.

1. sv. knih G.P.Malachova:

PRVN KNIHY1a

DOKONAL OISTA TLA1b

TOTLN DETOXIKACE1c

HLADOVN

Digitalizace: verze 1 (2010)1

.

1.svazek: 1_MALACHOV_cs_Prvni_knihy_v1_a?.pdf 1a Dokonal oista tla (ru1996_cs1999) 1b Totln detoxikace (ru1997_cs2000_v2002) 1c Hladovni (ru1996_cs1999) 2.svazek: 2_MALACHOV_cs_Ocista_a_vyziva 2a Zlat pravidla stravovn (ru2006_cs2008) 2b Oista tla a sprvn viva (cs2005) 2c Individuln konstituce a zdrav (ru2002_cs2009) 3.svazek: 3_MALACHOV_cs_Energetika 3a Energetick rovnovha organismu 3b Bioenergetika lovka 3c Uzdraven karmy (ru2003_cs2007) (cs2005) (ru2001_cs2005)

4.svazek: 4_MALACHOV_cs_Jak_vylecit 4a Jak se zbavit parazit (ru2001_cs2010) 4b Jak vylit 200 nejastjch nemoc (ru2002_cs2007) 4c Neobvykle zpsoby uzdraven a lby (ru2005_cs2009) 5.svazek: 5_MALACHOV_cs_Urinoterapie 5a Urinoterapie a biorytmologie (ru2003_cs2006) 5b Urinoterapie 1 - teorie (ru2002_cs2007) 5c Urinoterapie 2 - praxe (ru2002_cs2008) 6.svazek: 6_MALACHOV_cs_Ocista_a_hladovka 6a Zlat pravidla oisty a hladovn (ru2008_cs2010) 6b Liva detoxikace hladem - teorie (ru2002_cs2007) 6c Liva detoxikace hladem - praxe (ru2003_cs2007) 7.svazek: 7_MALACHOV_cs_Osud_Povaha_Kalendar 7a Osud ivot zdrav (cs2008) 7b Povaha lovka (cs2001) 7c Lunrn kalend pro zdrav (cs2003)

Jako ve ryz, i moudrost, je-li (nejlpe kolem 90%) obsaena v textu, pochz od Stvoitele veho a vech, a jako svtlo je eno z bezpodmnen lsky vem, i tato moudrost pat kadmu, kdo ji je pipraven pouvat v ivot k duchovnmu rstu. Je vak velmi dleit STLE VYCIOVAT, CO je sprvn a aktuln ! Kad krok poutnk nejlpe uin vdom pod kdly duchovnho veden. Sprvn je nest knihy o djch a vcech pevn negativnch -nad 60%, a bez duchovnho een. Tak napjte a podporujete zlo v sob a okol.2

.

DOKONAL OISTA TLAOISTA KARMY, MYSLI A FYZICKHO TLAAutorova uebniceGenadij Petrovi Malachov 1996Peklad Andrej Dragomireck 1999Zadn oblka knihy: V prbhu ivota se v lidskm organismu nahromad nejrznj, pro organismus cizorod ltky. Ty jsou pak pinou ady nemoc. Tato publikace nejen e popisuje systematick proitn celho tla od vech takovch usazenin, ale jej vjimenost je v tom, e zrove klade velk draz i na oistu mysli. Autor prostudoval velk mnostv literatury, od nejstarch spis ajurvdickch a jgickch, pes rznou literaturu zabvajc se lidovm litelstvm, po autory souasn. Krom toho m sm bohat zkuenosti ze sv litelsk praxe. Prv jeho praxe mu nesetnkrt potvrdila, e nesta jen mechanick oista organismu, ale je nezbytn nutn i oista mysli. Bez n nejsou vsledky dosahovan mechanickou oistou dostaten trval. Kniha je zpracovna velice systematicky a meme ji s klidnm svdomm doporuit prakticky kadmu, kdo je ji v dosplm vku a oistou svho organismu se jet nijak systematicky nezabval. Jej kvality potvrzuje i to, e je velice asto citovna jinmi autory, kte se problematikou oisty tla zabvaj.

O AUTOROVIPedstavovat Genadije Petrovie Malachova nemusme. Jeho jmno znaj u ns miliony lid a vichni ho vyslovuj s velkou vdnost. Mnoha lidem pomohl zbavit se jinak nevylitelnch chorob, take se mohli stt opt plnohodnotnmi lidmi. Svj pseudonym Genea si nezvolil nhodn. Bh Genea je podle lunrnho kalende vldcem dvactho druhho dne. A prv toho dne, 20. z 1954 se v malm msteku Kamensk-achtinsk, v Rostovsk oblasti, Malachov narodil. Vyrstal v obyejn sovtsk rodin a na prvn pohled se nim neliil od svch souasnk. Ale velice brzy se u nho zaala projevovat lska k prod projevujc se nap. tm, e si vydrel prohlet njakho mravence cel dlouh hodiny. Kdy mu bylo patnct, zaal se vnovat tk atletice a ji ve dvaceti se stal mistrem sportu. Dlkov studoval v Rostovsk poboce Moskevsk vysok koly tlovchovy a souasn pracoval. V prbhu doby vystdal nkolik profes. Byl tlovchovnm instruktorem, potpem a tak velitelem zchrann stanice. Nron trnink se brzo projevil negativn: u ve dvaceti letech se u nho objevily siln bolesti zad a pote s hemoroidy. Dlouh a bezvsledn putovn od jednoho lkae ke druhmu ho v jeho osmadvaceti letech nakonec pesvdilo, e si mus pomoci sm. Pomoc zaal hledat u starch zdroj tibetskho a nskho lkastv, zaal studovat netradin zpsoby len. m vce etl, tm mu bylo jasnj, e souasn oficiln lkastv zavrhlo bohat zkuenosti lka a litel minulosti. Pochopil, e lkai dnes l jen nemocn orgn, msto aby lili celho lovka. Jako lovk pemliv, s tendenc k analytickmu mylen, se Genadij Petrovi neomezil na doporuen, kter nalezl ve starch rukopisech. el dl a tvrm zpsobem zpracoval poznatky starch lka a litel i soudobch fyziolog a vytvoil vlastn soustavu 3

.

uzdravovn, kterou pak vyzkouel sm na sob. Vsledky, kterch doshl, byly neuviteln. A protoe si uvdomil, e mus pomoci nejen sob, ale i jinm, pila na svt mylenka napsat knihu. Prvn knihu vydal vlastnm nkladem r. 1989. Publikoval ji ve svm rodnm mst, v Kamensk-achtinsku, v nkladu pouhch tisc exempl. Pak se objevila dal vydn v Moskv, Petrohradu a v Rostov. V roce 1992 vyel v nakladatelstv Komplekt prvn svazek Livch sil, nsledovan brzy temi dalmi svazky. Najednou byl zahrnut mnostvm dkovn korespondence, zprvami o vylen nemoc pokldanch za nevyliteln a velkm mnostvm dost, proseb i modliteb o vylen. Stal se znmm a s tm pila i odpovdnost za osudy a zdrav tch, kte mu uvili. G. P. Malachov ije stle tak jako pedtm v Kamensk-achtinsku. M rodinu, enu a dv dti, syna a dceru. Mnoho asu vnuje ten knih, kter si stle piv z Moskvy a z Petrohradu. Stle se dr tch prodnch zsad lby, kter rozpracoval: pravideln provd hladovky a oistu tla, vnuje se dechovm cvienm ve, co doporuuje, ovuje sm na sob. V souasn dob pipravuje novou adu knih pod nzvem: V souladu se sebou samm. V nich je obsaena zsadn nov rove znalost o lovku. V em tato novost spov ? Pedchoz Malachovovy knihy pojednvaly o fyzickm zdrav: o oiovacch postupech, hladovkch a biorytmech - to vechno se tkalo jen tla. Ale zdrav organismus potebuje i zdravho ducha, resp. dui. Jiste je mon zlepovat se hladovkou, pt litry moi, proiovat ledviny, aludek atd. Jestlie jste ale pi tom naplnni zlobou, zvist a pocitem urky, nemoc se nezbavte. Vechno to bude trvale rozerat organismus jako rez. Z toho je jedin vchodisko. Je nutn oistit nejen tlo, ale i ducha. A to je prv to, emu ns Genea ve svch novch knihch u. 4

VODTlo se oiuje vodou, rozum se oiuje poznnm. Due se oiuje slzami. Odkaz dvnch myslitel Je to u nae est kniha, tkajc se oisty organismu. Pro nae a ne moje ? Za spoluautora knih, kter pi, povauji svou enu. Zabezpeuje m zzem, pomh m silou sv ensk bytosti. Tvo spolu se mnou. M jedinen npady, kter pak dl rozvjm a zdokonaluji. M moudrost - to je nae spolen moudrost. Proto je tak Nina Michajlovna zcela rovnoprvn spoluautor vech mch prac. Sm se zabvm otzkami oiovn a praxe nm ukazuje, do jak mry jsou ty i ony oiovac postupy nebo prostedky efektivn. Postupn jsem se dozvdal o organismu mnoho novho, objevil jsem nov oiovac postupy a dosahoval jsem novch praktickch vsledk, take mnoh nae pedchoz knihy zastaraly. Kdysi jsem zanal s nejjednodumi oiovacmi praktikami, urenmi pro fyzick tlo, a dosahoval jsem vsledk, kter jsou bn. Tak jako vtina ostatnch, i j jsem se domnval, e v tom spov podstata oiovn se. Klystry jsem proistil tlust stevo (v lepm ppad s mo), vyistil jsem jtra a ledviny, vypotil jsem se, udlal njakou hladovku a tm to skonilo. Dalm pokraovnm u pak byly jen preventivn oiovac postupy. V souladu s odkazem starch myslitel jsem jen vodou oistil tlo. Mnoh jsem pochopil, kdy jsem pracoval na tvrtm svazku Livch sil - zvlt to, e lovk nen jen fyzick tlo, ale do znan mry jsou to rzn struktury pol, kter tvo vdom, rozum a ovldaj vekerou fyziologii a stavbu tla. Svm vznamem pevyuje tato struktura pol fyzick tlo lovka tisceronsobn. Pochopil jsem jednoduchou pravdu: jestlie lovk nen schopen pouvat

.

svho rozumu, je pli emocionln a pli podlh dojmm, zneiuje sv pole, vytv v nm msta s rznmi kazy. V tchto kazovch mstech pak probhaj dje, kter se po ase projev na tlesn rovni patnou funkc nkter sti organismu a zmnami v bukch. A tak jsem pochopil vrok dvnch myslitel: Rozum se oiuje poznnm. Zskn dalho stupn pochopen oisty lidsk bytosti bylo velice obtn. Problm nebyl v nedostatku literatury, ale v tom, e sm jsem jet nedozrl na takovou rove poznn, abych ji pochopil. Knihy jsou vude kolem ns, ale ekaj na svj as. Mon, e jste nkterou z nich ji etli, ale byli jste z n schopni pochopit jen to, na co jste byli v tu dobu pipraveni. Teprve asem jste dozrli k pochopen dalho stupn poznn. Najednou vznikla situace, pobzejc vs, abyste se nco nauili. Pichz k vm vhodn literatura, znovu tete knihu, kterou jste etli u kdysi dvno, a najednou se vm jev ve zcela novm svtle. Navc, jakoby nhodou, se setkvte s lovkem, kter danou problematiku ovld. Pebrte jeho znalosti a sjednocujete se s nm, dochz ke kvalitativnmu skoku a najednou jste na zcela jin vvojov rovin, kter vm poskytuje mnohem vce monost, sil a hlub chpn veho, co je kolem vs. Pozornost je teba vnovat pedevm oist zkladu lidsk bytosti ducha. Je nutn clevdom zvyovat duevn kvality nejen pro blaho sv vlastn a svch blinch, ale pro blaho celho vesmru. Chpn tohoto zkladnho vchodiska umouje porozumt tomu, pro se ivotn okolnosti jednoho lovka utvej pznivm zpsobem a jinho nikoliv, pro se jednomu da a druhmu ne, pro rodinn pomry jednoho lovka jsou pzniv a jinho nepzniv a mnoho dalch vc, podlejcch se na tst nebo netst jedince. Ukazuje se tak, e tato rove oisty pouv technik, kter se zsadnm zpsobem li od obou pedchozch. Slzy vdomho a dobrovolnho pokn, strdn a vykoupen jsou dkazem takov oisty.

Z ve uvedenho tak vyplv, e vechno, co obsahuj m pedchoz knihy, je nepln a je tedy nedostaten pro dokonalou oistu a dosaen zdrav. V tto knize se pokoum vysvtlit vdu tkajc se oisty rozenou tak, aby zahrnovala vechny rovn byt lovka. Bakanina N. P., pota Togur Dobr den Geneo ! tyi svazky Livch sil jsem peetla s velkm uspokojenm. Jejich obsah mne nejen udivil, ale piml mne, abych se na okoln svt, i na sebe samou, podvala z nov perspektivy. Ve Vaich knihch, Genadiji Petrovii, jsem nala odpovdi na mnoh sv otzky. tu je znovu a znovu, a pokad nachzm nco novho. Jsou to urit zcela nov informace. Je v nich obsaeno mnoho energie a velmi dobe a lehce se tou. Bhem svho ivota jsem ani jednou nemla takov pocit uspokojen pi ten knih, tkajcch se vlastnho rozvoje a sebezdokonalen. Nechci Vs zdrovat svmi otzkami, radji pite a dlejte nm radost svmi novmi objevy. Nae kniha vm umon seznmit se s jednou z nejstarch vd, tkajcch se zdrav lovka - s vdou o itn organismu. Abychom se s touto tematikou dobe seznmili a mohli zat svj organismus uzdravovat efektivn, musme znt nsledujc: * Od eho se musme oistit. * Jak neistoty v organismu vznikaj a jak ovlivuj zdrav lovka. * Jak pipravit organismus na oistu. * Oiovac techniky a mechanismus jejich psoben. * Jak probh oiovn v praxi. Tmto zkladnm problmm je vnovna tato kniha.

5

.

Kapitola 1.

CO VECHNO JE TEBA OISTIT, ABY BYL LOVK ZDRAV

Za prv: kad fyzick tlo je tvoeno molekulami, ty zase atomy, atomy jsou tvoeny elementrnmi sticemi, elementrn stice kvanty, piem kvanta jsou urit mnostv energi, majcch podobu pol a vechna pole maj svj zklad ve vakuu. Za druh: energie me bt: mechanick - jedno fyzick tleso psob na druh, chemick, kter vyuv energie chemickch vazeb, atomov, ta vyuv energie vazeb mezi atomy, energie pole, kter vyuv energie kvantovch rovn a energie vdom, kter vyuv rovn vakua. Za tet: na rovni fyzick rozumme hmotou mnostv gravitan energie, v tom i onom pedmtu (nap. v lidskm tle) obsaen. Jestlie bychom ale k definici hmoty pistupovali z hlediska velikosti objemu, kter v prostoru zaujm, pak by sem patily krom energie gravitan i vechny ostatn, vetn t, kter se nachz na rovni vakua. Pak ovem hmota nejrznjch pol a energi, obsaench v lidskm tle, je mnohonsobn vt ne hmota fyzickho tla. Kdy jsme si udlali v tto vci trochu jasno, pjdeme dl. Mnohokrt jsme vidli obrzky, na kterch jsou znzornny lidsk akry. Kad akra m uritou polohu a poet okvtnch pltk. Jak to meme vysvtlit z hlediska dnench nzor ? Souasn vda ns pesvduje, e svt je vcedimenzionln prostor. Jedna dimenze prostoru se nachz uvnit dimenze jin. Prostory, kter maj men poet dimenz, vznikaj z prostor o vce dimenzch. Energetick potencil vcedimenzionlnho prostoru je vt a kvalitativn odlin od energetickho potencilu prostoru s menm potem dimenz. My ijeme ve tydimenzionlnm prostoru (dlka, ka, vka, as), kter se sm nachz v dalch, pti, esti, sedmi.... tiscidimenzionlnch atd. prostorech. A te peneseme tyto prostorov analogie na lovka.

POLE VDOM LOVKAZvykli jsme si ztotoovat se se svm tlem, ale i nae vlastn ivotn zkuenost nm k, e to nen tak docela pravda. Kdy z tch i onch dvod upadneme do bezvdom, le tu tlo jako nezen a bez citu, dokud znovu nepijdeme k vdom. Tento nejjednodu pklad ns pesvduje, e lovk je tvoen vdomm a tlem. Vdom, kter se nachz mimo tlo, nevidme (pokud se nejedn o lidi velice citliv), nejsme si ho schopni uvdomit svmi smysly a tak ono samo se v oblasti fyziklnch jev nijak neprojevuje. Fyzick organismus lovka, kter je v bezvdom, nazvme tlem. Tlo vidme, jsme schopni ho vnmat smysly, ale samo o sob nen nieho schopno. Kdy se vdom od tla oddl, zane se tlo skoro okamit rozpadvat. Jen ve spojen tla s vdomm tu existuje bytost, kterou nazvme lovkem, osobnost. Vdom se vemi energiemi, kter ho tvo, budeme nazvat polem vdom. Energie vdom, kter pronikaj fyzickm tlem ho tvo, pohybuj jm, d a udruj ho. U od asnho dtstv je nm sugerovna pedstava, e vechno hmotn je pevn, m to vhu a energii, na rozdl od toho vechno co nevidme, je lehk, slab a snadno poruiteln. Ve skutenosti, a vda to u dokzala, je tomu prv naopak.6

Co vlastn o tom vda v ?

.

akra sahasrara je tiscipltkov lotos, nachzejc se na temeni hlavy. Jestlie byste se peliv seznmili s vvojem lovka v prbhu jeho nitrodlonho ivota, zjistili byste, e stavba lidskho tla zan od jednoho bodu. Organismus lovka se rozvj jakoby z tohoto bodu v jednom smru tak dlouho, dokud se neobjev vechny sti tla. V dalm stadiu se pak hmota tla a jednotlivch orgn zvtuje. Z tohoto hlediska zan vvoj lovka v hlubinch tiscidimenzionlnho prostoru. akra ada je sted rozumu, kter se z tiscidimenzionlnho prostoru vydluje jako prvn, aby pak dil dal rst lidskho organismu. akra viudhi je lotos se estncti okvtnmi pltky, umstn v oblasti krku. V souladu se staroindickou filosofi je to sted, ve kterm se vytv prostor aka. Z tohoto hlediska lovk jet pedtm, ne se objev estnctidimenzionln prostor - vakuum, kter je pro fyzikln bdn pstupn, je ji ovlivnn jejich velice silnmi energiemi. Z tto dimenze pak zan lovka do materiln uvdn tydimenzionln sfry. Dal akry anahata (12 okvtnch pltk), manipura (10 okvtnch pltk), svadhistana (6 okvtnch pltk) a muladhara (4 okvtn pltky) tento proces zavruj. Viditeln st lidsk bytosti, nachzejc se ve tyrozmrnm prostoru, je jen mal st toho, co je vlastn podstatou lovka. Te se pokusme uvdomit si, co vlastn lovk je a eho veho je schopen. lovk se nachz v nespoetnm mnostv dimenz zrove a disponuje jejich energiemi. Jejich prostednictvm je schopen psobit na jin objekty, a to organick (od mikroorganism a po lovka) i neorganick (minerly, hmoty, pedmty) a je prostednictvm tchto dimenz schopen i vnmat nejrznj psoben vech tchto objekt organickch i neorganickch. Co se te vzjemnho na rznch prostorovch psoben dimenzch,

ve svt tydimenzionlnm (v naem vesmru) pevldaj vlivy fyzikln. V dimenzch, kter se nachzej nad estnctidimenzionln sfrou (rove vakua a ve) vldne sla mysli. Obr. 1: Rozloen prostorovch center v lidskm tle

A do estnctidimenzionlnho prostoru maj vechny iv bytosti a neorganick hmoty svj potek na stejnch prostorovch rovnch. Proto tak ponaje od rovn vakua ne ve, co ve vesmru existuje, je spolu navzjem spojeno. Tyto vrstvy prostoru pojem asu neobsahuj. Minulost, ptomnost a budoucnost se v tchto vrstvch nachzej ve zmrazenm stavu. V tchto zmrazench svtech se me voln pohybovat a njak psobit jen mylenka. S jistou podmnnost meme prostory, v nich je mylenka schopna psobit, nazvat pinnmi poli. Clevdomou mysl meme z pinnho pole vyjmout tu i onu ivotn situaci, ovlivnit sebe nebo jin, a mnoho dalch vc. Od estnctidimenzionlnho prostoru a do naeho tyrozmrnho, zan vyleovn a oddlovn ivch bytost a pedmt. To zpsobuje, e se ve tyrozmrnm prostoru vid lovk jako samostatn jednotka a za tot pokld i ostatn lidi, pedmty apod. Sv pedstavivosti meme pomoci 7

.

analogi s horami. Vidme skupinu horskch vrchol a kad z nich nm pipad jako samostatn hora - ale vechny maj spolen zklad - zemi. Tak vznik i myln pedstava na jedinenosti, osobitosti. Kdy v mylenkch nkoho proklnme, hnvme se nebo tesknme, psobme prostednictvm pinnho pole ruiv nejen na toho, na koho myslme, ale i na vechny ostatn bytosti a pedmty. (Pedstavte si analogicky vodn hladin. Hzte ploch kameny, dlte abky a vlny se na vechny strany.) Pinn pole m jednu zajmavou vlastnost: mylenkov psoben se jeho prostednictvm na vechny strany, me jm bt i zesilovno dky podobnm informan energetickm strukturm a takto zeslen psoben me smrovat i zpt k pvodnmu zdroji psoben. Pro tomu tak je ? Je to dno tm, e pinn pole, v nm se nachzme, je v rovnovnm a harmonickm stavu. Mylen v nm vyvolv mstn vybuzen, co zpsob, e se u cel soustavy pinnho pole naru jeho rovnovn a harmonick stav. Soustava pinnho pole udruje svj rovnovn stav dky tomu, e shromauje energii (vznikajc mylenm) a smruje ji do jejho zdroje (svrzn objemov-ohniskov interference). Rovnovn harmonick stav je tedy dosahovn na kor te energie, kter pvodn rozruch zpsobila. lovk a jeho ivot v pinnm poli vyvolv lokln excitaci. Je to svrzn, vybuzen buka, obsahujc specifick informace a energie. Objeven se dalho ivota (narozen dtte) je tak zprostedkovno takovou energoinforman bukou (rodiovskou). Dt v podstat mus obnovit v pinnm poli informan-energetickou buku, kterou vytvoili jeho rodie, prarodie atd. Pozdji udlaj tot jeho dti, vnuci, pravnuci atd. Je zejm, e informanenergetick poruchy, kter v buce vznikly nesprvnou mylenkovou aktivitou pedk a rodi, se projev na dtech a vnucch. Deformace zpsoben prarodii mohou bt tak8

siln, e se projev u nkolika lidskch pokolen, kter takovou pokaenou bukou proly. Tyto deformace zmiz teprve tehdy, a se spotebuje energie, kter je vyvolala. A tak potomci dd hchy svch pedk. Te ji meme udlat nkter dleit zvry, kter nm objasn mnoho nejen co se te problematiky uzdraven, ale prakticky veho, co se tk lovka a jeho rozvoje. 1. zvr. Jdro lidsk bytosti vytv na rznch prostorovch rovnch vechny energie, kter potebuje. Tyto energie tvo pslun pole. Kvantov pole, pole elementrnch stic a pole atom a molekul, z nich jsou vytvoeny tkn lidskho organismu. Jestlie na rovni tchto energetickch pol dojde ke vzniku njakch deformac, projev se tyto deformace v celm nsledujcm etzci, a tedy i na jeho konenm lnku - na tknch lidskho organismu. Z toho je zejm nutnost uchovn pole vdom lovka. 2. zvr. V hloubkch mnohadimenzionlnch prostor nen zdrojem psoben lovka jeho inorod aktivita ve smyslu njakho jednn, ale jeho mylenky, take sprvn mylen je hlavn zrukou jeho zdrav a blaha. Mravn zkony pro lovka byly, jsou, a budou tmi nejdleitjmi. 3. zvr. lovk se nachz na vech prostorovch rovnch vesmru, kter jsou obydleny rznmi bytostmi a duemi dve ijcch lid, a prostednictvm tchto rovn se na lovka mohou nachytvat rzn prostorov paraziti a odebrat mu energii. 4. zvr. na zemskm energetickou a zpsobovat Vbr msta m vzhledem dleitost. Rzn zen, vznikajc povrchu, mohou naruovat podobu lovka rzn patologick projevy. pro bydlen, prci apod., k tmto okolnostem ivotn

5. zvr. Deformace, vznikajc v poli vdom na rznch rovnch prostoru,

.

vyvolvaj nutn i poruchy funkce lidskho organismu a jsou pinou i tch nejbnjch nemoc (nap. rmy) a nevylitelnosti vnch nemoc (nap. rakoviny). Pro odstrann tchto deformac je nezbytn kvalitativn zcela jin pstup, ne ten, kter se aplikuje na fyzick tlo.

Kdy jsme se seznmili s polem vdom, musme se tak seznmit s tm, jak se v nm mohou nalzat neistoty. Abychom toho doshli, vimneme si podrobnji jak sebe, tak i ostatnch. Prvn, eho si vimneme, je, e nkte lid maj normln skladbu tla, kdeto jin nikoliv. Nkte se narod i jako zrdy. To je dno jejich vvojovm programem, kter je uloen v poli jejich vdom, kde se nachzej tak piny, naruujc normln vvoj, take dochz k defektm, jejich vsledkem je narozen zrdy. Vimnme si te svho vlastnho chovn. Pozorovali jste, e jste za uritch okolnost jednali trochu podivn, bylo vm to poslze teba i lto, ale vdycky jste pro sebe nali njakou omluvu ? Napklad vechno probh dobe, ale vy se najednou rozhodnete jinak, ne by odpovdalo logice vci a kazte tm celou prci. To je dno tm, e se u vs vytvoil siln pocit osamocenosti a pn uvst do pohybu vlastn program i navzdory dvodm, kter maj ostatn. Uvdomte si, jak se s jinmi lidmi seznamujete. Mte v sob njak vnitn zbrany, kdy se setkvte s nkm, koho neznte ? Jak ei a jak tmata

ZPSOBY ZNEITN POLE VDOMObr. 2: Na lev stran je pole vdom bez karmickch deformac. Na prav stran obrzku jsou temn msta, zpsoben karmickmi vlivy. Nkter z tchto deformac pole vdom existuj v neprojevenm stavu, jin se projevily na fyzick rovni tla a naruuj nkterou z jeho funkc. Nap. temn msto nahoe nad hlavou ukazuje na zbrzdn energie a jej hromadn v Highmorovch dutinch, co vede ke ztrt energie, bolestem hlavy aj. Vznut energie v oblasti krku me zpsobovat pote se ttnou lzou, v oblasti srdce k nepochopiteln bolesti v hrudi, v oblasti ledvin k jejich zhoren funkci a tvoen ledvinovch kamen, v oblasti slinivky bin k diabetu v doln oblasti bicha k pohlavnm potm, v oblasti cv k ukldn sol atd.

9

.

ns deprimuj ? Vnitn zbrany a deprivace jsou vsledkem naruen pirozenho toku energie. Msto transformace mylenky na e a jednn se energie mylenky zbrzd a zablokuje, co se projev jako zbrana a neinnost. Vimnte si, jak mylenky vs nejastji napadaj, jak melodie vm znj, jakch obrat v ei pouvte a jak se to vechno projevuje ve vaem chovn. Svd to o tom, e se nevypodvte dn s informacemi, kter jsou ve vs a ty se neustle aktivizuj a mrhaj va energi. Je douc zbavit se tto zte co nejdve. Vimnte si sebe i ostatnch jet pozornji. U nkoho postehnete zvltn vraz ve tvi, uritm zpsobem si sed nebo chod, u nkoho jinho zas mete pozorovat charakteristick zmny na ki jako uhry, praskliny, ke se loupe, a vechno nasvduje tomu, e je v tchto mstech njak deformace v rozloen energie, projevujc se na tlesn rovni. Je douc se toho veho zbavit. Nsledkem silnch traumat jako je leknut, bolest, negativn proitky apod., vznikaj poruchy jako koktn, zven krevn tlak, zrychlen srden tep, patn trven, poruchy moen, diabetes, impotence atd. Podobn traumata vytvej i nehomogenity v poli vdom a ty pak blokuj tu i onu funkci organismu. Nkte lid pociuj v nohch, rukch nebo v oblasti pasu siln chlad, zatmco jin zase zvenou teplotu, a to ve me bt doprovzeno jet dalmi nepjemnmi pocity. To svd o tom, e se do organismu dostala patogenn bioklimatick energie, vyvolvajc nejrznj funkn poruchy organismu. Vichni se setkvme i s nejrznjmi podobami energetickho uprstv. Tento jev je tak dalece rozen, e je ve skutenosti jen mlo lid uchrnnch toho, aby jim jejich energii oderpval nkdo jin. Kde jsou piny tohoto jevu a jak se mu brnit ?10

Nkdy se meme setkat s jevem posedlosti lovka jinou bytost, jak je to popsno v bibli a jinch svatch knihch. Vsledkem me bt, e lovk ztrc kontrolu nad vlastnm chovnm do t mry, e to vede a ke smrti. Zneitn pole vdom je teba se zbavit. Jinak tato zneitn vyvolaj tu i onu nemoc, sniuj ivotaschopnost a tvr schopnosti lovka.

OISTA FYZICKHO TLAKdybychom porovnvali lovka s pyramidou, pak by jej vrchol odpovdal fyzickmu tlu, kter se nachz na zkladn tvoen mocnmi poli lovka. Fyzick tlo je indiktorem vech dj, probhajcch na rovni pol. Je dleit se nauit st jazyk tla s clem dosaen regulace na rovni pol. Pokoka, zen tla (koordinace funkc), nm jasn ukazuj, s m vm je to spojeno. Prvotn pinou vech neistot ve fyzickm tle je blokda energie, vznikajc jako nsledek njakho psychickho tlaku, proitku apod. Tam, kde je obh njakm zpsobem omezen, meme pozorovat jevy vyvolan blokdou. Do zablokovan oblasti se neustle dostvaj ltky, kter se normln nachzej v tekutm prosted organismu, hromad se tam a tm blokdu jet zhoruj. Vsledkem je ztrta pohyblivosti, tkopdnost, vznikaj kameny, usazeniny sol atd. Kdyby bylo lidsk tlo prhledn a mohli bychom se do sebe podvat, hned bychom piny svho patnho zdravotnho stavu pochopili. Tak by teba nkte z ns mohli vidt uvnit svho tlustho steva a deset kilogram slepenho a ke stnm steva pilepenho kalu, nebo jeden a dva litry slizu, podobajcho se edohndm vodnm asm, ve kterch se pohybuj hlsti. Na vlastnch stnch tlustho steva se nachzej podivn vrstky, podobn medzm nebo houbm. To jsou polypy. V bin

.

dutin, v rovin pod pupkem, byste mohli vidt nahromadn sliz, podobn tekutmu sklu. Zvl by na vs asi zapsobil pohled na vlastn jtra, propikovan kamnky nejrznjch barev a zapinnou hmotou podobnou mazutu. U mnoha lid bychom mohli vidt ledviny naplnn pskem, u jinch kameny, nebo plce naplnn slizem, ppadn Highmorovy dutiny obsahujc jednu a dv sklenice hnoje. Ti, kterm je nad tyicet, by s podivem konstatovali, e jedna ptina bunk jejich organismu zestrla a nen schopna plnit sv funkce. st jich je u zcela mrtv, rozkld se a otravuje organismus. Specifick zpach, kter doprovz nkter star lidi, je dsledkem tohoto procesu. Krom toho by tak zjistili, e je jejich krev zapinn, jejich lachy a vazy jsou pln usazenin a nalo by se jet mnoho dalho, co by je zarazilo. Kdyby to vechno mohl lovk uvnit vlastnho organismu vidt, pochopil by velice rychle, e bolesti srdce, jimi trp, jsou zpsobeny otrvenou krv, e patn trven je zpsobeno zneitnmi jtry a patn zrak a sluch je zpsobovn hnojem, usazenm v jeho hlav, kla s impotenc je zpsobena slizem, kter se nahromadil v doln sti bicha. Neschopnost dit sv mylenky a emoce vedla k zastaven prchodu energie v t i on oblasti fyzickho tla, kde se nahromadily pro danou oblast specifick usazeniny (v oblasti hlavy sliz, v tlustm stev kalov kameny, v oblasti ledvin psek atd., a vyvolaly tam specifick choroby. My sami tvome sv nemoci mylenm, a zpsobem ivota a stravou svj organismus plnovit pokozujeme. Lit to vechno farmakologicky nem smysl, ale je teba tuto energetickou a fyzickou pnu z organismu vyvrhnout a vechno se vrt do pvodnho stavu.

vdlo lidstvo u dvno. Nejvt duchov minulosti velice peliv propracovali zpsoby oisty, a to jak oisty fyzick, tak i oisty pole vdom. Studium tto problematiky autora pesvdilo, e nai dvn pedkov znali velkou vdu o oiovn organismu mnohem lpe neli dnes my. Tak napklad ji ve star vdick literatue mete najt dokonale propracovanou oiovac proceduru. Patandaliho Jga stra vysvtluje charakteristick vlastnosti rznch zneitn mysli a pojednv o jejich vlivu na ivot a zdrav lovka. Oiovn struktury je vnovno mnoho msta v Novm zkon. O oist fyzickho tla v hata jze se do dnenho dne mnoho nezachovalo. Jogni dve napklad znali zpsob, jak ze sebe vythnout stevo, omt ho ve vod jako njak hadr a pak ho do sebe nasoukat zpt. V tchto dvnch dobch se tak velice asto pouvalo hladovn, kter oiuje lidsk organismus lpe ne vechny ostatn oistn procedury. Indick kniha o lidskm zdrav - Ajurvda, klade hladovku na prvn msto mezi vemi ostatnmi oistnmi technikami, ale zrove varuje ped jejm amatrskm pouvnm. Ajurvdit lkai rozpracovali cel systm jemnjch oistnch postup, ktermu dali jmno panakarma (Pt akc). Tyto postupy oiuj buky organismu od toxin. Pro tyto ely jsou vyuvny pirozen oiovac kanly jako potn lzy, krevn eit, ledviny a steva. Pitom byla panakarma chpna jako soustava periodicky opakovanch preventivnch postup, kter jsou nutn pro zajitn normln ivotaschopnosti organismu na dobu nkolika nejblich msc, ppadn na rok, v zvislosti na istot, kter bylo douc doshnout. Znalci ajurvdy tvrd, e nen mon doshnout dobrho pocitu, pokud nen organismus od kodlivch usazenin zcela oitn.11

DOSLOV K PRVN KAPITOLETo, e je teba od strukturlnch organismus i fyzickch oiovat neistot,

.

Star ajurvdick texty prohlauj, e kad, komu nen jeho vlastn zdrav lhostejn, mus as od asu projt vemi postupy panakarmy. Ty jsou uspodny do nkolika stup: pedbn zmken organismu, olejov mas, lebn pocen, klystr a oista dchacch cest. Tibetsk varianta ajurvdy ud-i, hovo tak o oist pomoc takovch prostedk, jako zvracen, projmac klystry, hovo se tak o ppravnch postupech zmkovn organismu, na kterm do znan mry vsledek vech oiovacch postup zvis. Vechny starovk nrody mly sv vlastn oiovac postupy, kter byly urovny klimatem a tradic. Mezi nimi byly zdrazovny ty nejinnj: sauna, klystry, zvracen, projmadla a hladovky, kter se pouvaly prakticky vude. Prvn kesan znali oiujc procedury velice dobe a vem je doporuovali. Byli to skuten lkai svho nroda. Zachoval se rukopis Evangelium svta Jee Krista, v nm se doporuuj oistn postupy jako prostedek zbaven se nejrznjch nemoc. V Rusku zskaly oiovac postupy svj charakteristick rz - byly to sauny a psty. A jak potvrzuje i dnen praxe, jsou to pro ns ty nejlep oistn prostedky. Vichni skuten lkai minulosti i ptomnosti pouvali a pouvaj oistn postupy velmi asto. Tak poznatky nejnovjch vdeckch vzkum potvrzuj, e nen mon se zbavit nemoci, dokud jejich patogenn pvod nen z organismu odstrann. Doshnout toho farmakologicky nen mon, ale s pomoc oistnch technik ano. Proto tak star vda o oiovn lidskho organismu peila a do na doby, upevnila sv postaven a je dnes jednm z nejefektivnjch metod len nejrznjch nemoc.

Kapitola 2.

JAK VZNIKAJ NEISTOTY V ORGANISMU LOVKA A JAK OVLIVUJ JEHO ZDRAV

KARMICK ZNEITNNesute, abyste nebyli souzeni, nebo kterm soudem soudte, tm budete souzeni, a kterou mrou mte, bude vm zase odmeno. Evangelium Sv. Matoue 7.1-3 Piny zneitn pole vdom jsou sloit a poetn. Vyjmenujeme si ty hlavn, kter zdrav lovka ovlivuj nejsilnji. Nejdve se podvme, se zetelem na rzn literrn prameny, co vechno obsahuje pojem karmy. Karma je prodn zkon, v souladu s nm kad jednn v materilnm svt, a dobr nebo patn, m urit nsledky, kter stle ve vt me vtahuj jednajcho do hmotn existence a kola zrozen a smrti (Zdroj vn slasti). Karma jsou iny v hmotnm svt, konan s clem zskn plod tchto in a jejichnsledk (rimad-Bhagatavan). Karma (sanskrtsky nijati, samaja; tibetsky sngon-las) je jednn, in zkladn termn buddhistick koncepce vazby mezi pinou a nsledkem, v souladu s nm patn jednn m za nsledek patn plody a naopak. Souhrn vech dobrch a patnch in, vykonanch v pedchozch existencch utv osud lovka v tomto zrozen (Atlas tibetsk medicny). Karma je dj, in, zkon vazby mezi pinou a nsledkem, v souladu s nm se tvo osud lovka jako vsledek jeho

12

.

dobrch a patnch in, mysl a tendenc (Lska a srdce nekonena). Ze veho prv uvedenho je zejm, e karma m vznam vazby mezi pinou a nsledkem, podle kter nae souasn existence a zdrav jsou urovny naimi pedchozmi mysly a iny a nae budouc existence a zdrav jsou pmo zvisl na naich souasnch myslech a inech. Te se podvme, jak mohou bt druhy karmy. Z velkho potu rznch druh pojednme o karm individuln a karm pedk. Individuln karma Tuto karmu meme jet rozdlit na karmu zskanou v minulch ivotech a karmu danou ivotem souasnm. Patandaliho Jga stra klasifikuje individuln karmu v zvislosti na zkuenosti zskan v prbhu ivota. V souvislosti s tm dl individuln karmu na ernou, blo-ernou, blou a ani-blouani-ernou. ern karma je nejhor ze vech ty. Je zskan v prbhu nemravnho, zloinnho ivota. Pomlouvn, egoistick intriky konan s clem naruen plod ciz prce, poniovn ostatnch, pko, zlodjny - to ve tvo vnj ernou karmu. Vnitn ern karma vytven mylenm zahrnuje takov stavy ducha, jako skepticismus, kter nevede k poznn, nevru, vdom setrvvn v nevdomosti, zvist apod. Bl karma je vsledkem dobrch in vytvejcch specifick energetickoinforman uzlky v aue lovka, vyvolan zvenou intenzitou provn. Blo-ern karma se tvo hromadnm dobrch i patnch in, vykonanch vzhledem k ostatnm. Ani-bl-ani-ern karma je karma putujcch poustevnk, kte pobvaj ve svm poslednm tlesnm vtlen. Karma pedk Ve starodvnm tibetskm dle

Bajdurjaonbo (Modr beryl) jsou dleit vahy na tma: Formovn tla zan v okamiku vzniku embrya jako dsledek spojen vajka matky a otcovy spermie a souasnho spojen matiny krve s vdomm bloudcm v bardu. Vdom puzen karmou a nevdnm (vzanosti na vesmrnou existenci) neviditeln vstupuje v okamiku spojen spermie s krv do tla matky a oduevuje sloky, kter se spojily... Pi tom mus karma nesouc vdom budouc bytosti odpovdat karm jeho rodi. Samotn vdom, kter oduevuje embryo, nem pocit vlastnho pohlav, nen zvisl na pedchozm vtlen. Toto uvdomn vznik v prbhu vvoje embrya v matce. Jestlie se nsledkem karmickch vliv m narodit chlapec, pak vdom pociuje nepze k otci a lsku k matce, ztotoujc se s otcovm semenem, stv se vdomm mue. V opanm ppad vdom pociuje averzi k matce a lsku k otci, ztotoujc se pitom s matinou krv. Tento citt meme vyloit takto: jestlie se m narodit chlapec, pak ve vt me dd karmick dluhy v otcovsk linii (tm je tak dan averze) ne v linii matky (lska k matce). Podvejme se te, jak m karma vliv na osud lovka a na jeho zdrav. Patandaliho Jga stra se o tom vyjaduje tak, e nahromadn karma uruje ti nejdleitj ukazatele budoucho ivota: zpsob zrozen, trvn ivota a druh zkuenosti. Na zklad toho se kad lovk narod v takov zemi, mst, rodin a fyzickm tle, kter si svmi pedchozmi ivoty zaslouil. Trvn jeho ivota bude takov, jak si zaslouil ve svch pedchozch ivotech a ivotn situace, bolesti, zpsob existence atd. budou takovmi, jak si ve svch pedchozch ivotech vypracoval. Te si rozebereme, jak m ten i onen druh karmy vliv na n ivot.

13

.

Vliv zskan karmy na lovka v tomto ivot Jako pklad tohoto jevu uvedeme citt z knihy Raymonda A. Moodyho: ivot ped ivotem: ena, kterou nazveme Sabrina, se bla ohn. Bla se ho tak, e nebyla schopn ani krtnout zpalkou, ani by dostala hysterick zchvat. Nebyla schopn sedt u ohn a ohvat se, nemohla vejt do restaurace, kde byly na stolech hoc svky. Dokonce i kdy pila na lbu, bylo pro ni obtn hovoit o ohni bez vzruen. Lit se regresn terapi se rozhodla pot, co se j stala nemil phoda na univerzitn pednce o americk poezii. Pi pednce tkajc se potk nboenstv v Americe se vyuujc zmnil tak o procesech s arodjnicemi v Salemu. Odehrlo se to v dob masovch hysteri v Americe. Obmi byly eny obvinn z arodjnictv. Muili je a nkolik jich i uplili. Sabriny se vyprvn hluboce dotklo. Snaila se uklidnit, ale otes byl tak siln, e musela opustit posluchrnu. Brzy pot podala o pomoc regresnho psychoterapeuta s mylenkou, e by se j mohlo podait odkrt pinu svch nahldnutm do nkterho problm z pedchozch ivot. V hypnze ji terapeut vrtil do poslednho dne jednoho z jejch pedchzejcch ivot: Vidla jsem se velice zeteln. Byla jsem mlad dvka - bylo mi prv asi trnct let, kdy jsem se vidla nkde ve Francii, jak stojm pivzan ke klu. Kolem mne byl dav lid, kte kieli a veselili se. Pochopila jsem, e ti lid jsou na takovou podvanou zvykl, e to pro n nen nic novho. asla jsem. Ctila jsem sice, e povolit provazy, ktermi jsem byla pivzna, nen mon, ale pesto jsem se o to snaila. Bylo mi tak jasn, pro mne upaluj. Bylinka, kterou obvinili z arodjnictv, mi dala lk, kter mi zpsobil potrat. Mne neupalovali proto, e bych byla arodjnice, ale proto, e jsem lk dostala od arodjnice14

a soud rozhodl, s blem.

e jsem

ve spojen

O dt jsem pijt nechtla. Soudcm jsem vysvtlila, e lk jsem si vzala proto, e jsem byla nemocn. Neuvili mi a tak jsem tady te ekala, a mne upl za nco, co jsem ani nemla v myslu udlat. Vidla jsem jak blednu, kdy katovi pacholci zaali zapalovat kupy rot, naskldanho kalem mne. Kiela jsem a dusila jsem se kouem. Ctila jsem, jak mi r ohn stoup po nohch a spaluje ki. K bych byla zemela rychle ! Bolest se ila po celm tle, chytly mi aty, vlasy a kou m jako kyselina plil v krku. Zemela jsem teprve kdy jsem si vytrpla vechna tato muka. Zn to podivn vzhledem ke vemu proitmu utrpen, ale regrese Sabrin pomohla. Te u mla pocit, e v, odkud se bere onen nezvldnuteln strach, kdykoliv byla pobl njakho ohn. Non mry, kter ji do t doby neustle pronsledovaly, pestaly. Ohe ji sice jet nijak nepitahuje, ale tak od nho neutk. Me navtvit restauraci osvtlenou svkami a tak ji u vidli, jak sed se svm ptelem u ohnku. Jin odbornk na regresn psychoterapii mi laskav poskytl historii jinho ppadu. Jednalo se o ppad Andly, kter kadou prci, kterou zaala, v polovin peruila, protoe ji pepadl strach, e to stejn k niemu nepovede. A zaala jakoukoliv prci, za chvli vdla, e ji nebude schopna dokonit. Tkalo se to veho - napsn dopisu, opravy domu, nebo zmny pracovnho msta. Skoro nic nebyla schopn dokonit. Mla trval strach, e s n nebudou spokojeni. V posledn dob se situace jet zhorila. V zamstnn kde pracovala jako stevardka, zanala pociovat neklid u v okamiku, kdy po startu letadla zaala cestujcm nabzet pit. Protoe j tyto stavy zaaly vadit ve vkonu zamstnn, rozhodla se hledat pomoc regresn terapi. Andla je nevysok, prun blondnka s pocitem vlastn dstojnosti. Jej ivot

.

probhal v plnm protikladu k tomu, co se objevilo v regresi. Jakmile byla uvedena do hypnotickho transu, zjistila, e je rozjaenm gladitorem. Svou regresi popsala takto: Hned jsem ctila, e jsem siln mu. Podvala jsem se na sv tlo a zjistila jsem, e mm na sob brnn, v ruce me a odrm rzn dery a vpady. Vedle mne stl instruktor, kter mi kal, co mm dlat, abych zvldla techniku zbran. Pak jsem se ocitla ve pinav arn, kde mne uili, jak zabjet lidi. Byla jsem mskm gladitorem. Soud podle toho, jak se mnou jednali, jsem nebyla obyejnm gladitorem. Ostatn adov vojni trnovali ve skupinch. J jsem mla svho vlastnho trenra. V dalm prbhu dje jsem vidla, e dokonce jm u samostatnho stolu, oddlen od ostatnch gladitor. I jdlo na mm stole bylo jin, lep. Potom jsem vidla, jak mne voz ulicemi msta. Lid se tlaili podl cest, aby na mne mohli alespo krtce pohldnout. Byla jsem sportovnm idolem a lid pokldali za tst, jestlie mne mohli spatit. Byla jsem na to velice pyn. Pak piel posledn den mho ivota. Vidla jsem se trochu z boku. Mla jsem tak trochu dojem, jako kdy se dvm na televizi. Leela jsem ve pinav arn a kolem burcel a jsal dav. Byla jsem zrann, z rny na boku mi tekla krev. Naklonil se ke mn gladitor, kter zvtzil. Drel me nad mou hlavou a ptal se publika, zda mne m zabt, nebo mi darovat ivot. Nejstranj bylo, kdy jsem si uvdomila, e si dav peje mou smrt. Uvdomila jsem si, e jsem byla idolem jen proto, e jsem byla schopn pobavit je trochu vc, ne ostatn gladitoi. Mj ivot pro n nic neznamenal. Te se postavili proti mn a oslavovali mou smrt, jako bych byla njak prmrn gladitor ni kategorie". Po regresi Andla vyprvla, e okamik sv porky provala jak nejvt

ponen. Krom toho si vimla, e kdy v arn umrala, zaekla se e se u nikdy nesm dostat do situace, ve kter by ji mohl nkdo veejn ponit. Andla je pesvden, e prv tento ivot, kdy byla gladitorem, byl pinou jejho strachu. Kdykoliv se dostala na veejn prostranstv, nebo kdykoliv si na nco takovho jen pomyslila, objevil se hluboce zakoenn, strach z ponen a Andla se do sebe uzavela. Lka, kter Andlu lil, tvrd, e je to jeden z ppad rychl zmny situace. U po pti sezench regresn terapie se z Andly stal nov lovk, prakticky bez jakkoliv bzn. U nepociovala, e by ji nco neustle brzdilo. Znovu pro sebe zaala objevovat svt. Mne na tomto ppadu fascinuje toto: Andla mla z nespchu strach v tomto ivot a tradin psychoterapie by nikdy nepila na to, e pina jejch problm je v minulm ivot (resp. v tom, co ona za minul ivot pokld). Pro ni byla regresn psychoterapie sondou do podvdom, kter zjistila, co je tam ukryto. Bez n by se se svmi problmy potkala lta a velice pravdpodobn, by je nikdy nevyeila. Danlet Dree Millerov pouila terapie minulmi ivoty k tomu, aby nalezla pinu vlastn artrzy. Podailo se j zjistit toto: V prbhu regrese jsem si uvdomila, e jsem lkaem (muem), ijcm v 16. stol. v Itlii. Lila jsem tehdy osmiletou holiku, kter si zlomila ob ruce v lokti. Bylo teba dt kosti znovu do sprvn polohy. Rychle jsem otoila dtskou ruku tak, e se kosti dely jedna o druhou holika vykikla bolest a j jsem si byla vdoma toho, e jsem j bolest zpsobila schvln. Bylo mi z toho najednou smutn a stydla jsem se. Nelbilo se mi, e jsem byla tak krut. Stydla jsem se u vdom toho, e j, dobr lka, kter m rd dti jsem jednala tak krut. Bylo mi zhadou, pro jsem se tak chovala. Jak regrese pokraovala, dozvdla jsem se, e jsem byla neastn enat, e m ena si nepla mt dti a i jen 15

.

mylenka na vt rodinu j byla velice nepjemn. Tak byl mj rodinn ivot pln zloby a hokosti a tyto pocity jsem penela na sv pacienty. M ena zemela ve stednch letech. Ctil jsem tehdy, e mi z due spadl kmen. Mohla jsem t podle sv libosti. Ale v t dob jsem ji trpla artritidou a protoe jsem se nemohla dobe pohybovat, nemohla jsem ani vykonvat lkaskou praxi a tak jsem odjela na vesnici, kde jsem v poklidu ila v malm domku a peovala jsem o svou zahrdku. Ji jako staec jsem se sptelila s malou svtlovlasou holikou ze sousedstv. Obas za mnou pichzela a pracovali jsme spolen na zahrdce. Lpla jsem na n celm svm srdcem. Bylo j pt nebo est let, kdy pila doba m smrti. Ped smrt mi pinesla kytiku kvt a polbila mne na tv. Vypadalo to, jako e v, e umrm a mou smrt brala jako nco zcela pirozenho. Kdy mj duch opustil tlo, vidla jsem, e holika bela pro dospl. Vybavila jsem si cel svj uplynul ivot a uvdomila jsem si, e jsem zneuvala svch lkaskch vdomost. Byla jsem to j, kdo dovolil, aby vt st mho ivota probhla v hokosti a zlob. Uvdomila jsem si i to, e i kdy jsem se asem tto zloby zbavila, bylo to mlo. Sv en jsem neodpustila. Po jej smrti jsem poctila jen ulehen. Pak se j vybavila epizoda z ivota, kdy byla mnichem v muskm kltee: V regresi jsem se dostala do dal sv existence, kter byla tak spojena s artrzou. V tomto ppad jsem byla mnichem, vedla jsem kltern, asketick ivot a pracovala jsem na zahrad. Mla jsem trval pocit, e ostatn mnii mysl pod jen na to, jak by mi ublili. Stovala jsem si na n, krala jsem je a dokonce jsem jim i vytala, e si pestali vit Boha. V tomto ivot byla mou charakteristickou vlastnost nespokojenost s ostatnmi a hdavost. Nakonec jsem byla starm, nazlobenm, jednookm mnichem. Mlad mnii se mi za zdy posmvali. m vce jsem16

si stovala, tm vc mnou pohrdali. Byla jsem pak jet popuzenj a zaala jsem si stovat pmo Bohu na nedostatky, kter jsem u ostatnch pozorovala. Nkolik poslednch let jsem ze sv cely vbec nevychzela. M tlo bylo zmuen bolestmi, studen vlhkost cely m strdn jen zvtovala. Zemela jsem v mukch a osamocen, nikdo mne nepolitoval. Co mohly tyto dva ivoty pro Dree znamenat ve vztahu k len artritidy ? Regrese vyjevila, e zlost, uraenost, nepijmn ostatnch, nestupnost a zneuvn vdomost jsou faktory, aktivn v jejm dnenm ivot. Tak si uvdomila, e jej manelkou v prvnm ivot byl jej zemel mu. Ani on si nepl mt dti. Skoro bych chtla ci, e m vylen bylo zzran, e jsem se od okamiku regrese zmnila a iji te v blaenosti. Ale kdybych to takhle formulovala, neekla bych vechno, co se k cel zleitosti poj. O sv regresi Dree napsala: M artrza nezmizela docela. Zd se, e se zesiluje v obdobch, kdy jsem zl, netrpliv, podrdn nebo nesmiiteln. Bolest je tu jako memento. Kdy se zastavm a vnmm jej napomenut, sama rychle zmiz. Byla jsem skuten v 16. stolet lkaem v Itlii a osamocenm, popudlivm mnichem v kltee ? Nevm. Vm jen, e tyto vci podstatn ovlivnily mj pohled na ivot a zpsobivota, mj pohled na ostatn lidi i na sebe, samotnou... iji te smen a s lskou, snam se bt trpliv a citliv, um se odpoutt sama sob, kdy nco z toho porum. jin pklad Uveme na souasn ivot. vlivu karmy

Nikdy se mi nic nedailo. Snail jsem se, ale a lo o cokoliv, vsledek nikdy za nic nestl. Nikdy jsem si nebyl schopen vydlat njak slunj penze. Tam, kde

.

jin vydlvali dobe, dostal jsem jen pr korun a nepodailo se mi nco vyhrt ani v dn loterii. M prvn manelstv nebylo astn. Oenil jsem se podruh. M druh ena mla velice slun sourozence. Ale z nieho nic zaaly mezi vemi rodinnmi pslunky rozmky, veobecn vzjemn nepochopen... Zaal jsem o tom vem pemlet. Vybavil jsem si celch ptadvacet let svho ivota, analyzoval jsem je a piel jsem na hroznou vc. Nejen e jsem smola, ale pinm smlu i ostatnm. Posute to sami: Ne jsem se narodil, mli se otec s matkou dobe, otec ml dobrou prci i vdlek. Kdy jsem se narodil, dal se otec na pit a o prci piel. Matka se s nm rozvedla. Zaali jsme mt nedostatek. Matka se podruh vdala a vzala si hodnho, dobe zajitnho mue. Ale ten ji brzo opustil a odeel k jin en. Ve kole jsem chodil do tdy s nejhorm prospchem. Kdy ve kole udlali reorganizaci, dostal jsem se do nejlep a nejpteltj tdy - ale tda se velice rychle zmnila na partu zkolk a egoist, a vechna ptelstv pominula. Na vojn jsem se dostal do vzorn roty. Bhem pl roku se tato rota dostala mezi nejhor. Po skonen vojny jsem nastoupil jako idi do gar. Plat se mi prakticky nehbal, auta pro nedostatek nhradnch dl skoro pod stla. Vichni z toho byli nervzn, objevoval se neklid. Dal jsem tam vpov a ani ne za trnct dn tam zvedli platy na trojnsobek, podnik zskal prostedky, auta zas zaala jezdit - ale moje msto bylo u obsazen. Jeden znm mi dohodil msto u jednoho malho podniku. To msto jsem pijal, ale... produkce zaala klesat a vdlky tak. Na pinu vech tch nespch jsem nebyl chopen pijt, vechno se dlo jaksi samo od sebe. To, co jsem te uvedl, je asi tak jedna desetina toho, co vechno se skuten stalo. Kdekoliv jsem se objevil, el mi nespch v patch. Ukzali jsme si nkolik ppad vlivu

karmy nahromadn v minulch ivotech na ivot souasn. Z pklad je vidt, e nahromadn karmy se me projevit nejrznjm zpsobem: neodvodnnm strachem z ohn, nedvrou v sebe sama, bezdvodnm strachem z veejnosti, nhlm vskytem artrzy nebo ivotnm nespchem. Jestlie se ve svm vlastnm ivot setkvte s nm podobnm, je tak velice pravdpodobn, e pinou vaich pot je karma, kterou jste si nashromdili v pedchozch ivotech. Vliv nahromadn karmy na souasn ivot lovka Jak je psno v Patandaliho Jga ste, me lovk v prbhu ivota hromadit karmu ernou, blo-ernou, blou nebo ani-blou-ani-ernou. V zvislosti na tom, jakou karmu si lovk nahromadil, se utvej jeho dal zrozen, dlka ivota a ivotn zkuenosti. Uveden pklady to pkn ilustruj. Sabrina se, i kdy ne mysln, dopustila nejtho hchu - peruila ivot jet nezrozenho dtte. Hrozn, dlouh muka, kter proval plod, kdy pi potratu umral: intoxikace, pedasn porod, boj o ivot v ivotu nepznivm prosted, v prosted, ve kterm jet nebyl schopen existovat, pocit zatracenosti a smrti bez ohledu na sly, vynaloen na boj. Byla to hrza a bolest, roztaen v ase. Tak si Sabrina hromadila tu nejhor, ernou karmu. To se pak rychle projevilo na dalm trvn jejho ivota a na typu jej zkuenosti. Musela odpovdajcm zpsobem zaplatit - krtkou dobou vlastnho ivota a krutost proitch pedsmrtnch muk. Vidla jsem se velice zeteln (plod zaal provat intoxikaci). Byla jsem mlad dvka bylo mi prv asi trnct let (porovnejte si to se stm plodu), kdy jsem se vidla nkde ve Francii, jak stojm pivzan ke klu (plod by tak rd unikl, ale byl pipoutn pupen rou k matce). Byla jsem zdena. Ctila jsem sice, e nen mon17

.

povolit provazy, ktermi jsem pivzna, ale pesto jsem se o to snaila (plod se tak nemohl v dnm ppad odpoutat od placenty, kter pro nho znamenala ivot, ale pesto snail). Kiela jsem a dusila jsem se kouem (pedasn porozen plod byl v obdobn situaci, tak nebyl schopen samostatn dchat). Ctila jsem, jak mi r ohn stoup po nohch a spaluje mi ki. Bolest se ila po celm tle, chytly mi aty, vlasy a kou m jako kyselina plil v krku (potracen plod, kter se dostal do prosted pro nj nepznivho, tak pocioval k bolest, prv tak, jako kdy otevenmi sty pijmal vzduch, kter byl pro nho v tu dobu jet jedovat). Zemela jsem teprve, kdy jsem si vytrpla vechna tato muka (Prv tak jako plod pedtm). V tomto ppad je charakteristick i takov podrobnost, jako smrt z rukou lid. Potrat je nsil, na kter jsme si zvykli, nsil na bezbrannm tvorovi. Svm egoistickm mylenm rozhodujeme, zda m t nebo ne. Rubem tohoto procesu je Sabrinina smrt. Lid nejprve rozhodli, e je nutn dopustit se nsil, a pak se ho obvyklm zpsobem dopustili. Vechno, co se stalo s plodem, probhlo v jinm mtku s jeho matkou zbyten a krut smrt. Andla bavila dav, kdy v arn zabjela lidi, kte byli slab ne ona sama. Zbaven ivota doprovzela poniovnm svch obt, protoe to dlalo davu dobe. Mla pocit, e je nco vc ne ostatn a byla na to hrd. Nutilo ji to podporovat svj obraz gladitora silnho, nemilosrdnho, zabjejcho pro zbavu davu. Vsledkem bylo nahromadn ern karmy, kter se projevuje rychle. Trest byl stejn - proila si veejn ponen jako prmrn gladitor ni kvalifikace. V ppad Danlet neodputn zloba a hoe, spolu s pocitem nezavinnho netst a neustl reptn byly tak pinou hromadn ern karmy. Na druh stran ale lkask praxe a sluba Bohu, kter byly 18

hromadnm bl karmy, situaci trochu vylepily. Vsledkem pak byla erno-bl karma, s pevahou ern, co zpsobilo strdn, vyvolan artrzou. Strdn, kter zpsobil lidem kolem sebe i svm pacientm svou zlobou a urlivost, ho dovedly k mnistv ve vlhk cele, kde onemocnl artrzou. Vechno probhlo tak, jak to Patandaliho Jga stra popisuje - karma urila zpsob ptho zrozen, trvn ivota i druh ivotn zkuenosti. Vliv karmy pedk na souasn ivot lovka Jak ji vme, dky karmick nutnosti se lovk narod rodim, jejich karma odpovd jeho vlastn karm. Pitom je dleit si vimnout jedn podstatn vci: rodie, dky jim jsme pili na svt, jsou vchozm mstem, kter petrvv v nsledujcch pokolench. To je pojem rodu. Dve byl rod urovn po linii matky, protoe matesk lno je mstem zrodu kadho lovka. Hlavn je tu opakujc se etz: dt, dospl lovk, star lovk. Star lovk umr, dospl strne a dt dospv a rod se mu dal dti atd. Souasn si msto zrodu uchovv informaci po sedm pokolen. Informace pitom pechz z jednoho pokolen na druh. Jestlie nkdo poruil mravn zkon, dd se tato informace od prarodi pes ddy, rodie, syny a vnuky tak dlouho, dokud se energie tohoto poruen zcela nevyerp (pokud ji mezitm jet nezv). Je to veobecn nepjemn, kdy mte odpracovvat patn iny svch pedk. Nejastji se karmick dluhy pedvaj po linii tho pohlav, ale me tomu bt i naopak. Uvedeme si pklad z djin. V 10. stolet byl na behu Loiry poddanmi francouzsk koruny vystavn zmek. Byl by zstal obyejnm panskm sdlem, kdyby se jeho majitel nestal v r. 1498 francouzskm krlem Ludvkem XII. Blois pro nho bylo roditm, se kterm se nechtl rozlouit. A tak Ludvk XII. nadil dvoru a sttnm adm, aby se do Blois pesthovaly.

.

Krlovsk komnaty se staly dekoracemi dramat, kter se tu odehrvala v r. 1588 ve spojen se jmnem Kateiny Medicejsk. Kdy se narodila, byl vytvoen jej horoskop. Ten pedpovdal, e Kateina pinese zkzu rodin, ve kter bude t. Osud uril, e se Kateina Medicejsk stala enou francouzskho krle Jindicha II. Zatek jej vldy byl poznamenn smrt jejho chot na turnaji a pchodem na trn jejho starho syna Frantika II. Ale jak jemu, tak i jeho bratrovi Karlu IX. bylo souzeno, aby zemeli v rozkvtu svch sil. Zlovstn pedpov se zaala uskuteovat. Francouzskou korunu pebr jej nejmlad syn, kterho mla velmi rda, Jindich III. Prv tak jako jeho brati, i on je pod vlivem sv chytr a krut matky. Ale na druh stran ani sama Kateina Medicejsk nen schopn brnit vem jeho patnm sklonm. A tak panovn Jindicha III. bylo panovnm zentilch oblbenc, kte vldli zemi, jak se jim prv hodilo. Francouzi s trpkost kali, e u dvora zstal u jen jedin opravdov mu Jindich z Guise. Cel katolick Francie na nj hledla s nadj. Byl potomkem slavnho rodu, kter se proslavil v bojch s protestanty a odpovdal pedstavm o tom, jak by ml vypadat krl. Svm rozumem i zjevem si dokzal zskat lsku nejdanj eny Francie, Margarety Navarsk. Po divokm vradn Hugenot v prbhu Bartolomjsk noci se Jindich z Guise stal nrodnm hrdinou (a souasn zskal ernou karmu). Kateina Medicejsk, kter ji dlouho touila po spojenectv s Jindichem z Guise v boji proti Hugenotm, te byla doopravdy znepokojena rstem jeho popularity. Kdy v r. 1588 dolo v Pai ke vzpoue, utekl Jindich III. z hlavnho msta do Blois. Na podzim se tam sela cel generalita krlovstv, aby eila vzniklou sloitou situaci. Pijel tam i Jindich z Guise spolu se svm bratrem a spojencem, kardinlem Karlem. Jindich z Guise se povaoval za vtze:

krl mu nabdl hodnost generalissima jako vmnu za to, e se nebude uchzet o trn. Jindich z Guise byl nerozhodn. Problematickou situaci vyuila Kateina Medicejsk. Tajn pesvdila svho poslednho, jet ivho syna, aby se zachrnil tm, e Jindicha z Guise zabije. Rozily se zprvy, e se chyst bn porada. Neznm dobrodinci poslali Jindichovi z Guise anonymn dopis, ve kterm ho upozorovali, e je v nebezpe ivota. Jindich nad tm mvnul rukou: Toho se neodv. V ptek 23. prosince 1588 se k Jindichovi dostavil posel s dost, aby ho nsledoval do krlovskch komnat. Jindich byl prv v dobr nlad a tak bezstarostn odeel do pijmac mstnosti, kde se shromaovali dvoan. Jeden z nich se k Jindichovi z Guise piblil a probodl ho dkou. Druhho dne byl pak Jindichv bratr zavradn v zmeck vznici. Vrady v Blois nezstaly bez potrestn. Za pl roku mnich Jacques Cleman smrteln zranil Jindicha III: Tm skonila historie krlovsk rodiny Valois. Na francouzsk trn pili Bourboni. Samotn Kateina Medicejsk u nemla monost se pesvdit, jak se pln pedpovdi astrolog. Zemela msc po smrti Jindicha z Guise. O vlivu karmy pedk hovo podrobn Lazarev ve sv knize Diagnostika karmy. Zde je nkolik pas z jeho knihy, kter se tkaj tto tematiky: Velice pesvdiv potvrzen toho, do jak mry odpovdme jeden za druhho, jsem zskal v jednom mst. Pot, co jsem skonil svou pednku, ke mn pila asi tyicetilet ena a vyprvla mi toto: Mla u docela velk dti, kdy se rozhodla mt jet dal dt. Asi poruovala dost asto vy zkony, protoe dt se j narodilo, ale velice brzy zemelo. Ani ji nenapadlo, e by mohla dt pohbt. Z porodnice prost beze slova rozlouen odjela dom. O msc pozdji j zemelo dal dt, pak druh a nakonec tet. Msteko, kde se to stalo, bylo mal a tak se ptel 19

.

zaali zajmat, v em je pina a jak by mohli rodin pomoci. Jeli na poradu ke znm jasnovidce, ale ta jim ekla, e v tto vci neme nic udlat, e mus vymt cel rod. Tm, e zmnn ena nechala v nemocnici sv dt, se dopustila takovho pestupku, kter nebylo mon odpustit. Lska k dtem pat k vym vesmrnm citm a jakkoliv zpsob jejho poruen, kter se projev v odmtnut dtte, v pn dt nemt nebo nebt thotn, nemluv u o peruovn thotenstv, zvlt v jeho pozdjch stdich, prv tak jako odmtn jakhokoliv lovka nejen iny, ale i slovy, nebo dokonce jen v mylenkch, me mt velice tk nsledky. Jedna mlad ena trpla velice obtnou kon chorobou. Sdluji j pinu nemoci: Vae babika si bhem thotenstv pla dt zabt; myslela na peruen thotenstv. ena mi odpovd: To nen mon, babice zemelo est dt a peilo teprve sedm moje matka. Dvm se, jak byla pina tchto mrt. Babika si z jakhosi dvodu prvn thotenstv velice nepla. V jejm energetickm poli se vytvoil siln psobc program znien vznikajcho ivota. Intenzivn pocity nenvisti pi pomylen na budouc dt, zstaly v podvdom a pi kadm thotenstv se znovu uplatnily. Bez ohledu na to, e pozdji si dti pla, se jednou vytvoen program stle uplatoval. Tento program existuje trvale v podvdom v energetickm poli eny, kter sed prv pede mnou a vyvolv u n vn kon onemocnn. Mechanismus karmy Te se seznmme s tm, jak se u lovka karmick mechanismus rozvj. Pokud o tom nic nevme, tpeme v temnotch, ale jakmile se s nm seznmme, jsme schopni stanovit i svou vlastn diagnzu a pracovat na sv karm. Znovu nm, i v20

tto vci, me pomoci Patandaliho Jga stra, kde se o tom prav: Dozrvn plod karmy je doprovzeno neuvdomlmi dojmy, kter jsou nerozlun spojeny s pedchoz aktivitou. Jen ty se mohou pi novm zrozen projevit. A jak zvis vjemy, kter si neuvdomujeme, na na pedchzejc aktivit ? Nebo obecnji - jak vliv na ns maj nae iny ? Zaneme od zatku. Mu a ena se do sebe zamilovali. Sladk pocit lsky je pivd do vzjemnho objet. Vzjemn laskn tento pocit posiluje a pidv k tomu dal pocity. Vznikl cit je navzjem spojuje v mnoha dimenzch prostoru souasn. Z t piny opust mu otce svho i matku svou, a pidreti se bude manelky sv, i budou v jedno tlo. (Bible, Kniha Genesis, 2,24). Takovm zpsobem se tvo Msto zrodu, resp. potek rodu (zvlt v ppad, kdy je manelsk svazek pevn). Slastn pocit umouje jt n nebo v, tj. dostat se do tch rovin prostoru, kde existuje vdom (pole vdom), kter se chce materializovat (zskat tlo). V tibetsk terminologii se prav, e vdom bloud v bardu. Vrcholem slasti je orgasmus. V jeho prbhu se otvr msto vstupu. Mu zan bezdn intenzivnji dchat. Tento mechanismus nejen e umouje vdom opustit bardo, ale s pomoc dchn se dostat i do tla mue a pak do vyvrhovanho semene. Proto je vdom (pole vdom) obsaeno zejmna v semeni mue, kdeto ena poskytuje fyzick tlo. Kdy se vdom spojuje s vajenou bukou, aktivizuje ji a zan vytvet fyzick tlo. Vdom se tedy z barda (prostorovch sfr) dostv v okamiku poet do semene a pak do dlohy. Vme, e se pak vajko zan dlit a vsledkem tohoto dlen je lidsk plod

.

a pot lovk. Nevme ale, dky emu se tak dje. Vysvtlen meme najt v ud-i. Ukazuje se, v souladu s buddhistickou pedstavou svta, e se vdom me vtlit ve svt fyzickch forem do jedn z esti podob ivch bytost. Existuje est druh zrozen: zrozen bosk, zrozen v podob asury, zrozen lidsk, zvec, zrozen v podob hladovho ducha-prety a zrozen v pekle. Zrozen lidsk je povaovno za nejvhodnj, protoe jen lovk je schopen se zabvat zdokonalovnm sv duchovn podstaty, co zase ve svm vsledku vede k osvobozen se od vech nedostatk a hch, vlastnch dui a tlu. Zamyslme se tedy podrobnji nad tm, jakmi slokami je vdom tvoeno a jak je funkce tchto jednotlivch sloek. 1. Existuje jaksi nemnn podstata veho, kterou nkter nboenstv nazvaj Bohem. V n m svj potek i kad lovk. 2. Tato nemnn podstata veho si mus bt vdoma i sama sebe, jako nco, co se odliuje od veho ostatnho. Aby to bylo mon, mus existovat orgny it, kter podaj zprvu o tom, co je J a co k J nepat. Mus existovat i orgn, kter provd syntzu, v nm se informace od jednotlivch orgn it zpracovvaj. Ten nazveme rozumem. K tomu, aby si nemnn zklad veho (Bo jiskra) uvdomil sv osamostatnn, mus obsahovat ti sloky: orgny, it, pam a rozum. 3. Pro dal pronikn do svta fyzickch forem je nutn mt njak soubor program jednotlivch realizac (v souladu s buddhistickou koncepc je jich est druh) a pn uritou realizaci uskutenit. Tmto zpsobem mus koen obsahovat soubor program vvoje a mechanismus, s jeho pomoc me koen zskvat energii nutnou pro realizaci vybranch program prniku do svta fyzickch forem. Souhrn veho, co je obsaeno

v uvedench tech bodech, tvo jedin duchovn organismus, nazvan duchem. Duch se pohybuje ve specifickch prostorovch sfrch (tibetsky bardo) a jedin orgasmus rodi (hlavn mue) jej odsud vytahuje a smuje do matky, kde aktivizuje vajenou buku, u n pak dochz k dlen. Zahjen vbru je mon vysvtlit tm, e duch, kter projde muem, se uchyt k hmotnmu nosii, spermatu. Jestlie je struktura spermatu normln, duch se nm udr. Kdy pak sperma pronikne a k vajku, dojde k pedn informace a aktivizaci programu vvoje lovka. Co vlastn reprezentuje aktivizace vajen buky k dlen ? Pedevm to znamen, e se zapojil mechanismus zskvn energie z okolnho prosted. Je to mechanismus, znm jako Sla kundalini. Kundalini vytv energetick centra, jimi se erp energie nutn pro stavbu. Tato energetick centra, akry, jsou umstn v urit prostorov dimenzi, odkud erpaj pslunou energii. Vchodn tradice nazv energie vytven akrami ivly. Tyto ivlov energie tvo kostru, na kterou se pak nalepuje fyzick tlo. Je pt ivl: zem, voda, ohe, vzduch a prostor. Neptomnost kterhokoliv z nich znemon dal vvoj embrya. Bez ivlu zem se nemohou vytvoit pevn sti tla (svaly, kosti, orgn ichu), protoe tyto sti tla se tvo na zklad vlastnost, kter tvo podstatu tohoto ivlu. Bez ivlu vody se nemohou tvoit tekut sti tla (krev, vlhkost organismu, orgn chuti), bez ivlu ohn schopnost tvoit teplo, trvic schopnost organismu a orgn vidn, bez ivlu vzduchu cirkulan procesy probhajc v organismu (dchn, krevn obh, peristaltika, rytmus bdn a spnku, u en menstruan cyklus), bez ivlu prostor - tlesn forma, vnitn dutiny organismu, schopnost slyen a orgn ei. Sla kundalini, akry a ivly, tvo informan-energetick zklad lovka, kter obaluje ducha a vytv tak 21

.

to, co nazvme du. Duch a due kombinuj hmotn stice uvnit matky tak, aby co nejvce odpovdaly jejich vlastnostem a funkcm. To, co z hmotnch stic vytvo a m potom, s pomoc svch energi, manipuluj, nazvme tlem. Po narozen se lovk mus pizpsobit novm existennm podmnkm. Aby to bylo mon, vytv program zajitujc vvoj urit orgny. Zde se znovu opakuje to, co se odehrlo ji na pedchzejc rovni. Jako prvn zanaj u dtte pracovat orgny vnmn, kter vytvej banku informac, pam. Na zklad orgn vnmn a pamti se tvo rozum, kter je nstrojem jejich vzjemn koordinace. Informace pijat orgny vnmn je porovnvna s informac uloenou v pamti a na zklad toho je pak vydna obecn odpov a doporuen k jednn. Jestlie nap. lovk nevidl nikdy bann, nen v jeho pamti nic o tom, jak bann vypad, jak chutn, kdy a se j apod. Kdy m lovk bann poprv v ruce, nemus vdt, jak ho m jst - jako jablko nebo jako salm ? Pak zjist, e ho naped mus oloupat jako salm, ale ne pesn tak jako salm, a pak je ho mon jst podobn, jako j jablko, ale tak ne pesn tak, jako jablko. Jestlie si to jednou lovk vyzkou, ulo do sv pamti vechno, co se bann tk a pt, kdy se mu njak bann dostane do ruky, u nepijde do rozpak. Smyslov orgny zprostedkuj informaci o bannu, ta je porovnna se zznamy v pamti a pak je vydna doporuujc informace. Smyslov orgny, pam a rozum dosplho lovka se nazvaj vdomm. Vdom je v sob integruje (smysly, pam a rozum) a reprezentuje orgn poznvn svta i sebe samho. Te meme formulovat, e lovk - to je duch, due, tlo a vdom. Odsud tak pramen pesvden tradovan od dvnovku, e: Tlo je chrm ducha a duch je chrmem Boha. Ducha, dui a vdom meme oznait termnem22

pole vdom lovka. Te se budeme zabvat tm, jak na ns psob nae aktivita - jak psob na naeho ducha, dui, tlo a vdom. lovk se prv narodil. Dky jeho smyslm u nj zan vznikat pam. Dky jakmu mechanismu se toto ve me odehrvat ? Zde nm me pomoci analogie s potaem. Libovoln informace, kterou m k dispozici due lovka (je v jeho informan-energetick oblasti) vytv odpovdajc energetickoinforman uzel, kter je schopen vyvolat prostorovou pestavbu hmotnch stic, co zpevn zznam informace a tedy i pam. asem se tak u lovka vytvo velk zsoba takovch uzl, pam. V n je ve uspodno v souladu s jednotlivmi smyslovmi orgny (obrazov pam) a logikou (logick pam). Siln signly, neobvykl logick konstrukce, kter lovk zskv v prbhu siln emon zte, jsou jevy, vytvejc siln uzly. Dlouhotrvajc intenzivn proitky spltaj z takovch uzl siln provazy. V prbhu takov aktivity se spotebovv energie jednak na vytven tchto uzl a pak na jejich aktivizaci v prbhu provn. Ve starch jgickch textech se hovo o zabarvujcch vlastnostech vdom. Tm je mnno, e jestlie se lovk dv, poslouch, hmat, ich atd., vznikaj v jeho vdom dje spojen s vnmnm prostednictvm smysl a podle katalogu pamti se tyto vjemy porovnvaj s tm, co je v pamti ji uloeno a mysl vydv informaci, e se jedn o tu i onu vc, kter m ty i ony vlastnosti a je vhodn pro to i ono, atd. Tento dj se nazv zabarvovnm vdom (U ns hovome obvykle o asociaci. - Pozn. pekl.). Nyn se budeme zabvat tm, k jakm zmnm dochz v poli vdom lovka v dob od narozen do smrti. Smyslov orgny jsou trvalm zdrojem informac jak o okolnm prosted, tak i o nich samch. Pamov banka se tmito informacemi neustle dopluje. Mysl

.

na zklad tchto informac vytv a uskuteuje nejrznj modely chovn (informan spoje) pro urit ivotn situace a td je podle uitenosti a pjemnosti pro vdom a fyzick tlo. Souasn s tm se v energetick form, kter m ohranienou, vejitou podobu, spojuje stle vt mnostv energie do informanch uzl. Zvl velk mnostv energie je vzno rznmi pnmi (tkajcmi se vlastnictv, rznch pjemnost, vlastnho uznn, dvtipu atd.) a provnm jejich uspokojovn (strach, smutek, hoe, soucit, pochybnosti, rozarovn, hnv, radost, uspokojen, apod.). Nsledkem toho veho se ist, lehk energie pole, kterou m novorozenec, zatuje a u starho lovka je zapinn, zaten. Jestlie se v poli vdom hromad informan uzly, znamen to, e se vytv karma. Kvalita vytven karmy zvis na tom, kolik informanch uzl kladn a zporn zkuenosti se bhem ivota lovka nahromad. Zvl je nutn zdraznit, e nejsilnj vliv na pole vdom maj proitky a pn, kter m lovk pi umrn. Ty se v nsledujcm ivot projev s nejvt intenzitou. Pklady, kter jsme si uvedli se Sabrinou, kter se bla ohn a s Angelou, kter se bla ponen, tento jev zvl dobe potvrzuj. Ve starotibetsk terminologii se tyto pedsmrtn proitky a pn nazvaj kla. Te se dostvme k tomu, abychom se seznmili s takovmi pojmy, jako je vdom a podvdom. Z toho, co ji bylo eeno, vme, e existuje vdom ducha a vdom osobnosti lovka. Vdom ducha se tk problm ducha, vdom osobnosti je jaksi orgn pizpsoben, s jeho pomoc lovk ije ve tyrozmrnm prostoru (v naem fyziklnm vesmru). Vechno, co lovk v prbhu ivota prov, vechno jeho vnmn a mylenky, to ve se ukld do dvou pamt, kter lovk m - do pamti due a tla (informan-energetick pole v mozkovch strukturch) a do pamti

ducha. Vdom (jemn orgny it, pam a rozum) ducha obvykle nazvme podvdomm, vdom, vztahujc se k fyzickmu tlu (hrub smyslov orgny, pam a rozum) jsme zvykl nazvat vdomm. Kdy lovk umr, zan zptn ponoovn se do prostorovch sfr. Jako prvn se rozpad rove tydimenzionlnho prostoru - fyzick tlo lovka. Potom se postupn zanaj rozpadat energie, kter tvo dui (v souladu s na tradic to trv tyicet dn). Jestlie k tomuto rozpadu z njakch pin nedojde, dochz k tomu, co lid nazvaj zjevovnm se. Takov lovk se zdruje v prostorovch sfrch, kter jsou blzk tyrozmrnmu prostoru, a kdy si to peje, je schopen se ve tyrozmrnm prostoru zjevovat. Pi tom si zachovv i sv vdom. Rozpad due znamen, e se lovk no do stle hlubch prostorov sfr. Pi tom vdom, na kter jsme bn zvykl, miz. Nakonec zstv jen samotn duch, v jeho pamti jsou zapsny vechny nae zkuenosti, proitky, pn atd. Duch se dostv do prostorovch sfr, kter odpovdaj zkuenosti, kterou v ivot zskal. V tchto prostorovch sfrch pak dochz k jeho pemn v souladu se zskanmi zkuenostmi. Tato pestavba znamen, e informan uzly z pedchozho ivota se dostvaj do programu rozvoje ducha (kter se nachz v podvdom) a zpsobuj tam odpovdajc zmny. Potom v prbhu dalho vtlen budou vechny procesy rozvoje lidskho organismu, psychiky a dokonce i osudu probhat s ohledem na vestavnou zkuenost, tj. na zskanou karmu. Sv pedchoz ivoty si pamatuje mlo lid. Podle tibetskch pedstav existuj tyi druhy vdom: vdom bnho lovka, kdy vstupuje do matky, si sv pedchoz ivoty nepamatuje a nen si vdomo svch budoucch ivot. To pak trv i po dobu pebvn v novm tle. Vdom toho, kdo vstoupil23

.

na stezku, si v prbhu thotenstv pamatuje ivoty pedchoz a pedvd budouc, ale bhem thotenstv na to ve zapomn. Vdom bodhisatv a pret je takov, e si jak bhem thotenstv, tak i potom pamatuj sv pedchoz zrozen, pedvdaj zrozen budouc a tuto vdomost si zachovvaj i v novm tle. Bodhisatvov si msto svho novho zrozen sami vybraj. Vrame se ale te zpt k mechanismu vlivu zkuenosti pedchozho ivota na prbh formovn lidskho tla. Korektury, kter se dostaly do programu dcho vvoj, maj pedevm vliv na tvoen energetickch center a jejich prostednictvm pak na vytven jednotlivch ivl, tvocch energetickou kostru. Nsledkem tchto vliv mme kad uritou velikost, tlesn proporce, i vlastn fyziologii a psychiku. Vn deformace vvojovho programu zpsobuj vvoj zrdy. Proto m kad z ns takov organismus, vnj vzhled a charakter, jak si vypracoval svou pedchoz aktivitou. Ale to jet nen vechno. as karmick zkuenosti se projev postupn bhem ivota. Ukazuje se, e karmick uzlek je ukryt ve skryt, neprojeven podob v hloubi podvdom a ek na svj as. Kdy je pak vnj situace podobn t, dky kter se vytvoil, zan s n rezonovat a pechz do funknho stavu. Zivm pkladem toho je Sabrinin ppad. Pedstava ohn u n vyvolvala neuviteln siln proitky a neadekvtn jednn, piem o vlastn pin toho veho nemla nejmen tuen. Jogni znali tento stav u velice dvno a Patandali v Jga ste o tom pe nsledujc: V zvislosti na stupni sv projevenosti, se karma uloen v podvdom dl na dmajc, oslabenou, peruenou a zcela rozvinutou. Dmajc karma jsou informan uzly, kter se sice nachzej v energetick struktue lovka, ale nejsou nim aktivizovny. A me uplynout cel ivot, v jeho prbhu se nevyskytnou dn vnj okolnosti, kter by je24

aktivizovaly. Budou dmat tak dlouho, dokud v nkterm z nsledujcch ivot je njak ivotn okolnosti nebudou aktivizovat. Kdyby byla nap. Sabrina v prbhu celho svho ivota nevidla ohe, jej chovn by bylo zcela normln a od ostatnch by se nim neliila. Oslaben karma je takov, kdy jej aktivizace byla zpsobena njakmi vymi okolnostmi. Ale pak u cel nsledujc ivot probhal zpsobem, kdy u se dn dal aktivizace nevyskytla. Ale naopak, dochzelo k udlostem opanho charakteru. Napklad kdyby se Sabrina setkala s ohnm jen dvakrt ve svm ivot a pak u by ho nikdy nevidla. Peruen karma se vyskytuje tehdy, kdy pln rozvoj karmickho uzlu je doasn peruen aktivizac njakho jinho uzlu. Pln rozvinut karma psoben karmickho uzlu se projevuje v pln me. Napklad to, co se dlo se Sabrinou, kdy vidla ohe v jakkoliv podob, je karma pln rozvinut, kter pin sv plody. Hovoili jsme u o tom, e uzrvn karmy v sob zahrnuje ti initele, kter podmiuj kvalitu novho zrozen: jeho podobu, dlku ivota a ivotn zkuenost. Co z minulho ivota ovlivuje ivot souasn ? Podle Jga stry ten, kdo pch nsil, odsuzuje sv vdom a organismus ke ztrt energie. Nen to to, co je vlastn pinou dlouhotrvajcch chronickch nemoc ? Nsledkem strdn obti je budouc strdn v dalm zrozen. Prbh nkterch chronickch chorob (napklad hemoroidy, znt pohrudnice, astma) je doprovzen bolest a mravnm strdnm. Nen to vlastn pina tchto nemoc ? Tm, e zabj jin, zkracuje lovk ivot sm sob. Dokonce i tehdy, jestlie jet ped zabitm nahromadn dobr skutky pedurily astn zrozen, nebude mt nov ivot dlouhho trvn. V nkterch ppadech se me karmick informace realizovat velice rychle, jet ve stvajcm ivot (ppad Sabriny). Opakovan zlo, znovu a znovu pchan v emon siln vypjatm stavu na tch, kte jsou zachvceni strachem, jsou

.

dviv, nebo lidem zasluhujcm vysok vnosti nebo lidem obtavm, me vyvolat odplatu velice rychle. Nejzajmavj na tom je, e v takovm ppad zptn rz vc pobuuje ty, kte strdali nevinn. Podvejme se, na co si napklad vzpomn V. L. Sucharevsk o P. K. Ivanovu (Historie Parseku Voron 1991): Obr. 3: lovk, zaten karmickou zkuenost. Tmav skvrny oznauj karmick uzly, obsahujc njakou informaci, jejm obsahem jsou emoce, jako otes, pn apod.

strpm a vydrm to. Ale j tebe udem tak, e se u nikdy nezvedne ! a pedseda, kter Uitele udeil pst do prsou, zemel bhem trncti dn: a byl to lovk zcela zdrav. Obr. 4: Energetick struktura mrtvho lovka. Fyzick tlo tu nen. Zstala jen due a duch. Program dalho vvoje obsahuje karmick uzly.

Byl to vpad na Uitelovo Dlo a Ideu: Prv kdy se Uitelovi na uvilkinom Bugru narodilo dt (Porfyrij Komjevi zadil, aby porod probhal tam, protoe podle jeho nzoru se na onom mst ml narodit pt Uitel lidstva. - Zde i v dalm jsou u citac poznmky Genei), sjeli se tam krajt i okresn hodnosti. Pedseda zemdlskho drustva (Akimov) udeil Uitele do prsou. Uitel k: Udeil jsi mne pst do prsou, j to

Te uvedeme pklad vlivu karmickho pokozen ve vztahu k uzdraven. Karmick zneitn je nerozvinut informace z minulho ivota, kter existuje v poli vdom lovka. V souasnm vtlen me pokodit program stavby fyzickho tla a bt tak pinou vrozench deformac. To podmiuje individuln charakteristiky stavby tla kadho lovka. Informace ukryt v pamti pi aktivizaci vnjmi pinami vyaduje pro sebe velk mnostv energie, kter odebr z energetick struktury lovka a souasn vytv energetick zrodky zkladn piny budoucch25

.

onemocnn. To se pak pmo i nepmo projevuje na dlce ivota lovka. V zvislosti na tom, jakou informaci lovk zskal v pedchozch ivotech, se u nj projevuje tendence k rznm aktivitm, potebm, k provn uritch ivotnch situac. V souladu se svou karmou se nkte zabvaj tm i onm zpsobem sebeuzdravovn a sebezdokonalovn a jin naopak jen ve popraj a o vem pochybuj. Jak podle Jga stry, tak i v souladu s vlastnm pozorovnm autora se lovk, kter se zbavil rznch karmickch neistot, mn vnjkov (zskv jin vraz oblieje i jin tlesn proporce) i vnitn (jinak uvauje, je psychicky stabiln, dobr, pozorn, trpliv), je mnohem vkonnj (mete si to uvdomit, kdy s nm komunikujete - souasn s nm se koupete v energii, dobjte a obnovujete se), m vt vytrvalost (je schopen dle bez navy pracovat) a je zdravj (nemoci ho opoutj, aby se u vce neobjevily).

nedch), kter se zapisuj do jeho fyzickho tla. Po njak dob tento lovk pijde k vdom a vechno se vrac do normlnch kolej. Ale pozdji, v prbhu njak bn ivotn situace, zaslechne vrok podobn onomu zastavilo se mu srdce, nedch a to u nj vyvol bolesti srdce nebo dchac pote a nakonec to me vst i k vnmu onemocnn. Takov vedlej informan jevy mohou vznikat u v okamiku poet. Energetick forma v tto dob jet nen dostaten pevn spojena s dlc se vajenou bukou a snadno se uvoluje, kdy matka kchne, otese se, nkdo do n str apod. V obdob bezvdom se do plodu zapisuj slova, kter vyslov matka, otec, nebo kdokoliv, kdo je prv pobl. A co je nejzajmavj, takto zapsan smyslov informace se neaktivuje dve, ne dt vyroste do t mry, aby bylo schopno smysl toho, co bylo vyeno, pochopit a tato slova mus znovu slyet. Vsledkem tto souhry okolnost je pak aktivizace toho, co bylo dve zapsno, co vyvolv nenormln reakce organismu a me vst i k onemocnn. Prnik nejrznjch informanenergetickch vliv do fyzickho tla (prav st obrzku) a tvoen zpis, umonnch doasnm zmizenm energetick formy (ztrta vdom). Tyto zznamy se budou trvale aktivizovat pi vskytu podobnch okolnch podmnek, a budou zpsobovat patnou funkci organismu. Pi ast aktivizaci tchto zznam to pak nutn vede k vnm, farmakologicky nelitelnm nemocem. V prbhu ivota zskv kad lovk velk mnostv takovch zznam a pi jejich aktivizaci jedn nekontrolovan a kod pi tom sob i ostatnm kolem sebe. Kdy v takovm stavu lovk nco zpsob, sna se ospravedlnit, ani by chpal pravou podstatu toho, co se stalo. Tchto nedoucch defekt, zapsanch ve fyzickm tle, je nutn se zbavit.

VEDLEJ INFORMAN ZNEITNVme u, e pole vdom lovka pod sebou tvo fyzick tlo, tj. jeho polem je tvoena struktura vech tkn, bunk i jejich st. Jestlie vdom z njakho dvodu na chvli fyzick tlo opust (ztrta vdom, narkza, hlubok hypnza), jev se tlo jako ideln pedmt, do kterho se me zapsat nedouc informace z okol (osvtlen, umy, hlasy, informace z jinch smysl, atd.). Za normlnch okolnost se takov vedlej informace rozptl energiemi, kter se nachzej v poli lovka. Ale v ppad, kdy tu nejsou, energetick sloka umov informace ovlivuje strukturu bunk, samotn buky i tkn. Tak se do tla dostv otisk informace, kter se pak aktivizuje pokad, kdy se nco podobnho v okol lovka odehrv. Jestlie nap. lovk v ppad njakho razu ztrat vdom, lid v jeho okol pronej nejrznj vroky (zemel, zastavilo se mu srdce,26

.

Obr. 5: Tlo lovka je trvale podrobovno nejrznjm informan-energetickm vlivm. Energetick forma je svmi vlastnmi energiemi bu rozptl, nebo asimiluje. V lev sti obrzku je energetick forma znzornna elipsou, uvnit kter se nalz fyzick tlo. ipky ukazuj smr energeticko-informanch vliv, kter se od energetick formy odrej.

zapsno mnoho nejrznjch informac. Ale aktivuj se jen tehdy, jsou-li vyprovokovny okolnostmi.

ZNEIUJC VLIV ROZUMUAle j pravm vm: e kad, kdo se hnv na bratra svho bez piny, mus trpti soud. Kdo by pak ekl bratru svmu: Rcho, povinen bude ped radou stti; a kdo by ekl: Blzne, mus pekeln ohe trpti. Evangelium Sv. Matoue 5.22 Kdy jsme se zabvali sloenm lidsk bytosti, zjistili jsme, e existuje duch, due, vdom a tlo. Pitom musme zdraznit toto: aby se duch mohl projevit na hmotn rovni, mus se do n ponoit. Jinmi slovy, duch nen schopen bezprostedn vzjemn interakce s hmotou (fyzickm tlem), protoe je tu velk rozdl jejich prostorovch rovn a tak vytv adu energetickch mezistup, z nich kad je hrubj ne ten pedchoz. Je nutn vytvoit v prostoru etz s mnostvm energi dui, kter me vstupovat s fyzickm tlem do interakce. Proto tak myslitel dvnovku dlili lidsk tlo na nkolik rovn, z nich kad mla svou roli. Duch je podle nejstarch jgickch pedstav pnem pedstaven - divkem, zatmco due, vdom a tlo jsou herci. Jinmi slovy eeno, n souasn ivot je scnou, na kter se odehrvaj rzn ivotn situace - to jsou kulisy a nae vdom spolu s tlem je hercem, pehrvajcm v prbhu ivota nejrznj role: mal dt, hloupho vrostka, zamilovanho mladho lovka, dosplho plnho starost o rodinu a nakonec ivotem unavenho starce. Duch to vechno nezastnn pozoruje a do jeho pamti se nae kadodenn innost ukld tak, jako na filmovm zznamu. Pedstaven, n ivot, kon, duch vstv, odchz a filmov zznam si odn sebou. Herci i dekorace zstvaj, u jich nen zapoteb.27

Vimnme si i nsledujc skutenosti: lovk se opakovan dostv do situac, kdy urit okolnosti a vroky zznamy aktivizuj. Protoe nerozum podstat toho, co se dje, zan se podobnch situac obvat a zan se u nj projevovat neurza, pocity mncennosti a rzn nutkav mylenky. Je zejm, e hovoit o tom, e je takov lovk zdrav, nen dost dobe mon. Krom toho takov aktivace asem vyvolv neliteln nemoci. Pitom je teba dal skutenost: sta, si uvdomit abychom zmnili okol, ve kterm lovk ije a kter aktivuje informaci, kter je v nm zaznamenan, aby se zdravil. Vdy doporuuji, aby lovk peliv vyhodnotil sv nenormln chovn v uritch situacch, pi uritch vrocch apod. Jestlie nap. na hrubost odpovdte hrubost, na rpnut jzlivost apod., znamen to, e mte v sob njak zznam, kter reaguje na hrubost, rpnut apod. Stvajc situace ve vs aktivuje jen to, co tu u je a vsledkem je, e se zznamy projev. A na to muste vynaloit energii a provst njak nekontrolovan jednn. Na fyzickm tle je od okamiku poet

.

Pichz dal vtlen: duch se pipravuje na nov pedstaven, kde bude znovu sledovat dj, probhajc podle pedem napsanho scne, s hlavnmi aktry (du, vdomm a tlem), kter sm vytvoil. Bude opt pozorovat jejich bolesti, radosti, lsku i nenvist. spchy i porky a ve ostatn - je pece divk. Dleit je uvdomit si, e intenzitu pocit a zpsob jejich provn jen jako divk sleduje. Co se te jejich dlen na kladn a zporn to je nco, co zstv jen na filmovm psu, jeho samotnho se to netk. To ve sta jogni nazvali skutenm chpnm sv vlastn podstaty. Ale v ivot se vci odehrvaj trochu jinak: lovk se neztotouje s pozorovatelem, s duchem, ale s hercem, vdomm a tlem. Takov ztotoovn se nazvali sta jogni nevdnm a pokldali ho za hlavn pinu veho zla. Mme-li pistupovat k jednotlivm rovnm lidsk bytosti v poad jejich dleitosti, pak nejdleitj je pro ns duch. Dalm v poad vznamu je due, jako orgn, s jeho pomoc duch d a pedv sv voln sil do hrubohmotnjch energetickch vrstev. Nejmn vznamnm je fyzick tlo, nstroj, kter je konenm lnkem etzu, kde kon voln sil ducha. V prbhu ivota vdom, kter je stednm lnkem mezi duchem a fyzickm tlem, se z dvodu sv nevdomosti ujm vldy a nut lovka k inm, o kter odporuj jeho skuten podstat. Tyto iny pak vytvej karmu, kter lovka nut opakovan vstupovat do dalch vtlen ve svt fyzickch forem. Nyn se budeme zabvat aktivitou vdom a tm, co me zpsobit. Podle Patandaliho Jga stry, se aktivita vdom projevuje skutenm poznnm, v omylech, pemlen (tvorb mylenek), ve snech av pamti. Protoe se zabvme problmem oisty energetick struktury, bude ns nejvc zajmat problematika omyl a tvorby mylenek. 28

Omyly Pinou omyl je pater nevdomost: vlastn nevdomost, egoismus, touha, nenvist (neptelstv) a touha po ivot. Vlastn nevdomost. Touto otzkou jsme se zabvali j dve a tak vs odkazuji k ve uvedenmu materilu. Pinou nevdn je tupost. Egoismus. lovk se ztotouje s vdomm a tlem. Vdom je svou podstatou orientovno na zajiovn poteb fyzickho tla. To znamen, e je vechno tdno do dvou velkch kategori: to, co je pro tlo pjemn, a co je pro n nepjemn. Touha. To, co je pro tlo pjemn, co uspokojuje vrtochy rozumu, je spojeno s pocitem pjemnosti a uspokojen. Thnut lovka k uspokojovn tchto pocit nazvme touhou. Nejastji je pedmtem touhy to, co uspokojuje fyziologick poteby lovka - jdlo a pit, pohlavn obcovn s lidmi opanho pohlav, uspokojovn choutek mysli majetek a moc. Z toho veho plyne, e pinou veker touhy je slast. Neptelstv. V honb za slast se lovk stetv s pekkami pi jejich dosahovn. To zpsobuje pocit nespokojenosti, utrpen a neptelstv ke vemu, co stoj v cest zskn slasti. Z toho plyne, e pinou neptelstv je strdn. Touha po ivot. Touha po ivot dokazuje skutenost pedchoz zkuenosti smrti a strdn, kter je s n spojen, a zrove ukazuje na nejvt omyl lovka - ztotonn se s vdomm a tlem, jeho existence je omezena trvnm jednoho ivota. Tento omyl nut lovka dopoutt se nejvtch pestupk, kter pak jeho karmu velice siln zatuj a jsou pinou jeho dalch nespnch ivot. Strach o ivot svj i svch nejblich mu paralyzuje vli a zdrav sudek, zpsobuje, e se lovk stv spolupachatelem masovch pestupk jak vi ostatnm lidem, tak i vi Prod. V djinch lidstva je jen

.

mlo lid, pro kter a nekompromisn plnn povinnost vy hodnotu, vlastn pohodl a ivot. Tvorba mylenek

m estn lidskch ne jejich

Nae vdom v roli dicho orgnu m schopnost na zklad zkuenosti pedvdat svou budouc aktivitu nebo se noit do situac proitch v minulosti. Pedvdn neho nebo pohrouen se do minulosti vyvolv proud mylenek, kter maj podobu vnitn ei, nebo vytven pedstav, ppadn obojho zrove. Je pirozen, e se to dje na kor energie pole vdom. Vnjm vrazem tohoto dje je napt jednotlivch st tla, odpovdajc vraz tve, dren tla, zpsob chze, rychl unavitelnost. Nsledkem takovho dje se dic orgn mn na parazitujc nadstavbu, kter je zdrojem nejrznjch mylenek. Takto vznikajc tok mylenek se neustle hon hlavou lovka, neustle se trochu mn a pibr nov podrobnosti. Vsledem je, e duch pedv svou vldu tomuto mocnmu toku mylenek (vnitn monolog spolu s pedstavami), co me vst a k zhub lovka. Do mylenek se nm napklad trvale vtr melodie populrn psniky, st reklamy, kterou jsme shldli v kin, rozhovor, kter se ns njak dotkl atd. Tato aktivita z ns oderpv energii a siln ns oslabuje. Zvl siln na ns psob dlouhodob a intenzivn vzpomnka na urku, ponen, hoe, rlivost nebo mstu. Jestlie se do takov situace dostaneme, je dleit, abychom si sami pro sebe ujasnili, v em jsme si jisti a co je urovno nam hnvem nebo hoem a abychom nedovolili svmu sluhovi ns ovldat. Obr. 6: Proces tvoen mylenek. lovk si neuvdomuje, e se stv tovrnou neustle produkujc nikomu nepotebn mylenky a pedstavy. Ty se mu pak trvale hon hlavou a petvej ho, ani by si uvdomil, e se stv vtlenm msty, pomluv, starostlivosti apod.

STAROST: Jak budu t ? Pro se mm starat o dti ? Musm jet zaplatit za byt. Vechno je tak drah. Bude zima, musm si koupit zimn boty a zsobu brambor. Ttovi je patn a lk nemohu sehnat. Co mm dlat ? URAENOST: Zapomnli na m. Pitom jsem jim vnovala tolik asu a prce. Vdycky jsem jim vyhovla. A oni ? Jak m to mrz. MSTA: Ale j jim uku ! Uku jim, za je toho loket ! Nenechm to jen tak. A poznaj, e nejsem jen tak nkdo. HNV: Mizerov ! Hlupci ! Chtli byste jen z ostatnch tahat penze. Jsem zl. LTOST: Jak jsem neikovn. Vichni ostatn si ij dobe. Jen mn nic nevychz. Je mi lto sama sebe. Kad mus kontrolovat svou tvorbu mylenek a v ppad poteby ji vas peruit, protoe jinak dochz k oslaben organismu a objeven 29

.

se nepochopitelnch nemoc. Nae vahy doplnme jet pozorovnmi Wiliama Buttlera. Ve sv knize Jak st auru upozoruje, e konkrtn mylenkov formy (zvist, odsuzovn atd.) zanechvaj v poli vdom sv stopy do t doby, ne jsou odstranny psobenm vnitn nebo vnj energie. Mohou se uvnit aury postupem asu pemisovat z jednoho msta na jin, ale stle tam zstvaj. Jednodue zstvaly v skrytu, ne znovu naerpaly dostatek energie, aby se znovu objevily. Mylenkov formy zskvaj energii prostednictvm jen sten uvdomovanch mylenek lovka a jim odpovdajcch pocit a jsou tak vyprovokovvny rznmi ivotnmi okolnostmi (nkdo vm nap. lpne v autobusu na nohu). Energii zskvaj tak tm, e pitahuj podobn mylenky a pocity jinch lid. Jinmi slovy, jestlie se stle z njakho dvodu odsuzujete, jsou tyto odsudky nsledovny i mylenkami a pocity, a dky tomu pak brzy dojde k tomu, e vai znm zskaj urit obraz a budou s vmi souhlasit, budou vm poslat energii v podob svch vlastnch mylenek a pocit, vztahujcch se k vm, a tyto mylenky a pocity budou stejn jako ty vae. Jestlie si napklad trvale o sob myslte, e jste hloup, e si nieho nezasluhujete, e jste okliv a tlust, budou brzy ostatn tho nzoru jako vy. Energie se tak bude trvale hromadit ve va vlastn zsobrn tak dlouho, dokud vae vlastn mylenkov forma nezsk dostatek energie (dokud nedoshne jejho kritickho mnostv), aby se upevnila. Pak se dostanete do stavu, v nm jste pesvdeni, e jste hloup, tlust, okliv, jste vm vinni, nic si nezasloute - a v tomto stavu budete tak dlouho, dokud se energie mylenkov formy nevyerp. Nebo se mete stt pinou njak vnj udlosti, (kdy se vs teba nkdo nm dotkne), pi n dojde k vbuchu energie. V obou ppadech tu ale probh jeden a t dj. Takov utkvl mylenka nemus bt vdy negativn, naopak, kdy si nap. v mylenkch trvale vytvte pedstavy vlastnho zdrav a mladosti, mete 30

doshnout velice podstatnho lebnho efektu. Jsou tu tedy dv strany jednoho a tho dje. V jednom ppad vs mohou vlastn mylenkov formy pivst a do hrobu, v jinm ppad vs z nho mohou vythnout a mete vzkvtat. Te u je zejm, pro nen vhodn setrvvat u destruktivnch emoc a obviovat jin. Urka nebo pezdvka, kter k nkomu pilne, u nj me zstat na cel jeho dal ivot a trvale na sebe vzat patn pedstavy, asociace apod. Takov proces sice pomalu, ale jist lovka ni, a petv jeho podstatu k obrazu svmu.

PRONIKN PATOGENNCH ENERGI DO LIDSKHO ORGANISMU A PARAZIT DO POLE VDOMA aj, byl tu lovk, maje ruku uschlou....Vzthni tu ruku svou. I vzthl a pivedena jest ke zdrav jako druh. Tehdy piveden k nmu belstvm posedl, slep a nm. I uzdravil jej, tak e ten slep a nm i mluvil i vidl. Evangelium Sv. Matoue 12.10,13,22 Existuje velk mnostv nemoc, jejich pvod je v tom, e se do lidskho tla dostanou ciz patogenn energie a paraziti pole vdom. Nemme prvo tuto problematiku podceovat a budeme se j v mezch svho poznn a zkuenosti zabvat. Cizorod patogenn energie Cizorod patogenn energie meme rozdlit na dv velk skupiny: patogenn energii bioklimatickou a patogenn energii intelektuln - produkt magickch ritul. K bioklimatick patogenn energii pat chlad, r, vlhkost, sucho, vtr a i jejich nejrznj kombinace. Jejich pronikn do organismu vyvolv nepjemn pocity a ve vnjch ppadech i onemocnn. Pat sem nap. prochlazen, jako

.

nsledek sezen na chladnm mst, pobyt v prvanu nebo v silnm vtru, peht na slunci nebo v petopen mstnosti, pobyt ve vlhk mstnosti, atd. Onemocnn u a tv me bt vsledkem proniknut patogenn bioklimatick energie vtru a chladu, nebo vtru a vlhkosti. Bolesti krku, v ki, kolennch kloubech, chodidlech nebo v kloubech rukou jsou vsledkem chladu, kter zpsobuje zhuovn koloid ve lachch a svalech, co zpsobuje zmenen pohyblivosti a bolest. Psoben energie chladu na tkn zub a rt - pi pit studen vody, zpsobuje trnut zub. Kdy do ns pronikne chlad, obvykle to vyjdme slovy: Chlad mi leze a do morku kost, nebo Jsem promrzl a na kost, atd. Do intelektulnch patogennch energi adme rzn energie, vytven lidmi vdom i nevdom, s clem naruen organismu jinch lid. K nevdom vytvenm energim, pokozujcm organismus jinho lovka, meme zaadit uhranut, emon vbuch - rozhoen apod. Obr. 7: ipky ukazuj smr psoben patogenn energie chladu, pronikajcho do oblasti ela a ucha. Jakmile lovk jen trochu prochladne a je njakou dobu vystaven studenmu vtru, zane ctit v oznaench mstech bolest.

Uhranut. e me pohled lovka vyjadovat zl mysl, je znmo ji od pradvna. Duch asto ovlivuje ciz tlo, nap. pi psoben zlm zrakem, psal Avicena. U dt meme asto pozorovat rzn indispozice, zpsoben uhranutm, projevujc se nespavost, zvracenm, bolestmi hlavy, tuberkulzou, nebo epileptickmi zchvaty. Za pznaky uhranut je pokldno bezprostedn zblednut, zven teplota, pocen se, slab a nerovnomrn tep, ztrta chuti k jdlu. Ve vnjch ppadech se objevuje hubnut a celkov oslaben organismu. U dosplch osob pi uhranut meme pozorovat horeku (tv ho), neklid a neodvodnn strach. Tv me zeednout a mohou se objevit i rzn bolesti aludku, zvracen a ast mnut rukou. Pi silnm uhranut vznik impotence, celkov slabost, vyerpanost organismu, otoky, kee, melancholie a v nkterch ppadech nezmrn chu k jdlu. Mechanismus nkazy je pi uhranut tento: Oima pijmme nejen svtlo (energii), kter organismus dobj, ale zrove jimi i vyzaujeme energii na to, na co se dvme. Energie vychzejc z o se zpracovv a mylenkovm djem, probhajcm bhem zrakovho vnmn, je strukturovna. Zjem a emon vzruen tento dj mnohonsobn zesiluj. Nsledkem toho dopad siln energetick paprsek, nesouc informaci, na pedmt zjmu, v tomto ppad na lovka, a ozauje ho. V energetickm poli tohoto lovka se pak objev siln energie, kter mu nen vlastn, a zane probhat jej asimilace nebo vytsovn. Vnjm vrazem tohoto dje je zven tlesn teploty, pocity lmn a toen v tle. Nejastji se s uhranutm setkvme u malch dt, kter maj slabou ochranu biopolem a dospl si je pitom s velkm zjmem a plni emoc prohlej. Z tchto dvod je vhodn prv narozen dt dt na njakou dobu stranou zvdavch pohled pbuznch a ptel. Uhranut podlhaj asto pednejc31

.

a umlci. Velk mnostv o, namench na jednoho lovka, se setkv jakoby v ohnisku a siln zvyuje celkovou energetickou rove a vyvolv poruchy v energetickm poli lovka. Takovmu lovku je najednou horko, zan se potit, pletou se mu mylenky, vnitn pociuje rozpnn a euforii. Na konci pednky nebo vystoupen me uhranut lovk ctit vnitn zpustoen a silnou navu. Emon vron energie. Mechanismus nkazy je pi emonm vronu energie podobn jako pi uhranut. Samotn emoce obsahuje velkou energii, strukturovanou smyslovou (informan) st mylenkovho procesu. Jestlie se k tomu pid jet vliv pohledu, psoben se zesiluje. Takov nkaza je nejastj v bnm dennm ivot. Napklad jestlie se nkter len rodiny chov hrub, jin se na nho obo: Dej pokoj, u aby t ert vzal, apod. Vron energie uvzne v poli provinilho lovka a naruuje ho. Takov naruen se bude projevovat blokovnm njak innosti. lovk bude mt napklad snahu nkomu nco podat a pokad to upust. Nebo se rozhodne nco udlat a v prbhu sv innosti udl njakou zsadn chybu, kter zma cel vsledek jeho prce. Jistm druhem emonho vronu energie je proklet. Zvl siln jsou v tomto ohledu proklet v rodov linii. Oarovn. Vdom tvoen patogenn energie namen proti zdrav jinch lid pat do ern magie a nazvme ho oarovnm (uhranutm, magickm psobenm apod.). Aby oarovn bylo skuten siln, je teba hodn znt a umt. Je nutn vytvoit zcela zejm obraz napaden (zavst naruujc informaci), zapsat tuto informaci do ehokoliv, co je schopno ji dobe penst, a potom to zadit tak, aby se pedmt, na kter jsme magicky psobili, dostal do styku s obt. Jako pklad takovho psoben uvedeme ryvek z knihy A.32

V Novosibirsku byla dvaaedestilet ena dopravena sanitkou do nejbli porodnice. Diagnza znla: Porodn bolesti. Pitom ena n