Environmentální a ekologické služby s · Web view• Špička listu rotoru je z hliníkové litiny. Podél přední a zadní hrany listu rotoru je přímo pod povrch vložen hliníkový

Environmentální a ekologické služby s.r.o.

Dokumentace záměru stavby v rozsahu přílohy č. 4 zákona č.100/2001Sb.

o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

VTE Hájiště

Mgr. Luboš Motl Bc. Pavlína Hapštáková Václava Rothová prosinec 2011

Dokumentace dle §8 zákona č.100/2001Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) – v rozsahu přílohy č.4 tohoto zákona. 2/127

Název záměru VTE Hájiště Zadavatel: EP Renewables, a.s.Zpracovatel: Mgr.Luboš Motl, držitel autorizace podle zák.č.100/2001 Sb. – Č.j.:1522/243/OPŽV/99

Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov, 4717 633 256,731 411 [email protected], www.ees-servis.cz

ObsahA. ÚDAJE O OZNAMOVATELI.....................................................4

1. Obchodní firma...................................................................................................52. IČ:........................................................................................................................53. Sídlo (bydliště):...................................................................................................54. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele:.........5

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU................................................................6B.I Základní údaje................................................................................................................9

B.I.1 Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1......................................................9B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru.....................................................................................9B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)...............................................10B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými)..........................................................10B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí.......................................................................................................................14B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru.........................................18B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení……………B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků……………………………….B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí dle §10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat...............................................................................................….

B.II Údaje o vstupech.........................................................................................................25B.II.1 Půda..................................................................................................................25B.II.2 Voda (například zdroj vody, spotřeba).............................................................26B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje...........................................................27B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.......................................................28

B.III Údaje o výstupech.....................................................................................................29B.III.1 Ovzduší............................................................................................................29B.III.2 Odpadní vody..................................................................................................29B.III.3 Odpady............................................................................................................30B.III.4 Ostatní.............................................................................................................32B.III.5 Doplňující údaje..............................................................................................37

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ38

C.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území................39C.1.1 Územní systém ekologické stability krajiny......................................................40C.1.2 Zvláště chráněná území......................................................................................42C.1.3 CHOPAV............................................................................................................43C.1.4 NATURA 2000..................................................................................................44C.1.5 Území přírodních parků......................................................................................45C.1.6 Významné krajinné prvky..................................................................................45C.1.7 Území historického, kulturního nebo archeologického významu......................46C.1.8 Území hustě zalidněná........................................................................................47C.1.9 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení..................................................47C.1.10 Staré ekologické zátěže.....................................................................................47C.1.11 Extrémní poměry v dotčeném území.................................................................47

C.2 Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území....................49

http://www.ees-servis.cz/




C.2.1 Ovzduší a klima (klimatické faktory, kvalita ovzduší)......................................49C.2.3 Půda....................................................................................................................51C.2.4 Horninové prostředí a přírodní zdroje................................................................52C.2.5 Fauna a flóra.......................................................................................................54C.2.6 Krajina................................................................................................................57C.2.7 Obyvatelstvo.......................................................................................................59C.2.8 Hmotný majetek.................................................................................................59C.2.9 Kulturní památky................................................................................................59

C.3 Celkové zhod. kvality ŽP v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení......61D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA ...............VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

64D.I Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a ŽP a hodnocení jejich velikosti a významnosti...............................................................................................65

D.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů...............................65D.2 Vlivy na ovzduší a klima.......................................................................................68D.3 Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky...69D.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody.................................................................76D.5 Vlivy na půdu.......................................................................................................77D.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje....................................................78D.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy.....................................................................78D.8 Vlivy na významné krajinné prvky......................................................................81D.9 Vlivy na krajinu....................................................................................................82D. 10 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...................................................87

D.II Komplexní charak. vlivů záměru na ŽP z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů...........................................................................................88D.III Charak. environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech. .90

D.III.1 Rizika při výstavbě posuzovaného záměru......................................................90D.III.2 Rizika při samotném provozu posuzovaného záměru......................................90D.III.3 Rizika po překročení doby životnosti posuzované technologie.......................91

D.IV Charak. a opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na ŽP......................................................................................................92

D.IV.1 Opatření realizovaná v průběhu zpracování PD..............................................92D.IV.2 Opatření realizovaná v době výstavby VTE....................................................92D.IV.3 Opatření realizovaná při provozu VTE............................................................96

D.V Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů.....................................................................................................................98D.VI Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace.....................................................................................................100

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÉHO ZÁMĚRU(pokud byly předloženy)............................................................................102F. ZÁVĚR............................................................................105G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECH. CHARAKTERU

110H. PŘÍLOHA.........................................................................116





A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI





1. Obchodní firma

EP Renewables, a.s..

2. IČ: 275 673 20

3. Sídlo (bydliště): Pobřežní 297/14, Praha 8, KarlínPSČ 186 00

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele:

Místopředseda představenstvaIng. František Čuprtel: + 420724052999e-mail: [email protected]

ve věcech technických: Ing. Hana VojtováTel: +420731662634vojtova @ epholding.cz

Ing. Tomáš StarýTel.: +420 725 648 005Email: [email protected]


mailto:[email protected]






B. ÚDAJE O ZÁMĚRU





ÚVODPředložená dokumentace záměru „VTE Hájiště“ je zpracována ve smyslu § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a o změně některých dalších zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších změn a předpisů.

Posuzovaným záměrem firmy EP Renewables, a.s. je záměr výstavby a provoz farmy 4 ks větrných elektráren (dále jen VTE) typu Vestas V90 o výkonu 2 (3) MW a výšce stožáru 105 m nebo ENERCON E82 o výkonu 2 MW a výšce stožáru 108m. Na základě stanoviska orgánu ochrany přírody Krajského úřadu Ústeckého kraje č.j. 2406/ZPZ/2010/ZPZ/N-1346 ze dne 23.08.2010 nemůže mít záměr VTE Hájiště vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Dle vyjádření stavebního odboru města Vejprty ze dne 24.08.2010, č.j. MU – VEJ/ 3146/2010/Sú-Še, sdělují, že dle platného ÚPD Kryštofovy Hamry je posuzovaný záměr mimo lokalitu určenou pro výstavbu VTE.

V měsíci 9/2010 bylo podáno na KÚÚK oznámení výše uvedeného záměru (ULK670), zpracované dle přílohy č. 3 výše uvedeného zákona. V závěru zjišťovacího řízení k záměru ze dne 8.11..2010, č.j. 2607/ZPZ/2010, bylo konstatováno, že předložený záměr bude dále posuzován dle výše uvedeného zákona.

Dokumentaci požaduje dopracovat především s důrazem na následující oblasti:1) Umístění VTE do ploch, které jsou územním plánem pro jejich stavbu určeny.

2) Určení typu VTE, které budou v záměru realizovány. V případě více variant, doložit jaké změny ve vlivech na životní prostředí (např. na hlukovou situaci) může znamenat změna typu VTE nebo jejího výkonu.

3) Zpracování požadovaných studií, kterými jsou:

o hluková studie, o studie vlivu na veřejné zdraví včetně tzv. efektu flickeru,o studie vlivu na krajinný ráz, o podrobné biologické hodnocení, zahrnující období jednoho roku a posouzení míry

dotčení významných krajinných prvků a systémů ekologické stability.

4) Posouzení kumulativních vlivů jak s již realizovanými záměry, tak s plánovanými záměry, které mohou společně ovlivnit v jakémkoliv aspektu dotčené území.

5) Jednoznačně vyloučit nebo potvrdit existenci vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky ve smyslu § 11 zákona.





Dále je třeba v dokumentaci zohlednit a vypořádat všechny relevantní připomínky, podmínky a požadavky na doplnění, které jsou uvedeny v došlých vyjádřeních.

Na základě závěru zjišťovacího řízení byla zpracována předkládaná Dokumentace. Součástí této dokumentace jsou i odborné studie, jejichž seznam je uveden na str. 119.

Do Dokumentace byly zapracovány i všechny relevantní připomínky, podmínky a požadavky na doplnění, které byly předány zpracovateli EIA společně se závěrem zjišťovacího řízení.

Reakce na připomínky vznesené v rámci Zjišťovacího řízení jsou přehledně shrnuty v kap. F – Závěr str. 107.





B.I Základní údaje

B.I.1 Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1

VTE Hájiště Kategorie:

Kategorie II (záměry podléhající zjišťovacímu řízení)

Příslušný správní úřad: Krajský úřad Ústeckého kraje

Číslo a popis záměru:Projektované zařízení splňuje kritéria pro záměry vyžadující zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., příloha č. 1. - kategorie II, bod 3.2 (větrné elektrárny od maximálního výkonu 500 kWe nebo výškou stojanu přesahující 35 m).

B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru

Dokumentace záměru je vypracována v rozsahu přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Posuzovaným záměrem je novostavba farmy větrných elektráren v počtu 4 ks věží o výkonu 2 – 3 MW (dle použitého typu) a dále i navazující infrastruktury (úprava a stavba 1.395 m obslužné komunikace, 6.758 m kabelového vedení o napětí 22 kV, situované na území vrcholové partie Krušných hor, při jihozápadním okraji přehrady Přísečnice, v prostoru vymezeném ze severu lesním porostem a vrchem Hájiště (806 m.n.m), z východu Přísečnickou přehradou a komunikací č.224 a z jihu místní komunikací vedoucí z Kovářské. Výstavba VTE se uskuteční v k.ú. Přísečnice na p.p.č. 1561.

Věže budou o výkonu 2 (3) MW, výšce tubusu 105 nebo 108 m (dle vybrané technologie), velikosti rotoru 82 m a celkové výšce max. 149 m (dle zvoleného typu). V současné době přicházejí do úvahy tyto typy:

o ENERCON E82 2MW, o Vestas V90 2 (3)MW.

Součástí bude i vybudování navazující infrastruktury (obslužné komunikace a pokládka kabelové trasy).

Souhrn: 4 ks VTE o celkovém jmenovitém výkonu 2 (3) MW, 1.395 m nových obslužných komunikací, 6.758 m kabelového vedení o napětí 22 kV, dočasná stavba na dobu 25 let.





B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

Kraj: Ústecký kraj Obec: Kryštofovy HamryKatastrální území: Přísečnice

Souřadnice umístění věží v JTSK: VE1 -987901.932 -828784.487VE2 -987981.586 -828391.582VE3 -988145.924 -828668.556VE4 -987726.222 -828548.165

Obrázek – orientační vymezení zájmové plochy pro umístění záměru

B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými)

Zájmová lokalita se nachází v k.ú. Přísečnice, na území vrcholové partie Krušných hor, při jihozápadním okraji přehrady Přísečnice, v prostoru vymezeném ze severu lesním porostem a vrchem Hájiště (806 m.n.m), z východu Přísečnickou přehradou a komunikací č. 224 a z jihu místní komunikací vedoucí od Kovářské.





Výstavba větrných elektráren je projekt směřující k využití větrné energie jako obnovitelného zdroje energie. Z hlediska stavebního se jedná o novostavbu technických zařízení a navazující infrastruktury (kabelové elektrické a datové vedení vedené do přípojného místa, obslužné komunikace a trafostanice) pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (kinetické energie větru) – větrné elektrárny (dále jen VTE). Projekt představuje výstavbu 4 ks VTE o celkovém instalovaném výkonu cca 8 (12) MW (dle instalovaného výkonu 2 - 3MW). Tato farma je plánována na pozemcích, jejichž seznam je uveden v kap. B.II.1 (zábor půdy).

Součástí záměru je i výstavba kabelového vedení o napětí 22kV v celkové délce cca 6.758 m vedoucí od jednotlivých VTE do přípojného místa na parcele č. 264 v k.ú. Nová Víska u Domašína. K realizaci bude dále zapotřebí vybudování cca 1.395 m nové obslužné komunikace.

Kumulace s jinými záměryPosuzovaná lokalita je z hlediska větrnosti pro investory atraktivní lokalitou – z tohoto důvodu je v současnosti známo několik záměrů, které jsou většinou ve stádiu studií. Plánované záměry a jejich kapacity jsou také často měněny – z hlediska počtu, typu, umístění apod.

V současné době jsou v provozu v blízkosti posuzovaného záměru tyto farmy VTE: farma 21 ks VTE firmy ecoenerg (s 21 ks VTE téhož investora (firma ecoenerg)

vybudované na třech lokalitách: k.ú. Dolina – 8 VTE (12 MW), k. ú. Rusová - „Podmileská výšina“ – 4 VTE – 8 MW a k. ú. Rusová – „Nad Nádražím“ – 9 VTE – 18 MW. Nejblíže umístěná věž od plánované je cca 1,9 km J směrem

Farma větrných elektráren SV směrem ve vzdálenosti cca 10 km. Jedná se o projekt firmy Drobil - energo, s.r.o - 3 ks VTE typu Nordex S70 o výkonu 1,5MW.

Park větrných elektráren se 3 ks VTE firmy Greelines Z směrem, navazující na lokalitu s VTE firmy ecoenerg. Nejblíže umístěná věž od plánované je cca 3,3 km JV směrem.

Posuzovaná lokalita je z hlediska větrnosti pro investory atraktivní lokalitou – z tohoto důvodu je v současnosti známo několik záměrů, které jsou většinou ve stádiu studií. V případě všech plánovaných záměrů výstavby větrných elektráren musí být realizována veškerá nutná koordinační opatření k tomu, aby umístění posuzovaných větrných elektráren nemohlo nepříznivě ovlivnit plánovaný provoz dalších větrných elektráren, které jsou v pokročilejší fázi přípravy (popř. jsou ve fázi vydání územních rozhodnutí či stavebního povolení.).S ohledem na praktické zkušenosti s problematikou turbulence (možná „ztráta větru“) je třeba respektovat a v rámci další přípravy záměru dodržovat minimální rozestup mezi jednotlivými větrnými elektrárnami cca 350 - 400 m.





Dále je nutno respektovat i omezení vyplývající ze zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), které prakticky limituje umísťování větrných elektráren hodnotou celkového instalovaného výkonu větší než 20 MW na 1 km2. ¨V současné době známé projekty v přípravě:a) V současné době známý stav plánovaných záměrů v území: ULK 430 – Větrný park Přísečnice.

Park větrných elektráren s 4 ks VTE firmy EP Renewables, a.s., plánovaný na lokalitě ležící JZ od okraje přehrady Přísečnice. Projekt je plánován v k. ú. Přísečnice a k. ú. Dolina. Vzdálenost od námi posuzovaného projektu je ca 4 km Z směrem. 19.5.2010 bylo vydáno souhlasné Stanovisko k tomuto záměru.

ULK 537 – VTE Domašín. Park větrných elektráren s 3 ks VTE firmy WINDWIN CZ spol. s.r.o., a.s., plánovaný na lokalitě ležící VJV od námi posuzovaného záměru. Vzdálenost od námi posuzovaného projektu je cca 3 km VJV směrem. V současnosti byla podaná dokumentace vrácena k dopracování.

ULK558 – Větrný park Rusová Projekt firmy Renergy Power s.r.o, který plánoval výstavbu 10 ks VTE v k.ú. Rusová, Přísečnice a Dolina. Ze dne 14.8.2009 je znám závěr zjišťovacího řízení, který požaduje další posuzování tohoto projektu.Dle nám známých informací dojde v další fázi k posuzování pouze 2 ks větrných elektráren ze záměru Větrný park Rusová a to VTE-3 (k.ú. Dolina p.p.č. 102/7) a VTE-4 (k.ú. Rusová p.p.č. 2018/1).

ULK663 – Rozšíření stávající farmy Kryštofovy Hamry o 4 VTE Projekt firmy ecoenerg Windkraft GmbH & Co. KG, který plánuje rozšíření stávající farmy 21 ks VTE (viz níže) o další 4 věže VTE. Vzdálenost dvou vzájemně nejbližších věží je cca 1,5 km V směrem. Dne 18.3.2011 bylo KÚÚK vydáno souhlasné Stanovisko k tomuto záměru.

ULK 690 – Větrná farma Kryštofovy Hamry a větrná farma VýsluníProjekt firmy APB – Plzeň a.s., který plánuje výstavbu 29 ks VTE. Vzdálenost od námi posuzovaného záměru (dvě vzájemně nejblíže situované věže) je cca 1, km Sv směrem. V současné době je proces ve fázi po Veřejném projednání.

ULK 658 – Větrná farma Hora Sv. Šebestiána a větrná farma Křimov Projekt firmy APB – Plzeň a.s., který plánuje výstavbu 39 VTE, dokumentace doporučuje vypustit 3 VTE – tedy 36 VTE. Vzdálenost od námi posuzovaného záměru (dvě vzájemně nejblíže situované





věže) je cca 11 km SV směrem. V současné době je vydáno souhlasné Stanovisko na tento záměr.

ULK 572 – Větrná farma Blatno Projekt firmy APB – Plzeň a.s.,, který plánuje výstavbu 8ks VTE v k.ú. Mezihoří u Chomutova, Zákoutí, Radenov a Šerchov ve vzdálenosti cca 17 km VSV směrem od námi posuzovaných nejbližších VTE. Dne 6/4 2011 byla na KÚÚK zveřejněna Dokumentace tohoto. V současné době je zveřejněn datum Veřejného projednávání, které se koná 19.10.2011. Dne 8.11.2011 byl zveřejněn Zápis z veřejného projednání posudku a dokumentace.

MZP 028 – Větrný park ChomutovProjekt firmy Proventi, (tento projekt dnes již vlastní firma APB – Plzeň a.s.) řešil výstavbu a připojení 91 ks VTE. Lokalita projektu „Větrný park Chomutov“ postihuje cca 23 katastrálních území obcí v Krušných horách. Dne 31.10.2005 bylo MŽP vydáno souhlasné stanovisko1 k tomuto záměru.

V současné době probíhá ÚŘ: I. etapa - 0 VTE

Rozvodna Vernéřov, TRF Výsluní, kabelová trasa ABPodzemní kabelová vedení 22kV + příjezdová polní cesta k rozvodně Vernéřov

II. etapa – 4 VTEtrasa B, TRF Křimov, VTE KR4,5,6,26KR4 – p.p.č.450/3, k.ú. KřimovKR5- p.p.č.450/14, k.ú.KřimovKR6 – p.p.č.478/1, k.ú.KřimovKR26 – p.p.č.336/1, k.ú.Nebovazy

III. etapa – 8 VTEVTE LH1,2,3,4,9,14,18,RU9LH1, LH9,LH14 – p.p.č. 880/2, k.ú. Volyně u VýsluníRU9,LH18 – p.p.č.880/4, k.ú. Volyně u VýsluníLH2,3,4 – p.p.č.882/1, k.ú.Volyně u Výsluní

IV. etapa – 2 VTE LH12 – p.p.č.192/3, k.ú. TřebíškaLH13 – p.p.č. 192/1, k.ú. Třebíška

ULK 681 – VTE PodmilesyProjekt firmy EP Renewables, a.s., který plánuje výstavbu 8 ks věží VTE jižně od přehrady Přísečnice, v prostoru vymezeném ze

1 Za respektování podmínek stanoviska - a to vyloučení stavby 8 VTE z celkového počtu 91 ks VTE a přemístění dalších 34 ks věží. Více viz www.tomcat.cenia.cz 18.


http://www.tomcat.cenia.cz/




severu a východu komunikací č. 224. Vzdálenost od námi posuzovaného záměru je cca 2 km JjV směrem. Dne 27.1.2011, č.j. 3314 /ZPZ/2010, bylo konstatováno, že předložený záměr bude dále posuzován dle výše uvedeného zákona. odevzdání Dokumentace bude v prosinci t.r.

B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Elektrická energie vyrobená z alternativních, obnovitelných zdrojů, v tomto případě využívající síly větru, tedy neprodukující ani skleníkové plyny, je nejčistší formou výroby energie, kterou si lze představit. Naplňuje potřebu trvale udržitelného rozvoje společnosti. Z tohoto hlediska je třeba na větrné elektrárny obecně pohlížet jako na zařízení významně šetřící přírodu a její zdroje.

LegislativaPodpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR a postupné zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů je zakotvena v řadě dokumentů. Jedná se zejména o:

o Zákon č.180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), v platném znění.

o Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,

o Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů,o Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře

využívání obnovitelných zdrojů, ve znění vyhlášky č. 364/2007 Sb. o Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního

rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení

o Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, který je plně kompatibilní s postupy zemí EU a jehož cílem je především iniciace aktivit vedoucích k úsporám energie, snižování energetické náročnosti s minimalizací negativních ekologických dopadů při spotřebě i přeměně paliv a energie, jakož i zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie,

o Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů,navrhuje cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě





energie ve výši 13,5 %. Akční plán počítá s nárustem instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách o 50 MW ročně,

o Směrnice evropského parlamentu a rady 2009/28/ES ze dne 23.. dubna 2009 o podpoře energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou.

Zákon č.180/2005 Sb. (zák. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v plat. znění) - Česká legislativa implementovala požadavky Směrnice 77/2001/ES do zák. č. 180/2005 Sb. (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), jehož cíle lze shrnout do následujících bodů:

o Zvýšit podíl výroby elektřiny v zařízeních na bázi obnovitelných energetických zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v takovém rozsahu, aby ČR splnila indikativní cíl ve výši 8 % v roce 2010 a vytvořit podmínky pro další zvyšování tohoto podílu po roce 2010.

o Přispět odpovídajícím snížením emisí skleníkových plynů k ochraně klimatu.o Přispět odpovídajícím snížením emisí ostatních škodlivin do prostředí k ochraně

životního prostředí.o Přispět ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin.o Přispět ke zvýšení diverzifikace a decentralizace zdrojů energie a tím ke zvýšení

bezpečnosti dodávek energie.o Přispět ke zvýšení podnikatelské jistoty investic do obnovitelných zdrojů energie.o Podpořit vytvoření institucionálních podmínek pro zavádění nových technologií a

k jejich proniknutí na trh jak v tuzemsku, tak v zahraničí.o Využíváním biomasy přispět k péči o krajinu.o Podporou využívání obnovitelných zdrojů energie přispět k vyšší zaměstnanosti

v regionech.Úřad (ERU) stanoví vždy na kalendářní rok dopředu výkupní ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů a zelené bonusy tak, aby byly vytvořeny podmínky pro naplnění indikativního cíle. Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje.

Jsou zde stanoveny dva systémy podpory: 1) výkupní cena,

V případě, že si výrobce zvolí podporu formou výkupních cen, volí jistotu. Jistotu toho, že veškerou elektřinu, kterou vyrobí, prodá za garantované výkupní ceny provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy. Ti platí výrobci za elektřinu naměřenou na předávacím místě mezi jimi a výrobcem.

2) zelené bonusy. Druhý systém, podpora formou zelených bonusů, je sice složitější, ale na druhou stranu umožňuje výrobci maximalizovat zisk. Výrobce může svou produkci elektřiny prodat jakémukoliv zákazníkovi, obchodníkovi s elektřinou nebo sám ji spotřebovat na tzv. ostatní





vlastní spotřebu. Elektřinu pak prodává za tržní cenu silové elektřiny, která je obvykle vyšší, než rozdíl výkupní ceny a zeleného bonusu pro danou kategorii obnovitelného zdroje. Nevýhodou systému zelených bonusů je, že výrobce si musí aktivně hledat odběratele pro svou produkci a vyřešit otázky spojené s odpovědností za odchylku. (www.energie.tbz-info.cz)

Výše výkupních cen a zelených bonusů pro rok 2012 je stanovena cenovým rozhodnutím ERÚ ze dne 23.11.2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z OZE.

Datum uvedení do provozu

Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/1 MWh Zelené bonusy v Kč/1 MWh

1.1. 2012 do 31.12 2012 2.230 1.830

Environment Snahou investora je vybudovat zdroj elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Větrné elektrárny jsou ekologickým zdrojem energie, jež neničí okolní přírodu prachem, kouřem ani popelem a přitom splňují stanovená hygienická i jiná kritéria. Pozitivním efektem je naopak snižování emisí plynných i tuhých znečišťujících látek jinak produkovaných uhelnými zdroji, negativem je problematické hodnocení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz. I přes významný nárůst počtu instalací využívajících obnovitelné energetické zdroje v posledních letech, je jejich využití stále výrazně za možnostmi. Důvodem je existence řady bariér bránících většímu pronikání obnovitelných energetických zdrojů na trh. Vyšší využití obnovitelných zdrojů energie je alternativa k dosud využívaným neobnovitelným energetickým zdrojům za účelem snižování jejich čerpání a prodloužení jejich životnosti i pro budoucí generace. Minimalizuje negativní dopady získávání a užití energie na životní prostředí a obyvatelstvo v souladu s požadavky trvale udržitelného rozvoje.

Evropská komise vyzvala 27 svých členských zemí, aby do roku 2020 snížila své emise skleníkových plynů o nejméně 20 % ve srovnání s rokem 1990. Kromě snížení emisí obsahuje strategie požadavek, aby 20 % veškeré energie v EU pocházelo do roku 2020 z obnovitelných zdrojů. Jak vyplývá ze statistik uveřejněných Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), podíl OZE na tuzemské spotřebě elektřiny v roce 2010 (brutto) byl 8,5%. V loňském roce (2010) vyrobily české větrné elektrárny podle statistik ERÚ 335,5 GWh elektřiny. Ve srovnání s výrobou v roce 2009 se jedná o cca o 15% nárůst. V roce 2010 byl na území ČR ve větrných elektrárnách instalován výkon v hodnotě cca 215 MW. ČSVE počítá s tím, že do čtyř let stoupne instalovaný výkon ve větrných elektrárnách na úroveň 1000 MW. (zdroj: www.csve.cz/clanky/aktualni-instalace-vte-cr/120).

Tabulka: Podíl OZE na spotřebě elektřiny brutto[GWh] [%]


http://www.csve.cz/clanky/aktualni-instalace-vte-cr/120

http://www.energie.tbz-info.cz/




VTE (bez PVE) 2 789,4 47,7VTE 335,5 5,7FVE 615,7 10,5Biomasa 1 511,9 25,8Bioplyn 508,9 8,7Skládkový plyn 89,3 1,5Celkem 5 850,7 100,0

Podmínky pro využití větrných elektráren v posuzované lokalitě jsou dány jejím vysokým větrným potenciálem, jeho vhodností, který je zřejmý z následujícího vyobrazení:

Obrázek – Území s dostatečným větrným potenciálem pro výstavbu

Varianty řešeníCo se týče variantního řešení záměru, lze v zásadě uvažovat o třech možnostech:1. varianty počtu a umístění VTE – nebylo v daném případě řešeno. Projekt je předložen

jako jednovariantní. 2. varianty zbarvení - stavby budou celoplošně opatřeny šedým nátěrem RAL 7035 (ve

shodě s metodickým pokynem MŽP, čl. 8, odst. 8.3, MŽP 2005 i předpisem L 14 ÚCL). VTE budou opatřeny světelným značením dle požadavku ÚCL v návaznosti na předpis Ministerstva dopravy L 14 - Letiště,

3. varianty typu a rozměru VTE - jsou uvažovány dvě varianty: Enercon E82 o výšce tubusu 108 m a Vestas V90 o výšce tubusu 105 m. V Dokumentaci jsou posuzovány oba typy VTE. Enercon E82/108m má ve své rozměrové kategorii nejmohutnější (nejširší) rotorové listy a z uvažovaných variant nejvyšší tubus, proto některé studie pracují a vyhodnocují typ Enercon E82 tj. nejhorší možný stav.





B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru

1) ENERCON E82Tabulka - Technické parametry elektrárny:

Rozměry: Enercon E82průměr rotoru 82,0 mPočet rotorových listů 3 Směr otáčení ve směru hodinových ručičekVýška tubusu / výška celková 108,0 m /149,0 mProvozní parametryzapínací rychlost větru 2,5 m.s-1vypínací rychlost větru 22 - 28 m.s-1jmenovitá rychlost větru 12,5 m.s-1převodovka neníotáčky rotoru – interval 6–19,5 U.min-1nominální výkon 2000 kWbrzdící systém tři samostatné systémy nastavování

listů se záložním napájením

Technologické údaje – Enercon E82:Enercon E-82 je zařízení s třílistým rotorem poháněným energií větu , aktivním nastavováním listů rotoru (Pitchregelung), provozem s nastavitelným počtem otáčeka jmenovitým výkonem 2000 kW = 2,0 MW. Průměr rotoru je 82 m, výška stožáru bude určena v dalším řízení, popř. na základě výstupů odborných studií. V této fázi zadavatel uvažuje o výšce tubusu 108 m a celkové výšce pak 149 m). V centru vývoje a konstrukce větrných elektráren Enercon je základní myšlenkou minimalizace vlivů na životního prostředí v místě výstavby a okolí. Všechny součásti zařízení jsou podle toho vyvinuty a dimenzovány. Výsledkem je zařízení, které se kromě jiného vyznačuje nízkou úrovní zatížení životního prostředí a dlouhou životností.Regulace výkonu pomocí proměnlivého počtu otáček umožňuje provoz Enerconu E-82 s optimální účinností bez zvýšeného provozního zatížení a dále zamezuje výskytu nežádoucích výkonových špiček. Takovým způsobem je zaručena vysoká kvalita dodávaného výkonu.Koncepce bezpřevodového pohonu snižuje počet součástí zařízení E-82 na minimum: rotor, prstencový generátor a systém připojení k síti. Prstencový generátor a rotor Enerconu E-82 vytvářejí jednu jednotku. Náboj rotoru je připojen pomocí příruby přímo na otáčivou součást generátoru.





Absence převodovky a jiných, rychle se otáčejících součástí snižuje:• ztráty energie mezi rotorem a generátorem• zvukové emise• mechanické opotřebení• ztráty oleje• ztráty, způsobené mechanickým třením

Není tak nutné provádět pravidelnou výměnu oleje.

Výkon, vyprodukovaný generátorem, je dodáván prostřednictvím systému připojení k síti do stávající energetické sítě, přičemž E-82 se dokáže přizpůsobit stávajícím parametrům sítě, jako jsou napětí a frekvence. Tímto způsobem je garantována požadovaná kvalita dodávaného proudu. Sledování větruAzimutové ložisko je pomocí ozubeného věnce a ložiska přímo spojeno s horní částí věže. Šest regulačních mechanizmů (azimutová ústrojí) otáčí gondolou podle směru větru. Hmotnost gondoly se rovněž přenáší pomocí azimutového ložiska na věž. Krátkodobé změny směru větru mají za následek dynamické zatáčivé momenty, které ovlivňují natáčení gondoly do směru větru. U E-82 jsou zatáčivé momenty aktivně eliminovány pomocí azimutového ústrojí. Následování větru a příslušné prvky ložisek tak nejsou vystaveny vysokému zatížení.Bezpečnostní systémBezpečnostní systém zaručuje bezpečný provoz zařízení podle předpisů nezávislých zkušebních ústavů a mezinárodních standardů.Brzdící systémVětrné elektrárny ENERCON jsou bržděny aerodynamicky. Tento způsob brždění snižuje bržděním rotoru hnací síly a momenty zařízení a snižuje „měkce“ počet otáček. Rotor není zablokován ani ve vypnutém stavu. Zařízení se může volně pohybovat a rotor i hnací ústrojí zůstává prakticky bez zatížení. Přídavná servisní brzda (hydraulické spouštění) se ovládá buď ručně při servisních pracích pro zablokování rotoru nebo automaticky při použití spínače nouzového vypínání (ochrana osob při servisních pracích).Podle požadavků certifikačních úřadů pro zařízení větrné energie má E-82 minimálně dva na sobě nezávislé brzdící systémy, kterými lze rotor cíleně zbrzdit, příp. zastavit:Jako provozní brzda slouží tři na sobě nezávislá hnací ústrojí pro nastavení listů, která uvedou listy rotoru během několika sekund do polohy „do praporu“. Aerodynamické síly, působící na listy poklesnou a rotor se během krátké doby zpomalí a zastaví. Důležité přitom je: pro zabrždění zařízení by stačilo „ natočit do praporu“ pouze dva listy rotoru. To znamená, že by mohl jeden „Pitch“-pohon kompletně vypadnout a přesto byl zaručen aerodynamický brzdící účinek systému.Pokud by vypadla dodávka proudu, je pro každý ze tří pohonů instalován vlastní záložní systém, který může každý list i při totálním výpadku proudu uvést do polohy „do praporu“. Každý pohon nastavení listu je při výpadku sítě poháněn vlastním nouzovým agregátem.





Ochrana proti zásahu bleskemZařízení E-82 je vybaveno ochranou proti zásahu bleskem ENERCON, které případné zásahy blesku odvádí, aniž by došlo k poškození listů nebo zbývajících částí zařízení. Zásah blesku je odveden pomocí průchodného spojení od listu rotoru (popř. gondoly) až do základu elektrárny.

Systém ochrany proti zásahu bleskem v detailu:• Špička listu rotoru je z hliníkové litiny. Podél přední a zadní hrany listu rotoru je

přímo pod povrch vložen hliníkový profil. Tyto profily spojují hliníkový díl na špičce listu s hliníkovým kruhem, umístěným u kořene listu. Kruh se nachází v dostatečné vzdálenosti od vodivých částí příruby listu (adaptér listu, ložiska, atd.), takže izolaci zajišťuje samotný list. Protože je blesk sveden již na kořeni listu a nikoli přes náboj a uložení rotoru, je ložisko rotoru chráněno proti poškození.

• Přenos z rotujících částí zařízení je proveden pomocí svodných tyčí (dráha jiskry), které přenášejí zásah blesku přímo do statické části zařízení. Blesk je pak sveden přes nosník stroje a věž do základů zařízení.Tímto uspořádáním je zásah blesku sveden nezávisle na momentální poloze rotoru a nastavení úhlu listů rotoru do nosné části zařízení.Elektronická část zařízení má galvanicky oddělenou konstrukci a nachází se v kovových krytech. Všechny datové vstupy, popř. výstupy jsou odděleny pomocí optoelektronických vazebních členů nebo relé. V případě zásahu bleskem nebo neobvyklých špiček napětí je celá elektrika a elektronika chráněna konstrukčními prvky, pohlcujícími energii.

2) VESTAS V90 – 3 MWU novéhu typu Vestas došlo k inovaci v technologii pro typ V90-3,0 MW.Its innovative nacelle is lighter because its gearbox has an integrated main bearing that eliminates the need for a traditional main shaft. Její inovace spočívá ve snížení hmotnosti gondoly která je lehčí, převodovka má integrované hlavní ložisko, které eliminuje potřebu tradiční hlavní hřídele. The tower is lighter, too, as it uses magnets instead of welding to attach the tower internals to the tower wall.Věž je také lehčí, používají se magnety místo svařování. Dále zavádí několik nových lehkých materiálů, zejména z uhlíkových vláken. Uhlíkové vlákno je lehčí než dosud používané skleněné vlákno, jeho pevnost a tuhost také snižuje množství potřebného materiálu. Firma Vestas snížila celkovou hmotnost věže přibližně o 44 tons, thus facilitating more cost effective transport. tun, což usnadňuje nákladově ektivnější dopravu.Obsluha a údržba je jednoduší, vyžaduje pouze jednu preventivní údržbu za rok a přístup k turbíně byl zjednodušen optimálním umístěním komponentů uvnitř věže a gondoly.

Tabulka - Technické parametry elektrárny:

Rozměry: Vestas V90- 3MW průměr rotoru 90, 0 m





Počet rotorových listů 3 Opsaná plocha rotoru 6.362 m2

Jmenovité otáčky 16,1 minOtáčky rotoru 8,6 – 18,4 ot./minSměr otáčení ve směru hodinových ručičekOrientace Na návětrnou stranuVýška tubusu / výška celková

105,0 m /150 m

Provozní parametryzapínací rychlost větru 3,5 m.s-1vypínací rychlost větru 25 m.s-1Jmenovitá rychlost větru

15 m.s-1

Generátor Asynchronní kroužkovým rotorem, sběracími kroužky a měničem VCS2

Jmenovité otáčky 1680 ot./min.Převodovka Hansen, 4 stupňová planetová převodovka

s motorovou brzdou (motor 4 polový, asynchronní)otáčky rotoru – interval 8,6- 18,4 U.min-1Systém natáčení (typ) Systém kluzného ložiska s vestaveným třením nominální výkon 3000 kWBrzda kotoučová

Uvádíme některé rozdíly mezi VestasV90-3MW a V90- 2MW Nepoužívá nízkých otáček hřídele (převodovka je nedílnou součástí hlavního ložiska). Generátor je chlazený kapalinou (s přidruženým přídavným chladicím systémem). Lehčí konstrukce věže. Systém pro natáčení do stran (vybočení), použití 6 motorů místo 4. V90-3 výhradně používá převodovky vyrobené fy. Hansen. Přídavná rámová konstrukce na kužele lopatky pro umístění únikového průlezu

ze servisního místa. Kotoučová brzda pro zastavění. Nová konstrukce lopatky - z uhlíkových vláken v hlavním nosníku.

Větrná elektrárna je navržena pro provoz při teplotách okolí od -20 °C do +40 °C. Všechnysoučásti obsahující kapaliny, olej atd., jsou provedeny tak, že také odolávají teplotám – 40 °C. Mimo tento teplotní rozsah jsou potřebná zvláštní opatření. Pokud teplota uvnitř strojovny překročí 50 °C, zařízení se zastaví.Výkon: VESTAS V90–3,0 MW představuje návětrnou větrnou elektrárnu (VTE) s regulací úhlu sklonu, s aktivní otočnou soustavou a trojlistým rotorem.

2 VCS (Vestas Converter Systém)





Větrná elektrárna VESTAS V90–3,0 MW s průměrem rotoru 90 m, má generátor o výkonu 3,0 MW. Zařízení využívá tzv. technologii OptiTip® a OptiSpeedTM. Obě vlastnosti umožňují maximální odevzdávání výkonu nezávislé na teplotě a hustotě vzduchu i při vysokých rychlostech větru. Zařízení je schopné pracovat při různých rychlostech rotoru (otáčkách za minutu). Při menších rychlostech větru optimalizují technologie OptiTip® a OptiSpeedTM výkon volbou optimálních otáček a nejlepšího úhlu sklonu. To přispívá ke snížení emisí hluku větrné elektrárny.Sledování větru: Systém sledování větru se skládá z radiálních ložisek . Systém umožňuje otáčení strojovny umístěné na vrcholu věže a přenáší síly rotoru/strojovny na věž.Bezpečnostní systémBezpečnostní systém zaručuje bezpečný provoz zařízení podle předpisů nezávislých zkušebních ústavů a mezinárodních standardů.Brzdící systém: Zařízení se brzdí nastavením listů rotoru na plnou plochu (do polohy praporu). Oddělené válce pro nastavení úhlu sklonu poskytují trojnásobnou bezpečnost brzdění. Hydraulický systém dodatečně dodává tlak pro kotoučovou brzdu, která se nachází na hlavním hřídeli. Kotoučová brzda se skládá ze tří hydraulicky řízených brzdových kalibrů.Kotoučová brzda slouží výhradně jako ruční brzda.Ochrana pře bleskem: Větrná elektrárna V90 je vybavena systémem ochrany před bleskem „Vestas Lightning Protection“. Chrání celé zařízení od konce listů rotoru až k základu věže. Systém zajišťuje, že údery blesku do všech důležitých součástí v listech rotoru, strojovně a věži jsou odvedeny pryč. Ochrana řídicích jednotek a procesorů ve strojovně účinným stíněním představuje dodatečné bezpečnostní opatření. Ochrana před bleskem odpovídá normě IEC 61024 – „Ochrana větrných elektráren před bleskem“ Detektory blesku se nacházejí ve všech třech listech rotoru. Údaje dodané detektory se zaznamenávají a umožňují vypovídat o tom, do kterého ze tří listů rotoru blesk udeřil, kdy úder blesku přesně proběhl a jak byl silný. Tyto údaje jsou velmi užitečné k odhadu možných škod a k provedení potřebné kontroly.Popis výstavby:Výstavba 1 VTE trvá zpravidla 2-3 měsíce. Na ploše zamýšleného záměru se vyhloubí stavební jáma pro založení (hluboká cca 2,9 m), do které se vybetonuje patka VTE. V základu je zabetonováno armování, kabelová průchodka pro vodiče odvádějící vyrobenou energii a příruba, na kterou je vlastní VTE namontována. Ta je v místě pouze sestavena, hotové součásti jsou přivezeny od výrobce.Pro montáž samotné elektrárny je potřebná zpevněná manipulační (obslužná) plocha, kde budou po dobu montáže umístěny jeřáby. Plocha má rozměry cca 40 x 18 m, ke které je nutné přičíst ještě plochu příjezdové komunikace a nájezdů pro přepravní techniku. Minimální šíře příjezdové komunikace je 4 m. Únosnost povrchu manipulační plochy a příjezdové komunikace je 15 t na jednu nápravu (18,5 t/m2). Tloušťka zpevněné vrstvy je závislá na stavu podloží.Stavba je logicky členěna do tří celků:

Stavba obslužných komunikací,





Stavba datových a el. kabelů a kabelového vedení k přípojnému bodu, Stavba vlastní technologie VTE - Realizace gravitačních základů, montáž tubusu,

usazení gondoly, zprovoznění systémů.

Provoz VTEVeškeré funkce VTE jsou kontrolovány a řízeny řídícími jednotkami na bázi mikroprocesorů. Komponenty uvnitř gondoly jsou chráněny proti dešti, sněhu, prachu a slunečnímu záření.V době provozu se předpokládá bezobslužnost větrné elektrárny. Při provozu nebudou vznikat nároky na dopravní obslužnost, mimo pravidelných kontrol jednou za 14 dní, případně odstraňování nahodilých poruch (příjezd osobním autem) a periodické údržby prováděné jednou za 6 měsíců (příjezd dodávkovým autem).

B.I.6.1 DesignArchitektonické a výtvarné řešení stavby je dáno použitou technologií. (typ Vestas). Stavby budou celoplošně opatřeny šedým nátěrem RAL 7035 (ve shodě s metodickým pokynem MŽP, čl. 8, odst. 8.3, MŽP 2005 i předpisem L 14 ÚCL). VTE budou opatřeny světelným značením dle požadavku ÚCL v návaznosti na předpis Ministerstva dopravy L 14 - Letiště.

B.I.6.2 KomunikaceSoučástí připravované stavby je i výstavba nové účelové obslužné komunikace v celkové délce cca 2 699 m. Tato cesta bude sloužit pro zpřístupnění území navrhované stavby a pro její dopravní a technickou obslužnost. Niveleta komunikace bude kopírovat stávající terén, projektovaná šířka je 4 m. Pro zhutnění komunikací a manipulačních ploch bude použit materiál původní v posuzované lokalitě. Konstrukční vrstvy nové komunikace a zpevněných ploch:Štěrk fr. 32 – 63 mm s výplňovým kamenem 250 mmŠtěrková drť fr. 0 – 63 mm 100 mmŠtěrkopísek fr. 0 – 125 mm 150 mm Celkem: 500 mm

B.I.6.3 Spodní stavba pro VTEZákladová konstrukce je tvořena železobetonem, velikost základů bude provedena dle dispozic výrobce VTE, v průměru je velikost cca 16,4*16,4 m s hloubkou cca 2,9 m. Horní část základu je překryta zeminou o vrstvě cca 1 m a nad úroveň terénu vystupuje jen kruhová základová patka o průměru 6 m a ploše cca 30m2. Celkový objem betonu na 1 základovou patku VTE se předpokládá cca 450 - 500m3 materiálu (tj. cca 800t) pro 1 VTE.





B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Zahájení - dle průběhu schvalovacích procesů, předpoklad je 2012 - 2013Dokončení - cca 6 – 10 měsíců od zahájení výstavby

B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků

Dotčené území zpracovatel vymezil podle okruhů silné viditelnosti (0 – 3 km) – je to prostor, v němž VTE bývá dobře viditelná s rozlišením od ostatních prvků krajiny, jedná se o okruh závažně ovlivněný.Na základě znění §3 odst.c,d3 zákona 100/2001 Sb. jsme mezi dotčené územní samosprávné celky zařadili.

VÚSC: Ústecký kraj ÚSC: Kryštofovy Hamry, Kovářská

B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí dle §10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat.

§ 12 odst. 2 zák.114/1992 Sb. - souhlas z hlediska krajinného rázu - správy OÚ obcí s rozšířenou působností,

§ 9 odst.1 zák. 334/1992 Sb. - souhlas s odnětím ze ZPF – orgán ochrany ZPF,

§ 8 zák.č. 254/2001 Sb., vodní zákon - povolení k nakládání s podzemními a povrchovými vodami

§ 56 odst.1zák.114/1992 Sb. – výjimky ze zákazů zvl. chráněných druhů – KÚ

§ 4 odst. 2 zák. 114/1992 Sb., závazné stanovisko k zásahu do VKP ze zákona - správy OÚ obcí s rozšířenou působností,

souhlas vodoprávního úřadu dle §17 odst. 1 e) vodního zákona č. 254/2001 Sb.,

Územní řízení a stavební řízení dle zák. 183/2006 Sb., stavební zákon, další, které vyplynou z požadavků OOP.

3 Dotčeným územím je území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru nebo koncepce, dotčeným uzemním samosprávným celkem je ten, jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území









B.II Údaje o vstupech

B.II.1 Půda

Předkládaný záměr výstavby farmy VTE bude vyžadovat (dočasný) zábor půdy v ochraně ZPF, všechen v kultuře trvalý travní porost. Zábor půdy a její dočasné vyjmutí ze zemědělského půdního fondu se bude týkat pozemků umístěných pod základovou deskou VTE a dalších doplňkových staveb, zejména manipulačních ploch a obslužných komunikací.

Území Krušných hor budují především horniny krušnohorského krystalinika, překryté v údolích potoku fluviálními sedimenty a na svazích deluviálními sedimenty.Tabulka – přehled pozemků plánovaných k výstavbě VTE

č.VTE k.ú. Výměram2 č.p. Druh

pozemku/ochranaBPEJ/Tř. ochrany

1,2, 3, 4 Přísečnice 714 666 1561/1TTP/ZPF

Ochranné pásmo vodního zdroje

9.36.2.4 – III.9.73.1.3 – V.9.36.4.4 – V.

O kvalitě zemědělských pozemků vypovídá tzv. BPEJ – bonitovaná půdně ekologická jednotka pro zemědělské půdy (dle vyhlášky MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci ve znění pozdějších předpisů). BPEJ vypovídá v pětimístném čísle zejména o klimatických a půdních podmínkách v místě, půdním typu, vlastnostech půdy a jejím podkladu, svažitosti a expozici pozemku.

Souhrnem lze konstatovat, že pořadí jednotlivých údajů BPEJ vypovídá o čísle na místě: prvním - o klimatickém regionu,druhém a třetím - o půdním typu, subtypu, zrnitosti, hloubce půdy, čtvrtém - o sklonitosti a expozici ke světovým stranám, pátém - o skeletovitosti, hloubce půdy apod.

Dle BPEJ jsou pak dále stanoveny tzv. třídy ochrany. Charakteristika tříd ochrany (dle metod. pokynu č.j. OOLP/1067/96) uvádíme níže: III – jsou zde sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční

schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu,

V - jsou půdy s velmi nízkou produkční schopností, svažité hydromorfní štěrkovité až kamenité a erozně nejvíce ohrožené, pro zemědělské účely postradatelné.





Pokud se budeme zmiňovat o změně užívání pozemků, je zde nutné zdůraznit, že bude provedeno rozdělení pozemků dle funkčních požadavků stavby VTE (pozemky pod VTE, komunikace) a pouze tyto pozemky budou dočasně vyjmuty ze ZPF.

Zábor půdy lze rozdělit na dočasný a trvalý. Dočasný zábor se bude týkat pozemků, jež budou dotčeny stavebními činnostmi

(montážní plochy a základová deska s patkou pro VTE) a při pracích souvisejících s pokládkou podzemních kabelů a výstavbou komunikací. Tyto pozemky budou po ukončení stavebních prací uvedeny do původního stavu a nadále budou složit svému původnímu účelu.

Montážní plochy (1 VTE, 40*18= 720 m2) 2.880 m2

Pod patkou (1 VTE – prům. 16,4 =249 m2 ) 996 m2

Obslužné komunikace (4 m* 1.395m) 5.580 m2

Celkem (min) 10. 456 m2

Plochy záboru jsou počítány obecně – jednotlivé konkrétní zábory jsou specifikovány ve výše uvedené tabulce dle podkladů investora: Dočasný zábor ZPF 10.456 m2

Trvalý zábor při výstavbě VTE neproběhne. Z důvodu dočasnosti celé stavby navrhujeme, aby pozemky pro výstavbu byly vyňaty jen dočasně – tímto bude zaručeno, že po ukončení provozu VTE budou tyto pozemky vráceny zpět do původního stavu.

B.II.2 Voda (například zdroj vody, spotřeba)

Při výstavbě VTE bude třeba omezené množství vody, která bude dovážena podle potřeb dodavatele stavby. Technologická voda bude potřeba při výrobě betonových směsí a při ošetřování tuhnoucího betonu. Množství vody a její zdroj nebyly v současné fázi projektové přípravy určeny.Odhady spotřeby vody:

pro výrobu 1 m3 betonu 150 – 200 litrů vody1 základová deska (420 m3 betonu) 84.000 l vody

Při provozu VTE nejsou žádné nároky na pitnou či užitkovou vodu.Lze tedy konstatovat, že výstavba i provoz budou mít minimální nároky na potřebu pitné a užitkové vody. Tyto nároky budou kryty ze stávajících zdrojů vody v oblasti. Nebude vyvolána potřeba zřízení nových zdrojů vody.





B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje

Posuzovaná stavba je sama zdrojem energie, v době provozu nebude mít nároky na přísun energií, naopak elektrickou energii bude „vyrábět“ z energie větru. Tato energie, tady spíše větrný potenciál lokality, může být svým způsobem chápán jako energetický zdroj. Dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle § 12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb., které souvisí s umísťováním staveb vysokých větrných elektráren, se územím s vhodným klimatologickým potenciálem větrné energie rozumí (citujeme) „území s roční průměrnou rychlostí větru v úrovni 10 m nad terénem přesahující 4,0 m/s popř. oblasti, kde je hustota větrné energie ve výšce 40m nad zemským povrchem alespoň 160 až 200 W/m2“.

obrázek – území vhodná pro umístění VTE,rozbor závažnosti střetů s ochranou přírodyMontáž větrné elektrárny bude probíhat z importovaných modulů, které jsou od výrobce kompletně zhotoveny a na určené místo budou dopraveny pomocí tahačů s návěsy. Hlavním technickým prostředkem pro montážní práce bude samohybný vysokozdvižný jeřáb. Surovinové zdroje se týkají především stavebních materiálů (beton, kamenná drť) ty budou v patřičném množství dovezeny, nebo pokud to bude možné, tak budou použity i původní stavební materiály (kamenná drť, písek aj. pocházející z okolí místa stavby). Odhad množství ostatních zdrojů surovin (cca):600 m3 železobetonu pro výstavbu patky o průměru 16,4 m s hloubkou cca 2,9 m. 450 m3 kamenné – štěrkové drtě pro vybudování 1 zpevněné plochy 960 m2.200 m3 kamenné–štěrkové drtě (cca20 t) pro vybudování 100 m příjezdové obslužné

komunikace. 27 t armatury pro výstavbu 1 patky pro VTE.





B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Související stavbou budou zejména obslužné komunikace. Dojde k vybudování nových obslužných komunikací vedoucí přímo k VTE, aby bylo možné dopravit předmětnou technologii. Nová cesta bude na úrovni polních cest, pouze s prašnou úpravou krytu (štěrková cesta se zakalením), jedná se o cca 1.395 m nových cest, které budou navazovat na cesty stávající. a) v době výstavby Ve fázi výstavby dojde k určitému zvýšení nároků na stávající dopravní síť, které bude způsobeno prováděnou výstavbou - skrývkou ornice, zemními pracemi, transportem stavebních materiálu a dovozem komponent pro konstrukci větrné elektrárny. Zásobování stavby bude prováděno po dobu výstavby po veřejné silniční síti a po nově navržených zpevněných komunikacích. Pozemky pro výstavbu větrné elektrárny jsou přístupné po stávajících komunikacích. Na příjezdové trase od výrobce VTE až na místo montáže musí být mosty, silnice, přístup na stavbu atd. v zásadě postaveny a uvolněny tak, aby po nich mohly přejíždět nákladní vozy se zatížením 12 t na nápravu. Stavba nevyžaduje návrh řešení dopravy v klidu. Použitá technika během výstavby (jedná se o standardní stavební práce) Zřízení staveniště, zpevněné plochy pro mechanizaci, terénní úpravy a základy pro VTE, transport částí (údaje pro 1 VTE Vestas V90):

2 nákladní auta pro zřízení staveniště, 50 nákladních aut pro štěrk na zřízení zpevněné plochy pro mechanizaci, 10 nákladních aut pro výkopové práce pro základy, 2 nákladní auta s ocelovými armaturami pro základy, 65 nákladních aut s betonem pro základy, 30 nákladních aut s betonovými částmi stožáru VTE, 1 těžkotonážní jeřáb (400 tun), 8 nákladních aut s dodatečnými díly pro těžkotonážní jeřáb, 180-tunový pomocný jeřáb, 9 nákladních aut s díly větrné elektrárny (lopatky, gondola atd.).

Výstavba zpevněné přístupové komunikace k VTE: Záleží na typu půdy (geologickém rozboru půdy, bude známo pro územní/stavební řízení), šikmosti terénu, existenci a kvalitě současných komunikací v dané lokalitě. Předpokládá se cca 5-10 nákladních aut na 100 metrů budované zpevněné cesty.

b) v době provozu Etapa provozu nepředstavuje žádné významné nároky na dopravní síť. Ty budou reprezentovány pouze pohyby údržby větrných elektráren a budou se pohybovat max. v jednotkách pohybu za týden.





B.III Údaje o výstupech

B.III.1 Ovzdušía) v době výstavby Za kombinaci liniového a plošného zdroje znečištění ovzduší lze považovat staveniště po dobu provádění výkopových prací a během navážení a hutnění materiálu na obslužnou komunikaci. Staveniště bude zdrojem prachu a emisí z výfukových plynů stavebních strojů a nákladních vozidel. Pokud budeme posuzovat předkládaný záměr ve fázi výstavby, je nutné konstatovat, že některé negativní dopady na jednotlivé složky se mohou nebo budou jistě vyskytovat, působení zdroje bude ale nahodilé a časově omezené.Zdrojem emisí plynných škodlivin do ovzduší budou:

těžké nákladní automobily přivážející beton, ocelovou armaturu, štěrk a písek, soupravy tahačů přepravující technologické části větrných elektráren, stavební mechanizace.

b) v době provozu Pokud budeme posuzovat předkládaný záměr z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší je možné konstatovat, že z hlediska samotného provozu VTE není znám případ negativního vlivu posuzované technologie na kvalitu ovzduší. Naopak, pokud se použije jako náhrada za technologii spalující fosilní paliva nebo biohmotu, můžeme jednoznačně deklarovat pozitivní vliv z hlediska dopadu na kvalitu ovzduší.

B.III.2 Odpadní vodyOdpadní vody nebudou posuzovaným záměrem stavby produkovány. Pokud budeme za odpadní vody považovat vody dešťové, lze konstatovat, že jejich množství bude minimální a (stok z konstrukcí VTE a komunikací) jejich likvidace bude zajištěna vsakem do okolního terénu. Je třeba zdůraznit, že tyto vody nebudou kontaminovány znečišťujícími látkami. Ubytování stavebních dělníků a s ním spojené odpady a odpadní vody budou řešeny mimo posuzovanou lokalitu, kde se předpokládá umístění buněk nebo maringotek, chemického WC a nádrže na vodu.Očista strojních mechanismů (převážně nákladních automobilů) bude prováděna mechanicky. Případná očista komunikace bude prováděna ostřikem vodou z cisterny do silničního příkopu. Jímání dešťových vod nebude prováděno. Základy větrných elektráren budou zahrnuty částívytěžené zeminy a dešťové vody se budou přirozeně vsakovat do horninového prostředí.





B.III.3 Odpadya) při výstavbě – V období výstavby je plně zodpovědný za nakládání s odpady (třídění, správné ukládání a následné využití nebo odstranění) hlavní dodavatel stavby. Tato skutečnost bude uvedena ve smlouvě o provedení prací a následně v POV stavby. Dodavatel stavby bude původcem odpadů a budou se na něho vztahovat všechny povinnosti vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (v platném znění).Zdrojem odpadů bude především stavba, která bude produkovat výkopovou zeminu (17 05 04 Zemina a kamení, kat. O) ze základů věže elektrárny, která bude použita do hutněné podkladové vrstvy obslužné komunikace. Dále budou vznikat odpady související se stavební a montážní činností. V převážné většině se bude jednat o obaly z technologických celků. Vznikající odpady budou odváženy údržbářskými četami mimo lokalitu a likvidovány v rámci odpadového hospodářství organizace, pověřené prováděnými pracemi.

Z hlediska nebezpečných odpadů bude v rámci výstavby a provozu prováděno pouze jejich shromažďování tj. dočasné ukládání na místech k tomu určených - do předem připravených sběrných nádob, zřetelně označených druhem odpadů a jejich kódy a zabezpečených po dobu výstavby do ukončení stavby. Obecné podmínky

třídit odpady dle jednotlivých druhů (zabránit ředění nebo míšení), odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit převést do

vlastnictví pouze osobě oprávněné, zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením

nebo únikem.Tabulka - kvalifikovaný odhad možných odpadů vznikajících při stavbě

název odpadu kód kategorie zdroj odpaduJiné motorové, převodové a mazací oleje 13 02 05 N Provoz při výstavbě směsné obaly 15 01 06 O obaly od použitých materiálůabsorbční činidla, filtrační mater. čistící tkaniny a ochranné oděvy

15 02 02 N zprovoznění technologie

směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuv.pod číslem 17 01 06

17 01 07 O nadbytečný nebo náhodně znehodnocený základový beton

Čisté papírové a kartonové obaly 15 01 01 OČisté plastové obaly 15 01 02 OČisté kovové obaly 15 01 04 OZnečištěné obaly 15 01 10 NZnečištěné absorpční prostředky 15 02 02 Ndřevo 17 02 01 O odpadní stavební dřevo (bednění

základových desek)plasty 17 02 03 O odpadní plasty z montáže

technologických celků věže





název odpadu kód kategorie zdroj odpadukabely neuvedené pod 17 04 10 17 04 11 O instalace kabelůželezo a ocel 17 04 05 O armování základových desekzemina a kamení neuv. pod 170503 17 05 04 O výstavba základůSměsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 170901, 170902 a 170903

17 09 04 O Výstavba

směsný komunální odpad 20 03 01 O výstavbapapír a lepenka 20 01 01 O Běžný provoz, výstavby

Na staveniště budou umístěny kontejnery (resp. Sběrné nádoby) pro shromaždování jednotlivých druhu odpadu, a to dle způsobu dalšího nakládání s nimi. Tyto kontejnery budouoznačeny druhem odpadu, který je určen pro shromaždování.

b) v období provozu - Při provozu větrné elektrárny bude vznikat pouze minimální množství odpadů během pravidelné údržby zařízení. Předpokládané typy vznikajících odpadů uvádí následující tabulka: Tabulka – odpad při provozu VTE

název odpadu kód kategorie

nechlorované hydraulické minerální oleje 13 01 10 Nnechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 02 05 Nkovové obaly 15 01 04 Osměsné obaly 15 01 06 Oobaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

15 01 10 N

absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

15 02 02 N

železo a ocel 17 04 05 Osměsné kovy 17 04 07 Okabely neuvedené pod 17 04 10 17 04 11 Opapír a lepenka 20 01 01 Ozářivky a jiný odpad obsahující Hg 20 01 21 N

Způsoby nakládání s odpadyVýkopová zemina (17 05 04 Zemina a kamení, kat. O) ze základů věží elektráren bude použita do hutněné podkladové vrstvy obslužné komunikace. Potřebné meziskládky budou řešeny v dalším stupni projektové dokumentace. Rovněž budou specifikovány prostory pro shromažďování případných nebezpečných odpadů v době výstavby. Odpady budou zneškodňovány mimo lokalitu, v rámci odpadového hospodářství stavebních a montážních firem, případně po vzájemné dohodě.





Při provozu větrné elektrárny bude vznikat pouze minimální množství odpadů během pravidelné údržby zařízení. Vznikající odpady budou odváženy údržbářskými četami mimo lokalitu a likvidovány v rámci odpadového hospodářství organizace, pověřené prováděnými pracemi. Odpady lze odstraňovat nebo využívat pouze předáním odpadů osobě k tomu oprávněné!

Likvidace technologie po skončení doby životnostiDle námi zjištěných informací se náklady na odstranění 1 VTE se pohybují v rozmezí 2.000 000 – 2.500 000,- Kč. Je však nutné postupovat podle platných norem a zákonů v době ukončení životnosti technologie. V současné době je neseriózní předjímat postupy likvidace VTE zejména s ohledem na vývoj legislativy a nových technologií zpracování odpadů.Odstranění VTE po ukončení životnosti bude investičně zajišťovat investor, k čemuž se zaváže ve smlouvě s obcí i majiteli pozemků.Nadzemní části VTE - tubus, gondola a listy rotoru - budou demontovány a odvezeny z lokality dodavatelem technologie (v tomto případě firmou ENERCON nebo Vestas), který je povinen tyto vysloužilé části VTE ekologicky recyklovat.K demontáži VTE dojde po ukončení provozu za 25 let. Demontáž spočívá v odpojení strojů od sítě VN, odzbrojení vnitrních ovládačů a počítače elektrárny a následném rozebrání elektráren. Tubus je sešroubován z pěti hlavních dílu, ty se rozšroubují a spolu s ostatními železnými komponenty se využijí jako druhotná surovina. Neželezné prvky se taktéž recyklují. Hmotnost železných prvku dosahuje více jak 600 tun. Se základy VTE se naloží podle potřeby v daném čase. Pokud by základy byly překážkou pro využití půdy nad nimi, pak se rozbijí a materiál se následně použije ve stavebnictví. Jestliže základy nebudou mít v době demontáže vliv na využití půdy, můžou se ponechat na místě pod povrchem země, stejně jakoby tam byla třeba skála.Štěrk z přístupových komunikací bude odtěžen, prostor přístupových komunikací a základu bude následně zavezen zeminou a vrstvou humusu a vrácen do ZPF. Vysokonapěťový kabel vyvedení el. výkonu bude rozpojen na místě bývalé VTE a v trafostanici a bude ponechán v zemi nebo též odstraněn, budou-li si to vlastníci pozemků přát.

B.III.4 OstatníB.III.4.1 Hluk, infrazvuk a nízkofrekvenční hluk

Hygienické limity jsou stanoveny nařízením vlády č.148/2006 Sb., O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění.

Při zahájení provozu VTE bude zapotřebí provést kontrolní měření. Nebude-li splněn daný hygienický limit nejvyšší přípustné hladiny hluku (v noci či v případě výskytu





nadlimitních hodnot za určitých klimatických podmínek), bude nutné regulovat, a to snížit výkon VTE či upravit režim provozu VTE.

a) v době výstavby: V období výstavby bude zdrojem hluku především doprava a provoz automobilů na příjezdových a obslužných komunikacích a manipulačních plochách, dalším zdrojem bude hluk z použitých stavebních a montážních technologiích, udává se v rozmezí mezi 80–95 dB(A) ve vzdálenosti 5 metrů, hluk nákladních vozidel 70–82 dB(A) ve vzdálenosti 5 m. Zdroje hluku budou:

liniové – způsobené automobilovým provozem po veřejných komunikacích stacionární – způsobené pracemi na ploše staveniště.

Stavební a montážní práce budou prováděny pouze v pracovní dny a v denní době. Tento zdroj hluku bude dočasný – předpokládá se cca max. 3 měsíce na 1 VTE. Ovlivnění míry hlučnosti vzniklé při stavebních pracích je pouze v kompetenci stavebních firem a jejich efektivnosti a koordinaci práce.

b) v době provozu: V době provozu je zdrojem hluku samotný provoz VTE. U větrné elektrárny je zdrojem stacionárního hluku zejména převodovka (neplatí právě pro typ ENERCON – nemá převodovku), generátor a obtékání vzduchu kolem listů otáčejícího se rotoru. Aerodynamický hluk je periodický a souvisí s pohybem jednotlivých listů kolem věže. Navrhovaná technologie větrné elektrárny patří mezi zařízení, která nelze z hlediska hluku srovnávat s původními elektrárnami – hlučnost zařízení byla technickými úpravami snížena. Při zahájení provozu VTE bude zapotřebí provést kontrolní měření. Nebude-li splněn daný hygienický limit nejvyšší přípustné hladiny hluku (v noci či v případě výskytu nadlimitních hodnot za určitých klimatických podmínek), bude nutné požadovat snížení výkonu VTE či úpravu režimu provozu VTE.Při výpočtech byly vybrány údaje týkající se záměrů nacházejících se v okolí zájmového prostoru Hájiště, respektive v takové vzdálenosti od výpočtových bodů, že příspěvek hluku z provozu těchto VTE je ve výpočtovém bodě hodnotitelný a mohl by ovlivnit hlukovou situaci v chráněném venkovním prostoru výpočtových bodů. V mapových podkladech (příloha H.3.) jsou zakresleny polohy jednotlivých VTE včetně kruhu o poloměru 250 m. Tato vzdálenost je chápána jako minimální pro správnou činnost VTE z hlediska využití větrné energie . Na základě této analýzy bylo možno i vyloučit VTE, které byly v kolizi, respektive není možno realizovat VTE v důsledku kolize jejich rotorů.

Pro objektivní zhodnocení vlivů na hlukovou situaci byl zpracován odborný posudek (příloha H.3.) – Ing. Eduard Stöhr – znalec v oboru „Měření a hodnocení hluku





v životním a pracovním prostředí“. Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví řeší kapitola D.I.2.

Hluková studie se zaměřila na vývoj hlukové situace v chráněném venkovním prostoru staveb se zaměřením na:

o stávající hlukovou situaci, tj. vliv hluku z provozu již realizovaných VTE,o vliv hluku z provozu VTE hodnoceného záměru VTE Hájiště,o výhledové hluková situace, tj. příspěvky hluku ze záměrů dalších VTE v zájmové

oblasti (v současné době jsou v různém stádiu posuzování vlivů – EIA),o výhledová hluková situace po realizaci všech známých záměrů VTE (konečný stav).

Udávaný akustický výkon VTE (bez omezení výkonu):ENERCON E82 – výška 108 m, LW,A = 103,6 +/- 1,61 dB výkon 2 MWVESTAS V90 – výška 105 m, LW,A = 107,8 +/- 1,86 dB výkon 3 MW

V okolí projektované výstavby VTE se nachází minimální obytná zástavba. Z mapových podkladů byly vybrány nejbližší objekty pro bydlení, a to 7 měřících bodů (viz. HS příloha H.3. str.7)Tabulka – Souřadnice výpočtových bodů (JTSK)Bod č. Lokalita Č.p. Y X

1 Černý Potok 18 -985140,25 -830437,792 Kryštofovy Hamry 141 -985471,14 -826933,763 Rusová 268 -990152,05 -825327,874 Kotlina 27 -991350,08 -827948,965 Mezilesí u Přísečnice 15 -990429,07 -829973,946 Mezilesí u Přísečnice 7 -990464,99 -829921,897 Černý Potok (Na paloučku) 30 -987908,04 -829372,91

Hluk z provozu stávajících VTE (lokalita Kryštofovy Hamry) byl objektivizován měřením v říjnu 2008 (ZÚ Pardubice, protokol č.4205/H-150/AJ/08), kde naměřené, resp. výsledné hodnoty LAeq,T odpovídaly hodnotám vypočteným pro polopohltivý terén. Vypočtená hodnota pro pohltivý terén v hlukové studii je 35,6 ± 2,7 dB. Obě zjištěné hodnoty spolu korelují - pro polopohltivý terén lze tedy uvažovat s navýšením hodnot vypočtených v akustické studii pro pohltivý terén o cca 1,7 dB.

Pro objektivní zhodnocení vlivů na hlukovou situaci byl zpracován odborný posudek (Příloha H.4.) – Ing. Dana Potužníková, autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku, číslo osvědčení 004/04 a osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009. Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví řeší kapitola D.I.2.





Infrazvuk je nízkofrekvenční zvuk, který je pod hladinou vnímání lidského sluchu (<20 Hz). Jeho chování je obdobné jako u slyšitelného zvuku (frekvence 16 – 20 000 Hz), tedy jeho hodnota se zvětšující vzdáleností od zdroje snižuje. Zdrojem infrazvuku mohou být technické zdroje (pouliční lampa, letadla, diskotéky, topná a klimatizační zařízení, pracoviště v průmyslu, atd.) a přirozené zdroje (bouřky, zemětřesení, vodopády a mořský příboj, atd.).Limitní hodnoty uvedené v české legislativě týkající se infrazvuku jsou možné nalézt pouze v NV č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Přípustný expoziční limit infrazvuku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku G LGeq,8h je roven hodnotě 116 dB a v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 1 až 16 Hz Lteq.8h je roven hodnotě 110 dB. Předpokládá se, že hladiny kolem 80 - 100 dB nejsou schopné vyvolat závažné zdravotní poškození. Ohrožení zdraví vzniká však teprve při trvalé hladině zvukového tlaku nad 130 dB. Z rozsáhlých výzkumů prováděných Spolkovým zdravotním úřadem v Německu vyplynulo, že větrné elektrárny sice produkují infrazvuk, nicméně tyto hodnoty jsou při dodržení zákonem předepsaných vzdáleností sotva měřitelné. Podle Státního zdravotního ústavu v Praze (2007) „dosavadní měření neprokázala zvýšené hladiny infrazvuku ani nízkofrekvenčního hluku u větrných elektráren v ČR.“ Je možné konstatovat, že infrazvuk produkovaný větrnou elektrárnou o výkonu 2,0 MW nebude mít významný vliv na zdraví obyvatel, protože se předpokládají v chráněném venkovním prostoru staveb jeho podlimitní emise. Při dostatečné vzdálenosti větrné elektrárny od obytné zástavby nebudou hodnoty infrazvuku z VTE ani měřitelné, ztratí se v hodnotách produkovaných větrem, stromy nebo silniční či železniční dopravě. Vliv je nevýznamný.

B.III.4.2 VibraceVibrace jsou mechanické pohyby o určitém kmitočtu, které jsou přenášeny pevnými tělesy na lidské tělo. Mohou být zdraví škodlivé a jejich hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis k NV č. 148/2006 Sb.Při stavebních pracích mohou vznikat vibrace působením stavebních a strojních mechanismů. Předpokládá se přenos nižších vibrací horninovým prostředím, ale pouze v areálu staveniště, nikoliv na větší vzdálenosti až do blízkosti obytné zástavby.Provozem větrné elektrárny se nepředpokládá vznik a působení velkého množství vibrací, které by měly významný vliv na okolní přírodu nebo obyvatelstvo. Předpokládají se pouze malé vibrace přenesené přes horninové prostředí. Výrobce udává max. měřitelnou vzdálenost intenzity vibrací 120 m.

B.III.4.3 Záření Během výstavby ani za provozu nebudou, s výjimkou svářecích prací při armování základových desek, používány zdroje ultrafialového a infračerveného záření, nebudou používány zdroje rentgenového ani radioaktivního záření a posuzované zařízení samo není





zdrojem žádného z uvedených typů záření. Předmětná technologie neprodukuje záření, které by ohrožovalo živé organismy. V úvahu připadá záření elektromagnetické, které však není pro živé organismy zdraví škodlivé, alespoň podle zatím známých a dostupných údajů a zjištění. Elektromagnetická záření přenosových tras jsou dostatečně odstíněna, jednak obalem kabelu a jednak uložením v zemi.

B.III.4.5 Jiné výstupyStroboskopický efektStroboefekt je nejčastěji používaný termín, který má označovat jev vyvolaný sluncem, svítícím skrz otáčející se rotor elektrárny: stíny, míhající se v pravidelných intervalech krajinou. Světelný efekt, vyvolaný stíny rotorů větrné farmy, bude na lokalitě pochopitelně přítomen.Terminologie:a) Stroboskopický efekt (jev) - podle bývalé ČSN 36 0000: Optický klam, při němž pravidelně se pohybující předmět se pohybuje zdánlivě jinou rychlostí než skutečnou a případně se zastaví.- podle ČSN EN 12665 „Světlo a osvětlení - Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení“: Zdánlivá změna pohybu nebo vzhledu pohybujícího se objektu při jeho osvětlení světlem proměnné intenzity.

b) Flicker podle ČSN IEC 50 (845): Subjektivní dojem nestálosti vjemu způsobený světelným podnětem, jehož jas nebo spektrální složení kolísá.

c) Kolísání světla podle bývalé ČSN 36 0000 „Světelně technické názvosloví“: Nepravidelné nebo pomalé periodické změny světelných veličin (svítivost, jas atd.)

d) Míhání světla (flicker) podle ČSN EN 12665 „Světlo a osvětlení - Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení“: Subjektivní dojem nestálosti zrakového vjemu způsobený světelným podnětem, jehož jas nebo spektrální složení kolísá.

Podle těchto výše uvedených definic je zřejmé, že název stroboskopický jev v souvislosti s větrnými elektrárnami není správný a měl by se používat termín míhání světla nebo flicker (tento termín je používán v zahraniční literatuře), (příloha H.6).Hodnocení flicker efektu není dosud v České republice formálně ani obsahově upraveno závaznou právní nebo metodickou normou a nejsou stanoveny ani příslušné normy hygienické.

DiskoefektTento je vyvoláván odlesky ploch listů rotoru při určitém úhlu jejich osvícení, v současné době je u VTE eliminován provedením povrchové úpravy listů rotoru – tj. jejich natřením matnou barvou, zamezujícím výše zmíněným odleskům.





Z důvodu posouzení vlivu flickeru na okolní populaci a na faktor pohody byl zpracován odborný posudek – RNDr. Petr Obst, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností technologií na ŽP dle zák. č. 100/2001 Sb., znalec v oboru ochrana přírody. Závěry dílčí studie viz kap. D.3.2. (příloha H.6. – Flicker efekt).

Studie hodnotí čtyři základní faktory, určující dopad sledovaného jevu v konkrétním hodnoceném území:

o frekvence flicker efektu,o intenzita jevu (kontrast světlo/stín), o celkový rozsah území v dosahu rotujících stínů, o vymezení potencionálně problémových partií sledovaného území (referenčních bodů)

a výpočet detailních časových relací působení flicker efektu v těchto bodech.

B.III.5 Doplňující údajea) terénní úpravyPředmětná stavba a její technologie vyžaduje určité zásahy do terénu. Především se jedná o nutnost vybudovat základové desky jednotlivých větrných elektráren. Základové desky jsou v podstatě betonové válce či kvádry (dle typu VTE) o patřičných rozměrech, ke kterým se upevňuje samotný tubus větrné elektrárny. Základy musí být dostatečně hmotné, tak aby zajistily patřičnou stabilitu celé stavby větrné elektrárnyZa významné zásahy do krajiny nelze považovat umístění betonového základu pod úroveň terénu, ve své konečné fázi dojde k přiměřené úpravě okolí tohoto základu tak, aby jeho těleso nenarušovalo okolní vzhled a v případě odstranění větrné elektrárny nebylo jako rušivý prvek v krajině. b) systém nových komunikací K dalším zásahům do krajiny dojde zejména při výstavbě obslužných komunikací. Zemní práce budou téměř v celé délce trasy, prakticky se bude jednat o úpravu stávajícího krytu nebo doplnění nové konstrukce na pojezdovou plochu. Konečné terénní úpravy pak zajistí dosypání a dorovnání rubových stran cest a montážních ploch. Montážní plochy budou po skončení montáže VTE ponechány v provozuschopném stavu.

Komunikace byly navrženy i s ohledem na to, aby byly co nejkratší a aby ji mohli využívat zemědělci či nájemci, kteří na blízkých pozemcích hospodaří. Při používání těchto komunikací nebudou pak vznikat další tzv. „divoké cesty“, které pak způsobují škody na pozemcích.





C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ





C.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Hodnoceným záměrem je novostavba farmy 4ks větrných elektráren a dále navazující infrastruktury (úprava a stavba obslužných komunikací, pokládka kabelové trasy). Posuzované území je situované na náhorní plošině vrcholové partie Krušných hor, v území vymezeném lesními porosty ze západního a severního směru, z východu Přísečnickou přehradou a komunikací č.224, z jihu pak místní komunikací vedoucí z Kovářské. Zájmové území se nachází v oblasti vrchu Hájiště (k. 807 m n. m.).

Základny větrných elektráren jsou umístěny na loukách a pastvinách, pravidelně kosených (spásávaných), stanoviště je převážně mezofilní. Základy věží VTE jsou umístěny na pozemku, který je součástí území vymezeného jako ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.

Foto – Charakter dotčené lokality





Souhrn:

Plocha uvažovaného záměru se nenachází v žádném zvláště chráněném velkoplošném ani maloplošném území - nejsou zde vyhlášeny národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky či přírodní památky.

Dotčené území nezasahuje území Přírodních parků. Plocha uvažovaná pro záměr není součástí území soustavy Natura 2000. Území je součástí II. stupně ochranného pásma vodního zdroje, celé je součástí

CHOPAV. Na ploše uvažovaného záměru se nenacházejí kulturní či historické památky, které

by uvažovaný záměr mohl ovlivňovat. Možnou míru vizuálního ovlivnění zhodnotí krajinná studie v další fázi posouzení EIA.

Dotčené území je řídce obydlené. Nejbližší obydlené objekty (zda se jedná o objekty určené k trvalému bydlení nutno zjistit v další fázi posuzování) se nachází v poměrně blízké vzdálenosti od některých plánovaných VTE, v další fázi posuzování bude nutno prověřit možné vlivy na hluk a zdraví.

Dotčené území se nachází v oblasti antropologicky pozměněné. V dotčeném území se nacházejí prvky ÚSES, území je součástí ochranné zóny

nadregionálního biokoridoru.

C.1.1 Územní systém ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ.

Pro objektivní zhodnocení vlivů záměru na ÚSES a VKP byl zpracován odborný posudek (příloha H.9.) – RNDr. Petr Obst, autorizovaný projektant ÚSES, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností a technologií na životní prostředí podle zák. 100/2001 Sb. Závěry studie viz kap. D.3.

Cílem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny, a to:o zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb;o vytvořením sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní,

ekologicky méně stabilní krajinu;o zachováním či znovuobnovením přirozeného genofondu krajiny;o zachováním či podpořením rozmanitosti původních biologických druhů a jejich

společenstev (biodiverzity).





(Rešerše ze studie): (H.9, str.3) Vymezení ÚSES v rámci ÚPO Kryštofovy Hamry pro dané území závaznou podobou ÚSES, a bude tedy použito pro účely předkládaného hodnocení. Základní charakteristiky ÚSES řešeného území lze shrnout do následujících bodů:o Páteřním prvkem ÚSES je zde osa NRBK K2 Božidarské rašeliniště – Hřenská skalní

města, v daném úseku osa horská, v okolním kontextu makromozaiky uniformních TTP vedená atypicky pestrým souborem biotopů s dominancí trávníků a bylinných porostů vlhčích, mokřadních, slatinných až zrašelinělých stanovišť (T1.2, T1.5, T1.6, M1.7, R2.2, R3.4).IV Především ve vazbě na montanistické relikty, na systémy mezí v členitějších partiích a na destrukce staveb bývalé Rusové se uplatňují i vřesoviště (T8.2B) a mozaiku místy doplňují dřevinné porosty, jednak menší plochy a linie náletových dřevin (X12), juvenilních smrčin (X9A) a reliktů starých výsadeb v bývalých zahradách (X13), jednak rozsáhlejší lesní celky (ve vztahu ke sledovanému území již spíše vymezující) místy charakteru až třtinových nebo rašelinných smrčin (L9.1, L9.2B).

o Osa NRBK je v rámci ÚPO řešena jako složený biokoridor regionálních parametrů s vloženými biocentry regionálními (z nichž jsou přímo v zájmovém území situována RBC 1146 a část RBC 1185) a lokálními (s výše uvedenou výhradou nedodržení maximální délky některých úseků mezi biocentry).

o Systém ekologické stability řešeného území je doplněn skladebnými prvky lokální úrovně, vázanými jednak na lesní celky, jednak (v mimolesních partiích) na vodoteče, jejich nivy, břehové porosty a další krajinné prvky v údolích vodních toků, místy (spíše ale ojediněle) i na liniové porosty dřevin podél komunikací (část LBK 12/ – viz příl. 2).

Obrázek – USES – osa neregionálního biokoridoru (ONRBK) a jeho ochranná zónave vztahu k posuzovanému území





C.1.2 Zvláště chráněná území Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, chrání přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná území tím, že umožňuje jejich vyhlášení za zvláště chráněná území, přičemž se stanoví podmínky jejich ochrany. Do kategorie zvláště chráněných území jsou řazeny národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. V širším dotčeném území záměru byla vyhlášena ochrana státu nad těmito územními celky zvláště chráněných území:a) Velkoplošná ZCHÚ: Řešené území nespadá do žádného velkoplošného chráněného území – nejbližším je CHKO Slavkovský les ve vzdálenosti cca 28 km JZ a CHKO České středohoří ve vzdálenosti cca 41km JV. b) Maloplošná ZCHÚ: Plocha uvažovaného záměru se ani přímo nedotýká žádného maloplošného chráněného území ve smyslu zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.V nejbližším okolí byla vyhlášena tato maloplošná ZCHÚ:

JJV směrem ve vzdálenosti cca 7,2 km od nejblíže situované VTE se nalézá národní přírodní památka Doupňák. Předmětem ochrany je historicky významné mineralogické naleziště ametystů a jaspisů, jež jsou totožné se středověkými drahokamovými obklady na Pražském hradě a Karlštejně.

JJV směrem ve vzdálenosti cca 8,1 km od nejblíže situované VTE se nalézá národní přírodní památka Ciboušov. Předmětem ochrany je mineralogické naleziště ametystů a jaspisů v okolí zavalené středověké šachtice.

VSV směrem ve vzdálenosti cca 7,0 km od nejbližší VTE se nalézá přírodní rezervace Na loučkách. Jedná se o rašeliniště s blatkou – borovicí bažinnou (Pinus rotundata), která zde slouží jako genofondová základna pro sběr semen.

Památný strom - Švédská lípa se nachází v blízkosti komunikace č.224, za odbočkou na místní komunikaci vedoucí k obci Kovářská. Nejblíže umístěné VTE se nachází ve vzdálenosti cca 400-500 m.

.





c) Chráněná ložisková území (CHLÚ) - Chráněné ložiskové území znamená ochranu ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. V zájmu ochrany nerostného bohatství se nesmí v CHLÚ zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska (§16 - §19 horního zákona č.44/1988). Dle dostupných materiálů se v daném území CHLÚ nenachází. Posuzovaná plocha se nalézá na poddolovaném území.

C.1.3 CHOPAV Plocha uvažovaného záměru včetně celého širšího zájmového území je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krušné hory, která byla vyhlášena NV ČR č. 10/1979. Statut CHOPAV je v této oblasti regulativem, který vytváří omezující podmínky pro skladování a manipulaci s ropou a ropnými látkami, pro zemědělské způsoby hospodaření a pro velkoplošné odvodňování. Pro námi posuzovaný záměr jsou nařízení omezující způsoby manipulace s ropnými látkami s ohledem na vyloučení úniků a kontaminace půdy a vody.Významným vodohospodářským dílem je přehrada Přísečnice, která byla vybudována pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, stejně tak jako vodní dílo Křimov, vybudované na Křimovském potoce jako zdroj pitné vody a ochrana území před povodněmi a dále VD Kamenička a Vodní nádrž Jirkov (nedaleko města Jirkov). Tyto vodohospodářsky významné objekty jsou chráněny vyhlášením tzv. pásem hygienické ochrany (PHO), tato musí být důsledně respektována v další PD a případné realizaci záměru respektována, a to jak při zemních pracích, tak v rámci hospodaření s ropnými látkami.

Záměr je umístěn v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně. V ochranném pásmu tohoto zdroje je zakázáno provádět těžbu zemních hmot, zejména pokud při nich bude ohrožen skalní podklad. Z těchto důvodů je nutné v dalším stupni projektové dokumentace zhodnotit možnost ohrožení vodních zdrojů prováděním zemních prací v rámci samostatné hydrogeologické studie (základy, hloubení rýh pro kabely). .Tato stavba tímto podléhá souhlasu vodoprávního úřadu dle zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), dle §17 odst. 1 e).V okolí plochy uvažované pro záměr je několik pramenišť drobných toků, které odvodňují především lokalitu směrem do Přísečnické přehrady.





Obrázek – CHOPAV ve vztahu k posuzovanému území (www.geoportal.cenia.cz)

C.1.4 NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kriterií. Natura 2000 se nesnaží chránit jednotlivé druhy, ale především ohrožené typy prostředí. Aby tohoto úkolu bylo dosaženo co nejefektivněji, proběhlo (či mělo proběhnout) ve všech členských státech mapování přírodních biotopů.Ptačí oblasti (zkratka PO) jsou území vyhlášená podle evropské směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (zkráceně směrnice o ptácích). Spolu s evropsky významnými lokalitami, vyhlášenými podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin č. 92/43 EHS vytvářejí soustavu Natura 2000, jejíž vybudování je jednou z povinností Česka jako člena EU.

Dle vyjádření KÚ Ústeckého kraje nebude mít výstavba VTE Hájiště vliv na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí . (příloha H.2). Z tohoto důvodu nebyl zpracován odborný posudek autorizovanou osobou dle §45i zákona č. 114/1992 Sb.


http://www.geoportal.cenia.cz/




Ptačí oblast – PO Novodomské rašeliniště – Kovářská (PONRK) - CZ0421004 plocha záměru územně nezasahuje do PO. PO se nachází v souvislém území táhnoucím se od západu na východ, jižním směrem cca 800 m. Evropsky významné lokality – EVL Na loučkách se nachází V směrem ve vzdálenosti cca 1000 m od nejblíže situované VTE.

Obrázek –území NATURA 200 v okolí uvažovaného záměru

C.1.5 Území přírodních parkůPřírodní parky:Území lokality se nenachází v blízkosti území Přírodních parků. Tato přírodně cenná území jsou oproti posuzovanému záměru v takové vzdálenosti a pozici, že nemohou být posuzovaným záměrem ovlivněna jinak, než možným vizuálním ovlivněním. Hranice Přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka se nachází cca 7,2 km VJV směrem.

C.1.6 Významné krajinné prvkyPodle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, §3 písm.b) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany





přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, nemůže podle zákona být registrováno jako VKP).

VTE č. 4 je umístěna cca 120 m od pozemku s ochranou PUPFL.VTE č. 3 je umístěna cca 300 m od Nového rybníku.VTE č. 2 je umístěna v blízkosti linie VN cca 150 m (tzn. mimo ochranné pásmo VN).

Nejbližším VKP ze zákona jsou nivy drobných vodních toků a pramenišť, remízy, meze a trvalé travní plochy. Dle současného stavu poznání lze konstatovat, že uvažovaný záměr do VKP bude zasahovat (trvalé travní plochy).

C.1.7 Území historického, kulturního nebo archeologického významu

Citace Obst: příloha H.5.str.17)Vymezené místo krajinného Rusová se totiž do značné míry kryje se starým přísečnickým rudním revírem, jehož centrem bylo svobodné královské horní město Přísečnice. Podle archívních údajů byla v okolí Přísečnice dobývána nejprve železná ruda (minimálně od 13. stol., údajně ale již od 10. stol.), později (snad od 12., prokazatelně od poloviny 14. stol.) se přidružila i těžba stříbra. Polymetalické rudy zde byly těženy až do konce 18. století hustou sítí poměrně rozsáhlých důlních děl. Ovšem již od poloviny 16. stol. význam zdejších polymetalických ložisek poměrně rychle klesal, rozvíjelo se naopak dolování železných rud, které dosáhlo vrcholu zhruba v polovině 19. stol. V 70. letech 19. stol. došlo ale i k úpadku zdejšího železářství, doly byly postupně zavírány a pokusy o obnovu těžby na počátku 20. stol. Byly neúspěšné. Průzkumné práce a těžba ve 2. pol. 20. stol. se zaměřily zejména na magnetitové skarny, jejichž ložiskové (a následně těžené) akumulace se vyskytují především při západním okraji zájmového území. Tato novodobá aktivita, definitivně ukončená v průběhu 90. let 20. stol., se posuzovaného území dotkla pouze minimálně (vrtný průzkum, vyzmáhání a revize starých prací, několik průzkumných šachtic) a projevuje se spíše technizujícím vizuálním vlivem v prostoru Měděnce a Mezilesí (objekty býv. Závodu Měděnec, vč. vysoké těžní věže).Území není podle dostupných informací historicky, kulturně nebo archeologicky významné. Plocha uvažovaného záměru se z části nachází na území historicky poddolovaném (viz kap. C.2.4).





C.1.8 Území hustě zalidněnáOrografická oblast Krušných hor dlouho neměla vhodné podmínky pro hustější osídlení, a to hlavně pro omezenou přístupnost, vysoký podíl přirozených původních lesů a nevlídné klimatické podmínky. Z důvodu odlidnění kraje, ke kterému došlo po odsunu Němců, ale i vysídlení blízkosti hranic a následné velkoplošné těžby v Podkrušnohoří, řada obcí a osad zanikla. Existující obce a osady se velmi pomalu rozvíjely a mnohdy již nikdy nedosáhly předválečného významu. Region se dostal na periferii zájmu a jeho odlidňování pokračovalo i v druhé polovině 20. století. (Citace: Obst H.5. str. 15)Současné osídlení území je rozloženo značně nerovnoměrně – výrazněji je vázáno na pásma podél důležitějších komunikací…… Koncentrováno je do sedmi větších obcí, resp. měst (Hora sv. Šebestiána, Výsluní, Měděnec, Kovářská a Vejprty; na německé straně potom Oberwiesenthal, Bärenstein a Jöhstadt) a do řady menších vesnických sídelních útvarů (např. Křimov, Nová Ves, Loučná, Kryštofovy Hamry). S výjimkou průmyslověji založených Vejprt a novodobou těžbou výrazně ovlivněného Měděnce mají zmíněná větší sídla smíšený zemědělsko-rekreační charakter, v sídlech menších potom přecházející až do téměř výlučně rekreačního využití; specifickým případem je potom významné sportovní středisko Oberwiesenthal, na které na české straně navazuje rozsáhlý sportovní areál Klínovec.Nejbližší obcí je obec Kryštofovy Hamry a její části (Černý potok, Mezilesí a Rusová) – dnes především střediska individuální rekreace a především zimní turistiky. Ke dni 1.1. 2011 žije v obci (vč. jejích částí) trvale hlášeno 70 obyvatel. Osídlení v této oblasti je obecně velmi řídké.

C.1.9 Území zatěžovaná nad míru únosného zatíženíNejsou zpracovatelům dokumentace podrobněji známy (např. sesuvná území atp.). Poloha záměru se nenachází v území, které by z hlediska podloží, geomorfologie, fyzikálně chemických vlastností půd atp. mohlo být označeno za extrémní.

C.1.10 Staré ekologické zátěžeNejsou zpracovatelům dokumentace známy.

C.1.11 Extrémní poměry v dotčeném územíHodnocené území ležící na vrcholovém plató Krušných hor se podle klimatické regionalizace nachází na okraji chladné klimatické oblasti CH 6 (Quitt 1971, 1975) a patří tak k nejchladnějším místům nejen v Krušných horách. Vysoké srážkové úhrny v řešeném území jsou způsobeny dozníváním atlantického vlivu na návětrné straně Krušných hor. V klimatu řešeného území se výrazně uplatňuje vrcholový fenomén – v přechodných obdobích na jaře a





na podzim je zde značně snížená viditelnost při častých inverzních situacích, charakteristickým jevem jsou zde také silné námrazy. Extrémní poměry se tak mohou týkat klimatu a to zejména fenoménu vzniku námrazy. Ostatní neobvyklé charakteristiky nejsou známy a zájmová oblast nijak nevybočuje z běžných hodnot, které jsou dány nadmořskou výškou, polohou a reliéfem terénu a jejími dalšími charakteristikami. Za zajímavost stojí extrémní teplotní gradient vrcholových partií Krušných hor a jejich úpatí. Teplotní gradient je jeden z nejstrmějších v Evropě.





C.2 Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území

C.2.1 Ovzduší a klima (klimatické faktory, kvalita ovzduší)

C.2.1.1 OvzdušíImisní pozadí základních znečišťujících látek v regionu je zjišťováno nejblíže ve stanici ČHMÚ v Měděnci, vzdálené cca 3 km. Hodnocení míry znečištění ovzduší vychází z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřících stanic. Při hodnocení kvality ovzduší je zejména sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům. Systematicky a dlouhodobě jsou monitorovány koncentrace oxidu siřičitého, prašného aerosolu a oxidů dusíku jako základních indikátorů znečištění ovzduší.Údaje o imisní charakteristice lokality jsou převzaty od ČHMÚ - Kvalita ovzduší v roce 2010 z pohledu nové legislativy a přehled obcí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona 86/2002 Sb., v platném znění.Zákonem č. 86/2002 Sb., v platném znění, jsou definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) jako prováděcím právním předpisem vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance. Dle věstníku MŽP (částka 4/2011) je posuzovaná oblast zařazena do tohoto seznamu. Jedná se o území, kde dochází k překračování cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a PM10.K vymezení OZKO na základě dat za rok 2009. Jako nejmenší územní jednotka, pro kterou byly OZKO vymezeny, byla zvolena území stavebních úřadů. Na 3,8 % území, které je v působnosti Stavebního úřadu Magistrátu Chomutov, dochází k překročení hodnoty cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu a na 0,7% území dochází k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro PM10.S ohledem na polohu posuzované oblasti není ovšem toto zařazení mezi OZKO příliš vypovídající. Z toho důvodu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny hodnoty naměřené v měřící stanici Měděnec, jež je pro tuto oblast více reprezentativní.

Tab - Výsledky měření imisí v roce 2010 [µg/m3]. Měřící stanice Měděnec.znečišťující látka SO2 NO2 PM10

rok 2010 2010 2010Hodinové hodnoty maximální 224 80 154

98% 50,9 42,8 58Denní hodnoty maximální 80,3 44,3 94,5

98% 34,9 32,3 52,6roční hodnota průměr 8,6 12,3 18





Nařízením vlády č. 597/2006 Sb., jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů (příloha č. 1 k tomuto nařízení). Na posuzované území se tedy vztahují tyto níže uvedené imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Tabulka - imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetaceZnečišťující látka Doba průměrování Hodnota imisního limitu

[µg.m-3] SO2 kalendářní rok a zimní období (1.10.-31.3.) 20

NOx 1 kalendářní rok 30

C.2.1.2 KlimaZ klimatického hlediska leží zájmové území podle E. Quitta (1971) na rozhraní okrsků v klimatické oblastí CH6 (větší část) a částečně i CH7. Oblast CH6 je charakteristická typem klimatu s krátkým až velmi krátkým, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým létem, dlouhým přechodovým obdobím, chladným jarem a mírně chladným podzimem, s dlouhou zimou a dlouho trvající sněhovou pokrývkou - počet dní se sněžením, respektive se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 120 - 140. Srážky dosahují 900 mm. Nadmořská výška posuzovaného území činí cca 750 - 880 m n. m.

Klimatická charakteristika CH6Počet letních dnů 10 - 30Průměrná teplota v lednu -3 – až -5Průměrná teplota v červenci 14 - 15Průměrná teplota v dubnu 2 - 4Průměrná teplota v říjnu 5 - 6Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 140 - 160Srážkový úhrn ve vegetačním období 600 - 700Srážkový úhrn v zimním období 600 - 700Počet dnů se sněhovou pokrývkou 120 - 140

C.2.2 VodaJedná se o území hydrologicky velmi významné, které je zdrojem pitné vody pro podkrušnohorskou oblast – celé je součástí vyhlášené chráněné oblasti přirozené akumulace vod - CHOPAV Krušné hory. Převážná část širšího území patří do povodí Ohře, pouze nejsevernější část je odvodňována mimo území ČR (povodí Zschopau). Část území leží v povodí Bíliny, zbylá pak spadá do povodí Ohře a je odvodňována řekou Chomutovkou, Prunéřovským potokem, Hačkou a řadou dalších malých vodotečí. V okolí plochy uvažované pro záměr je řada pramenišť drobných toků, které odvodňují lokalitu S směrem do Nového a Starého rybníka, J směrem pak do Přísečnického potoka.





Významným vodohospodářským dílem je přehrada Přísečnice, která byla vybudována v roce 1976. Dnes patří Přísečnická nádrž se svými 362 hektary k největším v soustavě nádrží severočeského hnědouhelného revíru, které mají za úkol zadržovat vodu, jež by jinak zaplavila doly v podkrušnohorských pánvích. Toto vodohospodářsky významné dílo je chráněno vyhlášením tzv. pásem hygienické ochrany (PHO). Stavba zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně díla. Toto musí být důsledně v další PD a realizace záměru respektováno, a to jak při zemních pracích, tak v rámci hospodaření s ropnými látkami. Ve vrcholové části Krušných hor je několik větších a menších ložisek rašeliny, které představují rezervoáry stagnující molekulárně vázané podzemní vody doplňované jednak atmosférickými srážkami jednak podzemními vodami. Předpokládá se, že rašeliniště vznikla na přírodních vývěrech podzemní vody.

C.2.3 Půda

Dle výpisu z katastru nemovitostí se uvažovaný záměr uskuteční na pozemcích, resp. částech pozemků, v katastrálním území Přísečnice. Vlastnosti půd a jejich vývojový typ zde jsou závislé na několika půdotvorných činitelích. Mezi tyto patří především matečná hornina, vysoké srážky a poměrně chladné klima posuzované oblasti. Tato oblast je geologicky tvořena hlavně horninami mineralogicky chudými a těžko zvětratelnými. Jsou proto východiskem minerálně chudých a kyselých hnědých půd, většinou hrubozrnných se značnou příměsí skeletu velmi často půd dosud nevyvinutých.Na trvale vlhkých stanovištích vznikají vesměs půdy v různém stupni oglejení až po typické gleje. Na stanovištích s trvale vysokou hladinou podzemní vody vznikají rašelinné půdy (rašelinohumózní gleje, rašelinné glejové podzoly a někde čisté profily rašeliny).Stanoviště vybrané ke stavbě větrných elektráren jsou vesměs na relativně suchých místech, které jsou extenzivně obhospodařovány jako louky či pastviny. Tyto pozemky jsou vybaveny téměř výhradně kyselými hnědými půdami, jsou většinou lehčí než až kamenité mechanické skladby a mají relativně dobré vláhové podmínky. Pouze ve vlhčích polohách jsou i zde oglejené. Produkční potenciál těchto půd je však rovněž nízký až velmi nízký.

Podle údajů z katastru nemovitostí jsou pozemky, na kterých je navrhována stavba, lesní a zemědělskou půdou. Jedná se tedy o součást zemědělského půdního fondu, jehož ochrana se řídí zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. (úplné znění zák. č. 231/1999 Sb. ve znění zákona č. 132/2000 Sb.).

V průběhu výstavby bude v první fázi stavby sejmuta z ploch dočasného záboru humusová vrstva o mocnosti cca 15 - 35cm (a to dle případného pedologického průzkumu či požadavku OSS), humus bude skryt rozprostřen na pozemcích investora nebo (po ukončení stavby) zpět na stavbou dotčené pozemky, uváděné do původního stavu.





Parcely dotčené stavbou v ochraně ZPF jsou charakterizovány bonitovanou půdně ekologickou jednotkou – BPEJ. Podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 12. 6. 1996 č.j. OOLP/1067/96 patří BPEJ dotčených parcel do III., a V. třídy ochrany. Celková plocha k odnětí ze ZPF:

a) dočasný zábor 10.456 m2

b) trvalý zábor při výstavbě neproběhneDočasný zábor se bude týkat pozemků, jež budou dotčeny stavebními činnostmi (montážní plochy a základová deska s patkou pro VTE) a při pracích souvisejících s pokládkou podzemních kabelů a výstavbou komunikací. Tyto pozemky budou po ukončení stavebních prací uvedeny do původního stavu a nadále budou složit svému původnímu účelu.

C.2.4 Horninové prostředí a přírodní zdrojeGeomorfologické celky, reliéf:

provincie - Česká vysočina o soustava – Krušnohorská subprovincie

podsoustava – Krušnohorská hornatina celek – Krušné hory

podcelek – Klínovecká a Loučenská hornatina

Krušné hory jsou kerné pohoří. Tvoří je nakloněná deska, jejíž jižní okraj byl vyzvednut podél zemského zlomu. Proto směrem k severu klesají pozvolně, zatímco na jihu jsou omezené 500-700 m vysokým příkrým svahem. Krušnohorská skupina je budována složitým komplexem vesměs dvojslídných tzv. svrchních šedých rul, střídajících se a přecházejících v nejrůznějších formách do skupiny červených rul a migmatitu. Komplex svrchních šedých rul obsahuje např. břidličné ruly, vesměs dvojslídné, konglomerátové ruly (např. v okolí Přísečnice a Měděnce), drobové ruly, kvarcitické ruly s granátem, amfibolity a eklogity, erlány, krystalické vápence a skarny pravděpodobně svrchnoproterozoického stáří. Červené ortoruly vystupují v několika klenbovitých strukturách, např. kateřinohorská klenba, klínovecká antiklinála a v elevacích v okolí Přísečnice. Většinou jsou považovány za přeměněná kyselá intruzíva s granitickými jádry.

Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají. (zákon 17/1992 Sb., o životním prostředí).

V horách se odedávna těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. století také uran. Mezi nejvýznamnější ložiska patří: Cínovec, Měděnec, Přísečnice, a Kovářská. K 31. 3. 2010 nejsou v zájmovém





území Českou geologickou službou – Geofondem evidovaná žádná výhradní ložiska vyhrazených nerostů (ve smyslu zákona č.44/1988 Sb.), ani dobývací prostory a chráněná ložisková území. Na základě zde vyskytujícího se nerudného bohatství začala systematická exploatace nerostných surovin v okrese Chomutov již ve 14. století. Hlavním předmětem tehdejší hornické těžby byla skarnová ložiska v širším okolí Přísečnice. Na tomto typu surovin vyrostl zdejší železářský průmysl, který ve své době přispěl k hospodářskému rozvoji českých zemí. Třebaže žíly stříbrných rud a barevných kovu, které se vyskytují na severozápadním okraji okresu, jsou historicky proslulejší než skarny, neboť zásluhou jejich dobývání v 15. a 16. století se zejména Vejprty a Přísečnice zařadily mezi přední česká báňská města, přesto jejich těžba ve srovnání se železnými rudami dosáhla mnohem menšího hospodářského významu.Těžba barevných (stříbrných) rud byla v oblasti ukončena v roce 1854 ve Vejprtech, zatímco železných rud pokračovala ještě do 20. století. Poslední důl z nich – důl Měděnec byl v roce 1992 uzavřen, čímž byla uzavřena více jak 1000 letá historie dolování v Krušných horách.Těžba ložisek s sebou do dnešní doby přenesla některá rizika, kterými jsou poddolovaná území – ať již ústí průzkumných či otvírkových děl, propady vydobytých prostor či nezavalená (nebo částečně zavalená) důlní díla mělce pod povrchem. Plocha uvažovaného záměru se nachází na území historicky poddolovaném (viz obrázek).Tabulka – charakteristika poddolovaných ploch Název Surovina Rozsah Rok záznamu

Přísečnice 4 Polymetalické rudy - Radioaktivní suroviny systém 1996

Přísečnice 3 Polymetalické rudy- Radioaktivní suroviny systém 1996

Z dalších surovin je nejvýznamnější hnědé uhlí v podkrušnohorských pánvích, dále jsou to jíly v podloží hnědouhelných slojí a třetihorní keramické jíly (např. ve Skalné u Chebu). Významné jsou také krušnohorské rašeliny, které představují přirozenou zásobárnu i zdroj vody (jsou chráněny).Mezi těžbu můžeme zařadit i využívání minerálních pramenů vyskytující se v podkrušnohorském prolomu – Teplice, Bílina, Karlovy Vary. Proslulé jsou i radioaktivní prameny, které vystupují na dříve těžených rudných žilách v Jáchymově.





Obrázek – území poddolovaná v okolí plochy uvažovaného záměru(www.geoportal.cenia.cz)

C.2.5 Fauna a flóraÚkolem botanického, resp. geobotanického průzkumu bylo opakovaným terénním šetřením zjistit a vyhodnotit floristické poměry celoročních aspektů rostlinného krytu zájmových území v případě výskytu společenstev přirozených či přirozeným blízkých i rámcové fytocenologické poměry a dále výskyt zvlášť chráněných druhů rostlin (výskyt druhů zvlášť chráněných podle zákona ČNR č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), příp. jiných ochranářsky nebo vědecky cenných taxonů či významnějších indikačních skupin druhů, popř. fragmentů cenných společenstev. Kompletní terénní průzkum byl zpracován v průběhu celého roku 2010 (celé vegetační období + zimní měsíce) a rok 2011 (do září) tak, aby postihl celou problematiku dané oblasti.

K posouzení vlivů záměru na faunu a floru byl proveden základní inventarizační

přírodovědný průzkum v rozsahu biologického hodnocení lokality určené k výstavbě 4 VTE , (příloha H.7, Ing. Čestmír Ondráček, Bc. Vít Tejrovský).

Obsah průzkumu je zejména zaměřen na:o zpracování botanického inventarizačního průzkumu se zvláštním zřetelem

na druhy zvláště chráněné, ohrožené a regionálně vzácné,o zpracování zoologického inventarizačního průzkumu se zvláštním zřetelem na

druhy, které v zájmovém území hnízdí, či jsou svým výskytem na něj přímo vázány, či na lokalitu pouze zaletují nebo lokalitu občasně navštěvují,


http://www.geoportal.cenia.cz/




o určit, zda dojde při stavbě větrných elektráren k likvidaci či poškození nějaké populace zvláště chráněných a ohrožených druhů vyšších rostlin a obratlovců.

V průběhu celého období byla pravidelně prováděna vizitace celého území (2 - 4 návštěvy v měsíci). Do průzkumů jsou zahrnuty i veškeré údaje a poznatky získané v dané lokalitě v předchozích letech. A to zejména při vyhodnocování již provozovaných VTE v této lokalitě, při mapování Soustavy NATURA 2000 a při monitoringu, jež je prováděn v Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště - Kovářská a v Evropsky významných území Klínovecké krušnohoří a Na loučkách.

Posuzované území spadá dle fytogeografického členění ČR vypracovaného v roce 1976 (SKALICKÝ et al. 1977) pro účely Flóry ČR do obvodu Českého mezofytika, fytogeografického okresu 25. Krušnohorské podhůří, podokresu 25a. Krušnohorské podhůří vlastní (menší, jižní část zájmového území) a fyt. o. 85. Krušné hory (větší, severní část zájmového území). Tato oblast se vyznačuje hojným výskytem druhů západního rozšíření a charakter květeny a vegetace je zde zonální. Podle rekonstrukčního uspořádání přirozené vegetace (MIKYŠKA et al. 1969) pokrývaly zájmové území zejména bikové bučiny (Luzulo-Fagion), v okolí se ostrůvkovitě vyskytovaly i květnaté bučiny (Eu-Fagion). V nivách větších potoků (potok Přísečnice a jeho větší přítoky) se rozprostíraly luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae). Na trvale podmáčených místech se vyvinuly podmáčené smrčiny (Bazzanio-Piceetum, Sphagno-Piceetum).Z hlediska biogeografického členění České republiky (CULEK M. et al. [eds.] 1996) spadá celé posuzované území do bioregionu 1.59 Krušnohorský bioregion.

Závěr průzkumu v dané lokalitě: Botanika

Na výše uvedených lokalitách bylo zaznamenáno 144 taxonů cévnatých rostlin, z tohoto počtu byly zaznamenány 4 druhy zvláště chráněný dle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb., a to v kategorii: Ohrožené - koprník štětinolistý (v lokalitě se vyskytuje vzácně, pouze

v lemech lesa, a v údolí drobných vodotečí místy až hojně),prha arnika (populace není dotčena stavbou jednotlivých VTE, zjištěné lokality je nutno respektovat při samotné stavbě a trasami vedení cest a kabelů).

Silně ohrožené - zdrojovka potoční (populace není dotčena stavbou jednotlivých VTE, zjištěné lokality je nutno respektovat při samotné stavbě a trasami vedení cest a kabelů). kosatec sibiřský (zcela mimo záměr výstavby).

ZoologieObojživelníci a plazi:





V zájmovém území byly zjištěny 4 druhy obojživelníků, všechny patří mezi zvláště chráněné druhy dle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb., a to v kategorii druhy plazů:Kriticky ohrožené - zmije obecná (v okrajových částech na vlhčích místech).Silně ohrožené - ještěrka živorodá (roztroušeně v území, bez ovlivnění),

ještěrka obecná (roztroušeně v území, bez ovlivnění),slepýš křehký (při okraji lesa, mimo záměr výstavby).

Ptáci: V celém zájmovém území včetně širších vztahů bylo během průzkumu zaznamenáno 56 druhů ptáků, z nichž jsou 14 druhů zařazeny mezi zvláště chráněné druhy ptáků dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., a to v kategorii: Kriticky ohrožené- luňák červený ( pravidelné přelety sledovány i v lokalitě již

provozované farmy na Podmileské výšině, výskyt pravidelný v celém území na tahu, zaletuje v určitém období za potravou, zimní potulka).

Silně ohrožené - bekasína otavní (hnízdí v mokřadech v okolí rybníčků),čáp černý (zaletuje za potravou, nehnízdí),chřástal polní (pravidelně hnízdí v nivách a ve vlhk.loukách),křepelka polní (pravidelně hnízdí v nivách a ve vlhk.loukách),kulíšek nejmenší (hnízdí v navazujících lesních porostech), moták pilich (pravid. přelety sledovány i v lok. J provozované farmy)rýc rousný (hnízdí v navazujících lesních porostech),

Ohrožené - bramborníček hnědý krkavec velkýrorýs obecnýsluka lesníťuhýk obecnývlaštovka obecná

Tři zvláště chráněné druhy hnízdí nebo se pravidelně vyskytují v ovlivnitelné blízkosti lokality záměru výstavby – bekasína otavní, chřástal polní a křepelka polní. Populace těchto druhů mohou být výstavbou a následným provozem ovlivněny a to zejména rušením. Je zde nutno také počítat s kumulativním vlivem již provozované farmy.Je třeba upozornit na fakt, že všechny druhy volně žijících ptáků (nejen druhy zvláště chráněné) jsou chráněné zákonem dle §5a zákona 114/1992Sb.

Savci: Bylo zjištěno 15 druhů savců, z nichž 3 druhy jsou zařazeny mezi zvláště chráněné druhy dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., a to v kategorii:Silně ohrožené - netopýr hvízdavý (detekován kolem rybníčků a v nivách navazujících

na Přísečnickou přehradu), netopýr ušatý (detekován kolem rybníčků a v nivách navazujících

na Přísečnickou přehradu), netopýr vodní (detekován kolem rybníčků a v nivách navazujících

na Přísečnickou přehradu).





Oba druhy netopýrů, byly zjištěny při lovu u vodní plochy Přísečnické přehrady mimo záměr výstavby. V lokalitě záměru nebyl detektoringerm zjištěn žádný druh. V lokalitě se nenalézají žádné vhodné letní, či zimní úkryty.Bezobratlí:V lokalitě stavby byly zjištěny (odchyceny) 4 druhy Carabidae z nichž žádný nepatří mezi zvláště chráněné druhy. Z denních motýlů byly zjištěny 10 běžně se vyskytujících druhů.

C.2.6 Krajina Krajinný ráz je chráněn podle ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.Umístění stavby, která je viditelná, která se projevuje v panoramatech krajiny, v dálkových či blízkých pohledech, v siluetě krajiny nebo v siluetě zástavby, která se projevuje vybočením z charakteru zástavby nebo z forem a hmot staveb, může představovat zásah do charakteru, rázu či identity krajiny v případě, že dotčené hodnoty krajiny jsou těmi rysy, které spoluvytvářejí krajinný ráz. Z toho vyplývá, že lze vylišit krajinu přírodní či přírodě blízkou na jedné straně a krajinu urbanizovanou dělenou na městskou či venkovskou na straně druhé. Řešené území (krajinný celek) je možné zařadit na rozhraní krajiny přírodě blízké a krajiny urbanizované. Přírodní prvky jsou zde v souladu s historickou sídelní zástavbou a tvoří tak typický ráz krajiny. Hodnocený krajinný celek je z hledisek environmentálně ekologických hodnocen jako krajina kulturní se základní (průměrnou) krajinářskou hodnotou, která sousedí s oblastí s vyšší ekologickou hodnotou.V zásadě každá stavba, která se objevuje v krajině (nadzemní - viditelná stavba), může ovlivnit existující ráz krajiny. Dikce zákona hovoří o narušení krajiny, která se vyznačuje přírodními či estetickými hodnotami, přítomností VKP, ZCHÚ, kulturními dominantami, harmonickým měřítkem a harmonickými prostorovými vztahy. Měla by to být krajina, jejíž přírodní, kulturní a historická charakteristika vytváří zřetelné rysy a znaky rázu, charakteru a identity krajiny. Navrhovaná stavba bude do určité míry ovlivňovat krajinnou scenérii především svou neobvyklostí (výška, architektura). Tím zasahuje především kulturně přírodní charakteristiku krajiny.

Z důvodu posouzení vlivu na krajinný ráz byl zpracován odborný posudek - RNDr. Petr Obst – držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností technologií na ŽP dle zák. 100/2001 Sb. Závěry dílčí studie viz kap. D.10. (příloha H.5.)

Rešerše ze studie, H.5. Obst (str.7)Hodnocení krajinného rázu, a to nejen v souvislosti s větrnými elektrárnami je poněkud zatíženo subjektivním přístupem a interpretací každého hodnotícího. Existují nicméně





způsoby, kterými lze hodnocení krajinného rázu kvantifikovat a do značné míry objektivizovat:1) expertní ohodnocení dílčích charakteristik a parametrů v jednotně definované škále a následné statistické zpracování takto získaného souboru kvantifikovaných údajů (na tomto principu je založena např. výše zmiňovaná metodika VORLA & AL. 2003);2) digitální modelování relevantních charakteristik (obvykle na podkladě digitálního modelu terénu a tématických vrstev GIS) a následná grafická a datová analýza výsledných modelů (postup preferovaný zpracovateli tohoto posouzení, zejména v případě hodnocení rozměrných objektů s předpokládaným vlivem v rozsáhlejších územích).

V hodnoceném případě jsou využity oba uvedené postupy: na podkladě digitálního modelu terénu je stanoven jednak rozsah viditelnosti stavby, jednak její vizuální vliv, a s přihlédnutím k závěrům uvedených analýz a na základě dalších relevantních informací o předmětném území jsou metodou expertního hodnocení stanoveny vlivy záměru na krajinný ráz vymezených krajinných celků a segmentů.

Posouzení, tedy i hodnocení vizuálního vlivu posuzované stavby v krajině je založeno na třech základních typech podkladů:I. mapa viditelnosti záměru- výsledek je grafická analýza digitálního modelu do

vzdálenosti 30 km kolem posuzované lokality.II. mapa vizuálního vlivu záměru – je finální produkt, založený na přímém výpočtu

vizuálního vlivu VTE kumulativním algoritmem.III. fotorealistické vizualizace záměru- jsou fotomontáže VTE do panoramat území.

Ze studie, H.5. Obst str.16Z hlediska krajinného rázu oblasti a jeho vývoje tedy byla původní převážně lesní krajina s občasným rašeliništním a suťovým bezlesím postupnou kolonizací od 13. stol. změněna na lokálně poměrně pestrou mozaiku lesů, luk, sporadické orné půdy, důlních a sejpových polí s povrchovými projevy po těžbě a rýžování rud, větších sídel i drobných sídelních enkláv, rybníků a vodotečí (v původních i umělých korytech), členěnou ještě detailněji řadou dělících prvků (meze, kamenné snosy, remízy, lesíky, aleje podél cest, břehové porosty); tato krajina se ovšem ve sledované oblasti dochovala již pouze v reliktech.Na rázu krajiny i na sídelní struktuře území se totiž podepsaly události posledních šesti desetiletí 20. století. Zlomovým bodem zde byla druhá světová válka, po níž bylo odsunuto původní německé obyvatelstvo. Tento masivní úbytek trvale žijících obyvatel se nikdy nepodařilo zcela nahradit novými dosídlenci a následný razantní rozklad sídelní struktury sledované oblasti se zpomalil až kolem roku 1970 vlivem chalupářských aktivit a zintenzivnění rekreačního využití některých partií území. Další vlna revitalizace zdejší sídelní struktury následovala po roce 1989. Ve sledované oblasti byly opraveny stovky prázdných a chátrajících domů, byly rekonstruovány i některé komunikace a kulturní památky.





Sledované území, ale výše popsané procesy nezasáhly všude v plné intenzitě , takže výsledkem je značně kontrastní krajina s převážně velmi hrubozrnnou mozaikou krajinných složek. Kontrast je dán střídáním ploch s řadou dochovaných přírodě blízkých prvků a partií silně antropicky ovlivňovaných a přeměněných, přičemž oba typy ploch na sebe navazují prakticky bez jakýchkoliv přechodů.Posuzovanou oblast krajinného rázu lze tedy označit za převážně zemědělsko-lesní, postsocialistickou a postimisní krajinu vrcholové partie Krušných hor, na jejíž stávající krajinný ráz mělo (nebo dosud má) vliv 5 faktorů: rozsáhlá důlní činnost od středověku až do poloviny 20. století, odsun německého obyvatelstva po roce 1945, odumírání lesních porostů od 60. let 20. stol., intenzivní rekreační využití některých partií oblasti a funkce části území jako komunikačního koridoru.

C.2.7 ObyvatelstvoOrografická oblast Krušných hor dlouho neměla vhodné podmínky pro hustější osídlení, a to hlavně pro omezenou přístupnost, vysoký podíl přirozených původních lesů a nevlídné klimatické podmínky. Nejbližší obcí jsou Kryštofovy Hamry, Měděnec, Kovářská, Vejprty a Výsluní dále pak další roztroušené horské obce – dnes především střediska individuální rekreace a především zimní turistiky. Osídlení v této oblasti je obecně velmi řídké (cca 8 obyvatel/km2).

C.2.8 Hmotný majetekZa hmotný majetek v tomto případě můžeme považovat technická zařízení různých právních subjektů (železnice, silnice a další komunikace, vysílače, malá vodní díla, mosty apod.). V případě, že se tohoto majetku dotknou některé činnosti spojené s výstavbou VTE, budou požádáni oprávnění vlastníci o vyjádření a stanovení podmínek, za kterých je možné potřebné stavební a jiné činnosti na jejich majetku provést.

C.2.9 Kulturní památkyV těsném okolí uvažovaného záměru se žádné významné kulturní památky nevyskytují - nebudou výstavbou VTE dotčeny. V oblasti, která se v současnosti musí potýkat s dědictvím posledního půlstoletí, je registrováno několik kulturních nemovitých památek. Obecně se však v posuzované oblasti velké množství památek nedochovalo. Mnohé zanikly společně s obcemi, některé byly zbořeny či zchátraly i v pozdějších letech.Dodnes se v krajině dochovaly po zaniklých sídlech, z nichž byla mnohá úředně obnovená jako rekreační oblasti, různé pozůstatky v podobě krajinářských úprav, liniové zeleně a mezí podél bývalých cest, vzrostlé zeleně včetně ovocných stromů na místě bývalých vsí, zbytků objektů, zdí či pouze v podobě místních názvů a paměti místa. Tyto připomínky původní krajinné struktury dávají místu určitý nezaměnitelný ráz.





Tabulka – registrované kulturní památky v dotčené lokalitě Číslo rejstříku Sídelní útvar čp. Památka Ulice,nám./umístění

23127 / 5-714 Kryštofovy Hamry čp.7 venkovská usedlost41627 / 5-707 Přísečnice socha P. Marie proti hřbitovu

15642 / 5-709 Přísečnice sloup se sousoším Nejsvětější Trojice přemístěn do Vejprt?

zdroj: http://monumnet.npu.cz/


http://monumnet.npu.cz/




C.3 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatíženíÚzemí je v současnosti (a bylo i v minulosti) využíváno především k intenzivní zemědělské činnosti a také k individuální rekreaci. Dosavadní využívání lokality a priority jeho trvalého užívání se realizací záměru nezmění. Protože se jedná o záměr dočasný (stavba na 25 let), je možné konstatovat, že trvalá udržitelnost nebude narušena. V blízkosti popisovaného území je vodní dílo Přísečnice, které slouží k zásobování měst v podkrušnohorské pánvi pitnou vodou a je zde stanoveno ochranné vodárenské pásmo. Současný stav území lze hodnotit jako antropogenně pozměněný. Plocha uvažovaného záměru se nachází na historicky poddolovaném území (viz C.2.4). jedná se o polymetalické rudy – radioaktivní suroviny. V poválečné době došlo k vysídlení pohraničních oblastí a tak postupně došlo k zániku několika obcí. Plochy dříve obhospodařované postupně zanikaly. Dnes se opětovně projevují snahy o obhospodařování těchto pozemků (pastvin, luk) a tak postupně dochází k rekultivaci a revitalizaci území, oblasti poničené imisemi škodlivin (lesy) se též rekultivují. Navrácení ekologické stability tak čeká dříve intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinu. Zátěž způsobená realizací stavby je omezena na dobu výstavby samotné stavby. V době provozu stavba nebude původcem zátěže. Souhrn:

Plocha uvažovaného záměru se nenachází v žádném zvláště chráněném velkoplošném ani maloplošném území - nejsou zde vyhlášeny národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky či přírodní památky.

Dotčené území4 nezasahuje území Přírodních parků Plocha uvažovaná pro záměr není součástí území soustavy Natura 2000. Na ploše uvažovaného záměru se nenacházejí žádné kulturní či historické

památky, které by mohl uvažovaný záměr přímo ovlivnit. Dotčené území je řídce obydlené. Dotčené území je poddolované. Dotčené území se nachází v oblasti antropologicky pozměněné. V dotčeném území se nacházejí prvky ÚSES, území je součástí ochranné zóny

nadregionálního biokoridoru.

Jako základní měřítko pro zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území v souvislosti s hodnoceným záměr zvolil zpracovatel:

a) posouzení kvality ekosystémů a krajinného rázu

4 Dotčeným územím je území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru nebo koncepce, dotčeným uzemním samosprávným celkem je ten, jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území





Záměr je umístěn na lukách a pastvinách, které z pohledu ekologické stability můžeme označit stupněm 2 - 3 (z pětistupňové stupnice). Vlivem stavby bude stupeň ekologické stability přechodně snížen, následně v dalších letech bude pokračovat obnova biotopu rozvojem přirozené sukcese rostlin. Člověk se podílel výrazněji na proměnách a vývoji flory a fauny náhorních částí Krušných hor mnohem dříve, než v ostatních horských oblastech Čech. Historie luk a pastvin, na kterých budou umístěny větrné elektrárny, souvisí se smýcením lesa v souvislosti s ranou hornickou kolonizací tohoto území. Původně se na těchto odlesněných půdách vyvíjely vysokobylinné luční porosty s druhy náročnými na dostatek humusu a živin. Vlivem intenzivního využívání těchto luk tak vznikaly nízké druhově však stále ještě bohaté luční porosty, na kterých se výrazně uplatňovaly různé druhy dnes již vzácných druhů rostlin (vstavače, hořce, koprník štětinolistý, prha arnika atd).

Výrazným mezníkem ve vývoji luční krušnohorské flóry bylo násilné vysídlení poválečného německého obyvatelstva. Nesečené a nespásané luční porosty se zde vyvíjely v luční úhory a zarůstaly zcela v souladu s hydrogeologickou bonitou tohoto území náletem dřevin. Byla narušena funkce melioračních prvků s důsledkem zamokřování. V té době se na těchto horských loukách uplatňovaly mnohé expanzní vysokostébelnaté trávy (např. metlice trsnatá, srha říznačka a medyněk měkký), které tak vytlačovaly konkurenčně slabší druhy (hořce, prhu arniku….)Převážná část zkoumané oblasti spadá podle fytogeografického členění vypracovaného v roce 1976 (skalický et al. 1977) pro účely Flóry ČR do obvodu českomoravského mezofytika, fytogeografického okresu 25a - Podkrušnohorské podhůří vlastní. Tato oblasti se vyznačuje hojným výskytem druhů západního rozšíření.

Současná krajina vymezené oblasti má tedy převažující charakter makromozaiky ploch pěti základních typů: průmysl a těžba, vč. výsypek a odkališť (nejrozsáhlejší plocha, zaujímající prakticky celou centrální část OKR), osídlení, zemědělství (orná půda, TTP, lada), „lesy“, resp. lesokřoviny (rekultivační výsadby a nálety na výsypkách a plochách ukončené těžby) a vodní plochy (odkaliště, okrajově nádrž Nechranice), vše obvykle v rozměrech řádu stovek metrů až kilometrů. Jemněji strukturované jsou především těžbou nedotčené okrajové členitější partie území, případně výše zmíněné sporadické předindustriální relikty.

Krajinný ráz v posuzovaném území bude v určitých pohledech a zorných úhlech změněn. Z hlediska snížení hodnot krajinného rázu lze považovat realizaci záměru za únosnou. Po realizaci investičního záměru nebude zásadním způsobem sníženo využívání stávajících pozemků.Krajina je doplněna četnými kulturními (umělými) prvky s projevem jak pozitivním (nevysoké dominanty kostelních věží), tak negativním (linie VVN a stožáry mobilních operátorů). [Obst, příloha H.5.]





b) faktor pohody – vlivy ovlivňující zdraví obyvatel 1) hlukZ hlediska vlivu na obyvatele je dominantní hlukové zatížení, které bude působit v době výstavby pouze přechodně. Hluk z provozu VTE lze považovat za únosný, nevyvolávající zdravotní změny, pokud budou VTE umístěny v dostatečné vzdálenosti od objektů a budou provozovány tak, jak je doporučeno a uvedeno v Hlukové studii. (Příloha H.3) a v kapitole D.IV.2.

2) flickerZ hlediska dopadu střídání stínů se jedná o obdobnou problematiku jako v případě vlivu hluku. Pokud budou dodrženy opatření vycházející ze studie podmínky, tj. co největších vzdáleností VTE (minimálně 500 m a více) od lidských sídel, nelze považovat tento vliv na zdraví obyvatel za ohrožující. (Příloha H.6)





D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ









D.I Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

D.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů

Zájmová lokalita je z hlediska hustoty osídlení vhodným místem pro realizaci obdobného záměru. Vzhledem k malé hustotě zalidnění je negativní působení posuzovaného záměru na obyvatelstvo minimální. V úvahu přicházejí negativní vlivy hlukové zátěže, stroboskopického efektu a estetického vnímání krajiny.

D.1.1 Vliv na zdraví a bezpečnost obyvatelModerní větrné elektrárny jsou jako vyspělá technologie s třicetiletým vývojem navrženy tak, aby při správném umístění nepředstavovaly žádné riziko pro veřejné zdraví ani pro životní prostředí.Negativní vlivy související s posuzovaným záměrem se ve vztahu k ohrožení zdraví obyvatelstva mohou projevit v následujících oblastech:

a) období výstavby - znečištění ovzduší emisemi z dopravy NA a emisemi hluku při výstavbě – jsou zcela zanedbatelné. V noční době se hluková situace nezmění.

b) období provozu VTE: - na základě závěrů hlukové studie nepřekročí provoz při dodržení doporučených opatření hygienické limity pro hluk. Na základě závěrů studie Posouzení vlivu hluku z provozu VTE na veřejné zdraví nebude provoz VTE zdrojem infrazvuku.

- Elektromagnetické pole větrné elektrárny nemá vliv na příjem elektromagnetických vln a signálů, neovlivní zdraví obyvatel a nebude mít vliv na životní prostředí.

- Tvorba námrazy na listech rotoru v zimních měsících je pro danou lokalitu možná. Při zvýšeném nárůstu objemu námrazy na listech dojde k přetížení zařízení a samovolnému zastavení rotoru. Opětovné spuštění je možné pouze za přítomnosti pracovníka technické údržby elektráren, který napomáhá rozběhu rotoru a zabezpečuje celý prostor pod elektrárnami. Rotor se pomalu roztáčí, dochází k vibracím listů a námraza odpadává. K jejímu sesunutí dochází pod úhlem do 40° směrem od kolmice k povrchu země. V žádném případě nedochází k odmršťování námrazy odstředivou silou do širokého okolí kolem VTE. Pokud nedojde k odstranění námrazy při pomalém roztáčení, jsou elektrárny odstaveny do doby klimaticky příhodnější a postup s odstraněním námrazy se opakuje. V zimních měsících jsou okolní pozemky navštěvovány pouze výjimečně (orná půda) a proto je minimalizováno nebezpečí zranění obyvatel pádem námrazy.

c) faktor pohody - Nepatří mezi zdravotní rizika spojená s výstavbou záměru. Jedná se o psychické stavy obyvatel trvale žijících v obcích sousedících s VTE a reagující na





změny způsobené jejich existencí. U již realizovaných elektráren a parků byla vysledována určitá závislost mezi tolerancí výstavby a faktorem pohody. Obyvatelé, kteří byli před výstavbou proti realizaci větrného parku si hůře přivykají, naopak obyvatelé tolerující větrné elektrárny již před výstavbou nemají po realizaci projektu větší komplikace. Mínění obyvatel lze shrnout do několika vzájemně velmi odlišných názorů, resp. pocitových vjemů, které zásadním způsobem ovlivňují fenomén, tzv. faktor pohody obyvatel dle jednotlivých těchto odlišných skupin. Skupiny obyvatel s rozdílnými názory na výstavbu velkých větrných elektráren v krajině lze proto zhruba rozdělit do následujících kategorií:

- naprosto nepřijatelné, často doprovázeno až s fóbií,- přijatelné, často doprovázeno až obdivem, bez ohledu na počet VTE- přijatelné, nikoliv však v početných soustavách, omezený počet VTE, - přijatelné s výhradami, pouze místně, maximálně jedna až dvě VTE- lhostejné.

Na základě zkušeností lze konstatovat, že již pouhá existence VTE v území může být u některých jedinců pociťována jako obtěžování, narušování pohody, a to bez ohledu na akustické vlastnosti VTE. Toto je ovšem jev zcela individuální a lze je jen těžko vyjádřit v číslech.

D.1.2 Vlivy hluku, infrazvuku a flickeru na veřejné zdraví

Ochrana veřejného zdraví je stanovena zák. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví., v platném znění. Hygienické limity pro hluk jsou stanoveny prováděcím právním předpisem k tomuto zákonu, tj. nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, (dále jen „NV“), platném od 1.11.2011. V tomto NV jsou stanoveny hygienické limity pro komunální prostředí z hlediska celoživotní expozice ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a dále maximální hladinou akustického tlaku A LAmax. Uvedené hodnocení však nezohledňuje vliv hluku s nízkými frekvencemi.

Pro objektivní zhodnocení vlivů na hlukovou situaci byl zpracován odborný posudek (Příloha H.4.)–Ing. Dana Potužníková, autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku, číslo osvědčení 004/04 a osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009.

Vzhledem k tomu, že stanovení limitních hodnot nízkofrekvenčního hluku a infrazvuku v komunálním prostředí je velmi obtížné a evropské země ani USA závazný limit pro komunální prostředí nemají, není ani v našem NV hygienický limit stanoven.Posouzení vlivu na veřejné zdraví, resp. hodnocení zdravotních rizik jde nad rámec posouzení podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých





souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcího právního předpisu k tomuto zákonu - NV. V těchto expertízách se nehodnotí, zda byl hygienický limit dodržen či nikoliv, ale zvažují se dopady na obyvatele, kteří bydlí v posuzovaném území, a to z hlediska, které operativní legislativa neřeší, tj. např. subjektivní obtěžování obyvatel (např. pro hluk z VTE) a rušení spánku ( např. pro hluk z dopravních zdrojů).Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení nebo poškození jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí.

Podkladem pro hodnocení vlivu hluku na veřejné zdraví byla hluková studie (Ing. Eduard Stöhr, příloha H.3., kde byl výpočet proveden dle ČSN ISO 9613-1 Akustika.

Cílem studie bylo posoudit možný vliv hluku (infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku) a míhání světla na lidské zdraví.ze studie:Vzhledem k blízkosti VTE a obytné zástavby je vhodné prověřit případný vliv hluku na zdraví obyvatel v lokalitě, a to včetně souběhu s provozem VTE v zájmovém území již realizovaných popř. zamýšlených.Hodnocením zdravotních rizik (posouzení vlivu na veřejné zdraví) je posouzení míry závažnosti zátěže populace, vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika.Negativní účinky hluku můžeme rozdělit na:

o Specifické (auditivní) - s účinkem na sluchový orgán, kdy při expozici hladině akustického tlaku A od 120 - 130 dB může docházet k poškození bubínku a převodních kůstek středního ucha, při mnohaleté expozici LAeq,T nad 85 dB pak může dojít k poškození struktur vnitřního ucha.

o Nespecifické (extraauditivní, mimosluchové, systémové) - s účinkem na různé funkce organismu. Reakce vegetativního a hormonálního systému.

V literatuře nebylo nalezeno, že by moderní větrné elektrárny byly zdrojem akustického signálu, který by měl v chráněných prostorech charakter nízkofrekvenčního hluku, resp. infrazvuku. Rovněž měření hlučnosti provedená akreditovanými laboratořemi u dosud instalovaných VTE v České republice neprokázala přítomnost těchto složek spektra, resp. zvýšené hladiny infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku v chráněných prostorech. Obyvatelé v blízkosti VTE instalovaných v České republice si nestěžovali na příznaky těchto složek. Je předpoklad, že za infrazvuk je lidmi mylně označován „svist“ tj. zvuk vznikající při průchodu listů VTE kolem tubusu.





Odhad % pravděpodobně obtěžovaných obyvatel v dotčených obcích ze všech cca 110 potenciálně exponovaných obyvatel:

Obec

Odhad obtěžovaných obyvatel [%]

Stávající =Součet

Celkem= Součet + Záměr

Ostatní celkem

plánované záměry

Výhled

ENERCON E82 ENERCON E82

Černý Potok 0 0 0 0Černý Potok

(Na paloučku) 7,5 9 14 27

Kryštofovy Hamry 0 0 12 12,5Rusová - - - -Kotlina 20 21 23 27Mezilesí 21 až 22 21 až 22 12,5 až 14 22 až 23

Z údajů uvedených v tabulce vyplývá, že z celkového počtu cca 110 obyvatel lze odhadovat nárůst potenciálně obtěžovaných obyvatel vlivem realizace záměru VTE Hájiště (4 ks ENERCON E82) o 1 až 1,5 % .Závěr: Možná zdravotní rizika vyplývající z instalace, resp. provozu 4 ks VTE typu ENERCON E82 – 2,0 MW na stožáru výšky 108 m v lokalitě Hájiště lze vyhodnotit jako nízká, tj. akceptovatelná.Z hlediska celkové zátěže posuzovaných lokalit doporučuji realizaci VTE typu Enercon, které představují nižší akustickou zátěž v území.

D.1.3 Vlivy sociálně - ekonomickéZ hlediska sociálně ekonomického může mít posuzovaný záměr na obyvatelstvo v určitých směrech pozitivní vliv. Jedná se o finance, které poplynou do obecního či městského rozpočtu a na základě veřejného závazku investora a předaného návrhu smlouvy investora zástupcům města. Nárůst turismu je však diskutabilní. Musí být ze strany obcí výrazněji podpořen, např. stavbou naučné stezky, nebo cykloturistické trasy. V takovém případě by se mohlo předpokládat i navýšení infrastruktury a dalších souvisejících služeb. V rámci porovnávání ekonomické efektivity obnovitelných zdrojů elektrické energie, jako jsou kombinované palivové kotle na biomasu a zemní plyn nebo uhlí, sluneční kolektory či vodní elektrárny na klasických tocích (nikoliv na přečerpávacích nádržích), lze konstatovat, že využívání větrné energie je nejvýhodnější.Z hlediska sociálně - ekonomického se bude jednat o vlivy mírně pozitivní.

D.2 Vlivy na ovzduší a klimaZdrojem emitovaných škodlivin budou během výstavby automobily a stavební mechanismy. Charakter těchto zdrojů znečištění bude ale jen dočasný a v souhrnu hlavně maloplošný





a liniový. Vzhledem k velké vlhkosti a příznivým rozptylovým podmínkám nebude ani problém prašnosti tak význačný jako u jiných staveb obdobného charakteru.Posuzovaný záměr stavby nebude mít z hlediska svého provozu vliv na kvalitu ovzduší ani neovlivní klima dané oblasti. VTE neprodukují žádné emise do svého okolí. Naopak – z pohledu celorepublikového je třeba zdůraznit, že Česká republika je významným producentem emisí škodlivých látek. Právě provoz VTE může toto množství produkovaných znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší při výrobě elektrické energie z neobnovitelných zdrojů pomoci snížit. Vlivy záměru na ovzduší a klima lze hodnotit jako nulové, v širším kontextu jako pozitivní.

D.3 Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky

D.3.1 HlukZvuk je změna tlaku rozeznatelná lidským sluchem. Je důležité rozlišovat mezi akustickým výkonem daného typu turbíny a hladinou hluku (takzvaného akustického tlaku) v konkrétním místě, kde je zvuk vnímán nebo měřen. Akustický výkon udává výrobce turbíny na základě měření akreditované zkušebny. U moderních elektráren o výkonu 1 megawatt činí zhruba 100 až 106 decibelů (dB), podle typu turbíny a rychlosti větru, při němž je zvuk měřen. Měřitelný hluk u paty 100 metrů vysoké elektrárny tak bývá mezi 50 až 60 decibely.

Na obrázku jsou uvedeny různé úrovně hluku, se kterými se setkáváme kolem nás.

10 dB práh slyšitelnosti20 dB hluboké ticho, zasněžený les, bezvětří, nahrávací studio30 dB místnost v bytě v noci bez hluku, bez tikání budíku40 dB ticho, tikot budíku ve vzdálenosti dvou metrů50 dB klid, tichá pracovna, obracení stránek novin60 dB běžný hovor, v parku zpěv kosa ze vzdálenosti 3 m70 dB mírný hluk, běžný poslech televize, školní třída při vyučování80 dB vysavač z bezprostřední blízkosti, hluk osobního automobilu85 dB hranice, od níž po trvalém vystav. této úrovni existuje možnost poškození sluchu90 dB silný hluk, mixér 100 dB symfonický orchestr – forte, přádelna110 dB velmi silný hluk, rockový koncert120 dB extrémně silný hluk, start vojenského proudového letadla ze vzdálenosti 300 m130 dB práh bolestivosti, člověk neslyší hluk – vnímá bolest140 dB akustické trauma, člověk, který stojí 10 m vedle startujícího proudového letadla

ČR – Hygienické limity jsou stanoveny nařízením vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění.

Hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících





nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq, T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní době podle přílohy č.3 k tomuto nařízení. Korekce na druh chráněného prostoru:

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor 0 dB Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor přičítá další korekce -10 dB.

Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq, T má tedy pro sledovaný chráněný venkovní prostor pro denní dobu LAeq,T =50 dB noční dobu hodnotu LAeq,T= 40 dB.

Pro objektivní zhodnocení vlivů na hlukovou situaci byl zpracován odborný posudek (příloha H.3.) – Ing. Eduard Stöhr – znalec v oboru „Měření a hodnocení hluku v životním a pracovním prostředí“.

(Rešerše ze studie):1. Stávající hluková situace z provozu realizovaných VTE

V současné době byly v blízkosti zájmového prostoru realizovány dva záměry a to ULK 023 Podmílesy – Rusová, investor firma GreenLines a ULK 045 Kryštofovy Hamry, investor firmy Ecoenerg. Pozice každé VTE byla použita z S – JTSK. Energetický součet příspěvků hluku z provozu všech VTE vyjádřený pomocí ekvivalentních hladin akustického tlaku A LAeq,T /dB/ v obou záměrech v jednotlivých výpočtových bodech je obsažen v následující tabulce.Tabulka – Hluková situace - energetický součet z obou realizovaných záměrů

VTE č. Bod č.1 Bod č.2 Bod č.3 Bod č.4 Bod č.5 Bod č.6 Bod č.7ULK 023 - 8,4 31,1 24,6 14,6 14,8 12,9ULK 045 1,1 16,0 43,6 35,2 35,2 35,8 24,0Celkem 1,1 16,7 43,8 35,6 35,2 35,8 24,3

Pozn: Výpočet byl proveden pro pohltivý terén. Hluková situace z provozu těchto VTE byla hodnocena přímým měřením, v říjnu 2008, ZÚ Pardubice, protokol č.4205/H-150/AJ/08. Terén byl pro měřící místo Kotlina č.p.27 posouzen jako polopohltivý. Hodnota příspěvku hluku z provozu VTE LAeq,1h = 37,3 +/- 1,3 dB až 37,6 +/- 1,3 dB. Vypočtená hodnota pro pohltivý terén je 35,6 +/- 2,7 dB. Obě zjištěné hodnoty spolu korelují, pro polopohltivý terén lze tedy uvažovat s navýšením cca 1,7 dB(A).

2. Příspěvek hluku hodnoceného záměru VTE HájištěPro výpočet hlukových situací – příspěvků hluku – z provozu VTE byly VTE specifikovány následujícími údaji:





ENERCON E82 – výška 108 m, LW,A = 103,6 +/- 1,61 dBVESTAS V90 – výška 105 m, LW,A = 107,8 +/- 1,86 dB

Pro názornost jsou v následující tabulce shrnuty celkové vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A při současném provozu všech VTE při deklarované hodnotě hladiny akustického výkonu (při rychlosti větru 10 m.s-1).

Tabulka – Výsledná hodnota LAeq,T při provozu všech 4 VTE záměru VTE HájištěBod

č.Lokalita Č.p. ENERCON E82 VESTAS V 90

1 Černý Potok 18 18,9 20,6* 23,5 25,2*2 Kryštofovy Hamry 141 21,1 22,8* 25,3 27,0*3 Rusová 268 15,5 17,2* 20,9 22,6*4 Kotlina 27 18,7 20,4* 22,9 24,6*5 Mezilesí u Přísečnice 15 21,7 23,4* 25,9 27,6*6 Mezilesí u Přísečnice 7 21,7 23,4* 25,9 27,6* 7 Černý Potok (Na paloučku) 30 38,4 40,1* 42,6 44,3*

* - polopohltivý terén

Při použití VTE VESTAS V90, výška 105 m, LW,A = 107,8 +/- 1,86 dB je v bodě č.7 překročen hygienický limit a proto v dalším textu není tato varianta hodnocena .

3. Příspěvek hluku hodnoceného záměru VTE Hájiště a stávajících VTE

Tabulka - Výhledová situace po realizaci pouze VTE HájištěZáměr č. Bod č.1 Bod č.2 Bod č.3 Bod č.4 Bod č.5 Bod č.6 Bod č.7ULK 023 - 8,4 31,1 24,6 14,6 14,8 12,9ULK 045 1,1 16,0 43,6 35,2 35,2 35,8 24,0Celkem 1,1 16,7 43,8 35,6 35,2 35,8 24,3 Hájiště 18,9 21,1 15,5 18,7 21,7 21,7 38,4Celkem 18,9 22,4 43,8 35,7 35,3 36,0 38,6

4. Stav po realizaci všech dalších záměrů výstavby VTE





Tabulka – Výhledové hodnoty příspěvků hluku z provozu VTE dalších záměrůZáměr č. Bod č.1 Bod č.2 Bod č.3 Bod č.4 Bod č.5 Bod č.6 Bod č.7ULK 681 2,7 15,7 49,9 28,0 20,4 21,9 20,5ULK 430 12,4 14,5 17,9 22,9 24,9 24,7 27,5ULK 537 - 7,1 30,3 13,8 12,2 6,8 6,7ULK 558 5,3 11,0 25,0 23,1 16,3 16,5 16,3ULK 663 3,2 10,1 45,4 28,3 23,6 23,9 17,8ULK 690 19,3 29,2 46,0 35,4 26,5 26,8 28,2Celkem 20,4 29,7 52,4 37,2 30,6 30,9 31,3 (stáv. + Hájiště)

18,920,6

22,423,8

43,843,8

35,735,7

35,335,5

36,036,0

38,640,2

Suma 22,723,5

30,430,7

53,053,0

39,539,5

36,636,7

37,237,2

39,340,7

Polopohltivý terén

Z předchozí tabulky je patrné, že k překročení dochází ve výpočtovém bodě č.3 – Rusová č.p.268.

Pro objektivní výpočty z hlediska vlivu hluku vyplývá, že nemá změna výšky +/- 10 m významný vliv na vypočtený příspěvek hluku. Vliv povrchu Výpočty byly provedeny pro pohltivý terén, v případě VTE Podmilesy byl výstup doplněn o tzv. polopohltivý terén, tj. zvýšení vypočtených hodnot o 1,7 dB(A).Vliv hluku pozadí Při výpočtu emisí hluku z provozu VTE je použita hodnota zjištěná u zdroje hluku při rychlosti větru 10 m.s-1. Při této rychlosti větru však výrazně stoupá i hluku pozadí způsobený například hlukem z obtékání staveb, stromů apod. Prakticky již bylo několikrát ověřeno, že ve většině lokalit zjištěná hodnota hluku pozadí při rychlosti větru 8 m.s-1 je stejná jako hluk z provozu VTE při této rychlosti. Závěr (citace str. 17):„Tato hluková studie hodnotí hlukovou situaci v chráněném venkovním prostoru staveb v okolí projektované výstavby VTE Hájiště. Z vypočtených hodnot je patrné, že pro pohltivý terén nedochází v žádném z výpočtových bodů k překročení hygienického limitu pro noční dobu. Bod č. 3 – Rusová č.p.268 – objekt nádraží, nelze vzhledem k technickému stavu objektu považovat za chráněný venkovní prostor staveb.

V případě hodnocení pro polopohltivý terén se zjištěná hodnota pro výpočtový bod č.7, Černý Potok č.p. 30, nachází na hranici hygienického limitu respektive jej o 0,7dB(A) překračuje. Vzhledem k nejistotě výpočtu nelze vypočtenou hodnotu 40,7dB(A)





presentovat jako výrazné respektive podstatné překročení limitu. Dominantním zdrojem způsobujícím toto překročení je VTE 1 záměru VTE Hájiště. Po realizaci záměru bude třeba, po vyhodnocení hlukové situace přímým měření hluku, navrhnout a realizovat případné omezení akustického výkonu této VTE v noční době.

Pro dodržení hygienického limitu pro chráněný venkovní prostor staveb v noční době tj. LAeq,1h = 40 dB(A) je dále nutno:

- dodržet hodnotu hladiny akustického výkonu VTE LW,A = 103,6 dB, není rozhodující, jaký bude použit typ VTE

- výška tubusu 100 +/- 10 m není z hlediska hlukové emise rozhodující

Z hlediska vývoje hlukové situace v chráněném venkovním prostor staveb v okolí záměru VTE Hájiště a ostatních záměrů situovaných na okolní plochy lze konstatovat, že s výjimkou objektu Rusová č.p.268 nebude docházet k překročení hygienického limitu pro chráněný venkovní prostoro staveb pro noční dobu tj. LAeq,1h = 40 dB(A).

Počet obyvatel exponovaných hlukem z provozu VTE je vzhledem k hustotě osídlení této části Krušných hor minimální.Po realizaci stavby doporučujeme ověřit hlukovou situaci v chráněném venkovním prostoru staveb přímým měřením hluku.“Vlivy záměru na hlukovou situaci lze tedy hodnotit jako akceptovatelné za dodržení navrhovaných opatření.

D.3.2 Flicker (míhání světla)

Z důvodu posouzení vlivu stroboefektu na okolní populaci a na faktor pohody byl zpracován odborný posudek (studie H.6.) RNDr. Petr Obst (držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností technologií na ŽP dle zák. 100/2001 Sb.,).

V úvodu je nutno podotknout, že česká legislativa nemá ve svých zákonech ani prováděcích předpisech dány žádné údaje, které by limitovaly denní nebo roční dávku flickeru v chráněném venkovním prostoru staveb (tj. ve vzdálenosti do 2 m od fasádní (venkovní) zdi). Ze zkušeností s již realizovanými větrnými elektrárnami o rozměrech cca 105/45/150 se vrhání stínů od rotorů výrazněji projevuje do vzdálenosti cca 0,6 – 0,7 km. Při větší vzdálenosti bývají obrysy stínů již tak rozostřené, že je jejich viditelnost a rozeznatelnost malá. Tento jev je způsoben křížením slunečních paprsků ze zdrojového místa z. odborná hodnocení a závěry těchto hodnocení provedená u již stávajících větrných parků v Německu i v České republice).

Ze studie:





Celková roční kumulovaná expozice je v tabulkách prezentována jednak jako teoretické modelové maximumII (vyplývající z metodických požadavků pro porovnání hodnocených případů s německými hygienickými normamiIII), jednak po opravě na reálné úhrny slunečního svitu na lokalitě.Reálné hodnoty maximální celoroční expozice tedy budou výrazně nižší než teoretické modelové relace a pro lokalitu Podmilesy byly stanoveny přepočtem s využitím úhrnů slunečního svitu pro jednotlivé měsíce v nejbližší meteorologické stanici u řešené lokality, tj. ve stanici Fichtelberg (BÖER, VESECKÝ & AL.1975):

Průměrná doba trvání slunečního svitu v lokalitě Hájiště:Měsíc Průměrná doba trvání slunečního svitu

Absolutní (hod) relativní (%)IV

leden 55,00 20,8únor 67,00 23,7březen 109,00 29,6duben 128,00 30,9květen 181,00 37,7červen 192,00 39,0červenec 197,00 39,8srpen 183,00 40,8září 136,00 35,8říjen 92,00 27,6listopad 50,00 18,5prosinec 53,00 21,2celkem 1 443,00 32,2

II Teoretická maximální expozice je stanovena pro modelový tzv. nejhorší případ (Worst Case), reálně nedosažitelný, předpokládající trvale slunečnou oblohu a větrné elektrárny natočené ke Slunci stále plnou plochou rotoru (tzn. sledující Slunce po obloze). Reálné hodnoty maximální celoroční expozice tedy budou výrazně nižší než teoretické modelové relace.III LUA-NRW 2002, LUNG-MV 2004.IV % astronomicky možného slunečního svitu během příslušného měsíce (resp., v řádku celkem, celého roku)

Ke vzniku flicker efektu větrné elektrárny je nutné slunečné a poměrně jasné počasí. Z dlouhodobých normálů klimatických hodnot vyplývá pro oblast, v níž je situována i posuzovaná lokalita, max. 1 443 hodin slunečního svitu ročně (viz tab.), což je pouze cca 33 % celkové astronomicky možné roční doby oslunění.V této teoreticky „nekonečné“ zastiňované oblasti lze ovšem vymezit zónu vnímatelného dosahu rotujícího stínu.Takto definovaná oblast vnímatelného dosahu rotujícího stínu bude pro typ Enercon E825 sahat cca 2 370 m od paty příslušné věže.

5 Enercon E82/108m má ve své rozměrové kategorii nejmohutnější (nejširší) rotorové listy a z uvažovaných variant nejvyšší tubus, proto některé studie vyhodnocují pouze typ Enercon E82 tj. nejhorší možný stav.





Ani ve vzdálenostech do zmíněných 2 370 m nebude flicker efekt pozorovatelný všude, protože k dalšímu omezení oblasti dosahu rotujících stínů dochází v reálném terénu také vlivem reliéfu širšího okolí.S rostoucí vzdáleností pozorovatele od stínícího objektu klesá intenzita zastínění zejména vlivem tří faktorů

o difúze světla v atmosféře, o difrakce slunečních paprsků na pohledových hranách stínícího objektuo relativně stále menšího zákrytu slunečního kotouče stínícím objektem.

Výsledná oblast tvaru „motýlích křídel“ (viz příloha H.6. příl. 2.01) je ve východozápadním směru teoreticky protažena do nekonečna (stíny při extrémně nízkých výškách vycházejícího a zapadajícího Slunce nad obzorem).V posuzovaném případě je ovšem situace výrazně složitější: Posuzovaný záměr sám o sobě sestává z 4 VTE, přičemž v relevantním okolí je již 24 VTE v provozu a dalších 51 VTE uvažují záměry jiných investorů (viz následující tab.). Faktor časového působení flicker efektu na lokalitě bylo tedy nutno upřesnit výpočtem v referenčních bodech vybraných potencionálně problémových partiích území.

Přehled provozovaných a projektovaných větrných parků v zájmové lokalitě Větrný park stav Počet VTE

Kryštofovy Hamry v provozu 21Podmilesy - Rusová v provozu 3Hájiště psuzovaný záměr 4Kryštofovy Hamry 2 projektovaný 4Domašín projektovaný 3Přísečnice projektovaný 4Podmilesy projektovaný 8Chomutov(část) projektovaný 8Kryštofovy Hamry – Výsluní (část) projektovaný 24Celkem 79

Závěr 6 ( citace studie H.,6., str.10):

6 Předložené hodnocení je zpracováno pro elektrárnu Enercon E82. Uvedený typ má ve své rozměrové kategorii nejmohutnější (nejširší) rotorové listy, tzn. nejvyšší předpokládaný dosah flicker efektu; z metodického pohledu tedy představuje modelový nejhorší případ (Worst Case). Při případném použití jiných typů VE obdobné rozměrové a výkonové kategorie (např. Vestas V80/V90, Nordex N80/N90, GEwind 1.5, REPower MM82/MM92, Fuhrlander FW2500 apod.) budou při shodné prostorové





Flicker efekt vyvolaný stíny rotorů větrných elektráren bude na lokalitě Hájiště pochopitelně přítomen. Zónu jeho vyššího kontrastu lze pro použitý typ Enercon E82 omezit na srpkovité plochy do vzdálenosti cca 460 m od projektovaných elektráren, ale ani v této zóně nemá jev frekvenci dostatečnou ke spouštění fotosenzitivních epileptických záchvatů. Na základě údajů odborné literatury a výsledků předloženého modelu je tedy pravděpodobnost vyvolání fotosenzitivního epileptického záchvatu větrnými elektrárnami na lokalitě Hájiště prakticky nulová. V území se čtyřmi vlastními elektrárnami posuzovaného záměru VTE Hájiště a s dalšími 75 VE v existujících i uvažovaných navazujících větrných parcích bezprostředního okolí nicméně nelze u fotosenzitivních jedinců (nižší jednotky % v populaci) vyloučit krátkodobé subjektivně nepříjemné pocity ze stínů, pravidelně se míhajících krajinou. Popsaný jev zde bude ale spíše obtěžující, nikoli rizikový – ve venkovní, tj. otevřené a celoprostorově prosvětlené krajině s relativně nízkým kontrastem světlo/stín totiž flicker efekt není nijak zásadním problémem.

Na základě výše uvedených závěrů lze z hlediska vlivu na okolní populaci a na faktor pohody ve sledovaném území označit flicker efekt větrných elektráren v lokalitě VTE Hájiště za jev málo významný (potencionálně obtěžující při déletrvajícím pobytu ve venkovním prostoru rozsáhlého pole větrných elektráren vlastní posuzované lokality a jejího bezprostředního okolí). Vliv flicker efektu bude omezen pouze na území ČR.

D.4 Vlivy na povrchové a podzemní vodyStavba ani provoz projektovaného zařízení nemají prakticky žádný vliv na povrchové nebo podzemní vody (s možnou výjimkou případných havarijních situací, způsobených technologickou nekázní nebo poruchou mechanismů během stavby; tyto situace budou řešeny v souladu s havarijním řádem staveniště, resp. provozovaného zařízení). Posuzovaný záměr je umístěn v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně. Významným vodohospodářským dílem je přehrada Přísečnice, která byla vybudována v roce 1976. Dnes patří Přísečnická nádrž se svými 362 hektary k největším v soustavě nádrží severočeského hnědouhelného revíru, které mají za úkol zadržovat vodu, jež by jinak zaplavila doly v podkrušnohorských pánvích. Toto vodohospodářsky významné dílo je chráněno vyhlášením tzv. pásem hygienické ochrany (PHO). Stavba zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně. Toto musí být důsledně v další PD a realizace záměru respektováno, a to jak při zemních pracích, tak v rámci hospodaření s ropnými látkami.Vlivy záměru na povrchové a podzemní vody lze tedy hodnotit jako akceptovatelné za předpokladu dodržení navržených minimalizačních opatření.

konfiguraci větrného parku sledované parametry flicker efektu mírně nižší nebo srovnatelné.





D.5 Vlivy na půduVlastní stavbou dojde k ovlivnění půdy, ovšem ne nad míru běžnou při výstavbě uvedeného charakteru. Půda by mohla být ovlivněna pouze v důsledku nesprávného provádění stavby, v případě, že by do ní byly ukládány nebezpečné odpady, v důsledku havarijního úniku ropných látek apod. Stavbou hodnoceného záměru bude mechanicky narušen svrchní půdní horizont o mocnosti 15 - 30 cm a horninové prostředí do hloubky cca 2,9 m v místě základových desek věží, resp. 1-1,5 m v trase kabelu 22 kV. Všechny hodnocené větrné elektrárny jsou plánovány na zemědělské půdě (ZPF). Pro všechny uvedené stavby v tomto případě platí pro investora povinnost požádat příslušný OOS o vyjmutí těchto pozemků ze ZPF (§9 zák.č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). Plochy dotčené výstavbou, které nebudou vyjímány ze ZPF, budou následně uvedeny adekvátními zemědělskými pracemi do původního stavu. Vrstva ornice odstraněná během stavebních prací z pozemků, které budou vyňaty ze ZPF, bude uložena na deponie a bude s ní nakládáno v kontextu s doporučením místně příslušného odboru životního prostředí a zemědělství. Předpokládá se rozhrnutí na okolní pozemky. Část podorniční půdy bude po ukončení stavebních prací rozprostřená zpět nad základovou desku. Pro základy jedné větrné elektrárny bude vybagrován prostor o průměru cca 16,4 a hloubce 2,9 m, to znamená kolem 440 m3/jednu VTE, (je nutné ještě připočítat prostor pro pohyb při zakládání). Část takto získaného materiálu bude možné použít k rekultivaci lokality. Využití zbylého materiálu bude řešit investor v rámci projektové dokumentace, po dohodě se zástupci obce (předpokládá se využití na terénní úpravy a technické využití v rámci katastrálního území, případně v okolních katastrech).

Zemědělské obhospodařování půdy pod rotorem elektrárny, mimo části pozemků dočasně vyjmutých ze ZPF (cesty, montážní plochy) je možné.

Většina dotčených ploch musí být po ukončení stavby uvedena do původního stavu nebo vhodně rekultivována, nadbytečný materiál bude využit v jiných částech staveniště.Jako zanedbatelný lze hodnotit i vliv výstavby kabelové přípojky. Integrita lokality nebude narušena. Celkově lze tedy vliv záměru na půdu označit z hlediska velikosti i významu za málo významný.

D.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdrojeJako přírodní zdroj, který bude při provozu využíván, je možné považovat vítr a jeho energii. Provozem VTE nebude horninové prostředí lokality ani přírodní zdroje nijak ovlivňovány. ovlivnění dojde při výkopu základových desek. V případě poddolovaných území doporučujeme provést v rámci inženýrsko-geologického průzkumu i průzkum na výskyt nezavalených důlních prostor v podloží základových konstrukcí jednotlivých VTE.





Průzkumem budou vyloučeny vlivy poddolování na stavbu, v případě pozitivních vlivů poddolování na základovou půdu lze stavbu „posunout“ mimo hranici ovlivnění.Vlivy záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje lze tedy hodnotit, v případě doporučených opatření, jako nevýznamné.

D.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémyKompletní terénní průzkum byl zpracován v průběhu celého roku 2010 (celé vegatační období + zimní měsíce) a rok 2011 do září 2011, tak aby postihl celou problematiku dané oblasti. Důraz byl kladen na zjištění výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů.

K posouzení vlivů záměru na faunu a floru byl proveden základní inventarizační přírodovědný průzkum v rozsahu biologického hodnocení lokality určené k výstavbě 4 VTE , (příloha H.5, Ing. Čestmír Ondráček, Bc. Vít Tejrovský).

a) vlivy na floruRealizací posuzovaného záměru dojde k plošně poměrně malé likvidaci stávajících druhů a společenstev a jen k nevýznamné a dílčí trvalé změně přirozeného prostředí. Tímto zásahem bude především skrytí současného pokryvu při výstavbě základny stožáru VTE a dále při výstavbě přístupové obslužné komunikace. Dotčeny budou ale jen plochy s rostlinným pokryvem ochuzeným, místy ruderalizovaným. Záměr zasahuje plochy pravidelně zemědělsky využívaných luk a pastvin. Z pohledu možného výskytu významných fytocenóz nepředstavuje posuzované území riziko možného poškození. V posuzované lokalitě, včetně širších vztahů bylo během průzkumu zaznamenáno 144 taxonů cévnatých rostlin z tohoto počtu byly zaznamenány 4 druhy zvláště chráněný dle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb., Výjimka musí být udělena pouze pro koprník štětinolistý před zahájením územního řízení, u ostatních druhů není nutno žádat o výjimku, neboť stavbou ani následným provozem nebudou populace daných druhů v tomto území nijak negativně ovlivněny.Vliv záměru na floru lze hodnotit jako akceptovatelný.

b) vlivy na faunuPlocha uvažovaného záměru je velkou měrou poznamenána lidskou činností – pastevectvím a produkcí travní hmoty (kosením). Vlivy VTE na avifaunu lze rozdělit do dvou skupin – na přímé a nepřímé (Crockford 1992). Proto na základě biologického průzkumu, charakteru lokality a existence zjištěných druhů živočišných lze:

- z hlediska přímých vlivů konstatovat, že tyto vlivy na faunu jako např.7 – zranění a zabití ptáků při kolizi s VTE, snížení hnízdní úspěšnosti (rušením, změnou habitatu, degradací či fragmentací, snížením dostupnosti potravy) nelze vyloučit.

- z hlediska nepřímých vlivů (rušení, vytlačení migračních koridorů a letových tras):

7 Na základě přehledu publikovaných informací ohledně možných vlivů na avifaunu





Dočasná změna hydrologických poměrů v blízkosti prováděných výkopů;V důsledku hluku během výstavby se mohou některé druhy živočichů přesunout

do vzdálenějších lokalit, většina druhů se po dokončení výstavba opět navrátí. Nelze vyloučit otevření stávajících společenstev pro expanzi nepůvodních

synantropních druhů rostlin do okolí příjezdové trasy, elektr. přípojky a výkopů.

Vliv na tahové cesty:V lokalitě byly zjištěny 3 druhů netopýrů, kteří zde byly pravidelně detekovány v oblasti kolem rybníčků a v nivách malých vodních toků poblíž Přísečnické přahrady.Vliv provozu větrných elektráren na netopýry je poměrně významný. Zvláště u malých druhů netopýrů dochází ke značné mortalitě. Nejvíce ohroženi jsou druhy, kteří využívají k lovu volný prostor. Vliv výstavby celého komplexu 4 VTE v této lokalitě lze hodnotit jako mírně významný. Za předpokladu splnění doporučených opatření jako málo významný.

Vliv na letouny:V lokalitě byly zjištěny 3 druhů netopýrů, kteří zde byly pravidelně detekovány v oblasti kolem rybníčků a v nivách malých vodních toků poblíž Přísečnické přahrady.Vliv provozu větrných elektráren na netopýry je poměrně významný. Zvláště u malých druhů netopýrů dochází ke značné mortalitě. Nejvíce ohroženi jsou druhy, kteří využívají k lovu volný prostor. Vliv výstavby celého komplexu 4 VTE v této lokalitě lze hodnotit jako mírně významný. Za předpokladu splnění doporučených opatření jako málo významný.Vliv na letouny a na jejich tahové cesty lze hodnotit jako mírně významné s předpokladem splnění doporučených opatření.

c) vlivy na ekosystémy a na ÚSESVycházíme-li z vlastní definice ÚSES, je patrné, že na tyto se potom budou vztahovat veškeré zmíněné vlivy na floru a faunu. Závěr studie: (citace str.8, H.9.)Předmětem předkládaného vyhodnocení je posouzení možného vlivu záměru VTE Hájiště, k.ú. Přísečnice, Ústecký kraj, na územní systém ekologické stability. ÚSES je v předmětném území na nadregionální a regionální úrovni definován v ZÚR Ústeckého kraje (BERÁNEK & AL. 2011), závazná podoba lokální úrovně ÚSES je součástí platného územního plánu obce Kryštofovy Hamry (KAPLAN & AL. 2005); hodnocení přihlíželo i k vymezení regionálního a nadregionálního ÚSES v ÚP VÚC Severočeské hnědouhelné pánve (BERÁNEK & AL. 2001, 2007), z něhož vycházel platný ÚP obce.

Výsledky hodnocení lze shrnout do následujících bodů: Žádná ze 4 větrných elektráren posuzovaného záměru není situována v ploše nebo

v trase skladebného prvku ÚSES.





K přímé kolizi dalších stavebních objektů záměru (obslužné komunikace a podzemní kabelové trasy) se skladebnými prvky ÚSES dochází u posuzovaného záměru v jediném případě – kabelová trasa vyvedení celkového výkonu záměru je aktuálně navržena v pozemcích silnic III/21911 a II/224 směrem k býv. Rusové, tedy ze sledovaného hlediska ve vnějším kontaktu se severním okrajem RBC 1146 a navazujícího úseku NRBK K2. V tělese silnice II/224 potom kabelová trasa křižuje předmětný úsek NRBK K2, který je tak jediným přímo dotčeným skladebným prvkem ÚSES. Vzhledem k celkovému předpokládanému rozsahu prací na kabelové trase, k reálným možnostem jejich ekologicky šetrné realizace (využití lehčí mechanizace a šetrných technologií) a k situování trasy do pozemků silnice II/224 (až na křížení silnice s NRBK K2 tedy mimo vymezený ÚSES) lze přímé dotčení skladebných prvků ÚSES posuzovanou stavbou hodnotit jako málo významné až nevýznamné.

Nepřímé destabilizující vlivy záměru na skladebné prvky ÚSES (a krajinné prvky, vhodné k jejich případnému dodatečnému nebo alternativnímu vymezení) nebyly zjištěny.

Posuzovaným záměrem nebude v předmětném úseku negativně ovlivněn koridorový efekt, tzn. ani funkčnost NRBK K2 Božidarské rašeliniště – Hřenská skalní města:o Hodnocenou stavbou nebudou dotčeny skladebné prvky ÚSES lokální ani regionální

úrovně ani nebudou narušeny přírodě blízké ekosystémy, kostra ekologické stability území, zvláště chráněná území ve smyslu zák. 114/1992 Sb. nebo významné krajinné prvky (ať registrované podle § 6 nebo uvedené v § 3 zák. 114/1992 Sb.), tedy žádný z chráněných fenoménů jmenovaných v definici ochranného pásma neregionálního biokoridoru.

o Bariérový efekt záměru vůči ÚSES lze i v kumulaci se stávajícími a plánovanými větrnými parky v řešeném území hodnotit jako málo významný až nevýznamný.

Na základě výše uvedených závěrů lze konstatovat, že posuzovaný záměr VTE Hájiště nemánegativní vliv na stabilitu, konektivitu ani na celkovou funkčnost ÚSES nadregionální, regionální ani lokální úrovně. Zjištěné dílčí vlivy nepřesáhnou málo významnou hladinu a lze je vesměs zmírnit nebo zcela eliminovat vhodnými opatřeními, které jsou uvedené v kap. D.IV.V zájmovém území a jeho bezprostředním okolí byly zaznamenány některé zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů uvedené v přílohách vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v aktuálním znění.Na základě zjištěných druhů bude nutno v případě realizace stavby požádat o udělení výjimky podle §56 zákona č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů z důvodu rušení.

Výjimka musí být udělena před zahájením územního řízení.

Druh kategorie orgán ochrany přírodykoprník ohrožený druh Krajský úřad Ústeckého kraje





Druh kategorie orgán ochrany přírodyštětinolistýještěrka obecná silně ohrožený druh Krajský úřad Ústeckého krajeještěrka živorodá silně ohrožený druh Krajský úřad Ústeckého krajechřástal polní silně ohrožený druh Krajský úřad Ústeckého krajekřepelka polní silně ohrožený druh Krajský úřad Ústeckého krajenetopýr hvízdavý silně ohrožený druh Krajský úřad Ústeckého krajenetopýr ušatý silně ohrožený druh Krajský úřad Ústeckého krajenetopýr vodní silně ohrožený druh Krajský úřad Ústeckého kraje

U ostatních druhů není nutno žádat o výjimku, neboť stavbou ani následným provozem nebudou populace daných druhů v tomto území nijak negativně ovlivněny.

D.8 Vlivy na významné krajinné prvkyV § 4 zákona č. 114/1992 Sb., jsou definovány „Základní povinnosti při obecné ochraně přírody“ následovně: „Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.“. Na registrované VKP 114/1992 Sb., se žádná ochranná pásma nevztahují (pokud nebyly speciální ochranné podmínky zapsány při registraci a zápisu do seznamu VKP), stejně tak jako pro veškeré jiné neregistrované VKP, kromě lesních porostů, na které se vztahuje ochranné pásmo v šířce 50m od okraje lesního porostu (zákon č. 289/1995 Sb., o lesích). Umístění stavby do VKP nebo do jeho těsné blízkosti je v určitých případech možné, převážně za předpokladu, že funkční podstata výše uvedeného „prvku“ nebude narušena. Při umístění stavby do VKP žádá investor záměru příslušný orgán státní správy o tzv. „závazné stanovisko“ ve smyslu §149 z. 500/2004 Sb., správní řád.Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že vliv posuzovaného záměru na VKP lze považovat za nevýznamný.

D.9 Vlivy na krajinuS problematikou krajiny úzce souvisí tzv. krajinný ráz. Pojem krajinný ráz zavádí zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Krajinný ráz zde definuje jako přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti. Krajinný ráz je chráněn před činností





snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině.

Z důvodu posouzení vlivu na krajinný ráz byl zpracován odborný posudek - RNDr. Petr Obst – držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností technologií na ŽP dle zák. 100/2001 Sb. (příloha H.5).

Cílem studie bylo hodnocení krajinného rázu v souvislosti s plánovanou výstavbou záměru VTE Hájiště v lokalitě Podmileská výšina, k.ú. Přísečnice a posoudit závažnost možných vlivů a změn.

(Citace Obst : Příloha H.5.)Vliv větrných elektráren na krajinný ráz je pouze vizuální; pro míru tohoto vlivu jsou důležité tři (resp. čtyři) kategorie charakteristik a parametrů:I. Obecně platné vzhledové charakteristiky větrných elektráren (bez ohledu na jejich lokalizaci):

A) Jednoduchý design, založený na čistých geometrických liniích, a subtilní konstrukce díky níž elektrárny i při svých celkových rozměrech nepůsobí ze středních a větších vzdáleností nijak mohutným dojmem8

B) Jednolitý světle šedý matný nátěr – z většiny pohledů se věže obvykle rýsují na obzoru proti obloze, jejíž běžné středoevropské zabarvení je některý z odstínů šedi, přičemž část nebe těsně nad horizontem bývá našedlá i v jasných modrých dnech9.C) Otáčivý pohyb rotoru upoutává pozornost a elektrárny jsou pak nápadnější, než by byl rozměrově a barevně odpovídající objekt statický. Rotace je ale pomalá (u E82 6,0–19,5 ot./min.), takže výsledek působí spíše poklidným než chaotickým dojmem.D) Světelné letecké překážkové značení, jímž jsou větrné elektrárny vybavovány v souladu s předpisem L14 Úřadu pro civilní letectví10.

II. Konkrétní vizuální charakteristiky příslušné stavby, vyplývající z její konfigurace a pozice v konkrétní lokalitě, tj.:

8 S jednoduchým designem a subtilní konstrukcí souvisí i další specifický vizuální fenomén – pokud v reálnémterénu náhodou přímo u úpatí tubusu nestojí nějaký objekt známých rozměrů jako měřítko (člověk, automobil,typizovaná trafostanice), pozorovatel velmi těžko odhaduje, zda se dívá na konvertory o celkové výšce např. 100, 120 nebo 150 m (pokud pochopitelně tuto výšku nezná) a vzhledem k subtilnímu vizuálnímu působení věží, rozebranému výše v textu, má tendenci jejich rozměry spíše podhodnocovat.9 Značnou roli hraje i aktuální nasvícení elektráren – za slunného počasí (v hodnoceném území ročně cca 33 %denní doby) jsou věže na pozadí výrazně kontrastnější (pokud se ovšem neztrácejí na pozadí přesvícenéhopřízemního oparu), ve zbývajícím čase (ročně cca 67 % denní doby) pak poměrně často pohledově splývají s šedou oblohou na obzoru.10 Ze tří obvykle instalovaných typů SLPZ je pro celkový vliv v zájmovém území určující především dennínávěstidlo střední svítivosti typu A (bílé zábleskové). Toto SLPZ je ovšem nastaveno tak, aby v plné intenzitěvyzařovalo do prostoru nad horizontální rovinou proloženou gondolou elektrárny, vyzařování v úhlech pod tutorovinu (tedy do prostoru pozemních pozorovatelů) je výrazně omezeno.





A) rozsah viditelnosti VE v okolním území (celková vizuálně ovlivněná plocha);B) počet viditelných VE u vícevěžových parků;C) výšková úroveň viditelnosti VE v rozsahu špička rotorového listu v horní poloze celá věž.

III. Charakteristiky dotčené krajiny, tzn.:A) typologie krajiny, především její geomorfologie, vegetace a hustota krajinné mozaiky (reliéf, zalesnění, zástavba, liniové porosty a solitérní zeleň jako krycí prvky);B) exponovanost území z hlediska chráněných zájmů, relevantních ze sledovanéhohlediska (zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky, památkové zóny a rezervace).

Posledním parametrem, stojícím poněkud mimo výše uvedené kategorie, nicméně pro posouzení vlivu VE v krajině také důležitým je

IV. Pozorovací vzdálenost, tj. vzdálenost hodnoceného dílčího krajinného segmentu, resp.příslušného pozorovatele od posuzované stavby. V souvislosti s tímto parametrem byly SKLENIČKOU & VORLEM (2009) pro VE dané rozměrové kategorie (tzn. o výšce tubusu 90–100 m) vymezeny zóny viditelnosti (viz tab. 3.2). Takto definované okruhy viditelnosti jsou potom jedním z výchozích údajů i pro použitý model vizuálního vlivu stavby (viz kap. 3.3.2)

Pro vyhodnocení vhodnosti umístění větrných elektráren v dané lokalitě byl použit modifikovaný postup podle Metodického návodu (SKLENIČKA & VOREL 2009). Uvedenýmpostupem byla hodnocena jak vlastní stavební lokalita, tak kontaktní zóna11 a okolí v rozsahu vymezeného místa krajinného rázu. Výsledek hodnocení podává následující tab., z níž vyplývají následující skutečnosti:Výsledek hodnocení podává následující tabulka, z níž vyplývají následující skutečnosti:

Záměr VTE Hájiště ani žádný jeho dílčí objekt nebo součást infrastruktury12 není z hlediska krajinného rázu situován v území nevhodném pro výstavbu VE (území červené zóny ve smyslu SKLENIČKY & VORLA 2009).

Jediným prvkem červené zóny, zasahujícím do kontaktní zóny lokality VTE Hájiště je památný strom Švédova lípa (památné stromy ve smyslu § 46 zák. ČNR 114/1992 Sb. nejsou Metodickým návodem přímo zmiňovány mezi hodnotícími kritérii, z kritérií Metodickým návodem jmenovaných ale z hlediska krajinného rázu významem patrně nejlépe odpovídají registrovaným VKP).

V měřítku poměrně široce vymezeného místa krajinného rázu Rusová je jediným dalším prvkem červené zóny RVKP Měděnec, situovaný v samém jz. cípu území (T-PLAN 2009).

11 definice hodnocených okruhů – viz kap. 3.2 v příloze H.5.12 s možnou výjimkou, specifikovanou v příloze H.5. kap. 3.2 (kabelová trasa vyvedení celkového výkonu záměru)





Vyhodnocení vhodnosti lokalizace posuzovaných VE z hlediska ochrany krajinného rázu:Zóna typ území z hlediska vhodnosti pro výstavbu VTE aspekty ochrany (hodnotící kritéria)

lokalita Kontakt.zóna

MKRRusová

Červená území nevhodná pro výstavbu VTE: zvláště chráněná území (NP, CHKO, NPR, NPP, PR, PP) - - - přírodní parky - - - registrované VKP podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. - - xŽlutá území spíše nevhodná pro výstavbu VTE: ochranná pásma území červené zóny dle příslušných zákonů - - - ochranná pásma vizuálního vlivu ZCHÚ - - x území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu13 - - - významné krajinné prvky dle § 3, zák. č. 114/1992 Sb. - x x ochranné pásmo lesa x x x Zelená území podmíněně vhodná pro výstavbu VTE: území mimo červené a žluté zóny x x x území s rysy degradace krajinného rázu x x x

Z hlediska krajinného rázu tedy záměr VTE Hájiště není součástí červené ani žluté zóny ve smyslu Metodického návodu, tzn. je situován v pozici podmíněně vhodné pro výstavbu větrných elektráren, přičemž území tzv. zelené zóny (podmíněně vhodné) převažuje i v širším okolí v rozsahu definovaného místa krajinného rázu Rusová. V souladu s ustanovením bodu B.2.5.2 Metodického návodu (SKLENIČKA & VOREL 2009) bude tedy v dalším textu (kap. 6) vyhodnocen vliv záměru, situovaného v předmětné lokalitě, na krajinný ráz vizuálně dotčeného území.

Místo krajinného rázu Rusová, jehož součástí je i vlastní stavební lokalita VTE Hájiště, bylo vymezeno jako společný prostor všech navazujících projektů větrné energetiky v přísečnické enklávě, tj. v trojúhelníku souvislého bezlesí zhruba mezi Lysou horou, hrází VN Přísečnice a Měděncem.V rámci MKR Rusová, představujícího krajinný segment s určujícím vlivem větrné energetiky na krajinný ráz území, bude tedy posuzovaný záměr spoluurčujícím prvkem s mírně až středně negativním projevem, daným především vizuálními kolizemi s krajinnými dominantami území.

13 Na základě metodiky účelové typizace státního území podle družicových snímků CORINE Land Cover(kapitola 5.2 in LÖW & MÍCHAL 2003) odpovídají hodnocená území krajině intermediární s převahou stupněekologické stability 1,5–3,5, tzn. krajinnému typu B (krajina lesopolní dle LÖWA & MÍCHALA 2003, resp. krajina kulturní-harmonická ve smyslu SKLENIČKY & VORLA 2009), přičemž koncentrace hodnot krajinného rázu v předmětných územích nepřevyšuje jejich obvyklé zastoupení v daném krajinném typu. Krajina je navíc poměrně výrazně technizovaná (viz závěr kapitoly 4.6.3). Území se zvýšenou krajinářskou hodnotou se nicméně v relevantním okolí posuzovaného záměru uplatňují také (např. blízký PPk Údolí Prunéřovského potoka); míra jejich vizuálního ovlivnění je předmětem kapitoly 6. (Příloha H.5.)





Výsledky hodnocení lze shrnout do následujících bodů:I. Lokalita záměru VTE Hájiště není z hlediska krajinného rázu součástí červené ani žluté zóny ve smyslu Metodického návodu, tzn. je situována v pozici podmíněně vhodné pro výstavbu větrných elektráren, přičemž území tzv. zelené zóny (podmíněně vhodné) převažuje i v širším okolí v rozsahu definovaného místa krajinného rázu Rusová. V souladu s ustanovením bodu B.2.5.2 Metodického návodu byl tedy vyhodnocen vliv záměru, situovaného v předmětné lokalitě, na krajinný ráz výše definovaných vizuálně dotčených území:II. V MKR Rusová (trojúhelník souvislého bezlesí zhruba mezi Lysou horou, hrází VN Přísečnice a Měděncem) se hodnocený záměr VTE Hájiště stane vizuální součástí stávajícího komplexu větrných elektráren přísečnické enklávy (zatím FVE Kryštofovy Hamry a VP Podmilesy-Rusová o celkem 24 VE). V popsaném kontextu MKR Rusová, v němž je již nyní větrná energetika určujícím fenoménem krajinného rázu, bude posuzovaný záměr spoluurčujícím prvkem s mírně až středně negativním projevem, daným především vizuálními kolizemi s krajinnými dominantami území.III. Ve zbývající ploše OKR Přísečnické Krušnohoří, mimo výše vyhodnocené MKR Rusová, bude posuzovaný záměr viditelný pouze ostrůvkovitě, z bezlesých sídelních enkláv, vzdálených ale již 4–15 km od budoucí stavební lokality. Záměr zde bude součástí linie větrných parků Neklid – Loučná – Kryštofovy Hamry/Podmilesy-Rusová – Hora Sv. Šebestiána-Novoveský vrch (doplněné z německé strany lokalitami Jöhstadt a Satzung-Hirtstein) s již nyní velmi významným až určujícím vlivem v prakticky celé vymezené OKR. Z vyhodnocení kumulací ale vyplývá, že právě vzhledem k výše uvedené omezené viditelnosti zde příspěvek posuzovaného záměru k celkové kumulované situaci nebude nijak výrazný a vliv VTE Hájiště je zde tedy možno hodnotit jako málo významný až nevýznamný s indiferentním projevem.IV. Součástí OKR Přísečnické Krušnohoří jsou příhraniční enklávy SRN (Satzung, Jöhstadt,Grumbach, Bärenstein a Oberwiesenthal), z nichž sídelní prostory Jöhstadt a Satzung jsou samy lokalitami větrné energetiky. Na základě předkládaného hodnocení lze příspěvek záměru ke stávající situaci v hodnocených příhraničních partiích SRN označit za převážně nevýznamný, jednak vzhledem ke značné vzdálenosti a omezené viditelnosti záměru (typicky Oberwiesenthal), jednak k určujícímu vlivu vlastních větrných parků v předmětných enklávách (typicky Jöhstadt), nebo ke kombinaci obojího (Satzung).V. Ani v jednom z hodnocených území posuzovaný záměr nebude vizuálně degradovat nebo nevratně měnit žádnou ze základních hodnot krajinného rázu ve smyslu § 12 zák. 114/1992 Sb., tzn. významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, kulturně-historické dominanty krajiny, harmonické měřítko a harmonické vztahy. Vizuálně kolizní panoramata záměru s krajinářsky hodnotnými prvky a fenomény, ať přirozenými nebo umělými, pochopitelně nelze vyloučit. Z výsledků hodnocení vyplývá z tohoto hlediska jediná závažnější situace – dotčení krajinných dominant v pohledech z MKR Rusová.





V souvislosti s možnými kolizemi posuzovaného záměru s hodnotnými prvky krajinného rázu je ovšem nutno zdůraznit, že hodnocená stavba bude představovat pouze cca 17% navýšení počtu již nyní instalovaných větrných elektráren v jižní části přísečnické enklávy, resp. 8% navýšení v širším okolí v rozsahu oblasti krajinného rázu Přísečnické Krušnohoří. Na základě provedeného hodnocení (analýza kumulací, vizualizace záměru, vlastní podrobná rekognoskace území) lze konstatovat, že prakticky všechny kolizní situace z hlediska krajinného rázu, vč. Výše zmíněného dotčení krajinných dominant, jsou již vyvolány stávající situací na posuzované lokalitě a výstavba VTE Hájiště žádné nové významnější vizuální kolize nezpůsobí, pouze některé zvýrazní (např. právě dotčení krajinných dominant v pohledech z MKR Rusová). Ani po výstavbě samotných VTE Hájiště ale kolize nedosáhnou degradujícího stavu vizuální neprostupnosti, ta zde v některých pohledech hrozí až při případné realizaci všech plánovaných záměrů (k 30. 4. 2011 jen v přísečnické enklávě dalších celkem 71 věží 8 uvažovaných větrných parků k 24 již instalovaným elektrárnám větrných farem Kryštofovy Hamry a Podmilesy-Rusová).

Lze konstatovat, že takto koncipovaný záměr bude obsahovat všechna reálná opatření k minimalizaci negativních dopadů na krajinný ráz a jeho vliv (resp. příspěvek k aktuální situaci) v bezprostředním okolí, odpovídajícím okruhu silné viditelnosti stavby (MKR Rusová), bude významný až velmi významný (spoluurčující) s mírně až středně negativním projevem, přičemž záměr není nevratným zásahem do rázu krajiny – po vypršení doby životnosti (20–30 let) lze technologii snadno demontovat a lokalitu uvést do původního stavu.Vlivy záměru na krajinný ráz lze hodnotit pro 4 VTE v oblasti MKR Rusová za až velmi významný (spoluurčující) s mírně až středně negativním projevem.

D. 10 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky se u posuzovaného záměru nepředpokládají. Jediné možné je ovlivnění pohledové – vzájemnou pozicí VTE a památkově nebo historicky hodnotných objektů se podrobněji zabývá příloha H.5. Z hlediska možnosti odkrytí archeologických nálezů je nutné respektovat zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a před zahájení stavby provést povinný záchranný archeologický průzkum. Záměr je mimo území městské památkové zóny či městské památkové rezervace.

Vlivy záměru na hmotný majetek a kulturní památky lze tedy hodnotit jako nevýznamné.





D.II Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivůPosuzovaný záměr zpracovatel zhodnotil ze všech podstatných hledisek problematiky možného ohrožení ŽP. Na základě výstupů jednotlivých podkladových odborných studií, jak je detailněji popsáno v předcházející kapitole D.I, je patrné, že nejvýznamnější vlivy z hlediska velikosti a významnosti lze očekávat zejména v oblasti:

a) vlivu na krajinný ráz – s ohledem na závěry vyplývající z odborné studie Hodnocení krajinného rázu (příloha H.5.) lze konstatovat, že takto koncipovaný záměr bude obsahovat všechna reálná opatření k minimalizaci negativních dopadů na krajinný ráz a jeho vliv (resp. příspěvek k aktuální situaci) v bezprostředním okolí, odpovídajícím okruhu silné viditelnosti stavby (MKR Rusová), bude velmi významný (spoluurčující) s mírně až středně negativním projevem, přičemž záměr není nevratným zásahem do rázu krajiny – po vypršení doby životnosti (20–30 let) lze technologii snadno demontovat a lokalitu uvést do původního stavu..





b) vlivu na hlukovou situaci - na základě závěru autora Hlukové studie (příloha H.3) lze konstatovat, že: Z hlediska vývoje hlukové situace v chráněném venkovním prostor staveb v okolí záměru VTE Hájiště a ostatních záměrů situovaných na okolní plochy lze konstatovat, že s výjimkou objektu Rusová č.p.268 nebude docházet k překročení hygienického limitu pro chráněný venkovní prostoro staveb pro noční dobu tj. LAeq,1h = 40 dB(A).Při použití VESTAS V90, výška 105 m, Lw,A = 107,8+/- 1,86 je v bodě č.7 (Černý potok- Na paloučku) jak pro pohltivý tak i pro polopohltivý terén hygienický limit překročen, a proto není tento typ dále hodnocen.Po realizaci stavby doporučujeme ověřit hlukovou situaci v chráněném venkovním prostoru staveb přímým měřením hluku.

c) vlivy na lidské zdraví - Z hlediska odborného lze vyslovit předpoklad, že realizace záměru a možná zdravotní rizika vyplývající z instalace, resp. provozu 4 ks VTE typ VESTAS V90 – 3,0 MW na stožáru o výšce 105 m, nebo typu ENERCON E82 – 2,0 MW na stožáru výšky 108 m v lokalitě Hájiště lze vyhodnotit jako nízká, tj. akceptovatelná.Odhad potenciálně obtěžovaných obyvatel vlivem realizace záměru (ENERCON E82) je o 1 až 1,5 % . Oba potenciální nárůsty lze označit za nevýznamné a vzhledem k nejistotám celého posouzení nejsou tedy rozhodujícím kriteriem pro výběr konkrétního typu VTE. Rozhodujícím kritériem je faktická hlučnost, kdy celkově nižší zátěž představují VTE typu Enercon. Z hlediska celkové zátěže posuzovaných lokalit doporučujeme realizaci VTE typu Enercon, které představují nižší akustickou zátěž v území.

d) vlivy na faunu – Kompletní terénní průzkum byl zpracován v průběhu celého roku 2010 (celé vegatační období + zimní měsíce) a rok 2011 do září 2011, Důraz byl kladen na zjištění výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů.

Určité nepřímé ovlivnění při realizaci záměru lze očekávat, a to především v době výstavby (rušení). S ohledem na vlivy přímé je pak v době provozu možná kolize s ptáky. Tyto vlivy lze ale na základě zkušeností s jinými, již existujícími záměry, a na základě mnohých odborných studií považovat za málo významné.

V průběhu sledování bylo zjištěno, že by toto území bylo významnou tahovou cestou.Na posuzované lokalitě byly v průběhu průzkumu zjištěny 3 druhy netopýrů, kteří zde byly pravidelně detekovány v oblasti kolem rybníčků a v nivách malých vodních toků poblíž Přísečnické přahrady. Vliv provozu větrných elektráren na netopýry je poměrně významný. Zvláště u malých druhů netopýrů dochází ke značné mortalitě. Nejvíce ohroženi jsou druhy, kteří využívají k lovu volný prostor. Vliv na letouny a na jejich tahové cesty lze hodnotit jako mírně významné s předpokladem splněním doporučených opatření.Na základě zjištěných druhů bude nutno v případě realizace stavby požádat o udělení výjimky podle §56 zákona č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, ze





základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů z důvodu rušení.Dle vyjádření KÚÚK uvažovaný záměr nemá vliv na soustavu NATURA 2000 –viz vyjádření KÚÚK (příloha H.2).

e) vlivy na ostatní složky ŽP – ve všech ostatních složkách ŽP se vlivy záměru neuplatňují nijak významně popř. s minimálním negativním vlivem (zábor půdy).

f) přeshraniční vlivy byly vyhodnoceny jako nevýznamné, z těchto důvodu nepředpokládáme nutnost přeshraničního posuzování.

D.III Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavechPokud chápeme environmentální rizika jako soubor vlivů ohrožujících jednotlivé složky prostředí, pak je nutná jejich analýza v určitém časovém období. Z logického hlediska byla rizika prověřována v těchto etapách:

- rizika při výstavbě posuzovaného záměru,- rizika při samotném provozu posuzovaného záměru,- rizika po překročení doby životnosti posuzované technologie.

Při posuzování rizik bylo postupováno v souladu s platnou legislativou zejména dle zák. č 353/1999 Sb. a metodických pokynů MŽP ČR s touto problematikou souvisejících. Při uvedení do provozu je nutné, aby investor důsledně zpracoval provozní řády a bezpečnostní předpisy zejména s důrazem na ochranu lidského zdraví a životní prostředí. Vzhledem k technologii se problémy v této oblasti nepředpokládají.





D.III.1 Rizika při výstavbě posuzovaného záměruRizika při výstavbě byla definována do následujících skupin:

rizika znečištění vod ropnými látkami ze stavebních strojů, rizika poškození půdního pokryvu nad únosnou míru – riziko eroze, riziko nadměrného hluku, riziko znečištění ovzduší zejména formou zvýšené prašnosti při výstavbě, riziko pracovních úrazů a ohrožení života pracovníků.

Všechna tato rizika jsou známa a pracovně právní předpisy a předpisy ochrany přírody s nimi počítají. Při dodržování odpovídajících právních a technických norem jsou tato rizika únosná a nevyžadují zvláštní opatření.

D.III.2 Rizika při samotném provozu posuzovaného záměruPři samotném provozu je rizika možno rozdělit do několika skupin:

Subjektivní rizika se většinou týkají chyby obsluhy nebo špatné instalace technických zařízení - v našem případě se může jednat především o požár gondoly a dalšího elektrotechnického příslušenství. Tato rizika existují, jejich pravděpodobnost je stejná jako u ostatních elektrických zařízení. Zvláštní opatření není nutné realizovat.

Objektivní rizika se týkají živelných pohrom a nestandardních klimatických stavů. Zejména se může jednat o větrné bouře, které by však musely několikanásobně překročit současné známé nejvyšší naměřené hodnoty rychlosti větru v dané lokalitě. Je nutné zdůraznit, že na podobné zátěže jsou tyto stavby projektovány. Druhým faktorem může být vznik extrémně silné námrazy. Současné VTE mají automatické systémy sledující vyváženost lopatek rotoru a při usazování námrazy dojde k automatickému zastavení. Je nutné zdůraznit, že VTE s namrzlými listy rotoru se nemohou roztočit vzhledem ke změně jejich aerodynamických profilů. Metání kusů námrazy do velkých vzdáleností tím nehrozí. V prostoru pod VTE však určité riziko opadu námrazy existuje.Neroztočení rotoru je zajištěno použitím dvou na sobě nezávislých systémů anemometrů

Vytápěného – je funkční za jakýchkoliv podmínek. Nevytápěného – při vzniku námrazy je nefunkční elektronika a řídící systémy VTE

jsou nastaveny tak, aby v případě nefunkčnosti jednoho z anemometrů nemohlo dojít k roztočení rotoru.

Hlavní potenciální rizika větrných elektráren pro ptáky (Langston., Pullan 2003):a) Rušení vyvolávající jejich přemístění nebo vymizení

Účinky různé z hlediska druhů a sezóny. Omezení využívání území s VTE. Možná habituace – residenti x migranti. Překážka v pohybu.





Doprovodné aktivity.b) Riziko kolize s VTE

Vesměs zjišťována nízká mortalita ptáků v důsledku kolize s VTEFaktory ovlivňující střet:

Rychlost a směr větru; teplota a vlhkost vzduchu; typ, vzdálenost a výška letu; denní doba; topografie území; druh ptáka, věk.

Vyšší riziko v řídce osazených větrných parcích. Vyšší riziko v místech koncentrace ptáků.

c) Ztráta nebo poškození habitatu v důsledku výstavby VTE a navazující infrastruktury.

D.III.3 Rizika po překročení doby životnosti posuzované technologieTato rizika souvisejí zejména s likvidací stavby, její demontáži a odvozu kovového odpadu.Obchodní zákoník také řeší vytvoření povinné rezervy firmy, kdy nejnižší částka je stanovena na 5% z ročního zisku firmy. Stanovami firmy se dá tato částka zvýšit. Tato rezerva by tedy měla být k dispozici v případě ukončení činnosti a měla by být použita např. k likvidaci VTE.Podle zkušeností s obdobnými záměry doporučuje zpracovatel této dokumentace investorovi vytvořit účet, na kterém by shromažďoval 5% zisku z prodeje elektrické energie. Je však nutné postupovat podle platných norem a zákonů v době ukončení životnosti technologie. V současné době je neseriózní předjímat postupy likvidace VTE zejména s ohledem na vývoj legislativy a nových technologií zpracování odpadů.

D.IV Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

Opatření směřující ke kompenzaci nebo vyloučení rizik a nepříznivých vlivů na životní prostřední můžeme věcně i časově rozdělit do tří kategorií:

1. opatření realizovaná v průběhu zpracování projektové dokumentace VTE,2. opatření realizovaná v době výstavby VTE,3. opatření realizovaná v průběhu provozu VTE.

Je třeba zdůraznit, že všechna opatření vycházejí ze současného stavu situace a dostupných technik a technologií. Opatření realizovaná zejména v průběhu provozu budou rozvíjena tak, jak se budou korigovat poznatky o vlivu VTE na prostředí.Principem pro stanovení konkrétních opatření je zásada předběžné opatrnosti. Protože se podařilo skloubit proces zpracování projektové dokumentace s procesem zpracování dokumentace vlivu na životní prostředí, jsou zde navrhovaná kompenzační opatření již zapracována do projektové dokumentace.





D.IV.1 Opatření realizovaná v průběhu zpracování PDJedná se zejména o věcné usměrnění zpracovatele projektové dokumentace, a to zejména v těchto oblastech:

Korekce instalovaného výkonu VTE – na základě závěrů odborných studií je doporučeno realizovat typ E 82 o výkonu 2 MW.

Korekce výšky VTE – v daném případě se jedná o výšku od osy rotoru 78/98 m a celkové výšce 119m/139m. Na základě zkušeností ohledně nejvýznamnějšího vlivu, a to vlivu na krajinný ráz oblasti, nemá rozdíl ve výšce v řádu 10 – 20 m takový vliv, jež by mohl změnit závěry ohledně hodnocení vlivů na krajinný ráz.

Korekce umístění VTE – v rámci zpracování hodnocení EIA a zpracování PD došlo především na základě závěrů provedených studií k určitým úpravám v umístění nejen základů VTE, ale i trasování kabelového vedení - navrhované umístění vychází tedy nejen z doporučení jednotlivých odborných studií, ale i z podrobného průzkumu území a jeho environmentálně ekologických charakteristik.

D.IV.2 Opatření realizovaná v době výstavby VTEPři výstavbě větrných elektráren (a dalších navazujících zařízení, jako jsou komunikace, kabelové přípojky, základy staveb) bude nutné dodržovat efektivní pracovní postupy (použití vhodných nákladních automobilů jak z hlediska objemů nákladu, tak z hlediska spotřeby paliv) a správnou organizaci práce, aby nedocházelo k nadbytečným emisím výfukových plynů od stavebních mechanismů a nákladních automobilů. Při téže činnosti aby nedocházelo k nadměrnému zvýšení hlučnosti v okolí zájmových obcí, eventuelně k haváriím stavebních mechanismů. Tato omezení budou v kompetenci stavebních firem realizujících záměr a jako taková budou zapracována do POV stavby včetně příslušných řádů pro stavbu (požární, bezpečnostní…). Investor zajistí po celou dobu výstavby větrného parku dodržování enviromentálních zásad. Technická opatření by měla být tedy koncipována jako eliminační, minimalizační a preventivní. Za snad nejdůležitější opatření v tomto slova smyslu v době výstavby je možno považovat:

precizní provedení (environmentálně šetrných) stavebních a montážních prací, dokonalá technologická a pracovní kázeň na všech úsecích zvolené technologie,

pravidelné důkladné kontroly a precizní provádění údržby a případných oprav celého technologického celku,

manipulační plochy u jednotlivých elektráren budou vybudovány jako zpevněné plochy, ke zpevnění štěrkem bude použit původní přírodní materiál,

jednotlivé obslužné komunikace budou zbudovány ze zpevněného štěrku, bude použit přírodní materiál původem z posuzované oblasti,

při výkopových pracích bude dbáno na minimální zábor kolem výkopu, vykopaný materiál bude použit zpět na zásyp – nesmí být požadován jeho odvoz na skládku!

v okolních porostech, zvláště pak v lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin nebude vjížděno žádnou technikou a nebudou zde zřizována zařízení staveniště





ani deponie výkopů, výkopy budou vedeny ručně, tak jak je uvedeno ve výkresu.

Opatření na úseku vodyV zájmu minimalizace negativních vlivů předmětné stavby bude nezbytné zabezpečit:

řádnou technologickou přípravu všech procesů, učinit veškerá dostupná opatření cílená k tomu, aby v žádném případě nemohlo dojít ke kontaminaci vody především látkami ropného charakteru

dodržovat zákaz mytí strojů, zařízení a motorových vozidel a čištění jejich součástí naftou(!)

běžnou údržbu, drobné opravy a doplňování pohonných hmot a olejových náplní skříní provádět zásadně v předem připraveném prostoru na manipulační ploše k tomuto účelu určené a konstruované dle platných předpisů staveniště vybavit potřebným množstvím sorbetů ropných látek (DN 1 Adsodan Plus, CHEZACARB etc.),

veškeré odpady, především pak ropného původu a jim podobné, likvidovat smluvně, u subjektů k tomu oprávněných a vybavených příslušnými prostředky a zařízením v souladu se zák. č. 185/2001Sb., v platném znění.

Opatření na úseku ovzdušíPrašnost

prašnost bude negativně působícím faktorem především v době výstavby. V tomto období bude nutné zaměřit pozornost především na řádné zakrytí (zaplachtování) přepravovaných stavebních materiálů a surovin, jež vykazují sklony k prášení a úzkostlivě udržovat příjezdové komunikace v naprosté čistotě,

v případě potřeby zvlhčovat povrch staveniště a příjezdové komunikace a zamezit tak prášení při přejezdech strojů, zařízení a dopravních prostředků.

Plynné emise plynné emise budou mírně negativně působícím faktorem. V rámci prevence,

eliminace a kompenzace jejich účinků bude třeba zaměřit pozornost zejména na: udržování dokonalého technického stavu motorů všech vozidel, stavebních

strojů, zařízení a dalších mechanizmů, dokonalou organizaci práce vylučující zbytečné přejezdy dopravních

prostředků, stavebních strojů a zařízení a běh jejich motorů naprázdno, z hlediska environmentálního charakteru záměru je nutné, aby i celý proces výstavby

probíhal pokud možno za nejpřísnějších ekologických podmínek. Z tohoto důvodu musí technická zařízení využívající spalovacích motorů splňovat emisní normu EURO 3, popř. EURO 4.

Opatření na úseku fyzikálního prostředí Během celého období výstavby bude nutné minimalizovat technologickou hlučnost





účelným rozmisťováním stavebních strojů a zařízení s ohledem na útlum hluku vzdáleností.

Vhodnou organizací nasazení jednotlivých stavebních strojů a zařízení omezením doby nasazení zdrojů hluku na dobu nezbytně nutnou tvorbou překážek šíření hluku pracovní obsluhu zdrojů hluku vybavit odpovídajícími a předepsanými ochrannými prostředky.

Vhodná opatření bude nutné v přiměřené míře použít i na příjezdových trasách. Projektová dokumentace bude obsahovat konkretizaci nasazení veškeré stavební technologie a dopravních prostředků, včetně jejich vlivů na hluk a čistotu ovzduší.

Opatření na úseku horninového prostředí a půdy Nově budovaná cesta i manipulační plocha budou vysypány kamenem místního

původu, čímž bude zabráněno změnám v zastoupení půdních živin a pH půdy. Po ukončení výstavby bude manipulační plocha a nově postavený úsek cesty opětovně

upraveny původně odebranou zeminou, částečně i odebraným travním drnem. Nově zbudovaná cesta vedoucí k VTE bude ponechána pro potřeby údržby.

Plochy dotčené výstavbou, které nebudou vyjímány ze ZPF, budou následně uvedeny adekvátními zemědělskými pracemi do původního stavu.

Vrstva ornice odstraněná během stavebních prací z pozemků, které budou vyňaty ze ZPF, bude uložena na deponie a bude s ní nakládáno v kontextu s doporučením místně příslušného odboru životního prostředí a zemědělství. Předpokládá se rozhrnutí na okolní pozemky. Část podorniční půdy bude po ukončení stavebních prací rozprostřená zpět nad základovou desku.

Případné kontaminované stavební materiály nebo půdy budou likvidovány v souladu se zák.č. 185/2001 Sb., v platném znění.

Eliminovat zbytečné přejezdy techniky po nezpevněných cestách a četnost přejezdů zohlednit vzhledem k atmosférickým podmínkám (podmáčení při silných deštích apod.).

Opatření na úseku fauny a flóry Stanovit biologický dozor, který bude dohlížet na dodržování požadovaných podmínek

a který provede požadované transfery. Využít vhodnou stavební techniku zejména při budování kabelových tras (lehčí

mechanizace, bezvýkopové technologie); Podzemní kabelová přípojka povede pod zemí, aby v popisované lokalitě se zachovaly

fragmenty biotopů. Při její realizaci bude přítomen odborně způsobilý dozor, dohlížející na její vhodné trasování.

Technika a nástroje používané při realizaci záměru budou před začátkem prací očištěny s cílem zabránit rozšíření diaspor nepůvodních druhů rostlin.





Nebude vjížděno technikou do okolních porostů a nebudou zřizovány žádné deponie vykopaného materiálu, to se týká zejména lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.

Po dvou letech od výstavby bude proveden botanický průzkum s cílem zjistit, zda se na ovlivněných lokalitách (v okolí nové cesty, podzemní kabelové přípojky atd.) nenachází nepůvodní invazní druhy rostlin. V případě potvrzení jejich výskytu bude zajištěna jejich likvidace.

Stavební práce doporučujeme provádět v období mimo 1.4. – 15.8., kdy by mohly být výrazně rušení ptáci v období hnízdění.

Při úpravách stávajících polních cest bude možné rozšířit původní cestu pouze na jednu stranu cesty, a to z toho důvodu, aby byly co nejméně narušeny již stávají biotopy. Cesty budou budovány z materiálu krušnohorského původu.

Z hlediska orientace ptáků protahujících za snížené viditelnosti (KINGSLEY & WHITTAM 2001) je třeba preferovat přerušované červené světlo, a to v minimálním počtu, minimální intenzity a především v minimálním počtu záblesků za minutu.

Světelná zařízení budou ze stran zastíněna, čímž bude omezena jejich viditelnost ze země.

Z důvodu delšího časového odstupu od provedeného biologického průzkumu a zahájením stavby doporučuje zpracovatel oznámení, aby před zahájením prácí byl v místech výstavby proveden orientační biologický průzkum.

NÁVRH MONITORINGU Po uvedení větrných elektráren do provozu pravidelný monitoring vlivů na ptáky. Dalším důležitým bodem je sledování dopadů realizovaných VTE na ptáky a netopýry,

min. po dobu minimálně 5 let po uvedení VTE do chodu.

D.IV.3 Opatření realizovaná při provozu VTEOchrana krajinného rázu

Zachovat a udržovat celoplošný standardní matně šedý nátěr VE, bez jakýchkoliv barevných doplňků, reklamních nápisů apod., spřípadnou výjimkou prvků, zajišťujících bezpečnost leteckého provozu dle specifikace ÚCL a MO ČR (resp. příslušné VUSS);

zachovat elegantní hladké linie větrné elektráren, bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, kabelů apod.;

související technické příslušenství (trafostanice apod.) umístit buď do tubusů elektráren, nebo do typizovaných objektů řádově metrových rozměrů při patách věží;

přípojné elektrické vedení řešit přednostně jako podzemní kabelové; stanoviště větrných elektráren neoplocovat. na stožáry větrných elektráren nebudou umisťovány žádné reklamy ani reklamní

poutače.





další možnost snížení vizuálního vlivu stavby spočívá v úpravách instalovaného světelného leteckého zabezpečovacího zařízení: instalované světelné letecké překážkové značení je možno jednak vybavit softwarem, schopným přizpůsobit svítivost SLPZ aktuálnímu jasu oblohy, jednak stínítkem, snižujícím (případně zcela eliminujícím) vyzařování ve vertikálních úhlech < –1° za současného dodržení minimální svítivosti, požadované Předpisem L14 pro úrovně –1° a ±0° (příslušné řešení je pochopitelně nutno konzultovat s ÚCL a příslušnou VUSS).

Ochrana zdraví obyvatelstva, ekologická výchova Provést autorizované měření při zkušebním provozu pro potvrzení a upřesnění

hlukových emisí Nutnost zabezpečení informovanosti obyvatelstva před možným odpadem námrazy

pod VTE při spouštění rotoru – vhodnost umístění informačních tabulí se základními charakteristikami technologie, režimem provozu a s popisem významu pro ŽP (nutnost umístění tabule v dostatečné vzdálenosti od VTE, doporučujeme cca 100 m).

Umístění informačních tabulí s údaji o VTE aj. (turistika).

Vliv na hlukovou situaci

Ve zkušebním provozu provést měření (resp. výpočet) hlučnosti instalovaných VTE akreditovanou nebo autorizovanou laboratoří dle doporučené metodiky k přesnému zjištění ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T a také se zaměřením na detekci infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku.

Udržovat technologická zařízení v perfektním technickém stavu tak, aby nemohlo docházet ke zvýšení hlučnosti provozu VTE.

V případě prokázání překročení hygienických norem (při měření ve zkušebním režimu) omezit výkon tak, aby normy byly dodrženy.

Vymezení ochranného pásma – tento postup není v podobných záměrech obvyklý a neprovádí se, krátkodobý pobyt (turisté apod.) v blízkosti VTE nepředstavuje z hlediska hluku žádné riziko.

Opatření ke zmírnění vlivů na faunu a flóru Rizikovým momentem tak může být zvýšení cykloturistických aktivit na nově

budovaných komunikacích. Z tohoto důvodu bude potřeba na vybraných lokalitách zajistit přístupové trasy tak, aby nebylo možno na tyto vjíždět automobily, resp. zde bude vhodné informačními cedulemi upravit režim pěšího přístupu a vjezd na kolech.

Pro kompenzaci možného negativního vlivu VTE je možné navrhnout, aby byly vhodným způsobem koseny některé travnaté plochy v okolí zájmového území, kde je tato péče vyžadována, respektive které jsou koseny nevhodným způsobem ve vegetačním období.





Vhodným opatřením je i nová keřová výsadba zabraňující erozi a vytvářející vhodný biotop pro živočichy. Veškerá případná opatření je doporučeno realizovat ve větší vzdálenosti od VTE (min. 200 m, optimálně 500 m).

Je také vhodné upozornit na fakt, že velké části prvků ÚSES jsou nefunkční. Lze uvažovat o realizaci odpovídající části těchto koridorů. Takovýmto opatření jednoznačně dojde k převaze pozitivních vlivů nad případnými negativními vlivy ze strany VTE.

D.V Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů

Hluk:Hygienické limity jsou stanoveny nařízením vlády č.148/2006 Sb., O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění.

Pro hodnocení vlivu hluku z provozu VTE byly použity následující normy:ČSN ISO 9613 – 1 Akustika. Útlum hluku při šíření zvuku ve venkovním prostoru.

Část 1: Výpočet pohlcování v atmosféřeČSN ISO 9613 – 2 Akustika. Útlum hluku při šíření zvuku ve venkovním prostoru.

Část 2: Obecná metoda výpočtuVypočtené hodnoty tedy představují maximální možný příspěvek hluku z provozu VTE. Vypočtené příspěvky hluku jsou spočítány pro pohltivý a polopohltivý terén. Výpočet byl proveden pro trvalý provoz VTE na nominální výkon tj. při rychlosti větru 10 m.s-1.Vypočtené hodnoty tedy představují maximální možný příspěvek hluku z provozu VTE a jsou tedy horními odhady hodnot skutečných.





Posouzení vlivů hluku na veřejné zdraví: Posouzení vlivu expozice hluku na veřejné zdraví je zpracováno dle autorizačního návodu AN 15/04, k hodnocení zdravotního rizika hluku, verze 2, vydaného Státním zdravotním ústavem v lednu roku 2007. Zhodnocení vlivů na zdraví obyvatelstva bylo provedeno v souladu se zák. č 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a na základě NV vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění.

Krajinný rázPři hodnocení dopadů stavby na složky životního prostředí byl úměrně jeho významu hodnocen zejména krajinný ráz. Kromě dalších běžných metod zpracovávání dokumentace byla pozornost zaměřena právě na toto hodnocení. Použité metody hodnocení vycházejí z dikce § 12, zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění, a analyzují obecně zavedeným způsobem přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu, které se vizuálně uplatňují v krajině estetickými hodnotami, harmonickým měřítkem a harmonickými vztahy mezi jednotlivými krajinotvornými prvky a složkami. Dalším důležitým metodickým dokumentem je Metodický pokyn AOPK ČR - V. Petříček, K. Macháčková: Posuzování záměru výstavby větrných elektráren v krajině 2000. V širším kontextu pro posouzení vlivu VTE na krajinný ráz se vycházelo z Metodického doporučení AOPK ČR – I. Míchal: Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, 1999. Zpracovatel posudku na krajinný ráz uvádí fakt, že v době zpracování tohoto studie neexistuje závazná metodika pro hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz. Jeho studie proto vychází ze stávajících metodických doporučení (Vorel et al., 2004; Míchal et al., 1999; Löw, 1999; Bukáček & Matějka, 1999; Petříček & Macháčková) a dále z návrhů metodik vyhodnocování vlivů liniových staveb na krajinný ráz (Bajer et al., 2000; Vorel, 1997; AECOTEM, 1988; Kolektiv, 1994). Dotčené problematice byly rovněž věnovány dva sborníky z pracovního semináře (Sklenička & Zasadil, eds., 1998), resp z kolokvia (Vorel & Sklenička, eds., 1999) a konference (Vorel & Sklenička, eds., 2006), které sloužily jako další podklad metodologického charakteru pro vypracování tohoto elaborátu. Členění a postup hodnocení podle výše uvedených metodik plně zohledňuje charakter dotčeného území, ve kterém se setkávají uvedené charakteristiky včetně současných vlivů, které na jedné straně mohou, ale nemusí vždy mít rušivý dopad na obraz krajiny, krajinný ráz. Stanovená osnova a postup hodnocení se tak snaží objektivně posoudit jednotlivé složky a charakteristiky a vyvodit z nich konečné souhrnné zhodnocení vlivu na krajinný ráz.

Flicker (Stroboefekt): Hodnocení stroboskopického efektu není dosud v České republice formálně ani obsahově upraveno závaznou právní nebo metodickou nornou a nejsou stanoveny ani příslušné normy hygienické.





D.VI Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentacePředpoklady nedostatků ve znalostech a neurčitostí:a) Specifikace vlivů záměru na ŽP byla provedena na základě podkladů získaných od

oznamovatele, na základě vlastních zkušeností s obdobnými záměry a také na základě výstupů a závěrů zpracovaných odborných studií. Autory těchto studií a posudků jsou autorizované osoby, zkušení odborníci, lidé erudovaní a znalí problematiky, a tak by závěry těchto hodnocení neměly být již dále zpochybňovány, snad jen opět odborníkem na základě doložených a relevantních připomínek.

b) Jako největší problém se jeví posouzení krajinného rázu, a to z důvodu neexistence konkrétních měřitelných veličin a velice subjektivnímu pohledu na krajinu, její vývoj a únosnost a neexistence závažného právního dokumentu řešícího metodiku takového posuzování. Subjektivita hodnocení vychází ze stupně poznání dané problematiky a z názorových postojů, které mohou být rozdílné u místních obyvatel, u odborných pracovníků zabývajících se tvorbou krajiny a ochranou ŽP a u lidí, kteří jsou v zásadě proti každým novým záměrům jako i u občanů, kteří takové záměry podporují nebo je tolerují. Objektivita hodnocení vychází z odborného porovnání lokality výstavby





větrných elektráren s danými přírodními, technickými a územně plánovacími limity zájmového území.

c) Hodnocení vlivu hluku se provádí modelovými výpočty – zde je nutné konstatovat, že každá výpočtová metodika může zahrnovat určité nepřesnosti.

Výsledná nejistota výpočtu je ovlivňována následujícími parametry:výrobcem udávaná nejistota hodnoty hlukové emise VTE pro VTE typu ENERCON E82 1,61 dB(A)odchylka pro různé meteorologické podmínky šíření zvukových vln 0,50 dB(A) Pro rozšířenou nejistotu výpočtu tj. pro 90% pravděpodobnost je třeba vynásobit zjištěnou hodnotu faktorem 1,28.Výslednou nejistotu výpočtu v této hlukové studii lze kvantifikovat hodnotou 2,7 dB(A) - v HS je uvedena odchylka výpočtu, v tabulkách je pak počítáno se střední hodnotou.

e) Při hodnocení účinků hluku na lidské zdraví je nutné vzít v úvahu velké nejistoty, kterými je tento proces zatížen. V závislosti na fyzikálních parametrech hluku nelze jednoduše a jednoznačně popsat fyziologický vliv a jeho závažnost. Dále je nutné si uvědomit, že účinek hluku je velmi variabilní a je ovlivněn velkým množstvím faktorů nefyzikálních (sociálními faktory, emocionalitou, psychikou, aktuálním zdravotním stavem exponovaných osob, apod.). V praxi se setkáváme se situací, kdy lidé exponovaní určitou hladinou hluku v konkrétních podmínkách nepotvrzují platnost stanovených limitů, protože z dané populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a na druhé straně osob velmi odolných, které stojí vně kvantitativní závislosti. V běžné populaci je až 20% vysoce senzitivních osob stejně jako osob vysoce tolerantních.

f) V případě interpretace informací z mapových podkladů, které byly převážně středních měřítek, dochází vždy k určitému zobecnění a jisté míře nepřesnosti ve vztahu k dané lokalitě. Pokud to však bylo v našich možnostech, snažili jsme se o uvedení informací vztahujících se konkrétně k námi posuzované lokalitě.

Zpracovatel dokumentace se však domnívá, že měl k dispozici všechny potřebné údaje pro objektivní vyhodnocení vlivů oznamovaného záměru na životní prostředí a že další zpřesňující údaje, které mohou vyplynout z navazujících stupňů projektové dokumentace, se nepromítnou do charakteristik vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Míru takovýchto neurčitostí spolu s nepřesnostmi modelových výpočtů lze hodnotit jako přijatelnou s ohledem na rozsah posuzování a s přihlédnutím ke zkušenostem s podobným hodnocením záměrů.





E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÉHO ZÁMĚRU(pokud byly

předloženy)





Z hlediska realizace je předložený záměr navržen v jedné aktivní variantě, Co se týče technického řešení řešení záměru, lze v zásadě uvažovat o třech možnostech:

1. varianty počtu a umístění VTE – nebylo v daném případě řešeno. Projekt je předložen jako jednovariantní.

2. varianty zbarvení - stavby budou celoplošně opatřeny šedým nátěrem RAL 7035 (ve shodě s metodickým pokynem MŽP, čl. 8, odst. 8.3, MŽP 2005 i předpisem L 14 ÚCL). VTE budou opatřeny světelným značením dle požadavku ÚCL v návaznosti na předpis Ministerstva dopravy L 14 - Letiště,

3. varianty typu a rozměru VTE - jsou uvažovány dvě varianty: Enercon E82 o výšce tubusu 108 m a Vestas V90 o výšce tubusu 105 m. V Dokumentaci jsou posuzovány oba typy VTE. Enercon E82/108m má ve své rozměrové kategorii nejmohutnější (nejširší) rotorové listy a z uvažovaných variant nejvyšší tubus, proto některé studie vyhodnocují typ Enercon E82 tj. nejhorší možný stav.

Na základě posuzování vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví lze doporučit k realizaci aktivní variantu řešení záměru za předpokladu uplatnění určitých omezujících opatření a výběru nejvhodnějšího typu VTE.

- Aktivní varianta v případě uplatnění omezujících podmínek respektuje právní předpisy, týkající se ochrany přírody, krajiny, hlukové situace a veřejného zdraví obyvatelstva.

- splňuje podmínku o rentabilnosti záměru, neboť respektuje výstavbu větrné elektrárny v lokalitě, kde je průměrná roční rychlost větru ve výšce rotoru vyšší než 6,0 m.s-1.

- V této variantě budou minimalizovány nežádoucí vlivy na životní prostředí.

Za současných podmínek a na základě výsledků hlukové studie lze v této fázi navrhnout jednoznačnou konkrétní variantu, tj. konkrétní typ a počet VTE. Lze předpokládat, že k upřesnění rozsahu záměru dojde v průběhu dalšího posuzování záměru a územního řízení a k upřesnění technického provedení následně v rámci další projektové přípravy.

V rámci projektové přípravy může dojít pouze k určitým nevýznamným odchylkám v umístění jednotlivých VTE a k změnám v umístění související dopravní a inženýrské infrastruktury, zejména přístupových obslužných komunikací. Tyto úpravy není účelné hodnotit jako varianty, pokud by nedošlo k podstatnější změně vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví.





Porovnání základních variant záměru :

a) Varianta aktivní - spočívá v realizaci záměru „VTE Hájiště“ na vybraných pozemcích dle úvodních projektových podkladů a upravených z hlediska rozsahu záměru upřesněného na základě výsledků odborných podkladových studií. Ve všech výše uvedených variantách bude využita kinetická energie větru, jako obnovitelného zdroje pro výrobu elektrické energie. Dotčené pozemky bude možné nadále využívat zemědělsky stávajícím způsobem. Aktivní varianta je v souladu s požadavky na využití obnovitelných zdrojů energie, na druhé straně je nutno konstatovat, že bude mít určitý vliv na přírodní podmínky a na krajinný ráz.

b) Varianta nulová - představuje zachování původního stavu pozemků bez realizace výstavby VTE. Pozemky by byly nadále využívány extenzivním zemědělským způsobem v závislosti na jejich druhu. V této variantě nebude v této oblasti využita kinetická energie větru pro výrobu elektrické energie v rámci využití obnovitelných zdrojů ve smyslu výše uvedených legislativních podmínek a energetických koncepcí. Krajiný ráz je v současné době již pozměněn existencí stávajících VTE.





F. ZÁVĚR





Cílem zpracované Dokumentace záměru „VTE Hájiště“ bylo posoudit reálně podložené možné pozitivní i negativní vlivy uvažovaného záměru na ŽP a následně v co možná nejpřesnějším odhadu provést posouzení těchto vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví.

Předložená Dokumentace reaguje na připomínky vznesené v rámci Zjišťovacího řízení, vychází dále také (do určité míry) především z výstupů a závěrů odborných podkladových studií autorizovaných odborníků, kteří dle předloženého zadání ve svých odborných stanoviscích zhodnotili všechna možná rizika a vlivy na předmět svého zájmu.

Dále bylo vycházeno z limitů stanovených v rámci stávající platné legislativy.

Proces posouzení a zjištění možných vlivů záměru na ŽP přinesl poznatek, že u předkládaného záměru lze očekávat v bezprostředním okolí, odpovídajícím okruhu silné viditelnosti stavby (MKR Rusová), významný až velmi významný vliv na krajinný ráz s mírně až středně negativním projevem, v dalších složkách ŽP se o významné vlivy nejedná.

Na základě posouzení vlivů záměru na životní prostředí je možno konstatovat, že záměr „VTE Hájiště“, v rozsahu 4 VTE, v případě uplatnění podmínek zaměřených na minimalizaci vlivů na přírodu a krajinu, splňuje požadavky ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel. Záměr je, za podmínek uvedených v předložené Dokumentaci, možné považovat z hlediska vlivů na ŽP za akceptovatelný.





Vypořádání připomínek v rámci zjišťovacího řízení:

8.11.2010 byly vydán Krajským úřadem Ústeckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství Závěry zjišťovacího řízení k záměrům VTE Hájiště. Na základě došlých připomínek k podaným Oznámením došel příslušný úřad k závěru, že předložené Oznámení není považováno za Dokumentaci. Dokumentaci dle přílohy č. 4 je požadováno dopracovat pro záměry společně a to tak, aby v ní byly zohledněny a vypořádány relevantní požadavky na doplnění a další připomínky v došlých vyjádřeních.

a) Rada Ústeckého kraje

1. Přijala na schůzi Rady Ústeckého kraje dne 13.10.2010 usnesení, podle kterého požaduje posouzení záměru podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Splněno, předkládá se Dokumentace, která je vypracována dle přílohy č.4 jmenovaného zákona.

b) Krajský úřad Ústeckého kraje

– odbor životního prostředí a zemědělství

2. Požadují dopracovat z hlediska možného ovlivnění evropsky významných lokalit a ptačích oblastí dle § 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Je splněno (příloha H.8.)

3. Dále konstatuje, že chybí doprovodné studie (zejména hluková, studie posouzení vlivu na veřejné zdraví, biologický průzkum a hodnocení vlivu na krajinný ráz) a proto požaduje posouzení záměru podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění.

Je splněno (příloha H.3, H.4.,H.5. a H.7)

c) ČIŽP OI Ústí nad Labem – z hlediska ochrany vod

4. Nejsou připomínky.– z hlediska odpadového hospodářství

5. Nejsou připomínky. – z hlediska ochrany přírody

6. Požadují posuzovat záměr podle zákona č.100/2001 Sb. Je splněno.

7. Provést podrobné biologické hodnocení, které zahrne alespoň jeden rok (vegetační i mimovegetační období), a to na celém území, kterého se záměr dotkne, včetně tras přístupových komunikací, přípojek apod.






8. Dále požadují posoudit vliv záměru na krajinný ráz a v rámci tohoto hodnocení i vliv záměru v kumulaci se stávajícími stavbami a případně dalšími uvažovanými záměry.


d) Městský úřad Kadaň

– z hlediska životního prostředí

9. Požadují posuzovat záměr podle zákona č.100/2001 Sb. Je splněno, předkládáme tuto Dokumentaci podle platného zákona č.100/2001 Sb.

10. Dále požadují posouzení vlivu na krajinný ráz a na ovlivnění fauny a flóry včetně zhodnocení kumulativního vlivu tohoto větrného parku s ostatními již realizovanými VTE v okolí.

Je splněno. (příloha H.5., H.7.)

e) Obec Kovářská

11. Obec nezaslala k oznámení žádné připomínky. Bez komentáře.

f) Obec Kryštofovy Hamry

12. Z připomínek pana starosty vyplývá, že nepochopil proces posuzování vlivů na životní prostředí. Oznámení bylo podáno právě proto, aby dotčené orgány, ale i veřejnost se mohla k danému záměru vyjádřit. Na základě právě konkrétních připomínek byla zpracována „Dokumentace“. Která je předkládána.

Bez komentáře.

ch) Krajská hygienická stanice, územní pracoviště Chomutov

13. Požaduje další posuzování se zaměřením na plnohodnotné zpracování a vyhodnocení hlukové zátěže na obyvatelstvo se zohledněním kumulativních vlivů, jak ze stávajících, tak i budoucích VTE v řešeném území.

Součástí této Dokumentace je i Hluková studie (příloha H.3.), která je podkladem pro vyhodnocení vlivu na zdraví obyvatelstva (příloha H.4.). Hluková studie, ale i ostatní studie plní tuto podmínku a kumulativní vlivy vyhodnocují.

14. Požadují vyhodnocení stroboskopického efektu a vyhodnocení zdravotních rizik.Z důvodů objektivního hodnocení výše uvedených vlivů záměru bylo zadáno zpracování odborných studií, jež jsou součástí této Dokumentace jak H.4. – vliv na zdraví a H.6 - flicker.

15. Požadují přesný počtu VTE, umístění, výkonu a konkrétní typ VTE.





Zpracovatel předkládá Dokumentaci, která je vypracována dle přílohy č.4 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, která řeší vliv stavby na životní prostředí podle zákona. Do Dokumentace byly zapracovány poznatky a výstupy z jednotlivých studií, které byly vypracovány renomovanými odborníky a závěry je nutné respektovat. Na základě výstupů a závěrů vyplývá nejoptimálnější typ pro realizaci záměru.





G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO

CHARAKTERU





Důvodem pro realizaci hodnoceného záměru je fakt, že Česká republika se zavázala, jako členský stát Evropské Unie, která vyzvala 27 svých členských zemí, aby do roku 2020 snížily své emise skleníkových plynů o nejméně 20 % ve srovnání s rokem 1990. Kromě snížení emisí obsahuje strategie požadavek, aby 20 % veškeré energie v EU pocházelo do roku 2020 z obnovitelných zdrojů. Jak vyplývá ze statistik uveřejněných Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), podíl OZE na tuzemské spotřebě elektřiny (brutto) je 8,5%. V loňském roce (2010) vyrobily české větrné elektrárny podle statistik ERÚ 330 GWh elektřiny. Ve srovnání s výrobou v roce 2009 se jedná o cca o 15% nárůst. V současnosti je na území ČR větrných elektrárnách instalován výkon v hodnotě cca 215 MW.Nadále tedy budou investorskými týmy hledány lokality pro výstavbu velkých větrných elektráren (1,5 MW – 3 MW), které budou mít přijatelnou využitelnost.

Situování záměru vycházelo mimo jiné i z toho, že podmínky pro využití větrných elektráren v posuzované lokalitě jsou dány větrným potenciálem dané lokality. V rámci celého procesu EIA byla pak na těchto větrně vhodných lokalitách hledána místa odpovídající i místním přírodním podmínkám a to zejména s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na okolní prostředí.

Předmětem výstavby má být realizace 4 ks větrné elektrárny o celkovém výkonu 8 (12) MW typu Enercon E82 s výškou tubus 108 m nebo Vestas V90 s výškou tubusu 105m . Jedná se o projekt směřující k využití větrné energie na vhodných lokalitách České republiky. Z hlediska stavebního se jedná o novostavbu technických zařízení a dále navazující infrastruktury (kabelové elektrické a datové vedení, obslužné komunikace a trafostanice) pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (kinetické energie větru) na území v katastru obce Přísečnice.

Souhrnem se jedná o: 4 ks VTE o celkovém jmenovitém výkonu 2 (3) MW, 1.395 m nových obslužných komunikací, 6.758 m kabelového vedení o napětí 22 kV od jednotlivých VTE k přípojným místu dočasná stavba na dobu 25 let.

Vlivy na jednotlivé složky ŽP lze charakterizovat takto: Půda

Dočasný zábor se bude týkat pozemku, jenž bude dotčen stavebními činnostmi (montážní plocha, patka pod VTE) a pracemi souvisejícími s pokládkou podzemních kabelů a výstavbou komunikace. Tyto pozemky budou po ukončení provozu záměru uvedeny do původního stavu a nadále budou složit svému původnímu účelu.

Montážní plochy (1 VTE, 40*18= 720 m2) 2.880 m2

Pod patkou (1 VTE – prům. 16,4 =249 m2 ) 996 m2





Obslužné komunikace (4 m* 1.395m) 5.580 m2

Celkem (min) 10. 456 m2

Trvalý zábor při výstavbě VTE neproběhne. Z důvodu dočasnosti celé stavby navrhujeme, aby pozemky pro výstavbu byly vyňaty tedy jen dočasně – tímto bude zaručeno, že po ukončení provozu VTE budou tyto pozemky vráceny zpět do původního stavu.

Hluk, vliv hluku Pro posouzení hlukové situace byl zpracován odborný posudek (příloha H.3). V době výstavby budou zdrojem emisí některá ze stavebních zařízení a vyvolaná nákladní doprava. Příspěvek těchto zdrojů bude dočasný a akceptovatelný. Hluková zátěž v období provozu - Očekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T

ve výpočtových bodech reprezentujících nejbližší obytnou zástavbu, nepřekračují hygienické limity hluku stacionárních zdrojů v chráněném venkovním prostoru staveb pro denní i noční dobu za předpokladů uvedených v odborné studii, pouze u výpočtového bodu č.3, č.p. 268 (způsob využití- objekt k bydlení, vlastník - správa železniční dopravní cesty- opuštěné nádraží) dochází k překročení hygienického limitu v noční době. V době zkušebního provozu doporučujeme (na základě předběžné opatrnosti) omezit výkon VTE a provozovat ve sníženém MODU, a to z důvodu že vypočnené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T které jsou na hranici hygienického limitu, jak je uvedeno v Příloze H.3.v tabulce č. 17 str.16. Příspěvky hluku od jednotlivých záměrů jsou výhledové, to znamená, že záleží na tom jak jednotlivé záměry budou realizovány. Proto bude nutné měřit příspěvek hluku ve zkušebním provozu.Na základě zkušebního provozu a měření hluku v chráněném venkovním prostoru staveb bude nastaven režim provozu VTE tak, aby výsledná suma splňovala hygienické limity.

Vlivy záměru na veřejné zdraví Pro posouzení možného vlivu hluku, infrazvuku a flickeru na veřejné zdraví byl zpracován odborný posudek: (příloha H.4). Na základě závěrů studie lze konstatovat, že pokud budou dodrženy provozní režimy posuzovaných větrných elektráren tak, jak doporučuje Hluková studie, pak podle předložené studie nelze předpokládat poškození zdraví exponované populace ani zvýšenou míru zdravotního rizika v souvislosti s provozem větrných elektráren.

Krajinný ráz K přímému posouzení vlivu záměru na krajinný ráz byl vypracován odborný posudek. (příloha H.5).Na základě provedeného hodnocení (analýza kumulací, vizualizace záměru, vlastní podrobná rekognoskace území) lze konstatovat, že prakticky všechny kolizní situace z hlediska krajinného rázu, vč. Výše zmíněného dotčení krajinných dominant, jsou již vyvolány





stávající situací na posuzované lokalitě a výstavba VTE Hájiště žádné nové významnější vizuální kolize nezpůsobí, pouze některé zvýrazní (např. právě dotčení krajinných dominant v pohledech z MKR Rusová). Ani po výstavbě samotných VTE Hájiště ale kolize nedosáhnou degradujícího stavu vizuální neprostupnosti, ta zde v některých pohledech hrozí až při případné realizaci všech plánovaných záměrů (k 30. 4. 2011 jen v přísečnické enklávě dalších celkem 71 věží 8 uvažovaných větrných parků k 24 již instalovaným elektrárnám větrných farem Kryštofovy Hamry a Podmilesy-Rusová).Vlivy záměru na krajinný ráz lze hodnotit pro 4 VTE v oblasti MKR Rusová za až velmi významný (spoluurčující) s mírně až středně negativním projevem.

Flicker Česká legislativa nemá ve svých zákonech ani prováděcích předpisech dány žádné údaje, které by limitovaly denní nebo roční dávku stroboskopického efektu v chráněném prostoru staveb (tj. ve vzdálenosti do 2 m od fasádní (venkovní) zdi). Z důvodu posouzení vlivu stroboefektu na okolní populaci a na faktor pohody byl zpracován odborný posudek (příloha H.6.). Na základě výše uvedených závěrů lze z hlediska vlivu na okolní populaci a na faktor pohody ve sledovaném území označit flicker efekt větrných elektráren v lokalitě VTE Hájiště za jev nevýznamný až málo významný

Fauna a flóra K posouzení vlivů záměru na faunu a floru byl proveden inventarizační přírodovědný průzkum v rozsahu biologického hodnocení záměru výstavby záměru VTE Hájiště v průběhu celého roku 2010 (celé vegatační období + zimní měsíce) a rok 2011 do září 2011,, spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvažovaných negativních vlivů. (příloha H.5).

Záměr zasahuje plochy pravidelně zemědělsky využívaných luk a pastvin. Z pohledu možného výskytu významných fytocenóz nepředstavuje posuzované území riziko možného poškození.

a) vlivy na floruV posuzované lokalitě, včetně širších vztahů bylo během průzkumu zaznamenáno 144 taxonů cévnatých rostlin z tohoto počtu byly zaznamenány 4 druhy zvláště chráněný dle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb., Výjimka musí být udělena pouze pro koprník štětinolistý před zahájením územního řízení, u ostatních druhů není nutno žádat o výjimku, neboť stavbou ani následným provozem nebudou populace daných druhů v tomto území nijak negativně ovlivněny.Vliv záměru na floru lze hodnotit jako akceptovatelný.

b) vlivy na faunuNa základě biologického průzkumu, charakteru lokality a existence zjištěných druhů živočišných lze:





- z hlediska přímých vlivů konstatovat, že tyto vlivy na faunu jako např.14 – zranění a zabití ptáků při kolizi s VTE, snížení hnízdní úspěšnosti (rušením, změnou habitatu, degradací či fragmentací, snížením dostupnosti potravy) nelze vyloučit.

- z hlediska nepřímých vlivů (rušení, vytlačení migračních koridorů a letových tras): Dočasná změna hydrologických poměrů v blízkosti prováděných výkopů; V důsledku hluku během výstavby se mohou některé druhy živočichů

přesunout do vzdálenějších lokalit, většina druhů se po dokončení výstavba opět navrátí.

Nelze vyloučit otevření stávajících společenstev pro expanzi nepůvodních synantropních druhů rostlin do okolí příjezdové trasy, elektr. přípojky a výkopů.

Vliv na tahové cesty:Zájmová lokalita se nachází mimo známé tahové koridory ptáků přes Krušné hory. Průzkumem zde ani žádný tahový koridor nebyl zjištěn.Tah luňáka červeného a motáka pilicha, na základě dlouhodobějších zjištění, ve vztahu k již provozovaným VTE na Podmileské výšině, není negativně ovlivněn.Plošně v tomto území přes Krušné hory probíhá podzimní tah husí velkých a běločelých. Husy zde však přelétávají v poměrně velké výšce a střet s již stávajícími VTE nebyl zaznamenán.Celkově lze zhodnotit možný vliv záměru na tahové cesty jako nevýznamný.

Vliv na letouny:V lokalitě byly zjištěny 3 druhů netopýrů, kteří zde byly pravidelně detekovány v oblasti kolem rybníčků a v nivách malých vodních toků poblíž Přísečnické přahrady.Vliv provozu větrných elektráren na netopýry je poměrně významný. Zvláště u malých druhů netopýrů dochází ke značné mortalitě. Nejvíce ohroženi jsou druhy, kteří využívají k lovu volný prostor. Vliv výstavby celého komplexu 4 VTE v této lokalitě lze hodnotit jako mírně významný. Za předpokladu splnění doporučených opatření jako málo významný.Vliv na letouny a na jejich tahové cesty lze hodnotit jako mírně významné s předpokladem splněním doporučených opatření.

vlivy na ÚSES

Na základě podavku vzešlého ze ZZŘ bylo zpracováno i posouzení možného vlivu záměru VTE Podmilesy, k.ú. Přísečnice, Ústecký kraj, na územní systém ekologické stability. Výsledky hodnocení lze shrnout do následujících bodů:

- ÚSES relevantního okolí lokality není posuzovanou stavbou přímo dotčen,- Skladebné prvky ÚSES (a krajinné prvky, vhodné k jejich případnému dodatečnému

nebo alternativnímu vymezení) nebudou posuzovanou stavbou negativně ovlivňovány

14 Na základě přehledu publikovaných informací ohledně možných vlivů na avifaunu





ani nepřímo – posuzovaný větrný park nebude mít destabilizující vliv na stanoviště, v nichž jsou uvedené skladebné prvky vymezeny.

- Posuzovaným záměrem nebude v předmětném úseku negativně ovlivněn koridorový efekt, tzn. ani funkčnost NRBK K2 Božidarské rašeliniště – Hřenská skalní města.

Natura 2000 Na základě vyjádření KÚÚK (příloha H.2) nebude mít posuzovaný významný vliv na předměty ochrany nebo celistvost jednotlivých EVL či PO, nebylo proto zadáno hodnocení vlivu záměru dle §45i zákona 114/1992 Sb.





H. PŘÍLOHA





H.1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru hlediska územně plánovací dokumentace





H.2. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno dle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/ 2004 Sb.





Dílčí studie a posudky

H.1. Stanovisko orgánů ochrany přírody, dle § 45i odst. 1 zákona č.114/1992 Sb. H.2. Vyjádření stavebního úřadu ohledně souladu záměru s ÚPD.

H.3. Akustická studie: VTE Podmílesy, ECOMOST s.r.o., Ing. Eduard Stöhrsoudní znalec jmenovaný předsedou Krajského soudu v Ústí n. L. dne 26.8.1991 hodnocení hluku v životním a pracovním prostředí X/2011.

H.4. Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického záření na veřejné zdraví, VTE Hájiště, Ing. Dana Potužníková, autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku číslo osvědčení 004/04, osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 , I, II, / 2010.

H.5. Hodnocení krajinného rázu, VTE Domašín, G.L.I., sdružení podnikatelů, pracoviště Havlíčkovo náměstí 839, Humpolec, RNDr. Petr Obst, listopad 2011, znalec v oboru ochrana přírody, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností a technologií na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb.

H.6. Flicker (míhání stínů) – VTE Podmilesy, G.L.I., sdružení podnikatelů, pracoviště Havlíčkovo náměstí 839, Humpolec, RNDr. Petr Obst, X / 2011., znalec v oboru ochrana přírody, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností a technologií na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb.

H.7. Celoroční biologické hodnocení záměru výstavby VTE - LOKALITA „PODMILESKÁ VÝŠINA“ Ing. Čestmír Ondráček, konzultace Bc. Vít Tejrovský, leden 2011.

H.8. Hodnocení vlivů na ÚSES a VKP byl zpracován odborný posudek – RNDr. Petr Obst, autorizovaný projektant ÚSES, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností a technologií na životní prostředí podle zák. 100/2001 Sb.

Odborná literatura a podkladové materiály





1. Anonymus: Energie-kde ji vzít?. EkoWATT Praha. 19962. Adamec V. a kol.: Doprava, zdraví a životní prostředí. Grada. Praha 200073. Biogeografické členění České republiky (M. Culek (editor) a kolektiv, Enigma,Praha,

1995)4. Bejček, Šťastný: Fauna Tušimicka, GRADA Publishing 2000 5. Bejček, Šťastný: Flora Tušimicka, GRADA Publishing 20006. Culek M. a kol.: Biogeografické členění České rpubliky. Praha 19987. Doc.MUDr. Havránek J.a kol: Hluk a zdraví. Avicenum 19908. Ekonomické hodnocení přírodních stanovišť v ČSSR(Dušek, Korbini; závěr.zpráva )

K - 4 - 3/4; ČSAV Praha; 1986 9. Kára J, Adamovský R:Praktická příručka-obnovit.zdroje energie.MZE ČR, Praha, 199310. Materna J. a kol: Zemědělství a lesní hospodářství v oblastech se znečištěným

ovzduším. Praha, SZN 198711. Projektová dokumentace Hodnocení vlivu investic na životní prostředí - vícekriteriální

analýza EIA (J. Říha; ACADEMIA; 1995)12. Svazek ročenek Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP ČR; poslední ročníky)13. Tebodin: Návrh krajského programu zlepšení kvality ovzduší, Krajský program

snižování emisí a imisí, Krajský program pro zlepšení specifických problémů ÚK, 200314. Tomášek M.: Půdy České republiky, Český geologický ústav, Praha 200015. Technické výkresy, technická zpráva, mapové přílohy zadání stavby.16. vlastní blíže neidentifikovatelné materiály17. konzultace s odborníky - speciality některých, významně dotčených oblastí

Internet:

Český statistický úřad. Dostupné z: <http:// www.czso.cz> Mapový portál CENIA. Dostupné z: <http://geoportal.cenia.cz>. Ministerstvo životního prostředí, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší: Dostupné

z http://www.env.cz>. Krajský úřad ústeckého kraje. Dostupné z <http://kr-ustecky.cz>. Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z <http://www.chmu.cz>. Český ústav zeměměřičský a katastrální. Dostupné z <http://nahlizenidokz.cz.> Oficiální stránky města Chomutov. Dostupné z: http:// www.chomutov-mesto.cz Regionální internetový magazín. Dostupné z : http://www.e-region.cz


http://www.e-region.cz/

http://www.chomutov-mesto.cz/

http://nahlizenidokz/




Právní předpisy a normy:

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění.

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších změn a doplňků.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění.

Zákon č. 289/1995 S., o lesích, v platném znění.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, resp.

Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií

Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.

Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění.

Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku

Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

ČSN ISO 9613-2: Akustika – Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru – Část 2: Obecná metoda výpočtu.

Přehled zkratek





AOPaK Agentura ochrany přírody a krajinyBPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka č.p. číslo parcelní ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIZP OI česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorátČSÚ Český statistický úřadEIA posuzování vlivů na životní prostředí EVL evropsky významná lokalityCHLÚ chráněné ložiskové územíCHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vodk.ú katastrální územíKR krajinný ráz KOD (SOD, OD) kriticky (silně, ohrožený) ohrožený druhKÚÚK Krajský úřad Ústeckého krajeMKR Místo krajinného rázuMŽP ministerstvo životního prostředíNRBC nadregionální biocentrumNR ÚSES nadregionální územní systém ekologické stabilityNRBK nadregionální biokoridorOOP orgány ochrany přírodyOKR Oblast krajinného rázuOSS orgány státní správyPO ptačí oblastPO NRK Ptačí oblast Novodomské rašeliniště - KovářskáPD projektová dokumentacePUPFL pozemek určený k plnění funkce lesaRD rodinný důmRBC regionální biocentrumRBK regionální biokoridorRD rodinný důmHS hluková studieSÚ stavební úřad TNA těžké nákladní automobilyTTP trvalý travní porost ÚPD územně plánovací dokumentaceÚSC územně samosprávné celky, ÚSES územní systém ekologické stabilityVÚSC vyšší územně samosprávné celkyVKP významné krajinné prvkyVTE větrná elektrárnaZPF zemědělský půdní fondZCHÚ zvláště chráněná území ŽP životní prostředí

.

Zpracovatel





Mgr. Luboš Motl, držitel autorizace č.j. 1522/243/OPVŽP/99

Environmentální a ekologické služby s.r.o.

Jiráskova 413, Litvínov 436 01

Tel.: 417 633 256

E-mail: [email protected]

…………………………………………

Autorizaci podle § 19 odst. 4 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů a životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) vydalo MŽP

V Litvínově dne 21.12.2011


















Documents

Environmentální a ekologické služby s · Web view• Špička listu rotoru je z hliníkové litiny. Podél přední a zadní hrany listu rotoru je přímo pod povrch vložen hliníkový