Upload
mlelkova
View
219
Download
5
Embed Size (px)
Citation preview
Erbenovy balady v české literatuře 19. století a jejich přesah do současnosti
Marta Lelková, FF MU obor Informační studia a knihovnictví
Anotace
Článek „Erbenovy balady v české literatuře 19. století a jejich přesah do současnosti“ je exkurzem do
nejznámějšího díla Karla Jaromíra Erbena - Kytice. V první části je stručně popsán obsah sbírky balad
a pozadí vzniku díla. Práce se blíže zabývá otázkou, co motivovalo básníka k napsání tohoto díla
a jakou má hodnotu pro českou literaturu. V druhé části článek popisuje, jak Kytice oslovovala
a dodnes oslovuje různé umělce k dalšímu zpracování. Vyjmenovává nejznámější adaptace a úpravy
Erbenových balad.
Klíčová slova
Karel Jaromír Erben, balada, baladičnost, česká literatura 19. století
Argumentace
Jsem studentkou Filozofické fakulty Masarykovy univerzity obor Informační studia
a knihovnictví. Poznání a propagace velkých osobností a děl české literatury se snoubí s oborem,
který studuji. Hlavně s jeho druhou částí. Vybrala jsem si literární žánr balada a jeho
nevýznamnějšího představitele, Karela Jaromíra Erbena. Jeho sbírka balad Kytice, patří mezi
skvosty české literatury a zaslouží si, aby neupadla v zapomnění. Dílo silně promlouvalo ke svým
čtenářům v minulosti a promlouvá i dnes. Zachovat ho známé a živé do budoucnosti je úkolem
nás - knihovníků. I proto je mou volbou téma: Erbenovy balady v české literatuře 19. století
a jejich přesah do současnosti.
Kytice – vrcholné dílo Karla Jaromíra Erbena
K základním dílům české literatury můžeme s jistotou přiřadit i sbírku baladické poezie Kytice
od Karla Jaromíra Erbena, coby zakladatele české moderní balady. Je na druhém místě na
žebříčku vydaných básnických sbírek v Čechách. Vychází pod názvem Kytice, ale také pod
názvem Kytice z pověstí národních. Poprvé spatřila světlo světa v roce 1853. Obsahovala 12
baladických básní: Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den,
Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Dceřina kletba, Věštkyně. Až v dalším vydání v roce1861
přibyla báseň třináctá s názvem Lilie a báseň Věštkyně, byla rozšířena o dalších 20 veršů. Třetí
vydání Kytice Erben připravil k tisku, ale jeho vydání se nedožil. Vyšlo tři měsíce po jeho smrti.
Autor na sbírce pracoval víc než 20 let před prvním vydáním. Některé básně byly publikovány
časopisecky i jednotlivě, ještě před jejím prvním knižním vydáním. Balada Poklad byla
průkopnicí. Byla publikována už v roce 1938, to bylo Erbenovi teprve 27 let.
Jako materiál pro motiv mu v ní posloužila národní pověst. Ohlas na ní byl velmi pozitivní a byl
silnou motivací pro autora, aby tímto stylem pokračoval ve své tvorbě dál. Lidová slovesnost
byla studnicí, z které čerpal motivy i k tvorbě dalších balad obsažených ve sbírce. U většiny básní
zařazených do Kytice (výjimkou je báseň Štědrý den) můžeme vidět jako použitý motiv lidovou
pověst. Celá sbírka působí kompaktně díky převázanosti motivů a díky jednotnému žánru. Kytice
typizuje v české literatuře představu baladična. Erben byl díky této sbírce akceptován jako
básník vysokých kvalit. Recenzenti jeho dílo hodnotili velmi kladně. Václav Bolemír Nebeský ve
své recenzi ke Kytici z roku 1853 píše toto: „V němém čase nynějším, kde zpěváctvo české tak
smutně umlklo, musí se sbírka tato v básnické roucho oděných pověstí národních s opravdovou
radostí uvítati, a to tím více, že tu vysoká cena básnická pro nás zvýšena jest směrem a duchem
národním, takže obsah a forma při největší jich části v souměrný celek se slučují… Nejsouť to kopie
písní lidu, nýbrž v plné míře umělecké výtvory, pojaté a provedené duchem národním, a právě tím
p. Erben ukázal, jak se oněch živlů básnických, ježto se v podáních a písních a vůbec v celém
způsobu duševního života lidu skrývají, použiti má, aby opravdové národní básnictví se vyvinulo.“1
Jakou hodnotu má Erbenova balada? Podle Dalibora Turečka, „za prvé dobově kontextovou:
Kytice je jedním z nejpozoruhodnějších projevů koexistence různých literárních diskursů
v obrozenecké literatuře. Kombinuje romantický zájem o folklor, žánr balady s výrazně
biedermeierovským hlavním tématem. Druhá, pro dnešního čtenáře patrně podstatnější hodnota,
spočívá ve virtuozitě tvarů, ve čtenářské přitažlivosti vypjatých dějových segmentů či motivů napětí
a hrůzy. Právě tato kvalita otevírá prostor k nejrůznějším adaptacím, ale především ke spontánní
četbě. A Kytice je jedním z velmi mála textů českého devatenáctého století, který je znovu a znovu
spontánně absorbován čtenářskou realizací nových a nových generací.“2
Sbírka balad se do dnešních dnů dočkala doložených 173 vydání. (Údaj z roku 2011). Podílelo se
na nich mnoho významných umělců – ilustrátorů. Bylo o ní napsáno množství literárně vědních
studií. Byla přeložena do mnoha cizích jazyků. „Kytice je knihou, která musí upoutat a rozechvít
všechny struny srdce každého člověka, v němž to srdce ještě bije po lidsku, a nejvíce musí rozechvít
srdce české“ (K. V. Rais)
Umělecký odkaz Kytice od počátku až do dnešních dnů
Ještě za svého života se mohl Erben těšit z velkolepého koncertu Umělecké besedy 22. 12. 1868,
kde dvě stě pěvců za řízení dr. Ludevíta Procházky předvedlo velice úspěšně baladu Štědrý den,
zhudebněnou Zdeňkem Fibichem. Tentýž autor později hudebně zpracoval i baladu Vodník.
Svatební košile byla v minulosti zhudebněná takovými umělci, jako jsou Antonín Dvořák,
Vítězslav Novák, či Bohuslav Martinů. Antonín Dvořák se se Svatební košilí s Erbenem nerozešel.
Zpracoval i námět balady Polednice, Holoubek, Vodník a Zlatý kolovrat.
Divadelního zpracování se Kytici dostalo také nesčetněkrát. Téma bylo pojato vážně, komicky
i jako parodie. Jednotlivými baladami se v minulosti zaobírali takoví umělci, jako byl Vlasta
Burian nebo Josef Skupa se svým Spejblem a Hurvínkem. Z animovaných adaptací můžeme
vzpomenout Kartovou strašidelnou Svatební košili.
1 Erben, Karel Jaromír a Janáčková, ed. Malá knížka o Kytici. Praha: Albatros, 1953, s. 21.
2 Dalibor Tureček. Balada je zpívaná tragédie. Host: literární měsíčník. Brno: Spolek přátel vydávání časopisu Host, 2011, č. 9,
roč. 27, str. 9-14. ISSN 1211-9938
Velmi populární je jevištní úprava Kytice podle Jiřího Suchého v divadle Semafor z roku 1972.
Byla přijímaná vřele i zatracovaná. Jiří Suchý k tomu řekl: „Všem, kteří máte na jazyku výtky
týkající se neúcty ke klasikovi, chci dát své ujištění, že jsem psal tyto variace na dané téma proto, že
mám Kytici s přibývajícím věkem čím dál tím radši, a jelikož jsem si dobrovolně zvolil povolání být
komikem, jak jinak mohu dát najevo své sympatie k tomuto dílu? Že bych je vůbec nemusel dát
najevo? To už je jiná otázka. Na ni dostávám odpověď od publika. Vyvolává-li v našich divácích toto
představení tolik veselí, kolik vyvolává Karlova Jaromírova ve čtenářích smutku a nostalgie, mám
pocit, že jsme přispěli k jakési rovnováze, neboť cílem divadla Semafor je vyvažovat smutky
a strasti.“ 3
Filmového zpracování se Kytici dostalo v roce 2000 od režiséra F. A. Brabce. Svůj námět čerpaný
z balad Kytice vyobrazil v sedmi příbězích o touze, sobectví i posedlosti. Natočil dílo vycházející
z originální výtvarné stylizace a akcentující vytříbenost jeho obrazového vidění. Film získal
vícero ocenění. Kytice se zařadila k divácky nejúspěšnějším domácím filmům posledních let.
Obr. 1. Druhy uměleckého zpracování Kytice
Ilustrace od J. Zrzavého, C. Boudy, F. Richtra, L. Marolda, L. Jiřincové až po Jindřicha Pilečka
ukazují, nakolik se dílo autora Kytice dokázala s českou výtvarnou kulturou prostoupit a jakou
výzvu pro ni znamenalo. Při příležitosti 200 let od narození Karla Jaromíra Erbena se
uskutečnilo mnoho výstav, kde se mohly zhlédnout a porovnat ilustrace výtvarníků, kteří se
tématem Kytice ve své tvorbě zabývali. Kytice byla mnohokrát použitá jako námět pro další
umělecká díla. Byla zhudebněná, zfilmovaná, často byla tématem pro parodii, nebo dramatizaci.
Dokonce neunikla ani autorům komiksů.
V roce 2006 se Kytice objevila i v komiksovém zpracování. Kniha obsahuje vždy Erbenův text
a za ním následuje komiksové zpracování jednotlivých balad. Je projektem vícero umělců, každý
3 (Z programu ke Kytici v divadle Semafor) Erben, Karel Jaromír a Janáčková, Jaroslava, ed. Malá knížka o Kytici. Praha:
Albatros, 1953. s. 31-32.
pro své komiksové ztvárnění používá jinou techniku. Je zajímavé sledovat, jak mladí lidé dnes
vidí to, co Erben tak bravurně slovy vyjádřil ve své sbírce.
Největší soukromou kolekci knižních vydání balad Kytice v České republice vytvořil ing. arch .
Karel Čermák. Se svým velkým koníčkem začal v roce 1994. Do současné doby se mu podařilo
shromáždit 186 různých vydání Kytice. V jeho knihovně samozřejmě nechybí první tisk Kytice
z roku 1853, který vytisknul nakladatel Jaroslav Pospíšil v Praze.
Luboš Čech o sbírce řekl: „Sbírku Kytice Karla Jaromíra Erbena navrhuji na ocenění Pozoruhodná
sbírka, protože se jedná o opravdu velmi kvalitní kolekci nejen svým rozsahem, ale i znalostmi
jejího autora. Soubory dalších soukromých sběratelů, ale i různých institucí nedosahují kvalit této
jeho sbírky.“4
Závěrem
„Zlato chtít snad pozlacovat, slunce svící osvěcovat, duhu barvou domalovat, sopku ohněm
odpalovat, démantův chtít tvrdost zvýšit, oblakův chtít rychlost spíšit, toť by bylo rozumnější, nežli
tvoje, pěvče Erbene, písně chtít snad písní opěvovat.“ (Jan Neruda, Hřbitovní kvítí)
Zdroje
1. HRABÁK, Josef. Úvahy o literatuře. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1983. 187 s.
Kritické rozhledy. Velká řada; 43.
2. TUČEK, Dalibor. Balada je zpívaná ragédie. Host: literární měsíčník. Brno: Spolek přátel
vydávání časopisu Host, 2011, roč. 27, č. 9, s. 9-14. ISSN 1211-9938.
3. ERBEN, Karel Jaromír. Kytice. V nakl. Doplněk 2. vyd. Editor Jiří Kudrnáč. Ilustrace Ivan
Štrouf. Brno: Doplněk, 2011, 147 s. ISBN 978-80-7239-267-4.
4. ERBEN, Karel Jaromír. Kytice: [komiks]. Vyd. v této úpravě 1. Ilustrace Bára Čechová.
Praha: Garamond, 2006, 153, [8] s. ISBN 80-869-5525-7.
5. Klub sběratelů kuriozit. ČECH, Luboš. Kytice - Karel Jaromír Erben sbírka Ing. arch. Karla
Čermáka [online]. 03. 08. 2010 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.sberatel-
ksk.cz/view.php?cisloclanku=2010080010
6. FRIEDRICH, Stanislav. Karel Jaromír Erben 1811-1870, Miletín 1124-2010. 1. vyd. Miletín:
Rada DS Erben, 2011, 90 s. ISBN 978-80-254-9589-6.
7. ERBEN, Karel Jaromír a JANÁČKOVÁ, Jaroslava, ed. Malá knížka o Kytici. Praha: Albatros,
1953. 83 s.
4 ČECH, Luboš. Sberatel-ksk.cz : Kytice - Karel Jaromír Erben sbírka Ing. arch. Karla Čermáka. [on-line]. Dostupný z
http://www.sberatel-ksk.cz/clanek-kytice-karel-jaromir-erben-sbirka-ing-arch-karla-cermaka-2010080010
Odůvodnění relevantnosti zdrojů:
Zdroj 1.
autor je jedním z nejuznávanějších literárních vědců
podrobně a fundovaně pojednává o tématu „balada“
dílo „Úvahy o literatuře“ je odbornou veřejností považováno za kvalitní literárně-vědnou
studii
dílo vyšlo v edici „Kritické rozhledy“, která je považována za kvalitní řadu
autor má široké odborné znalosti, jako vysokoškolský pedagog podává jasný výklad
Zdroj 2.
časopis „Host“ je odborný literární měsíčník
časopis má dlouholetou tradici
v časopise publikují významní literární vědci a kritici
v časopise jsou recenze a kritiky
autor článku je v literárních kruzích uznávaný a často publikuje
Zdroj 3.
autor díla je nejznámější tvůrce balad
dílo „Kytice“ je primární zdroj pro tuhle práci
editor je známý odborník na literaturu, jeho doslov je velice hodnotný
jde o vydání z roku 2011, informace jsou aktuální
vydavatel má dobrou reputaci
Zdroj 4.
nový způsob zpracování tématu
kvalitní autoři ilustrací
dobrá pověst vydavatele
kvalitní umělecké zpracování
aktuálnost komiksových zpracování
Zdroj 5.
zdroj uvádí autora článku
zdroj uvádí datum vydání článku
zdroj má dlouhodobou tradici
zdroj není komerčně zaměřen
zdroj je pro mé účely relevantní, protože mi přináší potřebné informace
Zdroj 6.
zdroj je odbornou regionální publikaci
přináší komplexní informace o Erbenovi a jeho životě
informace jsou aktuální vzhledem k mým informačním potřebám
informace jsou objektivní, bez dobové předpojatosti
kvalitní autor publikace
poskytuje podrobný výčet uměleckých ztvárnění díla
Zdroj 7.
kvalita původního textu
editor je odborník na dané téma
kvalita a různorodost příspěvků
vydavatelství má dobrou reputaci
edice „Malá knížka o …“ je oblíbeným a uznávaným zdrojem