didaktické pomůcky čj

8/16/2019 didaktické pomůcky čj

1/12

24 25

Strana 8–9

I. Blatný: Sbírka básní . J. Alda: Nad knihami . R.Malý: Rozbolelo knížku bříško. Přísloví o kni-hách. Úvodní básně dávají příležitost připomenoutsi s žáky, co už o poezii vědí, jaký k ní mají vztah,a vytvořit si tak předmostí pro další literárněvýchov-nou práci.

Básně mají silnou motivační funkci; můžeme jich anavazujících úkolů využít k rozhovoru ve třídě o čte-nářských zájmech dětí, o jejich vztazích ke knihám,

čtenářských zážitcích a zkušenostech. Na rozhovormůžeme navázat i úkolech v psaní – žáci mohou za-psat záznam o nejoblíbenější knize, popř. napsat svéoblíbené knížce pozdrav nebo poděkování apod.

Je třeba počítat s tím, že pro některé žáky nemusí býtvždy snadné vyvodit z textů vlastnosti poezie (srov.např. báseň I. Blatného, kde se nepíše přímo o vlast-nostech poezie, ale o tom, jak básník poezii tvoří), aúkol připravit kolektivním rozhovorem ve třídě.

Pojem lyrická poezie je vhodné spojit s pojmem lyrik v básni Sbírka básní .

Otázky a úkoly k textům:• V básníchSbírka básníaNad knihamiuvádějí au-

toři některé vlastnosti poezie (I. Blatný píše o tom, jak básník poezii skládá). Pověz svými slovy,

co se o básních (nebo o práci básníka) říkáv první a co v druhé básni.

• O čem píše J. Alda ve druhém a třetím verši?Pokus se říci totéž jinými slovy.

• Jak rozumíš tomu, že básník poznává knihubásní po hmatu?

Strana 8

• Autor s knihou hovoří, jako by byla živá. K čemu ji nabádá a proč?

• Jaký vztah autor ke knize má? Podle čeho jsi to po-znal(a)?

• Jaký vztah máš ke knihám ty? Proč?• Co bys své knize řekl(a) ty? Svou odpověď zdů-

vodni.• Vymysli pro báseň jiný název.

Úkoly k příslovím:• Zkus říci vlastními slovy, co říkají jednotlivá pří-

sloví.• Vyhledej další přísloví nebo citáty o knihách.

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Řekni a napiš, kdo je lyri k. Píše I. Blatný

v básni pravdu?• Zopakuj si, co je verš a rým. Uveď ještě další

výraz, kterého se při rozhovoru o básních užívá.• Co znamená skvít se?

TEMATICKÝ CELEK:KLÍČ K SRDCI BÁSNÍKA

Tematický celek Klíč k srdci básníka obsahuje tak-řka výlučně básně lyrické, zvláště lyriku přírodní.

Tato volba je motivována celkovým zaměřením prá-ce ve čtvrtém ročníku na rozvoj citlivého vnímánípragmatických významů v textu a dává možnost ne-

jen žáky vést k citlivému vnímání těchto významů, alerovněž podněcovat je k jejich aktivnímu vyjadřování.

Cíl:Cílem v užším slova smyslu je rozvíjet vnímavostdětí vůči lyrické poezii, vůči básnickému vyjádře-ní obecně, popř. vůči vyjádření citového proží-vání a zaujetí i mimo estetickou oblast. Vedle to-ho sledujeme ještě další výchovný cíl – kultivovatemočně bohatý vztah k okolnímu světu, zejménak přírodě. Jednotlivé básně mohou být propojenyčetnými asociacemi, které lze při jejich vnímání ainterpretaci využívat a rozvíjet.

Pomůcky: Texty básní a ilustrace k nim (nejlépe fotokopie);básnické sbírky pro děti; citáty o knihách.

Mezipředmětové vztahy:ČJ - Slovo, slabika, hláska, písmeno, abeceda;slovní zásoba týkající se emocí; nepřímá po-

jmenování; recitace. Žánry písemného projevu- dopis, zpráva, adresa. Vazba na Čj4 kap. 12:Zajímavě – proměna vody; kap. 4: Čtenářsky −provoz knihovny.PRV - Člověk a jeho svět - pozorování přírody;rozmanitost přírody - vlastnosti a formy vody - oběh vody v přírodě; Lidé a čas - kultura - spole-čenství v klášteře.M - Pojem pár , orientace v čase – vteřina/sekun-da.DV – Pohybové ztvárnění kapky, vločky, světlušky,herní dovednost – vstup do role televizního mo-derátora, rozhovor s květinou, se stromem, ná-cvik neverbální komunikace.

VV-

Barvy, technika akvarelu, malba – výstavastromů, výroba prostírání a ubrusu; kolorovanákresba, proškrabávaný vosk na téma: Měsíc, kdy

jsem se narodil(a); výroba obalu na oblíbenouknihu včetně jeho grafické úpravy; malba/kresbavyjadřující náladu, s důrazem na využití barev.PČ – Koláž - výroba postav, např. Ořešák, Oře-šinka, Dubníček, Bukovinka, Kaštánek, Kaštanka(práce s listy, s dostupným přírodním materiálem- šípky, peří); uspořádání výstavy Dary podzimu.HV – Melodizace básní, písně o vodě, dešti, sl-zách.

TV - Hod na cíl (šípky, kaštany), štafetový běh(peří, brk, kelímek s vodou).

Texty ke č tení:Sbírka básní - báseň (I. Blatný), Nad knihami –báseň (J. Alda), Rozbolelo knížku bříško – báseň(R. Malý), Přísloví o knihách - přísloví , Kapkadeště - báseň (F. Branislav), O slze, která se pro-měnila v drahokam – báseň (K. Boušek), Kolikbarev má den - báseň (M. Lukešová), Jaké barvy

známe – báseň (J. Havel), Znáte hraní na dívání? – báseň (M. Lukešová), Světlušky v listí – báseň(M. Lukešová), Vřes – próza (V. Nezval) , Říjen – báseň (J. Havel), Listopad – báseň (J. Čarek),Podzim – báseň (M. Florian), Tolik podzimu –

báseň (M. Černík), Abeceda podzimu – báseň(M. Lukešová), V mlze – báseň (I. Štuka), Mlhav parku – báseň (R. Malý), Mráz – báseň (B. Rey-nek) , Závěje – báseň (M. Černík) , Bílá pohádka– báseň (J. Havel), Píseň sněhové vločky – báseň(J. Wolker), Píseň o vločkách – báseň (J. Seifert),Vločky, vločky, bílé peří – báseň (V. Nezval), Kdese vzalo tolik peří? – báseň (J. Havel), Zimní noc – báseň (Ch. Morgenstern), Sníh zmizel jako do-

pis – báseň (M. Černík), Sněženka – próza (V.Nezval).

Činnosti/metody:Výrazné čtení, recitace; pozorné čtení, čtení s po-rozuměním; výklad a interpretace básnických vy-

jádření; reflexe a sdělování vlastního čtenářské-ho zážitku. Hlavní metodou je řízený rozhovor.

KLÍČ K SRDCI BÁSNÍKA8

Klíč k srdci

básníka

Poznali jsme už spolu řadu básní. Někdy to bylo prostě jen vyprávění ve verších, v jiných siautor hrál s jazykem, v některých jsme mohli sledovat, co autor prožívá. Klíč k srdci básníka je klíčem k pozornému, vnímavému čtení básní, které nám říkají, co básník vidí, cítí a jak toprožívá, jinými slovy – co je na dně jeho srdce.

Ivan Blatný Sbírka básní

Kos na okně si píská: „Čirýk, jestlipak víte, co je lyrik?

Neměj tak udivenou tvář!No to je přece básničkář!

Zknihy Jedna, dvě, tři, čtyři, pět

Ivan Blatný, český básník a překladatel, jeho tvorbu pro dospělédoplňují sbírky básní pro děti, např. Na kopané .

Jan AldaNad knihami

Sedím vážně jako mnichpřed knihovnou plnou knih.Každá skví se v jiném šatě: jedna v plátně, druhá v zlatě.

Jedna je tu bez šatu,Poznávám ji po hmatu.Zpívá to v ní, zvoní, vzlyká:Jsou v ní verše od básníka.

Zknihy Nebepeklo ráj . Albatros: Praha 2009

Jan Alda, český básník, spisovatel, novinář a překladatel, pod tímto jménempouze vydával své básně, jeho pravé jméno bylo Alexandr Hořejší; pro děti na-psal např. Sůl nad zlato, Věrní přátelé, Jak stařeček měnil, až vyměnil.

lyrik –autorlyricképoe-zie,tj.poeziev yjadřujícípocity,myšlenkya nálady,většinoubezděje;slovolyrika jeodvozenoodslova lyra (doprovázelaveršovanýzpěv)

mnich –člen(náboženské-ho)společenstvížijícíhovklášteře;řadaklášterůmělavelmirozsáhléknihovny,známájenapř.knihovnaklášteravPrazenaStrahově

Ten skládá básně mladým, starým, verš za verš – ale pozor na rým! –

Nakonec všecky papírky poskládá pěkně do sbírky.“

KLÍČ K SRDCI BÁSNÍKA 9

1 V básních Sbírka básní a Nad knihami uvádějí autoři některé vlastnosti poezie(I. Blatný píše o tom, jak básník poezii skládá). Pověz svými slovy, co se o básních(nebo o práci básníka) říká v první a co v druhé básni.

2 O čem píše J. Alda ve druhém a třetím verši? Pokus se říci totéž jinými slovy.

3 Jak rozumíš tomu, že básník poznává knihu básní po hmatu?

Radek Malý

Rozbolelo knížku bříško

Rozbolelo knížku bříško,měla v něm moc písmenek.

Řekl jsem jí: „Milá knížko,zanech smutných myšlenek!

Protáhni si všechny listy,narovnej svůj křivý hřbet.

Provětrej se – vzduch je čistýa já bych tě zas rád čet.“

Anna Neborová, česká malířka, ilustrátorka, pro děti napsala a s ama ilustrovala knihuOskara Mimi, svými ilustracemi však doprovodila i knihy dalších autorů, např. Červený panáček J. Pohankové, Slabikář L. Březinové. Za své ilustrace již získala řadu ocenění.

1 Autor s knihou hovoří, jako by byla živá. K čemu ji nabádá a proč?

2 Jaký vztah autor ke knize má? Podle čeho jsi to poznal(a)?

3 Jaký vztah máš ke knihám ty? Proč?

4 Co bys své knize řekl(a) ty? Svou odpověď zdůvodni.

5 Vymysli pro báseň jiný název.

Přísloví o knihách

1 Zkus říci vlastními slovy, co říkají jednotlivá přísloví.

2 Vyhledej další přísloví nebo citáty o knihách.

Napiš dopis své oblíbenéknize, případněsvémuoblíbenému autorovinebo ilustrátorovi.

Zknihy Kamaž smí smíchIlustrace Anna Neborová

Kn ih a je za h ra d a d o k a ps y.

( ar abské př í slo v í)

Není hor šíh o zl od ě je n ež š pa tná kn i ha .( it al ské pří slov í)

Kn i h a přá te l m ě lo b y být

m á l o, a l e d o brýc h .

(š paně lské př ísloví)

citát–doslovněuvedenýcizítext


2/12

26 27

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Najdi personifikaci v básni F. Branislava Kapka

deště .• Píše K. Boušek o slze, o kapce deště, o kapce

rosy? Můžeme to jednoznačně rozhodnout?• Najdi místa, kde se píše o slze, a místa, kde se

píše o kapce rosy.• Vadí nám při čtení, že není báseň jednoznačná?• Napiš podle básně F. Branislava vyprávění, jak

kapka padala, kam chtěla (nebo kam nechtěla)dopadnout, a jak se při tom cítila.

• Porovnej své vyprávění s knihou Příhody kapky

Katky aneb Dobrodružná cesta kapky Katky zasemínkem, jejímiž autory jsou Petra Vaisová aPavel Dolejší.

• Co mají báseň F. Branislava, tvé vyprávění a do-poručená kniha společného? Čím se od sebeliší?

Karel Boušek, český básník, překladatel, autorpísňových textů a literárně-hudebních pořadů,

jeho básně svou hudebností často připomínajíčeskou lidovou píseň. Verše určené dětem vyšly vesbírce O čem si budeme povídat .

Informace k textu:

briliant – broušený diamant

Zelený rámeček:

Pokus se dramaticky ztvárnit, např. pantomimou, jak padá kapka. Rozliš pád podle toho, kam dopad-ne: a) kámen, b) voda, c) poupě.

Modrý rámeček:

Strana 11–12

M. Lukešová: Kolik barev má den. J. Havel: Jakébarvy známe? Básně rozvíjejí motiv barevnosti. Mů-žeme jich využít jako stimulu k samostatnému uvažo-vání žáků o barvách v přírodě, případně k vlastnímutvoření básnických přirovnání. Podle vyspělosti třídy

můžeme téma barevnosti dále rozvinout a vést žákynapř. k tomu, aby si uvědomili spojitost mezi nála-dou člověka a jeho vnímáním barevnosti nebo šedi-vosti okolního světa, aby posuzovali barevná řeše-ní ilustrací k některým pohádkám nebo příběhůmpro děti, příp. aby sami vyjadřovali malbou a její ba-revnosti svou náladu, zážitek (návaznost na výtvar-nou výchovu).

Otázky a úkoly k textům:• Jaký zážitek vyjadřuje v básni M. Lukešová?• Proč píše v souvislosti s ránem o růžové barvě?• Odpověz na otázku Kolik barev má den? Jakou

barvou podle tebe cáká po ubruse v poledne,večer, v noci? Pokus se to vyjádřit veršem.

• Podle čeho jiného než podle denní doby můžeden měnit barvu? J akým způsobem?

• Co se myslí tím, že se kniha skví v šatě ? Co jetím šatem?

• Proč se asi píše, že verše od básníka zvoní a vzly-kají?

• Inspiruj se sedmým a osmým veršem básně J. Aldy a pokus se podobným způsobem po-psat, podle čeho bys poznal např. pohádkovouknihu, detektivku, encyklopedii vědy a techniky,atlas zvířat. Jaké zvuky by vydávaly tyto knihy?Své nápady komentuj, popř. vysvětli.

• Jak tomu říkáme, když se o nějaké věci píše jako o člověku? Uveď příklady z básně Rozbo-

lelo knížku bříško.• Vyhledej a přečti další básně uvedených autorů,

nauč se některou recitovat a přednes ji spolužá-kům.

• Zamysli se nad tím, co pro tebe znamená dobrákniha. Pokus se svůj vztah k ní vyjádřit podobně,

jako ho vyjadřují uvedená přísloví.

Ivan Blatný, český básník a překladatel, jeho tvor-bu pro dospělé doplňují sbírky básní pro děti, např.Na kopané .

Informace k textu:

Jan Alda , český básník, spisovatel, novinář a pře-kladatel, pod tímto jménem pouze vydával svébásně, jeho pravé jméno bylo Alexandr Hořejší;pro děti napsal např. Sůl nad zlato, Věrní přátelé,

Jak stařeček měnil, až vyměnil .

Informace k textu:

lyrik – autor lyrické poezie, tj. poezie vyjadřujícípocity, myšlenky a nálady, většinou bez děje; slo-vo lyrika je odvozeno od slova lyra (doprovázelaveršovaný zpěv)

Zelený rámeček:

mnich – člen (náboženského) společenství žijí-cího v klášteře; řada klášterů měla velmi rozsáhléknihovny, známá je např. knihovna kláštera v Prazena Strahově

Strana 9

Anna Neborová, česká malířka, ilustrátorka,pro děti napsala a sama ilustrovala knihu Oskar aMimi , svými ilustracemi však doprovodila i knihydalších autorů, např. Červený panáček J. Pohanko-vé, Slabikář I. Březinové. Za své ilustrace již získalařadu ocenění.

Informace k textu:

citát – doslovně uvedený cizí text

Zelený rámeček

Strana 10

F. Branislav: Kapka deště. K. Boušek: O slze, která se proměnila v drahokam. Obě básně zpracová-vají podobný motiv – kapku deště, ale zpracovávajího různým způsobem a s různým vyzněním. Hodí setedy mj. k srovnání a rozhovoru o čtenářských zážit-cích, způsobech básnického vyjádření apod.

Otázky a úkoly k textu:• Čím jsou si obě básně podobné?• Co mají podle autorů společného slza a kapka

rosy? Dokaž četbou veršů.• Najdi v básni K. Bouška přirovnání a přečti je.• K čemu K. Boušek připodobňuje slzu? Zkus vy-

světlit proč.• K čemu bys slzu připodobnil(a) ty? Proč?• Co si přála kapka rosy v básni F. Branislava?

Co by si podle tebe mohla přát slza tekoucípo tváři?

• Vzpomeň si, kdy naposledy ti tekly po tváříchslzy. Zamysli se nad tím, proč lidem v životě slzytečou a jak bychom takovým lidem mohli po-moci.


František Branislav

Kapka deště

Pro chvíli deštěuž kapka padá,zem nezná ještě, je dosud mladá.

Dopadnout můžena kámen, vodu, v poupátko růže.Jde o náhodu.

Že byla rosou,padala lehce,nožičkou bosouna kámen nechce.

Ráda by chtěladnes do lilie,s paprskem včelaať ji tam pije.

Zknihy Básně dětem. Albatros: Praha 1971

Karel Boušek, český básník, překladatel, autor písňových textů a literárně-hudebních pořa-dů, jeho básně svou hudebností často připomínají českou lidovou píseň. Verše určené dětemvyšly ve sbírce O čem si budeme povídat.

1 Čím jsou si obě básně podobné?

2 Co mají podle autorů společného slza a kapka rosy? Dokaž četbou veršů.

3 Najdi v básni K. Bouška přirovnání a přečti je.

4 K čemu K. Boušek připodobňuje slzu? Zkus vysvětlit proč.

5 K čemu bys slzu připodobnil(a) ty? Proč?

6 Co si přála kapka rosy v básni F. Branislava? Co by si podle tebe mohla přát slza tekoucípo tváři?

7 Vzpomeň si, kdy naposledy ti tekly po tvářích slzy. Zamysli se nad tím, proč lidem v životěslzy tečou a jak bychom takovým lidem mohli pomoci.

Karel Boušek

O slze, která se proměnila v drahokam

Kdo tu slzu vyplakal,že se v růži třpytí?

Kdo ji změnil v drahokam,že jak briliant svítí?

Kdo ji sfoukl do deštěza květnové noci,

kromě větru kdo ještěmokré boty nosí?

Padá voda vodnatá,zem je celá od bláta.

Padá na tvář, spadne z očí, jako korál jitřní rosy.

ZknihyO čemsi budemepovídat.Albatros: Praha 1978

Ilustrace EvaBednářová

briliant –broušenýdiamant

Pokussedramatickyztvárnit, např.panto-mimou, jak padá kapka.Rozlišpád podletoho,kam dopadne: a) kámen,b) voda,c) poupě.


Milena Lukešová

Kolik barev má den

Vystrčí ráno čumáček, růžový jako u kotěte.

Šero pošeptá: – Na čičí! A den má oči kočičí.

Potom už snídá na přeskáčku z pěnových bílých misek mráčků,

nebe mu horempádem shání blankytně modré prostírání

a den je rád a v jednom kuse barevně cáká po ubruse.

Kolik má barev?

Nevědí dohromady všichni vševědi.

Zknihy Bačkůrky zmechu.Albatros: Praha 1978

Básně můžeme rozlišit na lyrické a epické. Ty lyrické obvykle popisují přírodní jevy, krajinu,vyjadřují pocity a nálady autora. Pro epické básně je typický příběh, vyprávějí příhody lidí,zvířat, často může jít i o veršované pohádky.

1 Jaký zážitek vyjadřuje v básni M. Lukešová?

2 Proč píše v souvislosti s ránem o růžové barvě?

3 Odpověz na otázku Kolik barev má den? Jakou barvou podletebe cáká den po ubruse v poledne, večer, v noci? Pokus se tovyjádřit veršem.

4 Podle čeho jiného než podle denní doby může den měnit barvu?Jakým způsobem?

5 Připomeň si se spolužáky, co je to personifikace (zosobnění).Vypiš nejvýraznější personifikace, na nichž je báseň založena.

Vymysli se spolužáky, jakéoči by mohl mít den:a) vpoledne, b) odpo-ledne, c) navečer;vybersijednu z popsanýchdenních dob a nakreslikní ilustraci.

12

Jiří Havel

Jaké barvy známe?

Zknihy Malovaný svět. Upraveno.Ilustrace Karel Franta

Karel Franta, významný český malíř a ilustrátor, tvůrce komiksů.Kromě výtvarné tvorby se věnuje také hudbě, ta je spolu s motivy zesvěta zvířat a nadpřirozených bytostí nejčastějším námětem jeho děl.Mezi sběrateli jsou oceňovány také jeho poštovní známky.

1 Přemýšlej spolu s básníkem, co je v krajině ještě hnědé, zlaté, zelené, stříbrné.

2 Co se snaží autor říci v tučně vytištěných verších? Vysvětli vlastními slovy.

3 Které barvy v básni chybí? Vymysli, komu / čemu by nejvíc slušely a odkud se v příroděberou.

Vybersijednubarvuana-kreslinebonamalujsnívše,čemuvpříroděsluší.Navýkresupoužívejpouzeodstínyvybranébarvy.

KLÍČ K SRDCI BÁSNÍKA

ZELENÁ

Zelená vždycky nejvíc sluší trávě, jaro z ní nejdřív vystrkuje růžky a se sluníčkem rozvazuje hravěpotůčkůmv loukáchzimouzkřehléstužky .

STŘÍBRNÁ

Stříbrně třpytivé jsou vločky sněhua stejně lesknou se i cesty řek,těch, které zdobí v neustálém běhu jen stříbro vln a rybích šupinek.

HNĚDÁ

Hnědé je listí, které k zemi padá,hnědá je hlína, která teskní s ním.Hnědá je ale taky čokoláda,a té my dáme přednost před listím.

ZLATÁ

Zlatou si slunce barví dlouhé řasy,než ráno tiše vstoupí do ulic.Po celou zimu zbytky schovává sipro hlavy krásných slunečnic.


3/12

28 29

• Připomeň si se spolužáky, co je to personifikace(zosobnění). Vypiš nejvýraznější personifikace,na nichž je báseň založena.

Strana 12

• Přemýšlej spolu s básníkem, co je v krajině ještěhnědé, zlaté, zelené, stříbrné.

• Co se snaží autor říci v tučně vytištěných ver-ších? Vysvětli vlastními slovy.

• Které barvy v básni chybí? Vymysli, komu/čemuby nejvíc slušely a odkud se v přírodě berou.

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Namaluj ráno podle básně M. Lukešové.• Jak rozumíš tomu, že má den oči kočičí ?• Změň v básni M. Lukešové devátý a jedenáctý

verš tak, aby se jednotlivé verše stále rýmovalya báseň dávala smysl. Vyberte se spolužáky nej-zdařilejší pokusy.

Básně můžeme rozlišit na lyrické a epické. Ty lyric-ké obvykle popisují přírodní jevy, krajinu, vyjadřujípocity a nálady autora. Pro epické básně je typickýpříběh, vyprávějí příhody lidí, zvířat, často může jíti o veršované pohádky.

Informace k textu:

Vymysli se spolužáky, jaké oči by mohl mít den: a)v poledne, b) odpoledne, c) navečer; vyber si jed-nu z popsaných denních dob a nakresli k ní ilustraci.

Modrý rámeček:

Karel Franta, významný český malíř a ilustrátor,tvůrce komiksů. Kromě výtvarné tvorby se věnu-

je také hudbě, ta je spolu s motivy ze světa zvířata nadpřirozených bytostí nejčastějším námě-tem jeho děl. Mezi sběrateli jsou oceňovány také

jeho poštovní známky.

Informace k textu:

Vyber si jednu barvu a nakresli nebo namaluj s nívše, čemu v přírodě sluší. Na výkresu používej pou-

ze odstíny vybrané barvy.

Červený rámeček:

Strana 13

M. Lukešová: Znáte hraní na dívání ? M. Lukešová: Světlušky v listí . Obě básně podněcují k citlivémuvnímání přírody; můžeme je využít k navazujícímurozhovoru o tom, co nám květiny, světlušky apod.asi říkají a jak; popř. můžeme s žáky vést rozhovoro tom, co všechno nám může v přírodě uniknout,když se nedokážeme ztišit a pozorně se dívat.

Otázky a úkoly k textu:• V obou básních M. Lukešové se objevuje jeden

společný významový prvek (motiv). Pojmenujho a vypiš z básně výrazy, jimiž ho autorka za-chycuje.

• Jakým způsobem s námi podle autorky komuni-kují květiny, jakým světlušky?

• Mohou se lidé mezi sebou také domlouvat bezeslov? Uveď příklady.

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Jak dává najevo t řeba pes radost, přátelství,

prosbu o pohlazení, zlost nebo strach?• Sepiš, co všechno si mohou lidé dávat najevo beze slov. Jaká gesta k tomu užívají?

• Jaké výhody má sdělování beze slov?• Vzpomeň si např. na text R. Dahla Kamarád

v Čítance 2, v němž chlapec dokázal podle očípoznat, jakou náladu má jeho tatínek. Dokázal

jsi někdy také poznat, jakou náladu tvůj kama-

NÁZEV TÉMATU 13

1 V obou básních M. Lukešové se objevuje jeden společnývýznamový prvek (motiv). Pojmenuj ho a vypiš z básně výrazy, jimiž ho autorka zachycuje.

2 Jakým způsobem s námi podle autorky komunikují květiny, jakým světlušky?

3 Mohou se lidé mezi sebou také domlouvat beze slov? Uveďpříklady.

Rozdělteseve třídědodvojic.Každá dvojicepředvedebezeslov např.dialog dvou lidí, kteřísisdělují nějakývnitřnípocit – radost, smutek,strach, přátelství, nějakýtělesnýpocit– zimu,teplo, nemoc,hlad apod.Spolužácimají zaúkolpoznat, COsi KDOmezisebou říká.

Milena Lukešová

Světlušky v listí

Ticho svítí:– Ach ach ach,sem se smí jen po špičkách.

Sem a tam a zas a zaselucernička rozžíhá se.

A když si ji chytit chci,slyším ticho tichoucí:

– Nech je, nech,nech je, nech,sem se smí jen na křídlech.

Zknihy Zvonkohra.Albatros: Praha 1999

Ilustrace Jitka Walterová

Milena Lukešová

Znáte hraní na dívání?

Kytička mi chce něco říct, voní a vonía tím asineslyšitelně povídá si.

Snad říká:– Díváš se a jsi tam?

Jsem tu, voňavá slůvka chytáma tak si hrajem bez ptanína mlčení a dívání.

Zknihy Bačkůrky zmechu.Albatros: Praha 1978

13 KLÍČ K SRDCI BÁSNÍKA14

Vítězslav Nezval

Vřes

Les stárne. První žlutý list spadl z javoru. A tam dole namýtině, kde se plazí při zemi zelené proutí, objevilo seněkolik nafialovělých žilek na stárnoucí ruce lesa. Je to vřes, vřes na věneček podzimní víly.

Zknihy Věci, květiny, zvířátkaa lidépro děti.Albatros: Praha 1987

Ilustrace Jiří Trnka

Jiří Trnka, český výtvarník, ilustrátor, sochař a tvůrce loutkových filmů. Pro děti napsala sám ilustroval pohádkovou knihu Zahrada, vytvořil však ilustrace k více než šedesáti dět-ským knihám, např. k Broučkům Jana Karafiáta, Hrubínovu Špalíčku veršů a pohádek .

1 O jakém ročním období V. Nezval píše? Podle čeho jsi to poznal(a)?

2 Popiš podobným způsobem jako V. Nezval kapradí , pavučinu , sasanku, mech.

Jiří Havel Říjen

Všem posílá obálku, a v ní jednu zvláštní zprávu: STROMY TĚ ZVOU NA VÝSTAVU do lesů a do parků. Vidět bude ze všech míst, a kdo přijde, na oplátku

odnese si na památku krásně obarvený list.

Zknihy Malovaný svět Ilustrace Karel Franta

1 Co autor svou básní říká o říjnu?

2 Co by řekl o jiných měsících v roce? Uveď příklady.

Vyrobte se spolužákypozvánku na výstavu,o níž sev básnipíše.

rád nebo někdo blízký má, aniž by ti to řeklslovy? Vyprávěj o tom.

• Vymysli a napiš, co by ti mohla a chtěla říct sed-mikráska na pěšině, kohoutek vedle cesty, svla-čec na plotě. Vymysli s kamarádem a pak před-veďte rozhovor kopretiny a jitrocele na louce.

• Všímej si všech věcí kolem sebe, rostlin, stromů,domů, ulic v okolí a vymýšlej, co nám říkají (např.zvadlá květina – zalij mě, papírek na ulici – ukliďmě).

• Co znamená sem se smí jen po špičkách asem se smí jen na křídlech? Jak tomu rozumíš?

Co je ta lucernička, která se ve tmě rozžíhá? Už jsi ji někdy viděl?

• Znáš knížku pro děti, která o takových lucernič-kách vypráví? Můžeš si přečíst např. kapitoluMouchy s baterkou z knihy V. Čtvrtka Kočičinykocourka Damiána. Vyprávěj její obsah.

Rozdělte se ve třídě do dvojic. Každá dvojice před-vede beze slov např. dialog dvou lidí, kteří si sdě-lují nějaký vnitřní pocit – radost, smutek, strach,přátelství, nějaký tělesný pocit – zimu, teplo, ne-moc, hlad apod. Spolužáci mají za úkol poznat,CO si KDO mezi sebou říká.

Modrý rámeček:

Strana 14–15

V. Nezval: Vřes. J. Havel: Říjen. J. Čarek: Listopad.M. Florian: Podzim. Nezvalův text reprezentuje bás-nickou prózu, ostatní texty jsou básně, přírodní lyri-ka. Všechny texty využívají bohatě básnických pro-středků – metafor, přirovnání, personifikací apod.Práci s nimi proto zaměřujeme jednak na to, abyžáci texty s pochopením vnímali, jednak aby si pova-hu básnických vyjádření uvědomovali. Básně se hodírovněž jako úvod pro pozorování podzimní přírodya k posílení mezipředmětových vztahů (k přírodově-

dě).

Otázky a úkoly k textům:• O jakém ročním období V. Nezval píše? Podle

čeho jsi to poznal(a)?• Popiš podobným způsobem jako V. Nezval kap-

radí , pavučinu, sasanku, mech.• Co autor svou básní říká o říjnu?• Co by řekl o jiných měsících v roce? Uveď pří-

klady.

Jiří Trnka, český výtvarník, ilustrátor, sochař a tvůr-ce loutkových filmů. Pro děti napsal a sám ilustrovalpohádkovou knihu Zahrada, vytvořil však ilustracek více než šedesáti dětským knihám, např. k Brouč-

kům Jana Karafiáta, Hrubínovu Špalíčku veršů a pohádek .

Informace k textu:


Jan Čarek

Listopad

Vzdychla stopka, uronilakapku slzičku:Já už ten list neudržímani chviličku.

Býval lehký jako vánek– vzdychá dojata –a teď není k unesení, jak je ze zlata.

Zknihy Nebepeklo ráj .Albatros: Praha 2009

Ilustrace Alžběta Skálová

1Celá báseň J. Čarka je založena na personifikaci (zosobnění).Komu patří ústa, kterými k nám básník mluví?

2 Co nám vlastně ve druhé sloce říká? Vyjádři vlastními slovy.

Miroslav FlorianPodzim

Vrásčitý lístku, jak jsi unavený –Možná si chceš zdřímnout

na rameni; vítr tě nese jinam, odvane tě,uvízneš malířovi na paletě.

Zknihy Jaro,napověz .Albatros: Praha 1981

Ilustrace Josef Paleček

1 Ke komu autor v básni mluví?

2 Proč autor mluví o lístku jako o vrásčitém a unaveném?

3 Lze říci, že tím hovoří o celé přírodě? Jaká je příroda na podzim?

4 Co nám říká o podzimu slovy uvízneš malířovi na paletě ? Jakou vlastnost tímlístku / podzimu připisuje?

Vyhledej se spolužákyvbásnických sbírkáchbásněo jiných měsícíchavytvořtesi společně„kalendářbásní“.

Jan Čarek, český spisovatel, novinář, básník; psal pročasopis Mateřídouška. Jeho dílo pro děti čerpá pře-devším z prostředí venkova, přírody, ale také ze světatechniky, např. Zvířátka – naši přátelé, Bajky o nástro- jích, Co si povídaly stroje, Od jehly k mašinkám.

Zknihy N Albatroovinářbásník; sa l ro


4/12

30 31

Vyrobte se spolužáky pozvánku na výstavu, o nížse v básni píše.

Modrý rámeček:

Strana 15

• Celá báseň J. Čarka je založena na personifi-kaci (zosobnění). Komu patří ústa, kterými knám básník mluví?

• Co nám vlastně ve druhé sloce říká? Vyjá-dři vlastními slovy.

• Ke komu autor v básni mluví?

• Proč autor mluví o lístku jako o vrásčitéma una-veném?

• Lze říci, že tím hovoří o celé přírodě? Jaká jepříroda na podzim?

• Co nám říká o podzimu slovy uvízneš malí-řovi na paletě ? Jakou vlastnost tím lístku pod-zimu připisuje?

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Namaluj ilust raci k některému z uvedených

textů.• Jaké barvy má les na podzim? Jaké na jaře?• Řekni, které básnické prostředky (přirovnání,

metafora, zosobnění) V. Nezval ve svém textuvyužil: les stárne, se plazí při zemi zelené proutí,několik nafialovělých žilek na stárnoucí rucelesa.

• Napiš podobný text jako Nezval o lese na jaře.

• J. Čarek píše, že j e lístek ze zlata. Jak jinakbys mohl vyjádřit, že je barevný – třeba do čer-vena, do růžova, do hněda.

Jan Čarek, český spisovatel, novinář, básník; psalpro časopis Mateřídouška. Jeho dílo pro děti čerpápředevším z prostředí venkova, přírody, ale také zesvěta techniky, např. Zvířátka – naši přátelé, Bajkyo nástrojích, Co si povídaly stroje, Od jehly k ma-šinkám.

Informace k textu:

Vyhledej se spolužáky v básnických sbírkách básněo jiných měsících a vytvořte si společně „kalendářbásní“.

Modrý rámeček:

Strana 16–17

M. Černík: Tolik podzimu. M. Lukešová: Abeceda podzimu. Obě básně opět velmi bohatě využívajíspecifických básnických prostředků, text M. Lukešo-vé je navíc hravý (využití abecedy); pro žáky to můžebýt poměrně náročné, doporučujeme proto zamě-řit se primárně na adekvátní porozumění textu a nauvědomění si užitých básnických prostředků. Básněse hodí rovněž jako úvod pro pozorování podzim-ní přírody a k posílení mezipředmětových vztahů (kpřírodovědě).

Otázky a úkoly k textům:• Už víš, co o podzimu napsal J. Havel, J. Čarek,

M. Florian. Co jednotlivými verši říká o podzimuM. Černík?

• Jaká nálada na tebe z jeho veršů dýchá? Vy-právěj, kdy jsi takovou náladu měl(a) ty sám/ sama.

Strana 17

• Co říká v básni autorka o čase a počasí na pod-zim. Tučně vytištěná slova a slovní spojení ti na-

poví.• Napiš podzimu dopis o tom, co na něm (ne)

máš rád(a), čím tě okouzluje, rozesmutňujeapod. Adresu najdeš v básni.

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• O kterém období píše M. Černík?• Co se v té době děje v přírodě?• Jak rozumíš jednotlivým jeho veršům – že se

nebe neurodí , že se ráno nevyšeří , že odkvete ptačí peří apod.

• Co tě při jejich čtení napadá, co se ti vybavuje?• Povídejte si o tom s kamarády – máte po-

dobné nápady a představy? Napadlo vás kaž-dého něco trochu jiného?

• Vyjádři mimojazykovými prostředky řeči (ges-tem, mimikou) různé nálady. Ostatní spolu-žáci mohou hádat.

• Přednes básně M. Černíka, jak by je asi předneslčlověk: veselý, smutný, rozzlobený…

• Nech se inspirovat básní M. Lukešové Abeceda podzimu a k dalším písmenům abecedy najdi typické vlastnosti podzimu (případně jara,léta, zimy).

• Namaluj k nim obrázky a vytvoř se spolužákynástěnku Malovaná abeceda podzimu.

• K chybějícím písmenům vymysli podobné jed-noduché verše. Můžeš je potom porovnat s ce-lou básní M. Lukešové, kterou najdeš v knize

Zvonkohra.

Jitka Walterová, česká ilustrátorka a výtvarnice,známá je svými ilustracemi k řadě nejen českýchknih pro děti a mládež, např. Mumini T. Janssono-vé, Bígl hledá kamarádku L. Danielsové, Kamká-nek M. Lukešové.

Informace k textu:

Najdi a vystřihni, jak podobné počasí vyjadřují me-teorologové v předpovědích počasí v novinách,případně vypiš, jak jej předpovídají moderáto-ři v televizi.

Modrý rámeček:

Strana 18

Štuka: V mlze. R. Malý: Mlha v parku. Obě básnězpracovávají podobný motiv; využijeme to k jejichsrovnání, zaměřenému jak na čtenářský zážitek, takna pozorování rozdílů v básnickém vyjádření. Básněse hodí rovněž jako úvod pro pozorování podzimnípřírody a k posílení mezipředmětových vztahů (k pří-rodovědě). S vyspělejšími žáky je možné rozvinoutrozhovor o tom, jakou náladu obě básně vyvolávají,

jak tato nálada souvisí s podzimem, případně jaké jiné zajímavé a typické vlastnosti podzim má.

Otázky a úkoly k textům:• Přečti si pozorně druhou sloku básně I. Štuky a

řekni, o čem v ní píše. Co se podle něj děje v kra- jině zahalené mlhou? Podle čeho tak soudíš?

• Co dalšího by se pod rouškou mlhy mohlo dít?• Podzim je jedno z nejbarevnějších ročních ob-dobí. Které jeho typické znaky jsou v předcho-zích básních zachyceny?

• Básně o přírodě a ročních obdobích využívajívelmi často personifikace. Najdi co nejvíce per-sonifikací v předcházejících básních o podzimu.Které se ti líbí nejvíc a proč?

• Co říká o podzimu R. Malý? Jaký k němu mávztah? Který verš to dokazuje?

• Je nějaký rozdíl nebo podobnost v tom, co píšeo mlze I. Štuka a R. Malý? Své tvrzení zdůvodni.

• Co ještě bys mohl(a) o podzimu říci? Zkus to vy- jádřit veršem.KLÍČ K SRDCI BÁSNÍKA16

Michal Černík

Tolik podzimu

Až z oblázkůbudou plody. Až se nebeneurodí. Až odkveteptačí peří. Až se ránonevyšeří. Až se do hnízd vánek stulí.

Včely zamknou úly. A ticho bude. Velké, zimní, tvrdé.

ZknihyMaléa velkénebe. Albatros: Praha 1981Ilustrace Pavel Sivko

1Už víš, co o podzimu napsal J. Havel, J. Čarek, M. Florian. Co jednotlivýmiverši říká o podzimu M. Černík?

2 Jaká nálada na tebe z jeho veršů dýchá? Vyprávěj, kdy jsi takovou náladuměl(a) ty sám / sama.

Milena Lukešová Abeceda podzimu

A jako adresa Adresu podzimu znáte: Podzim, Svět.

B jako barva

Barva je pro Podzim hlavní.Barvy není nikdy dost.Barvě rozumí.Barvu chce mít všude.Bravo! volá od rána do večera.O barvě ví nejvíc.S barvou dovede divy.

C jako cesta

Nohy ji hledají a nenacházejí.Brouzdají se listím a ani jim nevadí,že ztratily cestu.

Č jako čas

Čas kouká, co se to s ním děje.Žádný pořádek v ničem. Ať se natahuje, jak se natahuje, je na Podzim kratší a kratší.

A

C

D F GĎ KLÍČ K SRDCI BÁSNÍKA 17

Ch jako chmýří

Poletuje odnikud nikam,zbloudilá pavučinka.Léto visí už jen na babím vlásku,podívejte!

Ř jako řetízek

Pro dešťovou vílu má Podzim řetízekz opálových kapek.Jen s ranními mrazíky to nejde po dobrém.Hned ukazují zoubky a koušou. A Podzim má co dělat,aby je udržel na řetězu.

Š jako šípek

Vy nevěříte na zázraky? A co když planá růže nám chce říct,že nás měla ráda. A že nás pozdravuje.

Zknihy Zvonkohra.Albatros: Praha 1999. Upraveno.

Ilustrace Jitka Walterová

Jitka Walterová, česká ilustrátorka a výtvarnice, známá je svými ilustracemi k řaděnejen českých knih pro děti a mládež, např. Mumini T. Janssonové, Bígl hledá kamarádkuL. Danielsové, Kamkánek M. Lukešové.

1 Co říká v básni autorka o čase a počasí na podzim? Tučněvytištěné verše ti napoví.

2 Napiš podzimu dopis o tom, co na něm (ne)máš rád(a), čím těokouzluje, rozesmutňuje atd. Adresu najdeš v básni.

Najdi a vystřihni, jakpodobnépočasí vyjadřujímeteorologové v předpo-vědích počasí vnovinách,případněvypiš, jakjepředpovídají moderátořivtelevizi.

CH N Ň

O P Q R Ř

SŠ T Ť U

VY Ž


Ivo Štuka

V mlze

Pár bílýchlepkavých rukavicpřikryl nám očidnes ráno. Vidíš jen mlhu. Jinaknic. Všechno je vymazáno.

Buch,buch!zní z aleje poránu. Kdo ví,co v mlze sestává? Hnědýma očimakaštanůzdola nás prohlížítráva.

Zknihy Básněproděti.Jakseučilvítrčíst

Ivo Štuka, český básník a novinář, v tvorbě pro děti se mj. projevuje jeho hravost, veršes humorným vyústěním bývají založeny na slovní hříčce, např.Kde bloudí velbloudi .

1 Přečti si pozorně druhou sloku básně I. Štuky a řekni, o čem v ní píše. Co se podle něj dějev krajině zahalené mlhou? Podle čeho tak soudíš?

2 Co dalšího by se pod rouškou mlhy mohlo dít?

3 Podzim je jedno z nejbarevnějších ročních období. Které jeho typické znaky jsouv předchozích básních zachyceny?

4 Básně o přírodě a ročních obdobích využívají velmi často personifikace. Najdi co nejvícepersonifikací v předcházejících básních o podzimu. Které se ti líbí nejvíc a proč?

5 Co říká o podzimu R. Malý? Jaký k němu má vztah? Který verš to dokazuje?

6 Je nějaký rozdíl nebo podobnost v tom, co píše o mlze I. Štuka a R. Malý? Své tvrzenízdůvodni.

7 Co ještě bys mohl(a) o podzimu říci? Zkus to vyjádřit veršem.

Inspirujtesebásní I.Štukyazahrajtesi hru Zvukyvmlze:Zavažtevždy

jednomu zespolužákůoči, vydávejtekolemněj

různézvukyanechtehohádatjejich původ.

Radek Malý

Mlha v parku

V parku spí mlha. Listí padásnad proto, že je listopad.Nad městem hejno vran se hádá.Podzime! Mám tě rád.

Pojď, zapálíme spolu svíčku,ať zaženeme tmu a chlad.Mlha si sedla na lavičku.Podzime! Mám tě rád.

Zknihy Kamažsmí smích Ilustrace Anna Neborová


5/12

32 33

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Zavři oči, jako by byla mlha, a zkus vyjádřit svůj

dojem z mlhavého podzimního rána. Co slyšíš,co cítíš, čicháš nebo hmatáš?

• Jaké plody kromě kaštanů ještě na podzim do-zrávají a jakou mají barvu?

• Představ si, že jsi jedním z podzimních plodů(kaštan, žalud, ořech…). Vyprávěj o tom,co asi takový plod pociťuje, co by se mumohlo stát.

• Napiš o nich jednou větou podobně jako Ivo Štuka o kaštanech v trávě.

Ivo Štuka, český básník a novinář, v tvorběpro děti se mj. projevuje jeho hravost, verše s hu-morným vyústěním bývají založeny na slovní hříč-ce, např. Kde bloudí velbloudi .

Informace k textu:

Inspirujte se básní I. Štuky a zahrajte si hru Zvukyv mlze: Zavažte vždy jednomu ze spolužáků oči,vydávejte kolem něj různé zvuky a nechte ho hádat

jejich původ.

Modrý rámeček:

Strana 19

B. Reynek: Mráz . M. Černík: Závěje. Zpracovánípodobného motivu dvěma básníky opět využijemek srovnání čtenářských zážitků formou rozhovoru vetřídě i k pozorování rozdílů v básnickém vyjádření. Jemožné rovněž porovnat obsah básně s ilustrací.

Otázky a úkoly k textu:• Pokus se říci vlastními slovy, co říká básník

o mrazu v jednotlivých slokách básně.• Vysvětli tučně vy tištěná básnická vyjádření a

správně je pojmenuj.• O jakém konkrétním čase autor v básni píše?

Dolož četbou veršů.

K básni M. Černíka:• Báseň M. Černíka se jmenuje Závěje. Vystihuje

podle tebe název její obsah?• Svou odpověď zdůvodni.• Jak jinak by se báseň mohla jmenovat?• Vysvětli, co podle tebe chce autor říci třetím ver-

šem první sloky.• Vlastními slovy řekni totéž, co říká autor posled-

ními dvěma verši básně.

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Namaluj vlastní ilustraci k básni B. Reynka.• Vyjádři vlastními slovy obsah druhé sloky básně

B. Reynka.

• Podobně jako M. Černík napiš sám/sama báseňo závěji o třech nebo šesti verších.

Najdi v nějaké knize, případně v novinách a časopi-sech, obrázky či ilustrace, které by se hodily k bás-ni M. Černíka. Pokud tvé hledání nebude úspěšné,nakresli ilustraci vlastní.

Modrý rámeček:

Strana 20–21

J. Havel: Bílá pohádka. J. Wolker: Píseň sněhovévločky. J. Seifert: Píseň o vločkách. V. Nezval: Vloč-ky, vločky, bílé peří. Všechny čtyři básně opět zpra-covávají stejný motiv, sněhové vločky, ale různýmzpůsobem. Využijeme toho k srovnání, hledání shoda rozdílů mezi způsoby vyjádření i smyslem básní,resp. mezi čtenářskými zážitky dětí. K tomu dávajípodněty mj. některé otázky a úkoly v čítance. Lze jesrovnat i s prozaickými texty s podobnou tematikou(např. Sněhová královna H. Ch. Andersena).

Otázky a úkoly k textu:• Vysvětli vlastními slovy, co říká autor ve třetím a

čtvrtém verši básně.• Kdo odpovídá zajíčkovi v posledních dvou ver-

ších? Podle čeho jsi to poznala?K básni J. Wolkera:• Za koho mluví J. Wolker ve své básni?

• Co se z básně dozvídáš o sněhové vločce? Jaká je?

• Ve čtvrté sloce ses dočetl(a) o pohádkách a bá- jích, které padající vločka přináší. Znáš nějaké?Vyprávěj je spolužákům.

báje (= mýtus) – smyšlené vyprávění z pradávnýchdob, které vysvětluje např. vznik světa a člověka,původ přírodních jevů a nevysvětlitelných věcí

Zelený rámeček:

Autor píše o vločce a sněhu jako o pohádkovénádheře. Jsou ale situace, kdy může být sníh ne-bezpečný. Jaké? Najdi o tom články v časopisech,novinách, na internetu.

Modrý rámeček:

Strana 21

• Jaké jsou vločky podle V. Nezvala?• V čem se podle tebe obě básně liší?• Co mají naopak společného?

K básni J. Seiferta:• Seifertova báseň není jen o vločkách. O kom

Seifert píše v poslední sloce?• K čemu přirovnává život člověka?• V čem se podle jeho básně podobáme sněho-

vým vločkám?• Jaký je podle J. Wolkera, J. Seiferta a V. Nezvala

osud každé sněhové vločky? Najdi v básníchverše, kterými to autoři vyjadřují.

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Vymysli pro zajíčka v básni J. Havla vlastní bílou

pohádku, a nezapomeň na háčky.• V básni J. Wolkera se píše o tom, že vločka padá

z nebeských výší, od prahu ráje a že na zemi vše,i to, co je svato, roztává v špinavé bláto. S čím

jsou představy nebeských výšin, ráje a sva-tosti spojeny?

• Co se uvádí jako protiklad této říše sněhovýchvloček ?

• Porovnej atmosféru první až čtvrté sloky básně J.Wolkera se slokou pátou. V čem se liší?

• Změň poslední dva verše tak, aby báseň končilavesele.

• Jak jinak můžeš vyjádřit letíc tiše ptá se jí(v básni J. Seiferta)?

• Najdi co nejvíce slov, která se rýmují se slovemvločka.

• Co jsou to plavuně? Proč asi Seifert píše o plavu-ních a ne třeba o trávě?

• Co je to stonek, kalužina? Najdi k těmto slovůmvhodná synonyma.


Jiří Havel

Bílá pohádka

Na polích padá sníh… Vítr sype do řádků

hebkou bílou pohádku. Malý zajíc šeptá plačky: „Na pohádce nejsou háčky.“ „Háčky? Teď tam letí právě,“ ozvalo se krákoravě.

Zknihy Kdo másmyslpro nesmysl.Albatros: Praha 2007

Ilustrace Jindřich Kovařík

1 Vysvětli vlastními slovy, co říká autor ve třetím a čtvrtém verši básně.

2 Kdo odpovídá zajíčkovi v posledních dvou verších? Podle čeho jsi to poznal(a)?

Jiří Wolker

Píseň sněhové vločky

Padám, padámz nebeských výší,radostným letemneznámou říší.

Bílé mám čelo,bílé mám dlaně,nejčistší krásy jsem nabrala na ně.

Prostorem tichých,zářících květůpozdravy nesu vzdálených světů.

Pohádky křehké,zasněné báje,přináším v dušiod prahu ráje.

Na zemi černé– jak všechno, jak svato –roztávám zvolna v špinavé bláto.


Ilustrace Alžběta Zemanová

1 Za koho mluví J. Wolker ve své básni?

2 Co se z básně dozvídáš o sněhové vločce? Jaká je?

3 Ve čtvrté sloce ses dočetl(a) o pohádkách a bájích, které padajícívločka přináší. Znáš nějaké? Vyprávěj je spolužákům.

báje (=mýtus)– smyšlenévyprávěnízpradávnýchdob,kterévysvětlujenapř.vzniksvětaa člově-ka,původpřírodníchjevůanevysvětlitelnýchvěcí

Autořipíšío vločceasněhujakoo pohádkovénádheře.Jsoualesituace,kdymůžebýt sníhnebez-pečný.Jaké?Najdiotomčlánkyv časopisech,novinách,nainternetu.


Jaroslav Seifert

Píseň o vločkách

Za vločkou padá třpytná vločkaa letíc tiše ptá se jí,kam spěchá, ať jen chvilku počká. A pak se sešly v závěji.Už do ticha, už ve stínyčas spřádá vás jak vteřiny,sněhové vločky!

Než napije se z kalužinypták zpívající o závod,budou z vás dávno ve tmě hlíny jenom dvě drobné kapky vod;budou z vás stonky plavuně,která se plazí bez vůně,sněhové vločky!

A co jsme my v tom koloběhu,utkáni jenom z vodních par?

Vždyť tančíme jak vločky sněhupro život nových, příštích jar. A do ticha a ve stínyčas spřádá nás jak vteřiny,sněhové vločky.

Zknihy Chlapeca hvězdy Ilustrace Josef Lada

Jaroslav Seifert, český básník, spisovatel, novinář a pře-kladatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu; z jeho tvorby je dětem určena např. sbírka poezie vytvořená k obrázkůmM. Alše Šel malíř chudě do světa nebo sbírka vzpomínek nadětství Maminka.

1 Seifertova báseň není jen o vločkách. O kom Seifert píšev poslední sloce?

2 K čemu přirovnává život člověka?

3 V čem se podle jeho básně podobáme sněhovým vločkám?

4 Jaký je podle J. Wolkera, J. Seiferta a V. Nezvala osud každésněhové vločky? Najdi v básních verše, kterými to autořivyjadřují.

Vítězslav Nezval

Vločky, vločky, bílé peří

Vločky, vločky, bílé peří,blázen každý, kdo vám věří!

Bílé vločky, hvězdné nebe,sotva spadnou, již nás zebe.

Vločky, vločky, ach to láká,postavit si sněhuláka.

Vločky, vločky, jak jste hbité,škoda, že se rozpouštíte.

Zknihy Voňavájablíčka.Albatros: Praha 1990

1 Jaké jsou vločky podle V. Nezvala? 2 V čem se podle tebe obě básně liší?

3 Co mají naopak společného?



Ilustrace Alžběta Zemanová

1 Pokus se říci vlastními slovy, co říká básník o mrazu v jednotlivých slokáchbásně.

2 Vysvětli tučně vytištěná básnická vyjádření a správně je pojmenuj.

3 O jakém konkrétním čase autor v básni píše? Dolož četbou veršů.

Michal ČerníkZávěje

Napadne sníh Hlína ztvrdne.a proroste hlínou. A bude prázdnoCesty nás minou. bílé až na dno.

Zknihy Maléa velkénebe. Albatros: Praha 1981

1 Báseň M. Černíka se jmenuje Závěje. Vystihuje podle tebe název její obsah?Svou odpověď zdůvodni.

2 Jak jinak by se báseň mohla jmenovat?

3 Vysvětli, co podle tebe chce autor říci třetím veršem první sloky.

4 Vlastními slovy řekni totéž, co říká autor posledními dvěma verši básně.

Najdiv nějakéknize,případněvnovinácha časopisech, obrázkyčiilustrace, kteréby sehodilyk básniM. Černíka.Pokud tvéhledánínebude úspěšné, nakresliilustraci vlastní.

Bohuslav Reynek

Mráz

Kopce jsou lysé,sníh hoří.

Po nebi honí sehvězd sršící tchoři.

Stín se tiskne na dům,lká potají.

Zahradám a sadůmrty modrají.

Ledová noc, jasná,tříkrálová.Kdo můžeš, čti, žasna,žhavá slova.


6/12

34 35

• Proč asi V. Nezval ve své básni napsal, že sevločkám nedá věřit? Jak jinak by se dala stejnámyšlenka vyjádřit?

• HRA: Třídu rozdělíme do skupin, pro každouskupinu připravíme text téže básně, v níž jsouvynechána slova nebo celé věty. Úkolem skupin

je text v co nejkratším čase a co nejlépe doplnit.Lze využít kteroukoli z básní v čítance, ale i jiné.

• HRA: Učitel začíná hru slovy: „ Jsem básník ahledám pomocníky, patříš-li k nim, najdi rým keslovu např. kočka“. Poté vyvolá někoho z žákůa ten doplní rým. Pokud je správný, vyvolává

dalšího básníka on. Složitější variantou je, kdyžučitel řekne celý verš a žáci mají doplnit takový,který by se rýmoval.

Jaroslav Seifert, český básník, spisovatel, novinářa překladatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu;z jeho tvorby je dětem určena např. sbírka poe-zie vytvořená k obrázkům M. Alše Šel malíř chudědo světa nebo sbírka vzpomínek na dětství Mamin-ka.

Informace k textu:

Strana 22–23

J. Havel: Kde se vzalo tolik peří? Ch. Morgenstern: Zimní noc. M. Florian: Sníh zmizel jako dopis. V.Nezval: Sněženka. Čtyřmi posledními básněmi sedostáváme přes zimu k předjaří. Pracovní postup vo-líme podobný jako u předchozích dvoustran: zamě-řujeme se na porozumění básním, jednotlivým bás-nickým prostředkům a kolektivní rozhovor o smyslubásní, resp. o čtenářských zážitcích žáků. Můžemerovněž žáky požádat, aby sami vyhledali a přines-li básně k jaru a létu.

Otázky a úkoly k textu:• Vysvětli tučně vyti štěná básn ická vyjádření

v básni J. Havla a správně je pojmenuj.• J. Havel a Ch. Morgenstern píší v souvislosti se

sněhem o peří. Vysvětli proč. V čem spočívá jejich podobnost?


Miroslav Florian

Sníh zmizel jako dopis

Sníh zmizel jako dopishozený do schránky, jako pára –a vítr doručí ti vzkaz každé sasanky i jarní h romobití… Aťsi blesk ryje do tmy a čmárá,ten dopis pěknější jeden ze dne,stránku od stránky!

Zknihy Jaro,napověz .Albatros: Praha 1981

Vítězslav NezvalSněženka

Zima je bílá. Náhle mráz zaleze do země a zemězčerná. Z ledových kořínků vyk vete sněženka.Slunce již svítí, ale tam dole v zemi jsou ještěmrazíky. Tolik sněženek! Když je trhám, zeboumě prsty. Že se neroztaje ten bílý kvítek, když hopostavím ve váze na stůl blízko kamen, do nichžse stále přikládá! Pak přijde jaro a všechno bílémá svůj konec.

Zknihy Věci, květiny, zvířátkaa lidépro děti .Albatros: Praha 1987

Ilustrace Jiří Trnka

1 Oba poslední texty nejsou ani o zimě, ani o jaru. Přechodu mezi zimou a jarem říkámepředjaří . Řekni, co by se o něm dalo ještě napsat.

2 Básně o jaru, létu a přírodních projevech, které tato roční období doprovázejí, v čítancechybí. Vyhledej je v básnických sbírkách ve své nebo školní knihovně a se spolužáky sivytvořte vlastní knihu básní nebo tematickou nástěnku.

Vybersijednu zbásní včí-tance, nauč se ji zpamětiapřednesji spolužákům.


Jiří Havel

Kde se vzalo tolik peří?

Obloha spadla skoro k zemi. Pole se chvěje: Zima je mi!

Přilétá vítr, pole měří A honem na ně sype peří…

Tak křehoučké je a tak krásné,že pole každou brázdou žasne.

Bělostnou peřinu má k ránu, a na peřině černou vránu.

Nad černou vránou do všech stran je modré nebe dokořán…

Zknihy Malovaný svět

Ilustrace Karel Franta

Christian Morgenstern

Zimní noc

Tiše zdáli zvonek malýcililink se rozcinkal.Bílé vločky tancovaly,s jednou z nich si vítr hrál.

Padala – a vítr vál, v povětří si skotačila.Jako pírko lehká byla, jako by jí křídla dal.

Christian Morgenstern, německý básník, novinář a překladatel; pro jeho básně je typickénáhodné spojování logicky nesouvisejících slov, nová slova, slovní hříčky, důraz je kladen navizuální stránku básní; z tvorby např.Ferda páv a všelijaká zvířata .

1 Vysvětli tučně vytištěná básnická vyjádření v básni J. Havla a správně je pojmenuj.

2 J. Havel a Ch. Morgenstern píší v souvislosti se sněhem o peří. Vysvětli proč. V čemspočívá jejich podobnost?

le měříě sype peří…

peřinu má k ránu,Bělostnoueřině černou vránu.a na p

ad černou vránou do všech je modré nebe doko

Z ni y aov

IlusraceKare

Zknihy Všelijakázvířatapro kluky aděvčata.Upraveno.

Christian Morgenstern (čtikrystyanmorgnštern)

Padala – a vítr vál.Tisíc se jich chumelilo. Všude bylo krásně bílo,samé peří – v šíř i v dál.

Strana 23

• Oba poslední texty nejsou ani o zimě, ani o jaru.Přechodu mezi zimou a jarem říkáme předjaří .Řekni, co by se o něm dalo ještě napsat.

• Básně o jaru, létu a přírodních projevech,které tato roční období doprovázejí, v čítancechybí. Vyhledej je v básnických sbírkách ve svénebo školní knihovně a se spolužáky si vytvořtevlastní knihu básní nebo tematickou nástěnku.

Příklady dalších možných otázek a úkolů:

• V básni J. Havla je celá řada personifikací. Na- jdi je a přečti.

• Co se myslí peřím v jeho básni?• Vysvětli, co je to brázda a co znamená brázdit .• Znamená ráno a k ránu totéž?• Které barvy se objevují v básni J. Havla? Proč

asi?• Z básně Ch. Morgensterna jsou v čítance pouze

tři sloky. Vyhledej si celou báseň a řekni, zda to,že není celá, nějak mění její vnímání. Svou od-pověď zdůvodni.

• Nech se inspirovat básní M. Floriana a řekni, jakby mohl vypadat vzkaz jara. Svou odpověď ko-mentuj.

• Co autor říká posledními pěti verši básně?Řekni vlastními slovy.

• V. Nezval píše o jedné z prvních jarních květin.Které další květiny bývají označovány jako po-slové jara (tj. kvetou brzy na jaře)?

• Poslední větou svého textu V. Nezval říká, žes příchodem jara má všechno bílé svůj konec.Do jakých barev se příroda s příchodem jara za-číná oblékat? Uváděj příklady.

Christian Morgenstern (čti krystyan morgnštern)

Zelený rámeček:

Vyber si jednu z básní v čítance, nauč se ji zpamě-ti a přednes ji spolužákům.

Modrý rámeček:

Další komunikační dovednosti:Písemný a výtvarný projev (kreativní psaní, krea-tivní kresba, ilustrace), recitace, mluvený projev,hlasité předčítání, vedení věcného rozhovoru,naslouchání s porozuměním, vyjadřování čtenář-ského zážitku, hlasité předčítání, kreativní inter-pretace.

Literárněvědné poznatky a vztah k jazykové výcho-vě:

Rým, verš, sloka, přirovnání, metafora, personi-fikace (zosobnění), lyrika, lyrik, báseň, básník;slovo, slabika, hláska, písmeno, abeceda; slovní

zásoba týkající se emocí; nepřímá pojmenování;dopis, zpráva, adresa.


7/12

36 37

TEMATICKÝ CELEK:KLÍČ K UMĚNÍ

Tematický celek Klíč k umění přináší převážně textypopulárně naučné a encyklopedické věnované umě-ní, hudbě a divadlu (zvláště opeře) jako typickým re-prezentantům kultury v nejužším smyslu slova. Vedlepopulárně naučných textů je zde i převyprávěné lib-reto opery a moderní pohádka s tématem divadla.Celek dává řadu příležitostí ke kulturní výchově žákůi k pěstování mezipředmětových vztahů.

Cíl:Vedle cíle základního (rozvoj čtenářství), který jespolečný všem tematickým celkům, a s ním spo-

jenými cíli podpůrnými (dovednost číst a na ade-kvátní úrovni zpracovat informativní texty, sezná-mit se s adaptací operního libreta apod.) nabízítento celek bohaté možnosti k výchovnému půso-bení na žáka, k pěstování jeho vz tahu k hudbě adivadlu a připomenutí příslušných návyků.

Pomůcky:Knihy s převyprávěním významných dramat(např. Eva Vrchlická: Z oříšku královny Mab, An-na Novotná: Divadlo nás baví ) a oper (např. I.Březinová: Kouzelná flétna), případně některáencyklopedie hudby/osobností hudby (P. Klusák:101 největších alb pop-music aj.); obrázky a textyo W. A. Mozartovi, A. Dvořákovi, L. Janáčkovi, B.Smetanovi, W. Shakespearovi a dalších hudební-cích a dramaticích; fotografie a obrázky význam-ných divadelních budov; programy vý znamnýchdivadel pro děti (včetně loutkových); obrázky/ fotografie významných hudebníků, operních pěv-ců, herců; Osobnosti Česko Ottův slovník (struč-né portréty známých osobností spjatých s českoukulturou apod.); citáty o umění; text pohádky B.Němcové Čert a Káča, případně text pohádky

J. Drdy Hrátky s čertem; mapa Evropy, obrázkyměst, v nichž působil W. A. Mozart; encyklopedieetikety (např. L. Špaček Nová velká kniha etikety ),případně podobné knihy adresované přímo dět-skému čtenáři (I. Březinová: Neotesánek aj.).

Mezipředmětové vztahy:ČJ - Pravopis vlastních jmen, slovní zásoba a tvo-ření slov - synonyma, homonyma, seznámenís významem slov cizího původu, spisovné a ne-spisovné tvary.DV – Pantomimické ztvárnění − let motýla, diva-delní ocenění – cena Thálie, prezentace vlastnítvorby – úprava divadelní hry, současná divadelnítvorba.PRV – Člověk a jeho svět - lidské tělo - smyslovévnímání, minulost předků − Řekové jako národ

zakladatelů evropské civilizace; seznámení s řec-kými bohy, pojem patron, robota, arcibiskup.Cizí jazyk – Překlad slova pop music .M - Orientace v čase - historické události.VV - Seznámení s charakteristickými znaky umě-leckého slohu – rokoko. Malba /kresba na téma:Paní Múza; návrh na výzdobu opony divadla.HV - Dětství a mládí významných skladatelů,opera Čert a Káča, Kouzelná flétna, Don Giovan-ni; poslech skladeb A. Dvořáka, W. A. Mozarta, J.Haydna; hudební žánr − pop music, hudební poj-my − opera, opereta, muzikál, balet .

PČ - Výroba loutek a kulis pro divadelní předsta-vení.

TV – Jednoduchý tanec na hudbu W. A. Mozarta(menuet), A. Dvořáka.

Texty ke č tení:Umění – heslo z encyklopedie pro děti, Řek-li o umění – výroky , Umění a život – populárněnaučný text pro děti (J. Čermáková), Divadelníumění – populárně naučný text pro děti (J. Čer-máková), Čert a Káča – adaptace opery (J. Mar-ková, A. Novotná), Antonín Dvořák – životopisnýpopulárně naučný text pro děti, Wolfgang Ama-deus Mozart – beletrizovaný populárně naučnýtext pro děti (M. a H.-G. Heumannovi), Wolf-

gang Amadeus Mozart – populárně naučné ži-votopisné vypravování pro děti (H. Doskočilová),Wolfgang Amadeus Mozart – encyklopedickýživotopisný text pro děti (M. Kuna), WAM – mi-láček mocných – populárně naučný životopisnýtext pro děti (M. Cox),Kodiak v opeře – modernípohádka (R. Silverio).

Činnosti/metody:Pozorné čtení, čtení s porozuměním; vyhledáváníinformací; dramatizace; vyhledávání hlavní myš-lenky textu, ponaučení; reflexe a sdělování vlast-ního čtenářského zážitku; interpretace.

Strana 24–25

Umění . Řekli o umění . J. Čermáková: Umění a život. Texty připomínají poměrně složitou otázku, pročlidé tvoří umělecká díla. Můžeme ji rozšířit na otázku,proč vůbec tvoří, co je k tomu vede. Nelze přirozeněočekávat, že žáci v tomto věku budou schopni podatk takovým otázkám přiměřenou odpověď, mohouvšak být stimulováni k rozhovoru o umění a svémvztahu k němu. Vedle toho můžeme textu využíti k připomenutí, že se v literatuře setkáváme i s texty,které nepodávají informaci o nějakém stavu věcí, ale

v nichž autor předkládá své vlastní, osobní myšlenky.Čtenář je pak nemusí prostě přijímat a reproduko-vat, ale brát je jako podnět k vlastnímu uvažování.

Otázky a úkoly k textu:• Vysvětli vlastními slovy, jak těmto výrokům ro-

zumíš.• Vyhledej další citáty o umění.

Flaubert (čti flobér)Wilde (čti vajld)

Zelený rámeček:

Strana 25

• Co píše J. Čermáková o tom, proč lidé tvoří umě-lecká díla?

• Ví to, nebo si to jen myslí? Podle čeho jsi to po-znal(a)?

• Co se o tom tvrdí v předchozím, encyklopedic-kém textu?

• Myslíš, že všichni umělci si podle J. Čermákovézachovávají svěží zrak, sluch, čich i hmat?

• Pro které umělce je zvlášť důležitý zrak? Pro kterésluch? Pro které hmat?

• Smysly potřebujeme nejen pro uměleckoutvorbu, ale i pro svá povolání. Je pro některé po-volání důležitý čich nebo chuť?

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Řekni, jak rozumíš slovu ideál . Povídejte si o tom

se spolužáky, a výsledek si zapiš.• Jak jinak bys vyjádřil bezpochyby ?• Co znamená všestrannost, nadčasový, jedno-

tvárnost ?• Vyjádři jinak, že člověk je smrtelný .• Co je to nuda, dlouhá chvíle? Už ses někdy nu-

dil(a)? Jak se ti podařilo nudu zahnat?• V čem se podle tebe projevuje chuť člověka

do života?• J. Čermáková píše, že někteří lidé si uchovají

dlouho do stáří svěží zrak, sluch, čich apod.Proč nepíše, že si uchovávají dobrý zrak, sluch,čich apod.? Liší se nějak význam spojení svěží

zrak a dobrý zrak ?• Myslíš, že bychom mohli o některých mladých

lidech říci, že mají sice smysly dobré, ale nesvěží? V čem se to může projevit?

KLÍČ K UMĚNÍ 24

Klíč k umění

Slovouměníjeutvořenéod slovaumět.Tomu,kdoumí,seříkáumělecneboumělkyně.Dnesvětšinouslovemuměníoznačujemejen tzv.uměníkrásná. Patřík nimnapř.divadlo, malování,sochařství,hudba.Výsledkemumělecké činnostijsouumělecká díla.Ale nejentvořit uměleckádíla,irozumětjimje někdyumění.Chcešse tonaučit?Nabízímetik tomuklíček.

Umění

Člověk ví, že je smrtelný: bezpochyby právě proto usiluje o ideály, které by jej přesaho- valy, a vytváří umělecká díla. Stavby, obrazy, hudba, filmy… umělecká díla jsou nadča-sová. Svou krásou a všestranností přežívají svého tvůrce.

ZknihyEncyklopedienovégenerace.Albatros: Praha 2005

Řekli o umění…

1 Vysvětli vlastními slovy, jak těmto výrokům rozumíš.

2 Vyhledej další citáty o umění.

Jarmila ČermákováUmění a život

Co jsou to vlastně zač, ti lidé, kteří si dovedou až do stáří zachovat zrak, sluch, čich,hmat i chuť do života stejně svěží, jako má mladý člověk nebo dítě?

Jsou to umělci, například.Hned za nimi následují ti, kteří umění potřebují a vyhledávají na výstavách, v knihov-

nách, koncertních síních, divadlech.Proč člověk vytváří a potřebuje umění, to je velmi zajímavá otázka. My ji tu spolu

Flaubert (čtiflobér)Wilde (čtioskarvajld)

Um ěn í je ta k ve lk é, že vyp lň u je

ce l éh o č lo věk a .

(Gustav Flaubert)

Př edm ětem u m ění n en í jed n od u ch á pr a vd a , a l e sl ožitá k rá sa .( O s c ar W i l d e )

KLÍČ K UMĚNÍ 25

nevyřešíme, ale jeden z důvodů je možná ten, že člověk tvoří z touhy neupadnout do jednotvárnosti a nudy.

Život bez umění, beze změny, bez svátečního okamžiku – to by bylo jako nekonečnýdeštivý den, kdy nesmíš jít ven a se vším sis už pohrál. Naštěstí máš doma k nížky, po-hádku v televizi… V této společnosti si snadno zkrátíš dlouhou chvíli, protože umění jedobrý přítel i do nepohody.

Umělec dovede zachytit krásný okamžik jako letícího motýla, aniž by se ho nešetrnědotkl. Motýl si letí svou cestou, ale jeho podoba přetrvává v uměleckém díle. Ať už je tokřehká soška, obraz, umělecká fotografie, hudební motiv či pohyb baletky na jevišti –stále vidíme motýla. A pokaždé jinak.

Zknihy Vkostýmu diváka.Albatros: Praha 1985. Upraveno.

V divadle se můžeš setkat s různými druhy představení, jako je např. loutkovédivadlo, balet, činohra, muzikál, opereta, opera, pantomima. V představeníchvystupují herci, kteří se vyjadřují mluveným slovem, hudbou, pohybem nebopropůjčují hlas loutkám a vodí je.

1 Co píše J. Čermáková o tom, proč lidé tvoří umělecká díla?

2 Ví to, nebo si to jen myslí? Podle čeho jsi to poznal(a)?

3 Co se o tom tvrdí v předchozím, encyklopedickém textu?

4 Myslíš, že všichni umělci si podle J. Čermákové zachovávajísvěží zrak, sluch, čich i hmat?

5 Pro které umělce je zvlášť důležitý zrak? Pro které sluch?Pro které hmat?

6 Smyslypotřebujemenejenpro uměleckoutvorbu,alei prosvápovolání.Je proněkterépovolání důležitýčichnebo chuť?

Jarmila ČermákováDivadelní umění

Slyšel jsi někdy o Múzách? Jsou to krásné dívky, které prýumělcům přinášejí nové nápady a štěstí v práci. Ve skutečnos-ti však bohužel neexistují a nelze se na ně spolehnout. Jejichpůvod je totiž pohádkový, nebo téměř pohádkový. Pocházejíz řeckého bájesloví, kde vystupují jako dcery velkého boho- vládce jménem Zeus. A protože jejich matkou byla bohyněpaměti, není divu, že šlo o dívky mimořádně nadané. Bylo jich celkem devět a každá z nich měla pod patronátem jeden

Vytvořsesvými spolužákyslovníčekrůznýchdruhůumění(nejendivadelního)sestručnýmivysvětliv-kami.

Pokus se prostřednictvímrůznýchdruhůumění vyjádřit let motýla.


8/1238 39

• Kam mohou zajít ti, kteří ke svému životu po-třebují umění? Kde ho mohou najít? Uváděj pří-klady ze svého nejbližšího okolí.

• Které druhy umění kromě hudebního a divadel-ního znáš?

• Znáš nějaký opravdu originální druh umění?Představ ho spolužákům.

• Každý člověk má nějaký talent, který můžeuplatnit mj. v umění. Jaký talent myslíš, že mášty? Jaký tvoji spolužáci?

• Znáš někoho, kdo má opravdu mimořádné na-dání? K čemu? Jak se jeho nadání projevuje?

• Vyhledej v encyklopediích nebo na internetunějakou světově proslulou osobnost, génia,který v některém druhu umění mimořádně vy-nikl. Sepiš všechny základní dostupné infor-mace o něm: jméno, rok a místo narození, druhumění, kterému se věnoval, hlavní díla, pří-padná ocenění, místo, kde lze jeho umění obdi-vovat i dnes apod. Se spolužáky si pak vytvořtenástěnku slavných umělců.

V divadle se můžeš setkat s různými druhy předsta-vení, jako je např. loutkové divadlo, balet, činohra,muzikál, opereta, opera, pantomima. V představe-ních vystupují herci, kteří se vyjadřují mluveným slo-vem, hudbou, pohybem nebo propůjčují hlas lout-

kám a vodí je.

Informace k textu:

Pokus se prostřednictvím různých druhů umění vy- jádřit let motýla

Modrý rámeček:

Vytvoř se svými spolužáky slovníček různých druhůumění (nejen divadelního) se stručnými vysvětliv-kami.

Strana 25–26

J. Čermáková: Divadelní umění. Text připomíná his-

torické kořeny divadelního umění a s historií spojenéi dnes užívané výrazy (Thálie). Můžeme ho využít mj.k připomenutí některých dalších pojmů spojenýchs divadlem a dramatickými žánry, zejména tragédiea komedie.

Otázky a úkoly k textu:• Najdi v některé dětské encyklopedii nebo na in-

ternetu, kdo byla řecká bohyně paměti, jak se jmenovaly ostatní Múzy a jakého umění byly pa-tronkami.

• Jaké druhy umění znáš?• Jmenuj alespoň jedno z uměleckých děl, které

znáš. Odkud ho znáš?• Zjisti jméno jeho tvůrce a řekni ho ostatním spo-

lužákům.• Pokus se vymyslet jména pro Múzu, která ho po-

líbila/vnukla mu nápad na vytvoření díla.

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Napiš, kdo byl otcem Múz.• Jaký tvar má jeho jméno v druhém pádě – např.

Múzy jsou dcery _____________?• Zjisti, jestli měl otec Múz ještě nějaké jiné slavné

děti. Udělejte si z jejich jmen a informacícho nich ve třídě nástěnku.

• Kdo je patron? Co to slovo znamená? Znáš ně- jaké slovo příbuzné?

• Co znamená bájesloví ?• Kdo zpracoval řecké bájesloví pro děti a jak se jeho kniha řeckých bájí jmenuje?

• Kdo je bohovládce?• Co znamená chmurný ?• Jakým jiným slovem můžeš nahradit slovo stráž-

kyně ?• Vyhledej jména umělců, kteří byli oceněni Ce-

nou Thálie, a zjisti, v které kategorii.• HRA: Zvláštním druhem umění je pantomima,

při níž je důležitá mimika a gesta. Zahraj si namima při tzv. zrcadlové hře. Hra je určena vždypro dvojici žáků, ti stojí čelem proti sobě a jedenz nich předvádí gesta, pohyby, polohy, pracujes mimikou, druhý ho pozorně sleduje a snažíse ho zrcadlově co nejpřesněji napodobit. Potési žáci ve dvojici role vymění.KLÍČ K UMĚNÍ 26

druh umění, např. Melpomené, chmurná patronka řecký ch tragédií, a její úsměvná sest-ra Thaleia (později i Thálie), patronka komedie. Podnes jsou uznávanými strážkyněmidivadelního umění.

Zknihy Vkostýmu diváka. Albatros: Praha 1985. Upraveno.Ilustrace Jiří Kalousek

1 Najdi v některé dětské encyklopedii nebo na internetu, kdo byla řecká bohyně paměti, jakse jmenovaly ostatní Múzy a jakého umění byly patronkami.

2 Jaké druhy umění znáš?

3 Jmenuj alespoň jedno z uměleckých děl, které znáš. Odkud ho znáš?

4 Zjisti jméno jeho tvůrce a řekni ho ostatním spolužákům.

5 Pokus se vymyslet jména pro Múzu, která ho políbila / vnukla mu nápad na vytvoření díla.

Jiřina Marková, Anna Novotná

Čert a Káča

První jednání V hospodě na tancovačce

V jedné vesnici, jmenuje se Mokrá Lhota, se dnes slaví posvícení. Všude voní čerstvékoláčky, všichni se radují, pivo teče proudem. Chlapci berou d ěvčata k tanci, jen s pro-stořekou Káčou nikdo tancovat nechce, a přitom by se tak ráda v kole zatočila a možnái poznala nějakého ženicha.

Káča se zlobí:„To je k zlosti, přijdu k muzice a žádnej pro mne nejde, a já bych tak ráda tancovala.

Třeba i s čertem.“Jen to dořekne, v hospodě se objeví pohledný mládenec – čert Marbuel v přestrojení

za myslivce – ve tváři snědý, vlasy černé. Nejdříve od vesničanů vyzvídá, jak to chodí nazámku:

„Chtěl jsem se vás jenom zeptat, je-li hodný ten váš správce, jak se vám tu vede ve vsi,zda jste spokojeni. A co vaše paní kněžna…“ Vesničané si stěžují:„Poslouchejte, milej pane. Správce, ten je za osmnáct, kněžna bez dvou za dvacet.“To Marbuelovi úplně stačí. Dávno tušil, že pan správce a paní kněžna se mohou jen

Políbila ho Múza je ustálené slovní spojení. Vyjadřuje okamžik nebo stav, kdyčlověk dostal nápad na dobré dílo, zejména umělecké.

Cena Thálie je ocenění udělované Hereckou asociací od roku 1993 nejlepším divadelním her-cům. Uděluje se ve čtyřech kategoriích: činohra, opera, opereta / muzikál, balet / pantomima.

KLÍČ K UMĚNÍ 27

předhánět v tom, jak jsou zlí a sužují místní lidi. Když si to teď ověřil, ukloní se předKáčou, popadne ji kolem pasu a pustí se s ní do divokého tance. Káča se štěstím jen na-třásá, a že tančí s čertem, jí pramálo vadí:

„Ále co, mužský jako mužský.“Marbuel jí při tanci do ouška šeptá:„Pojďte se mnou, moje milá, vyplní se vaše přá ní. U nás je veselo a muzika hraje bez

přestání.“Káča jenom vzdychne:„Když to tedy musí být, půjdu s vámi.“Čert dupne do podlahy, zableskne se, zahřmí, vyvalí se dým a čert se s Káčou propadne

do pekla.Teď teprve všichni poznali, kdo byl ten nastrojený cizí myslivec.Káčina matka se rozpláče.

OvčákJirka naposvícenítaké přišel,alezatancovatsi nemůže,abysi nerozhněvalspráv-ce.Nechá seaspoňz hospodyvyprovoditněkolika muzikanty,aleto sesprávci nelíbí,abyseprostýovčáknechalvyprovázetjakonějakýpán.Kdyžhochcezbítholí,Jirkamuji vytrhnea zlomívejpůl.Rozhněvanýsprávcepak zaJirkoualespoňvolá, abyšel kčertu.

Jirka viděl, jak Káča zmizela, a je mu líto děvčete i její matky. Vzpomene si na správco- va slova a rozhodne se k činu. Vždyť nemá co ztratit.

Obrátí se na Káčinu matku:„Ze služby mne správce vyhnal a povídal – táhni k čertu. Půjdu teda do pekla a přivedu

vám ji zpátky.“Skočí rovnou do díry, která tu ještě zůstala po čertovi a Káče.

Druhé jednání V pekle

V pekle je docela příjemně – plno světla a teplo. První, co Jirka uvidí, je Káča, jak sedrží Marbuela pevně kolem krku a ne a ne se ho pustit. Dosud vládl v pekle pořádek,ale teď, co přišla Káča, je všechno naruby. Do pekla patří hříšníci, a Káča má přece jendobré srdce. Ohání se kolem sebe a neustále volá:

„Já ti dám podvádět, zámek mi slibovat a táhnout mě do pekla, však já se nebojím.Když jsi mě přinést moh’, odnes mne zpátky zas. Nejsem tak hloupá, abys mi vyklouz-nul, já se tě nepustím, jenom si nemysli, že mi tak utečeš…“

Marbuel i sám Lucifer Jirku vítají a prosí jej, aby je Káči zbavil. Jirka si pomyslí, ženení nic lehčího, a přikazuje, aby přinesli zlato. Káča po zlatu opravdu sáhne a hnedběží za ostatními čerty pochlubit se. Marbuel se mezitím chce odvděčit Jirkovi, a takse dohodnou, že až přijde Marbuel do Mokré Lhoty pro skutečné hříšníky – správcea kněžnu, Jirka bude moci správce zachránit a říci si mu pak o odměnu – pytel zlata.Čert má jednu podmínku: Jirka se nesmí pokoušet zachránit kněžnu.

Znovu začne čertí rej. Jirka vytančí s Káčou z pekelné brány, a ta se za nimi okamžitězabouchne.

Políbila ho Múza je ustálené slovní spojení. Vyja-dřuje okamžik nebo stav, kdy člověk dostal nápadna dobré dílo, zejména umělecké.

Informace k textu:

Cena Thálie je ocenění udělované Hereckou aso-ciací od roku 1993 nejlepším divadelním hercům.Uděluje se ve čtyřech kategoriích: činohra, opera,opereta/muzikál, balet/pantomima.

Strana 26–28

J. Marková, A. Novotná: Čert a Káča. Převyprávě-né libreto známé opery na motivy lidové pohádky.Práci zaměříme jednak k připomenutí původní před-lohy, jednak k nácviku pozorného čtení a čtení s po-rozuměním. S vyspělejšími žáky se můžeme pokusittext dramatizovat.

Otázky a úkoly k textu:• Proč bylo po Káčině příchodu v pekle všecko na-

ruby?• Za co se chtěl Marbuel Jirkovi odvděčit?• Zjisti a vysvětli, co znamená u divadel-

ního (i operního) představení jednání.• Kolik jednání má Dvořákova opera Čert a Káča?• Kde (v jakém prostředí) se odehrává první jed-

nání, kde druhé a kde třetí?

• Autor libreta této opery se inspiroval pohád-kou Boženy Němcové. Znáš ještě pohádku ji-ného českého spisovatele, ve které čert odneseKáču do pekla? Řekni její název.

• Navštívil(a) jsi někdy nějaké divadelní předsta-vení? Jaké?

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Jak jinak bys mohl napsat tancovačka, muzika,

sužují, ověřil si ?• Jak jinak bys řekl nechci ani za celej svět ?• Co znamená, že by se Káča ráda v kole zatočila?

• Co znamená pohledný ? S jakým jiným slovemtoto slovo souvisí?

• Co znamená snědý, rej ?• Co byla robota? Užívá se toto slovo i dnes? Jaký

má význam?• Myslíš, že může souviset se slovem robot ? Je

mezi oběma slovy nějaká významová souvislost?• Kdo je správce, ovčák, čert, Lucifer, belzebub,

satanáš ?• Co myslí autoři tím, že se pan správce a paní

kněžna mohou jen předhánět v tom, jak jsou zlí ? Jak jinak bys to mohl(a) vyjádřit?

• V přímé řeči Káči, venkovanů i čerta se občas ob- jevují tvary, které jinak nepíšeme ( žádnej, milej,celej apod.). Proč se tam asi objevují? Co by sezměnilo, kdybychom je nahradili za tvary v pí-semných textech obvyklé ( žádný, milý, celý )?

• Na konci druhého jednání a v jednání třetímmáme také tři méně obvyklé tvary – prosí jej,

KLÍČ K UMĚNÍ 28

Marbuel si oddychne:„Co nezmohlo celé peklo, to dokázala muzika. Za celej svět nechci Káču už vidět.“

Třetí jednání Na zámku

V zámku vládne smutná nálada. Kněžna už ví, že se u správce objevil čert a že se chys-tá odnést také ji, ale i to, že ovčák Jirka pomohl správci čerta zahnat. Jak se má zachrá-nit, když si pro ni čert přijde už této noci? Jedinou nadějí je Jirka. Je ochoten jí pomoci,ale jen tehdy, když kněžna zruší robotu.

Kněžna souhlasí, a zatímco dává vyhlásit zrušení roboty, Jirka vše připravuje na pří-chod čerta. Nechá zavolat Káču a schová ji do vedlejší komnaty. Sotva se objeví Marbuel,Jirka na něj křičí, aby utekl, že tu čeká Káča a že je h rozně vzteklá, protože se jí všechnopekelné zlato proměnilo v listí.

Zděšený Marbuel vykřikne:„Jakže? Káča? Všechny hrůzy světa, všechny hrůzy pekla mohou se mi ukázat, ale

Káču, hrome, peklo, belzebube, satanáši, na svém hřbetě mít nechci.“ A jak ji uvidí, zakřičí a vyletí otevřeným oknem.Kněžna je zachráněna a slibuje Jirkovi:„Zůstaneš u mého dvora a budeš u mne pr vním rádcem.“Jirka na to:

„Děkuji vám, paní kněžno, ale ještě někdo pomáhal mi. Je to Káča.“Kněžna Káče slíbí statek a peníze, aby si konečně mohla v ybrat ženicha. A pro vesniča-

ny vystrojí velkou hostinu, aby všichni společně oslavili dobrý konec.

Zknihy Operanás baví . Upraveno.

Námět pohádkové opery Čert a Káča vychází ze stejnojmenné lidovépohádky Boženy Němcové. Autorem libreta (literární podklad pro hu-dební dílo) je český spisovatel Adolf Wenig. Premiéra opery se konalav Národním divadle v Praze 23. 11. 1899.

1 Proč bylo po Káčině příchodu v pekle všecko naruby?

2 Za co se chtěl Marbuel Jirkovi odvděčit?

3 Zjisti a vysvětli, co znamená u divadelního (i operního) představení jednání.

4 Kolik jednání má Dvořákova opera Čert a Káča?

5 Kde (v jakém prostředí) se odehrává první jednání, kde druhé a kde třetí?

6 Autor libreta této opery se inspiroval pohádkou Boženy Němcové. Znáš ještě pohádku jiného českého spisovatele, ve které čert odnese Káču do pekla? Řekni její název.

7 Navštívil(a) jsi někdy nějaké divadelní představení? Jaké?

posvícení –tradičnívý-ročníslavnostshostinouaveselicí(původněnapa-měťpožehnánímístnímukostelu)

robota –nucenáneplace-náprácepropána


9/1240 41

říci a pomoci . Jak jinak bys je mohl napsat aco by se změnilo? Jsou obě možnosti rovno-cenné?

• Přepiš spolu se spolužáky text pro jednotlivérole (Káča, Marbuel, matka Káči, vypravěč,

Jirka, správce, Lucifer, kněžna, čerti, chlapci aděvčata v hospodě, vesničané).

• Vyrobte si ve třídě kulisy, rozdělte si role a textzdramatizujte.

• Vyrobte si pozvánky a program na třídní před-stavení.

• Porovnej text v čítance s původní pohádkou B.

Němcové. V čem se shoduje a v čem se liší?• Hledej rozdíly a podobnosti s pohádkou J. Drdy

Hrátky s čertem.• Co mají všechny texty společného?

Námět pohádkové opery Čert a Káča vychází zestejnojmenné lidové pohádky Boženy Němcové.Autorem libreta (literární podklad pro hudebnídílo) je český spisovatel Adolf Wenig. Premiéraopery se konala v Národním divadle v Praze 23. 11.1899.

Informace k textu:

posvícení – tradiční výroční slavnost s hostinou aveselicí (původně na paměť požehnání místnímukostelu)

Zelený rámeček:

robota – nucená neplacená práce pro pán

Strana 29

J. Marková, A. Novotná: Antonín Dvořák. Po-pulárně naučný text o A. Dvořákovi. Využijemeho jako podnět k práci s dalšími informačními zdro-

ji i k zamyšlení nad operou jako poměrně výlučnýmuměleckým dílem. Neočekáváme od žáků jasnou od-pověď ani nutně pozitivní vztah k opeře (ne všechnyděti mají už s operou dostatečné zkušenosti); jdespíše o to, aby se nad tímto žánrem měli možnostzamyslet.

Otázky a úkoly k textu:• Znáš některou další operu A. Dvořáka? Pokud

ne, vyhledej ji v encyklopedii nebo na internetu.• Pokus se vysvětlit vlastními slovy, proč se A. Dvo-

řák věnoval po celý život operní tvorbě.• Co si o tomto druhu umění myslíš ty? Své tvrzení

vysvětli.• Který druh umění je pro národ nejprospěšnější

podle tebe? Svou odpověď zdůvodni.

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Kdo je skladatel ?• Znáš nějaké další slavné české skladatele?• Najdi se spolužáky informace o jejich dětství a

mládí a vyrobte si z nich nástěnku.• Jak jinak bys napsal(a) nesmírně?• Co znamená operní tvorba? Jak bys to mohl(a)

říci jinak?• Vytvoř více takových spojení se slovem tvorba

a napiš je.• Co znamená čišet, věřící, stejnojmenný ?• Jak jinak bys řekl(a) Svědectvím jeho pokory

je…?

Jiřina Marková, operní pěvkyně, zpívala role veslavných operách, např. v Rusalce A. Dvořákanebo v Prodané nevěstě B. Smetany; v současnos-ti učí zpěv na Pražské konzervatoři.

Informace k textu:

Anna Novotná, redaktorka, obdivovatelka divadel-ního umění.

pokora – opak pýchy, namyšlenostikonzervatoř – odborná hudební nebo dramatická

škola

Zelený rámeček:

opera – druh umění spojující dramatické divadel-ní představení s hudbou tak, že herci text (libreto)zpívají a doprovází je orchestr

Hans-Günter Heumann (čti hans gyntr hojman)

Strana 29–30

M. a H.-G. Heumannovi: Wolfgang Amade-

us Mozart . Beletrizovaný populárně naučný textpro děti s tématem W. A. Mozarta; může sloužit

jako uvedení do tématu Mozart, které je zastoupena ještě v několika textech, i jako stimul pro hravé akti-vity ve třídě.

Otázky a úkoly k textu:• Podle čeho Katka nakonec poznala, do kte-

rého města jí teta Ingrid věnovala cestu?• Připrav si pro spolužáky podobnou hru s nápo-

vědami, můžeš je nechat hádat město nebo zná-mého umělce.

Příklady dalších možných otázek a úkolů:• Co je to kvíz ?• Co znamená komponovat ?

Documents

didaktické pomůcky čj