Demo-sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje regionu

Ing. Lubor TvrdýKatedra regionální a evironmentální ekonomiky, Ekonomická fakulta, VŠB – TU Ostrava

Pojem udržitelného rozvoje a jeho aspekty

Dle stavebního zákona: Udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 SZ).

Ekonomický pilíř

ekonomický růst extenzivní – např. exploatací přírodních zdrojů intenzivní – technologickou či organizační inovací a vyšší kvalitou a produktivitou lidské práce

konkurenceschopnost (specializace)udržitelnost

diversita, soběstačnost, samoregulace.

Sociální pilíř

K trvalé sociální udržitelnosti musí být kombinace populace, kapitálu a technologie ve společnosti konfigurována tak, aby životní úroveň každého jednotlivce byla adekvátní a bezpečná.Sociální rozměr udržitelnosti lze vyjádřit jako sociální soudržnost (kohezi)

viz Maier, K. Principy udržitelného rozvoje území. Brno:UUR 2006

Ukazatele udržitelného rozvoje regionu

Demo-sociálníobyvatelstvo – střední délka života; věková struktura obyvatelstva; migrace; ekonomická, aktivita obyvatel; vzdělání; hustota zalidnění,sociální kvalita prostředí – dostupnost vyššího vybavení,sociální infrastruktura – sociální vybavení (regionální komplexita); bydlení,instituce – institucionální kapacita; důvěra v instituce, jejich autorita.

Ekonomickéhospodářská charakteristika – příjmy obyvatel; daňová výtěžnost,pracovní trh – pracovní místa a pracovní síla; nezaměstnanost,lidský potenciál – „pracovní síla“ – vzdělanost; podnikavost; mobilita (prostorová, sociální),investice – výdaje na ochranu životního prostředí; výdaje na sociální a dopravní infrastrukturu

viz Maier, K. Principy udržitelného rozvoje území. Brno:UUR 2006

Výběr indikátorudostupnostprostorová validitaaktuálnost

Data UAP – rozdílná kvalita a aktuálnost podkladunedostatek aktuálních indikátoru musí být řešen vlastním průzkumem využití strategických plánu rozvoje příp. programů rozvoje měst a mikroregionuvyužití koncepce sociálních služeb

Hospodářské podmínkyDaňová výtěžnostNezaměstnanost

Zaměstnanost

Podnikatelská strukturaPracovní uzavřenost a otevřenost obcíFunkční velikost sídel

DV/obyv. MF ČR 2007 Průměrná míra nezaměstnanosti MPSV 2007Míra zaměstnanosti SLDB 2001Míra podnikatelské aktivity RES 2007

Redukovaný index funkční velikosti MF ČR 2007

Sociodemografické podmínkyDemografický vývoj

Věková strukturaVzdělanostní strukturaVzdělávací uzavřenost a otevřenost obcíŠkoly a školská zařízeníZdravotnická zařízení a zařízení sociální péčeVeřejný a kulturní život obcí

Změna počtu obyvatel během 10 let (%) BEOIndex stáří BEOPodíl obyvatel s VŠ a VOŠ (%) SLDB 2001

BEO - Běžná evidence obyvatelstva

Sociální infrastruktura

Sociální poradenstvíSociálně zdravotní služby Sociální rehabilitace Osobní asistencePečovatelská služba Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba Služby rané péče

Podporované bydlení Odlehčovací službyCentra denních služeb Stacionáře denní a týdenníDomovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory

Sociální infrastruktura

Azylové domy Domy na půl cesty Chráněné bydlení Kontaktní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládežSlužby následné péče a doléčovacíTelefonická krizová intervence

Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra NoclehárnySociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmiTerapeutické komunity Terénní programyDům s pečovatelskou službouPenzion domov pro seniory

Kdo sociální služby poskytujeObce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby.Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb.Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče.

Hodnocení dostatečnosti služeb v ORP

Dostatečnost kapacity Domovů pro seniory, služby Chráněného bydlení, DPS a dalších služeb se nedá hodnotit na jednotlivé obce, ale v rámci celého ORP.Někdy dochází k centralizaci zařízení do 1 či 2 měst a v ostatních obcích ORP nejsou žádná zařízení a jejich občané mají problém s umístěním, jelikož dochází k upřednostňování občanů těchto měst.

Hodnocení dostatečnosti soc. služeb v ORP

Pokud je zřizovatelem zařízení obec, upřednostňuje občany své vlastní obce, čímž toto zařízení přispívá ke zkrácení čekací doby občanů z jiných obcí velmi málo, vlastně jen v případě, že je volná kapacita a obec nemá vlastní občany v pořadníku.Počty čekatelů v pořadnících jsou zavádějící, zařízení si vedou 2 pořadníky. Jeden oficiální (povinný ze zákona), kde jsou evidováni všichni žadatelé o umístění, ale někteří si o ně žádají s výhledem několika let dopředu (př. 1100 žádostí). Druhý je se skutečným počtem žadatelů, kteří skutečně čekají na umístění ihned a po výzvě nastupují do zařízení (př. 150 žádostí). Často je tam rozdíl až několik stovek žadatelů.

Hodnocení dostatečnosti soc. služeb v ORP

Občané v některých ORP upřednostňují určitá zařízení (zrekonstruovaná, nově postavená, blízko centra města, jelikož zde nejsou odříznuti od společenského dění) a raději čekají déle a odmítají umístění v zařízeních, která nesplňují výše uvedené podmínky. Proto některá zařízení mají problém s naplněním kapacity.Někdy občané využívají k umístění zařízení mimo ORP, protože kilometricky je jim nejblíže a nemají tam problém s umístěním.

Další možnosti pro RURU

využití simulačních modelů dotazníkové šetřenívyužití existujících datových zdrojů Správa služeb sociálního zabezpečení, Ministerstvo financí, Ředitelství cel apod.propojení datových zdrojů

Struktura simulačního model v programovém prostředí Vensim.

Výsledky simulace pro jednotlivé rozvojové scénáře

8000

8500

9000

9500

10000

10500

1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009

Po

pu

lace

HISTORICKÉ DATA

S1 KONZERVACE

S2 TRŽNĚ ORIANTOVANÝ ROZVOJ

S3 PRŮMYSLOVÝ ROZVOJ

S4 EKOTURISMUS

S5 TURISMUS

Koncepce bydlení města Havířova

ZADAVATELMagistrát města Havířov se souhlasem Rady města Havířova

ZPRACOVATELEkonomická fakulta, VŠB – TU Ostrava

Hlavní záměry koncepce

Hlavním záměrem koncepce je hospodaření s bytovým fondem, který bude svou strukturou odpovídat potřebám nabídky a poptávky po bytech s tím, že také bude odpovídat potřebám pro vyrovnávání situace na trhu s byty v okrajovém pásmu sociálních skupin s nízkými příjmy a seniorů.

Struktura koncepceANALÝZA

Analýza stávající situace bydlení a její komparace s ostatními městyDotazníková šetřeníEfektivnost nakládání s bytovým fondem městaAnalýza bytového fondu ostatních vlastníků

NÁVRH OPATŘENÍVýchodiska návrhů opatření (varianty, scénáře vývoje)Externí finanční zdroje na rozvoj bytového fondu

Datové zdrojeData z dotazníkových šetření

Dotazník pro žadatele o obecní bytDotazník pro občany

Data ze SLDB týkající konkrétních bytů a domůDomovní fond; Trvale obydlené byty podle období výstavby a podle druhu domu a kategorie bytu; Trvale obydlené byty podle počtu osob v bytě a podle druhu domu, kategorie bytu a počtu místností a další.

Data z městské realitní kanceláře plochy jednotlivých bytů a jejich vybavenost; databáze trvale obydlených domů

Mapové podklady Digitální katastrální mapa (*.dgn) Data města ve výměnném formátu ISKN pro další části města

Mapa Havířova, která vznikla spojením DKM a HRANIC_PARCEL

DKM celého města

Výsledek

Spojením existující databáze, dat ze SLDB 2001 a dat z městské realitní kanceláře vznikla databáze,

která umožňuje lokalizovat každý byt v Havířově, zjistit jeho vybavenost, plochu, druh stavby, atd. a na základě těchto parametrů spočítat cenu bytu dle daných kriterií.

Ukázka formuláře databáze

Aktualizace databáze

Databáze umožní při změně vstupních parametrů přepočítat a aktualizovat cenu a výstupy pro každý byt ve vlastnictví města Havířova

Upřesnění predikce

Prostřednictvím diskrétní simulace byla provedena predikce pro rok 2015

Počtu obyvatel v jednotlivých věkových kategoriíchPočtu domácnostíPočtu žádostí o byt

Zdroje dat pro simulacivýše uvedené datových zdrojůdemografické a migrační statistik ČSÚ

Prognóza metodou diskrétní simulace

v počítači vytváří svět podobný reálnému buduje se populace podle údajů ze sčítání lidu pravidla pro život počítačových objektů – lidí jsou zjednodušenými pravidly života skutečných lidí lidé vytvářejí rodiny, to pak rozhodují o změně bytu

Vývoj populace v Havířově dle simulační analýzy, index úhrnné plodnosti 1,2

Populace při plodnosti 1,2

74 000

76 000

78 000

80 000

82 000

84 000

86 000

88 000

1 9 17 25 33 41 49 57 65 73 81 89 97 105

113

121

129

137

145

153

161

169

177

Měsíce

Pop

ula

ce

Přirozený vývoj Emigrace 220 os/ rok Emigrace 330os/ rok

Dosažené výsledky• Nově vytvořená databáze propojená se

všemi dostupnými i vlastními datovými zdroji. Obsahuje maximum dostupných dat vztahujících se k tématu.

• Součástí práce bylo také vytváření mapových podkladů, k vizualizaci výsledků byly použity statistické mapy – kartogramy a kartodiagramy.

• Uskutečněno dotazníkové šetření mezi 764 respondenty.

• Zjištěn postoj veřejnosti k bydlení, jeho spokojenost se současným stavem, postoj k privatizaci a další relevantní otázky.

Data z OKpráce

Zdroj: Horák, J.; Kotlíková, O. Analýza pro úřad práce Ostrava

Zdroj: Horák, J.; Kotlíková, O. Analýza pro úřad práce Ostrava

RSCP Hrubá měsíční mzda – podnik. sféraPrůměr Medián 1 decil (D1) 9 decil (D9) Rozdíl asymetrie

2004 2007 2004 2007 2004 2007 2004 2007 2004 2007 2004 2007

PHA 28.703 35.115 22.057 26.414 11.596 14.028 47.861 60.570 36.265 46.541 2,47 2,76

JMK 19.292 23.406 16.282 19.432 9.689 11.698 30.375 37.357 20.686 25.659 2,14 2,32

SCK 20.699 25.432 18.187 21.857 10.321 12.713 31.107 37.996 20.786 25.283 1,64 1,76

LBK 18.827 23.048 16.572 20.311 9.945 11.780 28.321 35.320 18.376 23.540 1,77 1,76

MSK 19.310 22.450 17.275 20.021 10.068 11.429 28.594 34.053 18.526 22.624 1,57 1,63

PLK 19.476 23.262 17.434 20.518 10.884 12.777 28.705 35.011 17.820 22.234 1,72 1,87

KVK 17.986 21.855 15.741 18.533 9.665 11.803 26.679 33.481 17.014 21.678 1,80 2,22

UTK 19.304 22.640 17.143 19.914 10.101 12.081 28.504 33.479 18.403 21.399 1,61 1,73

ZLK 18.707 21.567 16.294 18.926 9.878 11.748 28.639 33.006 18.761 21.258 1,92 1,96

OLK 19.007 22.098 16.263 19.423 9.691 11.904 27.618 32.617 17.927 20.714 1,73 1,75

PRK 17.973 21.462 15.605 18.467 9.695 11.603 27.422 32.042 17.727 20.439 2,00 1,98

JCK 18.586 21.227 16.446 18.760 10.688 11.817 26.836 31.770 16.148 19.952 1,80 1,87

VYS 18.456 21.607 16.134 19.338 10.343 12.032 27.274 31.978 16.931 19.946 1,92 1,73

KHK 18.301 21.397 15.985 18.615 10.021 11.600 26.966 31.360 16.945 19.760 1,84 1,82

Distribuce mezd Hrubá měsíční mzda

Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.

Distribuce mezd Hrubá měsíční mzda

Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.

Závěr

Dopady krize prověří nezávislost a zdraví lokální ekonomik a na druhou stranu i sílu sociální vazeb mezi lidmi.

Děkuji za pozornost

lubor.tvrdy@vsb.cz