Externality

Externality - obecně

● Specifický příklad veřejných statků● Nastávají tehdy, když výroba nebo spotřeba

jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří náklady způsobili či příjmy získali, za ně platili

● Spotřební vs. Produkční externality

Vznik externalit

● Důvod – existence volných zdrojů● Volné = nikým nevlastněné● Subjektivní pohled!

● Možnost odstranění ex ante – zlepšení právního rámce, vymezení vlastnických práv k příslušným volným zdrojům– Určení vlastníků – je-li to možné– Určení způsobu užívání – kde není určení vlastníků možné

Figure 1

4

Graphical Analysis, continued

• MB = marginal benefit to steel firm• MPC = marginal private cost to steel firm• MD = marginal damage to fishery• MSC = MPC+MD = marginal social cost

5

Graphical Analysis, continued

• From figure 1, as usual, the steel firm maximizes profits at MB=MPC. This quantity is denoted as Q1 in the figure.

• Social welfare is maximized at MB=MSC, which is denoted as Q* in the figure.

6

Graphical Analysis, Implications

• Result 1: Q1>Q*

– Steel firm privately produces “too much” steel, because it does not account for the damages to the fishery.

• Result 2: Fishery’s preferred amount is 0.– Fishery’s damages are minimized at MD=0.

• Result 3: Q* is not the preferred quantity for either party, but is the best compromise between fishery and steel firm.

• Result 4: Socially efficient level entails some pollution. – Zero pollution is not socially desirable.

7

Figure 2

8

Graphical Analysis, Intuition• In Figure 5.2, loss to steel firm of moving to Q* is shaded

triangle dcg.– This is the area between the MB and MPC curve going from Q1

to Q*.• Fishery gains by an amount abfe.

– This is the area under the MD curve going from Q1 to Q*. By construction, this equals area cdhg.

• Difference between fishery’s gain and steel firm’s loss is the efficiency loss from producing Q1 instead of Q*.

9

Způsoby odstranění

● Státní intervence● Daně● Dotace● Vydávání regulačních opatření● Využívání právních norem

● Soukromá vyjednávání

Státní intervence

● Kladné externality – řešení: dotace k soukromým nákupům

● Záporné externality – řešení: daně zdanění

Soukromé vyjednáváníCoaseův teorém

Coaseův teorém

● Pozn. Internalizace externalit● Situace zapříčiněná užíváním volného zdroje

● Coaseův teorém popisuje situaci, kdy k internalizaci externality dochází na základě soukromých vyjednávání● Podm. Náklady na vyjednávání musejí být

přiměřeně nízké

Soukromé vyjednávání - záporné externality

● Předp. Nenulové transakční náklady na vyjednávání● Užívací právo na straně producentů

● TN nesou poškození – vyjednáváním dojde ke snížení produkce (stále více než optimální)

● Užívací právo na straně poškozených● TN nesou producenti – nejprve si vyjednají právo na

užití zdroje, zvýšení platby za vyjednané množství (vyjednáno nižší množství produkce než optimální)

Soukromé vyjednávání - kladné externality

● Zájem o vyjednávání mají vždy spotřebitelé● Pozn. Producenti by rádi svoji produkci

zpoplatnili, ale k externalitám dochází právě proto, že to udělat nemohou

● Vyjednáváním dojde ke zvýšení produkce, ale bude stále nižší než optimální úroveň

Soukromým vyjednáváním není externalita (záporná ani kladná) nikdy zcela odstraněna, ale pouze snížena do výše transakčních nákladů.

Asymetrické informace

• Situace na trhu, kdy jedna strana ví více než druhá – informace je asymetrická.

• Touto nevyrovnaností je jedna strana znevýhodněna.

• Např. prodávající vědí více o kvalitě produktu než kupující, když firma ví více o tržních podmínkách svých rivalů než oni sami, manažeři vědí o firmě víc než její vlastníci.

• Asymetrická informace vzniká v důsledku :– utajené činnosti – nemohou být přesně a bez dodatečných

nákladů pozorovatelné– utajené informace – jedna strana trhu má více odborných

znalostí

Morální hazard a nepříznivý výběr

• Vznikají na základě asymetričnosti informací.

• Morální hazard :– činnost při které informovaný subjekt maximalizuje svůj

užitek snižováním užitku ostatních (neinformovaných).

• Nepříznivý výběr :– proces který vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu

zbožím méně kvalitním,– spotřebitelé nemají možnost snadno rozeznat kvalitu

produktu ještě před jeho zakoupením a užíváním.

Informace a optimální množství statku• V případě neúplné informace

o určitém statku vzniká neadekvátní poptávka po tomto statku, která je vyšší (v případě neznalosti záporných charakteristik – křivka D1) nebo nižší (neznalost kladů), než poptávka v dokonalé konkurenci (D2) (tzn. při dokonalé informovanosti tržních subjektů).

• Zde neznalost vede k nadvýrobě daného statku.

Q2 Q1

E1

E2

P2

P1

D1

D2

S

Q

Kč/Q

Trojúhelník A – přebytek spotřebitele při optimálním trhu (poptávka D'')Trojúhelník B – ztráta společnosti (strukturální újma) po zvýšení poptávky asymetrickou informací z D'' na D'