Doupné stromy 2010

Pobočka České spole čnosti ornitologické na Vyso čině

Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988

www.cso.cz/vysocina.html

Doupní ptáci v lesích na Vyso čině 2010

Vojtěch Kodet [ed.]

prosinec 2010

Tento projekt byl v roce 2010 finančně podpořen státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.

2

Doupní ptáci v lesích na Vyso čině 2010

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině

Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Pavel Jirák, Ing. Ondřej Štěrba, Daniel Stejskal, Filip Hruška, Ing. Martin Tejkal, Ing. Dana Kořínková, Mgr. Dana Rymešová,

Tomáš Skříček, Ing. Ivo Hertl, Ph.D., MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc., Pavel Hobza

prosinec 2010

Obsah

Popis projektu.................................................................................................................................................. 3

Výsledky projektu............................................................................................................................................ 4

Poděkování .................................................................................................................................................... 66

Literatura ........................................................................................................................................................ 66

Fotodokumentace ......................................................................................................................................... 67

3

Popis projektu V roce 2010 jsme navazovali na předchozí projekty z let 2007 - 2009 (KODET 2008, KODET et al. 2009). V rámci tohoto projektu probíhalo vyhledávání a značení odumřelých a doupných stromů, kontrola obsazenosti dutin označených stromů, akustické mapování výskytu doupných sov, čištění budek a popularizace a osvěta této tématiky. a) Značení odum řelých a doupných strom ů Vyhledávání a značení odumřelých a doupných stromů bylo realizováno v kraji Vysočina na lesních pozemcích s právem hospodařit LČR, s. p. Byly vyznačovány odumřelé stromy resp. jejich pahýly v počtu do 5 ks na 1 ha, dále prokazatelně doupné stromy a stromy s výskytem význačných druhů ptáků. Označené stromy budou ponechány v porostech k přirozenému dožití a následnému rozpadu. Takto vybrané stromy byly označeny plným rovnostranným trojúhelníkem světle modré barvy (se špičkou nahoru) o délce strany 12 cm ve výčetní výšce 130 cm. Podle velikosti byl každý strom označen 2-3 trojúhelníky rovnoměrně rozmístěnými po obvodu kmene. Označené stromy byly v terénu zaměřeny pomocí GPS. b) Kontrola obsazenosti dutin V hnízdním období byla kontrolována část dutin v označených stromech s cílem zjistit jejich obsazenost zejména hnízdícími ptáky. c) Akustické mapování výskytu doupných sov a analýz a hlasové aktivity pták ů Mapování výskytu a rozšíření doupných sov v kraji Vysočina v roce 2010 bylo prováděno metodou SAVICKÉHO (2008), která spočívá v nahrávání pomocí zvukových záznamníků a následné analýze v programu AM Services. Touto metodou lze podchytit i skrytě žijící a noční druhy, které se akusticky projevují. Zvukové záznamníky byly instalovány převážně ve větších lesních komplexech a zejména v místech, kde jsou označené doupné stromy. Celkem bylo nahráno a analyzováno přes 5 000 hodin zvukového záznamu pořízeného v lesích Vysočiny v roce 2010, z čehož byly sestaveny mapky rozšíření dutinových druhů sov. Pro analýzu hlasové aktivity vybraných lesních druhů ptáků během noci, respektive soumraku i svítání, a v průběhu roku byla využita také data z nahrávek pořízených v lesích Vysočiny v letech 2008 (126 h) a 2009 (1 820 h). d) Čišt ění budek Proběhlo vyčištění 42 budek instalovaných v lesích LČR, které nebyly delší dobu udržovány. Jednalo se o budky instalované na lesní správě Třebíč. Podle pobytových stop hnízdili v těchto budkách minimálně Brhlík lesní (Sitta europaea), Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), Sýkora koňadra (Parus major), Sýkora modřinka (Parus caeruleus) a Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). e) Popularizace a osv ěta O projektu informujeme na našich webových stránkách www.cso.cz/vysocina.html, kde bude zveřejněna i tato závěrečná zpráva. Během roku proběhlo několik přednášek se zaměřením na ochranu doupných a odumřelých stromů a dutinových druhů. V rámci akce "Pojďte s námi do pohádkové obory" konané v Roštejnské oboře se mohli děti i dospělí blíže seznámit se životem doupných živočichů a sami si vyzkoušet některé ze strastí i radostí dutinových obyvatel. Byly distribuovány dva barevné informační letáky propagující ochranu doupných stromů.

4

Výsledky projektu a) Značení odum řelých a doupných strom ů V roce 2010 bylo označeno celkem 115 stromů, z nichž je 19 torz anebo stromů s velkými hnízdy dravců či čápů černých a 96 stromů doupných s celkovým počtem 219 dutin. Od roku 2007 bylo celkem v kraji Vysočina v lesích, které spadají pod krajské ředitelství LČR Jihlava, označeno 2 230 stromů, z nichž je 1 954 stromů doupných s celkovým počtem 4 219 dutin. Mezi označenými stromy výrazně převažují listnaté dřeviny (87 %). Nejčastěji označovanou dřevinou je buk lesní (1 210 stromů; 54 %).

Označené stromy v jednotlivých letech

348

296

52 39

309

264

45

605

629

568

61 90

539

489

50

1152

1138

1004

134

128

1010

907

103

2240

115

80 35 19

96 77 19

219

0

500

1000

1500

2000

2500

Stromycelkem

Stromylistnaté

Stromyjehličnaté

Torza astromy shnízdy

Doupnéstromy

Doupnélistnáče

Doupnéjehličnany

Početdutin

rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010

Označené stromy celkem v letech 2007 - 2010

2230

1948

282

276

1954

1737

217

4216

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

Stromycelkem

Stromylistnaté

Stromyjehličnaté

Torza astromy shnízdy

Doupnéstromy

Doupnélistnáče

Doupnéjehličnany

Početdutin

5

Počty ozna čených strom ů v jednotlivých revírech v roce 2010

Lesní správa Revír 2010 Ledeč nad Sázavou Bílý Kámen 12 Přibyslav 12 Rytířsko 10 Temník 1 Pelhřimov Drážďany 21 Horní Cerekev 36 Kostelecký Vrch 4 Telč Horní Doubenky 4 Nová Říše 5 Pouště 2 Třebíč Radkovice 1 Třebenice 6 Celkem 115

Mapa 1: Označené stromy v letech 2007 - 2009 (modře) a v roce 2010 (červeně).

Mapy 2-16: Stromy označené v roce 2010 (červené body).

6

LS Lede č nad Sázavou

revír Bílý Kámen (k.ú. Bílý Kámen [1], Hybrálec [3], Větrný Jeníkov[8])

7

revír Přibyslav (k.ú. Dobrá [7], Žižkovo Pole [5])

8

revír Rytířsko (k.ú. Henčov [5])

9

revír Rytířsko (k.ú. Rytířsko [5])

10

revír Temník (k.ú. Velešov [1])

11

LS Pelh řimov

revír Drážďany (k.ú. Božejov [19], Pelec [2])

12

revír Horní Cerekev (k.ú. Lešov [30])

13

revír Horní Cerekev (k.ú. Nová Buková [5], Ostrovec u Houserovky [1])

14

revír Kostelecký Vrch (k.ú. Bedřichov u Jihlavy [3])

15

revír Kostelecký Vrch (k.ú. Kostelec u Jihlavy [1])

16

LS Telč

revír Horní Doubenky (k.ú. Batelov [2], Bezděčín na Moravě [2])

17

revír Nová Říše (k.ú. Knínice [4], Krasonice [1])

18

revír Pouště (k.ú. Třešť [2])

19

LS Třebíč

revír Radkovice (k.ú. Radkovice u Hrotovic [1])

20

revír Třebenice (k.ú. Plešice [6])

21

Mapy 17-27: Přehled jednotlivých druhů stromů označených v roce 2010.

Buk lesní Dub letní

Lípa Bříza bělokorá

Javor klen Javor mléč

22

Olše lepkavá Olše šedá

Smrk ztepilý Borovice lesní

Modřín opadavý

23

Mapa 28: Stromy s datlí dutinou označené v roce 2010, přičemž tmavost barvy značí počet datlích dutin v jednom stromě od nejsvětlejší (1 dutina) po nejtmavší (7 dutin).

24

Mapa 29: Stromy se strakapoudí a žluní dutinou označené v roce 2010, přičemž tmavost barvy značí počet těchto dutin v jednom stromě od nejsvětlejší (1 dutina) po nejtmavší (25 dutin).

25

Mapa 30: Stromy s dutinou jiného původu (přírodní) označené v roce 2010, přičemž takováto dutina byla v jednom stromě vždy jen jedna.

Mapa 31: Odumřelé stromy (torza, pahýly) označené v roce 2010.

26

b) Kontrola obsazenosti dutin V roce 2010 bylo v označených stromech zaznamenáno hnízdění 9 druhů ptáků: Holub doupňák (Columba oenas) [14x], Žluna zelená (Picus viridis) [1x], Datel černý (Dryocopus martius) [14x], Strakapoud velký (Dendrocopos major) [14x], Sýc rousný (Aegolius funereus) [10x], Brhlík lesní (Sitta europaea) [6x], Špaček obecný (Sturnus vulgaris) [4x], Sýkora modřinka (Parus caeruleus) [2x] a Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) [1x]; dále byl zjištěn 1 doupný strom obsazený kunou.

Holub

doupňá

k

Datel če

rný

Straka

poud

velk

ý

Žlun

a ze

lená

Sýc ro

usný

Kulíše

k ne

jmen

ší

Brhlík

lesn

í

Špače

k obe

cný

Sýkor

a m

odřin

ka

Lejse

k bělo

krký

Šoupá

lek d

louh

oprs

tý

Čer

venk

a ob

ecná

letní

kolon

ie ne

topý

růku

na

sršn

ivo

sy

2005

2006

2007

2008

2009

2010

0

10

20

30

Počet

ob

saze

ných

dut

in

Druh

Rok

200520062007200820092010

Mapa 32-41: Přehled obsazenosti dutin jednotlivými druhy v označených stromech zjištěná v roce 2010.

Holub doupňák Sýc rousný

27

Žluna zelená Datel černý

Strakapoud velký Brhlík lesní

Špaček obecný Sýkora modřinka

28

Lejsek bělokrký Kuna

c) Akustické mapování výskytu doupných sov Pro akustické mapování byly v rámci projektu pořízeny dva zvukové záznamníky Olympus DM-450. Pro zimní práce v terénu byly pořízeny dva páry sněžnic.

Na následujících 3 mapkách jsou výsledky akustického mapování doupných sov Puštíka obecného (Strix aluco), Sýce rousného (Aegolius funereus) a Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) v kraji Vysočina v roce 2010. Ukázky spektrogramů jejich hlasových projevů představují časový výsek 40 vteřin záznamu.

29

Dva houkající samci Puštíka obecného (Strix aluco), revír Radkovice, k.ú. Radkovice u Hrotovic, 27. 9. 2010, 19:45 hod. Mapa 42: Zaznamenaná hlasová aktivita Puštíka obecného (Strix aluco) v roce 2010 (červeně jsou vyznačena místa bez záznamu puštíka a zeleně místa se zaznamenanými hlasovými projevy).

Výsledky potvrzují, že puštík obecný je naší nejběžnější sovou, což může být dáno i tím, že není striktně vázána na dutiny, neboť může hnízdit i v otevřených hnízdech po dravcích či krkacovitých ptácích apod.

30

Houkající samec sýce rousného (Aegolius funereus), revír Čeřínek, k.ú. Nový Rychnov, 6. 4. 2010, 23:19 hod. Mapa 43: Zaznamenaná hlasová aktivita Sýce rousného (Aegolius funereus) v roce 2010 (červeně jsou vyznačena místa bez záznamu sýce a zeleně místa se zaznamenanými hlasovými projevy).

Výsledky ukázaly plošné rozšíření i u sýce rousného, který se začal na Vysočinu šířit až v posledních desetiletích. První prokázané hnízdění na Žďársku bylo koncem 80. let, na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku koncem 90. let 20. století a na Třebíčsku teprve počátkem tohoto století (KUNSTMÜLLER et KODET 2008). Výskyt nebyl zjištěn zejména v nižších polohách Třebíčska.

31

Houkající samec Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), revír Pouště, k.ú. Loučky u Jihlavy, 14. 9. 2010, 5:56 hod. Mapa 44: Zaznamenaná hlasová aktivita Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) v roce 2010 (červeně jsou vyznačena místa bez záznamu kulíška a zeleně místa se zaznamenanými hlasovými projevy).

Obdobně plošné rozšíření bylo zaznamenáno v roce 2010 i u kulíška nejmenšího, který se začal na Vysočinu šířit také až v posledních desetiletích. Pravidelná hnízdění jsou známa teprve od 90. let 20. století (KUNSTMÜLLER et KODET 2008).

32

Vzhledem k nerovnoměrnému pokrytí území kraje při nahrávání zvukovými záznamníky a různé intenzitě nahrávání, které bylo soustředěno zejména do lokalit s označenými doupnými stromy, by bylo žádoucí se nyní zaměřit na oblasti, kde výskyt těchto sov dosud nebyl potvrzen. To by umožnilo jasněji určit preference jednotlivých druhů a potvrdit vazbu jejich výskytu právě na existenci doupných stromů.

Podzimní hlasové projevy sýce rousného (Aegolius funereus), revír Svidník, k.ú. Těchobuz, 9. 10. 2010, 3:01 hod.

Na zpovzdálí volajícího Sýce rousného (Aegolius funereus) následně reaguje samice Puštíka obecného (Strix aluco), revír Čeřínek, k.ú. Hutě, 15. 9. 2010, 5:09 hod.

Podzimní hlasové projevy Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), revír Pouště, k.ú. Loučky u Jihlavy, 14. 9. 2010, 5:55 hod.

Mezi houkáním samce Puštíka obecného (Strix aluco) je v pozadí slyšet volání Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), revír Mrákotín, k.ú. Mrákotín u Telče, 16. 9. 2010, 5:51 hod.

33

Analýza hlasové aktivity vybraných druh ů ptáků V grafech zobrazujících hlasové aktivity vybraných druhů byly využity i nahrávky od roku 2008, které byly pořízeny v lesích na Vysočině. U každého grafu je uveden počet [n] zaznamenaných hlasových projevů, z kolika byl graf sestaven. Jelikož hlasová aktivita ptáků je ovlivněna východem a západem slunce, jsou vedle grafů závislosti na čase zobrazeny i závislosti na době od východu a západu slunce (ranní a večerní aktivita). Byly pořizovány nahrávky ve večerních, nočních a ranních hodinách (nejčastěji hodinu před západem slunce až hodinu po východu slunce). Během dne byly pořizovány nahrávky jen ojediněle. U denních druhů proto není zachycena kompletní hlasová aktivita během dne. V následujícím grafu je znázorněn pro jednotlivé měsíce počet hodin nahrávek pořízených v lesích Vysočiny v letech 2008 - 2010 zpracovaných při této analýze.

0

500

1000

1500

2000

I II III IV V VI

VII

VIII IX X XI

XII

Měsíc

Čas

[h]

Sluka lesní ( Scolopax rusticola )

Kvorkání Sluky lesní ( Scolopax rusticola ) [n = 88]

0:00

2:00

4:00

6:00

8:00

10:00

12:00

14:00

16:00

18:00

20:00

22:00

0:00

1-IV. 11-IV. 21-IV. 1-V. 11-V. 21-V. 31-V. 10-VI. 20-VI. 30-VI. 10-VII.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce kvorkající sluka

34

Histogram kvorkáníSluky lesní ( Scolopax rusticola ) [n = 88]

0

5

10

15

20

25

300:

00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

0

11:0

0

12:0

0

13:0

0

14:0

0

15:0

0

16:0

0

17:0

0

18:0

0

19:0

0

20:0

0

21:0

0

22:0

0

23:0

0

Čas

Čet

nost

Histogram ranního kvorkáníSluky lesní ( Scolopax rusticola ) [n = 50]

0

2

4

6

8

10

12

-310

-300

-290

-280

-270

-260

-250

-240

-230

-220

-210

-200

-190

-180

-170

-160

-150

-140

-130

-120

-110

-100 -90

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

Minuty p řed východem slunce

Čet

nost

Histogram ve černího kvorkáníSluky lesní ( Scolopax rusticola ) [n = 38]

0

2

4

6

8

10

12

14

-20 -15 -10 -5 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65

Minuty po západu slunce

Čet

nost

35

Holub doup ňák (Columba oenas )

Volání Holuba doup ňáka (Columba oenas ) [n = 185]

0:00

2:00

4:00

6:00

8:00

10:00

12:00

14:00

16:00

18:00

20:00

22:00

0:00

1-III. 16-III. 31-III. 15-IV. 30-IV. 15-V. 30-V. 14-VI. 29-VI. 14-VII. 29-VII.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce volající holub doupňák

Histogram voláníHoluba doup ňáka (Columba oenas ) [n = 185]

0

10

20

30

40

50

60

70

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

36

Histogram ranního voláníHoluba doup ňáka (Columba oenas ) [n = 184]

0

5

10

15

20

25

0 20 40 60 80 100

120

140

160

180

200

220

240

260

280

300

320

340

Minuty po východu slunce

Čet

nost

Histogram ve černího voláníHoluba doup ňáka (Columba oenas ) [n = 1]

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

-60 -50 -40 -30 -20

Minuty p řed západem slunce

Čet

nost

Holub doupňák byl zaznamenán téměř výhradně jen v ranních hodinách, večerní volání bylo zaznamenáno pouze 1x. Nikdy nevolal před východem slunce.

37

Kulíšek nejmenší ( Glaucidium passerinum )

Volání Kulíška nejmenšího ( Glaucidium passerinum ) [n = 696]

0:002:004:006:008:00

10:0012:0014:0016:0018:0020:0022:000:00

1-I.

21-I

.

10-I

I.

2-III

.

22-I

II.

11-I

V.

1-V

.

21-V

.

10-V

I.

30-V

I.

20-V

II.

9-V

III.

29-V

III.

18-I

X.

8-X

.

28-X

.

17-X

I.

7-X

II.

27-X

II.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce volající kulíšek

Histogram houkání Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum ) [n = 696]

0

50

100

150

200

250

300

350

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

38

Histogram ranního houkání Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum ) [n = 609]

020406080

100120140160180

-410

-390

-370

-350

-330

-310

-290

-270

-250

-230

-210

-190

-170

-150

-130

-110 -90

-70

-50

-30

-10 10 30


Čet

nost

Histogram ve černího houkání Kulíška nejmenšího ( Glaucidium passerinum ) [n = 87]

0

5

10

15

20

25

30

-20

-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

110

120

130

140

150

160

170

180

190

200

210

220

230

240

250

260


Čet

nost

Kulíšek nejmenší má výraznou hlasovou aktivitu také v podzimním období, a to téměř vždy za soumraku po západu slunce a při svítání před východem slunce. Ranní hlasová aktivita byla několikanásobně vyšší než večerní.

39

Puštík obecný ( Strix aluco )

Volání Puštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 2 642]

0:002:004:006:008:00

10:0012:0014:0016:0018:0020:0022:000:00

1-I.

21-I

.

10-I

I.

2-III

.

22-I

II.

11-I

V.

1-V

.

21-V

.

10-V

I.

30-V

I.

20-V

II.

9-V

III.

29-V

III.

18-I

X.

8-X

.

28-X

.

17-X

I.

7-X

II.

27-X

II.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce volající puštík

c

Histogram houkání samcePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 2 154]

0

50

100

150

200

250

300

350

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

40

Histogram volání samicePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 489]

0

10

20

30

40

50

60

70

80

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

Histogram volání mlá ďatPuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 1 861]

0

50

100

150

200

250

300

350

400

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

41

Histogram ranního houkání samcePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 1 027]

0

10

20

30

40

50

60

70

-420

-400

-380

-360

-340

-320

-300

-280

-260

-240

-220

-200

-180

-160

-140

-120

-100 -80

-60

-40

-20 0 20


Čet

nost

Histogram ranního volání samicePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 224]

0

5

10

15

20

25

-420

-400

-380

-360

-340

-320

-300

-280

-260

-240

-220

-200

-180

-160

-140

-120

-100 -80

-60

-40

-20 0


Čet

nost

42

Histogram ranního volání mlá ďatPuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 1 120]

0

10

20

30

40

50

60

70

-310

-300

-290

-280

-270

-260

-250

-240

-230

-220

-210

-200

-190

-180

-170

-160

-150

-140

-130

-120

-110

-100 -90

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20


Čet

nost

Histogram ve černího houkání samcePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 1 126]

0102030405060708090

100

-70

-50

-30

-10 10 30 50 70 90 110

130

150

170

190

210

230

250

270

290

310

330

350

370

390

410

430

450


Čet

nost

43

Histogram ve černího volání samicePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 265]

0

5

10

15

20

25

30

20 40 60 80 100

120

140

160

180

200

220

240

260

280

300

320

340

360

380

400


Čet

nost

Histogram ve černího volání mlá ďatPuštíka obecného (Strix aluco) [n = 741]

0

10

20

30

40

50

60

70

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

110

120

130

140

150

160

170

180

190


Čet

nost

Puštík obecný má výraznou hlasovou aktivitu také v podzimním období. Jedná se o typického nočního živočicha s hlasovou aktivitou v průběhu celé noci. Samec houká častěji než samice. Podle hlasových projevů je puštík nejběžnější lesní sovou na Vysočině.

44

Sýc rousný ( Aegolius funereus )

Volání Sýce rousného ( Aegolius funereus ) [n = 1 872]

0:002:004:006:008:00

10:0012:0014:0016:0018:0020:0022:000:00

10-I

.

30-I

.

19-I

I.

11-I

II.

31-I

II.

20-I

V.

10-V

.

30-V

.

19-V

I.

9-V

II.

29-V

II.

18-V

III.

7-IX

.

27-I

X.

17-X

.

6-X

I.

26-X

I.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce volající sýc

Histogram volání Sýce rousného(Aegolius funereus ) [n = 1 872]

0

50

100

150

200

250

300

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

45

Histogram ranního voláníSýce rousného ( Aegolius funereus ) [n = 900]

0

10

20

30

40

50

60

70

-420

-400

-380

-360

-340

-320

-300

-280

-260

-240

-220

-200

-180

-160

-140

-120

-100 -80

-60

-40

-20


Čet

nost

Histogram ve černího voláníSýce rousného ( Aegolius funereus ) [n = 972]

0

10

20

30

40

50

60

70

-40

-20 0 20 40 60 80 100

120

140

160

180

200

220

240

260

280

300

320

340

360

380

400


Čet

nost

Sýc rousný má výraznou hlasovou aktivitu také v podzimním období. Jedná se o typického nočního živočicha s hlasovou aktivitou v průběhu celé noci. Podle hlasových projevů je sýc druhou nejběžnější lesní sovou na Vysočině.

46

Žluna šedá ( Picus canus )

Volání Žluny šedé ( Picus canus ) [n = 162]

0:002:00

4:006:008:00

10:0012:0014:00

16:0018:0020:00

22:000:00

1-I.

21-I

.

10-I

I.

2-III

.

22-I

II.

11-I

V.

1-V

.

21-V

.

10-V

I.

30-V

I.

20-V

II.

9-V

III.

29-V

III.

18-I

X.

8-X

.

28-X

.

17-X

I.

7-X

II.

27-X

II.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce volající žluna šedá

Histogram voláníŽluny šedé ( Picus canus ) [n = 162]

0

10

20

30

40

50

60

70

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

47

Histogram ranního voláníŽluny šedé ( Picus canus ) [n = 154]

0

5

10

15

20

25

30

-30

-20

-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

110

120

130

140

150

160

170

180

190

200

210

220

230


Čet

nost

Histogram ve černího voláníŽluny šedé ( Picus canus ) [n = 8]

0

0,5

1

1,5

2

2,5

-110

-100 -90

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10


Čet

nost

Podle zaznamenaných hlasových projevů je žluna šedá na Vysočině podstatně méně častá a tedy vzácnější než výše uvedené doupné druhy sov. Oproti očekávání nebyla zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita. V místech nahrávání byla žluna šedá zaznamenána častěji než žluna zelená.

48

Žluna zelená ( Picus viridis )

Volání Žluny zelené ( Picus viridis ) [n = 101]

0:002:00

4:006:008:00

10:0012:0014:00

16:0018:0020:00

22:000:00

1-I.

21-I

.

10-I

I.

2-III

.

22-I

II.

11-I

V.

1-V

.

21-V

.

10-V

I.

30-V

I.

20-V

II.

9-V

III.

29-V

III.

18-I

X.

8-X

.

28-X

.

17-X

I.

7-X

II.

27-X

II.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce volající žluna zelená

Histogram voláníŽluny zelené ( Picus viridis ) [n = 101]

0

5

10

15

20

25

30

35

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

49

Histogram ranního voláníŽluny zelené ( Picus viridis ) [n = 82]

0

2

4

6

8

10

12

14

-20 0 20 40 60 80 100

120

140

160

180

200

220

240

260

280

300


Čet

nost

Histogram ve černího voláníŽluny zelené ( Picus viridis ) [n = 19]

0

1

2

3

4

5

6

7

-100 -90

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10 20 30 40 50 60 70


Čet

nost

Podle zaznamenaných hlasových projevů je žluna zelená na Vysočině podstatně méně častá a tedy vzácnější než výše uvedené doupné druhy sov. Oproti očekávání nebyla zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita. V místech nahrávání byla žluna zelená zaznamenána méněkrát než žluna šedá.

50

Datel černý ( Dryocopus martius )

Volání Datla černého ( Dryocopus martius ) [n = 669]

0:002:00

4:006:00

8:0010:0012:00

14:0016:00

18:0020:00

22:000:00

1-I.

21-I

.

10-I

I.

2-III

.

22-I

II.

11-I

V.

1-V

.

21-V

.

10-V

I.

30-V

I.

20-V

II.

9-V

III.

29-V

III.

18-I

X.

8-X

.

28-X

.

17-X

I.

7-X

II.

27-X

II.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce volající date černýl

Histogram voláníDatla černého ( Dryocopus martius ) [n = 669]

0

20

40

60

80

100

120

140

160

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

51

Histogram ranního voláníDatla černého ( Dryocopus martius ) [n = 494]

0

10

20

30

40

50

60

-30

-10 10 30 50 70 90 110

130

150

170

190

210

230

250

270

290

310

330

350

370

390

410


Čet

nost

Histogram ve černího voláníDatla černého ( Dryocopus martius ) [n = 175]

0

5

10

15

20

25

30

35

-190

-180

-170

-160

-150

-140

-130

-120

-110

-100 -90

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80


Čet

nost

Ze šplhavců byl datel černý zaznamenáván nejčastěji, což je dáno zejména jeho hlasitým daleko slyšitelným voláním. Oproti žlunám byla u datla zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita.

52

Strakapoud velký ( Dendrocopos major )

Volání Strakapouda velkého ( Dendrocopos major ) [n = 485]

0:002:00

4:006:00

8:0010:00

12:0014:00

16:0018:00

20:0022:00

0:001-

I.

21-I

.

10-I

I.

2-III

.

22-I

II.

11-I

V.

1-V

.

21-V

.

10-V

I.

30-V

I.

20-V

II.

9-V

III.

29-V

III.

18-I

X.

8-X

.

28-X

.

17-X

I.

7-X

II.

27-X

II.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce volající strakapoud velký

Histogram volání Strakapouda velkého (Dendrocopos major ) [n = 485]

020406080

100120140160180200

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

53

Histogram ranního volání Strakapouda velkého ( Dendocopos major ) [n = 288]

0

10

20

30

40

50

60

-90

-70

-50

-30

-10 10 30 50 70 90 110

130

150

170

190

210

230

250


Čet

nost

Histogram ve černího volání Strakapouda velkého ( Dendocopos major ) [n = 197]

05

101520253035404550

-140

-130

-120

-110

-100 -90

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80


Čet

nost

Strakapoud velký je náš nejběžnější šplhavec, jehož volání není slyšet tak daleko jako u datla či žlun. Oproti žlunám byla u strakapouda velkého zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita.

54

Strakapoud prost řední (Dendrocopos medius )

Volání Strakapouda prost ředního ( Dendrocopos medius ) [n = 231]

0:00

2:004:00

6:008:00

10:0012:00

14:00

16:0018:00

20:0022:00

0:001-

I.

21-I

.

10-I

I.

2-III

.

22-I

II.

11-I

V.

1-V

.

21-V

.

10-V

I.

30-V

I.

20-V

II.

9-V

III.

29-V

III.

18-I

X.

8-X

.

28-X

.

17-X

I.

7-X

II.

27-X

II.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce volající strakapoud prostřední

Histogram volání Strakapouda prost ředního (Dendrocopos medius ) [n = 231]

0

10

20

30

40

50

60

70

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

55

Histogram ranního volání Strakapouda prost ředního ( Dendocopos medius ) [n = 184]

02468

1012141618

-20 0 20 40 60 80 100

120

140

160

180

200

220

240

260

280

300

320

340

360

380

400

420


Čet

nost

Histogram ve černího volání Strakapouda prost ředního ( Dendocopos medius ) [n = 47]

0

1

2

3

4

5

6

7

-200

-190

-180

-170

-160

-150

-140

-130

-120

-110

-100 -90

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10 20


Čet

nost

Strakapoud prostřední je na Vysočině vzácným druhem a všechny pořízené nahrávky pocházejí pouze ze 3 lokalit v nižších polohách Třebíčska.

56

Lejsek b ělokrký ( Ficedula albicollis )

Zpěv Lejska b ělokrkého ( Ficedula albicollis ) [n = 82]

0:002:004:00

6:008:00

10:0012:00

14:0016:0018:0020:00

22:000:00

1-I.

21-I

.

10-I

I.

2-III

.

22-I

II.

11-I

V.

1-V

.

21-V

.

10-V

I.

30-V

I.

20-V

II.

9-V

III.

29-V

III.

18-I

X.

8-X

.

28-X

.

17-X

I.

7-X

II.

27-X

II.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce zpívající lejsek

Histogram zp ěvu samceLejska b ělokrkého ( Ficedula albicollis ) [n = 82]

0

10

20

30

40

50

60

70

80

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

57

Histogram ranního zp ěvu samceLejska b ělokrkého ( Ficedula albicollis ) [n = 72]

0

2

4

6

8

10

12

14

16

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

110

120

130

140

150

160


Čet

nost

Histogram ve černího zp ěvu samceLejska b ělokrkého ( Ficedula albicollis ) [n = 10]

0

1

2

3

4

5

6

7

-200 -190 -180 -170 -160 -150


Čet

nost

Lejsek bělokrký je na Vysočině vzácným druhem a všechny pořízené nahrávky pocházejí pouze z 1 lokality v nižších polohách Třebíčska, kde zpíval lejsek většinou ještě před východem slunce.

58

Rehek zahradní ( Phoenicurus phoenicurus )

Zpěv Rehka zahradního ( Phoenicurus phoenicurus ) [n = 143]

0:002:00

4:006:008:00

10:0012:0014:00

16:0018:0020:00

22:000:00

1-I.

21-I

.

10-I

I.

2-III

.

22-I

II.

11-I

V.

1-V

.

21-V

.

10-V

I.

30-V

I.

20-V

II.

9-V

III.

29-V

III.

18-I

X.

8-X

.

28-X

.

17-X

I.

7-X

II.

27-X

II.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce zpívající rehek

Histogram zp ěvu samce Rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus ) [n = 143]

05

101520253035404550

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

59

Histogram ranního zp ěvu samce Rehka zahradního ( Phoenicurus phoenicurus ) [n = 141]

0

5

10

15

20

25

-90

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

110

120

130

140

150

160

170

180

190

200

210

220

230


Čet

nost

Histogram ve černího zp ěvu samce Rehka zahradního ( Phoenicurus phoenicurus ) [n = 2]

0

0,5

1

1,5

2

2,5

-90 -80 -70 -60 -50


Čet

nost

Rehek zahradní není v lesích na Vysočině běžným druhem, je zde však podstatně častější než lejsek bělokrký. U rehka zahradního byl zaznamenán hojný zpěv ještě před východem slunce.

60

Vzájemné porovnání hlasové aktivity vybraných druhů sov a šplhavců znázorňují následující dva grafy.

Histogram volání vybraných druh ů sov ( Strigiformes ) [n = 5 210]

0

50

100

150

200

250

300

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

0

11:0

0

12:0

0

13:0

0

14:0

0

15:0

0

16:0

0

17:0

0

18:0

0

19:0

0

20:0

0

21:0

0

22:0

0

23:0

0

Čas

Čet

nost

Kulíšek nejmenší

Sýc rousný

Puštík obecný - samec

Puštík obecný - samice

Histogram volání vybraných druh ů šplhavc ů (Piciformes ) [n = 1 648]

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

0

11:0

0

12:0

0

13:0

0

14:0

0

15:0

0

16:0

0

17:0

0

18:0

0

19:0

0

20:0

0

21:0

0

22:0

0

23:0

0

Čas

Čet

nost

Žluna šedá

Žluna zelená

Datel černý

Strakapoud velký

Strakapoud prostřední

61

Pro zajímavost z běžných nedoupných druhů je zde zařazena ukázka hlasové aktivity králíčků.

Králí ček obecný ( Regulus regulus )

Zpěv Králí čka obecného ( Regulus regulus ) [n = 320]

0:002:004:006:008:00

10:0012:00

14:0016:0018:0020:0022:000:00

1-III

.

11-I

II.

21-I

II.

31-I

II.

10-I

V.

20-I

V.

30-I

V.

10-V

.

20-V

.

30-V

.

9-V

I.

19-V

I.

29-V

I.

9-V

II.

19-V

II.

29-V

II.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce zpívající králíček obecný

Histogram zp ěvu samceKrálíčka obecného ( Regulus regulus ) [n = 320]

0102030405060708090

100

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

62

Histogram ranního zp ěvu samceKrálíčka obecného ( Regulus regulus ) [n = 245]

0

5

10

15

20

25

30

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

110

120

130

140

150

160

170

180

190

200

210

220

230

240


Čet

nost

Histogram ve černího zp ěvu samceKrálíčka obecného ( Regulus regulus ) [n = 75]

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

-130

-120

-110

-100 -90

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10 20


Čet

nost

63

Králí ček ohnivý ( Regulus ignicapillus )

Zpěv Králí čka ohnivého ( Regulus ignicapillus )

0:002:004:006:00

8:0010:0012:0014:0016:0018:00

20:0022:000:00

1-III

.

11-I

II.

21-I

II.

31-I

II.

10-I

V.

20-I

V.

30-I

V.

10-V

.

20-V

.

30-V

.

9-V

I.

19-V

I.

29-V

I.

9-V

II.

19-V

II.

29-V

II.

Datum

Hod

ina

východ/západ slunce zpívající králíček obecný

Histogram zp ěvu samceKrálíčka ohnivého ( Regulus ignicapillus ) [n = 406]

0102030405060708090

100

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

64

Histogram ranního zp ěvu samceKrálíčka ohnivého ( Regulus ignicapillus ) [n = 288]

0

5

10

15

20

25

30

35

40

-40

-30

-20

-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

110

120

130

140

150

160

170

180

190

200

210

220

230

240

250

260

270


Čet

nost

Histogram ve černího zp ěvu samceKrálíčka ohnivého ( Regulus ignicapillus ) [n = 118]

02468

101214161820

-190

-180

-170

-160

-150

-140

-130

-120

-110

-100 -90

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10


Čet

nost

65

Histogram zp ěvu samc ůkrálíčků (Regulus ) [n = 726]

0

20

40

60

80

100

0:00

1:00

2:00

3:00

4:00

5:00

6:00

7:00

8:00

9:00

10:0

011

:00

12:0

013

:00

14:0

015

:00

16:0

017

:00

18:0

019

:00

20:0

021

:00

22:0

023

:00

Čas

Čet

nost

Králíček obecný Králíček ohnivý

Histogram ranního zp ěvukrálíčků (Regulus ) [n = 533]

0

5

10

15

20

25

30

35

40

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

110

120

130

140

150

160

170

180

190

200

210

220

230

240


Čet

nost

Králíček obecný

Králíček ohnivý

66

Histogram ve černího zp ěvukrálíčků (Regulus ) [n = 193]

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

-190

-180

-170

-160

-150

-140

-130

-120

-110

-100 -90

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10 0 10 20


Čet

nost

Králíček obecný

Králíček ohnivý

Na řadě lokalit zpívají oba druhy králíčků pohromadě. Při nahrávání byl králíček obecný zjišťován od začátku března, kdežto králíček ohnivý až od konce března. Za povšimnutí stojí posun zpěvu u obou druhů v ranních a večerních hodinách, kdy vrchol zpěvu králíčka ohnivého byl v ranních hodinách později a ve večerních hodinách dříve oproti králíčku obecnému. Zjednodušeně řečeno králíček ohnivý vyžaduje pro svůj zpěv více světla anebo tepla. Poděkování

Děkujeme státnímu podniku Lesy České republiky za spolupráci při ochraně doupných a odumřelých stromů v lesích a za financování tohoto projektu. Děkujeme všem členům Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině, kteří se do projektu aktivně zapojili. Část zde zpracovaných dat ze zvukových záznamníků byla pořízena v rámci projektu "Mapování výskytu sýce rousného (Aegolius funereus) na Jihlavsku v roce 2010", který byl podpořen Českým svazem ochránců přírody v rámci programu Ochrana biodiverzity, který je financován Ministerstvem životního prostředí ČR. Literatura KODET V. [ed.], 2008: Ochrana odumřelých a doupných stromů v lesích na Vysočině v letech 2007 a 2008. –

Cinclus 19, Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 65-78.

KODET V., ŠTĚRBA O., KNĚŽÍČEK T., HRUŠKA F., NOVÁK T., HLAVÁČOVÁ P., STEJSKAL D., SKŘÍČEK T., RYMEŠOVÁ D., MORAVEC J., KOUBEK P., HOBZA P., KUNSTMÜLLER I. et NOVÁKOVÁ J., 2009: Ochrana doupných a odumřelých stromů v lesích v kraji Vysočina v roce 2009. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-75.

KUNSTMÜLLER I. et KODET V., 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina. – ČSOP Jihlava et Muzeum Vysočiny Jihlava: 1-220.

SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. – In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I., 2008: Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 9-37.

67

Fotodokumentace

Foto Vojtěch Kodet

V rámci projektu probíhala kontrola obsazenosti dutin a obnova značení. Zde fotografie z bučiny v revíru Radkovice, která je významnou ornitologickou lokalitou a kde proběhla letošní kontrola stromů označených v roce 2008 (foto vlevo dole). V roce 2010 zde byly zjištěny mimo jiné 4 obsazené dutiny silně ohroženým holubem doupňákem a byla zde zjištěna přítomnost jestřába lesního, puštíka obecného, žluny šedé, datla černého a dalších běžnějších druhů. V roce 2008 zde bylo napočítáno ve 23 označených stromech 40 dutin (9 přírodních, 18 datlích, 2 žluní, 11 strakapoudích), kdežto v roce 2010 zde bylo ve stejných stromech již 70 dutin (12 přírodních, 35 datlích, 4 žluní, 19 strakapoudích).

68

Podle současných znalostí patří lokalita Staré Duby (revír Třebenice, k.ú. Plešice) díky přítomnosti doupných a odumřelých stromů mezi 3 nejvýznamnější hnízdní lokality na Vysočině pro Strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a Lejska bělokrkého (Ficedula albicollis).

69

Ukázka maskování zvukových záznamníků instalovaných v terénu, kterými byla zjišťována hlasová aktivita ptáků zaměřená zejména na výskyt dutinových sov.

70

V rámci akce "Pojďte s námi do pohádkové obory" konané v Roštejnské oboře a pořádané krajským ředitelstvím LČR se mohli děti i dospělí blíže seznámit se životem doupných živočichů.

71

V rámci akce "Pojďte s námi do pohádkové obory" si mohli děti vyzkoušet některé ze strastí i radostí dutinových obyvatel. Zde ukázka "datlího trenažeru", krmení mláďat...

72

...trénování příletu do dutiny. Děti také malovali obyvatele dutin a odměnou jim byly vyřezávané sovičky posedávající na stromě, které si mohli odnést s sebou na památku.

Documents

Doupné stromy 2010