pak s celkovým daňovým inkasem země a jelikož
předpokládám, že jejich podíl je velice malý, tak provedu i procentuelní srovnání výběru
jednotlivých majetkových daní, jednak na daňovém inkasu země, tak na celkovém hrubém
domácím produktu.
Pro srovnání jsem si ze států Evropské unie vybral tři státy, které s Českou republikou
bezprostředně sousedí a to Slovensko, Polsko a Německo. Čtvrtým státem, který použiji
ke komparaci je Holandsko. Dále se pokusím zjistit, kam v jednotlivých zemích samotné
peníze z výběru daní proudí a do kterých rozpočtů se tedy dostanou, zda do obecních jak
předpokládám, či státním, potažmo jiným sektorům na regionální úrovni.
V praktické části bych se dále chtěl zamyslet nad současnými pravomocemi obcí v České
republice, jež mají nyní ve své kompetenci stanovení koeficientu pro výběr daně
z nemovitostí pro svoje území. Zajímá mě, jak moc se může výběr daně lišit podle
rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev. Jestli je rozdíl tak veliký, že by mohl znepokojit
řadu občanů a také mě zajímá jak moc by mohl navýšit jednotlivé rozpočty.
11
V závěru práce bych se chtěl zamyslet nad efektivitou výběru daně z nemovitostí a její
budoucností.
2.2 Metodika práce
Bakalářská práce se dělí na dvě části. Začíná teoretickou a plynule přechází do části
praktické.
Podklady pro část teoretickou jsem získal z odborné literatury zaměřenou na problematiku
zdaňování majetku v České republice. Podklady pro zpracování vybraných evropských
států jsem získal převážně ze statistických zdrojů na internetu, zejména pak dat z OECD.
Odbornou literaturu jsem si nejprve prostudoval a poté jsem do teoretické části uvedl ty
oblasti zdanění majetku, které vystihují jeho pojetí a právní úpravu..
V praktické části jsem převážně čerpal z internetu. Z dat, které poskytují mezinárodní
statistické organizace, naše statistické úřady, jako je Český statistický úřad, či Ministerstvo
financí České republiky.
V bakalářské práci byly použity základní vědecké metody, jejíchž úkolem bylo dosáhnout
stanoveného cíle práce. Z tohoto pohledu jsou v práci využity zejména základní
matematické a statistické metody. V teoretické části práce byla využita metoda deskripce
problematiky majetkových daní. V praktické části bakalářské práce jsou využita zejména
metoda analýzy s jejímž využitím jsou konstatovány závěry dosažené v rámci bakalářské
práce.
Díky získaným datům jsem provedl pomocí kvantitativní analýzy grafické srovnání inkasa
jednotlivých daní.
12
3 Teoretický kontext
3.1 Daně, jejich význam, členění
K tomu, abychom mohli analyzovat daň z nemovitostí je třeba definovat několik
základních pojmů, které nám přiblíží tuto problematiku.
Prvním a zásadním pojmem je daň samotná. Jedná se o finančně-právní institut, který je
v české legislativě upraven pouze ve smyslu legislativní zkratky v zákoně o správě daní
a poplatků1. V § 1 v tomto zákoně je uvedeno, že „zákon upravuje správu daní, poplatků,
odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně (dále jen „daně“),
které jsou příjmem státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů
organizačních složek státu, rozpočtů územních samosprávních celků, nebo státních fondů
nebo Národního fondu.“ Na daň se také můžeme dívat pouze jako na určitý transfer
finančních prostředků od soukromého sektoru k veřejnému.
Pro daně je také charakteristická jejich neúčelovost. Dala by se definovat tím, že daně
nejsou vybírány na úhradu konkrétních potřeb, ale jsou součástí celkových příjmů
veřejného rozpočtu. Potom se používají k financování konkrétních potřeb veřejného
sektoru a to je vždy účelové.
Daně mají dále rys neekvivalentnosti. Tedy poplatník daně nemůže očekávat za jejich
odvod ekvivalentní protihodnotu ze strany veřejného rozpočtu, resp. Veřejného sektoru.
S neekvivalentní úzce souvisí princip nenávratnosti daně. Ten znamená, že stát stanovuje
zákonem povinnost platit daň, přičemž tyto finanční prostředky jsou stanoveným
subjektům odňaty nenávratně bez příslušného protiplnění ze strany státu. 2
Daně jsou pravidelně se opakující a vždy se u nich jedná o nenávratnou platbu ve prospěch
státu.
1 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 2 BAKEŠ, M.a kol., Finanční právo – čtvrté vydání. Praha: 2007, s.96. ISBN 80-7179-431-7
13
Daně plní čtyři funkce. Alokační, nedistribuční, stabilizační a fiskální – ta se prolíná se
všemi vyjmenovanými, neboť daně jsou důležitým nástrojem fiskální politiky státu.
Obecně vzato tvoří daně tzv. daňovou soustavu každého státu. Ta je tvořena všemi druhy
daní, jejichž konkrétní úpravy jsou uvedeny v daňových zákonech každé země.
Základní členění daní je na daně přímé a nepřímé. U přímých daní se předpokládá,
že poplatník nepřenáší svou daňovou povinnost na jiný subjekt a zároveň, že daň krátí jeho
důchod. U nepřímých daní existuje možnost přesunu daňové povinnosti na jiný subjekt.
Dalším členěním daní je podle předmětu, který je zdaňován. Rozlišujeme zde daně
důchodové, daně majetkové, daně ze spotřeby a daně z hlavy.3
3 Daň z hlavy je z dnešního pohledu už spíše historickou kategorií, v podstatě jde o daň, která může být uložena každému poplatníkovi
bez ohledu na jeho příjem. Zajímavé je, že je pro všechny poplatníky stejná – přibližuje se tím spíše dani paušální.
14
Schéma 1: Daňová soustava ČR Daň z příjmu fyzických osob
Daně důchodové
Daň z příjmů právnických osob
Daně přímé Daň z nemovitostí Daň z převodu nemovitostí
Daně majetkové Daň dědická
Daň darovací Daň silniční Daňová soustava ČR
Daně univerzální Daň z přidané hodnoty
Daně nepřímé Daně spotřební
Daň z uhlovodíkových paliv a maziv
Daně selektivní
Daň z lihu a lihovin, vína a piva
Daň z tabáku a tabákových výrobků
Zdroj: Autor na základě Ekonomického slovníku4
3.2 Mezinárodní klasifikace daní
Národní a mezinárodní instituce si vytvořily vlastní systém třídění daní. Na jeho základě
mohou provádět mezinárodní komparace i sledovat daňový vývoj v jednotlivých zemích.
K nejznámějším takovým organizacím patří Organizace pro ekonomickou spolupráci
4 HINDLS, R., HOLMAN, R. HRONOVÁ, S. a kol., Ekonomický slovník. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. 486.,487. s. ISBN 80-7179819-3.
15
a rozvoj (OECD). Mezinárodní měnový fond (MMF), popřípadě Organizace spojených
národů (OSN).
Schéma 2: Klasifikace majetkových daní podle OECD 4000 Daně majetkové 4100 pravidelné daně z nemovitého majetku 4110 domácnosti 4120 ostatní 4200 pravidelné daně z čistého jmění 4300 daně z nemovitostí dědické a darovací 4310 daně z nemovitostí a dědické 4320 daně darovací 4400 daně z finančních a kapitálových transakcí 4500 ostatní nepravidelné daně z majetku 4600 ostatní pravidelné daně z majetku
Zdroj: Autor na základě OECD5
Podrobnou klasifikaci daní podle metodiky OECD uvádím v příloze číslo 1.
5 OECD – organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, (Organization for Economic Co-Operation and Development) Autor na základě: Třídění daní [online]. Poslední revize 2004 [cit. 2009-14-01]. Dostupné z: ttp://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=DA_490.HTM
16
4 Historický pohled na daně z nemovitostí
4.1 Historie daně z nemovitostí
Daň z nemovitostí, je nejstarším typem daně v lidské historii. Za rané Římské republiky se
platila daň z půdy, domů, otroků, zvířat i movitého majetku. Sazby však byly velmi mírné
(základní sazba 0,01 %). Později daně rostly, až v konečné podobě vedly k opouštění
pozemků. Drobní rolníci se vzdávali římského občanství a raději se dobrovolně hlásili
do otroctví, aby unikli povinnosti platit daně – vznikaly tak zárodky feudálního systému.
Roku 368 n.l. císař Valens tuto praxi zakázal. Tou dobou však již byla Římská říše
v pokročilém stádiu úpadku. Invaze barbarů pak byla mnohými vítána jako osvobození
od daňového břemene.
Ve staré Anglii vybírali v letech 868 a 871 dánští Vikingové tzv. danegeld – plošnou daň
z rozsahu pozemků. Dnes bychom takovouto daň pokládali spíše za mafiánské "výpalné".
Anglosaský král Ethelred (978-1016) z ní nicméně učinil regulérní, každoročně placenou
daň. Později byla "danegeld" nahrazena daní s názvem "carucate", která měla podobný
princip, avšak zahrnovala pouze ornou půdu. Vilém Dobyvatel později nechal pořídit
kompletní a velmi detailní katastr nemovitostí a majetku, včetně hospodářského zvířectva
Domesday Book v roce 1085.
V anglosaském světě daň z majetku zdomácněla, což platí i pro nynější Severní Ameriku.
Nikdy neměla zhoubné následky jako ve starém Římě, protože její výše zpravidla
nepřekročila únosné meze. Výjimkou představují některá města, například New York City,
kde majitelé ponechávali své nájemní domy napospas osudu, jelikož regulované nájemné
jim neumožnilo vydělat ani na daně z nemovitostí. Takto vznikly chudinské čtvrti
v Bronxu, Harlemu a v některých dalších místech.
V prostředí, kdy státní správa neměla přehled o ziscích rolníků a obchodníků, sloužila
majetková daň jako přibližná náhrada daně z příjmu. Teprve vyspělá civilizace, ve které
existuje gramotnost a podvojné účetnictví, může daň z příjmu efektivně vybírat.
V podmínkách zaostalé státní správy je však majetková daň administrativně mnohem
17
jednodušší. Proto Světová banka i v současnosti doporučuje daň z pozemků jako
alternativu daně z příjmů pro málo rozvinuté země.
Teprve v novověku se objevilo jiné pojetí daně z majetku, které je založeno na filosofii
daně z luxusu. Učebnicovým příkladem je daň z oken, která se platila v Anglii během let
1694 až 1851. Tato daň se vztahovala jen na domy se šesti a více okny a byla navíc
progresivní, podobně jako daň z počtu krbů, která jí v 17. století předcházela (a která byla
velmi nepopulární). Během 19. století však význam daně z oken postupně upadal, protože
byla nahrazena "finanční inovací" – daní z příjmů.
V zemích bývalého Rakouska-Uherska neměly daně z nemovitostí nikdy velkou tradici ani
fiskální význam. Jak vyplývá z prací vídeňského ekonomického historika G. Otruby
(Staatshaushalt und Staatsschuld unter Maria Theresia und Joseph II., Wien, 1985),
například v roce 1790 představovaly daně z nemovitostí jen 5,5 % příjmů rakouské
monarchie, přičemž šlo vlastně o výnosy z feudálních panství a zemědělských usedlostí.
Ani v současnosti nemají daně z nemovitostí v Rakousku, ČR, Slovensku a Maďarsku
velkou váhu.6
4.2 Právní úprava při vzniku Československé republiky
V období, kdy vznikala Československá republika upravoval zdanění nemovitostí na území
současné České republiky především zákon ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z., o úpravě
daně pozemkové a také patent ze dne 23. února 1820 o domovní dani.
Zákonné předpisy platné při vzniku Československé republiky a přejaté z právního řádu
Rakousko-Uherska byly zrušeny zákonem č. 76/1927 Sb. o přímých daních. Tento zákon
byl i přes částečné zrušení po únoru 1948 účinný až do roku 1953. Upravoval všechny
přímé daně, otázky zdaňování nemovitostí v hlavě IV., věnované pozemkové dani
a v hlavě V., která řeší domovní daň. Přímé daně se dělily na daně důchodové a daně
výnosové, kam se řadila všeobecná daň výdělková, zvláštní daň výdělková, daň
pozemková, daň domovní, daň rentová, daň z tantiém a vyššího služného.
6 Autor na základě: KOHOUT, P., Neefektivní a nespravedlivá daň z nemovitostí [online]. Poslední revize 2005 [cit. 2009-03-04]. Dostupné z: www.penize.cz/17455-neefektivni-a-nespravedliva-dan-z-nemovitosti
18
Pozemková daň platil vlastník zapsaný v pozemkovém katastru. Ve srovnání se současnou
úpravou byla podstatně skromnější. Nebyly do ní zahrnuty neplodné půdy, zastavěné
plochy a nádvoří, silnice a cesty. Součástí zákona byl též nárok na trvalé a na dočasné
osvobození pozemků od pozemkové daně. Podle výše uvedeného ustanovení rozhodoval
finanční úřad II. stolice na žádost držitele pozemku. Proti rozhodnutí finančního úřadu II.
stolice bylo možné odvolání k ministerstvu financí.
Domovní daň se dělila na daň činžovní, která se platila v Praze, Brně, Bratislavě,
lázeňských městech a obcích, kde byla více než třetina domů pronajata a na daň třídní.
U činžovní daně byla daň stanovena dle výše nájemného, popřípadě nájemní hodnoty,
zatímco u daně třídní dle vnějších a vnitřních znaků budov. Daň domovní odpovídala
přibližně současné dani ze staveb. Od daně domovní byly osvobozeny budovy sloužící
jako provozovny a skladiště k výrobním účelům. V případě novostaveb domů,
definovaných zákonem jako domy s malými byty a malými provozovnami se jednalo
pouze o dočasné osvobození.
Z daně domovní byly vyňaty: budovy (samostatně použivatelná křídla budov, celá podlaží)
sloužící výhradně a trvale jako provozovny a skladiště k účelům výroby; součásti sloužící
za naturální byty osob obstarávajících správu a ostrahu těchto budov, dále pak součásti
sloužící ke kancelářským účelům a manipulacím v budově podniku. Pro účely daně
domovní bylo tedy možno dělit stavby podle křídel a pater, přičemž část těchto staveb
mohla být z domovní daně zcela vyňata.
O spravování daně se staraly finanční úřady, v I. Stolici nazývané vyměřovací úřady,
územní příslušnost se řídila stejně jako nyní místem, kde se nacházela nemovitost.
4.3 Úprava po únoru 1948
Po únoru 1948 došlo k daňové reformě, která zákonem 49/1948 Sb. o zemědělské dani
v §7, odst. 2 stanovila část zemědělské daně podle výměry pozemků, která částečně
nahradila daň z pozemků, především zemědělských.
19
Zákon o dani domovní 76/1927 Sb. byl zrušen s účinností od 1.1.1953 novým zákonem
č. 80/1952 Sb. o domovní dani. Podle ustanovení §1 tohoto zákona je daň domovní
příjmem místních národních výborů. Podle § 2 je spravována okresními národními výbory,
přičemž tyto mohly správou daně pověřit místní národní výbory. 7
Oproti předchozí právní úpravě se nově platila daň i z výrobních budov. Naopak daň
z pozemků předmětem daně domovní již nebyla.
Následující právní úpravou je zákon č. 143/1961 Sb. o domovní dani, který ponechává daň
vázanou na nemovitost. Daň z pozemků však stále neřeší. U daní stanovených podle
nájemného byla zachována vysoká sazba daně ve výši 45% ze základu daně, u vyšších
příjmů pak dokonce 50% z daňového základu. O správu této daně se staral místní národní
výbor a příjem z ní náležel výhradně jemu.
7 HANUŠ, Z., Daň z nemovitostí jako součást daňových příjmů obcí. Brno: M.U., 2007, s.11. ISBN 978-80-7179-563-6.
20
5 Současná právní úprava daně z nemovitostí v České
republice
5.1 Zákony upravující daň z nemovitosti
Zákon o dani z nemovitosti č. 338/1992 Sb., je součástí daňové soustavy České republiky,
která byla vyhlášena zákonem č. 212/1992 Sb., o soustavě daní. Tento víceméně
deklaratorní zákon, účinný od 1. ledna 1993 do 1.1.2004 byl zrušen zákonem č. 353/2003
Sb. o spotřebních daních.
Zákon o dani z nemovitostí byl již vícekrát novelizován, tak jako všechny daňové zákony.
Pro stanovení daně ze zemědělských pozemků je nutno použít prováděcí vyhlášku
Ministerstva zemědělství č. 456/2005 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území
s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků.
Procesním předpisem pro tuto daň je zákon č. 337/1992 o správě daní a poplatků, přičemž
některá procesně právní ustanovení jsou uvedena přímo v třetí části zákona o dani
z nemovitostí.
Daň z nemovitosti je podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů
některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon
o rozpočtovém určení daní) příjmem rozpočtu obcí. V této souvislosti je rozporuplné,
že ačkoli plní pouze a jedině obecní rozpočty, je spravována finančními úřady.
Zmocnění k ukládání daní je v České republice obsaženo v Listině základních práv
a svobod (zákon č. 2/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která je součástí ústavního
pořádku České republiky, konkrétně pak v čl. 11, odstavec (5) „Daně a poplatky lze
ukládat jen na základě zákona.“ 8
8 HANUŠ, Z., Daň z nemovitostí jako součást daňových příjmů obcí. Brno: M.U., 2007, s.13.
21
5.2 Novely zákona o dani z nemovitostí v období 1993-2009
Právní úprava této daně byla schválena Českou národní radou 4. května 1992 jako zákon
č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí.
Již po vstoupení zákona v účinnost, po podání prvních daňových přiznání, se ukázaly
některé nedostatky zákona (různé možnosti osvobození, podávání dodatečného daňového
přiznání, problematika obecně prospěšných společností). Mnohá ustanovení bylo proto
nutné doplnit a zpřesnit. Navíc musela právní úprava reagovat na společenské i politické
požadavky. Z těchto důvodů docházelo k častým novelám uvedeného zákona. Do dnešního
dne jich vstoupilo v platnost celkem osmnáct.
Zákon č. 315/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992
Sb., o dani z nemovitostí, a mění zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 242/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992
Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 65/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon
o České konsolidační agentuře), ve znění pozdějších předpisů.
22
Zákon č. 483/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani
z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 576/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 237/2004 Sb., kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty
mění některé zákony a přijímají některá další opatření a mění zákon č. 353/2003 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., a zákon č. 338/1992 Sb., o dani
z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o zrušení Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona
o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, a některé související zákony, ve znění pozdějších předpisů. 9
9 RADVAN, Z., Zdanění majetku v Evropě, Disertační práce obcí. Brno: M.U., 2007, s.23,24. ISBN 978-80-7179-563-6.
23
Zákon č. 112/2006 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi.
Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů s přijetím stavebního zákona a zákona
o vyvlastnění.
Zákon č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů 10
Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho
řešení (insolventní zákon), ve znění pozdějších předpisů a některé zákony v souvislosti
s jeho přijetím
V současnosti platí zákon č. 1/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani
z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon, který mění dosavadní text zákona o dani z nemovitostí, přijatý v závěru roku 2008,
přináší změny v osvobození staveb od daně z nemovitostí, tj. zejména v § 9. Dosavadní
úprava týkající se osvobození od daně ze staveb u novostaveb a při zateplení staveb
se ukázala již jako neadekvátní současnému stavu. V mnoha případech, zejména v obcích,
kde je nová výstavba realizována ve velkém rozsahu, je osvobození považováno
za daňovou nespravedlnost vzhledem k ostatním poplatníkům daně, neboť poplatníci, kteří
bydlí v nových obytných domech nebo bytech a dosud jsou osvobozeni od daně ze staveb,
na rozdíl od ostatních osob, nepřispívají k úhradě veřejných služeb zajišťovaných obcemi,
třebaže jich plně využívají. Novelou zákona proto dochází ke zrušení osvobození
novostaveb od daně ze staveb s tím, že nově nelze žádné osvobození poskytnout. Změna
zákona umožňuje poskytnout u již vzniklých osvobození novostaveb ještě jedno
osvobozené zdaňovací období, tzn. osvobození končí dnem 31. 12. 2009. Toto ustanovení
10 Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, přinesl do textu zákona o dani z nemovitostí určité možnosti obcím, jak tuto
daň – dle místních podmínek upravit. Jde o zavedení nového fakultativního místního koeficientu ve výši 2, 3, 4 nebo 5, kterým se
vynásobí celková daňová povinnost poplatníka. Využití tohoto koeficientu je plně v kompetenci obce, která jej stanoví obecně závaznou
vyhláškou. Tento místní koeficient mohou obce využít k získání příjmů do svých rozpočtů v souladu s místními podmínkami nebo ke
zmírnění dopadů osvobození nemístní rozpočty, pokud obec přistoupí k osvobození jednotlivých druhů zemědělských pozemků.
Zavedení či změna koeficientů stávajících nezpůsobuje povinnost poplatníka podávat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání.
24
se vztahuje na všechny poplatníky, kterým bude přímo zákonem zkrácena již běžící 15letá
lhůta.
Daň z nemovitostí se vyměřuje na každé zdaňovací období samostatně, je proto možné,
aby veškerá osvobození novostaveb skončila ve zdaňovacím období 2009. Ke krácení práv
poplatníků tím nedochází, každé zdaňovací období se z hlediska uplatněného nároku
posuzuje samostatně.
Nově dále nelze poskytnout osvobození ve vztahu k zateplení staveb. Novela zákona ruší
část osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1 písmeno r) zákona o dani z nemovitostí
(pět let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti
stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení). Podmínkou
osvobození je snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno
stavební povolení. Poplatníci často předpokládali, že stavební úprava nebo udržovací práce
na stavbě jakéhokoliv rozsahu jim umožní uplatnit nárok na osvobození od daně ze staveb
(postupné opravy po uplynutí doby osvobození a požadavky na další osvobození), což
po této změně již bude bezpředmětné a odstraní se nejasnosti při řešení sporných žádostí
o osvobození.
Dosavadní část § 9 odst. 1 písmeno r), týkající se osvobození od daně ze staveb při změně
systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné zdroje
energie, zůstane i nadále zachována.
V zákoně byl ještě doplněn text § 12, upravující výjimku z uplatnění místního koeficientu
obcí, pokud se jedná o zemědělské pozemky uvedené v § 5 odst. 1. 11
5.3 Daň z pozemků
Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru
nemovitostí.
11
MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.83. ISBN 978-80-247-2803-2.
25
Předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné stavbami v rozsahu půdorysu
stavby a to i v případě,že stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 2 tohoto
zákona, lesní pozemky na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, vodní
plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb
a pozemky určené pro obranu státu.
Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. U pozemků ve vlastnictví České
republiky je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace zřízená
podle zvláštních právních předpisů, popřípadě právnická osoba, která má právo trvalého
užívání nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního
právního předpisu.
Poplatníkem daně z pozemků u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li o pozemky
evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, spravované Pozemkovým
fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv, nebo převedené
na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvu financí.
Osvobozením od daně z pozemků se zabývá § 4 zákona. Ve výčtu osvobození jsou
osvobození logická a jednoduše pochopitelná, mezi ně patří - pozemky církví
a náboženských společností, obecně prospěšných společností, škol, hřbitovů a další veřejně
prospěšných a nevýdělečných institucí. Dále osvobození pozemků ve vlastnictví obce
na vlastním katastru. Problematické je však osvobození pozemků ve vlastnictví státu nebo
kraje, neboť v určitých případech mohou být tím příjmy obce zkráceny na úkor státu nebo
kraje.
Základ daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých
travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2
průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v §
17 tohoto zákona. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním
a průmyslovím chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů
k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky
3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná
k 1. lednu zdaňovacího období.
26
Sazba daně je odlišná pro pozemky zemědělské a ostatní. Sazba daně činí u pozemků orné
půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75%, trvalých travních porostů,
hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25%. Sazba
daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u zastavěných ploch a nádvoří 0,10 Kč,
stavebních pozemků 1,00 Kč, ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč.
Souhrnný podíl jednotlivých pozemků na výnosu daně z pozemků ilustruje následující
obrázek, z něhož je zřejmý zcela dominantní podíl zemědělských pozemků.
Obrázek 1: Podíl jednotlivých typů pozemků na výnosu daně z pozemků v ČR v roce 2003
0% 8%
4%
3%
9%
76%
rybníky
lesy
louky a pastviny
stavební pozemky
ostatní plochy
orná půlda, chmelnice,vinice, zahrady, ovocné sady
Zdroj: Autor12
V roce 2003 činil tento podíl celých 76 %.Výnos ze zdanění rybníků, lesů, luk a pastvin,
stavebních pozemků a ostatních ploch nepřevýšil ani v jedné zmíněné oblasti hranici 10 %.
Základní sazba daně u stavebních pozemků se násobí koeficientem podle počtu obyvatel
jednotlivých měst a obcí, přičemž pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou
vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu
až tři kategorie podle členění koeficientů v ustanovení. Nejvyšší koeficient platný pro
12 na základě LÁCHOVÁ, L., Současnost a budoucnost majetkových daní v České republice a Evropské unii, 2006, str.6
27
Prahu s hodnotou 4,5 lze zvýšit na maximální hodnotu 5,0. Tuto situaci přehledně ukazuje
tabulka č. 1.
Tabulka 1: Koeficient podle počtu obyvatel obce
koeficient počet obyvatel - kategorie obce
1 v obcích do 1000 obyvatel
1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel
1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10000 obyvatel
2 v obcích nad 10000 obyvatel do 25000 obyvatel
2,5 v obcích nad 25000 obyvatel do 50000 obyvatel v obcích nad 50000 obyvatel a ve Františkových Lázních, 3,5 Luhačovicích, Mariánských Lázních a v Poděbradech
4,5 v Praze
Zdroj: Autor
5.4 Daň ze staveb
Předmětem daně ze staveb jsou na území České republiky stavby pro které byl vydán
kolaudační souhlas, nebo stavby před vydáním kolaudačního souhlasu, stavby způsobilé
k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo stavby podléhající oznámení
stavebnímu úřadu a užívané, stavby pro které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo
kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané anebo podle dříve vydaných právních
předpisů dokončené, byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou
evidovány v katastru nemovitostí a nebytové prostory včetně podílu na společných částech
stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí.
Předmětem daně ze staveb nejsou stavby přehrad, stavby, jimiž se upravuje vodní tok,
stavby vodovodních řádů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok
a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby určené
k předchozímu čištění vod před jejich vypouštěním do kanalizací, stavby na ochranu před
povodněmi, stavby k zavlažování a odvodňování pozemků, stavby rozvodů energií
a stavby sloužící veřejné dopravě.
28
Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Jde-li
o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor ve vlastnictví státu, je poplatníkem daně
organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů,
popřípadě je poplatníkem daně právnická osoba, které se právo trvalého užívání změnilo
na výpůjčku podle zvláštního právního ustanovení.
Od daně ze staveb jsou osvobozeny stavby ve vlastnictví státu, stavby e vlastnictví té obce,
na jejímž katastrálním území se nacházejí, stavby ve vlastnictví jiného státu užívané
diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými
osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad
a imunity a to za předpokladu že nejsou občany České republiky, a že je zaručena
vzájemnost, stavby, byty a samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým
fondem České republiky, stavby ve vlastnictví církví a náboženských společností státem
uznaných, sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto
církví a náboženských společností, stavby ve vlastnictví sdružení občanů a obecně
prospěšných společností.
Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1.
lednu zdaňovacího období. U stavby bez svislé nosné konstrukce se půdorysem rozumí
plocha ohraničená průmětem obvodu stavby dotýkající se povrchu přilehlého pozemku
ve vodorovné rovině. U stavby se svislou nosnou konstrukcí se půdorysem rozumí průmět
obvodového pláště stavby na pozemek. Základem daně z bytu nebo ze samostatného
nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové
plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího
období, vynásobená koeficientem 1,20.
Sazba daně se pohybuje mezi jednou Kč až pěti Kč. Tato základní sazba se zvyšuje o
0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Obdobně jako u daně z pozemků zde existuje
koeficient, který je závislý počtu obyvatel obce a jeho hodnota se samozřejmě zvyšuje
s rostoucím počtem obyvatel. U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů
užívaných pro individuální rekreaci a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto
stavbám s výjimkou garáží, se základní sazba násobí koeficientem 2. Vyšší zdanění se
používá u nemovitostí, které slouží k podnikatelské činnosti.
29
Obrázek 2: Struktura daňových příjmů obcí v ČR v roce 2003, 2006 a 2007
4 28 30 4 34
4 29 25 8 33
4 27 26 8 35
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
2003
2006
2007
Daň z nemovitostí Daň z příjmů PO Daň z příjmů FO Ostatní DPH
Zdroj: Autor13
V České republice podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech municipalit
v roce 2004 představoval 4,2 %. V roce 2005 vlivem nárůstu ostatních daňových příjmů
tento podíl poklesl na 3,85 %. Vzhledem k dalšímu růstu celkových daňových výnosů se
dá očekávat další pokles tohoto podílu. Přitom hodnota výnosu z daní z nemovitostí je
ve svém souhrnu poměrně stabilní a od roku 1995 stále mírně roste (jak dále ilustruje
obrázek vývoje inkasa daně z nemovitostí) v jednotlivých obcích však může docházet
k výkyvům. Zejména u malých obcí má nezanedbatelný vliv rozloha jejich katastrálních
území, skladba nemovitostí a změny průměrné ceny půdy v katastrálním území. V roce
2008 inkaso daně z nemovitostí činilo 5195 mil. Kč.
13 Na základě LÁCHOVÁ, L., Současnost a budoucnost majetkových daní v České republice a Evropské unii, 2006, str.4, Kolektiv autorů, Příloha k návrhu státního rozpočtu na rok 2007 [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-03-02] Dostupné na: www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ministerstvo_zav_ucet_mf.htmlMinisterstvo financí
30
5.5 Společná ustanovení
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, rozhodujícím okamžikem je 1. leden. Ke změnám
skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího
období, se nepřihlíží.
Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna
zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém
z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena v některém z předchozích
zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím
nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň
vyměří vy výši poslední známé daňové povinnosti a za den vyměření daně a současně
za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období.
Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných
pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do
31. ledna zdaňovacího období přiznat.
Daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který
je daň vyměřována.
Daň z nemovitostí je splatná u poplatníka daně provozujících zemědělskou výrobu a chov
ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného
zdaňovacího období. U ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to
nejpozději do 31, května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.
Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději
do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitostí
zaplatit najednou i při vyšší částce. Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost
z nemovitostí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně
než 30 Kč tak se daň vyměří, ale nepředepíše se. Dále se platí daň ze spoluvlastnického
podílu. Pokud je vyměřena pod 50 Kč pak je daňová povinnost poplatníka u daně
z pozemků 50 Kč.
31
6 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v ČR – 1993-2008
6.1 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v letech 1993-2008
Obrázek 3: Výnos inkasa daně z nemovitostí v letech 1993-2008 v mil. Kč
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Autor14
Inkaso daně z nemovitostí mírným tempem stoupá od roku 1993 až do posledního roku,
ze kterého jsou známy údaje – rok 2008. Nedochází k žádným výrazným změnám, spíše se
jedná o stagnaci a mírný nárůst z hodnoty necelé 3,5 miliardy Kč v roce 1993. Již v letech
1996 a 1997 se výběr inkasa velice těsně blížil čtyřem miliardám Kč. Hranici čtyřech
miliardy korun však dosáhla poprvé v roce 1998, poté se již stabilně drží mezi čtyřmi až
pěti miliardami až do roku 2005. V roce 2006 inkaso daně z nemovitostí poprvé přesáhlo
5 miliard Kč a jen velmi pozvolným tempem se inkaso daně zvyšovalo až do současnosti .
V roce 2008 činilo inkaso daně z nemovitostí 5,195 miliardy korun.
V následující tabulce číslo 2 je vidět výnos daně z nemovitostí v letech 2000-2006
kumulativně v celé České republice. Je z ní dobře patrné, že výnos této daně je v podstatě
stabilní, resp. mírně rostoucí v nominálních hodnotách. Výtěžnost je velice dobrá, z čehož
lze odhadnout, že u této daně dochází jen k nízkým daňovým nedoplatkům. Tato situace je
14 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
32
však logická, protože je velmi těžké vyhnout se placení daně. Nemovitost je z pohledu
správce daně velmi snadno dohledatelná, respektive daňová povinnost poplatníka je velmi
dobře prokazatelná. Vzhledem k relativně nízké výši placené daně by zřejmě také náklady
vyhýbání se daňové povinnosti u většiny poplatníků převýšily hodnotu placené daně.
Tabulka 2: Výnosnost a výtěžnost daně z nemovitostí v letech 2000-2006 v ČR v mil.Kč
Rok 2002 2003 2004 2005 2006
Daňové inkaso 4576 4840 4948 4987 5017 Předepsáno 4640 4841 4864 4917 4978
Výtěžnost (%) 98,6 99,9 101,7 101,4 100,8 Zdroj: Autor15
K vysoké výtěžnosti dochází díky tomu,že se vyinkasuje více peněz daňových nedoplatků.
6.2 Podíl na celkovém daňovém inkasu země v letech 1993-
2008
Obrázek 4: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v letech 1993-2008 v %
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
1,4
1,6
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Autor16
15 Na základě: Informace o činnosti daňové správy ČR v roce 2006 [online]., s. 10 Poslední revize 2008 [cit. 2009-11-01] http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_cla_32835.html?vd=1 16 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
33
Podíl na celkovém daňovém inkasu České republiky od roku 1993 neustále klesá.
Z původní hodnoty téměř 1,5 % v roce 1993 každoročně výše inkasa mírně klesá, místy
stagnuje, jediným rokem, ve kterém došlo k velice malému zvýšení inkasa byl rok 2000.
V roce 2008 výše inkasa činila pouze necelých 0,8 procent celkového daňového inkasa
země, což je téměř dvakrát méně, než na začátku sledovaného období. Tyto změny
vysvětluje nejlépe zvětšující se podíl ostatních daní na inkasu země, neb samotná hodnota
výběru daně je stabilní a mírně roste.
6.3 Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995-2007
Obrázek 5: Podíl daně z nemovitostí na HDP v letech 1995-2007 v %
0
0,05
0,1
0,15
0,2
0,25
0,3
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Zdroj: Autor17
Podíl daně z nemovitostí na hrubého domácího produktu (HDP) stabilně klesá po celé
sledované období, místi se dá uvažovat o stagnaci. V roce 1995 činil podíl daně
z nemovitostí na HDP více než 0,25 %. Po roce 2000 klesl pod 0,20 % a dále se snižoval.
Hodnota podílu činila v roce 2007 o trochu více než 0,15 % a dá se předpokládat její další
pokles se zvyšující se hodnotou HDP.
17 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky , Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/hdp/vyvoj/
34
7 Další zdanění nemovitostí v České republice
7.1 Současný stav
Významné změny v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani
z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zejména rozsáhlé osvobození
od daně dědické a darovací přinesl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tyto změny se
uplatnily již v průběhu roku 2008.
Ačkoliv jsou přímé daně záležitostí jednotlivých členských států Evropské unie, tyto
mohou svá práva ohledně přímých daní vykonávat v souladu s komunitárním právem.
S problematikou majetkových daní souvisí právo usazování a volný pohyb kapitálu, které
vyplívají ze Smlouvy o Evropském společenství. Podmínky pro osvobození
od majetkových daní, pokud jsou vázány na trvalý pobyt fyzické osoby nebo sídlo
právnické osoby, mají být z tohoto pohledu pro subjekty všech členských států shodné.
Bylo proto třeba upravit shodně osvobození darů poskytovaných na veřejně prospěšné
účely, dědictví, jakož i úplatné převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví nebo
do vlastnictví členských států Evropské unie nebo Norska a Islandu jako smluvních států
Evropského hospodářského prostoru. Odlišný přístup je vymezen pouze k Lichtenštejnsku.
V důvodové zprávě k návrhu zákona je odůvodněn tento postup skutečnosti, že
Lichtenštejnsko v současné době není ochotno k administrativní spolupráci, zejména
k výměně informací v intencích mezinárodně uznávaných standardů (Směrnice
77/799/EHS), která by České republice zajistila odpovídající daňový dohled, což je
dostatečným důvodem pro odmítnutí mu této daňové výhody.
V rámci zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, v části, která se týká této
daně, byla mimo jiné řešena problematika zdanění převodu nemovitostí na základě smluv
o zajišťování převodu práva. Tento institut je upraven v jediném ustanovení § 553
občanského zákoníku. Kusá právní úprava měla, dle textu důvodové zprávy k návrhu
změny zákona, negativní dopad na jasnost daňových aspektů zajišťovacího převodu
vlastnictví k nemovitostem a mohla vést k obcházení zákona. K zamezení daňových úniků
byla proto provedena určitá změna zákona, podle které převod vlastnického práva
35
k nemovitostem, na základě smlouvy uzavřené podle § 533 o. z., je předmětem daně
z převodu nemovitostí s tím, že pokud dojde k úhradě dluhu dlužníkem, který převedl
vlastnické právo k nemovitosti ve prospěch věřitele, a nemovitost bude vrácena převodci
(dlužníkovi), daňový subjekt bude moci požádat o prominutí daně z převodu nemovitostí
podle § 25 odst. 4 zákona. Obdobně se bude nyní daňově řešit postup v případech, kdy
s postoupenou pohledávkou přecházejí na základě zákona všechna práva s ní spojená,
včetně vlastnického práva k nemovitosti, převedené na postupitele k zajištění splnění
závazku, kdy je tento přechod zapisován do katastru nemovitostí záznamem. Přechod
nemovitostí bude zdaněn daní z převodu nemovitostí, poplatníkem daně bude nabyvatel
nemovitosti.
Sjednocení podmínek pro osvobození od daně dědické a daně darovací v souladu
s komunitárním právem znamená dále mimo jiné osvobození bezúplatného nabytí majetku
do vlastnictví nebo z vlastnictví jiných členských států Evropské unie, Norska a Islandu,
jakož i do vlastnictví právnických osob, jejichž předmět činnosti je obdobný činnostem
právnických osob se sídlem na území České republiky, pro které dosud platilo osvobození.
Stejně tak osvobození od daně dědické a daně darovací bude moci uplatnit právnická
osoba, která bude zabezpečovat veřejně prospěšné účely, včetně církví, náboženských
společností, obecně prospěšných společností, politických stran a hnutí, nadací, nadačních
fondů a zdravotních pojišťoven, pokud bude mít sídlo na území členského státu EU,
Norska a Islandu. Ustanovení § 20 odst. 4 a 10 se zpřesňuje a výslovně se stanoví, že
pokud bezúplatně nabytý majetek bude použit na jiný než zákonem stanovený účel, nárok
na osvobození od daně darovací nebo daně dědické zanikne.
V případě daně z převodu nemovitostí bude osvobození rozšířeno i na případy, kdy
vlastnické právo k nemovitosti, která se nachází na území České republiky, bude
převáděno nebo bude přecházet do vlastnictví nebo z vlastnictví jiného členského státu EU,
Norska a Islandu, s výjimkou případů, kdy s majetkem státu hospodařil nebo vykonával
jeho správu podnikatelský subjekt.
Nemovitosti na území České republiky mohou nabývat mimo jiné cizozemci – právnické
osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační složku podniku a jsou oprávněny
v tuzemsku podnikat. Osvobození, které se dosud vztahovalo na vklady do obchodních
36
společností a družstev se sídlem na území ČR, se bude uplatňovat i na vklady
do obchodních společností a družstev se sídlem v členském státě EU, Norsku a Islandu.
Z dalších drobnějších změn je možné uvést to, že se při bezúplatném nabytí majetku
určeného na veřejně prospěšné účely bude daňové přiznání u osvobozeného majetku
podávat ročně, dále že se doplnila lhůta pro vracení spisů vedených v řízení o dědictví
soudům, není-li daň dědická správcem daně vyměřována, nebo to, že se zpřesnila úprava
pro předkládání znaleckého posudku ve vymezených případech. 18
7.2 Daň z příjmů
Dani z příjmů podléhá i prodej nemovitosti. Pokud jde o prodej majetku, který byl zařazen
v obchodním majetku poplatníka řídí se daň z příjmů podle § 7 zákona o dani z přijmu.
Ostatní příjem se řídí § 10 zákona o dani z přijmu. Příjmy z prodeje nemovitostí, které
nejsou zařazeny v obchodním majetku fyzické osoby jsou od daně z přijmu osvobozené,
pouze však v případě, že prodávající splnil časový test pro osvobození od daně z příjmů.
V tomto případě jsou osvobozeny příjmy z prodeje nemovitostí po 5 letech od jejich nabytí.
V případě, že jejich majitel – poplatník v nemovitosti bezprostředně před prodejem bydlel
minimálně dva roky a více, tak je délka časového testu pro osvobození stanovena na dva
roky.
7.3 Daň z převodu nemovitostí
Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je převodce – prodávající. Nabyvatel je v tomto
případě ručitelem. Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod
vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod
podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před
vypořádáním. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně z převodu nemovitostí
18 MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.83. ISBN 978-80-247-2803-2.
37
rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech, které jsou předmětem
vypořádání. Předmětem je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech,
kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a převod vlastnictví k nemovitostem
na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva nebo přechod vlastnictví
k nemovitostem v souvislosti s postoupením pohledávky. Vyměňují-li se nemovitosti,
považují se jejich vzájemné převody za jeden převod. Daň se vybere z převodu té
nemovitosti, z jejíhož převodu je daň vyšší.
Základem daně z převodu nemovitostí je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,
platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou
nižší než cena zjištěná, rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší
než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná.
Sazba daně z převodu nemovitostí činí 3 % ze základu daně a je jednou z nejnižších
v Evropě.
Obrázek 6: Výnos daně z převodu nemovitostí v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč
0
2000
4000
6000
8000
10000
12000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Autor19
19 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
38
Nejvýraznější změna nastala v tomto období v roce 2004, kdy došlo ke snížení daně
z převodu nemovitostí z pěti na tři procenta. Mezi těmito roky došlo k výraznému poklesu
výběru daně a její nižší inkaso bylo způsobeno právě změnou sazby daně.
Obrázek 7: Daň z převodu nemovitostí – podíl na celkovém inkasu země v letech 1993-
2008 v %
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
1,4
1,6
1,8
2
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Autor20
7.4 Daň darovací
Poplatníkem daně darovací je nabyvatel. Při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou
osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo
v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě,
která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vždy dárce. Není-li
dárce poplatníkem, je ručitelem. 21
Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo
v souvislosti s právním úkonem. Majetkem pro účely daně darovací jsou nemovitosti
a movitý majetek a jiný majetkový prospěch.
20 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky 21
MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.91. ISBN 978-80-247-2803-2.
39
Předmětem daně darovací nejsou plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě
povinnosti stanovené právním předpisem, důchody vyplácené na základě smlouvy
o důchodu, bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů
podle zvláštního předpisu nebo bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem daně
dědické, dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních
samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněžních fondů státu nebo územních
samosprávních celků, jakož i z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu.
To se netýká peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty. Dále předmětem
daně nejsou prostředky poskytnuté pojišťovnami na zábranná opatření a prevenci,
prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu.
Základem daně darovací je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená
o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, cenu majetku
osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací, clo a daň placená při dovozu
v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny.
Poplatník je povinen podat daňové přiznání do 30 dnů od bezúplatného nabytí movitého
majetku nebo jiného majetkového prospěchu, při nabytí nemovitostí do 30 dnů od doručení
smlouvy opatřené doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo u nemovitostí
neevidovaných v katastru nemovitostí do 30 dnů od účinnosti smlouvy. Daň je splatná
ve lhůtě 30 dnů od doručení platebního výměru. Výnos daně je určen do státního rozpočtu.
22
22
MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.91. ISBN 978-80-247-2803-2.
40
Obrázek 8: Výnos daně darovací v ČR 1993-2008 v mil. Kč.
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Autor23
Výnos daně darovací je v České republice velice nízký, je to dáno zejména rozsáhlým
osvobozením z placení této daně. Roční výše inkasa do roku 2000 nepřevýšila 0,5 miliardy
Kč. Nejvyššího výběru bylo dosaženo v roce 2004, kdy inkaso daně činilo téměř 0,9
miliardy Kč.
Obrázek 9: Podíl daně darovací na celkovém daňovém příjmu ČR v letech 1993-2008 v %
0
0,02
0,04
0,06
0,08
0,1
0,12
0,14
0,16
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Autor24
23 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky 24 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
41
Podíl daně darovací na celkovém daňovém inkasu země je velice nízký. V celém
sledovaném období nepřevyšuje 0,16 % z celkového daňového inkasa země.
7.5 Daň dědická
Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti,
ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí
příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. 25
Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním. Majetkem pro účely daně dědické
jsou věci nemovité, byty a nebytové prostory, věci movité, cenné papíry peněžní
prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty.
Z nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky, se vybere daň bez ohledu
na státní občanství nebo bydliště zůstavitele. Z nemovitostí, které se nacházejí v cizině se
daň nevybírá.
Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená
o prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, cenu majetku
osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické, přiměřené náklady spojené s pohřbem
zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení
o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví, dědickou dávku
prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento
majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku.
Poplatník je povinen podat daňové přiznání do 30 dnů, v němž nabylo právní moci
rozhodnutí o dědictví. Daň je splatná do 30 dnů od doručení platebního výměru. Výnos
daně je určen do státního rozpočtu.
25
MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.91. ISBN 978-80-247-2803-2.
42
Obrázek 10: Výnos daně dědické v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč
0
20
40
60
80
100
120
140
160
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Autor26
Výnos daně dědické v žádném ze sledovaných let nepřevyšuje 160 milionů Kč.
V posledních letech jeho roční inkaso kolísá kolem 120 milionů Kč.
Obrázek 11: Podíl inkasa daně dědické na celkovém daňovém příjmu ČR v letech 1993-
2008 v %
0
0,005
0,01
0,015
0,02
0,025
0,03
0,035
0,04
0,045
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Autor27
26 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky 27 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
43
Podíl inkasa daně dědické na celkovém daňovém přijmu země do konce devadesátých let
stoupá. Maxima dosáhl v roce 1998 to činil pouhá 0,04. V roce 2008 činil podíl inkasa
daně dědické na celkovém daňovém příjmu země 0,15 %.
7.6 Společná ustanovení
Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu
nemovitostí.
Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby
zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci nebo nabyvateli.
Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené
osvojením.
Do první skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé.
Systém výpočtu hodnot daně je nastaven tak, aby se se zvětšujícím se základem daně
narůstala i míra zdanění. U částek do jednoho milionu korun se jedná o jedno procento
z částky, u vyšších základů daně je stanovena pevná částka a procento ze základu daně,
které se zvyšuje, a to až na hodnotu 5,0 % u základu daně vyššího padesáti milionům
korun. Podrobně zpracováno v příloze číslo dvě.
Do druhé skupiny patří příbuzní v řadě pobočné a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové
a tety. Dále manželé dětí(zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů
a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho
roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto
důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele,
dárce nebo zůstavitele.
Princip výpočtu je stejný jako u první skupiny. Stále se jedná a velice těsné příbuzenské
vztahy, ale již dochází ke větší míře zdanění. Jsou zde nastaveny vyšší pevné částky
a vyšší procenta ze základu daně. Nejnižší hodnotou jsou tři procenta u částky do jednoho
44
milionů korun. Vrcholem je 12 % u částek převyšujících padesát milionů plus pevná částka
3915000 Kč. Podrobně zpracováno v příloze číslo tři.
Do třetí skupiny patří ostatní fyzické osoby a právnické osoby.28
Novelou zákona platnou od roku 2008 došlo k daňovému osvobození u první a druhé
skupiny. Daňová povinnost u darovací a dědické daně se tak týká pouze skupiny třetí, kdy
nejnižší sazba daně činí 7 % (pro majetek do 1.000.000 korun) a nejvyšší sazba daně činí
40 % (pro majetek nad 50.000.000 korun). Podrobně zpracováno v příloze číslo čtyři.
Daňový subjekt je povinen v přiznáni k dani dědické a k dani darovací uvést pouze údaje
rozhodné pro vyměření daně. Daň dědická a daň darovací je splatná ve lhůtě 30 dnů ode
dne doručení platebního výměru. Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání
daňového přiznání, tedy k 31. březnu.
7.7 Komparace výběru inkasa vybraných majetkových daní
Inkaso majetkových daní kopíruje dva směry. Směr legislativního vývoje, který reguluje
sazby podle kterých jsou jednotlivé daně vyměřovány a posléze inkasovány. Druhým
směrem je zvyšující se frekvence na trhu s nemovitostmi. Dochází k převádění,
předprodávání, nemovitosti mění majitele. Pokles u daně z převodu nemovitostí je
z převodu z převodu nemovitosti v roce 2004 je právě dán změnou sazby z původních 5 %,
na 3%. Zároveň se však u daně z převodu nemovitosti se zvyšuje její inkaso díky
dynamicky rostoucímu trhu. Inkaso daně z nemovitostí stabilní. Malá výše inkasa daně
dědické a darovací, je dána tím,že vesměs jsou všechny nemovitosti, které do nich náleží
od placení daně osvobozeny.
28 MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.92. ISBN 978-80-247-2803-2.
45
Obrázek 12: Inkaso daní v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč
0
2000
4000
6000
8000
10000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí
Zdroj: Autor29
29 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
46
Obrázek 13: Podíl z příjmů jednotlivých daní na celkovém daňovém inkasu země v letech
1993-2008 v %
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
1,4
1,6
1,8
2
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí
Zdroj: Autor30
Obrázek 14: Podíl jednotlivých daní na celkovém HDP země v letech 1995-2007 v %
0,0000
0,0500
0,1000
0,1500
0,2000
0,2500
0,3000
0,3500
0,4000
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí
Zdroj: Autor31
30
Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky 31 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky, Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/hdp/vyvoj/
47
Ve všech třech obrázcích je jasně patrné dominantní postavení daně z nemovitostí
na začátku sledovaného období, které již v roce 1997 zaujímá výběr daně z převodu
nemovitostí. To má výši inkasa stabilně vyšší a její výběr také díky zrychlujícímu se
tempu prodeje a nákupu nemovitostí do značné míry kolísá oproti stabilně mírně
rostoucímu výběru inkasa daně z nemovitostí. Podíváme-li se na podíl na HNP země, mají
majetkové daně zcela marginální význam.
48
8 Srovnání s právní úpravou v jiných evropských
státech
8.1 Evropská unie
Není pochyb, že mezi příjmy obcí by měl plynout výnos z daní, které jsou spojeny s daným
místem. Právě daň z nemovitostí je jednou z takových plateb. Daně spojené s konkrétním
místem doplňují obecní rozpočet a dávají zastupitelstvům k dispozici prostředky, o jejichž
užití mohou samostatně rozhodovat, a jsou to prostředky bez účelového určení.
Otázkou zůstává, zda současná podoba daně z nemovitosti odpovídá našim podmínkám.
V rámci harmonizace práva zemí EU neexistuje žádná směrnice, která by upravovala daně
z nemovitostí. Také proto se tato daň v jednotlivých zemích velmi liší. Je však považována
za důležitý prvek soběstačnosti místních rozpočtů, zejména vzhledem ke stabilnosti jejího
výnosu. Tyto daně jsou ve vyspělých státech stanoveny velmi rozdílně. Obecně však platí,
že výměra daně vychází z hodnoty nemovitosti v dané lokalitě a výnosy z daně plynou
do místních rozpočtů.
Tabulka 3: Podíl pravidelné daně z nemovitostí na celkových příjmech místních rozpočtů a na hrubém domácím produktu ve vybraných evropských zemích a v České republice v %
Země
Podíl daně z nemovitostí na
celkových příjmech místních rozpočtů
Podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím
produktu Velká Británie 99,13 1,36 Nizozemí 62,21 0,77 Španělsko 12,43 1,89 Itálie 32,58 0,89 Německo 15,46 0,59 Francie 23,76 1,49 Dánsko 6,53 1,00 Lucembursko 4,77 0,16 Česká republika 5,18 0,24
Zdroj: Autor 32
32 Na základě: RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 27. ISBN 80-86920-00-3.
49
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že daň z nemovitostí má na národní úrovni zcela
marginální úlohu a její význam se přesouvá na nižší úrovně. Zde se naopak stává
důležitým prvkem soběstačnosti místních rozpočtů jako zdroj jejich příjmů. Díky
stabilnosti vede tato daň k posílení nezávislosti municipalit a k fiskální decentralizaci.
Místní zdanění nemovitostí je opodstatněné také z důvodu jednodušší možnosti kontroly
z úrovně obcí a zabránění daňovým únikům. To ovšem neznamená, že si obce mohou
v této oblasti rozhodovat tak, jak uznají za vhodné. Propojenost s centrální úrovní je
nezbytná s ohledem na delegaci souvisejících pravomocí.
Obecně se dá říci, že v téměř každé evropské zemi mohou obce jakožto jednotky územní
samosprávy určitým způsobem zasahovat do konstrukce daně z nemovitostí.33
Nejčastějším způsobem regulace daně z nemovitostí obcemi jsou pak různé varianty
dispozice se sazbami.
Tabulka 4: Rozpočtové určení daní z nemovitostí v zemích EU a v ČR Stát Rozpočtové určení daní z nemovitostí Belgie státní rozpočet Dánsko místní rozpočty Finsko místní rozpočty Francie státní rozpočet, místní rozpočty Irsko státní rozpočet, místní rozpočty Itálie místní rozpočty Lucembursko místní rozpočty Maďarsko místní rozpočty Německo místní rozpočty Nizozemí místní rozpočty Polsko místní rozpočty Portugalsko místní rozpočty Rakousko místní rozpočty, federální rozpočet, zemské rozpočty Řecko státní rozpočet Slovensko místní rozpočty Slovinsko místní rozpočty Španělsko místní rozpočty Švédsko státní rozpočet Velká Británie státní rozpočet, místní rozpočty Česká republika místní rozpočty
Zdroj: Autor 34
33 RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 25,26,27. ISBN 80-86920-00-3. 34 Autor na základě: RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 25. ISBN 80-86920-00-3.
50
Následující obrázek ilustruje procentuelní podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím
produktu zemí v roce 1999. Z uvedených zemí má nejvyšší podíl Španělsko, téměř dvě
procenta, podílu většího než jedno procento dosahuješ ještě Francie a Velká Británie.
Naopak k nejnižším procentnímu podílu na HDP má ze sledovaných zemí Lucembursko
a Česká republika, kde můžeme hovořit o desetinách procenta.
Obrázek 15: Podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím produktu vybraných zemí
v roce 1999 v %
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
1,4
1,6
1,8
2
Velká
Britán
ie
Nizoze
mí
Portug
alsko
Španě
lsko
Itálie
Němec
ko
Franc
ie
Rakou
sko
Dánsk
o
Luce
mbu
rsko
Čes
ká re
publi
ka
Finsko
Zdroj: OECD35
Následující obrázek ukazuje výnosy majetkových daní ve vybraných státech OECD jako
podíl na celkových daňových příjmech zemí. Výnosy majetkových daní jsou očištěny
od výnosy z inkasa daně silniční, neb ta se podle metodiky OECD do majetkových daní
nezahrnuje. Jasné dominantní postavení nemá žádná z uvedených zemí. Nejvyšších výnosů
v této kategorii dosahují v USA, dále pak v Koreji, Velké Británii, Japonsku. Jedná se
o hodnoty vyšší než deset procent. USA dokonce 12%. Nejmenší hodnoty podílu jsou
Mexiku, Rakousku a České republice. Pohybují se okolo 2%.
35
OECD. Revenue statistics [online]. Poslední revize 2005 [cit. 2009-20-04]. Dostupné z: http://www.oecd.org/document/11/0,2340,en_2649_201185_37504715_1_1_1_1,00.html
51
Obrázek 16: Výnosy majetkových daní ve státech OECD jako podíl na celkových
daňových příjmech zemí v roce 2005
0
2
4
6
8
10
12
14U
SAK
orea
Vel
ká B
ritán
ieJa
pons
koK
anad
aA
ustrá
lieŠ
výca
rsko
Itálie
Luce
mbu
rsko
Špa
něls
koFr
anci
eIrs
ká re
publ
ika
Isla
ndN
ový
Zéln
adN
izoz
emí
Řec
koP
ortu
gals
koP
olsk
oD
ánsk
oB
elgi
eTu
reck
oŠ
véds
koN
orsk
oNěm
ecko
Fins
koM
aďar
sko
Slo
vens
koM
exik
oČ
eská
repu
blik
aR
akou
sko
Zdroj: OECD 36
Pozn. Do skupiny majetkových daní není podle OECD v Revenue Statistics zahrnována
daň silniční.
Daň darovací a dědická je ve většině zemí definována v jednom zákoně a sazba dědické
i darovací daně je ve většině zemí stejná. Pro účely dědické a darovací daně bývají občané
téměř ve všech evropských zemích přiřazení do některé skupiny - sazba daně se potom
výrazně liší dle výše majetku a příbuzenského vztahu. U daně dědické je předmětem daně
ve všech zemích nabytí majetku (nemovitosti či movitého majetku) děděním. Poplatníkem
dědické daně je ve všech zemích dědic. U daně darovací je předmětem daně ve všech
36 OECD, Revenue statistics [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-21-04]. Dostupné z: http://www.oecd.org/statsportal/0,3352,en_2825_293564_1_1_1_1_1,00.html.
52
zemích bezúplatné nabytí majetku na základě darovací smlouvy a poplatníkem daně je
nabyvatel. Velmi vysoká je daň dědická a darovací v Nizozemí (horní sazba daně činí 63
%!), v Rakousku (60 %), v Německu (50 %) a ve Finsku (48 %). Mimo země, kde nejsou
tyto daně zákonem stanoveny, jsou nízké sazby: ve Švýcarsku (horní sazba daně činí
2,5 %), Rumunsku (3 %), na Maltě (5 %), Islandu (5 %), v Chorvatsku (5 %), Bulharsku
(5 %). Mimo Slovensko není daň dědická či darovací zavedena ještě např. ve Švédsku či
Andoře.
Princip daně z převodu nemovitostí je ve všech zemích obdobný a dani podléhá úplatný
převod nebo přechod vlastnického práva k nemovitostem (tj. pozemky, stavby, byty...).
Ve většině zemí je sazba daně odlišná v jednotlivých regionech a záleží na místní
samosprávě, jak vysoká sazba daně je. Např. v Německu činí daň z převodu nemovitostí
3,5 %, v Rakousku 3,5 % (v některých případech 2 %), v Nizozemí 6 %, ve Španělsku
3 %, na Kypru od 3 % do 8 %, ve Velké Británii 1 % až 4 %.
8.2 Slovensko
Poněkud zvláštně upravují problematiku výnosu daně z nemovitostí na Slovensku. Ačkoliv
až do konce roku 2004 to byla jediná daň, kterou spravovaly obce, zákon o státním
rozpočtu každoročně duplicitně určoval výnos z této daně. Přitom samotná skutečnost, že
beneficiářem daně byla obec, na jejímž území se zdaňovaná nemovitost nachází, vyplývala
jednak ze zákona č. 317/1992 Sb., o dani z nehnuteľností, ve znění pozdějších předpisů,
jednak i ze skutečnosti, že o přerozdělování výnosu daně z nemovitostí rozhodovalo obecní
zastupitelstvo při přijímání obecního rozpočtu. V současné době platí na Slovensku zcela
nový zákon týkající se místních daní, který pod místní daně zahrnul i daň z nemovitostí.
Rovněž i tento zákon stanoví, že správu daně z nemovitostí vykonává obec, na jejímž
území se zdaňovaná nemovitost nachází, a výnos daně připisuje příslušné obci. 37
Ve srovnání s českým zákonem o dani z nemovitostí je třeba připustit, že slovenský zákon
přináší modernější úpravu daně z nemovitostí srovnatelnou s právními úpravami vyspělých
37 RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 59,60. ISBN 80-86920-00-3.
53
evropských států. Rozdíl mezi českou a slovenskou úpravou je dále v tom, jaké dílčí daně
daň z nemovitostí zahrnuje. Jak už bylo zmíněno, daň z nemovitostí je v České republice
tvořena dvěmi relativně samostatnými daněmi (daň z pozemků,daň ze staveb), zatímco
na Slovensku třemi daněmi (daň z pozemků, daň ze staveb, daň z bytů). Někteří autoři se
domnívají, že by bylo vhodné i v České republice vydělit daň z bytů z daně ze staveb
a zohlednit tak odlišný způsob výpočtu daně. 38
Následující obrázek ilustruje vývoj výnosu daně z nemovitostí v letech 1995-2002.
Na počátku sledovaného období činil výnos inkasa daně z nemovitosti necelé tři miliardy
SK. V roce 2002 činilo inkaso daně již téměř dvojnásobek.
Obrázek 17: Výnos daně z nemovitostí na Slovensku v letech 1995-2002 v mil. SK.
Zdroj: www.portal.go.sk39
V Evropské unii má nejnižší majetkové daně Slovensko. Reformou z roku 2004 byla
zrušena daň dědická a darovací a v roce 2005 byla zrušena i daň z převodu nemovitostí.
Navíc výše daně z nemovitostí je na evropské poměry velmi nízká. Zrušení uvedených
majetkových daní výrazně přispělo ke zjednodušení daňového systému a snížení nutné
státní administrativy, dopad na státní rozpočet byl přitom nízký. Dalším pozitivem bylo
zavedení nízké rovné daně. Tyto kroky byly většinou světových analytických společností
hodnoceny kladně a slovenský daňový systém je nyní považován za jeden
38 RADVAN, M., Zákon o dani z nemovitostí a předpisy související. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 26 s. ISBN 80-7179-478-3. 39 Autor na základě: Výnos daně z nehnutelnosti [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-21-04]. Dostupné z: http://www.portal.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=39&etype=-1&aid=929
54
z nejmodernějších v Evropě a nemalou měrou přispěl k vysokému přílivu zahraničních
investic do země.
8.3 Polsko
Pohled do Polska ukazuje, že i zde se řeší otázky přechodu na hodnotový způsob výpočtu
základu daně nebo nespravedlnost spojená se zdaňováním různých nemovitostí. Dodejme
však, že u nás používané velikostní koeficienty jsou nezřídka dávány za příklad možného
směru reformy daně.
Zdaňování nemovitostí vychází ze dvou zákonů schválených v 80. letech. I když zákon,
který kromě daně z nemovitostí obsahuje pravidla pro místní poplatky (např. z psa,
z automobilu), má označení z roku 1991, tehdy došlo pouze ke změně určení daňového
výnosu, a to do rozpočtů obcí. Konstrukce daně se od roku 1986 prakticky nezměnila.
Ze stejné doby pochází zákon o zemědělské dani a na začátku 90. let došlo také ke
schválení daně z lesního majetku.
Uvedené majetkové daně tvoří zhruba třetinu vlastních příjmů obcí (ve srovnání v ČR jde
o 3 %, tedy desetkrát méně). Ze všech tří daní se nejvýnosnější stala samotná daň
z nemovitostí, označovaná také jako městská, která tvoří 80 % výnosu. Celkově je v zemi
registrováno zhruba devět milionů poplatníků všech tří daní, z toho k „městské“ patří
necelé dvě třetiny.
Daní z nemovitostí se zatěžují budovy a jejich části, pozemky, které nespadají pod
zemědělskou ani lesní daň, a také tzv. konstrukce, tedy díla využívaná k podnikání, které
nelze považovat za budovy (např. letiště). Existuje seznam výjimek, který na rozdíl
od českého zákona neobsahuje všeobecné osvobození pro majetek ve vlastnictví státu.
V daňové konstrukci se nijak nezohledňuje poloha nemovitosti, což patří k jejím hlavním
slabinám. Polská média používají srovnání výše daně z vily v lázeňském městě nedaleko
Varšavy a ze socialistického domku v bývalém průmyslovém městě, vlastníci první
nemovitosti platí zhruba poloviční daň.
55
Obce mohou stanovovat sazby na m2 do výše dané zákonem. Strop sazeb se pravidelně
valorizuje. Zajímavý je rozdíl mezi maximální hodnotou sazby pro obytné stavby a objekty
využívané k podnikání, který dosahuje 35násobku. Nerovnoměrné daňové zatížení
považují někteří autoři za nevhodné. Podnikatelské objekty představují 5 % základu,
ovšem jejich podíl přesahuje polovinu výnosu daně, zatímco rezidenční stavby tvoří 70 %
základu, ale podílejí se na inkasu jen 10 %.
Správu daně zajišťují obce, Ministerstvo financí vystupuje pouze jako dozorčí orgán.
Nutno ovšem dodat, že v téměř 40 milionovém Polsku existuje necelých 2500 obcí, což
samozřejmě vytváří podmínky pro územní správu daně.
Přechod na hodnotový systém se v zemi diskutuje již od roku 1994, kdy se jako možný
okamžik změny uváděl rok 1999. V této souvislosti vznikla pracovní skupina, následně pak
odbor na Ministerstvu financí. Neshody ve vládní koalici oddálily přípravu nového zákona.
Konečný návrh tak měl být předložen Parlamentu na jaře volebního roku 2001, k čemuž
nedošlo. Tradiční obava poplatníků ze zvyšování daňového zatížení a z toho vyplývající
politické důsledky bránila všem dosavadním vládám z neurčitého "dlouhodobého cíle"
udělat cíl krátkodobý. V tisku se nyní jako nejbližší objevuje rok 2010. 40
8.4 Německo
V rámci německé daňové legislativy je rozlišována daň z nemovitostí A (agrární), kterou
jsou zatíženy zemědělské pozemky a daň z nemovitostí B, která se vztahuje na zastavěné
nebo zastavitelné pozemky a také na budovy. Vyměřovacím základem této daně je
jednotná hodnota nemovitosti určená finančním úřadem, přičemž v nových spolkových
zemích jsou vyměřovacím základem pro účely kalkulace daně ze zemědělského a lesně
hospodářského majetku tzv. náhradní hospodářské hodnoty. Rovněž platí, že z určitých
pozemků zastavěných obytnými budovami a rodinnými domy vybírají německé obce bez
spoluúčasti daňové správy daň z pozemku na základě náhradního vyměřovacího základu.
40 Autor na základě: KYPETOVÁ, J., V Polsku platí stát daň z nemovitostí [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-02]. Dostupné z: http://www.obecnifinance.cz/clanek/polsko/
56
Každému jednotlivému druhu nemovitosti je přiřazen pro účely kalkulace daně
z nemovitostí daňový koeficient, který činí pro staré spolkové země: 0,6 % pro zemědělské
podniky a podniky lesního hospodářství, 0,26 % pro rodinné domy v jednotné hodnotě
nepřesahující 38346, 89 EUR, 0,35% platných pro rodinné domy, jejichž jednotná hodnota
přesahuje 38346,89 EUR, 0,31% pro rodinné domy určené pro 2 rodiny a 0,35%
zatěžujících všechny ostatní pozemky.
Jednotná hodnota je pro účely kalkulace daně z nemovitostí násobena výše uvedenou
procentní sazbou daně a také lokálním koeficientem, přičemž stanovení jeho výše je
v kompetenci příslušné obce nebo města prostřednictvím rozhodnutí obecní rady.
Zdaňovacím obdobím je v Německu kalendářní rok, což znamená, že pokud je 15. ledna
vlastníkem prodána nemovitost, potom je nový vlastník této nemovitosti plátcem daně
teprve od 1.ledna následujícího kalendářního roku. Nicméně existují některé obce, které
převádí daňovou povinnost na nového vlastníka nemovitosti s účinností od 1.dne
následujícího kalendářního měsíce po nabytí nemovitosti.
Zajímavostí je právní možnost požádat správce daně o prominutí této daně v případě
nemovitosti podléhající památkové ochraně, přičemž pokud roční náklady na údržbu
památkově chráněné nemovitosti překračují výnosy z tohoto objektu, potom má vlastník
nemovitosti právo na prominutí této daně. Žádost o prominutí daně musí být podána
do nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku s tím, že je možné
dlouhodobé prominutí povinnosti platit tuto daň.
Právní zajímavostí je rovněž skutečnost, že německá daň z nemovitostí je právně
regulována nejen v rámci zákona o dani z nemovitostí, ale také ve federální ústavě.
Pro německou daň z nemovitosti je charakteristické rovněž osobní a věcné ručení plátce
daně.
V souladu s německou právní úpravou je daň z nemovitosti splatná ve čtvrtině její roční
částky k 15. únoru, 15. květnu, 15. srpnu a 15. listopadu. V kompetenci správce této daně
(německých obcí) je právní možnost stanovení odlišných lhůt splatnosti. Pokud roční výše
daně nepřesahuje 15 EUR, potom může být daň splatná jednou ročně k 15. srpnu a pokud
roční výše daně nepřesahuje 30 EUR, potom mohou být stanoveny lhůty splatnosti
57
pololetně k 15. únoru a 15. srpnu. Německý daňový dlužník má právní možnost požádat
o povolení splatit tuto daň k 1. červenci v celoroční částce, přičemž výše uvedená žádost
musí být podána správci daně nejpozději do 30. září předcházejícího kalendářního roku.
Také platí, že stanovené lhůty pro splácení této daně zůstávají právně závazné
do okamžiku předložení návrhu na jejich změnu, přičemž o změnu platebního kalendáře
musí být požádáno nejpozději do 30. září předchozího kalendářního roku. V případě, že
německý daňový dlužník neuhradil žádnou zálohu na daň před doručením daňového
výměru, potom je povinen uhradit tyto zálohy ve lhůtě 1 měsíce od okamžiku doručení
daňového výměru. 41
8.5 Nizozemí
Místní daň z nemovitého majetku (gemeentelijke belastingen op onroerende zaken) je
stanovována na základě ceny, které lze dosáhnout při ekonomické transakci s daným
majetkem (pozemkem či stavbou). Pro neprodejný majetek je základem cena náhradní,
pokud je vyšší než cena dosažitelná při ekonomické transakci. Cena je vyměřována každé
čtyři roky a je uvedena v rozhodnutí (WOZ-beschikking). Daňovou sazbu si stanovují
jednotlivé orgány územní samosprávy s ohledem na vlastní potřeby, jsou však limitovány
maximálními výšemi sazeb jednak pro domy a pro ostatní nemovitý majetek, jednak
pro vlastníky a pro uživatele nemovitostí.42
41
Autor na základě: OLSON, O., Srovnání daně z nemovitostí v České republice a v Německu [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-01]. Dostupné z: http://www.soveko.cz/web/art_22187/srovnani-dane-z-nemovitosti-v-ceske-republice-a-v-nemecku.aspx 42 RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 52. ISBN 80-86920-00-3.
58
9 Varianty výnosu daně z nemovitostí pro
Karlovarský kraj
Na konkrétním příkladu malé obce lze ukázat dopady možných kombinací koeficientů
a osvobození.
Novela zákona o dani z nemovitostí je stále diskutovaným a aktuálním tématem, což
představuje hlavní důvod pro zjištění jejího dopadu v praxi. Na příkladu jedné konkrétní
obce v Karlovarském kraji bylo přesně spočítáno, v jakých částkách se může pohybovat
výnos daně z nemovitostí při různých kombinacích. Zvolená obec má necelých 400
obyvatel a její rozloha podle Českého statického úřadu tvoří 429 ha. Obec se nachází
v blízkosti Mariánských Lázní, patří ke klidným lokalitám, kam se v posledních letech
stěhovali lidé z města, aby unikli jeho ruchu. Na necelých 40% domů se stále vztahuje
osvobození na dobu 15 let.
Podle údajů z rozpočtu a podle dat z místně příslušného finančního úřadu výnos daně
z nemovitostí za rok 2007 činil 43 269 Kč, což znamená 1,6 % daňových příjmů obce a 1,2
% celkových příjmů. Je nezbytné připomenout, že údaje ČSÚ se liší od celkové zdaňované
plochy evidované na místně příslušném finančním úřadu. Podle získaných údajů je
zdaňovaná plocha přibližně 4x menší než celková evidovaná plocha. Důvodem může být
například skutečnost, že některé subjekty nepodávají daňové přiznání k dani z nemovitostí.
Jedná se o samotnou obec, stát a Pozemkový fond ČR. Dalším důvodem může být
nepodání daňového přiznání povinnými subjekty. Při veškerých dále uváděných
výpočtech používáme neměnnou strukturu daňového základu, a to i s vědomím určité
odchylky.
V obci se v současnosti využívá koeficient 1,5, který se uplatňuje u garáží, staveb
pro podnikatelskou činnost, staveb pro individuální rekreaci a staveb plnících doplňkovou
funkci k nim. Jestliže by koeficient využit nebyl, obec by v rozpočtu přišla o 4 533 Kč.
Vzhledem k reformám legislativy se obce od roku 2008 týká zvýšení korekčního
koeficientu z hodnoty 0,6 na hodnotu 1,0. Touto změnou vzroste výnos daně o 7 233 Kč.
59
Navíc je stále zachována možnost korekční koeficient o jednu kategorii zvednout, tedy
od roku 2008 na hodnotu 1,4. Tímto krokem by obec získala do rozpočtu dalších 7 233 Kč.
Nově vznikla možnost osvobodit zemědělskou půdu a trvalé travní porosty. Pokud by obec
pozemky osvobodila, snížil by se její příjem až o 7 049 Kč, tedy zhruba 16 % celkového
výnosu daně.
Velkou výzvu nepochybně představuje varianta vedoucí ke zvýšení výnosu daně
z nemovitostí, kterou lze uskutečnit díky místnímu koeficientu vztahujícímu se na všechny
nemovitosti v obci. Vycházejme ze skutečnosti, že v roce 2008 se korekční koeficient
automaticky zvedl na hodnotu 1,0. Ostatní kroky již závisí na rozhodnutí
zastupitelstva. Konkrétní částky možné výnosu daně jsou pro přehlednost uvedeny
v následující tabulce.
Tabulka 5: Výnos daně z nemovitostí v Kč stav v roce 2007 43 269
- bez koeficientu 1,5 38 736
odhad roku 2008 50 502
možnosti pro rok 2009
- zvýšení korekčního koeficientu na 1,4 57 735
- osvobození zemědělské půdy 43 453
- koeficient 2 91 936
- koeficient 3 137 902
- koeficient 4 183 868
- koeficient 5 229 835
Zdroj: Autor 43
Tabulka ukazuje maximálně možný výnos daně z nemovitostí, pokud by obec volila
nejvyšší koeficient, podíl daně by se zvýšil na zhruba 6 % celkových příjmů. V porovnání
s ostatními daňovými příjmy, které plynou do rozpočtu obce, představuje výsledná
částka 230 tis. Kč například téměř polovinu výnosu daně z příjmů fyzických osob
43 Na základě: ABERLOVÁ, L., Varianty výnosu daně z nemovitostí [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-04]. Dostupné z: http://www.obecnifinance.cz/clanek/varianty-vynosu-dane-z-nemovitosti/.
60
ze samostatně výdělečné činnosti. I v případě zavedení nejvyššího koeficientu by výnos
daně z nemovitostí zůstal v pořadí až pátým nejvýnosnějším daňovým příjmem obce. 44
44 ABERLOVÁ, L. Varianty výnosu daně z nemovitostíí [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-04]. Dostupné z: http://www.obecnifinance.cz/clanek/varianty-vynosu-dane-z-nemovitosti/.
61
10 Závěr
Přístup domácích vlád k jednotlivým daním se na světě velmi liší. V některých zemích
převládá názor, že majetkové daně nemají být téměř žádné, protože dochází u tohoto
majetku již k druhému zdanění, např. majetek, který je předmětem dědictví, byl získán
z příjmů zesnulého, ze kterého již za svého života zaplatil daň z příjmu, a stejný princip je
u ostatních majetkových daní. Jinde je vyzdvihována její solidární funkce ve společnosti.
Nejčastější majetkové daně v Evropské unii jsou: daň z pozemku, daň ze stavby, daň
dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí a daň z bohatství. Každá země má jiný
počet a strukturu majetkových daní. Všechny majetkové daně nemají z hlediska celkového
daňového výnosu vliv jako DPH či daně z příjmů.
S výjimkou anglosaských zemí, Japonska a Koreje v dnešní době daň z nemovitostí
přežívá jako stále méně významná část veřejných financí, jelikož jde o zastaralou daňovou
koncepci. Jako náhražka daně z příjmů je již zbytečná. Ani argument o administrativní
jednoduchosti již dnes neplatí, v podmínkách vyspělých zemí je pravý opak pravdou.
Například v Řecku podle údajů OECD představují daně z nemovitostí jen 0,14 %
daňových příjmů, avšak 1,1 % nákladů na výběr daní
Změny daně z nemovitostí by měly být koncipovány s ohledem na posílení daňové
autonomie obcí. Významu daně z nemovitostí v obecních rozpočtech by napomohlo
využití daňového základu ve zjednodušeném hodnotovém vyjádření, efektivním z hlediska
daňové administrativy, jak ukazují zkušenosti zemí EU. Tato forma daňového základu je
nyní nově uplatňována také v Pobaltských státech. Ohodnocení pro účely daně
z nemovitostí by zároveň mohlo být využito i pro stanovení základu transferových daní.
V případě výrazného zvýšení daně z nemovitostí by zaplacená daň z nemovitostí měla být
nákladem i u příjmů ze závislé činnosti, jako v některých zemích EU. V ČR je platební
výměr stanoven na poplatníka, vhodnější je stanovení platebního výměru na nemovitost
používané v zemích EU, neboť lépe odpovídá potřebám praxe.
U daně dědické a darovací by vzhledem k zanedbatelnému výnosu obou těchto daní,
nejvhodnějším řešením, obdobně jako na Slovensku, bylo jejich zrušení. V případě
62
zachování obou těchto daní by bylo velmi vhodné vycházet z ohodnocení, které by bylo
použitelné pro daně z nemovitostí a zároveň odstranit současný neodůvodněný rozdíl
ve výši osvobození u první příbuzenské skupiny u daně dědické a daně darovací.
Zrušení daně z převodu nemovitostí by mohlo mít kladné dopady do bytové politiky,
pokud jde o nemovitosti určené pro bydlení. Pozitivně by se mohlo projevit také ve větší
mobilitě obyvatelstva a zprostředkovaně i v poklesu nezaměstnanosti. Byla by tak také
eliminována částečná duplicita s daní z příjmů.
Jak již bylo naznačeno, budoucnost některých majetkových daní je nejistá. Jejich úplné
zrušení však těžko můžeme předpokládat. Jedním z argumentů, ve prospěch daní je fakt, že
majetkové daně doplňují komplexnost daňových soustav konkrétních států.
63
11 Použité zdroje
Literatura
BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo – čtvrté vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 784 s. ISBN 80-7179-431-7
HINDLS, R., HOLMAN, R. HRONOVÁ, S. a kol. Ekonomický slovník. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 486 s. ISBN 80-7179-819-3.
MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009. Praha: Grada Publishing, 2009. 216 s. ISBS 978-80-247-2803-2.
RADVAN, M., Zákon o dani z nemovitostí a předpisy související. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 358 s. ISBN 80-7179-478-3.
RADVAN, M., Zdanění majetku v Evropě. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 400 s. ISBN 978-80-7179-563-6.
Odborné práce
HANUŠ, Z. Daň z nemovitostí jako součást daňových příjmů obcí. Brno: M.U., 2007, s.11.
LÁCHOVÁ, L., Současnost a budoucnost majetkových daní v České republice a Evropské unii, 2006, str.6
Internetové zdroje
OECD – organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, (Organization for Economic Co-Operation and Development) Autor na základě: Třídění daní [online]. Poslední revize 2004 [cit. 2009-14-01]. Dostupné z: ttp://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=DA_490.HTM OECD – organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, (Organization for Economic Co-Operation and Development) Autor na základě: Třídění daní [online]. Poslední revize 2004 [cit. 2009-14-01]. Dostupné z: ttp://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=DA_490.HTM
KOHOUT, P., Neefektivní a nespravedlivá daň z nemovitostí [online]. Poslední revize 2005 [cit. 2009-03-04]. Dostupné z: www.penize.cz/17455-neefektivni-a-nespravedliva-dan-z-nemovitosti
64
Láchová L., Současnost a budoucnost majetkových daní v České republice a Evropské unii, 2006, str.4, Kolektiv autorů, Příloha k návrhu státního rozpočtu na rok 2007 [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-03-02] Dostupné na: www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ministerstvo_zav_ucet_mf.htmlMinisterstvo financí Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
Informace o činnosti daňové správy ČR v roce 2006[online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-11-01]. Dostupné z: http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_cla_32835.html?vd=1
Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/hdp/vyvoj/
OECD. Revenue statistics [online]. Poslední revize 2005 [cit. 2009-20-04]. Dostupné z: http://www.oecd.org/document/11/0,2340,en_2649_201185_37504715_1_1_1_1,00.html Olson, O., Srovnání daně z nemovitostí v České republice a v Německu [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-01]. Dostupné z: http://www.soveko.cz/web/art_22187/srovnani-dane-z-nemovitosti-v-ceske-republice-a-v-nemecku.aspx Kypetová, J., V Polsku platí stát daň z nemovitostí [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-02]. Dostupné z: http://www.obecnifinance.cz/clanek/polsko/ Aberlová, L. Varianty výnosu daně z nemovitostíí [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-04]. Dostupné z: http://www.obecnifinance.cz/clanek/varianty-vynosu-dane-z-nemovitosti/.
Výnos daně z nehnutelnosti [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-21-04]. Dostupné z: http://www.portal.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=39&etype=-1&aid=929
Legislativa
Zákon č. 76/1927 Sb., o přímých daních
Zákon č. 49/1948 Sb., o zemědělské dani
Zákon č. 80/1952 Sb., o domovní dani
Zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani
Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, ve znění pozdějších předpisů (zrušen)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
65
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve
znění pozdějších předpisů
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí
Zákon č. 315/1993 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady
č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 242/1994 Sb., obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 65/2000 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 492/2000 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon
o České konsolidační agentuře), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 483/2001 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 576/2002 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 237/2004 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 669/2004 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 179/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky, ve znění
pozdějších předpisů
Zákon č. 217/2005 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona
o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 545/2005 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé
související zákony, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 112/2006 Sb. o změnách zákonů v souvislosti s přijetím zákona o životním
a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi
Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů s přijetím stavebního zákona a zákona
o vyvlastnění
66
Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Zákon č. 296/2007 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolventní zákon), ve znění
pozdějších předpisů a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím
Zákon č. 1/2009 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 317/1992 Zb., o nehnuteľnosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 582/2004 Zb., o miestných Dankách a miestnom poplatku za komunálne odpady
a drobné stavené odpady, ve znění pozdějších předpisů
Seznam obrázků
Obrázek 1: Podíl jednotlivých typů pozemků na výnosu daně z pozemků v ČR v roce 2003.............................................................................................................................................26 Obrázek 2: Struktura daňových příjmů obcí v ČR v roce 2003, 2006 a 2007.....................29 Obrázek 3: Výnos inkasa daně z nemovitostí v letech 1993-2008 v mil. Kč ......................31 Obrázek 4: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v letech 1993-2008 v %.............................................................................................................................................32 Obrázek 5: Podíl daně z nemovitostí na HDP v letech 1995-2007 v % ..............................33 Obrázek 6: Výnos daně z převodu nemovitostí v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč..........37 Obrázek 7: Daň z převodu nemovitostí – podíl na celkovém inkasu země v letech 1993-2008 v % ..............................................................................................................................38 Obrázek 8: Výnos daně darovací v ČR 1993-2008 v mil. Kč. ............................................40 Obrázek 9: Podíl daně darovací na celkovém daňovém příjmu ČR v letech 1993-2008 v %.............................................................................................................................................40 Obrázek 10: Výnos daně dědické v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč ...............................42 Obrázek 11: Podíl inkasa daně dědické na celkovém daňovém příjmu ČR v letech 1993-2008 v % ..............................................................................................................................42 Obrázek 12: Inkaso daní v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč .............................................45 Obrázek 13: Podíl z příjmů jednotlivých daní na celkovém daňovém inkasu země v letech 1993-2008 v %.....................................................................................................................46 Obrázek 14: Podíl jednotlivých daní na celkovém HDP země v letech 1995-2007 v % ....46 Obrázek 15: Podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím produktu vybraných zemí v roce 1999 v % ...................................................................................................................50 Obrázek 16: Výnosy majetkových daní ve státech OECD jako podíl na celkových daňových příjmech zemí v roce 2005 ..................................................................................51 Obrázek 17: Výnos daně z nemovitostí na Slovensku v letech 1995-2002 v mil. SK. .......53
67
Seznam schémat
Schéma 1: Daňová soustava ČR ..........................................................................................14 Schéma 2: Klasifikace majetkových daní podle OECD ......................................................15
Seznam tabulek
Tabulka 1: Koeficient podle počtu obyvatel obce ...............................................................27 Tabulka 2: Výnosnost a výtěžnost daně z nemovitostí v letech 2000-2006 v ČR v mil.Kč.... ....................................................................................................................................32 Tabulka 3: Podíl pravidelné daně z nemovitostí na celkových příjmech místních rozpočtů a na hrubém domácím produktu ve vybraných evropských zemích a v České republice v %................................................................................................................................................48 Tabulka 4: Rozpočtové určení daní z nemovitostí v zemích EU a v ČR.............................49 Tabulka 5: Výnos daně z nemovitostí v Kč .........................................................................59
12 Přílohy
Příloha 1: Klasifikace daní podle OECD 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů 1100 daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů od jednotlivců 1110 z příjmů a ze zisků 1120 z kapitálových výnosů 1200 daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů od společnosti 1210 z příjmů a ze zisků 1220 z kapitálových výnosů 1300 položky, které nelze jednoznačně zařadit mezi 1100 a 1200
2000 Příspěvky na sociální zabezpečení 2100 zaměstnanci 2200 zaměstnavatelé 2300 samostatně výdělečná osoba nebo nezaměstnaná 2400 nezařaditelné do 2100, 2200 a 2300
3000 Daně z mezd a pracovních sil
4000 Daně majetkové 4100 pravidelné daně z nemovitého majetku 4110 domácnosti 4120 ostatní 4200 pravidelné daně z čistého jmění 4300 daně z nemovitostí dědické a darovací 4310 daně z nemovitostí a dědické 4320 daně darovací 4400 daně z finančních a kapitálových transakcí 4500 ostatní nepravidelné daně z majetku 4600 ostatní pravidelné daně z majetku
5000 Daně ze zboží a služeb 5100 daně z výroby, prodejů, převodů, leasingu a dodávek zboží a úpravy zboží 5110 daně všeobecné 5111 daň z přidané hodnoty 5112 daně prodejní (obratové) 5113 ostatní všeobecné daně ze zboží a služeb 5120 daně ze speciálních zboží a služeb 5121 spotřební daně 5122 zisky z fiskálních monopolů 5123 cla a dovozní daně 5124 vývozní daně 5125 daně z investičního zboží 5126 daně ze speciálních služeb 5127 ostatní daně z mezinárodního obchodu a transakcí 5130 ostatní daně ze speciálního zboží a služeb 5200 daně z používání nebo povolení používání zboží nebo vykonávání určitých činností 5210 pravidelné daně 5211 placené domácnostmi z motorových vozidel 5212 placené ostatními subjekty z motorových vozidel 5213 ostatní pravidelné daně 5220 nepravidelné daně 5300 nezařaditelné do skupin 5100 a 5200
6000 Ostatní daně 6100 placené výhradně podniky 6200 placené jinými subjekty, než podniky, nebo neidentifikovatelné
Zdroj: OECD – organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, (Organization for
Economic Co-Operation and Development) Autor na základě: Třídění daní [online].
Poslední revize 2004
Příloha 2: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I. Skupiny Daň činí při základu daně přes Kč do Kč - 1000000 1,00% 1000000 2000000 10000 Kč a 1,3 % ze základu přesahujícího 1000000 Kč 2000000 5000000 23000 Kč a 1,5 % ze základu přesahujícího 2000000 Kč 5000000 7000000 68000 Kč a 1,7 % ze základu přesahujícího 5000000 Kč 7000000 10000000 102000 Kč a 2,0 % ze základu přesahujícího 7000000 Kč 10000000 20000000 162000 Kč a 2,5 % ze základu přesahujícího 10000000 Kč 20000000 30000000 412000 Kč a 3,0 % ze základu přesahujícího 20000000 Kč 30000000 40000000 712000 Kč a 3,5 % ze základu přesahujícího 30000000 Kč 40000000 50000000 1062000 Kč a 4,0 % ze základu přesahujícího 40000000 Kč 50000000 a více 1462000 Kč a 5,0 % ze základu přesahujícího 50000000 Kč Při výpočtu daně dědické se výsledná částka vynásobí koeficientem 0,5. Zdroj: autor na základě MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009
Příloha 3: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do II. Skupiny Daň činí při základu daně přes Kč do Kč - 1000000 3,00% 1000000 2000000 30000 Kč a 3,5 %ze základu přesahujícího 1000000 Kč 2000000 5000000 65000 Kč a 4,0 % ze základu přesahujícího 2000000 Kč 5000000 7000000 185000 Kč a 5,0 % ze základu přesahujícího 5000000 Kč 7000000 10000000 285000 Kč a 6,0 % ze základu přesahujícího 7000000 Kč 10000000 20000000 465000 Kč a 7,0 % ze základu přesahujícího 1000000 Kč 20000000 30000000 1165000 Kč a 8,0 % ze základu přesahujícího 20000000 Kč 30000000 40000000 1965000 Kč a 9,0 % ze základu přesahujícího 30000000 Kč 40000000 50000000 2865000 Kč a 10,5 % ze základu přesahujícího 40000000 Kč 50000000 a více 3915000 Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího 50000000 Kč Při výpočtu daně dědické se výsledná částka vynásobí koeficientem 0,5. Zdroj: autor na základě MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009
Příloha 4: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. Skupiny Daň činí při základu daně přes Kč do Kč - 1000000 7,00% 1000000 2000000 70000 Kč a 9,0 % ze základu přesahujícího 1000000 Kč 2000000 5000000 160000 Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího 2000000 Kč 5000000 7000000 520000 Kč a 15,0 % ze základu přesahujícího 5000000 Kč 7000000 10000000 820000 Kč a 18,0 % ze základu přesahujícího 10000000 Kč 10000000 20000000 1360000 Kč a 21,0 % ze základu přesahujícího 10000000 Kč 20000000 30000000 3460000 Kč a 25,0 % ze základu přesahujícího 20000000 Kč 30000000 40000000 5960000 Kč a 30,0 % ze základu přesahujícího 30000000 Kč 40000000 50000000 8960000 Kč a 35,0 % ze základu přesahujícího 40000000 Kč 50000000 a více 12460000 Kč a 40,0 % ze základu přesahujícího 50000000 Kč Při výpočtu daně dědické se výsledná částka vynásobí koeficientem 0,5. Zdroj: autor na základě MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009
Příloha 5: Vývoj inkasa daní v ČR v letech 1993 - 2000 (v mil. Kč) Daň 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Daň dědická 13 55 91 97 116 146 148 122 Daň darovací 156 389 357 296 350 427 405 413
Daň z převodu nemovitostí 616 1 645 2 768 3 464 4 488 5 677 6 271 5 439 Daň z nemovitostí 3 434 3 658 3 778 3 991 3 938 4 138 4 271 4 455 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
Příloha 6: Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2001 - 2008 (v mil. Kč) Daň 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Daň dědická 112 86 100 100 103 124 109 115 Daň darovací 475 601 648 818 510 604 692 345 Daň z převodu nemovitostí 5 834 7 171 8 025 9 461 7 494 7 788 9 774 9 950 Daň z nemovitostí 4 353 4 576 4 840 4 948 4 987 5 017 5 123 5 195 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
Příloha 7: HDP v milionech Kč
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 HDP 1466500 1683300 1811100 1996500 2080800 2189200 2352200 Zdroj: Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/hdp/vyvoj/
Příloha 8: HDP v milionech Kč
HDP 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2464400 2577100 2814800 2987700 3231600 3557700 Zdroj: Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/hdp/vyvoj/
Příloha 9: Podíl na celkovém inkasu daně
Daň 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Daň dědická 0,0056 0,0206 0,0303 0,0295 0,0341 0,0399 0,0378 0,0304 Daň darovací 0,0677 0,1457 0,1190 0,0902 0,1029 0,1168 0,1034 0,1030 Daň z převodu nemovitostí 0,2674 0,6163 0,9224 1,0551 1,3195 1,5531 1,6005 1,3571 Daň z nemovitostí 1,4909 1,3704 1,2590 1,2157 1,1578 1,1321 1,0901 1,1116 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
Příloha 10: Podíl na celkovém inkasu daně
Daň 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Daň dědická 0,0254 0,0182 0,0197 0,0181 0,0164 0,0196 0,0152 0,0156 Daň darovací 0,1079 0,1269 0,1276 0,1484 0,0812 0,0953 0,0967 0,0468 Daň z převodu nemovitostí 1,3253 1,5136 1,5807 1,7159 1,1926 1,2291 1,3652 1,3492 Daň z nemovitostí 0,9889 0,9659 0,9533 0,8974 0,7937 0,7918 0,7155 0,7045 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
Příloha 11: Procentuelní podíl příjmů jednotlivých daní na celkovém HDP
Typ daně 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Daň dědická 0,0062 0,0058 0,0064 0,0073 0,0071 0,0056 0,0048 Daň darovací 0,0243 0,0176 0,0193 0,0214 0,0195 0,0189 0,0202 Daň z převodu nemovitostí 0,1887 0,2058 0,2478 0,2843 0,3014 0,2484 0,2480 Daň z nemovitostí 0,2576 0,2371 0,2174 0,2073 0,2053 0,2035 0,1851 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky
Příloha 12: Procentuelní podíl příjmů jednotlivých daní na celkovém HDP
Typ daně 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Daň dědická 0,0035 0,0039 0,0036 0,0034 0,0038 0,0031 Daň darovací 0,0244 0,0251 0,0291 0,0171 0,0187 0,0195 Daň z převodu nemovitostí 0,2910 0,3114 0,3361 0,2508 0,2410 0,2747 Daň z nemovitostí 0,1857 0,1878 0,1758 0,1669 0,1552 0,1440 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky