Vem, kdo mi tak i onak pomohli

s velkmi dky

autor

i

O.

ada

EC

CE

HO

MO

AR

MA

TU

S

ECCEHOMO

ARMATUS

Ondej ada

Kniha se zab!v zbran"mi a lidmi. Vyprv o zbranch samotn!ch i o jejich technice; vyprv tak o tom, jak se ke zbranm lid stav"li a kterak jich u#vali: pro lov, pro obranu i$vlku, p%ed mnoha lety i v sou&asnosti.

Je p%ev#n" zam"%ena na zbran" paln, a&koli se msty nevyh!b ani zmnkm o$ostatnch; v#dy v'ak jde o zbran" osobn. Nezab!v se mezikontinentlnmi raketami, d"lost%electvem, sthacmi letadly ani jadern!mi bombami.

Jednotliv kapitoly rozebraj historii zbran vle&n!ch i loveck!ch; jedna z$nich podrobn" vyprv o Americe a o tom, jak ji prv" ozbrojen lid stvo%ili. Jin se zab!v zbran"mi sou&asnosti i tm, jak se na n" dnes dvme; dal' se soust%ed na zajmav technick %e'en. Kniha p%edkld p%b"hy mnoha lid, ji# zbran u#vali a$u#vaj; v zv"ru se zab!v i justic a legislativou, a tak morlkou a osobn zodpov"dnosti &lov"ka ozbrojenho i$neozbrojenho.

Je ur&ena nejen t"m, jim# jsou zbran" kon&kem, ale i t"m, kdo se jich 'tt jim nabdne %adu dobr!ch d(vod(, pro& sv(j nzor zm"nit.

Vyprvn o zbranch a lidech,kte jimi vldnou

Dr Ond%ej )ada se zab!v zbran"mi ji# mnoho let; je jejich sb"ratelem a tak aktivnm st%elcem. Publikoval %adu &lnk(, v"novan!ch technice i historii zbran; krom" toho je autorem mnoha odborn!ch publikac.

ECCE HOMO ARMATUS Hle: lovk ozbrojen

Elektronick verse knihy Ecce Homo Armatus, ji prv tete, je vydna a ena za nsledujcch podmnek:

kdokoli, kdo si zakoupil paprovou podobu knihy nebo kdo tak v dohledn dob uin, m pln prvo tuto versi uvat zcela podle sv chuti a nlady bez jakchkoli omezen. Nemte-li dosud paprovou podobu knihy a stojte-li o ni, mete si ji objednat prostednictvm webov strnky http://www.ocs.cz/EHA/order.html, ppadn rovnou na e-mailov adrese ecce.homo.armatus@ocs.cz.

ten, kdo o paprovou versi nestoj, avak chce zskat prvo uvat tuto digitln podobu opt podle sv chuti a bez jakchkoli omezen m nsledujc monosti:

(i) zalete stku 300 K ppadn, pokud by to snad nyn, v dob, kdy tento text tete, znamenalo zsadnj rozdl, stku zhruba odpovdajc hodnot 300 K na potku roku 2012 na et autora knihy: 205029309/0800 (chcete-li, aktuln platnost tohoto sla lze ovit nap. na strnkch http://www.ocs.cz/EHA/order.html, ppadn dotazem na e-mailov adrese ecce.homo.armatus@ocs.cz). Prosm, abyste v takovm ppad do zprvy pro odesilatele vloili text EHA;

(ii) jestlie Vm to z libovolnho dvodu nevyhovuje, vnujte stku 300 K nebo vy na charitativn innost podle Vaeho vlastnho vbru. Jedinou omezujc podmnkou je to, e takov charita nesm bt organizovna ani sttem, ani soukrom njakm aktivnm politikem;

(iii) pokud Vs momentln nenapad dn vhodn soukrom charita, zalete prosm stku 300K nebo vy sdruen LEX (http://www.gunlex.cz), ppadn je-li to pro Vs praktitj jin organizaci, je se stav za zjmy stelc a lid, jim jsou zbran konkem;

(iv) jste-li momentln v tak patn finann situaci, e je pro Vs i tato stka nenosn vysok, a pesto byste si knihu rdi ponechali, v podku: tak dlouho, dokud se Vae situace nezlep, ji mte pln k dispozici zdarma. Nezapomete vak se pozdji, jakmile na tom budete trochu lpe, k tmto odstavcm vrtit a postupovat podle nkterho zpedchozch bod.

it elektronickou podobu knihy mete zcela voln a bez jakchkoli omezen: m vce lid si ji prote a nad jejm obsahem se zamysl, tm lpe!

snad jen pro plnost to, co je beztak kadmu zejm: rozhodnete-li se snad tuto knihu hanebn ukrst tedy ponechat si ji, ani byste vydali celkem zanedbatelnou stku podle nkterho z ve uvedench bod (i)-(iv) nebude Vs sthat ani policie, ani OSA, ani dn podobn pochybn organizace. Vlastn svdom Vm ale ned klidn spt.

S pnm co nejlep zbavy a co nejpjemnjho poten

V autor.

ii

Strach ze zbran je znakem sexuln aemocionln nedosplosti.Sigmund Freud

Obsahvod 1

.............................................................................................Lid a zbran 2

...........................................................................................Pehled kapitol 2

Z historie 5..............................................................................Kus klacku nebo kmen 5

....................................................................................Prvn steln zbran 6

...........................................................................................................Luk 9

........................................................................................................Kue 13

.............................................................................Vn stelnho prachu 18

Go West! 31....................................................................Prvn osadnci a jejich zbran 31

......................................................................Vlky v XVII. a XVIII. stolet 34

..................................................................................Pensylvnsk puka 35

......................................................................................Vlky proti Anglii 38

...........................................................................stava a Druh dodatek 41

..................................................................................Novinky ve vzbroji 43

........................................................................Anarchie Divokho Zpadu 53

................................................................................................XX. stolet 55

................................................................................Misti stelci amerit 59

...........................................................................Prohibice a jej dsledky 64

.................................................................................Druh svtov vlka 68

..............................................................................................Souasnost 70

.....................................................................................A co budoucnost? 83

iii

Zbran a lid dnes 85...........................................................Samonabjec a automatick zbran 86

..............................................................Zbran v prv polovin XX. stolet 92

...........................................................................Nov zbran souasnosti 99

....................................................................................Jen dn strach! 104

........................................................................Experiment Velk Britnie 109

........................................................................Co znamen 113

Technick zajmavosti 117.................................................................Protector: jedna z nejmench 117

..........................................................................Jakou ri m tyka? 119

.............................................................1911 a uzamykn zvru pistole 127

....................................................................................Zbran pro odboj 128

..................................................................................Prun raketomet 130

...............................................................AUG a uzamykn zvru puky 132

....................................................................................Ntovaka Calico 133

.............................................................................Prapodivn puka P90 134

..................................................................Brokovnice pro tet milnium 135

........................................................................................Trpaslci a obi 136

Prvo a morlka 139.............................................................................Jak je tomu ve svt? 140

................................................................................Co k zkon u ns 142

...............................................................................Co kaj et soudci 148

.........................................................................................Zodpovdnost 151

.....................................................................................Pocta statenm 154

Doslov 159

iv

Puka visc na zdi dlnkova pbytku nebo farmovy che

je symbolem demokracie.Aje nam kolem dohldnout, aby tam zstala.

George Orwell

vodOem apro koho je tato kniha co je to vbec zbra rozdlen zbran na jak zbran se zde soustedme zbran jsou nstroje, lid je pouvaj pehled kapitol

lovka odjakiva provzela zbra: nejprve to byl lovk jet spe opic klovu, brzy ale tak pro vlku ivlastn ochranu mimo ni; ostatn nejen vnaem jazyce m samotn slovo zbra nepehldnuteln spolen koeny se slovesem brnit se. Zbran byl pvodn teba jen vhodn kmen i klacek, doslova cokoli, co opikovi umonilo lpe lovit, innji bojovat, asnze se ubrnit; brzy se pak zaaly zbran vyrbt clen adle vylepovat ispecializovat. Po mnoho destek tisc let lovku zbra umoovala vdivoin nejen pet, ale vtzit adle se rozvjet.

Bhem asu se pak zbra stala samozejmm prvodcem lechty, vyjadujc jak jej prvo zbran pout, tak izrove nebo kad prvo ssebou vdy neodvolateln nese odpovdajc povinnost amravn zvazek jej kol zbran uvat moude apro ochranu nejen sebe, ale islabch: za pipomnku zde stoj tak tradin rytsk slib: chrnit slab abezbrann.

Prostm lidem neslouila zbra ani zdaleka tolik jako ostentativn atribut; oto bnjm vak byla nstrojem kadodennho ivota, zajiujcm obivu, chrncm bezpe tam, kde to bylo zapoteb, achrncm ispolenost samu ped sebou, zcela vduchu nesmrtelnch slov George Orwella, je jsme zvolili za motto tto vodn kapitoly.

1

Lid a zbranVtto knize se podvme na zbran ana jejich sept slidmi ble.

Ty, kdo toho ozbranch vd mlo, snimi seznmme; tm, kdo se jich tt aboj, se pokusme ukzat, e na zbranch nen nic zlho. Jsou to naopak prv zbran, co ns me ochrnit ped zlmi lidmi: jen tch je teba se bt aproti nim se brnit. Tm, koho zbran naopak zajmaj, pineseme adu informac afakt zjejich historie; pro ty, kdo zbran maj rdi, mme zajmav pbhy zminulosti iodkazy na souasnost.

Budeme se zabvat histori zbran apodvme se zblzka ina jejich technologie azajmav detaily. Zbran samy vak nejsou ani jedinm ani hlavnm obsahem: spolu snimi se soustedme na lidi, ji zbran pouvaj: prv oni jsou skutenmi pvodci veho dobrho ale ovem tak iveho zla , je zbran pinely apinej.

A je kniha pevn zamena na zbran paln, nevyhb se ani informacm otch ostatnch. Jedin omezen, jeho se dsledn drme, je to, e mus jt ozbran osobn: nedotete se zde tedy nic omezikontinentlnch raketch, dlostelectvu, sthacch letadlech ani oatomovch bombch.

Vsouasnosti, kdy el tak mnoz zapomnli jak na prastar zvazek noblesse oblige, tak ina zdaleka ne tak star varovn pana Orwella, se mnohdy ozvaj hlasy, tvrdc, e zbran jsou zl apatn. To je ale zsadn omyl tch, kdo toho ozbranch moc nevd: pedlouho to byly prv zbran, co zajistilo lidem pln msy; odjakiva a dodnes jsou tak tm jedinm, co chrn nae zdrav, ivot isvobodu. Oveme zl lovk me zbran stejn jako ehokoli jinho zneut; proti tomu ale existuje jen jedna obrana: zbran vrukou lid dobrch astatench. Iktomu se vna knize jet vcekrt vrtme.

Pehled kapitolVprv kapitole se ponome do historie zbran; ekneme si nco mlo oprad-vnch asech, ale rychle peskome do doby, kdy dvno zapomenut vynlezce luku navdy zmnil historii. Dalm meznkem nm bude objev stelnho prachu vEvrop, jm zaal vvoj zbran palnch. Ukeme si, jak zbran provzely lidstvo ve vlkch ivmru, od ochrany ped lumpy a po lov.

Ve druh kapitole sesoustedme na stt, kter je se zbranmi spojen snad nejtsnji: ukeme si historii Spojench Stt Americkch, zem, je si svou nezvislost musela vybojovat; zem, jej stava vslovn upozoruje na samozejmost prva kadho lovka mt anosit zbra.

Tet kapitola ns penese zhistorie do souasnosti: ekneme si nco mlo omodernch vlkch iomodern spolenosti. Vsouvislosti s novmi zbranmi, kter se objevily prv ve XX. stolet, si vysvtlme rozdl mezi pukou asamopalem

2

i mezi uzavenm aotevenm zvrem. Nakonec si ukeme, co m spolenho nacistick i komunistick diktatura se souasnou britskou demokraci.

tvrt kapitola bude zamena vce technicky: ukeme si zde adu zajmavch historickch isouasnch konstrukc aekneme si nco ojejich funkci.

Nakonec pak se soustedme na zkony, je se sna vlastnictv auvn zbran omezovat, na soudy, je tyto zkony vykldaj ana etiku asvdom konkrtnch lid, kte mus hledat to nejmen risiko pro sebe iostatn. Podvme se ina to, jak se ke zbranm stav vsouasnosti rzn zem Evropy.

3

akdo mee nem, prodej sukni svou, akup sob.Je Nazaretsk (Luk 22.36)

Ikdy nsil vobran vdy bude voch lid pevnch zsad smutnou nezbytnost, mnohem hor by bylo,

kdyby pachatel zla vldli spravedlivm.sv. Augustin

Kde nen jin monosti, le zbablost nebo nsil, radm shnout knsil.Mahtm Gndh

Z historieKdy ajak zbran vznikly prvn steln zbran kdo byl Berthold Schwartz jak se vyvjely amnily zbran a jejich mechanismy

lovka odjakiva provzela zbra: nejprve to byl lovk jet spe opic klovu, zaali jsme v vodu. Skuten je tomu tak;nejjednodu nstroje azbra mezi n pat jsou star ne lovk sm; uvaj jich dodnes opice, ameme se spolehnout ina to, e jich uvali nai pedkov.

Kus klacku nebo kmenV na knize se ovem pstnmi klny i kyji zabvat nebudeme takka vbec; nkolik slov bychom jim vak vnovat mli, nebo jde nepochybn ovbec prvn zbran, je kdy lovk pouil.

Na chvilku se zastavme ped njakmi zhruba dvma sty tisc let, jet hluboko vpaleolitu: tehdy si lovk osvojil tzv. levalloiskou techniku zpracovn pazourku astrochou bsnick licence meme ci, e prv tm patrn zaala specialisovan vroba zbran. Ostr nstroje ze tpanho kamene jsou samozejm mnohem star;teprve tato technologie vak pila svchoz pravou materilu, pedem urujc tvar a tedy i budouc pouit vslednho nstroje.

Ukzku principu, na nm je levalloisk technika zaloena, vidme na prvm obrzku na pt stran: mistr zbroj nejprve otpe pazourkov jdro po

5

stranch; pak na jeho plochm ele vytvo pomoc ikmch odtpk hbet, kter formuje budouc hrot. Ten pak najednou jako celek od jdra odraz to je vidt na posledn, nejni ilustraci.

Samozejm, e tpan kmen stejn jako ostr tpky kost ulovench zvat vedly tak ke vzniku vbec nejuniverslnjho nstroje izbran, toti noe ostatn hrot, vyroben na minulm obrzku, mohl bt velmi dobe zasazen do kostn i devn rukojeti avytvoit tak primitivn dku.

Pazourek, mimochodem, nejene slouil stovky tisc let jako nejlep materil pro ost ihroty; pozdji se triumfln vrt do svta zbran jako kesac kamnek, umoujc nej-innj anejdokonalej odpalovn puek, jak bylo kdispozici, dokud chemie neobjevila taskaviny. To je zatm ale vzdlen budoucnost; dosud jsme se nedostali ani do neolitu, vnm se lid nau kamenn zbran peliv hladit.

Jet pedtm vak nastalo nco velmi dleitho: vznikly prv steln zbran, vrhae otp, prak, aluk ap. Ty vechny pochzej jet zdob paleolitu.

Prvn steln zbranAkoli kamenm se samozejm d hzet aotp se urit vyvinul zobyejnho klacku u ped hodn dlouhou dobou, skuten steln zbran se objevily a relativn nedvno nejspe a ped jednou dvma destkami tisc rok.

Dovolme si malou terminologickou odboku: vtina lid si pod pojmem steln zbra pedstav puku i pistoli;to ale nen tak pln pesn. Stelnou zbran je cokoli, co jakmkoli zpsobem stl njak projektily: samozejm sem pat puky apistole;stejn dobe ale mezi steln zbran pat luky, oblhac katapulty, staroeck balisty nebo praobyejn klukovsk prak. Je-li zapoteb rozliovat, pak puky apistole (akulomety aadu dalch) nazvme zbranmi palnmi; tak daleko ale zatm jet nejsme.

VRHA OTP

Prvenstv nejspe pat jednoduchmu vynlezu, kter sm je jen omlo vc, ne kusem klacku pesto jej lze nejspe povaovat za prvn anejstar stelnou zbra vbec: jde ovrha otp, woomeru australskch domorodc, atlatl jihoamerickch kultur. Lidstvo jej zn ji njakch patnct tisc let, ne-li dle;nejstar vrhae otp byly nalezeny vprv tak starch vrstvch vmstech dnen Francie.

Jedn se ojednoduch devn nstavec, kter prodlou ruku onkolik destek centimetr; patka otpu se zape za jeho konec, avrha podstatn zv rychlost sjeho pomoc doke otp pelett stovky metr. Pi modernch experimentech

6

obr.1: Prvn zbroji ped statisci let

uvali levalloisk techniky

svrhai otp se rekordn vzdlenosti pohybovaly a kolem tvrt kilometru!

Vrha byl samozejm prbn vylepovn azdokonalovn objevila se nap. poutka na zpst, je jeho uivateli usnadn vrh, nebo zt obvykle kmen, upevnn zhruba ve tetin nstroje , je zrychl vrh azv tak stabilitu vrhae apesnost otpu. Udrel se vak do historickch dob jen vAustrlii avJin Americe; na eurasijsk pevnin asnad ivAfrice byl vytlaen lukem apy, jimi se budeme podrobnji zabvat za chvilku.

BH STVOIL LIDI SLAB ASILN

a Samuel Colt jim daroval rovnoprvnost, kv se. My se samozejm spanem Coltem zConnecticutu jet setkme vpozdjch kapitolch; zde je ale vhodn poznamenat, e est toho, kdo dal slabm monost ubrnit se zvli silnch, mu tak docela nepat: to dokzali odestky tisc let dve vynlezci prvch stelnch zbran.

Zmiujeme se otom prv ve chvli, kdy jsme se dostali kpraku (mme ovem na mysli klasick smykov prak, nikoli vidlici sgumou dnench kluk, pro ni mme vetin stejn slovo). Snm toti souvis snad vbec nejslavnj pbh otom, kterak mohl osobn nepli siln lovk dky steln zbrani zvtzit nad mnohem svalnatjm usurptorem: prv proto, e ml prak, nebyl pro malho paste Davida problm porazit obrovskho vlenka Golie.

St praku vpodstat neznme: historicky doloen je a zdoby, kdy ji existovaly luky apy, meme ale smle pedpokldat, e je mnohem star prak nen onic

sloitj ne vrha otp, asnadno si lze pedstavit ijeho nhodn objev. Na rozdl od vrhae tak prak nebyl vytlaen lukem apy, azstal spolu snimi ve vzbroji stovky let: praky byly nalezeny vTutanchamnov hrobce, vyprv onich Homr iada pozdjch autor;

7

obr.2: Vrha otp aprincip jeho pouit

obr.3: Na ilustraci slavnho boje Davida sGoliem od Ammana Josta je prak vten vidt

praky slouily ve stedo-vkch bojch sMaury na Pyrenejskm poloostrov amy si jist vzpomeneme na to, kterak houfy ikovch lapk doprovzeli specialist na stelbu zpraku, tzv. prata.

Nejene je skromn prak patrn star ne mnohem slavnj apro historii samozejm dleitj luk; prak navc jako zbra pev dodnes, kdy jsou luky ji

dvno jen vrukou sportovc (luk ovem, jak si ukeme za chvilku, prov velkou renesanci jako zbra loveck). Praky slouily jako inn zbra guerilovch jednotek ve vech vlkch vetn tch souasnch: Finov jimi vrhali zpaln lahve na sovtsk agresory vZimn vlce roku 1939, jejich pouit bylo zaznamenno vAfghnistnu ivad modernch vlek vAfrice

Akoli prak zdaleka nen tak innou zbran jako luk, m proti nmu pece jen adu vhod: vroba praku je mnohem jednodu amunici lze nasbrat kdekoli, kde se povaluje kamen (akoli mnohdy se nboje do praku vyrbly zhlny i lily zolova pro vt pesnost iinnost). Pro prak nen problm stlet igranty a ji amatrsky vyrbn, jako nap. ve zmnn zpaln lahve, nebo teba idocela standardn vojensk, jsou-li k dispozici.

Pekvapiv je dostel praku: vrukou ikovnho stelce doke snadno pe-konat nkolik stovek metr. Souasn rekord dr Amerian David Engvall zKalifornie, kter vroce 1992 dostelil speciln ipkou na vzdlenost bezmla pl kilometru pesn 477,10 metr. Omnoho krat nen ani rekordn dostel kamenem: Larry Bray zUtahu ojedenct rok dve dostelil padestigramovm oblzkem na 437,1 metru.

Na obrzku nahoe vidme konstrukci smykovho praku; je opravdu velmi jednoduch: nejde vlastn onic jinho, ne oprovaz i emen, dlouh zhruba pl metru a metr (ppadn itrochu vce pro maximln dostel oba rekordn praky, onich jsme psali ped chvilkou, byly dlouh skoro 130 cm). Uprosted je lko pro stelu uemenu sta rozen nebo naznut uprosted ; na jednom konci je poutko, je si stelec navlk na prst, na druhm uzlk, kter pi rozten zbran dr mezi prsty api vstelu uvoln.

Sprakem lze doshnout ipomrn vysok kadence stelby: prak nen zapoteb dlouho roztet pro innou stelbu zcela sta jedin otoka. Uzlk na volnm konci praku lze mrn zatit, aby se snadno zachytval vletu; zkuen stelec pak

8

obr.4: Huaraca, prak zvlny lamy vyrbn vPeru, ukazuje dobe celou konstrukci

me mt vlev ruce pipravenou adu nboj, apo vyputn prak vst tak, aby se jeho sted omotal kolem dal stely akonec se vrtil do prav ruky; tak m vlastn jedinm pohybem po vstelu nabito ame stlet znovu.

LukArchetypln anejslavnj stelnou zbran je samozejm luk: lidstvo jej zn ji skoro deset tisc let nejstar spolehliv nlezy ze Stelmooru vsouasnm Nmecku jsou prv tak star a mon jet mnohem dle: nkter neprkazn nlezy monch povch hrot naznauj, e luky snad mohly bt pouvny ji ped 50-60 000 rok. Akoli tedy jde osouasnka praku i vrhae otp, luk si rozhodn zaslou samostatn oddl.

Luk ap je daleko sloitj anronj zbra, ne vrha otp nebo prak. innost luku zpouh ohnut vtve apu zkusu rovnho klacku je tristn; asestavit dokonce itakovto luk nen pln samozejm. Vyrobit opravdu kvalitn luk zvyzrlho deva adobr py pak je nron prce pro zkuenho zbroje. Podobn tk je nauit se zluku dobe stlet: inn stelba zluku je vsadou tch, ji proli dost nronm vcvikem ustarch armd nebylo vjimkou, e (budouc) luitnci nastupovali velmi mlad, adlouho cviili. Dobr luitnk byl tak pomrn cennm vojkem anebylo jednoduch jej nahradit.

Je zajmav, e jet vXVII. stolet bylo vAnglii dokonce ze zkona nutn, aby vkad farnosti byla kdispozici stelnice pro lukostelce.

Luk provzel lidstvo jako zbra loveck ivlen; vrukou lovc jej asem nahradila pro tento el vhodnj kue, on si budeme povdat za chvilku; vojci si ale luky zachovali tak dlouho, dokud je nevytlaily paln zbran. Dnes se luk spolu sku pouv pevn jako sportovn nin; velkou renesanci zav ilov tmito zbranmi (tm vhradn ale tam, kde je lov sportovn zbavou, anikoli prostedkem ochrany i obivy).

KONSTRUKCE LUKU

Zkladn idea je samozejm vdy stejn: luit, je se ohb aakumuluje energii, taeno ttivou;ta pak pi vyputn ped energii pu. Vzhledem kctyhodnmu st luku iktomu, e byl po mnoho tisc

9

obr.5: Diana Augusta Saint-Gaudense je jednm znespotu umleckch dl,

inspirovanch lukostelbou

let hlavn anejvznamnj stelnou zbran pro vtinu lidstva, vak vznikla pedlouh ada vylepen azdokonalen.

Asi nejjednodu je pm luk;k se mu tak dlouh, protoe m-li mt vt dostel aprraznost, neme bt moc mal, nebo anglick, protoe prv Anglian jej dove-dli kdokonalosti anejvce se jm proslavili, od bitvy uAgincourtu a po povsti oRobinu Hoodovi.

Vzsad jde oklacek sttivou; luk je ale zhotoven zkvalitnho dobe proschlho deva u anglickch luk tradin tiso-vho, jeho ramena se pozvolna ztenujod stedu ke koncm, aby se pravideln prohbal, anavc je zhotoven ze zcela konkrtn sti kmene. Vnj, ploch strana luit kvalitnho pmho luku je toti zvrstev tsn pod krou, je velmi dobe vzdoruj tahu; naopak vnitn, zakulacen

strana zasahuje do jdra, kde je devo mnohem lep vtlaku. Anglick luk tak m nkter vlastnosti zbran sloench, onich se zmnme ne.

Ti, kdo znjakho dvodu potebovali luky krat typicky lo olovce vhustch lesch nebo oty, kdo hodn stleli zkoskho hbetu ovem mli spmm lukem smlu: je-li takov luk pli krtk, neumon dostaten nataen ttivy, aned pu dost velkou rychlost atedy ani dolet aprraznost. Proto vznikly luky reflexn (nkdy tak nazvan zvratn): ramena tohoto luku jsou dokud je povolen ohnuta smrem od stelce; teprve ttiva peme tvar luku aohne jej normln (stejn vak se utench konc ramen obvykle luku dotk, dokud jej nenapneme ped vstelem). Tyto luky bvaj asto sestaveny ze t st: zpevnho, neohebnho stedu, do nj jsou zasazena dv prun reflexn ramena. Zvratn tvar umon del napnut ipomrn malho luku, ad pu daleko vt energii; cenou je ale ztrta stability atedy tak pesnosti. Reflexn luky tak bvaj pi vstelu hlunj.

Pomrn problematick je isamotn nasazen ttivy na reflexn luk. Pipomeme si znmou bji oOdysseovi: po jeho nvratu na rodnou Ithaku nebyl nikdo znpadnk jeho eny

10

obr.6: Anglick luitnk spmm lukem kolem roku 1500

obr.7: Reflexn luk bez ttivy asttivou

schopen napnout star Odyssev luk; dokzal to jen jeho vlastnk (akoli bezmla se to podailo ijeho synovi Tlemachovi). Nkte teni Homra ztoho vyvozuj, e Odyssev luk byl reflexn a stelci, zvykl na luky pm, nemli pro nataen ttivy ten sprvn grif.

Opakem reflexnho luku je luk deflexn: jeho ramena jsou ibez napnut ttivy ohnuta smrem ke stelci. Vpraxi se tm neuv (nepotme-li mezi deflexn luky modern kladkov monstra, jim se budeme vnovat na konci tohoto pehle-du); tu atam ale m smysl jako vpodstat jedin zpsob, kterak vyrobit alespo trochu pouiteln luk zpodadnho materilu, nemme-li kdispozici nic lepho.

asto se naopak setkme skombinac obou pstup, slukem reflexn-deflexnm: reflexn konce ramen mu dvaj slu avkon ipi mench rozmrech, zatmco deflexn stedn st zbra zkliduje, stabilisuje, atak nabz vy pesnost stelby. Mnoho klasickch reflexnch jezdeckch luk jsou ve skutenosti zbran dvojit prohnut, reflexn-deflexn.

Vrobci luk brzy poznali, e pro ramena je vhodnj sendvi rznch materil: vnj strana ramene je pi ohbn namhna tahem, zatmco vnitn se stlauje; pro kad typ nmahy se lpe hod nco jinho. Pipomeme klasick anglick tisov luky, je tento problm eily uitm rznch vrstev deva; jinde li vrobci luk jet mnohem dle zsti iznutnosti, protoe nemli kdispozici tak kvalitn devo, jakm byly anglick tisy asendvie vyrbli pmo, kombinac nap. rohoviny aprovazc, je zpevovaly vnj stranu luku. Tmto lukm kme sloen (advme si pozor, aby se to nepletlo smechanickm pekladem anglickho slova compound, je se uv pro luky kladkov;ty sloen jsou nazvny composite).

Kladkov luk je ukzkou modern technologie: jeho ramena (typicky deflexn) jsou nejastji zocele nebo zuhlkovch komposit i podobnch umlch hmot; konstruovna jsou tak, aby se pi plnm napnut luku prohnula jen pomrn mlo. Opevod tohoto malho prhybu na del protaen ttivy se staraj asymetricky umstn kladky na koncch ramen. Ttiva pak je vedena zjednoho konce luit do kladky na konci druhho; zn pak vede druh (nebo t) ttiva zpt, aobdobn skrze protilehlou kladku zase zptky, kde je teprve upevnna. Nen-li kladkov luit nataeno, psob tedy dojmem, e ttiva je vedena trojmo (i vcekrt

11

obr.8: Typickm pkladem modernho kladkovho luku me bt teba Mathews DXT

nkter experimentln luky mly kladek i daleko vce, ty se ale jen mlokdy uplatnily v praxi).

Dky promylenmu tvaru kladek ajejich excentrickmu uchycen vramenech se zsadn mn zpsob, jm je sla luit pi vstelu pedvna pu: ten je nejprve urychlovn mnohem men silou, ateprve pozdji se sla postupn zvyuje. To m kladn efekt jak na vkon zbran (protoe sla je pedna mnohem innji), tak ina jej pesnost, nebo dochz kmenm dynamickm deformacm samotnho pu (na n se energie vypltv uklasickho luit, je zpotku na p psob silou pli velkou). Dal vhodou jsou mnohem men nroky na lukostelce: zatmco uklasickho luku sla, potebn na taen ttivy, pi napnn roste, uluku kladkovho vposledn fzi naopak vrazn poklesne;je proto mnohem snaz isiln luk dret napjat amit.

BEZ PU ATTIVY LUK NEN CELKEM KNIEMU

Akoli nroky na ttivu jsou pomrn znan mus bt dostaten pevn, co nejmn prun, anechce-li luitnk svou zbra pouvat vhradn vhale, mus bt odoln vi vlhkosti , nen to nic proti nrokm na dobr p: vyrobit jej nen onic snaz, ne vyrobit kvalitn luk. Vedle samozejmost e p mus bt dosta-ten dlouh pro nataen luku, e mus bt rovn a e na jeho konci mus bt opeen, je mu pomh lett pmo, je velmi podstatn tak prunost pu.

p se toti pi vstelu ipi letu do znan mry prohb anelet zcela pmo; prunost pu tak akumuluje nezanedbatelnou st energie luit. Uklasickch luk, unich se p opr ostranu luit to pak vede ktzv. paradoxu lukostelce:

p pi vyputn mus mit mrn stranou, nikoli pmo na cl. To proto, e dky dyna-mickm deformacm p luit vpodstat oblet, apokrauje spe ve smru spoj-nice ttivy astedu luit, ne vpvodnm smru pu. Dsled-kem je ovem tak to, e rzn prun py ltaj odlin.

Modern luky proto nezdka mvaj stedn st formovanou tak, aby p mohl mit pmo skrz sted.

12

obr.9: Luk proti kui anglit luitnci vtz nad italskmi kuinky vbitv uKresaku

LUK VE VLCE API LOVU

Luky kralovaly svtovm vlitm mnoho set rok; jejich vznam neklesl ani ve stedovku, kdy ped nimi sice brnn chrnilo ale jen trochu. Svhodnm hrotem nen pro p zvkonnho luku problm prorazit vtinu zbroj (vyjma tch vbec nejkvalitnjch, je si mohl dovolit jen mlokdo). Luk m navc impresivn dostel: bn lze stlet cca do 200 metr, nejvy vzdlenost, na ni p dolet, dosahuje tm 400 metr. Zde ji samozejm nelze pesn mit; d p, snejc se na neptelskou armdu, vak byl zniujc: nap. pi dobvn Abergavenny vroce 1182 prorazil p zdlouhho luku tyi palce pes 10 centimetr tlust dubov dvee.

A do vtho rozen revolver byl tak luk naprosto nedostin vrychlosti stelby: zdatn luitnk doke vypustit men p kadch nkolik sekund; onem podobnm se stelcm zpalnch zbran nezdlo jet velmi dlouho po jejich vynlezu.

Historickou zajmavost je to, e anglick armda zaznamenala spn tok pomoc dlouhho luku jet ve druh svtov vlce: John Malcolm Thorpe Fleming Churchill, zvan Bojovn Jack Churchill nebo tak Blzniv Jack,si standardn vzbroj doplnil lukem, py aklasickm skotskm meem (tzv. claymore). Vkvtnu 1940 ul'Epinette ve Francii pem srazil feldvbla nmeck hldky.

Pro lovce byl luk vpodstat jedinou monost, jak skolit rychlou aopatrnou koist, po mnoho tisc let; a vpomrn nedvn historii jej nahradila kue.

KueNpad pipevnit luk kpnmu tlu pinesl dalekoshl dsledky: udlme-li toti na tomto tle teba jen docela jednoduch zez pro pidren ttivy, me bt luk daleko silnj, ne jak bychom dokzali rozumn udret napnut jen tak vrukou. Nadto se takovou zbran bude mnohem lpe mit, apo celou dobu men nebudeme muset dret ttivu napnutou.

Nakolik meme vit historickm materilm, poprv tento npad nkdo dostal kdesi vn, velmi piblin pl tiscilet ped zatkem naeho letopotu. Tak vznikl samostl i kue: tento esk nzev samostlu je mimochodem pomrn vjimen podobn slovo m jen poltina ajeho pvod nen zejm. Anglian kui nazvaj podle jejho vzhledu crossbow; Nmci j kaj die Armbrust (nejsp podle toho, e stelci si pvodn kue oprali ohru).

13

obr.10: Stedovk kue

VEvrop se kue rozily mnohem pozdji; akoli trochu podobnch zbran ji uvali ekov aman na pelomu apotkem letopotu pevn vdaleko vtm proveden jako oblhacch stroj, skuten kue patrn na zpad pinesly a styky sByzantinci, Saracny nebo Huny. Zznamy ojejich uvn mme a zdoby mnohem mlad; okui se kupkladu zmiuje rukopis Petra de Ebulo zdvanct-ho stolet aje zobrazena ve Froissartov Kronice. Znm jsou snahy ozkaz ku: druh laternsk koncil zroku 1139 uvalil klatbu na kohokoli, kdo by pouil takovho bezbonho nstroje proti kesanovi. Kesan vak proti sob ku vesele uvali inadle, take tent zkaz aopt marn opl stolet pozdji zopakoval ipape InocencIII.

Bez ohledu na zkazy se kue vEvrop znan rozily, apatily spolu sluky mezi nejbnj loveck ivojensk steln zbran po celou prvn polovinu druhho milnia, dokud je nevytlaily zbran paln. To vak bylo mnohem pozdji: anglick armda byla zejm kuemi ozbrojena jet vroce 1627, ansk armda dokonce uvala ku jet ve vlce sJaponskem vletech 1894-5. Kue se navc obas navracej jako vzbroj specilnch jednotek, avzemch, vnich to nen nesmysln zakzno jako uns, je lov ku oblbenm abnm sportem izbavou dodnes.

KONSTRUKCE KUE

Zkladem kue je rameno luku, upevnn na pn tlo, jemu se sprvn esky k socha. Socha je opatena lbkem, vnm le p (i lpe ipka, nebo pro speciln py do kue typicky krat ankdy tak t, neli py uren pro luky, ana rozdl od nich neopaten zezem na zadnm konci se uv tento termn). ipka bv nkdy ve lbku drena prunou pchytkou, aby pi sklonn samostlu nevypadla. Modern kue nezdka namsto lbku maj odlin zazen pro veden ipky.

Krom toho je soust sochy tak zazen, je dr ttivu luku napjatou, aumouje ji spustit ve chvli, kdy je zapoteb vystelit. Meme pedpokldat, e nejprve skuten lo opouh zez, znj byla ttiva vytlaena prstem stelce,

pozdji se objevila jednoduch spou, umoujc hlad aspolehlivj vstel.

Brzy vak byl vynalezen tzv. oech: oton blok, umstn uvnit sochy, aopaten dvma zezy. Vjednom znich je drena ttiva; druhm se oech opr ospoutc pku. Po stisknut pky se oech voln oto kolem osy attivu spust. Takovmto spouovm zazenm byly vybaveny kue po vtinu jejich pedlouh historie; teprve modern kue mvaj

odlin sochy spukovou pabou umoujc zalcen ase spout vybavenou pistolovou rukojet aobvykle tak automatickou pojistkou.

14

obr.11: Mechanismus kue soechem pro vyputn

ttivy

Luit (rameno) kue se od luit klasickho luku zsadn li: bv mnohem krat sku sdlouhm luitm by se velmi patn manipulovalo , ale daleko silnj. Zatmco luky byly a na vjimky devn ponechme-li stranou nejmodernj luky zumlch hmot akladkov luky socelovmi rameny , kue brzy pely od uvn deva na rohovinu, kosti adal kombinace materil (napnac slu asto zvyovaly konopn provazce, taen po vnj stran luit). Tato sloen luit bvala obvykle chrnna koenm obalem. Piblin od 15. stolet se luit nejvce vyrbla zoceli; to vcemn plat dodnes, kdy se koceli pipojily modern laminty akompositn uml hmoty.

Takka vechny klasick kue uvaj deflexnch luk: takov luk m stejn tvar napnut inenapnut, je vdy prohnut tm zpsobem. To proto, e pi pouit pevnch materil svelkou silou rohoviny, oceli apodobn je tento tvar nejvhodnj; ztho dvodu jsou deflexn imodern kladkov luky. Kladkov mechanismus sm se udnench vkonnch ku uv tak velmi asto; akoli nkter zjeho vhod hlavn monost pohodln dret luk napjat se uku neprojev tak vrazn, ty zbvajc, je jsme si popsali ve, sta.

NAPNN KUE

Vzhledem kvelk sle luit kue nebylo nikdy jej napnn snadn. Vtina slabch ku proto m vepedu nlapn tmen (nkdy provazov, astji vak mnohem praktitj kovov), do nj stelec ope nohu, ame pak pi natahovn ttivy vyut slu obou rukou azad.

Nevhodou tohoto napnn ovem je to, e je nepohodln adlouho trv. Pro slab kue se proto brzy objevily rzn napnac pky; uit jedn vidme na obrzku. Nkdy byly podobn pky rovnou soust kue (ovelmi zajmav kui sintegro-vanou napnac pkou adokonce izsobnkem na vce ipek se zmnme ne vsouvislosti svojenskm vyuitm ku). Dal pomrn bn pomocn zazen byl dvojit hk, upevnn kopasku i kbandalru, zavenmu pes rameno: jm pak mohl stelec ttivu napnat pi lpnut do tmenu pohodlnji, ne holma rukama. Modern kue jsou nkdy lmac, attivu pak napnaj pomoc pkovch pevod.

Nejsilnj kue vak nelze napnout ani svyuitm tmenu i hk. Proto vznikla nejrznj mechanick zazen, je lze ke kui upevnit, do jejich hk zachytit ttivu, apak vyut mechanismu pro jej napnut. Tyto tzv. napnky byly zaloeny snad na vech jednoduchch strojch, je kdy lidstvo objevilo: setkme se zde

15

obr.12: Pouit napnac pky

samozejm skolem na hdeli iskladkami; existovaly napnky uvajc roubovch pevod i ozubench kol arohatek; nkter napnky byly zaloeny na kombinovanch systmech pk.

SAMOSTLY VARMD

Akoli kue se rychle staly oblbenou vojenskou zbran (ajak jsme se ji zmnili, udrely se varmdch dost dlouho), nebylo to, jak se obas traduje, proto, e jako jedin dokzaly ohrozit ryte vpln zbroji. Akoli ipka zkue brnn samozejm prorazit dokzala, nebyl to velk problm ani pro p zluku pinejmenm lo-li okvalitn dlouh luk, dobr ostr p, aikovnho stelce.

Obrovskou vhodou kue proti luku vak bylo to, e pro dosti innou stelbu zkue nen zapoteb takka dn vcvik: kui meme dt do ruky vcemn komukoli, asta ukzat mu, kterm smrem je neptel. Naproti tomu lukostelba je, jak ji vme, daleko nronj.

Kue ovem luk nikdy docela nevytlaila, protoe luk nabz jinou velkou vhodu atou je rychlost stelby. Za dobu, ji kuinkovi trv nataen jeho zbran, doke lukostelec pobt celou etu: nataen siln kue za pomoci napnku me zabrat piblin minutu, ato je dostatek asu na deset i vce p, vystelench zluku. Proto luk ikue varmdch existovaly spolen, dokud nebyly ob zbran vytlaeny kesadlovmi aperkusnmi pukami apistolemi.

Zajmavost zny vn byla ostatn kue zejm vynalezena je zbra, je tuto nejvt nevhodu kue odstrauje: jedn se oopakovac kui, kter kombinuje rychl pkov napnn se zsobnkem na deset ipek. Dky tomu pak bylo mon vystelit desetkrt za njakch patnct sekund: sice takovto kue nenabz zvltn pesnost asamozejm nem ani zdaleka prraznost siln kue snapnkem (nebo dlouhho luku), avak palba oddlu kuink na neptelskou vojenskou jednotku musela bt drtiv.

Akoli paln zbran kue zarmd zaaly vytlaovat ji vdob doutnkovch zmk, aa na ve zmnn vjimky (na 1895) kesadlov puky apistole estnctho asedmnctho stolet nahradily mechanick zbran definitivn, kue se obas do rukou vojk vracej. Po vstupu Spojench Stt do druh svtov vlky hledala organizace OSSnehlunou zbra pro diversn jednotky, adr. Paul Klopsteg, specialista na lukostelbu, nakonec navrhl zbra na principu kue namsto

klasickho luit vak vyuvala svazku gumovch vlken. Tyto zbran, oznaovan podle typu Little Joe aBig Joe, se skuten vyrbly auvaly vnemalm mnostv.

16

obr.13: nsk rychlopaln kue sintegrovanou napnac pkou azsobnkem na ipky

Akoli obas probleskne zprva ot i on speciln jednotce, zkouejc kue pro njak konkrtn pouit, vsouasnosti se samostly jako vojensk zbran prakticky nepouvaj. Pestoe absence hluku izblesku pi vstelu zkue je pro nkter aplikace velmi cenn vlastnost, modern paln zbran se subsonickm stelivem ainnmi tlumii dok tot, apinej iadu vhod, jich kue nedosahuj adoshnout nemohou, pedevm co do rychlosti stelby azsoby steliva.

KUE ALOV

Hned od samho zatku se samostly staly velmi oblbenou ainnou loveckou zbran, od jednoduchch alevnch ku, jak lze vyrobit takka na kolen (daleko snze, ne kvalitn luk), a po ndhern adrah zbran aristokracie. Na rozdl od vojenskch aplikac je ostatn kue pro lov mnohem vhodnj, neli luk, kter zde proti n dnou vhodu nem: pi lovu nen zkladn problm kue, toti pomal kadence stelby, nikterak na pekku. Naopak oproti luku se pi lovu jako zcela zsadn vhoda projev to, e kui na rozdl od luku nen nijak obtn dret del dobu pipravenou ke stelb.

Ani novinka, vynalezen ped polovinou druhho milnia toti paln zbran , pomrn dlouho nepinela pi lovu oproti kui dnou vznamnj vhodu. Velmi dlouho se toti puky apistole odpalovaly piloenm zaplenho doutnku nejprve run, pozdji mechanicky prostednictvm doutnkovho zmku; kou zdoutnku ovem lovn zv ct zvelk dlky, nemluv otom, e chodit na lov shocm doutnkem nen zcela praktick. Kue je navc tm bezhlun ana rozdl od palnch zbran na ern prach j nijak zvl nevad vlhkost.

Puky se proto zaaly pomalu prosazovat jako zbran lovc teprve po vynlezu kolekovho zmku potkem XVI. stolet. Ipak ale jet trvalo mnoho let, ne paln zbran nahradily kue vrukou lovc docela; to se podailo a mnohem mladm kesadlovm pukm.

Na rozdl od vojenskho vyuit, vnm se kue vracej jen zcela namtkov avjimen, vlovu kue spolu sluky zaily velk triumfln nvrat dky modernm

17

obr.14: Ku nebo lukem lze lovit ivelkou anebezpenou zv

materilm atechnologim. Pro kui toti vdy bylo kritickou soust jej luit. Jak jsme uvedli ve, uvalo se pro n vedle deva irohoviny, kost apozdji nejvce oceli; vechny tyto materily vak maj spolenou nevhodu, atou je pomrn vysok hmotnost. Takov luit pak sice pi nataen naakumuluje znan mnostv energie; nemalou st j vak opt spotebuje jen na rozhbn sebe sama. Ocelov luit pak zvlt ve starch dobch, kdy metalurgie jet nebyla na vi mvala ve zvyku praskat; krom znien zbran to bylo pro stelce podobn nebezpen, jako vbuch prachu ve zbrani paln.

Specifickm problmem kue pak je tak to, e jej luit je mal, take ttiva tla ipku po pomrn krtk drze; za tu dobu ovem zdaleka nedoke ipce pedat vekerou energii, je je kdispozici oproti luku, kter p ene po drze mnohem del.

Velmi zajmav pokus, zamen na rychlost pu, publikoval Paterson vroce 1990: Stephen V. Grancsay porovnal innost anglickho dlouhho luku snapnac silou nco mlo pes 30 kg (68 liber) aklasick kue snapnac silou vce ne desetinsobnou cca 335 kilogram (740 liber). Pouil lehk ipky, dvakrt leh, ne p uit pro luk: p vil piblin 70 gram (2.5 unce), ipka ptaticet (1.25 unce). Arozdl vrychlosti? Neekan skoro dn: p zluku vyletl rychlost 40.75 m/s, zatmco ipka zkue mla rychlost 42.28 m/s.

Modern materily vak nabzej vt prunost tedy schopnost daleko lpe akumulovat energii pi mnohem ni vze, ne jak me doshnout ocel (otradinjch materilech, jako teba rohovina, ani nemluv); dal vhodou je monost pout kladkovho mechanismu, kter jsme popsali ve.

Kue spolu sluky tak stle slou jako velmi oblben, ikovn asportovn loveck zbra, dobe pouiteln prakticky na jakoukoli zv ty nejvkonnj umouj dokonce ilov tk zve vAfrice, vetn slon. Je velk koda, e n zkon lov ku i lukem, daleko sportovnj azajmavj, ne lov palnou zbran, neumouje.

Vn stelnho prachuPrvn paln zbran hodn toho jmna se objevily vEvrop nkdy vprbhu XIII. stolet oproti stelnm zbranm, jejich historie se pot na destky tisc let, jsou tedy pomrn mlad. Vnkterch pramenech sice bv za kolbku palnch zbran oznaovna star na, avak to nen pli pesn an sice znali steln prach auvali primitivnch raket, avak paln zbran jako takov se unich nikdy nerozily;naopak, jak ji vme, prv vn vydrely varmd samostly a tm do XX. stolet.

Zkladn podmnky pro vznik jednoduch puky, pistole i teba dla jsou dv: potebujeme vhodnou vbuninu, kter poene stelivo atak potebujeme

18

hlave, je usmrn vbuch ad kuli (nebo emukoli, m stlme) alespo zhruba poadovan smr.

Ob podmnky byly splnny prv vdob, on peme: ern steln prach, znmou sms sry, ledku adevnho uhl, evropt chemici objevili nkdy na pelomu XII. aXIII. stolet. Podle nkterch pramen lze mon zsluhu otento objev pipsat Rogeru Baconovi, jen se ostelnm prachu zmiuje ve svm Opus Majus; naproti tomu jinde zmiovan mnich Berthold Schwarz, jemu pr vybuchl vruce mod, ve kterm tloukl sms t ve zmnnch luebnin (apo nm se pr m ern prach jmenovat) je tm jist pouze historickou anekdotou.

Za zmnku stoj to, e evropsk steln prach a ji byl jeho vynlezcem kdokoli oproti orientlnm prachm ho ponkud pomaleji: do palnch zbran se tak hod mnohem lpe, nebo takov prach urychluje stelu vhlavni plynule astejnomrn apin men risiko roztren zbran.

PRVN PALN ZBRAN

Zpracovvat elezo se sice Evropa nauila oproti jinm kulturm pomrn pozd; pesto vak ji ve XII. stolet nebyl problm vyrbt jednoduch hlavn re zhruba od t centimetr nahoru, do nich bylo mon nasypat nco stelnho prachu, na nj poloit hrst kamen, acelou vc vtehdej dob bn pomoc havho eleza, pozdji svyuitm doutnku odplit.

Tyto puky byly samozejm pedovky na zadnm konci byly pevn uzaveny, prach inboj abrzy tak matn ucpvka, je stelbu vrazn zlepila se do hlavn dostvaly jejm stm. Uuzavenho konce byl jen zhorn strany vyvrtn mal otvor, slouc kzaplen prachu; ten byl shora rozen do trychtovho tvaru, take bylo mon nco prachu nasypat isem, apo jeho zaplen piloenm havho eleza ohe prolehl idovnit. Prv takovmi zbranmi se vhistorii vojenstv proslavili et loupenci, znm zhistorie jako husit; men run puku takovhoto typu nazvali palou, alze povaovat za velmi pravdpo-dobn, e prv odsud pochz dnen vcemn celosvtov termn pistole.

Tchto nejstarch palnch zbran se zachovalo jen mlo: vtina jich byla pozdji pedlna na doutnkov puky, jimi se budeme zabvat hned vptm odstavci; mnoh byly rozlity apouity jako zdroj eleza. Co zstalo, to obvykle vzhledem knikterak zzran kvalit tehdejch materil zniil rez.

19

obr.15: Jedna zmn aknch rytin Bertholda Schwarze, objevujcho steln prach

LUNTOVKY

Stelci brzy pili na to, e dr-li jednou rukou zbra run paly mly obvykle na zadnm konci dlouh stvol, kter stelec stiskl pod pa astrefuj se na jej prachovou pnviku msi havm, prapatn se pitom m astrefuje. een tohoto problmu ovem nen pli nron: sta doutnk upevnit na pku, je se na tle zbran ot kolem epu, adosedne koncem prv na zpaln kanlek. Toto zazen, kter se objevilo nkdy kolem roku 1440, se nazv doutnkov zmek.

Sdoutnkovm zmkem bylo ji mon skuten mit; brzy se proto tak zmnil tvar zbran zpvodnho stelnho klacku, drenho velijak, na vcemn modern tvar puky spabou umoujc pilcen. Postupn se objevila ada dalch vylepen: zpaln kanlek ztravka se pesthoval na bok hlavn, pro nasypn prachu byl opaten pnvi-kou ve tvaru misky, brzy vybavenou tak vkem,

chrncm nasypan prach proti poas adrcm jej na mst ipi manipulaci se zbran, adestikou vzadu, je chrnila stelcv obliej ped zlehem. Namsto prost pky ve tvaru Sse uvnit zbran skrval mechanismus, umoujc nejen pohodln piblen doutnku ke stelnmu prachu, ale tak jeho automatick odtaen to etilo doutnk. Pozdji pak byly doutnkov puky vybaveny imodern spout.

Re tchto zbran se obvykle pohybovala kolem dvou centimetr; stelec si sm odlval kule asteln prach nosil vsamostatn prachovnici. Nabjen takov zbran byla dlouh prce: nejprve bylo zapoteb nasypat do hlavn sprvnou dvku prachu, ani pli velkou, ani pli malou; pak zasunout kuli obalenou vhodnm tsnnm, ve dkladn upchovat pomoc dlouh tyky nabijku , nasypat jemn prach na pnviku, apostarat se oto, aby doutnk hoel aaby zchytu zmkov pky ouhal tak prv ve vhodn dlce

Ipes tyto nevhody se luntovky (od nmeckho nzvu doutnku die Lunte) rychle prosadily varmdch: byly pomrn levn ave srovnn sostatnmi stelnmi zbranmi te doby velmi inn. Koncem XVI. stolet se ve Francii objevil bandalr, vybaven adou malch prachovnic, znich kad obsahovala pedem odmenou dvku prachu pro jedno nabit. Piblin opadest let pozdji se objevily hotov nboje: vneklenm pape byla zabalena jak stela, tak

20

obr.16: Doutnkov zmek na primitivn pistoli

iodpovdajc prachov nlo papr zrove slouil jako ucpvka pi nabjen, apo odkousnut jeho kraje bylo mono drobet prachu odsypat ina pnviku, take tento vynlez stelbu zrychlil opravdu vznamn; po stovkch let se tento vynlez vrt vpodob jednotnho nboje.

To je ale zatm vzdlen budoucnost; a do doby chemickch taskavin zstal hotov nboj tm nejlepm, co mli stelci kdispozici.

Mimochodem, velmi roztomil problmy snm mli Britov vIndii: papr byl toti matn hovzm lojem, adomorod vojci, povaujc krvy za posvtn zvata, se odmtali takovch nboj idotkat, nekuli papr zuby odtrhvat.

Zhruba od XVI. stolet se dokonce experimentovalo ise zadovkami pukami, nabjenmi odzadu; takov zbra umon stelci mnohem rychlej apohodlnj nabjen; pro vojka je nejpodstatnj asi to, e zadovku lze nabt ivlee, zatmco

knabjen pedovky je zapoteb vstt astt se tak snadnm terem protivnka. Problmem zadovky naopak je to, e mechanismus, kter umon hlave zezadu otevt, nabt, aopt zavt, doutnkovou zbra vrazn zkomplikoval, prodrail asnil jej spolehlivost otolik, e jeho vhody byly pomrn zanedbateln. Vt rozen zadovek tak muselo jet pknch pr set rok pokat na zbran kesadlov aperkusn.

Ve vojenstv se puky sdoutnkovm zmkem usadily opravdu na dlouho: jejich nevhody oproti novjm mechanismm, onich si budeme povdat ne, nebyly pro armdn pouit pli zsadn, anaopak mezi nezanedba-teln vhody patila lce aspolehlivost. Dky tomu se tyto zbran udrely vevropskch armdch a do potku XVIII. stolet, avn avJaponsku se uvaly dokonce a do samho konce stolet XIX.

21

obr.17: Novj doutnkov zmek smodern spout

obr.18: Amerian zpotku XVII. stolet ozbrojen doutnkovou muketou; na bandalru m

prachovnice spedem odmenmi dvkami prachu

TRIUMF MECHANIKY: KOLEKOV ZMEK

Akoli doutnkov zmek nebyl zase tak patn pro pky, pro jezdce byl skoro nepouiteln pprava luntovky ke stelb za jzdy vsedle byla krajn problematick. Podobn se zbra pli nehodila myslivcm; pro n bylo tak velmi znanou nevhodou to, e pach zaplenho doutnku lovn zv ctila zvelik dlky.

Proto zbrojn techniku vznamn dopedu posunul vynlez kolekovho zmku; ten vznikl kdesi ve stedn Evrop kolem roku 1515 ameme se celkem spo-lehnout na to, e jeho otcem byl njak hodin podle nkterch zdroj lo oJohanna Khfusse zNorimberka. Zajmav je, e skica, je se velmi podob kolekovmu zmku, pr je ivo pr destek let starm Codexu Atlanticu Leonarda

Da Vinci; ije-li tomu skuten tak, stejn jako uvtiny ostatnch DaVinciho vynlez vak tato idea zapadla aby byla znovuobjevena arealizovna jindy ajinde.

Princip kolekovho zmku nen sloit; vyadoval ovem jemnj mechaniku, neli zmek doutnkov. Ztravka apnvika posypan jemnm stelnm prachem zstvaj beze zmny. Namsto doutnku vak ukolekovho zmku prach zapaluje jiskra, vykesan pomoc pyritu arhovanho koleka vpodstat tedy na tme principu, na nm vznik zapalovac jiskra udnench bnch levnch zapalova. Mechanismus puek vak byl opoznn vt, akoleko se netoilo run: pro lep jiskru bylo pohnno perem, anatahovalo se po zpsobu hodinovch mechanism klkem. Tento klek byl bn soust prachovnice.

Kolekov zmek se nijak zvl neprosadil upchoty, nebo jeho sloitost apedevm vysok cena nenalezly zalben uvojenskch pn. Oto vce jej vak uvtala aristokratick jzda: zkrcen puky pro jezdce, tzv. karabiny, nebo velmi krtk zbran uren pro dren jednou rukou je prv snad po vzoru on husitsk paly nazvme pistolemi se objevily arozily dky kolekovmu zmku, kter umooval vzt zbra nataenou apipravenou ke stelb tm libovoln dlouho.

Naprostou revoluci vak pinesl kolekov zmek do jin aristokratick zbavy toti lovu: zde se vhody novho mechanismu projevily jet vraznji. Nataen koleko zv, na rozdl od koucho apraskajcho doutnku, nikterak nepla, anadto bohatm lechticm vysok cena zbran nikterak nevadila.

22

obr.19: Kolekov zmek na zdoben nmeck pistoli zroku 1594

Naprost vtina uchovanch zbran skolekovmi zmky je proto pebohat zdoben, ankter znich patrn pat mezi nejkrsnj historick paln zbran vbec. Zmkov desky bvaj proezvan i ryt; kohouty jsou upraveny do podoby zvecch hlav; devn sti zbran bvaj obvykle bohat vykldan.

Spolu skolekovm zmkem se objevuje ada dalch novinek avynlez. Nataen koleko, dren jednoduchm ozubem, se mohlo spustit inechtn kolekov zbran proto bvaj nezdka vybaveny pojistkou. Prv ve spojitosti skolekovm zmkem se tak poprv vroce 1543 objevil tzv. napnek speciln spou, umoujc vystelit itm nejlehm dotykem, atak zamezujc stren rny. Nkter kolekov zbran ji tak maj drkovanou hlave: nejprve se drky dlaly podln bez vinut aslouily kzachycovn zbytk splenho prachu; u koncem XVI. stolet se vak pomrn bn objevuj drky vinut, je dvaj stele rotaci atedy oproti kuli vystelen zhladk hlavn daleko lep dostel ipesnost. Zadovky jsou ovem pod vzcn, take rhovn ponkud komplikuje nabjen postupn vznikaj nejrznj systmy, umoujc zaznut stely do drek; ekneme si onich vce pozdji. ast jsou vcehlavov zbran; zajmavost jsou kombinovan zmky, spojujc jaksi pro jistotu doutnk ikoleko uspolen pnviky sprachem.

KESAT SE D IJEDNODUM ZPSOBEM

Netrvalo dlouho, avrobci zbran si uvdomili, e nejsloitj soust kolekovho zmku tedy vlastn rhovan koleko spruinou, ji je teba natahovat, aje pi oten vykee jiskru ze zpalnho kamene je vlastn zbyten: tho efektu lze doshnout tak, e namsto koleka pouijeme pevn krttko (tzv. oclku) ao n pratme kamnkem uchycenm na konci kohoutu. Prvn takovto kesadlov zmky vznikly patrn odvozenm ze zmk doutnkovch (jejich dlouh pky vyuvaj pro upevnn kamnku) ji nkdy kolem roku 1550.

23

obr.20: Loveck puka tzv. tnka sbohatm zdobenm

obr.21: Kesadlov zmek

Nejbnjm kesacm kamenem byl pazourek, kter zde proil slavn nvrat do vzbroje, destky tisc let pot, co slouil jako materil pro hroty p; jeho nmeck nzev der Flint nm dal tak alternativn nzev pro puku flinta.

Mimochodem, etymologie samotnho slova puka, rozenho ve vech slovanskch jazycch, nen pli znma: jist je, e to slovo pilo zlatiny aetiny a e kdysi dvno znamenalo krabice; jak akdy zaalo oznaovat stelnou zbra, dnes nikdo sjistotou nev. Snad lo onjak prastar adnes dvno zapomenut vojensk vtip.

Kesadlov zmky byly postupn zdokonalovny. Oclka se stala soust vka pnviky; tak je prach chrnn po celou dobu vyjma vlastnho vstelu, kdy samotn der kohoutu vykee jiskru azrove oteve pnviku. Nkter typy kesadlovch zmk dokonce automaticky nasypou prach na pnviku zhlavnpi nataen kohoutu.

Kesadlov zmek je patrn nejdokonalejm zpsobem odpalovn stelnch zbran, nemme-li kdispozici nic jinho, ne samotn steln prach (kter potebuje ohe, aby chytil, anelze jej odplit pouhm derem). Lep zpsob odpalu se objevil teprve na pelomu XVIII. aXIX. stolet svynlezem taskavch sms, je derem zaplit lze otch si vce ekneme hned vptm oddlu. Akoli kesadlov zmek nen zdaleka tak jednoduch jako zmek doutnkov, je mnohem jednodu, levnj ao nco mlo spolehlivj ne zmek kolekov, snm sdl zkladn princip tedy vykesanou jiskru zapalujc prach. Jsou-li kesadlov zbran zdnenho pohledu pomrn nespolehliv, je to vinou obecnch problm se zapalovnm pomoc prachu na pnvice: prach zde toti me snadno zvlhnout (existovala ada nejrznjch konstrukc pnviek, snacch se jej chrnit proti zatkajc vod), prud vtr me prach i jen zleh odnst jet vokamiku vstelu; spaliny zanej ztravku

Varmd kesadlov zbran rychle nahradily pistole akara-biny skolekovmi zmky; jen upchoty se nkde udrely puky doutnkov vzhledem kpodstatn nim nkladm. Izde vak byly postupn nahrazovny zbranmi se zmky kesadlovmi.

Prv skesadlovmi zbranmi je nerozlun spojen nstup dr-kovanch hlavn. Nelo sice ovy-nlez nov jak jsme si ekli ve, tyto hlavn se zaaly objevovat ji koncem XVI. stolet; skesad-lovmi zbranmi vak se

24

obr.22: Ty, kdo se domnvaj, e revolver vynalezl Samuel Colt, jist zaujme kesadlov zbra Hanse

Stolpera zroku 1597

drkovan hlavn staly pomrn bn.

Nebyli jimi samozejm vybaveni obyejn pci varmdch; ostro-steleck (dnes bychom ekli odstelovask) oddly ale vdob kesadlovch zmk ji mly naprosto bn pesn adalekonosn puky, jejich hlavn byly drkovan; stejn byli vybaveni velmi asto ilovci. Objevuje se tak ada novch systm nabjen zezadu; jejich vhody ale pod nejsou tak vznamn oproti nevhodm, apedovky proto stle pevauj.

Je zajmav, e etina nem specifick nzev pro zbra sdrkovanou hlavn: pro ns je puka stejn dobe kulovnice jako brokovnice. Pro srovnn nap. anglick rifle nebo rusk je vhradn zbra drkovan, apro puky shladkou hlavn maj tyto jazyky termny odlin.

Kesadlov zbran zvlt pak loveck, uren pro bohatou aristokracii bvaly obvykle, podobn jako zbran skolekovm zmkem, bohat zdoben. Bn se uvalo zlacen, vnj kovov sti luk, botka paby azmkov desky bvaly pojednny tm umlcem aryt i proezvan; neobvykl nen ani filigrn. Hlavn byly asto kanelovny i fasetovny. Paby puek ipistol jsou vyrbny zulech-tilch dev, zdobeny ezbou ivykldnm; oblben byla slonovina, zn se asto ezaly icel funkn celky (botka paby, protj zmkov deska, upistol nkdy cel paba). Na druhou stranu bohatstv zdoben prv vdob nejvtho rozmachu zbran skesadlovm zmkem ponkud omezuje nstup stzlivho aelegantnho empru;proto prvenstv nejzdobnjch zbran obecn spe zstv tm kolekovm.

Za samostatnou zmnku urit stoj snad nejslavnj klasick loveck kesadlov zbra vbec: tzv. kentuck nebo tak pensylvnsk puka, je se objevila kolem roku 1730; sna svou dobu pomrn malou r cca .45 (co znamen 45 setin palce, tedy necelch 12 mm) avelmi dlouhou hlavn umoovala pesnou ainnou stelbu ina vt vzdlenosti. Tato zbra provzela dobvn Ameriky aslavila spchy ive vlce USAza nezvislost, a my se s n v na knize nesetkvme naposledy.

25

obr.23: Kapesn trann kesadlov deringer

TRIUMF CHEMIE: PERKUSN ZBRAN

Jak jsme se zmnili vminulm oddlu, hlavn nevhodou kesadlovch zbran byla nespolehlivost: stelba vdeti i za prudkho vtru byla krajn problematick, ztravky se zanely, slovem bda. Kupkladu vroce 1882 Francouzi podrobn zkoumali adu kesadlovch zbran:zjistili, e rakousk puka vprmru sele jednou za 62 vstel i to je dosti patn , anglick za 44, rusk jednou za 28, panlsk jednou za 22, afrancouzsk dokonce vprmru bez selhn nedokzala vystelit ani 15 ran.

Nen tedy divu, e se lid zamleli nad tm, m nespolehliv prach na pnvice nahradit. Koncem XVIII. stolet se tyto pokusy setkaly se zdrnm koncem: u roku 1786 vyrobil Claude Louis Berthollet taskavou sms, je se rozhoela po pouhm deru, aje dokzala zaplit prach vnbojov komoe (mimochodem, taskaviny Bertholletovi taskaly tak dobe, a mu pi pokusech vyletla do vzduchu cel tovrna vEsonne). Roku 1799 pak anglick chemik Edward Charles Howard vynalezl taskavou rtu (fulmint rtunat); samozejm netrvalo dlouho, ne dal vynlezci pouili novch taskavin pro odpalovn zbran.

Tmto novm zmkm kme perkusn, protoe jsou odpalovny nrazem: kohout ude na taskavinu, ta se vznt, azapl isteln prach vkomoe pukyi pistole. Jednm zprvnch takovch zmk byl vynlez skotskho duchovnho Alexandra Forsytha: uvd se, e pr mu zleh prachu zpnviky pi lovu plail ptky, aproto hledal lep een. Nael je vroce 1807: ze specilnho otonho zsobnku upozdjch konstrukc automaticky pi nataen kohoutu se uvol-nilo nco taskaviny, akohout vpodob kladvka na ni pak pi vstelu udeil. Forsythovy prvn zmky jsou typick prv otonou lahvikou, slouc jako zsobnk taskaviny.

Forsythv zmek byl postupn zdokonalovn avznikaly rzn konstrukce, usnadujc opakovanou stelbu. Mnoh uvaly paprov psek obsahujc pilulky taskaviny pesn stejn, jako tomu bvalo vkapslkovch dtskch pistolkch, je mon star ze ten tto knihy jet znaj. Za samostatnou zmnku stoj vynlez znmho eskho pukae Sylvestra Krnky: ten roku 1849 sestrojil paprov nboj,

jeho taskav slo byla slisovna do vleku, spoje-nho se stelou mdnm drt-kem to proto, aby vstel odnesl izbytky rozntky.

Potkem XIX. stolet se objevily epikov

26

obr.24: Pistole spvodnm Forsythovm zmkem

rozntky, ideln pro perkusn zbran: ty u pak byly uvny bez dalch zmn, dokud se neroz-ily jednotn nboje (amnoho zjemc ohistorickou stelbu zperkusnch zbran jich uv dosud).

Ztravka se vrtila zboku hlavn opt nahoru akon malm komn-kem, tzv. pistonem; na ten se nasad rozntka, jej taskav slo je uloena vmdn epice. Kohout pak m na konci miskovit vybrn, jm na zpalku ude. Dky tomu se nemohou rozlett kousky zpalky stelci do oblieje, ani nemohou ucpat ztravku.

Prv vtto dob tak vznikl proslaven Coltv revolver: jeho vlec se nabjel sice zdlouhav zepedu; byl vak vmnn, take stelec mohl mt avpraxi tak bn mval vzsob nkolik nabitch vlc atak doshnout na svou dobu nevdan rychlosti stelby.

Akoli zadovky ji byly vtto dob pomrn hojn, vtina perkusnch zbran se pod nabjela zepedu; samostatn zajmav kapitola by se dala napsat jen onej-rznjch systmech, je umoovaly zaznut stely do drek. Mezi prvn patilo pouit matn koen ucpvky, je ovem musela mt velmi pesnou velikost, aby dobe fungovala. Pak vznikly puky s rozenou nbojovou komorou, kter umo-ovala stelci, aby kuli zmkkho olova nabijkem trochu rozplacatil; dalm vylepenm tchto systm byly nbojov komory strnem, na nj se stela narazila (atm se rozthla azazla do drek). Vrcholem pak byly stely tvarovan tak, aby se rozthly samy pi vstelu vyuvalo se vhodn tvarovanch dutin nebo klnk ztvrdho materilu na jejich zadn stran.

Nelze pst operkusnch pedovkch anezmnit se oslavn Whitworthov puce: dky estihelnkovmu vvrtu ana svou dobu velmi prudkmu stoupn 1:20 tehdy se stoupn vvrtu puek bn pohybovalo kolem 1:30 i vce byla na armdn zbra mimodn pesn.

Jiant odstelovai vobansk vlce se proslavili adou pesnch zsah na vzdlenost kilometru i vce; asi nejslavnj je pbh generla Unie Johna Sedgwicka. Ten vbitv uSpotsylvnie 9. kvtna 1864 oste vytkal mustvu, e se ukrv ped odstelovai konfederace, vzdlenmi zhruba kilometr. Krtce pot, kdy prohlsil, e na tuto vzdlenost nen mon strefit slona, jej serant

27

obr.25: Colt Paterson Belt model 3, klasika zkonce 30. let; pistony jsou dobe vidt na obou vlcch

E.R. Grace zabil pesnou ranou do hlavy prv zWhitworthovy pedovky avdsledku prv tato rna vyhrla Jianm celou bitvu. Traduje se tak, e generl Grant tomu nemohl uvit, ankolikrt se ptal, zda je Sedgwick skuten mrtev.

Konenm eenm tohoto problmu samozejm bylo nabjen zezadu: vznikla ada rznch konstrukc, znich nkter ji pedjmaly modern zvry souasnch puek.

JEDNOTN NBOJ

Rozmach zadovek ji vedl pmo ke konstrukci jednotnho nboje. Perkusn zadovky mly dva problmy: obte se samostatnmi rozntkami aztravkou, anedokonal utsnn zvru proti niku prachovch plyn.

Ty prv samozejm vyeila integrace zpalky do nboje. Prv zbran tohoto typu uvaly paprovch dutinek, je obsahovaly stelu, zpalku iprachovou slo; nboj odpalovala jehla, kter propchla papr iprach audeila do zpalky; proto se naz-valy jehlovky. Nejslavnj amon historicky prvn znich je urit ta, ji Jan Mikul Dreyse sestavil vroce 1835, akter byla opt let pozdji zavedena jako standardn vzbroj prusk armdy. Brzy se objevily dal konstrukce jehlovek avelmi rychle varmdch vytlaily puky nabjen zepedu; ji vroce 1866 byla ve francouzsk armd zavedena konstrukce Antoine Alphonse Chassepota, je m oproti Dreyseho systmu jednu zsadn vhodu zpalka nen mezi stelou aprachem, nbr ve dn nboje;jehla tak me bt mnohem krat anetrp prachovmi plyny.

Akoli krozmachu jehlovek urit vznamn pisply spchy Prus vtaen proti Rakousku vroce 1866, je teba mt na pamti, e ktmto spchm pisply zadovky jen zsti; velk vznam mla tak velmi patn taktika naich prapradd. Ti toti byli tehdy vyzbrojeni Lorenzovmi pukami zroku 1854, je se sice nabjely zepedu, ale zato mly mnohem vt dostel abyly daleko pesnj, ne Dreysovy jehlovky. Bohuel, csask taktika to vbec nebrala vvahu; namsto toho byla zaloena na nrazovch tocch hust seskupench

28

obr.26: Whitworthova pedovka

pch kolon znevelk dlky: je tk vymyslet hor taktiku proti nepteli, ozbrojenmu rychle stlejc zadovkou.

Problmy snikem prachovch plyn e nbojnice, je je dostaten prun ktomu, aby pi vstelu pilnula ke stnm nbojov komory asama tsnila; kolem zvru pak je ji jen dret nbojnici na sprvnm mst. Prv kartonov nbojnice paskho pukae Casimira Lefaucheuxe zpoloviny 30. let sice byly ureny jen pro brokov nboj, ale zato ji obsahovaly izpalku; jen pstup kn je nepohodln, vede kn zboku zaveden kolek, na nj ude kohout stejn, jako kdyby vtch mstech byla perkusn zpalka. Tento nboj se pak dlouho pouval vrevolverech.

Trochu jinou cestou postupoval jin Francouz, Louis Nicolas Auguste Flobert: ten ji vroce 1831 vzal klasickou mdnou epikovou rozntku, azvtil ji natolik, aby do n bylo mono vsadit stelu. Kohout pak udeil na vystoupl okraj epiky vlastn ji nbojnice , atak ji zaplil. Onkolik let pozdji upravil systm tak, e taskavina nen zbyten rozprostena po celm dn nbojnice, ale je soustedna prv jen do jejho okraje. Tyto nboje se vpodstat bez dalch zmn pouvaj dodnes, protoe se snadno vyrbj ajsou velmi levn; dodnes ale maj tak tou nevhodu: aby der do okraje mohl fungovat, mus bt nbojnice velmi tenk, anesnese vt tlak innj prachov sloe.

Tento problm eily silnj mosazn nbojnice, je nebyly opateny zpalkou; namsto toho mly ve dn jen mal otvor, jm prolehla samostatn rozntka tak tomu bylo nap. unbojnic spnho zubae Edwarda Maynarda zroku 1851. Ty slouily jet vojkm Konfederace lpe ne koistn henryovky i spencerovky snovjmi (ale pomrn slabmi) nboji sokrajovm zpalem, pro kter se na Jihu obtn shnlo stelivo.

Konen pak zhruba od 50. let ada puka mezi nimi byl opt in Sylvestr Krnka vytvoila modern samotsnic nbojnici sintegrovanou zpalkou uprosted dna; na rozdl od okrajovho zpalu je obecn tato zpalka vmnn anbojnici lze pebjet.

Mnoho problm zpotku pinely mechanismy, uren kvyhazovn vystelench nbojnic; asto se stvalo, e nbojnice nebyla sprvn vytaena adal vstel selhal (obas se to stv iumodernch automatickch zbran). Pukai se proto dlouho

29

obr.27: Dky odklopen nabjec klapce revolveru Chamelot Delvigne Mod. 8 systmu Lefaucheux je dobe vidt vybrn pro kolek

nboje

snaili sestrojit nboj, jeho pl by dobe tsnil, a pi vstelu by shoel;postupn ale zjiovali, e to stehdej technologi nen dost dobe mon, ae vhody mosazn nbojnice vrazn pevauj. Teprve vsouasnosti se otzv. beznbojnicovm stelivu opt zan uvaovat; dodnes ale jde pouze oexperimenty (znich patrn nejvznamnjm byla ton puka Heckler&Koch G11, je by patrn byla zavedena do vzbroje Bundeswehru, nebt konce studen vlky a sjednocen Nmecka).

Pro jednotn nboje pak vzniklo mnoho konstrukc zvr, znich mnoh umonily iopakovanou stelbu sautomatickm podvnm nboj ze zsobnku (i spe nbojov schrnky, jak se vetin sprvn oznauje zsobnk, je-li soust zbran anelze-li jej vyjmout) ten byl tehdy nejastji vpodob trubice soubn shlavn zbran, akoli existovala iada dalch variant. To jsme ale ji prakticky vsouasnosti, asouasnmi zbranmi se budeme podrobnji zabvat a vpespt kapitole.

30

Siln tlo in imysl silnou. Zrznch druh cvien doporuuji stelnou zbra. Je to pijateln cvien pro tlo adv mysli dstojnost, zbavu

anezvislost. Mov apodobn hry jsou pro tlo pli prudk, anetb mysl. Nech je steln zbra na tvch vletech nerozlunm spolenkem.

Thomas Jefferson, zakladatel atet prezident USA

Kzachovn svobody je nezbytn, aby lid vdy mli zbran, atak aby se uili, zejmna vmld, jak je pouvat.

Richard Henry Lee, sentor, kongresman, ajeden ze zakladatel USA

Nememe napadnout americkou pevninu. Tam je puka za kadm stblem trvy.

admirl Isoroku Jamamoto, velitel japonskho lostva ve druh svtov vlce

Go West!m se Nov Svt li od Starho dobvn Ameriky vlka za nezvislost stava anezciziteln prva Sever aJih: prvn modern vlka anarchie Divokho Zpadu mistrovt stelci co maj spolenho roky 1934, 1968, 1986, 1990 a1993 Columbine adal katastrofy ajak jim zamezit

Spolenost Spojench Stt Americkch sice zna kultury vzela, ale do jist mry se od n li. Je to samozejm dsledek toho, e od samho zatku do Ameriky odchzeli zejmna ti, jim byla svoboda pli cenn, ne aby nechali feudln i jin pny, aby jim ji omezovali; ti, kdo byli dostaten podnikav adoma nemli dostatek pleitost se uplatnit; ti, kdo nestli odohled, kontrolu aochranu jako apkova ovce A si mne zabij, jen kdy mne vedou , ale kdo se radji spolehli na sebe ana sv blzk.

Prvn osadnci a jejich zbranPro budoucnost Spojench Stt byli urujc pedevm emigranti zbritskch ostrov; ti se vAmerice zaali usazovat potkem XVII. stolet vJamestownu ve Virginii apozdji pak vnejslavnj plymouthsk kolonii, zaloen otci poutnky zlodi Mayflower.

31

Vtto knize nen msto na velmi zajmavou historii advody emigrace; namsto toho se soustedme na vzbroj osadnk. Setkali jsmese sn zbn ji jednou: vprv kapitole nm jamestownsk hldka ilustrovala tehdej doutnkovou muketu abandalr sprachov-nicemi sodmenmi dvkami prachu.

Kolonisace probhala prv vdob, kdy se tit vzbroje pesunovalo zchladnch amechanic-kch stelnch zbran ke zbranm palnm, atose samozejm projevilo iuosadnk: vtina znich byla standardn ozbrojena meem, apovaovalo se tehdy za naprostou samozej-most, aby vichni dokzali dobe ovldat anglick dlouh luk. Zrove vak ji byli ozbrojeni innmi palnmi zbranmi; prv ty spolu svhodnou taktikou umonily kolonistm

pet arozit sv osady vbojch proti mnohonsobn pesile Indin.

Podle zznam kapitna Johna Smithe bylo vJamestownu vroce 1609 tedy dva roky po zaloen kolonie zhruba 300 muket, pevn doutnkovch, ale byly mezi nimi imodernj kolekov. Vroce 1625 ji mli kolonist puek 1089.

Doutnkov puky ovem pro osadnky mly stejn nevhody jako ty, onich jsme se zmiovali ji vsouvislosti slovem vkolonich oto hor, e zbran byly vedle lovu uvny tak pro obranu proti indinskm tokm, aIndini nebyli onic mn zdatn vpovimnut si hocho (apchnoucho) doutnku ne lovn zv. Navc zmnoha dvod nebylo mon nosit doutnk neustle zaplen api nhlm pepadu na jeho zaplen ji nezbylo dost asu. Kolekovch zmk bylo pomrn mlo, nebo byly vdy dost drah; po roce 1620 se proto vAmerice zaaly pomrn rychle prosazovat zbran kesadlov.

Jet vpvodn vzbroji otc poutnk vplymouthsk kolonii vak byla vtina zbran odpalovanch doutnkem. Na rozdl od novj (abohat) osady dle na severu vMassachusettskm zlivu nemme zPlymouthu kdispozici detailn zznamy otypech puek, jimi byli kolonist vybaveni; tamn historie ale vyprv odvou udlostech spjatch spalnmi zbranmi, na jejich zklad si meme udlat urit obrzek.

Prv pbh se tk samotnho zaloen kolonie, kdy byla jet lo Mayflower zakotvena vpstavu Provincetown. Je psno, e tehdy jist Francis, syn cestujcho Johna Billingtona, vystelil vkajut lodi zotcovy puky ptnice; kajuta byla znan poniena adokonce vn zaalo hoet, ale ohe byl rychle uhaen. Zd se pomrn pravdpodobn, e puka musela bt vybavena kesadlovm zmkem: vystelit

32

obr.1: Hldka zJamestownu ozbrojen doutnkovou muketou

omylem zdoutnkov puky, un je nejprve zapoteb zaplit doutnk (avuzaven kajut se nenechat jeho kouem pidusit) nen zdaleka tak jednoduch, jako nathnout aomylem spustit kohout zbran kesadlov.

Druh udlost, tak hned zroku 1620, je mnohem epitj: osm mu vede-nch kapitnem Milesem Standishem se vydalo asn rno na przkum. Zhy vak na n zatoila skupina Nauset; osadnci se ubrnili stelbou. Vzznamech pitom je, e byly slyet dva nebo ti vstely, apak nkdo volal po ohni pro zaplen doutnk ztoho lze odvodit, e ve skupin osmi mu byli patrn dva nebo ti ozbrojeni kesadlovmi pukami, aostatn doutnkovmi.

Odeset let pozdji, tedy vroce 1630, kdy byla zaloena tet vznamn kolonie severn od Plymouthu vzlivu Massachusetts, ji byla vrazn vtina zbran kesadlovch podle historickch zpis tamn osadnci mli

80 krtkch muket (i spe, podle vit terminologie, arkebuz lo ozbran dostaten lehk pro stelbu bez podpry), opatench kesadlovm zmkem;

6 dlouhch zbran pro stelbu broky, urench na lov ptactva (typ zmku nen uveden);

4 dal ptnice, ale se zmenenou r (bn re se tehdy pohybovala kolem palce, tedy 2,5 cm; zmenen bvala nco pod 2 cm);

10 tkch doutnkovch muket se stojany.

Zsti urit byl tento rozdl dn tm, e massachusettsk kolonie byla bohat ne Poutnci, kte cestovali do Ameriky sloitou cestou pes Holandsko; hlavn pinou ale urit byly zkuenosti starch osadnk, je ukazovaly problmy sdoutnkovmi pukami.

33

obr.2: Snaphaunce, typ kesadlovho zmku, kde jet nebyla oclka spojena svkem pnviky takov mli prvn

osadnci vPlymouthu

obr.3: Typick domov osadnka zpotku XVII. stolet

Proto tak byly doutnkov zbran nahrazovny modernjmi: zznamy plymouth-skch osadnk naznauj, e ji v50. letech slouilo doutnkovch puek mn ne 10 %, avnsledujcm desetilet jen asi 2,5 %. V70. letech opt zmnky odoutnko-vch zbranch narstaj na 6 %; zd se pravdpodobn, e vtehdej vlce krle Filipa pouili osadnci izastaral zlon zbran, je odesetilet dve nepotebovali.

Krl Filip bylo anglick jmno Metacoma, velkho nelnka, kter vedl indinsk kmeny vrozshl vlce proti kolonistm vdruh polovin 70. let. Metacom byl synem Massasoita, snm uzaveli osadnci zPlymouthu dohodu ospojenectv avzjemn pomoci vroce 1621, aje zajmav si uvdomit, e tuto dohodu ob strany dodrovaly vce ne padest rok, adu let pot, co oba mui, ji ji smluvili za kolonisty to byl guvernr John Carver ji byli dvno mrtvi. Jen mlo civilisovanch smluv vEvrop, a ji te doby i mlad, platilo tak dlouho!

Vlky v XVII. a XVIII. stoletKolonist nebojovali jen sprodou, hladem anemocemi. Na konci minulho odstavce jsme se zmnili ovlce krle Filipa zkonce 70. let; ta byla sice patrn nejvt anejkrvavj zvlek mezi osadnky aIndiny, ale zdaleka ne jedin krom n probhlo vXVII. stolet nkolik dalch vznamnjch konflikt, odrobnch arvtkch ani nemluv.

Nen kolem na knihy podrobn mapovat prbh tchto vlek; za zmnku stojale to, e kolonist se zde vyuili taktice vhodn pro mstn podmnky lesnatho rozlehlho kraje, vhodn pro jejich vzbroj lovc ipomrn nzk poet oproti protivnkovi; taktice zaloen na clench pepadech, boji zdlky, vyhbn se rozshlejm bitvm, ahlavn, taktice zaloen na tom, e kad bojuje, kdykolije to zapoteb.

Jeden zmnoha zajmavch pbh indinskch vlek vyprv otom, jak ve vlce krle Filipa kmen Wampanig zatoil na msteko Hadley vMassachu-setts. Pesila byla ohromn, aboj u se zdl ztracenm, kdy se mezi obrnci nhle objevil vysok proedivl mu vpodivnm obleku smeem zastaralho typu azaal organisovat innou obranu. Nakonec se Indiny podailo odrazit, ale tajemn mu opt zmizel; pozdji se mu zaalo kat andl zHadley.

Podle legendy ovem nelo odn nadpirozen jev: vHadley se toti von dob ukrval generl William Goffe, jeden zmu, kte vroce 1649 podepsali rozsudek smrti krle Karla I. vrestauran Anglii ovem byl povaovn za vlastizrdce ahrozil mu trest smrti. Vyprv se, e tajemnm velitelem byl prv generl Goffe, kter vyel ze svho krytu, aby pomohl tok odrazit, akdy nebezpe pominulo, opt se tam vrtil.

34

Zatmco vprbhu XVII. stolet byli hlavnm protivnkem kolonist Indini, na jeho konci avXVIII. stolet do Ameriky zashly rozbroje evropsk. Amerit osadnci, vt dob stle poddan anglickho krle, tak po vyeen svch problm sdomorodci nhle zjistili, e jsou ve vlce proti osadnkm zjinch zem, nejastji Francouzm ale obas tak proti Holananm avpoeticky nazvan vlce oJenkinsovo ucho z40. let XVIII. stolet proti panlm, ji vpadli vroce 1742 do Georgie.

Akoli vlky byly pro kolonisty tk akrvav, zvykli si vnich vtzit. Jednou zpin byla ve popsan taktika, pro boj vAmerice ideln; jejich protivnci naproti tomu mnohdy uvali tradin taktiky zevropskch vli, zaloen na adch vojk, marujcch vperfektn uspodanm tvaru na protivnka ten ovem neekal, rozplynul se vlesch, azasypal armdu pesnou stelbou. Dalm dvodem bylo ito, e osadnci tehdy bojovali na stran Anglie aanglick armda v onch asech jen tko nachzela konkurenci.

Vedle taktiky se samozejm mnila ivzbroj. Zatmco vEvrop doutnkov puky pevaly jet vprv polovin XVIII. stolet, Amerian se jich zdvod popsanch ve zbavili ji koncem stolet pedchozho anyn byli ozbrojeni pevn zbranmi kesadlovmi. Aprv vprv polovin XVIII. stolet vAmerice vznikla asi nejslavnj znich: tzv. pensylvnsk nebo tak kentuck loveck puka.

Pensylvnsk pukaNesmrn zajmav historie Williama Penna bohuel nem msto vtto knize, nebo nijak pmo nesouvis se zbranmi. Bylo by ale koda se nezmnit alespo otom, e kolonie, ji zaloil potkem 80. let ve sv zemi, kterou nazval zem les, Sylvni aji krl Karel na poest Penna starho pejmenoval na Pennovu zemi les, Pennsylvnii byla ve sv dob daleko nejsvobodnj anejlpe vedenou.

Penn, sm jako kvaker na vlastn ki dobe obeznmen snboenskm tlakem, uril jako jedno ze nejzkladnjch pravidel sv zem nboenskou svobodu. Pi tom ale nezstalo: Penn velmi dsledn zachoval vechna prva asvobody typick pro tehdej Anglii a to byla tenkrt jedna zvbec nejsvobodnjch zem svta ,

35

obr.4: Generl Goffe organisuje obranu Hadley vroce 1676

apodstatn je jet rozil; jeho stava byla zaloena na vahch Johna Lockea ina vlastn zkue-nosti aliberln filosofii. Zavedl tak systm dodatk, umoujcch vppad poteby stavu doplnit tak, aby eila nov situace a odpovdala zmnn dob. Pennova stava

se dky tomu stala vzorem pisatelm stavy Spojench stt osto let pozdji.

Nen divu, e se do Pennsylvnie sthovali lid zutlaovanch menin po celm svt. Mezi nimi byli inmet lovci, ji ssebou pinesli sv loveck zbran: puky s na svou dobu modernmi aspolehlivmi kesadlovmi zmky, spomrn velkou r pesahujc .60 (edest setin palce, tedy kolem 1,5 cm) ashladkmi hlavnmi dlky kolem 7080 centimetr. Zhy ovem zjistili, e tyto jaegery maj adu nevhod:

jsou pomrn tk;

na kad vstel je zapoteb znan mnostv prachu aolova aty se uprosted divoiny nedaj snadno doplnit;

co h, nejsou pli pesn, take na uloven koisti je obvykle zapoteb vstel nkolik.

Postupn tak zbran upravovali avylepovali, a nakonec vznikla thl agraciln, pomrn lehk zbra svelmi dlouhou drkovanou hlavn. Vznam drek je zejm; dlka hlavn dala vdobch ernho prachu stele mnohem vt rychlost atedy ipesnost , azrove vt vzdlenost mezi hledm amukou umonila lep men. Re tto puky se zmenila; to umonilo zbra vrazn odlehit stny hlavn nemusely bt ani zdaleka tak siln arychl, by pomrn lehk stela se ukzala pi lovu stejn inn, jako kule pomal atk.

Dal vhodou samozejm byla spora olova: zatmco zlibry olova lze ult jen asi 20 kul re .61 (pes 1,5 cm), vri .45 (nepatrn pes centimetr) stejn mnostv

36

obr.5: William Penn uzavr smlouvu sIndiny pi zaloen Pensylvnie

vysta na vce ne 50 ran. Neobvykl nebyly ani puky vri .32 (cca 8 mm) avyrbly se ipuky na veverky vri .28 (kolem 7 mm) zde ji libra olova sta na vce ne 200 kul! Naopak hlavn bvaly pedlouh: jedno ztehdejch pravidel kalo, e hlave m dosahovat stelci po bradu, aby mohl zbra mluvme samozejm stle opedovkch pohodln nabjet.

Tak se zrodila tzv. pensylvnsk nebo tak kentuck puka, je po nsledujcch sto let zajiovala Amerianm potravu vdob mru avelmi dobr vyhldky vdob vlky: ivrukou prmrnho stelce byly tyto zbran velmi pesn na vzdlenost zhruba stovky metr, azkuen lovci se na n mohli spolehnout ipokud byl cl nkolikansobn dl.

Pi oblhn pevnosti Boonesborough vKentucky vroce 1778 jeden zdstoj-nk britsko-indinskch sil, je na pevnost toily, neopatrn vystril hlavu zpoza stromu, za nm se ukrval; Daniel Boone jej svou pensylvnskou pukou ihned zastelil na vzdlenost 230 metr.

Jako maximln vzdlenost, na ni byla spn tato zbra pouita, se nkdy uvd a 500 metr podle nkterch zdroj na tuto vzdlenost sestelil Timothy Murphy britskho generla Simona Frasera skon vdruh bitv oSaratogu 7. jna 1777. daje jsou ale sporn: vzdlenost se podle rznch zdroj pohybuje od 300 do 500 metr; navc se vtinou udv, e Murphy stlel zdvouhlavov zbran adruhou ranou zabil generlova pobonka, sira Francisa Clerkeho dvouhlavov pensylvnsk puky se ale bn nevyrbly, aje mimodn nepravdpodobn, aby dvouhlavovka doshla zobou hlavn takovto pesnosti.

Je zajmav, e bhem pomrn krtk doby vznikly zbrojask koly, je vyrbly puky zhruba stejn kvality, ale lic se nkterm nepli podstatnm, oto ale vraznjm detailem. Kupkladu zbran zmsteka Betlmu (je pro ns me bt zajmav tak tm, e je zaloila skupinka eskch brat, kte vedeni Davidem Nitschmannem ze Suchdola nad Odrou emigrovali do Spojench Stt) maj typicky zakulacen paby kalo se jim msk nosy, apklad vidme na obrzku. Vnedalekm Lancasteru naopak byly paby pm jako podle pravtka (anavc mvaly charakteristickou ezbu).

37

obr.6: Pensylvnsk puka

Vlky proti AngliiVtzstv vanglo-francouzskch vlkch nepineslo kolonistm mnoho dobrho. Jednm zdsledk sedmilet vlky bylo to, e dosud francouzsk Kanada pipadla Anglii; to poslilo vliv koruny na americkm kontinentu, atedy relativn oslabilo samostatnost koloni. Anglie tak zvyovala dan, aby pokryla vlen nklady, apovolala do koloni vojensk jednotky, aby se ojejich placen postaraly. Ke vemu jet krl Ji vyhlsil Proklamaci zroku 1763, vn vyhrazuje prostor za Apalaskmi horami jako indinskou reservaci; tm se ani docela mlo nezavdil osadnkm, znich mnoz vnmali vlku jako snahu ozskn voln cesty ke kolonisaci tchto zem.

Ztchto dvod vzrstalo mezi kolonisty akorunou napt. Peskome znm pbhy tkajc se dan (ostatn na dnen pomry smn nzkch), udlost vBostonu od stelby do kolonist a po proslaven ajov dchnek, azastavme se a uprv udlosti, je zce souvis se zbranmi samotnmi.

Samozejm, e kad dikttor se nejvc ze veho boj toho, e by lid, jim hodl vnutit svou vli, byli ozbrojeni amohli se brnit pipomeme citty vzhlav kapitol tto knihy, nebo nechvaln slavn Mugabeho Am by snmi asi tak bojovali, prpiskami? My mme zbran! Nejinak tomu samozejm bylo ivdruh polovin XVIII. stolet vamerickch kolonich: Britov se ji nkolikrt se stda-vm spchem pokoueli kolonistm zabavit steln prach apuky. Kdy se napt vyhrotilo, vzkzal 14. dubna roku 1775 ministr William Legge generlu Thomasi Gageovi, jen vt dob velel britskm silm voblasti Bostonu abyl vojenskm guvernrem Massachusetts: Odzbrojit rebely!

Jene rebelov mli dost rozumu na to, aby se odzbrojit nedali.

Zajmav avelmi, velmi podstatn, hledme-li paralely mezi tehdejmi udlostmi adnekem je to, e Gage byl velmi dobrm guvernrem, aosobn byl do znan mry naklonn svobodomyslnm kolonistm. Zachovaly se nap. zznamy spor mezi nm atbem, vnich Gage hjil prvo osadnk sdruovat se voste protianglickch skupinch jako byli nap. Synov Svobody (jak za chvilku uvidme, prv toto sdruen pekazilo Gageovi plny na odzbrojen

38

obr.7: ajov dchnek vBostonu Samuel Adams aSynov Svobody ukazuj Anglianm, e ojejich dan ani

trochu nestoj

kolonist). Edmund Burke vparlamentu shrnul Gagev pstup bonmotem Anglian je tm nejmn vhodnm lovkem na Zemi na to, aby pesvdil jinho Angliana kvstupu do otroctv.

Akoli loyalist bylo mezi tehdejmi kolonisty pomrn dost, natst nakonec pstup mohlo by bt mnohem h, bume rdi za to, co mme, apodporujme Gagea, nakonec nepevil. Dnes bychom se ztoho mli pouit.

Zde se proslavil Paul Revere, bostonsk rytec, stbrotepec azuba, avniv patriot: spolupracoval se Syny Svobody, zaznamenal detaily stelby do kolonist vroce 1770, pravdpodobn se astnil iajovho dchnku ana sklonku 18.dubna 1775 dostal varovn, e se Gage chyst zabavit zbran uloen vConcorde azatknout Samuela Adamse aJohna Hancocka vLexingtonu (druh polovina ostatn nebyla pravdiv; Gage, jako vdy srdcem napl na stran kolo-nist, rozkaz kzaten nevydal). Revere nevhal avyrazil na slavnou dvacetimlovou plnon jzdu do Lexingtonu, pi n varoval patrioty, e anglick jednotky, veden plukovnkem Francisem Smithem, jsou na cest.

Jak ji vme, vppad ohroen bylo v Americe samozejm, e bojovali vichni osadnci, kad vlastnmi zbranmi; oniem, co by se podobalo pravideln armd jinch zem, se tehdy nedalo mluvit. Ji od roku 1645 se ale nkte zkolonist pipravovali na to, aby pi poplachu dokzali reagovat co nejrychleji, v minut. Tak vytvoili nepravideln jednotky, je se prv podle rychlosti nasazen do boje nazvaly minutemen.

Avroce 1775 dky varovn Paula Revere dostli minutemani sv povsti. Kdy pedvoj asi 700 mu vedench majorem Pitcairnem po celononm pochodu dorazil za svtn 19. dubna do pedmst Lexingtonu, ekalo na nj asi 75 pslunk mstn domobrany pod velenm Johna Parkera, veterna anglo-francouzskch vlek. Naopak na nj samozejm neekali Adams sHancockem.

Typ a sloen tehdejch jednotek dobe ilustruje to, e ze 77 mu jich byla sParkerem tvrtina tak i onak spznna; devt mu mlo pjmen Harrington, sedm Munroe, tyi Parker, apo tech mezi nimi bylo zrodin Tiddovch, Lockeovch aReedovch.

Parker dobe vdl, e stoj proti mnohonsobn pesile;posledn, o stl, bylo ozbrojen stetnut, pitom ale nebyl ochoten ustoupit. Jeho

39

obr.8: Plnon jzda Paula Revere

rozkaz, dnes vyryt na pamtnku vmst bitvy, znl: Neustupujte. Nestlejte prvn. Pokud ale trvaj na vlce, pak vlka zane zde.

Avlka zaala.

Nejprve Anglian vyzvali rebely, aby sloili zbran arozeli se; podle nkterch svdectv se skuten rozchzet zaali, podle

jinch nikoli; rozhodn vak neodevzdali zbran. Nen jist, kdo vyplil prvn rnu; jist ale je, e dolo nejprve kpestelce, vn mly britsk jednotky vrazn navrch apak jet Anglian pokraovali vroku na bodk, pi nm zahynuli dal kolonist. Pak konen dorazil plukovnk Smith, kter zabrnil drancovn aposlal jednotky na dal pochod na Concorde (pipomeme, e rozkaz kzaten Adamse aHancocka Gage nevydal).

Celkem vLexingtonu zahynulo 8 osadnk; na britsk stran byl jeden mrtv. Kolonist mezitm svolvali posily apeveli vzbroj zConcorde kter proti pesile nebylo mon uhjit do okol. Kdy do Concorde dorazil Smith, podailo se mu nalzt azniit jen ti velk dla asplit jejich podvozky. To ale bylo pmou pinou dal bitvy: kdy osadnci vidli kou, obvali se, e Anglian pl jejich domovy myln; Gage rozkzal Smithovi, aby etil obyvatele ijejich majetek, aSmith tento rozkaz dsledn dodroval avydali se od severu na pochod do msta. To u jich bylo asi 400.

Britsk jednotky pod vedenm kapitna Waltera Laurie se je pokusily zastavit na severnm most. Tentokrt je zhistorickch zznam asvdectv jist, e zaali stlet Anglian atak to, e byli na hlavu poraeni. To byl obrat vcelm taen; od t chvle domobrana osadnk neustle posilovan novmi pchozmi hnala britsk jednotky zpt kBostonu jet rychleji, ne jak odtud pily. Nebt toho, e jim do Lexingtonu pilo naproti tisc vojk pod velenm generla Hugha Percyho, kdo v, kolik by se jich vbec vrtilo. Dky Percyho silm se Anglian spn sthli, by stkmi ztrtami, zatmco domobrana jej sly mezitm vzrostly na njakch 15 000 mu oblehla Boston.

Zajmav je, e akoli ve vlce za nezvislost jako celku slavila vtzstv prv ve zmnn taktika zaloen na pesn ainn stelb na velkou vzdlenost ana vyhbn se pm konfrontaci sprotivnkem, vprvch bitvch

40

obr.9: Britsk pesila pobj kolonisty uLexingtonu

uLexingtonu aConcorde nebyla zejm vyuita vbec, nebo jen zcela minimln. Nen kdispozici ani jedin zznam otom, e by vnich domobrana kolonist uvala pesnch pensylvnskch puek; naopak vechny historick prameny hovo ostelb zpuek shladkou hlavn na malou vzdlenost.

Ostatn, jak se k, je historie: vroce 1776 tinct koloni vyhlsilo svou samostatnost, avnsledujc vlce nepravideln jednotky americkch lovc snemalou finann podporou Francie, je vtala pleitost postavit se proti starmu nepteli ukzaly Britm, e ani nejlep armda na svt nem anci zvtzit proti domobran, kter m vli bojovat. Amerian Britm tuto lekci zopakovali onko-lik destek let pozdji ve vlce sAngli zroku 1812; avte vlce dostali sami pro lep zapamatovn nco stejn medicny od domobrany kanadsk.

Souvis tyto udlosti vbec stmatem na knihy, jm jsou osobn zbran konkrtnch lid, anikoli armda? Inu, jen okrajov; zato ale jde ovc nesmrn dleitou: ukzalo se toti, e ozbrojen nrod nen mon porazit ajeho zemi dobt tak dlouho, dokud m vli bojovat adokud okupantm zbran dobrovoln neodevzd.

Od tch dob a dodnes se platnost tohoto pravidla ukzala mnohokrt znovu aznovu; pro ns snad nejhoeji vroce 1938, kdy jsme svtu i sob pedvedli platnost opan implikace: ti, kdo sv zbran dobrovoln odevzdaj, budou vdy nakonec zotroeni.

stava a Druh dodatekSpojen Stty Americk vznikly jako velmi zajmav experiment byla to prvn avpodstat jedin zem, zaloen na mylence individuln, osobn svobody jednotlivch lid, svobody, ji me stt omezovat jen vme nejnutnj. Prvn avpodstat jedin ato vlastn a dodnes zem, vn se povauje za samozejm, e vechna prva jsou pirozenmi prvy konkrtnch lid, anikoli privilegii udlenmi shora nkm (vladaem) nebo nm (sttem).

41

obr.10: Na obrazu bitvy oLong Island vidme vzbroj americk pravideln armdy (je vznikla vprbhu vlky): na dlouhch pukch skesadlovmi zmky se nezmnilo nic; na rozdl od

domobrany vak mli vojci bajonety auniformy

A vsouasnosti pozorujeme smutn padek, kdy Amerian vlastn stavu do znan mry ignoruj amnohdy ani neznaj, a poslednch zhruba sto let povauj demokratick rozhodnut za silnj, ne vlastn nejvy zkon, stejn lze ci, e experiment se celkem vydail: adu generac to fungovalo vten, adodnes jsou ipes vechny problmy Amerian vcelku osobn daleko svobodnj, ne my vEvrop oostatnch zemch ani nemluv.

To ovem opt pesahuje zbr na knihy; soustedme se zde proto na ten prvek novho sttu abod jeho stavy kter se zbranmi pmo zabv:

Dobe organizovan domobrana je nezbytn vzjmu bezpenosti svobodnho sttu; prvo lid dret anosit zbran nesm bt proto omezovno, k Druh dodatek.

Je asi samozejm, pro tvrci stavy trvali na tomto nzoru: ozbrojen lenov domobrany prv porazili nejsilnj armdu svta avydobyli si na n samostatnost. Navc ato je velmi dleit aprv to formovalo vahy zakladatel Spojench Stt lo oarmdu sttu, jeho byli sami dve poddanmi.

42

obr.11: Text Seznamu prv (Bill of Rights), soust stavy Spojench Stt

Dnes se vtinou kv: Jist, kolonist museli bojovat proti feudln zvli; dnes ji to ale nen zapoteb, nebo mme demokracii. Neme bt hor odpovdi: pisatel stavy demokracii dvrn znali aprvem se j bli; vichni byli syny nroda, jeho parlament krle ped vce ne sto lety nejen zbavil moci, ale inechal popravit akter monarchii po deseti letech parlamentn vldy jet rd obnovil.

Velmi pesn to vyjdil Benjamin Franklin: Demokracie, to jsou dva vlci ajehn, ji hlasuj otom, co bude kobdu. Svobodu zajist jen dobe ozbrojen jehn, kter se postav proti vsledku hlasovn. Thomas Jefferson, jeden znejmoudejch mezi zakladateli Stt, se neobtoval vymlenm podobenstv anapsal pmo: Nejsilnjm dvodem pro zachovn prva lid vlastnit anosit zbra je, jako posledn monost, obrana proti tyranii vldy.

Jefferson se, mimochodem, tak velmi oste avelmi moude stavl proti existenci armdy; dobe vdl, e siln armda se hod jen na dv vci: na tonou vlku proti jin zemi, ana tlak vlastnch oban. Pro obranu proti okupantm ale nefunguje; na to nen nic lepho, ne domobrana.

Novinky ve vzbrojiVnsledujcch letech Amerian bojovali proti Indinm, proti Maurm (vtzv. barbarskch vlkch zpotku XIX. stolet), krtce si to rozdali sFrancouzi avlili sMexikem (tehdy se nejprve osamostatnil ahned na to pipojil kUnii Texas); ove zmnn vlce proti Anglii zroku 1812 ani nemluv. Mli tedy dostatek dvod pro zdokonalovn avylepovn svch zbran aprv vXIX.stolet pila zmn spousta.

PERKUSN ZMEK

Prvou znich byly chemick rozntky, kter nahradily kesadlov mechanismus, jeho spolehlivost byla vinou prachu na pnvice vdy ponkud problematick: my jsme se tmto vynlezem podrobn zabvali ji vprv kapitole, vnovan historii zbran. VAmerice si kovovou epikovou rozntku patentoval Joshua Shaw zFiladelfie ji vroce 1814; ta se pak pouvala adu let.

Perkusn rozntky tm odstranily selhvn vstel, aproto byly velmi oblben; mnoho pensylvnskch puek bylo tak dodaten pro pouit chemickch rozntek upraveno: vpodstat stailo nahradit pnviku pistonem auchycen kesacho kamnku kohoutem smiskovitou dernou plochou.

43

obr.12: Zmek pensylvnsk pedovky, upraven pro perkusn zapalovn

Zatmco jet ve vlkch sMexikem mla vtina Amerian zbran skesadlovm zmkem, do obansk vlky ji nastupovali vyzbrojeni pukami sperkusnm zapalovnm. To ale nebyla hlavn pina smrtc innosti tchto zbran; tou bylo modern stelivo.

KULE MINIE

Po dlouh lta, je jsme sledovali vpedchzejcch odstavcch, existovaly vzsad dva typy puek: star typ shladkou hlavn (atypicky tak vt r), adlouh pensylvnsk puka shlavn rhovanou. Ta druh nabzela znanou pesnost abyla vten pro lovce; pro vojky vak mla jednu nevhodu, atou bylo problematick nabjen: nutnos