Elektroodpad a kolektivní systém · 2017-07-12 · a) „uveden v Seznamu nebezpečných odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.) b) smíšen nebo znečištěn některou ze sloţek

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

Ústav marketingu a managementu

Alena Javůrková

Elektroodpad a kolektivní systém

Electronic Scrap and Collective System

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Aneţka Machátová

Olomouc 2011

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod odborným

vedením Ing. Aneţky Machátové a v seznamu pouţité literatury jsem uvedla veškeré

pouţité zdroje.

Olomouc 15.března 2011

Na tomto místě bych chtěla poděkovat především Ing. Aneţce Machátové

za velmi ochotný přístup, cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této

práce. Mé poděkování patří celé mé rodině, která mi svým přístupem umoţnila tuto

práci napsat.

EELLEEKKTTRROOOODDPPAADD AA KKOOLLEEKKTTIIVVNNÍÍ SSYYSSTTÉÉMM

4

OBSAH

ÚVOD ................................................................................................................. 6

I. TEORETICKÁ ČÁST

1 ELEKTROODPADY .......................................................................................... 8

1.1 SPECIFIKACE ZÁKLADNÍCH POJMŮ ....................................................................... 8

1.2 TŘÍDĚNÍ A ZPĚTNÝ ODBĚR ELEKTROODPADU ....................................................... 9

1.2.1 Třídění elektroodpadu. ........................................................................................ 9

1.2.2 Zpětný odběr elektroodpadu ............................................................................. 13

1.3 RECYKLACE ELEKTROODPADU ........................................................................... 17

1.3.1 Proč recyklovat? ................................................................................................ 17

1.3.2 Specifikace recyklace elektroodpadu ................................................................ 19

1.3.3 Popis procesu recyklace .................................................................................... 20

1.4 LEGISLATIVA ..................................................................................................... 21

2 KOLEKTIVNÍ SYSTÉMY V ČR ..................................................................... 23

2.1 Podstata vzniku kolektivních systémů .............................................................. 23

2.2 Charakteristika kolektivních systémů ............................................................... 24

2.3 Účastníci kolektivních systémů ........................................................................ 26

2.4 WEEE Forum .................................................................................................... 27

II. PRAKTICKÁ ČÁST

3 KOLEKTIVNÍ SYSTÉM ELEKTROWIN A.S. ............................................... 29

3.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI............................................................................... 29

3.1.1 Základní údaje ................................................................................................... 29

3.1.2 Z historie společnosti ........................................................................................ 30

3.2 SPECIFIKACE ČINNOSTI SPOLEČNOSTI ................................................................. 31

3.2.1 Spolupráce s výrobci EEZ ................................................................................ 32

3.2.2 Spolupráce s dopravci ....................................................................................... 33

3.2.3 Zpracovatelé systémů ELEKTROWIN ............................................................ 33

3.2.4 Wintejnery ......................................................................................................... 33

3.2.5 Financování systému ......................................................................................... 35

3.2.6 Informační systém RECOS® ............................................................................ 37

3.3 FIRMA ROBERT JAVŮREK – DOPRAVCE KOLEKTIVNÍHO SYSTÉMU ..................... 37

3.3.1 Představení firmy .............................................................................................. 37

3.3.2 Činnost firmy v rámci kolektivního systému .................................................... 38

3.3.3 Svoz elektroodpadu a vyuţití systému RECOS® ............................................. 39

3.3.4 Vyhodnocení spolupráce s kolektivním systémem ........................................... 44

3.4 PROPAGAČNÍ ČINNOST SYSTÉMU ........................................................................ 46

3.5 VÝSTUPY KOLEKTIVNÍHO SYSTÉMU ELEKTROWIN A.S.. ...................................... 46

ZÁVĚR ............................................................................................................. 49

ANOTACE ....................................................................................................... 51


5

LITERATURA A PRAMENY ......................................................................... 53

SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................... 55

SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................... 56

SEZNAM TABULEK ...................................................................................... 57

SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................... 58

PŘÍLOHY ......................................................................................................... 59


6

ÚVOD

Zachování ţivotního prostředí pro další generace je jedna ze zásadních otázek

dnešní společnosti. Většina lidí v České republice má jiţ povědomí o tom, jak se

v kaţdodenním ţivotě svým malým dílem zapojit do ochrany ţivotního prostředí. Mám

nyní na mysli třídění odpadů v domácnostech, které uţ široká veřejnost povaţuje

za samozřejmost.

Současná společnost ale neprodukuje pouze běţný komunální odpad. Denně

vyuţíváme jak doma, tak v zaměstnání různé typy elektrospotřebičů, které ovšem velmi

rychle stárnou. Nynější konzumní společnost nás nabádá ke koupi stále nových a

nových přístrojů: modernějších, výkonnějších, energeticky úspornějších,

s elegantnějším designem, menších rozměrů nebo zcela nově vyvinutých technických

vymoţeností další generace. Tyto výrobky jsou stále dostupnější, niţší ceně ale také

odpovídá kratší ţivotnost přístroje. Z toho vyplývá, ţe je na naší planetě stále více

vyřazených spotřebičů a zvětšuje se mnoţství vyprodukovaného tzv. elektroodpadu.

Civilizovaná společnost se snaţí s tímto speciálním druhem odpadu naloţit způsobem

bezpečným a šetrným k ţivotnímu prostředí, a proto zasahuje do této problematiky také

příslušnou legislativou.

Co se tedy děje se spotřebiči, které uţ nepotřebujeme a kterých se tak či onak

zbavujeme? A zbavujeme se jich správným způsobem? Máme povědomí o tom, kdo a

jak s vyřazenými a vrácenými elektrospotřebiči dále nakládá?

„Ţivot“ kaţdého elektrospotřebiče začíná u výrobce a právě on (popř. dovozce

elektrospotřebiče) má zákonnou povinnost se o tyto spotřebiče postarat i ve chvíli, kdy

uţ splnily svou funkci u spotřebitele a stanou se elektroodpadem. Z tohoto důvodu

začaly v nedávné minulosti vznikat tzv. kolektivní systémy zaměřené především

na zajištění a financování zpětného odběru, recyklace a materiálového opětovného

vyuţití elektroodpadu.

Mým záměrem je v této bakalářské práci popsat, co jsou to elektroodpady, jak

funguje v České republice systém jejich třídění, zpětného odběru a recyklace a nastínit

legislativní rámec této problematiky. Dále hodlám čtenáře seznámit s praktickým

fungováním zmíněných kolektivních systémů v oblasti elektroodpadů, konkrétně


7

kolektivního systému ELEKTROWIN a.s., a podrobněji s činností jednoho konkrétního

článku tohoto kolektivního systému, a to s činností firmy Robert Javůrek.


8

TEORETICKÁ ČÁST

1 ELEKTROODPADY

1.1 Specifikace základních pojmů

Tato práce se zabývá zejména elektroodpady, jejich tříděním, zpětným odběrem a

recyklací. Za důleţité tedy povaţuji nejprve definovat základní pojmy odpadového

hospodářství, jak je uvádějí dostupné zdroje.

Ze základní legislativní normy uvedené oblasti v České republice, tj. ze Zákona

o odpadech (dále „Zákon“)1vyplývá, ţe:

„Odpad“ je kaţdá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo

povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupiny odpadů uvedených

v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Směrnice Evropského parlamentu a rady o odpadních elektrických a

elektronických zařízeních (dále „Směrnice“)2 definuje pro účely směrnice základní

pojmy takto:

„elektrické a elektronické zařízení“ nebo „EEZ“ - zařízení, jehoţ správná funkce

závisí na elektrickém proudu nebo elektromagnetickém poli, a zařízení na

výrobu a přenos tohoto proudu a pole, které spadá do kategorií uvedených

v příloze IA této směrnice a je určeno pro pouţití s napětím nepřesahujícím

1 000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud;

„odpadní elektrické a elektronické zařízení“ nebo „OEEZ“ – elektrické a

elektronické zařízení, které je odpadem ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice

75/442/EHS, včetně konstrukčních částí, podsestav a spotřebních materiálů,

které jsou součástí výrobku v době jeho vyřazení;

„opětovné pouţití“ – jakýkoliv způsob, kterým jsou OEEZ nebo jejich

konstrukční části pouţity k témuţ účelu, pro který byly určeny, včetně dalšího

1Srov. Zákon o odpadech 185/2001 Sb. ze dne 15. května 2001 (ve znění pozdějších novelizací).

2Srov. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních

elektrických a elektronických zařízeních.


9

pouţití OEEZ nebo jeho konstrukčních částí, které byly vráceny do sběrných

míst, distributorům, k recyklaci nebo výrobcům;

„recyklace“ – přepracování odpadních materiálů ve výrobním procesu

pro původní nebo pro jiné účely, ale s vyloučením energetického vyuţití, to

znamená pouţití spalitelných odpadů jako prostředku pro výrobu energie

přímým spalováním spolu s jiným odpadem nebo bez něj, ale s vyuţitím tepla“;

„zpracování“ – „jakákoliv činnost provedená po předání OEEZ do zařízení

pro odstranění znečišťujících látek, pro demontáţ, drcení, vyuţití nebo

pro přípravu na odstranění a jakýkoliv jiný postup provedení s cílem vyuţití

nebo odstranění OEEZ;

„distributor“ - kaţdý, kdo dodává na komerčním základě EEZ straně, která je

hodlá pouţívat, tzv. poslední prodejce.

Broţová aj. uvádí další termíny3:

„Odpadové hospodářství – je samostatné odvětví, které zahrnuje všechny stupně

výrobního spotřebního cyklu.

Původce odpadu – je fyzická i právnická osoba, jehoţ činností vzniká odpad.“

1.2 Třídění a zpětný odběr elektroodpadu

1.2.1 Třídění elektroodpadu

V předchozí podkapitole došlo k upřesnění základních termínů, které se týkají

tématiky elektroodpadů. Dále je zapotřebí pro bliţší uvedení do problematiky přiblíţit

čtenáři rozdělení a kategorizaci odpadů.

Zákon rozděluje odpady podle nebezpečnosti na:

nebezpečný odpad,

ostatní odpad.

3BROŢOVÁ, S., aj. Elektroodpad – analýza a možnosti využití, s. 9.


10

Toto rozdělení je směrodatné z hlediska určení rizik, plynoucích z likvidace

jednotlivých druhů odpadů a stanovení podmínek nakládání s těmito odpady. Hodnotit a

posuzovat zařazení odpadu mezi nebezpečný odpad, můţe dle Zákona jen fyzická nebo

právnická osoba, pověřená Ministerstvem ţivotního prostředí a v případě hodnocení

některých nebezpečných vlastností odpadů také Ministerstvo zdravotnictví.

Seznam nebezpečných odpadů stanoví dle Zákona Ministerstvo ţivotního prostředí

vyhláškou.

Zákon v § 6, odst. 1 uvádí, ţe odpad je povaţován za nebezpečný odpad, je-li:

a) „uveden v Seznamu nebezpečných odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.)

b) smíšen nebo znečištěn některou ze sloţek uvedených v Seznamu sloţek, které

činí odpad nebezpečným, uvedeném v příloze č. 5 k tomuto zákonu, nebo

c) smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Seznamu

nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise.“

Dále se dle odst. 2 (tamtéţ) řadí odpad jako nebezpečný odpad i v případě, kdy

nesplňuje podmínky uvedené v odst. 1, ale má-li odpad jednu nebo více nebezpečných

vlastností uvedených v příloze č. 2 k Zákonu.

Směsný komunální odpad (Komunální odpad je dle § 4 Zákona: „veškerý odpad

vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální

odpad v prováděcím právním předpisu s výjimkou odpadů vznikajících u právnických

osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání“.) se neřadí do nebezpečného

odpadu a nevzniká povinnost s ním jako s nebezpečným odpadem nakládat, i kdyţ

splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 nebo 2 (tamtéţ, odst. 3).

Námi sledovaná uţší oblast odpadového hospodářství, tedy nakládání s EEZ,

respektive s OEEZ, člení elektrická a elektronická zařízení dle Směrnice do 10

kategorií. Níţe uvádím některé konkrétní typy výrobků, spadající do jednotlivých

kategorií dle Směrnice – viz tab. 1.


11

Tab. 1 – Kategorie EEZ

1 Velké spotřebiče pro domácnost

Chladničky

Mrazničky

Pračky

Sušičky

Myčky nádobí

Elektrické sporáky

Mikrovlnné trouby

a další

2 Malé spotřebiče pro domácnost

Vysavače

Stroje na čištění koberců

Ţehličky

Fritézy

Hodinky

Váhy

Vysoušeče vlasů

a další

3

Zařízení informačních

technologií a telekomunikačních

zařízení

Servery

Tiskárny

Osobní počítače (včetně myši, monitoru

a klávesnice)

Laptopy

Notebooky

Kopírovací zařízení

Telefony, mobilní telefony

a další

4 Spotřební elektronika

Rozhlasové přijímače

Televizní přijímače

Videokamery

Videorekordéry

Hudební nástroje

a další


12

5 Osvětlovací zařízení

Svítidla se zářivkami kromě svítidel

v domácnosti

Přímé zářivky

Jiná osvětlovací zařízení s výjimkou

přímo ţhavených ţárovek

a další

6 Elektrické a elektronické

nástroje

Vrtačky

Pily

Šicí stroje

Zařízení pro pájení, svařování

Nástroje pro sečení nebo jiné

zahradnické činnosti

a další

7 Hračky, vybavení pro volný čas

a sporty

Elektrické vláčky

Videohry

Ruční ovladače videoher

Sportovní vybavení s elektrickými nebo

elektronickými součástkami

Výherní mincovní automaty

a další

8 Zdravotnické prostředky

Radioterapeutické přístroje

Kardiologická zařízení

Zařízení pro dialýzu

Přístroje k okysličování plic

a další

9 Přístroje pro monitorování a

kontrolu

Detektory kouře

Termostaty

Regulační ventily topení

a další

10 Automaty

Automaty na horké nápoje

Automaty na pevné výrobky

Automaty na peníze

Veškerá zařízení, která vydávají

automaticky všechny druhy výrobku

Rozdělení EEZ do uvedených deseti kategorií je podkladem pro následné třídění

elektroodpadu v souvislosti s jeho dalším nakládáním, vzhledem ke specifikám

jednotlivých kategorií.


13

Pomůckou pro rozeznání tzv. nových elektrospotřebičů je od srpna 2005 (týká se

zařízení vyrobených nebo dovezených do ČR po 13. 8. 2005) následující označení

výrobku – viz obr. 1

Obr. 1 – symbol označení nových EEZ

Symbol označení EEZ musí být dle přílohy č. IV Směrnice uveden viditelně,

čitelně a nesmazatelně. (Označení se netýká tzv. historických elektrozařízení. Historická

elektrozařízení jsou dle přílohy č. 7 Zákona zařízení, uvedená na trh ČR do 13. 8. 2005

a určená ke zpětnému odběru elektrozařízení pocházejícího z domácností.)

Výrobky, které jsou označené uvedeným symbolem (přímo na přístroji, na obalu,

v záručním listě nebo v návodu k pouţívání přístroje), nesmí spotřebitelé po vyřazení

z pouţívání umístit do běţných kontejnerů pro směsný odpad (opačný postup můţe být

pokutován). Jedná se o elektroodpad a musí být odevzdán do místa zpětného odběru

elektrozařízení. V tomto smyslu by měl být zákazník při nákupu EEZ distributorem

poučen.

Uvedení tohoto symbolu také oznamuje, ţe je k ceně výrobku připočítán tzv.

recyklační poplatek (viz podkapitola Recyklace). Procesem zpětného odběru OEEZ se

budeme zabývat níţe.

1.2.2 Zpětný odběr elektroodpadu

Většina z nás čas od času řeší otázku, jak naloţit s EEZ, které uţ nehodláme

pouţívat a chceme se jej zbavit. Máme několik moţností, jak se s takovou situací

vypořádat:

1. První moţnost je odevzdat pouţitý elektrospotřebič přímo prodejci

(distributorovi) ve chvíli, kdy si pořizujeme nový spotřebič. Tato moţnost je

velmi často vyuţívána a je dostupná i pro občany, kteří nejsou mobilní. Postup

je takový, ţe při dovozu nového zboţí ke spotřebiteli zástupce distributora (řidič


14

rozváţky) převezme od koncového zákazníka k odvozu zpět do prodejny

vyřazený spotřebič. Je také moţné odevzdat vyslouţilý spotřebič osobně

v prodejně EEZ. Distributor, tedy poslední prodejce, poté zajistí další správné

naloţení s OEEZ, tzn. předání dohodnutému kolektivnímu systému k zajištění

recyklace.

2. Druhou moţností pro spotřebitele je na své náklady zavézt vyřazený

elektrospotřebič do k tomuto účelu zavedeného sběrného dvora, který se nachází

v kaţdé větší obci. Ze sběrného dvora elektroodpad přebírá některý

z kolektivních systémů k zajištění recyklace. (Seznam míst zpětného odběru a

seznam sběrných dvorů spotřebiteli poskytne poslední prodejce nebo jej najde

na stránkách kolektivních systémů a stránkách Ministerstva ţivotního prostředí.)

3. Třetí alternativou pro spotřebitele je vyčkat s odevzdáním vyřazeného

elektrospotřebiče na tzv. „sběrový den“, kdy je moţné vyuţít jednorázově

přistavených kontejnerů. Tyto sběrové akce pořádají obce většinou dvakrát

do roka a na obecní náklady zajišťují odvoz shromáţděného odpadu opět

na patřičné sběrné dvory.

4. Bohuţel se musím zmínit ještě o jedné variantě nakládání s elektroodpadem,

která mezi veřejností stále existuje. Jedná se o situaci, kdy někteří občané

nerespektují nutnost ochrany ţivotního prostředí a zdraví lidí před škodlivými

vlivy OEEZ (nebo si těchto vlivů nejsou vědomi), ani příslušnou platnou

legislativu a odkládají OEEZ s běţným komunálním odpadem.

Podívejme se, jak se vyvíjel objem sebraného elektroodpadu v letech 2005 – 2009

v ČR v tunách - viz obr. 2.4

4http://www.muzemspotrebicu.cz/ (partnerem stránek je kolektivní systém ASEKOL, s.r.o.).

http://www.muzemspotrebicu.cz/


15

Obr. 2 – Zpětně odebraný elektroodpad v ČR v letech2005 – 2009 (v tunách)

Vzhledem k tomu, ţe v ČR do roku 2005 v podstatě třídění a zpětný odběr

vyřazených elektrospotřebičů neexistovalo, ukazuje graf velkou úspěšnost systému

zpětného odběru OEEZ v České republice. „V roce 2008 dokázala Česká republika jako

jediná ze států střední Evropy splnit kvótu Evropské unie, tj. vytřídit minimálně 4kg

elektroodpadu na osobu. Od roku 2005 uţ Češi dokázali k recyklaci odevzdat 123 000

tun elektroodpadu, mimo jiné například přes milion televizí.“

Upřesněme si, v jaké podobě můţeme elektrospotřebič zdarma odevzdat

ke zpětnému odběru. Společnost ELEKTROWIN a.s., jeden z kolektivních systémů

v ČR, na svých internetových stránkách tuto problematiku objasňuje tak, ţe se

především musí jednat o kompletní a nerozebraný spotřebič. Ten se stává odpadem

aţ ve chvíli, kdy je předán osobě oprávněné k jeho vyuţití nebo odstranění, tzn.

do rukou specializované recyklační firmy. Společnost ELEKTROWIN a.s. na svých

stránkách dále uvádí, ţe podle platné legislativy „zpětně odebírané elektrozařízení

pocházející z domácnosti je takové elektrozařízení, které svým stavem odpovídá

výrobku s ukončenou ţivotností bez bliţšího určení důvodu. Stejně jednoznačně lze

určit, ţe takovým elektrozařízením není výrobek, který jiţ prošel jakoukoli fází

‚zpracování‘ či dílčího vyuţití, tedy činností, která je zákonem určena pouze osobám

s příslušnými oprávněními. Takové elektrozařízení musí být posuzováno jako odpad


16

a pro zacházení s ním nelze vyuţívat výhod pro zpětný odběr elektrozařízení.“

Nekompletní spotřebiče se tedy nepovaţují za elektroodpad, ale obecně za odpad. Jejich

recyklace a odstranění podléhá jiným podmínkám a postupům (náklady hradí obce a

promítají se také do poplatků za odpady).5

A jaká je další cesta OEEZ? Jak distributor (tzv. poslední prodejce) naloţí

s vrácenými spotřebiči a jaké je jejich místo v systému zpětného odběru, třídění a

likvidace elektroodpadu? Postup nakládání s EEZ a následně s OEEZ přehledně

zobrazuje následující schéma, uváděné provozovatelem kolektivního systému Retela

s.r.o. na internetových stránkách společnosti6 - viz obr. 3.

Obr. 3 – Cyklus vyuţití a recyklace EEZ

5 Srov. http://www.elektrowin.cz/cs/verejnost-a-spotrebitele/jaky-elektrospotrebic-muzete-odevzdat-

zdarma- .html

6www.retela.cz/index.php?s=81

http://www.elektrowin.cz/cs/verejnost-a-spotrebitele/jaky-elektrospotrebic-muzete-odevzdat-zdarma-%20.html

http://www.elektrowin.cz/cs/verejnost-a-spotrebitele/jaky-elektrospotrebic-muzete-odevzdat-zdarma-%20.html

http://www.retela.cz/index.php?s=81


17

Podrobnosti o kolektivní organizaci zpětného odběru, přepravy, třídění a recyklace

elektroodpadu uvádím v kapitole 2. Kolektivní systémy v ČR.

1.3 Recyklace elektroodpadu

1.3.1 Proč recyklovat?

Důvodem zpětného odběru a odděleného sběru pouţitých EEZ je snaha předejít

neodborným a nebezpečným způsobům likvidace těchto zařízení a dále moţnost

recyklace nashromáţděných OEEZ. Jak uţ bylo řečeno výše, recyklace umoţňuje

opětovné vyuţití elektroodpadu.

Podívejme se blíţe, proč je pro náš svět tak důleţité se recyklací zabývat. Je

na místě se zde zmínit o počátcích hledání strategií ochrany a udrţení ţivotního

prostředí na naší planetě a v této souvislosti také o termínu “trvale udrţitelný rozvoj“,

resp. „udrţitelný rozvoj“. Jak uvádí Herčík, Fiedor a Müllerová7, trvale udrţitelný

rozvoj je „takový rozvoj, který současným a budoucím generacím zachová rozmanitost

přírody a přirozenou funkci ekosystémů“. Myšlenka trvale udrţitelného rozvoje má

počátky jiţ v roce 1972. Podle Herčíka, Fiedora a Müllerové autoři knihy Meze růstu

Meadows a kolektiv dospěli na základě matematického modelu k názoru, ţe je zapotřebí

zastavit z důvodu omezených přírodních zdrojů i omezené absorpční kapacity

ekosystémů pro odpady na naší planetě hospodářský růst a nastolit na Zemi systém tzv.

nulového hospodářského růstu. Prezentovali názor, ţe ţádná nápravná následná opatření

uţ nemohou vyřešit dopady probíhajícího rozmachu hospodářského růstu. Odpovědí na

hrozivě popsanou budoucnost lidstva v bídě (nulový hospodářský růst by byl zničující

hlavně pro země tzv. třetího světa) byla v roce 1987 zpráva Světové komise pro ţivotní

prostředí a rozvoj (pod hlavičkou Organizace spojených národů) pod názvem „Naše

společná budoucnost“ (WCED). V této zprávě je namísto úplného zastavení

hospodářského rozvoje navrţen nový typ rozvoje, tedy „rozvoj trvale udrţitelný“

(SustainableDevelopment), který neohrozí budoucí generace, ani nebude probíhat na

úkor některých národů. V průběhu dalších let při rozpracování zásad a hledání cest

k jejich naplnění byl původní termín nahrazen pouze zkráceným výrazem „udrţitelný

7 Herčík, M., Fiedor, J. a Müllerová, H. Legislativa a ochrana životního prostředí, s. 10


18

rozvoj“.8Na Summitu Země v Rio de Janeiru pod záštitou OSN bylo v roce 1992 přijato

27 zásad, podporujících teorii „trvale udrţitelného rozvoje“, které byly vydány pod

názvem „Deklarace z Rio de Janeiro o ţivotním prostředí a rozvoji (1992), někdy

uváděno jako „Charta Země“.

Ale vraťme se blíţe k tématu této práce, tedy k procesu nakládání

s elektroodpady. Níţe uvádím dvě zásady ze zmíněné deklarace, které, jak se

domnívám, se nejvíce dotýkají nutnosti recyklace odpadů obecně, tedy i zpětného

odběru OEEZ a nutnosti jejich recyklace:

„Zásada 4

V zájmu dosaţení trvale udrţitelného rozvoje musí ochrana ţivotního prostředí tvořit

nedílnou součást procesu rozvoje a nemůţe být chápána odděleně.

…

Zásada 10

Otázky ţivotního prostředí se nejlépe řeší za účasti všech zainteresovaných občanů

na všech úrovních. Na národní úrovni musí mít kaţdý jednotlivec řádný přístup

k informacím týkajícím se ţivotního prostředí, které jsou v drţení úřadů, včetně

informací o nebezpečných látkách a činnostech probíhajících v jejich společenství; musí

mít také moţnost se podílet na rozhodovacím procesu. Státy musejí podporovat a

napomáhat rozvoji vědomí a účasti veřejnosti tím, ţe budou v širokém měřítku

zpřístupňovat informace. Musí být umoţněn efektivní přístup k právním a

administrativním aktům, včetně vyrovnání a odškodnění.“9

Nejvyšší představitelé členských států Evropské unie přijali v červnu 2007 na

Summitu v Bruselu „Prohlášení o hlavních zásadách pro udrţitelný rozvoj“ a jednotlivé

země Evropské unie, tedy i Česká republika návazně politiku „udrţitelného rozvoje“

podporují i v rámci svých národních legislativních ustanovení.

8 Srov.Herčík, M., Fiedor, J. a Müllerová, H. Legislativa a ochrana životního prostředí, s. 11 – 12.

9 http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHXLDSX/$FILE/Metod-MA21_06-

priloha1-deklaraceUR_0503.pdf

http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHXLDSX/$FILE/Metod-MA21_06-priloha1-deklaraceUR_0503.pdf



19

Tímto delším úvodem do podkapitoly Recyklace elektroodpadu jsem chtěla

zdůraznit důleţitost správného nakládání s OEEZ jak v rámci jednotlivých obcí a České

republiky, tak i celosvětově. Současně také nutnost aktivní účasti široké veřejnosti

na ochraně a udrţení ţivotního prostředí, mimo jiné tříděním odpadů a správným

nakládáním s elektroodpadem. Příslušná legislativa, která určuje podmínky a povinnosti

účastníků nakládání s OEEZ, je uvedena v podkapitole Legislativa.

1.3.2 Specifikace recyklace elektroodpadů

Recyklaci tedy můţeme povaţovat za strategii, kdy se opětovným vyuţíváním

odpadů šetří přírodní zdroje a současně se sniţuje, jak zatěţování ţivotního prostředí

škodlivinami, tak i ohroţení zdraví lidí vlivem škodlivých látek.

Jak uvádí Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky, dále „MZPCR“

na svých stránkách (Odpadové hospodářství – Zpětný odběr výrobků –

Elektrozařízení)10

: OEEZ „obsahuje celou řadu látek a materiálů, zatěţujících ţivotní

prostředí. Mezi toxické látky obsaţené v elektrotechnickém odpadu můţeme jmenovat

zejména těţké kovy (Hg, Cd a Pb), luminofory v obrazovkách a zářivkách, displeje

na bázi tekutých krystalů (LCD) aj. Recyklaci EEZ je moţné rozčlenit na několik uzlů a

to (1) sběr, výkup a transport odpadu a jeho skladování, (2) předběţné třídění a

demontáţ a (3) vlastní recyklační proces.“ Za velký problém MZPCR (tamtéţ) povaţuje

ne samotné zpracování elektroodpadu, ale získání vyřazených EEZ od obyvatelstva.

Z výše uvedených moţností zpětného odběru EEZ (zmíněných v bodech 1. – 4.)

vyplývá, ţe hlavně spotřebitelé, tedy občané, rozhodují svým chováním o tom, zda se

vyřazený elektrospotřebič dostane k recyklaci. Je tedy zapotřebí zdůraznit, ţe recyklace

tzv. historických EEZ je od srpna 2005 (působnost osmé novelizace zákona č. 185/2001

Sb., o odpadech a Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání

s elektrozařízeními a elektroodpady a bliţších podmínkách nakládání s nimi) jiţ

předplacena zaúčtováním tzv. recyklačního poplatku distributorem do ceny nového

spotřebiče. Poplatek je účtován pro různé typy EEZ v různé výši a většinou je odváděn

10

http://www.mzp.cz/cz/elektrozarizeni



20

do neziskového tzv. kolektivního systému, kde je dále vyuţíván k financování zpětného

odběru, svozu, třídění a recyklace OEEZ.

Recyklaci lze rozdělit na přímou a nepřímou.

Přímá recyklace znamená znovupouţití věci bez další úpravy (např. součástky pro

automobily z autovrakovišť).

Nepřímá recyklace zahrnuje znovupouţití pomocí znovuzpracování materiálu

z odpadu. Právě tento typ recyklace je typický pro vyřazená elektrozařízení,

kdy je moţno recyklací získat kovy (např. ţelezo, hliník, měď aj.) drahé kovy

(např. zlato, stříbro), plasty a sklo.

Provozovatel kolektivního systému ELEKTROWIN a.s. na svých internetových

stránkách uvádí, ţe u některých spotřebičů je materiálová výtěţnost recyklace aţ

90 %.11

1.3.3 Popis procesu recyklace

Popišme si na základě údajů na internetových stránkách provozovatele prvního

kolektivního systému v ČR, tedy společnosti REMA Systém (Pro veřejnost – Základní

údaje) jednotlivé fáze procesu recyklace od převzetí vyřazených spotřebičů zpětným

odběrem:

Poslední prodejce nebo sběrné místo předává OEEZ provozovateli kolektivního

systému k přepravě ke zpracovateli.

V této fázi se OEEZ dělí ke zpracovatelům podle stanovených kategorií 1 – 10.

(Síť zpracovatelů je v rámci ČR vytvořena tak, aby i přeprava byla maximálně

šetrná a dostupná.)

Specializované zpracovatelské společnosti nejprve OEEZ pečlivě rozeberou

Z OEEZ jsou odděleny části, které vyţadují speciální nakládání (nebezpečné

sloţky nebo hodnotné součásti k oddělenému zpracování).

Dále jsou demontovány plastové, kovové nebo dřevěné kryty a části.

11

http://www.elektrowin.cz/cs/verejnost-aspotrebitele/proc-zpetny-odber-a-recyklace-.html

http://www.elektrowin.cz/cs/verejnost-aspotrebitele/proc-zpetny-odber-a-recyklace-.html


21

Zbylá zařízení jsou zpracována na speciální lince: jsou rozdrcena na drobné části,

které jsou strojově tříděny na jednotlivé materiály k opětovnému vyuţití.

V této fázi přichází nové vyuţití pro staré materiály (např. opět u výrobců EEZ) a

pomyslný kruh recyklace se tímto uzavírá.12

Pozn.: Některé ze zpracovatelských společností jsou tzv. chráněné dílny,

které zaměstnávají pracovníky se sníţenou pracovní schopností. Přeneseně tedy proces

recyklace přináší i sociální efekt.

1.4 Legislativa

Nakládání s odpady se v České republice řídí především ustanoveními Zákona

o odpadech v platném znění. Nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady je návazně

ošetřeno dalšími vyhláškami a ustanoveními jak v rámci legislativy České republiky,

tak dalšími ustanoveními, kterými jsme vázáni jako členové Evropské unie.

Následuje výčet aktuálních zákonných ustanovení České republiky:

Vyhláška č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady

Vyhláška č. 237/2002

Sdělení MF k účetnímu a daňovému reţimu financování nakládání s EEZ

Sdělení odboru odpadů MŢP pro vedení evidence EEZ a OEEZ v roce 2007

Vyhláška č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady

Vyhláška č. 376/2005 o hodnocení nebezpečnosti odpadů

Ustanovení k dané tématice v rámci legislativy Evropské unie:

Směrnice EP 98/2008 o odpadech a zrušení některých Směrnic z 19.11.2008

(Waste Framework Directive)

Směrnice 2002/96/ES O odpadních elektrických a elektronických zařízeních

Směrnice 2002/95/ES o omezení pouţívání některých nebezpečných látek

v elektrických a elektronických zařízeních

12

Srov. http://www.remasystem.cz/index.php/cs/pro-verejnost/zakladni-informace

http://www.retela.cz/NOVE/Leg/Vyhlaska352.pdf

http://www.retela.cz/NOVE/Leg/Vyhlaska2002_237.doc

http://www.retela.cz/NOVE/Leg/SdeleniMF-uctovani-EEZ.pdf

http://www.retela.cz/NOVE/WasteFrameworkDirective2008CZ.pdf

http://www.retela.cz/NOVE/WasteFrameworkDirective2008CZ.pdf

http://www.retela.cz/NOVE/Leg/smernice_2002_96_ES.pdf



http://www.remasystem.cz/index.php/cs/pro-verejnost/zakladni-informace


22

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32, kterou se mění směrnice

2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)

Rozhodnutí Komise 2005/369/ES, kterým se stanoví pravidlo pro sledování

souladu členských států a kterým se zřizují formáty údajů pro účely směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES o odpadních elektrických a

elektronických zařízeních

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES o stanovení rámce

pro určení poţadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic

Rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES

Rozhodnutí Komise 2005/618/ES, kterým se mění směrnice Evropského

parlamentu a rady 2002/95/ES pro účely stanovení maximálních hodnot

koncentrací pro některé nebezpečné látky v elektrických a elektronických

zařízeních.

http://www.retela.cz/NOVE/Leg/Smernice_parlamentu_a_rady_2005_32_ES.pdf

http://www.retela.cz/NOVE/Leg/Smernice_parlamentu_a_rady_2005_32_ES.pdf

http://www.retela.cz/NOVE/Leg/Rozhodnuti_komise_2005_369_ES.pdf

http://www.retela.c/NOVE/Leg/Smernice_parlamentu_a_rady_2005_32_ES.pdf

http://www.retela.c/NOVE/Leg/Smernice_parlamentu_a_rady_2005_32_ES.pdf

http://www.retela.cz/NOVE/Leg/Rozhodnuti_komise_2005_618_ES.pdf


23

2 KOLEKTIVNÍ SYSTÉMY V ČR

2.1 Podstata vzniku kolektivních systémů

Novelizací Zákona vstoupil 6. ledna 2005 v účinnost Zákon č. 7/2005 Sb. Jedním

z hlavních úkolů této novely byla harmonizace českého práva s právem Evropských

společenství. Novela rozšiřuje část 4 Zákona – Elektrická a elektronická zařízení.

Ustanovení § 37 a 38 této novelizace vstoupily v účinnost 13. srpna 2005 a tím byly

do české legislativy k tomuto datu zavedeny nové povinnosti výrobců elektrických a

elektronických zařízení.

Výrobci EEZ jsou od 13. 8. 2005 dle novelizace povinni:

Zajistit zpětný odběr pouţitých EEZ od spotřebitelů.

Zajistit oddělený sběr OEEZ od ostatních konečných uţivatelů.

U vlastních výrobků, uvedených na trh po 13. 8. 2005 („nových EEZ“) zajistit:

financování zpětného odběru, zpracování a vyuţití těchto vlastních výrobků.

U výrobků, uvedených na trh do 13. 8. 2005 („historických EEZ“) zajistit:

společné financování zpětného odběru, zpracování a vyuţití tzn. „historického

elektroodpadu“.

Poskytnout dostatečné finanční záruky k tomu, aby bylo nakládání s OEEZ řádně

zajištěno.

Zajistit vytvoření takového systému, kdy na zpětný odběr a oddělený sběr OEEZ

bude navazovat jeho zpracování.13

V návaznosti na zajištění povinností, vyplývajících z uvedené novelizace, vznikly

v ČR individuální, solidární a kolektivní systémy k zajištění zpětného odběru a

odděleného sběru OEEZ:

Individuální systém je systém vytvořený a provozovaný jedním výrobcem

samostatně a na vlastní náklady (§ 37h, odstavce 1, písmene a) novely zákona

o odpadech.

13

Srov. Zákon č. 7/2005 Sb., novela zákona o odpadech.


24

Solidární systém je vytvořený a provozovaný dvěma a více výrobci (§ 37h,

odstavce 1, písmene b) novely zákona o odpadech).

Kolektivní systém dle § 37h, odstavce 1, písmene c) novely zákona o odpadech je

také vytvořený výrobci, ale provozovaný jinou právnickou osobou.

Jedním z dílčích cílů této práce je blíţe seznámit čtenáře s principem fungování

posledního uvedeného systému, tedy tzv. kolektivního systému zpětného odběru EEZ a

odděleného sběru OEEZ.

2.2 Charakteristika kolektivních systémů

Kolektivní systém je neziskově hospodařící společnost, zaloţená z popudu

výrobců EEZ, která financuje a organizuje zpětný odběr nepotřebných elektrospotřebičů

a jejich oddělený sběr. Kolektivní systém zprostředkovaně naplňuje zákonné

poţadavky, kladené na výrobce EEZ: přijímá vyslouţilá EEZ od spotřebitelů, resp.

od posledního prodejce, následně pak zajišťuje jejich oddělený sběr, opětovné pouţití,

materiálové vyuţití či ekologickou likvidaci.

Provozovatelem kolektivního systému můţe být dle zákona „právnická osoba,

zaloţená jako obchodní společnost nebo druţstvo nebo organizační sloţka zahraniční

právnické osoby umístěná na území Česká republiky provozující kolektivní systém“14

.

Provozovatel kolektivního systému ţádá Ministerstvo ţivotního prostředí

o povolení provozování kolektivního systému. V této fázi také provozovatel

kolektivního systému předkládá ministerstvu návrh na financování své činnosti, tedy

upřesňuje, jakým způsobem budou výrobci odvádět příspěvky do kolektivního systému.

Ze Zákona také vyplývá, ţe výrobce EEZ, trvale podnikající na území České

republiky, na kterého se vztahují povinnosti dle § 37, je povinen zaţádat Ministerstvo

ţivotního prostředí ČR o zápis do Seznamu výrobců elektrozařízení (dále „Seznam“).

V ţádosti výrobce kromě určených identifikačních údajů uvádí:

Seznam a popis elektrozařízení.

14

Vyhláška 352/2005 Sb., § 2, písm. g).


25

Způsob plnění povinností a zajištění financování dle § 37 Zákona (tedy zapojení

do některého z výše zmíněných systémů).

Seznam je veřejně přístupný na portálu veřejné správy15

a obsahuje ucelený

přehled jak ţadatelů, tak povinných osob (tedy výrobců EEZ, zapsaných do Seznamu a

povinných dle § 37), tak i seznam v ČR schválených kolektivních systémů. V přehledu

povinných osob v Seznamu je uveden i způsob plnění povinnosti v rámci nakládání s

EEZ, coţ je v naprosté většině prostřednictvím dohodnutého kolektivního systému.

Zapojení do některého kolektivního systému přináší výrobcům kromě minimalizace

nákladů spojených s plněním zákonných povinností dovozců a výrobců EEZ například

tyto výhody, poskytnuté provozovatelem systému16

:

Administrativní a funkční zajištění povinností dovozců a výrobců.

Úzká spolupráce a zastupování v jednání s Ministerstvem ţivotního prostředí ČR

v oblasti OEEZ.

Informační a legislativní pomoc.

Podávání Návrhů na zápis do Seznamu.

Podávání Návrhů na změnu informací, uvedených v Seznamu.

Zastupování nebo účast na auditech.

Vypracování povinného Ročního hlášení.

Jako první kolektivní systém v ČR vznikla společnost REMA Systém, a.s.,

která byla zaloţena 14. 2. 2005. Nyní na území ČR působí za účelem financování a

nakládání s EEZ a OEEZ tyto schválené kolektivní systémy (abecedně řazeno):

ASEKOL, s.r.o.

EKOLAMP, s.r.o.

ELEKTROWINa.s.

OFO - recycling s.r.o.

REMA Systém, a. s.

RETELA, s.r.o.

15

Seznam je dostupný na stránkách Ministerstva ţivotního prostředí ČR z: http://isoh.env.cz/

16 U jednotlivých kolektivních systémů se můţe lišit – zde výhody společností REMA Systém, a.s.

dostupné z http://www.remasystem.cz

http://isoh.env.cz/

http://www.remasystem.cz/


26

2.3 Účastníci kolektivních systémů

Činnost jednotlivých kolektivních systémů se většinou zaměřuje převáţně

na některou kategorii/některé kategorie EEZ. Kolektivní systém zajišťuje recyklační

cyklus OEEZ dané kategorie v rámci celé ČR. Organizace činnosti systémů v ČR je

ovšem velmi podobná. Recyklační cyklus, který zahrnuje proces zpětného odběru,

odděleného sběru a třídění, zpracování, popř. likvidace OEEZ zajišťují následující

články kolektivního systému:

dopravce (tzv. svozová společnost)

zpracovatel

Následuje bliţší popis činností jednotlivých článků kolektivního systému:

Dopravce (přepravní společnost)

Je samostatným smluvním článkem systému a jeho činnost hradí provozovatel

kolektivního systému.

Přepravuje dle přesně daných podmínek OEEZ určité kategorie od posledních

prodejců, kteří pro daný kolektivní systém provádějí zpětný odběr EEZ.

Přepravuje OEEZ do prostor oprávněné osoby zajištující následnou recyklaci,

jedná se o tzv. svoz elektroodpadu.

V určených prostorách dochází k dalšímu třídění OEEZ podle způsobu jeho

následného zpracování, tedy jde o rozdělení k odvozu jednotlivým

zpracovatelům podle jejich specializace.

Můţe být vyuţíván zpracovatelem pro dopravu vytěţeného materiálu a

jednotlivých součástí OEEZ spolupracujícím firmám k dalšímu zpracování.

Zpracovatel

Je samostatným smluvním článkem systému a jeho činnost hradí provozovatel

kolektivního systému. Bohuţel od roku 2010 je zpracovatel povinen vykázat

rozpady jednotlivých druhů elektronických zařízení a tyto druhy jsou

ohodnoceny aktuálními trţními cenami, které následně zpracovatel uhradí

kolektivnímu systému. Toto neplatí u EEZ s nebezpečnými odpady, např. TV,

freonových lednic.


27

Zajišťuje efektivní a bezpečné zpracování či likvidaci elektroodpadu v souladu

s platnou legislativou, jeţ zahrnuje bezpečnou a odbornou demontáţ,

zpracování, další vyuţití částí OEEZ nebo získaného materiálu, popř. jeho

likvidaci.

Zpracování jednotlivých OEEZ prochází různými technologiemi zpracování

pro co nejdokonalejší vyseparování, tj. oddělení a vytřídění jednotlivých druhů

materiálů, jako např. ţelezo, hliník, měď, plasty, guma, sklo, atd. Tyto jiţ

vytříděné materiály následně odesílá k přepracování do hutí a jiných prvovýrob,

kde se materiál opět stává primární surovinou výroby.

Ruční demontáţ OEEZ probíhá v tzv. chráněných dílnách, kde také dochází

následně k různým výrobám, např. k výrobě netradičních šperků z částí

elektroodpadu.

2.4 Weee Forum

Problematika nakládání s odpady není jen záleţitostí jednotlivých zemí, ale její

efektivní řešení je v celosvětovém zájmu. Je tedy upravena i nadnárodní legislativou,

v případě ČR konkrétně legislativou Evropských společenství a vytváří se také různé

formy mezinárodní spolupráce, a to nejen v rámci států Evropské Unie.

V oblasti elektroodpadů je na tomto poli významná činnost neziskové evropské

asociace WEEE Forum, která sdruţuje téměř 40 neziskových kolektivních systémů a

organizací zpětného sběru EEZ z téměř všech států Evropské Unie a také ze Švýcarska

a Norska. Byla zaloţena v roce 2002 šesti kolektivními systémy z Belgie, Nizozemí,

Norska, Rakouska, Švédska a Švýcarska. Jejím cílem je shromaţďovat, třídit a

poskytovat informace svým členům za účelem hledání jednotného optimálního řešení

problematiky elektroodpadů.17

Výměna zkušeností probíhá jak na společných

zasedáních, tak při práci v technických skupinách, zaměřených na řešení konkrétních

projektů.

17

Srov. http://www.weee-forum.org/

http://www.weee-forum.org/


28

Z České republiky jsou členy WEEE Fora tři systémy:

ASEKOL, s.r.o.

ELEKTROWIN a.s.

RETELA, s.r.o.

Česká republika má zastoupení také ve vedení sdruţení WEEE Forum. Od ledna

2007 je členem představenstva pan Ing. Roman Tvrzník, generální ředitel společnosti

ELEKTROWIN a.s., který se z této pozice aktivně podílí na řízení činnosti asociace.18

Činností společnosti ELEKTROWIN a.s. se podrobněji zabývá další kapitola této

práce.

18

Srov. Výroční zpráva 2009 - společnost ELEKTROWIN a.s., s. 4.


29

PRAKTICKÁ ČÁST

3 KOLEKTIVNÍ SYSTÉM ELEKTROWIN A.S.

V této kapitole se zaměříme na představení jednoho konkrétního kolektivního

systému České republiky, a to společnosti ELEKTROWIN a.s.. Tuto společnost jsem

zvolila proto, ţe její činnost, resp. část činnosti, zaměřená na svoz OEEZ dopravcem

ke zpracovatelům, je mi částečně známá z praxe. Jsem seznámena s činností firmy

Robert Javůrek, která je jedním z článků kolektivního systému, provozovaného

společností ELEKTROWIN a.s.

Údaje v této kapitole vycházejí z veřejných informací společnosti, uváděných

ve Výroční zprávě společnosti19

a na internetových stránkách společnosti20

.

3.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI ELEKTROWIN A.S.

3.1.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Společnost ELEKTROWIN a.s. (dále pouze „společnost“) zaloţili výrobci malých

a velkých domácích spotřebičů za účelem provozování kolektivního systému, tedy

k zajištění svých zákonných povinností v oblasti zpětného odběru a odděleného sběru

OEEZ. Současnými akcionáři společnosti jsou tito výrobci (řazeno abecedně):

ARDO ČR domácí spotřebiče, spol. s r.o. (obchodní značky ARDO, ASKO,

CALEX)

BSH domácí spotřebiče s.r.o. (obchodní značky Bosch, Siemens, Gaggenau)

CANDY ČR s.r.o. (obchodní značky Candy, Hoover, Iberna)

ELECTROLUX s.r.o. (obchodní značky AEG, Zanussi, Electrolux)

ETA a.s.

19

Srov. Výroční zpráva 2009 - společnost ELEKTROWIN, a.s.

20 Srov. http://www.elektrowin.cz/

http://www.elektrowin.cz/


30

FAGOR ELEKTRO s.r.o. (obchodní značky Fagor, Romo, Edesa, Aspes,

Mastercook)

GORENJE spol.sr.o.

Groupe SEB ČR s.r.o. (obchodní značky Tefal, Moulinex, Rowenta, Krups)

Indesit Company Česká, s.r.o. (obchodní značky Indesit, Ariston)

MIELE spol. s r.o.

Philips Česká republika s.r.o.

Whirlpool ČR spol. s r.o. (obchodní značky Whirlpool, Bauknecht, Ignis)

Společnost ELEKTROWIN a.s. je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném

Městským soudem v Praze oddíl B, vloţka 1 0027, sp. zn. F 72324/2005, F 76767/2005,

B 10027.

Předmět činnosti společnosti je „provozování a řízení kolektivního systému,

zajišťujícího výrobcům podle § 37g písm. e) zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech

v platném znění společné plnění jejich povinností stanovených v osmém dílu Hlavy II.

zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění pro oddělený sběr, zpětný odběr,

zpracování, vyuţití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu.“

Kolektivní systém, provozovaný společností, je zapsán u Ministerstva ţivotního

prostředí pod evidenčním číslem kolektivního systému: KH001/05-EC2.

Předsedou představenstva společnosti je Ing. Jaroslav Holakovský, generálním

ředitelem je Ing. Roman Tvrzník. Sídlo společnosti je v Praze.

V současné době je kolektivní systém ELEKTROWIN a.s. zaměřen na tyto kategorie

EEZ21

:

Kategorie 1 – Velké domácí spotřebiče

Kategorie 2 – Malé domácí spotřebiče

Kategorie 6 – Elektrické nástroje

21

Seznam EEZ, kterými se zabývá kolektivní systém ELEKTROWIN a.s. – viz příl. 1


31

3.1.2 Z historie společnosti

Následují historické mezníky společnosti ELEKTROWIN a.s. zkráceně dle

Výroční zprávy společnosti22

25. 5. 2005 zaloţení společnosti ELEKTROWIN a.s. (dále „společnosti“)

15. 7. 2005 zapsání společnosti do obchodního rejstříku

5. 12. 2005 nabytí právní moci rozhodnutí o zápisu společnosti jako

provozovatele kolektivního systému pro příslušné výrobce, jiţ

uvedené v Sezamu výrobců a ţádající o zápis do Seznamu

výrobců příslušných kategoriích EEZ (v rozhodném období se

jednalo o 193 výrobců)

12. 5. 2006 společnost se stává řádným členem WEEE Fora

7. 6. 2006 první vydání EWIN - zpravodaje společnosti

Leden 2007 generální ředitel společnosti Ing. Roman Tvrzník se stává

členem představenstva WEEE Fora

25. 9. 2008 zavedení a certifikace integrovaného manaţerského systému

podle norem:

ISO 9001 – kvality

ISO 14001 – ţivotního prostředí

ISO 27001 – bezpečnosti informací

Říjen 2008 zahájení projektu Putující kontejner

Duben 2009 zahájení projektu Zatočte s elektroodpadem!

8. 9. 2009 společnost v auditu integrovaného systému managementu podle

ISO norem úspěšně obhájila shodu s ISO normami 9001, 14001

a 27001

3.2 Specifikace činnosti společnosti

Činnost společnosti ELEKTROWIN a.s. probíhá v souladu s výše uvedeným

předmětem podnikání. Nyní se podívejme na činnost společnosti podrobněji.

22

Srov. Výroční zpráva 2009 - společnost ELEKTROWIN a.s., s. 4.


32

3.2.1 Spolupráce s výrobci EEZ

Do kolektivního systému ELEKTROWIN a.s. (dále „systém“) je ke dni 15. 1.

2011 dle údajů systému23

aktuálně zapojeno 576 výrobců, kteří se zabývají výrobou

EEZ kategorie 1 a/nebo 2 a/nebo 6.

K tomu, aby se další výrobce mohl zapojit do systému, má společnost

ELEKTROWIN a.s. nastaven na svých internetových stránkách přesný postup.

Výrobce:

Vyplní formulář Identifikační údaje výrobce. K formuláři nezbytně náleţí

doloţení souhlasu s návrhem systému s ověřeným podpisem statutárního

orgánu,

úředně ověřená kopie ţivnostenského listu nebo výpisu z obchodního

rejstříku (ne starší neţ 3 měsíce),

úředně ověřená plná moc.

Zašle kompletní poţadovanou dokumentaci na klientské oddělení systému (vzor

všech potřebných dokumentů je uveden na stránkách systému).

Na stránkách systému se můţe seznámit s přesným vzorem smlouvy

s kolektivním systémem (včetně kompletních příloh ke smlouvě), tj. Smlouvou

o kolektivním plnění a tedy i svými právy a povinnostmi v rámci spolupráce

se systémem.

Změny sdělených údajů v rámci další spolupráce předává systému opět písemně

prostřednictvím Změnového formuláře.

Podle sjednané Smlouvy o kolektivním plnění je výrobce dále mimo jiné povinen:

měsíčně zasílat provozovateli systému přehled o dotčených EEZ,

prodaných nebo uvedených na trh v ČR v daném měsíci,

na dokladech týkajících se vyúčtování prodeje EEZ uvádět, ţe cena

zařízení zahrnuje recyklační příspěvek na historická EEZ, včetně jeho

aktuální výše,

uhradit provozovateli systému evidenční příspěvek (Hradí se

jednorázově při vstupu výrobce do systému. Aktuální výše evidenčního

23

Seznam výrobců je dostupný z: http://www.elektrowin.cz/cs/vyrobci-a-dovozci/seznam-vyrobcu.html

http://www.elektrowin.cz/cs/vyrobci-a-dovozci/seznam-vyrobcu.html


33

příspěvku je 5.000,- Kč a zahrnuje příspěvek na sluţby, poskytované

systémem výrobci nad rámec zákonných povinností, např. prezentace

výrobce prostřednictvím systému, poradenství a konzultace, informace

o změnách v příslušné legislativě.),

hradit měsíčně provozovateli systému recyklační poplatek (podrobněji

v oddílu Financování systému).

3.2.2 Spolupráce s dopravci

Proces zapojení dopravce do kolektivního systému je popsán v podkapitole 3.3

Firma Robert Javůrek – článek kolektivního systému. Na konkrétním příkladu je zde

představena činnosti dopravce v rámci systému ELEKTROWIN a.s., včetně organizace

spolupráce v rámci systému.

3.2.3 Zpracovatelé systému ELEKTROWIN a.s.

Podrobný popis procesu zpracování OEEZ není předmětem této práce. Nyní tedy

uvádím pouze výčet zpracovatelů aktuálně zapojených do činnosti systému

ELEKTROWIN a.s. Od začátku roku 2010 spolupracují se systémem tito zpracovatelé,

vybraní v řádném výběrovém řízení: Praktik system, MHM EKO, Kovohutě Příbram,

Rumpold, Praţské sluţby, AGM, Charita Opava, Respono, ODAS, OZO, S-Firma,

Fermet, Marketa, Rumpold-T, Zelená dílna, Kovosteel a ROS.

3.2.4 WINTEJNERY

Při představení činnosti systému ELEKTROWIN a.s. nelze opomenut představení

tzv. WINTEJNERŮ (viz příl. 2), které jsou specialitou a přínosem systému v oblasti

organizace zpětného odběru OEEZ. Tímto pojmem je označován nový typ

velkoobjemových kontejnerů, které systém ELEKTROWIN a.s. začal uvádět do

provozu v prvním čtvrtletí roku 2010. Podrobnější informace k systému pouţívání


34

WINTEJNERŮ a o ohlasu na tuto poměrně novou nabídku systému popisuji na základě

údajů ve zpravodaji EWIN.24

Společnost ELEKTROWIN a.s. reagovala na zvyšující se mnoţství zpětně

odebraných OEEZ nápadem, který současně umoţnil zvýšit ochranu shromáţděných

OEEZ na sběrných dvorech, zrychlit dopravní obsluţnost a tím také zlepšit chod celého

kolektivního systému. Princip pouţívání WINTEJNERŮ (tedy speciálních kontejnerů

pro sběr OEEZ, vyrobených výhradně pro společnost ELEKTROWIN a.s.), spočívá

v zavedení výměnného systému kontejnerů, který probíhá následovně:

Obec nebo provozovatel sběrného místa uzavře smluvní vztah se systémem

ELEKTROWIN a.s.(WINTEJNERY jsou zájemcům pouze zapůjčeny a

zůstávají majetkem společnosti ELEKTROWIN a.s.) a současně dle daných

podmínek připraví zpevněnou plochu po umístění WINTEJNERU.

Na dohodnuté místo jsou na základě smluvního vztahu dodány dva

WINTEJNERY - jeden na shromaţďování OEEZ 1. kategorie, speciálně typu

„chlazení“ a další na shromaţďování OEEZ kategorie 1. a 2., tedy velké a malé

spotřebiče pro domácnost:

WINTEJNERY CH – jsou určené pouze pro ukládání vyřazených OEEZ

typu „chlazení“, tj. chladničky, ledničky, mrazící pulty, chladící vitríny a

přenosné chladničky. Tyto kontejnery mají objem 40m³. Jsou konstruovány

jako otevřené, mají uzamykatelná vrata a dvojí jištění.

WINTEJNERY VMS – jsou určené pro ukládání kategorie Velké spotřebiče

např. pračky, sporáky, myčky a Malé spotřebiče např. vysavače, sekačky,

fény, rychlovarné konvice. Jejich objem je 36 m³ jsou zastřešené a taktéţ

uzamykatelné s dvojím jištěním. Tyto kontejnery jsou vybavené odděleným

prostorem určeným pro ukládání spotřebičů menších rozměrů, který je

uzavřen bočními uzamykatelnými dveřmi.

Ke snadnější manipulaci s odebranými OEEZ uvnitř WINTEJNERU dodává

systém ELEKTROWIN a.s. spolupracující obci či sběrnému dvoru v rámci

motivačního programu vysokozdviţný vozík. Cílem poskytnutí

vysokozdviţného vozíku je napomoci k plnému vyuţití kapacity

WINTEJNERU.

24

Srov. EWIN – 2/2010, Zpravodaj ELEKTROWIN a.s., s. 10.


35

Po naprostém naplnění WINTEJNERU probíhá na základě objednávky odvoz

vytíţeného kontejneru OEEZ dopravcem ke zpracovateli.

Dopravce současně přiváţí na výměnu prázdný WINTEJNER.

Od zahájení projektu systém ELEKTROWIN a.s. jiţ umístil 250 WINTEJNERŮ

a dalších 200 kusů je aktuálně ve výrobě. Snahou provozovatele systému je postupně

přejít od svozů volně loţených spotřebičů výhradně ke sváţení prostřednictvím

kontejnerů a následně tak výrazně sníţit náklady na svozy. Tento záměr ovšem není

v blízkém časovém horizontu snadno proveditelný hlavně z důvodu prostorového

uspořádání venkovních prostor jak posledních prodejců, tak sběrných dvorů. Dostatečný

prostor není zapotřebí jen k samotnému umístění WINTEJNERU, ale také k manipulaci

při výměně plného kontejneru za prázdný. Pro umístění těchto speciálních kontejnerů je

ze strany obce či sběrného místa zapotřebí mít k dispozici oplocenou a uzamykatelnou

zpevněnou plochu (asfalt, beton) o délce 19 metrů.

Dle konkrétního ohlasu např. ze sběrných dvorů v Havlíčkově Brodě25

se zdá,

ţe systém WINTEJNERŮ plní svůj účel. Tedy zabraňuje krádeţím a znehodnocování

OEEZ, usnadňuje manipulaci a zrychluje a zlevňuje odvoz OEEZ ke zpracovatelům.

3.2.5 Financování systému

Jak jiţ bylo zmíněno výše, kolektivní systémy jsou neziskové organizace,

které svou činnost financují z recyklačních poplatků, odváděných do systému

jednotlivými členy, tedy výrobci. Smlouva o kolektivním plnění mezi výrobci a

společnosti ELEKTROWIN a.s .vymezuje financování a odvody příspěvků do

kolektivního systému podle členění dotčených EEZ na tzv. historická (tedy výrobky,

uvedené na trh do 13. 8. 2005) a nová zařízení (výrobky, uvedené na trh po 13. 8. 2005)

Provozovatel systému se zavazuje kalkulovat výši recyklačního příspěvku tak,

aby nepřekročila skutečné náklady na recyklaci historických EEZ a případné přebytky

nebo ztrátu zohlednit do výše recyklačního poplatku na další období. Financování

systému je současně nastaveno tak, aby byly pokryty náklady na recyklaci (tedy

zajištění odděleného sběru, zpracování a vyuţití) tzv. nových EEZ a aby bylo

25

Srov. EWIN – 2/2010, Zpravodaj ELEKTROWIN a.s., s. 11.


36

pro spotřebitele zajištěno bezplatné předání OEEZ z domácností do systému zpětného

odběru a odděleného sběru, organizovaného provozovatelem systému.

Výrobce EEZ je povinen hradit provozovateli kolektivního systému recyklační

příspěvek jak na historická, tak na nová EEZ. Výše recyklačního poplatku na historická

EEZ se vypočítává na základě měsíčních výkazů prodeje EEZ takto:

„Počet kusů/mnoţství EEZ příslušné skupiny/podskupiny x stanovená výše

recyklačního poplatku za jednotku (kusů/mnoţství), stanovená pro dané období

pro příslušnou skupinu/podskupinu EEZ provozovatele kolektivního systému“26

Sazebník recyklačních poplatků je součástí smlouvy o kolektivním plnění a

provozovatel systému má právo jej podle potřeby měnit, stejně tak délku rozhodného

období sazebníku – viz poţadavek na zajištění neziskovosti systému výše.

Recyklační poplatek na nová EEZ (který zahrnuje i příspěvek na recyklaci OEEZ,

které nepochází z domácnosti) se stanovuje na základě očekávaných nákladů

na provedení recyklace, tedy na zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, vyuţití a

odstranění.

Definice recyklačních poplatků27

:

PHE, tzv. viditelný příspěvek: „příspěvek na likvidaci historických EEZ (vyrobených

před 13. 8. 2005), který je poslední prodejce povinen uvádět na cenovce výrobku nebo

na dokladu vydávaném při prodeji nových výrobků (paragonu). Částku hradí při nákupu

spotřebitel.“

PNE: „příspěvek na likvidaci nových EEZ (vyrobených po 13. 8. 2005). Platí jej přímo

výrobce či dovozce EEZ. Jeho výše je zpravidla poloviční oproti PHE.“

26

Srov. Návrh Smlouvy o kolektivním plnění, dostupný z: http://www.elektrowin.cz/cs/vyrobci-a-

dovozci/registrace.html

27www.asekol.cz/vyrobci-a-dovozci/zakladni-pojmy-legislativa/recyklacni-prispevek

http://www.elektrowin.cz/cs/vyrobci-a-dovozci/registrace.html


http://www.asekol.cz/vyrobci-a-dovozci/zakladni-pojmy-legislativa/recyklacni-prispevek


37

3.2.6 Informační systém RECOS®

Pro komunikaci mezi jednotlivými články systému a provozovatelem systému

slouţí informační systém RECOS®, vyvinutý společností ELEKTROWIN a.s. Jedná se

o internetovou aplikaci, která umoţňuje snadnou a rychlou on-line komunikaci mezi

všemi účastníky (poslední prodejci, dopravci, zpracovatelé, provozovatel systému a

další účastníci), přístupnou odkudkoliv z počítače s připojením na internet bez ohledu

na místní vzdálenost z adresy www.elektrowin.cz. Systém slouţí např. pro závazné

objednávání svozu, vystavování tzv. svozových listů, zpětné potvrzování hmotnosti

sváţených spotřebičů a přípravu podkladů pro fakturaci.

Další informace k fungování informačního systému RECOS® uvádím níţe

v podkapitole 3.3 Firma Robert Javůrek – dopravce kolektivního systému.

3.3 Firma Robert Javůrek – dopravce kolektivního systému

V této podkapitole je mým záměrem blíţe představit fungování firmy Robert Javůrek

(dále „firma“) v rámci kolektivního systému ELEKTROWIN a.s. Tuto firmu jsem si

vybrala jako příklad konkrétní činnosti nakládání s elektroodpady, protoţe mám

praktické povědomí o její kaţdodenní pracovní náplni a způsobu zapojení do

kolektivního systému zpětného odběru a zpracování OEEZ.

3.3.1 Představení firmy

Firma Robert Javůrek je fyzická osoba, podnikající na základě ţivnostenského

oprávnění a koncese jiţ od roku 1996. Během své čtrnáctileté historie se tato firma

neustále vyvíjela, rozšířila se a částečně změnila i předmět činnosti. V současnosti se

firma plně zaměřuje na zajišťování svozu zpětně odebraných pouţitých

elektrospotřebičů vybrané kategorie (ledničky, pračky, sporáky aj.) od posledních

prodejců ke zpracovateli, aktuálně pro kolektivní systém ELEKTROWIN a.s.



38

3.3.2 Činnost firmy v rámci kolektivního systému

V roce 2009 se firma zúčastnila výběrového řízení, které provozovatel

kolektivního systému ELEKTROWIN a.s. vyhlásil pro svoz a přepravu zpětně

odebraných EEZ a odděleně sebraných OEEZ třídy 1. Velké domácí spotřebiče, třídy 2.

Malé domácí spotřebiče a třídy 6. Elektrické a elektronické nástroje, a to buď volně

loţené, nebo umístěné v kontejnerech.

Definice termínů v rámci uvedeného výběrového řízení, resp. následně zakázky:

„svozová společnost – společnost, která zajišťuje svoz a přepravu zpětně

odebraných elektrozařízení z míst zpětného odběru a odděleně sebrané

elektroodpady z míst odděleného sběru do místa určeného společností

ELEKTROWIN a.s.“,

„svoz - postupné nakládání kontejnerů s EEZ nebo s OEEZ, volně

přepravovaných EEZ nebo OEEZ na různých místech zpětného odběru nebo

odděleného sběru“,

„přeprava - odvoz plně naloţené loţní jednotky z místa poslední nakládky EEZ

nebo OEEZ (místa zpětného odběru nebo odděleného sběru) do místa

zpracování OEEZ“.28

Firma splnila nutné technické vybavení pro uskutečňování svozů (nákladní vozy

s hydraulickým čelem, nákladní vozy s odpovídajícím nakladačem kontejnerů,

nízkozdviţné a vysokozdviţné prostředky) i další náleţitosti a podařilo se jí

ve výběrovém řízení získat zakázku na svoz chlazení, malých a velkých domácích

spotřebičů pro oblast Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Stala se tedy

dopravcem, resp. svozovou společností kolektivního systému. Současná spolupráce

firmy s kolektivním systémem je sjednána na období 1.1.2010 – 31.12.2011.

28

Zadání výběrového řízení na dodavatele sluţeb v oblasti svozu a přepravy elektrozařízení a

elektroodpadů, ELEKTROWIN a.s., září 2009, s. 5.


39

3.3.3 Svoz elektroodpadu a využití systému RECOS®

Firma provádí dvě varianty svozů:

svoz volně loţených pouţitých EEZ (uloţených na volném prostranství

posledních prodejců)

svoz EEZ loţených ve velkoobjemových kontejnerech,

resp.WINTEJNERECH.

Činnost jednotlivých článků systému, tedy i dopravce a jím prováděný svoz

elektroodpadu je koordinován prostřednictvím internetové aplikace RECOS®. Proces

svozu elektroodpadu probíhá z pohledu evidence v informačním systému RECOS®

následovně:

Volně loţené EEZ

Provozovatel sběrného místa, poslední prodejce nebo jiné neveřejné místo,

zapojené do kolektivního systému (např. základní školy, firmy, servisy), zadá

do informačního systému poţadavek na odvoz OEEZ.

Objednávky se vystavují pro kaţdou kategorii zvlášť, tzn. jedno sběrné

místo můţe mít současně rozpracované aţ 3 objednávky (chlazení, malé

spotřebiče, velké spotřebiče).

Pro zadání objednávky na svoz volně loţených OEEZ jsou určeny

pro jednotlivé subjekty tyto minimální počty:

A. sběrné dvory

20 ks volně loţených velkých spotřebičů (chlazení nebo ostatní)

50 ks volně loţených malých spotřebičů

3 ks tzv. bagů malých spotřebičů

Pozn.: termín „bag“ je definován v kolektivním systému ELEKTROWIN a.s. jako

„shromaţďovací prostředek pro malé spotřebiče o velikosti 0,25 m³, které jsou

označeny popiskem ELEKTROWIN a.s. …. Jedná se o opakovaně pouţitelný


40

shromaţďovací prostředek, výměnu bagů na sběrných místech a u zpracovatele provádí

svozová společnost.“29

B. poslední prodejci


3 ks bagů malých spotřebičů

C. neveřejná místa


1 ks bagů malých spotřebičů

Poţadavek na odvoz je okamţitě zpřístupněn dopravci, tzn. informační

systém RECOS® vygeneruje objednávku a přidělí ji patřičné svozové

společnosti dle krajové příslušnosti a dle jednotlivých logistických skupin.

Tedy pracovník firmy Robert Javůrek tímto obdrţí informaci o potřebě svozu

v rámci Olomouckého nebo Moravskoslezského kraje.

Firma si na základě přidělené objednávky naplánuje průběh dopravy

v návaznosti na provozní hodiny místa zpětného odběru i zpracovatele. Bere

také v úvahu maximální vytíţení svých vozidel a efektivitu provozu firmy,

ovšem při zachování poţadovaných časových limitů svozu v rámci

kolektivního systému.

Pracovník firmy si v informačním systému vystaví a vytiskne konkrétní

svozový list (SL) – viz příl. 3, jenţ obsahuje např.: název místa nakládky,

město, adresu a PSČ nakládky, seznam poloţek, tj. upřesnění třídy EEZ a

počet ks k odvozu.

Povinností svozové společnosti je oznámit sběrným místům termíny odvozu

EEZ (nakládky), které nesmí překročit 7 dnů od zadání objednávky sběrným

místem. Pracovník firmy termín nahlásí sběrnému místu nejpozději 2 pracovní

dny před uskutečněním svozu.

Pracovník firmy má současně povinnost nahlásit datum vykládky

u zpracovatele, aby se mohli všichni zúčastnění připravit na předání

(nakládku) a převzetí (vykládku) EEZ.

V případě prodlení, i předpokládaného, je svozová společnost povinna

neprodleně informovat ELEKTROWIN a.s.. K předpokládanému zpoţdění

29

Zadání výběrového řízení na dodavatele sluţeb v oblasti svozu a přepravy elektrozařízení a

elektroodpadů, ELEKTROWIN a.s., září 2009, s. 6


41

v praxi většinou dochází v návaznosti na omezenou provozní dobu sběrného

místa. Např. některé sběrné dvory obcí nebo servisy mají provozní dobu jen

1x týdně. Pokud není moţno domluvit termín svozu mimo provozní dobu, je

nutné toto prodlení nahlásit společnosti ELEKTROWIN a.s.

Nakládku na místě svozu zajišťuje pracovník firmy (svozové společnosti).

Po naloţení EEZ na sběrném místě je povinností svozové společnosti i

sběrného místa si vzájemně písemně potvrdit naloţené/předané počty kusů

EEZ.

Před naloţením nebo během nakládání řidič firmy vizuálně kontroluje

přebírané EEZ a o poškozených elektrospotřebičích sepisuje zápis, tzv.

„protokol nekompletnosti“. (Postup posuzování, zda zařízení je či není

kompletní přehledně ukazuje schéma ELEKTROWIN a.s. – viz příl. 5)

V praxi se velmi často stává, ţe zejména na sběrných dvorech se nachází

mnoho nekompletních EEZ. Týká se to především chlazení, kdy převáţně

chybí kompresory a hliníkové části a praček a sušiček, kde často chybí

elektromotory a kabeláţ. Na některých sběrných dvorech se tato situace

vyřešila pomocí uzamykatelných WINTEJNERŮ. Poslední prodejci

ale mnohdy mají velmi malé skladovací prostory a tak často pouţité EEZ,

objednané ke svozu, skladují mimo prodejnu, např. volně na dvoře prodejce

apod.

Nekompletní zpětně odebraná EEZ nejsou elektroodpad, ale pouze běţný

odpad. Tato EEZ jsou jiţ pro zpracovatele nezajímavá. Existuje ale pravidlo,

ţe v rámci jednoho svozu je řidič oprávněn převzít max. 10% nekompletních

EEZ. V tom případě je nutné vyhotovit „protokol o kompletnosti“(viz příl. 5).

Pokud je ještě jiný důvod k neodebrání EEZ např.rozbité EEZ na hromadě

nebo zatarasená přístupová cesta, je řidič oprávněn svoz neuskutečnit.

Současně je řidič povinen pořídit fotodokumentaci z místa svozu, která je

následně s vysvětlením zaslána provozovateli systému ELEKTROWIN a.s.

Po kontrole a převzetí vyřazených EEZ je řidič připraven provést svoz. Jak jiţ

bylo zmíněno dříve, během přepravy firmou ke zpracovateli je pouţité

elektrozařízení povaţováno jiţ za elektroodpad. Od 1.1.2008 se tedy firmy


42

Robert Javůrek týká povinnost mít označena všechna vozidla sváţející OEEZ

výstraţnými tabulkami se symbolem: „A“30

.

Řidič firmy je povinen při přepravě a manipulaci s volně loţenými

elektrozařízeními a elektroodpady s obsahem nebezpečných a regulovaných

látek postupovat náleţitě obezřetně v souladu se zvláštním předpisem31

, tzn.

nakládat s naloţenými OEEZ tak, aby nedošlo k poškození částí obsahujících

nebezpečné látky a k jejich úniku. OEEZ nesmí být vršeno na sebe a

přepravováno bez patřičného upevnění a v poloze, při které hrozí únik

nebezpečných látek.

Přeprava je ukončena předáním elektroodpadu zpracovatelské společnosti

určené společností ELEKTROWIN a.s. Vykládku zajišťuje zpracovatelská

společnost v součinnosti s dopravcem, tedy s řidičem firmy.

Při předání OEEZ se provádí u zpracovatele oddělené váţení jednotlivých

logistických kategorií zvlášť a návazně vystavení tzv. váţních lístků. Zjištěné

počty kusů a zjištěná hmotnost jednotlivých logistických kategorií jsou spolu

s čísly váţních lístků zapsány do svozového listu a potvrzeny jak zástupcem

zpracovatelem, tak svozovou společností, tedy řidičem firmy.

Také zpracovatel má moţnost v případě zjištění poškozených nebo

nekompletních EEZ sepsat s dopravcem „protokol o nekompletnosti“.

Nejpozději do 3 kalendářních dnů pro provedené přepravě je dopravce

povinen zapsat výše uvedené údaje do informačního systému RECOS®.

EEZ loţené ve WINTEJNERECH

Přeprava EEZ pomocí WINTEJNERŮ probíhá výměnným způsobem. Řidič firmy

na sběrné místo přiveze prázdný WINTEJNER a předá zástupci sběrného dvora

k potvrzení předávací protokol prázdného WINTEJNERU (PW), kde vyplní

evidenční číslo WINTEJNERU a popíše jeho stav.

Následně řidič firmy převezme naplněný uzamčený WINTEJNER, kde taktéţ

vypíše předávací protokol naplněného WINTEJNERU (NW).

30

Srov. Vyhláška č. 374/2008 Sb., §2

31Srov. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích


43

Souběţně s protokoly vyplňuje dopravce v součinnosti se sběrným místem i

svozové listy a počet kusů WINTEJNERŮ.

Běţná praxe je taková, ţe na kaţdém sběrném dvoře je uloţen jeden

WINTEJNER na kategorii výrobků „chlazení“ a jeden společný pro kategorie

Velké spotřebiče a Malé spotřebiče.

Sběrné dvory aţ na výjimky nejsou vybaveny nákladními váhami, proto se váha

uvádí aţ při vykládce u zpracovatele. Pokud se jedná o WINTEJNER na Velké a

Malé spotřebiče (dvě různé kategorie EEZ), musí se kaţdá kategorie váţit

odděleně.

Vyprázdnění naplněných WINTEJNERŮ je povinností zpracovatelské

společnosti. Pro zjištění obsahu (váhy) plných kontejnerů je stanovena hmotnost

prázdných kontejnerů (WINTEJNER CH 2900kg, WINTEJNER VMS 3100 kg),

která se odečítá při váţení.

Zpracovatel potvrdí jak protokol naplněného WINTEJNERU, tak i váhu

na svozový list.

Poté dopravce přebere od zpracovatele na výměnu prázdné WINTEJNERY

stejného druhu, jaký předal. Vyplněné předávací protokoly potvrzené sběrným

místem i zpracovatelem odesílá dopravce jednou týdně elektronickou poštou

provozovateli kolektivního systému.

V této fázi je zapotřebí na základě vyplněných a potvrzených svozových listů

ukončit objednávky v systému RECOS©.

Svozový list má čtyři listy:

1.list pro svozovou společnost

2.list pro zpracovatele

3.list pro sběrné místo

4.list slouţí jako potvrzení převzetí zpracovatelem pro evidenci svozové

společnosti.

Po vyplnění skutečného mnoţství svezeného počtu kusů elektroodpadu a zjištěné

váhy dle váţního lístku dopravce svozový list v systému RECOS© uzavře a

potvrdí. Pro firmu se v tuto chvíli stane svozový list nepřístupným.

Současně je v tomto okamţiku svozový list zpřístupněn zpracovateli, který opět

ověří jeho správnost a taktéţ potvrdí.


44

Po potvrzení svozového listu v systému RECOS© zpracovatelem je opět tento

podklad v systému k dispozici svozové společnosti pro účely fakturace.

Na konci měsíce firma provádí fakturaci všech uskutečněných svozů v daném

měsíci.

Pro vystavení faktury je rozhodující celková hmotnost svezeného OEEZ. Cena za

sluţby dopravce je stanovena za jednotku 1 kilogram a liší se dle kategorií EEZ.

Firma vystaví v systému RECOS© souhrnný podklad pro fakturaci, který spolu

s vlastní evidencí uskutečněných svozů a fakturou odesílá provozovateli

systému, společnosti ELEKTROWIN a.s.. Lhůta splatnosti faktur je smluvně

dohodnuta v délce 30 dní.

3.3.4 Vyhodnocení spolupráce firmy s kolektivním systémem

V předcházejícím oddílu popisuji zapojení firmy Robert Javůrek jako svozové

společnosti do kolektivního systému ELEKTROWIN a.s..

Pokládám za důleţité dále zmínit, ţe díky propracovanému internetovému

systému RECOS© během této spolupráce téměř nedochází k reklamacím. V systému je

prokazatelně a průhledně zachycena historie kontaktů a postupné kroky spolupráce

všech článků kolektivního systému, zadávání zakázek, jednotlivých odvozů atd. Pokud

ojediněle dojde k podání reklamace, jejím důvodem je čistě pochybení lidského faktoru:

např. nečitelně vyplněné počty kusů u posledních prodejců nebo překlep při zadávání

údajů o hmotnosti do systému RECOS©.

Výhodou spolupráce s kolektivním systémem shledávám také jasně daná a

jednotlivými články systému dodrţovaná pravidla spolupráce. Spolupracující firmy jsou

ke včasnému a řádnému plnění povinností v rámci smlouvy motivovány systémem tzv.

čtvrtletních bonusů a „malusů“, které se podle předem přesně daných kritérií odráţí

ve čtvrtletní fakturaci kolektivnímu systému: prostřednictvím finančního bonusu

pro dopravce nebo účtování pokuty ve výši 5% z objemu čtvrtletní fakturace, popř.

při průměrném plnění smluvních povinností úhrada dané smluvní ceny v rámci

fakturace bez účtování pokuty, či připsání bonusu.


45

Získání bonusu ovlivňují tato kritéria:

Dodrţení/překročení maximální doby svozu (viz evidence v systému RECOS®).

Včasné/liknavé vedení evidence v systému RECOS®.

Počet případných odůvodněných stíţností na dopravce ze strany zpracovatele či

sběrného místa.

Mezi články kolektivního systému je tedy spolupráce nastavena jasně a přehledně.

Otázkou ovšem je, zda všichni poslední prodejci důsledně dodrţují podmínky

spolupráce a odevzdávají do kolektivního systému veškerá vrácená EEZ od zákazníků

(resp. EEZ všech kategorií), byť se k tomu zavázali v rámci smluvního jednání

s provozovatelem kolektivního systému. V praxi vzniká podezření u spotřebičů typu

„chlazení“, kdy od některých prodejců nepřichází do kolektivního systému zpět ţádné

z těchto spotřebičů, tedy dopravce neřeší ţádné objednávky na svoz typů zařízení této

logistické třídy. Můţeme se pouze domnívat a spekulovat, zda nedochází k předání

zmíněných vrácených EEZ třetím osobám, které vytěţí výnosné části EEZ typu

„chlazení“ a zbytek nekompletních EEZ odevzdají jako komunální odpad

pravděpodobně do sběrného dvora. Poslední prodejce svým zapojením do kolektivního

systému splnil svou legislativní povinnost s ohledem na likvidaci elektroodpadu a řešení

případných výše uvedených situací jiţ tedy spadá do kategorie dodrţování smluvních

podmínek mezi posledním prodejcem a kolektivním systémem.

Tento poznatek motivuje firmu k častějšímu namátkovému vizuálnímu

prověřování situace u posledních prodejců, jehoţ cílem je eliminovat uvedené

neţádoucí skutečnosti v rámci kolektivního systému. Nepředávání elektroodpadu

smluvními posledními prodejci do kolektivního systému by bylo v rozporu

s legislativním nařízením o způsobu zpětného odběru a likvidaci OEEZ. Pro dopravce

by byl důsledkem zmiňované situace dopad finanční, tedy niţší ekonomická výnosnost

svozů.

Výše uvedené podezření ovšem rozhodně není pro firmu Robert Javůrek důvodem

k nespokojenosti se spoluprací s provozovatelem kolektivního systému ELEKTROWIN

a.s.. Tuto spolupráci firma hodnotí jako velice přínosnou, se zárukou solventního

obchodního partnera. Firma je přesvědčena o dlouhodobé perspektivě tohoto předmětu

podnikání a hodlá se v září 2011 opět zapojit do výběrového řízení na dopravce

(svozovou společnost) kolektivního systému společnosti ELEKTROWIN a.s.


46

3.4 Propagační činnost systému

Společnost ELEKTROWIN a.s. si uvědomuje důleţitost osvětové činnosti

v oblasti zpětného odběru elektroodpadu, a proto své úsilí věnuje také propagačním

akcem a spolupráci s obcemi, školami a veřejností.

Představme si například akci pro školy „Ukliďme si svět“.32

Jedná se o Ekologický

projekt pro základní a střední školy v České republice – „ekologie v praxi“.

Pořadatelem je kolektivní systém ELEKTROWIN a.s. s podporou systému soutěţe

Eurorebus. Projekt je zaloţen na sběru vyslouţilých spotřebičů, kdy je pro školy zdarma

připraven servis odvozu vyslouţilých spotřebičů, včetně zajišťování sběrných nádob.

V roce 2010 byl vyhodnocen jiţ 3. ročník soutěţe v rámci tohoto projektu a vítězná

škola MŠ a ZŠ Červená Voda odebrala celkově 11 490 kg elektroodpadu. Nejúspěšnější

školy získávají kaţdoročně zajímavé odměny jak pro ţáky či studenty (např.

interaktivní pomůcky, sportovní potřeby, výlety pro celou třídu), tak i motivační

odměny pro pedagogy, angaţované v projektu. K projektu se váţí i další doprovodné

akce a soutěţe, zaměřené na informování veřejnosti o tom, jaké EEZ a v jakém stavu lze

odevzdat prostřednictvím zpětného odběru a proč je důleţitá ekologická likvidace

elektroodpadu.

Společnost ELEKTROWIN a.s. průběţně pořádá další akce pro veřejnost,

kde zábavnou formou propaguje zpětný odběr elektrozařízení a současně výměnou

za malý motivační dárek přijímá na místě i vyslouţilé EEZ.

3.5 Výstupy kolektivního systému ELEKTROWIN a.s.

V roce 2009 systém ELEKTROWIN a.s. odebíral elektroodpad od těchto

subjektů:33

531 smluvních obcí

32

Srov. http://www.uklidmesisvet.cz/

33 Srov. Výroční zpráva 2009 - společnost ELEKTROWIN a.s., s. 10.

http://www.uklidmesisvet.cz/


47

691 míst zpětného odběru ve sběrných dvorech

2238 míst zpětného odběru u posledních prodejců

4040 obcí, ve kterých probíhá tzv. mobilní svoz

288 dalších míst zpětného odběru (servisy, školy atd.)

Objem zpětně odebraných vyřazených elektrozařízení systémem ELEKTROWIN

a.s. v roce 2009 (v počtech kusů elektrozařízení a v jednotkách tun) dokumentuje

následující tabulka- viz tab. 2. 34

Tab. 2 – Elektroodpad zpětně odebraný systémem ELEKTROWIN a.s. v roce 2009

Typ EEZ

Celkem tun Celkem počet ks

Spotřebiče typu „chlazení“ 17 929

399 483

Velké spotřebiče 8 496

152 822

Ostatní spotřebiče 2 091

846 953

Následující graf (viz obr. 4) dokumentuje stoupající tendenci zpětně odebraných

elektrozařízení systémem ELEKTROWIN a.s. od roku 2006 do roku 2009 (v počtech

kusů, dle kategorie EEZ).35

34

Srov. Výroční zpráva 2009 - společnost ELEKTROWIN a.s., s. 10. 35

Srov. tamtéţ, s. 11.


48

Obr. 4 - EEZ zpětně odebrané systémem ELEKTROWIN a.s. (2006 – 2009)


49

ZÁVĚR

Cílem mé práce bylo přiblíţit čtenáři, co jsou to elektroodpady a jaký je správný

postup nakládání s nimi. Dále jsem chtěla osvětlit, co jsou to kolektivní systémy, jaký je

princip jejich fungování a představit jeden konkrétní kolektivní systém zpětného

odběru, odděleného sběru a zpracování elektroodpadů, včetně bliţšího představení

jednoho článku tohoto kolektivního systému.

Výše jsem definovala, co jsou to elektroodpady a jak probíhá jejich třídění a

zpětný odběr. Zdůraznila jsem důleţitost recyklace elektroodpadů a popsala proces

recyklace. Uvedla jsem příslušná legislativní ustanovení, která upravují problematiku

nakládání s elektroodpady. Čtenáře jsem seznámila s tím, co jsou to kolektivní systémy

zpětného odběru, tříděného sběru a zpracování elektroodpadů. Uvedla jsem, jaká byla

podstata vzniku kolektivních systémů v České republice, jaký je princip jejich

fungování a které články je tvoří. Popsala jsem jeden z kolektivních systémů, konkrétně

ELEKTROWIN a.s. a uvedla jeho specifika: projekt výměnných WINTEJNERŮ a

vyuţití informačního systému RECOS®. Podrobněji jsem zmínila činnost firmy Robert

Javůrek, svozové společnosti systému ELEKTROWIN a.s.

Cíle práce tedy bylo dosaţeno.

Úvodem bylo řečeno, ţe otázka zachování ţivotního prostředí pro další generace a

uchránění planety Země od negativních vlivů moderní společnosti se dotýká nás všech a

je také i naší kaţdodenní zodpovědností. Zapojit se do ochrany ţivotního prostředí

můţeme mimo jiné tříděním odpadů a také správným nakládáním s elektrospotřebiči,

které jiţ nehodláme vyuţívat. Legislativní úprava nakládání s elektroodpady i nastavení

systému jejich zpětného odběru, odděleného sběru, likvidace a zpracování, dává plnou

podporu ekologickému nakládání s vyřazenými spotřebiči. Konkrétně zmiňovaný

systém ELEKTROWIN a.s. má propracovanou organizaci nakládání s elektroodpady,

kvalitní a řádně fungující informační systém, spolehlivou síť spolupracujících článků a

dostatek odborníků na další zpracování a ekologickou likvidaci vyřazených

elektrospotřebičů.

Řádné fungování procesu nakládání s elektroodpady v souladu s legislativními

ustanoveními a zásadami ochrany ţivotního prostředí je postaveno na zodpovědnosti

nás, zákazníků a spoluobčanů, kteří pouţíváme jakékoliv elektrospotřebiče a logicky


50

tedy čas od času nějaký spotřebič ze svého pouţívání také vyřazujeme. Existence

systému náležitého nakládání s elektroodpady závisí na tom, zda veřejnost využije

zpětného odběru u posledních prodejců či odděleného sběru ve sběrných dvorech a

svůj vyřazený spotřebič odevzdá do „správných rukou“, tedy určitému

kolektivnímu systému.

Touto bakalářskou prací jsem chtěla svým malým dílem přispět k rozšíření

informací o správném nakládání s elektroodpady a zdůraznit důleţitost této

problematiky.


51

ANOTACE

Jméno a příjmení autora: Alena Javůrková

Instituce: Moravská vysoká škola Olomouc

Název bakalářské práce: Elektroodpad a kolektivní systém

Název práce v angličtině: Electronic Scrap and Collective System

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Aneţka Machátová

Počet stran: 44

Počet příloh: 5

Rok obhajoby: 2011

Klíčová slova v českém jazyce: elektroodpad, kolektivní systém, systém

RECOS, poslední prodejci

Klíčová slova v anglickém jazyce: electronics scrap, collective system, RECOS

system, last seller

Bakalářská práce „Elektroodpady a kolektivní systémy“ se zabývá problematikou

vzniku, třídění, zpětného odběru a likvidace elektroodpadu.

Teoretická část definuje pojmy této problematiky, popisuje procesy a legislativní

podmínky. Přibliţuje podstatu a princip fungování tzv. kolektivních systémů

odděleného sběru a recyklace elektroodpadu. Praktická část práce je věnována

kolektivnímu systému ELEKTROWIN a.s. a jednomu z jeho článků: firmě Robert

Javůrek, která působí v kolektivním systému jako svozová společnost. Dokumentuje

činnost, pracovní postupy a praktické zkušenosti těchto subjektů. Práce je zakončena

poznatky firmy Robert Javůrek a vyhodnocením spolupráce s kolektivním systémem

ELEKTROWIN a.s.

The bachelor project "Electronic waste and collective systems" deals with the issue of

electronic waste occurrence, waste sorting, backward consumption and waste


52

liquidation. The theoretical part defines issue terms, describes processes and legislative

conditions. It draws the basis and function principle of electronic waste sorting and

recycling "collective systems". The practical part presents ELEKTROWIN a.s.

collective system and one of its sections, Robert Javůrek corporation functioning as the

cartage transportation company. The project proves by evidence the function, working

process and practical skills of mentioned elements. The project is concluded with

Robert Javůrek findings and with the analysis of ELEKTROWIN a.s. collective system

cooperation.


53

LITERATURA A PRAMENY

BROŢOVÁ, S., aj. Elektroodpad - analýza a možnosti využití. 1.vyd. Ostrava: VŠB

Technická Univerzita Ostrava, 2008. 100 s. ISBN 978-80-248-1867-2.

CENIA – Česká informační agentura ţivotního prostředí, Archiv konferencí a seminářů

k MA21 v zahraničí [online]. 2010 [cit. 2010-12-10]. Dostupné na www:

˂http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHXLDSX/$FILE/Metod-

MA21_06-priloha1-deklaraceUR_0503.pdf ˃.

ELEKTROWIN a.s., Návrh Smlouvy o kolektivním plnění [online]. 2010 [cit. 2010-11-

15]. Dostupné na www: ˂ http://www.elektrowin.cz/cs/vyrobci-a-

dovozci/registrace.html ˃.

ELEKTROWIN a.s. [online]. 2010 [cit. 2010-11-28]. Dostupné na www:

˂ http://www.elektrowin.cz/ ˃.

EWIN 2/2010 - Zpravodaj ELEKTROWIN a.s. Praha: ELEKTROWIN a.s., 2010.

HERČÍK, M., FIEDOR, J. A MÜLLEROVÁ, H. Legislativa a ochrana životního

prostředí. 1.vyd. Ostrava: VŠB Technická Univerzita Ostrava, 2008. 182 s. ISBN:978-

80-248-1837-5.

Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky, Odpadové hospodářství – Zpětný

odběr výrobků – Elektrozařízení [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné na www:

˂ http://www.mzp.cz/cz/elektrozarizeni ˃ .

Muzeum spotřebičů [online]. 2010 [cit. 2010-12-13]. Dostupné na www:

˂www.muzeumspotrebicu.cz ˃ .

REMA Systém, a.s. [online]. 2010 [cit. 2010-12-12]. Dostupné na www:

˂ http://www.remasystem.cz/ ˃ .

RETELA, s.r.o. [online]. 2010 [cit. 2010-12-10]. Dostupné na www:

˂ http://www.retela.cz/ ˃ .







http://www.muzeumspotrebicu.cz/

http://www.remasystem.cz/

http://www.retela.cz/


54

Směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o

odpadních elektrických a elektronických zařízeních.

Ukliďme si svět [online]. 2011 [cit. 2011-01-13]. Dostupné na www:

˂ http://www.uklidmesisvet.cz/ ˃ .

Vyhláška č. 374/2008 Sb. o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb.,

kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a

států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k

vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů.

Výroční zpráva 2009 – společnost ELEKTROWIN a.s. Praha: ELEKTROWIN a.s.,

2010.

WEEE Forum [online]. 2011 [cit. 2011-01-13]. Dostupné na www: ˂ http://www.weee-

forum.org/ ˃.

Zadání výběrového řízení na dodavatele služeb v oblasti svozu a přepravy

elektrozařízení a elektroodpadů - ELEKTROWIN a.s. Praha: ELEKTROWIN a.s., 2009.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění

pozdějších předpisů.

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně

některých zákonů.

http://www.uklidmesisvet.cz/




55

SEZNAM ZKRATEK:

EEZ - elektrické a elektronické zařízení

OEEZ – odpadní elektrické a elektronické zařízení

MZPCR – Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky

SL – svozový list

PHE – příspěvek na likvidaci historických elektrických a elektronických zařízení

PNE - příspěvek na likvidaci nových elektrických a elektronických zařízení


56

SEZNAM OBRÁZKŮ:

Obr. 1 – Symbol označení nových EEZ …………………………………………….…13

Obr. 2 – Zpětně odebraný elektroodpad v ČR v letech 2005 – 2009 (v tunách) ….…..15

Obr. 3 – Cyklus vyuţívání a recyklace EEZ …………………………………….…16

Obr. 4 – EEZ zpětně odebrané systémem ELEKTROWIN a.s. (2006 – 2009) …….....48


57

SEZNAM TABULEK:

Tab. 1 – Kategorie EEZ ……………………………………………………………. 11

Tab. 2 – Elektroodpad zpětně odebraný systémem ELEKTROWIN a.s. (2009) …..… 47


58

SEZNAM PŘÍLOH:

Příl. 1 - Seznam EEZ, kterými se zabývá kolektivní systém ELEKTROWIN a.s. … 60

Příl. 2 - Ukázka WINTEJNERU ……………………………………………………..61

Příl. 3 - Ukázka svozového listu…………………..…………………………….……. 62

Příl. 4 - Schéma posouzení kompletnosti zpětně odebraného EEZ ………………… 63

Příl. 5 - Protokol o kompletnosti…………………………………………………….. 64

( Příl. 3, 4, 5 – zdroj: materiály společnosti ELEKTROWIN a.s.)


59

PŘÍLOHY


60

Příloha 1

Seznam EEZ, kterými se zabývá kolektivní systém

ELEKTROWIN a.s.

Velké spotřebiče

ledničky, mrazáky, sporáky, myčky, pračky, sušičky, mikrovlnné trouby, trouby

na pečení, odsavače par, čističky vzduchu, el.topidla, el.plotny, el. sekačky apod.,

Malé spotřebiče (bag)

vysavače - podlahové vysavače včetně akumulátorových, ruční akumulátorové

vysavače, čistící stroje na koberce - mokré vysávání, tepovače apod., parní čističe,

zařízení pro vysokotlaké čištění apod., ţehličky a jiné spotřebiče pouţívané k ţehlení,

mandlování a další péči o oděvy, šicí stroje, pletací stroje, vyšívací stroje, tkací stroje

apod., fritovací hrnce, el.pečicí pánve, barbecue gril, raclette gril, toastovače,

sendvičovače, opékače topinek apod., elektrické noţe, svářečky folií, mlýnky na maso,

mlýnky na kávu, espressa, varné konvice, el.otvírače konzerv, kávomlýnky apod.,

hodiny, budíky a zařízení pro účely měření, indikace nebo registrace času, fény,

vysoušeče vlasů, kulmy, zubní kartáčky, holicí strojky, masáţní strojky, epilátory,

vysoušecí helmy, zastřihávače vlasů a vousů, ţehličky na vlasy apod., váhy - osobní,

kuchyňské apod., elektrické ventilátory malé, el.kráječe, ohřívače nápojů a pokrmů,

kuchyňské roboty, mixéry, ruční mixéry, multikráječe, šlehače, citrusovače,

odšťavňovače, parní hrnce, malé domácí pekárny, popkornovače, rychlovarné konvice,

svářečky fólií apod., osvěţovače vzduchu, odpuzovače hmyzu apod.,

Elektrické nářadí a nástroje

vrtačky - ruční, příklepové, aku vrtačky apod., pily - řetězové, okruţní, pokosové,

kotoučové apod., řezačky, obráţečky, obráběcí stroje, frézky, brusky, stroje na

hoblování, hlazení, leštění, ohýbání, spojování drcení, vrtací, sekací, bourací kladivo

apod., nástroje pro nýtování, přibíjení nebo šroubování nebo pro odstraňování nýtů,

hřebíků, šroubů nebo pro podobné účely - aku a el.šroubováky, el.sponkovačky,

nýtovací kleště apod., nástroje pro pájení, svařování nebo podobné pouţití - pájky,

svářečky apod., drobné nástroje a zařízení apod.

(Zdroj:http://www.elektrowin.cz/)


61

Příloha 2

Ukázka WINTEJNERU

(Zdroj:http://www.mesto-hranice.cz/cs/televize-tisk/hranicka-radnice/radnice-

2010/hranicka-radnice-20-kvetna-2010.html)

(Zdroj:http://www.elektrowin.cz/cs/obce-a-sberne-dvory/informace-o-

systemu/wintejnery.html)


62

Svozový list - Příloha 3


63

Příloha 4

Schéma posouzení kompletnosti zpětně odebraného EEZ


64

Příloha 5

Protokol kompletnosti

Documents

Elektroodpad a kolektivní systém · 2017-07-12 · a) „uveden v Seznamu nebezpečných odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.) b) smíšen nebo znečištěn některou ze sloţek