ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE · vlastních uživatelů, o nich ví přesnější informace. Je tedy namístě abychom se o tyto látky začali zajímat a udělali si na ně vlastní názor,

N o 04

NÁRODNÍ MONITOROVACÍ ST¤EDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI

e

Studentské a jiné odborné a vûdecké práce

ELEKTRONICKÉ

PUBLIKACE

Středoškolská odborná činnost

Číslo a název oboru:

14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika

volného času

Konzultant práce: Autor: Doc. PhDr. Aleš Sekot, CSc. Dominik Grohmann Sociolog 3. Ročník Fakulta sportovních studií Gymnázium Vyškov Masarykovy university Komenského 16 Brno Vyškov 682 01

Vyškov 2009

2

Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně pod vedením Doc. PhDr. Aleše

Sekota, CSc a použil jsem pouze uvedených pramenů a literatury.

V(e) …………………………… dne ……………………..

Podpis …..…………………………………………

Dominik Grohmann

3

Motto:

„Nevěř tomu, čemu nerozumíš, ale nezavrhuj, cos neprozkoumal.“

(Karel Čapek)

4

Poděkování: Chci poděkovat především mému konzultantovi Doc. PhDr. Aleši Sekotovi, CSc., který mi po celou dobu práce dával inspiraci, doplňoval mne věcnými připomínkami a předal mi mnoho cenných informací. Dále bych chtěl poděkovat všem vyučujícím za vstřícnost při vyplňování dotazníků ve třídách, především pak paní učitelce Mgr. Jitce Hrežové a Mgr. Martě Kubačákové. Stejně tak děkuji všem, kteří mi byli při tvorbě této práce nápomocni a vycházeli mi vstříc. Chtěl bych také poděkovat Antidopingovému výboru ČR a především Karolíně Pilařové, která mi poskytla mnoho cenných materiálů a rad. Také děkuji lékařce MUDr. Pavlíně Zemánkové za informace ohledné léků. Na závěr bych chtěl poděkovat Jihomoravskému centru pro mezinárodní mobilitu, které tuto práci financovalo.

5

Abstrakt

Drogy a doping jsou navzájem propojeny a jejich hlavní rozdíl je v motivační charakteristice. Doping je

zneužíván ke zlepšení výkonnosti v reálném životě, kdežto drogy se berou za účelem vymanit se

z reálného života. Oba dva tyto jevy jsou nežádoucí a ohrožují lidské zdraví.

Proti dopingu bojuje především antidopingový výbor. Je vydána řada směrnic a mezinárodních smluv,

které pomáhají potlačovat doping na sportovní scéně. Proti drogám bojuje zase celá spousta jiných

organizací, ale je to boj dlouhodobý, který se nesmí vzdávat. Hlavním pilířem pro boj s dopingem a

drogami je informování o účincích těchto látek na lidský organismus.

Cílem mé práce bylo mimo jiné seznámit čtenáře s tím, co dopingem a drogou je a jak jsou tyto dva

pojmy propojeny.

Práce obsahovala rozsáhlý dotazník. Vyplnilo jej 457 respondentů především z řad studentů

Gymnázia Vyškov, dále pak sportovci z různých sportovních oddílů. Výsledky dotazníků poukázaly na

některé nedostatky v naší společnosti, zejména neinformovanost o rizicích spojených s užíváním

dopingu. Nutné je tedy seznamovat lidi s těmito látkami, aby se zamezilo jejich šíření.

6

Obsah: Úvod .................................................................................................................7Cíle práce .................................................................................................................7Teorie .................................................................................................................8 Sport .....................................................................................................8 Rozdělení sportů .............................................................................9 Rekreační .............................................................................9 Vrcholové .............................................................................9 Dnešní problémy sportovní scény ....................................................10 Doping ....................................................................................................10 Rozdělení dopingu ............................................................................11 Látky zakázané stále ................................................................11 Metody zakázané stále ....................................................12 Látky zakázané při soutěži ....................................................13 Látky zakázané při určitých sportech ........................................13 Tresty za jednotlivé porušení proti antidopingovým pravidlům ................14 Antidopingový výbor ČR (ADV ČR) ....................................................14 Mezinárodní antidopingové úmluvy ....................................................15 Léky a přípravky, které obsahují látky dopingového charakteru ...............16 Drogy ....................................................................................................17 Rozdělení drog s jejich účinky a riziky ....................................................17 Ilegální drogy = zakázané v ČR ....................................................17 Legální drogy = povolené v ČR ....................................................20 Metodika ................................................................................................................23 Výsledky dotazníků ....................................................................................................24 Podrobnosti k mým statistikám ................................................................24 Základní informace o respondentech ................................................................24 Otázky hodnoceny dohromady, všemi tázanými respondenty ............................27 Vybrané otázky posuzovány podle určitých hledisek ........................................34 Otázky z hlediska věku ................................................................34 Otázky z hlediska úrovně sportovce ....................................................37 Otázky z hlediska vzdělání ................................................................39 16. otázka z hlediska 15. Otázky ....................................................42 Diskuze ................................................................................................................44 Výsledky dotazníků ........................................................................................44 15. otázka ........................................................................................44 16. otázka ........................................................................................44 17. otázka ........................................................................................44 19. otázka ........................................................................................44 24. otázka ........................................................................................45 25. otázka ........................................................................................45 Doping v jednotlivých kategoriích ................................................................45 Rekreační sport ............................................................................45 Vrcholový sport ............................................................................45 Ve škole a v práci ............................................................................46 Jiné formy dopingu ............................................................................46 Drogy ve sportu ........................................................................................47 Prevence ....................................................................................................47 Tresty za doping ........................................................................................47 Závěr ................................................................................................................48 Použitá literatura ....................................................................................................49 Přílohy ................................................................................................................53

7

Úvod

Doping je dnes jedním z největších problémů na sportovní scéně, drogy formou závislostního chování

tvoří významnou kapitolu sociálně patologických jevů. Proti oběma těmto negativům bojují různé

organizace, státy i společnosti. Státy vynakládají nemalé finance na prevenci i na léčbu drogově

závislých. Přesto je řada drog legálních a léčení z těchto drog je velmi nákladné. U dopingu je situace

trochu jiná. Dopingem jsou zakázané látky zvyšující výkonnost sportovce, ale s významným rizikem

ohrožení jeho vlastního zdraví a za cenu pošlapání principů fair-play. Prevence v tomto ohledu je

složitá a také nákladná, hradí ji z velké části MOV a hlavní institucí je Antidopingový výbor (ADV).

Jaký je tedy rozdíl mezi drogou a dopingem? Základní rozdíl je v motivační charakteristice těchto

látek. Za doping je považována ještě velká spousta jiných látek, které se drogami nazývat nemohou,

nebo snad mohou?

A proč bychom se vlastně měli snažit o omezení dopingu a drog v současnosti? Má to vůbec smysl?

Jistě ano, dopady těchto látek na lidský organismus jsou totiž negativní a málokdo, i z řad jeho

vlastních uživatelů, o nich ví přesnější informace. Je tedy namístě abychom se o tyto látky začali

zajímat a udělali si na ně vlastní názor, zda stojí za to je užívat či ne.

Cíle práce

Cílem mé práce je především seznámit širokou veřejnost s riziky jak dopingu, tak drog. Vymezit rozdíl

mezi těmito dvěma pojmy a poukázat na jejich negativní vlivy.

Dále jsem zpracovával rozsáhlý dotazník, abych zjistil jak je dnešní společnost informovaná a

tolerantní k jednotlivým prvkům drog i dopingu.

Práce byla soustředěna do oblasti sportu a mým cílem bylo zjistit vliv dopingu a drog na něj a přijít na

možná řešení k odbourání těchto negativních vlivů.

8

Teorie

Sport

Dnes lze bez nadsázky konstatovat, že sport náleží k významným sociálně-kulturním fenoménům.

(SEKOT, Aleš. Sociologické problémy sportu. Havlíčkův Brod : Grada, 2008. 224 s.) Jeho počátky sahají

minimálně do starověkého Řecka, kde se konaly první olympijské hry. Dnes se již jedná o aktivitu,

která nejen sbližuje lidi, ale napomáhá k odreagování se od každodenního stereotypu.

- Sport je mimo jiné, jako „nástroj“ využíván v mezinárodní politice, kde vyvolává národní

sebevědomí a sportovní úspěchy bývají zneužívány, nebo využívány ke zvýšení renomé

v mezinárodních vztazích.

- Prostředek ke zvyšování fyzické kondice

- Náplň volného času

- Radost ze zdravého pohybu

- Zdroj obživy

- Obchodní artikl

- Sport je mediálně atraktivní

- Má mnoho podob a každý si může najít tu, která se mu bude líbit

9

Rozdělení sportů

Rekreační:

Tato skupina patří mezi masivně využívanou dnešní veřejností. Odvádí lidi od denního stereotypu a

přivádí je k aktivní relaxaci a vyplnění volného času. Je to jistě jedna z nejlepších volnočasových

aktivit, kterou lidé mohou provádět. Působí příznivě na jejich zdraví a zlepšuje jejich fyzickou kondici,

což pak mohou využívat ve své pracovní činnosti.

Kolektivní:

Jedná se o sporty prováděné s více lidmi zároveň. Napomáhají rozvíjet kolektivní jednání a nacházení

nových kontaktů.

Individuální:

Mezi tyto sporty patří například rekreační běhání či návštěva fitnesscenter. Tyto druhy sportů se

provozují především jako odreagování se po práci, v dalším případě k udržení si pěkného vzhledu či

k zhubnutí.

Vrcholové:

Je těžké jednoznačně definovat vrcholový sport.

Každopádně vrcholovým sportovcem je ten, který má hlavní část finančních příjmů ze svého sportu.

Dále pak člověk, který sportuje za nějaký klub, oddíl nebo skupinu, která je registrovaná v nějaké

soutěži, ale má vyšší zájmy v podobě překračování limitů, účastnění se na mistrovství atd.

Vrcholový sport má také obrovskou moc v podobě médií. Přitahuje diváky k takzvanému „pasivnímu

sportování“, anebo jim dává chuť a námět k tomu jak sportovat sám.

Kolektivní:

Kolektivní sporty jsou velmi mediálně sledovanou záležitostí, především fotbal, který se stal asi

nejrozšířenějším sportem vůbec.

V těchto sportech je nezbytná týmová spolupráce, každý člen týmu je závislý na ostatních a naopak.

Pokud by jeden člen týmu nepracoval jak má, tak to může položit celý tým. Při trénincích se ale

členové týmu navzájem motivují a mohou si pomáhat.

Individuální:

Tyto druhy sportů jsou záležitostí jedince, kterému pomáhá realizační tým. Ovšem tvrdý trénink je

daleko více o vůli člověka ho vykonat, hraje zde velký vliv motivace. Člověk je odkázán sám na sebe,

pokud on nesplní to, co by chtěl, tak to nikdo za něj neudělá. Ale naopak pokud sám udělá maximum

pro daný sport, může uspět a nemusí být na nikoho odkázán.

10

Dnešní problémy sportovní scény

Je velké množství problémů ve sportu a většina souvisí s ostatními a jsou navzájem propojeny.

1. Atraktivita jednotlivých sportů

Jeden z problémů dnešního sportu je jistě odlišná atraktivita. Bezesporu fotbal patří k těm

nejatraktivnějším. V USA je to pak baseball nebo americký fotbal. Je také faktem, že

kolektivní sporty jsou atraktivnější než individuální, i přesto že některé individuální jsou

daleko více náročné na přípravu než kolektivní.

2. Peníze

S atraktivitou souvisí i množství dotací do daného odvětví sportu. Určitě bude fotbal daleko

více finančně prospěšným než třeba plavání. I když samozřejmě jsou velké závody, které mají

velkou tradici a média je každoročně propagují (např.: Tour de France).

Ale například v ČR je velká spousta fotbalistů, kteří se fotbalem živý a nemusí být ani

výjimečně dobří. Vždyť u nás je celá druhá liga profesionální. Naopak náš nejlepší maratonec

by se těžko uživil jenom sportem.

Od peněz se odráží mnoho dalších problémů. Jako nátlak vedení na určité výkony nebo braní

dopingu k dosažení těchto výkonů.

3. Doping

Věc, která je velmi mediálně známá, je jistě doping. Často se v televizi či na internetu

dozvídáme o dopingových skandálech ( http://sport.idnes.cz/jak-si-namichat-dopingovy-

koktejl-podle-sprintera-chamberse-plu-/atletika.asp?c=A080519_222042_atletika_ald ).

Každopádně doping by do sportu neměl vůbec patřit a jedná se o prvek znehodnocující

základní myšlenky olympismu.

Je jistě mnoho dalších nepříznivých vlivů ve sportu kupříkladu rasismus či násilí na stadiónech, ovšem

pro moji práci jsou ilustrativní a podstatné tři výše zmíněné problémy.

Doping

Doping je dnes často skloňován jako veliký problém sportovní scény. Ročně se v ČR zaznamená přes

třicet pozitivních testů na doping v těle (http://www.antidoping.cz/statistika_2007.htm ).

Může jít nejen o látky obsažené v těle ale také o jev, kdy jsou porušena jakákoliv antidopingová

pravidla (výčet těchto pravidel lze nalézt na www.antidoping.cz).

http://sport.idnes.cz/jak-si-namichat-dopingovy-koktejl-podle-sprintera-chamberse-plu-/atletika.asp?c=A080519_222042_atletika_ald

http://sport.idnes.cz/jak-si-namichat-dopingovy-koktejl-podle-sprintera-chamberse-plu-/atletika.asp?c=A080519_222042_atletika_ald

http://www.antidoping.cz/statistika_2007.htm

http://www.antidoping.cz/

11

Definici dopingu lze říci asi takto: „Doping je využití zakázaných látek nebo metod ve sportu za účelem

zlepšení sportovního výkonu. Zahrnuje užití nebo přítomnost jakékoli zakázané látky v těle sportovce

nebo užití zakázané metody. Tyto látky a metody představují riziko poškození zdraví sportovce nebo

jsou jiným způsobem v rozporu se sportovními pravidly. Zakázané jsou rovněž látky, které maskují

použití zakázaných látek nebo metod“. (ANTIDOPINGOVÝ PROGRAM ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO

VÝBORU *online+. c2007 *cit. 2009-03-15+. Dostupný z WWW: <http://www.olympic.cz/?sec=93>.)

Doping může dopomáhat k lepším výkonům, sice za cenu vlastního zdraví, ale to dopující přehlíží.

Vítězství může zvyšovat společenskou prestiž, sportovec vydělá více peněz a splní se mu třeba sny

z dětství.

Rozdělení dopingu

Nejúplněji je rozdělen doping v Světovém antidopingovém kodexu (viz. Přílohy). Tento dokument lze

shlédnout na www.antidoping.cz a jsou zde uvedeny všechny zakázané látky a metody.

Vyjádřil jsem rozdělení dopingu a zaměřil jsem se na rizika spojená s danou skupinou a důvody proč

se užívají.

Látky zakázané stále

1. ANABOLICKÉ LÁTKY

Tyto látky podporují syntézu bílkovin a tudíž nárůst svalové hmoty a lepší regeneraci.

Hlavní problémy užívání těchto látek k dosažení lepšího výkonu je to že si sportovec bere až padesáti

násobek normálních léčebných dávek.

Užívání těchto látek způsobuje: Vypadávání vlasů, mužskou impotenci, neplodnost u žen, vážné

poruchy jater a ledvin a riziko vzniku zhoubných nádorů.

2. HORMONY A PŘÍBUZNÉ LÁTKY

Do této části se zahrnuje například mediálně známé EPO (Erytropoetin) či inzulín (samozřejmě

v nadměrném množství).

Část látek z této skupiny tělo normálně produkuje, ale ve zvýšené míře pak příznivě působí na lepší

fyzické výkony.

Hlavní riziko je zvýšená tvorba červených krvinek a tím zhoustnutí krve a následný kolaps a smrt.

http://www.antidoping.cz/

12

Tresty u této skupiny látek mohou být v krajních případech diskutabilní. Jsou dány přesné hranice,

kdy dojde k porušení Světového antidopingového kodexu, ovšem každý člověk je jiný, a proto ve

výjimečných případech může dojít bez použití dopingu ke zvýšení hladiny těchto látek nad „normu“,

vymezenou Světovým antidopingovým kodexem.

3. BETA2- AGONISTÉ

Snižují tepovou frekvenci, ovlivňují dýchání a působí na metabolismus tuků.

Vedlejšími účinky jsou bolesti hlavy, alergické reakce a poruchy oběhového systému.

4. ANTAGONISTÉ A MODULÁTORY HORMONŮ

Mohou to být látky, které třeba maskují jiné látky obsažené v seznamu zakázaných látek, nebo

mohou stimulovat jejich používání.

5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY

Látky, které mohou zvyšovat tvorbu moči, tím se rychleji vyplaví případné jiné zakázané látky, dále

třeba způsobují razantní snížení hmotnosti.

Problémy s užíváním těchto látek jsou: dehydratace, kolaps organismu a jeho poškození, poruchy

jater a ledvin, svalové křeče.

Metody zakázané stále

1. ZVYŠOVÁNÍ PŘENOSU KYSLÍKU

Je zakázáno vpravování různých prvků do krve (např. červené krvinky), dále třeba umělý přenos

kyslíku či hemoglobinu.

2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE

Jedná se o metodu, kdy sportovec například vymění vzorky moči nebo krve.

3. GENOVÝ DOPING

Je zakázáno transformování genů nebo jejich vpravování za účelem zlepšení sportovního výkonu.

13

Látky zakázané při soutěži

1. STIMULANCIA

Tyto látky mají vliv na centrální nervovou soustavu. Užívají se pro snížení bolesti, zvýšení agresivity

nebo bdělosti.

Jedná se o látky, které mohou být návykové. Patří sem třeba kokain, amfetamin, efedrin, aj. (do roku

2004 sem patřil i pseudoefedrin a kofein).

Při jejich užívání mohou nastat problémy jako návyk, změna chování a při předávkování až smrt.

2. NARKOTIKA

Tyto látky výrazně tlumí bolest.

Jedná se například o Heroin či morfin.

Způsobují návyk, nevolnost a kvůli sníženému vnímání bolesti možný vážný úraz, protože sportovec

ignoruje zranění.

3. KANABINOIDY

Jedná se například o hašiš či marihuanu. Tyto látky mají halucinogenní účinky a ovlivňují psychiku a

práh bolesti.

Vedlejší účinky při užívání ve sportu: snížení prahu bolesti = vznik vážného zranění, špatná

koordinace, změny chování.

4. GLUKOKORTIKOSTEROIDY

Látky tlumící zánětlivé projevy, dále ovlivňují metabolismus a působí na nervový systém.

Při užívání ve sportu hrozí následující: svalové problémy, poruchy metabolismu, změny v psychice, při

vpichování hrozí infekční onemocnění.

Látky zakázané při určitých sportech

1. ALKOHOLY

Alkohol neboli etanol je zakázán ve sportech jako typu motorismus či střelecké sporty.

2. BETA-BLOKÁTORY

Jsou zakázány také při různých sportech vyjmenovaných v Antidopingovém kodexu.

14

Tresty za jednotlivé porušení proti antidopingovým pravidlům

Je mnoho antidopingových pravidel, takže je možné způsobit mnoho porušení proti nim. Nechci se

každým porušením zabývat, vše je obsaženo ve Směrnici pro kontrolu a postih dopingu ve sportu.

Tato směrnice vychází ze Světového antidopingového kodexu, který je každý rok obnovován, zároveň

s vydáním nového dokumentu jsou vždy přikládány hlavní změny oproti loňskému.

Ve Směrnici pro kontrolu a postih dopingu ve sportu jsou uvedeny tresty za jednotlivá porušení.

Nález zakázané látky se trestá dobou zákazu činnosti na 2(dva) roky, ovšem je mnoho věcí, které

mohou ovlivnit dobu trestu, buď jeho zkrácení (např. když sportovec může prokázat, že látka nebyla

brána za účelem dopování) nebo jeho prodloužení.

Při druhém porušení pravidel plynou tresty v závislosti na druzích porušení. Většina sazeb pak

převyšuje 6 (šest) let zákazu činnosti.

Pokud následuje třetí porušení pravidel, následuje ve většině případů zákaz činnosti na doživotí.

Antidopingový výbor ČR (ADV ČR)

Tento úřad se sídlem v Praze je nedílnou součástí sportovní scény. Je to nejvyšší kontrolní orgán v ČR

zabývající se problematikou dopingu.

Působení ADV ČR ve zkratce zahrnuje následující činnosti:

kontrolní (zabezpečení dopingových kontrol)

legislativní

informační a výchovnou.

V praxi to znamená, že ADV ČR:

navrhuje legislativní opatření na podporu boje proti dopingu, zejména omezující dostupnost

farmakologických a výživných prostředků s obsahem dopingových látek

zastupuje Českou republiku v mezinárodních antidopingových institucích

vydává směrnice pro provádění dopingových kontrol se seznamy zakázaných skupin

dopingových látek a metod podle WADA

15

provádí dopingové kontroly při sportovních soutěžích i mimo ně a zajišťuje analýzy

odebraných vzorků v laboratořích dopingové kontroly

vydává výchovné programy a organizuje osvětové akce na podporu sportovního soutěžení

bez dopingu

(Antidopingový výbor České republiky (ADV ČR) *online+. [2008] [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.antidoping.cz/mise_a_status.htm>.)

V ČR v roce 2008 vykonal tento orgán 1400 dopingových kontrol z toho 25% mimosoutěžně. Kontroly

jsou rozvrženy do všech sportů podle jejich významu a „rizikovosti dopingu“. Provádí se na

mezinárodních soutěžích, různých mistrovstvích či v extraligách.

Ročně je nalezeno cca 30 – 45 dopingových nálezů. Jména hříšníků a jejich provinění a tresty jsou

vypsány zde: http://www.antidoping.cz/dopingove_pripady.htm

Mezinárodní antidopingové úmluvy

Mezinárodní olympijská charta proti dopingu

první z důležitých mezinárodních úmluv o dopingu, kterou vydal Mezinárodní olympijský

výbor v roce 1988

nový trend boje proti dopingu založený na nevládní úrovni na manifestované spolupráci

sportovních organizací na etickém principu

Antidopingová úmluva

Rada Evropy ji vydala v roce 1989, pověřuje bojem s dopingem vládní instituce odpovědné za

sport a sportovní organizace

Světový antidopingový kodex

základní dokument antidopingového programu, který sjednocuje pravidla všech sportovních

organizací a institucí na celém světě

zahrnuje novou definici porušení antidopingových pravidel

přijat na Světové konferenci o dopingu v Kodani v březnu 2003, v platnost vstoupil 1. 1. 2004

ADV ČR přijat 6. června 2003, v ČR nabyl účinnosti vydáním Směrnice pro kontrolu a postih

dopingu ve sportu 1. června 2004

Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu UNESCO

byla přijata Generální konferencí v říjnu 2005, v ČR přijata vládou v červnu 2006 a

ratifikována jako mezinárodní smlouva v únoru 2007 po souhlasu obou komor Parlamentu ČR

http://www.antidoping.cz/dopingove_pripady.htm

16

jejím cílem je podpořit prevenci proti dopingu a stanovit zásady výchovy a vzdělávání,

definovat zákaz používání dopingových látek podle jednotného seznamu

omezuje dostupnost látek s dopingovým účinkem legislativními opatřeními a podporuje

výzkum v oblasti boje proti dopingu a ve sportovní vědě

posiluje a zintenzivňuje spolupráci signatářských zemí a agentury WADA

(Mezinárodní úmluvy [online]. [2008] [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.antidoping.cz/mezinarodni_umluvy.htm>. )

Léky a přípravky, které obsahují látky dopingového charakteru

Seznam léků hromadně vyráběných, které obsahují zakázané dopingové látky, je každoročně vydáván

ADV. Většina léků je na lékařský předpis. Hodně léků, uvedených v tomto seznamu, je na dýchací

potíže (astma, bronchitida, aj.). Pokud lékař není schopen předepsat alternativní náhradu, musí

sportovec vyžádat o terapeutickou výjimku. Měl by tedy sdělit svému lékaři, že je vrcholový

sportovec a s ohledem na to, by mu lékař měl předepisovat léky.

Vybral jsem několik léků z tohoto seznamu, které občas může člověk užívat:

Zakázané i mimo soutěž:

Hydrochlorothiazid – je lék podávaný při hypertenzi; je na lékařský předpis

Sulbutamol – požívá se na rozšíření průdušek, nebo při křečích hladkého svalstva; na lékařský předpis

Zakázané při soutěži:

Medrol – protizánětlivý lék; na lékařský předpis

Mukoseptonex E – Nosní kapky; na lékařský předpis

Rectodelt – protizánětlivý protialergický imunosupresivní přípravek; na lékařský předpis

17

Drogy

Základní důvod pro braní drog je vymanění se kvůli nějakému důvodu, z tohoto světa. Důvodů může

být mnoho, například: problémy ve škole, hádky s rodiči, rozchod s partnerem aj.

Mohou to být různé látky buď organické, nebo anorganické, které se užívají jako přísada nebo i

samostatně. Já jsem se ovšem zabýval drogami, jako látkami návykovými nebo působícími

psychotropně.

Tyto látky mohou mít mnoho podob a ještě více účinků a většina těchto látek je psychoaktivní.

Zabýval jsem se drogami jak legálními tak i nelegálními.

Je také mnoho definic, které se liší podle pohledu na dané látky. V medicíně se jedná o léčiva užívající

se pro předejití nemoci nebo pro zvýšení psychické či fyzické kondice. Ve farmakologii je také spousta

látek považována za drogy. Například některé chemické činitele, které mění určité procesy v těle, za

ně lze považovat.

Rozdělení drog s jejich účinky a riziky

Drogy se dají rozdělit podle mnohých hledisek. Může to být třeba podle výroby, podle rizikovosti aj.

Mé základní rozdělení je na legální a ilegální a do těchto dvou skupin jsem rozdělil drogy většinou

podle účinku. Zaměřil jsem se na podávání, účinky, rizika a míru závislosti.

Ilegální drogy = zakázané v ČR

Halucinogeny

Jedná se například o známé LSD, které má svoji zajímavou historii. Jeho vrchol nastal v době hippies,

kdy se užíval jako běžná věc. Ovšem nejdřív se s ním dokonce léčili alkoholici či jinak drogově závislí

lidé.

Dále sem bezpochyby patří dnes velmi známé lysohlávky (Psilocybin), které jsou velmi nevyzpytatelné

a nebezpečné.

Zařadil jsem zde i extázi, která bývá někdy zařazována do tzv. tanečních drog.

Do této skupiny patří velká spousta dalších látek např.: bufotenin, Mescalin, mykoatropin, a další.

Podání:

Většina těchto látek se požívá orálně. LSD například ve formě malých papírků či krystalků, lysohlávky

vcelku sušené a extáze ve formě tablet.

18

Účinky:

Tyto látky se považují za nebezpečné hlavně kvůli své nevypočitatelnosti. Mohou navozovat

uklidňující tóny barev, kdy člověk nevnímá prostor a čas, nebo naopak vyvolat negativní halucinace a

tzv. špatný trip. Intoxikace nastává většinou do jedné hodiny a trvá asi osm hodin.

Rizika:

Velké riziko je v předávkování, například u lysohlávek lze těžko odhadnout velikost dávky pro daného

jedince. Další velké riziko mohou být špatné tripy a jejich důsledky (např. sebevraždy). Velký problém

mohou vyvolat „Flashbacky“, které mohou přijít i několik měsíců po poslední dávce a navozují stavy

jako po užití látky.

Konopné drogy

Jedná se především o marihuanu a hašiš vyráběný z konopí. Původ této rostliny najdeme nejspíše

v Himalájích, kde se dodnes hojně pěstuje. Ve většině států je tato droga zakázaná.

Je také mnoho účinků, které se mohou využívat v medicíně. V Kanadě již dnes mohou lidé dostat léky,

vyrobené ze státem pěstovaného konopí.

Podání:

Většinou se kouří a někdy i pojídá. Účinky při pojídání jsou výrazně vyšší.

Účinky:

Účinné látky obsažené v těchto drogách jsou cannabinoidy.

Navozují uvolněnost, vše se člověku zdá směšné a vtipné, mohou vyvolat halucinace, ale také

deprese.

Rizika:

Snížená koncentrace a koordinace těla, což se může stát osudným při jízdě autem. Dalším rizikem

jsou nepředvídatelné flashbacky. Při dlouhodobém užívání může dojít ke změnám v psychice a

zhoršení krátkodobé paměti.

Opiáty

Opiáty jsou látky získávané například z opiového máku. Patří zcela jistě spolu s těkavými látkami

k nejnebezpečnějším drogám.

19

Podání:

Užívají se kouřením, šňupáním nebo nitrožilně, což sebou nese velká rizika.

Účinky:

Uklidnění, pocity euforie, útlum bolesti.

Rizika:

Opravdu velké problémy činí braní těchto drog. Jedno z hlavních nebezpečí tkví v jejich rychlé

návykovosti a také nutné zvyšování dávek, aby látky vůbec působily. Abstinenční příznaky přichází již

několik hodin po dávce a tím se mění psychika člověka, který se odhodlává ke krádežím.

Samozřejmě největší riziko je předávkováním, které končí smrtí. Často člověk , který na ulici kupuje

„zboží“, netuší jaké procento látky v něm je obsažené, takže může požít množství smrtelné.

Velkým problémem je také nitrožilní dávkování, při kterém se může přenášet spousta infekcí,

vedoucích opět k smrti.

Stimulacia

Tyto látky jsou dalším problémem dnešní společnosti. Paří sem třeba pervitin, amfetamin, kokain či

crack.

Podání:

Často se užívají šňupáním, ale také nitrožilně, perorálně nebo kouřením.

Účinky:

Narkoman užívá nejčastěji drogu v tzv. jízdách. Jedná se o několikadenní akce, kde se po vypršení

předchozí dávky bere ihned další. Zažívá se pocit euforie, je zvýšená bdělost, odstraněna únava,

naopak může nastat agrese nebo náladovost.

Rizika:

Velkým problémem je vysoká psychická závislost. Látky „útočí“ na centrální nervový systém s tím

stimulují pocity, ovšem vytváří se velká psychická závislost, která se léčí daleko hůře než fyzická.

Při pravidelném užívání nastává po odeznění účinků dávky trýznivá psychóza, kdy má daný člověk

pocity pronásledování či spiknutí ostatních osob, což může končit sebevraždou.

Další věcí je nitrožilní podání, kdy může docházet k přenosu infekcí či trombóze nebo srdeční embolii.

Také při koupi dané látky nevíte, zda není naředěná látkami silně poškozující zdraví a také nevíte, jak

silná může být dávka.

20

Legální drogy = povolené v ČR

Těkavé látky

Toto jsou bezesporu nejnebezpečnější drogy. Jedná se o látky snadno dostupné a přitom velmi

nebezpečné. Jsou to organická rozpouštědla, lepidla či ředidla. Jejich společnou vlastností je

především rozpustnost tuků.

Lze zde zařadit třeba toulen, benzin či trichloretylen.

Podání:

Jakožto těkavé látky se užívají inhalací.

Účinky:

Účinky bývají podobné opilosti. Nastávají pocity euforie, obluzenosti, přichází únava a poruchy

vnímání.

Rizika:

Hlavním rizikem je, že nikdy nevíte, kolik látky vdechujete. Při inhalaci se používají igelitové sáčky, což

je také další možné riziko. Při inhalaci může člověk omdlít, čímž ulehne vedle otevřené nádoby a tím

pádem se mu postupně rozkládají tuky v těle především v mozkové části, což vede ke smrti.

Při inhalování těchto látek dochází k nevratným změnám v mozku, poškozují se játra ledviny a kostní

dřeň.

Při užívání dochází k psychické závislosti a lidé pravidelně inhalující tyto látky, umírají velmi brzy.

Alkohol

Rozhodně nejrozšířenější droga v Evropě. 90% dospělých pije alkohol. Jedná se o látku získávanou

kvašením cukrů. Je považován za tvrdou drogu. Bohužel je všeobecně tolerován.

Etanol neboli etylalkohol je silně návyková a nebezpečná látka obsažena v různých nápojích. V Evropě

je asi nejrozšířenější pivo, dále pak víno a ostatní lihoviny. Alkohol se smí v ČR podávat pouze osobám

starších 18 let. V některých státech Evropy je dovoleno prodávat pivo a víno od 16 let.

Použití:

Alkohol se prodává jako tekutina různých barev a chutí a různé koncentrace. Užívá se tedy perorálně.

21

Účinky:

Působí na centrální nervový systém. Může docházet k mírné euforii, ztrátě koordinace, depresi,

ospalosti, agresivitě, změnám nálad, atd.

Rizika:

Velké riziko tkví v jeho legalitě a dostupnosti. Většina mladistvých pije alkohol a společnost to

toleruje. Je možné rychlé předávkování, kdy člověk ztrácí paměť a neví, co dělá. Člověk nikdy neví,

kde je v ten daný okamžik jeho míra.

Velkým problémem je alkohol za volantem. Mnoho řidičů řídí pod vlivem alkoholu a nepřipadá jim to

nebezpečné.

Dalším velkým nebezpečím jsou amatérské palírny. Při neodborném dohledu se místo etanolu může

vyrobit metanol a ten je vysoce jedovatý. V Rusku je největší procento slepých lidí, kvůli amatérským

palírnám.

Alkohol vyvolává silnou závislost, jak psychickou tak i fyzickou.

Často dochází k prohloubení depresí místo očekávaného uvolnění a euforie.

Při nadměrném požití alkoholu, kdy člověk usne a zároveň zvrací, může dojít k udušení zvratky.

Dalším negativní vliv je kocovina druhý den, kdy člověka bolí hlava a je mu špatně.

Alkohol vyvolává mnoho nemocí obzvláště cirhózu jater, žaludeční vředy, onemocnění srdce či

rakoviny žaludku a tenkého střeva.

Tabák

Tato droga se získává z listů rostlin. Masivní rozšíření nastalo v 1. světové válce. Dnes kouří mnoho

lidí a důsledky tohoto návyku jsou hrozivé. V dnešní společnosti již začíná převládat názor, že kouření

je něco špatného. Přesto je neustále mnoho kuřáků a pořád jsou mladí lidé, kteří s tím začínají.

Použití:

Tabákové listy se mohou žvýkat, nebo jako nadrcené šňupat, ale v největší míře je tabák rozšířen ve

formě kouření.

Účinky:

První počátky kouření sebou mohou nést bolesti hlavy, průjem či nevolnost. Některé tyto skutečnosti

odradí, ale dost lidí podléhá sociálnímu tlaku a prvotní problémy překoná, tabák jim zachutná a

během chvíle se stanou závislými.

22

Rizika:

Především velmi vysoká závislost na nikotinu, zpočátku psychická a pak především fyzická. Přestat

kouřit je velmi obtížné a malé procento lidí to dokáže.

Kouření je na zdraví člověka velmi nepříznivé. Způsobuje poruchy kardiovaskulárního systému, tvorbu

nádorů či dýchacího systému.

Skoro každý druhý kuřák umírá na nemoci způsobené kouřením.

Velkým problémem zůstává léčba, která je velmi nákladná a mnohdy nekončí úspěchem.

Kofein

Jedná se o látku získávanou nejčastěji z kávovníku. Je to alkaloid stimulující centrální nervovou

soustavu.

Použití:

Kofein se vyskytuje v mnoha rostlinách. Mimo kávovníku je obsažen také v čajových listech či

v kakaovníku. Užívá se tedy ústně ve formě různých nápojů. Nejrozšířenější je ovšem káva, ve které je

ho nejvíce, dále je obsažen v čajích, kde se ovšem uvolňuje pozvolna a nezatěžuje tolik organismus,

díky několika dalším alkaloidům, nebo v různých limonádách (kofola, Coca-cola, atd.).

Účinky:

Kofein stimuluje nervovou soustavu. Působí proti únavě ale jen krátkodobě, způsobuje mírnou

euforii, zvyšuje koncentraci, uvolňuje hladké svalstvo a stimuluje oběhový a respirační systém.

Zvyšuje krevní tlak a tepovou frekvenci a zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi.

Rizika:

Kofein je diuretikum, takže může způsobovat dehydrataci a problémy s ledvinami. Pití kávy také

způsobuje nadměrné odvádění vápníku z těla, což může vést k osteoporóze. Také se nedoporučuje

pít mnoho kávy během těhotenství, protože může dojít k narušení vývinu u plodu.

Při vyšších dávkách kofeinu se utváří závislost. Abstinenční příznaky trvají až několik dní, jedná se

především o bolesti hlavy, ospalost a podrážděnost.

Jako smrtelná dávka se uvádí 150mg/kg, přepočteno na osobu vážící 100kg to je přibližně 25litrů

kávy.

23

Metodika

Po nastudování potřebného množství informací jsem zpracoval teoretickou část mé práce, pak

následovala část praktická.

V této části jsem zpracovával výsledky z mého dotazníku. Tento dotazník jsem sám vypracoval,

pomocí několika dalších zdrojů a podle jiných dotazníků. Také jsem kladl otázky, které mi v průběhu

další práce poskytly cenné informace, z kterých jsem následně vycházel. Dotazník jsem rozdával

především na Gymnáziu Vyškov, zde ho vyplňovali jak studenti, tak i někteří učitelé, dále byl

vyplňován ve volejbalovém klubu ve Vyškově, v atletickém klubu AHA-Vyškov, fotbalovém klubu a

jinak příležitostně osobám z mého okolí. Po sesbírání všech dotazníků jsem jich měl 457 vyplněných.

Tyto jsem tedy několik dní seřazoval a zapisoval z nich informace. Ze zapsaných čísel, která na první

pohled nic neříkala, jsem udělal statistiky a grafy.

Nakopírování dotazníků nebyla levná záležitost. Jelikož je ale má práce soč v dotovaném programu

Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, byly mi všechny peníze za kopírování (cca 3000Kč)

proplaceny.

Byl jsem i za svojí obvodní lékařkou MUDr. Pavlínou Zemánkovou, která mi poskytla informace

týkající se léků, které jsou na seznamu zakázaných léků pro sportovce.

Také jsem před olympiádou v Pekingu sesbírával články o dopingu, nebo věcech s ním spojených, ve

vztahu s olympiádou. K této práci jsem si vybral Mladou frontu DNES. Tyto články mi poskytly obraz

této problematiky, jak ji vnímá veřejnost.

Celou práci jsem následně sestavil dohromady a uvedl jí do finální podoby.

24

Výsledky dotazníků

Podrobnosti k mým statistikám Dotazníky jsem nechal v oběhu v průběhu prosince 2008. Největší část byla vyplněna studenty

Gymnázia Vyškov, dále pak sportovci z různých sportovních oddílů.

Ve statistikách mohou být drobné odchylky způsobené buď nevyplněním dané otázky respondentem,

nebo mojí chybou při sčítání statistik. Tyto odchylky by neměli přesahovat více jak 2% z celkového

počtu respondentů.

Dotazníky jsem ručně třídil a počítal. Skoro u každého rozdávání dotazníků jsem byl přítomen, a

pokud ne já, tak osoba mnou pověřena (většinou kantoři).

Základní informace o respondentech

Celkem bylo 457 respondentů.

mužů16737%

ženy29063%

Podíl žen a můžu ze všech dotazovaných

25

Informace o respondentech mužského pohlaví

sportujících 14889%

nesportujících19

11%

Muži sportující a nesportující

15-1914890%

20-265

3%

27-397

4%

40-593

2%

60-991

1%

Věkový podíl mužů

26

Informace o respondentech ženského pohlaví

Většina mých respondentů byla ve věkové hranici 15-19 let. Většina byla aktivně sportujících. A také

bylo více žen než mužů, kteří vyplňovali dotazník.

sportujících 20671%

nesportujících

8429%

Ženy sportující a nesportující

15-1926591%20-26

104%

27-398

3%

40-596

2%

60-991

0%

Věkový podíl žen

27

Otázky hodnoceny dohromady, všemi tázanými respondenty Výsledky 10. a 11. otázky jsem porovnával s Evropskou školní studií o alkoholu a jiných drogách

(výsledky průzkumu v České republice v roce 2003), (dále jen ESPAD)

10. otázka; Kouříte?

V ESPAD se tato otázka ptala tázaných, zda za poslední měsíc kouřili a jak často.

Při porovnání obou výsledků není žádný velký rozdíl. V mých výsledcích jsou patrné trochu kladnější

hodnoty, ale to je nejspíš způsobeno oblastí tázaných respondentů, kteří pochází převážně

z Gymnázia.

11. otázka; Pijete alkohol?

V ESPAD je tato otázka vytvořena trochu jiným způsobem. Ptají se kolikrát v posledním měsíci tázaný

pil alkohol, přitom je to rozděleno na pivo víno a destiláty.

V mých výsledcích je největší procento (58%) u lidí pijících alkohol příležitostně. V ESPAD je ovšem

největší procento těch (43%), kteří za poslední měsíc nepili alkohol vůbec. Častější pití, tzn. pití 1-2x

týdně a více, se pak nijak podstatně neliší.

ano pravidelně

388%

ano příležitostně

4310%

jen výjmečně78

17%

ne29364%

bývalý kuřák5

1%

10.otázka - všichni

denně9

2% 3x-6x týdně174%

1-2x týdně61

13%příležitostně27558%

výjmečně 90

19%

abstinent245%


28

12. otázka; Pijete kávu?

Většina respondentů kávu nepije (39%), jen příležitostně ji pije 33% tázaných a zbytek častěji.

Káva je velmi rozšířena a mnoho lidí ji nepovažuje vůbec za drogu (viz. 17. otázka), přitom je velmi

návyková a její účinky nejsou příliš příznivé (viz. teorie, str.22).

14. otázka; Myslíte, že účinek dopingových látek opravdu zvýší sportovní výkony?

Většina tázaných si myslí, že ano což je pochopitelné. Jen tři procenta tvrdí že ne a 8% dotazovaných

neví. V tomto smyslu si myslím, že lidé alespoň nějaké povědomí o dopingu mají, minimálně to že

pomáhá zvyšovat sportovní výkon.

denně64

14%

ano několikrát

týdnně62

14%

ano příležitostně

15333%

ne17739%

12. otázka - všichni

ano22850%

spíše ano18139%

spíše ne8

2%

ne6

1%

neví358%

14.otázka - všichny

29

15. otázka; Znáte rizika spojená s užíváním dopingových látek?

Z výsledků této otázky vyplívá trochu zarážející zpráva. 41% respondentů neví příliš mnoho o rizicích

spojených s užíváním dopingu. A těžko říct, jaká je informovanost těch, kteří tvrdí, že o těchto rizicích

vědí.

16. otázka; Kdyby vám někdo zaručil stoprocentní nedopadení při braní dopingu, užil

byste některou z látek pro dosažení lepšího výkonu?

Až 15% procent lidí tvrdí, že by si vzali dopingovou látku pro dosažení lepšího výkonu. Ostatní by se

tomu spíše bránili, přesto to je docela velké číslo. Je také otázkou, co by to bylo za dopingovou látku a

za jakých podmínek by si ji daný člověk vzal; je ale vidět, že část tázaných by dopovala, ať už ví nebo

neví o rizicích dopingu.

ano11525%

spíše ano15334%spíše ne

13129%

ne52

11%

neví že nějaká jsou

51%


ano276%

spíše ano409%

spíše ne11425%

ne17137%

nikdy o tom nepřemýšlelo

10323%


30

17. otázka; Považujete kávu za drogu?

66% tázaných tvrdí, že káva není droga, 3% neví a 31% si myslí, že káva drogou je. Myslím, že zde je

právě malá informovanost veřejnosti o záporných účincích různých drog. Káva sice není drogou

tvrdou, ale příliš příznivé účinky na lidský organismus nemá. Byla do roku 2004 i na seznamu

zakázaných látek pro sportovce, ovšem byla odebrána kvůli interindividuálním účinkům na člověka,

oborníci ale tvrdí, že to je chyba (http://www.sportvital.cz/cz/k1,98,123-kofein/c495-ucinky-kofeinu-

ve-sportu-zaverecne-hodnoceni/).

19. otázka; Myslíte, že doping a drogy mohou být úzce propojeny?

68% tázaných si myslí, že ano, 22% že ne a 10% neví. 32% tázaných tedy není dostatečně

informováno o dopingu či drogách. Minimálně totiž to, že některé ilegální drogy jsou považovány za

doping (marihuana, heroin, opium a další), je důkazem, že určitým způsobem propojeny jsou. Ovšem

zásadní rozdíl mezi drogou a dopingem je ten, za jakým účelem si člověk danou látku vezme. U drog

to je vymanění se z reálné životní situace, kdežto u dopingu jde o to dosáhnout lepšího výkonu

v reálné životní situaci. Jinak jsou to ovšem látky podobné. Stejně jako narkoman může být závislý na

opiátech i sportovec může být závislý třeba na steroidech nebo různých stimulantech či narkotikách

tlumících bolest.

ano429%

spíše ano10122%

spíše ne14031%

ne15635%

neví153%


ano10523%

spíše ano20545%

spíše ne73

16% ne256%

neví47

10%


http://www.sportvital.cz/cz/k1,98,123-kofein/c495-ucinky-kofeinu-ve-sportu-zaverecne-hodnoceni/

http://www.sportvital.cz/cz/k1,98,123-kofein/c495-ucinky-kofeinu-ve-sportu-zaverecne-hodnoceni/

31

20. otázka; Myslíte si, že si může sportovec užívající doping, vytvořit na něm závislost

podobnou té drogové?

70% procent respondentů si myslí, že ano, což je pochopitelné. Minimálně se vytvoří psychická

závislost u některých druhů dopingu. Samozřejmě jsou určité látky, se kterými může ihned přestat,

ale je mnoho látek, které jsou i mezi ilegálními drogami a sportovci je užívají například k tlumení

bolesti a mohou si na nich vytvořit závislost podobnou jako narkomani.

21. otázka; Myslíte si, že speciální výživa dokáže hodně ovlivňovat výkon sportovce?

U této otázky je jasná převaha názoru. 88% tvrdí, že speciální výživa ovlivňuje výkon sportovce. Jen

12% procent tvrdí, že ne nebo neví.

Samozřejmě je nutné pro vrcholového sportovce dodržovat správnou životosprávu. Jako doplňky

stravy pak používá různé nápoje či tablety na rychlejší regeneraci nebo výživu kloubů či svalů, ovšem

každý člověk je individuální a každému může pomáhat něco jiného, ale faktem zůstává, že vrcholový

sportovci potravinové doplňky užívají. Jen je potřeba, aby nebyly dopingového charakteru.

ano15033%

spíše ano16637%

spíše ne59

13%

ne143%

neví64

14%


ano19443%

spíše ano20345%

spíše ne306% ne

31%

neví215%


32

24. otázka; Myslíte, že je správné, když si někdo zapálí marihuanu a nemůže kvůli tomu

jet na olympiádu, protože mu naleznou látku, která je zakázaná a přitom mu vůbec

nepomohla?

Zde se názory respondentů rozprostřeli celkem rovnoměrně. 30% tvrdí, že to správné není a 26%

spíše ne, 18% tvrdí, že spíše ano, 20% tvrdí, že to správné je a 6% neví. Zde se dá polemizovat co

správné je a co není. Každopádně převládá názor, že látka, která nepomůže k dosažení lepšího

výkonu, by neměla zamezovat sportovci účastnění se například olympiády. Je ovšem jasné, že

sportovec musí vědět o tom, co jí. Je to těžko řešitelný problém, těžko někdo dokáže vypátrat, jakým

způsobem a za jakým účelem se nachází THC v moči nebo krvi.

25. otázka; Myslíte, že jste někdy již užil látku, kterou by sportovec na olympiádě nesměl

užít?

40% tázaných si myslí, že látku dopingového charakteru měli, 39% si myslí, že ne a 21% neví. Přitom

ve výzkumu ESPAD bylo zjištěno, že 43,6% mladistvých (což je v mém dotazníku 90% tázaných)

kouřilo někdy marihuanu, což je zakázaná látka. A do roku 2004 nesměli sportovci při soutěži pít ani

kávu a kávu pila někdy určitě většina lidí, dalšími přípravky mohou být léky na astma, které také část

lidí užívá a ty obsahují zakázané látky, které sportovec nesmí mít v těle, v tomto případě musí zažádat

o terapeutickou výjimku. Jde tedy vidět, že respondenti nemají velký přehled, co je dopingem a co

jím není.

ano92

20%spíše ano

8318%

spíše ne11626%

ne13430%

neví296%


ano18440%

ne17539%

nevím94

21%


33

Srovnání mezi sportujícími a nesportující muži a ženami ve 12. otázce;

„Pijete kávu?“:

Největší počet tázaných, kteří pijí kávu, se objevuje u nesportujících žen, dále má statistika ukazuje,

že nesporující muži jsou za nimi. Pak následují sportující ženy a nejméně pijí kávu sportující muži.

Tyto výsledky byli očekávané. Ženy pijí kávu častěji než muži a sportovci méně než nesportovci.

denně24

12% ano několikrát týdnně

3115%

ano příležitos

tně77

37%

ne74

36%

pití kávy u sporujících žen

denně20

14%ano

několikrát týdnně

1510%

ano příležitos

tně46

31%

ne67

45%

pití kávy u sportujících mužů

denně17

20%

ano několikrát týdnně

1315%

ano příležitos

tně25

30%

ne29

35%

pití kávy u nesportujících žen

denně3

16% ano několikrát týdnně

317%

ano příležitos

tně5

28%

ne7

39%

pití kávy u nesportujích mužů

34

Vybrané otázky posuzovány podle určitých hledisek: Na tabulky se musí nahlížet trochu opatrněji. Čísla mohou klamat, musí se vycházet z toho, že

základem pro jednotlivé úseky (sportující ženy do 19 let, nesportující ženy do 19 let, sportující ženy

do 26 let, atd.) jsou různá čísla, uvedená vždy nad tabulkami pro dané hledisko.

Otázky z hlediska věku: U tabulek se musí vycházet z předpokladu, že základy pro jednotlivé části tvoří odlišná čísla.

Sportující ženy do 19let: 190





Sportujících žen celkem: 207

Nesportující ženy do 19 let: 76





Nesportujících žen celkem: 84

Sportující muži do 19let: 130





Sportujících mužů celkem: 145

Nesportující muži do 19 let: 18





Nesportujících mužů celkem: 1

35



Je patrné, že u starších respondentů se neobjevují kladné odpovědi, což znamená, že mladší populace

je tolerantnější k užití podpůrné látky. Není příliš velký rozdíl mezi sportujícími a nesporujícími

respondenty, jen u žen jsou nesportující trochu tolerantnější než sportovkyně. Dá se také vyčíst, že

muži jsou výrazně tolerantnější k braní dopingu než ženy.

ženy sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující

<19 3 3 15 7 55 22 71 24 46 20

<26 0 0 0 0 3 0 5 1 1 0

<39 0 0 0 0 0 0 2 3 1 2

<59 0 0 0 0 2 0 1 1 2 0

<99 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0

celkem 3 3 15 7 60 22 79 30 50 22

muži sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující

<19 17 4 17 0 24 2 49 5 23 7

<26 0 0 0 0 2 0 2 0 1 0

<39 0 0 1 0 2 0 4 0 0 0

<59 0 0 0 0 2 0 1 0 0 0

<99 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0

celkem 17 4 18 0 30 2 56 6 24 7

16.otázka z pohledu věku

ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval


36



nepomohla?

Z tabulky můžeme vyčíst, že ženy starší 19 let jsou spíše pro to, že sportovec by takovou látku brát

neměl, byť to nezlepší jeho výkon u žen mladších 19let jsou názory poměrně rozloženy, jak do

kladných, tak i negativních odpovědí, ale mírně převládá názor, že není dobré zakazovat sportovci

účast na olympiádě, když si dá zakázanou látku, aniž by mu pomohla.

U mužů je patrnější rozdíl. Většina si myslí, že by se neměla zakazovat účast na olympiádě kvůli

nedovolené látce, která nepomohla zlepšit výkon. U mužů starších 19 let převládá také tento názor.

Je tedy vidět, že muži jsou v tomto ohledu tolerantnější než ženy, nehledě na věk. U žen lze sledovat,

že mladší ženy jsou tolerantnější než starší.


<19 35 18 43 15 58 16 36 18 18 9

<26 1 0 4 0 1 1 3 0 0 0

<39 2 4 1 0 0 1 0 0 0 0

<59 3 1 0 0 1 0 0 0 1 0

<99 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

celkem 41 24 48 15 60 18 39 18 19 9


<19 21 3 17 0 32 2 60 12 0 1

<26 0 0 1 0 3 0 1 0 0 0

<39 2 0 0 0 2 0 3 0 0 0

<59 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0

<99 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

celkem 24 4 19 0 37 2 65 12 0 1

24.otázka z pohledu věku

ano spíše ano spíše ne ne neví


37

Otázky z hlediska úrovně sportovce: U tabulek se musí vycházet z předpokladu, že základy pro jednotlivé části tvoří odlišná čísla.

Ženy rekreačně: 143

Ženy závodně: 58

Ženy vrcholově: 6

Ženy sportující celkem: 207

Muži rekreačně: 64

Muži závodně: 66

Muži vrcholově: 15

Muži sportující celkem: 145



U sportujících žen by většina po dopingu nesáhla, jen malé procento rekreačních sportovkyň by se

k tomu odhodlalo.

Zato u mužů je procento těch, kteří by si zakázanou látku vzali, daleko vyšší. A podle mých výsledků je

velké procento vrcholových sportovců (mužů), kteří by si doping vzali, kdyby měli jistotu nedopadení.

Toto je velmi varovný signál. Proto je důležité co nejvíce bojovat proti dopingu.

ženy ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval

rekreačně 3 13 37 53 37

závodně 0 2 19 25 12

vrcholově 0 0 4 1 1

celkem 3 15 60 79 50

muži ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval

rekreačně 9 6 15 22 12

závodně 6 8 17 24 11


celkem 17 18 33 53 24

16.otázka z pohledu úrovně sportovce

38



nepomohla?

U sportujících žen jsou názory na tuto otázku rozloženy poměrně stejnou měrou do všech odpovědí.

Nějaké výrazné názorové rozdíly nelze pozorovat.

U sportujících mužů ovšem převládá výrazně názor, že sportovec by v tomto případě neměl být

trestán. Nejvíce lze tento názor sledovat u vrcholových sportovců, kteří s podobným problémem

mohou mít také problémy.

Zajímavostí je, že žádný ze sportujících mužů neodpověděl na otázku, že neví. U žen se s těmito

odpověďmi setkáváme, je to možná způsobeno také tím, že ženy tato problematika moc nezajímá,

kdežto muži v tomto mají jasno.

25. otázka; Myslíte, že jste již užil nějakou látku, kterou by sportovec na olympiádě

nesměl užít?

Většina rekreačních sportovců si myslí, že takovou látku užila. Ovšem je velké procento těch, kteří

nevědí, což svědčí o tom, že neví, co je považováno za dopingovou látku. V celkovém měřítku jsou

názory rozloženy asi napůl, zda užili či neužili látku dopingového charakteru.

Velký rozdíl u této otázky je mezi vrcholovými sportovci a sportovkyněmi. Zatímco ženy si myslí, že

žádnou takovou látku neužili, u mužů je toto procento výrazně vyšší (46%).

ženy ano spíše ano spíše ne ne neví

rekreačně 27 37 42 26 12

závodně 12 9 17 12 7


celkem 41 48 60 39 19

muži ano spíše ano spíše ne ne neví

rekreačně 12 7 14 31 0

závodně 11 12 21 22 0


celkem 24 20 36 65 0


ženy ano ne neví

rekreačně 63 55 25

závodně 18 26 14

vrcholově 0 4 2

celkem 81 85 41

muži ano ne neví

rekreačně 33 20 12

závodně 29 27 9

vrcholově 7 6 2

celkem 69 53 23


39

Otázky z hlediska vzdělání: Je nutno konstatovat, že hlavní část respondentů má vzdělání s maturitou, nebo studuje střední školu

a s největší pravděpodobností jí ukončí složením maturitních zkoušek. Tudíž nejsou výsledky z těchto

statistik příliš objektivní.

U tabulek se musí vycházet z předpokladu, že základy pro jednotlivé části tvoří odlišná čísla.

Sportující ženy základní vzdělání: 21

Sportující ženy učeň: 2

Sportující ženy maturita: 173

Sportující ženy vyšší odborná škola: 0

Sportující ženy VŠ: 11

Sportujících žen celkem: 207

Nesportující ženy základní vzdělání: 5

Nesportující ženy učeň: 4

Nesportující ženy maturita: 71

Nesportující ženy vyšší odborná škola: 0

Nesportující ženy VŠ: 3

Nesportujících žen celkem: 83

Sportující muži základní vzdělání: 28

Sportující muži učeň: 2

Sportující muži maturita: 111

Sportující muži vyšší odborná škola: 0

Sportující muži VŠ: 4

Sportujících mužů celkem: 145

Nesportující muži základní vzdělání: 1

Nesportující muži učeň: 0

Nesportující muži maturita: 17

Nesportující muži vyšší odborná škola: 0

Nesportující muži VŠ: 1

Nesportujících mužů celkem: 19

40



Z této tabulky je zřejmé, že příliš nezáleží na vzdělání člověka, zda by si doping vzal nebo ne. Výsledky u jednotlivých stupňů vzdělání nejsou příliš odlišné.



nepomohla?

Rozdíly z této tabulky nejsou příliš veliké z hlediska stupně vzdělání. Je jen mírně patrné, že tázaní

studující VŠ, nebo ti co ji vystudovali, se přiklánějí k názoru, že je správné zakázat sportovci účast na

olympiádě, když si zapálí marihuanu.


základní 1 1 2 1 7 1 8 1 3 1

učeň 0 0 0 0 1 1 1 1 0 2

maturita 2 2 13 7 48 19 65 24 45 19

vyšší odb. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

VŠ 0 0 0 0 4 0 5 3 2 0

celkem 3 3 15 8 60 21 79 29 50 22


základní 4 1 4 0 9 0 5 0 6 0

učeň 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0

maturita 13 3 13 0 22 2 46 5 17 7

vyšší odb. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

VŠ 0 0 1 0 1 0 1 1 1 0

celkem 17 4 18 0 33 2 53 6 24 7

16.otázka z pohledu vzdělání




základní 5 0 2 0 6 2 5 1 3 2

učeň 0 2 1 1 1 1 0 0 0 0

maturita 32 19 43 14 51 14 31 17 16 7

vyšší odb. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

VŠ 4 2 2 0 2 1 3 0 0 0

celkem 41 23 48 15 60 18 39 18 19 9


základní 2 0 6 0 7 0 13 1 0 0

učeň 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0

maturita 21 3 13 0 26 2 51 11 0 1

vyšší odb. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

VŠ 1 1 1 0 2 0 0 0 0 0

celkem 24 4 20 0 36 2 65 12 0 1




41

25. otázka; Myslíte, že jste již užil nějakou látku, kterou by sportovec na olympiádě

nesměl užít?

U této otázky nejsou patrné příliš velké rozdíly mezi respondenty mající různé stupně vzdělání.

ženy sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující

základní 10 2 6 1 5 2

učeň 1 2 0 2 1 0

maturita 67 24 73 26 33 21

vyšší odb. 0 0 0 0 0 0

VŠ 3 1 6 1 2 1

celkem 81 29 85 30 41 24

muži sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující

základní 11 1 12 0 5 0

učeň 0 0 1 0 1 0

maturita 57 4 39 6 15 6

vyšší odb. 0 0 0 0 0 0

VŠ 1 0 1 1 2 0

celkem 69 5 53 7 23 6

ano ne neví


ano ne neví

42

16. otázka z hlediska 15. Otázky (zda by byly dotazovaní, co vědí o rizicích

dopingu, ochotni si ho i vzít?) Pozn.: Následující dvě tabulky jsou stejné, jen ta druhá je zjednodušená, pro lepší představu, a

barevně odlišená.





ano 1 1 3 1 12 5 21 5 8 3

spíše ano 0 1 8 1 22 7 26 8 18 8

spíše ne 1 0 2 4 21 9 24 12 15 6

ne 1 1 2 1 5 1 5 5 8 4

neví že jsou 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1

celkem 3 3 15 7 60 22 77 30 50 22


ano 5 2 6 0 8 0 21 1 10 2

spíše ano 6 2 6 0 8 1 18 2 7 3

spíše ne 4 0 5 0 7 1 11 1 6 0

ne 2 0 1 0 5 0 6 1 2 2

neví že jsou 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0

celkem 17 4 18 0 28 2 57 6 25 7

barva odpovědi na 15. otázku



16.otázka z pohledu 15. otázky


43

Ženy, i přestože ví (nebo aspoň myslí, že ví)o rizicích dopingu, jsou ochotny ho vzít k tomu, aby

dosáhli lepšího sportovního výkonu. V porovnání s ženami, které o rizicích dopingu tolik nevědí

(9,5%), se příliš neliší, jen přibližně o 1%.

Muži, kteří o rizicích dopingu vědí (nebo „spíše vědí“), by doping užilo 25%. A u těch mužů, kteří o

něm tolik nevědí je 22%.

Toto jsou velmi vysoká čísla. Záleží ovšem na tom, kolik o rizicích dopingových látek tázaní opravdu

vědí. Pokud ovšem rizika spojena s užíváním dopingu opravdu znají, je tato zpráva velmi znepokojující

a může také znamenat, že prevence, v podobě seznamování s riziky dopingu, nemá příliš velký vliv.


ano

spíše ano

spíše ne

ne

neví že jsou

celkem 3 3 15 7 60 22 77 30 50 22


ano

spíše ano

spíše ne

ne

neví že jsou

celkem 17 4 18 0 28 2 57 6 25 7



12 (21,4%) 44 (78,6%)

16 (10,1%) 143 (89,9%)

12 (9,2%) 21 (90,8%)

27 (25%) 81 (75%)


16.otázka z pohledu 15. otázky


44

Diskuze

Výsledky dotazníku Chtěl bych zde zvýraznit některé výsledky mého dotazníku.


Z mého dotazníku vyplívá, že 41% tázaných nejsou informováni o rizicích dopingu a 59% si myslí, že o

těchto rizicích vědí. Je ovšem těžké říct, jaká je jejich informovanost, bohužel jsem do svého

dotazníku nezakomponoval nějaké otázky, abych to mohl zjistit. Ovšem podle toho jaká vyšla

statistika s ohledem na 16. otázku, si myslím, že veliký přehled dotazovaní nemají.



6% by na tuto otázku odpovědělo ano a 9% spíše ano. To dle mého názoru velmi velké číslo a měly

bychom se ho pokusit co nejvíce snížit. Vím, že prevence dopingu a drog je velmi nákladná,

dlouhodobá a musí být řádně propracovaná, ale rozhodně by se neměla vzdávat a musí se v ní

vytrvat.

17. otázka; Považujete kávu za drogu?

Někdo může namítnout, že káva mezi drogy nepatří. To by potom museli mezi drogy patřit i různé

potraviny či čaje. Jenže káva obsahuje největší podíl kofeinu oproti ostatním potravinám a na rozdíl

od čaje působí jen krátkodobě. Jelikož čaj má jiné další alkaloidy, které dobu vstřebávání kofeinu

zpomalují, a proto je zdravější.

Kofein ve větším měřítku za drogu považován

je.(http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/doping-je-vecny-i-ve-skole_2008_05_05.html)

Považuje se za stimulant a při častém pití kávy se vytvoří závislost. Abstinenční příznak jsou u kávy

také zřetelné.

Každopádně káva dehydruje a je nutné při jejím pití, příjem většího množství jiných tekutin, což

ovšem v praxi může vypadat trochu jinak a z vlastní zkušenosti vím, že málokdo pije více tekutin, když

si dá kávu.

Dříve byl kofein na seznamu zakázaných látek. V roce 2004 byl odebrán a mnoho odborníků tvrdí, že

to je chyba.

19. otázka; Myslíte, že doping a drogy mohou být úzce propojeny?

Respondenti se přiklání ke kladné odpovědi, což je správné. Takřka všechny ilegální drogy jsou na

seznamu zakázaných látek pro sportovce. Je tedy zřejmé, že tyto dva pojmy propojeny budou.

Zásadním rozdílem mezi nimi je důvod užití. Doping se užívá pro dosažení lepšího výkonu v reálném

světě, kdežto drogy se užívají, aby se člověk vymanil z reálného prostředí.

http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/doping-je-vecny-i-ve-skole_2008_05_05.html

45



nepomohla?

Je jasné, že sportovec, který má šanci dostat se na olympiádu, by neměl kouřit marihuanu, byť za

účelem pobavení. Je na seznamu zakázaných látek a sportovec by si toho měl být vědom. Jenomže na

druhou stranu látka, která sportovci za určitých okolností nepomůže a není braná za účelem zlepšení

sportovního výkonu, by neměla být trestána. Je samozřejmě takřka nemožné zjistit, zda látka byla

užita pro zábavu nebo pro zlepšení sportovního výkonu.

Myslím si, že spousta dopingových nálezů týkajících se THC v moči, nebyla užita pro zlepšení

sportovního výkonu, ale jako droga podobná alkoholu nebo cigaretě.

25. otázka; Myslíte, že jste někdy již užil látku, kterou by sportovec na olympiádě nesměl

užít?

Tato otázka je zajímavá. Do roku 2004 to byli bezpochyby všichni, kdo pili kávu. Dnes ovšem velká

část lidí zkoušela kouřit marihuanu a spousta léků na alergie, také obsahuje zakázané látky. Myslím

tedy, že velká část lidí již někdy užila látku dopingového charakteru.

Doping v jednotlivých kategoriích

Rekreační sport O dopingu se mluví hlavně v souvislosti s vrcholovým sportem, co ale rekreační sport? Tam doping

není? Určitě je a jeto jedna ze základen pro budoucí vrcholové sportovce.

Především se s dopingem setkáme u individuálních sportů, a sice u bodybuildingu. Lidé chtějí vypadat jako jejich idolové a často prodavači anabolických steroidů nabídnou takovému „potencionálnímu zákazníkovi“ doping. Je to snazší a rychlejší cesta, a když dopuje okolí, proč by to nemohl člověk také zkusit? Jen je špatné, že člověka již nikdo neupozorní na rizika spojená s užíváním těchto látek. Podle výzkumu evropské komise dopuje ve fitnesscentrech až 6% návštěvníků.

(KRČEK, Michal. S novými druhy drog výše, dále, rychleji: Kreativita v dopingu nezná mezí *online+. 2006 [cit. 2009-03-15].

Dostupný z WWW: <http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/s-novymi-druhy-drog-vyse-dale-rychleji-kreativita-v-dopingu-nezna-mezi_2006_09_21.html>)

Vrcholový sport Zde je potřeba rozdělit vrcholový sport na individuální a kolektivní.

V kolektivních sportech se s dopingem setkáváme méně často. Je to nejspíš způsobeno tím, že jednotlivec nechce ohrozit celý tým, nechce si sám vzít na svědomí, že tým kvůli němu ztratí třeba body v tabulce apod. V jednotlivcích ovšem dopuje hodně sportovců. Prvopočátky dopování jsou jasné. Je vyvíjen tlak ze

strany sponzorů a médií, od sportovce se čekají určité výsledky a on je chce splnit, často se to stává i

za cenu vlastního zdraví, když začne dopovat. Ale doping se může objevit již u mladých sportovců.

46

Rodiče chtějí po svých dětech, aby byly ti nejlepší, aby vyhrávali, a děti se snaží, a když by jim někdo

nabídl látku, která jim v tomto pomůže, jistě by jí vzali. Problém braní dopingu je tedy hlavně

způsoben vnějšími vlivy. Samozřejmě také sportovec sám si chce dokázat, že má na to být na stupních

vítězů a někdy sahá po zakázaných látkách a málokdy si uvědomuje jejich škodlivost.

Ve škole a v práci Když se bavíme o dopingu, můžeme také mít na mysli nejen podpůrné prostředky ve sportu, ale i ve

školách nebo na pracovištích.

Je zřejmé, že někteří studenti používají látky na zvýšení pozornosti či překonání únavy nejčastěji založené na amfetaminu. Když potřebují dohnat učivo, nebo mají před těžkými zkouškami, tak mohou sáhnout po některých ilegálně sehnaných látkách.

(CIHELKA, Miloš. Doping je věčný. I ve škole [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/doping-je-vecny-i-ve-

skole_2008_05_05.html>.) Je samozřejmě na lidech co budou jíst a co ne. Myslím ale, že je vhodnější si zorganizovat práci tak,

aby ji včas stíhali a neměli takový stres. Když si pak vezmou nějaké látky, určitě to nebude zdraví

prospěšné.

Jiné formy dopingu Dá se zabývat otázkou, co to vlastně ten doping je? Jsou to opravdu jen látky a metody, které někdo

dle určitých kritérií vybral a zakázal sportovcům?

Já osobně si to nemyslím. Je mnoho dalších forem dopingu v naší společnosti, často možná

přehlížených. Co takhle Čína a její „továrny na šampióny“?

Každoročně podstupují milióny čínských dětí testy, po nichž se mohou dostat do 3000 internátních

škol, kde je 400 000 studentů. Naplní je převážně trénink, dril a zákazy. Děti jsou podle fyzických

předpokladů vybrány pro sporty, o nichž mnohdy ani neslyšely. Domů se dostanou třeba na týden za

rok. (Bude z tebe sportovec. MF DNES. 6.8.2008, s. A12.)

Tyto podmínky jsou strašné. Většina dětí, která se dostane do těchto škol, se nedokáže udržet a

setrvají jen ti nejlepší jedinci. Ostatní jsou naprosto odrovnaní a jen těžko si pak shánějí třeba práci.

Bohužel je toto mnohdy přehlíženo jako jistá forma dopingu. Dá se to brát jako porušování lidských

práv a svobod a svět na to byl upozorňován Tibeťany před olympiádou v Pekingu. Samy Tibeťané jsou

utlačování a porušování lidských práv a svobod je v Číně na denním pořádku.

A další forma dopingu?

Co třeba Tour de France? Kdy tým jede pohromadě a favorit stáje uprostřed hloučku, aby se šetřil a

na posledních kilometrech ho ostatní pustí dopředu a on si jede pro vítězství, protože si to přejí

sponzoři a média. To se také do jisté míry dá považovat za doping.

47

Je těžké takovéto formy dopování eliminovat. Ale lidé by si jich měli být vědomi a utvořit si o nich

vlastní názory, co učiní pak, zda budou demonstrovat, třeba nedíváním se na tyto sportovní události,

je jen na nich.

Drogy ve sportu Dovoluji si tvrdit, že drogami ve sportu je doping. Tyto látky ke sportu jistě nepatří a neměli by se zde

objevovat. Hlavní rozdíl mezi nimi je v důvodu užití, jinak je většina ilegálních drog považována ve

sportu za doping, takže jsou přímo propojeny.

Prevence Jak doping, tak drogy by měli být eliminovány z naší společnosti. Je to velmi složité a nákladné.

Dlouhodobé plánování prevence je nutné a stojí hodně námahy. Já ale věřím, že prevence zbytečná

není a mělo by se v ní setrvat.

Jen bych chtěl podotknout, že se názory na drogy a doping utváří formou výchovy. Chtělo by více

apelovat také na rodiče, aby vychovávaly své potomky v dobrých rodinných vztazích a měli kladný vliv

na jejich výchovu. Je pozdě začít poučovat adolescenta o drogách. Musí se začít již v mladém věku.

V mateřských školách by určité protidrogové programy také mohli probíhat (lze to srovnat třeba

s kampaní proti AIDS ve Švédsku, kde si děti ve školkách hrají s prezervativy, aby k nim měli kladný

vztah), hlavní je seznámit lidi s negativními dopady braní drog či dopingu, ať už pro člověka samého

nebo pro okolí.

Další možností v prevenci se mi jeví propojení protidrogových programů s programy

antidopingovými. Mohlo by jít o začlenění základních informací o dopingu do protidrogových

programů, kterých je větší množství než antidopingových. Muselo by se jednat o spolupráci mezi

antidopingovým výborem a protidrogovými organizacemi. Toto je ale jen návrh, který by potřeboval

důkladnější propracování.

Tresty za doping Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu je jistě velmi dobře propracovaná. Myslím, že tresty

za jednotlivá porušení jsou v pořádku. Chtěl bych ale vyslovit myšlenku o zavedení trestů pro trenéry

a oddíly.

Myslím, že by se dalo zvážit automatické potrestání trenéra a oddílu, za který sportovec trénuje, když

sportovec užije doping. Mohlo by se jednat o různé sankce za různá porušení, buď peněžní pokuta,

nebo zastavení činnosti. Záleželo by také na druhu dopování. Například za THC v moči by dostal trest

jen sportovec, ale třeba za braní steroidů by byl potrestán i trenér a oddíl.

Nějaké podobné opatření by v jisté míře mohlo omezit dopování mezi sportovci. Pokud sportovec

systematicky dopuje, ví o tom s největší pravděpodobností i trenér. Tresty jsou sice udíleny těm, kteří

podávají sportovcům doping, ale kolik jich je prokázaných? V tomto případě by automaticky bylo

potrestáno i okolí sportovce, které často k dopování navádí.

48

Závěr

Hlavním tématem mé práce bylo zjistit spojitosti a odlišnosti výrazů doping a drogy. Drogy jsou

jednoznačně se sportem neslučitelné a jsou v něm považovány za doping. Jejich účinků mohou

sportovci využívat například ke ztlumení bolesti. Dopingu se zase dá využívat ve všedním životě jako

prostředku ke zvýšení pozornosti nebo potlačení únavy.

Je tedy jasné, že drogy a doping jsou úzce spojeny a navzájem se prolínají. Jejich hlavním rozdílem je

ale důvod užití. Doping je užíván za účelem dosažení lepšího výsledku v reálné životní situaci, na

rozdíl od drog, které se užívají, aby se člověk vymanil z reálné životní situace. Dopingem je také

velká spousta jiných látek, které drogami nejsou, ale v kontextu sportovního výkonu ohrožují lidské

zdraví a porušují principy fair play.

Z dotazníků vyšlo mnoho faktů. Zejména se potvrdilo, že běžně lidé nemají velké tušení o tom, co to

je doping a hlavně neví o jeho rizicích. Také je velké procento těch, kteří by byli případně ochotni

doping si vzít, což nejspíš pramení z neinformovanosti o jeho rizicích.

Doping je každopádně nečestnou hrou některých sportovců a myslím, že by za něj měli být náležitě

trestáni a nejen oni ale i ti, kteří je k používání zakázaných výkon zvyšujících prostředků motivují či

dokonce cíleně vedou. Drogy vymítit zcela nejdou, jsou tu již od pradávných dob, kdy se používaly při

různých rituálech, a mají tedy svou tradici. Je ale dobré seznamovat společnost s negativními vlivy

drog a umožnit tak lepší posouzení jejich negativních devastujících účinků.

49

Použitá literatura

Beletrie:

1. DOLEŽAL , Jiří X. . Zkouřená země. Olomouc : Votobia, 1997. 111 s.

Odborná literatura:

2. Kolektiv autorů občanského sdružení SANANIM . Drogy : Otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha : Portál,

2007. 198 s.

3. IVERSEN, Leslie . Léky a drogy : průvodce pro každého. Ivan Kmínek. 1. vyd. Praha : Dokořán, 2006.

143 s.

4. GANERI, Anita . Drogy : Od extáze k agonii. Ladislav Csémy. 1. vyd. Praha : Amulet, 2001. 149 s.

5. SEKOT, Aleš. Sociologické problémy sportu. Havlíčkův Brod : Grada, 2008. 224 s.

6. NEKOLA, Jaroslav. Doping a sport. 1. vyd. Praha : Olympia, 2000. 129 s.

7. SEKOT, Aleš. Sociologie sportu. Brno : Paido, 2006. 412 s.

Publikace:

8. Likvidační životní styl. [s.l.] : Medea Kultur, [2008?]. 23 s.

9. Antidopingový výbor ČR. 2008 Sport bez dopingu . [s.l.] : [s.n.], 2008. 35 s.

10. Drogy : Jak vlastně vypadají? . [s.l.] : Medea Kultur, [2008?]. 20 s.

11. My, drogy a Evropa. [s.l.] : Medea Kultur, [2007?]. 31 s.

12. Antidopingový výbor ČR. Doping : Zakázané léky. Praha : [s.n.], 2008. 7 s.

13. Masarykova universita v Brně. Zneužívání prostředků s dopingovým účinkem mládeží v

organizovaném a neorganizovaném sportu. [s.l.] : [s.n.], 2004. s. 20.

Noviny:

14. Mladá fronta DNES – články související s dopingem a olympiádou v období - 2 měsíce před

zahájením olympijských her v Pekingu.

50

Odborné internetové stránky:

Z portálu www.drogy.net:

15. CIHELKA, Miloš. Doping je věčný. I ve škole [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/doping-je-vecny-i-ve-skole_2008_05_05.html>.

16. KRČEK, Michal. S novými druhy drog výše, dále, rychleji: Kreativita v dopingu nezná mezí [online].

2006 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/s-novymi-druhy-drog-vyse-dale-rychleji-kreativita-v-dopingu-nezna-mezi_2006_09_21.html>.

17. PYŠNÝ, Ladislav. Doping a zdraví sportovce - historie užívání drog ve sportu. [online]. 2006 [cit.

2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/doping-a-zdravi-sportovce-historie-uzivani-drog-ve-sportu_2006_04_18.html>.

Z portálu www.sportvital.cz:

18. VÍTEK, Libor. Účinky kofeinu ve sportu - důkazy proti [online]. 2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.sportvital.cz/cz/k1,98,123-kofein/c604-ucinky-kofeinu-ve-sportu-dukazy-proti/>.

19. VÍTEK , Libor. Účinky kofeinu ve sportu - závěrečné hodnocení [online]. 2007 [cit. 2009-03-15].

Dostupný z WWW: <http://www.sportvital.cz/cz/k1,98,123-kofein/c495-ucinky-kofeinu-ve-sportu-zaverecne-hodnoceni/>.

Z portálu www.wikipedie.cz:

20. Kofein [online]. 2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Kofein#.C5.BD.C3.A1douc.C3.AD_.C3.BA.C4.8Dinky>.

21. Káva [online]. 2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1va>.

Dále jsem čerpal ze serverů a stránek: 22. ANTIDOPINGOVÝ PROGRAM ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO VÝBORU [online]. c2007 [cit. 2009-03-15].

Dostupný z WWW: <http://www.olympic.cz/?sec=93>. 23. Dorgy-info.cz : informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. c2003-2006 [cit. 2009-

03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogy-info.cz/>.

24. O drogách.cz : Informační portál primární prevence [online]. 2003-2004 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.odrogach.cz/>.

http://www.drogy.net/

http://www.sportvital.cz/

http://www.wikipedie.cz/

51

25. Drogová poradna : Občanské sdružení SANANIM [online]. c2002-2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogovaporadna.cz/>.

26. 379 ZÁKON : o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů *online+. 19.8.2005 *cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.obecnipolicie.cz/material01/tabakovy_zakon.htm>.

27. LEADING A STRONGER,MORE UNITED FIGHT AGAINST DOPING [online]. 2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.wada-ama.org/rtecontent/document/2007_Annual_Report_En.pdf>.

28. Definice a rozdělení drog [online]. c2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.zachranny-kruh.cz/rizikove_chovani/definice_a_rozdeleni_drog.html>.

Další internetové stránky z kterých jsem čerpal:

29. VÍTEK, Libor. Doplňky stravy: Kofein [online]. 2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.behej.com/2007082803-doplnky-stravy-kofein.html>.

30. Kofein [online]. c2006 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://nutriproduct.eu/latky/kofein.html>.

31. Přehled drog a jejich účinků [online]. c2001 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.volny.cz/kackotr/rodice/prehled.html>.

32. Za doping bude zákaz olympiády [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://sportreport.lidovky.cz/za-doping-bude-zakaz-olympiady-dzg-/ln-sport-ostatni.asp?c=A080606_085253_ln-sport-ostatni_mis>.

33. Úplatky, doping a drogy, aneb vše kolem sportu [online]. c2007-2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.info-koktejl.cz/sport/sport-trochu-jinak/uplatky-doping-a-drogy-aneb-vse-kolem-sportu/>.

34. ČTK. Bulhaři kvůli dopingu stáhli své vzpěrače z olympiády [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.sportovninoviny.cz/index_view.php?id=320486>.

35. Doping pro lidská práva v Číně zvaný Olympiáda... [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://olser.blog.idnes.cz/c/39126/Doping-pro-lidska-prava-v-Cine-zvany-Olympiada.html>.

36. HLAVÁČEK, Boris. Olympiáda a doping [online]. 2002 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.petka.cz/view.php3?ArtId=129>.

37. Sportovci si dopingem změní geny, bojí se lékaři [online]. 2006 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://zdravi.idnes.cz/zdravi.asp?r=zdravi&c=A060220_233811_zdravi_ad>.

38. BOBůRKOVÁ, Eva. Olympiáda 2008:genový doping? [online]. 2002 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://kverek.webpark.cz/Olympiada_2008.htm>.

52

39. ČTK. Rogge: Přibude až sedm dopingů z OH [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://deniksport.blesk.cz/clanek/ostatni-sporty-olympijske-hry/60612/rogge-pribude-az-sedm-dopingu-z-oh.html>.

40. ŽEHANOVÁ, Barbora. Jak si namíchat dopingový koktejl podle sprintera Chamberse [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://sport.idnes.cz/jak-si-namichat-dopingovy-koktejl-podle-sprintera-chamberse-plu-/atletika.asp?c=A080519_222042_atletika_ald>.

53

Přílohy

1. Příloha

Dotazník použitý pro tuto práci

Dobrý den milí čtenáři,

Připravil jsem pro vás anonymní dotazník, který mi bude sloužit výlučně ke zpracovávání

středoškolské odborné činnosti (SOČ). Tato práce má přibližnou podobu rozsáhlejší seminární práce.

Má práce je na téma drogy versus doping. Jsou zde tedy otázky týkající se dopingu a drog. Prosím vás

o pravdivé udávání informací a slibuji, že vaše odpovědi budou sloužit pouze danému výzkumu.

Předtím než začnete vyplňovat dotazník, tak se seznamte se stručnými definicemi.

Definice dopingu lze říci asi takto:

Doping je využití zakázaných látek nebo metod ve sportu za účelem zlepšení sportovního výkonu.

Zahrnuje užití nebo přítomnost jakékoli zakázané látky v těle sportovce nebo užití zakázané metody.

Tyto látky a metody představují riziko poškození zdraví sportovce nebo jsou jiným způsobem v

rozporu se sportovními pravidly. Zakázané jsou rovněž látky, které maskují použití zakázaných látek

nebo metod. ( http://www.olympic.cz/?sec=93)

A definici drog by bylo možné říci takto:

Drogou je každá přírodní nebo syntetická látka, která: 1. působí psychotropně, 2. je schopna vyvolat závislost. Oficiálně co drogami (zakázanými) je a co není, máme většinou dáno výčtem, seznamem.

1. Váš věk?

15-19let 20-26let 27-39let 40-59let 60-99let

2. Pohlaví

Muž žena

3. Maximální dosažené vzdělání nebo škola, kterou teď studujete a dostudováním získáte

toto vzdělání?

Základní učeň maturita vyšší odborné vysoká škola

54

4. Sportujete? (Pokud ne tak přejděte na otázku číslo 10)

Ano ne

5. Typ sportu, kterému se převážně věnujete?

Kolektivní individuální

6. Na jaké úrovni si myslíte, že sportujete?

Rekreačně závodně vrcholově (reprezentace, popřípadě účastnění se MR)

7. Jste registrován v nějakém klubu, za který pravidelně závodíte?

Ano ne

8. Jak často trénujete?

Méně než 1xtýdně 1-2xtýdně 3-4xtýdně 5-6xtýdně denně

více jak 7xtýdně

9. Užíváte kvůli sportu nějaké výživové doplňky?

Ano ne pokud ano, které(stručně)…………………………………………………………

10. Kouříte?

Ano pravidelně ano příležitostně jen výjimečně ne bývalý kuřák

11. Pijete alkohol?

Denně 3-6xtýdně 1-2xtýdně příležitostně výjimečně abstinent

12. Pijete kávu?

Ano denně ano několikrát týdně ano příležitostně ne

13. Odkud jste se dozvěděl něco o dopingových látkách?

Ze sportovního oddílu z fitcentra od trenéra od rodičů

z internetu z televize z časopisů a novin neznám je

jiný zdroj………………………………………………

14. Myslíte, že účinek těchto látek opravdu zvýší sportovní výkony?

Ano spíše ano spíše ne ne nevím

15. Znáte rizika spojená s užíváním těchto látek?

Ano spíše ano spíše ne ne nevím, že nějaká rizika jsou

55

16. Kdyby vám někdo zaručil stoprocentní nedopadení při braní dopingu, užil byste některou

z látek pro dosažení lepšího výkonu?

Ano spíše ano spíše ne ne nikdy jsem nad tím neuvažoval

17. Považujete kávu za drogu?


18. Zakroužkujte drogu, kterou jste již někdy užil.

Marihuana heroin kokain pervitin lsd alkohol

cigareta toulen či jiné těkavé látky houbičky

19. Myslíte, že doping a drogy mohou být úzce propojeny?


20. Myslíte si, že si může sportovec užívající doping, vytvořit na něm závislost podobnou té

drogové?


21. Myslíte si, že speciální výživa dokáže hodně ovlivňovat výkon sportovce?


22. V jakém sportu si myslíte, že se nejčastěji užívá doping? (Můžete zatrhnou až tři sporty, ale

stačí jen jeden.)

Atletika cyklistika basketbal biliard kulturistika hokej

plavání golf

23. A v jakém sportu si myslíte, že se doping užívá nejčastěji v ČR?

Atletika cyklistika basketbal biliard kulturistika hokej

plavání golf

24. Myslíte, že je správné, když si někdo zapálí marihuanu a nemůže kvůli tomu jet na

olympiádu, protože mu naleznou látku, která je zakázaná a přitom mu vůbec nepomohla?


25. Myslíte, že jste někdy již užil látku, kterou by sportovec na olympiádě nesměl užít?

Ano Ne Nevím

56

2. Příloha

SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2009

Světový antidopingový kodex

Platný od 1. ledna 2009

Uţití všech léků je limitováno terapeuticky odůvodněnými účely.

Všechny Zakázané látky budou povaţovány za "Specifické látky" kromě látek ze skupin

S1, S2, S4.4 a S6(a) a Zakázaných metod M1, M2 a M3.

LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE

(PŘI SOUTĚŢI I MIMO SOUTĚŢ)

ZAKÁZANÉ LÁTKY

S1. ANABOLICKÉ LÁTKY

Anabolické látky jsou zakázány.

S1.1 ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS):

(a) Exogenní* AAS, zahrnující:

1-androstendiol (5a-androst-1-en-3b,17b-diol ); 1-androstendion (5a-androst-1-en-3,17-

dion); bolandiol (19-norandrostendiol); bolasteron; boldenon; boldion (androsta-1,4-dien-

3,17-dion); danazol (17a-ethynyl-17b-hydroxyandrost-4-eno[2,3-d]isoxazol);

dehydrochlormethyltestosteron (4-chloro-17b-hydroxy-17a-methylandrosta-1,4-dien-3-on);

desoxymethyltestosteron (17a-methyl-5a-androst-2-en-17b-ol); drostanolon; ethylestrenol

(19-nor-17a-pregn-4-en-17-ol); fluoxymesteron; formebolon; furazabol (17b-hydroxy-17a-

methyl-5a-androstano[2,3-c]-furazan); gestrinon; 4-hydroxytestosteron (4,17b-

dihydroxyandrost-4-en-3-on); kalusteron; klostebol; mestanolon; mesterolon;

metandienon (17b-hydroxy-17a-methylandrosta-1,4-dien-3-on); metenolon; methandriol;

metasteron (2a, 17a- dimethyl-5a-androstan-3-on-17b-ol); methyldienolon (17b-hydroxy-

17a-methylestra-4,9-dien-3-on); methyl-1-testosteron (17b-hydroxy-17a-methyl-5a-androst-

1-en-3-on); methylnortestosteron (17b-hydroxy-17a-methylestr-4-en-3-on);

methyltrienolon (17b-hydroxy-17a-methylestra-4,9,11-trien-3-on); methyltestosteron;

miboleron; nandrolon; 19-norandrostendion (estr-4-en-3,17-dion); norboleton;

norethandrolon; norklostebol; oxabolon; oxandrolon; oxymesteron; oxymetolon;

prostanozol (17b-hydroxy-5a-androstano [3,2-c]pyrazol); quinbolon; stanozolol;

stenbolon; 1-testosteron (17b-hydroxy-5a-androst-1-en-3-on); tetrahydrogestrinon (18a-

homo-pregna-4,9,11-trien-17b-ol-3-on); trenbolon a další látky s podobnou chemickou

strukturou nebo podobnými biologickými účinky.

57

b. Endogenní** AAS, pokud jsou podány exogenně:

Androstendiol (androst-5-en-3b,17b-diol), androstendion (androst-4-en-3,17-dion),

dihydrotestosteron, prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA), testosteron

a následující metabolity a isomery:

5a-androstan-3a,17a-diol

5a-androstan-3a,17b-diol

5a-androstan-3b,17a-diol

5a-androstan-3b,17b-diol

androst-4-en-3a,17a-diol

androst-4-en-3a,17b-diol

androst-5-en-3b,17a-diol

androst-5-en-3a,17a-diol

androst-5-en-3a,17b-diol

androst-5-en- 3b,17a-diol

4-androstendiol (androst-4-en-3b,17b-diol)

5-androstendion (androst-5-en-3,17-dion)

epi-dihydrotestosteron

epitestosteron

3a-hydroxy-5aandrostan-17-on

3b-hydroxy-5aandrostan-17-on

19-norandrosteron

19-noretiocholanolon

[Poznámka ke skupině S1.1(b):

V případech, kdy může tělo produkovat androgenní anabolický steroid přirozeně, bude se mít

za to, že Vzorek obsahuje tuto Zakázanou látku a bude hlášen Pozitivní laboratorní nález,

když se koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo ukazovatelů a/nebo když se

jakýkoli jiný příslušný poměr ve Vzorku Sportovce významně odchyluje od rozmezí hodnot,

které se normálně vyskytují u lidí tak, že neodpovídá normální endogenní produkci. Nebude

se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku v takovém případě, pokud Sportovec

prokáže, že je koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo indikátorů a/nebo

příslušný poměr ve Vzorku Sportovce způsoben fyziologickým nebo patologickým stavem.

Bude se mít za to, že Vzorek Sportovce obsahuje Zakázanou látku a laboratoř nahlásí Pozitivní

laboratorní nález ve všech případech a při jakékoliv koncentraci, pokud lze podle spolehlivé

analytické metody (např. IRMS) prokázat, že je Zakázaná látka exogenního původu.

V takovém případě není nutné provádět další šetření.

Když se hodnoty výsledku analýzy významně neodchylují od rozmezí hodnot, které se

normálně vyskytují u lidí a žádná spolehlivá analytická metoda (např. IRMS) neprokázala

exogenní původ Zakázané látky, ale existují známky použití Zakázané látky, jako např.

porovnání s endogenními referenčními steroidními profily, nebo když laboratoř nahlásila

poměr T/E vyšší než čtyři (4) ku jedné (1) a žádná spolehlivá analytická metoda (např. IRMS)

neprokázala exogenní původ látky, provede příslušná Antidopingová organizace další šetření

porovnáním výsledků předešlých testů nebo provedením následných testů.

Je-li vyžadováno takové další šetření, pak výsledek bude laboratoří hlášen jako neobvyklý a

ne jako pozitivní. Pokud laboratoř nahlásí, za použití spolehlivé analytické metody (např.

IRMS) exogenní původ Zakázané látky, není nutné provádět další šetření, a bude se mít za to,

že Vzorek obsahuje Zakázanou látku. Pokud nebyla použita spolehlivá analytická metoda

(např. IRMS) a nejsou k dispozici minimálně 3 předchozí testy, bude zjištěn longitudinální

profil Sportovce tím, že bude

příslušnou Antidopingovou organizací v následujících 3 měsících třikrát testován bez

předchozího oznámení. Výsledek, který zapříčinil tuto longitudinální studii, bude hlášen jako

58

neobvyklý. Pokud longitudinální profil Sportovce, zjištěný následnými testy, není

fyziologicky normální, bude se pak považovat za Pozitivní laboratorní nález.

V extrémně vzácných individuálních případech může být v moči trvale nalézán boldenon

endogenního původu ve velice malých koncentracích (ng/ml). Pokud laboratoř takový nález

nahlásila a použití spolehlivé analytické metody (např. IRMS) neprokázalo exogenní původ

Zakázané látky, může být provedeno další šetření provedením následného testu (následných

testů).

Pokud laboratoř nahlásila Pozitivní laboratorní nález 19-norandrosteronu, bude se to

považovat za vědecký a přesvědčivý důkaz exogenního původu Zakázané látky. V takovém

případě není nutné provádět další šetření.

V případě, že Sportovec nebude spolupracovat při dalších šetřeních, bude se mít za to, že

Vzorek Sportovce obsahuje Zakázanou látku. ]

Pro účely skupiny této sekce:

* "exogenní" se vztahuje k látce, kterou tělo není normálně schopno produkovat přirozeně.

** "endogenní" se vztahuje k látce, kterou může tělo produkovat přirozeně.

S1.2. Ostatní anabolické látky, zahrnující:

Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM), tibolon, zeranol,

zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně.

S2. HORMONY A PŘÍBUZNÉ LÁTKY

Následující látky a jejich uvolňující faktory jsou zakázány:

1. Látky stimulující erytropoesu (např. erytropoetin (EPO), darbepoetin (dEPO),

hematide);

2. Růstový hormon (GH), insulinu podobné růstové faktory (např. IGF-1),

mechanické růstové faktory (MGF);

3. Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) u mužů;

4. Insuliny;

5. Kortikotropiny.

a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.

[Poznámka ke skupině S2: Pokud Sportovec nemůže prokázat, že koncentrace byla způsobena fyziologickým či

patologickým stavem, bude se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku (jak je uvedeno

výše) v případech, kdy koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů či indikátorů

a/nebo příslušné poměry ve Vzorku Sportovce splňují kriteria pozitivity stanovená WADA

nebo jinak natolik překročí hodnoty obyčejně zjištěné u lidí tak, že neodpovídají normální

endogenní produkci.

59

Pokud laboratoř nahlásila, po užití spolehlivé analytické metody, že Zakázaná látka je

exogenního původu, bude se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku a bude oznámen

Pozitivní laboratorní nález.]

S3. BETA2- AGONISTÉ

Všichni beta-2 agonisté včetně jejich D- a L-isomerů jsou zakázáni.

Nicméně pro formoterol, salbutamol, salmeterol a terbutalin při inhalačním podání je také

nutné udělení terapeutické výjimky v souladu s příslušným ustanovením Mezinárodního

standardu pro terapeutické výjimky.

I když byla udělena terapeutická výjimka, bude nález salbutamolu vyšší než 1000 nanogramů

v 1 mililitru moči považován za Pozitivní laboratorní nález pokud Sportovec neprokáže

kontrolovanou farmakokinetickou studií, že abnormální výsledek byl způsoben užíváním

terapeutické dávky salbutamolu v inhalaci.

S4. ANTAGONISTÉ A MODULÁTORY HORMONŮ

Následující skupiny jsou zakázané:

1. Inhibitory aromatáz, zahrnující:

Aminoglutethimid, anastrozol, exemestan, formestan, letrozol, testolacton, ale ne

s omezením pouze na ně.

2. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující:

Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně.

3. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující:

Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně.

4. Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne


S5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY

Maskovací látky jsou zakázané. Zahrnují:

Diuretika, probenecid, plasmaexpandery (např. nitroţilní podání albuminu, dextranu,

hydroxyethylškrobu a mannitolu) a další látky s podobnými biologickými účinky.

Diuretika zahrnují:

Acetazolamid, amilorid, bumetanid, furosemid, chlortalidon, indapamid, kanrenon,

kyselina etakrynová, metolazon, spironolakton, thiazidy (např. bendroflumethiazid,

hydrochlorothiazid, chlorothiazid), triamteren a další látky s podobnou chemickou

strukturou nebo podobnými biologickými účinky (kromě drosperinonu a lokálního podání

dorzolaminu a brinzolamidu, které nejsou zakázané).

[Poznámka ke skupině S5: * Terapeutická výjimka není platná, pokud moč Sportovce obsahuje diuretika ve spojení s

prahovou nebo podprahovou hladinou jiné exogenní Zakázané látky (látek). ]

60

ZAKÁZANÉ METODY

M1. ZVYŠOVÁNÍ PŘENOSU KYSLÍKU

Zakázané je následující:

1. Krevní doping, včetně užití autologní, homologní nebo heterologní krve nebo

červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu.

2. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované

hemoglobinové produkty (např.krevní náhražky založené na hemoglobinu,

mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne


M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE

1. Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků

odebraných při Dopingových kontrolách je zakázané. To zahrnuje cévkování a záměnu

a/nebo úpravu moči, ale ne s omezením pouze na ně.

2. Nitrožilní infúze jsou zakázány kromě chirurgických zákroků, lékařských zákroků

zachraňujících život nebo klinických výzkumných aktivit.

M3. GENOVÝ DOPING

Transfer buněk nebo genových elementů nebo použití buněk, genových elementů nebo

farmakologických látek k modifikaci exprese endogenních genů, které mají schopnost zvýšit

sportovní výkon, je zakázané.

Receptor delta aktivovaný peroxizomovými proliferátory /Peroxisome Proliferator Activated

Receptor d (PPARd) agonists/ (např. GW 1516) a Agonisté proteinkinasové osy aktivované

AMP v součinnosti s PPAR delta /PPARd-AMP-activated protein kinase (AMPK) axis

agonists/ (např. AICAR) jsou zakázány.

LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽI

Kromě kategorií S1 až S5 a M1 až M3 uvedených výše jsou při soutěži zakázané i následující

skupiny:

ZAKÁZANÉ LÁTKY

S6. STIMULANCIA

Všechna stimulancia (včetně obou jejich případných optických (D- a L-) isomerů) jsou

zakázaná, s výjimkou derivátů imidazolu v případě jejich místního užití a stimulancií

zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2009.

61

Stimulancia zahrnují:

(a) Nespecifická stimulancia:

Adrafinil, amfepramon, amfetaminil, amifenazol, amfetamin, benzfetamin,

benzylpiperazin, bromantan, dimethylamfetamin, ethylamfetamin, famprofazon,

fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin, fenkamin, fenmetrazin, fenproporex, fentermin,

4-fenylpiracetam (karfedon), furfenorex, klobenzorex, kokain, kropropamid,

krotetamid, mefenorex, mefentermin, metamfetamin (D-), methylendioxyamfetamin,

methylendioxymetamfetamin, mezokarb, modafinil, norfenfluramin, p-

methylamfetamin, prolintan.

Stimulancium, které není výslovně uvedeno v tomto odstavci, je Specifickou látkou.

(b) Specifická stimulancia (příklady):

Adrenalin**, katin***, efedrin****, etamivan, etilefrin, fenbutrazát, fenkamfamin,

fenprometamin, heptaminol, isomethepten, levmetamfetamin, meklofenoxát,

metylefedrin****, methylfenidát, niketamid, norfenefrin, oktopamin, oxilofrin,

parahydroxyamfetamin, pemolin, pentetrazol, propylhexedrin, selegilin, sibutramin,

strychnin, tuaminoheptan a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými

biologickými účinky.

* Následující látky zahrnuté do Monitorovacího programu 2009 (bupropion, fenylefrin,

fenylpropanolamin, kofein, pipradrol, pseudoefedrin, synefrin) nejsou považovány za

Zakázané látky.

** Adrenalin podaný společně s lokálními anestetiky nebo podaný lokálně (např. nosní, oční

aplikace) není zakázaný.

*** Katin je zakázaný pouze při koncentraci vyšší než 5 mikrogramů v 1 ml moči.

**** Efedrin a methylefedrin jsou zakázány při koncentraci vyšší než 10 mikrogramů v 1

ml moči.

S7. NARKOTIKA

Následující narkotika jsou zakázaná:

Buprenorfin, dextromoramid, diamorfin(heroin), fentanyl a jeho deriváty, hydromorfon,

metadon, morfin, oxykodon, oxymorfon, pentazocin, petidin.

S8. KANABINOIDY

Kanabinoidy (např. hašiš, marihuana) jsou zakázané.

S9. GLUKOKORTIKOSTEROIDY

Všechny glukokortikosteroidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo nitrosvalovou

aplikací jsou zakázané.

V souladu s Mezinárodním standardem pro Terapeutické výjimky musí být provedeno

prohlášení o Použití Sportovcem pro glukokortikosteroidy podané aplikací nitrokloubní, do

62

okolí kloubu, do okolí šlachy, epidurální, do kůže a inhalační aplikací s výjimkou níže

uvedených.

Lokální přípravky podávané na potíže kožní (včetně iontoforézy/fonoforézy), ušní, nosní,

oční, potíže okolí řitního otvoru, sliznice úst a dásní nejsou zakázané a nevyžadují ani

Terapeutickou výjimku, ani prohlášení o Použití.

LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH

P1. ALKOHOL

Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při soutěži v následujících sportech. Detekce se bude

provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro porušení

dopingového pravidla (hematologická hodnota) je 0.10 g/l.

Automobilový sport (FIA)

Karate (WKF)

Kuželky IPC

Kuželky a bowling (FIQ)

Letecké sporty a parašutismus(FAI)

Lukostřelba (FITA, IPC)

Moderní pětiboj (UIPM) jen pro disciplíny se střelbou

Motocyklový sport (FIM)

Vodní motorismus (UIM)

P2. BETA-BLOKÁTORY

Pokud není jinak určeno, beta-blokátory jsou zakázány pouze Při soutěži v následujících

sportech.

Automobilový sport (FIA)

Billiard a snooker (WCBS)

Boby (FIBT)

Bridž (FMB)

Curling (WCF)

Golf (IGF)

Gymnastika (FIG)

Jachting (ISAF) – "match race" – jen kormidelník

Kuželky a bowling (FIQ)

Letecké sporty a parašutismus (FAI)

Lukostřelba (FITA, IPC) (zakázané také Mimo soutěž)

Lyžování (FIS) – skoky na lyžích a akrobatické lyžování-skoky a U-rampa,a

snowboard U-rampa a "big air"

Moderní pětiboj (UIPM) – jen discipliny se střelbou

Motocyklový sport (FIM)

Petanque a obdobné sporty (CMSB, IPC "bowls")

Střelba (ISSF, IPC) (zakázané také Mimo soutěž)

Vodní motorismus (UIM)

Zápas (FILA)

63

Beta-blokátory zahrnují následující látky:

Acebutolol, alprenolol, atenolol, betaxolol, bisoprolol, bunolol, celiprolol, esmolol,

karteolol, karvedilol, labetalol, levobunolol, metipranolol, metoprolol, nadolol,

oxprenolol, pindolol, propranolol, sotalol, timolol, ale ne s omezením pouze na ně.

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACENÁRODNÍHO MONITOROVACÍHO ST¤EDISKAPRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI

Ediãní fiada e pfiiná‰í studentské a jiné odborné a vûdecké práce, které jejich autofii poskytli Národnímu monitorovacímu stfiedisku pro drogy a drogové závislosti ke zvefiejnûní na národním drogovém informaãním portálu www.drogy-info.cz. Práce zafiazené do této ediãní fiady jsou zvefiejÀovány pouze v elektronické podobû. Mezi jin˘mi odborn˘mi a vûdeck˘mi pracemi jsou v této ediãní fiadû publikovány i pfieklady, které byly pfieloÏeny do ãe‰tiny se souhlasem autorÛ a pÛvodních vydavatelÛ, ale buìto nepro‰ly odborn˘mi a/nebo jazykov˘mi redakãními úpravami (takÏe se jedná o pracovní pfieklady), nebo je jejich téma vzdálené ãeské praxi ãi natolik specifické, Ïe nejsou zafiazeny do nûkteré z ti‰tûn˘ch ediãních fiad Národního monitorovacího stfiediska. Ediãní fiady ti‰tûn˘ch publikací Národního monitorovacího stfiediska pro drogy a drogové závislosti: monografie, metodika, v˘zkumné práce, v˘roãní zprávy. V‰echny publikace, které byly vydány tiskem, jsou zvefiejÀovány rovnûÏ v elektronické podobû - na stránkách www.drogy-info.cz v sekci Publikace, pod názvy jednotliv˘ch ediãních fiad.

Národní monitorovací stfiedisko pro drogy a drogové závislosti je pracovi‰tûm Úfiadu vlády âeské republiky. ZároveÀ je ãesk˘m partnerem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost se sídlem v Lisabonu a jedním z národních monitorovacích stfiedisek zafiazen˘ch v mezinárodní síti Reitox. Více informací najdete na www.drogy-info.cz a www.emcdda.europa.eu.

NEPRODEJNÉ

Zvefiejnil / Úfiad vlády âeské republiky nábfieÏí Edvarda Bene‰e 4 118 01 Praha 1 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz

Documents

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE · vlastních uživatelů, o nich ví přesnější informace. Je tedy namístě abychom se o tyto látky začali zajímat a udělali si na ně vlastní názor,