EPALE POHLED PŘES OKRAJ TALÍŘE CZ

EPALE – E-platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

POHLED PŘES OKRAJ

TALÍŘEInternacionalizace a otevření

systému vzdělávání dospělých

Tato publikace byla původně publikována v němčině pod názvem »Der Blick über den Tellerrand – Internationalisierung und Öffnung der Erwachsenenbildung«.

POHLED PŘES OKRAJ

TALÍŘEInternacionalizace a otevření

systému vzdělávání dospělých

Tato publikace byla původně publikována v němčině pod názvem »Der Blick über den Tellerrand – Internationalisierung und Öffnung der Erwachsenenbildung«.

OBSAH

5 Editorial, tým EPALE Rakousko

6 Uvodne besede, Christian Kloyber, vedouci bifeb

EVROPSKÁ ÚROVEŇ

10 Pohled přes okraj talíře Ricarda Motschilnig

12 Vzdělávání dospělých a Evropa – cesty k posílení mnohostranného partnerství? Alan Smith – Bývalý vedoucí (a.i.) referátu pro vzdělávání dospělých při Evropské komisi

15 Za posílení vzdělávání dospělých v Evropě Gina Ebner, generalni tajemnici EAEA

18 Realizace Evropské agendy vzdělávání dospělých v Německu – současnost a budoucnost Silke Bettray, Evropská agenda pro vzdělávání dospělých v Německu

21 Europeizace vzdělávání dospělých – Světlo a stín Birgit Aschemann, Pracovní skupina ET 2020 »Adult Learning«

RAKOUSKÁ ÚROVEŇ

26 Iniciativa vzdělávání dospělých Maria Gross, Zastoupení Initiative Erwachsenenbildung

28 Uznávání certifikace a kompetence pro pracovníky v oblasti vzdělávání dospělých Gudrun Breyer, wba-Geschäftsstelle

31 Možnosti financování v rámci programu Erasmus+ vzdělávání dospělých Karin Hirschmüller a Madalena Bragança Fontes-Sailler, Program EU Officer KA2 Erasmus+, Národní agentura Erasmus+

ÚROVEŇ PROJEKTŮ

36 Výzva k vedouci vzdělávání dospělých Thomas Fritz, vedoucí lernraum.wien, Die Wiener Volkshochschulen

39 Inkluzní vzdělávání s tablety. Projekt mobility v rámci programu Erasmus+ Thomas Tröbinger, školitel a koordinator projektů v atempo

44 Strategie otevřeného prostoru pro vědomosti a nápady na příkladu Městské knihovny Dornbirn Franziska Klien, Franziska Tschofen, Ulrike Unterthurner, Městska knihovna Dornbirn

DIGITALIZACE

50 Otevření & digitalizace systému vzdělávání dospělých David Röthler, WerdeDigital.at, PROJEKTkompetenz.eu

53 MOOCs a OER jsou dvě strany jedné mince Joachim Sucker, Hamburger Volkshochschule

EPALE

58 EPALE – Co získáte?

Editorialtým EPALE Rakousko

E-platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE – Electronic Plattform for Adult Learning in Europe) je Evropskou komisí fi-nancovaná, vícejazyčná, otevřená komunita pro učitele a školitele, výzkumníky, vědce, politiky a pro všechny, kteří se profesionálně zabývají vzděláváním dospělých v Evropě.

Cílem EPALE je podporovat kvalitu, výměnu a vytváření sítí v ob-lasti vzdělávání dospělých. E-platforma nabízí zprávy, blogy, cen-trum zdrojů, evropský kalendář událostí a také vyhledávání part-nerů projektu.

EPALE je od podzimu 2014 online, začátkem roku 2015 zahájilo plně svoji činnost rakouské koordinační středisko EPALE. Nachází se v sídle společnosti OeAD-GmbH u Národní agentury programu Erasmus+ školství a od počátku si stanovila za svůj cíl spojit na ná-rodní úrovni propagaci EPALE s intenzivní kampaní na podporu internacionalizace a otevření vzdělávání dospělých.

První rok EPALE v Rakousku byl charakterizován velkým počtem přednášek a prezentací, a to jak na vlastních akcích, tak na mnoha konferencích, zasedáních a setkáních klíčových subjektů, zaintere-sovaných na vzdělávání dospělých v Rakousku, včetně koordinač-ního centra pro evropskou agendu vzdělávání dospělých a konfe-rence o vzdělávání dospělých v Rakousku (KEBÖ). Souběžně s tím

rakouské koordinační středisko EPALE intenzivně spolupracuje na obsazích evropské platformy.

Od prvopočátku existovala úzká spolupráce mezi rakouským ko-ordinačním střediskem EPALE a týmem Erasmus+ vzdělávání do-spělých, která bude pokračovat a prohlubovat se i v budoucnosti. Tato publikace je založena na sérii událostí »Der Blick über den Tellerrand: Internationalisierung und Öffnung der Erwachsenen-bildung« (»Pohled přes okraj talíře: Internacionalizace a otevření vzdělávání dospělých«), která se konala v listopadu a prosinci 2015.EPALE Rakousko děkuje všem, kteří přispěli k úspěchu série událos-tí jako přednášející a odborníci a také jako aktivní účastníci.

Zajímavou četbu přeje tým EPALE Rakousko

Carin Dániel Ramírez-SchillerRicarda MotschilnigKatrin Handler

| 5

PÁR SLOV ÚVODEM

Christian Kloyber bifeb Bundesinstitut

für Erwachsenenbildung

Christian Kloyber se zabývá od studia na univerzitě ve Vídni a na Universidad Nacional Autónoma

de México mezinárodní a kritic-kou kulturní, vzdělávací a sociální

teorií. Zaměřuje se na výzkumu exilu (zejména evropský exil v

Mexiku). Je vědeckým a pedagogic-kým pracovníkem a vede Bundes-institut für Erwachsenenbildung.

[email protected]

www.bifeb.at

EPALE – a okraj talířeChristian Kloyber

Můj dědeček, tak chci začít na úvod konference: »Der Blick über den Tellerrand: Internationalisierung und Öffnung der Erwachsenen-bildung«, (»Pohled přes okraj talíře: Internacionalizace a otevření systému vzdělávání dospělých«) musel v roce 1914 narukovat jako Rakušan do první světové války. Když se v roce 1919 vrátil do svého rodného města, stal se z něj Čechoslovák. V roce 1939, aniž opustil svoje město, se stal Němcem, a v roce 1945 nejprve osobou bez státní příslušnosti a pak (novým) občanem Rakouska, kam byl vyhnán. Můj dědeček žil a pracoval trojjazyčně, německy, česky a polsky. Učení absolvoval u české rodiny, pracoval jako tovaryš a pak ve válce, v Krakově mluvil polsky. Jeho učedníci pocházeli z českých a polských rodin. Byl můj dědeček Evropan? Zemřel v roce 1969, krátce poté, co jeho vyhasly porážkou Pražského jara. Nezemřel jako Evropan. Řekl bych.

K překvapení účastníků konference, kteří si možná položili otázku, proč volím takový úvod; – velmi osobní a utvářený mým životopi-sem – povyprávím něco ze svých školních let. V posledních třech ročnících vyššího stupně gymnázia jsem úspěšně kladl odpor. Když jsem v roce 1973 maturoval, mělo 50 procent mých prací z němči-ny odklon od tématu, protože jsem téměř každou z mých prací po-depsal se zvoláním: »Za sjednocenou Evropu!«

Školní léta jsem prožil v rozděleném městě. Ve staré části města byly měšťanské domy, farní kostel a »Böhmzeile« – hranice z ost-natého drátu a území nikoho a nové město, nazývané »Lager«. Mezi tím bylo nádraží – konečná stanice. Na druhé straně zátarasů z ostnatého drátu ležely »České Velenice«. Městské části »Neusta-dt« se říká »Lager«, protože to byl za první světové války jeden z největších uprchlických táborů.

V těchto dnech v Evropě zase mluví o hranicích, odmotává se ost-natý drát, válcovaný, na vnitřních hranicích v Evropě se staví ploty.

Zeptám se sám: Co to má společného s EPALE? A sám si odpovím. Zásadně mnoho! Vzdělávání dospělých je podle mého názoru vždy také politickým vzděláváním v pochopení participace, emancipace a sebeoprávnění. Evropská unie je humanistický »projekt« – míro-vý projekt. Platforma pro vzdělávání dospělých stojí před těmito výzvami. Diskurz na této platformě se tedy nemůže omezit (pouze) na koncept kvality (odborných znalostí, dovedností a validace). Ta výzva je mnohem větší a týká se nás všech. Pohled přes okraj talíře nesmí být jen »výhled«!

| 7

| 9

EVROPSKÁ ÚROVEŇ

Pohled přes okraj talíře: Internacionalizace a otevření systému vzdělávání dospělých

Vývoj systému vzdělávání dospělých v Rakousku byl vždy ovlivněn myšlenkami a pří-klady, které se inspirovaly mezinárodními zkušenostmi a měly nadnárodní význam. To s sebou nese na jedné straně možnosti a příležitosti pro inovace a přeshraniční impulsy. Na druhé straně čelí pracovníci v oblasti vzdělávání dospělých výzvám a hledají nové cesty.

O těchto příležitostech a výzvách otevřených a mezinárodně orientovaných rozměrů vzdělávání dospělých pojednávají a diskutují autoři v této publikaci z nejrůznějších hledisek.

Proč právě teď?

Proč potřebujeme právě v této době intenzivnější uvažování pro definování a posíle-ní mezinárodního rozměru vzdělávání dospělých?

Digitální vzdělávání dospělýchLidé dnes jsou konfrontováni s digitalizací ve všech oblastech života. V práci, při re-zervaci dovolené nebo v rámci bankovních transakcí. Vývoj digitálních technologií nabízí mnoho obsahových styčných bodů a také metodologické výzvy a příležitosti pro systém vzdělávání dospělých.

V centru pozornosti stojí zejména na následující otázky: Jak mění digitální média učení a jaké důsledky to má pro vzdělávání dospělých? Evropská diskuse se už dlouho točí kolem otevřeného vzdělávání, otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) a otevřené platformy (například EPALE, evropská e-platforma pro všechny pracovníky v oblas-ti vzdělávání dospělých) a digitální vzdělávací prostředí se prosazují stále výrazněji. Digitalizace vytváří zcela nové formy spolupráce a organizace vzdělávací práce. S tím jsou spojeny i nové výzvy pro spolupráci mezi institucemi, stejně jako pro profesní rozvoj učitelů v používání digitálních médií v rámci vzdělávání dospělých.

Ricarda MotschilnigNárodní agentura Erasmus+

VzděláváníEPALE Rakousko

Mag. Ricarda Motschilnig, MSc. na studium výchovných a pedagogic-

kých věd navázala magisterským stu-diem sociální a kulturní antropologie na Svobodné univerzitě v Amsterda-

mu. Profesně se v minulých letech věnovala mezinárodnímu vzdělávání

dospělých v různých zemích. Mimo jiné byla zodpovědná v Evropské

asociaci pro vzdělávání dospělých v Bruselu za zájmové zastupování

a¬koordinaci strategických evrop-ských projektů. V národní agentuře

se věnuje implementaci EPALE v Rakousku.

10 | E V R O P S K Á Ú R O V E Ň

Vzdělávání dospělých pro více spolupráce a solidaritySpolečenský vývoj ukazuje, že evropská a mezinárodní solidarita je stále důležitější. A právě solidarita je základním pilířem systému vzdělávání dospělých.

Vzdělávání dospělých a občanská společnost mají zásadní přínos pro podporu rovných příležitostí, nediskriminace a schopností občanů. Demokratické politické vzdělávání se zaměřením na to-leranci a respekt je základním kamenem vzdělávání dospělých a v dnešní době má po celé Evropě ještě větší význam. Aktivity v oblasti občanské účasti a »Společenství pro vzdělávání« posilují schopnosti úsudku a kritické myšlení, a tím podporují humanitu, dialog a toleranci v kontextu sociálních změn. To, stejně jako (dob-rovolnická) občanská angažovanost v dobách krize by měly být lépe uznávány a podporovány.

Vzdělání je klíčVzdělávací kariéry se v mnoha případech dědí, a pro mnoho skupin je přístup ke vzdělání obtížný. Závěry PIAAC (studie OECD o základ-ních dovednostech dospělých) ukazují, že skupina lidí, kteří mají pouze nízké základních dovednosti, je ve všech zemích mnohem větší, než se dosud předpokládalo.

Aby byla zdůrazněna důležitost rovnosti ve vzdělávání, je na národ-ní a evropské úrovni požadováno zlepšení přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro všechny a přizpůsobení se rostoucí rozmanitosti žáků. Vzdělávání dospělých je důležitým příspěvkem k zlepšení příleži-tostí pro lidi ve všech oblastech života a přispívá k zvýšení produk-tivity hospodářství, ale také k demokratickému politickému vývoji a lepšímu vzájemnému soužití.

See the bigger picture and look beyond the horizon!

E V R O P S K Á Ú R O V E Ň | 11


Vzdělávání dospělých a Evropa –cesty k posílení mnohostranného partnerství?

Evropa – a zejména Evropská unie (EU) – snad ještě nikdy nestála před takovými výzvami, jako v současné době. Ohrožené životní prostředí, hospodářská a finanční krize, narůstající počet uprchlíků, zvýšené riziko teroristických útoků zevnitř i zvenčí a výrazné posilování protiunijních a xenofobních politických hnutí … Pevná soudrž-nost v solidárním evropském společenství, založeném na demokratických hodno-tách, je důležitější než kdy jindy.

Pokud jsou místo toho čím dál zřetelnější vymezovací tendence uvnitř a praskliny v základech evropského domu, nemůžeme být lhostejní. Neboť angažovanost za de-mokratickou a solidární společnosti – z evropského a globálního pohledu – je jedním ze základních pilířů vzdělávání dospělých (VD).

Výzva, kterou představují uprchlíci, to ukazuje obzvláště jasné. Chcete-li politika na-jít přesvědčivá a udržitelná řešení, je odkázána na podporu občanské společnosti. A tady hraje VD významnou roli: protože v úsilí o úspěšnou integraci a potlačení ros-toucího nebezpečí radikalizace – mezi etnickými menšinami, ale především u pravi-cových populistických skupin – musí být a bude VD rozhodujícím aktérem.

V tomto roce rekapitulujeme dvě desetiletí financování EU programu pro meziná-rodní spolupráci a mobilitu v VD – z toho 15 pod názvem »Grundtvig«. Mezitím se stala nepostradatelným zdrojem inovací a zlepšování kvality. VD tedy bezpochyby potřebuje EU. Ale platí to i opačně. I bez současné krizové situace je úloha VD pro dobře fungující a demokratickou společnost zásadní. Jinými slovy: EU potřebuje VD ve vlastním zájmu.

Jak lze optimálně navrhnout fungující partnerství »EU-VD«?

Za prvé, samozřejmě, spravedlivějším rozdělováním finančních prostředků EU na vzdělávání, aby byl konečně doceněn společenský a hospodářský význam VD. Ale

Alan SmithBývalý vedoucí (a.i.) referátu pro vzdělávání dospělých při Evropské komisi a koordiná-tor programu EU pro vzdělá-vání dospělých »Grundtvig«.

Alan Smith věnoval celou svou kariéru službám evropské spoluprá-

ce v oblasti vzdělávání. Zvláštními milníky byly jeho role v rozvoji a

provádění programu Erasmus, jakož i víceletá odpovědnost za pro rozvoj

a koordinaci programu EU pro spolu-práci a mobilitu v oblasti vzdělávání

dospělých, Grundtvig. Za svůj přínos k evropské spolupráci v oblasti

vzdělávání získal od univerzit v Belgii a Velké Británii čestný doktorát.

[email protected]


to samo o sobě nestačí. Proto se přednáška zaměřila na nalezení strukturální odpovědi na tuto otázku. Nejprve byl vytvořen mo-delu, který měl objasnit vzájemné působení mezi VD a Evropou (zejména EU). Poté byla identifikována opatření, která mohou provést organizace VD na místní a národní úrovni, aby posílily ev-ropský rozměr své práce.

Evropa jako formující rámcový faktor VDZastřešujícími vzdělávacích procesy na úrovni EU (ET 2020) a prv-ky související s VD, jako Evropská agenda pro VD mají nepřímý for-mující vliv na tematické a politické priority VD. Také oblasti vnější politiky EU, jako je zahraniční obchod (TTIP) nebo soutěž, mohou významně ovlivnit podmínky sektoru VD. Podporu ze strukturál-ních fondů EU podmiňuje zaměření činnosti VD i na místní úrovni. (Národní) organizace VD se mohou intenzivně podílet na utváření politických vzdělávacích procesů a akcí – a na potřebné lobbistické činnosti na ochranu zájmů VD v ostatních politických oblastech.

VD jako aktér při realizaci evropské politikyVD je nejen podmíněna evropskou politiku, ale aktivně se zasa-huje – zejména prostřednictvím programů financovaných ESF a AMIF – o realizaci širokého spektra evropské politiky:

> Vzdělávání > Demografické změny

> Zaměstnanost > Spotřebitelská politika

> Migrace & azyl > Digitální agenda

> Evropské občanství > Životní prostředí

> Jazyková rozmanitost > Regionální politika

> Kultura > Politika sousedství

> Informace & komunikace > Rozvojová spolupráce

> Sociální politika > Zdraví

> Justice (vzdělávání ve výkonu trestu)

> Regionální rozvoj venkova

Národní organizace VD mohou aktivním politickým monitorin-gem a účinným zpravodajstvím přispět k vylepšení programů (snížení byrokracie, zlepšení pracovních podmínek pro pracovníky v oblasti dalšího vzdělávání …), opatření ke společnému využívání výsledků.

Evropa jako předmět VD: Evropské politické vzděláváníPolitické vzdělávání je dnes považováno za obtížně formovatelnou oblast VD – a zprostředkování evropských témat obzvláště. A přes-to: »Soužití v Evropě« je nedílnou součástí podpory aktivní účasti v moderní společnosti. Vzniká poptávka po nových formátech, které občany zajímají, a po větší spolupráci organizací, které jsou v této tematické oblasti aktivní, A k tomu meziodvětvový přístup, při kterém je »Evropa« tematizována nejen frontálně, ale také jako dimenze dalších oblastí.

Evropa jako zážitek a zdroj inovací: Zařízení VD v evropské spolupráciZapojení do evropské spolupráce a odborné přípravy přináší roz-manitý užitek: nové obsahy, metody a nástroje, zvýšení kvalifikace, zlepšení odborných znalostí v oblastech, jako jsou cizí jazyky, řízení projektů a IT, zvýšení interkulturní citlivosti a motivace, stimulující učební prostředí, posílení mezinárodních vztahů a vznik trvalých profesních sítí – o vzniku trvalých přátelství bez hranic nemluvě. Evropskou spolupráci je proto nutno pozvednout z marginálnosti do centrálnosti činnosti VD. Jedná se o Erasmus+, ale také o další relevantní programy EU. Národní organizace VD by se měly samy účastnit evropské spolupráce a podporovat své členy poskytová-ním informací a poradenství, pomáhat při hledání partnerů, pod-porovat výměnu zkušeností, využívání a šíření výnosů, další vzdě-lávání pracovníků ve vztahu k Evropě apod.

Posílení evropské dimenze v organizační struktuře VDAby byl evropský rozměr v kultuře organizace trvale ukotven, musí se »Evropa« objevit jako explicitní priorita (součást poslání) zaříze-ní. Inkluzní rozvoj celkové evropské strategie, ukotvení odpověd-nosti za Evropu v manažerského týmu a zřízení kontaktního místa

Autor by ocenil zpětnou vazbu a výměnu názorů na toto téma. Relevantní by mohly být například následující otázky:

> Je navržená struktura vhodná pro zachycení partnerství »Evropa – VD«? Jak by měla být případně zdokonalena?

> Co by se muselo stát, aby se optimalizoval přínos VD k rozvoji a provádění evropské politiky?

> Jak lze ve VD posilovat evropské politické vzdělávání?

> Jaké překážky stojí v cestě intenzivnější účasti zařízení VD na evropské spolupráci? Jak je lze překonat?

> Jaké jsou rozhodující faktory úspěšnosti při rozvoji evropské strategie pro organizaci VD (místní/národní)?

pro praktické otázky jsou nezbytné. Další možné nástroje jsou dob-rovolné evropské audity a certifikace nebo udělování evropských cen za vynikající výsledky. Kromě toho by mely být evropské ak-tivity členů zařazeny do výročních zpráv, účinně »medializovány« a zohledněny v národní statistice VD. Důležitým doprovodným opatřením je spolupráce a strategické aliance s vhodnými organi-zacemi (i mimo oblast vzdělávání) v evropských záležitostech.



Za posílení vzdělávání dospělých v Evropě

Úloha vzdělávání dospělých je v mnoha odvětvích a na mnoha úrovních tvorby politika, a to i na evropské úrovni, podceňována. Evropské asociace pro vzdělávání dospělých se snaží prostřednictvím prosazování zájmů a lobování získat více pozor-nosti, ale také podporu a lepší politické strategie pro vzdělávání dospělých.

Asociace (anglicky EAEA – European Association for the Education of Adults) má 137 členů v 44 zemích, od malých center vzdělávání dospělých až po velké zastřešující organizace. Sídlo je v Bruselu, kde 5 pracovnic zajišťuje koordinaci, lobbování, sítě a projekty. Informační a komunikační strategie se realizuje v Helsinkách.

V naší práci se zaměřujeme na dva důležité směry – za prvé, být hlasem evropského vzdělávání dospělých a zastupovat zájmy našich členů vůči evropským institucím, a za druhé, udržovat a podporovat síť členů. To probíhá mimo jiné prostřednictvím naší komunikace: Snažíme se informovat evropskou úroveň o tom, co se skutečně děje v zemích a regionech, a naopak, naše členy o tom, jakému novému politickému rozvoji došlo na evropské úrovni.

EAEA reaguje na evropský rozvoj tak, že se účastní pracovních skupin a konferencí a zaujímá stanovisko k oznámením a poskytuje konzultace. Snažíme se rovněž pre-zentovat náš vlastní přístup tím, že představujeme problémy, které se nám zdají dů-ležité, například prostřednictvím ceny Grundtvig nebo prostřednictvím politických prohlášení a akcí.

Na základě ročních témat pracujeme na zvýšení povědomí o konkrétních oblastech a v souladu s tím organizujeme naší politickou práci. V roce 2015 jsme měli dvě hlavní témata: Jednak vzdělávání dospělých a zdraví, a jednak rozvoj. V oblasti zdraví jsme uspořádali konferenci, udělili na toto téma cenu Grundtvig a zveřejnili strategický dokument. V oblasti rozvoje jsme zorganizovali dvě konference na téma ›Post-2015 Agenda‹, z toho jednu u příležitosti Evropských dnů rozvoje, a na našich webových

Gina Ebner EAEA

Gina Ebner je generální tajemnicí Evropské asociace pro vzdělávání

dospělých (EAEA). Předtím působila jako jazyková asistentka v Anglii,

školitelka pro němčinu a angličtinu ve Vídni, pedagogická pracovni-ce na bfi Österreich a projektová

manažerka v EUROCADRES.

[email protected]

www.eaea.org

vyhledání vzdělávací práce, ›Outreach Empowerment Diversity‹ (> www.oed-network.eu), v níž chceme v roce 2016 v rámci pro-gramu Erasmus+ KA3 pokračovat, abychom se věnovali imple-mentaci námi vypracovaných doporučení. V roce 2016 zahájíme také nový projekt na téma ›Financování systému vzdělávání do-spělých‹, protože se jedná o klíčové téma mnoha našich členů.

Mladí pracovníci v oblasti vzdělávání dospělých jsou pro nás velmi důležití a už pět let pořádáme jednou ročně ›Školení mladých pra-covníků‹, kterého se mohou zúčastnit mladí pracovníci v oblasti vzdělávání dospělých z celé Evropy. Cílem několikadenního semi-náře je jednak poznat evropské instituce z těsné blízkosti, a jednak podporovat vzájemnou výměnu pracovníků z oblasti vzdělávání dospělých. Abychom zastihli více lidí, založili jste v rámci Grundt-vig projektu ›online peer learning platform‹ (viz > www.ae-pro.eu pro více informací o projektu a > www.ae-pro.eu pro přímý pří-stup k platformě). V prosinci 2015 jsme dokončili první učební kurz, ale od března již plánuje nabídnout nový. V rámci této učeb-ní platformy je možno obsadit celý učební kurz nebo i jednotlivé kurzy.

Klíčové téma zůstává: Objasnit politikům a ostatním vedoucím představitelům, jak významné je vzdělávání dospělých, a získat tak odpovídající podporu a financování. Proto jsme nedávno vy-pracovali ›Manifest pro vzdělávání dospělých v 21. století‹, který snad bude užitečný pro všechny, kteří pracují v této oblasti (viz > www.eaea.org/en/policy-advocacy/manifesto-for-adult-le-arning-in-the-21st-century.html). Na základě tohoto manifestu chceme spustit kampaň za prosazení Evropského roku vzdělávání dospělých (2018?), abychom společně oslavili radost a neuvěřitel-né možnosti, které nabízí systém vzdělávání dospělých jeho účast-níkům. Doufáme, že se zapojí co nejvíc kolegyň a kolegů!

stránkách jsme publikovali sérii článků o rozvojové politické čin-nosti našich členů.

Evropské strategie vzdělávání dospělých jsou samozřejmě ústřed-ním tématem, a proto jsme vyvinuli řadu opatření. Jednou roč-ně tak zveřejňujeme zprávy zemí, které jsou tvořeny z příspěvků našich členů. Tímto způsobem můžeme prezentovat alternativní pohled na vládní zprávy, které zasílají členské země na evropskou úroveň. Také se účastníme pracovních skupin Evropské komise. Velmi intenzivně jsme se podíleli na rozvoji programu Erasmus+ a doprovázíme rozvoj programu i nadále formou pravidelné zpětné vazby.

Aby měli další ›nátlakovou skupinu‹, zastupující zájmy vzdělává-ní dospělých v Evropě, vytvořili jsme v Evropském parlamentu ›zájmovou skupinu‹. Zatím se připojilo dvanáct poslanců, kteří se dvakrát ročně sejdou, aby diskutovali o tématech souvisejících se vzděláváním. V roce 2018 bude prezentováno stanovisko této skupiny.

Situaci vzdělávání dospělých na evropské úrovni je v současné době obtížné odhadnout. Před rokem bylo oddělení (který zahrnu-je také odborné vzdělávání) přeloženo na generální ředitelství pro zaměstnanost, ale část programu (Erasmus+ včetně EPALE) zůstala při vzdělávání. Generální ředitelství pro zaměstnanost v současné době vypracovává novou ›Agendu dovedností‹ a doufáme, že vzdělávání dospělých v ní bude hrát důležitou roli.

Zejména v oblasti vzdělávání, ale také v jiných oblastech, napří-klad v generálním ředitelství pro spravedlnost, se v letošním roce změnilo zaměření: V důsledku teroristických útoků, jakož i situace uprchlíků je nyní kladen větší důraz než dříve na soužití, demokra-cii, toleranci a respekt. V EAEA se snažíme mít zastoupení ve všech těchto oblastech a zdůrazňovat význam vzdělávání dospělých.

Pracujeme také na několika – z našeho pohledu – strategicky dů-ležitých projektech: realizovali jsme například síť Grundtvig pro



Realizace Evropské agendy vzdělávání dospělých v Německu – současnost a budoucnost

Vzdělávání dospělých je v současné době považováno za nejslabší článek v rozvoji národních systémů celoživotního učení. Z tohoto důvodu přijala Evropská rada kon-cem roku 2011 usnesení o obnovené Evropské agendě pro vzdělávání dospělých. Toto usnesení je založeno na strategickém rámci pro spolupráci v oblasti všeobecné-ho vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) a zdůrazňuje význam vzdělávání dospě-lých při dosahování cílů ET 2020. Na rozdíl od minulého akčního plánu pro vzdělá-vání dospělých se obnovená Evropská agenda pro vzdělávání dospělých týká stejnou měrou témat všeobecného a odborného vzdělávání dospělých/dalšího vzdělávání. Proces provádění Evropského programu pro vzdělávání dospělých je také poprvé do-provázen národními koordinačními orgány.

Institucionální zapojení a úlohy

Národní koordinační orgán pro Německo sídlí v Národní agentuře Vzdělávání pro Ev-ropu při Spolkovém institutu pro odborné vzdělávání a přípravu (NA při BIBB). Byla tam zřízená z pověření Spolkového ministerstva pro vzdělávání a výzkum (BMBF) na konci roku 2012 a pracuje z pověření BMBF a Evropské komise. Koordinační orgán se považuje za velvyslance pro potřeby vzdělávání dospělých a má za úkol posílit úlohu vzdělávání dospělých v kontinuu celoživotního učení. V tomto kontextu je hlavní spolupráce s národním víceúrovňovým systémem vzdělávání dospělých a příslušný-mi zainteresovanými stranami (spolkové, zemské a místní orgány, stejně jako sdru-žení, sociální partneři a další multiplikátoři). Národní koordinační orgán evropského vzdělávání dospělých (agenda NKS) chce zvýšit povědomí o cílech evropské agendy nejen v národním prostředí, ale chce naopak přenášet osvědčené postupy národního vzdělávání dospělých na evropskou úroveň.

Silke BettrayBundesinstitut für Berufsbildung

Vystudovala sociologii a informační a mediální studia na univerzitě v Düsseldorfu, po studiu působila

mimo jiné v oblasti podnikového a kariérního poradenství a jako

odborná asistentka na univerzitě v Düsseldorfu. V letech 2010–2012 byla referentkou pro výzkumnou

komunikaci a vyhodnocování přenosů a vědeckou pracovnicí na

vysoké škole v Niederrheinu. Od roku 2013 vědecká pracovnice národního

koordinačního střediska Evrop-ského programu pro vzdělávání

dospělých a národního koordinač-ního střediska EPALE při Národní

agentuře Vzdělávání pro Evropu u Bundesinstitut für Berufsbildung.

[email protected]

www.bibb.de


> Flexibilita a širší přístup ke vzdělávání dospělých

> Zlepšení zajišťování kvality

Pro realizaci těchto nových evropských priorit na národní úrov-ni definoval monitorovací výbor od roku 2015 témata »Základní vzdělávání« a »Učení s digitálními médii« jako tematické zaměře-ní. Obě priority jsou zaměřeny na »znevýhodněné cílové skupiny«, které jsou nedostatečně zastoupeny, pokud jde o jejich účast na dalším vzdělávání, a proto jsou v souladu s agendou v popředí.

Formáty akcí

Kromě klasických offline a online médií jsou agendu NKS relevant-ní zejména různé formáty, které byly doposud úspěšně realizovány. Patří mezi ně zejména odborné a regionální konference, setkání zúčastněných stran a evropské aktivity vzájemného učení. Aby byla zajištěna účinnost různých akcí, agenda NKS úzce spolupracuje s ministerstvy na spolkové i zemské úrovni a rovněž s institucemi vzdělávání dospělých z oblasti praxe a vědy.

Německý den zvyšování kvalifikace

Zvláštní událostí bylo v roce 2014 spoluorganizátorství Německé-ho dne zvyšování kvalifikace. S mottem »europa BILDEN« proběh-lo v celém Německu více než 550 akcí propagujících účast na dalším vzdělávání a byly oceněny národní »Vzory zvyšování kvalifikace«. Kromě toho vytvoří spolupořadatelé Německého dne zvyšování kvalifikace »politickou platformu« jako společný dokument. Tato politická platforma se obrací na subjekty s rozhodovací pravomocí v oblasti vzdělávání dospělých a zdůvodňuje jeho význam. Vzhle-dem k národnímu hlavnímu tématu agendy NKS »Učení s digitál-ními médii« od roku 2015 je také spolupořadatelem Německého dne zvyšování kvalifikace v roce 2016, který je věnován tematické oblasti »Budoucnost (dalšího) vzdělávání v digitálním světě«.

Monitorovací výbor

Na začátku činnosti agendy NKS byl ustaven monitorovací vý-bor. Hlavním úkolem monitorovacího výboru je zajištění a zpětná vazba činnosti agendy NKS s ministerstvy (na spolkové a zemské úrovni) a vědeckými institucemi (odborné vzdělávání a příprava a vzdělávání dospělých). Členové monitorovacího výboru agen-dy NKS jsou Prof. Dr. Reinhold Weiß (viceprezident a ředitel pro výzkum Spolkového ústavu pro odborné vzdělávání), Dr. Norbert Lurz (vedoucí referátu odborné přípravy na Ministerstvu kultury, mládeže a tělovýchovy Bádensko-Württembersko a zástupce Stá-lé konference), Prof. Dr. Josef Schrader (vědecký ředitel, Německý institut pro vzdělávání dospělých – Leibniz centrum celoživotního učení e. V.) a Thomas Bartelt (referát odborné přípravy/trhu práce na Spolkovém ministerstvu školství a výzkumu). Hlavními téma-ty činnosti agendy NKS byly v letech 2012 až 2014 – v souladu s doporučeními monitorovacího výboru – tematické okruhy »De-mografické změny/Aktivní stárnutí« a »Základní vzdělávání/Alfa-betizace«. Monitorovací výbor je od roku 2015 korigován dvěma poradními grémii NA při BIBB, která se skládají z aktérů (všeobec-ného) vzdělávání dospělých a odborného vzdělávání.

Nové priority

S Junckerovou Komisí přešla na začátku roku 2015 odpovědnost za vzdělávání dospělých z generálního ředitelství (GŘ) pro kulturu na GŘ pro zaměstnanost. V návrhu nových priorit Evropské komise pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy byl znovu vyzvednut význam vzdělávání dospělých pro úspěšné provádění strategického rámce ET 2020. To se odráží v navrhova-ných nových prioritních oblastech agendy:

> Řízení: Zajištění koherence mezi politikou vzdělávání dospě-lých a ostatními politikami

> Nabídka a větší využití vysoce kvalitního vzdělávání dospělých


»Evropské vzdělávání dospělých v Německu«

Na jaře 2015 zahájil svoji činnost německý koordinační orgán pro EPALE (Electronic Platform for Adult Learning in Europe) v NA při BIBB. Společně s odpovědností za evropský vzdělávací program Erasmus+ v oblasti vzdělávání dospělých a agendy NKS tak přivádí NA při BIBB všechna tři servisní střediska, zřízená Evropskou ko-misí pro vzdělávání dospělých pod jednu střechu. Pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání dospělých v Německu umožňuje tato konstelace značné synergie na odborné a organizační úrovni

Činnost agendy NKS vychází z předpokladu, že celoživotní učení znamená rozšířené chápání učení a rozvoj široké kultury učení. To zahrnuje podporu zaměstnatelnosti, ale jde ještě dál.

Učení všech občanů by mělo být povzbuzováno a podporováno ve všech fázích života a oblastech, na různých místech a v různých formách učení.



Europeizace vzdělávání dospělých – Světlo a stín

Birgit AschemannVerein CONEDU

Birgit Aschemann je vědeckou pracovnicí v oblasti vzdělávání a

pedagožkou vzdělávání dospělých, a působí ve spolku CONEDU jako

redakční pracovnice a autorka odborných příspěvků. Kromě toho

průběžně pracuje pro Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a ženy –

BMBF, Univerzitu Graz, Frauenservice Graz, Initiative Erwachsenenbildung a wba Österreich a v současné době

(2015) je členkou pracovní sku-piny ET 2020 »Adult Learning«.

[email protected]

www.aschemann.at

Procesy otevření a internacionalizace vzdělávání dospělých probíhají v současné době v nejrůznějších formách. Setkáváme se s nimi v užitečné podobě digitalizace, která do určité míry ruší geografické hranice a výrazně usnadňuje spolupráci. I jako studující jsme v důsledku digitalizace nezávislí na místě a časově flexibilní. Současně se vzdělávání dospělých setkává s novým požadavkem v podobě aktuálních pohybů uprchlíků. V oblasti vzdělávání dospělých jde o mnohem víc než jen kurzy němčiny. Migranti přicházejí i jako potenciální žáci; učitelé němčiny bez vzdělání potřebují profesionální podporu; většinová společnost čelí zcela novým vzdělávacím úkolům – tím je naznačeno to, co je zřejmé.

Na příkladu migrace je jasné: Kdo se musí učit (a proč) je zajímavá otázka, pokud jde o internacionalizaci vzdělávání dospělých. Učení v kontextu internacionalizace má často co do činění s mocí: Kdo se učí a co, je také otázka dominantních hodnot a instancí.

Ve veřejném diskurzu je internacionalizace vzdělávání dospělých často stavěna na úroveň s europeizací (případně evropským řízením). Na tu se chci zaměřit níže a vycházím přitom ze mé zkušenosti jako rakouské zástupkyně v pracovní skupině ET 2020 »Vzdělávání dospělých«, která byla vytvořena v letech 2014–2015 přísluš-ným oddělením Evropské komise.

Pracovní skupiny ET 2020 jsou nástroje »Otevřené metody koordinace« (OMK) a pracují od roku 2 000. OMK se používá k implementaci evropských cílů v oblasti vzdělávání, v níž evropské orgány jinak nemají právně závaznou koncepci řešení.

V ideálním případě znamená otevřená metoda koordinace podporu spolupráce a vý-měny a dohodnutí společných cílů a obecných zásad mezi členskými státy. Konkrét-ně probíhá na evropské úrovni stanovení obecných zásad a cílů, včetně ukazatelů, měřítek a harmonogramu. Provedení těchto pokynů na národní úrovni je přezkou-máno Komisí. Probíhající zveřejnění zpráv o pokroku a analýz vyvíjí určitý tlak na

jednání. V tomto smyslu není otevřené ani zamýšlené vzájemné učení v pracovních skupinách, které je integrováno do plánování vyšší úrovně a řízeno tak, aby byly dosaženy konkrétní výsledky. Několik prvků působí společně, aby byl směr v pracovních sku-pinách po stránce obsahové řízen: patří sem poskytnuté údaje a zadané studie, veřejné srovnání zemí, které jsou pod určitým tla-kem, aby odůvodnily specifické financování, jakož i argumentaci s orgány a omezení. V doprovodu těchto komunikačních prvků si zástupci národů vyměňují obsahy a společně předloží směrnice a doporučení.

V letech 2014–15 proběhly v pracovní skupině vzdělávání dospě-lých mimo jiné tři velmi zajímavé a plodné »Aktivity vzájemného učení«. Příklady zemí s podobnou konstelací poskytly nápady i Rakousku a měli za následek první realizační kroky, které se týkaly zejména základního vzdělávání a IKT/OER (Informační a komuni-kační technologie/Otevřené vzdělávací zdroje.

Kromě toho bylo k dispozici pracovní zaměření na »efektivitu, účinnost, soudržnost«.

Téma bylo z pověření Komise nejprve zpracováno konzultační fir-mou, která vyvinula model a nástroj k hodnocení vzdělávacích a politických opatření v členských zemích. O tom se vedla v pracovní skupině bouřlivá diskuse. Kritické body se týkaly mimo jiné převa-žující orientace na trh práce a sledování standardů u systémů vzdě-lávání dospělých podle norem. Použití modelu má být testováno od roku 2016.

Pokud evropská činnost v oblasti vzdělávání dospělých neprobíhá vždy zcela hladce, způsobují to bezpochyby rozdílné řídicí hodnoty. Řídicími hodnotami vzdělávání dospělých je učení, rozvoj a kritická reflexe. V rozsáhlých segmentech vzdělávání dospělých je samo-zřejmé spojovat učení i s emancipačním nárokem; jsou kladeny (také) otázky ohledně významu a hodnot. Orientační znalosti jsou zde přinejmenším stejně důležité jako dispoziční znalosti.

Evropská unie má řídicí hodnoty jako konkurenceschopnost, hos-podářský růst, zaměstnatelnost. Jako klíčový orgán hospodářské unie Komise řeší Jak, a ne Proč. Za tím je hrozivý scénář v případě neúspěchu v soutěži. Proto v současné době znamená europeizace vzdělávání dospělých vždy také ekonomizaci. Také všeobecnému vzdělávání dospělých je přiřazena důležitá role při podpoře růstu. Premisou je kauzální řetězec »vzdělání/další vzdělávání – úspěch na trhu práce – ekonomický růst – prosperita pro všechny«. Kritikové označují tento kauzální řetězec jako »Education Gospel«, protože vztah mezi vzděláváním a trhem práce nelze vždy empiricky jed-noznačně prokázat.

I když dnes internacionalizace a evropeizace vzdělávání dospělých zažívá vrchol, potřebuje i nadále kritický pohled na širší souvislost – pohled přes okraj talíře. A neměl by nám stačit jen pohled přes národní »okraj talíře« do Evropy. Pohled přes evropský »okraj talí-ře« a přes »okraj talíře« dominantní ekonomické logiky jednání by vzdělávání dospělých slušel.



T H E M E N | 25

RAKOUSKÁ ÚROVEŇ

| 25

Iniciativa vzdělávání dospělých

DefiniceRakouská Iniciativa vzdělávání dospělých vznikla ze spolupráce rakouského Spolko-vého ministerstva pro vzdělávání a ženy a devíti rakouských spolkových zemí. Jejím cílem je umožnit dospělým, kterým chybí základní dovednosti nebo kteří nemají do-končenou střední školu, aby ve vzdělávání pokračovali a dokončili je. Tento inovativ-ní přístup je založen na dvou charakteristikách projektu. Jednak byly zavedeny konzi-stentní kvalitativní směrnice pro kurzy tohoto programu ve všech částech Rakouska, a jednak jsou všechny kurzy zdarma, protože jsou finančně podporovány státem a navíc – od roku 2005 – jsou spolufinancovány z Evropského sociálního fondu (ESF).

SouvislostiIniciativa vzdělávání dospělých vznikla, protože v Rakousku je velmi mnoho lidí s nízkou kvalifikací. Přestože úroveň kvalifikace v posledních desetiletích stále roste, výsledky studie PIAAC ukázaly, že více než 17 % obyvatel – téměř milion lidí – má nízkou gramotnost. Další studie ukazují, že existuje téměř 250 000 lidí, jejichž schopnosti v oblasti čtení, psaní, matematiky a využívání technických zařízení jsou nedostatečné pro jejich zaměstnání i pro běžný život. Každý rok ukončí zhruba 3 700 mladých lidí (téměř 4 %) povinnou školní docházku bez kvalifikace. Odhaduje se, že cílová skupina čítá 220 000 lidí, kteří potřebují druhou šanci na středoškolské úrov-ni. Tato čísla zahrnují ty, jejichž mateřským jazykem je němčina, stejně jako ty, kteří se učí němčinu jako cizí jazyk.

Pokrok projektuIniciativa vzdělávání dospělých byla založena z pověření vládního programu na období 2008–2013, poté, co jednání a vypracování koncepce trvalo téměř tři roky. Partnery v tomto procesu byli zástupci ministerstva a devíti rakouských spolkových zemích, a rovněž odborníci z oblasti vzdělávání dospělých. Došlo k oficiální doho-dě ministerstva a rakouských spolkových zemí, pokud jde o financování. Dále vznikl dokument, který popisuje účel projektu, standardy kvality, základní struktury a po-stupy v průběhu realizace. Dohoda byla podepsána v roce 2011. První programové

Maria GroßZastoupení Initiative Erwachsenenbildung

Maria Groß vystudovala pedagogiku a speciální a nápravnou pedagogiku na univerzitě ve Vídni a Klagenfurtu. Mnoho let pracovala v organizacích

sociální a vzdělávací oblasti se zamě-řením na rozvoj lidských zdrojů, roz-

voj koncepce a řízení jakosti. Od roku 2011 je pověřena vedením zastou-

pení Initiative Erwachsenenbildung.

[email protected]

www.initiative-erwachsenenbildung.at

26 | R A K O U S K Á Ú R O V E Ň

období začalo v lednu 2012 a skončil v prosinci 2014. Výsledky, které byly získány na základě kontroly a hodnocení, prokázaly, že cíle, pokud jde o počty účastníků, byly dosaženy, potřeby účastníků byly uspokojeny a že všechny zúčastněné strany uspokojeny. Proto bylo stanoveno další programové období 2015–2017 a posíleno spolufinancování ESF.

ProgramIniciativa vzdělávání dospělých má zahrnovat dvě programové oblasti: Získání základních znalostí a základní vzdělání. Cílovou skupinou projektu v oblasti, která se týká základních znalostí, tvoří lidé, kteří neměli možnost získat takové znalosti, bez ohledu na ja-zyk, původ a potenciální odstupňování. Nejdůležitější kvalitativní směrnice této programové oblasti se týkající individualizaci kurzů a jejich přizpůsobení potřebám dospělých. Dosud byla v této sou-vislosti jedním z hlavních přínosů Iniciativy vzdělávání dospělých rámcová směrnice pro získání základních dovedností mezi dospě-lými, první oficiální rámcová směrnice v Rakousku.

Cílovou skupinu této programové oblasti, která se týká základní-ho vzdělání, tvoří lidé s nedokončeným vzděláním na této úrov-ni. Vzdělávací program je zaměřen především na povinnou školní docházku pro dospělé. Kromě vzdělávání v různých předmětech existují další dva důležité aspekty: Vyrovnávací období na začátku, a také konzultace ohledně přechodu do profesního života nebo dalšího vzdělávání na konci programu.

Akreditace – kvalitativní kritériaRakouské instituce, které si přejí účastnit se tohoto programu Iniciativy vzdělávání dospělých, musí podat žádost o akreditaci a prokázat následující tři kvalitativní charakteristiky. Za prvé, musí splňovat obecné požadavky na vzdělávací instituce; za druhé, musí předložit vhodnou koncepci svého programu; a za třetí, musí pro-kázat kvalifikaci svých lektorů v souladu s pokyny Iniciativy vzdě-lávání dospělých.

Vedení programuAkreditační skupina, kterou tvoří šest odborníků z oblasti vzdělá-vání dospělých, kontroluje kvalitu žádostí s ohledem na kvalita-tivní směrnice iniciativy. V případě úspěšného akreditace předloží instituce žádost o financování. Schválení je závislé na vyváženosti různých kurzů v různých programových oblastech a na rozdílných cílových skupinách v příslušném regionu. Žádost bude schvále-na, pokud jsou splněny směrnice a program odpovídá potřebám účastníků v regionu, v němž se realizuje (což znamená, že finanční prostředky budou poskytnuty pouze v případě, že existuje potřeba a cílová skupina pro tento účel).

Instituce, které se podílejí na iniciativě, se zavazují k průběžnému monitorování a hodnocení. Monitorovací rada kontroluje postupy a výsledky. Tímto způsobem chce iniciativa získat další poznatky o specifických problémech a pokroku vzdělávání dospělých.

Vídeňská pobočka iniciativy slouží jako komunikační platforma a podporuje partnery. Řídící výbor složený ze zástupců regionu, mini-sterstva a sociálních partnerů sleduje strategii a koncepci projektu.

R A K O U S K Á Ú R O V E Ň | 27

Uznávání certifikace a kompetence pro pracovníky v oblasti vzdělávání dospělých

Evropský model úspěchu – validační postupy made in Austria

Akademie wba byla založena v roce 2007 z deseti hlavních rakouských zařízení pro vzdělávání dospělých a v současnosti je považována za evropský model úspěchu a vzor profesionalizace v oblasti vzdělávání dospělých. Sama neposkytuje vzdělávací služby, ale ověřuje a certifikuje rozmanitým způsobem získanou odbornost pracov-níků v oblasti vzdělávání dospělých (školitelé, manažeři vzdělávání, poradci a kni-hovníci) na základě definovaných standardů. Tím wba umožňuje získání kvalifikace v oboru vzdělávání dospělých a zároveň zlepšuje profil »pracovníků v oblasti vzdělává-ní dospělých«, protože v rakouští pracovníci v oblasti vzdělávání dospělých pocházejí z různých oblastí a mají různé kvalifikace a zkušenosti. Úkolem wba je uznat tyto formálně i neformálně získané dovednosti.

Průběh

Díky modulární a individuálně přizpůsobené struktuře umožňuje wba kvalifikaci pra-covníka v oblasti vzdělávání dospělých při zaměstnání bez delších prezenčních fází.

> Při přihlášení obdrží kandidáti wba online portfolio na www.wba.or.at, do kterého se zaznamenávají vhodné doklady o odborných dovednostech.

> Pomocí »Zjištění pracoviště« jsou zjišťovány již existující nebo ještě potřebné odborné dovednosti.

> Chybějící odborné dovednosti lze získat individuálním tempem v rámci odpovídajícího dalšího vzdělávání.

Předložené doklady ověřuje akreditační rada, kterou tvoří pět zástupců z univerzit, vzdělávacích a výzkumných institucí. Kandidáti wba jsou individuálně vedeni celým certifikačním procesem.

Gudrun BreyerWeiterbildungsakademie (wba)

Gudrun Breyer sama absolvovala proces wba a je diplomovanou

pedagožkou vzdělávání dospělých se zaměřením na management

vzdělávání. Byla dlouho aktivní v jazykovém institutu, je auditorkou

ISO a manažerkou kvality wba a od roku 2008 provází kandidá-ty certifikačním procesem wba.

[email protected]

www.wba.or.at


K získání certifikátu wba musí prokázat kromě praxe v oblasti vzdělávání dospělých také odborné dovednosti v oblasti teorie vzdělávání, didaktiky, řízení vzdělávání, poradenství, knihovnictví a informačního managementu, sociální a personální dovednosti a musí absolvovat třídenní Assessment Center.

K certifikátu wba lze získat i diplom wba.

Příspěvek k evropskému prostoru celoživotního učení

Celoživotní učení je dlouholetou součástí evropské vzdělávací po-litiky, přinejmenším od Memoranda o celoživotním učení z roku 2 000, ve kterém se zdůrazňuje význam hodnocení výsledků učení mimo formální oblast pro zvyšování zaměstnatelnosti a mobility. V neposlední řadě je míněno právě vzdělávání dospělých.

Ve Sdělení Evropské komise «Na vzdělávání není nikdy pozdě« (2006) jsou jako základní aspekty pro zlepšení kvality vzdělávání dospělých a tedy rostoucí profesionalizaci v této oblasti, uvedeny profesní rozvoj v oblasti vzdělávání dospělých a kvalita poskyto-vatelů. Validační postupy, jako u wba, jsou významným přínosem v obou oblastech: při certifikaci osob i při akreditaci vzdělávacích programů.

V Doporučení Evropské rady o uznávání neformálního a informál-ního učení z roku 2012 jsou jednotlivé státy vyzvány k vývoji odpo-vídajících validačních postupů.

wba k tomu přispívá svojí prací stejně jako k rakouské LLL:2020- Strategie: Zatímco se akční linie 3 zaměřuje na kvalifikaci vyučují-cích, zabývá se akční linie 10 postupy pro uznávání non-formálně i neformálně získaných znalosti a odborných dovedností ve všech sektorech vzdělávání.

Jak inovativní byly metody při založení wba a jak byla činnost zakladatelů zaměřena na budoucnost lze zjistit podle toho, že

nejdůležitější faktory kvality, které v roce 2009 specifikovaly »Obecné zásady uznávání neformálního a informálního učení« od Cedefop (European Centre for the Development of Vocational Tra-ining), byly v postupu wba již obsaženy:

> Poskytnutí orientace a úvodního poradenství a také osobní podpory kandidáta během procesu validace

> Splnění kritérií kvality během procesu validace, jak je transpa-rentnost (postupů a norem), spolehlivost, platnost, oddělová-ní oblastí úloh poradců a posuzovatelů atd.

> Doprovodné zajišťování kvality: formou monitoringu, interní-ho a externího hodnocení a pomocí systému řízení kvality (v případě wba podle ISO 9001).

Milníky poslední doby byly:

> Ke konci roku 2015 bylo podle standardů wba certifikováno asi 920 pracovníků v oblasti vzdělávání dospělých.

> Prostupnost mezi vzděláváním dospělých a univerzitami se uplatňuje od roku 2009 ve specifických univerzitních učebních kurzech, které nabízí Spolkový institut pro vzdělávání dospě-lých ve spolupráci s univerzitami.

> Kvalifikační profily wba jsou od roku 2013 upraveny se zamě-řením na studijní výsledky a tím splňují podmínky pro zařazení do Národní soustavy kvalifikací.

> V říjnu 2013 obdržela wba ocenění European Observatory of Validation of Non-formal & Informal Learning, které potvrdilo příkladnost procesu uznávání způsobilosti v wba v celoevrop-ském kontextu.

Kooperativní systém jako základ úspěchu

Akademie wba byla založena jako společný projekt deseti největ-ších asociací pro vzdělávání dospělých v Rakousku, Konferencí


vzdělávání dospělých (KEBÖ) a Spolkovým institutem pro vzdě-lávání dospělých. Tím byl vytvořen široce pojatý standard pro pracovníky v oblasti vzdělávání dospělých. Akademie wba je pod-porována Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a ženy a z pro-středků Evropského sociálního fondu.



Možnosti financování v rámci programu Erasmus+ vzdělávání dospělých

Zařízení pro vzdělávání dospělých, které nahlížejí přes okraj talíře a chtěly by do své činnosti integrovat také evropské kontexty, mohou podávat projektové žádosti v programu Erasmus+ vzdělávání dospě-lých. Erasmus+ je jasně zaměřen na vzdělávací priority strategie Evropa 2020 a na cíle strategického rámce evropské spolupráce v oblasti všeobecného vzdělávání a odborné přípravy – ET 2020. Tento člá-nek popisuje obě možnosti finanční podpory »KA1 – Mobilita ve vzdělávání dospělých« a »KA2 – Stra-tegická partnerství«.

Maria Madalena Bragança Fontes-SaillerNárodní agentura Erasmus+

Začala svou činnost v OeAD před 18 lety. Rodilá Portugalka absol-vovala studium filozofie na univerzitě v Portu a poté dva roky uči-la filozofii na gymnáziu v Portugalsku. Pak následoval postgradu-ální magisterské studium řízení evropského cestovního ruchu na univerzitách v Anglii a Německu. Fontes-Sailler pracovala mnoho let v mezinárodní oblasti školního a vysokoškolského vzdělávání a v oblasti vzdělávání dospělých, kromě Rakouska a Portugalska žila sedm let v Izraeli, Rusku a Belgii.

[email protected] | www.bildung.erasmusplus.at

Karin HirschmüllerNárodní agentura Erasmus+

Vystudovala podnikovou ekonomiku na WU ve Vídni a pra-cuje od roku 2009 v OeAD GmbH, Nationalagentur Erasmus+ Bildung v oblasti vzdělávání dospělých a průřezových materi-álů. Spolupracuje s Euroguidance (evropská síť vzdělávacího a profesního poradenství) a je projektovou manažerkou Eras-mus+ Strategická partnerství v oblasti vzdělávání dospělých. Předtím působila v oblasti vzdělávání dospělých, mj. praco-vala na dialogu mezi Romy a ne-Romy a v antidiskriminační oblasti na Ludwig Boltzmann Institut für Menschenrechte.

[email protected] | www.bildung.erasmusplus.at


KA1 – Mobilita ve vzdělávání dospělých

Tato finanční podpora umožňuje organizaci vyslat pracovníky do ostatních evropských zemí za účelem předem stanoveného další-ho vzdělávání. Pracovníci navštěvují například konference a kurzy odborné přípravy, dívají se jinému zařízení přes rameno v podobě praktických stáží/hospitace nebo mají sami k dispozici učitelské místo v hostitelské organizaci. Důležité přitom je, aby byly tyto činnosti úzce spjaty s tzv. Evropském rozvojovým plánem a aby to, co se naučili, bylo po pobytu v zahraničí začleněno do organizace. Následující grafika představuje základní aspekty žádosti KA1:

Na začátku koncepce projektu je analýza potřeb vlastního zařízení pro rozvoji kvality a internacionalizace (například vzhledem k ev-ropskému rozměru v jeho vlastní činnosti, odborné způsobilosti personálu, novým výukovým metodám nebo nástrojům či vzdělá-vacím a učebním procesům). O tuto definovanou potřebu se opírá Evropský rozvojový plán. V něm zařízení popisuje nastavení cílů, které si podnik pro období způsobilosti nákladů vytyčilo, a opat-ření (mobility v podobě pobytů v zahraničí), která provede k je-jich dosažení. Zkušenosti a výsledky učení, které pracovníci získali v rámci mobilit, budou začleněny do vlastního zařízení, například

v rámci workshopů pro spolupracovníky, používání naučených metod ve vlastní pracovní oblasti nebo zahájení nových iniciativ. Zahraniční pobyty zdařilého projektu KA1 tak budou přínosem jak pro jednotlivé účastníky, tak pro celou organizaci.

Podání jako konsorcium Mnohé rakouské organizace, zabývající se podobnými tématy, mo-hou podat také společnou žádost jako konsorcium. Obzvláště zají-mavý fakt: Díky společné žádosti se snižuje administrativní zátěž pro každé z těchto zařízení. To je výhodné zejména pro organizace, které chtějí vyslat jen velmi málo pracovníků. Tato možnost ostat-ně nepřímo podporuje i regionální spolupráci mezi zařízeními, kte-rá mají společnou vizi.

Best Practice příklad projektu KA1atempo z Grazu pracuje s lidmi s poruchami učení a s postižením. Aby se ještě více rozvinula v inkluzního, evropského poskytovatele vzdělávání v oblasti digitálního základního vzdělávání a začlenění, bylo šest odborných pracovníků vyškoleno v rámci účasti na dvou evropských tabletových kurzech v Portugalsku a ve Finsku v pou-žívání a využití tabletů v oblasti vzdělávání. Účasti na kurzech pro-jektu výrazně podpořily získávání digitální gramotnosti odborníků v užívání tabletů a v šíření těchto znalostí v rámci vlastních mezi-národních vzdělávacích událostí. > www.atempo.at

KA2 – Strategická partnerství

Ve strategickém partnerství intenzivně spolupracuje více evrop-ských zařízení po dobu jednoho až tří let za účelem dosažení urči-tých cílů. Klíčový význam těchto projektů spočívá ve vypracování obsahů, které mají trvalý účinek. Může se jednat o materiály a pří-ručky, které jsou potřebné v příštích letech, nebo o výsledky učení, které zařízení lépe připravují na vývoj.

Zařízení mají na výběr dva typy strategických partnerství: »Pro-jekt pro výměnu osvědčených postupů« se zaměřuje na výměnu

© NA Erasmus+ Erwachsenenbildung AT

KA1Projekt

Mobility Evropský plán rozvoje

Analýza potřeb zařízení

Potřebyzařízení

Praktické stáže > Plán organizace pro rozvoj kvality a internacionalizaci

> Opatření pro splnění plánu: Mobility

> Dopady na pracovníky, osoby zapojené do procesu učení a organizaci

> Využití získaných znalostí/dovedností uvnitř organizace

Konference

Výuka v hostitelském

zařízení

Kurz odbornépřípravy

Potřebyzařízení


metod, nástrojů apod. ke konkrétním tématům s jinými zeměmi. Vyhledávají se třeba Best Practice příklad, vyhodnocují podle před-definovaných kritérií kvality, ověřuje se jejich přenosnost a na tom-to základě se vytváří sbírka těchto příkladů.

»Projekt na podporu inovací« naopak vytváří zcela nové materi-ály. Mohou to být osnovy pro kurz, příručky s výukovými materiály nebo metodické publikace. Každopádně se jedná o produkty, je-jichž vývoj vyžaduje větší množství pracovních dní a které předsta-vují díky své kvalitě a inovaci zásadní obohacení pro oblast vzdělá-vání dospělých.

U obou typů projektů se skládá rozpočet z jednotlivých, modulově kombinovatelných kategorií nákladů. Finanční vypořádání probí-há převážně prostřednictvím jednotkových nákladů, což zjedno-dušuje administrativní zátěž.

Best Practice příklad projektu KA2Projekt »Active 80+: Valueing and valorizing the knowledge and skills of people 80+« vyvinul vědecky podložené školení pro lidi, kteří jsou profesionálně nebo dobrovolně činní v zařízeních pro seniory. Pomocí speciálních metod a nástrojů pak mají staré až velmi staré lidi podporovat ve formulování jejich vlastních nápa-dů na učení a občanskou angažovanost. Komplexní mediální šíření výsledků na místní, regionální, národní a evropské úrovni zvyšuje povědomí o potenciálu velmi starých lidí.

Jaké produkty a výsledky lze očekávat?

> Evropsky srovnávající zprávu, která shrnuje výsledky výzkumu o statu quo učení a občanské angažovanosti velmi starých mužů a žen.

> Příručka pro školitele, která poskytovatele služeb v sociální a zdravotnické oblasti a učitele specializované na vzdělávání dospělých vybaví nástroji a metodami pro aplikaci a účast na školení. Další informace k podání žádosti:

> www.bildung.erasmusplus.at

> Příručka pro praxi, která vybaví profesionálně činné i dobro-volníky nápady a technikami, jak lze staré lidi podporovat při učení a smysluplných aktivitách.

> Politická doporučení pro politiky a zájmové skupiny starších lidí na místní, regionální, národní a evropské úrovni.

Projekt koordinuje queraum, kultur- und sozialforschung.> www.act-80plus.eu

T H E M E N | 35T H E M E N | 35

ÚROVEŇ PROJEKTŮ

| 35

36 | Ú R O V E Ň P R O J E K T Ů

Výzva k vedouci vzdělávání dospělých

U příležitosti události »Blick über der Tellerrand«, kterou pořádal EPALE ve dnech 26. a 27. listopadu 2015, jsem byl pozván, abych formuloval někte6ré myšlenky k výzvě otevření vzdělávání dospělých. Tento příspěvek navazuje na přednášku na konferenci.

Nejprve bych rád změnil v názvu slovo výzva na příležitost, protože jsem přesvěd-čen, že každé otevření vzdělávání dospělých je nutně reakcí na měnící se společenské podmínky. Adaptace vzdělávání dospělých na nové, po předchozí kritické analýze možností a potřeb, je jeho šancí, jak neustrnout ve staré, osvědčené, dobře fungující praxi. To v žádném případě neznamená naskakovat na každý nový vlak, který projíž-dí, ale reflektovat a inovovat na příslušných institucionálních zásadách.

Za druhé se chci se podívat na slovo »Otevření« ze tří hledisek:Otevření dovnitř (tedy bližší pohled na instituci a strukturu jejích účastníků), ote-vření ven (do prostředí instituce, a to jak v prostorového tak i lidského rozměru) a otevření ven/vnější (v kontextu mezinárodních sítí v rámci evropských projektů).

Otevření dovnitř

Pohled do instituce, přesnější pozorování a analyzování účastníků, pracovníků a nabídek je to, co se v současné debatě často (nesprávně) nazývá »interkulturní« otevření. V roce 2010 provedly Wiener Volkshochschulen, jako doposud největší po-skytovatelé vzdělávání dospělých, průzkum mezi účastníky a pracovníky. Výsledky průzkumu nelze na tomto místě rozebírat podrobně, ale pouze s odkazem na ně-kolik nejzajímavějších poznatků. Z průzkumu účastníků vyplynulo, ze v takzvaných běžných kurzech, tedy těch, co jsou často nazývány klasickou nabídku, má přibliž-ně 33 % takzvané migrační pozadí. Podrobnější rozbor tohoto počtu odhaluje dvě věkové kohorty, které mají zvláště vysoký podíl: 15–25 let a starší 60 let a, a to je obzvláště pozoruhodné, rozdíl v »migračních pozadích«, která odrážejí migrační pohyby v různých časech. Relevantní se zdá být i stupeň vzdělání účastníků, který

Thomas Fritzlernraum.wien

Thomas FritzThomas Fritz je vedoucí lernraum.

wien, Institut für Mehrsprachigkeit, integrace a vzdělávání VHS Wien. Dlouhodobě činný jako vyučující, školitel a přednášející a projekto-

vý manager v oblasti vzdělávání dospělých. Obsahové zaměření:

vícejazyčnost, základní vzdělávání, rozmanitost a další vzdělávání.

[email protected]

www.vhs.at/lernraumwien

Outreach projekty, jako je Němčina v parku (URL viz literatura). Po analýze stávajících projektů bylo v četných a velmi živých diskusích vyvinuto vodítko pro Outreach činnost (URL viz literatura) a nako-nec formulován soubor hlavních směrů pro politiku na regionální, národní a evropské úrovni. O něco podrobný přehled uvádí příspě-vek v časopise rakouských rakouských VHS (Fritz 2015).

Ven / vnější

Už poslední odstavec vytvořil most mezi oběma vnějšky, vykon-struovanými v tomto příspěvku. Příležitost (nebo někdy přece jen výzva) mezinárodní spolupráce na EU projektech stojí na závěr v centru mých úvah. Lze je chápat i jako doporučení.

Zásadně vidím evropské projekty jako obrovskou příležitost nejen k nahlédnutí přes okraj talíře, ale zejména v konsorciích s mezi-národní expertizou jako příležitost k posunům vývoje, ke kterým nemůže dojít jen z institucí a z »národní« situace. Pohled na síť OED to může ozřejmit: v Rakousku je několik takzvaných Outre-ach projektů, a mnohé z nich známe. Mezinárodní spolupráce však vytvořila množství nových nápadů, a především diskuse s mnoha evropskými zeměmi vytvořila novou kvalitu. Koneckonců, ne vše, co se děje tady v Rakousku, je jediným způsobem, jak čelit výzvám. Nejrůznější perspektivy vytvořily především směrnice k dokumen-tu, který by pravděpodobně z mononárodní perspektivy v této for-mě nevznikl. Mezinárodní projekty jsou proto velkou příležitostí pro další rozvoj instituce a, nesmíme zapomínat, angažovaných pracovníků.

Účast v mezinárodních projektech produkuje mezinárodní síť part-nerů, která může být použita nejen v rámci dalších projektů. To, co rád nazývám »institucionální přátelství«, je výsledkem mezinárod-ní spolupráce, což je obzvláště cenné (a navíc vznikají i profesionál-ní a osobní přátelství, tedy efekt, který rovněž nelze podceňovat).

je celkově vysoký (střední a vysoká škola). Podrobnější analýza a prezentace průzkumu následuje. Stručně však zde mohu pozna-menat, že obraz VHS Wien jako zařízení pro vzdělávání dospělých, které se obrací s tradičními nabídkami na vzdělané střední vrstvy, lze potvrdit. Pohled na »dovnitř« poskytuje fundovaný základ pro otevření ostatním skupinám se zvláštními nabídkami a formáty.

Analýza vzdělávání dospělých v tomto »vnitřním pohledu« je také předmětem interinstitucionálních analýz, jak je předkládají napří-klad Kukovec et al. (2014) kde je zastoupení určitých lidí tematizo-váno nejen jako účastníků, ale zejména jako v instituci plánujících a vyučujících aktérů.

Otevření ven

Otevření dveří vzdělávání dospělých, a vyjití ven se zdá být stále důležitější. Příkladem může být malý projekt VHS Wien: »Němčina v parku«. V rámci tohoto projektu byly v letních měsících ve čty-řech vídeňských parcích realizovány otevřené vzdělávací příleži-tosti pro němčinu jako druhý jazyk a základní vzdělávání. Lidem, kteří (zatím) nechtějí navštěvovat instituci, byli k dispozici vždy tři vedoucí kurzu (jeden pro němčinu jako druhý jazyk, jedna pro němčinu jako druhý jazyk a jeden/jedna pro základní vzdělávání). Neexistuje žádné přihlašování, žádná kontinuální povinná účast, žádné měření výkonu a ani (jemný) nátlak na pokračování. Tyto nabídky vyhledá každoročně cca 30 zájemců v každém parku.

Na jiné úrovni, nicméně v částech zcela srovnatelný je takzvaný »spacelab« pro mládež (> www.spacelab.cc), kterého se mohou rovněž účastnit bez závazků a pokud chtějí, mohou využívat i delší nabídky. Na rozhraní mezi prvním a druhým vnějškem se nachá-zí projekt Europa Association of Education for Adults, který nyní vstupuje do druhé fáze realizace: Outreach, Empowerment and Diversity (OED). V rámci tohoto projektu byly na jedné straně shromážděny a analyzovány takzvané Good Practice modely na mezinárodní bázi. Jedná se o velmi zajímavý zdroj inspirace pro

Ú R O V E Ň P R O J E K T Ů | 37

Centrální úlohy mezinárodních projektů, které vyplývají z několi-kaletých zkušeností, stručně a přehledně:

> Hledat/najít partnery, kteří jsou k tématu kompetentní a zku-šení, a nemají zájem o projekt jen proto, že v něm vidí finanční možnosti;

> Hledat/najít partnery, s nimiž je dobrá komunikace, protože práce na projektu je někdy velmi stresující a náročná, a pak pomáhá dobrá a solidární síť;

> Po bolestivé zkušenosti, že u mnoha projektů už nejsou k dispozici po jeho skončení výsledky, případně je nelze použít, vidím jako ústřední úlohu takzvanou udržitelnost. Podle mého názoru mají instituce zajistit tuto udržitelnosti, neboť ze stra-ny sice existují snahy o zajištění udržitelného rozvoje, ale jak dobře to může fungovat je diskutabilní.

Na závěr bych chtěl říci, že příležitosti mezinárodní spolupráce jsou větší než výzvy, ale zachovávání příležitostí je vždy věcí vlastní in-stituce a nelze je přenést do Bruselu.

Pohled na všechny dimenze otevření je cennou a pro vzdělávání dospělých nezbytnou perspektivou, protože jen tak můžeme v ná-sledujících letech proměnit výzvy v příležitosti. Literatura

Fritz T (2015): Outreach – Empowerment – Diversity (OED) Ein EU-Netzwerkprojekt.

In: Die Österreichische Volkshochschule. 255. > http://magazin.vhs.or.at/magazin/ 2015-2/255-april-2015/bildungsthemen-aktuell/outreach-empowerment- diversity-oed-ein-eu-netzwerkprojet/

Kukovec B et al.(2014): (K)ein Hindernis!? Fachkräfte mit Migrationshintergrund in der Erwachsenenbildung. Wien. Löcker Verlag

Internetové zdroje

spacelab: > www.spacelab.cc

OED Sammlung: > www.oed-network.eu/doc/rescources/OED_Good-practice- report-incl--grid-DE.pdf

OED guidelines: > http://issuu.com/eaeapublications/docs/4.1_oed_ methodological_guidelines_e/1?e=10512309/14826585

OED policy recommendations: > http://issuu.com/eaeapublications/docs/7.1_oed_policy_recommendations_en/1?e=10512309/14826627


Inkluzní vzdělávání s tablety. Projekt mobility v rámci programu Erasmus+

Úvod

Následující příspěvek pojednává o tom, jak je lidem zabráněno účastnit se vzdělává-ní a jak mohou správně používané nové technologie umožnit bezprostřední účast. Vývody jsou založeny na praktických zkušenostech z vzdělávací práce s lidmi s poru-chami učení zde v atempo v Grazu. atempo je obecně prospěšné vzdělávací zařízení, které se zabývá základním vzděláváním, odbornou kvalifikací a umísťováním mla-dých dospělých na prvním trhu práce. Dále atempo nabízí mezinárodně zaměřené zvyšování kvalifikace vzdělávacích pracovníků ve všech oblastech na téma »Inkluzní vzdělávání s tablety«.

Chceme inkluzní (digitální) vzdělávání a to přinese každému něco

Začlenění lidí s poruchami učení a s postižením do vzdělávání je primárním poli-tickým a sociálním cílem evropských společností (Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, ET 2020). Výzkumy v Evropě dospívají k závěru, že úspěš-ná vzdělávací praxe, která je dobrá pro žáky s poruchami učení, přináší výhody pro všechny žáky. Zde můžeme mimo jiné zmínit pedagogické koncepty, jako je koope-rativní učení nebo také personalizované učení. Zejména je třeba zdůraznit jako pozi-tivní využití podpůrných technologií, protože ty pomáhají v učení nejen uživatelům s poruchami učení, ale všem žákům (Evropská agentura pro speciální a inkluzní vzdě-lávání, 2014 s.15 a násl.).

Dávno před érou chytrých telefonů nebo tabletů hrály zásadní roli v našich vzděláva-cích systémech počítače. Většina pedagogů a vzdělávacích odborníků dnes souhla-sí s tím, že používání informačních a komunikačních technologií (IKT) má na žáky různorodý, pozitivní vliv. Zvyšují motivaci a úspěšnost učení a podporují abstraktní, vyšší schopnosti přemýšlet (Digitální agenda 2020).

Thomas Tröbingeratempo

Thomas Tröbinger je školitel a koordinátor projektů v atempo. Školí

lidi s poruchami učení i bez nich v používání iPadů a tabletů v práci a každodenním životě. Jeho školení

jsou zaměřena na základní ovládací postupy, fotografování a natáčení s iPadem, navrhování prezentací a

speciální funkce přístupu pro osoby s postižením. Jako koordinátor projek-

tů se Thomas Tröbinger specializuje na projekty EU, které se zabývají

využitím tabletů a nových technolo-gií ve vzdělávání. Před nástupem do

atempo, se angažoval jako studijní zástupce pro studenty s postižením

na Karl-Franzens-Universität Graz. Thomas Tröbinger má magisterský

titul v oboru sociologie a odbornou přípravu pro internetové designéry.

[email protected]

www.atempo.at/de


Masivní rozšíření mobilních počítačů, jako jsou chytré telefony nebo tablety, ukazuje nyní i ve vzdělávání cestu směrem k novým formám digitálního a mobilního učení. To přináší všem žákům nové možnosti, jak se účastnit vzdělávacího systému.

Lidé nejsou postiženi, lidé jsou postihováni!

Postižení v současné diskusi už není chápáno jako jako individuální charakteristika nebo problém určité osoby, ale jako výsledek větši-nou komplexní interakce mezi individuální (fyzickou) dispozicí na straně jedné a sociálními podmínkami a normami na straně druhé. Jde o změnu perspektivy: od individuálních charakteristik osoby k chápání postižení jako záležitosti sociální odpovědnosti a spole-čenských možností. Postižení, chápáno jako sociální záležitost, se ptá, co brání lidem s fyzickým postižením nebo omezením v rov-noprávné, sociální, kulturní a ekonomické participaci. Člověk s fy-zickým postižením, například se zrakovým hendikepem, je omezen v účasti ve společnosti až tehdy, pokud nemá přístup k adekvátní pomůcce pro vidění, například k brýlím.

O omezeních a výzvách

Kromě veřejně snadno vnímaných fyzických a smyslových postiže-ní se nyní chceme věnovat často ne tak viditelným, intelektuálním omezením. Ta jsou velmi důležitá, pokud jde o téma inkluzního vzdělávání. Lidé s kognitivním nebo intelektuálním postižením chtějí být sami obvykle označováni jako lidé s poruchami učení. Cítí tuto formulaci jako méně stigmatizující než termín postižení. Omezení nebo postižení lidí s poruchami učení jsou rozmanitá, ne-boť se jedná o velmi různorodou skupinu lidí.

Obecně lze však shrnout, že tyto kognitivní funkce mohou být narušeny nebo fungují jinak: organizace myšlenek, obecné zpra-cování informací, přijímání a uchovávání informací (schopnost zapamatování), schopnost učit se a konečně verbální a neverbální

komunikace. Tato postižení mohou mít samozřejmě přímý vliv na vzdělávání. Lidé s poruchami učení proto mají často například pro-blémy se získáváním základních dovedností, jako je čtení, psaní a počty.

Kromě uvedených kognitivních postižení se také často setkáváme v velmi významným sociálním omezením: Lidé s poruchami učení jsou často sociálně vyloučeni a ztrácí sociální spojení s lidmi mimo skupinu svých vrstevníků. Dělá jim také potíže žít nezávisle a sa-mostatně. Často se pak mluví o takzvané naučené bezmocnosti. Ta může nastat, když je lidem v rámci výchovy a socializace přizná-no málo nezávislosti a současně se jim odebere mnoho problémů každodenního života. Výsledkem je nejen skutečná závislost na ostatních lidech, ale také samotnými postiženými prožívaná bez-mocnost.

Při bližším zkoumání je možno konstatovat, že pravděpodobně všichni lidé moderní informační společnosti jsou do určité míry konfrontováni s podobnými výzvami, i když možná jiným způ-sobem, protože je neomezují stejně. V globalizovaném, digitali-zovaném a propojeném světě musíme naše myšlenky přiměřeně organizovat, hledat a ukládat informace, dokázat komunikovat s lidmi po celém světě a při rostoucím pracovním zatížení dávat po-zor, abychom neztratili sociální kontakty. Jak se vypořádat s těmito rozmanitými kognitivními a sociálními výzvami? Na tuto otázku nelze odpovědět jednoduše ani rychle. Důležitý nástroj digitálního věku se však našel rychle: Už dnes s sebou nosí více než polovina všech Evropanů svého milovaného, digitálního pomocníčka (sta-tista.com): chytrý telefon. Jejich chytrý telefon tak chytrý, protože je to také výkonný, mobilní kapesní počítač, který jen o něco málo zaostává za tradičním PC z hlediska výkonu a softwaru. Množství malých aplikací nám pomáhá zvládnout všechny výzvy každoden-ního života. Kalendářová aplikace ukládá naše schůzky, aplikace pro správu úkolů nám pomáhají organizovat úkoly a díky »službám založeným na aktuální pozici uživatele« nám připomenou, sot-va vstoupíme do supermarketu, co jsme to vlastně chtěli koupit. Platformy sociálních médií, jako je Facebook nebo WhatsApp nám


Praktické příklady

Níže jsou představeny některé funkce iPadu, které mohou učení a vzdělávání udělat inkluznější. Jde o »drobnosti« s velkým účinkem.

Safari Reader První příklad se týká přístupu k informacím na internetu. Předpo-kládejme, že si chci na iPadu přečíst zprávu z internetu. Otevřu si pomocí webového prohlížeče Safari určitou webovou stránku – na-příklad rakouského rozhlasu (obrázek 1, strana 41). Nahoře v ad-resním řádku prohlížeče je zobrazeno, pokud to stránky podporují, malé tlačítko, které vypadá jako schematické, přerušované čáry dokumentu. Když tlačítko stisknu, stane se téměř zázrak: Všechny možné rozptylující informační prvky na webové stránce, jako jsou například reklamy nebo jakékoliv jiné informace, se skryjí a zobrazí se jen text (obrázek 2, strana 42). Dále mám možnost změnit bar-vu pozadí a velikost písma textu přizpůsobit podle svých potřeb. A to vše během několika sekund a bez dalšího programu.

pomohou zůstat v kontaktu s našimi blízkými, i když se přesunuli na druhý konec země. Méně známá je však skutečnost, že se počí-tače staly nejen mobilnějšími, ale také mnohem přístupnějšími. V neposlední řadě zavedení iPhone v roce 2008 vedlo k radikálnímu zjednodušení používání počítačů. Ty se dnes ovládají přímo rukou a nemusíte toho vědět hodně, abyste mohli hned začít. Zejména americkému technologickému gigantu Apple vděčíme za to, že jsou naši malí pomocníci individuálně přizpůsobitelní díky takzva-nému »univerzálnímu přístupu« a mohou je tak používat lidé s různými omezeními. Mohou si například zvětšit nebo zesílit systé-mové písmo aktivovat obrazovkovou lupu a připojit ji pro zvětšení obsahu obrazovky.

Co mají společného brýle s tabletem?

Brýle umožňují lidem se zhoršeným zrakem, aby se jejich omezení nestalo postižením. V atempo jsme přesvědčeni, že mobilní počí-tače, jako jsou tablety nebo chytré telefony – pokud jsou správně používány – mohou u lidí s poruchami učení nahradit funkci brý-lí. Motivováni tímto přesvědčením jsme v našem vzdělávacím zařízení začali školit účastníky kurzu v zacházení s iPady a v jejich používání. Díky výše popsané jednoduchosti a větší přístupnosti technologie, zejména pro naši cílovou skupinu, nabízejí iPady ne-uvěřitelné »možnosti brýlí« v mnoha oblastech: Komunikace, ná-cvik mobility, self-management, nácvik soustředění a pozornosti, individuální učení v oblasti základního vzdělávání (matematika, čtení a psaní), multimediální výraz, (digitální) začlenění pomocí sociálních médií a mnohem více.

Doposud získané know-how k použití tabletů v inkluzním vzdělá-vání předáváme v týdenních kurzech zvyšování kvalifikace dalším vzdělávacím zařízením a jejich pracovníkům, kteří chtějí svoje nabídky realizovat inkluzněji. Více informací o našich tabletových kurzech naleznete na následujícím odkazu. > www.atempo.at/de/Angebote/Bildung-und-Karriere/ Tablet-Courses/


Obrázek 1: Článek na orf.at© orf.at

uživatelské rozhraní, vyhrazené vidoucím osobám, a pomocí jed-noduchých gest ovládat počítač. Další možností je ovládání pomo-cí digitálního asistenta Siri. Pomocí inteligentního hlasového ovlá-dání je možné přímo vyvolávat aplikace, posílat zprávy nebo hledat nějaký pojem na internetu. Ve videu níže můžete vidět, jak Sandra Seiwald (obrázek 3, strana 42) obsluhuje jako nevidomá iPad.> https://drive.google.com/file/d/

0B4OTYZuj9oekUVVuU2FHZHo5ZVE/view?usp=sharing

Funkce předčítáníNyní se dostáváme k druhému příkladu a zůstaneme u našeho no-vinového článku. Předpokládejme, že si v důsledku mého omezení, protože mám potíže se čtením nebo dokonce neumím číst vůbec, nemohu uvedený článek přečíst sám. Přejedu jednoduše dvěma prsty současně z horní části obrazovky dolů a nechám si text pře-číst pomocí čtecí funkce iPadu. Mobilní operační systém od společ-nosti Apple s názvem iOS dodává standardně integrovanou funkci text-to-speech, která mi umožňuje, aby si nechal přečíst jakýkoli obsah obrazovky. A navíc v mnoha různých jazycích.

Voice over a SiriPoslední příklad, který chci uvést, je obzvláště působivý, protože umožňuje nevidomým žít nezávislejší a používat počítač, který se ovládá hlavně pomocí dotykové obrazovky. V systému iOS na-leznete opět pod univerzálním přístupem funkci »Voice Over«. Funguje takto: IPad skenuje obrazovku a přečte uživateli každý »objekt«. Takže mohu jako nevidomá osoba vnímat poslechem

Obrázek 2: Článek z orf.at s funkcí Safari Reader© orf.at

Obrázek 3: Karl z atempo se diví, jak Sandra Seiwald ovládá svůj iPhone© Thomas Tröbinger


Literatura

Digital Agenda 2020> http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/ict-education (nahlédnuto dne 16.12.2015)

Education and Training 2020 (ET 2020)> http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:ef0016 (nahlédnuto dne 16.12.2015)

Fünf Kernaussagen für Inklusive Bildung. Von der Theorie zur Praxis.Europäische Agentur für sonderpädagogische Förderung und inklusive Bildung 2014> https://www.european-agency.org/sites/default/files/Five_Key_Messages_for_Inclusive_Education_DE.pdf

Statista – Das Statistik Portal, Prognose zum Anteil der Smartphone Nutzer in Europa nach Land (nahlédnuto dne 16.12.2015)> http://de.statista.com/statistik/daten/studie/321967/umfrage/prognose-zum--anteil-der-smartphone-nutzer-in-europa-nach-land/


Strategie otevřeného prostoru pro vědomosti a nápady na příkladu Městské knihovny Dornbirn

Městská knihovna Dornbirn se v rámci programu Grundtvig účastnila od srpna 2013 do konce července 2015 projektu »LIBRARY. I LOVE IT!«. Cílem projektu bylo de-monstrovat úlohu knihoven jako živoucích míst celoživotního učení v jejich místní komunitě, a tím zvýšit povědomí o celoživotním učení obecně, dovednosti čtení a občanské angažovanosti. Navíc byl díky intenzivní výměně umožněn rozvoj odbor-ných, sociálních a osobních dovedností. Vstupy z osmi zúčastněných zemí mohly být nejen přímo integrovány každodenní práce, ale v případě městské knihovny Dorn-birn byly i použity pro novou koncepci.

Franziska Tschofen Městská knihovna Dornbirn

Franziska Tschofen vystudovala knihovnický a informační ma-nagement na Hochschule der Medien ve Stuttgartu. V Městské knihovně Dornbirn pracuje v oblasti digitálních služeb, vzdělávání dospělých a e-learningu. Podílí se také na zavádění inovativních služeb.

[email protected]

Franziska Klien Městská knihovna Dornbirn

Franziska Klien, knihovnice Městské knihovny Dornbirn, se zamě-řuje na organizaci akcí, školení multiplikátorů a podporu jazyka a čtení pro rodiny. Kromě toho podporuje spolupráci s veřejnými a soukromými vzdělávacími institucemi.

[email protected]


mediálním formátům, které vyžadují více vědomostí o autorských a uživatelských právech. Z důvodů těchto společenských změn, je pro knihovny stále důležitější, aby sloužily jako veřejná místa po-bytu, aby získávaly nové cílové skupiny a posilovaly svoje poraden-ské a podpůrné služby.

Městská knihovna Dornbirn by si přála, aby bylo dovoleno dělat chyby jak knihovníkům, tak i zákazníkům a aby na nich mohli růst. Velmi intenzivně se zabývá životní realitou místního obyvatelstva, aby je co nejlépe podporovala v procesu učení. Městská knihovna je místo, kde mohou zákazníci experimentovat. Přitom je pro ni důležité, aby také sama experimentovala a hledala nové cesty. Tak bylo možno v rámci EU projektu »LIBRARY. I LOVE IT!« a jiných, již realizovaných projektů v rámci programů Leonardo da Vinci a Grundtvig vyzkoušet nové metody vzdělávání dospělých. Ty se od-razily v programu akcí Městské knihovny Dornbirn.

Účastníci skupiny psaní »Otevřené psaní« se ujali nápadu, zapo-jit se dobrovolně jako kmotři a kmotry čtení pro děti. Městská knihovna slouží v této oblasti jako místo koordinace, výměny zku-šeností, dalšího vzdělávání a individuálního poradenství.

Klasické prohlídky knihovny mohly být v rámci projektu »LIBRARY. I LOVE IT!« rozšířeny o různé vstupy a workshopy. Těchto aktivit Rodinné gramotnosti se mohou účastnit rodiče odlišných kultur, týmy pro jazykovou podporu a zařízení pro péči o děti. Po obsa-hové stránce se účastníci zabývají například tématem »Vícejazyč-nost« a »Moje role vzoru pro čtení a učení«.

Série dalšího vzdělávání »V čtecí mateřské škole« je určeno učitel-kám mateřských škol a pracovníkům knihoven. Cílem těchto před-nášek je dát »multiplikátorům« přehled o nejnovějších vydáních obrázkových knih a také pokyny pro praktické možnosti zprostřed-kovávání. Počátky této série dalšího vzdělávání vznikly v jednom projektu v rámci programu Leonardo da Vinci (»SMILE VET«), kde bylo ústředním tématem zužitkování kulturních zařízení pro od-borné vzdělávání a přípravu.

Knihovny jsou zprostředkovatelé vědomostí a schopností, místa vyhrazená kultuře a učení, opatrovníky moderního dědictví a kom-petentní poskytovatelé služeb. Jejich úkolem vždy bylo, zpřístup-ňovat lidem informace tak, aby mohly vzniknout vědomosti a ide-je. Zejména v oblasti veřejných knihoven jsou občané podporováni informacemi v jejich každodenním životě. Jsou bez cenzury a bez ideologických a komerčních zájmů. To z nich dělá ideální platformu pro samostatně se vzdělávající osoby.

Podle rakouské knihovní asociace je v Rakousku 1 470 aktivních veřejných knihoven. Využívá je přibližně 10 procent obyvatelstva. Knihovny jsou tak největším zařízením pro vzdělávání dospělých v zemi. Knihovny plní společenskou úlohu. Média jsou jejich ná-strojem, a nikoli vlastním účelem. V posledních letech se knihov-nická činnost změnila, mimo jiné kvůli urbanizaci, vzniku »sdílené společnosti«, demografickým změnám, přistěhovalectví a novým

Ulrike UnterthurnerMěstská knihovna Dornbirn

Ulrike Unterthurner, ředitelka Městské knihovny Dornbirn, zabývá se tématy »Knihovna jako místo učení«, otevření vzdělávání dospělých a sociálně-integrační činnost knihovny. Pracuje také jako školitelka knihovníků se zaměřením na komunikaci a vztahy s veřejností.

[email protected]


Od španělských partnerů projektu »LIBRARY. I LOVE IT!« získala městská knihovna impulzy, využít při zprostředkování vzděláva-cích obsahů metodu ústního vyprávění. Na základě španělského projektu vyprávění »Labrantes de la palabra« byla zahrnuta série workshopů »Ein Schwimmkurs zum mündlichen Erzählen« do na-bídky dalšího vzdělávání pro angažované dobrovolníky v oblasti podpory jazyka a čtení.

Zároveň vznikla spolupráce s městským integračním oddělením, která vyústila ve společné organizaci série seminářů na podporu ja-zyka a čtení »Slyšíš, co slova říkají?«. To umožnilo partnerům spolu-práce rozšíření programu dalšího vzdělávání pro opatrovatele dětí, vedoucí skupin rodičů a dětí a moderátory rodičovských chatů. Série seminářů poskytuje workshopy na témata »Mnohojazyčnost jako příležitost«, »Zprostředkování dětské literatury«, »Divadelně výchovné prvky v dětské literatuře« a »Volné vyprávění«.

Workshop »Otevřené psaní« vznikl v rose 2009 v rámci projektu Grundtvig »Roots and Wings«. Je zaměřen na ženy a muže všech věkových kategorií a učí nejen různé typy textů a kreativní techni-ky, ale školí účastníky tři až čtyřikrát ročně při pořádaných čteních v mluvení na veřejnosti.

»LIBRARY. I LOVE IT!« byl iniciátorem pro dvě nabídky digitálních akcí. »E-Book-Datings« nabízejí zákazníkům pravidelné poraden-ství ohledně Mediathek Vorarlberg a dalších technických a digitál-ních otázkách. »Digitálního sebeobrana« byla spolupráce se social business Allmenda a Linux User Group s cílem zvýšit vnímavost účastníků v oblasti digitálního zabezpečení dat. Proběhlo několik workshopů na téma šifrování e-mailů a chat protokolů, používání bezpečných, alternativní cloudových služeb a instalace jiného ope-račního systému na chytré telefony.

Tento výběr nabídek je jenom začátek: Nová koncepce knihovny umožní ještě více místa pro aktivační a kooperační nabídky. Nová Městská knihovna Dornbirn se má stát otevřeným prostorem pro vědomosti a nápady. Má být pro co nejvíc občanů všech věkových

kategorií nízkoprahovou a lákavou platformou pro získání a rozví-jení vědomostí a dovedností v různých oblastech života. Městská knihovna se považuje za komunální společnosti, v níž je možné a žádoucí aktivní občanství, kooperativní práce a učení a také účast na společenských a kulturních procesech, a tím zajišťuje smyslupl-né místo setkávání daleko od konzumního světa zábavního prů-myslu.

Měly být k dispozici svým zákazníkům stejnou měrou reálně i vir-tuálně, nabízet kromě receptivních také více explorační podmínky pro učení a zajistit místa pro soustředění a komunikaci.

Jako místo učení má posilovat sebevzdělávání jednotlivců, podpo-rovat zvědavost a radost ze znalostí a rozvoje dovedností, stavět učící se a jejich individuální potřeby do centra pozornosti a umož-nit zákazníkům aktivní zapojení do společnosti.

Pracovníci knihovny zaujímají podpůrnou roli tím, že radí, dopro-vázejí, ale především také motivují. K navrhovaným prostorům pa-tří »Denklabor« pro soustředěnou práci, »Aktivithek«, kde by mělo být možné explorační a kooperační učení a práce, a také pronají-matelné skupinové místnosti. Aktivačně má působit především nabídka akcí, která bude navržena zaměstnanci knihovny, koope-račními partnery z různých odvětví a zákazníky.



DIGITALIZACE

| 49

50 | D I G I T A L I Z A C E

Otevření & digitalizace systému vzdělávání dospělých

Neformální a otevřené nabídky byly vždy podstatou vzdělávání dospělých. Pro ma-ximálně nízkoprahové působení má být možná účast bez přihlášení. Akce se proto konají jak na veřejném prostranství. Příkladem může být »Němčina v parku«1, kte-rá vytváří neformální vzdělávací prostor a oslovuje migranty, kteří chtějí zlepšit své znalosti německého jazyka. Je pravda, že park jako vzdělávací prostor nemá žádný práh, který by měl být překonán. Park je ovšem dosažitelný jen pro lidi, kteří žijí v jeho blízkosti. V tomto ohledu můžeme mluvit o snadno přístupném vzdělávacím prostoru je pro tyto lidi a je zřejmé, že i zdánlivě otevřené prostory nejsou skutečně otevřené a přístupné pro všechny.

Ani v případě internetu jako vzdělávacím prostoru nelze hovořit o bezbariérovosti. Je přece nutno překonat určité technické překážky a pro využívání jsou nezbytná určitá média nebo digitální gramotnost. Na rozdíl od fyzických prostor je však dostupnost obvykle možná odkudkoli.

Je tedy nutno konstatovat, že žádný vzdělávací prostor není zela otevřený a dostup-ný bez různých výzev, ale internetu nabízí nové příležitosti. V posledních letech lze v tomto kontextu zmínit zejména MOOCs (Massive Open Online Courses) a OER (Open Educational Resources). Tyto koncepty kombinují online vzdělávání s rozší-řenými koncepty otevřenosti. MOOCs jsou tedy zpravidla přístupné zdarma a bez určitých podmínek (například maturita) a často nabízejí mezinárodní vzdělávací zku-šenost a vytváření sítí s ostatními účastníky. Otevřené výukové zdroje OER dovolují přístup k neustále rostoucí sbírce volně dostupných vzdělávacích materiálů, které lze kopírovat a vylepšovat. Zatímco MOOCs lze chápat jako otevřený proces učení, OER jsou otevřené výsledky.

Oba přístupy jsou prosazovány a podporovány na úrovni EU. Zřejmé je to například na portálu > www.openeducationeuropa.eu. Tam lze najít přístup k mnoha MOOCs a otevřeným výukovým zdrojům. Stejně tak je otevřené a mezinárodní online vzdě-lávání podporovanou součástí vzdělávacího programu EU Erasmus+.

Mag. David Röthler WerdeDigital.at,

PROJEKTkompetenz.eu

Mag. David Röthler je podnikový poradce a pedagog pro dospělé.

Už 20 let se zabývá společností a internetem, přednáší na univerzitách

v Rakousku a Německu; Témata: žurnalistika, politika, vzdělávání,

evropská vzdělávací politika. David Röthler pracuje jako poradce pro

vzdělávací projekty financované EU a sbírá zkušenosti s novými formáty

a metodami: MOOCs, Flipped Classroom, živá online výuka (webi-

náře) … .Je spoluzakladatel a spo-lečník poradenské firmy PROJEKT-

kompetenz.eu GmbH, Salzburg; člen ikosom.de – Institut für Kommunika-tion in sozialen Medien, Berlin a také

člen představenstva a projektový manager WerdeDigital.at, Wien

KontaktWeblog: david.roethler.at

D I G I T A L I Z A C E | 51

Existuje celá řada politických návrhů Evropské unie, které lze pova-žovat za mimořádně inovativní. Na tomto místě je třeba vyzved-nout sdělení Komise EU, týkající se aspektu otevřenosti, ze září 2013 »Otevření systémů vzdělávání: Nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny«2.

V tomto sdělení je popsána podpora vysoce kvalitních, inovativ-ních učebních a výukových metod s využitím nových technologií a digitálních obsahů. Jsou navržena opatření pro otevřenější výuko-vé prostředí, které má zlepšit a zefektivnit vzdělávání: jak mnoho projektů v oblasti vzdělávací politiky, tak otevřené systémy vzdě-lávání mají přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020: Zvýšení konkurenceschopnosti a růstu v EU díky lépe vzdělaným pracovní-kům. nejde však jenom o ekonomické cíle vzdělávání, jak je často kritizováno. Je zmíněn také »efekt spravedlnosti« širšího přístupu »pro znevýhodněné skupiny« při současném snížení nákladů díky využití otevřených zdrojů a nových technologií. Předpokladem k tomu jsou »udržitelné investice do infrastruktury pro vzdělávání a lidské zdroje«.

Na úrovni EU a členských států jsou mimo jiné navržena tato opat-ření:> Podpora vzdělávacích zařízení, učitelů a studentů při získávání

digitálních dovedností a metod

> Podpora vývoje a dostupnosti bezplatných učebních a výuko-vých materiálů

> Připojení učeben k síti

Zmíněna je rovněž internacionalizace vzdělávání: »Vzdělání a zna-losti tak mohou překonat hranice mnohem snadněji, přičemž se hodnota a potenciál mezinárodní spolupráce mnohonásobně zvý-ší. Díky OER a zejména MOOCs mohou učitelé a vzdělávací zařízení současně dosáhnout tisíce studentů na všech pěti kontinentech […]. "

V Rakousku se univerzitní konference ve svém stanovisku z června 2014 věnuje tématu MOOCs velmi podrobně3.

Doporučuje se, aby univerzity vytvářely své vlastní nabídky MOOCs a také využívaly při přednáškách MOOCs ostatních univerzit. Uni-verzity mohou provádět zkoušky k MOOCs absolvovaným na ji-ných univerzitách. Diskutuje se také na politické úrovni: Ve smyslu demokratizace vzdělávání a sociální odpovědnosti univerzit vůči všem vrstvám obyvatelstva má být poskytnutím otevřeného vzdě-lávání usnadněna akademická výměna a předávání znalostí.

MOOCs a OER jsou významně zmíněny také v Univerzitní zprávě 20144, vydané Spolkovým ministerstvem pro vědu, výzkum a hos-podářství.

Ve zprávě se uvádí, že »při použití digitálních technologií existu-je významný potenciál pro využití a další rozvoj ve výuce a učení se.« Ohledně MOOCs jsou zmíněny společensko-politické aspekty: »MOOCs mohou umožnit novým cílovým skupinám bezplatné vysokoškolské vzdělání na vysokoškolské úrovni, a tím přispět k rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělávání […]. Rozmanitost účastníků z různých věkových skupin, kulturních zázemí, s různým předchozím vzděláním a profesními zkušenostmi mohou stimulo-vat vědeckou debatu.«

Zatímco MOOCs už dorazily i do Rakouska – na platformě iMOOx.at TU Graz byly provedeny četné MOOCs – ještě stále chybí politické rámcové podmínky. Chybí například veřejné financování, jak je to na úrovni EU pro MOOCs již výslovně možné. I když lze nabídku platformy iMOOx.at připsat do velké míry oblasti vzdělávání do-spělých, povědomí o problematice otevřeného a případně mezi-národního vzdělávání se teprve utváří. Propůjčení rakouské státní ceny za vzdělávání dospělých v kategorii »Digitální gramotnost« za MOOCs »Vzdělávání online zdarma« pro iMOOx.at na podzim 2015 však může být považováno za jasný signál.

1 https://www.wien.gv.at/rk/msg/2013/06/26003.html2 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/DE/TXT/?qid=1389115469384&uri=CE-

LEX:52013DC06543 http://uniko.ac.at/modules/download.php?key=6370_DE_O&f=1&j-

t=7906&cs=D69E4 http://wissenschaft.bmwfw.gv.at/fileadmin/user_upload/Universitaetsbericht_

2014.pdf5 www.bildung.erasmusplus.at/index.php?id=71156 www.ubiquitypress.com/site/books/detail/11/battle-for-open/

Stejně tak není dosud zřejmé, jak bude v Rakousku podporován OER. V programu financování EU pro vzdělávání Erasmus+ je však vysloveno 0jasné doporučení, že výsledky projektů mají být k dis-pozici jako OER. Kromě konkrétních přístupů k politice financování jsou však nezbytná i opatření na zvyšování povědomí a vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti.

Kromě MOOCs a OER může přispět k otevření a internacionalizaci vzdělávání také formát webového semináře, takzvaný »webinář«. Webináře jsou vzdělávací akce, které probíhají formou webových videokonferencí. Týdenní, otevřené webináře nabízejí projekty WerdeDigital.at a digi4family.at – na kterých autor tohoto příspěv-ku spolupracuje. Jediné kliknutí vede do online workshop místnos-ti. Účast umožňuje chat, video a audio. Záznamy jsou šířeny jako OER a lze je volně využívat.

Stejně tak může tato technologie přispět k otevření poslucháren. Akce série »Pohled přes okraj talíře: Internacionalizace a otevření vzdělávání dospělých«5 tak byly živě přenášeny do sítě.

eBOOK »The Battle for Open«6 autora Martina Wellera je zdarma ke stažení jako »Open Access«.

Záznamy je možno vidět na > werdedigital.tv.© Mag. David Röthler


Joachim SuckerHamburger Volkshochschule

Joachim Sucker je kulturních pedagog a vedoucí marketingu na

Hamburger Volkshochschule (VHS). V roce 2008 založil marketingovou

skupinu VHS na sociální síti Xing. Z ní se vyvinula největší online komunita

VHS. V roce 2013 inicioval vznik vhsMOOC, masivního otevřeného

online kurzu VHS, který byl koncipo-ván jako MOOC pro další vzdělávání

všech pracovníků VHS, z něhož se vy-tvořila skupina vhs2020. V roce 2014

zformoval Joachim Sucker spolu s pracovníky VHS z pověření DVV kon-cept »Erweiterte Lernwelten« (Rozší-řené světy učení), který je dnes zákla-dem celostátní strategie digitalizace. Joachim Sucker je spoluzakladatelem

diskusních setkání vhs-Barcamp a projektu ichMOOCs »Mein digitales Ich« (Moje digitální Já). V roce 2015

založil spolu s dalšími účastníky spolek »Erweiterte Lernwelten«,

který nabízí digitálně podporované výukové formáty a rozvíjí koncepty

zařízení pro vzdělávání dospělých.

[email protected]

MOOCs a OER jsou dvě strany jedné mince

MOOCs sice byly už často prohlášeny za mrtvé, ale bylo to zřejmě způsobené tím, že byly hodnoceny podle prastarých teoretických měřítek. Jeden odesílající, mnoho příjemců. Dnes platí u nových studijních konceptů »od výuky na učení«, významná změna paradigmatu. A k tomu jsou MOOCs ideální. Vytvářejí nové struktury a tlak na úspěch. Ale podívejme se na to podrobně:

Masivní –ano, pro vysokoškolské -xMOOCs je nutná masa »posluchačů«. To je smyslem ex-terně zajištěných online přednášek. Kdo, co a kolik se naučí je těžké zjistit, k tomu se nyní testují BigData modely. Ty mají vyfiltrovat úspěšné studenty a nabídnout je na trhu práce. Masivní je však i honák pro nové vztahy s veřejností. Každý, kdo chce dosáhnout dostatečného množství studentů, musí propagovat i za plotem vlastní zahrady. Každý MOOC, který má tuto ambici, potřebuje marketing. Toto není vždy snadné, protože marketing potřebuje odpovídající poselství. Vytváří se přísliby – a ty musí být kratší než 1 000 znaků. Tady se setkává vzdělávání s realitou. VHS mají v tomto případě malou výhodu, protože ty musí svoje vzdělávání »prodávat« už dlou-ho. Mluví o zákaznících už dlouho a jednají z tohoto hlediska. Další pojem souvisí také s myšlenkou marketingu.

Otevřený – už dlouho neznamená jen otevřený přístup pro studující. Otevřenost je klíčem k dal-šímu rozvoji MOOCs. Otevřený pro nová partnerství, pro společný vývoj studijních obsahů a společnou distribuci na trhu vzdělávání. Marketing to umožňuje. Otevřený pro neobvyklá partnerství. Lidové univerzity Hamburger Volkshochschule a Bremer Volkshochschule dokázaly nadchnout FH Lübeck pro společný ichMOOC (Moje digi-tální já). Corporate Learning Allianz získala 8 velkých podniků pro realizaci »Corpo-rate Learning MOOC«. Všude probíhají jednání o nových partnerstvích. Brzy objeví MOOCs i městská zařízení jako model účasti na velkých projektových záměrech (roz-voj měst, …). Podniky budou organizovat své vlastní MOOCs, protože boj o talen-ty vstupuje do nové fáze. Verbovat jen na jedné vysoké škole už bude příliš málo.


učení«. Webové zvyklosti (stručně a jasně) doposud nebyly silnou stránkou tradičního vzdělávání. A mimochodem, obsah tím ne-musí trpět. Kurzy byly doposud spojovány s místnostmi. V tomto případě slouží platformy MOOC jako učebny. Ale i zde existují díky cMOOCs jiná nastavení. Jako učebnu lze v tomto případě použít celý web. Kromě fór provozovatelů platformy se testují skupiny v kolaboračních nástrojích, jako Slack, Periscope, nebo se využívají jako místnosti skupiny na sociálních médiích. Další rozumná změ-na perspektivy, postavit uživatele do centra pozornosti. Použitel-nost je klíčové slovo. Každý měsíc něco nového. Nalezení správné směsi vyžaduje mediální gramotnost poskytovatelů, ale i studen-tů. Hlavní brzdou je, kromě nedostatku strategií poskytovatelů vzdělávání, šíření online výuky. MOOCs obecně vyžadují schopnost samostudia. I zde jsou poskytovatelé a uživatelé ve fázi testování.

MOOCs jsou skutečně mrtvé. Slouží jen jako slogan k popisu ino-vativního vzdělávání. Jsou už příliš diferencované. Co zůstalo, jsou pojmy – masivní, otevřené, online, kurz. Nic víc.

Otevřené vzdělávací materiály – OERTy je však třeba stále víc chápat jako OER centrifugu. MOOCs, které byly hned zamýšleny jako OER, například v Lübecku nebo později v Hamburku, zpřístupní obsah OER mnoha lidem. Tyto obsahové centrifugy MOOC mohou být živnou půdou dalších vzdělávacích konceptů. Metafora velkého stromu (A. Wittke), který dopravuje kmenem veškerý obsah nahoru, kde jsou jednotlivé větve vyvi-nuté jinými uživateli, je možná v tomto případě zvolena správně. Například z ichMOOC se momentálně vyvíjejí jiné koncepty kurzů pro lidové university (Hamburk a Brémy). Jiní mohou udělat totéž, protože obsah je zdarma.

Ale myšlenka OER je stále ještě nová. Mnozí se až teď seznamují s otevřenými vzdělávací materiály.

Úkolem bude zajistit, aby byla džungli tak průhledná, aby byl nalezen důležitý a dobrý obsah. Už existuje několik aktivit: OER-Transferstelle k tomu vytváří portál. Také Wikimedia s portálem

Pro mezinárodní partnerství už není nutná 2letá příprava žádosti. Stručná ujednání na Facebooku či jiných kanálech jsou dostatečná. Otevřená jsou i témata. VHS uspořádaly Strick-MOOC. K tomuto neobvyklému tématu se setkalo 500 lidí. A nebylo to žádné po-vídání u kávičky. Tady se dostávají MOOCs do obývacích pokojů. vhsMOOC byl MOOC odborného vzdělávání pro všechny kolegy a vedoucí kurzů. ichMOOC zahajuje sérii, kterou lze označit jako digitální základní vzdělávání. Hasso-Plattner Institut nabízí Pro-grammierMOOC pro žáky. Nepotřebuje k tomu žádný souhlas škol, kdo se nepohybuje, tím je pohybováno. Působíme s MOOCs na otevřeném trhu vzdělávání.

Ne nadarmo investuje koncern Bertelsmann více než ½ miliardy eur do sektoru vzdělávání. Americké vzdělávací pracovníky nebo MOOC platformu Udacity zachvátila nákupní horečka. V Německu je iniciován vznik větších platforem vzdělávacích služeb. Koncer to nazývá svým třetím pilířem, dritte Säule.

Město Hamburg vyvíjí Hamburger Open Online University (HOOU), aby nemuselo vzdělávání uvádět na trh prostřednictvím soukromých platforem. Učit se od googlu, tak zní motto starosty Olafa Scholze.

Onlineuž také není nutné. ichMOOC spojil online fáze s prezenčními fáze-mi. Tento smíšený formát je pro lidové univerzity ideální, protože vycházejí z prezenční výuky a jsou rozesety po celém Německu. Právě tak jsou myslitelné i koncepty Flipped Classroom. MOOC je přitom obsahovou a komunikační nabídkou, která se na místě při-způsobí. Ačkoli se ještě všude nezobrazují výuková videa plynule, online bude součástí základní služby, jako voda nebo elektřina.

Kurzje třeba přeložit jako online kurz. Online je přitom i honák, aby vý-ukové materiály na webu přizpůsobil zvyklostem uživatelů. Vyví-její se nové formy videa, nové archivy dokumentů, nové didaktiky kurzů, které fungují jen online. I zde pomáhá motto »od výuky k


Mapping OER. Důležité by byly přístupy, které uznávají koncového uživatele jako adresáta a nezaměřují se na marketing vlastní orga-nizace.


T H E M E N | 57

EPALE

| 57

Staňte se součástí komunity vzdělávání dospělýchCílem EPALE je vybudovat evropské společenství vzdělávání do-spělých. Když vstoupíte do EPALE, můžete komunikovat s různými aktéry v oblasti vzdělávání dospělých, např. se školiteli, tvůrci poli-tik a dobrovolníky.

Práce v síti se stejně smýšlejícímiJako člen EPALE můžete o svých názorech s ostatními lidmi, kteří jsou aktivní ve vaší zemi nebo v Evropě ve stejné oblasti, a vymě-ňovat si s nimi informace. Platforma je ideální pro hledání partne-rů nebo sdílení zkušeností a nápadů týkajících se vašeho projektu vzdělávání dospělých.

Budování sítí mimo vlastní prostředíEPALE nabízí pracovníkům v oblasti vzdělávání dospělých novinku – možnost nekomplikovaného kontaktu s evropskými odborníky z oblasti vzdělávání dospělých mimo vaše obvyklé profesní pro-středí – s politickými činiteli, blogery, výzkumníky, dobrovolníky, tutory, školiteli apod.

Rozšiřte si publikumMožná, že jste bloger a chcete se podělit o svůj názor k tématu v oblasti vzdělávání dospělých, nebo jste vědec či výzkumník a chce-te zveřejnit článek o nové metodě. Možná máte jako tvůrce politik zajímavý návrh nebo pracujete jako školitel a chcete se podělit o osvědčené postupy, událost, zpravodajský článek nebo zdroj, který by vaše kolegy zajímal. EPALE vám poskytne platformu a okamžité šíření nejen v Evropě, ale na celém světě.

Přístup do rozsáhlé databáze zdrojůČlenové EPALE mají přístup k více než 1 000 vysoce kvalitních zdrojů na téma vzdělávání dospělých. Naše komunita zajišťuje, že se tato rozsáhlá databáze je neustále rozrůstala.

Zůstaňte v obrazeEPALE vás bude informovat o novinkách a vývoji v oblasti vzdělá-vání dospělých ve vaší zemi a v celé Evropě.

58 | E P A L E

EPALE – Co získáte?https://ec.europa.eu/epale

Vstup do komunity EPALE s sebou přináší řadu výhod.

Vytvoření profilu EPALEUsnadněte si práce v síti a kontakt s kolegy a

dalšími členy EPALE vytvořením profilu, který obsahuje co nejvíce informací. Sdělte komunitě,

jaké máte profesionální zkušenosti a zájmy nebo na jakých projek-tech právě pracujete.

Výměna názorůPokud jste vášnivý bloger, chtěli bychom znát

vaše názory na různá témata z oblasti vzdělá-vání dospělých. Stačí jen pár kliknutí a můžete

navrhnout příspěvek ke zveřejnění. Jednoduše navštivte sekci blog EPALE a můžete začít.

Vedení diskusí EPALE se zaměřuje na pět tematických oblas-

tí a přes fóra, komentáře, recenze a průzkumy vybízí kolegy ke spolupráci. Tematické stránky

jsou oblast, kde jsou poskytovány informace a kde se mohou se-tkat podobně smýšlející uživatelé.

AktuálnostNašli jste zajímavý zdroj, seznámili jste se s

novými metodami nebo jste objevili akci pro vzdělávání dospělých? Sdílejte je snadno a ne-

komplikovaně na EPALE. Během několika minut můžete zveřejnit nové obsahy a upozornit tak zájemce. Navštivte různé tematické oblasti a dozvíte se více.

E P A L E | 59

Jak se můžete zapojit?

Zaregistrujte se na platformě, abyste mohli využívat všechny funkce EPALE.

…… ……

IMPRESSUM | Vydavatel: Österreichische Austauschdienst-GmbH | Nationalagentur Erasmus+ Bildung | Ebendorferstraße 7 | 1010 Wien | T +43 1 53408-0 | F +43 1 53408-999 | [email protected] bildung.erasmusplus.at | Sídlo: Wien | FN 320219 k | ATU64808925 | DVR 4000157 | Redakce: Katrin Handler, Ricarda Motschilnig, Carin Dániel Ramírez-Schiller | Za obsah zodpovídá: Ernst Gessl bauer Grafický design: Alexandra Reidinger | Printed by: one2print/DI Hans A. Gruber KG | Stav: Prosinec 2015 | Podporuje: Evropská komise – GŘ pro vzdělávání a kulturu | Bundes ministerium für Bildung und Frauen

Tato publikace byla financována s podporou Evropské komise. Odpovědnost za obsah této publikace nese výhradně autor; komise neodpovídá za další použití obsažených informací.

www.ec.europa.eu/epale/[email protected]/EPALE.AT twitter.com/EPALE_ATbildung.erasmusplus.atoead.at

Österreich

Documents

EPALE POHLED PŘES OKRAJ TALÍŘE CZ