„život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš“, říká Forest

Gump. Už jsem v životě ochutnal hodně bonbónů. K těm nejoblíbenějším

se rád vracím, ale nejlahodnější bonbón ve všech variantách je pro mě

příroda. A proto jsem velmi rád, že jednu z příchutí Vám mohu předložit

v podobě dalšího čísla Zpravodaje ochrany přírody a krajiny Jihočeské-

ho kraje.

Mám velikou radost, že okruh přispěvatelů do Zpravodaje se neustále

rozšiřuje, a proto se už těším na další články do čísla příštího. To je ale

ještě daleko a tak Vám raději prozradím, co Vás čeká v čísle jaro-léto

2010. Např. význam doupných stromů, sázení stromů na Miroticku, in-

formace o činnosti některých základních organizací ČSOP v Jihočeském

kraji. Dozvíte se o nových projektech NP a CHKO Šumava a opět si rozší-

říte své obzory po zahraničních národních parcích. Také si připomene-

me, jak je to s těmi „opuštěnými“ srnčími mláďaty a představí se vám

Přírodní památka Žižkova skalka v Prachaticích. Nabídka Zpravodaje je

pestrá, takže se určitě dozvíte mnoho zajímavého.

Přeji Vám všem hezké léto plné krásných zážitků a ochutnejte bonbon,

který chutná Vám.

Jiří Šejna

předseda ZO ČSOP Šumava

Milé čtenářky, milí čtenáři,

jaro–léto/20103. ročník 

Chraňme doupné a  staré stromy  …2 

Vimperský zámek a Městská zvonice se  ponořily do tmy  …3 

Neberte mláďata jejich matkám  …4 

Činnost ZO ČSOP Velešín  …5 

30 let činnosti ochranářů na Strakonicku  …6 

Jarní sázení stromů na Miroticku  …9 

Jarní rozjímání  …10

Léto, turisté a Šumava  …11 

Přírodní pam. Žižkova skalka v Prachaticích  …13 

Pozvánka na cyklo‐ toulky po Českém lese  …14 

Volarský sekáč   …15 

OCHRANA PŘÍRODY

PRO VEŘEJNOST 

Co vyprávějí šumavské smrčiny   …16 

NAVŠTĚVUJEME CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ EVROPY 

NP Nízké Tatry   …17 

- 2 -

V médiích se čím dál častěji ob-

jevují kauzy typu kácených alejí

kolem silnic. Část lidí kácení

podporuje pro vlastní bezpečnost

za volantem, část to vnímá jako

nenahraditelnou ztrátu velice

cenné části přírody.

Nemá smysl rozebírat, kdo má

pravdu. Raději se zamysleme,

proč jsou staré či doupné stromy

důležité, proč bychom si jich měli

vážit? Jaký smysl má jejich

ochrana?

V první řadě staré, umírající či

mrtvé stromy poskytují útočiště

řadě druhů organismů. Tlející

dřevo nabízí potravu pro obrov-

ské množství bezobratlých živo-

čichů, z nichž většinu nalezneme

v Červeném seznamu a jejich bu-

doucnost je díky ztrátě svého při-

rozeného prostředí nejistá. Jako

příklad hlavních skupin hmyzu,

které jsou závislé na tlejícím

mrtvém dřevě, jsou hrotařovití,

tesaříkovití, červotočovití,

Ochrana přírody

Chraňme doupné a staré stromy

kovaříkovití, krascovití, kůrov-

covití či blanokřídlí.

Staré památné, zákonem chrá-

něné stromy bohužel nestačí.

Prostorová vzdálenost je pro tyto

živočichy limitující. Zde právě

přicházejí na řadu staré aleje

kolem cest, či staleté duby zpev-

ňující hráze rybníků. Lesy samy o

sobě jsou pro výskyt těchto dru-

hů bezcenné. Les se díky inten-

zivnímu obhospodařování stává

místem plným stejnověkých –

nejčastěji mladých, jednodruho-

vých stromů, kde výskyt podrostu

či druhová rozmanitost dřevin a

bylin prudce klesá. Les se tak

stává mrtvým místem pro většinu

druhů živočichů jak bezobrat-

lých, tak i obratlovců, kteří jsou

na výskytu hmyzu závislí.

Doupné, staré stromy neposky-

tují útočiště pouze pro bezobrat-

lé, ale v jejich útrobách hnízdí

nezanedbatelný počet druhů ptá-

ků, kteří mají význam při biolo-

gické ochraně okolních lesních i

polních kultur. Typickým hníz-

dištěm holuba doupňáka jsou

staré bučiny s dutinami datla

černého. Mezi další ptačí druhy,

které jsou vázány na dutiny patří

všechny druhy sýkor, lejsek bělo-

krký a černohlavý, brhlík lesní,

hohol severní, kavka obecná, du-

dek chocholatý a mnoho dalších,

pokračování na další stránce…

Doupný strom (foto: archiv ČNF pro Vydru)

- 3 -

ze sov pak kulíšek nejmenší, sýc

rousný nebo puštík obecný. Vět-

šina šplhavců si dokáže vytesat

dutinu sama, ale i k tomu potře-

bují staré stromy.

Ze savců využívají doupné

stromy hlavně veverky, všechny

druhy našich plchů a některé

druhy našich netopýrů – netopýr

rezavý, stromový, parkový, vodní

nebo velkouchý, pro které se

doupný strom stává příhodným

zimovištěm nebo vhodným mís-

tem pro letní kolonie.

Nedostatek starých či doupných

stromů má za následek snižování

počtu některých, výše zmíněných

druhů živočichů. Nejsou schopni

adaptace na rychle se měnící ži-

votní podmínky. Velmi nevhodné

Ochrana přírody

Vimperský zámek a Městská zvonice se ponořily do tmy

jsou zásahy do stromů především

v období hnízdění nebo vrhu

mláďat. Chraňme proto staré

doupné stromy kolem nás a ne-

buďme lhostejní k jejich bezdů-

vodnému ničení. Odvděčí se nám

tím, že nám dají nahlédnout do

života těch druhů živočichů, kte-

ré jinde často nespatříme.

Marie Kameníková

ČNF pro vydru

V den, kdy se měnil zimní čas

na letní, tj. ze soboty 27. března

na neděli 28. března zůstalo přes

celou noc zhasnuto osvětlení

dvou vimperských památek -

Vimperského zámku a Městské

zvonice.

Stalo se tak na návrh ZO ČSOP

Šumava (Základní organizace

Českého svazu ochránců přírody

Šumava), která oslovila zástupce

Města Vimperk a Správy NP a

CHKO Šumava, vlastníka a správ-

ce těchto kulturních památek,

aby se připojili do celosvětové

kampaně Hodina Země 2010.

V tento den ve 20.30 hodin vy-

pnuly metropole, města a vesnice

celého světa na hodinu (někdy i

na celou noc) svá světla.

„Hodina Země je celosvětová

kampaň, do které se prostřednic-

tvím zhasnutí světel zapojuje sa-

mospráva měst, vedení velkých

společností a firem a také veřej-

nost.

Ti všichni tímto gestem ukazují,

že je možné vzájemně se domlu-

vit a účinně čelit globálnímu

oteplování,“ uvedl Jiří Šejna,

předseda ZO ČSOP Šumava.

Hodinu Země pořádá největší

světová ochranářská organizace

– WWF (World Wildlife Fund).

Ta v letošním roce oslovila Český

svaz ochránců přírody, aby akci

koordinoval v České republice.

První ročník této kampaně se

datuje k 31. březnu 2007, když

více než 2,2 miliónu domácností

a firem v australském Sydney

zhasnulo na hodinu svá světla. Ve

svém třetím roce se Hodina Země

2009 zapsala do historie jako

dosud nejrozsáhlejší dobrovolná

akce vůbec.

Představovala vůbec první ce-

losvětové vyjádření podpory

ochraně životního prostředí.

„Hodina Země 2010 je důleži-

tou výzvou pro každého jednot-

livce, město či firmu, aby se při-

hlásili ke vzájemné spolupráci a

sehráli tak svou roli při zajištění

trvale udržitelného rozvoje a naší

budoucnosti“ dodal Josef Kotál,

vedoucí Odboru životního pro-

středí MěÚ Vimperk.

Jakub Hromas

ZO ČSOP Šumava

Vimperský zámek a Městská zvonice se ponořily do tmy (foto: J. Hromas)

- 4 -

Každé jaro se do naší stanice

pro zraněné živočichy dostává

několik savčích mláďat, která

jsou přinesena lidmi v dobrém

úmyslu, leč zbytečně. K nejčastěji

přinášeným mláďatům patří srn-

čata a zajíčata. Lidé je nacházejí

při svých jarních procházkách

ležet v trávě či mlází a domnívají

se, že jsou opuštěná. Většina

těchto mláďat, ale ve skutečnosti

jen spokojeně vyčkává příchodu

samice, která se vždy zdržuje

v povzdálí a mláďata se vrací kr-

mit v pravidelných intervalech.

Mláďata prvních 14 dní leží ne-

hybně v hnízdě a nevydávají žád-

ný pach. Je to jejich přirozená

ochrana před predátory, proto se

nesnaží utéci ani před lidmi.

Pokud takovéto mládě objeví-

me, nikdy na něj nesaháme, ne-

pouštíme k nim psa a místo

urychleně opustíme! Samice má

velice dobře vyvinutý čich, proto

je zde reálná hrozba, že se ze

spokojeného mláděte stane siro-

tek.

Smutným případem byl loňský

nález jednodenního srnčete mezi

auty na louce při rybářských zá-

vodech na Sedlčansku. Vzhledem

k velkému pohybu lidí bylo jasné,

že se srna k mláděti již nevrátí.

Vysílené srnče bylo poměrně sil-

ně zamořeno ektoparazity. Přes

Ochrana přírody

Neberte mláďata jejich matkám

veškerou péči během několika

hodin po transportu uhynulo.

Prvním letošním mládětem by-

lo zajíče, které se k nám dostalo

v dobré kondici. Přinesli ho lidé

v domnění, že se jedná o osiřelé

mládě. Zajíče bez problémů při-

jímalo mléko ze stříkačky, a tak

jsme se stali jeho „náhradní mat-

kou“. Dnes již přijímá pevnou

stravu a za několik dní bude vy-

puštěn zpět do volné přírody,

kam patří.

Lucie Spálenková

Ochrana fauny ČR

Foto: Lucie Spálenková

- 5 -

Období od podzimu do jara by-

lo docela nabité činností, směřu-

jící ke zvelebení naší přírody.

Za podpory Lesů ČR se podařilo

založit sad pro původní druhy

ovocných dřevin a již jsou v něm

vysazené nadějné stromky.

V tomto sadu v letošním roce

vybudujeme „logger“ (dřevěné

broukoviště). Logger bude sloužit

jako domov pro hmyz a monito-

rovací místo.

Naši členové se podílejí také na

pracích spojených s oživením

starověké stezky podél řeky Mal-

še a hradů na ní ležících. Výlet po

této stezce je zážitkem pro kaž-

dého milovníka přírody a dávné

historie.

Další naší každoroční akcí je

čištění a údržba čapích hnízd

v našem regionu.

Letos budeme stavět nové hnízdo

v lokalitě Holkov, jako náhradu

za spadlé.

Genofondová plocha Jeryn si

také po jaru vyžádala nemalé úsi-

lí. Připravené nádrže umožňují

každoročně rozmnožování oboj-

živelníků všeho druhu. Kosení

plochy zase podporuje zachování

zajímavých druhů rostlin.

Pokud bude čas a síla, chceme

ve spolupráci s Povodím Vltavy-

vytipovat vhodnou lokalitu a vy-

budovat dvě umělá hnízdiště pro

ledňáčka říčního.

V červnu a prosinci umožníme

zájemcům opět strávit noc

v indiánském týpku a užít si troš-

ku ,,dobrodružství“.

Ochrana přírody

Činnost ZO ČSOP 15/02 Velešín

S Městem Velešín spolupracu-

jeme na pořádání akce Ukliďme

svět a výsledky jsou překvapující.

Doplňkovou prací je i péče o

přírodní studánky, tady máme

nově na www.estudanky.cz zare-

gistrovanou studánku ,,Srdíčko“

(donedávna lidem nepřístupnou

v ochranném pásmu přehrady).

Poslední akcí v roce je pro nás

již tradičně pomoc při zajišťování

setkání na hradě Velešín.

Tyto aktivity můžeme provozo-

vat nejen díky pochopení v rodi-

ně, ale i díky podpoře kamarádů

a dobrovolníků. Opět se ukazuje,

že práce pro přírodu a pro veřej-

nost není až tak o penězích, ale o

chuti a ochotě něco pro to udělat.

Jirka Růžička

předseda ZO ČSOP 15/02 Velešín

Studánka Sluníčko

Čapí hnizda v Rychnově nad Malší (horní foto) a v Dolním Dvořišti

Hrad Sokolčí - infotabule

- 6 -

Mluvíme-li o počátcích hnutí

ČSOP na Strakonicku, pak datem

jeho vzniku je 2. 4. 1980, kdy byl

za účasti 80 členů založen

Okresní výbor ČSOP. Poté se po-

čaly během dvou let zakládat zá-

kladní organizace ČSOP. Byly to

ZO ve Strakonicích, Blatné, Vod-

ňanech, Volyni, Štěkni, Sedlici,

Radomyšli, Lnářích, Mečíchově,

Škvořeticích, Bělčicích, Voleni-

cích, Česticích, Strašicích a na

strakonickém gymnáziu. Základ-

ní organizace ve Strakonicích

vznikla na ustavující schůzi ko-

nané 11. září 1980. Prvním před-

sedou výboru byl p. František

Voldřich, v dalších létech p.

František Kilián. U zrodu organi-

zace dále stáli p. Marie Hanzalí-

ková, Miroslav Hába, Marie

Kloudová, Ing. Roman Kyšperský

a Ladislav Novák. Při vzniku ZO

již tehdy stál také Ing. Miroslav

Treybal za Okresní výbor ČSOP

Strakonice. Jeho práce se prolíná

historií naší ZO jako zlatá nit.

Již v prvních zápisech z kona-

ných schůzí můžeme vidět, že

nová ZO nebyla organizací papí-

rovou - lze nalézt zprávy o pra-

covní účasti členů na přesazování

chráněných rostlin, zájem o pěs-

tování stromů, zprávy o čistotě

vod, o vyvěšování ptačích budek a

krmení drobného ptactva.

Počátkem r. 1981 se v zápisech

začínají objevovat jména botani-

ka Václava Chána a ornitologa

Ivana Jany.

ZO je seskupením nadšenců -

odborníků se skutečným zájmem

o přírodu a její ochranu. Již v r.

1981 se jedná o ochranářských

pracích na dnešní NPP Rovná a

PR Kuřidlo za účelem posílení

výskytu vzácných a ohrožených

rostlin a zamezení nežádoucí

konkurence náletových dřevin.

V r. 1984 můžeme např. nalézt

záměr na zpracování ochranář-

ských plánů na dnešní PP Tůně u

Hajské, PP Přešťovická pastvina

nebo PP Sedlina. Téhož roku se

objevuje v zápisech jméno dneš-

ního pracovníka AOPK RNDr.

Jiřího Pykala. Významná je i čin-

nost ZO při gymnáziu, které se

tehdy stará o odstraňování in-

vazních akátů z PP Kuřidlo nebo

o likvidaci netýkavky malokvěté

na Kalvárii (na pravém břehu

Otavy proti strakonickému Pod-

skalí). Jsou také prováděny spo-

lečné akce ZO Strakonice se ZO

gymnázium jako je např. vysazo-

vání stromů u Libětic, ve Strako-

nicích v ulici Šumavské nebo pře-

sazení stromů z přestavované

čtvrti Na Ohradě pod Hvězdu a

na Sídliště 1.máje (Ing. Jindřich

Krása, RNDr. Vojtěch Žíla).

Ochrana přírody

30 let činnosti ochranářů na Strakonicku (1980 - 2010)

ZO ČSOP rovněž pořádá akce

pro veřejnost formou zájezdů,

seminářů a přednášek. V průbě-

hu dalších let se činnost rozšiřuje

na více přírodních lokalit, které

si zasluhují pozornost z hlediska

ochrany přírody. Jedná se např.

o ochranu hnízdiště břehulí říč-

ních v pískovně V Holi, odstraňo-

vání náletových dřevin na Chval-

šovických pastvinách nebo např.

zajištění ochrany obojživelníků v

okolí Drachkova. Celkově se ZO

ČSOP podílí společně s orgány

státní ochrany přírody na vyhlá-

šení 27 chráněných území a 12

památných stromů.

V kronice ZO ČSOP gymnázi-

um, jejíž předsedkyní byla p.

Zdeňka Skalická, se můžeme do-

číst i o pomoci šumavským le-

sům ve formě víkendových i

prázdninových brigád, o expedici

Karpaty a Nízké Tatry ve spolu-

práci s Domem dětí ve Strakoni-

cích a Vodňanech (P. Hana Ry-

páčková, p. Běla Čejková), o bu-

dování školního arboreta a dal-

ších aktivitách, které vedly v r.

1988 k získání Zlaté ceny Bronto-

saura spojené se zájezdem na

Kavkaz. Při akcích na pomoc le-

sům, na nichž se podíleli přede-

vším členové ze ZO gymnázium,

dále ZO Blatná a ZO Lnáře, bylo

odpracováno 9850 hodin.

pokračování na další stránce…

- 7 -

V r. 1989 bylo v okrese 15 ZO se

438 členy individuálními a 13

kolektivními. Od té doby však

dochází k ochabnutí zájmu o

ochranu přírody a posléze zůstá-

vají ZO ve Strakonicích, Blatné a

Sedlici jako jediné z mála, které

dále pokračují ve své činnosti. V

čele ZO zůstávají věrní členové,

ze kterých je možno jmenovat

např. Ing. Miroslava Treybala, p.

Václava Chána, p. Ivana Janu

nebo RNDr. Petra Pavlíka.

I přes obecný nezájem veřej-

nosti organizace pokračuje ve své

činnosti, a tak se v zápisech mů-

žeme dočíst o akcích jako je ma-

pování výskytu vyder na Strako-

nicku v roce 1990, akci BUTEO

(mapování výskytu kání, mající

své kořeny již v prvních letech

základní organizace), vybudování

ptačího koutku a ornitologického

skladu při Řepických rybnících. V

roce 1994 se můžeme v zázna-

mech ze schůzí dozvědět o zapo-

jení naší ZO do záchranného pro-

jektu vedoucího k ochraně sysla

obecného na místním letišti V

Lipkách. V devadesátých letech je

předsedou základní organizace p.

Jana a mezi nejaktivnějšími členy

je nutno zmínit p.V. Chána, Ing.

M. Treybala a Jaroslava Kuber-

nu. V polovině devadesátých let

dochází ke spojení ZO ČSOP

Strakonice a ZO gymnázium, tak-

že se členem výboru stává také

p. Zdeňka Skalická a RNDr. Voj-

těch Žíla. Na základní organizaci

Strakonice zůstává také péče o

Naučnou stezku Podskalí, kterou

za vydatné pomoci odborníků

(kromě výše uvedených členů

ČSOP to byli např. MUDr. Zdeněk

Cvrček, RNDr. Oldřich Pazder-

ník, Ing. Richard Otruba aj.) in-

stalovala v r. 1992 ZO gymnázi-

um. Záhy se objevují zprávy o

neustálém vandalismu vztahují-

cím se k těmto informačním ta-

bulím, takže na opravy musí ZO

vykládat velké finanční prostřed-

ky. Pro omezený zdroj příjmů ZO

pak starost o tuto naučnou stez-

ku přebírá Město Strakonice. Na

poslední renovaci v r. 2005 má

zásluhu hlavně Ing. Ivana Kado-

chová.

V roce 1996 je zaznamenán

rozpočet ZO na provádění prací

na PP Přešťovické pastviny, PP

Chvalšovické patviny, PP Na Vy-

sokém, PP Tůně Hajská, PP Sed-

lina, PR Kuřidlo, navrhované PP

Kalvárie, PR Kovašínské louky.

Činnost organizace zasahuje přes

předsedu ZO ČSOP Blatná na

Blatensko, a tak jsou mapovány

tamní lokality výskytu břehulí

říčních, výra velkého, moudi-

vláčka lužního, cvrčilky slavíkové

nebo hnízdní možnosti čápů bí-

lých. Sledován je i výskyt chocho-

louše obecného, který posléze ze

Strakonicka mizí, stejně jako z

Ochrana přírody

dalších lokalit v jižních Čechách.

V r. 1997 v měsíci dubnu je čin-

nost ZO ČSOP Strakonice prezen-

tována informačním panelem na

tehdy pořádané výstavě „Příroda

Strakonicka“. Výstavu uspořáda-

lo strakonické muzeum za pod-

pory našich členů. Ve stejné době

se koná i přednáška p. V. Chána

„Květena Strakonicka“ a rozjíždí

se akce „Botanické vycházky“,

která vyvolala značný zájem ve-

řejnosti a pokračuje až do sou-

časnosti.

V r. 1998 se v zápisech ze schůzí

organizace objevují první zprávy

o věkovém složení členstva ZO a

o nutnosti získání nových mla-

dých členů. Tato situace provází

ZO ČSOP Strakonice až dosud.

V r. 1998 je provedeno zmapová-

ní výskytu hnízd čápů bílých na

Strakonicku. Pokračuje ochrana

drobného ptactva - zvýšení

hnízdních možností při Řepic-

kých rybnících. Rovněž práce na

již dříve jmenovaných PP pokra-

čují. Při činnosti ZO je zmiňová-

na i pomoc strakonických skautů.

V tomto roce je založena při ZO

ČSOP skupina „Mladých ochrán-

ců přírody“ vedená p. Zdeňkou

Skalickou. MOP měli ve svých

začátcích 20 členů. V r. 1999 se

organizace zapojuje do celore-

publikové akce FORMICA a pro-

vádí mapování mravenišť mra-

vence lesního v okolí Strakonic.

pokračování na další stránce…

- 8 -

Objevují se první zmínky o re-

konstrukci západní části Renne-

rových sadů. Organizace se

účastní šesti správních řízení

vztahujících se ke kácení dřevin v

městě Strakonice.

V roce 2000 je možno nalézt

zprávy o existenci 4 základních

organizací na Strakonicku. Jsou

to ZO ve Strakonicích, na strako-

nickém gymnáziu, v Blatné a v

Sedlici. Tyto organizace se sdru-

žují pod Okresním výborem

ČSOP Strakonice. Rok 2000 je

pro ZO rokem zlomovým. Její

činnost se vzhledem k vysokému

věkovému průměru členstva sni-

žuje a omezuje se jen na naučné

akce pro veřejnost (ve spolupráci

se Šmidingerovou knihovnou se

kromě procházek a výletů znovu

začalo s pravidelným konáním

přednášek) a na ochranářskou

působnost v blízkém okolí Stra-

konic. V roce 2003 zaniká OV

ČSOP Strakonice a ZO vykonává

svou činnost jen, jak síly jejich

členů stačí. I tak se při minimál-

ním počtu aktivních členů sou-

časné ZO ČSOP Strakonice pod

vedením Ing. Ivany Kadochové (v

letech 2003 - 2007) a posléze Ing.

Viléma Hrdličky (od r. 2007) daří

navázat na to, co bylo vybudová-

no v letech minulých. Stále po-

kračujeme v pracích podle plánu

péče na PP Přešťovická pastvina,

PP Sedlina a NPP Rovná.

Likvidaci invazních rostlin a ná-

letových dřevin v PR Kuřidlo a

navrhované PP Kalvárie několik

našich členů stále ještě provádí, a

to za aktivní pomoci nečlenů ZO

(hlavně p. Zdeňky Jankovcové,

Marie Křápové a Miroslava Ho-

moly) a za spolupráce OŽP MÚ

Strakonice. Pokud je to možné,

vstupujeme do připomínkových

řízení k zamýšleným projektům

zasahujícím do životního pro-

středí ve Strakonicích. Účastnili

jsme se např. vydávání stanovi-

sek k zamýšlené rozhledně v PR

Kuřidlo, nebo k revitalizacím PP

Tůně u Hajské. Pokračujeme v

akci BUTEO a donedávna jsme se

účastnili mapování motýlů na

Strakonicku. Spolupracujeme s

OŽP MěÚ Strakonice v mapování

hnízd rorýse obecného v našem

městě. Od r. 2007 jsme díky spo-

lupráci s p. Františkem Langma-

jerem, Janem Vítem a Karlem

Taschnerem rozšířili nabídku

výletů. Protože zájem o životní

prostředí se pojí i s úctou k osu-

dům našich předků, pořádáme

občas také akce zaměřené na po-

znávání regionální historie. Ty

jsou vždy předmětem zvlášť vel-

kého zájmu, ať se jedná o před-

nášky a procházky s Ing. arch.

Bc. Mgr. Jiřím Kupkou, PhD.,

nebo s p. Karlem Skalickým. I po

úmrtí p. Václava Chána (2009)

pokračujeme v pořádání velmi

Ochrana přírody

oblíbených procházek s určová-

ním druhů rostlin a živočichů a s

vyprávěním o krajině a jejích

památkách. Pomáhají nám při

nich jeho mladí následovníci,

hlavně studenti Radim Paulič,

Tereza Třeštíková a Pavel

Leischner. Spolupracujeme i se

studenty strakonického gymná-

zia při soutěžích Zelená stezka -

Zlatý list a Ekologická olympiáda

a máme radost z jejich úspěchů

(dvakrát se dokonce probojovali

do národního kola - Hana Haran-

tová, Luděk Míka, Miroslav Ho-

mola, Petr Bogush, Michal Pelí-

šek, Martin Bláha).

Vyvěšujeme a čistíme ptačí

budky v Rennerových sadech, při

Mlýnské stoce a na Podskalí.

Rovněž ve spolupráci s OŽP MěÚ

Strakonice sázíme stromy a ně-

kdy jsme v opozici při jejich ká-

cení. Snažíme se publikovat a

informovat veřejnost drobnými

články ve strakonickém Zpravo-

daji, v časopise Krasec a v regio-

nálním tisku. Mgr. Zdeňka Ska-

lická a Ing. Jitka Svobodová stále

vedou kroužek MOPíků zaměře-

ný od r. 2008 přednostně na děti

předškolního a mladšího školní-

ho věku a na jejich rodiny. Stejně

tak se snažíme i o podporu eko-

logického povědomí formou výle-

tů, vycházek a přednášek. Za rok

2009 jsme uspořádali ve

spolupráci se Šmidingerovou

pokračování na další stránce…

- 9 -

knihovnou ve Strakonicích pro

veřejnost 9 přednášek, 13 celo-

denních přírodovědných výletů, 2

autobusové zájezdy, 5 procházek

po okolí Strakonic a přes 30

schůzek MOP. Tyto akce navštívi-

lo více než 1200 účastníků.

Co dodat? Chceme pokračovat

v duchu dobrých tradic - rozvíjet

to, co začali naši předchůdci, kte-

rých si vážíme. Snažíme se o še-

trnou ochranářskou práci, tam

kde přírody neznalí lidé nestačí.

Neobejdeme se bez podpory ve-

řejnosti a státních orgánů. Ne-

chceme však být poplatní době.

Ochrana přírody

Jarní sázení stromů na Miroticku

Kdo má zájem s námi spolupra-

covat, může se s naší činností

blíže seznámit např. na

www.csop-strakonice.net a pří-

padně přijít mezi nás.

Vilém Hrdlička

Alena Hrdličková

Zdeňka Skalická

17.3.2010 proběhl již třetí roč-

ník jarního sázení stromů na

Miroticku. Den začal ve větrné,

přeháňkové atmosféře, ale čím

víc účastníci sázeli, tím více se

obloha projasňovala. Odpoledne,

když byly dosazovány poslední

duby už byli poslední vytrvalci

odměněni slunečními paprsky.

Celkem 32 stromomilů z řad

milovníků přírody a krajiny,

skautů, myslivců i členů pozem-

kového spolku Severní Prácheň-

sko vysázelo letos přes 120 stro-

mů (lípy, duby, švestky, třešně,

špendlíky oskeruše, moruše a

jiné), 20 keřů (trojpuky, hlohyně,

zimolezy) a cca 80 keřových říz-

ků (tavolníky, meruzalky, pusto-

ryly).

Sazeči i sazečky, zatloukači ků-

lů, střihačky pletiva i oplocovači

se rozdělili opět do tří skupin.

Skupina první (Sladovník V. a

Knap M.) kontrolovala loňské a

předloňské výsadby a dosazovala

především duby okolo Lahotky,

Vaňatováku a potoka pod ním.

Skupina druhá (Kučera V., Kuče-

ra J., Halló M., Sláma B., Sláma

H., Sláma M., Sláma D.) sázela

ovocné stromy a duby od Strážo-

vic směrem k Lomu (po Jarotic-

kou křižovatku).

Skupina třetí, nejpočetnější

(Pechlátová J., Linhart J., Pekár-

ková P., Pekárková R., Hallóová

B., Větrovský O., Větrovská K.,

Domovský T., Myslíková H., Bar-

toš L., Kvízová J. ml., Kvízová J.

st., Kvíz J., Kvíz M., Hřebejk M.,

Olšbaurová V. i A., Olšbaur J.,

Tůmová O., Políček B., Políčková

R., Políčková B.) vysazovala os-

keruše, lípy, špendlíky, několik

ovocných stromů a keře podél

cesty z Bořic na Jarotice – pod

Horu a opravovala v začátku

cesty oplocení loňských stromků.

Zázemí (řezání kůlů a dovoz

materiálu) zajišťovali pánové

Dobiáš I. a Políček B.

Po skončení výsadby na Bořic-

kém úseku se skupina účastníků,

kteří ještě nebyli zcela promrzlí a

hladoví přesunula na „Strážov-

sko-Lomský úsek“ kde byly dosá-

zeny ještě zbylé lípy, oskeruše a

duby.

Stejně jako loni jarní sázení fi-

nančně podpořila Místní Organi-

zace Českého rybářského svazu a

letos dokonce i brněnská nadace

Partnerství.

Tento projekt byl vytvořen

v rámci programu Strom života

za finanční podpory SFŽP, MŽP a

nadace Partnerství.

Berenika Políčková

- 10 -

Příroda se po roce opět probouzí

a sní i stromy. Už jako malého mě

fascinovalo, jak to je v přírodě

zařízené. Na podzim se listí zbar-

ví a opadá a na jaře se nalijí pu-

peny, prasknou a vytvoří záplavu

nekonečného množství odstínů

zelené. Jarní období považuji

téměř za zázrak života.

Po dlouhé zimě, kdy člověka ob-

klopují zprvu odstíny šedivého

sněhu, je jaro přímo vysvoboze-

ním. Stačí jen procházka lesem,

aby člověk poznal, že je jaro.

Na první pohled si můžeme všim-

nout pupenů na větvičkách opa-

davých stromů. Ty se s teplem a

světlem začínají pomalu zvětšo-

vat, díky uvnitř se vyvíjejícím

listům. Z vnější strany jsou listy

chráněny listovými šupinami,

které jsou tuhé a brání škůdcům

a počasí zničit list, který je uvnitř

dokonale složený. Jehličnany to

mají trochu jiné. Až na výjimky

jehlice neshazují, mají je pokryté

silnou voskovitou vrstvou, která

brání ztrátám vody a částečně

umožňuje jehličnanům vegetovat

i v zimním období, kdy listnaté

stromy spí.

Pokud jste člověk vnímavější,

nemusíte složitě pozorovat větvě.

Stačí zavřít oči a vnímat okolí.

Všechno kolem nás vyzařuje urči-

tou dávku energie. Je to ten druh

energie, který se těžko měří em-

pirickými metodami, ale je všude

okolo.

Říkáte si, co je to za hloupost?

Zkuste to. Z „objímačů“ stromů

jsem si vždycky utahoval. Připa-

dalo mi to prostě hloupé a

legrační. Do té doby, než jsem to

vyzkoušel. Než poprvé obejmete

strom, zavřete oči. Do kůry nezí-

rejte! Vyberte si takový, který

vám vyhovuje.

Roztáhněte ruce, přitiskněte se

Pro veřejnost

Jarní rozjímání

a zavřete oči. Zhluboka dýchejte

a snažte se být v klidu. Neslibuji

žádný mimotělní zážitek apod.

Myslete na to, jakou má kůru,

jaký má reliéf a jak je hrubá.

Myslete na to, jak dlouho tu ten

strom už stojí. Žije na místě, bez

možnosti pohybu. Každý rok má

tu sílu znovu rozvinout své listy a

přijímat životadárné látky. Je v

něm ohromná životní energie.

Pokud budete soustředění, po-

znáte nejen možnost, jak pocítit

jaro, ale i způsob jak v sobě po

šedobílé zimě rozproudit život.

Stejně jako to stromy dělají každý

rok.

Jakub Hubáček

ZO ČSOP Šumava

Rozvíjející se pupeny (foto: Jakub Hubáček)

- 11 -

Pro veřejnost

Léto, turisté a Šumava

Šumava pod jarním sluníčkem

již začíná ukazovat své po dlouhé

zimě ukryté stráně a louky,

šafrány na řadě míst proráží

svými květy zbytky tajícího sně-

hu, devětsily a další jarní poslové

již začínají kolem cest a zurčících

potůčků a potoků vykvétat. Po

zimě, kdy si lyžaři užili své, při-

chází doba, kdy Šumavu navště-

vují jen ti zarytí turisté, kochající

se krásami probouzející se příro-

dy. Začíná příprava na hlavní

turistickou – letní sezónu. Co

chystá Správa NP a CHKO Šuma-

va?

Návštěvníkům přijíždějícím do

národního parku svým autem

bude opět doplněna o několik

lokalit (hlavně v jižní části) síť

malých parkovacích ploch, odkud

mohou vyrazit na své pěší i cyk-

lovýlety. „Opět se rozjede systém

Zelených autobusů, který stejně,

jako v loňské sezoně nabídne svůj

NP-Ticket, jako zvýhodněnou

jednodenní jízdenku.

Mimo hlavní sezonu poběží ta-

ké projekt Dostupná Šumava,

který méně pohyblivé návštěvní-

ky dopraví autobusem s dopro-

vodem do míst, která by již ob-

tížně navštívili. Dostanete se na

místo bývalého králováckého

dvorce Babylon, králováckých

rychet a zaniklých sídel Stodůlky

a Zhůří, sklářské osady Hůrka a k

upravené Hauswaldské kapli u

Srní, nebo také na rašeliniště

Tříjezerní slať.“ říká manažer

projektu Josef Jiřička.

„V letošním roce chceme také

obnovit projekt, který věnuje po-

zornost handicapovaným ná-

vštěvníkům. Nechceme je ale vy-

čleňovat budováním speciálních

tras. Ve spolupráci se svazy a

spolky tělesně postižených plánu-

jeme vytipování tras, kde lze

jednoduššími úpravami usnadnit

vozíčkářům vstup na místa, která

se nám zdravým zdají téměř bez-

bariérová.

Při prvním tipování a po „zku-

šební jízdě“ na vozíku je rázem

jasné, jak je každá malá terénní

nerovnost opravdovou překáž-

kou“, dodává koordinátor pro-

jektu Lenka Dvořáková ze Správy

NP a CHKO Šumava.

Pro zájemce, kteří si chtějí

„přejít Šumavu podél hranice“ po

páteřní červené trase, bude do-

plněno další, 7. „nouzové noco-

viště“, tentokráte v jižní části

nedaleko Plešného jezera. Vy-

hrazená místa pro volné přeno-

cování v přírodě byla představe-

na poprvé v loňském roce.

Turistům, kteří si chtějí jen tak

„bloudit“ Šumavou z hlediska

zákona „přístupnými“ částmi

národního parku, představíme

nový propagační materiál Za di-

vokou přírodou Šumavy. Ten

nabídne lokality, kde můžeme

pozorovat nespoutanost přírody,

žijící si vlastními zákony.

Pro milovníky rostlinného svě-

ta připravujeme novou řadu

skládaček, která představí rostli-

ny lesa, mokřadů, luk, rašelinišť

a běžné druhy mechorostů, se

kterými se na svých toulkách pří-

rodou Šumavy setkáte. Zvláštní

místo zde zaujme skládačka po-

pisující invazní rostliny.

Obdobně budou také připrave-

ny i materiály o fauně Šumavy.

Veškeré bezplatné letáky i infor-

mace z celého regionu Šumavy a

Bavorského lesa můžete také no-

vě získat v Informačních cen-

trech Šumava – Bavorský les

v Plzni a v Českých Budějovicích.

Stejně jako každý rok, tak i na

letošní sezonu, jsou připravová-

ny Programy pro veřejnost, či

průvodcovské služby po Šumavě i

jejích divokých částech a další

aktivity.

Jiří Kadoch

Správa NP a CHKO Šumava

- 12 -

- 13 -

Pro veřejnost

Přírodní památka Žižkova skalka v Prachaticích

Významnou přírodní zajíma-

vostí v Prachaticích je Žižkova

skalka. Jedná se o výrazný skalní

útvar nacházející se přímo ve

městě, cca 300 m severovýchod-

ně od historického náměstí.

mléčný křemen s šedou acháto-

vou kresbou).

Žižkova skalka je úzce spjata

s historií Prachatic. Protože je

nejvyšším terénním bodem

v blízkosti historického jádra

města, byla v minulosti využívána

jako pozorovatelna, odkud bylo

řízeno obléhání města. V roce

1420 odtud řídil obléhání města

Jan Žižka, a proto se skalka jme-

nuje Žižkova.

Vzhledem ke svému významu

byla v roce 1989 Žižkova skalka

vyhlášena chráněným územím

přírody (výměra cca 0,3 ha) a je

zařazena v kategorii „přírodní

památka“ jakožto geologicky vý-

znamná a zajímavá lokalita.

Předmětem ochrany je vlastní

geologický útvar.

Město Prachatice zajišťuje

pravidelnou péči o lokalitu,

spočívající především v odstraňo-

vání náletových dřevin a křovin

ze skalního útvaru a jeho úpatí.

Vyřezání dřevin a křovin se pro-

vádí v intervalech cca 3-5 let, jed-

ná se hlavně o likvidaci náleto-

vých bříz, ostružiní, keřů lísky a

bezu, které skalku postupně za-

růstají.

Poslední prořezávka byla usku-

tečněna v březnu 2010 Sdruže-

ním členů a přátel Stanice mla-

dých ochránců přírody Dřípatka

Prachatice, kteří během dvou

dnů provedli nejen odstranění

náletových dřevin a křovin (pře-

devším ostružiníku z jižní části

skalního útvaru), ale i vyčištění

lokality od odpadků.

Skalka je tvořena ne-

obvykle mohutnou čoč-

kovitou žílou křemene,

která má v nejvyšším

místě mocnost 15 m.

V jižní části výrazně vy-

stupuje nad okolí, kdežto

k severu postupně pře-

chází do úrovně terénu.

Žíla je tvořena krystalovaným

mléčně bílým křemenem s čet-

nými výplněmi s různými odrů-

dami křemene (křišťál, jaspis,

Lokalita slouží jako vyhlíd-

kový bod na Prachatice, je

tudy vedena naučná vyhlíd-

ková stezka Kolem Prachatic

a nejen vlastní Žižkova skalka

určitě stojí za návštěvu.

Lenka Vokatá

Odbor ŽP, MěÚ Prachatice

- 14 -

Pro veřejnost

Pozvánka na cyklotoulky po Českém lese

Pro cykloturisty je možné na-

vštívit kraj plný vsí a vísek, kraji-

na kterou člověk po řadu let ne-

měnil svými stavebními zásahy.

Je to oblast bývalé železné opony.

Značené cyklotrasy, včetně dvou

mezinárodních, lákají na krásné

výlety. Podívejme se na některé

z nich.

Dvě trasy začínají v Železné a

vedou do Bělé nad Radbuzou a

Poběžovic, kde startuje druhá

trasa - přímo po zaniklých obcích

Českého lesa a končí v Hostouni.

Po Panevropské trase z Železné

do Bělé nad Radbuzou je možno

pokračovat přes rekrační stře-

disko Sycherák až k rozhledně na

Březince.

Kolem pramenů Radbuzy do

Hostouně lze projet na kolech

přes dřívější obce Waldorf, Pleš,

Rabov a Václav až k dominantě

Českého lesa – ke kopci Zvonu.

Je to vhodné pro rodiče i s dětmi.

Českoněmeckými trasami do

Poběžovic se dostanete až do

Rybníku (dříve železná opona -

Iron Curtian Grenway). Odtud

vede cyklotrasa až do Horšov-

ského Týna.

Cyklotrasy navazují i na histo-

rické město Nabburg, známé ve-

řejnosti jako Bavorsko-česká

stezka přátelství.

Vladislav Menšík

Horšovský Týn

Mapka části CHKO Český les s cyklostezkami (převzato z www.mapy.cz)

- 15 -

Pro veřejnost

Volarský sekáč

Již podruhé budou letos pořá-

dat občanská sdružení U nás a

Ekocentrum Volary soutěž

v kosení louky kosou – Volarský

sekáč.

Loňský ročník se i povedl, přes-

tože počasí dvakrát nepřálo, na-

konec se nad námi alespoň tro-

chu smilovalo.

Letos se bude soutěžit v sobotu

10. července, opět první víkend

po Cyrilu a Metoději a opět na

Maxových loukách. Pro muže je

připraven opět jeden celý ar, dá-

my mají plochu čtvrtinovou.

V loňském roce dostali sekáči

zabrat na senách, letos bychom

jim chtěli připravit otavy.

Doprovodný program bude od-

vislý od naší úspěšnosti při žá-

dosti o dotace, takže radši pře-

dem nic neslibujeme, ale určitě

se najde něco málo k občerstvení

ducha i těla.

Případní zájemci o účast ve

klání se mohou hlásit na

tel. 606 289 007 nebo na email:

ing.martin.janda@volny.cz. Na

všechny, na závodníky i diváky se

těšíme.

Martin Janda

Ekocentrum Volary

- 16 -

Pro veřejnost

Co vyprávějí šumavské smrčiny – průvodce horskými ekosystémy Šumavy

Publikace širokého týmu od-

borníků se věnuje velmi aktuální

problematice unikátních hor-

ských smrkových lesů na Šuma-

vě. Autoři populární formou vy-

světlují moderní pohled na dy-

namiku horských smrčin, přibli-

žují nejnovější poznatky vlast-

ních dlouholetých výzkumů šu-

mavských horských ekosystémů i

výsledky studií bavorských kole-

gů. Populární text je doplněn

ilustracemi, fotografiemi a

odbornými rámečky, které jsou

určeny pro ty, kteří se chtějí

s problematikou seznámit do

větší hloubky.

Kniha názorně představuje slo-

žitý ekosystém horských smrčin,

vzájemné dynamické soužití

smrku a kůrovce, význam mrtvé-

ho dřeva pro obnovu lesa, vývoj

lesů na Šumavě od poslední doby

ledové i historické využívání šu-

mavských hvozdů člověkem. De-

sítky grafů, mapek a fotografií

názorně dokumentují popisova-

né souvislosti, dlouhodobé dů-

sledky tzv. kyselých dešťů i kli-

matických změn, či účinky růz-

ného lesnického hospodaření na

citlivé horské ekosystémy, a zá-

roveň uvádějí na pravou míru

některé mediální mýty.

Knihu vydává Správa NP a

CHKO Šumava ve spolupráci

s Českou společností pro ekolo-

gii, o.s.

Hana Šantrůčková, Jaroslav Vrba a kol.

- 17 -

Navštěvujeme chráněná území Evropy

Národní park Nízké Tatry

Národní park Nízké Tatry

(zkratka NAPANT) se rozkládá na

ploše 728 km2 a je druhým nej-

větším národním parkem na Slo-

vensku (největším je Národní

park Vysoké Tatry). Byl založen

v roce 1978 a jeho ochranné pás-

mo zaujímá 1 102 km2 (pro po-

rovnání Národní park Šumava

má výměru 680 km2).

Byl založen především z důvo-

dů zachování přírodních hodnot.

NAPANT tvoří ze 70 % lesy, které

jsou domovem mnoha rozličných

druhů živočichů a rostlin.

Z nejzajímavějších to jsou vlci,

medvědi, rysy, ale i kočky divoké.

Setkat se můžeme i s kamzíky či

orlem skalním. Z rostlin zde na-

jdeme dokonce dva endemity, tj.

druhy rostoucí na celém světě jen

v oblasti NAPANT, a to ochyreu

tatranskou a večernici sloven-

skou.

Národní park ale nemá jen

ochranářskou funkci. Řada míst

slouží jako turistické areály,

v zimě na lyžování a v létě jako

východiště pro turisty. Dokonce

celé pohoří se dá asi za týden pře-

jít hřebenovou stezkou se spaním

po jednotlivých horských chatách

či útulnách a přístřešcích, a to

celoročně. Stejně tak to učinila

naše ochranářská skupina

v lednu 2010 na sněžnicích.

Jakub Hromas

ZO ČSOP Šumava

V rámci vzpomínky na dlouhou a na sníh bohatou zimu Vám v krátkosti představím na zimních fotkách

jeden z devíti národních parků našich východních sousedů, a to Národní park Nízké Tatry na Slovensku.

Nejvyšší vrcholy Nízkých Tater – v pozadí Děreše 2.003 m n. m ( Foto: Jakub Hromas)

Navštěvujeme chráněná území Evropy

- 18 -

Nejvýše položená turistická chata Nízkých Tater – Kamenná chata pod Chopokem – tzv. Kamenka v nadmořské výšce 2.000 m n. m. (Foto: Jakub Hromas)

Pohled na nižší vrcholy Nízkých Tater – Velká hoľa a Latiborská hoľa (Foto: Jakub Hromas)

Chůze po porostech klečí s nízkou pokrývkou sněhu je značně namáhavá (Foto: Jakub Hromas)

Kříž na nejvyšším vrcholu Nízkých Tater – Ďumbier 2.046 m n. m. (Foto: Jakub Hromas)

Název organizace Ulice Město PSČ E-mailová adresa Tel. číslo

Dřípatka Rumpálova 999 Prachatice 383 01 dripatka@dripatka.cz

Spolek na ochranu šumavské přírody Klostermannova

387 Vimperk 385 01 d.zampach@tiscali.cz

Kulturní a okrašlovací spolek Čkyně Čkyně 196 Čkyně 384 81 pavel.pechousek@email.cz,

dan.havlik@mymlevymokem.cz

Okrašlovací spolek Zdíkov mjirikova@seznam.cz

ZO ČSOP 59/10 "VYSOČINA" Bedřicha Smeta-

ny 130/III Dačice 380 01 kralova.da@quick.cz 384 422 153

ZO ČSOP 19/01 VOLARY Dlouhá 99 Prachatice 383 01 dort@tiscali.cz

2. ZO ČSOP Jindřichův Hradec Vajgar 568/III Jindřichův Hra-

dec 377 04 384 323 789

5. ZO ČSOP TÁBOR Krakovská 2805 Tábor 390 05 vla.dol@seznam.cz

7. ZO ČSOP - jih, ZO 14/07 K. Tomana 9 České Budějovice 370 10 mlcoch@cb.gin.cz 387 410 128

ZO ČSOP 01/81 TERCONSULT Hřbitovní 449 Protivín 398 11 panoda@volny.cz 382 252 017

ZO ČSOP 14/11 Viridis Dukelská 65 České Budějovice

1 370 01 jkadubec@seznam.cz

ZO ČSOP 15/07 VYŠŠÍ BROD Míru 266 Vyšší Brod 382 73 mar.zd@seznam.cz 380 746 616

ZO ČSOP 16/01 TŘEBOŇ Březanova 82 Třeboň 379 01 vbvorel@seznam.cz

ZO ČSOP 16/04 - "KALOPANAX" Lesnická 684 Nová Bystřice 378 33 384 386 329

ZO ČSOP 18/02 MAKOV Nová Ves 10 Čížová 398 31 csop.makov@volny.cz 382 279 159

ZO ČSOP 18/08 Písek II Lázeňská 3 Písek 397 01 lhlasek@seznam.cz 382 214 551

ZO ČSOP 20/01 STRAKONICE Tržní 279 Strakonice 386 01 posta@csop-strakonice.net

ZO ČSOP 20/04 BLATNÁ Riegrova 512 Blatná 388 01 petrp@blek.cz 383 423 644

ZO ČSOP 21/08 Medvíďata Smolínova 1167 Tábor 2 390 02 381 251 322

ZO ČSOP 21/12 Sezimovo Ústí Hanojská 2831 Tábor 5 390 05 j.jahelka@seznam.cz 381 261 275

ZO ČSOP ČIMELICE Čimelice 241 Čimelice 398 04 398 228 145

ZO ČSOP HOŘEC Nad Lomnicí 1114 Blatná 388 01 Michal.Blaha@csop.cz

ZO ČSOP CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ Výstavní 1008 Pacov 395 01 chynov@caves.cz 381 299 034

ZO ČSOP MILEVSKO Komenského 1133 Milevsko 1 399 01 machart@kabelmi.cz 382 522 763

ZO ČSOP NOVÉ HRADY Komenského 191 Nové Hrady 373 33 csopnovehrady@seznam.cz

ZO ČSOP Šípek Třída Míru 144 Český Krumlov 381 01 sipek@roklinka.cz 380 727 733

ZO ČSOP Šumava Hraničářská 38 Vimperk 385 01 info@csopsumava.cz 777 812 835

ZO ČSOP VELEŠÍN Na Hvízdalce 503 Velešín 382 32 ruzicka@velesin.cz 739 026 248

Seznam organizací působících v oblasti ochrany přírody a rozvoje Jihočeského kraje

Kontakty

- 19 -

Název organizace Ulice Město PSČ E-mailová adresa Tel. číslo

Calla – Sdružení pro záchranu příro-

dy Fr. Šrámka 35

České Budě-

jovice 370 04 calla@calla.cz 387 310 166

Centrum ekologické a globální výcho-

vy Cassiopeia ZČ HB FOREST Jizerská 4

České Budě-

jovice 370 11 cassiopeiacb@centrum.cz 385 520 951

Český nadační fond pro vydru Jateční 311 Třeboň 379 01 vydry@vydry.org 384 722 088

Ekologický právní servis Převrátilská 330 Tábor 390 01 tabor@eps.cz 381 253 904

Ekocentrum – Elektrárna královské-

ho města Písku, o.p.s. V Podskalí 1286/II Písek 397 01 marek.andel@quick.cz 777 061 224

Environmentální centrum Florianus

– trvalková školka Pražská 1286/II

Jindřichův

Hradec 377 01

environ-

ment.florianus@seznam.cz 774 690 755

Jihočeské matky Nová 12 České Budě-

jovice 370 01 jihoceske.matky@ecn.cz 387 312 650

Ochrana fauny ČR o.s. (pobočka JČ

kraj) Žižkova 250 Tábor 390 03 info@ochranafauny.cz 317 813 178

Rosa – společnost pro ekologické

informace a aktivity, o.p.s. Senovážné nám. 9

České Budě-

jovice 370 01 rosa@rosacb.cz 387 432 030

Severní Prácheňsko, o.s. Bořice 31 Mirotice 398 04 panhouska@volny.cz 604 842 161

Hamerský potok, o.s. Nežárecká 103/IV Jindřichův

Hradec 377 01 nezarka@email.cz 384 320 846

Budeme rádi, když nám v případě nesrovnalostí zašlete aktualizované údaje. V případě zájmu lze

v příštích číslech Zpravodaje zveřejnit i kontakty dalších organizací, které zde nejsou!

Kontakty posílejte na email: zpravodaj@csopsumava.cz

- 20 -

Kontakty

Zpravodaj ochrany přírody a

krajiny Jihočeského kraje

jaro – léto 2010, ročník 3.

Vydavatel: ZO ČSOP Šumava© 2010

Adresa: Hraničářská 38, 385 01 Vimperk

tel.: 777 812 835

email: zpravodaj@csopsumava.cz

web: www.csopsumava.cz

Redakční rada: Jakub Hromas, Jiří Šejna, Pavel Němčák, Jana Zrnová

Grafická úprava: Pavel Němčák

Vychází elektronicky dvakrát ročně zdarma. Uzávěrka příštího čísla je 30. září 2010, příspěvky je

možné zasílat elektronicky či písemně na adresu organizace.

Neprošlo jazykovou úpravou a vytištěné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce.

- 21 -

ZO ČSOP Šumava

www.blizprirode.cz

Od roku 2007 jsme zpřístupnili veřejnosti už 31 přírodněcenných území � Podporujeme rekultivaci rašelinišť v okolí obceCínovec � Podílíme se na obnově přirozených podmínek protetřívka obecného � Pomáháme rozšířit povědomí o životnímprostředí a přiblížit přírodu dětem i mládeži � Jsme generálnímpartnerem Českého svazu ochránců přírody a projektu Revitalizacerašelinišť v Krušných horách.

Chráníme životní prostředí.NET4GAS. Blíž přírodě.