řiacuteše hvězd

ROČNIacuteK 40 - ČiacuteSLO 1

DAacuteNO DO TISKU 1 PROSIT ll 195~

VYŠLO 6 LEDA 1959

Řiacutediacute redakčniacute r ad a

Jcspf M JVlOHR (Hdouciacute IHl a k tllľ) Jdi

BOUŠKA (-]zO]]]] l d a kt0)) Zel llpk

CEPLECHA Vipra HULI~SK Fra n t iš k

KADAVYacute vIllJsla KOPECK~ Lui a

LANDOVAacute-STYCHO-A Bohumil -IALE shy

ČEJK Oto OBŮRKA Zdoňkd PLAVCOYAacute

Technickciacute )(~caktolka

Drahomiacutera HROCHOvA

Na pnniacute straně obaacutelky

Polaacuterniacute zaacutefe z 4 2aacutefiacute 1958 o t OjICishy

fotanaacute na hvězdaacuterJě Ila Skolnateacutem

Plese (M Aniol)

Na čtLrteacute straně obaacutelky

Oholiacute kraacuteteru AlpllOllsns JO Měsiacuteshy

ci Alphonsus je ťynačen šipkou (111ft

Wilson)

IPřiacutespěvky do čas opi su zasiacutel e jt

na redakci Řiacuteše hvě zd Praha 16shy

Smiacutechov Šveacutedsk aacute 8 (Astronom icshy

kyacute uacutestav univ er s ity K arlovy )

telefo n č iacutes -103-95

Řiacuteše hvězd vychaacuteziacute dvanaacutectkraacute t ročshy

ně D ot a z y objed n aacutevky a r e klamace

tyacutekajiacuteciacute s e č-as p is u vyřizuje každyacute

PGMovniacute uacuteřad i p oš t ov n iacute do rUl()Vate1

Rozšiřuje pošto vn iacute n ov inovaacute služba

Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla j e 1 kaZshy

deacuteho měsiacute c Rukop is y a obraacutezky se nevracejiacute za od bornou spraacutevnost odshy

poviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho

vyacute t isku Kčs 240

OBSAH

Do čtyřicaacuteteacuteho ročniacuteku Řiacuteše

hvězd -- PřaacutetelŮm českoslovenshy

skeacute astronomie - B Onderličshy

ka Sympozium o Hertzsprultlshy

gově-Russellově diagramu

J Sadil Existuje na Měsiacuteci soshy

pečnaacute činnost - Z Kviacutez a J

Buliacutenovaacute Program pozorovaacuteniacute

meteorů - Drobneacute zpraacutevy --shy

Technickyacute koutek - Noveacute knishy

hy a publikace

C O J [ P gtK H IrE

13 OH lP p -1I1 l1 1 ~ t CII J n () 3 1 1 ~ f no

J 1I~11 p ~l l fe f eplLUJnp - Hra- PeC~ Clshy

11 - 11 C J 1I I C - IueCTs yeT HC1

ly He 3 II (1 I 111 ec F a II Je 511 el y

l O ( T b ~J - 3 I Blf13 II l I G y 1I1H n shy

It reopo c - JopoTKlfe 11 3Be l I gtl

- Te HII QeCh l 51 IOH ( lbTdlUlH shy

H O-Biote (( Hlml II ny61lJI il Ull l

CONTEYTS

B Onderlička A Symposium

About the Hertzsprung-Russhy

sells Diagram -- J Sadil D oes

Exist the Vulcanic Activity on

the Moon - Z Kviacutez and J

Buhnovaacute Program for Meteors

Observation Astronomical

News - Technical Hints shy

New Books and P ub li ca t ion c

Do čtyřicaacuteteacuteho ročniacuteku Řiacuteše hvěZd

Tiacutemto čiacuteslem vstupuje Řiacuteše hvězd do sveacuteho čtyřicaacuteteacuteho ročniacuteku Neniacute to zvlaacuteštniacute vyacuteročiacute) avšak čtyřicet let je značnaacute řaacutedka let) tiacutem viacutece) uvaacutežiacute-li se) kolik plodneacute praacutece se vykonalo) co vše se v teacuteto době odehraacutelo) jakeacute změny prodělaly mnoheacute časopisy) co noveacuteho se zrodilo a co zaniklo Zato) že naacuteš časopis maacute - i přes svůj ne praacutevě vhodně volenyacute naacutezev - již trashydici nejen doma) ale i v cizině) vděčiacuteme do let padesaacutetyacutech uacutesiliacute vyacuteboru Česshykoslovenskeacute astronomickeacute společnosti) spolupracovniacutekům Řiacuteše hvězd a v neshyposledniacute řadě i čtenaacuteřům

Největšiacute podiacutel starostiacute o vydaacutevaacuteniacute Řiacuteše hvězd měla Československaacute astronomickaacute společnost Starala se o časopis uacutečelně i poctivě Když pak po roce 1948 bylo třeba podchytit masovyacute zaacutejem o astronomii zejmeacutena u mladeacute generace) byly vytvořeny zaacutejmoveacute kroužky při Domech osvěty) zaacutevodniacutech klubech i jinyacutech instituciacutech Řiacuteše hvězd se proto musila zcela organicky zapojit do noveacute uacutelohy) staacutet se orgaacutenem) kteryacute by napomaacutehal všem novyacutem zaacutejmovyacutem kroužkům v širšiacutem měřiacutetku lidovyacute chovneacute a osvěshytoveacute praacutece Na tom však neniacute dosti Po reorganisaci Československeacute astroshynomickeacute společnosti) tj po jejiacutem začleněniacute do ČSAV) maacute se Řiacuteše hvězd staacutet takeacute tribunou teacuteto instituce A tak přes jejiacute v letošniacutem ročniacuteku ještě zmenšenyacute rozsah přibude Řiacuteši hvězd od jubilejniacuteho ročniacuteku k jejiacutemu prvoshyřadeacutemu uacutekolu ještě dalšiacute Konečně se nesmiacute zapomenout ani na to) že Řiacuteše hvězd bude musit pomaacutehat při vyacuteuce astronomie na školaacutech

Všechny tyto uacutekoly byly vloženy na bedra jedineacuteho našeho časopisu proto) že od 1 ledna 1958 byl zrušen Časopis č-eskoslovenskyacutech astronoshymickyacutech uacutestavů) vydaacutevanyacute ČSAV) a že od tohoto roku se počiacutetaacute se zrushyšeniacutem astronomickeacute rubriky v časopise Pokroky matematiky) fysiky a astronomie Ke všem těmto obtiacutežiacutem třeba ještě dodat) že přiacuteštiacute uacutekoly Řiacuteše hvězd narůstajiacute s obecně znaacutemou skutečnostiacute) že zaacutejem svobodneacuteho pracujiacuteciacuteho lidu o otaacutezky přiacuterodniacute vědy bude staacutele stoupat Logickyacutem důshysledkem toho může byacutet jen ta skutečnost) že je třeba vyvinout dalšiacute zvyacuteshyšeneacute uacutesiliacute o ještě lepšiacute službu tomuto zaacutejmu Je spraacutevnyacutem přesvědčeniacutem redakce a redakčniacute rady) že tomu lze nejleacutepe dostaacutet skutečně vědeckyacutemi informacemi) bez sensačniacuteho zabarveniacute) avšak s jasnyacutem zřetelem k vyacuteshychovneacute praacuteci směrem k vědeckeacutemu ateizmu a materialistickeacutemu světoveacutemu naacutezoru JMM

Přaacutetelům československeacute astronomie

Československaacute astronomickaacute společnost oslaviZa v prosinci 41 roků sveacuteho trvaacuteniacute Přehliacutežejiacutece celou jejiacute činnost) můžeme řiacuteci) že vykonala velkyacute kus praacutece pro rozvoj čs astronomie a pro popularisaci vědy a že měla nemalyacute vyacuteznam v kulturniacutem životě našich naacuterodů Popularisovala astronomii již tehdy) kdy šiacuteřeniacute vědeckyacutech znalostiacute nebylo nijak podposhyrovaacuteno a přispěla stejnou měrou k rozvoji vědeckeacute praacutece astronomickeacute u naacutes Mnoziacute vědečtiacute pracovniacuteci před 2 světovou vaacutelkou publikovali sveacute praacutece v memoaacuterech Společnosti a někteřiacute pro ně ziacuteskali i pozorovaciacute mashyteriaacutel diacuteky obětavyacutem pracovniacutekům v sekciacutech) jejichž zaacutesluhou ziacuteskala čs amateacuterskaacute astronomie dobreacute jmeacuteno ve světě Skoro všichni dnešniacute mladiacute vědečtiacute pracovniacuteci v těchto sekciacutech vyrostli

Plody praacutece Čs astronomickeacute společnosti se plně projevily za přiacuteznishyvyacutech podmiacutenek po r 1945 a hlavně po r 1948 Ze skrovnyacutech uacutestavů vyshyrůstajiacute diacuteky podpoře strany a vlaacutedy vyacuteznamneacute vědeckeacute uacutestavy a v neshyjednom oboru se dostaacutevaacute naše vědeckaacute astronomie na světovou uacuteroveň V mnoha městech byly vybudovaacuteny kraacutesneacute lidoveacute hvězdaacuterny Vědeckeacute i lidoveacute hvězdaacuterny vyrostly do značneacute miacutery zaacutesluhou praacutece Čs astronoshymickeacute společnosti) ale tiacutem současně daleko přerostly jejiacute raacutemec Vědečtiacute pracovniacuteci majiacute dnes lepšiacute publikačniacute možnosti a lidoveacute hvězdaacuterny mohou byacutet udržovaacuteny jen prostředky staacutetu a naacuterodniacutech vyacuteborů) skromneacute proshystředky ČAS by na to nestačily Popularisace vědy a vědeckeacuteho světoveacuteho naacutezoru v nejširšiacutech vrstvaacutech našeho pracujiacuteciacuteho lidu převzala Čs sposhylečnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Uvědomujiacutece si tedy velkou tradici Společnosti) jež ostatně začiacutenaacute již pokrokovou politickou činnostiacute některyacutech jejiacutech pracovniacuteků na sklonku J světoveacute vaacutelky a zasluhuje tiacutem viacutece uacutecty) musiacuteme současně vidět) že se jejiacute uacutekoly změnily Dnes maacute byacutet Společnost hlavně organisaacutetorkou odborshyneacute astronomickeacute praacutece amateacuterů) kteřiacute tak budou pomaacutehat vědeckyacutem uacutestashyvům v jejich vědeckyacutech vyacutezkumech) maacute daacutele na rozdiacutel od Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute šiacuteřit hlubšiacute znalosti astroshynomie Maacute vychovaacutevat sveacute členy ideově i odborně k vědeckeacute praacuteci i k poshypularisaci a školit tak noveacute lektory zmiacuteněneacute společnosti Maacute byacutet spojkou mezi Čs akademiiacute věd a lidovyacutemi hvězdaacuternami) jejichž vybaveniacute přiacutemo vyžaduje využiacutet přiacutestrojů i k odborrneacute praacuteci) a maacute radit v odborneacute praacuteci a hlubšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute astronomickyacutem kroužkům

Je jasneacute) že noveacute uacutekoly vyžadujiacute i novou strukturu Společnosti Nashyvenek se to projeviacute tiacutem) že Čs astronomickaacute společnost) jejiacutež organisačniacute řaacuted byl nyniacute schvaacutelen) se staacutevaacute vědeckou vyacuteběrovou společnostiacute při Čs akademii věd Noveacute stanovy vyžadujiacute novou registraci členů Nebudeme již nadaacutele agitovat mezi naacutevštěvniacuteky přednaacutešek a hvězdaacuteren) aby se pro svůj (často chvilkovyacute) zaacutejem stali členy Společnosti) kteryacutemi často zůshystaacutevali několik let spiacuteše z rozpaků než ze zaacutejmu Na členech reorganishysovaneacute Společnosti budeme požadovat aktivniacute zaacutejem o praacuteci Řaacutednyacutem členem Společnosti se může staacutet ten) kdo v astronomii prokazatelně odborshyně pracuje Mimořaacutednyacutem členem se může staacutet ten) kdo prokaacutezal hlubšiacute zaacutejem o astronomii) např osvětovyacutemi přednaacuteškami

2

Společnost bude organisovat odbornou praacuteci v sekciacutech) bude pořaacutedat konference a přednaacutešky ma vyššiacute uacuterovni) bude sveacute členy vzdělaacutevat hloushyběji i pomociacute spolkoveacuteho časopisu

Zveme ke spolupraacuteci všechny vaacutežneacute zaacutejemce o astronomii a vyzyacutevaacuteme je) aby podali přihlaacutešku do Společnosti Loučiacuteme se s těmi členy dosavadshyniacute Společnosti) kteřiacute nemajiacute v uacutemyslu soustavně v astronomii pracovat Prostřednictviacutem časopisu a veřejnyacutech přednaacutešek budeme s nimi ve sposhyjeniacute i nadaacutele mohou byacutet členy miacutestniacutech astronomickyacutech kroužků a vzbushydiacute-li v nich astronomie hlubšiacute zaacutejem) raacutedi je uviacutetaacuteme jako mimořaacutedneacute či řaacutedneacute členy Společnosti Doufaacuteme) žei oni budou s naacutemi souhlasit) že reorganisace Společnosti je v zaacutejmu čs astronomie a že zachovajiacute sveacute přaacutetelstviacute k Čs astronomickeacute společnosti

Přiacutepravnyacute vyacutebor ČAS Buchar Cach Hermann-Otavskyacute Kopeckyacute Letfus LinkPlavec Štěpaacutenek Šternberk Valniacuteček Vraacutetniacutek

Přihlaacutešky posiacutelejte na adresu předsedy Přiacutepravneacuteho vyacuteboru Dr Miroslav Plavec) hvězdaacuterna) Ondřejov Ustavujiacuteciacute valnyacute sjezd konaacute se v sobotu dne 17 ledna 1959 ve 14h 30m v posluchaacuterně uacutestavu astronomie a zaacutekladft geofysiky

při ČVUT) technika) Praha 2) Karlovo naacutem 13) IV p

SYMPOZIUM O HERTZSPRUNGOVĚ-RUSSELLOVĚ DIAGRAMU

BEDŘICH ONDERLIČKA

U přiacuteležitosti sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomickeacute unie v Moskvě se koshynalo Ve dnech 15 a 16 srpna m r sympozium o Hertzsprungově-Russelshylově diagramu za uacutečasti teacuteměř všech vyacuteznamnyacutech badatelů v tomto odvětshyvL Sympozium bylo rozděleno na dvě čaacutesti powrovaciacute data a vyacutevojovaacute interpretace Uacutevodniacute referaacutet v prvniacute čaacutesti ktereacute předsedal Oort proshyslovil Parenago Shrnul sveacute vyacutezkumy z posledniacute dofby a připojil některeacute zajiacutemave doplňky Je užitečneacute připomenout si ve stručnosti historii vyacuteshyzkumu diagramu Heťtzsprungova-Russellova (HR)) jak byla zmiacuteněna vPashyrenagově referaacutetu Roku 1905 Hertzsprung začal rozdělovat hvězdy na obry a trpasliacuteky a v roce 1911 ukaacutezal že hvězdy otevřenyacutech hvězdokup patřiacute převaacutežně k hlavniacute posloupnosti V r 1913 poukaacutezal Russell na důshyležitost diagramu spektrum-sviacutetivost od teacuteto doby se datuje rozšiacuteřeniacute tohoto diagramu (diagram RH) v astronomickeacute lieratuře

Adams ukaacutezal v r 1914 že Siriův průvodce nepatrneacute sviacutetivosti je proti očekaacutevaacuteniacute biacutelou a nikoliv červenou hvězdou Eddington zavedl pro hvězdy typu Siriova průvodce označeniacute biacutelyacute trpasliacutek V r 1920 zjistil Shapley že HR diagram kulovityacutech hvězdokup M3 a Mll se podstatně lišiacute od diagramů bliacutezkyacutech hvězd - nejjasnějšiacute hvězdy jsou červeniacute obři Šajn ukaacutezal v r 1928 že průvodci některyacutech zaacutekrytovyacutech dvojhvězd jako např Algol jsou na HR diagramu v oblasti mezi obry a trpasliacuteky Sitterly nashyzval tyto hvězdy v r 1930 podobry Hertzsprung zjistil v r 1929 že nejshy

3

jasnějšiacute hvězdy hlavniacute PDsloupnosti Plejaacuted se odchylujiacute od normaacutelniacute hlavmiddot niacute posloupnosti V r 1932 zjistil Stromberg existenci podobrů G a K v okoliacute Slunce V r 1935 našli Adams Joy Humason a Brayton při studiu spektroskopickyacutech paralax několik hvězd třiacutedy A) ktereacute ležely zřetelně pod hlavniacute posloupnostiacute Kuiper objevil v r 1938 pod hlavniacute posloupnostiacute řadu hvězd různyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a zavedl pro ně označeniacute podshytrpasliacuteci V r 1943 zavaacutedějiacute Morgan Keenan a Kellmanovaacute dvojrozshyměrnou spektraacutelniacute klasifikaci a zjišťujiacute existenci obrů (třiacuteda sviacutetivosti III) a podobrů (třiacuteda IV) teacutež u ranyacutech spektraacutelniacutech typů V T 1945 zjistil Parenago (a nezaacutevisle Kuiper v r 1947) že podtrpasliacuteci tvořiacute větev rovnoshyběžnou s hlavniacute posloupnostiacute a majiacute velkeacute rychlosti Voroncov-Veljaminov objevil v r 1946 tzv modrobiacutelou posloupnost probiacutehajiacuteciacute vertikaacutelně rashynyacutemi typy v HR diagramu

Podle studiiacute Kukarkina (1949) a Kopylova (1955) však modrobiacutelaacute poshysloupnost nemaacute vyacutevojovyacute charakter Struve zjistil v r 1948 že některeacute těsneacute dvojhvězdy se znatelně odchylujiacute od normaacutelniacuteho vztahu hmotashysviacutetivost Parenago zjistil v r 1949 že z kinematickeacuteho hlediska lze hvězdy hlavniacute posloupnosti rozdělit na dvě čaacutesti (rozmeziacute je v oblasti F - G) Podobři G - K se kinematicky přimykajiacute ke druheacute čaacutesti hlavni posloupnosti nikoli k obrům V teacutemže roce zjistil Parenago a Masevičovaacute stejneacute rozděleniacute hlavniacute posloupnosti teacutež z hlediska vztahu hmota-sviacutetivost Pokud jde o dvojhvězdy zjistil Parenago (1958) že spadajiacute po kinemashytickeacute straacutence do stejneacute posloupnosti jako hlavru složka Daacutele ukaacutezal Pamiddot renago (1949 1953) že HR diagram asociace v Orionu je neobvyklyacute kromě hlavniacute posloupnosti do typu A5 vykazuje oblak podobrů F - M) kteryacute dosahuje až -k hlavniacute posloupnosti Eggen zjistil v r 1950 že větev podtrpasliacuteků protiacutenaacute hlavniacute posloupnost v oblasti absolutniacute vizuaacutelniacute jasshynosti + 55 a barevneacuteho indexu P-V = +055 V letech 1952-54 seshystrojili Arp Baum a Sandage přesneacute fotoelektrickeacute HR diagramy kulo-shyvyacutech hvězdokup včetně slabyacutech hvězd na hlavniacute posloupnosti Johnson shrnul v r 1954 přesneacute diagramy otevřenyacutech hvězdokup s charakterisshytickyacutemi odchylkami od hlavniacute posloupnosti

V souvislosti s teoriemi nitra hvězd vyplynula z těchto zvlaacuteštnostiacute vyacuteshyvojovaacute interpretace V letech 1956-57 sestrojil Walker HR diagramy velmi mladyacutech hvězdokup NGG 2264 a 6530 hvězdy pozdějšiacute než A ležiacute u nich systematicky nad hlavniacute posloupnostiacute podobně jako u asociace v Orionu Parenago ukaacutezal v r 1957 že mezi hvězdami z okoliacute Slunce je zastoupena celaacute posloupnost kuloveacuteho podsysteacutemu a zaujiacutemaacute stejneacute miacutesto jako na diagramech kulovyacutech hvězdokup Cholopov (1958) zjistil že diagramy T-asociaciacute se podobajiacute diagramu asociace v Orionu Podobři zashysahujiacute až k typu M6 Dnes je vidno že na HR diagramu teacuteměř nenajdeme praacutezdnyacutech miacutest

Velmi zajiacutemavyacute byl Baumův referaacutet v němž byly shrnuty dosavadniacute poznatkyo diagramech staryacutech populaciacute Autor se pokusil rovněž o teoreshytickou interpretaci a předložil hypoteacutezu o vyacutevoji galaxiiacute kteraacute vychaacuteziacute z počaacutetečniacute hmoty a momentu hybnosti jakožto hlavniacutech faktorů určushyjiacuteciacutech vyacutevoj Kopylov ve sveacutem referaacutetě popisoval vlastnosti HR diagrashymů zejmeacutena pro žhaveacute hvězdy Opiacuteral se při tom o svou dvojdimenshysionaacutelniacute spektraacutelniacute klasifikaci 238 hvězd 05 - B7 Je zajiacutemaveacute že Koshy

4

pylov dospiacutevaacute pro hlavniacute posloupnost nuloveacuteho staacuteřiacute (tj počaacutetečniacute hlavniacute posloupnost) k absolutniacutem jasnostem ještě nižšiacutem než Johnson a HHtner Barchatovovaacute shromaacuteždila velmi početnyacute materiaacutel HR diagrashymů otevřenyacutech hvězdokup Srovnaacutevajiacutec strukturu diagramů s prostoroshyvyacutem rozloženiacutem hvězdokup dospěla k zaacutevěru že hvězdokupy obsahujiacuteciacute hvězdy O a B) souvisiacute často s difusniacutemi mlhovinami a jsou velmi silně koncentrovaacuteny ke galaktickeacute rovině na rozdiacutel od hvězdokup obsahujiacuteciacutech obry ktereacute jeviacute koncentraci mnohem menšiacute

Greensteinův referaacutet o modryacutech hvězdaacutech niacutezkeacute sviacutetivosti se opiacuteral o mnoho noveacuteho spektroskopickeacuteho materiaacutelu Bohužel znalosti absolutshyniacutech jasnostiacute objektů dolniacute čaacutesti modrobiacuteleacute posloupnosti jsou dosud kuseacute Absolutniacute vizuaacutelniacute jasnosti staryacutech nov jsou v rozmeziacute od +2m do +6m bull

Tyto hvězdy jsou zřejmě velmi žhaveacute llleboť podle spektraacutelniacutech vyacutezkushymů na Mt Palomaru obsahujiacute v ultrafialoveacute čaacutesti emisniacute čaacutery o vysokeacutem excitačniacutem potenciaacutelu Přiacutečinou značnějšiacuteho zčervenaacuteniacute může byacutet u něshykteryacutech postnov vedle mezihvězdneacute absorpce teacutež vyvrženyacute obal Hvězdy tzv horizontaacutelniacute větve byly objeveny Greensteinem i mimo kuloveacute hvězdoshykupy ve sfeacuterickeacute složce Galaxie Jejich absolutniacute jasnosti ležiacute mezi O až + 2m bull Spektra jsou značně anomaacutelniacute čaacutery vodiacuteku jsou intensivniacute a uacutezkeacute balmerovskyacute skok je rovněž značnyacute čaacutery -ostatniacutech prvků jsou velmi slabeacute Žhaviacute podtrpasliacuteci bylo nalezeno spektroskopicky již 7 podtrpasliacuteshyků typu O a 5 typu B AJbsolutniacute jasnosti jsou mezi +2m až +5m Caacutery vodiacuteku a balmerovskyacute skok jsou slabeacute obsah helia a dusiacuteku vysokyacute Biacuteliacute trpasliacuteci byli v posledniacute době intensivně studovaacuteni Existuje těsnaacute zaacuteshyvislost absolutniacute jasnosti na barvě Teploty se pohybujiacute v rozmeziacute 40000 až 4000deg Středniacute poloměr je 0013 RG) středniacute hmota 056 MG Zatiacutem nelze řiacuteci že by všechny modreacute hvězdy niacutezkeacute sviacutetivosti prochaacutezely stejnou vyacutevojovou cestou Většina z nich patřiacute kuloveacute složce Galaxie biacuteliacute trpasliacuteci se vyskytujiacute ve všech populaciacutech Greenstein odhaduje jejich staacuteřiacute na 8 miliard let

Feast Thackeray a Wesselink studovali spektroskopicky a fotoelektricshyky nadobry v Magalhaensovyacutech oblaciacutech (MO) a zjistili že se nikterak nelišiacute od normaacutelniacutech nadobrů v našiacute Galaxii Zčervenaacuteniacute hvězd v MO je nepatrneacute a jak se zdaacute absorpčniacute vlastnosti mezihvězdneacute hmoty v MO a Galaxii jsou stejneacute Bude však třeba ještě studovat v MO hvězdy se značnějšiacutem zčervenaacuteniacutem Arp referovalo fotometrii hvězdokup a hvězdshynyacutech poliacute v Maleacutem Magalhaensově oblaku (MMO) HR diagram hvězdneacuteho pole (viz obr 1) ukazuje vyacuteraznou hlavniacute posloupnost i větev obrů Je zashyjiacutemaveacute že nad zdaacutenlivou jasnostiacute V == 17m je poměrně mnoho hvězd středshyniacuteho barevneacuteho indexu ktereacute bezprostředně pod touto jasnostiacute zcela chybL Pokud jde o hvězdokupy naleacutezaacuteme jednak HR diagramy podobneacute kuloshyvyacutem hvězdokupaacutem (např NGC 419 NGC 361 - viz obr 2) jednak HR diagramy připomiacutenajiacuteciacute spiacuteše otevřeneacute hvězdokupy (např NGC 458 330 - viz obr 3) Nicmeacuteně rozdiacutely v HR diagramech od diagramů v našiacute Gashylaxii jsou patrneacute a Arp hledaacute pravděpodobneacute vysvětleniacute v odchylneacutem cheshymickeacutem složeniacute (niacutezkyacute obsah kovů) MNO

O C Wilson určoval absolutniacute jasnosti typů G) K) M novou spektroshyskopickou metodou - z emisniacutech složek čar H a K Takto určenyacutech absoshylutniacutech jasnostiacute spolu s trigonometrickyacutemi použil k sestrojeniacute HR diagrashy

5

v v 16

~

13

J

i I 1

j 18

I bull middot)--A

I

15 ZD O 10 lt[J B-V

Obr 2 HR d1agram hvězdokupy NGC 419 (v MNO)

v19 16

o 10 20 B-V Obr 1 HR driagram hvězdneacuteho pole

v Maleacutem M8Jglalhaensově oblaku

Obr 3 HR diagram hvězdokupy NGC 458 (v MMO)

mu V oblasti mezi větviacute Obrů v M67 a hlavniacute posloupnostiacute je řada hvězd O indexu B - V 10 Jejich existenci by Ibylo možno vysvětlit bud velmi vysokyacutem staacuteřiacutem nebo anomaacutelniacutem chemickyacutem složeniacutem

Chalonge referovalo novyacutech studiiacutech a aplikaciacutech sveacute klasifikace hvězd pomociacute třiacute parametrů (viz ŘH 1958 str 58) D = velikost Balmerova skoku Al = vlnovaacute deacutelka středu tohoto skoku ltPb = gradient modreacute oblasti spektra za Balmerovyacutem skokem Noveacute vyacutezkumy potvrdily že k přesneacute klasifikaci hvězd je třeba třiacute parametrů neboť např hvězdy I populace v třiacuterozměrneacutem prostoru Al D) ltPb se sice kupiacute podeacutel určiteacute plochy neležiacute však pouze na niacute) nyacutebrž i v jejiacutem okoliacute Vyacutehodou Chalonshygeovy klasifikace je okolnost že dva z parametrů totiž Al a D) nezaacutevisiacute na mezihvězdneacute absorpci a jsou přiacutemo měřiacutetkem skutečnyacutech vlastnostiacute hvězdy Al je měřiacutetkem sviacutetivosti D měřiacutetkem teploty Omeziacuteme-li se na tyto dva parametry můžeme vyneacutest diagram kteryacute je jistou analogii HR diagramu Vzhledem k tomu že Balmerův skok dosahuje maxima v oblasti spekter A2 a na obě strany klesaacute maacute diagram Al D dva listy Na obr 4 vidiacuteme diagram 1 D se schemaJticky zakreslenyacutemi hlavniacutemi poshysloupnostmi pro několik hvězdokup Vyacutehodou diagramu Al D je že neniacute třeba znaacutet vzdaacutelenost objektů ani nemusiacuteme provaacutedět korekci o mezishyhvězdneacute zčervenaacuteniacute jako u diagramu barva-sviacutetivost Na diagramu Al D se dobře projevuje vyacutevojovyacute efekt - odchylka horniacute čaacutesti hlavniacute poshysloupnosti hvězdokup U velmi mladeacute hvězdokupy NGC 2264 a asociace Ori I jsou naopak typy pozdějšiacute než AO nad normaacutelniacute hlavniacute posloupshy

6

Do čtyřicaacuteteacuteho ročniacuteku Řiacuteše hvěZd

Tiacutemto čiacuteslem vstupuje Řiacuteše hvězd do sveacuteho čtyřicaacuteteacuteho ročniacuteku Neniacute to zvlaacuteštniacute vyacuteročiacute) avšak čtyřicet let je značnaacute řaacutedka let) tiacutem viacutece) uvaacutežiacute-li se) kolik plodneacute praacutece se vykonalo) co vše se v teacuteto době odehraacutelo) jakeacute změny prodělaly mnoheacute časopisy) co noveacuteho se zrodilo a co zaniklo Zato) že naacuteš časopis maacute - i přes svůj ne praacutevě vhodně volenyacute naacutezev - již trashydici nejen doma) ale i v cizině) vděčiacuteme do let padesaacutetyacutech uacutesiliacute vyacuteboru Česshykoslovenskeacute astronomickeacute společnosti) spolupracovniacutekům Řiacuteše hvězd a v neshyposledniacute řadě i čtenaacuteřům

Největšiacute podiacutel starostiacute o vydaacutevaacuteniacute Řiacuteše hvězd měla Československaacute astronomickaacute společnost Starala se o časopis uacutečelně i poctivě Když pak po roce 1948 bylo třeba podchytit masovyacute zaacutejem o astronomii zejmeacutena u mladeacute generace) byly vytvořeny zaacutejmoveacute kroužky při Domech osvěty) zaacutevodniacutech klubech i jinyacutech instituciacutech Řiacuteše hvězd se proto musila zcela organicky zapojit do noveacute uacutelohy) staacutet se orgaacutenem) kteryacute by napomaacutehal všem novyacutem zaacutejmovyacutem kroužkům v širšiacutem měřiacutetku lidovyacute chovneacute a osvěshytoveacute praacutece Na tom však neniacute dosti Po reorganisaci Československeacute astroshynomickeacute společnosti) tj po jejiacutem začleněniacute do ČSAV) maacute se Řiacuteše hvězd staacutet takeacute tribunou teacuteto instituce A tak přes jejiacute v letošniacutem ročniacuteku ještě zmenšenyacute rozsah přibude Řiacuteši hvězd od jubilejniacuteho ročniacuteku k jejiacutemu prvoshyřadeacutemu uacutekolu ještě dalšiacute Konečně se nesmiacute zapomenout ani na to) že Řiacuteše hvězd bude musit pomaacutehat při vyacuteuce astronomie na školaacutech

Všechny tyto uacutekoly byly vloženy na bedra jedineacuteho našeho časopisu proto) že od 1 ledna 1958 byl zrušen Časopis č-eskoslovenskyacutech astronoshymickyacutech uacutestavů) vydaacutevanyacute ČSAV) a že od tohoto roku se počiacutetaacute se zrushyšeniacutem astronomickeacute rubriky v časopise Pokroky matematiky) fysiky a astronomie Ke všem těmto obtiacutežiacutem třeba ještě dodat) že přiacuteštiacute uacutekoly Řiacuteše hvězd narůstajiacute s obecně znaacutemou skutečnostiacute) že zaacutejem svobodneacuteho pracujiacuteciacuteho lidu o otaacutezky přiacuterodniacute vědy bude staacutele stoupat Logickyacutem důshysledkem toho může byacutet jen ta skutečnost) že je třeba vyvinout dalšiacute zvyacuteshyšeneacute uacutesiliacute o ještě lepšiacute službu tomuto zaacutejmu Je spraacutevnyacutem přesvědčeniacutem redakce a redakčniacute rady) že tomu lze nejleacutepe dostaacutet skutečně vědeckyacutemi informacemi) bez sensačniacuteho zabarveniacute) avšak s jasnyacutem zřetelem k vyacuteshychovneacute praacuteci směrem k vědeckeacutemu ateizmu a materialistickeacutemu světoveacutemu naacutezoru JMM

Přaacutetelům československeacute astronomie

Československaacute astronomickaacute společnost oslaviZa v prosinci 41 roků sveacuteho trvaacuteniacute Přehliacutežejiacutece celou jejiacute činnost) můžeme řiacuteci) že vykonala velkyacute kus praacutece pro rozvoj čs astronomie a pro popularisaci vědy a že měla nemalyacute vyacuteznam v kulturniacutem životě našich naacuterodů Popularisovala astronomii již tehdy) kdy šiacuteřeniacute vědeckyacutech znalostiacute nebylo nijak podposhyrovaacuteno a přispěla stejnou měrou k rozvoji vědeckeacute praacutece astronomickeacute u naacutes Mnoziacute vědečtiacute pracovniacuteci před 2 světovou vaacutelkou publikovali sveacute praacutece v memoaacuterech Společnosti a někteřiacute pro ně ziacuteskali i pozorovaciacute mashyteriaacutel diacuteky obětavyacutem pracovniacutekům v sekciacutech) jejichž zaacutesluhou ziacuteskala čs amateacuterskaacute astronomie dobreacute jmeacuteno ve světě Skoro všichni dnešniacute mladiacute vědečtiacute pracovniacuteci v těchto sekciacutech vyrostli

Plody praacutece Čs astronomickeacute společnosti se plně projevily za přiacuteznishyvyacutech podmiacutenek po r 1945 a hlavně po r 1948 Ze skrovnyacutech uacutestavů vyshyrůstajiacute diacuteky podpoře strany a vlaacutedy vyacuteznamneacute vědeckeacute uacutestavy a v neshyjednom oboru se dostaacutevaacute naše vědeckaacute astronomie na světovou uacuteroveň V mnoha městech byly vybudovaacuteny kraacutesneacute lidoveacute hvězdaacuterny Vědeckeacute i lidoveacute hvězdaacuterny vyrostly do značneacute miacutery zaacutesluhou praacutece Čs astronoshymickeacute společnosti) ale tiacutem současně daleko přerostly jejiacute raacutemec Vědečtiacute pracovniacuteci majiacute dnes lepšiacute publikačniacute možnosti a lidoveacute hvězdaacuterny mohou byacutet udržovaacuteny jen prostředky staacutetu a naacuterodniacutech vyacuteborů) skromneacute proshystředky ČAS by na to nestačily Popularisace vědy a vědeckeacuteho světoveacuteho naacutezoru v nejširšiacutech vrstvaacutech našeho pracujiacuteciacuteho lidu převzala Čs sposhylečnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Uvědomujiacutece si tedy velkou tradici Společnosti) jež ostatně začiacutenaacute již pokrokovou politickou činnostiacute některyacutech jejiacutech pracovniacuteků na sklonku J světoveacute vaacutelky a zasluhuje tiacutem viacutece uacutecty) musiacuteme současně vidět) že se jejiacute uacutekoly změnily Dnes maacute byacutet Společnost hlavně organisaacutetorkou odborshyneacute astronomickeacute praacutece amateacuterů) kteřiacute tak budou pomaacutehat vědeckyacutem uacutestashyvům v jejich vědeckyacutech vyacutezkumech) maacute daacutele na rozdiacutel od Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute šiacuteřit hlubšiacute znalosti astroshynomie Maacute vychovaacutevat sveacute členy ideově i odborně k vědeckeacute praacuteci i k poshypularisaci a školit tak noveacute lektory zmiacuteněneacute společnosti Maacute byacutet spojkou mezi Čs akademiiacute věd a lidovyacutemi hvězdaacuternami) jejichž vybaveniacute přiacutemo vyžaduje využiacutet přiacutestrojů i k odborrneacute praacuteci) a maacute radit v odborneacute praacuteci a hlubšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute astronomickyacutem kroužkům

Je jasneacute) že noveacute uacutekoly vyžadujiacute i novou strukturu Společnosti Nashyvenek se to projeviacute tiacutem) že Čs astronomickaacute společnost) jejiacutež organisačniacute řaacuted byl nyniacute schvaacutelen) se staacutevaacute vědeckou vyacuteběrovou společnostiacute při Čs akademii věd Noveacute stanovy vyžadujiacute novou registraci členů Nebudeme již nadaacutele agitovat mezi naacutevštěvniacuteky přednaacutešek a hvězdaacuteren) aby se pro svůj (často chvilkovyacute) zaacutejem stali členy Společnosti) kteryacutemi často zůshystaacutevali několik let spiacuteše z rozpaků než ze zaacutejmu Na členech reorganishysovaneacute Společnosti budeme požadovat aktivniacute zaacutejem o praacuteci Řaacutednyacutem členem Společnosti se může staacutet ten) kdo v astronomii prokazatelně odborshyně pracuje Mimořaacutednyacutem členem se může staacutet ten) kdo prokaacutezal hlubšiacute zaacutejem o astronomii) např osvětovyacutemi přednaacuteškami

2

Společnost bude organisovat odbornou praacuteci v sekciacutech) bude pořaacutedat konference a přednaacutešky ma vyššiacute uacuterovni) bude sveacute členy vzdělaacutevat hloushyběji i pomociacute spolkoveacuteho časopisu

Zveme ke spolupraacuteci všechny vaacutežneacute zaacutejemce o astronomii a vyzyacutevaacuteme je) aby podali přihlaacutešku do Společnosti Loučiacuteme se s těmi členy dosavadshyniacute Společnosti) kteřiacute nemajiacute v uacutemyslu soustavně v astronomii pracovat Prostřednictviacutem časopisu a veřejnyacutech přednaacutešek budeme s nimi ve sposhyjeniacute i nadaacutele mohou byacutet členy miacutestniacutech astronomickyacutech kroužků a vzbushydiacute-li v nich astronomie hlubšiacute zaacutejem) raacutedi je uviacutetaacuteme jako mimořaacutedneacute či řaacutedneacute členy Společnosti Doufaacuteme) žei oni budou s naacutemi souhlasit) že reorganisace Společnosti je v zaacutejmu čs astronomie a že zachovajiacute sveacute přaacutetelstviacute k Čs astronomickeacute společnosti

Přiacutepravnyacute vyacutebor ČAS Buchar Cach Hermann-Otavskyacute Kopeckyacute Letfus LinkPlavec Štěpaacutenek Šternberk Valniacuteček Vraacutetniacutek

Přihlaacutešky posiacutelejte na adresu předsedy Přiacutepravneacuteho vyacuteboru Dr Miroslav Plavec) hvězdaacuterna) Ondřejov Ustavujiacuteciacute valnyacute sjezd konaacute se v sobotu dne 17 ledna 1959 ve 14h 30m v posluchaacuterně uacutestavu astronomie a zaacutekladft geofysiky

při ČVUT) technika) Praha 2) Karlovo naacutem 13) IV p

SYMPOZIUM O HERTZSPRUNGOVĚ-RUSSELLOVĚ DIAGRAMU

BEDŘICH ONDERLIČKA

U přiacuteležitosti sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomickeacute unie v Moskvě se koshynalo Ve dnech 15 a 16 srpna m r sympozium o Hertzsprungově-Russelshylově diagramu za uacutečasti teacuteměř všech vyacuteznamnyacutech badatelů v tomto odvětshyvL Sympozium bylo rozděleno na dvě čaacutesti powrovaciacute data a vyacutevojovaacute interpretace Uacutevodniacute referaacutet v prvniacute čaacutesti ktereacute předsedal Oort proshyslovil Parenago Shrnul sveacute vyacutezkumy z posledniacute dofby a připojil některeacute zajiacutemave doplňky Je užitečneacute připomenout si ve stručnosti historii vyacuteshyzkumu diagramu Heťtzsprungova-Russellova (HR)) jak byla zmiacuteněna vPashyrenagově referaacutetu Roku 1905 Hertzsprung začal rozdělovat hvězdy na obry a trpasliacuteky a v roce 1911 ukaacutezal že hvězdy otevřenyacutech hvězdokup patřiacute převaacutežně k hlavniacute posloupnosti V r 1913 poukaacutezal Russell na důshyležitost diagramu spektrum-sviacutetivost od teacuteto doby se datuje rozšiacuteřeniacute tohoto diagramu (diagram RH) v astronomickeacute lieratuře

Adams ukaacutezal v r 1914 že Siriův průvodce nepatrneacute sviacutetivosti je proti očekaacutevaacuteniacute biacutelou a nikoliv červenou hvězdou Eddington zavedl pro hvězdy typu Siriova průvodce označeniacute biacutelyacute trpasliacutek V r 1920 zjistil Shapley že HR diagram kulovityacutech hvězdokup M3 a Mll se podstatně lišiacute od diagramů bliacutezkyacutech hvězd - nejjasnějšiacute hvězdy jsou červeniacute obři Šajn ukaacutezal v r 1928 že průvodci některyacutech zaacutekrytovyacutech dvojhvězd jako např Algol jsou na HR diagramu v oblasti mezi obry a trpasliacuteky Sitterly nashyzval tyto hvězdy v r 1930 podobry Hertzsprung zjistil v r 1929 že nejshy

3

jasnějšiacute hvězdy hlavniacute PDsloupnosti Plejaacuted se odchylujiacute od normaacutelniacute hlavmiddot niacute posloupnosti V r 1932 zjistil Stromberg existenci podobrů G a K v okoliacute Slunce V r 1935 našli Adams Joy Humason a Brayton při studiu spektroskopickyacutech paralax několik hvězd třiacutedy A) ktereacute ležely zřetelně pod hlavniacute posloupnostiacute Kuiper objevil v r 1938 pod hlavniacute posloupnostiacute řadu hvězd různyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a zavedl pro ně označeniacute podshytrpasliacuteci V r 1943 zavaacutedějiacute Morgan Keenan a Kellmanovaacute dvojrozshyměrnou spektraacutelniacute klasifikaci a zjišťujiacute existenci obrů (třiacuteda sviacutetivosti III) a podobrů (třiacuteda IV) teacutež u ranyacutech spektraacutelniacutech typů V T 1945 zjistil Parenago (a nezaacutevisle Kuiper v r 1947) že podtrpasliacuteci tvořiacute větev rovnoshyběžnou s hlavniacute posloupnostiacute a majiacute velkeacute rychlosti Voroncov-Veljaminov objevil v r 1946 tzv modrobiacutelou posloupnost probiacutehajiacuteciacute vertikaacutelně rashynyacutemi typy v HR diagramu

Podle studiiacute Kukarkina (1949) a Kopylova (1955) však modrobiacutelaacute poshysloupnost nemaacute vyacutevojovyacute charakter Struve zjistil v r 1948 že některeacute těsneacute dvojhvězdy se znatelně odchylujiacute od normaacutelniacuteho vztahu hmotashysviacutetivost Parenago zjistil v r 1949 že z kinematickeacuteho hlediska lze hvězdy hlavniacute posloupnosti rozdělit na dvě čaacutesti (rozmeziacute je v oblasti F - G) Podobři G - K se kinematicky přimykajiacute ke druheacute čaacutesti hlavni posloupnosti nikoli k obrům V teacutemže roce zjistil Parenago a Masevičovaacute stejneacute rozděleniacute hlavniacute posloupnosti teacutež z hlediska vztahu hmota-sviacutetivost Pokud jde o dvojhvězdy zjistil Parenago (1958) že spadajiacute po kinemashytickeacute straacutence do stejneacute posloupnosti jako hlavru složka Daacutele ukaacutezal Pamiddot renago (1949 1953) že HR diagram asociace v Orionu je neobvyklyacute kromě hlavniacute posloupnosti do typu A5 vykazuje oblak podobrů F - M) kteryacute dosahuje až -k hlavniacute posloupnosti Eggen zjistil v r 1950 že větev podtrpasliacuteků protiacutenaacute hlavniacute posloupnost v oblasti absolutniacute vizuaacutelniacute jasshynosti + 55 a barevneacuteho indexu P-V = +055 V letech 1952-54 seshystrojili Arp Baum a Sandage přesneacute fotoelektrickeacute HR diagramy kulo-shyvyacutech hvězdokup včetně slabyacutech hvězd na hlavniacute posloupnosti Johnson shrnul v r 1954 přesneacute diagramy otevřenyacutech hvězdokup s charakterisshytickyacutemi odchylkami od hlavniacute posloupnosti

V souvislosti s teoriemi nitra hvězd vyplynula z těchto zvlaacuteštnostiacute vyacuteshyvojovaacute interpretace V letech 1956-57 sestrojil Walker HR diagramy velmi mladyacutech hvězdokup NGG 2264 a 6530 hvězdy pozdějšiacute než A ležiacute u nich systematicky nad hlavniacute posloupnostiacute podobně jako u asociace v Orionu Parenago ukaacutezal v r 1957 že mezi hvězdami z okoliacute Slunce je zastoupena celaacute posloupnost kuloveacuteho podsysteacutemu a zaujiacutemaacute stejneacute miacutesto jako na diagramech kulovyacutech hvězdokup Cholopov (1958) zjistil že diagramy T-asociaciacute se podobajiacute diagramu asociace v Orionu Podobři zashysahujiacute až k typu M6 Dnes je vidno že na HR diagramu teacuteměř nenajdeme praacutezdnyacutech miacutest

Velmi zajiacutemavyacute byl Baumův referaacutet v němž byly shrnuty dosavadniacute poznatkyo diagramech staryacutech populaciacute Autor se pokusil rovněž o teoreshytickou interpretaci a předložil hypoteacutezu o vyacutevoji galaxiiacute kteraacute vychaacuteziacute z počaacutetečniacute hmoty a momentu hybnosti jakožto hlavniacutech faktorů určushyjiacuteciacutech vyacutevoj Kopylov ve sveacutem referaacutetě popisoval vlastnosti HR diagrashymů zejmeacutena pro žhaveacute hvězdy Opiacuteral se při tom o svou dvojdimenshysionaacutelniacute spektraacutelniacute klasifikaci 238 hvězd 05 - B7 Je zajiacutemaveacute že Koshy

4

pylov dospiacutevaacute pro hlavniacute posloupnost nuloveacuteho staacuteřiacute (tj počaacutetečniacute hlavniacute posloupnost) k absolutniacutem jasnostem ještě nižšiacutem než Johnson a HHtner Barchatovovaacute shromaacuteždila velmi početnyacute materiaacutel HR diagrashymů otevřenyacutech hvězdokup Srovnaacutevajiacutec strukturu diagramů s prostoroshyvyacutem rozloženiacutem hvězdokup dospěla k zaacutevěru že hvězdokupy obsahujiacuteciacute hvězdy O a B) souvisiacute často s difusniacutemi mlhovinami a jsou velmi silně koncentrovaacuteny ke galaktickeacute rovině na rozdiacutel od hvězdokup obsahujiacuteciacutech obry ktereacute jeviacute koncentraci mnohem menšiacute

Greensteinův referaacutet o modryacutech hvězdaacutech niacutezkeacute sviacutetivosti se opiacuteral o mnoho noveacuteho spektroskopickeacuteho materiaacutelu Bohužel znalosti absolutshyniacutech jasnostiacute objektů dolniacute čaacutesti modrobiacuteleacute posloupnosti jsou dosud kuseacute Absolutniacute vizuaacutelniacute jasnosti staryacutech nov jsou v rozmeziacute od +2m do +6m bull

Tyto hvězdy jsou zřejmě velmi žhaveacute llleboť podle spektraacutelniacutech vyacutezkushymů na Mt Palomaru obsahujiacute v ultrafialoveacute čaacutesti emisniacute čaacutery o vysokeacutem excitačniacutem potenciaacutelu Přiacutečinou značnějšiacuteho zčervenaacuteniacute může byacutet u něshykteryacutech postnov vedle mezihvězdneacute absorpce teacutež vyvrženyacute obal Hvězdy tzv horizontaacutelniacute větve byly objeveny Greensteinem i mimo kuloveacute hvězdoshykupy ve sfeacuterickeacute složce Galaxie Jejich absolutniacute jasnosti ležiacute mezi O až + 2m bull Spektra jsou značně anomaacutelniacute čaacutery vodiacuteku jsou intensivniacute a uacutezkeacute balmerovskyacute skok je rovněž značnyacute čaacutery -ostatniacutech prvků jsou velmi slabeacute Žhaviacute podtrpasliacuteci bylo nalezeno spektroskopicky již 7 podtrpasliacuteshyků typu O a 5 typu B AJbsolutniacute jasnosti jsou mezi +2m až +5m Caacutery vodiacuteku a balmerovskyacute skok jsou slabeacute obsah helia a dusiacuteku vysokyacute Biacuteliacute trpasliacuteci byli v posledniacute době intensivně studovaacuteni Existuje těsnaacute zaacuteshyvislost absolutniacute jasnosti na barvě Teploty se pohybujiacute v rozmeziacute 40000 až 4000deg Středniacute poloměr je 0013 RG) středniacute hmota 056 MG Zatiacutem nelze řiacuteci že by všechny modreacute hvězdy niacutezkeacute sviacutetivosti prochaacutezely stejnou vyacutevojovou cestou Většina z nich patřiacute kuloveacute složce Galaxie biacuteliacute trpasliacuteci se vyskytujiacute ve všech populaciacutech Greenstein odhaduje jejich staacuteřiacute na 8 miliard let

Feast Thackeray a Wesselink studovali spektroskopicky a fotoelektricshyky nadobry v Magalhaensovyacutech oblaciacutech (MO) a zjistili že se nikterak nelišiacute od normaacutelniacutech nadobrů v našiacute Galaxii Zčervenaacuteniacute hvězd v MO je nepatrneacute a jak se zdaacute absorpčniacute vlastnosti mezihvězdneacute hmoty v MO a Galaxii jsou stejneacute Bude však třeba ještě studovat v MO hvězdy se značnějšiacutem zčervenaacuteniacutem Arp referovalo fotometrii hvězdokup a hvězdshynyacutech poliacute v Maleacutem Magalhaensově oblaku (MMO) HR diagram hvězdneacuteho pole (viz obr 1) ukazuje vyacuteraznou hlavniacute posloupnost i větev obrů Je zashyjiacutemaveacute že nad zdaacutenlivou jasnostiacute V == 17m je poměrně mnoho hvězd středshyniacuteho barevneacuteho indexu ktereacute bezprostředně pod touto jasnostiacute zcela chybL Pokud jde o hvězdokupy naleacutezaacuteme jednak HR diagramy podobneacute kuloshyvyacutem hvězdokupaacutem (např NGC 419 NGC 361 - viz obr 2) jednak HR diagramy připomiacutenajiacuteciacute spiacuteše otevřeneacute hvězdokupy (např NGC 458 330 - viz obr 3) Nicmeacuteně rozdiacutely v HR diagramech od diagramů v našiacute Gashylaxii jsou patrneacute a Arp hledaacute pravděpodobneacute vysvětleniacute v odchylneacutem cheshymickeacutem složeniacute (niacutezkyacute obsah kovů) MNO

O C Wilson určoval absolutniacute jasnosti typů G) K) M novou spektroshyskopickou metodou - z emisniacutech složek čar H a K Takto určenyacutech absoshylutniacutech jasnostiacute spolu s trigonometrickyacutemi použil k sestrojeniacute HR diagrashy

5

v v 16

~

13

J

i I 1

j 18

I bull middot)--A

I

15 ZD O 10 lt[J B-V

Obr 2 HR d1agram hvězdokupy NGC 419 (v MNO)

v19 16

o 10 20 B-V Obr 1 HR driagram hvězdneacuteho pole

v Maleacutem M8Jglalhaensově oblaku

Obr 3 HR diagram hvězdokupy NGC 458 (v MMO)

mu V oblasti mezi větviacute Obrů v M67 a hlavniacute posloupnostiacute je řada hvězd O indexu B - V 10 Jejich existenci by Ibylo možno vysvětlit bud velmi vysokyacutem staacuteřiacutem nebo anomaacutelniacutem chemickyacutem složeniacutem

Chalonge referovalo novyacutech studiiacutech a aplikaciacutech sveacute klasifikace hvězd pomociacute třiacute parametrů (viz ŘH 1958 str 58) D = velikost Balmerova skoku Al = vlnovaacute deacutelka středu tohoto skoku ltPb = gradient modreacute oblasti spektra za Balmerovyacutem skokem Noveacute vyacutezkumy potvrdily že k přesneacute klasifikaci hvězd je třeba třiacute parametrů neboť např hvězdy I populace v třiacuterozměrneacutem prostoru Al D) ltPb se sice kupiacute podeacutel určiteacute plochy neležiacute však pouze na niacute) nyacutebrž i v jejiacutem okoliacute Vyacutehodou Chalonshygeovy klasifikace je okolnost že dva z parametrů totiž Al a D) nezaacutevisiacute na mezihvězdneacute absorpci a jsou přiacutemo měřiacutetkem skutečnyacutech vlastnostiacute hvězdy Al je měřiacutetkem sviacutetivosti D měřiacutetkem teploty Omeziacuteme-li se na tyto dva parametry můžeme vyneacutest diagram kteryacute je jistou analogii HR diagramu Vzhledem k tomu že Balmerův skok dosahuje maxima v oblasti spekter A2 a na obě strany klesaacute maacute diagram Al D dva listy Na obr 4 vidiacuteme diagram 1 D se schemaJticky zakreslenyacutemi hlavniacutemi poshysloupnostmi pro několik hvězdokup Vyacutehodou diagramu Al D je že neniacute třeba znaacutet vzdaacutelenost objektů ani nemusiacuteme provaacutedět korekci o mezishyhvězdneacute zčervenaacuteniacute jako u diagramu barva-sviacutetivost Na diagramu Al D se dobře projevuje vyacutevojovyacute efekt - odchylka horniacute čaacutesti hlavniacute poshysloupnosti hvězdokup U velmi mladeacute hvězdokupy NGC 2264 a asociace Ori I jsou naopak typy pozdějšiacute než AO nad normaacutelniacute hlavniacute posloupshy

6

Přaacutetelům československeacute astronomie

Československaacute astronomickaacute společnost oslaviZa v prosinci 41 roků sveacuteho trvaacuteniacute Přehliacutežejiacutece celou jejiacute činnost) můžeme řiacuteci) že vykonala velkyacute kus praacutece pro rozvoj čs astronomie a pro popularisaci vědy a že měla nemalyacute vyacuteznam v kulturniacutem životě našich naacuterodů Popularisovala astronomii již tehdy) kdy šiacuteřeniacute vědeckyacutech znalostiacute nebylo nijak podposhyrovaacuteno a přispěla stejnou měrou k rozvoji vědeckeacute praacutece astronomickeacute u naacutes Mnoziacute vědečtiacute pracovniacuteci před 2 světovou vaacutelkou publikovali sveacute praacutece v memoaacuterech Společnosti a někteřiacute pro ně ziacuteskali i pozorovaciacute mashyteriaacutel diacuteky obětavyacutem pracovniacutekům v sekciacutech) jejichž zaacutesluhou ziacuteskala čs amateacuterskaacute astronomie dobreacute jmeacuteno ve světě Skoro všichni dnešniacute mladiacute vědečtiacute pracovniacuteci v těchto sekciacutech vyrostli

Plody praacutece Čs astronomickeacute společnosti se plně projevily za přiacuteznishyvyacutech podmiacutenek po r 1945 a hlavně po r 1948 Ze skrovnyacutech uacutestavů vyshyrůstajiacute diacuteky podpoře strany a vlaacutedy vyacuteznamneacute vědeckeacute uacutestavy a v neshyjednom oboru se dostaacutevaacute naše vědeckaacute astronomie na světovou uacuteroveň V mnoha městech byly vybudovaacuteny kraacutesneacute lidoveacute hvězdaacuterny Vědeckeacute i lidoveacute hvězdaacuterny vyrostly do značneacute miacutery zaacutesluhou praacutece Čs astronoshymickeacute společnosti) ale tiacutem současně daleko přerostly jejiacute raacutemec Vědečtiacute pracovniacuteci majiacute dnes lepšiacute publikačniacute možnosti a lidoveacute hvězdaacuterny mohou byacutet udržovaacuteny jen prostředky staacutetu a naacuterodniacutech vyacuteborů) skromneacute proshystředky ČAS by na to nestačily Popularisace vědy a vědeckeacuteho světoveacuteho naacutezoru v nejširšiacutech vrstvaacutech našeho pracujiacuteciacuteho lidu převzala Čs sposhylečnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Uvědomujiacutece si tedy velkou tradici Společnosti) jež ostatně začiacutenaacute již pokrokovou politickou činnostiacute některyacutech jejiacutech pracovniacuteků na sklonku J světoveacute vaacutelky a zasluhuje tiacutem viacutece uacutecty) musiacuteme současně vidět) že se jejiacute uacutekoly změnily Dnes maacute byacutet Společnost hlavně organisaacutetorkou odborshyneacute astronomickeacute praacutece amateacuterů) kteřiacute tak budou pomaacutehat vědeckyacutem uacutestashyvům v jejich vědeckyacutech vyacutezkumech) maacute daacutele na rozdiacutel od Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute šiacuteřit hlubšiacute znalosti astroshynomie Maacute vychovaacutevat sveacute členy ideově i odborně k vědeckeacute praacuteci i k poshypularisaci a školit tak noveacute lektory zmiacuteněneacute společnosti Maacute byacutet spojkou mezi Čs akademiiacute věd a lidovyacutemi hvězdaacuternami) jejichž vybaveniacute přiacutemo vyžaduje využiacutet přiacutestrojů i k odborrneacute praacuteci) a maacute radit v odborneacute praacuteci a hlubšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute astronomickyacutem kroužkům

Je jasneacute) že noveacute uacutekoly vyžadujiacute i novou strukturu Společnosti Nashyvenek se to projeviacute tiacutem) že Čs astronomickaacute společnost) jejiacutež organisačniacute řaacuted byl nyniacute schvaacutelen) se staacutevaacute vědeckou vyacuteběrovou společnostiacute při Čs akademii věd Noveacute stanovy vyžadujiacute novou registraci členů Nebudeme již nadaacutele agitovat mezi naacutevštěvniacuteky přednaacutešek a hvězdaacuteren) aby se pro svůj (často chvilkovyacute) zaacutejem stali členy Společnosti) kteryacutemi často zůshystaacutevali několik let spiacuteše z rozpaků než ze zaacutejmu Na členech reorganishysovaneacute Společnosti budeme požadovat aktivniacute zaacutejem o praacuteci Řaacutednyacutem členem Společnosti se může staacutet ten) kdo v astronomii prokazatelně odborshyně pracuje Mimořaacutednyacutem členem se může staacutet ten) kdo prokaacutezal hlubšiacute zaacutejem o astronomii) např osvětovyacutemi přednaacuteškami

2

Společnost bude organisovat odbornou praacuteci v sekciacutech) bude pořaacutedat konference a přednaacutešky ma vyššiacute uacuterovni) bude sveacute členy vzdělaacutevat hloushyběji i pomociacute spolkoveacuteho časopisu

Zveme ke spolupraacuteci všechny vaacutežneacute zaacutejemce o astronomii a vyzyacutevaacuteme je) aby podali přihlaacutešku do Společnosti Loučiacuteme se s těmi členy dosavadshyniacute Společnosti) kteřiacute nemajiacute v uacutemyslu soustavně v astronomii pracovat Prostřednictviacutem časopisu a veřejnyacutech přednaacutešek budeme s nimi ve sposhyjeniacute i nadaacutele mohou byacutet členy miacutestniacutech astronomickyacutech kroužků a vzbushydiacute-li v nich astronomie hlubšiacute zaacutejem) raacutedi je uviacutetaacuteme jako mimořaacutedneacute či řaacutedneacute členy Společnosti Doufaacuteme) žei oni budou s naacutemi souhlasit) že reorganisace Společnosti je v zaacutejmu čs astronomie a že zachovajiacute sveacute přaacutetelstviacute k Čs astronomickeacute společnosti

Přiacutepravnyacute vyacutebor ČAS Buchar Cach Hermann-Otavskyacute Kopeckyacute Letfus LinkPlavec Štěpaacutenek Šternberk Valniacuteček Vraacutetniacutek

Přihlaacutešky posiacutelejte na adresu předsedy Přiacutepravneacuteho vyacuteboru Dr Miroslav Plavec) hvězdaacuterna) Ondřejov Ustavujiacuteciacute valnyacute sjezd konaacute se v sobotu dne 17 ledna 1959 ve 14h 30m v posluchaacuterně uacutestavu astronomie a zaacutekladft geofysiky

při ČVUT) technika) Praha 2) Karlovo naacutem 13) IV p

SYMPOZIUM O HERTZSPRUNGOVĚ-RUSSELLOVĚ DIAGRAMU

BEDŘICH ONDERLIČKA

U přiacuteležitosti sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomickeacute unie v Moskvě se koshynalo Ve dnech 15 a 16 srpna m r sympozium o Hertzsprungově-Russelshylově diagramu za uacutečasti teacuteměř všech vyacuteznamnyacutech badatelů v tomto odvětshyvL Sympozium bylo rozděleno na dvě čaacutesti powrovaciacute data a vyacutevojovaacute interpretace Uacutevodniacute referaacutet v prvniacute čaacutesti ktereacute předsedal Oort proshyslovil Parenago Shrnul sveacute vyacutezkumy z posledniacute dofby a připojil některeacute zajiacutemave doplňky Je užitečneacute připomenout si ve stručnosti historii vyacuteshyzkumu diagramu Heťtzsprungova-Russellova (HR)) jak byla zmiacuteněna vPashyrenagově referaacutetu Roku 1905 Hertzsprung začal rozdělovat hvězdy na obry a trpasliacuteky a v roce 1911 ukaacutezal že hvězdy otevřenyacutech hvězdokup patřiacute převaacutežně k hlavniacute posloupnosti V r 1913 poukaacutezal Russell na důshyležitost diagramu spektrum-sviacutetivost od teacuteto doby se datuje rozšiacuteřeniacute tohoto diagramu (diagram RH) v astronomickeacute lieratuře

Adams ukaacutezal v r 1914 že Siriův průvodce nepatrneacute sviacutetivosti je proti očekaacutevaacuteniacute biacutelou a nikoliv červenou hvězdou Eddington zavedl pro hvězdy typu Siriova průvodce označeniacute biacutelyacute trpasliacutek V r 1920 zjistil Shapley že HR diagram kulovityacutech hvězdokup M3 a Mll se podstatně lišiacute od diagramů bliacutezkyacutech hvězd - nejjasnějšiacute hvězdy jsou červeniacute obři Šajn ukaacutezal v r 1928 že průvodci některyacutech zaacutekrytovyacutech dvojhvězd jako např Algol jsou na HR diagramu v oblasti mezi obry a trpasliacuteky Sitterly nashyzval tyto hvězdy v r 1930 podobry Hertzsprung zjistil v r 1929 že nejshy

3

jasnějšiacute hvězdy hlavniacute PDsloupnosti Plejaacuted se odchylujiacute od normaacutelniacute hlavmiddot niacute posloupnosti V r 1932 zjistil Stromberg existenci podobrů G a K v okoliacute Slunce V r 1935 našli Adams Joy Humason a Brayton při studiu spektroskopickyacutech paralax několik hvězd třiacutedy A) ktereacute ležely zřetelně pod hlavniacute posloupnostiacute Kuiper objevil v r 1938 pod hlavniacute posloupnostiacute řadu hvězd různyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a zavedl pro ně označeniacute podshytrpasliacuteci V r 1943 zavaacutedějiacute Morgan Keenan a Kellmanovaacute dvojrozshyměrnou spektraacutelniacute klasifikaci a zjišťujiacute existenci obrů (třiacuteda sviacutetivosti III) a podobrů (třiacuteda IV) teacutež u ranyacutech spektraacutelniacutech typů V T 1945 zjistil Parenago (a nezaacutevisle Kuiper v r 1947) že podtrpasliacuteci tvořiacute větev rovnoshyběžnou s hlavniacute posloupnostiacute a majiacute velkeacute rychlosti Voroncov-Veljaminov objevil v r 1946 tzv modrobiacutelou posloupnost probiacutehajiacuteciacute vertikaacutelně rashynyacutemi typy v HR diagramu

Podle studiiacute Kukarkina (1949) a Kopylova (1955) však modrobiacutelaacute poshysloupnost nemaacute vyacutevojovyacute charakter Struve zjistil v r 1948 že některeacute těsneacute dvojhvězdy se znatelně odchylujiacute od normaacutelniacuteho vztahu hmotashysviacutetivost Parenago zjistil v r 1949 že z kinematickeacuteho hlediska lze hvězdy hlavniacute posloupnosti rozdělit na dvě čaacutesti (rozmeziacute je v oblasti F - G) Podobři G - K se kinematicky přimykajiacute ke druheacute čaacutesti hlavni posloupnosti nikoli k obrům V teacutemže roce zjistil Parenago a Masevičovaacute stejneacute rozděleniacute hlavniacute posloupnosti teacutež z hlediska vztahu hmota-sviacutetivost Pokud jde o dvojhvězdy zjistil Parenago (1958) že spadajiacute po kinemashytickeacute straacutence do stejneacute posloupnosti jako hlavru složka Daacutele ukaacutezal Pamiddot renago (1949 1953) že HR diagram asociace v Orionu je neobvyklyacute kromě hlavniacute posloupnosti do typu A5 vykazuje oblak podobrů F - M) kteryacute dosahuje až -k hlavniacute posloupnosti Eggen zjistil v r 1950 že větev podtrpasliacuteků protiacutenaacute hlavniacute posloupnost v oblasti absolutniacute vizuaacutelniacute jasshynosti + 55 a barevneacuteho indexu P-V = +055 V letech 1952-54 seshystrojili Arp Baum a Sandage přesneacute fotoelektrickeacute HR diagramy kulo-shyvyacutech hvězdokup včetně slabyacutech hvězd na hlavniacute posloupnosti Johnson shrnul v r 1954 přesneacute diagramy otevřenyacutech hvězdokup s charakterisshytickyacutemi odchylkami od hlavniacute posloupnosti

V souvislosti s teoriemi nitra hvězd vyplynula z těchto zvlaacuteštnostiacute vyacuteshyvojovaacute interpretace V letech 1956-57 sestrojil Walker HR diagramy velmi mladyacutech hvězdokup NGG 2264 a 6530 hvězdy pozdějšiacute než A ležiacute u nich systematicky nad hlavniacute posloupnostiacute podobně jako u asociace v Orionu Parenago ukaacutezal v r 1957 že mezi hvězdami z okoliacute Slunce je zastoupena celaacute posloupnost kuloveacuteho podsysteacutemu a zaujiacutemaacute stejneacute miacutesto jako na diagramech kulovyacutech hvězdokup Cholopov (1958) zjistil že diagramy T-asociaciacute se podobajiacute diagramu asociace v Orionu Podobři zashysahujiacute až k typu M6 Dnes je vidno že na HR diagramu teacuteměř nenajdeme praacutezdnyacutech miacutest

Velmi zajiacutemavyacute byl Baumův referaacutet v němž byly shrnuty dosavadniacute poznatkyo diagramech staryacutech populaciacute Autor se pokusil rovněž o teoreshytickou interpretaci a předložil hypoteacutezu o vyacutevoji galaxiiacute kteraacute vychaacuteziacute z počaacutetečniacute hmoty a momentu hybnosti jakožto hlavniacutech faktorů určushyjiacuteciacutech vyacutevoj Kopylov ve sveacutem referaacutetě popisoval vlastnosti HR diagrashymů zejmeacutena pro žhaveacute hvězdy Opiacuteral se při tom o svou dvojdimenshysionaacutelniacute spektraacutelniacute klasifikaci 238 hvězd 05 - B7 Je zajiacutemaveacute že Koshy

4

pylov dospiacutevaacute pro hlavniacute posloupnost nuloveacuteho staacuteřiacute (tj počaacutetečniacute hlavniacute posloupnost) k absolutniacutem jasnostem ještě nižšiacutem než Johnson a HHtner Barchatovovaacute shromaacuteždila velmi početnyacute materiaacutel HR diagrashymů otevřenyacutech hvězdokup Srovnaacutevajiacutec strukturu diagramů s prostoroshyvyacutem rozloženiacutem hvězdokup dospěla k zaacutevěru že hvězdokupy obsahujiacuteciacute hvězdy O a B) souvisiacute často s difusniacutemi mlhovinami a jsou velmi silně koncentrovaacuteny ke galaktickeacute rovině na rozdiacutel od hvězdokup obsahujiacuteciacutech obry ktereacute jeviacute koncentraci mnohem menšiacute

Greensteinův referaacutet o modryacutech hvězdaacutech niacutezkeacute sviacutetivosti se opiacuteral o mnoho noveacuteho spektroskopickeacuteho materiaacutelu Bohužel znalosti absolutshyniacutech jasnostiacute objektů dolniacute čaacutesti modrobiacuteleacute posloupnosti jsou dosud kuseacute Absolutniacute vizuaacutelniacute jasnosti staryacutech nov jsou v rozmeziacute od +2m do +6m bull

Tyto hvězdy jsou zřejmě velmi žhaveacute llleboť podle spektraacutelniacutech vyacutezkushymů na Mt Palomaru obsahujiacute v ultrafialoveacute čaacutesti emisniacute čaacutery o vysokeacutem excitačniacutem potenciaacutelu Přiacutečinou značnějšiacuteho zčervenaacuteniacute může byacutet u něshykteryacutech postnov vedle mezihvězdneacute absorpce teacutež vyvrženyacute obal Hvězdy tzv horizontaacutelniacute větve byly objeveny Greensteinem i mimo kuloveacute hvězdoshykupy ve sfeacuterickeacute složce Galaxie Jejich absolutniacute jasnosti ležiacute mezi O až + 2m bull Spektra jsou značně anomaacutelniacute čaacutery vodiacuteku jsou intensivniacute a uacutezkeacute balmerovskyacute skok je rovněž značnyacute čaacutery -ostatniacutech prvků jsou velmi slabeacute Žhaviacute podtrpasliacuteci bylo nalezeno spektroskopicky již 7 podtrpasliacuteshyků typu O a 5 typu B AJbsolutniacute jasnosti jsou mezi +2m až +5m Caacutery vodiacuteku a balmerovskyacute skok jsou slabeacute obsah helia a dusiacuteku vysokyacute Biacuteliacute trpasliacuteci byli v posledniacute době intensivně studovaacuteni Existuje těsnaacute zaacuteshyvislost absolutniacute jasnosti na barvě Teploty se pohybujiacute v rozmeziacute 40000 až 4000deg Středniacute poloměr je 0013 RG) středniacute hmota 056 MG Zatiacutem nelze řiacuteci že by všechny modreacute hvězdy niacutezkeacute sviacutetivosti prochaacutezely stejnou vyacutevojovou cestou Většina z nich patřiacute kuloveacute složce Galaxie biacuteliacute trpasliacuteci se vyskytujiacute ve všech populaciacutech Greenstein odhaduje jejich staacuteřiacute na 8 miliard let

Feast Thackeray a Wesselink studovali spektroskopicky a fotoelektricshyky nadobry v Magalhaensovyacutech oblaciacutech (MO) a zjistili že se nikterak nelišiacute od normaacutelniacutech nadobrů v našiacute Galaxii Zčervenaacuteniacute hvězd v MO je nepatrneacute a jak se zdaacute absorpčniacute vlastnosti mezihvězdneacute hmoty v MO a Galaxii jsou stejneacute Bude však třeba ještě studovat v MO hvězdy se značnějšiacutem zčervenaacuteniacutem Arp referovalo fotometrii hvězdokup a hvězdshynyacutech poliacute v Maleacutem Magalhaensově oblaku (MMO) HR diagram hvězdneacuteho pole (viz obr 1) ukazuje vyacuteraznou hlavniacute posloupnost i větev obrů Je zashyjiacutemaveacute že nad zdaacutenlivou jasnostiacute V == 17m je poměrně mnoho hvězd středshyniacuteho barevneacuteho indexu ktereacute bezprostředně pod touto jasnostiacute zcela chybL Pokud jde o hvězdokupy naleacutezaacuteme jednak HR diagramy podobneacute kuloshyvyacutem hvězdokupaacutem (např NGC 419 NGC 361 - viz obr 2) jednak HR diagramy připomiacutenajiacuteciacute spiacuteše otevřeneacute hvězdokupy (např NGC 458 330 - viz obr 3) Nicmeacuteně rozdiacutely v HR diagramech od diagramů v našiacute Gashylaxii jsou patrneacute a Arp hledaacute pravděpodobneacute vysvětleniacute v odchylneacutem cheshymickeacutem složeniacute (niacutezkyacute obsah kovů) MNO

O C Wilson určoval absolutniacute jasnosti typů G) K) M novou spektroshyskopickou metodou - z emisniacutech složek čar H a K Takto určenyacutech absoshylutniacutech jasnostiacute spolu s trigonometrickyacutemi použil k sestrojeniacute HR diagrashy

5

v v 16

~

13

J

i I 1

j 18

I bull middot)--A

I

15 ZD O 10 lt[J B-V

Obr 2 HR d1agram hvězdokupy NGC 419 (v MNO)

v19 16

o 10 20 B-V Obr 1 HR driagram hvězdneacuteho pole

v Maleacutem M8Jglalhaensově oblaku

Obr 3 HR diagram hvězdokupy NGC 458 (v MMO)

mu V oblasti mezi větviacute Obrů v M67 a hlavniacute posloupnostiacute je řada hvězd O indexu B - V 10 Jejich existenci by Ibylo možno vysvětlit bud velmi vysokyacutem staacuteřiacutem nebo anomaacutelniacutem chemickyacutem složeniacutem

Chalonge referovalo novyacutech studiiacutech a aplikaciacutech sveacute klasifikace hvězd pomociacute třiacute parametrů (viz ŘH 1958 str 58) D = velikost Balmerova skoku Al = vlnovaacute deacutelka středu tohoto skoku ltPb = gradient modreacute oblasti spektra za Balmerovyacutem skokem Noveacute vyacutezkumy potvrdily že k přesneacute klasifikaci hvězd je třeba třiacute parametrů neboť např hvězdy I populace v třiacuterozměrneacutem prostoru Al D) ltPb se sice kupiacute podeacutel určiteacute plochy neležiacute však pouze na niacute) nyacutebrž i v jejiacutem okoliacute Vyacutehodou Chalonshygeovy klasifikace je okolnost že dva z parametrů totiž Al a D) nezaacutevisiacute na mezihvězdneacute absorpci a jsou přiacutemo měřiacutetkem skutečnyacutech vlastnostiacute hvězdy Al je měřiacutetkem sviacutetivosti D měřiacutetkem teploty Omeziacuteme-li se na tyto dva parametry můžeme vyneacutest diagram kteryacute je jistou analogii HR diagramu Vzhledem k tomu že Balmerův skok dosahuje maxima v oblasti spekter A2 a na obě strany klesaacute maacute diagram Al D dva listy Na obr 4 vidiacuteme diagram 1 D se schemaJticky zakreslenyacutemi hlavniacutemi poshysloupnostmi pro několik hvězdokup Vyacutehodou diagramu Al D je že neniacute třeba znaacutet vzdaacutelenost objektů ani nemusiacuteme provaacutedět korekci o mezishyhvězdneacute zčervenaacuteniacute jako u diagramu barva-sviacutetivost Na diagramu Al D se dobře projevuje vyacutevojovyacute efekt - odchylka horniacute čaacutesti hlavniacute poshysloupnosti hvězdokup U velmi mladeacute hvězdokupy NGC 2264 a asociace Ori I jsou naopak typy pozdějšiacute než AO nad normaacutelniacute hlavniacute posloupshy

6

Společnost bude organisovat odbornou praacuteci v sekciacutech) bude pořaacutedat konference a přednaacutešky ma vyššiacute uacuterovni) bude sveacute členy vzdělaacutevat hloushyběji i pomociacute spolkoveacuteho časopisu

Zveme ke spolupraacuteci všechny vaacutežneacute zaacutejemce o astronomii a vyzyacutevaacuteme je) aby podali přihlaacutešku do Společnosti Loučiacuteme se s těmi členy dosavadshyniacute Společnosti) kteřiacute nemajiacute v uacutemyslu soustavně v astronomii pracovat Prostřednictviacutem časopisu a veřejnyacutech přednaacutešek budeme s nimi ve sposhyjeniacute i nadaacutele mohou byacutet členy miacutestniacutech astronomickyacutech kroužků a vzbushydiacute-li v nich astronomie hlubšiacute zaacutejem) raacutedi je uviacutetaacuteme jako mimořaacutedneacute či řaacutedneacute členy Společnosti Doufaacuteme) žei oni budou s naacutemi souhlasit) že reorganisace Společnosti je v zaacutejmu čs astronomie a že zachovajiacute sveacute přaacutetelstviacute k Čs astronomickeacute společnosti

Přiacutepravnyacute vyacutebor ČAS Buchar Cach Hermann-Otavskyacute Kopeckyacute Letfus LinkPlavec Štěpaacutenek Šternberk Valniacuteček Vraacutetniacutek

Přihlaacutešky posiacutelejte na adresu předsedy Přiacutepravneacuteho vyacuteboru Dr Miroslav Plavec) hvězdaacuterna) Ondřejov Ustavujiacuteciacute valnyacute sjezd konaacute se v sobotu dne 17 ledna 1959 ve 14h 30m v posluchaacuterně uacutestavu astronomie a zaacutekladft geofysiky

při ČVUT) technika) Praha 2) Karlovo naacutem 13) IV p

SYMPOZIUM O HERTZSPRUNGOVĚ-RUSSELLOVĚ DIAGRAMU

BEDŘICH ONDERLIČKA

U přiacuteležitosti sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomickeacute unie v Moskvě se koshynalo Ve dnech 15 a 16 srpna m r sympozium o Hertzsprungově-Russelshylově diagramu za uacutečasti teacuteměř všech vyacuteznamnyacutech badatelů v tomto odvětshyvL Sympozium bylo rozděleno na dvě čaacutesti powrovaciacute data a vyacutevojovaacute interpretace Uacutevodniacute referaacutet v prvniacute čaacutesti ktereacute předsedal Oort proshyslovil Parenago Shrnul sveacute vyacutezkumy z posledniacute dofby a připojil některeacute zajiacutemave doplňky Je užitečneacute připomenout si ve stručnosti historii vyacuteshyzkumu diagramu Heťtzsprungova-Russellova (HR)) jak byla zmiacuteněna vPashyrenagově referaacutetu Roku 1905 Hertzsprung začal rozdělovat hvězdy na obry a trpasliacuteky a v roce 1911 ukaacutezal že hvězdy otevřenyacutech hvězdokup patřiacute převaacutežně k hlavniacute posloupnosti V r 1913 poukaacutezal Russell na důshyležitost diagramu spektrum-sviacutetivost od teacuteto doby se datuje rozšiacuteřeniacute tohoto diagramu (diagram RH) v astronomickeacute lieratuře

Adams ukaacutezal v r 1914 že Siriův průvodce nepatrneacute sviacutetivosti je proti očekaacutevaacuteniacute biacutelou a nikoliv červenou hvězdou Eddington zavedl pro hvězdy typu Siriova průvodce označeniacute biacutelyacute trpasliacutek V r 1920 zjistil Shapley že HR diagram kulovityacutech hvězdokup M3 a Mll se podstatně lišiacute od diagramů bliacutezkyacutech hvězd - nejjasnějšiacute hvězdy jsou červeniacute obři Šajn ukaacutezal v r 1928 že průvodci některyacutech zaacutekrytovyacutech dvojhvězd jako např Algol jsou na HR diagramu v oblasti mezi obry a trpasliacuteky Sitterly nashyzval tyto hvězdy v r 1930 podobry Hertzsprung zjistil v r 1929 že nejshy

3

jasnějšiacute hvězdy hlavniacute PDsloupnosti Plejaacuted se odchylujiacute od normaacutelniacute hlavmiddot niacute posloupnosti V r 1932 zjistil Stromberg existenci podobrů G a K v okoliacute Slunce V r 1935 našli Adams Joy Humason a Brayton při studiu spektroskopickyacutech paralax několik hvězd třiacutedy A) ktereacute ležely zřetelně pod hlavniacute posloupnostiacute Kuiper objevil v r 1938 pod hlavniacute posloupnostiacute řadu hvězd různyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a zavedl pro ně označeniacute podshytrpasliacuteci V r 1943 zavaacutedějiacute Morgan Keenan a Kellmanovaacute dvojrozshyměrnou spektraacutelniacute klasifikaci a zjišťujiacute existenci obrů (třiacuteda sviacutetivosti III) a podobrů (třiacuteda IV) teacutež u ranyacutech spektraacutelniacutech typů V T 1945 zjistil Parenago (a nezaacutevisle Kuiper v r 1947) že podtrpasliacuteci tvořiacute větev rovnoshyběžnou s hlavniacute posloupnostiacute a majiacute velkeacute rychlosti Voroncov-Veljaminov objevil v r 1946 tzv modrobiacutelou posloupnost probiacutehajiacuteciacute vertikaacutelně rashynyacutemi typy v HR diagramu

Podle studiiacute Kukarkina (1949) a Kopylova (1955) však modrobiacutelaacute poshysloupnost nemaacute vyacutevojovyacute charakter Struve zjistil v r 1948 že některeacute těsneacute dvojhvězdy se znatelně odchylujiacute od normaacutelniacuteho vztahu hmotashysviacutetivost Parenago zjistil v r 1949 že z kinematickeacuteho hlediska lze hvězdy hlavniacute posloupnosti rozdělit na dvě čaacutesti (rozmeziacute je v oblasti F - G) Podobři G - K se kinematicky přimykajiacute ke druheacute čaacutesti hlavni posloupnosti nikoli k obrům V teacutemže roce zjistil Parenago a Masevičovaacute stejneacute rozděleniacute hlavniacute posloupnosti teacutež z hlediska vztahu hmota-sviacutetivost Pokud jde o dvojhvězdy zjistil Parenago (1958) že spadajiacute po kinemashytickeacute straacutence do stejneacute posloupnosti jako hlavru složka Daacutele ukaacutezal Pamiddot renago (1949 1953) že HR diagram asociace v Orionu je neobvyklyacute kromě hlavniacute posloupnosti do typu A5 vykazuje oblak podobrů F - M) kteryacute dosahuje až -k hlavniacute posloupnosti Eggen zjistil v r 1950 že větev podtrpasliacuteků protiacutenaacute hlavniacute posloupnost v oblasti absolutniacute vizuaacutelniacute jasshynosti + 55 a barevneacuteho indexu P-V = +055 V letech 1952-54 seshystrojili Arp Baum a Sandage přesneacute fotoelektrickeacute HR diagramy kulo-shyvyacutech hvězdokup včetně slabyacutech hvězd na hlavniacute posloupnosti Johnson shrnul v r 1954 přesneacute diagramy otevřenyacutech hvězdokup s charakterisshytickyacutemi odchylkami od hlavniacute posloupnosti

V souvislosti s teoriemi nitra hvězd vyplynula z těchto zvlaacuteštnostiacute vyacuteshyvojovaacute interpretace V letech 1956-57 sestrojil Walker HR diagramy velmi mladyacutech hvězdokup NGG 2264 a 6530 hvězdy pozdějšiacute než A ležiacute u nich systematicky nad hlavniacute posloupnostiacute podobně jako u asociace v Orionu Parenago ukaacutezal v r 1957 že mezi hvězdami z okoliacute Slunce je zastoupena celaacute posloupnost kuloveacuteho podsysteacutemu a zaujiacutemaacute stejneacute miacutesto jako na diagramech kulovyacutech hvězdokup Cholopov (1958) zjistil že diagramy T-asociaciacute se podobajiacute diagramu asociace v Orionu Podobři zashysahujiacute až k typu M6 Dnes je vidno že na HR diagramu teacuteměř nenajdeme praacutezdnyacutech miacutest

Velmi zajiacutemavyacute byl Baumův referaacutet v němž byly shrnuty dosavadniacute poznatkyo diagramech staryacutech populaciacute Autor se pokusil rovněž o teoreshytickou interpretaci a předložil hypoteacutezu o vyacutevoji galaxiiacute kteraacute vychaacuteziacute z počaacutetečniacute hmoty a momentu hybnosti jakožto hlavniacutech faktorů určushyjiacuteciacutech vyacutevoj Kopylov ve sveacutem referaacutetě popisoval vlastnosti HR diagrashymů zejmeacutena pro žhaveacute hvězdy Opiacuteral se při tom o svou dvojdimenshysionaacutelniacute spektraacutelniacute klasifikaci 238 hvězd 05 - B7 Je zajiacutemaveacute že Koshy

4

pylov dospiacutevaacute pro hlavniacute posloupnost nuloveacuteho staacuteřiacute (tj počaacutetečniacute hlavniacute posloupnost) k absolutniacutem jasnostem ještě nižšiacutem než Johnson a HHtner Barchatovovaacute shromaacuteždila velmi početnyacute materiaacutel HR diagrashymů otevřenyacutech hvězdokup Srovnaacutevajiacutec strukturu diagramů s prostoroshyvyacutem rozloženiacutem hvězdokup dospěla k zaacutevěru že hvězdokupy obsahujiacuteciacute hvězdy O a B) souvisiacute často s difusniacutemi mlhovinami a jsou velmi silně koncentrovaacuteny ke galaktickeacute rovině na rozdiacutel od hvězdokup obsahujiacuteciacutech obry ktereacute jeviacute koncentraci mnohem menšiacute

Greensteinův referaacutet o modryacutech hvězdaacutech niacutezkeacute sviacutetivosti se opiacuteral o mnoho noveacuteho spektroskopickeacuteho materiaacutelu Bohužel znalosti absolutshyniacutech jasnostiacute objektů dolniacute čaacutesti modrobiacuteleacute posloupnosti jsou dosud kuseacute Absolutniacute vizuaacutelniacute jasnosti staryacutech nov jsou v rozmeziacute od +2m do +6m bull

Tyto hvězdy jsou zřejmě velmi žhaveacute llleboť podle spektraacutelniacutech vyacutezkushymů na Mt Palomaru obsahujiacute v ultrafialoveacute čaacutesti emisniacute čaacutery o vysokeacutem excitačniacutem potenciaacutelu Přiacutečinou značnějšiacuteho zčervenaacuteniacute může byacutet u něshykteryacutech postnov vedle mezihvězdneacute absorpce teacutež vyvrženyacute obal Hvězdy tzv horizontaacutelniacute větve byly objeveny Greensteinem i mimo kuloveacute hvězdoshykupy ve sfeacuterickeacute složce Galaxie Jejich absolutniacute jasnosti ležiacute mezi O až + 2m bull Spektra jsou značně anomaacutelniacute čaacutery vodiacuteku jsou intensivniacute a uacutezkeacute balmerovskyacute skok je rovněž značnyacute čaacutery -ostatniacutech prvků jsou velmi slabeacute Žhaviacute podtrpasliacuteci bylo nalezeno spektroskopicky již 7 podtrpasliacuteshyků typu O a 5 typu B AJbsolutniacute jasnosti jsou mezi +2m až +5m Caacutery vodiacuteku a balmerovskyacute skok jsou slabeacute obsah helia a dusiacuteku vysokyacute Biacuteliacute trpasliacuteci byli v posledniacute době intensivně studovaacuteni Existuje těsnaacute zaacuteshyvislost absolutniacute jasnosti na barvě Teploty se pohybujiacute v rozmeziacute 40000 až 4000deg Středniacute poloměr je 0013 RG) středniacute hmota 056 MG Zatiacutem nelze řiacuteci že by všechny modreacute hvězdy niacutezkeacute sviacutetivosti prochaacutezely stejnou vyacutevojovou cestou Většina z nich patřiacute kuloveacute složce Galaxie biacuteliacute trpasliacuteci se vyskytujiacute ve všech populaciacutech Greenstein odhaduje jejich staacuteřiacute na 8 miliard let

Feast Thackeray a Wesselink studovali spektroskopicky a fotoelektricshyky nadobry v Magalhaensovyacutech oblaciacutech (MO) a zjistili že se nikterak nelišiacute od normaacutelniacutech nadobrů v našiacute Galaxii Zčervenaacuteniacute hvězd v MO je nepatrneacute a jak se zdaacute absorpčniacute vlastnosti mezihvězdneacute hmoty v MO a Galaxii jsou stejneacute Bude však třeba ještě studovat v MO hvězdy se značnějšiacutem zčervenaacuteniacutem Arp referovalo fotometrii hvězdokup a hvězdshynyacutech poliacute v Maleacutem Magalhaensově oblaku (MMO) HR diagram hvězdneacuteho pole (viz obr 1) ukazuje vyacuteraznou hlavniacute posloupnost i větev obrů Je zashyjiacutemaveacute že nad zdaacutenlivou jasnostiacute V == 17m je poměrně mnoho hvězd středshyniacuteho barevneacuteho indexu ktereacute bezprostředně pod touto jasnostiacute zcela chybL Pokud jde o hvězdokupy naleacutezaacuteme jednak HR diagramy podobneacute kuloshyvyacutem hvězdokupaacutem (např NGC 419 NGC 361 - viz obr 2) jednak HR diagramy připomiacutenajiacuteciacute spiacuteše otevřeneacute hvězdokupy (např NGC 458 330 - viz obr 3) Nicmeacuteně rozdiacutely v HR diagramech od diagramů v našiacute Gashylaxii jsou patrneacute a Arp hledaacute pravděpodobneacute vysvětleniacute v odchylneacutem cheshymickeacutem složeniacute (niacutezkyacute obsah kovů) MNO

O C Wilson určoval absolutniacute jasnosti typů G) K) M novou spektroshyskopickou metodou - z emisniacutech složek čar H a K Takto určenyacutech absoshylutniacutech jasnostiacute spolu s trigonometrickyacutemi použil k sestrojeniacute HR diagrashy

5

v v 16

~

13

J

i I 1

j 18

I bull middot)--A

I

15 ZD O 10 lt[J B-V

Obr 2 HR d1agram hvězdokupy NGC 419 (v MNO)

v19 16

o 10 20 B-V Obr 1 HR driagram hvězdneacuteho pole

v Maleacutem M8Jglalhaensově oblaku

Obr 3 HR diagram hvězdokupy NGC 458 (v MMO)

mu V oblasti mezi větviacute Obrů v M67 a hlavniacute posloupnostiacute je řada hvězd O indexu B - V 10 Jejich existenci by Ibylo možno vysvětlit bud velmi vysokyacutem staacuteřiacutem nebo anomaacutelniacutem chemickyacutem složeniacutem

Chalonge referovalo novyacutech studiiacutech a aplikaciacutech sveacute klasifikace hvězd pomociacute třiacute parametrů (viz ŘH 1958 str 58) D = velikost Balmerova skoku Al = vlnovaacute deacutelka středu tohoto skoku ltPb = gradient modreacute oblasti spektra za Balmerovyacutem skokem Noveacute vyacutezkumy potvrdily že k přesneacute klasifikaci hvězd je třeba třiacute parametrů neboť např hvězdy I populace v třiacuterozměrneacutem prostoru Al D) ltPb se sice kupiacute podeacutel určiteacute plochy neležiacute však pouze na niacute) nyacutebrž i v jejiacutem okoliacute Vyacutehodou Chalonshygeovy klasifikace je okolnost že dva z parametrů totiž Al a D) nezaacutevisiacute na mezihvězdneacute absorpci a jsou přiacutemo měřiacutetkem skutečnyacutech vlastnostiacute hvězdy Al je měřiacutetkem sviacutetivosti D měřiacutetkem teploty Omeziacuteme-li se na tyto dva parametry můžeme vyneacutest diagram kteryacute je jistou analogii HR diagramu Vzhledem k tomu že Balmerův skok dosahuje maxima v oblasti spekter A2 a na obě strany klesaacute maacute diagram Al D dva listy Na obr 4 vidiacuteme diagram 1 D se schemaJticky zakreslenyacutemi hlavniacutemi poshysloupnostmi pro několik hvězdokup Vyacutehodou diagramu Al D je že neniacute třeba znaacutet vzdaacutelenost objektů ani nemusiacuteme provaacutedět korekci o mezishyhvězdneacute zčervenaacuteniacute jako u diagramu barva-sviacutetivost Na diagramu Al D se dobře projevuje vyacutevojovyacute efekt - odchylka horniacute čaacutesti hlavniacute poshysloupnosti hvězdokup U velmi mladeacute hvězdokupy NGC 2264 a asociace Ori I jsou naopak typy pozdějšiacute než AO nad normaacutelniacute hlavniacute posloupshy

6

jasnějšiacute hvězdy hlavniacute PDsloupnosti Plejaacuted se odchylujiacute od normaacutelniacute hlavmiddot niacute posloupnosti V r 1932 zjistil Stromberg existenci podobrů G a K v okoliacute Slunce V r 1935 našli Adams Joy Humason a Brayton při studiu spektroskopickyacutech paralax několik hvězd třiacutedy A) ktereacute ležely zřetelně pod hlavniacute posloupnostiacute Kuiper objevil v r 1938 pod hlavniacute posloupnostiacute řadu hvězd různyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a zavedl pro ně označeniacute podshytrpasliacuteci V r 1943 zavaacutedějiacute Morgan Keenan a Kellmanovaacute dvojrozshyměrnou spektraacutelniacute klasifikaci a zjišťujiacute existenci obrů (třiacuteda sviacutetivosti III) a podobrů (třiacuteda IV) teacutež u ranyacutech spektraacutelniacutech typů V T 1945 zjistil Parenago (a nezaacutevisle Kuiper v r 1947) že podtrpasliacuteci tvořiacute větev rovnoshyběžnou s hlavniacute posloupnostiacute a majiacute velkeacute rychlosti Voroncov-Veljaminov objevil v r 1946 tzv modrobiacutelou posloupnost probiacutehajiacuteciacute vertikaacutelně rashynyacutemi typy v HR diagramu

Podle studiiacute Kukarkina (1949) a Kopylova (1955) však modrobiacutelaacute poshysloupnost nemaacute vyacutevojovyacute charakter Struve zjistil v r 1948 že některeacute těsneacute dvojhvězdy se znatelně odchylujiacute od normaacutelniacuteho vztahu hmotashysviacutetivost Parenago zjistil v r 1949 že z kinematickeacuteho hlediska lze hvězdy hlavniacute posloupnosti rozdělit na dvě čaacutesti (rozmeziacute je v oblasti F - G) Podobři G - K se kinematicky přimykajiacute ke druheacute čaacutesti hlavni posloupnosti nikoli k obrům V teacutemže roce zjistil Parenago a Masevičovaacute stejneacute rozděleniacute hlavniacute posloupnosti teacutež z hlediska vztahu hmota-sviacutetivost Pokud jde o dvojhvězdy zjistil Parenago (1958) že spadajiacute po kinemashytickeacute straacutence do stejneacute posloupnosti jako hlavru složka Daacutele ukaacutezal Pamiddot renago (1949 1953) že HR diagram asociace v Orionu je neobvyklyacute kromě hlavniacute posloupnosti do typu A5 vykazuje oblak podobrů F - M) kteryacute dosahuje až -k hlavniacute posloupnosti Eggen zjistil v r 1950 že větev podtrpasliacuteků protiacutenaacute hlavniacute posloupnost v oblasti absolutniacute vizuaacutelniacute jasshynosti + 55 a barevneacuteho indexu P-V = +055 V letech 1952-54 seshystrojili Arp Baum a Sandage přesneacute fotoelektrickeacute HR diagramy kulo-shyvyacutech hvězdokup včetně slabyacutech hvězd na hlavniacute posloupnosti Johnson shrnul v r 1954 přesneacute diagramy otevřenyacutech hvězdokup s charakterisshytickyacutemi odchylkami od hlavniacute posloupnosti

V souvislosti s teoriemi nitra hvězd vyplynula z těchto zvlaacuteštnostiacute vyacuteshyvojovaacute interpretace V letech 1956-57 sestrojil Walker HR diagramy velmi mladyacutech hvězdokup NGG 2264 a 6530 hvězdy pozdějšiacute než A ležiacute u nich systematicky nad hlavniacute posloupnostiacute podobně jako u asociace v Orionu Parenago ukaacutezal v r 1957 že mezi hvězdami z okoliacute Slunce je zastoupena celaacute posloupnost kuloveacuteho podsysteacutemu a zaujiacutemaacute stejneacute miacutesto jako na diagramech kulovyacutech hvězdokup Cholopov (1958) zjistil že diagramy T-asociaciacute se podobajiacute diagramu asociace v Orionu Podobři zashysahujiacute až k typu M6 Dnes je vidno že na HR diagramu teacuteměř nenajdeme praacutezdnyacutech miacutest

Velmi zajiacutemavyacute byl Baumův referaacutet v němž byly shrnuty dosavadniacute poznatkyo diagramech staryacutech populaciacute Autor se pokusil rovněž o teoreshytickou interpretaci a předložil hypoteacutezu o vyacutevoji galaxiiacute kteraacute vychaacuteziacute z počaacutetečniacute hmoty a momentu hybnosti jakožto hlavniacutech faktorů určushyjiacuteciacutech vyacutevoj Kopylov ve sveacutem referaacutetě popisoval vlastnosti HR diagrashymů zejmeacutena pro žhaveacute hvězdy Opiacuteral se při tom o svou dvojdimenshysionaacutelniacute spektraacutelniacute klasifikaci 238 hvězd 05 - B7 Je zajiacutemaveacute že Koshy

4

pylov dospiacutevaacute pro hlavniacute posloupnost nuloveacuteho staacuteřiacute (tj počaacutetečniacute hlavniacute posloupnost) k absolutniacutem jasnostem ještě nižšiacutem než Johnson a HHtner Barchatovovaacute shromaacuteždila velmi početnyacute materiaacutel HR diagrashymů otevřenyacutech hvězdokup Srovnaacutevajiacutec strukturu diagramů s prostoroshyvyacutem rozloženiacutem hvězdokup dospěla k zaacutevěru že hvězdokupy obsahujiacuteciacute hvězdy O a B) souvisiacute často s difusniacutemi mlhovinami a jsou velmi silně koncentrovaacuteny ke galaktickeacute rovině na rozdiacutel od hvězdokup obsahujiacuteciacutech obry ktereacute jeviacute koncentraci mnohem menšiacute

Greensteinův referaacutet o modryacutech hvězdaacutech niacutezkeacute sviacutetivosti se opiacuteral o mnoho noveacuteho spektroskopickeacuteho materiaacutelu Bohužel znalosti absolutshyniacutech jasnostiacute objektů dolniacute čaacutesti modrobiacuteleacute posloupnosti jsou dosud kuseacute Absolutniacute vizuaacutelniacute jasnosti staryacutech nov jsou v rozmeziacute od +2m do +6m bull

Tyto hvězdy jsou zřejmě velmi žhaveacute llleboť podle spektraacutelniacutech vyacutezkushymů na Mt Palomaru obsahujiacute v ultrafialoveacute čaacutesti emisniacute čaacutery o vysokeacutem excitačniacutem potenciaacutelu Přiacutečinou značnějšiacuteho zčervenaacuteniacute může byacutet u něshykteryacutech postnov vedle mezihvězdneacute absorpce teacutež vyvrženyacute obal Hvězdy tzv horizontaacutelniacute větve byly objeveny Greensteinem i mimo kuloveacute hvězdoshykupy ve sfeacuterickeacute složce Galaxie Jejich absolutniacute jasnosti ležiacute mezi O až + 2m bull Spektra jsou značně anomaacutelniacute čaacutery vodiacuteku jsou intensivniacute a uacutezkeacute balmerovskyacute skok je rovněž značnyacute čaacutery -ostatniacutech prvků jsou velmi slabeacute Žhaviacute podtrpasliacuteci bylo nalezeno spektroskopicky již 7 podtrpasliacuteshyků typu O a 5 typu B AJbsolutniacute jasnosti jsou mezi +2m až +5m Caacutery vodiacuteku a balmerovskyacute skok jsou slabeacute obsah helia a dusiacuteku vysokyacute Biacuteliacute trpasliacuteci byli v posledniacute době intensivně studovaacuteni Existuje těsnaacute zaacuteshyvislost absolutniacute jasnosti na barvě Teploty se pohybujiacute v rozmeziacute 40000 až 4000deg Středniacute poloměr je 0013 RG) středniacute hmota 056 MG Zatiacutem nelze řiacuteci že by všechny modreacute hvězdy niacutezkeacute sviacutetivosti prochaacutezely stejnou vyacutevojovou cestou Většina z nich patřiacute kuloveacute složce Galaxie biacuteliacute trpasliacuteci se vyskytujiacute ve všech populaciacutech Greenstein odhaduje jejich staacuteřiacute na 8 miliard let

Feast Thackeray a Wesselink studovali spektroskopicky a fotoelektricshyky nadobry v Magalhaensovyacutech oblaciacutech (MO) a zjistili že se nikterak nelišiacute od normaacutelniacutech nadobrů v našiacute Galaxii Zčervenaacuteniacute hvězd v MO je nepatrneacute a jak se zdaacute absorpčniacute vlastnosti mezihvězdneacute hmoty v MO a Galaxii jsou stejneacute Bude však třeba ještě studovat v MO hvězdy se značnějšiacutem zčervenaacuteniacutem Arp referovalo fotometrii hvězdokup a hvězdshynyacutech poliacute v Maleacutem Magalhaensově oblaku (MMO) HR diagram hvězdneacuteho pole (viz obr 1) ukazuje vyacuteraznou hlavniacute posloupnost i větev obrů Je zashyjiacutemaveacute že nad zdaacutenlivou jasnostiacute V == 17m je poměrně mnoho hvězd středshyniacuteho barevneacuteho indexu ktereacute bezprostředně pod touto jasnostiacute zcela chybL Pokud jde o hvězdokupy naleacutezaacuteme jednak HR diagramy podobneacute kuloshyvyacutem hvězdokupaacutem (např NGC 419 NGC 361 - viz obr 2) jednak HR diagramy připomiacutenajiacuteciacute spiacuteše otevřeneacute hvězdokupy (např NGC 458 330 - viz obr 3) Nicmeacuteně rozdiacutely v HR diagramech od diagramů v našiacute Gashylaxii jsou patrneacute a Arp hledaacute pravděpodobneacute vysvětleniacute v odchylneacutem cheshymickeacutem složeniacute (niacutezkyacute obsah kovů) MNO

O C Wilson určoval absolutniacute jasnosti typů G) K) M novou spektroshyskopickou metodou - z emisniacutech složek čar H a K Takto určenyacutech absoshylutniacutech jasnostiacute spolu s trigonometrickyacutemi použil k sestrojeniacute HR diagrashy

5

v v 16

~

13

J

i I 1

j 18

I bull middot)--A

I

15 ZD O 10 lt[J B-V

Obr 2 HR d1agram hvězdokupy NGC 419 (v MNO)

v19 16

o 10 20 B-V Obr 1 HR driagram hvězdneacuteho pole

v Maleacutem M8Jglalhaensově oblaku

Obr 3 HR diagram hvězdokupy NGC 458 (v MMO)

mu V oblasti mezi větviacute Obrů v M67 a hlavniacute posloupnostiacute je řada hvězd O indexu B - V 10 Jejich existenci by Ibylo možno vysvětlit bud velmi vysokyacutem staacuteřiacutem nebo anomaacutelniacutem chemickyacutem složeniacutem

Chalonge referovalo novyacutech studiiacutech a aplikaciacutech sveacute klasifikace hvězd pomociacute třiacute parametrů (viz ŘH 1958 str 58) D = velikost Balmerova skoku Al = vlnovaacute deacutelka středu tohoto skoku ltPb = gradient modreacute oblasti spektra za Balmerovyacutem skokem Noveacute vyacutezkumy potvrdily že k přesneacute klasifikaci hvězd je třeba třiacute parametrů neboť např hvězdy I populace v třiacuterozměrneacutem prostoru Al D) ltPb se sice kupiacute podeacutel určiteacute plochy neležiacute však pouze na niacute) nyacutebrž i v jejiacutem okoliacute Vyacutehodou Chalonshygeovy klasifikace je okolnost že dva z parametrů totiž Al a D) nezaacutevisiacute na mezihvězdneacute absorpci a jsou přiacutemo měřiacutetkem skutečnyacutech vlastnostiacute hvězdy Al je měřiacutetkem sviacutetivosti D měřiacutetkem teploty Omeziacuteme-li se na tyto dva parametry můžeme vyneacutest diagram kteryacute je jistou analogii HR diagramu Vzhledem k tomu že Balmerův skok dosahuje maxima v oblasti spekter A2 a na obě strany klesaacute maacute diagram Al D dva listy Na obr 4 vidiacuteme diagram 1 D se schemaJticky zakreslenyacutemi hlavniacutemi poshysloupnostmi pro několik hvězdokup Vyacutehodou diagramu Al D je že neniacute třeba znaacutet vzdaacutelenost objektů ani nemusiacuteme provaacutedět korekci o mezishyhvězdneacute zčervenaacuteniacute jako u diagramu barva-sviacutetivost Na diagramu Al D se dobře projevuje vyacutevojovyacute efekt - odchylka horniacute čaacutesti hlavniacute poshysloupnosti hvězdokup U velmi mladeacute hvězdokupy NGC 2264 a asociace Ori I jsou naopak typy pozdějšiacute než AO nad normaacutelniacute hlavniacute posloupshy

6

pylov dospiacutevaacute pro hlavniacute posloupnost nuloveacuteho staacuteřiacute (tj počaacutetečniacute hlavniacute posloupnost) k absolutniacutem jasnostem ještě nižšiacutem než Johnson a HHtner Barchatovovaacute shromaacuteždila velmi početnyacute materiaacutel HR diagrashymů otevřenyacutech hvězdokup Srovnaacutevajiacutec strukturu diagramů s prostoroshyvyacutem rozloženiacutem hvězdokup dospěla k zaacutevěru že hvězdokupy obsahujiacuteciacute hvězdy O a B) souvisiacute často s difusniacutemi mlhovinami a jsou velmi silně koncentrovaacuteny ke galaktickeacute rovině na rozdiacutel od hvězdokup obsahujiacuteciacutech obry ktereacute jeviacute koncentraci mnohem menšiacute

Greensteinův referaacutet o modryacutech hvězdaacutech niacutezkeacute sviacutetivosti se opiacuteral o mnoho noveacuteho spektroskopickeacuteho materiaacutelu Bohužel znalosti absolutshyniacutech jasnostiacute objektů dolniacute čaacutesti modrobiacuteleacute posloupnosti jsou dosud kuseacute Absolutniacute vizuaacutelniacute jasnosti staryacutech nov jsou v rozmeziacute od +2m do +6m bull

Tyto hvězdy jsou zřejmě velmi žhaveacute llleboť podle spektraacutelniacutech vyacutezkushymů na Mt Palomaru obsahujiacute v ultrafialoveacute čaacutesti emisniacute čaacutery o vysokeacutem excitačniacutem potenciaacutelu Přiacutečinou značnějšiacuteho zčervenaacuteniacute může byacutet u něshykteryacutech postnov vedle mezihvězdneacute absorpce teacutež vyvrženyacute obal Hvězdy tzv horizontaacutelniacute větve byly objeveny Greensteinem i mimo kuloveacute hvězdoshykupy ve sfeacuterickeacute složce Galaxie Jejich absolutniacute jasnosti ležiacute mezi O až + 2m bull Spektra jsou značně anomaacutelniacute čaacutery vodiacuteku jsou intensivniacute a uacutezkeacute balmerovskyacute skok je rovněž značnyacute čaacutery -ostatniacutech prvků jsou velmi slabeacute Žhaviacute podtrpasliacuteci bylo nalezeno spektroskopicky již 7 podtrpasliacuteshyků typu O a 5 typu B AJbsolutniacute jasnosti jsou mezi +2m až +5m Caacutery vodiacuteku a balmerovskyacute skok jsou slabeacute obsah helia a dusiacuteku vysokyacute Biacuteliacute trpasliacuteci byli v posledniacute době intensivně studovaacuteni Existuje těsnaacute zaacuteshyvislost absolutniacute jasnosti na barvě Teploty se pohybujiacute v rozmeziacute 40000 až 4000deg Středniacute poloměr je 0013 RG) středniacute hmota 056 MG Zatiacutem nelze řiacuteci že by všechny modreacute hvězdy niacutezkeacute sviacutetivosti prochaacutezely stejnou vyacutevojovou cestou Většina z nich patřiacute kuloveacute složce Galaxie biacuteliacute trpasliacuteci se vyskytujiacute ve všech populaciacutech Greenstein odhaduje jejich staacuteřiacute na 8 miliard let

Feast Thackeray a Wesselink studovali spektroskopicky a fotoelektricshyky nadobry v Magalhaensovyacutech oblaciacutech (MO) a zjistili že se nikterak nelišiacute od normaacutelniacutech nadobrů v našiacute Galaxii Zčervenaacuteniacute hvězd v MO je nepatrneacute a jak se zdaacute absorpčniacute vlastnosti mezihvězdneacute hmoty v MO a Galaxii jsou stejneacute Bude však třeba ještě studovat v MO hvězdy se značnějšiacutem zčervenaacuteniacutem Arp referovalo fotometrii hvězdokup a hvězdshynyacutech poliacute v Maleacutem Magalhaensově oblaku (MMO) HR diagram hvězdneacuteho pole (viz obr 1) ukazuje vyacuteraznou hlavniacute posloupnost i větev obrů Je zashyjiacutemaveacute že nad zdaacutenlivou jasnostiacute V == 17m je poměrně mnoho hvězd středshyniacuteho barevneacuteho indexu ktereacute bezprostředně pod touto jasnostiacute zcela chybL Pokud jde o hvězdokupy naleacutezaacuteme jednak HR diagramy podobneacute kuloshyvyacutem hvězdokupaacutem (např NGC 419 NGC 361 - viz obr 2) jednak HR diagramy připomiacutenajiacuteciacute spiacuteše otevřeneacute hvězdokupy (např NGC 458 330 - viz obr 3) Nicmeacuteně rozdiacutely v HR diagramech od diagramů v našiacute Gashylaxii jsou patrneacute a Arp hledaacute pravděpodobneacute vysvětleniacute v odchylneacutem cheshymickeacutem složeniacute (niacutezkyacute obsah kovů) MNO

O C Wilson určoval absolutniacute jasnosti typů G) K) M novou spektroshyskopickou metodou - z emisniacutech složek čar H a K Takto určenyacutech absoshylutniacutech jasnostiacute spolu s trigonometrickyacutemi použil k sestrojeniacute HR diagrashy

5

v v 16

~

13

J

i I 1

j 18

I bull middot)--A

I

15 ZD O 10 lt[J B-V

Obr 2 HR d1agram hvězdokupy NGC 419 (v MNO)

v19 16

o 10 20 B-V Obr 1 HR driagram hvězdneacuteho pole

v Maleacutem M8Jglalhaensově oblaku

Obr 3 HR diagram hvězdokupy NGC 458 (v MMO)

mu V oblasti mezi větviacute Obrů v M67 a hlavniacute posloupnostiacute je řada hvězd O indexu B - V 10 Jejich existenci by Ibylo možno vysvětlit bud velmi vysokyacutem staacuteřiacutem nebo anomaacutelniacutem chemickyacutem složeniacutem

Chalonge referovalo novyacutech studiiacutech a aplikaciacutech sveacute klasifikace hvězd pomociacute třiacute parametrů (viz ŘH 1958 str 58) D = velikost Balmerova skoku Al = vlnovaacute deacutelka středu tohoto skoku ltPb = gradient modreacute oblasti spektra za Balmerovyacutem skokem Noveacute vyacutezkumy potvrdily že k přesneacute klasifikaci hvězd je třeba třiacute parametrů neboť např hvězdy I populace v třiacuterozměrneacutem prostoru Al D) ltPb se sice kupiacute podeacutel určiteacute plochy neležiacute však pouze na niacute) nyacutebrž i v jejiacutem okoliacute Vyacutehodou Chalonshygeovy klasifikace je okolnost že dva z parametrů totiž Al a D) nezaacutevisiacute na mezihvězdneacute absorpci a jsou přiacutemo měřiacutetkem skutečnyacutech vlastnostiacute hvězdy Al je měřiacutetkem sviacutetivosti D měřiacutetkem teploty Omeziacuteme-li se na tyto dva parametry můžeme vyneacutest diagram kteryacute je jistou analogii HR diagramu Vzhledem k tomu že Balmerův skok dosahuje maxima v oblasti spekter A2 a na obě strany klesaacute maacute diagram Al D dva listy Na obr 4 vidiacuteme diagram 1 D se schemaJticky zakreslenyacutemi hlavniacutemi poshysloupnostmi pro několik hvězdokup Vyacutehodou diagramu Al D je že neniacute třeba znaacutet vzdaacutelenost objektů ani nemusiacuteme provaacutedět korekci o mezishyhvězdneacute zčervenaacuteniacute jako u diagramu barva-sviacutetivost Na diagramu Al D se dobře projevuje vyacutevojovyacute efekt - odchylka horniacute čaacutesti hlavniacute poshysloupnosti hvězdokup U velmi mladeacute hvězdokupy NGC 2264 a asociace Ori I jsou naopak typy pozdějšiacute než AO nad normaacutelniacute hlavniacute posloupshy

6

v v 16

~

13

J

i I 1

j 18

I bull middot)--A

I

15 ZD O 10 lt[J B-V

Obr 2 HR d1agram hvězdokupy NGC 419 (v MNO)

v19 16

o 10 20 B-V Obr 1 HR driagram hvězdneacuteho pole

v Maleacutem M8Jglalhaensově oblaku

Obr 3 HR diagram hvězdokupy NGC 458 (v MMO)

mu V oblasti mezi větviacute Obrů v M67 a hlavniacute posloupnostiacute je řada hvězd O indexu B - V 10 Jejich existenci by Ibylo možno vysvětlit bud velmi vysokyacutem staacuteřiacutem nebo anomaacutelniacutem chemickyacutem složeniacutem

Chalonge referovalo novyacutech studiiacutech a aplikaciacutech sveacute klasifikace hvězd pomociacute třiacute parametrů (viz ŘH 1958 str 58) D = velikost Balmerova skoku Al = vlnovaacute deacutelka středu tohoto skoku ltPb = gradient modreacute oblasti spektra za Balmerovyacutem skokem Noveacute vyacutezkumy potvrdily že k přesneacute klasifikaci hvězd je třeba třiacute parametrů neboť např hvězdy I populace v třiacuterozměrneacutem prostoru Al D) ltPb se sice kupiacute podeacutel určiteacute plochy neležiacute však pouze na niacute) nyacutebrž i v jejiacutem okoliacute Vyacutehodou Chalonshygeovy klasifikace je okolnost že dva z parametrů totiž Al a D) nezaacutevisiacute na mezihvězdneacute absorpci a jsou přiacutemo měřiacutetkem skutečnyacutech vlastnostiacute hvězdy Al je měřiacutetkem sviacutetivosti D měřiacutetkem teploty Omeziacuteme-li se na tyto dva parametry můžeme vyneacutest diagram kteryacute je jistou analogii HR diagramu Vzhledem k tomu že Balmerův skok dosahuje maxima v oblasti spekter A2 a na obě strany klesaacute maacute diagram Al D dva listy Na obr 4 vidiacuteme diagram 1 D se schemaJticky zakreslenyacutemi hlavniacutemi poshysloupnostmi pro několik hvězdokup Vyacutehodou diagramu Al D je že neniacute třeba znaacutet vzdaacutelenost objektů ani nemusiacuteme provaacutedět korekci o mezishyhvězdneacute zčervenaacuteniacute jako u diagramu barva-sviacutetivost Na diagramu Al D se dobře projevuje vyacutevojovyacute efekt - odchylka horniacute čaacutesti hlavniacute poshysloupnosti hvězdokup U velmi mladeacute hvězdokupy NGC 2264 a asociace Ori I jsou naopak typy pozdějšiacute než AO nad normaacutelniacute hlavniacute posloupshy

6

nostiacute (stadium gravitačniacute kontrakce) Vobr 4 jsou takeacute zakresleny něshyktereacute hvězdy druheacute populace čaacuterkovaně je vyznačena posloupnost znaacutemaacute z kulovyacutech hvězdokup kteraacute proibiacutehaacute od proměnnyacutech hvězd typu RR Lyrae k žhavyacutem podtrpasliacutekům (1) 2) v praveacute čaacutesti jsou pak za-kresleni něshykteřiacute podtrpasliacuteci odpoviacutedajiacuteciacute hlavniacute posloupnosti kulovyacutech hvězdokup Chalongeův referaacutet daacutevaacute hodně laacutetky k přemyacutešleniacute teoretikům neboť ukazuje těsnou souvislost mezi kvantitativniacute analysou spojiteacuteho spektra a probleacutemy vyacutevoje hvězd

Na zaacutevěr prvniacute poloviny sympozia referoval Str6mgren o aplikaci sveacute dvojrozměrneacute klasifikace pomociacute fotoelektricky měřenyacutech indexů l) c ( l měřiacute šiacuteřku čaacutery H(3) c Balmerův skok - viz ŘH 1958 str 59) na stushydium rozptylu absolutniacutech jasnostiacute v některyacutech asociaciacutech Dva indexy l) c odpoviacutedajiacute dvěma zaacutekladniacutem parametrům hvězd ranyacutech typů - hmota a staacuteřiacute - takže lze očekaacutevat že absolutniacute jasnost je jednoznačně určena pomociacute l a c) pokud se hvězdy nelišiacute ve vedlejšiacutech parametrech jako je chemickeacute složeniacute middotrotace a magnetickeacute pole U zkoumanyacutech asociaciacute byla nalezena velmi malaacute disperse absolutniacutech jasnostiacute Bude zajiacutemaveacute proshyveacutest srovnaacuteniacute s asociacemi v jinyacutech spiraacutelniacutech ramenech a možno-li i v jishynyacutech galaxiiacutech

Druhaacute čaacutest symposia za předsednictviacute Ambarcumjana byla věnovaacutena vyacutevojoveacute interpretaci HR diagramu Blaauw referoval o svyacutech novyacutech -studiiacutech několika asociaciacute Určil expanzniacute staacuteřiacute několika hvězd a zjistil že asociaci Scorpio-Centaurus možno rozdělit na dvě oblasti jednu hustšiacute obsahujiacuteciacute mlhoviny a druhou řidšiacute bez mlhovin Z vynesenyacutech HR diagramů vyplyacutevaacute že druhaacute oblast je staršiacute neboť horniacute čaacutest hlavniacute poshysloupnosti vykazuje většiacute odchylku než u prvniacute oblasti Blaauw odhashyduje staacuteřiacute druheacute oblasti na 20 milionů let

Velmi jasnyacute přehled dnešniacuteho stavu teoretickeacute interpretace HR diashygramu podal Schwarzschild Z teoretickeacuteho hlediska je vyacutevoj hvězdy určen předevšiacutem počaacutetečniacute hmotou a chemickyacutem složeniacutem Principiaacutelně je možno z těchto počMečniacutech podmiacutenek odvodit vyacutevojovou draacutehu v HR dia-

Obr 4 Diagram A1D Scheshymaticky jsou ohraničeny hlavniacute posloup11Josti těchto hvězdokup a = NGC 2264 Oli r b = Plejaacutedy C = M 39 d = Coma e = = Hyady Daacutele je vyznashyčena oblast proměnnyacutech RR Lyrae a tyto objekty II popul8JCe 1 = BD + + 28deg 4211 2 = BD + + 750 325 rychleacute hvězdy třiacutedy A 3 = HD 86986 4 = HD 161817 podtrpasshyliacuteci F G 5 = BrD + 71deg 31 6 = BD + 72deg94 ( = HD 84937 8 = HD 94028 9 = = BD + 17deg470810 = HD 1944511 = BD + 14deg 6437

D

60

8~ I ~ I

I

90r

100(

110 I 2 1

~-3700

7

gramu nicmeacuteně se dosud nepodařilo včlenit teoreticky do vyacutevojoveacuteho cyklu všechny typy hvězd Zbyacutevaacute vyložit vyacutevojoveacute stadium pro hvězdy lehčiacute než 01 hmoty Slunce uhliacutekoveacute hvězdy dlouhoperiodickeacute proměnshyneacute hvězdy různeacute typy cefeid nadobry vodorovnou větev kulovyacutech hvězdoshykup hvězdy Wolfovy-Rayetovy novy a supernovy

V hrubyacutech rysech bylo teoreticky zkoumaacuteno pět hlavniacutech vyacutevojovyacutech stadiiacute hvězdy (1) Počaacutetečniacute kontrakce z mezihvězdneacute hmoty Přiacuteslušnaacute vyacutevojovaacute cesta probiacutehaacute v HR diagramu zhruba zprava doleva (růst teploshyty) a uacutestiacute v hlavniacute posloupnosti Vyvstaacutevaacute zde zajiacutemavyacute probleacutem zda existujiacute infračerveniacute trpasliacuteci jejichž smršťovaacuteniacute probiacutehaacute v důsledku maleacute hmoty tak pomalu že ani během trvaacuteniacute našiacute Galaxie se nedostali do viditelnyacutech oblastiacute HR diagramu (2) Stadium počaacutetečniacute hlavniacute poshysloupnosti Zde začiacutenajiacute probiacutehat v nitru hvězdy jaderneacute reakce Byly propočiacutetaacuteny přiacuteslušneacute modely hvězd v rozmeziacute hmot 01-100 (3) Paacutes hlavniacute posloupnosti odpoviacutedaacute rallyacutem faacuteziacutem nukleaacuterniacuteho vyacutevoje kdy hvězda začiacutenaacute vyčerpaacutevat vodiacutek v jaacutedře Ačkoliv meacuteně hmotneacute hvězdy spotřeshybujiacute v tomto stadiu pouze asi 18 sveacute zaacutesoby vodiacuteku a nejhmatnějšiacute hvězdy viacutece než V2 trvaacute rovnovaacutežnyacute stav v paacutesu hlavniacute posloupnosti u hmotnyacutech hvězd podstatně kratšiacute dobu neboť jaderneacute reakce probiacutehajiacute mnohem rychleji Z hlediska doby existence hvězdy v paacutesu hlavniacute posloupnosti lze hlavniacute posloupnost rozdělit na raneacute typy (asi do A5) a na pozdniacute typy (asi od F7) v prvniacute čaacutesti je doba existence v paacutesu hlavniacute posloupnosti podstatně kratšiacute ve druheacute podstatně delšiacute než obdobiacute vyacutevoje Galaxie (4) Stadium červenyacutech obrů Po vyčerpaacuteniacute vodiacuteku v jaacutedře vede teorie k zaacutevěru že dochaacuteziacute ke smršťovaacuteniacute jaacutedra a k současneacute expansi vnějšiacutech čaacutestiacute hvězdy Hvězda opouštiacute hlavniacute posloupnost a stěhuje se do oblasti červenyacutech obrů Tento vyacutevoj probiacutehaacute velmi rychle zejmeacutena pro hvězdy

s většiacute hmotou u nichž dochaacuteziacute při smrštěniacute jaacutedra ke značneacutemu zvyacutešeniacute teploty Tak lze vysvětlit tzv Hertzsprungovu mezeru v HR diagramu mezi horniacute čaacutestiacute hlavniacute posloupnosti a větviacute červenyacutech obrů (5) Stashydium biacutelyacutech trpasliacuteků Ačkoliv se dosud nepodařilo teoreticky sledovat vyacutevoj hvězdy za stadiem červenyacutech obrů je velmi pravděpodobneacute že většina hvězd končiacute vyacutevoj jako biacuteliacute trpasliacuteci Ve prospěch teacuteto domněnky mluviacute teacutež některeacute statistickeacute studie Zdaacute se rovněž že alespoň některeacute z dosud teoreticky nevysvětlenyacutech typů hvězd o nichž byla řeč patřiacute k pozdniacutem vyacutevojovyacutem stadiiacutem

Hoyle referovalo vyacutepočtech hvězdnyacutech modelů při konstantniacute hmotě v různyacutech vyacutevojovyacutech stadiiacutech pomociacute počiacutetaciacuteho stroje IBM 701j Byly poshyčiacutetaacuteny tři seacuterie modelů z nich jedna pro I populaci a dvě pro II popushylaci s různyacutem obsahem helia Byla vzata v uacutevahu vyacutechoziacute hlavniacute posloupshynost v rozmeziacute degaž +5m Všechny tři hlavniacute posloupnosti jsou poměrněbliacutezko sebe lišIacute se nejvyacuteše o 04m Je zajiacutemaveacute že dolniacute konec hlavniacute poshysloupnosti druheacute populace ležiacute - za předpokladu niacutezkeacuteho obsahu helia - nad hlavniacute posloupnostiacute I populace Zdaleka nejdelšiacute obdobiacute vyacutevoje prodělaacutevaacute hvězda v těsneacute bliacutezkosti vyacutechoziacute hlavniacute posloupnosti Zprvu se pohybuje nahoru nalevo podeacutel hlavniacute posloupnosti načež přijde dashyleko rychlejšiacute vyacutevoj směrem doprava Pro hvězdy I populace o hmotaacutech 30 39 resp 11 trvaacute obdobiacute na hlavniacute posloupnosti 55 128 resp asi 8000 milionů let Je zajiacutemaveacute že staacuteřiacute hvězd II populace vychaacuteziacute s noshy

8

vyacutemi hodnotami pro rychlosti jadernyacutech reakciacute většiacute než 9 miliard roků Hoyle takeacute počiacutetal modely velmi hmotnyacutech hvězd (pro složeniacute 75 H 24 He) Tyto hvězdy jsou zcela konvektivniacute a zdaacute se že by mohly byacutet stabilniacute do hmoty 1000 Možneacute staacuteřiacute těchto hvězd je řaacutedově 1 milion roků

Na rozdiacutel od Hoylea uvažuje Masevičovaacute pro hmotnějšiacute hvězdy vyacutevoj s ubyacutevajiacuteciacute hmotou Autorka poukaacutezala na některeacute orbtiacuteže s nimiž se seshytkaacutevaacute vyacuteklad vyacutevoje hvězd s konstantniacute hmotou Je to předevšiacutem nutnost předpoklaacutedat intenzivniacute uacutebytek hmoty v pozdějšiacutech stadiiacutech a pak skushytečnost že průměrnaacute molekulovaacute vaacuteha se měniacute podeacutel hlavniacute posloupnosti Autorka shrnula sveacute praacutece z posledniacute doby v nichž předpoklaacutedaacute ubyacutevaacuteniacute hmoty uacuteměrně sviacutetivosti hvězdy Při tom probiacutehaacute vyacutevoj hmotnyacutech hvězd směrem dolů prakticky podeacutel hlavniacute posloupnosti Samotnyacute mechanismus uacutebytku hmoty zůstaacutevaacute zatiacutem neurčen Ze studia funkce sviacutetivosti odvoshydila autorka že asi 10-15 hvězd se odchyluje během vyacutevoje napravo od hlavniacute posloupnosti při čemž změna eacutelJbsolutniacute jasnosti zaacutevisiacute na proshymiacutechaacutevaacuteniacute hvězdneacute laacutetky

Krat si ve sveacutem referaacutetu všiacutemal vyacutevoje těsnyacutech dvojhvězd Hlavniacute poshyčaacutetečniacute podmiacutenky jsou hmota chemickeacute složeniacute a moment hybnosti V hrushybyacutech rysech lze ze statistiky těsnyacutech dvojhvězd odvodit stejneacute vyacutevojoveacute schema jako z teoretickyacutech modelů expanse z horniacute čaacutesti hlavniacute posloupshyllosti do oblasti obrů a podobrů M Schmidt se pokusil o zobecněniacute poshystupu jehož použil Salpeter k určeniacute tzv prvotniacute funkce sviacutetivosti Poshyzorovaacuteniacute vedou kpoznatku že cefeidy i OB hvězdy se kupiacute silněji ke gashylaktickeacute rovině než mezihvězdnyacute plyn Schmidt tedy vyšel z předpokladu že rychlost vzniku hvězd z mezihvězdneacute laacutetky je uacuteměrnaacute čtverci jejiacute husshytoty Ježto při vzniku hvězd se spotřebuje viacutece laacutetky než jiacute hvězdy vyshyvrhujiacute klesaacute s časem teacutež rychlost vzniku hvězd Schmidtem odvozenaacute prvotniacute funkce sviacutetivosti je v dobreacute shodě s funkciacute sviacutetivosti u některyacutech bliacutezkyacutech otevřenyacutech hvězdokup Podle Schmidta je rychlost vzniku hvězd nyniacute 25kraacutet menšiacute než na počaacutetku existence Galaxie kdy podle předposhykladu obsahovala Galaxie jen plyn

Deutsch referovalo svyacutech spektroskopickyacutech studiiacutech červenyacutech obrů ktereacute vedly k objevu expandujiacuteciacutech obalů obrovskyacutech rozměrů Klasicshykyacutem přiacutekladem je hvězda cr Her) u niacutež průměr obalu je alespoň 2000 astroshynomickyacutech jednotek Ztraacuteta hmoty v důsledku expanse byla odhadnuta u cr Her na 10-7 slunečniacutech hmot ročně Při použitiacute velkeacute disperse byly zjištěny dvakraacutet obraacuteceneacute resonančniacute čaacutery (eacutelJbsorpčniacute jaacutedra na emisniacutem podkladě) zejmeacutena H a K ktereacute prozrazujiacute existenci analogickyacutech obalů jako u a Her) u řady sviacutetivyacutech obrů typů M) N) S a u některyacutech nadobrů typu K V posledniacute době byl obdobnyacute jev zjištěn teacutež u proměnneacute hvězdy X Cyg Deutsch soudiacute že jiacutem objeveneacute vyvrhovaacutemiacute hmoty u červenyacutech obrů by vysvětlovalo rozdiacutel mezi hmotou hvězdy raneacuteho typu a předpoklaacutedanyacutem konečnyacutem vyacutevojovyacutem stadiem - biacutelyacutem trpasliacutekem

Mustel se zabyacuteval otaacutezkou ztraacutety hmoty u hvězd různyacutech typů Ježto samotneacute mechanizmy vyvrhovaacuteniacute hmoty jsou maacutelo prozkoumaneacute studoval autor podrobně otaacutezku zda by hmota vyvrženaacute z hvězdy OB mohla byacutet pozorovaacutena Dospěl k zaacutevěru že by se vyvrženaacute hmota ve formě kuloveacuteho obalu musela projevit což však nebylo pozorovaacuteno Mustelova předběžnaacute

9

studie tedy mluviacute spIse v neprospěch domněnky o korpuskulaacuterniacute emisi u žhavyacutech hvězd Pokud jde o ztraacutetu hmoty u pozdějšiacutech typů ukaacutezal Mustel již dřiacuteve že korpuskulaacuterniacute emise u Slunce představuje podstatně menšiacute hmotu než jakaacute opouštiacute Slunce ve formě zaacuteřeniacute

Naopak Fesenkov a rdlis uvaacuteděli noveacute argumenty pro vyacutevojovyacute vyacuteklad horniacute čaacutesti hlavniacute posloupnosti z hlediska korpuskulaacuterniacute emise Jsou to systematickyacute chod obsahu vodiacuteku a helia podeacutel horniacute čaacutesti hlavniacute posloupshynosti platnost vz~ahu hmota-sviacutetivost systematickyacute chod rotačniacutech rychshylos~iacute a teacutež růst rozptylovyacutech rychlostiacute (kteryacute souhlasiacute dobře s růstem rychlostiacute určenyacutem na zaacutekladě průměrneacuteho staacuteřiacute podle teorie korpuskushylaacuterniacute emise) zvlaacutešrtmiacute tvar obecneacute funkce sviacutetivosti a tvar funkce sviacutetivosti pro asociace jednoďuchyacute vztah mezi korpuskulaacuterniacute emisiacute a sviacutetivostiacute hvězd Ačkoliv všechny tyto argumenty jsou pouze nepřiacutemeacute neexistujiacute podle obou autorů žaacutedneacute podstatneacute argumenty proti kOrpuskulaacuterniacute emisi Sviacutetiacuteciacute kuloveacute obaly vyvrženeacute hmoty nebyly podle_ Fesenkova pozorovaacuteny protože korpuskulaacuterniacute emise ze Slunce a hvězd neniacute homogenniacute nyacutebrž vyshychaacuteziacute z isolovanyacutech čaacutestiacute na povrchu

Schatzman promluvil o ztraacutetě hmoty hvězdy dvojiacutem způsobem jednak při smršťovaacuteniacute a rotaci jednak při eruptivniacutech dějiacutech V prveacutem přiacutepadě doba během niacutež smršťujiacuteciacute se hvězda dosaacutehne hlavni posloupnosti nejprve klesaacute a po dosaženiacute minima roste s rostouciacutem momentem hyhnoSJti Ve drushyheacutem přiacutepadě bude uacutebytek momentu hybnosti podstatně zaacuteviset na tom zda je vyvrhovanaacute hmota urychlovaacutena v magnetickeacutem poli či nikoli

Jak je vidno již z tohoto povšechneacuteho přehledu byla teacutematika sympozia velmi rozmanitaacute a Obsaacutehlaacute Byly předneseny referaacuteJty ktereacute někdy zaujiacuteshymaly dosti protichůdnaacute stanoviska Bude třeba vyčkat dalšiacutech vyacutezkumů aby se vyjasnila uacuteloha korpuskulaacuterniacute emise v souvislosti s rotaciacute hvězd přiacutepadně s magnetickyacutem polem Pro ověřovaacuteniacute teoretickyacutech modelů bude teacutež důležiteacute upřesnit bolometrickeacute korekce pro raneacute typy aby bylo možno zjistit s jakou přesnostiacute Ireprezentuje teorie hlavniacute posloupnost v diashygramu teplota-sviacutetivost Lze řiacuteci že sympozium dalo cenneacute podněty pro dalšiacute pozorovatelskou i teoretickou praacuteci Určitou nevyacutehodou sympozia byl velkyacute počet uacutečastniacuteků a omezenaacute doba takže se nemohla rozvinouti diskuse kteraacute by byla jistě velmi zajiacutemavaacute a žaacutedouciacute

EXISTUJE NA MĚSIacuteCI SOPEČNAacute ČINNOST JOSEF SADIL

Skutečnost že na povrchu Měsiacutece nebyly prozatiacutem zjištěny rozsaacutehlejšiacute změny ktereacute by bylo možno připsat sopečneacute činnosti vedla četneacute bashydatele k naacutezoru že Měsiacutec je mrtvyacutem tělesem a že sopečnaacute činnost na Měsiacuteci již daacutevno ustala Mnoziacute z nich jako např geolog R S Dietz doshykonce pochybujiacute o tom zda na Měsiacuteci byla v minuleacute době vůbec rozsaacutehshylejšiacute sopečnaacute činnost neboť podmiacutenky pro vznik vulkanismu na Měsiacuteci jsou krajně nepřiacutezniveacute 1 Naproti tomu A V Chabakov soudiacute že na Měshy

I Viz auto-rův člaacutenek Noveacute přiacutespěvmiddotky k otaacutezce vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měshysiacuteci (ŘH 2 1958 str 28)

10

siacuteci existovala v dřiacutevějšiacute době značně mohutnaacute sopečnaacute aktivita a že dnešshyniacute obdolbiacute charakterisovaneacute dočasnou stabilizaciacute měsiacutečniacute kůry je jen jakyacutemsi přechodnyacutem obdobiacutem klidu v dlouheacute a bouřliveacute historii vyacutevoje měsiacutečniacuteho povrchu2 Tento naacutezor se zdaacute byacutet nyniacute potvrzovaacuten zajiacutemavyacutem objevem kteryacute učinil prof N A Kozyrev- z astrofyzikaacutelriiacute observatoře v Simeis na Krymu

Pokud je zatiacutem znaacutemo ze zpraacutev v denniacute-m tisku (Izvestija 21 11 1958) byla při fotografovaacuteniacute spektra kraacuteteru Alphonsus dne 3 listopadu minushyleacuteho roku v 6 hodin moskevskeacuteho času pozorovaacutena uvnitř tohoto kraacuteteru jasnaacute zaacuteře svědčiacuteciacute o zaacuteřeniacute plynu vyvrženeacuteho z centraacutelniacuteho kopce uvnitř kraacuteteru a současně s tiacutem byly ve spektru kraacuteteru zachyceny absorpčniacute čaacutery molekulaacuterniacuteho uhliacutelku patrně zbytku jakyacutechsi složitějšiacutech molekul připomiacutenajiacuteciacute čaacutery ve spektru komet Koacutezyrev je přesvědčen o tom že pozorovanyacute jev je možno vyložit jako vyacutebuch měsiacutečniacute sopky Je tento vyacuteklad pravděpodobnyacute Na Měsiacuteci zbaveneacutem ovzdušiacute musiacute miacutet soshypečneacute jevy zcela jinyacute charakter nežli na Zemi Nelze např očekaacutevat že vyvrženyacute prach a popel se bude jako u naacutes vznaacutešet v podobě mračna nad sopečnyacutem kraacuteterem drobneacute čaacuteStice prachu stejně tak jako balvany a jinyacute hrubšiacute materiaacutel vyletiacute vzhůru a padajiacute okamžitě nazpětTakeacute plyny unikajiacuteciacute z kraacuteteru se musiacute Illutně rozptyacutelit rychlostiacute zvuku do sveacuteho okoliacute Jelikož jsou přitom vystaveny ultrakraacutetkovlnneacutemu slunečshyniacutemu zaacuteřeniacute lze očekaacutevat že složitějšiacute molekuly budou rychle disociovaacuteny nebo ionisovaacuteny a že současně s tiacutem může uvniH tohoto -plynu dOjiacutet i k optickeacute resonanci nebo fluorescenci Sopečnyacute vyacutebuch na Měsiacuteci může byacutet proto při pozorovaacuteniacute se Země jevem celkem nenaacutepadnyacutem a kraacutetkoshydobyacutem a může ujiacutet snadno pozornosti Může se jevit jen jako dočasneacute zamlženiacute nebo zesvětleniacute určiteacute měsiacutečniacute krajiny jak je pozorovali již dřiacuteve např C Flammarion W H Pickering a v noveacute době P Wilkins F H Thornton R M Baum a jiniacute pozorovateleacute Zda šlo ovšem ve všech těchto již pozorovanyacutech přiacutepadech 0 - sopečneacute vyacutebuchy v praveacutem slova smyslu je zatiacutem těžkeacute rozhodnout Neniacute vyloučeno že tu jde jen o postshyvulkanickeacute exhalace (vyacuterony) plynu raacutezu pozemskyacutech mofett tedy nikoliv o sopečneacute vyacutebuchy nyacutebrž o pouheacute dozvuky fbyacutevaleacute sopečneacute činnosti

Naacutezvem mofetta označujiacute vulKanologoveacute posltvulkanickeacute sucheacute exhashylace C02 ktereacute se dějiacute za niacutezkeacute teploty 20-30 oe a jsou znaacutemkou dohashysiacutenajiacuteciacute anebo už dohasleacute sopečneacute činnosti Jelikož tento plYiIl je těžšiacute nežli vzduch hromadiacute se v povrchovyacutech prohlubeninaacutech a vytvaacuteřiacute v nich jakaacutesi jezera plynneacuteho kysličniacuteku uhličiteacuteho Jestliže jsou tyto vyacuteshyrony C02 pohlcovaacuteny podzemniacutemi vodami vznikajiacute tzv kyselky obsahushyjiacuteciacute vedle četnyacutech rozpuštěnyacutech mineraacutelniacutech laacutetek i volnyacute C02 Kyselky jsou hojnyacutem zjevem iu naacutes na Slovensku v bliacutezkosti třetihorniacutech vulkashynickyacutech pohořiacute

Je zajiacutemaveacute že na možnost občasneacuteho vyacuteronu plynů v oblasti kraacuteteru Alphonsus upozornil sveacuteho času již W H Pickering V r 1957 fotograshyfoval tento kraacuteter ředitel Griffithovy hvězdaacuterny v USA D Alter kteryacute zjistil že dno tohoto kraacuteteru vyhliacuteželo na ulltrafialoveacute fotografii jako

2 Chaba-kov A V Ob osnovnyclh voprosach istorii razvitija poverchnosti Luny Mosk shyva-Leningrad 1949

11

--------

kdyby bylo lehce zamlženo Zdaacute se že to bylo praacutevě toto pozorovam ktereacute přimělo Kozyreva aby podrobil oblast tohoto kraacuteteru důkladneacutemu spektroskopickeacutemu vyacutezkumu Jestliže pozorovaneacute zamlženiacute kraacuteteru Alphonsus bylo reacuteaacutelnyacutem jevem a bylo např způsobeno drobnyacutemi krystalshyky zmrzleacuteho C02 vznikaacute ovšem dalšiacute otaacutezka - totiž jak vysvětlit že tato mlha se mohla po delšiacute dobu vznaacutešet ve vzduchopraacutezdneacutem měsiacutečniacutem prostřediacute

V některyacutech novinovyacutech komentaacuteřiacutech ke zpraacutevaacutem o Kozyrevově objeshyvu se psalo o tom že tento objev zcela vyvraciacute meteoritickou hypothesu vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů Tak např v Lidoveacute demokracii ze dne 14 listoshypadu 1958 čteme už nyniacute lze považovat za naprosto nepravděposhydobnou dmiddotomněnku že měsiacutečniacute kraacutetery vznikaly po paacutedech meteoritů Illa povrch Měsiacutece S tiacutemto naacutezorem nelze souhlasit neboť je dostatečně znaacutemo že sami zastaacutenci meteoritickeacute domněnky připouštějiacute možnost že na Měsiacuteci existujiacute vedle typickyacutech dopadovyacutech kraacuteterů i četneacute sopečneacute kraacutetery Podle H Quiringa3 jehož naacutezor sdiacuteliacute i autor tohoto člaacutenku spolushyuacutečinkovaly při vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci jak paacutedy meteoritů tak i siacutely sopečneacute Dopady velikyacutech meteoritů na povrch Měsiacutece mohly v zasaženeacute oblasti vyvolat naacuteslednou sopečnou činnost a mohly posleacuteze veacutest k vzniku celeacute řady typickyacutech sopečnyacutech jevů

Uvedenyacute přiacutepad jasně ukazuje že dosud neviacuteme vše ani o nejbližšiacutem naacutem kosmickeacutem tělese - Měsiacuteci - a že bude ještě třeba hodně pracovshyniacuteho uacutesiliacute abychom s konečnou platnostiacute zvlaacutedli zvlaacuteště probleacutem geoloshygickeacuteho vyacutevoje měsiacutečniacuteho povrchu

PROGRAM POZOROVAacuteNiacute METEORŮ ZDENĚK Kviacutez A JANA BULiacuteNOVAacute

Přestože dnes mohutneacute radary zachycujiacute radioveacute ozvěny od ionisovashynyacutech stop drobounkyacutech meteorů a dokonce i největšiacute radioteleskop světa v Jodrell Bank se chystaacute zachycovat ty nejdrobnějšiacute meteory přece ještě ulehneme do lehaacutetek a usedneme za dalekohledy abychom stisknutiacutem tlačiacutetka oznaacutemili že draacuteha drohneacute meteorickeacute čaacutestice praacutevě skončila v atmosfeacuteře našmiddotiacute planety Jistě ještě mnohokraacutet se sejdeme na meteoricshykyacutech expediciacutech k společneacute praacuteci než bude definitivně znaacutem vztah mezi radiovyacutem a vizuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem a než - a to bude asi trvat ještě deacutele - bude možno pozorovatele teleskopickyacutech meteorů nahradit citlishyvyacutem přiacutestrojem

Proto uvaacutediacuteme v tabulce pozorovaciacute podmiacutenky hlavniacutech meteorickyacutech rojů až do roku 1970 Bude tiacutem rokem končit amateacutermiddotskaacute praacutece v meteoshyrickeacute astronomii Jestliže ano bude to proto že noveacute moderniacute metody budou nad siacutely a možnosti amateacutera nebo proto že už všechno co lze vishyzuaacutelniacutem a teleskopickyacutem pozorovaacuteJnIacutem v meteorickeacute astronomii řešit bude vyřešeno Ta druhaacute eventualita neniacute tak iluzorniacute jak se zdaacute na prvniacute

3 Quiring H Gedal1iken Uber Alter Zusammensetzung und Enstehung des Mondes Zeitschr d -Deutschen Geol Gesellschaft 1946

12

Roj Měsiacutec 1959 1960 1961 1962 1963 1964

Quadrantidy J 34 3~ 3)8 37 34 32 Lyridy IV 218 225 223 22)0 218 225 o Aquaridy V 4 4 4 4 4 4 11 Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 124 13)1 12)9 126 124 13)1 Orionidy X 216 223 22)1 21)8 216 223 Leonidy XI 166 174 17)1 169 166 173 Geminidy XII 13)8 145 14)2 14-0 137 146 Ursidy XII 22)8 236 233 23)1 22)8 226

Roj Měsiacutec 1965 1966 1967 1968 1969 1970

Quadrantidy J 3)9 36 34 3)1 3)9 36 Lyridy IV 222 22)0 217 225 22)2 22)0 ) Aquar1dy V 4 4 4 4 4 4 ll Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 12)8 12)6 123 13)1 128 126 Orionidy X 22)0 21)8 215 223 22)0 21)8 Leonidy XI 171 16)8 166 173 17)1 16)8 Geminidy XII 11)2 14-)0 137 144 14-)2 13)9 Ursidy XII 223 230 227 235 233 23)0

pohled Vždyť naše dosavadniacute expedice přinesly již mnoho dobryacutech vyacuteshysledků Uvidiacuteme za dvanaacuteot roků zda předběhnou naši amateacuteři moderniacute astronomickou techniku nebo naopak Nebo se snad objeviacute noveacute dosud netušeneacute otaacutezky ktereacute i v několika přiacuteštiacutech desiacutetkaacutech let budou moci řešit amateacuteři svyacutem pozorovaacuteniacutem

To poznaacuteme později Dnes je našiacutem uacutekolem abychom dobryacutem pozoroshyvaacuteniacutem přinesli noveacute poznartky meteorickeacute astronomii čiacutem dřiacuteve tiacutem leacutepe tiacutem rychleji půjde věda kupředu Že ten nejvhodnějšiacute program jsou skushypinovaacute pozorovaacuteniacute na expediciacutech je dnes již naprosto zřejmeacute Pořaacutedejme tedy meteorickeacute expedice a ziacuteskaacutevejme pro svou praacuteci noveacute pozorovatele Tou lIlejlepšiacute odměnou pak pro naacutes může byacutet zjištěniacute že vizuaacutelniacutem a teleskoshypickyacutem pozorovaacuteniacutem meteorů jsme meteorickeacute astronomii přinesli vše co lbylo v našich silaacutech a že můžeme přejiacutet lk jinyacutem astronomickyacutem poshyzorovaacuteniacutem

Naši českoslovenštiacute amateacuteři mohou mnoho dokaacutezat pro svou obětavost a piacuteli a pro vysokou uacuteroveň lidoveacute astronomie u naacutes Nechť každyacute roj s vyacutehodnyacutemi pozorovaciacutemi podmiacutenkami přinese zaacutesluhou našich amateacuterů noveacute poznartky vědě

V tabulce je uveden přehled ) pozorovaciacutech podmiacutenkaacutech pro pravidelneacute meteorickeacute roje v letech 1959-1970 Kursivou je vyznačeno že maxishymum u naacutes připadaacute na nočniacute hodiny hvězdička značiacute že nerušiacute světlo Měsiacutece

+ + +

13

drobneacute zpraacutevy

STATISTICKEacute VYacuteSLEDKY ARIZONSKEacute METEORICKEacute EXPEDICE

Znaacutemyacute pracovruacutek v meteoriokeacute astronomii E J Opik uveřejnil (Contr Armagh Obs 26) po delšiacute přestaacutevce zpfisobeneacute vaacutelečnyacuteImi udaacuteshylostmi dalšiacute čaacutest vyacutesledků tzv arishyzonskeacuteexpedice (1931-33) kteraacute vydaJtně přispěla k middotřešenIacute celeacute řady otaacuteJzek Imeteorickeacute astrOnomie a v mnoha směrech je dosud nejlepšiacutem pramenem informiddotmaci O meteorech V teacutetO čaacutesti praacutece uveřejňuje aUJtol Obsaacutehilyacute statistidkyacute materiaacutel O vizuaacutel~ niacutech meteorech ve formě jež maacute usnadnit přiacutepadneacute dalšiacute zpracovaacuteniacute nebo diskusi vyacutesledků Opik nejprve Předklaacutedaacute rozsaacutehlou tabulku (25700 meteorů) v niacutež jsou Zachyceny frekshyvence meteorů podle směrů vzhledem ik a~imutu a to zvlaacutešť pro každou hodinu miacutestniacuteho času Přitom je přeshykvapujiacuteciacute že nebyla nalezena žaacutednaacute sezoacutenniacute variace v rozloženiacute směrů Jako dodatek k ta-bulce je uveden přeshyhled staciohaacuterniacuteclh mcleorů Vychaacuteziacute odtud že průměrně na 3000 pOlZorovaacuteshyniacute připadaacute jeden s-tacionaacutemiddotrniacute meteor

RedukOvanaacute hodinovaacute frekvence meteUacuterů pro stř pozorovatele ukashyzuje na vyacuteraznou denniacute variaci od 29 met hod v 19h mL-st času do 90 method v 5h raacuteno Daacutele je (publikoshyvaacuten rozbor zastoupeniacute většiacutech pravishydelnyacutech rojti v daneacutem maJteriaacuteJu skushypinoveacute radianty a hustoty meteorů

v prostoru Opik se p3Jk podrobně zashybyacutevaacute rozličnyacutemi efekty jež zkresluji statistiku a snažiacute se je tyacutemiž proshystředky tj statisticky omezit nebo odstranlt V zaacutevěru autoT uveřejňuje rozděleniacute meteorů podle magnitud a

Odvozuje odtud strmost luminositni funkce K K tomu jaM znaacutemo je třeba určit počet meteorů jež pozorovateli z nejrůzIJějŠiacutech přiacutečin uniknou Opik zde použiacutevaacute sveacute metody dvOjiacuteho poshyčiacutetaacuteniacute Hodnota jiacutem zjištěnaacute zhruba konstantniacute v intervrulu zenitovyacutecll meteorickyacutech velikostiacute 14m-34m (K == 33) je největšiacute Ipro interval O4m -14m (K == 53) a pro meteory jasnějšiacute než Oro klesaacute na hodnotu Ikoshylem 21 VYacutelraznaacute je zaacutevislost prnměrshyneacute magnitudy meteorů na směru poshyIhybu vZlhledem k Zemi (nejjasnějšiacute jsou meteory letiacuteciacute letrograacutedně)

V tomto stručneacutem sděleniacute nelze ani vyjmenovat jednotliveacute vztahy a s-tashytistickeacutelZaacutevěry Ik nimž čgtpiJk ltlos-piacutevaacute a zhodnotit materiaacutel kteryacute je zde předložen k daJšiacutemu studiu Pro amashyteacutery - pozoroivatele meteorů vyplyacutevaacute však odtud zjištěniacute ktereacute stojiacute za uacutevahu ArizOThskaacute expedice zahrnuje ceLkem 366 pozorovaciacutech nociacute při

-čemž současně pozorovali obvykle 4 pozorovateleacute Na našich meteoricshykyacutech expediciacutech ktereacute jsou ovšem ikraacutetkodobeacute pozoTuje třikraacutet nebo i desetkraacutet tolik IpOmělně velmi zkushyšenyacutech pozorovatelů To ~namenaacute že během někoUka let budeme miacutet vyacuteshysledky statisticky bohatšiacute a Při tom zaměřeneacute k řešeni speciaacutelniacutech otaacuteizek Je tedy potřebiacute postupně rozšiřovat pracovniacute kolektiv pro pe6liveacute a uacuteplneacute zpracovaacuteniacute pozOOovaciacuteho materiaacutelu tak aby odbornyacute přiacutenos českoslUacutevenshyskyacutechamateacuterskyacutech expediciacute se nejshymeacuteně vyrovnal vyacuteznamu expedice v Arizoně g

NEJVĚTŠiacute SOVĚTSKYacute DALEKOHLED

Na Světoveacute vyacutestavě v Bruselu byl v sovětskeacutem paviloacutenu vystaven moshydel velkeacuteho zrcadloveacuteho dalekohledu o prfiměru zrcadla 102 (26 m) kteryacute bude umiacuteSJtěn na Krymskeacute astrofyzishykaacutelniacute observatoři Hlavniacute paonibolickeacute

14

zrcadlo bude vaacutežit 4 tuny a bude miacutet ohniskovou daacutelku 10 m při užitiacute Cassegrainova systeacutemu bude ohnisshykovaacute daacutelka 40 m Celkovaacute vaacuteha přiacuteshystroje bude 130 tun FotogTafie vyshystaveneacuteho modelu je na 3 str obaacutelky

ZEMSKY STIacuteN PŘI MĚsrčNiacuteM ZATMĚNIacute 13-14 V 1957

Pti čaacutestečneacutem zatměniacute Měsiacutece

13-14 května 1957 byly u naacutes poshyzorovaacuteny IkontaJkty kraacuteterfi se stiacutenem V Astronomickeacutem uacutestavu Karr-lovy university v P raze pozorovali J Boušshyka J Grygar L Kohoutek aZ Pěknyacute v Astronomickeacutem uacutestavu SAV v BrashytisTavě L iacuteKresaacutek a M KresaacuteJkovaacute na Lidoveacute- hvězdaacuteJrně v Č Budějoviciacutech F Brož a na Lidoveacute hvězdaacuterně v Hushymenneacutem J Očenaacuteš CelJkem bylo poshyzorovaacuteno 35 vstupfi a 65 vyacutestupfi

~ o~

0 131 leofcl(fa hranlU J m v

0 20 JO 40

měsiacutečniacutech kraacuteterfi ze sUnu Pozoroshyvaacuteniacute zpracoval J Bouška Na phpojeshyneacutem obraacutezku je znaacutezorněna jednak hranice zemskeacuteho stiacutenu v rovině měshysiacutečniacute vylpočtenaacute -z geometrickyacutech poshyměrfi a daacutele skuitečneacute hranice stiacutenu určeneacute na ip-odlkladě pozorovaacuteni vstushypfi a vyacutestupfi Na obr značiacute r vzdaacuteshylenost od středu sUnu v poloměrech zemskyacutech yacute je pozičniacute uacutehel Počiacutetanyacute od vyacutechodniacuteho přiacutep od zaacutepadniacuteho bodu Zemskyacute stiacuten Iby[ v zaacutepadniacute čaacutesti zvětšen o 164 ve vyacutechodniacute o 150 Ze všech 100 pozorovanyacutech ikontaktů vychaacuteziacute zvětšeniacute stiacutenu 155 (při vyacuteshypočtu efemeridy měsiacutečniacutech zaJtměniacute

se počiacutetaacute se zvětšeniacutem zemskeacuteho stiacutenu 150 tj 2) Rozdhl mezi zvětšeniacutem vyacutechodniacute a zaacuteApadniacute čaacutesti zemskeacuteho stiacutenu je možno vysvětlit rnznyacutemi meshyteorologickyacutemi poměry podeacutel zemskeacuteshyho terminaacutetOTu předevšiacutem vysolkou oblačnostiacute

RADIovA EMISE SLUNCE JAKO OBJEKTIVNIacute MĚŘIacuteTKO SLUNEČNiacute AKTIVITY

V posledniacute době byla často uvažoshyvaacutena nutnost zaveacutest miacutesto relativniacuteho čiacutesla noveacute objektivniacute měřiacutetJko slushynečniacuteaJktivity Je třeba naleacutezt takoveacute měřiacutetoko ktereacute by Ipozději l1ahradhlo dosud uŽIacutevmiddotaneacute relativniacute middotČiacuteslo Joe to zapotřebiacute takeacute proto aby bylo možno přezkoušet hodnotu redukčniacutech koefishycientfi jednotlivyacutech pozorovlltelfi s1ushynečniacutech skwn M Waldmeier uvaacutediacute (Astr Mitt 215) že by uacutelohu tohoto měřiacutetka mohla zastat intensita slushynečniacute radioveacute emise v decimetroveacutem oboru Nejviacutece homogenniacute a nejdelšiacute pozorovaciacute řadou je zde pozorrovaciacute řada započataacute r 1947 A E Covingshytonem ve krtereacute pokračuje National Research CounCIacuteil v Ottawě Použiacutevaacute vlnoveacute deacutelky 107 cm jako jednotky se použiacutevaacute 10-22 Wattm2 a šiacuteři paacutesshyma 1 Hz V roce 1957 činiacute ročniacute prfishyměr radioveacute emise 2315 kdežto v roce 1956 1838 To znamenaacute přiacuterfistek oproti r 1956 asi 26 u relativniacuteho čiacutesla činiacute tento přiacuterťLstek asi 34 Je však třeba řiacuteci že v udanyacutech hodshy

notaacutech intenity slunečniacute radioveacute emishyse je vždy obsaženo UlTčityacutem diacutelem (kteryacute činiacute asi 60 jednotek) radioveacute zaacuteřeniacute klidneacuteho Slunce Eliminujeshyme-U tento vliv jeviacute se v r 1957 přiacuteshyrfistek radioveacute emise proti r 1956 39 Prfiběh denniacutech hodnot radioveacute emise je obdobnyacute průběhu denniacutech hodnot lelativmho čiacutesla Nemiddotlze však určit Převodniacute -koeficient mezi [elashytivniacutem čiacuteslem a indexem radioveacute emishyse E tj ze znaacutemeacuteho middotrelativniacuteho čiacutesla vypočiacutetat intensitu ltradioveacute emise Toshyteacutež relativniacute čiacuteslo mfiže totiž jak vyplyacutevaacute z jeho definice vyjadřovat

někdy mnoho malyacutech skwn v maacutelo skupinaacutech jindy maacutelo velkyacutech 3ikvrn ve viacutece skupinaacutech V ročniacutech prfiměshyrech je však možno navaacutezat prfiměrshynou hodnotu indexu E na prfiměrnou hodnotu relativniacuteho čiacutesla R Z toho tedy vyplyacutevaacute že nelze nahradit opticshykaacute pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvtIn pozoshyrovaacuteniacutem slunečniacute radioveacute emise ale je možneacute -touto cestou kontrolovat stabilitu reduJkčniacuteho koeficientu

15

V dfIsledlku maleacute homogenity dosashy indexu E exaktně na 1-2 Tak vadniacutech radiovyacutech měřeni je dosud bude možno kontrolovat homogenitu nejistota v určeniacute intensity radioveacute řady relativniacutech čiacutesel a opravit přiacuteshyemise Slunce stejnaacute jako v určeniacute creshy Ipadně se vyskytnuvšiacute změny redukčshylativniacuteho čiacutesla V dohledneacute době však niacuteho Ikoeficientu A N bude možno určit absolutniacute hodnotu

EFEMERIDA PERIODICKEacute KOMETY OTERMA 1942 VII

Periodickaacute kometa Oterma 3) kteshy a patřiacute tedy k Jupiterově rodině Ikoshyrou objevila v roce 1942 L Otermovaacute met Mimořaacutednyacute tvar draacutehy je přiacutečishyna hvězdaacuterně v Turku prošla přiacuteslushy nou že Ikometu lze pozOJovat každoshyniacutem v červnu minuleacuteho roku Kometa ročně nikoliv jako ostatniacute komety je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje rpo jen v době kolem průchodu přiacutesluniacutem velmi maacutelo vyacutestředneacute draacuteze kteraacute se Uvaacutediacuteme efemeridu teacuteto komety poshyspiacuteše podobaacute drahaacutem planetek než dle vyacutepočtu L Otermoveacute komet Maacute oběžnou dobu 7917 roku

1959 a o 6 r magno II 1 13h 353m -7deg 13 3076 3486 16lm

11 13h 377m -7deg 13 21 13h 383m -7deg 2

III 3 13h 37lm -6deg 40 13 13h 34lm -6deg 8 2642 3520 158m 23 13h 296m -5deg 28

IV 2 13h 24Om -4deg44 12 13h 178m -3deg 59 22 13h 1l8m -3deg 17 2574 3558 152m

V 2 13h o3m _2deg 42 12 13h 2Om _2deg 16 22 12h 592m -2deg 2

VI 1 12h 58Om -1deg 59 2927 3599 16lm 11 12h 585m _2deg 7 21 13h 06m _2deg 26

VII 1 13h 4lm -2deg 55 11 13h 9lm -3deg31 3508 3643 165m 21 13h 152m --4deg14 31 13h 225m _5deg 3

VIII 10 13h 306m -5deg 56 20 13h 396m -6deg 53 4098 3690 169m

J B

FOTOMETRIOKEacute PARAMETRY KOMETY MRKOS 1957d

Za předpokladu že se jasnost koshy 2 VIII do 26 IX 1957 (po pruacutechodu mety 1 měniacute podle ~naacutemeacuteho zaacuteJkona komety perihelem) ziacuteskanyacutech naacutesleshy1 = 10 rn Ll2 kde r je vzdaacutelenost koshy dujiacuteciacutemi pozorovateli Antal (Skalshymety od SlUJlce Ll vzdaacutelenost od Zeshy nateacute Pleso) Arend (Uccle) Ceplecha mě n fotometrickyacute exponent a 10 jasshy (Ondřejov) Elias (Atheacuteny) Giolas nost komety ve vzdaacutelenosti r = Ll = 1 (Lowell) Glintzer-Lingner (Postushyaj lze z pozorovaacuteni určit absolutniacute pim) Jackson (Viacutedeň) Kordylewski velikost mo (odpoviacutedajiacuteciacute 10 ) a n Pro (Krakov) Laustsen (Kodaň) ChavshyMrkosovu kometu použil J Grygar 41 tasiacute (Abastuman) Lazarevskiacutej (Gorshyvizuaacutelniacutech odhadfI jasnosH v obdolbiacute od kij) Martynov (Moskva) odděleni

16

VAGO (Riga) Tichov (Alma-Ata) Vasiljev (Leningrad) Vsechsvjatskij (Kyjev) Několik vizuaacutelniacutech odhadfi a jedno fotoelektrickeacute měřeniacute vykoshynrul Vanyacutesek Jednotlivaacute určeniacute jasshyno-sti jsou graficky zachycena na při-

pojeneacutem ohr Metodou nejmenšiacutech čtvercfi Ibyly odvozeny naacutesledujiacuteciacute pashyirametry a středniacute chyby

n = 236 plusmn 013 ma = 417m plusmn plusmn 009m (interval r 03 - 13)

jimž odpoviacutedaacute přiacutemka na obr Je zashyjiacutemaveacute že dbě hodnoty rl i ma poshyI stupně vzrfistaly když se kometa vzdalovala od slumce Jestliže např vezmeme v uacutevahu jen Odhady po 15r l VlIL dostaneme n = 283 m = 426m (22 odhadfi) a pJlO odhady po 21 SJlpshyI nu J1Jalezneme n = 316 ma = 428m (17 odhadfi) O rtom že odvOIZeneacute pashy

~3 I

rametry jsou v uvedeneacutem intervalu r dosti spolehliveacute svědčiacute jednak velishykost středniacutech chyb jednak malaacute odshy~ chylka fotoelektrickeacuteho měřeniacute od vyshy

-o OD počteneacute přiacutemky (-Ollm)

MAJPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

1958 Vl11a +I() r- VI 3a

-20 O j - ~

~ ~

-20

-40shy araČKA 1403I- 360 300 240 180 120 60 a

Vl20 VII 30 IX fO 1958

+0 1 +2aIJ iIacute ~~_~-+-=-shy

0-1--- bull

-20

-10 jL~~~--------------~-----~------r- aTaČKA 1404

360 - 300 240 180 120middot 60middot amiddot

Lwdistlav Schmied

17

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

gramu nicmeacuteně se dosud nepodařilo včlenit teoreticky do vyacutevojoveacuteho cyklu všechny typy hvězd Zbyacutevaacute vyložit vyacutevojoveacute stadium pro hvězdy lehčiacute než 01 hmoty Slunce uhliacutekoveacute hvězdy dlouhoperiodickeacute proměnshyneacute hvězdy různeacute typy cefeid nadobry vodorovnou větev kulovyacutech hvězdoshykup hvězdy Wolfovy-Rayetovy novy a supernovy

V hrubyacutech rysech bylo teoreticky zkoumaacuteno pět hlavniacutech vyacutevojovyacutech stadiiacute hvězdy (1) Počaacutetečniacute kontrakce z mezihvězdneacute hmoty Přiacuteslušnaacute vyacutevojovaacute cesta probiacutehaacute v HR diagramu zhruba zprava doleva (růst teploshyty) a uacutestiacute v hlavniacute posloupnosti Vyvstaacutevaacute zde zajiacutemavyacute probleacutem zda existujiacute infračerveniacute trpasliacuteci jejichž smršťovaacuteniacute probiacutehaacute v důsledku maleacute hmoty tak pomalu že ani během trvaacuteniacute našiacute Galaxie se nedostali do viditelnyacutech oblastiacute HR diagramu (2) Stadium počaacutetečniacute hlavniacute poshysloupnosti Zde začiacutenajiacute probiacutehat v nitru hvězdy jaderneacute reakce Byly propočiacutetaacuteny přiacuteslušneacute modely hvězd v rozmeziacute hmot 01-100 (3) Paacutes hlavniacute posloupnosti odpoviacutedaacute rallyacutem faacuteziacutem nukleaacuterniacuteho vyacutevoje kdy hvězda začiacutenaacute vyčerpaacutevat vodiacutek v jaacutedře Ačkoliv meacuteně hmotneacute hvězdy spotřeshybujiacute v tomto stadiu pouze asi 18 sveacute zaacutesoby vodiacuteku a nejhmatnějšiacute hvězdy viacutece než V2 trvaacute rovnovaacutežnyacute stav v paacutesu hlavniacute posloupnosti u hmotnyacutech hvězd podstatně kratšiacute dobu neboť jaderneacute reakce probiacutehajiacute mnohem rychleji Z hlediska doby existence hvězdy v paacutesu hlavniacute posloupnosti lze hlavniacute posloupnost rozdělit na raneacute typy (asi do A5) a na pozdniacute typy (asi od F7) v prvniacute čaacutesti je doba existence v paacutesu hlavniacute posloupnosti podstatně kratšiacute ve druheacute podstatně delšiacute než obdobiacute vyacutevoje Galaxie (4) Stadium červenyacutech obrů Po vyčerpaacuteniacute vodiacuteku v jaacutedře vede teorie k zaacutevěru že dochaacuteziacute ke smršťovaacuteniacute jaacutedra a k současneacute expansi vnějšiacutech čaacutestiacute hvězdy Hvězda opouštiacute hlavniacute posloupnost a stěhuje se do oblasti červenyacutech obrů Tento vyacutevoj probiacutehaacute velmi rychle zejmeacutena pro hvězdy

s většiacute hmotou u nichž dochaacuteziacute při smrštěniacute jaacutedra ke značneacutemu zvyacutešeniacute teploty Tak lze vysvětlit tzv Hertzsprungovu mezeru v HR diagramu mezi horniacute čaacutestiacute hlavniacute posloupnosti a větviacute červenyacutech obrů (5) Stashydium biacutelyacutech trpasliacuteků Ačkoliv se dosud nepodařilo teoreticky sledovat vyacutevoj hvězdy za stadiem červenyacutech obrů je velmi pravděpodobneacute že většina hvězd končiacute vyacutevoj jako biacuteliacute trpasliacuteci Ve prospěch teacuteto domněnky mluviacute teacutež některeacute statistickeacute studie Zdaacute se rovněž že alespoň některeacute z dosud teoreticky nevysvětlenyacutech typů hvězd o nichž byla řeč patřiacute k pozdniacutem vyacutevojovyacutem stadiiacutem

Hoyle referovalo vyacutepočtech hvězdnyacutech modelů při konstantniacute hmotě v různyacutech vyacutevojovyacutech stadiiacutech pomociacute počiacutetaciacuteho stroje IBM 701j Byly poshyčiacutetaacuteny tři seacuterie modelů z nich jedna pro I populaci a dvě pro II popushylaci s různyacutem obsahem helia Byla vzata v uacutevahu vyacutechoziacute hlavniacute posloupshynost v rozmeziacute degaž +5m Všechny tři hlavniacute posloupnosti jsou poměrněbliacutezko sebe lišIacute se nejvyacuteše o 04m Je zajiacutemaveacute že dolniacute konec hlavniacute poshysloupnosti druheacute populace ležiacute - za předpokladu niacutezkeacuteho obsahu helia - nad hlavniacute posloupnostiacute I populace Zdaleka nejdelšiacute obdobiacute vyacutevoje prodělaacutevaacute hvězda v těsneacute bliacutezkosti vyacutechoziacute hlavniacute posloupnosti Zprvu se pohybuje nahoru nalevo podeacutel hlavniacute posloupnosti načež přijde dashyleko rychlejšiacute vyacutevoj směrem doprava Pro hvězdy I populace o hmotaacutech 30 39 resp 11 trvaacute obdobiacute na hlavniacute posloupnosti 55 128 resp asi 8000 milionů let Je zajiacutemaveacute že staacuteřiacute hvězd II populace vychaacuteziacute s noshy

8

vyacutemi hodnotami pro rychlosti jadernyacutech reakciacute většiacute než 9 miliard roků Hoyle takeacute počiacutetal modely velmi hmotnyacutech hvězd (pro složeniacute 75 H 24 He) Tyto hvězdy jsou zcela konvektivniacute a zdaacute se že by mohly byacutet stabilniacute do hmoty 1000 Možneacute staacuteřiacute těchto hvězd je řaacutedově 1 milion roků

Na rozdiacutel od Hoylea uvažuje Masevičovaacute pro hmotnějšiacute hvězdy vyacutevoj s ubyacutevajiacuteciacute hmotou Autorka poukaacutezala na některeacute orbtiacuteže s nimiž se seshytkaacutevaacute vyacuteklad vyacutevoje hvězd s konstantniacute hmotou Je to předevšiacutem nutnost předpoklaacutedat intenzivniacute uacutebytek hmoty v pozdějšiacutech stadiiacutech a pak skushytečnost že průměrnaacute molekulovaacute vaacuteha se měniacute podeacutel hlavniacute posloupnosti Autorka shrnula sveacute praacutece z posledniacute doby v nichž předpoklaacutedaacute ubyacutevaacuteniacute hmoty uacuteměrně sviacutetivosti hvězdy Při tom probiacutehaacute vyacutevoj hmotnyacutech hvězd směrem dolů prakticky podeacutel hlavniacute posloupnosti Samotnyacute mechanismus uacutebytku hmoty zůstaacutevaacute zatiacutem neurčen Ze studia funkce sviacutetivosti odvoshydila autorka že asi 10-15 hvězd se odchyluje během vyacutevoje napravo od hlavniacute posloupnosti při čemž změna eacutelJbsolutniacute jasnosti zaacutevisiacute na proshymiacutechaacutevaacuteniacute hvězdneacute laacutetky

Krat si ve sveacutem referaacutetu všiacutemal vyacutevoje těsnyacutech dvojhvězd Hlavniacute poshyčaacutetečniacute podmiacutenky jsou hmota chemickeacute složeniacute a moment hybnosti V hrushybyacutech rysech lze ze statistiky těsnyacutech dvojhvězd odvodit stejneacute vyacutevojoveacute schema jako z teoretickyacutech modelů expanse z horniacute čaacutesti hlavniacute posloupshyllosti do oblasti obrů a podobrů M Schmidt se pokusil o zobecněniacute poshystupu jehož použil Salpeter k určeniacute tzv prvotniacute funkce sviacutetivosti Poshyzorovaacuteniacute vedou kpoznatku že cefeidy i OB hvězdy se kupiacute silněji ke gashylaktickeacute rovině než mezihvězdnyacute plyn Schmidt tedy vyšel z předpokladu že rychlost vzniku hvězd z mezihvězdneacute laacutetky je uacuteměrnaacute čtverci jejiacute husshytoty Ježto při vzniku hvězd se spotřebuje viacutece laacutetky než jiacute hvězdy vyshyvrhujiacute klesaacute s časem teacutež rychlost vzniku hvězd Schmidtem odvozenaacute prvotniacute funkce sviacutetivosti je v dobreacute shodě s funkciacute sviacutetivosti u některyacutech bliacutezkyacutech otevřenyacutech hvězdokup Podle Schmidta je rychlost vzniku hvězd nyniacute 25kraacutet menšiacute než na počaacutetku existence Galaxie kdy podle předposhykladu obsahovala Galaxie jen plyn

Deutsch referovalo svyacutech spektroskopickyacutech studiiacutech červenyacutech obrů ktereacute vedly k objevu expandujiacuteciacutech obalů obrovskyacutech rozměrů Klasicshykyacutem přiacutekladem je hvězda cr Her) u niacutež průměr obalu je alespoň 2000 astroshynomickyacutech jednotek Ztraacuteta hmoty v důsledku expanse byla odhadnuta u cr Her na 10-7 slunečniacutech hmot ročně Při použitiacute velkeacute disperse byly zjištěny dvakraacutet obraacuteceneacute resonančniacute čaacutery (eacutelJbsorpčniacute jaacutedra na emisniacutem podkladě) zejmeacutena H a K ktereacute prozrazujiacute existenci analogickyacutech obalů jako u a Her) u řady sviacutetivyacutech obrů typů M) N) S a u některyacutech nadobrů typu K V posledniacute době byl obdobnyacute jev zjištěn teacutež u proměnneacute hvězdy X Cyg Deutsch soudiacute že jiacutem objeveneacute vyvrhovaacutemiacute hmoty u červenyacutech obrů by vysvětlovalo rozdiacutel mezi hmotou hvězdy raneacuteho typu a předpoklaacutedanyacutem konečnyacutem vyacutevojovyacutem stadiem - biacutelyacutem trpasliacutekem

Mustel se zabyacuteval otaacutezkou ztraacutety hmoty u hvězd různyacutech typů Ježto samotneacute mechanizmy vyvrhovaacuteniacute hmoty jsou maacutelo prozkoumaneacute studoval autor podrobně otaacutezku zda by hmota vyvrženaacute z hvězdy OB mohla byacutet pozorovaacutena Dospěl k zaacutevěru že by se vyvrženaacute hmota ve formě kuloveacuteho obalu musela projevit což však nebylo pozorovaacuteno Mustelova předběžnaacute

9

studie tedy mluviacute spIse v neprospěch domněnky o korpuskulaacuterniacute emisi u žhavyacutech hvězd Pokud jde o ztraacutetu hmoty u pozdějšiacutech typů ukaacutezal Mustel již dřiacuteve že korpuskulaacuterniacute emise u Slunce představuje podstatně menšiacute hmotu než jakaacute opouštiacute Slunce ve formě zaacuteřeniacute

Naopak Fesenkov a rdlis uvaacuteděli noveacute argumenty pro vyacutevojovyacute vyacuteklad horniacute čaacutesti hlavniacute posloupnosti z hlediska korpuskulaacuterniacute emise Jsou to systematickyacute chod obsahu vodiacuteku a helia podeacutel horniacute čaacutesti hlavniacute posloupshynosti platnost vz~ahu hmota-sviacutetivost systematickyacute chod rotačniacutech rychshylos~iacute a teacutež růst rozptylovyacutech rychlostiacute (kteryacute souhlasiacute dobře s růstem rychlostiacute určenyacutem na zaacutekladě průměrneacuteho staacuteřiacute podle teorie korpuskushylaacuterniacute emise) zvlaacutešrtmiacute tvar obecneacute funkce sviacutetivosti a tvar funkce sviacutetivosti pro asociace jednoďuchyacute vztah mezi korpuskulaacuterniacute emisiacute a sviacutetivostiacute hvězd Ačkoliv všechny tyto argumenty jsou pouze nepřiacutemeacute neexistujiacute podle obou autorů žaacutedneacute podstatneacute argumenty proti kOrpuskulaacuterniacute emisi Sviacutetiacuteciacute kuloveacute obaly vyvrženeacute hmoty nebyly podle_ Fesenkova pozorovaacuteny protože korpuskulaacuterniacute emise ze Slunce a hvězd neniacute homogenniacute nyacutebrž vyshychaacuteziacute z isolovanyacutech čaacutestiacute na povrchu

Schatzman promluvil o ztraacutetě hmoty hvězdy dvojiacutem způsobem jednak při smršťovaacuteniacute a rotaci jednak při eruptivniacutech dějiacutech V prveacutem přiacutepadě doba během niacutež smršťujiacuteciacute se hvězda dosaacutehne hlavni posloupnosti nejprve klesaacute a po dosaženiacute minima roste s rostouciacutem momentem hyhnoSJti Ve drushyheacutem přiacutepadě bude uacutebytek momentu hybnosti podstatně zaacuteviset na tom zda je vyvrhovanaacute hmota urychlovaacutena v magnetickeacutem poli či nikoli

Jak je vidno již z tohoto povšechneacuteho přehledu byla teacutematika sympozia velmi rozmanitaacute a Obsaacutehlaacute Byly předneseny referaacuteJty ktereacute někdy zaujiacuteshymaly dosti protichůdnaacute stanoviska Bude třeba vyčkat dalšiacutech vyacutezkumů aby se vyjasnila uacuteloha korpuskulaacuterniacute emise v souvislosti s rotaciacute hvězd přiacutepadně s magnetickyacutem polem Pro ověřovaacuteniacute teoretickyacutech modelů bude teacutež důležiteacute upřesnit bolometrickeacute korekce pro raneacute typy aby bylo možno zjistit s jakou přesnostiacute Ireprezentuje teorie hlavniacute posloupnost v diashygramu teplota-sviacutetivost Lze řiacuteci že sympozium dalo cenneacute podněty pro dalšiacute pozorovatelskou i teoretickou praacuteci Určitou nevyacutehodou sympozia byl velkyacute počet uacutečastniacuteků a omezenaacute doba takže se nemohla rozvinouti diskuse kteraacute by byla jistě velmi zajiacutemavaacute a žaacutedouciacute

EXISTUJE NA MĚSIacuteCI SOPEČNAacute ČINNOST JOSEF SADIL

Skutečnost že na povrchu Měsiacutece nebyly prozatiacutem zjištěny rozsaacutehlejšiacute změny ktereacute by bylo možno připsat sopečneacute činnosti vedla četneacute bashydatele k naacutezoru že Měsiacutec je mrtvyacutem tělesem a že sopečnaacute činnost na Měsiacuteci již daacutevno ustala Mnoziacute z nich jako např geolog R S Dietz doshykonce pochybujiacute o tom zda na Měsiacuteci byla v minuleacute době vůbec rozsaacutehshylejšiacute sopečnaacute činnost neboť podmiacutenky pro vznik vulkanismu na Měsiacuteci jsou krajně nepřiacutezniveacute 1 Naproti tomu A V Chabakov soudiacute že na Měshy

I Viz auto-rův člaacutenek Noveacute přiacutespěvmiddotky k otaacutezce vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měshysiacuteci (ŘH 2 1958 str 28)

10

siacuteci existovala v dřiacutevějšiacute době značně mohutnaacute sopečnaacute aktivita a že dnešshyniacute obdolbiacute charakterisovaneacute dočasnou stabilizaciacute měsiacutečniacute kůry je jen jakyacutemsi přechodnyacutem obdobiacutem klidu v dlouheacute a bouřliveacute historii vyacutevoje měsiacutečniacuteho povrchu2 Tento naacutezor se zdaacute byacutet nyniacute potvrzovaacuten zajiacutemavyacutem objevem kteryacute učinil prof N A Kozyrev- z astrofyzikaacutelriiacute observatoře v Simeis na Krymu

Pokud je zatiacutem znaacutemo ze zpraacutev v denniacute-m tisku (Izvestija 21 11 1958) byla při fotografovaacuteniacute spektra kraacuteteru Alphonsus dne 3 listopadu minushyleacuteho roku v 6 hodin moskevskeacuteho času pozorovaacutena uvnitř tohoto kraacuteteru jasnaacute zaacuteře svědčiacuteciacute o zaacuteřeniacute plynu vyvrženeacuteho z centraacutelniacuteho kopce uvnitř kraacuteteru a současně s tiacutem byly ve spektru kraacuteteru zachyceny absorpčniacute čaacutery molekulaacuterniacuteho uhliacutelku patrně zbytku jakyacutechsi složitějšiacutech molekul připomiacutenajiacuteciacute čaacutery ve spektru komet Koacutezyrev je přesvědčen o tom že pozorovanyacute jev je možno vyložit jako vyacutebuch měsiacutečniacute sopky Je tento vyacuteklad pravděpodobnyacute Na Měsiacuteci zbaveneacutem ovzdušiacute musiacute miacutet soshypečneacute jevy zcela jinyacute charakter nežli na Zemi Nelze např očekaacutevat že vyvrženyacute prach a popel se bude jako u naacutes vznaacutešet v podobě mračna nad sopečnyacutem kraacuteterem drobneacute čaacuteStice prachu stejně tak jako balvany a jinyacute hrubšiacute materiaacutel vyletiacute vzhůru a padajiacute okamžitě nazpětTakeacute plyny unikajiacuteciacute z kraacuteteru se musiacute Illutně rozptyacutelit rychlostiacute zvuku do sveacuteho okoliacute Jelikož jsou přitom vystaveny ultrakraacutetkovlnneacutemu slunečshyniacutemu zaacuteřeniacute lze očekaacutevat že složitějšiacute molekuly budou rychle disociovaacuteny nebo ionisovaacuteny a že současně s tiacutem může uvniH tohoto -plynu dOjiacutet i k optickeacute resonanci nebo fluorescenci Sopečnyacute vyacutebuch na Měsiacuteci může byacutet proto při pozorovaacuteniacute se Země jevem celkem nenaacutepadnyacutem a kraacutetkoshydobyacutem a může ujiacutet snadno pozornosti Může se jevit jen jako dočasneacute zamlženiacute nebo zesvětleniacute určiteacute měsiacutečniacute krajiny jak je pozorovali již dřiacuteve např C Flammarion W H Pickering a v noveacute době P Wilkins F H Thornton R M Baum a jiniacute pozorovateleacute Zda šlo ovšem ve všech těchto již pozorovanyacutech přiacutepadech 0 - sopečneacute vyacutebuchy v praveacutem slova smyslu je zatiacutem těžkeacute rozhodnout Neniacute vyloučeno že tu jde jen o postshyvulkanickeacute exhalace (vyacuterony) plynu raacutezu pozemskyacutech mofett tedy nikoliv o sopečneacute vyacutebuchy nyacutebrž o pouheacute dozvuky fbyacutevaleacute sopečneacute činnosti

Naacutezvem mofetta označujiacute vulKanologoveacute posltvulkanickeacute sucheacute exhashylace C02 ktereacute se dějiacute za niacutezkeacute teploty 20-30 oe a jsou znaacutemkou dohashysiacutenajiacuteciacute anebo už dohasleacute sopečneacute činnosti Jelikož tento plYiIl je těžšiacute nežli vzduch hromadiacute se v povrchovyacutech prohlubeninaacutech a vytvaacuteřiacute v nich jakaacutesi jezera plynneacuteho kysličniacuteku uhličiteacuteho Jestliže jsou tyto vyacuteshyrony C02 pohlcovaacuteny podzemniacutemi vodami vznikajiacute tzv kyselky obsahushyjiacuteciacute vedle četnyacutech rozpuštěnyacutech mineraacutelniacutech laacutetek i volnyacute C02 Kyselky jsou hojnyacutem zjevem iu naacutes na Slovensku v bliacutezkosti třetihorniacutech vulkashynickyacutech pohořiacute

Je zajiacutemaveacute že na možnost občasneacuteho vyacuteronu plynů v oblasti kraacuteteru Alphonsus upozornil sveacuteho času již W H Pickering V r 1957 fotograshyfoval tento kraacuteter ředitel Griffithovy hvězdaacuterny v USA D Alter kteryacute zjistil že dno tohoto kraacuteteru vyhliacuteželo na ulltrafialoveacute fotografii jako

2 Chaba-kov A V Ob osnovnyclh voprosach istorii razvitija poverchnosti Luny Mosk shyva-Leningrad 1949

11

--------

kdyby bylo lehce zamlženo Zdaacute se že to bylo praacutevě toto pozorovam ktereacute přimělo Kozyreva aby podrobil oblast tohoto kraacuteteru důkladneacutemu spektroskopickeacutemu vyacutezkumu Jestliže pozorovaneacute zamlženiacute kraacuteteru Alphonsus bylo reacuteaacutelnyacutem jevem a bylo např způsobeno drobnyacutemi krystalshyky zmrzleacuteho C02 vznikaacute ovšem dalšiacute otaacutezka - totiž jak vysvětlit že tato mlha se mohla po delšiacute dobu vznaacutešet ve vzduchopraacutezdneacutem měsiacutečniacutem prostřediacute

V některyacutech novinovyacutech komentaacuteřiacutech ke zpraacutevaacutem o Kozyrevově objeshyvu se psalo o tom že tento objev zcela vyvraciacute meteoritickou hypothesu vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů Tak např v Lidoveacute demokracii ze dne 14 listoshypadu 1958 čteme už nyniacute lze považovat za naprosto nepravděposhydobnou dmiddotomněnku že měsiacutečniacute kraacutetery vznikaly po paacutedech meteoritů Illa povrch Měsiacutece S tiacutemto naacutezorem nelze souhlasit neboť je dostatečně znaacutemo že sami zastaacutenci meteoritickeacute domněnky připouštějiacute možnost že na Měsiacuteci existujiacute vedle typickyacutech dopadovyacutech kraacuteterů i četneacute sopečneacute kraacutetery Podle H Quiringa3 jehož naacutezor sdiacuteliacute i autor tohoto člaacutenku spolushyuacutečinkovaly při vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci jak paacutedy meteoritů tak i siacutely sopečneacute Dopady velikyacutech meteoritů na povrch Měsiacutece mohly v zasaženeacute oblasti vyvolat naacuteslednou sopečnou činnost a mohly posleacuteze veacutest k vzniku celeacute řady typickyacutech sopečnyacutech jevů

Uvedenyacute přiacutepad jasně ukazuje že dosud neviacuteme vše ani o nejbližšiacutem naacutem kosmickeacutem tělese - Měsiacuteci - a že bude ještě třeba hodně pracovshyniacuteho uacutesiliacute abychom s konečnou platnostiacute zvlaacutedli zvlaacuteště probleacutem geoloshygickeacuteho vyacutevoje měsiacutečniacuteho povrchu

PROGRAM POZOROVAacuteNiacute METEORŮ ZDENĚK Kviacutez A JANA BULiacuteNOVAacute

Přestože dnes mohutneacute radary zachycujiacute radioveacute ozvěny od ionisovashynyacutech stop drobounkyacutech meteorů a dokonce i největšiacute radioteleskop světa v Jodrell Bank se chystaacute zachycovat ty nejdrobnějšiacute meteory přece ještě ulehneme do lehaacutetek a usedneme za dalekohledy abychom stisknutiacutem tlačiacutetka oznaacutemili že draacuteha drohneacute meteorickeacute čaacutestice praacutevě skončila v atmosfeacuteře našmiddotiacute planety Jistě ještě mnohokraacutet se sejdeme na meteoricshykyacutech expediciacutech k společneacute praacuteci než bude definitivně znaacutem vztah mezi radiovyacutem a vizuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem a než - a to bude asi trvat ještě deacutele - bude možno pozorovatele teleskopickyacutech meteorů nahradit citlishyvyacutem přiacutestrojem

Proto uvaacutediacuteme v tabulce pozorovaciacute podmiacutenky hlavniacutech meteorickyacutech rojů až do roku 1970 Bude tiacutem rokem končit amateacutermiddotskaacute praacutece v meteoshyrickeacute astronomii Jestliže ano bude to proto že noveacute moderniacute metody budou nad siacutely a možnosti amateacutera nebo proto že už všechno co lze vishyzuaacutelniacutem a teleskopickyacutem pozorovaacuteJnIacutem v meteorickeacute astronomii řešit bude vyřešeno Ta druhaacute eventualita neniacute tak iluzorniacute jak se zdaacute na prvniacute

3 Quiring H Gedal1iken Uber Alter Zusammensetzung und Enstehung des Mondes Zeitschr d -Deutschen Geol Gesellschaft 1946

12

Roj Měsiacutec 1959 1960 1961 1962 1963 1964

Quadrantidy J 34 3~ 3)8 37 34 32 Lyridy IV 218 225 223 22)0 218 225 o Aquaridy V 4 4 4 4 4 4 11 Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 124 13)1 12)9 126 124 13)1 Orionidy X 216 223 22)1 21)8 216 223 Leonidy XI 166 174 17)1 169 166 173 Geminidy XII 13)8 145 14)2 14-0 137 146 Ursidy XII 22)8 236 233 23)1 22)8 226

Roj Měsiacutec 1965 1966 1967 1968 1969 1970

Quadrantidy J 3)9 36 34 3)1 3)9 36 Lyridy IV 222 22)0 217 225 22)2 22)0 ) Aquar1dy V 4 4 4 4 4 4 ll Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 12)8 12)6 123 13)1 128 126 Orionidy X 22)0 21)8 215 223 22)0 21)8 Leonidy XI 171 16)8 166 173 17)1 16)8 Geminidy XII 11)2 14-)0 137 144 14-)2 13)9 Ursidy XII 223 230 227 235 233 23)0

pohled Vždyť naše dosavadniacute expedice přinesly již mnoho dobryacutech vyacuteshysledků Uvidiacuteme za dvanaacuteot roků zda předběhnou naši amateacuteři moderniacute astronomickou techniku nebo naopak Nebo se snad objeviacute noveacute dosud netušeneacute otaacutezky ktereacute i v několika přiacuteštiacutech desiacutetkaacutech let budou moci řešit amateacuteři svyacutem pozorovaacuteniacutem

To poznaacuteme později Dnes je našiacutem uacutekolem abychom dobryacutem pozoroshyvaacuteniacutem přinesli noveacute poznartky meteorickeacute astronomii čiacutem dřiacuteve tiacutem leacutepe tiacutem rychleji půjde věda kupředu Že ten nejvhodnějšiacute program jsou skushypinovaacute pozorovaacuteniacute na expediciacutech je dnes již naprosto zřejmeacute Pořaacutedejme tedy meteorickeacute expedice a ziacuteskaacutevejme pro svou praacuteci noveacute pozorovatele Tou lIlejlepšiacute odměnou pak pro naacutes může byacutet zjištěniacute že vizuaacutelniacutem a teleskoshypickyacutem pozorovaacuteniacutem meteorů jsme meteorickeacute astronomii přinesli vše co lbylo v našich silaacutech a že můžeme přejiacutet lk jinyacutem astronomickyacutem poshyzorovaacuteniacutem

Naši českoslovenštiacute amateacuteři mohou mnoho dokaacutezat pro svou obětavost a piacuteli a pro vysokou uacuteroveň lidoveacute astronomie u naacutes Nechť každyacute roj s vyacutehodnyacutemi pozorovaciacutemi podmiacutenkami přinese zaacutesluhou našich amateacuterů noveacute poznartky vědě

V tabulce je uveden přehled ) pozorovaciacutech podmiacutenkaacutech pro pravidelneacute meteorickeacute roje v letech 1959-1970 Kursivou je vyznačeno že maxishymum u naacutes připadaacute na nočniacute hodiny hvězdička značiacute že nerušiacute světlo Měsiacutece

+ + +

13

drobneacute zpraacutevy

STATISTICKEacute VYacuteSLEDKY ARIZONSKEacute METEORICKEacute EXPEDICE

Znaacutemyacute pracovruacutek v meteoriokeacute astronomii E J Opik uveřejnil (Contr Armagh Obs 26) po delšiacute přestaacutevce zpfisobeneacute vaacutelečnyacuteImi udaacuteshylostmi dalšiacute čaacutest vyacutesledků tzv arishyzonskeacuteexpedice (1931-33) kteraacute vydaJtně přispěla k middotřešenIacute celeacute řady otaacuteJzek Imeteorickeacute astrOnomie a v mnoha směrech je dosud nejlepšiacutem pramenem informiddotmaci O meteorech V teacutetO čaacutesti praacutece uveřejňuje aUJtol Obsaacutehilyacute statistidkyacute materiaacutel O vizuaacutel~ niacutech meteorech ve formě jež maacute usnadnit přiacutepadneacute dalšiacute zpracovaacuteniacute nebo diskusi vyacutesledků Opik nejprve Předklaacutedaacute rozsaacutehlou tabulku (25700 meteorů) v niacutež jsou Zachyceny frekshyvence meteorů podle směrů vzhledem ik a~imutu a to zvlaacutešť pro každou hodinu miacutestniacuteho času Přitom je přeshykvapujiacuteciacute že nebyla nalezena žaacutednaacute sezoacutenniacute variace v rozloženiacute směrů Jako dodatek k ta-bulce je uveden přeshyhled staciohaacuterniacuteclh mcleorů Vychaacuteziacute odtud že průměrně na 3000 pOlZorovaacuteshyniacute připadaacute jeden s-tacionaacutemiddotrniacute meteor

RedukOvanaacute hodinovaacute frekvence meteUacuterů pro stř pozorovatele ukashyzuje na vyacuteraznou denniacute variaci od 29 met hod v 19h mL-st času do 90 method v 5h raacuteno Daacutele je (publikoshyvaacuten rozbor zastoupeniacute většiacutech pravishydelnyacutech rojti v daneacutem maJteriaacuteJu skushypinoveacute radianty a hustoty meteorů

v prostoru Opik se p3Jk podrobně zashybyacutevaacute rozličnyacutemi efekty jež zkresluji statistiku a snažiacute se je tyacutemiž proshystředky tj statisticky omezit nebo odstranlt V zaacutevěru autoT uveřejňuje rozděleniacute meteorů podle magnitud a

Odvozuje odtud strmost luminositni funkce K K tomu jaM znaacutemo je třeba určit počet meteorů jež pozorovateli z nejrůzIJějŠiacutech přiacutečin uniknou Opik zde použiacutevaacute sveacute metody dvOjiacuteho poshyčiacutetaacuteniacute Hodnota jiacutem zjištěnaacute zhruba konstantniacute v intervrulu zenitovyacutecll meteorickyacutech velikostiacute 14m-34m (K == 33) je největšiacute Ipro interval O4m -14m (K == 53) a pro meteory jasnějšiacute než Oro klesaacute na hodnotu Ikoshylem 21 VYacutelraznaacute je zaacutevislost prnměrshyneacute magnitudy meteorů na směru poshyIhybu vZlhledem k Zemi (nejjasnějšiacute jsou meteory letiacuteciacute letrograacutedně)

V tomto stručneacutem sděleniacute nelze ani vyjmenovat jednotliveacute vztahy a s-tashytistickeacutelZaacutevěry Ik nimž čgtpiJk ltlos-piacutevaacute a zhodnotit materiaacutel kteryacute je zde předložen k daJšiacutemu studiu Pro amashyteacutery - pozoroivatele meteorů vyplyacutevaacute však odtud zjištěniacute ktereacute stojiacute za uacutevahu ArizOThskaacute expedice zahrnuje ceLkem 366 pozorovaciacutech nociacute při

-čemž současně pozorovali obvykle 4 pozorovateleacute Na našich meteoricshykyacutech expediciacutech ktereacute jsou ovšem ikraacutetkodobeacute pozoTuje třikraacutet nebo i desetkraacutet tolik IpOmělně velmi zkushyšenyacutech pozorovatelů To ~namenaacute že během někoUka let budeme miacutet vyacuteshysledky statisticky bohatšiacute a Při tom zaměřeneacute k řešeni speciaacutelniacutech otaacuteizek Je tedy potřebiacute postupně rozšiřovat pracovniacute kolektiv pro pe6liveacute a uacuteplneacute zpracovaacuteniacute pozOOovaciacuteho materiaacutelu tak aby odbornyacute přiacutenos českoslUacutevenshyskyacutechamateacuterskyacutech expediciacute se nejshymeacuteně vyrovnal vyacuteznamu expedice v Arizoně g

NEJVĚTŠiacute SOVĚTSKYacute DALEKOHLED

Na Světoveacute vyacutestavě v Bruselu byl v sovětskeacutem paviloacutenu vystaven moshydel velkeacuteho zrcadloveacuteho dalekohledu o prfiměru zrcadla 102 (26 m) kteryacute bude umiacuteSJtěn na Krymskeacute astrofyzishykaacutelniacute observatoři Hlavniacute paonibolickeacute

14

zrcadlo bude vaacutežit 4 tuny a bude miacutet ohniskovou daacutelku 10 m při užitiacute Cassegrainova systeacutemu bude ohnisshykovaacute daacutelka 40 m Celkovaacute vaacuteha přiacuteshystroje bude 130 tun FotogTafie vyshystaveneacuteho modelu je na 3 str obaacutelky

ZEMSKY STIacuteN PŘI MĚsrčNiacuteM ZATMĚNIacute 13-14 V 1957

Pti čaacutestečneacutem zatměniacute Měsiacutece

13-14 května 1957 byly u naacutes poshyzorovaacuteny IkontaJkty kraacuteterfi se stiacutenem V Astronomickeacutem uacutestavu Karr-lovy university v P raze pozorovali J Boušshyka J Grygar L Kohoutek aZ Pěknyacute v Astronomickeacutem uacutestavu SAV v BrashytisTavě L iacuteKresaacutek a M KresaacuteJkovaacute na Lidoveacute- hvězdaacuteJrně v Č Budějoviciacutech F Brož a na Lidoveacute hvězdaacuterně v Hushymenneacutem J Očenaacuteš CelJkem bylo poshyzorovaacuteno 35 vstupfi a 65 vyacutestupfi

~ o~

0 131 leofcl(fa hranlU J m v

0 20 JO 40

měsiacutečniacutech kraacuteterfi ze sUnu Pozoroshyvaacuteniacute zpracoval J Bouška Na phpojeshyneacutem obraacutezku je znaacutezorněna jednak hranice zemskeacuteho stiacutenu v rovině měshysiacutečniacute vylpočtenaacute -z geometrickyacutech poshyměrfi a daacutele skuitečneacute hranice stiacutenu určeneacute na ip-odlkladě pozorovaacuteni vstushypfi a vyacutestupfi Na obr značiacute r vzdaacuteshylenost od středu sUnu v poloměrech zemskyacutech yacute je pozičniacute uacutehel Počiacutetanyacute od vyacutechodniacuteho přiacutep od zaacutepadniacuteho bodu Zemskyacute stiacuten Iby[ v zaacutepadniacute čaacutesti zvětšen o 164 ve vyacutechodniacute o 150 Ze všech 100 pozorovanyacutech ikontaktů vychaacuteziacute zvětšeniacute stiacutenu 155 (při vyacuteshypočtu efemeridy měsiacutečniacutech zaJtměniacute

se počiacutetaacute se zvětšeniacutem zemskeacuteho stiacutenu 150 tj 2) Rozdhl mezi zvětšeniacutem vyacutechodniacute a zaacuteApadniacute čaacutesti zemskeacuteho stiacutenu je možno vysvětlit rnznyacutemi meshyteorologickyacutemi poměry podeacutel zemskeacuteshyho terminaacutetOTu předevšiacutem vysolkou oblačnostiacute

RADIovA EMISE SLUNCE JAKO OBJEKTIVNIacute MĚŘIacuteTKO SLUNEČNiacute AKTIVITY

V posledniacute době byla často uvažoshyvaacutena nutnost zaveacutest miacutesto relativniacuteho čiacutesla noveacute objektivniacute měřiacutetJko slushynečniacuteaJktivity Je třeba naleacutezt takoveacute měřiacutetoko ktereacute by Ipozději l1ahradhlo dosud uŽIacutevmiddotaneacute relativniacute middotČiacuteslo Joe to zapotřebiacute takeacute proto aby bylo možno přezkoušet hodnotu redukčniacutech koefishycientfi jednotlivyacutech pozorovlltelfi s1ushynečniacutech skwn M Waldmeier uvaacutediacute (Astr Mitt 215) že by uacutelohu tohoto měřiacutetka mohla zastat intensita slushynečniacute radioveacute emise v decimetroveacutem oboru Nejviacutece homogenniacute a nejdelšiacute pozorovaciacute řadou je zde pozorrovaciacute řada započataacute r 1947 A E Covingshytonem ve krtereacute pokračuje National Research CounCIacuteil v Ottawě Použiacutevaacute vlnoveacute deacutelky 107 cm jako jednotky se použiacutevaacute 10-22 Wattm2 a šiacuteři paacutesshyma 1 Hz V roce 1957 činiacute ročniacute prfishyměr radioveacute emise 2315 kdežto v roce 1956 1838 To znamenaacute přiacuterfistek oproti r 1956 asi 26 u relativniacuteho čiacutesla činiacute tento přiacuterťLstek asi 34 Je však třeba řiacuteci že v udanyacutech hodshy

notaacutech intenity slunečniacute radioveacute emishyse je vždy obsaženo UlTčityacutem diacutelem (kteryacute činiacute asi 60 jednotek) radioveacute zaacuteřeniacute klidneacuteho Slunce Eliminujeshyme-U tento vliv jeviacute se v r 1957 přiacuteshyrfistek radioveacute emise proti r 1956 39 Prfiběh denniacutech hodnot radioveacute emise je obdobnyacute průběhu denniacutech hodnot lelativmho čiacutesla Nemiddotlze však určit Převodniacute -koeficient mezi [elashytivniacutem čiacuteslem a indexem radioveacute emishyse E tj ze znaacutemeacuteho middotrelativniacuteho čiacutesla vypočiacutetat intensitu ltradioveacute emise Toshyteacutež relativniacute čiacuteslo mfiže totiž jak vyplyacutevaacute z jeho definice vyjadřovat

někdy mnoho malyacutech skwn v maacutelo skupinaacutech jindy maacutelo velkyacutech 3ikvrn ve viacutece skupinaacutech V ročniacutech prfiměshyrech je však možno navaacutezat prfiměrshynou hodnotu indexu E na prfiměrnou hodnotu relativniacuteho čiacutesla R Z toho tedy vyplyacutevaacute že nelze nahradit opticshykaacute pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvtIn pozoshyrovaacuteniacutem slunečniacute radioveacute emise ale je možneacute -touto cestou kontrolovat stabilitu reduJkčniacuteho koeficientu

15

V dfIsledlku maleacute homogenity dosashy indexu E exaktně na 1-2 Tak vadniacutech radiovyacutech měřeni je dosud bude možno kontrolovat homogenitu nejistota v určeniacute intensity radioveacute řady relativniacutech čiacutesel a opravit přiacuteshyemise Slunce stejnaacute jako v určeniacute creshy Ipadně se vyskytnuvšiacute změny redukčshylativniacuteho čiacutesla V dohledneacute době však niacuteho Ikoeficientu A N bude možno určit absolutniacute hodnotu

EFEMERIDA PERIODICKEacute KOMETY OTERMA 1942 VII

Periodickaacute kometa Oterma 3) kteshy a patřiacute tedy k Jupiterově rodině Ikoshyrou objevila v roce 1942 L Otermovaacute met Mimořaacutednyacute tvar draacutehy je přiacutečishyna hvězdaacuterně v Turku prošla přiacuteslushy nou že Ikometu lze pozOJovat každoshyniacutem v červnu minuleacuteho roku Kometa ročně nikoliv jako ostatniacute komety je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje rpo jen v době kolem průchodu přiacutesluniacutem velmi maacutelo vyacutestředneacute draacuteze kteraacute se Uvaacutediacuteme efemeridu teacuteto komety poshyspiacuteše podobaacute drahaacutem planetek než dle vyacutepočtu L Otermoveacute komet Maacute oběžnou dobu 7917 roku

1959 a o 6 r magno II 1 13h 353m -7deg 13 3076 3486 16lm

11 13h 377m -7deg 13 21 13h 383m -7deg 2

III 3 13h 37lm -6deg 40 13 13h 34lm -6deg 8 2642 3520 158m 23 13h 296m -5deg 28

IV 2 13h 24Om -4deg44 12 13h 178m -3deg 59 22 13h 1l8m -3deg 17 2574 3558 152m

V 2 13h o3m _2deg 42 12 13h 2Om _2deg 16 22 12h 592m -2deg 2

VI 1 12h 58Om -1deg 59 2927 3599 16lm 11 12h 585m _2deg 7 21 13h 06m _2deg 26

VII 1 13h 4lm -2deg 55 11 13h 9lm -3deg31 3508 3643 165m 21 13h 152m --4deg14 31 13h 225m _5deg 3

VIII 10 13h 306m -5deg 56 20 13h 396m -6deg 53 4098 3690 169m

J B

FOTOMETRIOKEacute PARAMETRY KOMETY MRKOS 1957d

Za předpokladu že se jasnost koshy 2 VIII do 26 IX 1957 (po pruacutechodu mety 1 měniacute podle ~naacutemeacuteho zaacuteJkona komety perihelem) ziacuteskanyacutech naacutesleshy1 = 10 rn Ll2 kde r je vzdaacutelenost koshy dujiacuteciacutemi pozorovateli Antal (Skalshymety od SlUJlce Ll vzdaacutelenost od Zeshy nateacute Pleso) Arend (Uccle) Ceplecha mě n fotometrickyacute exponent a 10 jasshy (Ondřejov) Elias (Atheacuteny) Giolas nost komety ve vzdaacutelenosti r = Ll = 1 (Lowell) Glintzer-Lingner (Postushyaj lze z pozorovaacuteni určit absolutniacute pim) Jackson (Viacutedeň) Kordylewski velikost mo (odpoviacutedajiacuteciacute 10 ) a n Pro (Krakov) Laustsen (Kodaň) ChavshyMrkosovu kometu použil J Grygar 41 tasiacute (Abastuman) Lazarevskiacutej (Gorshyvizuaacutelniacutech odhadfI jasnosH v obdolbiacute od kij) Martynov (Moskva) odděleni

16

VAGO (Riga) Tichov (Alma-Ata) Vasiljev (Leningrad) Vsechsvjatskij (Kyjev) Několik vizuaacutelniacutech odhadfi a jedno fotoelektrickeacute měřeniacute vykoshynrul Vanyacutesek Jednotlivaacute určeniacute jasshyno-sti jsou graficky zachycena na při-

pojeneacutem ohr Metodou nejmenšiacutech čtvercfi Ibyly odvozeny naacutesledujiacuteciacute pashyirametry a středniacute chyby

n = 236 plusmn 013 ma = 417m plusmn plusmn 009m (interval r 03 - 13)

jimž odpoviacutedaacute přiacutemka na obr Je zashyjiacutemaveacute že dbě hodnoty rl i ma poshyI stupně vzrfistaly když se kometa vzdalovala od slumce Jestliže např vezmeme v uacutevahu jen Odhady po 15r l VlIL dostaneme n = 283 m = 426m (22 odhadfi) a pJlO odhady po 21 SJlpshyI nu J1Jalezneme n = 316 ma = 428m (17 odhadfi) O rtom že odvOIZeneacute pashy

~3 I

rametry jsou v uvedeneacutem intervalu r dosti spolehliveacute svědčiacute jednak velishykost středniacutech chyb jednak malaacute odshy~ chylka fotoelektrickeacuteho měřeniacute od vyshy

-o OD počteneacute přiacutemky (-Ollm)

MAJPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

1958 Vl11a +I() r- VI 3a

-20 O j - ~

~ ~

-20

-40shy araČKA 1403I- 360 300 240 180 120 60 a

Vl20 VII 30 IX fO 1958

+0 1 +2aIJ iIacute ~~_~-+-=-shy

0-1--- bull

-20

-10 jL~~~--------------~-----~------r- aTaČKA 1404

360 - 300 240 180 120middot 60middot amiddot

Lwdistlav Schmied

17

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

vyacutemi hodnotami pro rychlosti jadernyacutech reakciacute většiacute než 9 miliard roků Hoyle takeacute počiacutetal modely velmi hmotnyacutech hvězd (pro složeniacute 75 H 24 He) Tyto hvězdy jsou zcela konvektivniacute a zdaacute se že by mohly byacutet stabilniacute do hmoty 1000 Možneacute staacuteřiacute těchto hvězd je řaacutedově 1 milion roků

Na rozdiacutel od Hoylea uvažuje Masevičovaacute pro hmotnějšiacute hvězdy vyacutevoj s ubyacutevajiacuteciacute hmotou Autorka poukaacutezala na některeacute orbtiacuteže s nimiž se seshytkaacutevaacute vyacuteklad vyacutevoje hvězd s konstantniacute hmotou Je to předevšiacutem nutnost předpoklaacutedat intenzivniacute uacutebytek hmoty v pozdějšiacutech stadiiacutech a pak skushytečnost že průměrnaacute molekulovaacute vaacuteha se měniacute podeacutel hlavniacute posloupnosti Autorka shrnula sveacute praacutece z posledniacute doby v nichž předpoklaacutedaacute ubyacutevaacuteniacute hmoty uacuteměrně sviacutetivosti hvězdy Při tom probiacutehaacute vyacutevoj hmotnyacutech hvězd směrem dolů prakticky podeacutel hlavniacute posloupnosti Samotnyacute mechanismus uacutebytku hmoty zůstaacutevaacute zatiacutem neurčen Ze studia funkce sviacutetivosti odvoshydila autorka že asi 10-15 hvězd se odchyluje během vyacutevoje napravo od hlavniacute posloupnosti při čemž změna eacutelJbsolutniacute jasnosti zaacutevisiacute na proshymiacutechaacutevaacuteniacute hvězdneacute laacutetky

Krat si ve sveacutem referaacutetu všiacutemal vyacutevoje těsnyacutech dvojhvězd Hlavniacute poshyčaacutetečniacute podmiacutenky jsou hmota chemickeacute složeniacute a moment hybnosti V hrushybyacutech rysech lze ze statistiky těsnyacutech dvojhvězd odvodit stejneacute vyacutevojoveacute schema jako z teoretickyacutech modelů expanse z horniacute čaacutesti hlavniacute posloupshyllosti do oblasti obrů a podobrů M Schmidt se pokusil o zobecněniacute poshystupu jehož použil Salpeter k určeniacute tzv prvotniacute funkce sviacutetivosti Poshyzorovaacuteniacute vedou kpoznatku že cefeidy i OB hvězdy se kupiacute silněji ke gashylaktickeacute rovině než mezihvězdnyacute plyn Schmidt tedy vyšel z předpokladu že rychlost vzniku hvězd z mezihvězdneacute laacutetky je uacuteměrnaacute čtverci jejiacute husshytoty Ježto při vzniku hvězd se spotřebuje viacutece laacutetky než jiacute hvězdy vyshyvrhujiacute klesaacute s časem teacutež rychlost vzniku hvězd Schmidtem odvozenaacute prvotniacute funkce sviacutetivosti je v dobreacute shodě s funkciacute sviacutetivosti u některyacutech bliacutezkyacutech otevřenyacutech hvězdokup Podle Schmidta je rychlost vzniku hvězd nyniacute 25kraacutet menšiacute než na počaacutetku existence Galaxie kdy podle předposhykladu obsahovala Galaxie jen plyn

Deutsch referovalo svyacutech spektroskopickyacutech studiiacutech červenyacutech obrů ktereacute vedly k objevu expandujiacuteciacutech obalů obrovskyacutech rozměrů Klasicshykyacutem přiacutekladem je hvězda cr Her) u niacutež průměr obalu je alespoň 2000 astroshynomickyacutech jednotek Ztraacuteta hmoty v důsledku expanse byla odhadnuta u cr Her na 10-7 slunečniacutech hmot ročně Při použitiacute velkeacute disperse byly zjištěny dvakraacutet obraacuteceneacute resonančniacute čaacutery (eacutelJbsorpčniacute jaacutedra na emisniacutem podkladě) zejmeacutena H a K ktereacute prozrazujiacute existenci analogickyacutech obalů jako u a Her) u řady sviacutetivyacutech obrů typů M) N) S a u některyacutech nadobrů typu K V posledniacute době byl obdobnyacute jev zjištěn teacutež u proměnneacute hvězdy X Cyg Deutsch soudiacute že jiacutem objeveneacute vyvrhovaacutemiacute hmoty u červenyacutech obrů by vysvětlovalo rozdiacutel mezi hmotou hvězdy raneacuteho typu a předpoklaacutedanyacutem konečnyacutem vyacutevojovyacutem stadiem - biacutelyacutem trpasliacutekem

Mustel se zabyacuteval otaacutezkou ztraacutety hmoty u hvězd různyacutech typů Ježto samotneacute mechanizmy vyvrhovaacuteniacute hmoty jsou maacutelo prozkoumaneacute studoval autor podrobně otaacutezku zda by hmota vyvrženaacute z hvězdy OB mohla byacutet pozorovaacutena Dospěl k zaacutevěru že by se vyvrženaacute hmota ve formě kuloveacuteho obalu musela projevit což však nebylo pozorovaacuteno Mustelova předběžnaacute

9

studie tedy mluviacute spIse v neprospěch domněnky o korpuskulaacuterniacute emisi u žhavyacutech hvězd Pokud jde o ztraacutetu hmoty u pozdějšiacutech typů ukaacutezal Mustel již dřiacuteve že korpuskulaacuterniacute emise u Slunce představuje podstatně menšiacute hmotu než jakaacute opouštiacute Slunce ve formě zaacuteřeniacute

Naopak Fesenkov a rdlis uvaacuteděli noveacute argumenty pro vyacutevojovyacute vyacuteklad horniacute čaacutesti hlavniacute posloupnosti z hlediska korpuskulaacuterniacute emise Jsou to systematickyacute chod obsahu vodiacuteku a helia podeacutel horniacute čaacutesti hlavniacute posloupshynosti platnost vz~ahu hmota-sviacutetivost systematickyacute chod rotačniacutech rychshylos~iacute a teacutež růst rozptylovyacutech rychlostiacute (kteryacute souhlasiacute dobře s růstem rychlostiacute určenyacutem na zaacutekladě průměrneacuteho staacuteřiacute podle teorie korpuskushylaacuterniacute emise) zvlaacutešrtmiacute tvar obecneacute funkce sviacutetivosti a tvar funkce sviacutetivosti pro asociace jednoďuchyacute vztah mezi korpuskulaacuterniacute emisiacute a sviacutetivostiacute hvězd Ačkoliv všechny tyto argumenty jsou pouze nepřiacutemeacute neexistujiacute podle obou autorů žaacutedneacute podstatneacute argumenty proti kOrpuskulaacuterniacute emisi Sviacutetiacuteciacute kuloveacute obaly vyvrženeacute hmoty nebyly podle_ Fesenkova pozorovaacuteny protože korpuskulaacuterniacute emise ze Slunce a hvězd neniacute homogenniacute nyacutebrž vyshychaacuteziacute z isolovanyacutech čaacutestiacute na povrchu

Schatzman promluvil o ztraacutetě hmoty hvězdy dvojiacutem způsobem jednak při smršťovaacuteniacute a rotaci jednak při eruptivniacutech dějiacutech V prveacutem přiacutepadě doba během niacutež smršťujiacuteciacute se hvězda dosaacutehne hlavni posloupnosti nejprve klesaacute a po dosaženiacute minima roste s rostouciacutem momentem hyhnoSJti Ve drushyheacutem přiacutepadě bude uacutebytek momentu hybnosti podstatně zaacuteviset na tom zda je vyvrhovanaacute hmota urychlovaacutena v magnetickeacutem poli či nikoli

Jak je vidno již z tohoto povšechneacuteho přehledu byla teacutematika sympozia velmi rozmanitaacute a Obsaacutehlaacute Byly předneseny referaacuteJty ktereacute někdy zaujiacuteshymaly dosti protichůdnaacute stanoviska Bude třeba vyčkat dalšiacutech vyacutezkumů aby se vyjasnila uacuteloha korpuskulaacuterniacute emise v souvislosti s rotaciacute hvězd přiacutepadně s magnetickyacutem polem Pro ověřovaacuteniacute teoretickyacutech modelů bude teacutež důležiteacute upřesnit bolometrickeacute korekce pro raneacute typy aby bylo možno zjistit s jakou přesnostiacute Ireprezentuje teorie hlavniacute posloupnost v diashygramu teplota-sviacutetivost Lze řiacuteci že sympozium dalo cenneacute podněty pro dalšiacute pozorovatelskou i teoretickou praacuteci Určitou nevyacutehodou sympozia byl velkyacute počet uacutečastniacuteků a omezenaacute doba takže se nemohla rozvinouti diskuse kteraacute by byla jistě velmi zajiacutemavaacute a žaacutedouciacute

EXISTUJE NA MĚSIacuteCI SOPEČNAacute ČINNOST JOSEF SADIL

Skutečnost že na povrchu Měsiacutece nebyly prozatiacutem zjištěny rozsaacutehlejšiacute změny ktereacute by bylo možno připsat sopečneacute činnosti vedla četneacute bashydatele k naacutezoru že Měsiacutec je mrtvyacutem tělesem a že sopečnaacute činnost na Měsiacuteci již daacutevno ustala Mnoziacute z nich jako např geolog R S Dietz doshykonce pochybujiacute o tom zda na Měsiacuteci byla v minuleacute době vůbec rozsaacutehshylejšiacute sopečnaacute činnost neboť podmiacutenky pro vznik vulkanismu na Měsiacuteci jsou krajně nepřiacutezniveacute 1 Naproti tomu A V Chabakov soudiacute že na Měshy

I Viz auto-rův člaacutenek Noveacute přiacutespěvmiddotky k otaacutezce vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měshysiacuteci (ŘH 2 1958 str 28)

10

siacuteci existovala v dřiacutevějšiacute době značně mohutnaacute sopečnaacute aktivita a že dnešshyniacute obdolbiacute charakterisovaneacute dočasnou stabilizaciacute měsiacutečniacute kůry je jen jakyacutemsi přechodnyacutem obdobiacutem klidu v dlouheacute a bouřliveacute historii vyacutevoje měsiacutečniacuteho povrchu2 Tento naacutezor se zdaacute byacutet nyniacute potvrzovaacuten zajiacutemavyacutem objevem kteryacute učinil prof N A Kozyrev- z astrofyzikaacutelriiacute observatoře v Simeis na Krymu

Pokud je zatiacutem znaacutemo ze zpraacutev v denniacute-m tisku (Izvestija 21 11 1958) byla při fotografovaacuteniacute spektra kraacuteteru Alphonsus dne 3 listopadu minushyleacuteho roku v 6 hodin moskevskeacuteho času pozorovaacutena uvnitř tohoto kraacuteteru jasnaacute zaacuteře svědčiacuteciacute o zaacuteřeniacute plynu vyvrženeacuteho z centraacutelniacuteho kopce uvnitř kraacuteteru a současně s tiacutem byly ve spektru kraacuteteru zachyceny absorpčniacute čaacutery molekulaacuterniacuteho uhliacutelku patrně zbytku jakyacutechsi složitějšiacutech molekul připomiacutenajiacuteciacute čaacutery ve spektru komet Koacutezyrev je přesvědčen o tom že pozorovanyacute jev je možno vyložit jako vyacutebuch měsiacutečniacute sopky Je tento vyacuteklad pravděpodobnyacute Na Měsiacuteci zbaveneacutem ovzdušiacute musiacute miacutet soshypečneacute jevy zcela jinyacute charakter nežli na Zemi Nelze např očekaacutevat že vyvrženyacute prach a popel se bude jako u naacutes vznaacutešet v podobě mračna nad sopečnyacutem kraacuteterem drobneacute čaacuteStice prachu stejně tak jako balvany a jinyacute hrubšiacute materiaacutel vyletiacute vzhůru a padajiacute okamžitě nazpětTakeacute plyny unikajiacuteciacute z kraacuteteru se musiacute Illutně rozptyacutelit rychlostiacute zvuku do sveacuteho okoliacute Jelikož jsou přitom vystaveny ultrakraacutetkovlnneacutemu slunečshyniacutemu zaacuteřeniacute lze očekaacutevat že složitějšiacute molekuly budou rychle disociovaacuteny nebo ionisovaacuteny a že současně s tiacutem může uvniH tohoto -plynu dOjiacutet i k optickeacute resonanci nebo fluorescenci Sopečnyacute vyacutebuch na Měsiacuteci může byacutet proto při pozorovaacuteniacute se Země jevem celkem nenaacutepadnyacutem a kraacutetkoshydobyacutem a může ujiacutet snadno pozornosti Může se jevit jen jako dočasneacute zamlženiacute nebo zesvětleniacute určiteacute měsiacutečniacute krajiny jak je pozorovali již dřiacuteve např C Flammarion W H Pickering a v noveacute době P Wilkins F H Thornton R M Baum a jiniacute pozorovateleacute Zda šlo ovšem ve všech těchto již pozorovanyacutech přiacutepadech 0 - sopečneacute vyacutebuchy v praveacutem slova smyslu je zatiacutem těžkeacute rozhodnout Neniacute vyloučeno že tu jde jen o postshyvulkanickeacute exhalace (vyacuterony) plynu raacutezu pozemskyacutech mofett tedy nikoliv o sopečneacute vyacutebuchy nyacutebrž o pouheacute dozvuky fbyacutevaleacute sopečneacute činnosti

Naacutezvem mofetta označujiacute vulKanologoveacute posltvulkanickeacute sucheacute exhashylace C02 ktereacute se dějiacute za niacutezkeacute teploty 20-30 oe a jsou znaacutemkou dohashysiacutenajiacuteciacute anebo už dohasleacute sopečneacute činnosti Jelikož tento plYiIl je těžšiacute nežli vzduch hromadiacute se v povrchovyacutech prohlubeninaacutech a vytvaacuteřiacute v nich jakaacutesi jezera plynneacuteho kysličniacuteku uhličiteacuteho Jestliže jsou tyto vyacuteshyrony C02 pohlcovaacuteny podzemniacutemi vodami vznikajiacute tzv kyselky obsahushyjiacuteciacute vedle četnyacutech rozpuštěnyacutech mineraacutelniacutech laacutetek i volnyacute C02 Kyselky jsou hojnyacutem zjevem iu naacutes na Slovensku v bliacutezkosti třetihorniacutech vulkashynickyacutech pohořiacute

Je zajiacutemaveacute že na možnost občasneacuteho vyacuteronu plynů v oblasti kraacuteteru Alphonsus upozornil sveacuteho času již W H Pickering V r 1957 fotograshyfoval tento kraacuteter ředitel Griffithovy hvězdaacuterny v USA D Alter kteryacute zjistil že dno tohoto kraacuteteru vyhliacuteželo na ulltrafialoveacute fotografii jako

2 Chaba-kov A V Ob osnovnyclh voprosach istorii razvitija poverchnosti Luny Mosk shyva-Leningrad 1949

11

--------

kdyby bylo lehce zamlženo Zdaacute se že to bylo praacutevě toto pozorovam ktereacute přimělo Kozyreva aby podrobil oblast tohoto kraacuteteru důkladneacutemu spektroskopickeacutemu vyacutezkumu Jestliže pozorovaneacute zamlženiacute kraacuteteru Alphonsus bylo reacuteaacutelnyacutem jevem a bylo např způsobeno drobnyacutemi krystalshyky zmrzleacuteho C02 vznikaacute ovšem dalšiacute otaacutezka - totiž jak vysvětlit že tato mlha se mohla po delšiacute dobu vznaacutešet ve vzduchopraacutezdneacutem měsiacutečniacutem prostřediacute

V některyacutech novinovyacutech komentaacuteřiacutech ke zpraacutevaacutem o Kozyrevově objeshyvu se psalo o tom že tento objev zcela vyvraciacute meteoritickou hypothesu vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů Tak např v Lidoveacute demokracii ze dne 14 listoshypadu 1958 čteme už nyniacute lze považovat za naprosto nepravděposhydobnou dmiddotomněnku že měsiacutečniacute kraacutetery vznikaly po paacutedech meteoritů Illa povrch Měsiacutece S tiacutemto naacutezorem nelze souhlasit neboť je dostatečně znaacutemo že sami zastaacutenci meteoritickeacute domněnky připouštějiacute možnost že na Měsiacuteci existujiacute vedle typickyacutech dopadovyacutech kraacuteterů i četneacute sopečneacute kraacutetery Podle H Quiringa3 jehož naacutezor sdiacuteliacute i autor tohoto člaacutenku spolushyuacutečinkovaly při vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci jak paacutedy meteoritů tak i siacutely sopečneacute Dopady velikyacutech meteoritů na povrch Měsiacutece mohly v zasaženeacute oblasti vyvolat naacuteslednou sopečnou činnost a mohly posleacuteze veacutest k vzniku celeacute řady typickyacutech sopečnyacutech jevů

Uvedenyacute přiacutepad jasně ukazuje že dosud neviacuteme vše ani o nejbližšiacutem naacutem kosmickeacutem tělese - Měsiacuteci - a že bude ještě třeba hodně pracovshyniacuteho uacutesiliacute abychom s konečnou platnostiacute zvlaacutedli zvlaacuteště probleacutem geoloshygickeacuteho vyacutevoje měsiacutečniacuteho povrchu

PROGRAM POZOROVAacuteNiacute METEORŮ ZDENĚK Kviacutez A JANA BULiacuteNOVAacute

Přestože dnes mohutneacute radary zachycujiacute radioveacute ozvěny od ionisovashynyacutech stop drobounkyacutech meteorů a dokonce i největšiacute radioteleskop světa v Jodrell Bank se chystaacute zachycovat ty nejdrobnějšiacute meteory přece ještě ulehneme do lehaacutetek a usedneme za dalekohledy abychom stisknutiacutem tlačiacutetka oznaacutemili že draacuteha drohneacute meteorickeacute čaacutestice praacutevě skončila v atmosfeacuteře našmiddotiacute planety Jistě ještě mnohokraacutet se sejdeme na meteoricshykyacutech expediciacutech k společneacute praacuteci než bude definitivně znaacutem vztah mezi radiovyacutem a vizuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem a než - a to bude asi trvat ještě deacutele - bude možno pozorovatele teleskopickyacutech meteorů nahradit citlishyvyacutem přiacutestrojem

Proto uvaacutediacuteme v tabulce pozorovaciacute podmiacutenky hlavniacutech meteorickyacutech rojů až do roku 1970 Bude tiacutem rokem končit amateacutermiddotskaacute praacutece v meteoshyrickeacute astronomii Jestliže ano bude to proto že noveacute moderniacute metody budou nad siacutely a možnosti amateacutera nebo proto že už všechno co lze vishyzuaacutelniacutem a teleskopickyacutem pozorovaacuteJnIacutem v meteorickeacute astronomii řešit bude vyřešeno Ta druhaacute eventualita neniacute tak iluzorniacute jak se zdaacute na prvniacute

3 Quiring H Gedal1iken Uber Alter Zusammensetzung und Enstehung des Mondes Zeitschr d -Deutschen Geol Gesellschaft 1946

12

Roj Měsiacutec 1959 1960 1961 1962 1963 1964

Quadrantidy J 34 3~ 3)8 37 34 32 Lyridy IV 218 225 223 22)0 218 225 o Aquaridy V 4 4 4 4 4 4 11 Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 124 13)1 12)9 126 124 13)1 Orionidy X 216 223 22)1 21)8 216 223 Leonidy XI 166 174 17)1 169 166 173 Geminidy XII 13)8 145 14)2 14-0 137 146 Ursidy XII 22)8 236 233 23)1 22)8 226

Roj Měsiacutec 1965 1966 1967 1968 1969 1970

Quadrantidy J 3)9 36 34 3)1 3)9 36 Lyridy IV 222 22)0 217 225 22)2 22)0 ) Aquar1dy V 4 4 4 4 4 4 ll Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 12)8 12)6 123 13)1 128 126 Orionidy X 22)0 21)8 215 223 22)0 21)8 Leonidy XI 171 16)8 166 173 17)1 16)8 Geminidy XII 11)2 14-)0 137 144 14-)2 13)9 Ursidy XII 223 230 227 235 233 23)0

pohled Vždyť naše dosavadniacute expedice přinesly již mnoho dobryacutech vyacuteshysledků Uvidiacuteme za dvanaacuteot roků zda předběhnou naši amateacuteři moderniacute astronomickou techniku nebo naopak Nebo se snad objeviacute noveacute dosud netušeneacute otaacutezky ktereacute i v několika přiacuteštiacutech desiacutetkaacutech let budou moci řešit amateacuteři svyacutem pozorovaacuteniacutem

To poznaacuteme později Dnes je našiacutem uacutekolem abychom dobryacutem pozoroshyvaacuteniacutem přinesli noveacute poznartky meteorickeacute astronomii čiacutem dřiacuteve tiacutem leacutepe tiacutem rychleji půjde věda kupředu Že ten nejvhodnějšiacute program jsou skushypinovaacute pozorovaacuteniacute na expediciacutech je dnes již naprosto zřejmeacute Pořaacutedejme tedy meteorickeacute expedice a ziacuteskaacutevejme pro svou praacuteci noveacute pozorovatele Tou lIlejlepšiacute odměnou pak pro naacutes může byacutet zjištěniacute že vizuaacutelniacutem a teleskoshypickyacutem pozorovaacuteniacutem meteorů jsme meteorickeacute astronomii přinesli vše co lbylo v našich silaacutech a že můžeme přejiacutet lk jinyacutem astronomickyacutem poshyzorovaacuteniacutem

Naši českoslovenštiacute amateacuteři mohou mnoho dokaacutezat pro svou obětavost a piacuteli a pro vysokou uacuteroveň lidoveacute astronomie u naacutes Nechť každyacute roj s vyacutehodnyacutemi pozorovaciacutemi podmiacutenkami přinese zaacutesluhou našich amateacuterů noveacute poznartky vědě

V tabulce je uveden přehled ) pozorovaciacutech podmiacutenkaacutech pro pravidelneacute meteorickeacute roje v letech 1959-1970 Kursivou je vyznačeno že maxishymum u naacutes připadaacute na nočniacute hodiny hvězdička značiacute že nerušiacute světlo Měsiacutece

+ + +

13

drobneacute zpraacutevy

STATISTICKEacute VYacuteSLEDKY ARIZONSKEacute METEORICKEacute EXPEDICE

Znaacutemyacute pracovruacutek v meteoriokeacute astronomii E J Opik uveřejnil (Contr Armagh Obs 26) po delšiacute přestaacutevce zpfisobeneacute vaacutelečnyacuteImi udaacuteshylostmi dalšiacute čaacutest vyacutesledků tzv arishyzonskeacuteexpedice (1931-33) kteraacute vydaJtně přispěla k middotřešenIacute celeacute řady otaacuteJzek Imeteorickeacute astrOnomie a v mnoha směrech je dosud nejlepšiacutem pramenem informiddotmaci O meteorech V teacutetO čaacutesti praacutece uveřejňuje aUJtol Obsaacutehilyacute statistidkyacute materiaacutel O vizuaacutel~ niacutech meteorech ve formě jež maacute usnadnit přiacutepadneacute dalšiacute zpracovaacuteniacute nebo diskusi vyacutesledků Opik nejprve Předklaacutedaacute rozsaacutehlou tabulku (25700 meteorů) v niacutež jsou Zachyceny frekshyvence meteorů podle směrů vzhledem ik a~imutu a to zvlaacutešť pro každou hodinu miacutestniacuteho času Přitom je přeshykvapujiacuteciacute že nebyla nalezena žaacutednaacute sezoacutenniacute variace v rozloženiacute směrů Jako dodatek k ta-bulce je uveden přeshyhled staciohaacuterniacuteclh mcleorů Vychaacuteziacute odtud že průměrně na 3000 pOlZorovaacuteshyniacute připadaacute jeden s-tacionaacutemiddotrniacute meteor

RedukOvanaacute hodinovaacute frekvence meteUacuterů pro stř pozorovatele ukashyzuje na vyacuteraznou denniacute variaci od 29 met hod v 19h mL-st času do 90 method v 5h raacuteno Daacutele je (publikoshyvaacuten rozbor zastoupeniacute většiacutech pravishydelnyacutech rojti v daneacutem maJteriaacuteJu skushypinoveacute radianty a hustoty meteorů

v prostoru Opik se p3Jk podrobně zashybyacutevaacute rozličnyacutemi efekty jež zkresluji statistiku a snažiacute se je tyacutemiž proshystředky tj statisticky omezit nebo odstranlt V zaacutevěru autoT uveřejňuje rozděleniacute meteorů podle magnitud a

Odvozuje odtud strmost luminositni funkce K K tomu jaM znaacutemo je třeba určit počet meteorů jež pozorovateli z nejrůzIJějŠiacutech přiacutečin uniknou Opik zde použiacutevaacute sveacute metody dvOjiacuteho poshyčiacutetaacuteniacute Hodnota jiacutem zjištěnaacute zhruba konstantniacute v intervrulu zenitovyacutecll meteorickyacutech velikostiacute 14m-34m (K == 33) je největšiacute Ipro interval O4m -14m (K == 53) a pro meteory jasnějšiacute než Oro klesaacute na hodnotu Ikoshylem 21 VYacutelraznaacute je zaacutevislost prnměrshyneacute magnitudy meteorů na směru poshyIhybu vZlhledem k Zemi (nejjasnějšiacute jsou meteory letiacuteciacute letrograacutedně)

V tomto stručneacutem sděleniacute nelze ani vyjmenovat jednotliveacute vztahy a s-tashytistickeacutelZaacutevěry Ik nimž čgtpiJk ltlos-piacutevaacute a zhodnotit materiaacutel kteryacute je zde předložen k daJšiacutemu studiu Pro amashyteacutery - pozoroivatele meteorů vyplyacutevaacute však odtud zjištěniacute ktereacute stojiacute za uacutevahu ArizOThskaacute expedice zahrnuje ceLkem 366 pozorovaciacutech nociacute při

-čemž současně pozorovali obvykle 4 pozorovateleacute Na našich meteoricshykyacutech expediciacutech ktereacute jsou ovšem ikraacutetkodobeacute pozoTuje třikraacutet nebo i desetkraacutet tolik IpOmělně velmi zkushyšenyacutech pozorovatelů To ~namenaacute že během někoUka let budeme miacutet vyacuteshysledky statisticky bohatšiacute a Při tom zaměřeneacute k řešeni speciaacutelniacutech otaacuteizek Je tedy potřebiacute postupně rozšiřovat pracovniacute kolektiv pro pe6liveacute a uacuteplneacute zpracovaacuteniacute pozOOovaciacuteho materiaacutelu tak aby odbornyacute přiacutenos českoslUacutevenshyskyacutechamateacuterskyacutech expediciacute se nejshymeacuteně vyrovnal vyacuteznamu expedice v Arizoně g

NEJVĚTŠiacute SOVĚTSKYacute DALEKOHLED

Na Světoveacute vyacutestavě v Bruselu byl v sovětskeacutem paviloacutenu vystaven moshydel velkeacuteho zrcadloveacuteho dalekohledu o prfiměru zrcadla 102 (26 m) kteryacute bude umiacuteSJtěn na Krymskeacute astrofyzishykaacutelniacute observatoři Hlavniacute paonibolickeacute

14

zrcadlo bude vaacutežit 4 tuny a bude miacutet ohniskovou daacutelku 10 m při užitiacute Cassegrainova systeacutemu bude ohnisshykovaacute daacutelka 40 m Celkovaacute vaacuteha přiacuteshystroje bude 130 tun FotogTafie vyshystaveneacuteho modelu je na 3 str obaacutelky

ZEMSKY STIacuteN PŘI MĚsrčNiacuteM ZATMĚNIacute 13-14 V 1957

Pti čaacutestečneacutem zatměniacute Měsiacutece

13-14 května 1957 byly u naacutes poshyzorovaacuteny IkontaJkty kraacuteterfi se stiacutenem V Astronomickeacutem uacutestavu Karr-lovy university v P raze pozorovali J Boušshyka J Grygar L Kohoutek aZ Pěknyacute v Astronomickeacutem uacutestavu SAV v BrashytisTavě L iacuteKresaacutek a M KresaacuteJkovaacute na Lidoveacute- hvězdaacuteJrně v Č Budějoviciacutech F Brož a na Lidoveacute hvězdaacuterně v Hushymenneacutem J Očenaacuteš CelJkem bylo poshyzorovaacuteno 35 vstupfi a 65 vyacutestupfi

~ o~

0 131 leofcl(fa hranlU J m v

0 20 JO 40

měsiacutečniacutech kraacuteterfi ze sUnu Pozoroshyvaacuteniacute zpracoval J Bouška Na phpojeshyneacutem obraacutezku je znaacutezorněna jednak hranice zemskeacuteho stiacutenu v rovině měshysiacutečniacute vylpočtenaacute -z geometrickyacutech poshyměrfi a daacutele skuitečneacute hranice stiacutenu určeneacute na ip-odlkladě pozorovaacuteni vstushypfi a vyacutestupfi Na obr značiacute r vzdaacuteshylenost od středu sUnu v poloměrech zemskyacutech yacute je pozičniacute uacutehel Počiacutetanyacute od vyacutechodniacuteho přiacutep od zaacutepadniacuteho bodu Zemskyacute stiacuten Iby[ v zaacutepadniacute čaacutesti zvětšen o 164 ve vyacutechodniacute o 150 Ze všech 100 pozorovanyacutech ikontaktů vychaacuteziacute zvětšeniacute stiacutenu 155 (při vyacuteshypočtu efemeridy měsiacutečniacutech zaJtměniacute

se počiacutetaacute se zvětšeniacutem zemskeacuteho stiacutenu 150 tj 2) Rozdhl mezi zvětšeniacutem vyacutechodniacute a zaacuteApadniacute čaacutesti zemskeacuteho stiacutenu je možno vysvětlit rnznyacutemi meshyteorologickyacutemi poměry podeacutel zemskeacuteshyho terminaacutetOTu předevšiacutem vysolkou oblačnostiacute

RADIovA EMISE SLUNCE JAKO OBJEKTIVNIacute MĚŘIacuteTKO SLUNEČNiacute AKTIVITY

V posledniacute době byla často uvažoshyvaacutena nutnost zaveacutest miacutesto relativniacuteho čiacutesla noveacute objektivniacute měřiacutetJko slushynečniacuteaJktivity Je třeba naleacutezt takoveacute měřiacutetoko ktereacute by Ipozději l1ahradhlo dosud uŽIacutevmiddotaneacute relativniacute middotČiacuteslo Joe to zapotřebiacute takeacute proto aby bylo možno přezkoušet hodnotu redukčniacutech koefishycientfi jednotlivyacutech pozorovlltelfi s1ushynečniacutech skwn M Waldmeier uvaacutediacute (Astr Mitt 215) že by uacutelohu tohoto měřiacutetka mohla zastat intensita slushynečniacute radioveacute emise v decimetroveacutem oboru Nejviacutece homogenniacute a nejdelšiacute pozorovaciacute řadou je zde pozorrovaciacute řada započataacute r 1947 A E Covingshytonem ve krtereacute pokračuje National Research CounCIacuteil v Ottawě Použiacutevaacute vlnoveacute deacutelky 107 cm jako jednotky se použiacutevaacute 10-22 Wattm2 a šiacuteři paacutesshyma 1 Hz V roce 1957 činiacute ročniacute prfishyměr radioveacute emise 2315 kdežto v roce 1956 1838 To znamenaacute přiacuterfistek oproti r 1956 asi 26 u relativniacuteho čiacutesla činiacute tento přiacuterťLstek asi 34 Je však třeba řiacuteci že v udanyacutech hodshy

notaacutech intenity slunečniacute radioveacute emishyse je vždy obsaženo UlTčityacutem diacutelem (kteryacute činiacute asi 60 jednotek) radioveacute zaacuteřeniacute klidneacuteho Slunce Eliminujeshyme-U tento vliv jeviacute se v r 1957 přiacuteshyrfistek radioveacute emise proti r 1956 39 Prfiběh denniacutech hodnot radioveacute emise je obdobnyacute průběhu denniacutech hodnot lelativmho čiacutesla Nemiddotlze však určit Převodniacute -koeficient mezi [elashytivniacutem čiacuteslem a indexem radioveacute emishyse E tj ze znaacutemeacuteho middotrelativniacuteho čiacutesla vypočiacutetat intensitu ltradioveacute emise Toshyteacutež relativniacute čiacuteslo mfiže totiž jak vyplyacutevaacute z jeho definice vyjadřovat

někdy mnoho malyacutech skwn v maacutelo skupinaacutech jindy maacutelo velkyacutech 3ikvrn ve viacutece skupinaacutech V ročniacutech prfiměshyrech je však možno navaacutezat prfiměrshynou hodnotu indexu E na prfiměrnou hodnotu relativniacuteho čiacutesla R Z toho tedy vyplyacutevaacute že nelze nahradit opticshykaacute pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvtIn pozoshyrovaacuteniacutem slunečniacute radioveacute emise ale je možneacute -touto cestou kontrolovat stabilitu reduJkčniacuteho koeficientu

15

V dfIsledlku maleacute homogenity dosashy indexu E exaktně na 1-2 Tak vadniacutech radiovyacutech měřeni je dosud bude možno kontrolovat homogenitu nejistota v určeniacute intensity radioveacute řady relativniacutech čiacutesel a opravit přiacuteshyemise Slunce stejnaacute jako v určeniacute creshy Ipadně se vyskytnuvšiacute změny redukčshylativniacuteho čiacutesla V dohledneacute době však niacuteho Ikoeficientu A N bude možno určit absolutniacute hodnotu

EFEMERIDA PERIODICKEacute KOMETY OTERMA 1942 VII

Periodickaacute kometa Oterma 3) kteshy a patřiacute tedy k Jupiterově rodině Ikoshyrou objevila v roce 1942 L Otermovaacute met Mimořaacutednyacute tvar draacutehy je přiacutečishyna hvězdaacuterně v Turku prošla přiacuteslushy nou že Ikometu lze pozOJovat každoshyniacutem v červnu minuleacuteho roku Kometa ročně nikoliv jako ostatniacute komety je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje rpo jen v době kolem průchodu přiacutesluniacutem velmi maacutelo vyacutestředneacute draacuteze kteraacute se Uvaacutediacuteme efemeridu teacuteto komety poshyspiacuteše podobaacute drahaacutem planetek než dle vyacutepočtu L Otermoveacute komet Maacute oběžnou dobu 7917 roku

1959 a o 6 r magno II 1 13h 353m -7deg 13 3076 3486 16lm

11 13h 377m -7deg 13 21 13h 383m -7deg 2

III 3 13h 37lm -6deg 40 13 13h 34lm -6deg 8 2642 3520 158m 23 13h 296m -5deg 28

IV 2 13h 24Om -4deg44 12 13h 178m -3deg 59 22 13h 1l8m -3deg 17 2574 3558 152m

V 2 13h o3m _2deg 42 12 13h 2Om _2deg 16 22 12h 592m -2deg 2

VI 1 12h 58Om -1deg 59 2927 3599 16lm 11 12h 585m _2deg 7 21 13h 06m _2deg 26

VII 1 13h 4lm -2deg 55 11 13h 9lm -3deg31 3508 3643 165m 21 13h 152m --4deg14 31 13h 225m _5deg 3

VIII 10 13h 306m -5deg 56 20 13h 396m -6deg 53 4098 3690 169m

J B

FOTOMETRIOKEacute PARAMETRY KOMETY MRKOS 1957d

Za předpokladu že se jasnost koshy 2 VIII do 26 IX 1957 (po pruacutechodu mety 1 měniacute podle ~naacutemeacuteho zaacuteJkona komety perihelem) ziacuteskanyacutech naacutesleshy1 = 10 rn Ll2 kde r je vzdaacutelenost koshy dujiacuteciacutemi pozorovateli Antal (Skalshymety od SlUJlce Ll vzdaacutelenost od Zeshy nateacute Pleso) Arend (Uccle) Ceplecha mě n fotometrickyacute exponent a 10 jasshy (Ondřejov) Elias (Atheacuteny) Giolas nost komety ve vzdaacutelenosti r = Ll = 1 (Lowell) Glintzer-Lingner (Postushyaj lze z pozorovaacuteni určit absolutniacute pim) Jackson (Viacutedeň) Kordylewski velikost mo (odpoviacutedajiacuteciacute 10 ) a n Pro (Krakov) Laustsen (Kodaň) ChavshyMrkosovu kometu použil J Grygar 41 tasiacute (Abastuman) Lazarevskiacutej (Gorshyvizuaacutelniacutech odhadfI jasnosH v obdolbiacute od kij) Martynov (Moskva) odděleni

16

VAGO (Riga) Tichov (Alma-Ata) Vasiljev (Leningrad) Vsechsvjatskij (Kyjev) Několik vizuaacutelniacutech odhadfi a jedno fotoelektrickeacute měřeniacute vykoshynrul Vanyacutesek Jednotlivaacute určeniacute jasshyno-sti jsou graficky zachycena na při-

pojeneacutem ohr Metodou nejmenšiacutech čtvercfi Ibyly odvozeny naacutesledujiacuteciacute pashyirametry a středniacute chyby

n = 236 plusmn 013 ma = 417m plusmn plusmn 009m (interval r 03 - 13)

jimž odpoviacutedaacute přiacutemka na obr Je zashyjiacutemaveacute že dbě hodnoty rl i ma poshyI stupně vzrfistaly když se kometa vzdalovala od slumce Jestliže např vezmeme v uacutevahu jen Odhady po 15r l VlIL dostaneme n = 283 m = 426m (22 odhadfi) a pJlO odhady po 21 SJlpshyI nu J1Jalezneme n = 316 ma = 428m (17 odhadfi) O rtom že odvOIZeneacute pashy

~3 I

rametry jsou v uvedeneacutem intervalu r dosti spolehliveacute svědčiacute jednak velishykost středniacutech chyb jednak malaacute odshy~ chylka fotoelektrickeacuteho měřeniacute od vyshy

-o OD počteneacute přiacutemky (-Ollm)

MAJPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

1958 Vl11a +I() r- VI 3a

-20 O j - ~

~ ~

-20

-40shy araČKA 1403I- 360 300 240 180 120 60 a

Vl20 VII 30 IX fO 1958

+0 1 +2aIJ iIacute ~~_~-+-=-shy

0-1--- bull

-20

-10 jL~~~--------------~-----~------r- aTaČKA 1404

360 - 300 240 180 120middot 60middot amiddot

Lwdistlav Schmied

17

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

studie tedy mluviacute spIse v neprospěch domněnky o korpuskulaacuterniacute emisi u žhavyacutech hvězd Pokud jde o ztraacutetu hmoty u pozdějšiacutech typů ukaacutezal Mustel již dřiacuteve že korpuskulaacuterniacute emise u Slunce představuje podstatně menšiacute hmotu než jakaacute opouštiacute Slunce ve formě zaacuteřeniacute

Naopak Fesenkov a rdlis uvaacuteděli noveacute argumenty pro vyacutevojovyacute vyacuteklad horniacute čaacutesti hlavniacute posloupnosti z hlediska korpuskulaacuterniacute emise Jsou to systematickyacute chod obsahu vodiacuteku a helia podeacutel horniacute čaacutesti hlavniacute posloupshynosti platnost vz~ahu hmota-sviacutetivost systematickyacute chod rotačniacutech rychshylos~iacute a teacutež růst rozptylovyacutech rychlostiacute (kteryacute souhlasiacute dobře s růstem rychlostiacute určenyacutem na zaacutekladě průměrneacuteho staacuteřiacute podle teorie korpuskushylaacuterniacute emise) zvlaacutešrtmiacute tvar obecneacute funkce sviacutetivosti a tvar funkce sviacutetivosti pro asociace jednoďuchyacute vztah mezi korpuskulaacuterniacute emisiacute a sviacutetivostiacute hvězd Ačkoliv všechny tyto argumenty jsou pouze nepřiacutemeacute neexistujiacute podle obou autorů žaacutedneacute podstatneacute argumenty proti kOrpuskulaacuterniacute emisi Sviacutetiacuteciacute kuloveacute obaly vyvrženeacute hmoty nebyly podle_ Fesenkova pozorovaacuteny protože korpuskulaacuterniacute emise ze Slunce a hvězd neniacute homogenniacute nyacutebrž vyshychaacuteziacute z isolovanyacutech čaacutestiacute na povrchu

Schatzman promluvil o ztraacutetě hmoty hvězdy dvojiacutem způsobem jednak při smršťovaacuteniacute a rotaci jednak při eruptivniacutech dějiacutech V prveacutem přiacutepadě doba během niacutež smršťujiacuteciacute se hvězda dosaacutehne hlavni posloupnosti nejprve klesaacute a po dosaženiacute minima roste s rostouciacutem momentem hyhnoSJti Ve drushyheacutem přiacutepadě bude uacutebytek momentu hybnosti podstatně zaacuteviset na tom zda je vyvrhovanaacute hmota urychlovaacutena v magnetickeacutem poli či nikoli

Jak je vidno již z tohoto povšechneacuteho přehledu byla teacutematika sympozia velmi rozmanitaacute a Obsaacutehlaacute Byly předneseny referaacuteJty ktereacute někdy zaujiacuteshymaly dosti protichůdnaacute stanoviska Bude třeba vyčkat dalšiacutech vyacutezkumů aby se vyjasnila uacuteloha korpuskulaacuterniacute emise v souvislosti s rotaciacute hvězd přiacutepadně s magnetickyacutem polem Pro ověřovaacuteniacute teoretickyacutech modelů bude teacutež důležiteacute upřesnit bolometrickeacute korekce pro raneacute typy aby bylo možno zjistit s jakou přesnostiacute Ireprezentuje teorie hlavniacute posloupnost v diashygramu teplota-sviacutetivost Lze řiacuteci že sympozium dalo cenneacute podněty pro dalšiacute pozorovatelskou i teoretickou praacuteci Určitou nevyacutehodou sympozia byl velkyacute počet uacutečastniacuteků a omezenaacute doba takže se nemohla rozvinouti diskuse kteraacute by byla jistě velmi zajiacutemavaacute a žaacutedouciacute

EXISTUJE NA MĚSIacuteCI SOPEČNAacute ČINNOST JOSEF SADIL

Skutečnost že na povrchu Měsiacutece nebyly prozatiacutem zjištěny rozsaacutehlejšiacute změny ktereacute by bylo možno připsat sopečneacute činnosti vedla četneacute bashydatele k naacutezoru že Měsiacutec je mrtvyacutem tělesem a že sopečnaacute činnost na Měsiacuteci již daacutevno ustala Mnoziacute z nich jako např geolog R S Dietz doshykonce pochybujiacute o tom zda na Měsiacuteci byla v minuleacute době vůbec rozsaacutehshylejšiacute sopečnaacute činnost neboť podmiacutenky pro vznik vulkanismu na Měsiacuteci jsou krajně nepřiacutezniveacute 1 Naproti tomu A V Chabakov soudiacute že na Měshy

I Viz auto-rův člaacutenek Noveacute přiacutespěvmiddotky k otaacutezce vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měshysiacuteci (ŘH 2 1958 str 28)

10

siacuteci existovala v dřiacutevějšiacute době značně mohutnaacute sopečnaacute aktivita a že dnešshyniacute obdolbiacute charakterisovaneacute dočasnou stabilizaciacute měsiacutečniacute kůry je jen jakyacutemsi přechodnyacutem obdobiacutem klidu v dlouheacute a bouřliveacute historii vyacutevoje měsiacutečniacuteho povrchu2 Tento naacutezor se zdaacute byacutet nyniacute potvrzovaacuten zajiacutemavyacutem objevem kteryacute učinil prof N A Kozyrev- z astrofyzikaacutelriiacute observatoře v Simeis na Krymu

Pokud je zatiacutem znaacutemo ze zpraacutev v denniacute-m tisku (Izvestija 21 11 1958) byla při fotografovaacuteniacute spektra kraacuteteru Alphonsus dne 3 listopadu minushyleacuteho roku v 6 hodin moskevskeacuteho času pozorovaacutena uvnitř tohoto kraacuteteru jasnaacute zaacuteře svědčiacuteciacute o zaacuteřeniacute plynu vyvrženeacuteho z centraacutelniacuteho kopce uvnitř kraacuteteru a současně s tiacutem byly ve spektru kraacuteteru zachyceny absorpčniacute čaacutery molekulaacuterniacuteho uhliacutelku patrně zbytku jakyacutechsi složitějšiacutech molekul připomiacutenajiacuteciacute čaacutery ve spektru komet Koacutezyrev je přesvědčen o tom že pozorovanyacute jev je možno vyložit jako vyacutebuch měsiacutečniacute sopky Je tento vyacuteklad pravděpodobnyacute Na Měsiacuteci zbaveneacutem ovzdušiacute musiacute miacutet soshypečneacute jevy zcela jinyacute charakter nežli na Zemi Nelze např očekaacutevat že vyvrženyacute prach a popel se bude jako u naacutes vznaacutešet v podobě mračna nad sopečnyacutem kraacuteterem drobneacute čaacuteStice prachu stejně tak jako balvany a jinyacute hrubšiacute materiaacutel vyletiacute vzhůru a padajiacute okamžitě nazpětTakeacute plyny unikajiacuteciacute z kraacuteteru se musiacute Illutně rozptyacutelit rychlostiacute zvuku do sveacuteho okoliacute Jelikož jsou přitom vystaveny ultrakraacutetkovlnneacutemu slunečshyniacutemu zaacuteřeniacute lze očekaacutevat že složitějšiacute molekuly budou rychle disociovaacuteny nebo ionisovaacuteny a že současně s tiacutem může uvniH tohoto -plynu dOjiacutet i k optickeacute resonanci nebo fluorescenci Sopečnyacute vyacutebuch na Měsiacuteci může byacutet proto při pozorovaacuteniacute se Země jevem celkem nenaacutepadnyacutem a kraacutetkoshydobyacutem a může ujiacutet snadno pozornosti Může se jevit jen jako dočasneacute zamlženiacute nebo zesvětleniacute určiteacute měsiacutečniacute krajiny jak je pozorovali již dřiacuteve např C Flammarion W H Pickering a v noveacute době P Wilkins F H Thornton R M Baum a jiniacute pozorovateleacute Zda šlo ovšem ve všech těchto již pozorovanyacutech přiacutepadech 0 - sopečneacute vyacutebuchy v praveacutem slova smyslu je zatiacutem těžkeacute rozhodnout Neniacute vyloučeno že tu jde jen o postshyvulkanickeacute exhalace (vyacuterony) plynu raacutezu pozemskyacutech mofett tedy nikoliv o sopečneacute vyacutebuchy nyacutebrž o pouheacute dozvuky fbyacutevaleacute sopečneacute činnosti

Naacutezvem mofetta označujiacute vulKanologoveacute posltvulkanickeacute sucheacute exhashylace C02 ktereacute se dějiacute za niacutezkeacute teploty 20-30 oe a jsou znaacutemkou dohashysiacutenajiacuteciacute anebo už dohasleacute sopečneacute činnosti Jelikož tento plYiIl je těžšiacute nežli vzduch hromadiacute se v povrchovyacutech prohlubeninaacutech a vytvaacuteřiacute v nich jakaacutesi jezera plynneacuteho kysličniacuteku uhličiteacuteho Jestliže jsou tyto vyacuteshyrony C02 pohlcovaacuteny podzemniacutemi vodami vznikajiacute tzv kyselky obsahushyjiacuteciacute vedle četnyacutech rozpuštěnyacutech mineraacutelniacutech laacutetek i volnyacute C02 Kyselky jsou hojnyacutem zjevem iu naacutes na Slovensku v bliacutezkosti třetihorniacutech vulkashynickyacutech pohořiacute

Je zajiacutemaveacute že na možnost občasneacuteho vyacuteronu plynů v oblasti kraacuteteru Alphonsus upozornil sveacuteho času již W H Pickering V r 1957 fotograshyfoval tento kraacuteter ředitel Griffithovy hvězdaacuterny v USA D Alter kteryacute zjistil že dno tohoto kraacuteteru vyhliacuteželo na ulltrafialoveacute fotografii jako

2 Chaba-kov A V Ob osnovnyclh voprosach istorii razvitija poverchnosti Luny Mosk shyva-Leningrad 1949

11

--------

kdyby bylo lehce zamlženo Zdaacute se že to bylo praacutevě toto pozorovam ktereacute přimělo Kozyreva aby podrobil oblast tohoto kraacuteteru důkladneacutemu spektroskopickeacutemu vyacutezkumu Jestliže pozorovaneacute zamlženiacute kraacuteteru Alphonsus bylo reacuteaacutelnyacutem jevem a bylo např způsobeno drobnyacutemi krystalshyky zmrzleacuteho C02 vznikaacute ovšem dalšiacute otaacutezka - totiž jak vysvětlit že tato mlha se mohla po delšiacute dobu vznaacutešet ve vzduchopraacutezdneacutem měsiacutečniacutem prostřediacute

V některyacutech novinovyacutech komentaacuteřiacutech ke zpraacutevaacutem o Kozyrevově objeshyvu se psalo o tom že tento objev zcela vyvraciacute meteoritickou hypothesu vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů Tak např v Lidoveacute demokracii ze dne 14 listoshypadu 1958 čteme už nyniacute lze považovat za naprosto nepravděposhydobnou dmiddotomněnku že měsiacutečniacute kraacutetery vznikaly po paacutedech meteoritů Illa povrch Měsiacutece S tiacutemto naacutezorem nelze souhlasit neboť je dostatečně znaacutemo že sami zastaacutenci meteoritickeacute domněnky připouštějiacute možnost že na Měsiacuteci existujiacute vedle typickyacutech dopadovyacutech kraacuteterů i četneacute sopečneacute kraacutetery Podle H Quiringa3 jehož naacutezor sdiacuteliacute i autor tohoto člaacutenku spolushyuacutečinkovaly při vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci jak paacutedy meteoritů tak i siacutely sopečneacute Dopady velikyacutech meteoritů na povrch Měsiacutece mohly v zasaženeacute oblasti vyvolat naacuteslednou sopečnou činnost a mohly posleacuteze veacutest k vzniku celeacute řady typickyacutech sopečnyacutech jevů

Uvedenyacute přiacutepad jasně ukazuje že dosud neviacuteme vše ani o nejbližšiacutem naacutem kosmickeacutem tělese - Měsiacuteci - a že bude ještě třeba hodně pracovshyniacuteho uacutesiliacute abychom s konečnou platnostiacute zvlaacutedli zvlaacuteště probleacutem geoloshygickeacuteho vyacutevoje měsiacutečniacuteho povrchu

PROGRAM POZOROVAacuteNiacute METEORŮ ZDENĚK Kviacutez A JANA BULiacuteNOVAacute

Přestože dnes mohutneacute radary zachycujiacute radioveacute ozvěny od ionisovashynyacutech stop drobounkyacutech meteorů a dokonce i největšiacute radioteleskop světa v Jodrell Bank se chystaacute zachycovat ty nejdrobnějšiacute meteory přece ještě ulehneme do lehaacutetek a usedneme za dalekohledy abychom stisknutiacutem tlačiacutetka oznaacutemili že draacuteha drohneacute meteorickeacute čaacutestice praacutevě skončila v atmosfeacuteře našmiddotiacute planety Jistě ještě mnohokraacutet se sejdeme na meteoricshykyacutech expediciacutech k společneacute praacuteci než bude definitivně znaacutem vztah mezi radiovyacutem a vizuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem a než - a to bude asi trvat ještě deacutele - bude možno pozorovatele teleskopickyacutech meteorů nahradit citlishyvyacutem přiacutestrojem

Proto uvaacutediacuteme v tabulce pozorovaciacute podmiacutenky hlavniacutech meteorickyacutech rojů až do roku 1970 Bude tiacutem rokem končit amateacutermiddotskaacute praacutece v meteoshyrickeacute astronomii Jestliže ano bude to proto že noveacute moderniacute metody budou nad siacutely a možnosti amateacutera nebo proto že už všechno co lze vishyzuaacutelniacutem a teleskopickyacutem pozorovaacuteJnIacutem v meteorickeacute astronomii řešit bude vyřešeno Ta druhaacute eventualita neniacute tak iluzorniacute jak se zdaacute na prvniacute

3 Quiring H Gedal1iken Uber Alter Zusammensetzung und Enstehung des Mondes Zeitschr d -Deutschen Geol Gesellschaft 1946

12

Roj Měsiacutec 1959 1960 1961 1962 1963 1964

Quadrantidy J 34 3~ 3)8 37 34 32 Lyridy IV 218 225 223 22)0 218 225 o Aquaridy V 4 4 4 4 4 4 11 Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 124 13)1 12)9 126 124 13)1 Orionidy X 216 223 22)1 21)8 216 223 Leonidy XI 166 174 17)1 169 166 173 Geminidy XII 13)8 145 14)2 14-0 137 146 Ursidy XII 22)8 236 233 23)1 22)8 226

Roj Měsiacutec 1965 1966 1967 1968 1969 1970

Quadrantidy J 3)9 36 34 3)1 3)9 36 Lyridy IV 222 22)0 217 225 22)2 22)0 ) Aquar1dy V 4 4 4 4 4 4 ll Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 12)8 12)6 123 13)1 128 126 Orionidy X 22)0 21)8 215 223 22)0 21)8 Leonidy XI 171 16)8 166 173 17)1 16)8 Geminidy XII 11)2 14-)0 137 144 14-)2 13)9 Ursidy XII 223 230 227 235 233 23)0

pohled Vždyť naše dosavadniacute expedice přinesly již mnoho dobryacutech vyacuteshysledků Uvidiacuteme za dvanaacuteot roků zda předběhnou naši amateacuteři moderniacute astronomickou techniku nebo naopak Nebo se snad objeviacute noveacute dosud netušeneacute otaacutezky ktereacute i v několika přiacuteštiacutech desiacutetkaacutech let budou moci řešit amateacuteři svyacutem pozorovaacuteniacutem

To poznaacuteme později Dnes je našiacutem uacutekolem abychom dobryacutem pozoroshyvaacuteniacutem přinesli noveacute poznartky meteorickeacute astronomii čiacutem dřiacuteve tiacutem leacutepe tiacutem rychleji půjde věda kupředu Že ten nejvhodnějšiacute program jsou skushypinovaacute pozorovaacuteniacute na expediciacutech je dnes již naprosto zřejmeacute Pořaacutedejme tedy meteorickeacute expedice a ziacuteskaacutevejme pro svou praacuteci noveacute pozorovatele Tou lIlejlepšiacute odměnou pak pro naacutes může byacutet zjištěniacute že vizuaacutelniacutem a teleskoshypickyacutem pozorovaacuteniacutem meteorů jsme meteorickeacute astronomii přinesli vše co lbylo v našich silaacutech a že můžeme přejiacutet lk jinyacutem astronomickyacutem poshyzorovaacuteniacutem

Naši českoslovenštiacute amateacuteři mohou mnoho dokaacutezat pro svou obětavost a piacuteli a pro vysokou uacuteroveň lidoveacute astronomie u naacutes Nechť každyacute roj s vyacutehodnyacutemi pozorovaciacutemi podmiacutenkami přinese zaacutesluhou našich amateacuterů noveacute poznartky vědě

V tabulce je uveden přehled ) pozorovaciacutech podmiacutenkaacutech pro pravidelneacute meteorickeacute roje v letech 1959-1970 Kursivou je vyznačeno že maxishymum u naacutes připadaacute na nočniacute hodiny hvězdička značiacute že nerušiacute světlo Měsiacutece

+ + +

13

drobneacute zpraacutevy

STATISTICKEacute VYacuteSLEDKY ARIZONSKEacute METEORICKEacute EXPEDICE

Znaacutemyacute pracovruacutek v meteoriokeacute astronomii E J Opik uveřejnil (Contr Armagh Obs 26) po delšiacute přestaacutevce zpfisobeneacute vaacutelečnyacuteImi udaacuteshylostmi dalšiacute čaacutest vyacutesledků tzv arishyzonskeacuteexpedice (1931-33) kteraacute vydaJtně přispěla k middotřešenIacute celeacute řady otaacuteJzek Imeteorickeacute astrOnomie a v mnoha směrech je dosud nejlepšiacutem pramenem informiddotmaci O meteorech V teacutetO čaacutesti praacutece uveřejňuje aUJtol Obsaacutehilyacute statistidkyacute materiaacutel O vizuaacutel~ niacutech meteorech ve formě jež maacute usnadnit přiacutepadneacute dalšiacute zpracovaacuteniacute nebo diskusi vyacutesledků Opik nejprve Předklaacutedaacute rozsaacutehlou tabulku (25700 meteorů) v niacutež jsou Zachyceny frekshyvence meteorů podle směrů vzhledem ik a~imutu a to zvlaacutešť pro každou hodinu miacutestniacuteho času Přitom je přeshykvapujiacuteciacute že nebyla nalezena žaacutednaacute sezoacutenniacute variace v rozloženiacute směrů Jako dodatek k ta-bulce je uveden přeshyhled staciohaacuterniacuteclh mcleorů Vychaacuteziacute odtud že průměrně na 3000 pOlZorovaacuteshyniacute připadaacute jeden s-tacionaacutemiddotrniacute meteor

RedukOvanaacute hodinovaacute frekvence meteUacuterů pro stř pozorovatele ukashyzuje na vyacuteraznou denniacute variaci od 29 met hod v 19h mL-st času do 90 method v 5h raacuteno Daacutele je (publikoshyvaacuten rozbor zastoupeniacute většiacutech pravishydelnyacutech rojti v daneacutem maJteriaacuteJu skushypinoveacute radianty a hustoty meteorů

v prostoru Opik se p3Jk podrobně zashybyacutevaacute rozličnyacutemi efekty jež zkresluji statistiku a snažiacute se je tyacutemiž proshystředky tj statisticky omezit nebo odstranlt V zaacutevěru autoT uveřejňuje rozděleniacute meteorů podle magnitud a

Odvozuje odtud strmost luminositni funkce K K tomu jaM znaacutemo je třeba určit počet meteorů jež pozorovateli z nejrůzIJějŠiacutech přiacutečin uniknou Opik zde použiacutevaacute sveacute metody dvOjiacuteho poshyčiacutetaacuteniacute Hodnota jiacutem zjištěnaacute zhruba konstantniacute v intervrulu zenitovyacutecll meteorickyacutech velikostiacute 14m-34m (K == 33) je největšiacute Ipro interval O4m -14m (K == 53) a pro meteory jasnějšiacute než Oro klesaacute na hodnotu Ikoshylem 21 VYacutelraznaacute je zaacutevislost prnměrshyneacute magnitudy meteorů na směru poshyIhybu vZlhledem k Zemi (nejjasnějšiacute jsou meteory letiacuteciacute letrograacutedně)

V tomto stručneacutem sděleniacute nelze ani vyjmenovat jednotliveacute vztahy a s-tashytistickeacutelZaacutevěry Ik nimž čgtpiJk ltlos-piacutevaacute a zhodnotit materiaacutel kteryacute je zde předložen k daJšiacutemu studiu Pro amashyteacutery - pozoroivatele meteorů vyplyacutevaacute však odtud zjištěniacute ktereacute stojiacute za uacutevahu ArizOThskaacute expedice zahrnuje ceLkem 366 pozorovaciacutech nociacute při

-čemž současně pozorovali obvykle 4 pozorovateleacute Na našich meteoricshykyacutech expediciacutech ktereacute jsou ovšem ikraacutetkodobeacute pozoTuje třikraacutet nebo i desetkraacutet tolik IpOmělně velmi zkushyšenyacutech pozorovatelů To ~namenaacute že během někoUka let budeme miacutet vyacuteshysledky statisticky bohatšiacute a Při tom zaměřeneacute k řešeni speciaacutelniacutech otaacuteizek Je tedy potřebiacute postupně rozšiřovat pracovniacute kolektiv pro pe6liveacute a uacuteplneacute zpracovaacuteniacute pozOOovaciacuteho materiaacutelu tak aby odbornyacute přiacutenos českoslUacutevenshyskyacutechamateacuterskyacutech expediciacute se nejshymeacuteně vyrovnal vyacuteznamu expedice v Arizoně g

NEJVĚTŠiacute SOVĚTSKYacute DALEKOHLED

Na Světoveacute vyacutestavě v Bruselu byl v sovětskeacutem paviloacutenu vystaven moshydel velkeacuteho zrcadloveacuteho dalekohledu o prfiměru zrcadla 102 (26 m) kteryacute bude umiacuteSJtěn na Krymskeacute astrofyzishykaacutelniacute observatoři Hlavniacute paonibolickeacute

14

zrcadlo bude vaacutežit 4 tuny a bude miacutet ohniskovou daacutelku 10 m při užitiacute Cassegrainova systeacutemu bude ohnisshykovaacute daacutelka 40 m Celkovaacute vaacuteha přiacuteshystroje bude 130 tun FotogTafie vyshystaveneacuteho modelu je na 3 str obaacutelky

ZEMSKY STIacuteN PŘI MĚsrčNiacuteM ZATMĚNIacute 13-14 V 1957

Pti čaacutestečneacutem zatměniacute Měsiacutece

13-14 května 1957 byly u naacutes poshyzorovaacuteny IkontaJkty kraacuteterfi se stiacutenem V Astronomickeacutem uacutestavu Karr-lovy university v P raze pozorovali J Boušshyka J Grygar L Kohoutek aZ Pěknyacute v Astronomickeacutem uacutestavu SAV v BrashytisTavě L iacuteKresaacutek a M KresaacuteJkovaacute na Lidoveacute- hvězdaacuteJrně v Č Budějoviciacutech F Brož a na Lidoveacute hvězdaacuterně v Hushymenneacutem J Očenaacuteš CelJkem bylo poshyzorovaacuteno 35 vstupfi a 65 vyacutestupfi

~ o~

0 131 leofcl(fa hranlU J m v

0 20 JO 40

měsiacutečniacutech kraacuteterfi ze sUnu Pozoroshyvaacuteniacute zpracoval J Bouška Na phpojeshyneacutem obraacutezku je znaacutezorněna jednak hranice zemskeacuteho stiacutenu v rovině měshysiacutečniacute vylpočtenaacute -z geometrickyacutech poshyměrfi a daacutele skuitečneacute hranice stiacutenu určeneacute na ip-odlkladě pozorovaacuteni vstushypfi a vyacutestupfi Na obr značiacute r vzdaacuteshylenost od středu sUnu v poloměrech zemskyacutech yacute je pozičniacute uacutehel Počiacutetanyacute od vyacutechodniacuteho přiacutep od zaacutepadniacuteho bodu Zemskyacute stiacuten Iby[ v zaacutepadniacute čaacutesti zvětšen o 164 ve vyacutechodniacute o 150 Ze všech 100 pozorovanyacutech ikontaktů vychaacuteziacute zvětšeniacute stiacutenu 155 (při vyacuteshypočtu efemeridy měsiacutečniacutech zaJtměniacute

se počiacutetaacute se zvětšeniacutem zemskeacuteho stiacutenu 150 tj 2) Rozdhl mezi zvětšeniacutem vyacutechodniacute a zaacuteApadniacute čaacutesti zemskeacuteho stiacutenu je možno vysvětlit rnznyacutemi meshyteorologickyacutemi poměry podeacutel zemskeacuteshyho terminaacutetOTu předevšiacutem vysolkou oblačnostiacute

RADIovA EMISE SLUNCE JAKO OBJEKTIVNIacute MĚŘIacuteTKO SLUNEČNiacute AKTIVITY

V posledniacute době byla často uvažoshyvaacutena nutnost zaveacutest miacutesto relativniacuteho čiacutesla noveacute objektivniacute měřiacutetJko slushynečniacuteaJktivity Je třeba naleacutezt takoveacute měřiacutetoko ktereacute by Ipozději l1ahradhlo dosud uŽIacutevmiddotaneacute relativniacute middotČiacuteslo Joe to zapotřebiacute takeacute proto aby bylo možno přezkoušet hodnotu redukčniacutech koefishycientfi jednotlivyacutech pozorovlltelfi s1ushynečniacutech skwn M Waldmeier uvaacutediacute (Astr Mitt 215) že by uacutelohu tohoto měřiacutetka mohla zastat intensita slushynečniacute radioveacute emise v decimetroveacutem oboru Nejviacutece homogenniacute a nejdelšiacute pozorovaciacute řadou je zde pozorrovaciacute řada započataacute r 1947 A E Covingshytonem ve krtereacute pokračuje National Research CounCIacuteil v Ottawě Použiacutevaacute vlnoveacute deacutelky 107 cm jako jednotky se použiacutevaacute 10-22 Wattm2 a šiacuteři paacutesshyma 1 Hz V roce 1957 činiacute ročniacute prfishyměr radioveacute emise 2315 kdežto v roce 1956 1838 To znamenaacute přiacuterfistek oproti r 1956 asi 26 u relativniacuteho čiacutesla činiacute tento přiacuterťLstek asi 34 Je však třeba řiacuteci že v udanyacutech hodshy

notaacutech intenity slunečniacute radioveacute emishyse je vždy obsaženo UlTčityacutem diacutelem (kteryacute činiacute asi 60 jednotek) radioveacute zaacuteřeniacute klidneacuteho Slunce Eliminujeshyme-U tento vliv jeviacute se v r 1957 přiacuteshyrfistek radioveacute emise proti r 1956 39 Prfiběh denniacutech hodnot radioveacute emise je obdobnyacute průběhu denniacutech hodnot lelativmho čiacutesla Nemiddotlze však určit Převodniacute -koeficient mezi [elashytivniacutem čiacuteslem a indexem radioveacute emishyse E tj ze znaacutemeacuteho middotrelativniacuteho čiacutesla vypočiacutetat intensitu ltradioveacute emise Toshyteacutež relativniacute čiacuteslo mfiže totiž jak vyplyacutevaacute z jeho definice vyjadřovat

někdy mnoho malyacutech skwn v maacutelo skupinaacutech jindy maacutelo velkyacutech 3ikvrn ve viacutece skupinaacutech V ročniacutech prfiměshyrech je však možno navaacutezat prfiměrshynou hodnotu indexu E na prfiměrnou hodnotu relativniacuteho čiacutesla R Z toho tedy vyplyacutevaacute že nelze nahradit opticshykaacute pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvtIn pozoshyrovaacuteniacutem slunečniacute radioveacute emise ale je možneacute -touto cestou kontrolovat stabilitu reduJkčniacuteho koeficientu

15

V dfIsledlku maleacute homogenity dosashy indexu E exaktně na 1-2 Tak vadniacutech radiovyacutech měřeni je dosud bude možno kontrolovat homogenitu nejistota v určeniacute intensity radioveacute řady relativniacutech čiacutesel a opravit přiacuteshyemise Slunce stejnaacute jako v určeniacute creshy Ipadně se vyskytnuvšiacute změny redukčshylativniacuteho čiacutesla V dohledneacute době však niacuteho Ikoeficientu A N bude možno určit absolutniacute hodnotu

EFEMERIDA PERIODICKEacute KOMETY OTERMA 1942 VII

Periodickaacute kometa Oterma 3) kteshy a patřiacute tedy k Jupiterově rodině Ikoshyrou objevila v roce 1942 L Otermovaacute met Mimořaacutednyacute tvar draacutehy je přiacutečishyna hvězdaacuterně v Turku prošla přiacuteslushy nou že Ikometu lze pozOJovat každoshyniacutem v červnu minuleacuteho roku Kometa ročně nikoliv jako ostatniacute komety je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje rpo jen v době kolem průchodu přiacutesluniacutem velmi maacutelo vyacutestředneacute draacuteze kteraacute se Uvaacutediacuteme efemeridu teacuteto komety poshyspiacuteše podobaacute drahaacutem planetek než dle vyacutepočtu L Otermoveacute komet Maacute oběžnou dobu 7917 roku

1959 a o 6 r magno II 1 13h 353m -7deg 13 3076 3486 16lm

11 13h 377m -7deg 13 21 13h 383m -7deg 2

III 3 13h 37lm -6deg 40 13 13h 34lm -6deg 8 2642 3520 158m 23 13h 296m -5deg 28

IV 2 13h 24Om -4deg44 12 13h 178m -3deg 59 22 13h 1l8m -3deg 17 2574 3558 152m

V 2 13h o3m _2deg 42 12 13h 2Om _2deg 16 22 12h 592m -2deg 2

VI 1 12h 58Om -1deg 59 2927 3599 16lm 11 12h 585m _2deg 7 21 13h 06m _2deg 26

VII 1 13h 4lm -2deg 55 11 13h 9lm -3deg31 3508 3643 165m 21 13h 152m --4deg14 31 13h 225m _5deg 3

VIII 10 13h 306m -5deg 56 20 13h 396m -6deg 53 4098 3690 169m

J B

FOTOMETRIOKEacute PARAMETRY KOMETY MRKOS 1957d

Za předpokladu že se jasnost koshy 2 VIII do 26 IX 1957 (po pruacutechodu mety 1 měniacute podle ~naacutemeacuteho zaacuteJkona komety perihelem) ziacuteskanyacutech naacutesleshy1 = 10 rn Ll2 kde r je vzdaacutelenost koshy dujiacuteciacutemi pozorovateli Antal (Skalshymety od SlUJlce Ll vzdaacutelenost od Zeshy nateacute Pleso) Arend (Uccle) Ceplecha mě n fotometrickyacute exponent a 10 jasshy (Ondřejov) Elias (Atheacuteny) Giolas nost komety ve vzdaacutelenosti r = Ll = 1 (Lowell) Glintzer-Lingner (Postushyaj lze z pozorovaacuteni určit absolutniacute pim) Jackson (Viacutedeň) Kordylewski velikost mo (odpoviacutedajiacuteciacute 10 ) a n Pro (Krakov) Laustsen (Kodaň) ChavshyMrkosovu kometu použil J Grygar 41 tasiacute (Abastuman) Lazarevskiacutej (Gorshyvizuaacutelniacutech odhadfI jasnosH v obdolbiacute od kij) Martynov (Moskva) odděleni

16

VAGO (Riga) Tichov (Alma-Ata) Vasiljev (Leningrad) Vsechsvjatskij (Kyjev) Několik vizuaacutelniacutech odhadfi a jedno fotoelektrickeacute měřeniacute vykoshynrul Vanyacutesek Jednotlivaacute určeniacute jasshyno-sti jsou graficky zachycena na při-

pojeneacutem ohr Metodou nejmenšiacutech čtvercfi Ibyly odvozeny naacutesledujiacuteciacute pashyirametry a středniacute chyby

n = 236 plusmn 013 ma = 417m plusmn plusmn 009m (interval r 03 - 13)

jimž odpoviacutedaacute přiacutemka na obr Je zashyjiacutemaveacute že dbě hodnoty rl i ma poshyI stupně vzrfistaly když se kometa vzdalovala od slumce Jestliže např vezmeme v uacutevahu jen Odhady po 15r l VlIL dostaneme n = 283 m = 426m (22 odhadfi) a pJlO odhady po 21 SJlpshyI nu J1Jalezneme n = 316 ma = 428m (17 odhadfi) O rtom že odvOIZeneacute pashy

~3 I

rametry jsou v uvedeneacutem intervalu r dosti spolehliveacute svědčiacute jednak velishykost středniacutech chyb jednak malaacute odshy~ chylka fotoelektrickeacuteho měřeniacute od vyshy

-o OD počteneacute přiacutemky (-Ollm)

MAJPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

1958 Vl11a +I() r- VI 3a

-20 O j - ~

~ ~

-20

-40shy araČKA 1403I- 360 300 240 180 120 60 a

Vl20 VII 30 IX fO 1958

+0 1 +2aIJ iIacute ~~_~-+-=-shy

0-1--- bull

-20

-10 jL~~~--------------~-----~------r- aTaČKA 1404

360 - 300 240 180 120middot 60middot amiddot

Lwdistlav Schmied

17

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

siacuteci existovala v dřiacutevějšiacute době značně mohutnaacute sopečnaacute aktivita a že dnešshyniacute obdolbiacute charakterisovaneacute dočasnou stabilizaciacute měsiacutečniacute kůry je jen jakyacutemsi přechodnyacutem obdobiacutem klidu v dlouheacute a bouřliveacute historii vyacutevoje měsiacutečniacuteho povrchu2 Tento naacutezor se zdaacute byacutet nyniacute potvrzovaacuten zajiacutemavyacutem objevem kteryacute učinil prof N A Kozyrev- z astrofyzikaacutelriiacute observatoře v Simeis na Krymu

Pokud je zatiacutem znaacutemo ze zpraacutev v denniacute-m tisku (Izvestija 21 11 1958) byla při fotografovaacuteniacute spektra kraacuteteru Alphonsus dne 3 listopadu minushyleacuteho roku v 6 hodin moskevskeacuteho času pozorovaacutena uvnitř tohoto kraacuteteru jasnaacute zaacuteře svědčiacuteciacute o zaacuteřeniacute plynu vyvrženeacuteho z centraacutelniacuteho kopce uvnitř kraacuteteru a současně s tiacutem byly ve spektru kraacuteteru zachyceny absorpčniacute čaacutery molekulaacuterniacuteho uhliacutelku patrně zbytku jakyacutechsi složitějšiacutech molekul připomiacutenajiacuteciacute čaacutery ve spektru komet Koacutezyrev je přesvědčen o tom že pozorovanyacute jev je možno vyložit jako vyacutebuch měsiacutečniacute sopky Je tento vyacuteklad pravděpodobnyacute Na Měsiacuteci zbaveneacutem ovzdušiacute musiacute miacutet soshypečneacute jevy zcela jinyacute charakter nežli na Zemi Nelze např očekaacutevat že vyvrženyacute prach a popel se bude jako u naacutes vznaacutešet v podobě mračna nad sopečnyacutem kraacuteterem drobneacute čaacuteStice prachu stejně tak jako balvany a jinyacute hrubšiacute materiaacutel vyletiacute vzhůru a padajiacute okamžitě nazpětTakeacute plyny unikajiacuteciacute z kraacuteteru se musiacute Illutně rozptyacutelit rychlostiacute zvuku do sveacuteho okoliacute Jelikož jsou přitom vystaveny ultrakraacutetkovlnneacutemu slunečshyniacutemu zaacuteřeniacute lze očekaacutevat že složitějšiacute molekuly budou rychle disociovaacuteny nebo ionisovaacuteny a že současně s tiacutem může uvniH tohoto -plynu dOjiacutet i k optickeacute resonanci nebo fluorescenci Sopečnyacute vyacutebuch na Měsiacuteci může byacutet proto při pozorovaacuteniacute se Země jevem celkem nenaacutepadnyacutem a kraacutetkoshydobyacutem a může ujiacutet snadno pozornosti Může se jevit jen jako dočasneacute zamlženiacute nebo zesvětleniacute určiteacute měsiacutečniacute krajiny jak je pozorovali již dřiacuteve např C Flammarion W H Pickering a v noveacute době P Wilkins F H Thornton R M Baum a jiniacute pozorovateleacute Zda šlo ovšem ve všech těchto již pozorovanyacutech přiacutepadech 0 - sopečneacute vyacutebuchy v praveacutem slova smyslu je zatiacutem těžkeacute rozhodnout Neniacute vyloučeno že tu jde jen o postshyvulkanickeacute exhalace (vyacuterony) plynu raacutezu pozemskyacutech mofett tedy nikoliv o sopečneacute vyacutebuchy nyacutebrž o pouheacute dozvuky fbyacutevaleacute sopečneacute činnosti

Naacutezvem mofetta označujiacute vulKanologoveacute posltvulkanickeacute sucheacute exhashylace C02 ktereacute se dějiacute za niacutezkeacute teploty 20-30 oe a jsou znaacutemkou dohashysiacutenajiacuteciacute anebo už dohasleacute sopečneacute činnosti Jelikož tento plYiIl je těžšiacute nežli vzduch hromadiacute se v povrchovyacutech prohlubeninaacutech a vytvaacuteřiacute v nich jakaacutesi jezera plynneacuteho kysličniacuteku uhličiteacuteho Jestliže jsou tyto vyacuteshyrony C02 pohlcovaacuteny podzemniacutemi vodami vznikajiacute tzv kyselky obsahushyjiacuteciacute vedle četnyacutech rozpuštěnyacutech mineraacutelniacutech laacutetek i volnyacute C02 Kyselky jsou hojnyacutem zjevem iu naacutes na Slovensku v bliacutezkosti třetihorniacutech vulkashynickyacutech pohořiacute

Je zajiacutemaveacute že na možnost občasneacuteho vyacuteronu plynů v oblasti kraacuteteru Alphonsus upozornil sveacuteho času již W H Pickering V r 1957 fotograshyfoval tento kraacuteter ředitel Griffithovy hvězdaacuterny v USA D Alter kteryacute zjistil že dno tohoto kraacuteteru vyhliacuteželo na ulltrafialoveacute fotografii jako

2 Chaba-kov A V Ob osnovnyclh voprosach istorii razvitija poverchnosti Luny Mosk shyva-Leningrad 1949

11

--------

kdyby bylo lehce zamlženo Zdaacute se že to bylo praacutevě toto pozorovam ktereacute přimělo Kozyreva aby podrobil oblast tohoto kraacuteteru důkladneacutemu spektroskopickeacutemu vyacutezkumu Jestliže pozorovaneacute zamlženiacute kraacuteteru Alphonsus bylo reacuteaacutelnyacutem jevem a bylo např způsobeno drobnyacutemi krystalshyky zmrzleacuteho C02 vznikaacute ovšem dalšiacute otaacutezka - totiž jak vysvětlit že tato mlha se mohla po delšiacute dobu vznaacutešet ve vzduchopraacutezdneacutem měsiacutečniacutem prostřediacute

V některyacutech novinovyacutech komentaacuteřiacutech ke zpraacutevaacutem o Kozyrevově objeshyvu se psalo o tom že tento objev zcela vyvraciacute meteoritickou hypothesu vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů Tak např v Lidoveacute demokracii ze dne 14 listoshypadu 1958 čteme už nyniacute lze považovat za naprosto nepravděposhydobnou dmiddotomněnku že měsiacutečniacute kraacutetery vznikaly po paacutedech meteoritů Illa povrch Měsiacutece S tiacutemto naacutezorem nelze souhlasit neboť je dostatečně znaacutemo že sami zastaacutenci meteoritickeacute domněnky připouštějiacute možnost že na Měsiacuteci existujiacute vedle typickyacutech dopadovyacutech kraacuteterů i četneacute sopečneacute kraacutetery Podle H Quiringa3 jehož naacutezor sdiacuteliacute i autor tohoto člaacutenku spolushyuacutečinkovaly při vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci jak paacutedy meteoritů tak i siacutely sopečneacute Dopady velikyacutech meteoritů na povrch Měsiacutece mohly v zasaženeacute oblasti vyvolat naacuteslednou sopečnou činnost a mohly posleacuteze veacutest k vzniku celeacute řady typickyacutech sopečnyacutech jevů

Uvedenyacute přiacutepad jasně ukazuje že dosud neviacuteme vše ani o nejbližšiacutem naacutem kosmickeacutem tělese - Měsiacuteci - a že bude ještě třeba hodně pracovshyniacuteho uacutesiliacute abychom s konečnou platnostiacute zvlaacutedli zvlaacuteště probleacutem geoloshygickeacuteho vyacutevoje měsiacutečniacuteho povrchu

PROGRAM POZOROVAacuteNiacute METEORŮ ZDENĚK Kviacutez A JANA BULiacuteNOVAacute

Přestože dnes mohutneacute radary zachycujiacute radioveacute ozvěny od ionisovashynyacutech stop drobounkyacutech meteorů a dokonce i největšiacute radioteleskop světa v Jodrell Bank se chystaacute zachycovat ty nejdrobnějšiacute meteory přece ještě ulehneme do lehaacutetek a usedneme za dalekohledy abychom stisknutiacutem tlačiacutetka oznaacutemili že draacuteha drohneacute meteorickeacute čaacutestice praacutevě skončila v atmosfeacuteře našmiddotiacute planety Jistě ještě mnohokraacutet se sejdeme na meteoricshykyacutech expediciacutech k společneacute praacuteci než bude definitivně znaacutem vztah mezi radiovyacutem a vizuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem a než - a to bude asi trvat ještě deacutele - bude možno pozorovatele teleskopickyacutech meteorů nahradit citlishyvyacutem přiacutestrojem

Proto uvaacutediacuteme v tabulce pozorovaciacute podmiacutenky hlavniacutech meteorickyacutech rojů až do roku 1970 Bude tiacutem rokem končit amateacutermiddotskaacute praacutece v meteoshyrickeacute astronomii Jestliže ano bude to proto že noveacute moderniacute metody budou nad siacutely a možnosti amateacutera nebo proto že už všechno co lze vishyzuaacutelniacutem a teleskopickyacutem pozorovaacuteJnIacutem v meteorickeacute astronomii řešit bude vyřešeno Ta druhaacute eventualita neniacute tak iluzorniacute jak se zdaacute na prvniacute

3 Quiring H Gedal1iken Uber Alter Zusammensetzung und Enstehung des Mondes Zeitschr d -Deutschen Geol Gesellschaft 1946

12

Roj Měsiacutec 1959 1960 1961 1962 1963 1964

Quadrantidy J 34 3~ 3)8 37 34 32 Lyridy IV 218 225 223 22)0 218 225 o Aquaridy V 4 4 4 4 4 4 11 Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 124 13)1 12)9 126 124 13)1 Orionidy X 216 223 22)1 21)8 216 223 Leonidy XI 166 174 17)1 169 166 173 Geminidy XII 13)8 145 14)2 14-0 137 146 Ursidy XII 22)8 236 233 23)1 22)8 226

Roj Měsiacutec 1965 1966 1967 1968 1969 1970

Quadrantidy J 3)9 36 34 3)1 3)9 36 Lyridy IV 222 22)0 217 225 22)2 22)0 ) Aquar1dy V 4 4 4 4 4 4 ll Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 12)8 12)6 123 13)1 128 126 Orionidy X 22)0 21)8 215 223 22)0 21)8 Leonidy XI 171 16)8 166 173 17)1 16)8 Geminidy XII 11)2 14-)0 137 144 14-)2 13)9 Ursidy XII 223 230 227 235 233 23)0

pohled Vždyť naše dosavadniacute expedice přinesly již mnoho dobryacutech vyacuteshysledků Uvidiacuteme za dvanaacuteot roků zda předběhnou naši amateacuteři moderniacute astronomickou techniku nebo naopak Nebo se snad objeviacute noveacute dosud netušeneacute otaacutezky ktereacute i v několika přiacuteštiacutech desiacutetkaacutech let budou moci řešit amateacuteři svyacutem pozorovaacuteniacutem

To poznaacuteme později Dnes je našiacutem uacutekolem abychom dobryacutem pozoroshyvaacuteniacutem přinesli noveacute poznartky meteorickeacute astronomii čiacutem dřiacuteve tiacutem leacutepe tiacutem rychleji půjde věda kupředu Že ten nejvhodnějšiacute program jsou skushypinovaacute pozorovaacuteniacute na expediciacutech je dnes již naprosto zřejmeacute Pořaacutedejme tedy meteorickeacute expedice a ziacuteskaacutevejme pro svou praacuteci noveacute pozorovatele Tou lIlejlepšiacute odměnou pak pro naacutes může byacutet zjištěniacute že vizuaacutelniacutem a teleskoshypickyacutem pozorovaacuteniacutem meteorů jsme meteorickeacute astronomii přinesli vše co lbylo v našich silaacutech a že můžeme přejiacutet lk jinyacutem astronomickyacutem poshyzorovaacuteniacutem

Naši českoslovenštiacute amateacuteři mohou mnoho dokaacutezat pro svou obětavost a piacuteli a pro vysokou uacuteroveň lidoveacute astronomie u naacutes Nechť každyacute roj s vyacutehodnyacutemi pozorovaciacutemi podmiacutenkami přinese zaacutesluhou našich amateacuterů noveacute poznartky vědě

V tabulce je uveden přehled ) pozorovaciacutech podmiacutenkaacutech pro pravidelneacute meteorickeacute roje v letech 1959-1970 Kursivou je vyznačeno že maxishymum u naacutes připadaacute na nočniacute hodiny hvězdička značiacute že nerušiacute světlo Měsiacutece

+ + +

13

drobneacute zpraacutevy

STATISTICKEacute VYacuteSLEDKY ARIZONSKEacute METEORICKEacute EXPEDICE

Znaacutemyacute pracovruacutek v meteoriokeacute astronomii E J Opik uveřejnil (Contr Armagh Obs 26) po delšiacute přestaacutevce zpfisobeneacute vaacutelečnyacuteImi udaacuteshylostmi dalšiacute čaacutest vyacutesledků tzv arishyzonskeacuteexpedice (1931-33) kteraacute vydaJtně přispěla k middotřešenIacute celeacute řady otaacuteJzek Imeteorickeacute astrOnomie a v mnoha směrech je dosud nejlepšiacutem pramenem informiddotmaci O meteorech V teacutetO čaacutesti praacutece uveřejňuje aUJtol Obsaacutehilyacute statistidkyacute materiaacutel O vizuaacutel~ niacutech meteorech ve formě jež maacute usnadnit přiacutepadneacute dalšiacute zpracovaacuteniacute nebo diskusi vyacutesledků Opik nejprve Předklaacutedaacute rozsaacutehlou tabulku (25700 meteorů) v niacutež jsou Zachyceny frekshyvence meteorů podle směrů vzhledem ik a~imutu a to zvlaacutešť pro každou hodinu miacutestniacuteho času Přitom je přeshykvapujiacuteciacute že nebyla nalezena žaacutednaacute sezoacutenniacute variace v rozloženiacute směrů Jako dodatek k ta-bulce je uveden přeshyhled staciohaacuterniacuteclh mcleorů Vychaacuteziacute odtud že průměrně na 3000 pOlZorovaacuteshyniacute připadaacute jeden s-tacionaacutemiddotrniacute meteor

RedukOvanaacute hodinovaacute frekvence meteUacuterů pro stř pozorovatele ukashyzuje na vyacuteraznou denniacute variaci od 29 met hod v 19h mL-st času do 90 method v 5h raacuteno Daacutele je (publikoshyvaacuten rozbor zastoupeniacute většiacutech pravishydelnyacutech rojti v daneacutem maJteriaacuteJu skushypinoveacute radianty a hustoty meteorů

v prostoru Opik se p3Jk podrobně zashybyacutevaacute rozličnyacutemi efekty jež zkresluji statistiku a snažiacute se je tyacutemiž proshystředky tj statisticky omezit nebo odstranlt V zaacutevěru autoT uveřejňuje rozděleniacute meteorů podle magnitud a

Odvozuje odtud strmost luminositni funkce K K tomu jaM znaacutemo je třeba určit počet meteorů jež pozorovateli z nejrůzIJějŠiacutech přiacutečin uniknou Opik zde použiacutevaacute sveacute metody dvOjiacuteho poshyčiacutetaacuteniacute Hodnota jiacutem zjištěnaacute zhruba konstantniacute v intervrulu zenitovyacutecll meteorickyacutech velikostiacute 14m-34m (K == 33) je největšiacute Ipro interval O4m -14m (K == 53) a pro meteory jasnějšiacute než Oro klesaacute na hodnotu Ikoshylem 21 VYacutelraznaacute je zaacutevislost prnměrshyneacute magnitudy meteorů na směru poshyIhybu vZlhledem k Zemi (nejjasnějšiacute jsou meteory letiacuteciacute letrograacutedně)

V tomto stručneacutem sděleniacute nelze ani vyjmenovat jednotliveacute vztahy a s-tashytistickeacutelZaacutevěry Ik nimž čgtpiJk ltlos-piacutevaacute a zhodnotit materiaacutel kteryacute je zde předložen k daJšiacutemu studiu Pro amashyteacutery - pozoroivatele meteorů vyplyacutevaacute však odtud zjištěniacute ktereacute stojiacute za uacutevahu ArizOThskaacute expedice zahrnuje ceLkem 366 pozorovaciacutech nociacute při

-čemž současně pozorovali obvykle 4 pozorovateleacute Na našich meteoricshykyacutech expediciacutech ktereacute jsou ovšem ikraacutetkodobeacute pozoTuje třikraacutet nebo i desetkraacutet tolik IpOmělně velmi zkushyšenyacutech pozorovatelů To ~namenaacute že během někoUka let budeme miacutet vyacuteshysledky statisticky bohatšiacute a Při tom zaměřeneacute k řešeni speciaacutelniacutech otaacuteizek Je tedy potřebiacute postupně rozšiřovat pracovniacute kolektiv pro pe6liveacute a uacuteplneacute zpracovaacuteniacute pozOOovaciacuteho materiaacutelu tak aby odbornyacute přiacutenos českoslUacutevenshyskyacutechamateacuterskyacutech expediciacute se nejshymeacuteně vyrovnal vyacuteznamu expedice v Arizoně g

NEJVĚTŠiacute SOVĚTSKYacute DALEKOHLED

Na Světoveacute vyacutestavě v Bruselu byl v sovětskeacutem paviloacutenu vystaven moshydel velkeacuteho zrcadloveacuteho dalekohledu o prfiměru zrcadla 102 (26 m) kteryacute bude umiacuteSJtěn na Krymskeacute astrofyzishykaacutelniacute observatoři Hlavniacute paonibolickeacute

14

zrcadlo bude vaacutežit 4 tuny a bude miacutet ohniskovou daacutelku 10 m při užitiacute Cassegrainova systeacutemu bude ohnisshykovaacute daacutelka 40 m Celkovaacute vaacuteha přiacuteshystroje bude 130 tun FotogTafie vyshystaveneacuteho modelu je na 3 str obaacutelky

ZEMSKY STIacuteN PŘI MĚsrčNiacuteM ZATMĚNIacute 13-14 V 1957

Pti čaacutestečneacutem zatměniacute Měsiacutece

13-14 května 1957 byly u naacutes poshyzorovaacuteny IkontaJkty kraacuteterfi se stiacutenem V Astronomickeacutem uacutestavu Karr-lovy university v P raze pozorovali J Boušshyka J Grygar L Kohoutek aZ Pěknyacute v Astronomickeacutem uacutestavu SAV v BrashytisTavě L iacuteKresaacutek a M KresaacuteJkovaacute na Lidoveacute- hvězdaacuteJrně v Č Budějoviciacutech F Brož a na Lidoveacute hvězdaacuterně v Hushymenneacutem J Očenaacuteš CelJkem bylo poshyzorovaacuteno 35 vstupfi a 65 vyacutestupfi

~ o~

0 131 leofcl(fa hranlU J m v

0 20 JO 40

měsiacutečniacutech kraacuteterfi ze sUnu Pozoroshyvaacuteniacute zpracoval J Bouška Na phpojeshyneacutem obraacutezku je znaacutezorněna jednak hranice zemskeacuteho stiacutenu v rovině měshysiacutečniacute vylpočtenaacute -z geometrickyacutech poshyměrfi a daacutele skuitečneacute hranice stiacutenu určeneacute na ip-odlkladě pozorovaacuteni vstushypfi a vyacutestupfi Na obr značiacute r vzdaacuteshylenost od středu sUnu v poloměrech zemskyacutech yacute je pozičniacute uacutehel Počiacutetanyacute od vyacutechodniacuteho přiacutep od zaacutepadniacuteho bodu Zemskyacute stiacuten Iby[ v zaacutepadniacute čaacutesti zvětšen o 164 ve vyacutechodniacute o 150 Ze všech 100 pozorovanyacutech ikontaktů vychaacuteziacute zvětšeniacute stiacutenu 155 (při vyacuteshypočtu efemeridy měsiacutečniacutech zaJtměniacute

se počiacutetaacute se zvětšeniacutem zemskeacuteho stiacutenu 150 tj 2) Rozdhl mezi zvětšeniacutem vyacutechodniacute a zaacuteApadniacute čaacutesti zemskeacuteho stiacutenu je možno vysvětlit rnznyacutemi meshyteorologickyacutemi poměry podeacutel zemskeacuteshyho terminaacutetOTu předevšiacutem vysolkou oblačnostiacute

RADIovA EMISE SLUNCE JAKO OBJEKTIVNIacute MĚŘIacuteTKO SLUNEČNiacute AKTIVITY

V posledniacute době byla často uvažoshyvaacutena nutnost zaveacutest miacutesto relativniacuteho čiacutesla noveacute objektivniacute měřiacutetJko slushynečniacuteaJktivity Je třeba naleacutezt takoveacute měřiacutetoko ktereacute by Ipozději l1ahradhlo dosud uŽIacutevmiddotaneacute relativniacute middotČiacuteslo Joe to zapotřebiacute takeacute proto aby bylo možno přezkoušet hodnotu redukčniacutech koefishycientfi jednotlivyacutech pozorovlltelfi s1ushynečniacutech skwn M Waldmeier uvaacutediacute (Astr Mitt 215) že by uacutelohu tohoto měřiacutetka mohla zastat intensita slushynečniacute radioveacute emise v decimetroveacutem oboru Nejviacutece homogenniacute a nejdelšiacute pozorovaciacute řadou je zde pozorrovaciacute řada započataacute r 1947 A E Covingshytonem ve krtereacute pokračuje National Research CounCIacuteil v Ottawě Použiacutevaacute vlnoveacute deacutelky 107 cm jako jednotky se použiacutevaacute 10-22 Wattm2 a šiacuteři paacutesshyma 1 Hz V roce 1957 činiacute ročniacute prfishyměr radioveacute emise 2315 kdežto v roce 1956 1838 To znamenaacute přiacuterfistek oproti r 1956 asi 26 u relativniacuteho čiacutesla činiacute tento přiacuterťLstek asi 34 Je však třeba řiacuteci že v udanyacutech hodshy

notaacutech intenity slunečniacute radioveacute emishyse je vždy obsaženo UlTčityacutem diacutelem (kteryacute činiacute asi 60 jednotek) radioveacute zaacuteřeniacute klidneacuteho Slunce Eliminujeshyme-U tento vliv jeviacute se v r 1957 přiacuteshyrfistek radioveacute emise proti r 1956 39 Prfiběh denniacutech hodnot radioveacute emise je obdobnyacute průběhu denniacutech hodnot lelativmho čiacutesla Nemiddotlze však určit Převodniacute -koeficient mezi [elashytivniacutem čiacuteslem a indexem radioveacute emishyse E tj ze znaacutemeacuteho middotrelativniacuteho čiacutesla vypočiacutetat intensitu ltradioveacute emise Toshyteacutež relativniacute čiacuteslo mfiže totiž jak vyplyacutevaacute z jeho definice vyjadřovat

někdy mnoho malyacutech skwn v maacutelo skupinaacutech jindy maacutelo velkyacutech 3ikvrn ve viacutece skupinaacutech V ročniacutech prfiměshyrech je však možno navaacutezat prfiměrshynou hodnotu indexu E na prfiměrnou hodnotu relativniacuteho čiacutesla R Z toho tedy vyplyacutevaacute že nelze nahradit opticshykaacute pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvtIn pozoshyrovaacuteniacutem slunečniacute radioveacute emise ale je možneacute -touto cestou kontrolovat stabilitu reduJkčniacuteho koeficientu

15

V dfIsledlku maleacute homogenity dosashy indexu E exaktně na 1-2 Tak vadniacutech radiovyacutech měřeni je dosud bude možno kontrolovat homogenitu nejistota v určeniacute intensity radioveacute řady relativniacutech čiacutesel a opravit přiacuteshyemise Slunce stejnaacute jako v určeniacute creshy Ipadně se vyskytnuvšiacute změny redukčshylativniacuteho čiacutesla V dohledneacute době však niacuteho Ikoeficientu A N bude možno určit absolutniacute hodnotu

EFEMERIDA PERIODICKEacute KOMETY OTERMA 1942 VII

Periodickaacute kometa Oterma 3) kteshy a patřiacute tedy k Jupiterově rodině Ikoshyrou objevila v roce 1942 L Otermovaacute met Mimořaacutednyacute tvar draacutehy je přiacutečishyna hvězdaacuterně v Turku prošla přiacuteslushy nou že Ikometu lze pozOJovat každoshyniacutem v červnu minuleacuteho roku Kometa ročně nikoliv jako ostatniacute komety je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje rpo jen v době kolem průchodu přiacutesluniacutem velmi maacutelo vyacutestředneacute draacuteze kteraacute se Uvaacutediacuteme efemeridu teacuteto komety poshyspiacuteše podobaacute drahaacutem planetek než dle vyacutepočtu L Otermoveacute komet Maacute oběžnou dobu 7917 roku

1959 a o 6 r magno II 1 13h 353m -7deg 13 3076 3486 16lm

11 13h 377m -7deg 13 21 13h 383m -7deg 2

III 3 13h 37lm -6deg 40 13 13h 34lm -6deg 8 2642 3520 158m 23 13h 296m -5deg 28

IV 2 13h 24Om -4deg44 12 13h 178m -3deg 59 22 13h 1l8m -3deg 17 2574 3558 152m

V 2 13h o3m _2deg 42 12 13h 2Om _2deg 16 22 12h 592m -2deg 2

VI 1 12h 58Om -1deg 59 2927 3599 16lm 11 12h 585m _2deg 7 21 13h 06m _2deg 26

VII 1 13h 4lm -2deg 55 11 13h 9lm -3deg31 3508 3643 165m 21 13h 152m --4deg14 31 13h 225m _5deg 3

VIII 10 13h 306m -5deg 56 20 13h 396m -6deg 53 4098 3690 169m

J B

FOTOMETRIOKEacute PARAMETRY KOMETY MRKOS 1957d

Za předpokladu že se jasnost koshy 2 VIII do 26 IX 1957 (po pruacutechodu mety 1 měniacute podle ~naacutemeacuteho zaacuteJkona komety perihelem) ziacuteskanyacutech naacutesleshy1 = 10 rn Ll2 kde r je vzdaacutelenost koshy dujiacuteciacutemi pozorovateli Antal (Skalshymety od SlUJlce Ll vzdaacutelenost od Zeshy nateacute Pleso) Arend (Uccle) Ceplecha mě n fotometrickyacute exponent a 10 jasshy (Ondřejov) Elias (Atheacuteny) Giolas nost komety ve vzdaacutelenosti r = Ll = 1 (Lowell) Glintzer-Lingner (Postushyaj lze z pozorovaacuteni určit absolutniacute pim) Jackson (Viacutedeň) Kordylewski velikost mo (odpoviacutedajiacuteciacute 10 ) a n Pro (Krakov) Laustsen (Kodaň) ChavshyMrkosovu kometu použil J Grygar 41 tasiacute (Abastuman) Lazarevskiacutej (Gorshyvizuaacutelniacutech odhadfI jasnosH v obdolbiacute od kij) Martynov (Moskva) odděleni

16

VAGO (Riga) Tichov (Alma-Ata) Vasiljev (Leningrad) Vsechsvjatskij (Kyjev) Několik vizuaacutelniacutech odhadfi a jedno fotoelektrickeacute měřeniacute vykoshynrul Vanyacutesek Jednotlivaacute určeniacute jasshyno-sti jsou graficky zachycena na při-

pojeneacutem ohr Metodou nejmenšiacutech čtvercfi Ibyly odvozeny naacutesledujiacuteciacute pashyirametry a středniacute chyby

n = 236 plusmn 013 ma = 417m plusmn plusmn 009m (interval r 03 - 13)

jimž odpoviacutedaacute přiacutemka na obr Je zashyjiacutemaveacute že dbě hodnoty rl i ma poshyI stupně vzrfistaly když se kometa vzdalovala od slumce Jestliže např vezmeme v uacutevahu jen Odhady po 15r l VlIL dostaneme n = 283 m = 426m (22 odhadfi) a pJlO odhady po 21 SJlpshyI nu J1Jalezneme n = 316 ma = 428m (17 odhadfi) O rtom že odvOIZeneacute pashy

~3 I

rametry jsou v uvedeneacutem intervalu r dosti spolehliveacute svědčiacute jednak velishykost středniacutech chyb jednak malaacute odshy~ chylka fotoelektrickeacuteho měřeniacute od vyshy

-o OD počteneacute přiacutemky (-Ollm)

MAJPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

1958 Vl11a +I() r- VI 3a

-20 O j - ~

~ ~

-20

-40shy araČKA 1403I- 360 300 240 180 120 60 a

Vl20 VII 30 IX fO 1958

+0 1 +2aIJ iIacute ~~_~-+-=-shy

0-1--- bull

-20

-10 jL~~~--------------~-----~------r- aTaČKA 1404

360 - 300 240 180 120middot 60middot amiddot

Lwdistlav Schmied

17

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

--------

kdyby bylo lehce zamlženo Zdaacute se že to bylo praacutevě toto pozorovam ktereacute přimělo Kozyreva aby podrobil oblast tohoto kraacuteteru důkladneacutemu spektroskopickeacutemu vyacutezkumu Jestliže pozorovaneacute zamlženiacute kraacuteteru Alphonsus bylo reacuteaacutelnyacutem jevem a bylo např způsobeno drobnyacutemi krystalshyky zmrzleacuteho C02 vznikaacute ovšem dalšiacute otaacutezka - totiž jak vysvětlit že tato mlha se mohla po delšiacute dobu vznaacutešet ve vzduchopraacutezdneacutem měsiacutečniacutem prostřediacute

V některyacutech novinovyacutech komentaacuteřiacutech ke zpraacutevaacutem o Kozyrevově objeshyvu se psalo o tom že tento objev zcela vyvraciacute meteoritickou hypothesu vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů Tak např v Lidoveacute demokracii ze dne 14 listoshypadu 1958 čteme už nyniacute lze považovat za naprosto nepravděposhydobnou dmiddotomněnku že měsiacutečniacute kraacutetery vznikaly po paacutedech meteoritů Illa povrch Měsiacutece S tiacutemto naacutezorem nelze souhlasit neboť je dostatečně znaacutemo že sami zastaacutenci meteoritickeacute domněnky připouštějiacute možnost že na Měsiacuteci existujiacute vedle typickyacutech dopadovyacutech kraacuteterů i četneacute sopečneacute kraacutetery Podle H Quiringa3 jehož naacutezor sdiacuteliacute i autor tohoto člaacutenku spolushyuacutečinkovaly při vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci jak paacutedy meteoritů tak i siacutely sopečneacute Dopady velikyacutech meteoritů na povrch Měsiacutece mohly v zasaženeacute oblasti vyvolat naacuteslednou sopečnou činnost a mohly posleacuteze veacutest k vzniku celeacute řady typickyacutech sopečnyacutech jevů

Uvedenyacute přiacutepad jasně ukazuje že dosud neviacuteme vše ani o nejbližšiacutem naacutem kosmickeacutem tělese - Měsiacuteci - a že bude ještě třeba hodně pracovshyniacuteho uacutesiliacute abychom s konečnou platnostiacute zvlaacutedli zvlaacuteště probleacutem geoloshygickeacuteho vyacutevoje měsiacutečniacuteho povrchu

PROGRAM POZOROVAacuteNiacute METEORŮ ZDENĚK Kviacutez A JANA BULiacuteNOVAacute

Přestože dnes mohutneacute radary zachycujiacute radioveacute ozvěny od ionisovashynyacutech stop drobounkyacutech meteorů a dokonce i největšiacute radioteleskop světa v Jodrell Bank se chystaacute zachycovat ty nejdrobnějšiacute meteory přece ještě ulehneme do lehaacutetek a usedneme za dalekohledy abychom stisknutiacutem tlačiacutetka oznaacutemili že draacuteha drohneacute meteorickeacute čaacutestice praacutevě skončila v atmosfeacuteře našmiddotiacute planety Jistě ještě mnohokraacutet se sejdeme na meteoricshykyacutech expediciacutech k společneacute praacuteci než bude definitivně znaacutem vztah mezi radiovyacutem a vizuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem a než - a to bude asi trvat ještě deacutele - bude možno pozorovatele teleskopickyacutech meteorů nahradit citlishyvyacutem přiacutestrojem

Proto uvaacutediacuteme v tabulce pozorovaciacute podmiacutenky hlavniacutech meteorickyacutech rojů až do roku 1970 Bude tiacutem rokem končit amateacutermiddotskaacute praacutece v meteoshyrickeacute astronomii Jestliže ano bude to proto že noveacute moderniacute metody budou nad siacutely a možnosti amateacutera nebo proto že už všechno co lze vishyzuaacutelniacutem a teleskopickyacutem pozorovaacuteJnIacutem v meteorickeacute astronomii řešit bude vyřešeno Ta druhaacute eventualita neniacute tak iluzorniacute jak se zdaacute na prvniacute

3 Quiring H Gedal1iken Uber Alter Zusammensetzung und Enstehung des Mondes Zeitschr d -Deutschen Geol Gesellschaft 1946

12

Roj Měsiacutec 1959 1960 1961 1962 1963 1964

Quadrantidy J 34 3~ 3)8 37 34 32 Lyridy IV 218 225 223 22)0 218 225 o Aquaridy V 4 4 4 4 4 4 11 Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 124 13)1 12)9 126 124 13)1 Orionidy X 216 223 22)1 21)8 216 223 Leonidy XI 166 174 17)1 169 166 173 Geminidy XII 13)8 145 14)2 14-0 137 146 Ursidy XII 22)8 236 233 23)1 22)8 226

Roj Měsiacutec 1965 1966 1967 1968 1969 1970

Quadrantidy J 3)9 36 34 3)1 3)9 36 Lyridy IV 222 22)0 217 225 22)2 22)0 ) Aquar1dy V 4 4 4 4 4 4 ll Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 12)8 12)6 123 13)1 128 126 Orionidy X 22)0 21)8 215 223 22)0 21)8 Leonidy XI 171 16)8 166 173 17)1 16)8 Geminidy XII 11)2 14-)0 137 144 14-)2 13)9 Ursidy XII 223 230 227 235 233 23)0

pohled Vždyť naše dosavadniacute expedice přinesly již mnoho dobryacutech vyacuteshysledků Uvidiacuteme za dvanaacuteot roků zda předběhnou naši amateacuteři moderniacute astronomickou techniku nebo naopak Nebo se snad objeviacute noveacute dosud netušeneacute otaacutezky ktereacute i v několika přiacuteštiacutech desiacutetkaacutech let budou moci řešit amateacuteři svyacutem pozorovaacuteniacutem

To poznaacuteme později Dnes je našiacutem uacutekolem abychom dobryacutem pozoroshyvaacuteniacutem přinesli noveacute poznartky meteorickeacute astronomii čiacutem dřiacuteve tiacutem leacutepe tiacutem rychleji půjde věda kupředu Že ten nejvhodnějšiacute program jsou skushypinovaacute pozorovaacuteniacute na expediciacutech je dnes již naprosto zřejmeacute Pořaacutedejme tedy meteorickeacute expedice a ziacuteskaacutevejme pro svou praacuteci noveacute pozorovatele Tou lIlejlepšiacute odměnou pak pro naacutes může byacutet zjištěniacute že vizuaacutelniacutem a teleskoshypickyacutem pozorovaacuteniacutem meteorů jsme meteorickeacute astronomii přinesli vše co lbylo v našich silaacutech a že můžeme přejiacutet lk jinyacutem astronomickyacutem poshyzorovaacuteniacutem

Naši českoslovenštiacute amateacuteři mohou mnoho dokaacutezat pro svou obětavost a piacuteli a pro vysokou uacuteroveň lidoveacute astronomie u naacutes Nechť každyacute roj s vyacutehodnyacutemi pozorovaciacutemi podmiacutenkami přinese zaacutesluhou našich amateacuterů noveacute poznartky vědě

V tabulce je uveden přehled ) pozorovaciacutech podmiacutenkaacutech pro pravidelneacute meteorickeacute roje v letech 1959-1970 Kursivou je vyznačeno že maxishymum u naacutes připadaacute na nočniacute hodiny hvězdička značiacute že nerušiacute světlo Měsiacutece

+ + +

13

drobneacute zpraacutevy

STATISTICKEacute VYacuteSLEDKY ARIZONSKEacute METEORICKEacute EXPEDICE

Znaacutemyacute pracovruacutek v meteoriokeacute astronomii E J Opik uveřejnil (Contr Armagh Obs 26) po delšiacute přestaacutevce zpfisobeneacute vaacutelečnyacuteImi udaacuteshylostmi dalšiacute čaacutest vyacutesledků tzv arishyzonskeacuteexpedice (1931-33) kteraacute vydaJtně přispěla k middotřešenIacute celeacute řady otaacuteJzek Imeteorickeacute astrOnomie a v mnoha směrech je dosud nejlepšiacutem pramenem informiddotmaci O meteorech V teacutetO čaacutesti praacutece uveřejňuje aUJtol Obsaacutehilyacute statistidkyacute materiaacutel O vizuaacutel~ niacutech meteorech ve formě jež maacute usnadnit přiacutepadneacute dalšiacute zpracovaacuteniacute nebo diskusi vyacutesledků Opik nejprve Předklaacutedaacute rozsaacutehlou tabulku (25700 meteorů) v niacutež jsou Zachyceny frekshyvence meteorů podle směrů vzhledem ik a~imutu a to zvlaacutešť pro každou hodinu miacutestniacuteho času Přitom je přeshykvapujiacuteciacute že nebyla nalezena žaacutednaacute sezoacutenniacute variace v rozloženiacute směrů Jako dodatek k ta-bulce je uveden přeshyhled staciohaacuterniacuteclh mcleorů Vychaacuteziacute odtud že průměrně na 3000 pOlZorovaacuteshyniacute připadaacute jeden s-tacionaacutemiddotrniacute meteor

RedukOvanaacute hodinovaacute frekvence meteUacuterů pro stř pozorovatele ukashyzuje na vyacuteraznou denniacute variaci od 29 met hod v 19h mL-st času do 90 method v 5h raacuteno Daacutele je (publikoshyvaacuten rozbor zastoupeniacute většiacutech pravishydelnyacutech rojti v daneacutem maJteriaacuteJu skushypinoveacute radianty a hustoty meteorů

v prostoru Opik se p3Jk podrobně zashybyacutevaacute rozličnyacutemi efekty jež zkresluji statistiku a snažiacute se je tyacutemiž proshystředky tj statisticky omezit nebo odstranlt V zaacutevěru autoT uveřejňuje rozděleniacute meteorů podle magnitud a

Odvozuje odtud strmost luminositni funkce K K tomu jaM znaacutemo je třeba určit počet meteorů jež pozorovateli z nejrůzIJějŠiacutech přiacutečin uniknou Opik zde použiacutevaacute sveacute metody dvOjiacuteho poshyčiacutetaacuteniacute Hodnota jiacutem zjištěnaacute zhruba konstantniacute v intervrulu zenitovyacutecll meteorickyacutech velikostiacute 14m-34m (K == 33) je největšiacute Ipro interval O4m -14m (K == 53) a pro meteory jasnějšiacute než Oro klesaacute na hodnotu Ikoshylem 21 VYacutelraznaacute je zaacutevislost prnměrshyneacute magnitudy meteorů na směru poshyIhybu vZlhledem k Zemi (nejjasnějšiacute jsou meteory letiacuteciacute letrograacutedně)

V tomto stručneacutem sděleniacute nelze ani vyjmenovat jednotliveacute vztahy a s-tashytistickeacutelZaacutevěry Ik nimž čgtpiJk ltlos-piacutevaacute a zhodnotit materiaacutel kteryacute je zde předložen k daJšiacutemu studiu Pro amashyteacutery - pozoroivatele meteorů vyplyacutevaacute však odtud zjištěniacute ktereacute stojiacute za uacutevahu ArizOThskaacute expedice zahrnuje ceLkem 366 pozorovaciacutech nociacute při

-čemž současně pozorovali obvykle 4 pozorovateleacute Na našich meteoricshykyacutech expediciacutech ktereacute jsou ovšem ikraacutetkodobeacute pozoTuje třikraacutet nebo i desetkraacutet tolik IpOmělně velmi zkushyšenyacutech pozorovatelů To ~namenaacute že během někoUka let budeme miacutet vyacuteshysledky statisticky bohatšiacute a Při tom zaměřeneacute k řešeni speciaacutelniacutech otaacuteizek Je tedy potřebiacute postupně rozšiřovat pracovniacute kolektiv pro pe6liveacute a uacuteplneacute zpracovaacuteniacute pozOOovaciacuteho materiaacutelu tak aby odbornyacute přiacutenos českoslUacutevenshyskyacutechamateacuterskyacutech expediciacute se nejshymeacuteně vyrovnal vyacuteznamu expedice v Arizoně g

NEJVĚTŠiacute SOVĚTSKYacute DALEKOHLED

Na Světoveacute vyacutestavě v Bruselu byl v sovětskeacutem paviloacutenu vystaven moshydel velkeacuteho zrcadloveacuteho dalekohledu o prfiměru zrcadla 102 (26 m) kteryacute bude umiacuteSJtěn na Krymskeacute astrofyzishykaacutelniacute observatoři Hlavniacute paonibolickeacute

14

zrcadlo bude vaacutežit 4 tuny a bude miacutet ohniskovou daacutelku 10 m při užitiacute Cassegrainova systeacutemu bude ohnisshykovaacute daacutelka 40 m Celkovaacute vaacuteha přiacuteshystroje bude 130 tun FotogTafie vyshystaveneacuteho modelu je na 3 str obaacutelky

ZEMSKY STIacuteN PŘI MĚsrčNiacuteM ZATMĚNIacute 13-14 V 1957

Pti čaacutestečneacutem zatměniacute Měsiacutece

13-14 května 1957 byly u naacutes poshyzorovaacuteny IkontaJkty kraacuteterfi se stiacutenem V Astronomickeacutem uacutestavu Karr-lovy university v P raze pozorovali J Boušshyka J Grygar L Kohoutek aZ Pěknyacute v Astronomickeacutem uacutestavu SAV v BrashytisTavě L iacuteKresaacutek a M KresaacuteJkovaacute na Lidoveacute- hvězdaacuteJrně v Č Budějoviciacutech F Brož a na Lidoveacute hvězdaacuterně v Hushymenneacutem J Očenaacuteš CelJkem bylo poshyzorovaacuteno 35 vstupfi a 65 vyacutestupfi

~ o~

0 131 leofcl(fa hranlU J m v

0 20 JO 40

měsiacutečniacutech kraacuteterfi ze sUnu Pozoroshyvaacuteniacute zpracoval J Bouška Na phpojeshyneacutem obraacutezku je znaacutezorněna jednak hranice zemskeacuteho stiacutenu v rovině měshysiacutečniacute vylpočtenaacute -z geometrickyacutech poshyměrfi a daacutele skuitečneacute hranice stiacutenu určeneacute na ip-odlkladě pozorovaacuteni vstushypfi a vyacutestupfi Na obr značiacute r vzdaacuteshylenost od středu sUnu v poloměrech zemskyacutech yacute je pozičniacute uacutehel Počiacutetanyacute od vyacutechodniacuteho přiacutep od zaacutepadniacuteho bodu Zemskyacute stiacuten Iby[ v zaacutepadniacute čaacutesti zvětšen o 164 ve vyacutechodniacute o 150 Ze všech 100 pozorovanyacutech ikontaktů vychaacuteziacute zvětšeniacute stiacutenu 155 (při vyacuteshypočtu efemeridy měsiacutečniacutech zaJtměniacute

se počiacutetaacute se zvětšeniacutem zemskeacuteho stiacutenu 150 tj 2) Rozdhl mezi zvětšeniacutem vyacutechodniacute a zaacuteApadniacute čaacutesti zemskeacuteho stiacutenu je možno vysvětlit rnznyacutemi meshyteorologickyacutemi poměry podeacutel zemskeacuteshyho terminaacutetOTu předevšiacutem vysolkou oblačnostiacute

RADIovA EMISE SLUNCE JAKO OBJEKTIVNIacute MĚŘIacuteTKO SLUNEČNiacute AKTIVITY

V posledniacute době byla často uvažoshyvaacutena nutnost zaveacutest miacutesto relativniacuteho čiacutesla noveacute objektivniacute měřiacutetJko slushynečniacuteaJktivity Je třeba naleacutezt takoveacute měřiacutetoko ktereacute by Ipozději l1ahradhlo dosud uŽIacutevmiddotaneacute relativniacute middotČiacuteslo Joe to zapotřebiacute takeacute proto aby bylo možno přezkoušet hodnotu redukčniacutech koefishycientfi jednotlivyacutech pozorovlltelfi s1ushynečniacutech skwn M Waldmeier uvaacutediacute (Astr Mitt 215) že by uacutelohu tohoto měřiacutetka mohla zastat intensita slushynečniacute radioveacute emise v decimetroveacutem oboru Nejviacutece homogenniacute a nejdelšiacute pozorovaciacute řadou je zde pozorrovaciacute řada započataacute r 1947 A E Covingshytonem ve krtereacute pokračuje National Research CounCIacuteil v Ottawě Použiacutevaacute vlnoveacute deacutelky 107 cm jako jednotky se použiacutevaacute 10-22 Wattm2 a šiacuteři paacutesshyma 1 Hz V roce 1957 činiacute ročniacute prfishyměr radioveacute emise 2315 kdežto v roce 1956 1838 To znamenaacute přiacuterfistek oproti r 1956 asi 26 u relativniacuteho čiacutesla činiacute tento přiacuterťLstek asi 34 Je však třeba řiacuteci že v udanyacutech hodshy

notaacutech intenity slunečniacute radioveacute emishyse je vždy obsaženo UlTčityacutem diacutelem (kteryacute činiacute asi 60 jednotek) radioveacute zaacuteřeniacute klidneacuteho Slunce Eliminujeshyme-U tento vliv jeviacute se v r 1957 přiacuteshyrfistek radioveacute emise proti r 1956 39 Prfiběh denniacutech hodnot radioveacute emise je obdobnyacute průběhu denniacutech hodnot lelativmho čiacutesla Nemiddotlze však určit Převodniacute -koeficient mezi [elashytivniacutem čiacuteslem a indexem radioveacute emishyse E tj ze znaacutemeacuteho middotrelativniacuteho čiacutesla vypočiacutetat intensitu ltradioveacute emise Toshyteacutež relativniacute čiacuteslo mfiže totiž jak vyplyacutevaacute z jeho definice vyjadřovat

někdy mnoho malyacutech skwn v maacutelo skupinaacutech jindy maacutelo velkyacutech 3ikvrn ve viacutece skupinaacutech V ročniacutech prfiměshyrech je však možno navaacutezat prfiměrshynou hodnotu indexu E na prfiměrnou hodnotu relativniacuteho čiacutesla R Z toho tedy vyplyacutevaacute že nelze nahradit opticshykaacute pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvtIn pozoshyrovaacuteniacutem slunečniacute radioveacute emise ale je možneacute -touto cestou kontrolovat stabilitu reduJkčniacuteho koeficientu

15

V dfIsledlku maleacute homogenity dosashy indexu E exaktně na 1-2 Tak vadniacutech radiovyacutech měřeni je dosud bude možno kontrolovat homogenitu nejistota v určeniacute intensity radioveacute řady relativniacutech čiacutesel a opravit přiacuteshyemise Slunce stejnaacute jako v určeniacute creshy Ipadně se vyskytnuvšiacute změny redukčshylativniacuteho čiacutesla V dohledneacute době však niacuteho Ikoeficientu A N bude možno určit absolutniacute hodnotu

EFEMERIDA PERIODICKEacute KOMETY OTERMA 1942 VII

Periodickaacute kometa Oterma 3) kteshy a patřiacute tedy k Jupiterově rodině Ikoshyrou objevila v roce 1942 L Otermovaacute met Mimořaacutednyacute tvar draacutehy je přiacutečishyna hvězdaacuterně v Turku prošla přiacuteslushy nou že Ikometu lze pozOJovat každoshyniacutem v červnu minuleacuteho roku Kometa ročně nikoliv jako ostatniacute komety je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje rpo jen v době kolem průchodu přiacutesluniacutem velmi maacutelo vyacutestředneacute draacuteze kteraacute se Uvaacutediacuteme efemeridu teacuteto komety poshyspiacuteše podobaacute drahaacutem planetek než dle vyacutepočtu L Otermoveacute komet Maacute oběžnou dobu 7917 roku

1959 a o 6 r magno II 1 13h 353m -7deg 13 3076 3486 16lm

11 13h 377m -7deg 13 21 13h 383m -7deg 2

III 3 13h 37lm -6deg 40 13 13h 34lm -6deg 8 2642 3520 158m 23 13h 296m -5deg 28

IV 2 13h 24Om -4deg44 12 13h 178m -3deg 59 22 13h 1l8m -3deg 17 2574 3558 152m

V 2 13h o3m _2deg 42 12 13h 2Om _2deg 16 22 12h 592m -2deg 2

VI 1 12h 58Om -1deg 59 2927 3599 16lm 11 12h 585m _2deg 7 21 13h 06m _2deg 26

VII 1 13h 4lm -2deg 55 11 13h 9lm -3deg31 3508 3643 165m 21 13h 152m --4deg14 31 13h 225m _5deg 3

VIII 10 13h 306m -5deg 56 20 13h 396m -6deg 53 4098 3690 169m

J B

FOTOMETRIOKEacute PARAMETRY KOMETY MRKOS 1957d

Za předpokladu že se jasnost koshy 2 VIII do 26 IX 1957 (po pruacutechodu mety 1 měniacute podle ~naacutemeacuteho zaacuteJkona komety perihelem) ziacuteskanyacutech naacutesleshy1 = 10 rn Ll2 kde r je vzdaacutelenost koshy dujiacuteciacutemi pozorovateli Antal (Skalshymety od SlUJlce Ll vzdaacutelenost od Zeshy nateacute Pleso) Arend (Uccle) Ceplecha mě n fotometrickyacute exponent a 10 jasshy (Ondřejov) Elias (Atheacuteny) Giolas nost komety ve vzdaacutelenosti r = Ll = 1 (Lowell) Glintzer-Lingner (Postushyaj lze z pozorovaacuteni určit absolutniacute pim) Jackson (Viacutedeň) Kordylewski velikost mo (odpoviacutedajiacuteciacute 10 ) a n Pro (Krakov) Laustsen (Kodaň) ChavshyMrkosovu kometu použil J Grygar 41 tasiacute (Abastuman) Lazarevskiacutej (Gorshyvizuaacutelniacutech odhadfI jasnosH v obdolbiacute od kij) Martynov (Moskva) odděleni

16

VAGO (Riga) Tichov (Alma-Ata) Vasiljev (Leningrad) Vsechsvjatskij (Kyjev) Několik vizuaacutelniacutech odhadfi a jedno fotoelektrickeacute měřeniacute vykoshynrul Vanyacutesek Jednotlivaacute určeniacute jasshyno-sti jsou graficky zachycena na při-

pojeneacutem ohr Metodou nejmenšiacutech čtvercfi Ibyly odvozeny naacutesledujiacuteciacute pashyirametry a středniacute chyby

n = 236 plusmn 013 ma = 417m plusmn plusmn 009m (interval r 03 - 13)

jimž odpoviacutedaacute přiacutemka na obr Je zashyjiacutemaveacute že dbě hodnoty rl i ma poshyI stupně vzrfistaly když se kometa vzdalovala od slumce Jestliže např vezmeme v uacutevahu jen Odhady po 15r l VlIL dostaneme n = 283 m = 426m (22 odhadfi) a pJlO odhady po 21 SJlpshyI nu J1Jalezneme n = 316 ma = 428m (17 odhadfi) O rtom že odvOIZeneacute pashy

~3 I

rametry jsou v uvedeneacutem intervalu r dosti spolehliveacute svědčiacute jednak velishykost středniacutech chyb jednak malaacute odshy~ chylka fotoelektrickeacuteho měřeniacute od vyshy

-o OD počteneacute přiacutemky (-Ollm)

MAJPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

1958 Vl11a +I() r- VI 3a

-20 O j - ~

~ ~

-20

-40shy araČKA 1403I- 360 300 240 180 120 60 a

Vl20 VII 30 IX fO 1958

+0 1 +2aIJ iIacute ~~_~-+-=-shy

0-1--- bull

-20

-10 jL~~~--------------~-----~------r- aTaČKA 1404

360 - 300 240 180 120middot 60middot amiddot

Lwdistlav Schmied

17

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

Roj Měsiacutec 1959 1960 1961 1962 1963 1964

Quadrantidy J 34 3~ 3)8 37 34 32 Lyridy IV 218 225 223 22)0 218 225 o Aquaridy V 4 4 4 4 4 4 11 Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 124 13)1 12)9 126 124 13)1 Orionidy X 216 223 22)1 21)8 216 223 Leonidy XI 166 174 17)1 169 166 173 Geminidy XII 13)8 145 14)2 14-0 137 146 Ursidy XII 22)8 236 233 23)1 22)8 226

Roj Měsiacutec 1965 1966 1967 1968 1969 1970

Quadrantidy J 3)9 36 34 3)1 3)9 36 Lyridy IV 222 22)0 217 225 22)2 22)0 ) Aquar1dy V 4 4 4 4 4 4 ll Aquaridy VII 28 28 28 28 28 28 Perseidy VIII 12)8 12)6 123 13)1 128 126 Orionidy X 22)0 21)8 215 223 22)0 21)8 Leonidy XI 171 16)8 166 173 17)1 16)8 Geminidy XII 11)2 14-)0 137 144 14-)2 13)9 Ursidy XII 223 230 227 235 233 23)0

pohled Vždyť naše dosavadniacute expedice přinesly již mnoho dobryacutech vyacuteshysledků Uvidiacuteme za dvanaacuteot roků zda předběhnou naši amateacuteři moderniacute astronomickou techniku nebo naopak Nebo se snad objeviacute noveacute dosud netušeneacute otaacutezky ktereacute i v několika přiacuteštiacutech desiacutetkaacutech let budou moci řešit amateacuteři svyacutem pozorovaacuteniacutem

To poznaacuteme později Dnes je našiacutem uacutekolem abychom dobryacutem pozoroshyvaacuteniacutem přinesli noveacute poznartky meteorickeacute astronomii čiacutem dřiacuteve tiacutem leacutepe tiacutem rychleji půjde věda kupředu Že ten nejvhodnějšiacute program jsou skushypinovaacute pozorovaacuteniacute na expediciacutech je dnes již naprosto zřejmeacute Pořaacutedejme tedy meteorickeacute expedice a ziacuteskaacutevejme pro svou praacuteci noveacute pozorovatele Tou lIlejlepšiacute odměnou pak pro naacutes může byacutet zjištěniacute že vizuaacutelniacutem a teleskoshypickyacutem pozorovaacuteniacutem meteorů jsme meteorickeacute astronomii přinesli vše co lbylo v našich silaacutech a že můžeme přejiacutet lk jinyacutem astronomickyacutem poshyzorovaacuteniacutem

Naši českoslovenštiacute amateacuteři mohou mnoho dokaacutezat pro svou obětavost a piacuteli a pro vysokou uacuteroveň lidoveacute astronomie u naacutes Nechť každyacute roj s vyacutehodnyacutemi pozorovaciacutemi podmiacutenkami přinese zaacutesluhou našich amateacuterů noveacute poznartky vědě

V tabulce je uveden přehled ) pozorovaciacutech podmiacutenkaacutech pro pravidelneacute meteorickeacute roje v letech 1959-1970 Kursivou je vyznačeno že maxishymum u naacutes připadaacute na nočniacute hodiny hvězdička značiacute že nerušiacute světlo Měsiacutece

+ + +

13

drobneacute zpraacutevy

STATISTICKEacute VYacuteSLEDKY ARIZONSKEacute METEORICKEacute EXPEDICE

Znaacutemyacute pracovruacutek v meteoriokeacute astronomii E J Opik uveřejnil (Contr Armagh Obs 26) po delšiacute přestaacutevce zpfisobeneacute vaacutelečnyacuteImi udaacuteshylostmi dalšiacute čaacutest vyacutesledků tzv arishyzonskeacuteexpedice (1931-33) kteraacute vydaJtně přispěla k middotřešenIacute celeacute řady otaacuteJzek Imeteorickeacute astrOnomie a v mnoha směrech je dosud nejlepšiacutem pramenem informiddotmaci O meteorech V teacutetO čaacutesti praacutece uveřejňuje aUJtol Obsaacutehilyacute statistidkyacute materiaacutel O vizuaacutel~ niacutech meteorech ve formě jež maacute usnadnit přiacutepadneacute dalšiacute zpracovaacuteniacute nebo diskusi vyacutesledků Opik nejprve Předklaacutedaacute rozsaacutehlou tabulku (25700 meteorů) v niacutež jsou Zachyceny frekshyvence meteorů podle směrů vzhledem ik a~imutu a to zvlaacutešť pro každou hodinu miacutestniacuteho času Přitom je přeshykvapujiacuteciacute že nebyla nalezena žaacutednaacute sezoacutenniacute variace v rozloženiacute směrů Jako dodatek k ta-bulce je uveden přeshyhled staciohaacuterniacuteclh mcleorů Vychaacuteziacute odtud že průměrně na 3000 pOlZorovaacuteshyniacute připadaacute jeden s-tacionaacutemiddotrniacute meteor

RedukOvanaacute hodinovaacute frekvence meteUacuterů pro stř pozorovatele ukashyzuje na vyacuteraznou denniacute variaci od 29 met hod v 19h mL-st času do 90 method v 5h raacuteno Daacutele je (publikoshyvaacuten rozbor zastoupeniacute většiacutech pravishydelnyacutech rojti v daneacutem maJteriaacuteJu skushypinoveacute radianty a hustoty meteorů

v prostoru Opik se p3Jk podrobně zashybyacutevaacute rozličnyacutemi efekty jež zkresluji statistiku a snažiacute se je tyacutemiž proshystředky tj statisticky omezit nebo odstranlt V zaacutevěru autoT uveřejňuje rozděleniacute meteorů podle magnitud a

Odvozuje odtud strmost luminositni funkce K K tomu jaM znaacutemo je třeba určit počet meteorů jež pozorovateli z nejrůzIJějŠiacutech přiacutečin uniknou Opik zde použiacutevaacute sveacute metody dvOjiacuteho poshyčiacutetaacuteniacute Hodnota jiacutem zjištěnaacute zhruba konstantniacute v intervrulu zenitovyacutecll meteorickyacutech velikostiacute 14m-34m (K == 33) je největšiacute Ipro interval O4m -14m (K == 53) a pro meteory jasnějšiacute než Oro klesaacute na hodnotu Ikoshylem 21 VYacutelraznaacute je zaacutevislost prnměrshyneacute magnitudy meteorů na směru poshyIhybu vZlhledem k Zemi (nejjasnějšiacute jsou meteory letiacuteciacute letrograacutedně)

V tomto stručneacutem sděleniacute nelze ani vyjmenovat jednotliveacute vztahy a s-tashytistickeacutelZaacutevěry Ik nimž čgtpiJk ltlos-piacutevaacute a zhodnotit materiaacutel kteryacute je zde předložen k daJšiacutemu studiu Pro amashyteacutery - pozoroivatele meteorů vyplyacutevaacute však odtud zjištěniacute ktereacute stojiacute za uacutevahu ArizOThskaacute expedice zahrnuje ceLkem 366 pozorovaciacutech nociacute při

-čemž současně pozorovali obvykle 4 pozorovateleacute Na našich meteoricshykyacutech expediciacutech ktereacute jsou ovšem ikraacutetkodobeacute pozoTuje třikraacutet nebo i desetkraacutet tolik IpOmělně velmi zkushyšenyacutech pozorovatelů To ~namenaacute že během někoUka let budeme miacutet vyacuteshysledky statisticky bohatšiacute a Při tom zaměřeneacute k řešeni speciaacutelniacutech otaacuteizek Je tedy potřebiacute postupně rozšiřovat pracovniacute kolektiv pro pe6liveacute a uacuteplneacute zpracovaacuteniacute pozOOovaciacuteho materiaacutelu tak aby odbornyacute přiacutenos českoslUacutevenshyskyacutechamateacuterskyacutech expediciacute se nejshymeacuteně vyrovnal vyacuteznamu expedice v Arizoně g

NEJVĚTŠiacute SOVĚTSKYacute DALEKOHLED

Na Světoveacute vyacutestavě v Bruselu byl v sovětskeacutem paviloacutenu vystaven moshydel velkeacuteho zrcadloveacuteho dalekohledu o prfiměru zrcadla 102 (26 m) kteryacute bude umiacuteSJtěn na Krymskeacute astrofyzishykaacutelniacute observatoři Hlavniacute paonibolickeacute

14

zrcadlo bude vaacutežit 4 tuny a bude miacutet ohniskovou daacutelku 10 m při užitiacute Cassegrainova systeacutemu bude ohnisshykovaacute daacutelka 40 m Celkovaacute vaacuteha přiacuteshystroje bude 130 tun FotogTafie vyshystaveneacuteho modelu je na 3 str obaacutelky

ZEMSKY STIacuteN PŘI MĚsrčNiacuteM ZATMĚNIacute 13-14 V 1957

Pti čaacutestečneacutem zatměniacute Měsiacutece

13-14 května 1957 byly u naacutes poshyzorovaacuteny IkontaJkty kraacuteterfi se stiacutenem V Astronomickeacutem uacutestavu Karr-lovy university v P raze pozorovali J Boušshyka J Grygar L Kohoutek aZ Pěknyacute v Astronomickeacutem uacutestavu SAV v BrashytisTavě L iacuteKresaacutek a M KresaacuteJkovaacute na Lidoveacute- hvězdaacuteJrně v Č Budějoviciacutech F Brož a na Lidoveacute hvězdaacuterně v Hushymenneacutem J Očenaacuteš CelJkem bylo poshyzorovaacuteno 35 vstupfi a 65 vyacutestupfi

~ o~

0 131 leofcl(fa hranlU J m v

0 20 JO 40

měsiacutečniacutech kraacuteterfi ze sUnu Pozoroshyvaacuteniacute zpracoval J Bouška Na phpojeshyneacutem obraacutezku je znaacutezorněna jednak hranice zemskeacuteho stiacutenu v rovině měshysiacutečniacute vylpočtenaacute -z geometrickyacutech poshyměrfi a daacutele skuitečneacute hranice stiacutenu určeneacute na ip-odlkladě pozorovaacuteni vstushypfi a vyacutestupfi Na obr značiacute r vzdaacuteshylenost od středu sUnu v poloměrech zemskyacutech yacute je pozičniacute uacutehel Počiacutetanyacute od vyacutechodniacuteho přiacutep od zaacutepadniacuteho bodu Zemskyacute stiacuten Iby[ v zaacutepadniacute čaacutesti zvětšen o 164 ve vyacutechodniacute o 150 Ze všech 100 pozorovanyacutech ikontaktů vychaacuteziacute zvětšeniacute stiacutenu 155 (při vyacuteshypočtu efemeridy měsiacutečniacutech zaJtměniacute

se počiacutetaacute se zvětšeniacutem zemskeacuteho stiacutenu 150 tj 2) Rozdhl mezi zvětšeniacutem vyacutechodniacute a zaacuteApadniacute čaacutesti zemskeacuteho stiacutenu je možno vysvětlit rnznyacutemi meshyteorologickyacutemi poměry podeacutel zemskeacuteshyho terminaacutetOTu předevšiacutem vysolkou oblačnostiacute

RADIovA EMISE SLUNCE JAKO OBJEKTIVNIacute MĚŘIacuteTKO SLUNEČNiacute AKTIVITY

V posledniacute době byla často uvažoshyvaacutena nutnost zaveacutest miacutesto relativniacuteho čiacutesla noveacute objektivniacute měřiacutetJko slushynečniacuteaJktivity Je třeba naleacutezt takoveacute měřiacutetoko ktereacute by Ipozději l1ahradhlo dosud uŽIacutevmiddotaneacute relativniacute middotČiacuteslo Joe to zapotřebiacute takeacute proto aby bylo možno přezkoušet hodnotu redukčniacutech koefishycientfi jednotlivyacutech pozorovlltelfi s1ushynečniacutech skwn M Waldmeier uvaacutediacute (Astr Mitt 215) že by uacutelohu tohoto měřiacutetka mohla zastat intensita slushynečniacute radioveacute emise v decimetroveacutem oboru Nejviacutece homogenniacute a nejdelšiacute pozorovaciacute řadou je zde pozorrovaciacute řada započataacute r 1947 A E Covingshytonem ve krtereacute pokračuje National Research CounCIacuteil v Ottawě Použiacutevaacute vlnoveacute deacutelky 107 cm jako jednotky se použiacutevaacute 10-22 Wattm2 a šiacuteři paacutesshyma 1 Hz V roce 1957 činiacute ročniacute prfishyměr radioveacute emise 2315 kdežto v roce 1956 1838 To znamenaacute přiacuterfistek oproti r 1956 asi 26 u relativniacuteho čiacutesla činiacute tento přiacuterťLstek asi 34 Je však třeba řiacuteci že v udanyacutech hodshy

notaacutech intenity slunečniacute radioveacute emishyse je vždy obsaženo UlTčityacutem diacutelem (kteryacute činiacute asi 60 jednotek) radioveacute zaacuteřeniacute klidneacuteho Slunce Eliminujeshyme-U tento vliv jeviacute se v r 1957 přiacuteshyrfistek radioveacute emise proti r 1956 39 Prfiběh denniacutech hodnot radioveacute emise je obdobnyacute průběhu denniacutech hodnot lelativmho čiacutesla Nemiddotlze však určit Převodniacute -koeficient mezi [elashytivniacutem čiacuteslem a indexem radioveacute emishyse E tj ze znaacutemeacuteho middotrelativniacuteho čiacutesla vypočiacutetat intensitu ltradioveacute emise Toshyteacutež relativniacute čiacuteslo mfiže totiž jak vyplyacutevaacute z jeho definice vyjadřovat

někdy mnoho malyacutech skwn v maacutelo skupinaacutech jindy maacutelo velkyacutech 3ikvrn ve viacutece skupinaacutech V ročniacutech prfiměshyrech je však možno navaacutezat prfiměrshynou hodnotu indexu E na prfiměrnou hodnotu relativniacuteho čiacutesla R Z toho tedy vyplyacutevaacute že nelze nahradit opticshykaacute pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvtIn pozoshyrovaacuteniacutem slunečniacute radioveacute emise ale je možneacute -touto cestou kontrolovat stabilitu reduJkčniacuteho koeficientu

15

V dfIsledlku maleacute homogenity dosashy indexu E exaktně na 1-2 Tak vadniacutech radiovyacutech měřeni je dosud bude možno kontrolovat homogenitu nejistota v určeniacute intensity radioveacute řady relativniacutech čiacutesel a opravit přiacuteshyemise Slunce stejnaacute jako v určeniacute creshy Ipadně se vyskytnuvšiacute změny redukčshylativniacuteho čiacutesla V dohledneacute době však niacuteho Ikoeficientu A N bude možno určit absolutniacute hodnotu

EFEMERIDA PERIODICKEacute KOMETY OTERMA 1942 VII

Periodickaacute kometa Oterma 3) kteshy a patřiacute tedy k Jupiterově rodině Ikoshyrou objevila v roce 1942 L Otermovaacute met Mimořaacutednyacute tvar draacutehy je přiacutečishyna hvězdaacuterně v Turku prošla přiacuteslushy nou že Ikometu lze pozOJovat každoshyniacutem v červnu minuleacuteho roku Kometa ročně nikoliv jako ostatniacute komety je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje rpo jen v době kolem průchodu přiacutesluniacutem velmi maacutelo vyacutestředneacute draacuteze kteraacute se Uvaacutediacuteme efemeridu teacuteto komety poshyspiacuteše podobaacute drahaacutem planetek než dle vyacutepočtu L Otermoveacute komet Maacute oběžnou dobu 7917 roku

1959 a o 6 r magno II 1 13h 353m -7deg 13 3076 3486 16lm

11 13h 377m -7deg 13 21 13h 383m -7deg 2

III 3 13h 37lm -6deg 40 13 13h 34lm -6deg 8 2642 3520 158m 23 13h 296m -5deg 28

IV 2 13h 24Om -4deg44 12 13h 178m -3deg 59 22 13h 1l8m -3deg 17 2574 3558 152m

V 2 13h o3m _2deg 42 12 13h 2Om _2deg 16 22 12h 592m -2deg 2

VI 1 12h 58Om -1deg 59 2927 3599 16lm 11 12h 585m _2deg 7 21 13h 06m _2deg 26

VII 1 13h 4lm -2deg 55 11 13h 9lm -3deg31 3508 3643 165m 21 13h 152m --4deg14 31 13h 225m _5deg 3

VIII 10 13h 306m -5deg 56 20 13h 396m -6deg 53 4098 3690 169m

J B

FOTOMETRIOKEacute PARAMETRY KOMETY MRKOS 1957d

Za předpokladu že se jasnost koshy 2 VIII do 26 IX 1957 (po pruacutechodu mety 1 měniacute podle ~naacutemeacuteho zaacuteJkona komety perihelem) ziacuteskanyacutech naacutesleshy1 = 10 rn Ll2 kde r je vzdaacutelenost koshy dujiacuteciacutemi pozorovateli Antal (Skalshymety od SlUJlce Ll vzdaacutelenost od Zeshy nateacute Pleso) Arend (Uccle) Ceplecha mě n fotometrickyacute exponent a 10 jasshy (Ondřejov) Elias (Atheacuteny) Giolas nost komety ve vzdaacutelenosti r = Ll = 1 (Lowell) Glintzer-Lingner (Postushyaj lze z pozorovaacuteni určit absolutniacute pim) Jackson (Viacutedeň) Kordylewski velikost mo (odpoviacutedajiacuteciacute 10 ) a n Pro (Krakov) Laustsen (Kodaň) ChavshyMrkosovu kometu použil J Grygar 41 tasiacute (Abastuman) Lazarevskiacutej (Gorshyvizuaacutelniacutech odhadfI jasnosH v obdolbiacute od kij) Martynov (Moskva) odděleni

16

VAGO (Riga) Tichov (Alma-Ata) Vasiljev (Leningrad) Vsechsvjatskij (Kyjev) Několik vizuaacutelniacutech odhadfi a jedno fotoelektrickeacute měřeniacute vykoshynrul Vanyacutesek Jednotlivaacute určeniacute jasshyno-sti jsou graficky zachycena na při-

pojeneacutem ohr Metodou nejmenšiacutech čtvercfi Ibyly odvozeny naacutesledujiacuteciacute pashyirametry a středniacute chyby

n = 236 plusmn 013 ma = 417m plusmn plusmn 009m (interval r 03 - 13)

jimž odpoviacutedaacute přiacutemka na obr Je zashyjiacutemaveacute že dbě hodnoty rl i ma poshyI stupně vzrfistaly když se kometa vzdalovala od slumce Jestliže např vezmeme v uacutevahu jen Odhady po 15r l VlIL dostaneme n = 283 m = 426m (22 odhadfi) a pJlO odhady po 21 SJlpshyI nu J1Jalezneme n = 316 ma = 428m (17 odhadfi) O rtom že odvOIZeneacute pashy

~3 I

rametry jsou v uvedeneacutem intervalu r dosti spolehliveacute svědčiacute jednak velishykost středniacutech chyb jednak malaacute odshy~ chylka fotoelektrickeacuteho měřeniacute od vyshy

-o OD počteneacute přiacutemky (-Ollm)

MAJPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

1958 Vl11a +I() r- VI 3a

-20 O j - ~

~ ~

-20

-40shy araČKA 1403I- 360 300 240 180 120 60 a

Vl20 VII 30 IX fO 1958

+0 1 +2aIJ iIacute ~~_~-+-=-shy

0-1--- bull

-20

-10 jL~~~--------------~-----~------r- aTaČKA 1404

360 - 300 240 180 120middot 60middot amiddot

Lwdistlav Schmied

17

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

drobneacute zpraacutevy

STATISTICKEacute VYacuteSLEDKY ARIZONSKEacute METEORICKEacute EXPEDICE

Znaacutemyacute pracovruacutek v meteoriokeacute astronomii E J Opik uveřejnil (Contr Armagh Obs 26) po delšiacute přestaacutevce zpfisobeneacute vaacutelečnyacuteImi udaacuteshylostmi dalšiacute čaacutest vyacutesledků tzv arishyzonskeacuteexpedice (1931-33) kteraacute vydaJtně přispěla k middotřešenIacute celeacute řady otaacuteJzek Imeteorickeacute astrOnomie a v mnoha směrech je dosud nejlepšiacutem pramenem informiddotmaci O meteorech V teacutetO čaacutesti praacutece uveřejňuje aUJtol Obsaacutehilyacute statistidkyacute materiaacutel O vizuaacutel~ niacutech meteorech ve formě jež maacute usnadnit přiacutepadneacute dalšiacute zpracovaacuteniacute nebo diskusi vyacutesledků Opik nejprve Předklaacutedaacute rozsaacutehlou tabulku (25700 meteorů) v niacutež jsou Zachyceny frekshyvence meteorů podle směrů vzhledem ik a~imutu a to zvlaacutešť pro každou hodinu miacutestniacuteho času Přitom je přeshykvapujiacuteciacute že nebyla nalezena žaacutednaacute sezoacutenniacute variace v rozloženiacute směrů Jako dodatek k ta-bulce je uveden přeshyhled staciohaacuterniacuteclh mcleorů Vychaacuteziacute odtud že průměrně na 3000 pOlZorovaacuteshyniacute připadaacute jeden s-tacionaacutemiddotrniacute meteor

RedukOvanaacute hodinovaacute frekvence meteUacuterů pro stř pozorovatele ukashyzuje na vyacuteraznou denniacute variaci od 29 met hod v 19h mL-st času do 90 method v 5h raacuteno Daacutele je (publikoshyvaacuten rozbor zastoupeniacute většiacutech pravishydelnyacutech rojti v daneacutem maJteriaacuteJu skushypinoveacute radianty a hustoty meteorů

v prostoru Opik se p3Jk podrobně zashybyacutevaacute rozličnyacutemi efekty jež zkresluji statistiku a snažiacute se je tyacutemiž proshystředky tj statisticky omezit nebo odstranlt V zaacutevěru autoT uveřejňuje rozděleniacute meteorů podle magnitud a

Odvozuje odtud strmost luminositni funkce K K tomu jaM znaacutemo je třeba určit počet meteorů jež pozorovateli z nejrůzIJějŠiacutech přiacutečin uniknou Opik zde použiacutevaacute sveacute metody dvOjiacuteho poshyčiacutetaacuteniacute Hodnota jiacutem zjištěnaacute zhruba konstantniacute v intervrulu zenitovyacutecll meteorickyacutech velikostiacute 14m-34m (K == 33) je největšiacute Ipro interval O4m -14m (K == 53) a pro meteory jasnějšiacute než Oro klesaacute na hodnotu Ikoshylem 21 VYacutelraznaacute je zaacutevislost prnměrshyneacute magnitudy meteorů na směru poshyIhybu vZlhledem k Zemi (nejjasnějšiacute jsou meteory letiacuteciacute letrograacutedně)

V tomto stručneacutem sděleniacute nelze ani vyjmenovat jednotliveacute vztahy a s-tashytistickeacutelZaacutevěry Ik nimž čgtpiJk ltlos-piacutevaacute a zhodnotit materiaacutel kteryacute je zde předložen k daJšiacutemu studiu Pro amashyteacutery - pozoroivatele meteorů vyplyacutevaacute však odtud zjištěniacute ktereacute stojiacute za uacutevahu ArizOThskaacute expedice zahrnuje ceLkem 366 pozorovaciacutech nociacute při

-čemž současně pozorovali obvykle 4 pozorovateleacute Na našich meteoricshykyacutech expediciacutech ktereacute jsou ovšem ikraacutetkodobeacute pozoTuje třikraacutet nebo i desetkraacutet tolik IpOmělně velmi zkushyšenyacutech pozorovatelů To ~namenaacute že během někoUka let budeme miacutet vyacuteshysledky statisticky bohatšiacute a Při tom zaměřeneacute k řešeni speciaacutelniacutech otaacuteizek Je tedy potřebiacute postupně rozšiřovat pracovniacute kolektiv pro pe6liveacute a uacuteplneacute zpracovaacuteniacute pozOOovaciacuteho materiaacutelu tak aby odbornyacute přiacutenos českoslUacutevenshyskyacutechamateacuterskyacutech expediciacute se nejshymeacuteně vyrovnal vyacuteznamu expedice v Arizoně g

NEJVĚTŠiacute SOVĚTSKYacute DALEKOHLED

Na Světoveacute vyacutestavě v Bruselu byl v sovětskeacutem paviloacutenu vystaven moshydel velkeacuteho zrcadloveacuteho dalekohledu o prfiměru zrcadla 102 (26 m) kteryacute bude umiacuteSJtěn na Krymskeacute astrofyzishykaacutelniacute observatoři Hlavniacute paonibolickeacute

14

zrcadlo bude vaacutežit 4 tuny a bude miacutet ohniskovou daacutelku 10 m při užitiacute Cassegrainova systeacutemu bude ohnisshykovaacute daacutelka 40 m Celkovaacute vaacuteha přiacuteshystroje bude 130 tun FotogTafie vyshystaveneacuteho modelu je na 3 str obaacutelky

ZEMSKY STIacuteN PŘI MĚsrčNiacuteM ZATMĚNIacute 13-14 V 1957

Pti čaacutestečneacutem zatměniacute Měsiacutece

13-14 května 1957 byly u naacutes poshyzorovaacuteny IkontaJkty kraacuteterfi se stiacutenem V Astronomickeacutem uacutestavu Karr-lovy university v P raze pozorovali J Boušshyka J Grygar L Kohoutek aZ Pěknyacute v Astronomickeacutem uacutestavu SAV v BrashytisTavě L iacuteKresaacutek a M KresaacuteJkovaacute na Lidoveacute- hvězdaacuteJrně v Č Budějoviciacutech F Brož a na Lidoveacute hvězdaacuterně v Hushymenneacutem J Očenaacuteš CelJkem bylo poshyzorovaacuteno 35 vstupfi a 65 vyacutestupfi

~ o~

0 131 leofcl(fa hranlU J m v

0 20 JO 40

měsiacutečniacutech kraacuteterfi ze sUnu Pozoroshyvaacuteniacute zpracoval J Bouška Na phpojeshyneacutem obraacutezku je znaacutezorněna jednak hranice zemskeacuteho stiacutenu v rovině měshysiacutečniacute vylpočtenaacute -z geometrickyacutech poshyměrfi a daacutele skuitečneacute hranice stiacutenu určeneacute na ip-odlkladě pozorovaacuteni vstushypfi a vyacutestupfi Na obr značiacute r vzdaacuteshylenost od středu sUnu v poloměrech zemskyacutech yacute je pozičniacute uacutehel Počiacutetanyacute od vyacutechodniacuteho přiacutep od zaacutepadniacuteho bodu Zemskyacute stiacuten Iby[ v zaacutepadniacute čaacutesti zvětšen o 164 ve vyacutechodniacute o 150 Ze všech 100 pozorovanyacutech ikontaktů vychaacuteziacute zvětšeniacute stiacutenu 155 (při vyacuteshypočtu efemeridy měsiacutečniacutech zaJtměniacute

se počiacutetaacute se zvětšeniacutem zemskeacuteho stiacutenu 150 tj 2) Rozdhl mezi zvětšeniacutem vyacutechodniacute a zaacuteApadniacute čaacutesti zemskeacuteho stiacutenu je možno vysvětlit rnznyacutemi meshyteorologickyacutemi poměry podeacutel zemskeacuteshyho terminaacutetOTu předevšiacutem vysolkou oblačnostiacute

RADIovA EMISE SLUNCE JAKO OBJEKTIVNIacute MĚŘIacuteTKO SLUNEČNiacute AKTIVITY

V posledniacute době byla často uvažoshyvaacutena nutnost zaveacutest miacutesto relativniacuteho čiacutesla noveacute objektivniacute měřiacutetJko slushynečniacuteaJktivity Je třeba naleacutezt takoveacute měřiacutetoko ktereacute by Ipozději l1ahradhlo dosud uŽIacutevmiddotaneacute relativniacute middotČiacuteslo Joe to zapotřebiacute takeacute proto aby bylo možno přezkoušet hodnotu redukčniacutech koefishycientfi jednotlivyacutech pozorovlltelfi s1ushynečniacutech skwn M Waldmeier uvaacutediacute (Astr Mitt 215) že by uacutelohu tohoto měřiacutetka mohla zastat intensita slushynečniacute radioveacute emise v decimetroveacutem oboru Nejviacutece homogenniacute a nejdelšiacute pozorovaciacute řadou je zde pozorrovaciacute řada započataacute r 1947 A E Covingshytonem ve krtereacute pokračuje National Research CounCIacuteil v Ottawě Použiacutevaacute vlnoveacute deacutelky 107 cm jako jednotky se použiacutevaacute 10-22 Wattm2 a šiacuteři paacutesshyma 1 Hz V roce 1957 činiacute ročniacute prfishyměr radioveacute emise 2315 kdežto v roce 1956 1838 To znamenaacute přiacuterfistek oproti r 1956 asi 26 u relativniacuteho čiacutesla činiacute tento přiacuterťLstek asi 34 Je však třeba řiacuteci že v udanyacutech hodshy

notaacutech intenity slunečniacute radioveacute emishyse je vždy obsaženo UlTčityacutem diacutelem (kteryacute činiacute asi 60 jednotek) radioveacute zaacuteřeniacute klidneacuteho Slunce Eliminujeshyme-U tento vliv jeviacute se v r 1957 přiacuteshyrfistek radioveacute emise proti r 1956 39 Prfiběh denniacutech hodnot radioveacute emise je obdobnyacute průběhu denniacutech hodnot lelativmho čiacutesla Nemiddotlze však určit Převodniacute -koeficient mezi [elashytivniacutem čiacuteslem a indexem radioveacute emishyse E tj ze znaacutemeacuteho middotrelativniacuteho čiacutesla vypočiacutetat intensitu ltradioveacute emise Toshyteacutež relativniacute čiacuteslo mfiže totiž jak vyplyacutevaacute z jeho definice vyjadřovat

někdy mnoho malyacutech skwn v maacutelo skupinaacutech jindy maacutelo velkyacutech 3ikvrn ve viacutece skupinaacutech V ročniacutech prfiměshyrech je však možno navaacutezat prfiměrshynou hodnotu indexu E na prfiměrnou hodnotu relativniacuteho čiacutesla R Z toho tedy vyplyacutevaacute že nelze nahradit opticshykaacute pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvtIn pozoshyrovaacuteniacutem slunečniacute radioveacute emise ale je možneacute -touto cestou kontrolovat stabilitu reduJkčniacuteho koeficientu

15

V dfIsledlku maleacute homogenity dosashy indexu E exaktně na 1-2 Tak vadniacutech radiovyacutech měřeni je dosud bude možno kontrolovat homogenitu nejistota v určeniacute intensity radioveacute řady relativniacutech čiacutesel a opravit přiacuteshyemise Slunce stejnaacute jako v určeniacute creshy Ipadně se vyskytnuvšiacute změny redukčshylativniacuteho čiacutesla V dohledneacute době však niacuteho Ikoeficientu A N bude možno určit absolutniacute hodnotu

EFEMERIDA PERIODICKEacute KOMETY OTERMA 1942 VII

Periodickaacute kometa Oterma 3) kteshy a patřiacute tedy k Jupiterově rodině Ikoshyrou objevila v roce 1942 L Otermovaacute met Mimořaacutednyacute tvar draacutehy je přiacutečishyna hvězdaacuterně v Turku prošla přiacuteslushy nou že Ikometu lze pozOJovat každoshyniacutem v červnu minuleacuteho roku Kometa ročně nikoliv jako ostatniacute komety je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje rpo jen v době kolem průchodu přiacutesluniacutem velmi maacutelo vyacutestředneacute draacuteze kteraacute se Uvaacutediacuteme efemeridu teacuteto komety poshyspiacuteše podobaacute drahaacutem planetek než dle vyacutepočtu L Otermoveacute komet Maacute oběžnou dobu 7917 roku

1959 a o 6 r magno II 1 13h 353m -7deg 13 3076 3486 16lm

11 13h 377m -7deg 13 21 13h 383m -7deg 2

III 3 13h 37lm -6deg 40 13 13h 34lm -6deg 8 2642 3520 158m 23 13h 296m -5deg 28

IV 2 13h 24Om -4deg44 12 13h 178m -3deg 59 22 13h 1l8m -3deg 17 2574 3558 152m

V 2 13h o3m _2deg 42 12 13h 2Om _2deg 16 22 12h 592m -2deg 2

VI 1 12h 58Om -1deg 59 2927 3599 16lm 11 12h 585m _2deg 7 21 13h 06m _2deg 26

VII 1 13h 4lm -2deg 55 11 13h 9lm -3deg31 3508 3643 165m 21 13h 152m --4deg14 31 13h 225m _5deg 3

VIII 10 13h 306m -5deg 56 20 13h 396m -6deg 53 4098 3690 169m

J B

FOTOMETRIOKEacute PARAMETRY KOMETY MRKOS 1957d

Za předpokladu že se jasnost koshy 2 VIII do 26 IX 1957 (po pruacutechodu mety 1 měniacute podle ~naacutemeacuteho zaacuteJkona komety perihelem) ziacuteskanyacutech naacutesleshy1 = 10 rn Ll2 kde r je vzdaacutelenost koshy dujiacuteciacutemi pozorovateli Antal (Skalshymety od SlUJlce Ll vzdaacutelenost od Zeshy nateacute Pleso) Arend (Uccle) Ceplecha mě n fotometrickyacute exponent a 10 jasshy (Ondřejov) Elias (Atheacuteny) Giolas nost komety ve vzdaacutelenosti r = Ll = 1 (Lowell) Glintzer-Lingner (Postushyaj lze z pozorovaacuteni určit absolutniacute pim) Jackson (Viacutedeň) Kordylewski velikost mo (odpoviacutedajiacuteciacute 10 ) a n Pro (Krakov) Laustsen (Kodaň) ChavshyMrkosovu kometu použil J Grygar 41 tasiacute (Abastuman) Lazarevskiacutej (Gorshyvizuaacutelniacutech odhadfI jasnosH v obdolbiacute od kij) Martynov (Moskva) odděleni

16

VAGO (Riga) Tichov (Alma-Ata) Vasiljev (Leningrad) Vsechsvjatskij (Kyjev) Několik vizuaacutelniacutech odhadfi a jedno fotoelektrickeacute měřeniacute vykoshynrul Vanyacutesek Jednotlivaacute určeniacute jasshyno-sti jsou graficky zachycena na při-

pojeneacutem ohr Metodou nejmenšiacutech čtvercfi Ibyly odvozeny naacutesledujiacuteciacute pashyirametry a středniacute chyby

n = 236 plusmn 013 ma = 417m plusmn plusmn 009m (interval r 03 - 13)

jimž odpoviacutedaacute přiacutemka na obr Je zashyjiacutemaveacute že dbě hodnoty rl i ma poshyI stupně vzrfistaly když se kometa vzdalovala od slumce Jestliže např vezmeme v uacutevahu jen Odhady po 15r l VlIL dostaneme n = 283 m = 426m (22 odhadfi) a pJlO odhady po 21 SJlpshyI nu J1Jalezneme n = 316 ma = 428m (17 odhadfi) O rtom že odvOIZeneacute pashy

~3 I

rametry jsou v uvedeneacutem intervalu r dosti spolehliveacute svědčiacute jednak velishykost středniacutech chyb jednak malaacute odshy~ chylka fotoelektrickeacuteho měřeniacute od vyshy

-o OD počteneacute přiacutemky (-Ollm)

MAJPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

1958 Vl11a +I() r- VI 3a

-20 O j - ~

~ ~

-20

-40shy araČKA 1403I- 360 300 240 180 120 60 a

Vl20 VII 30 IX fO 1958

+0 1 +2aIJ iIacute ~~_~-+-=-shy

0-1--- bull

-20

-10 jL~~~--------------~-----~------r- aTaČKA 1404

360 - 300 240 180 120middot 60middot amiddot

Lwdistlav Schmied

17

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

ZEMSKY STIacuteN PŘI MĚsrčNiacuteM ZATMĚNIacute 13-14 V 1957

Pti čaacutestečneacutem zatměniacute Měsiacutece

13-14 května 1957 byly u naacutes poshyzorovaacuteny IkontaJkty kraacuteterfi se stiacutenem V Astronomickeacutem uacutestavu Karr-lovy university v P raze pozorovali J Boušshyka J Grygar L Kohoutek aZ Pěknyacute v Astronomickeacutem uacutestavu SAV v BrashytisTavě L iacuteKresaacutek a M KresaacuteJkovaacute na Lidoveacute- hvězdaacuteJrně v Č Budějoviciacutech F Brož a na Lidoveacute hvězdaacuterně v Hushymenneacutem J Očenaacuteš CelJkem bylo poshyzorovaacuteno 35 vstupfi a 65 vyacutestupfi

~ o~

0 131 leofcl(fa hranlU J m v

0 20 JO 40

měsiacutečniacutech kraacuteterfi ze sUnu Pozoroshyvaacuteniacute zpracoval J Bouška Na phpojeshyneacutem obraacutezku je znaacutezorněna jednak hranice zemskeacuteho stiacutenu v rovině měshysiacutečniacute vylpočtenaacute -z geometrickyacutech poshyměrfi a daacutele skuitečneacute hranice stiacutenu určeneacute na ip-odlkladě pozorovaacuteni vstushypfi a vyacutestupfi Na obr značiacute r vzdaacuteshylenost od středu sUnu v poloměrech zemskyacutech yacute je pozičniacute uacutehel Počiacutetanyacute od vyacutechodniacuteho přiacutep od zaacutepadniacuteho bodu Zemskyacute stiacuten Iby[ v zaacutepadniacute čaacutesti zvětšen o 164 ve vyacutechodniacute o 150 Ze všech 100 pozorovanyacutech ikontaktů vychaacuteziacute zvětšeniacute stiacutenu 155 (při vyacuteshypočtu efemeridy měsiacutečniacutech zaJtměniacute

se počiacutetaacute se zvětšeniacutem zemskeacuteho stiacutenu 150 tj 2) Rozdhl mezi zvětšeniacutem vyacutechodniacute a zaacuteApadniacute čaacutesti zemskeacuteho stiacutenu je možno vysvětlit rnznyacutemi meshyteorologickyacutemi poměry podeacutel zemskeacuteshyho terminaacutetOTu předevšiacutem vysolkou oblačnostiacute

RADIovA EMISE SLUNCE JAKO OBJEKTIVNIacute MĚŘIacuteTKO SLUNEČNiacute AKTIVITY

V posledniacute době byla často uvažoshyvaacutena nutnost zaveacutest miacutesto relativniacuteho čiacutesla noveacute objektivniacute měřiacutetJko slushynečniacuteaJktivity Je třeba naleacutezt takoveacute měřiacutetoko ktereacute by Ipozději l1ahradhlo dosud uŽIacutevmiddotaneacute relativniacute middotČiacuteslo Joe to zapotřebiacute takeacute proto aby bylo možno přezkoušet hodnotu redukčniacutech koefishycientfi jednotlivyacutech pozorovlltelfi s1ushynečniacutech skwn M Waldmeier uvaacutediacute (Astr Mitt 215) že by uacutelohu tohoto měřiacutetka mohla zastat intensita slushynečniacute radioveacute emise v decimetroveacutem oboru Nejviacutece homogenniacute a nejdelšiacute pozorovaciacute řadou je zde pozorrovaciacute řada započataacute r 1947 A E Covingshytonem ve krtereacute pokračuje National Research CounCIacuteil v Ottawě Použiacutevaacute vlnoveacute deacutelky 107 cm jako jednotky se použiacutevaacute 10-22 Wattm2 a šiacuteři paacutesshyma 1 Hz V roce 1957 činiacute ročniacute prfishyměr radioveacute emise 2315 kdežto v roce 1956 1838 To znamenaacute přiacuterfistek oproti r 1956 asi 26 u relativniacuteho čiacutesla činiacute tento přiacuterťLstek asi 34 Je však třeba řiacuteci že v udanyacutech hodshy

notaacutech intenity slunečniacute radioveacute emishyse je vždy obsaženo UlTčityacutem diacutelem (kteryacute činiacute asi 60 jednotek) radioveacute zaacuteřeniacute klidneacuteho Slunce Eliminujeshyme-U tento vliv jeviacute se v r 1957 přiacuteshyrfistek radioveacute emise proti r 1956 39 Prfiběh denniacutech hodnot radioveacute emise je obdobnyacute průběhu denniacutech hodnot lelativmho čiacutesla Nemiddotlze však určit Převodniacute -koeficient mezi [elashytivniacutem čiacuteslem a indexem radioveacute emishyse E tj ze znaacutemeacuteho middotrelativniacuteho čiacutesla vypočiacutetat intensitu ltradioveacute emise Toshyteacutež relativniacute čiacuteslo mfiže totiž jak vyplyacutevaacute z jeho definice vyjadřovat

někdy mnoho malyacutech skwn v maacutelo skupinaacutech jindy maacutelo velkyacutech 3ikvrn ve viacutece skupinaacutech V ročniacutech prfiměshyrech je však možno navaacutezat prfiměrshynou hodnotu indexu E na prfiměrnou hodnotu relativniacuteho čiacutesla R Z toho tedy vyplyacutevaacute že nelze nahradit opticshykaacute pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvtIn pozoshyrovaacuteniacutem slunečniacute radioveacute emise ale je možneacute -touto cestou kontrolovat stabilitu reduJkčniacuteho koeficientu

15

V dfIsledlku maleacute homogenity dosashy indexu E exaktně na 1-2 Tak vadniacutech radiovyacutech měřeni je dosud bude možno kontrolovat homogenitu nejistota v určeniacute intensity radioveacute řady relativniacutech čiacutesel a opravit přiacuteshyemise Slunce stejnaacute jako v určeniacute creshy Ipadně se vyskytnuvšiacute změny redukčshylativniacuteho čiacutesla V dohledneacute době však niacuteho Ikoeficientu A N bude možno určit absolutniacute hodnotu

EFEMERIDA PERIODICKEacute KOMETY OTERMA 1942 VII

Periodickaacute kometa Oterma 3) kteshy a patřiacute tedy k Jupiterově rodině Ikoshyrou objevila v roce 1942 L Otermovaacute met Mimořaacutednyacute tvar draacutehy je přiacutečishyna hvězdaacuterně v Turku prošla přiacuteslushy nou že Ikometu lze pozOJovat každoshyniacutem v červnu minuleacuteho roku Kometa ročně nikoliv jako ostatniacute komety je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje rpo jen v době kolem průchodu přiacutesluniacutem velmi maacutelo vyacutestředneacute draacuteze kteraacute se Uvaacutediacuteme efemeridu teacuteto komety poshyspiacuteše podobaacute drahaacutem planetek než dle vyacutepočtu L Otermoveacute komet Maacute oběžnou dobu 7917 roku

1959 a o 6 r magno II 1 13h 353m -7deg 13 3076 3486 16lm

11 13h 377m -7deg 13 21 13h 383m -7deg 2

III 3 13h 37lm -6deg 40 13 13h 34lm -6deg 8 2642 3520 158m 23 13h 296m -5deg 28

IV 2 13h 24Om -4deg44 12 13h 178m -3deg 59 22 13h 1l8m -3deg 17 2574 3558 152m

V 2 13h o3m _2deg 42 12 13h 2Om _2deg 16 22 12h 592m -2deg 2

VI 1 12h 58Om -1deg 59 2927 3599 16lm 11 12h 585m _2deg 7 21 13h 06m _2deg 26

VII 1 13h 4lm -2deg 55 11 13h 9lm -3deg31 3508 3643 165m 21 13h 152m --4deg14 31 13h 225m _5deg 3

VIII 10 13h 306m -5deg 56 20 13h 396m -6deg 53 4098 3690 169m

J B

FOTOMETRIOKEacute PARAMETRY KOMETY MRKOS 1957d

Za předpokladu že se jasnost koshy 2 VIII do 26 IX 1957 (po pruacutechodu mety 1 měniacute podle ~naacutemeacuteho zaacuteJkona komety perihelem) ziacuteskanyacutech naacutesleshy1 = 10 rn Ll2 kde r je vzdaacutelenost koshy dujiacuteciacutemi pozorovateli Antal (Skalshymety od SlUJlce Ll vzdaacutelenost od Zeshy nateacute Pleso) Arend (Uccle) Ceplecha mě n fotometrickyacute exponent a 10 jasshy (Ondřejov) Elias (Atheacuteny) Giolas nost komety ve vzdaacutelenosti r = Ll = 1 (Lowell) Glintzer-Lingner (Postushyaj lze z pozorovaacuteni určit absolutniacute pim) Jackson (Viacutedeň) Kordylewski velikost mo (odpoviacutedajiacuteciacute 10 ) a n Pro (Krakov) Laustsen (Kodaň) ChavshyMrkosovu kometu použil J Grygar 41 tasiacute (Abastuman) Lazarevskiacutej (Gorshyvizuaacutelniacutech odhadfI jasnosH v obdolbiacute od kij) Martynov (Moskva) odděleni

16

VAGO (Riga) Tichov (Alma-Ata) Vasiljev (Leningrad) Vsechsvjatskij (Kyjev) Několik vizuaacutelniacutech odhadfi a jedno fotoelektrickeacute měřeniacute vykoshynrul Vanyacutesek Jednotlivaacute určeniacute jasshyno-sti jsou graficky zachycena na při-

pojeneacutem ohr Metodou nejmenšiacutech čtvercfi Ibyly odvozeny naacutesledujiacuteciacute pashyirametry a středniacute chyby

n = 236 plusmn 013 ma = 417m plusmn plusmn 009m (interval r 03 - 13)

jimž odpoviacutedaacute přiacutemka na obr Je zashyjiacutemaveacute že dbě hodnoty rl i ma poshyI stupně vzrfistaly když se kometa vzdalovala od slumce Jestliže např vezmeme v uacutevahu jen Odhady po 15r l VlIL dostaneme n = 283 m = 426m (22 odhadfi) a pJlO odhady po 21 SJlpshyI nu J1Jalezneme n = 316 ma = 428m (17 odhadfi) O rtom že odvOIZeneacute pashy

~3 I

rametry jsou v uvedeneacutem intervalu r dosti spolehliveacute svědčiacute jednak velishykost středniacutech chyb jednak malaacute odshy~ chylka fotoelektrickeacuteho měřeniacute od vyshy

-o OD počteneacute přiacutemky (-Ollm)

MAJPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

1958 Vl11a +I() r- VI 3a

-20 O j - ~

~ ~

-20

-40shy araČKA 1403I- 360 300 240 180 120 60 a

Vl20 VII 30 IX fO 1958

+0 1 +2aIJ iIacute ~~_~-+-=-shy

0-1--- bull

-20

-10 jL~~~--------------~-----~------r- aTaČKA 1404

360 - 300 240 180 120middot 60middot amiddot

Lwdistlav Schmied

17

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

V dfIsledlku maleacute homogenity dosashy indexu E exaktně na 1-2 Tak vadniacutech radiovyacutech měřeni je dosud bude možno kontrolovat homogenitu nejistota v určeniacute intensity radioveacute řady relativniacutech čiacutesel a opravit přiacuteshyemise Slunce stejnaacute jako v určeniacute creshy Ipadně se vyskytnuvšiacute změny redukčshylativniacuteho čiacutesla V dohledneacute době však niacuteho Ikoeficientu A N bude možno určit absolutniacute hodnotu

EFEMERIDA PERIODICKEacute KOMETY OTERMA 1942 VII

Periodickaacute kometa Oterma 3) kteshy a patřiacute tedy k Jupiterově rodině Ikoshyrou objevila v roce 1942 L Otermovaacute met Mimořaacutednyacute tvar draacutehy je přiacutečishyna hvězdaacuterně v Turku prošla přiacuteslushy nou že Ikometu lze pozOJovat každoshyniacutem v červnu minuleacuteho roku Kometa ročně nikoliv jako ostatniacute komety je zajiacutemavaacute tiacutem že se pohybuje rpo jen v době kolem průchodu přiacutesluniacutem velmi maacutelo vyacutestředneacute draacuteze kteraacute se Uvaacutediacuteme efemeridu teacuteto komety poshyspiacuteše podobaacute drahaacutem planetek než dle vyacutepočtu L Otermoveacute komet Maacute oběžnou dobu 7917 roku

1959 a o 6 r magno II 1 13h 353m -7deg 13 3076 3486 16lm

11 13h 377m -7deg 13 21 13h 383m -7deg 2

III 3 13h 37lm -6deg 40 13 13h 34lm -6deg 8 2642 3520 158m 23 13h 296m -5deg 28

IV 2 13h 24Om -4deg44 12 13h 178m -3deg 59 22 13h 1l8m -3deg 17 2574 3558 152m

V 2 13h o3m _2deg 42 12 13h 2Om _2deg 16 22 12h 592m -2deg 2

VI 1 12h 58Om -1deg 59 2927 3599 16lm 11 12h 585m _2deg 7 21 13h 06m _2deg 26

VII 1 13h 4lm -2deg 55 11 13h 9lm -3deg31 3508 3643 165m 21 13h 152m --4deg14 31 13h 225m _5deg 3

VIII 10 13h 306m -5deg 56 20 13h 396m -6deg 53 4098 3690 169m

J B

FOTOMETRIOKEacute PARAMETRY KOMETY MRKOS 1957d

Za předpokladu že se jasnost koshy 2 VIII do 26 IX 1957 (po pruacutechodu mety 1 měniacute podle ~naacutemeacuteho zaacuteJkona komety perihelem) ziacuteskanyacutech naacutesleshy1 = 10 rn Ll2 kde r je vzdaacutelenost koshy dujiacuteciacutemi pozorovateli Antal (Skalshymety od SlUJlce Ll vzdaacutelenost od Zeshy nateacute Pleso) Arend (Uccle) Ceplecha mě n fotometrickyacute exponent a 10 jasshy (Ondřejov) Elias (Atheacuteny) Giolas nost komety ve vzdaacutelenosti r = Ll = 1 (Lowell) Glintzer-Lingner (Postushyaj lze z pozorovaacuteni určit absolutniacute pim) Jackson (Viacutedeň) Kordylewski velikost mo (odpoviacutedajiacuteciacute 10 ) a n Pro (Krakov) Laustsen (Kodaň) ChavshyMrkosovu kometu použil J Grygar 41 tasiacute (Abastuman) Lazarevskiacutej (Gorshyvizuaacutelniacutech odhadfI jasnosH v obdolbiacute od kij) Martynov (Moskva) odděleni

16

VAGO (Riga) Tichov (Alma-Ata) Vasiljev (Leningrad) Vsechsvjatskij (Kyjev) Několik vizuaacutelniacutech odhadfi a jedno fotoelektrickeacute měřeniacute vykoshynrul Vanyacutesek Jednotlivaacute určeniacute jasshyno-sti jsou graficky zachycena na při-

pojeneacutem ohr Metodou nejmenšiacutech čtvercfi Ibyly odvozeny naacutesledujiacuteciacute pashyirametry a středniacute chyby

n = 236 plusmn 013 ma = 417m plusmn plusmn 009m (interval r 03 - 13)

jimž odpoviacutedaacute přiacutemka na obr Je zashyjiacutemaveacute že dbě hodnoty rl i ma poshyI stupně vzrfistaly když se kometa vzdalovala od slumce Jestliže např vezmeme v uacutevahu jen Odhady po 15r l VlIL dostaneme n = 283 m = 426m (22 odhadfi) a pJlO odhady po 21 SJlpshyI nu J1Jalezneme n = 316 ma = 428m (17 odhadfi) O rtom že odvOIZeneacute pashy

~3 I

rametry jsou v uvedeneacutem intervalu r dosti spolehliveacute svědčiacute jednak velishykost středniacutech chyb jednak malaacute odshy~ chylka fotoelektrickeacuteho měřeniacute od vyshy

-o OD počteneacute přiacutemky (-Ollm)

MAJPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

1958 Vl11a +I() r- VI 3a

-20 O j - ~

~ ~

-20

-40shy araČKA 1403I- 360 300 240 180 120 60 a

Vl20 VII 30 IX fO 1958

+0 1 +2aIJ iIacute ~~_~-+-=-shy

0-1--- bull

-20

-10 jL~~~--------------~-----~------r- aTaČKA 1404

360 - 300 240 180 120middot 60middot amiddot

Lwdistlav Schmied

17

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

VAGO (Riga) Tichov (Alma-Ata) Vasiljev (Leningrad) Vsechsvjatskij (Kyjev) Několik vizuaacutelniacutech odhadfi a jedno fotoelektrickeacute měřeniacute vykoshynrul Vanyacutesek Jednotlivaacute určeniacute jasshyno-sti jsou graficky zachycena na při-

pojeneacutem ohr Metodou nejmenšiacutech čtvercfi Ibyly odvozeny naacutesledujiacuteciacute pashyirametry a středniacute chyby

n = 236 plusmn 013 ma = 417m plusmn plusmn 009m (interval r 03 - 13)

jimž odpoviacutedaacute přiacutemka na obr Je zashyjiacutemaveacute že dbě hodnoty rl i ma poshyI stupně vzrfistaly když se kometa vzdalovala od slumce Jestliže např vezmeme v uacutevahu jen Odhady po 15r l VlIL dostaneme n = 283 m = 426m (22 odhadfi) a pJlO odhady po 21 SJlpshyI nu J1Jalezneme n = 316 ma = 428m (17 odhadfi) O rtom že odvOIZeneacute pashy

~3 I

rametry jsou v uvedeneacutem intervalu r dosti spolehliveacute svědčiacute jednak velishykost středniacutech chyb jednak malaacute odshy~ chylka fotoelektrickeacuteho měřeniacute od vyshy

-o OD počteneacute přiacutemky (-Ollm)

MAJPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

1958 Vl11a +I() r- VI 3a

-20 O j - ~

~ ~

-20

-40shy araČKA 1403I- 360 300 240 180 120 60 a

Vl20 VII 30 IX fO 1958

+0 1 +2aIJ iIacute ~~_~-+-=-shy

0-1--- bull

-20

-10 jL~~~--------------~-----~------r- aTaČKA 1404

360 - 300 240 180 120middot 60middot amiddot

Lwdistlav Schmied

17

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

AKTIV ASTRONOMIOKYacuteCH KROUZKŮ A LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

PRAŽSKEacuteHO KRAJE

Dne 22 XC 1958 byl v IZHsedaciacute siacuteni KNV v Praze aktiv pTacovnikil astroshynomickyacutech kroužkil a lidovyacutech hvězshydaacuteren za uacutečasti 12 zaacutestupců Vedle organisačniacutech zaacuteležitostiacute byl na proshygramu aktivu Jeferaacutet VladimIacutelra Vashynyacuteska kteryacute posluchače seznaacutemil s pořadem a některyacutemi vyacutesledky jedshynaacuteniacute sjezdu Mezinaacuterodniacute astronomiokeacute unie v l4oskvě Za uacutečelem prohloushybeniacute praacutece astronomiokyacutech kroužků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren a rozšiacuteřeniacute odshybornyacutech znalostiacute jejich61enů budou v zimniacutem pololetiacute svolaacutevaacuteny aktivy měsiacutečně a na pořad aktivil budou zashyřazeny tyto referaacutety našich odborshynyacutech pracovniacuteků Stavba Mleacutečneacute draacuteshy

hy Vyacutevoj hvězd Nukleogeneze (vznik prVlků ve vesmiacuteru) Noveacute praacutece z Oboshyru komet a meteorů Novějšiacute Ipraacutece z oboru vyacutezkumu Slunce Noveacute poshyznatky ze studia planetaacuterniacutech atmoshysfeacuter Aktivy budbU pořaacutedaacuteny v předshynaacuteškoveacute sIacutelni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně kde jsou k disposici poshytřebneacute naacutezoTneacute pomůcky Bude zashypotřebiacute aby se všech akitivů zuacutečastnili vedouciacute kroužků a soudruzi kteřiacute

Ikonajiacute Ipřednaacutešky a besedy u daleshymiddotkohledu V Ikaždeacutem přiacutepadě by měl dochaacutezet na aktivy alespoň jeden zaacutestupce kroužku ikteryacute Iby pak refeshyroval na členskeacute schilzi krouŽlku kyacute

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNiacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V LISTOPADU 1958

Den 1 2 3 4

OMA 2500 982 982 982 982 OMA 50 993 989 990 990 PrahfL [ NM NM ~99 000

Den 11 12 13 14

OMA 2500 980 980 980 980 OMA 50 989 988 987 990 Praha [ 997 997 997 996

Den 21 22 23 24

OMA 2500 984 985 986 987 OMA 50 994 996 995 002 Praha [ 000 003 NM NM

V tabulce jsou uvedeny korekce česshykoslovenskyacutech časovyacutech signaacutelfI řiacuteshy

zenyacutech Astronomickyacutem uacutestavem Česshykoslovenskeacute akademie věd v Praze Uvedeny jsou signaacutely OMA) vysiacutelaneacute na frekvenciacutech 2500 kHz a 50 kHz a Praha [ na frekvenci 638 kHz Čiacutesla uvedenaacute v tabulce značiacute předpověděshynyacute uacutedaj prozatiacutemniho rovnoměrneacuteho času (TU2) v okamžiku vysiacutelaacuteniacute sigshynaacutelu (OMA 2500 kHz a OMA 50 kHz ve 20 hod SEČ Praha [ ve 12 hod

5 6 7 8 9 10

982 982 982 982 981 980 989 991 NV 990 990 990 NM NM 000 999 NM 997

15 16 17 18 19 20

980 980 980 981 982 983 988 990 991 992 NV 993 996 NM Kyv Kyv Kyv Kyv

25 26 27 28 29 30

988 989 990 991 992 993 998 997 998 999 000 000 006 006 007 NM 008 NM

30 min SEČ) V tabulce značiacute NM - neměřeno NV - nevysiacutelaacuteno a Kyv - signaacutel byl vysiacutelaacuten z kyvadlovyacutech hodin Podle tabulky lze např zjistit že signaacutel OMA 2500 byl vysiacutelaacuten dne 1 listopadu 1958 v 19 hod 59 min 59982 sec tedy o 0018 dřiacuteve Nashyopak signaacutel stanice Praha [byl dne 22 listopadu 1958 vysiacutelaacuten ve 12 hod 30 min 00003 sec tedy o 0003 sec opožděně V Ptaacuteček

-18

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

technickyacute koutek

AMATEacuteRSKYacute REFLEKTOR

V roce 1958 jsem Zihotovil feflektor o průměru paraboliokeacuteho zrcadla 20 cm Sniacutemky jsou jaJko předloha pro amateacutery kteřiacute -dovedou využiacutet růzshynyacutech 30učaacutestek ze sběrnyacutech surovin a kteřiacute majiacute k dispozici soustruh Dashylekohled je upevněn na pojiacutezdneacutem stoJku kteryacute umožniacute postaveniacute na předem vytyčeneacute miacutesto ParalaJktickaacute montaacutež s hodinovyacutem strojem maacute hrushybeacute a jemneacute pohyby v rektascenzi a deshyklinaci Montaacutež je řešena tak že všeshychny jemneacute a hrubeacute pohyby jsou na deklinačniacute ose a Izachovaacutevajiacute staacutele stejneacute miacutesto v jakeacutekoliv poloze daleshyKofr11edu Tři stavěciacute šrQuby umožňujiacute přesneacute nakloněniacute polaacuterniacute osy k seshyverniacutemu světoveacutemu poacutelu K pohonu je použito gramofonoveacuteho motorku kteryacute umožňuje -dalšiacute jeuromnyacute pohyb pomociacute brzdiacuteciacuteho zařiacutezeniacute J8ko děleshynyacutech kruhů bylo použito celuloidovyacutech

uacutehloměrů parabolic1ceacute zrcacNo o průshyměru 20 cm a ohnisku 110 cm poshyužiacutevaacute m jak k pozorovaacuteniacute Newtolloshyvyacutem tak Nasmyt hovyacutem systeacutemem což je umožněno otaacutečeciacutem zařiacutezeniacutem na konci tubusu V tomto přiacutepadě je ofuliskovaacute vzdaacutelenost 350 cm Vyměshyněniacutem okulaacuteroveacuteho konce za deskoshyvou komoru 6 X 45 cm se reflekshytoru použije k fotografovaacuteniacute přiacutemo v ohnisku Daacutele mohu použiacutet k fotoshygrafovaacuteniacute za okulaacuterem li systeacutemu Newtonova i Nasmythova jakeacutehoiko~

Hv fotoaparaacutetu pouhyacutem našroubovaacuteshyniacutem na pohyblivyacute kloub Na paralakshytickeacutem stole je vyměnitelnyacutem zptlsoshybem upevněn Binarr 25 X 100 kteryacute sloužiacute jako hledaacuteček nebo jako rpoinshyter při fotoglrafovaacuteniacute V tomto (přiacutepashydě použiji ještě zvětšovaciacuteho naacutestavshyce ikteryacute umožňuje 100 i viacutecenaacutesobneacute zvětšeniacute jak o tom piacuteše K Hermannshy

19

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

Otavskyacute ve 29 ročniacuteiku Řiacuteše hvězd barvou a vaacutežiacute asi 140 kg Přiacute pozoroshyč 2 Pomociacute okulaacuteJrtl rtlznyacutech ohnisshy vaacuteniacute refilektorem zvlaacuteště při vMšiacutem kovyacutech vzdaacutelenostiacute mohu lpoužiacutevat zvětšeniacute doporučuji pDužiacutevat jen dobshyzvětšeniacute od 25kraacutet až dO 400kraacutet Ceshy ryacutech orthOslkopickyacutech okulaacutertl lyacute přiacutestroj je natřen trvanlivou šedou Vladimiacuter Pospiacutešil

NAacuteVRH NA STAVBU HVĚZDAacuteRNY TYPU A

TyP A je nejmenšiacutem typem lidoveacute hvězdaacuterny je Vlhodnyacute pro maleacute obce nebo zaacutevodniacute kluby Uvedenyacute typ lze však postavit jruko samostatnyacute doshyplněk již vyhudovaneacute Hdoveacute hvězdaacutershyny nebo jako vedlejšiacute pracoviště věshydeckeacuteho uacutestavu

Orientace objektu Budova je svou delšiacute 030U Orientovaacutena ve směru seshyver-jih a to tak že pozorovatelna Je přivilaacutecena lk jihu a klubovna k seshyveru Osvětlenaacute okna klubovny v nočshyniacute době nerušiacute tak ani nepřiacutemo praacuteci v pozorovatelně Z pozorovatelny je nerušenyacute vyacutehled na vyacutechod jih a zaacuteshypad Severniacute obzoT je do vyacuteše asi 10deg až 15deg doněn odsuvnou střechou Vstup do budovy je z vyacutechodniacute strashyny Tiacutem je vchod chraacuteněn před přiacuteshymyacutem zaacutepadniacutem deštěm

Miacute~tlnosti

a) Vstupniacute hala - plocha 7A- m 2 bull

Je malyacutech rOZiměrtl jen jakyacutemsi větshyšiacutem zaacutevětřiacutem Stěny jsou opatřeny štukovou omitJkou podlaha IZ uměleacuteshy

ho kamene sbrop dřevěnyacute s rovnyacutem podhledem osvětleniacute stropniacutem těleshysem s tlumenyacutem světlem (nesmiacute rushyšit v PDzorovatelně při otevřenyacutech dveřiacutech)

b) Klubovna - plocha 31~5 m 2 Přiacuteshybull

stup do klubovny vstupniacute halou Dvoshyjitaacute okna jsou k severu stěny opatřeshyny štukovou omiacutetkou podlaha xylolishytovaacutekrytaacute Hnoleem (nebo PVC) strop dřevěnyacute kasetovyacute osvětleniacute

lustrem se 6 až 12 žaacuterovkami Klushybovna je vybavena velkyacutemkonfeshyrenčniacutem stolem a asi 15 židlemi (můshyže [byacutet upravena jako posluchaacuterna se 30 sedadly) Na vyacutechodniacute stěně miacutestshynosti je školniacute rtabule při zaacutepadniacute přiacutep i jižniacute stěně j30U knihovny a skřiacuteně na pomtlCky VytaacuteJpěniacute dvojiacutemi akumulačniacutemikrumny (po 5 kW) v SV a JVroziacutech miacutestnosti

20

c) Tenunaacute komora - plocha 57 m 2

je přiacutestupna rovněž ze vstupniacute haly Dveře přileacutehajiacute a jsou dobře světloshytěsneacute Okno je dvojiteacute při čemž vnitřniacute maacute miacutesto skel překližkoveacute vyacuteshyplně Zatemněniacute temneacute komory proshyvaacutediacute se tedy pouze zavřeniacutem vnitřniacuteho oll-ma Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem šedyacutem naacutetěrem zbytek stěn a strop šedou štukovou ooniacutetkou Podlaha z uměleacuteshyho kamene osvětleniacute nad mokryacutem pracovniacutem stolem sadou žaacuterovek s bashyrevnyacutemi filtry (nebo aladin lampou) Osvětleniacute celeacute miacutestnosti stropniacutem bishylyacutem světlem Pod oknem je suchyacute pracovniacute stfll po obou stranaacutech opashytřenyacute zaacutesuvkami Mokryacute pracovniacute stru je spojen se dvěma vypiacuteraciacutemi vanashymi vehkosti asi 40 X 40 cm Obě vany majiacute samostatneacute přiacutevody vody VyshytaacuteJpěniacute akumulačniacutemi kamny (2 kW)

d) Přiacuteslušenstviacute - W C s umyacutevaacutershynou - plocha 37 m 2 bull Obě miacutestnosti jsou větraacuteny olknem umiacutestěnyacutem na W C Stěny jsou do vyacuteše asi 150 cm od podlahy opatřeny olejovyacutem biacutelyacutem naacutetěrem nebo obklaacutedačkami zbytek stěn a strop biacutelou štukovou omiacutetkou Podlaha z uměleacuteho kamene Osvětleshyniacute stropniacutemi tělesy V miacutestnosti pro W C je elektrickyacute boiler na OIhřiacutevaacuteshyniacute vody Umyacutevaacuterna maacute umyvadlo s teplou a studenou vodou nad umyshyvadlem je 0rcadlo e) Pozorovatelna - plocha 24- m 2

bull

Přiacutestup po šesti schodech Miacute3tnost je middotbez oken stěny jsou middotnatřeny šeshydou olejovou barvou nebo Qbloženy dřevem podlaha masivniacute prkennaacute neshysenaacute samostatnou traacutemovou ionshystrukciacute a krytaacute ~inoleem Piliacuteř pro dashylekohled je betonovyacute a nedotyacutekaacute se podlahy Mezera mezi piliacuteřem a podlashyhou je utěsněna plstiacute Piliacuteř pod podlashy

hou je rozslren a zakotven v dostashytečneacute hloubce Uprostřed piliacuteře je krushyhovyacute Otv-oT o průměru aBi 15 cm do hloulYky 150 cm Na spodniacutem konci je ukončen bočniacutem otvorem asi 30 cm kraacutet 15 cm Otvoru se Ipoužije pTO zaacuteshyvažiacute hodinoveacuteho stroje dalekohledu Vyacuteška podlahy a piliacuteře nad podlahou je daacutena montaacutežiacute a typem dalekohleshydu Dbaacuteme aby průsečiacutek de1klinačniacute a hodinoveacute osy byl pokud možno v uacuterovshyni horniacuteho ukončeniacute vyacutechodniacute a zaacuteshypadniacute stěny Zpravidla bude průsečiacutek asi 20 cm pod touto uacuterovniacute Vyhoviacute se tiacutem přibližně oběma podmiacutenkaacutem dalekohledem bude možno pozorovat i niacutezko nad obzorem vyacutechodniacutem a zaacuteshypadniacutem a současně Ibude možneacute zkonshystruovat niacutezkou odsuvnou střechu kteraacute nebude překaacutežet pozorovaacuteniacute doshystatečně niacutezko nad severniacutem obz-orem ProstoT pod podlahou je přiacutestupnyacute (stačiacute dviacuteřika v podlaze rozměru 60 cm kraacutet 60 cm) a sroužiacute za skladiště Pozorovatelna nemaacute strop ale lehkou odsuvnou střechu buď kovoveacute nebo

EB+~

f -l ()) - OJ C) o Clev ] ~ ~I~III~jl lt ll I~

2 b

Jj~ middotmiddot~-=middotmiddot==-middot middotr

J 63-0 835 ~

dřevěneacute konstrukce zajištěneacute proti větru Odsouvaacute se po kolejniciacutech nad severniacute čaacutest bud-ovy Otviacuteraacuteniacute může byacutet ručniacute nebo motorickeacute Motor s tažshynyacutemi lany je umiacutestěn ve skřiacuteni v poshyzorovatelně (menšiacute 3křiacuteň) Osvěbleniacute pozorovatelny je provedeno třemi naacuteshystěnnyacutemi tělesy Schody v pozorovatelshyně jsou osvětleny vestavěnyacutemi zeleshynyacutemi sviacutetidly v každeacutem čele schodu Většiacute skřiacuteň v pOlZorovatelně je určeshyna pro pomůcky k pozorovaacuteniacute a doshyplňky k přiacutestroji Miacutestnost neniacute vyshytaacutepěna Počiacutetaacuteme však s vyacutevodem zaacuteshysuvek pro napaacutejeniacute elektricky vytaacutepěshynyacutech kombineacutez

Celkoveacute technickeacute provedeniacute Archishytekturu stavby řešiacuteme tak aby obshyje1kt dobře zapadl do krajiny Zaacuteklashydy mohou byacutet betonoveacute nebo z kameshyne DbaacuteJme na důkladneacute provedeniacute vodorovneacute isolace Vnějšiacute omiacutetku voliacuteshyme hrubou odolnou proti povětrnostshyniacutem vlivům Bude-li objekt osamocen je nutneacute zajistit okna buď okenicemi nebo vkusnyacutemi mřiacutežemi Střechu pro-

A

regcr

Hvězdaacuterna - typ A V pftdorysu jsou zakresleny obryacutesy střech a kolejnice pro odsuvnou střechu

21

I

vedeme štiacutetovou při čemž spaacuted je k vyacutechodu zaacutepadu (přiacutep nad klubovshynou i k severu) a neniacute většiacute než 10 Podobnyacute spaacuted maacute i odsuvnaacute střecha Nejleacutepe je celou střechu oplechovat Sniacuteh je nutno ze střechy odstraňovat (pamatovat na vyacutestupnyacute žebřiacutek

z vnějšiacute strany budovy) Okapy moshyhou byacutet provedeny Okolo celeacute budovy mimo jižniacute strany pozorovatelny Bushyde-li stavba na vyvyacutešeneacutem miacutestě umiacutestiacuterne na střechu (nad klubovnou) hromosvod Osvětleniacute vchodu do budOshyvy je nutno proveacutest tak aby světlo sviacutetilo pouze na schody

VonějŠiacute zařiacutezniacute

a) Přiacutepojku elektrickeacuteho proudu je nejleacutepe prOveacutest vrchniacutem vedeniacutem do vzdaacutelenosti asi 50 až 100 mod Ibudoshyvy a k vlastniacute budově přiveacutest elekshytrickyacute proud zemniacutem kabelem Potřeshy-bujeme přiacutekon asi 20 kW třiacutefaacutezoveacuteho proudu

b) Přiacutevod vody si pravděpodobně

vyžaacutedaacute Položeniacute delšiacuteho vodovodu a zřizeniacute studny s ponornyacutem čerpadlem

c) Vnějšiacute kanalisaci provedeme do vzdaacutelenosti asi 10 až 20 m od budoshy

vy kde bude žumpa nebo biologickyacute septik V přiacutepadě užitiacute biologickeacuteho septiltku musiacute se Iproveacutest Odvedeniacute odshypadniacutech vod ještě zemniacutem potrubiacutem do dostatečneacute vzdaacutelenosti od budovy

Ve všech třech uvedenyacutech bOdech vždy pamatujeme na budouciacute rOzšiřoshyvaacuteniacute hvězdaacuterny vyacutestavbou novyacutech objekttfl Podle toho budeme dimensoshyvat Přiacutekon elektrickeacuteho proudu prflshyřez vodovOdu ohsah studny rozměr žumpy nebo biOlogickeacuteho septiku

Uacuteprava okoliacute Ke vchodu zřiacutediacuteme asfaltovou piiacutestupovou cestu (je nejshylevnějšiacute a daacute se snadno udržovat čisshytaacute) kterou osvětliacuteme dobře stiacuteněnyacutemi stojanovyacutemi Jampami aby jejich světlo nerušilo praacuteci v pozorovatelně V těsneacutem okoliacute budovy voliacuteme pMlkoshyvou uacutepravu s porostem středně vysoshykyacutem

Alternativa tohoto projektu J e-H již vybudovaacuten nějakyacute jinyacute objekt hvězdaacuterny mflžeme proveacutest napojeshyniacute na staacutevajiacuteciacute elekrtrickeacute vedeniacute voshydovod ikanalisaci nebo je možneacute neshystavět vflbec temnou komoru a W C (včetně přiacuteoacuteky) a miacutestnosti použiacutet jashyko dalšiacute pracovny Bohumil Maleček

noveacute knihy a publikace

SUborius PrechOacuteJdzky po oblohe Osveta Martin 1958 str 260 cena vaacutez Kčs 2280 - Obvykle viacutetaacuteme každou novou kniJhu ze sveacuteho oboru při jejiacutem vydaacuteniacute neboť Přinaacutešiacute čteshynaacuteřuacutem vždy něco nOveacuteho a pomaacutehaacute naacutem šiacuteřitznalost přiacuterody a jejiacutech zaacuteshykonfl Kniha jejiacutež titul jsme uvedli je však tak vyacutejimečnaacute že je značně obtižneacute ji ohOdnotit Pokusiacuteme se tak učinit alespoň stručně

Již při zběžneacute prohliacutedce knihy nashyraziacuteme na některeacute těžko pochopitelneacute skutečnosti Tak např jmeacuteno autora je zřejmyacutem pseudonymem To je věc snad běžnaacute v literatuře před padesaacuteti a viacutece lety dnes podstatně meacuteně Iběžnaacute

a rozhodně neobvYlklaacute v literatuře

vědeckeacute nebo jako v tomto přiacutepadě v literatuře popuJaacuterně vědeekeacute Proč se autor skryacutevaacute za pseudonym Odshy

22

Ipověď je ohtiacutežnaacute najdeme ji teprve po přečteniacute jeho diacutela při posledniacute koshyrektuře si přece jen asi uvědomU jakyacute paskvil na astronomii sepsal a Taději se tedy skryl za pseudonym aby se ubraacutenil proti přiacutepadnyacutem naacuteshysledtkflm sveacute činnosti Neboť oněch 260 stran potištěneacuteho papiacuteru ktereacute Iknihu tvořiacute Ob3ahuje nepřehledneacute množstviacute chyb omylfla nesmyslfl Recensovaacuteniacute knihy v obvyJdeacute formě je takřka vyloučeno neboť by bylo nutno oc1tovat celou knihu t3Jkřka

slovo od slova aby bylo možno deshymonstrovat jejiacute nedostatiky - klady na teacuteto praacuteci při nejlepšiacute vflli nelze naleacutezt Lze pouze konstatovat že autor se snažil opsat co se opsat daJo miacutesty vložil svflj text jiacutemž pospojoshyval opsaneacute Přitom ukaacutezal vzaacutecnou neznalost astronomie a nechaacutepavost

Zcela je mu ciziacute smysl pro vědeckou pravdu a pro spraacutevnou informaci prosteacuteho člověka kteryacute tuto knihu bude čiacutest Pokusiacutem se na přiacutekladech ilustrovat

Tak na str 18 řiacutekaacute že po zdokoshynaleniacute oibjektivů Johnem Dollondem přišlo obdobiacute stavby obřiacutech dalekoshyhledů a uvaacutediacute přiacutestroje Hevelia a Huygense Vůbec mu nevadiacute že John Do1lona žil 1706-61 Hevelius 1611 až 1687 Huygens 1629-95 Kromě toho přiacutečinou uacutesiliacute HeveUa a Huygense o stavbu dlouhyacutech dalekohledů bylo prave potl3iČeniacute vad nedokonalyacutech objektivů ktereacute při malyacutech světelshynostech vadiacute meacuteně Rovněž na str 22 se dozviacuteme zajiacuteshy

maveacute podrObnosti o spektroskopii geolog vezme uacutelomek kam-ene rozshylomiacute mo na dvě middotčaacutesti zapne mezi nimi elektrickyacute proud a z kamene na kaacuteshymen přeskočiacute elektrickaacute jis1kra Jiskra proletiacute skleněnyacutem hranoshylem Hned několik nepravd nashyjednou pan Stiborius asi neviacute že ziacuteskat spektrum kamene je podstatně složitějšiacute zejmeacutena maacute-[Iacute sloužit uacutečeshylům spe~traacutelniacute analysy neboť většina nerostů pokud to nejsou kovoveacute rudy je špatně vodivmiddotaacute R-ovněž by bylo zashyjiacutemaveacute vidět hranol kteryacutem proletujiacute jiskry Autollovi je uacuteplně jedno že ve spektro3kopii mluviacuteme o světle různeacute vlnoveacute deacutelky a zjednodušuje si to prostě na světelneacute d-eacutelky (str 24) Rovněž formulace Dopplerova zjevu na str 31 ukazuje že autor vuacutebec neviacute oč se jednaacute a mluviacute pomateně

Autorovy naacutezory na moderniacute metoshydiku astrofyzitkyjsou značně zmateneacute i na str 35 kde mluviacute o převratu v astr-onomii kteryacute byl způsoben užishylttiacutem infračerveneacute fotografie To je při nejmenšiacutem přehnaacuteno Ostatně na str 31 se podařil dalšiacute vyacutebornyacute vtip když autor řiacutekaacute že naše 3lunečniacutesoustava je jen v jednom ohnisku gala-ktickeacute čočky Nepodařilo se mi pochopitco tiacutem ohniskem myslel - čočka maacute ohnisko předniacute -a zadniacute -to znamenaacute že by naše slunečniacute soustava musela byacutet někde hodně daleko ve směru

galaktickyacutech poacutelů ona je však v roshyvině galakltickeacuteho rovniacuteku excenshy

tricky vťiči středu galaxie Musiacuteme tedy rezignovat před znalostmi pana StibOlria Ostatně o dvě strany daacutele (na str 39) 3e snažiacute byacutet přesnějšiacute a řIacutekaacuteže podle sovětskyacutech vyacutezkum6 je planetaacuterniacutech mlhovin 232 - avšak např deset let staraacute kniha Voronshycova-Veljaminova o plynnyacutech mlhoshyvinaacutech a novyacutech hvězdaacutech uvaacutediacute seznam 288 mlhovincož ostatně neshym6že byacutet stejně konečneacute čiacuteslo Auto- rův smysl pro vědeckou přesnost

poznaacuteme na str 42 kde řiacutekaacute že objeshyvem Sousedniacutech galaxiiacute byl podaacuten neshyspornyacute důkaz nekonečnosti vesmiacuteru Keacutež by tomu -truk bylo

Speciaacutelniacuteho druhu jsou žerty kteshyryacutech se autor dopouštiacute když zaacuteměrně přehazuje pořaacutedek ve vesmiacuteru Tak n8Jpř na str 49 se doviacutedaacuteme že Spica je v souhvězdiacute Labutě ač na každeacute mapě hvěmiddotzdneacute oblohy okamžitě vid~shyme že je to nejjasnějšiacute hvězda v Panně Na str 62 a 63 se mluviacute v legendaacutech k obraacutezkům že na nich jsou proměnneacute hvězdy avšak nedoshyzviacuteme se ktereacute Podobně na str 114 se dozviacuteme že na mapce je WW Aurishygae avšak na mapce je UU Aur a kromě toho se WW anů nikde nevyshyslkytuje Na sk 227 je obraacutezek něshykolika souhvězdiacute kteraacute však nejsou v6bec popsaacutena a na str 230 je obraacutezek souhvězdiacute Štiacutetu Sobies1keacuteho vzhuacuteru nohama což všaJk poznaacute jen odborniacutek Za nejlepšiacute vtip tohot-o druhu však považuji obraacutezek na straně 234 neshyboť mlhovina M 31 znaacutemaacute mlhovina v Andromedě kteraacute podle legendy maacute byacutet na obraacutezku vidět tam totiž vůbec neniacute a v měřiacutetku ohraacutezku by vyšla asi 15 mm na-pravo od horniacuteho pmiddotraveacuteho rohu obraacutezku Ani obkreslit obraacutezek z Bečvaacuteřova Atlasu coeli tedy pan Stiborius neumiacute

Nemeacuteně pozoruhodneacute jsou hřiacutečky se jmeacuteny a slovy Je těŽkeacute rozEšit co je způsobeno tiskovyacutemi chybami (k1teryacutech je v teacuteto knize nepochopishytelneacute množstviacute) a co je způsobeno

neznalostmi a lajdaacutectviacutem autora Ale na několika přiacutekladech vidiacuteme že autor maacute na věci a3i značnyacute podiacutel na str 20 Bonvers - miacutesto Bouwers

23

I

vedeme štiacutetovou při čemž spaacuted je k vyacutechodu zaacutepadu (přiacutep nad klubovshynou i k severu) a neniacute většiacute než 10 Podobnyacute spaacuted maacute i odsuvnaacute střecha Nejleacutepe je celou střechu oplechovat Sniacuteh je nutno ze střechy odstraňovat (pamatovat na vyacutestupnyacute žebřiacutek

z vnějšiacute strany budovy) Okapy moshyhou byacutet provedeny Okolo celeacute budovy mimo jižniacute strany pozorovatelny Bushyde-li stavba na vyvyacutešeneacutem miacutestě umiacutestiacuterne na střechu (nad klubovnou) hromosvod Osvětleniacute vchodu do budOshyvy je nutno proveacutest tak aby světlo sviacutetilo pouze na schody

VonějŠiacute zařiacutezniacute

a) Přiacutepojku elektrickeacuteho proudu je nejleacutepe prOveacutest vrchniacutem vedeniacutem do vzdaacutelenosti asi 50 až 100 mod Ibudoshyvy a k vlastniacute budově přiveacutest elekshytrickyacute proud zemniacutem kabelem Potřeshy-bujeme přiacutekon asi 20 kW třiacutefaacutezoveacuteho proudu

b) Přiacutevod vody si pravděpodobně

vyžaacutedaacute Položeniacute delšiacuteho vodovodu a zřizeniacute studny s ponornyacutem čerpadlem

c) Vnějšiacute kanalisaci provedeme do vzdaacutelenosti asi 10 až 20 m od budoshy

vy kde bude žumpa nebo biologickyacute septik V přiacutepadě užitiacute biologickeacuteho septiltku musiacute se Iproveacutest Odvedeniacute odshypadniacutech vod ještě zemniacutem potrubiacutem do dostatečneacute vzdaacutelenosti od budovy

Ve všech třech uvedenyacutech bOdech vždy pamatujeme na budouciacute rOzšiřoshyvaacuteniacute hvězdaacuterny vyacutestavbou novyacutech objekttfl Podle toho budeme dimensoshyvat Přiacutekon elektrickeacuteho proudu prflshyřez vodovOdu ohsah studny rozměr žumpy nebo biOlogickeacuteho septiku

Uacuteprava okoliacute Ke vchodu zřiacutediacuteme asfaltovou piiacutestupovou cestu (je nejshylevnějšiacute a daacute se snadno udržovat čisshytaacute) kterou osvětliacuteme dobře stiacuteněnyacutemi stojanovyacutemi Jampami aby jejich světlo nerušilo praacuteci v pozorovatelně V těsneacutem okoliacute budovy voliacuteme pMlkoshyvou uacutepravu s porostem středně vysoshykyacutem

Alternativa tohoto projektu J e-H již vybudovaacuten nějakyacute jinyacute objekt hvězdaacuterny mflžeme proveacutest napojeshyniacute na staacutevajiacuteciacute elekrtrickeacute vedeniacute voshydovod ikanalisaci nebo je možneacute neshystavět vflbec temnou komoru a W C (včetně přiacuteoacuteky) a miacutestnosti použiacutet jashyko dalšiacute pracovny Bohumil Maleček

noveacute knihy a publikace

SUborius PrechOacuteJdzky po oblohe Osveta Martin 1958 str 260 cena vaacutez Kčs 2280 - Obvykle viacutetaacuteme každou novou kniJhu ze sveacuteho oboru při jejiacutem vydaacuteniacute neboť Přinaacutešiacute čteshynaacuteřuacutem vždy něco nOveacuteho a pomaacutehaacute naacutem šiacuteřitznalost přiacuterody a jejiacutech zaacuteshykonfl Kniha jejiacutež titul jsme uvedli je však tak vyacutejimečnaacute že je značně obtižneacute ji ohOdnotit Pokusiacuteme se tak učinit alespoň stručně

Již při zběžneacute prohliacutedce knihy nashyraziacuteme na některeacute těžko pochopitelneacute skutečnosti Tak např jmeacuteno autora je zřejmyacutem pseudonymem To je věc snad běžnaacute v literatuře před padesaacuteti a viacutece lety dnes podstatně meacuteně Iběžnaacute

a rozhodně neobvYlklaacute v literatuře

vědeckeacute nebo jako v tomto přiacutepadě v literatuře popuJaacuterně vědeekeacute Proč se autor skryacutevaacute za pseudonym Odshy

22

Ipověď je ohtiacutežnaacute najdeme ji teprve po přečteniacute jeho diacutela při posledniacute koshyrektuře si přece jen asi uvědomU jakyacute paskvil na astronomii sepsal a Taději se tedy skryl za pseudonym aby se ubraacutenil proti přiacutepadnyacutem naacuteshysledtkflm sveacute činnosti Neboť oněch 260 stran potištěneacuteho papiacuteru ktereacute Iknihu tvořiacute Ob3ahuje nepřehledneacute množstviacute chyb omylfla nesmyslfl Recensovaacuteniacute knihy v obvyJdeacute formě je takřka vyloučeno neboť by bylo nutno oc1tovat celou knihu t3Jkřka

slovo od slova aby bylo možno deshymonstrovat jejiacute nedostatiky - klady na teacuteto praacuteci při nejlepšiacute vflli nelze naleacutezt Lze pouze konstatovat že autor se snažil opsat co se opsat daJo miacutesty vložil svflj text jiacutemž pospojoshyval opsaneacute Přitom ukaacutezal vzaacutecnou neznalost astronomie a nechaacutepavost

Zcela je mu ciziacute smysl pro vědeckou pravdu a pro spraacutevnou informaci prosteacuteho člověka kteryacute tuto knihu bude čiacutest Pokusiacutem se na přiacutekladech ilustrovat

Tak na str 18 řiacutekaacute že po zdokoshynaleniacute oibjektivů Johnem Dollondem přišlo obdobiacute stavby obřiacutech dalekoshyhledů a uvaacutediacute přiacutestroje Hevelia a Huygense Vůbec mu nevadiacute že John Do1lona žil 1706-61 Hevelius 1611 až 1687 Huygens 1629-95 Kromě toho přiacutečinou uacutesiliacute HeveUa a Huygense o stavbu dlouhyacutech dalekohledů bylo prave potl3iČeniacute vad nedokonalyacutech objektivů ktereacute při malyacutech světelshynostech vadiacute meacuteně Rovněž na str 22 se dozviacuteme zajiacuteshy

maveacute podrObnosti o spektroskopii geolog vezme uacutelomek kam-ene rozshylomiacute mo na dvě middotčaacutesti zapne mezi nimi elektrickyacute proud a z kamene na kaacuteshymen přeskočiacute elektrickaacute jis1kra Jiskra proletiacute skleněnyacutem hranoshylem Hned několik nepravd nashyjednou pan Stiborius asi neviacute že ziacuteskat spektrum kamene je podstatně složitějšiacute zejmeacutena maacute-[Iacute sloužit uacutečeshylům spe~traacutelniacute analysy neboť většina nerostů pokud to nejsou kovoveacute rudy je špatně vodivmiddotaacute R-ovněž by bylo zashyjiacutemaveacute vidět hranol kteryacutem proletujiacute jiskry Autollovi je uacuteplně jedno že ve spektro3kopii mluviacuteme o světle různeacute vlnoveacute deacutelky a zjednodušuje si to prostě na světelneacute d-eacutelky (str 24) Rovněž formulace Dopplerova zjevu na str 31 ukazuje že autor vuacutebec neviacute oč se jednaacute a mluviacute pomateně

Autorovy naacutezory na moderniacute metoshydiku astrofyzitkyjsou značně zmateneacute i na str 35 kde mluviacute o převratu v astr-onomii kteryacute byl způsoben užishylttiacutem infračerveneacute fotografie To je při nejmenšiacutem přehnaacuteno Ostatně na str 31 se podařil dalšiacute vyacutebornyacute vtip když autor řiacutekaacute že naše 3lunečniacutesoustava je jen v jednom ohnisku gala-ktickeacute čočky Nepodařilo se mi pochopitco tiacutem ohniskem myslel - čočka maacute ohnisko předniacute -a zadniacute -to znamenaacute že by naše slunečniacute soustava musela byacutet někde hodně daleko ve směru

galaktickyacutech poacutelů ona je však v roshyvině galakltickeacuteho rovniacuteku excenshy

tricky vťiči středu galaxie Musiacuteme tedy rezignovat před znalostmi pana StibOlria Ostatně o dvě strany daacutele (na str 39) 3e snažiacute byacutet přesnějšiacute a řIacutekaacuteže podle sovětskyacutech vyacutezkum6 je planetaacuterniacutech mlhovin 232 - avšak např deset let staraacute kniha Voronshycova-Veljaminova o plynnyacutech mlhoshyvinaacutech a novyacutech hvězdaacutech uvaacutediacute seznam 288 mlhovincož ostatně neshym6že byacutet stejně konečneacute čiacuteslo Auto- rův smysl pro vědeckou přesnost

poznaacuteme na str 42 kde řiacutekaacute že objeshyvem Sousedniacutech galaxiiacute byl podaacuten neshyspornyacute důkaz nekonečnosti vesmiacuteru Keacutež by tomu -truk bylo

Speciaacutelniacuteho druhu jsou žerty kteshyryacutech se autor dopouštiacute když zaacuteměrně přehazuje pořaacutedek ve vesmiacuteru Tak n8Jpř na str 49 se doviacutedaacuteme že Spica je v souhvězdiacute Labutě ač na každeacute mapě hvěmiddotzdneacute oblohy okamžitě vid~shyme že je to nejjasnějšiacute hvězda v Panně Na str 62 a 63 se mluviacute v legendaacutech k obraacutezkům že na nich jsou proměnneacute hvězdy avšak nedoshyzviacuteme se ktereacute Podobně na str 114 se dozviacuteme že na mapce je WW Aurishygae avšak na mapce je UU Aur a kromě toho se WW anů nikde nevyshyslkytuje Na sk 227 je obraacutezek něshykolika souhvězdiacute kteraacute však nejsou v6bec popsaacutena a na str 230 je obraacutezek souhvězdiacute Štiacutetu Sobies1keacuteho vzhuacuteru nohama což všaJk poznaacute jen odborniacutek Za nejlepšiacute vtip tohot-o druhu však považuji obraacutezek na straně 234 neshyboť mlhovina M 31 znaacutemaacute mlhovina v Andromedě kteraacute podle legendy maacute byacutet na obraacutezku vidět tam totiž vůbec neniacute a v měřiacutetku ohraacutezku by vyšla asi 15 mm na-pravo od horniacuteho pmiddotraveacuteho rohu obraacutezku Ani obkreslit obraacutezek z Bečvaacuteřova Atlasu coeli tedy pan Stiborius neumiacute

Nemeacuteně pozoruhodneacute jsou hřiacutečky se jmeacuteny a slovy Je těŽkeacute rozEšit co je způsobeno tiskovyacutemi chybami (k1teryacutech je v teacuteto knize nepochopishytelneacute množstviacute) a co je způsobeno

neznalostmi a lajdaacutectviacutem autora Ale na několika přiacutekladech vidiacuteme že autor maacute na věci a3i značnyacute podiacutel na str 20 Bonvers - miacutesto Bouwers

23

Zcela je mu ciziacute smysl pro vědeckou pravdu a pro spraacutevnou informaci prosteacuteho člověka kteryacute tuto knihu bude čiacutest Pokusiacutem se na přiacutekladech ilustrovat

Tak na str 18 řiacutekaacute že po zdokoshynaleniacute oibjektivů Johnem Dollondem přišlo obdobiacute stavby obřiacutech dalekoshyhledů a uvaacutediacute přiacutestroje Hevelia a Huygense Vůbec mu nevadiacute že John Do1lona žil 1706-61 Hevelius 1611 až 1687 Huygens 1629-95 Kromě toho přiacutečinou uacutesiliacute HeveUa a Huygense o stavbu dlouhyacutech dalekohledů bylo prave potl3iČeniacute vad nedokonalyacutech objektivů ktereacute při malyacutech světelshynostech vadiacute meacuteně Rovněž na str 22 se dozviacuteme zajiacuteshy

maveacute podrObnosti o spektroskopii geolog vezme uacutelomek kam-ene rozshylomiacute mo na dvě middotčaacutesti zapne mezi nimi elektrickyacute proud a z kamene na kaacuteshymen přeskočiacute elektrickaacute jis1kra Jiskra proletiacute skleněnyacutem hranoshylem Hned několik nepravd nashyjednou pan Stiborius asi neviacute že ziacuteskat spektrum kamene je podstatně složitějšiacute zejmeacutena maacute-[Iacute sloužit uacutečeshylům spe~traacutelniacute analysy neboť většina nerostů pokud to nejsou kovoveacute rudy je špatně vodivmiddotaacute R-ovněž by bylo zashyjiacutemaveacute vidět hranol kteryacutem proletujiacute jiskry Autollovi je uacuteplně jedno že ve spektro3kopii mluviacuteme o světle různeacute vlnoveacute deacutelky a zjednodušuje si to prostě na světelneacute d-eacutelky (str 24) Rovněž formulace Dopplerova zjevu na str 31 ukazuje že autor vuacutebec neviacute oč se jednaacute a mluviacute pomateně

Autorovy naacutezory na moderniacute metoshydiku astrofyzitkyjsou značně zmateneacute i na str 35 kde mluviacute o převratu v astr-onomii kteryacute byl způsoben užishylttiacutem infračerveneacute fotografie To je při nejmenšiacutem přehnaacuteno Ostatně na str 31 se podařil dalšiacute vyacutebornyacute vtip když autor řiacutekaacute že naše 3lunečniacutesoustava je jen v jednom ohnisku gala-ktickeacute čočky Nepodařilo se mi pochopitco tiacutem ohniskem myslel - čočka maacute ohnisko předniacute -a zadniacute -to znamenaacute že by naše slunečniacute soustava musela byacutet někde hodně daleko ve směru

galaktickyacutech poacutelů ona je však v roshyvině galakltickeacuteho rovniacuteku excenshy

tricky vťiči středu galaxie Musiacuteme tedy rezignovat před znalostmi pana StibOlria Ostatně o dvě strany daacutele (na str 39) 3e snažiacute byacutet přesnějšiacute a řIacutekaacuteže podle sovětskyacutech vyacutezkum6 je planetaacuterniacutech mlhovin 232 - avšak např deset let staraacute kniha Voronshycova-Veljaminova o plynnyacutech mlhoshyvinaacutech a novyacutech hvězdaacutech uvaacutediacute seznam 288 mlhovincož ostatně neshym6že byacutet stejně konečneacute čiacuteslo Auto- rův smysl pro vědeckou přesnost

poznaacuteme na str 42 kde řiacutekaacute že objeshyvem Sousedniacutech galaxiiacute byl podaacuten neshyspornyacute důkaz nekonečnosti vesmiacuteru Keacutež by tomu -truk bylo

Speciaacutelniacuteho druhu jsou žerty kteshyryacutech se autor dopouštiacute když zaacuteměrně přehazuje pořaacutedek ve vesmiacuteru Tak n8Jpř na str 49 se doviacutedaacuteme že Spica je v souhvězdiacute Labutě ač na každeacute mapě hvěmiddotzdneacute oblohy okamžitě vid~shyme že je to nejjasnějšiacute hvězda v Panně Na str 62 a 63 se mluviacute v legendaacutech k obraacutezkům že na nich jsou proměnneacute hvězdy avšak nedoshyzviacuteme se ktereacute Podobně na str 114 se dozviacuteme že na mapce je WW Aurishygae avšak na mapce je UU Aur a kromě toho se WW anů nikde nevyshyslkytuje Na sk 227 je obraacutezek něshykolika souhvězdiacute kteraacute však nejsou v6bec popsaacutena a na str 230 je obraacutezek souhvězdiacute Štiacutetu Sobies1keacuteho vzhuacuteru nohama což všaJk poznaacute jen odborniacutek Za nejlepšiacute vtip tohot-o druhu však považuji obraacutezek na straně 234 neshyboť mlhovina M 31 znaacutemaacute mlhovina v Andromedě kteraacute podle legendy maacute byacutet na obraacutezku vidět tam totiž vůbec neniacute a v měřiacutetku ohraacutezku by vyšla asi 15 mm na-pravo od horniacuteho pmiddotraveacuteho rohu obraacutezku Ani obkreslit obraacutezek z Bečvaacuteřova Atlasu coeli tedy pan Stiborius neumiacute

Nemeacuteně pozoruhodneacute jsou hřiacutečky se jmeacuteny a slovy Je těŽkeacute rozEšit co je způsobeno tiskovyacutemi chybami (k1teryacutech je v teacuteto knize nepochopishytelneacute množstviacute) a co je způsobeno

neznalostmi a lajdaacutectviacutem autora Ale na několika přiacutekladech vidiacuteme že autor maacute na věci a3i značnyacute podiacutel na str 20 Bonvers - miacutesto Bouwers

23

Questor - miacutesto Questar na str 54 Ikonštantovanyacute draacutet miacutesto konstanshytanovyacute - ostatně schema Wheatstoshyneova mostu podle autorovyacutech předshystav zde uvedeneacute stojiacute za podiacutevaacuteniacute stejně jako na str 102 Boni1land namiacutesto Bouillaud (vyskytuje se šestshykraacutet nejde tedy o omyl ) Ostatně van Rhijnen na str 217 je zdařilou zkomoleninou od van Rhijn podobně jako Heverius na str 253 od Hevelia

Pozoruhodneacute jsou autorovy uacuteVahy astrofyzikaacutelniacute jako např jeho koushyzelnyacute vzorec pro vyacutepočet vzdaacutelenosti hvězd uvedenyacute na str 172 kde se mu pOdařilo dokonale zamotat elemenshytaacuterniacute uacutelohu o vyacutepo6tu vzdaacutelenosti při IZnaacutemeacute paralaxe a absolutniacute velikosti Uvedenyacute vzorec je skutečně kouzelshynYacutet neboť zniacute

10 m-M + 71 2

gD = 5

při čemž se nikde nedozviacuteme co značiacute piacutesmena g a D Ostatně astrofyzik si přijde na sveacute i na str 176 Ikdyž se podiacutevaacute na žebřiacutekovyacute diagram kteryacute maacute čtenaacuteři přibliacutežit vyacuteznam Hertzshysprungova-Russellova diagramu Obshydobně na str 202 kde je fotovizuaacutelniacute velikost definovaacutena jako fotografie vizuaacutelniacutem objektivem přes žlutyacute filtr - avšak užitiacute ortochromatickeacute desky ktereacute je tu podstatneacute je už přiacuteliš sloshyžitou zaacuteležit03tiacute neboť se můžeme při čteniacute spisu přesvědčit že i pouheacute opishysovaacuteniacute činiacute autorovi potiacuteže

K opisovam posloužilo zejmeacutena Astronomickeacute praktikum od Gutha a Linka Tak např na str 195-197 je celaacute dlouhaacute čaacutest o zjištěniacute novy velmi důkladně opsaacutena z Praktika str 171 až 172 včetně konstatovaacuteniacuteže neshydaacutevno byJ i Mars objeven jako nova To nedaacutevno se tam jaksi nehodiacute neshyboť původniacute verse vyšla roku 1950 Ostatně na 3tr 237-240 jsou rovněž dlouheacute pasaacuteže doslova opsaneacute z Prakshytika str 70-73 Pan Stiborius však neměl asi lupu a ve vzorciacutech pro vyacuteshypočet korekce hodin kde je uvaacuteděno vždy v exponentu maleacute s jalwoznashy

čenl pllO sekundU sousbavmě piacuteše trojshyku takže např vyjde čas s přesnostiacute plusmn 0603 Rovněž tabulku na str 238 špatně opisoval neboť šestyacute sloupec maacute byacutet nadepsaacuten gi +1- Ji je však nadepsaacuten gi+1 go A dokonce došel tak daleko že ve vzorci pro průměrshynou denniacute změnu chodu zapomněl daacutet celou pravou stranu vzorce pod odshymocniacutetko Budete-li tedy podle jeho metody stav hodin kontrolovat raději si vše ještě jednou přepočiacutetejte než hodinky odnesete k hodinaacuteři nebo daacutete dětem na hraniacute Těchto několik přiacutekladů jsem se

tedy pokusil vybrat abych na nich ukaacutezal jakou hodnotnou literaturu vydaacutevaacute v edici naučneacute knihovny vyshydavatelstviacute Osveta v Martině pod redaJkciacute Vratka Šrobaacutera a šeacutefredakci doktora() Františka Oktavce V doshybě kdy rozsah seriosniacutech časopisů i knih je omezovaacuten pro nedostatek papiacuteru je vydaacutena kniha o 260 straacutenshykaacutech naacutekladem 3200 vyacutetisků Obsah teacuteto knihy se všaJk ani nehodiacute pro reshycensi neboť patřiacute rovnou do stoupy a autor redaktor i šeacutefredaktor by měli byacutet odsouzeni ltk naacutehradě škody Kdo však nahradiacute škodu kteraacute vznikshyla už přečteniacutem teacuteto slaacutetaniny v hlashyvaacutech poctivyacutech lidiacute těch drobnyacutech pracujiacuteciacutech tovaacuteren i poliacute kteřiacute v našiacute době přiacutemo hltajiacute poučeniacute ze všech oborů vědy a z astronomie zvlaacutešť Nevaacutehaacutem označit napsaacuteniacute a vydaacuteniacute teacuteto knihy za kulturniacute sabotaacutež za podfuk kteryacute měl posloužit jedině těm kdo se na něm uacutečastnili finančně a našemu nepřiacuteteli podlomeniacutem důshy

věry pracujiacuteciacuteho člověka v siacutelu moshyderniacute vědy Nač ta skryacutevačka za pseudonym Proč zadaacutevaacute osvětoveacute

vydavatelstviacute vědecko-populaacuterniacute praacuteshyce zjevnyacutem šejdiacuteřům když maacuteme dnes už dosti odborniacuteků kteřiacute mohou sepsat seriosniacute věc nebo v nejhoršiacutem přiacutepadě pořiacutedit překlad Proč neniacute v knize uveden odbornyacute recensent Odpovězte na tyto otaacutezky soudruzi z Osvety Boris VaZniacuteček

VYdaacutevaacute ministerstvo školstviacute a kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterOdniacute podni1 zaacutevod Č 1 Praha 12 Slezskaacute 13 - Rozšiřuje Poštovni novinovaacute služba A-09143