FAIR TRADE - theses.cz...spoleþenská odpovědnost, trvale udržitelný rozvoj, rozvojové země, sociální a environmentální standard Keywords Fair Trade, fair trade products,

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FILOZOFICKÁ FAKULTA

KATEDRA APLIKOVANÉ EKONOMIE

FAIR TRADE

Magisterská diplomová práce

Bc. Lucie Senylníková

Vedoucí magisterské diplomové práce: PhDr. Jiří Řezník, Ph.D.

OLOMOUC 2015

Prohlášení

Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Fair Trade“ vypracovala

samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce PhDr. Jiřího Řezníka,

Ph.D. a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.

V Olomouci dne 20.4 2015 Podpis ………………………

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří přispěli ke zdárnému dokončení mé diplomové

práce a po celou dobu mě podporovali. Zvláštní poděkování patří vedoucímu diplomové

práce PhDr. Jiřímu Řezníkovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a odborné vedení práce.

Anotace

Diplomová práce pojednává o mezinárodním hnutí Fair Trade a to v teoretické úrovni o

jeho celkovém konceptu, historii, cílech a standardech, zmiňuji se o mezinárodních

organizacích zapojených do Fair Trade a o situaci jak ve světě, tak v České republice.

V praktické části práce obsahuje analýzu o povědomí Fair Trade ve městě Olomouc a jsou

zde také zmíněna tamější prodejní místa.

Annotation

This diploma thesis deals with the international Fair Trade movement at the theoretical

level of its overall concept, history, goals and standards. I mention international

organizations involved in Fair Trade and the situation both in the world and also in the

Czech Republic. The practical part contains an analysis about the awareness of Fair Trade

in the city of Olomouc, local points of sale are mentioned there as well.

Klíčová slova

Fair Trade, fairtradové výrobky, pěstitelé z globálního Jihu, spravedlivá odměna,

společenská odpovědnost, trvale udržitelný rozvoj, rozvojové země, sociální a

environmentální standard

Keywords

Fair Trade, fair trade products, growers in the Global South, fair payment, social

responsibility, sustainable development, developing countries, social and environmental

standards

Obsah

ÚVOD .................................................................................................................................... 9

1 UVEDENÍ DO OBECNÉ PROBLEMATIKY FAIR TRADE ................................... 11

1.1 Charakteristika Fair Trade .......................................................................................... 11

1.2 Fair Trade ze strany spotřebitelů ................................................................................ 12

1.3 Historie Fair Trade ..................................................................................................... 12

1.4 Slabé stránky férového obchodního modelu .............................................................. 13

2 MEZINÁRODNÍ FAIR TRADE ASOCIACE ............................................................. 15

2. 1 WFTO (World Fair Trade Organization) .................................................................. 15

2.2 Fair Trade International / FLO (Fairtrade Labelling Organizations International) .... 15

2.3 EFTA (European Fair Trade Association) ................................................................. 16

2.4 FINE (FLO IFAT NEWS EFTA) .............................................................................. 16

2.5 FTF (Fair Trade Federation) ...................................................................................... 16

3. CÍLE FAIR TRADE ...................................................................................................... 17

3.1 Postavení žen ve Fair Trade ....................................................................................... 18

3.2 Dětská práce ............................................................................................................... 19

4. FAIRTRADE® OBCHODNÍ OCHRANNÁ ZNÁMKA ............................................ 22

4.1 Proces certifikace ....................................................................................................... 23

5. STANDARDY FAIR TRADE ....................................................................................... 25

6. FAIR TRADE V ČÍSLECH .......................................................................................... 27

6.1 Celková výše prodeje fairtradových výrobků ve světě .............................................. 28

7. FAIR TRADE V ČESKÉ REPUBLICE ...................................................................... 30

7.1 Historie a vývoj férového konceptu v České republice ............................................. 30

7.2 Fair Trade organizace v České republice ................................................................... 31

7.2.1 Fair trade Česko a Slovensko (dříve Asociace pro fair trade) ............................. 31

7.2.2 Ekumenická akademie Praha o.s. (EAP) ............................................................. 32

7.2.3 EXCELLENT Plzeň s.r.o. / Miko Káva s.r.o ...................................................... 32

7.2.4 Fairově s.r.o. ........................................................................................................ 32

7.2.5 Spolu férově ......................................................................................................... 32

7.2.6 Fair Trade Centrum s.r.o ..................................................................................... 33

7.2.7 Jeden svět o.p.s. ................................................................................................... 33

7.2.8 NaZemi s.r.o. ....................................................................................................... 33

7.2.9 Mamacoffee s.r.o. ................................................................................................ 34

7.2.10 ARPOK o.p.s. .................................................................................................... 34

8. PRODEJNÍ MÍSTA V OLOMOUCI ........................................................................... 35

8.1 Specializované prodejny se zdravou výživou ............................................................ 35

8.1.1 Studánka Olomouc .............................................................................................. 36

8.1.2 Herba ................................................................................................................... 36

8.1.3 Pí-centrum ........................................................................................................... 36

8.1.4 BioPoint ............................................................................................................... 37

8.1.5 CV Zdravá výživa ................................................................................................ 37

8.1.6 NaZemi ................................................................................................................ 37

8.2 Kávárny ...................................................................................................................... 38

8.2.1 Bezbariérová tréninková kavárna BeTraKa ........................................................ 38

8.2.2 Střední formát – kavárna ..................................................................................... 38

8.3 Hypermarkety a supermarkety s nabídkou fairtrade výrobků .................................... 39

8.3.1 Kaufland .............................................................................................................. 39

8.3.2 Globus .................................................................................................................. 40

8.3.3 Albert ................................................................................................................... 41

8.3.4 Tesco .................................................................................................................... 41

8.3.5 Makro .................................................................................................................. 42

8.3.6 DM –DrogerieMarkt ............................................................................................ 43

8.3.7 Terno .................................................................................................................... 44

9 OLOMOUCKÉ PARTNERSKÉ FAIR TRADE ORGANIZACE ............................ 45

9.1 Hnutí DUHA (Friends of the Earth Czech Republic) ................................................ 45

9.2 CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc ................................................. 45

10. ANALÝZA O POVĚDOMÍ FAIR TRADE V OLOMOUCI .................................. 47

10.1 Cíle a strategie průzkumu......................................................................................... 47

10.2 Hypotéza .................................................................................................................. 47

11. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ......................................................... 50

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 61

RESUMÉ ............................................................................................................................ 64

POUŽITÉ ZDROJE .......................................................................................................... 65

SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 70

SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 71

SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 72

PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 73

9

ÚVOD

Někteří občané České Republiky se domnívají, že žijí v chudé zemi, kde se jim samotným

nedostává a podporovat rozvojové země, ať už ze státního rozpočtu, či jejich vlastních

kapes je nemyslitelné. Statistiky ovšem hovoří o něčem jiném. Podle mnoha ukazatelů,

jako je HDP či index lidského rozvoje, můžeme Českou republiku zařadit mezi

ekonomicky vyspělé země. Ve srovnání s ekonomicky zaostalými zeměmi globálního Jihu,

kde se kvalita služeb ve zdravotnictví a vzdělávání dostává na velmi nízkou úroveň. Panují

zde špatné pracovní podmínky, místní zemědělci dostávají nízkou mzdu, která nepokrývá

mnohdy základní rodinné potřeby. Díky tomu že místní zemědělci nemají přístup na

světový trh, jsou odkázáni obchodovat přes prostředníka, který vykupuje vypěstované

potraviny za cenu, která nepokryje ani celkové náklady. Tyto produkty se dostávají na

celosvětové trhy, i na náš tuzemský. Zákazníkovi, jehož spotřební chování je

determinováno především cenou, v lepším případě kvalitou, není často zřejmé, v jakých

nuzných podmínkách se vypěstoval produkt, jenž zakoupil. S tímto faktem se nespokojila

světová organizace Fair Trade, která se iniciuje ke zlepšení podmínek zemědělců

z rozvojových zemí. Pojem Fair Trade, si asi každý se základními znalostmi angličtiny

přeloží jako férový obchod. Položme si otázku, o jaký obchod vlastně jde? Co je jeho

cílem a komu prospívá? Na základě toho jsem se rozhodla zabývat právě Fair Tradem a

zkoumat ve městě Olomouc povědomí o této problematice, do jaké míry se obyvatelé

Olomouce zajímají o Fair Trade, zdali se řadí mezi kupce a konzumenty fairtradových

produktů.

Diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních sekcí, v teoretické části uvádím čtenáře do

obecné problematiky, charakterizuji celkový koncept a historii fairtradového hnutí.

Zmíním se zde také o jednotlivých mezinárodních organizacích, které doplňují, pomáhají

řídit, realizovat vizi a cíle spravedlivého obchodu. Samotné cíle specifikuji v jedné

z dalších kapitol, kde kladu důraz na dvě klíčové otázky, kterými se Fair Trade ustavičně

zabývá, a to na otázku postavení žen v tamější kultuře a dětskou práci. Zajímám se také

kolik výrobců, dovozců, organizací, světových obchodů, dobrovolníků a spotřebitelů stojí

za celosvětovým hnutím, zjistím, kolik zemí obchoduje spravedlivě, jaké jsou jejich roční

tržby a z těchto dat zhodnotím stoupající nebo klesající vývojovou tendenci Fair trade.

10

Kromě situace ve světě se zabývám i vývojem fairtradového konceptu v České republice.

V teoretické části zkoumám fairtradovou situaci ve městě Olomouc, zdali a kde se zde

nacházejí prodejní místa fairtradových výrobků. Pomocí dotazníkového šetření analyzuji,

jaké povědomí mají o tomto hnutí místní občané a zdali i se řádí mezí spotřebitelé

fairtradového zboží.

11

1 UVEDENÍ DO OBECNÉ PROBLEMATIKY FAIR TRADE

1.1 Charakteristika Fair Trade

Pod pojmem Fair Trade se rozumí celosvětové hnutí zabývající se obchodem se zeměmi

globálního Jihu. Tedy se zeměmi, které jsou charakterizované nestabilní politickou a

ekonomickou situací. Jedná se především o země v Africe, Latinské Americe, jižní a

jihovýchodní Asii, ve kterých panují pro nás Evropany z bohatého Severu nepřijatelné

životní podmínky, jako chudoba, hladomor a extremní sucha. A právě hnutí Fair Trade se

aktivně svoji činností podílí na stabilizování a zlepšení těchto nelidských podmínek pro

život a práci. Lidé z těchto zemí nedosahují vysokých mezd, ani značných pracovních

příležitostí, aby se dokázali uživit, pracují dlouho a tvrdě, často za nedostačující finanční

ohodnocení. Fair Trade vychází z velmi jednoduché myšlenky, myšlenky spravedlnosti:

Všichni lidé si za svou práci zaslouží být náležitě oceněni. O Fair Trade tedy můžeme

hovořit jako o způsobu obchodování, který poskytuje producentům z rozvojových zemí

takové podmínky, které jim zaručí spravedlivou odměnu. Pěstitelé a řemeslníci v rámci

Fair Trade dostávají za svou práci takovou výkupní cenu, která odpovídá nákladům na

výrobu a zaručuje jim důstojný život. 1 Ve zkratce Fair trade nabízí možnost zapojení

chudých zemí do mezinárodního obchodu. Při vývozu a dovozu zboží kontroluje veškeré

podmínky a dbá na rovnoměrném postavení producenta a koncového prodejce, především

co se týče rozdělení zisku. Na podporu tohoto druhu podnikání byla v srpnu 2004 založena

česká Asociace pro Fairtrade, která má ve své preambuli napsáno:

„Fair Trade je způsob výroby, dovozu a prodeje výrobků a komodit z ekonomicky málo

rozvinutých zemí, který respektuje základní konvence Mezinárodní organizace práce ILO a

prosazuje zásady trvalé udržitelnosti a spravedlivě dělí zisk mezi zaměstnance, výrobce,

dovozce a prodejce.“ 2

1 FAIRTRADE ČESKO A SLOVENSKO. Co je Fair Trade. [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné z:

http://www.fairtrade-cesko.cz/fair-trade 2 ASOCIACE PRO FAIR TRADE. Fair Trade spravedlivý obchod v České republice [online]. Praha, 2004 [cit. 2015-

03-02]. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/bec9f888010e9f21bb1cdb470322b7c6/brozura_fair_trade.pdf

12

Co je Fair Trade, krásně vystihla Š. Špačková (2006), která pojmenovala Fair Trade jako

„příležitost“ :

„Fair Trade je příležitost. Příležitost pro konkrétní lidi z rozvojových zemí vymanit se z

chudoby a závislosti na obchodních prostřednících. Příležitost pro spotřebitele vyjádřit

globální solidaritu a odpovědnost. Příležitost znovu navázat ztracené spojení mezi těmi,

kdo výrobky vyrábí, a těmi, kdo je spotřebovávají. Příležitost učinit z obchodu nástroj

rozvojové spolupráce. Příležitost dozvědět se více o vzdálených zemích a kulturách…“ 3

1.2 Fair Trade ze strany spotřebitelů

Do spravedlivého obchodu se může zapojit každý, kdo zakoupí výrobek označený logem

Fair Trade. Svým nákupem těchto výrobků má spotřebitel možnost podílet se na

férovějším fungování mezinárodního obchodu s chudšími zeměmi. Nejedná se o formu

sponzorství, ale o vědomé rozhodnutí spotřebitele koupit si zboží, jenž odpovídá

požadované kvalitě. Svým nákupem dá spotřebitel zároveň najevo nesouhlas s nerovnými

pracovními podmínkami v dané zemi, odkud zboží pochází. Výrobek Fair Trade

zákazníkovi garantuje, že během výroby byly dodrženy ekologické a etické principy.4

1.3 Historie Fair Trade

První stopy férového obchodu můžeme najít již ve čtyřicátých letech dvacátého století.

Tyto stopy nás vedou do Karibského moře na ostrov Portoriko, konkrétně do šicí dílny, kde

si členka z Mennonitéské církve jménem Edny Ruth Byler povšimla zdejších šikovných

švadlen, které šily nádherné krajky, ale i přes jejich talent žily v bídě a chudobě. Endy se

s tím nedokázala smířit a přemýšlela, jak by těmto ženám dokázala pomoc. Rozhodla se

dovézt krajky do Ameriky, kde je následně prodala a utržený zisk poslala zpět přímo do

rukou švadlen z Portorika. Její dobrovolnická činnost se rozrostla a díky protestantské

organizace Ten Thousand Villages mohla dále pomáhat desítkám pracovníků třetího světa.

První fairtradový obchod v USA – dnes zároveň jeden z největších- byl otevřen v roce

3 ŠPAČKOVÁ Šárka, CHMELAŘ, Pavel a kol.: Informační manuál o Fair Trade [online]. [cit. 2015-03-02]. 1.vyd.

Brno: Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání 2006, s. 30. Dostupný z:

http://www.zsskolnivr.cz/Vodnarek%20projekty%20sk/propagace%20FT/Informacni%20manual%20o%20Fair%20Trad

e.pdf 4 ASOCIACE PRO FAIR TRADE. Fair trade spravedlivý obchod v České republice [online]. Praha, 2004 [cit. 2015-03-

02]. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/bec9f888010e9f21bb1cdb470322b7c6/brozura_fair_trade.pdf

13

1958.5 Do Evropy se myšlenky spravedlivého obchodu dostaly na konci padesátých let.

První evropskou organizací, která začala obchodovat s potravinami vypěstovanými

v zemích globálního Jihu, byla nizozemská organizace SOS, založena v roku 1959.

Postupně se začaly rozvíjet a utvrzovat koncepce celého systému spravedlivého

obchodování. Do popředí se dostává heslo: „ TRADE, NOT AID“, které zdůrazňuje hlavní

princip Fair Trade, nejedná se o finanční výpomoc, ale o čistý obchod. Okolo roku 1970 se

rychlým tempem šíří do celé západní Evropy, kde v tuto dobu můžeme napočítat přes 120

férových obchodů. S rostoucím zájmem o spravedlivé obchodování a nakupování, bylo

zapotřebí dát spotřebitelům jistotu v podobě symbolu, značky, který by garantoval, že ve

svém nákupním košíku mají zcela férové zboží. Proto logickým krokem bylo založení

certifikačních organizací. Max Havelaar byla první značkou vytvořenou v roce 1988 v

Nizozemí. Díky tomu, se spravedlivý obchod dostal do povědomí stovkám lidí, vzrostla

distribuce a během několika měsíců dosáhla v Nizozemí spotřeba fair trade kávy 2 % z

celého národního prodeje kávy. O rok později, tedy roku 1989 vznikla mezinárodní

organizace pro Fair Trade IFAT (International Fair Trade Association, dnes WFTO) jejíž

hlavním úkolem je zajištění celistvosti a jednotnosti všech národních iniciativ zapojených

do spravedlivého obchodu – viz kapitola Mezinárodní asociace ve Fair Trade.

1.4 Slabé stránky férového obchodního modelu

Ačkoliv se Fair Trade zatím jeví jako úspěšný obchodní model, neměli by se nechat jeho

slabiny bez povšimnutí. Vedle skutečnosti, že férový obchodní model nenabízí žádnou

zásadní alternativu ke stávajícímu hospodářskému systému, existuje ještě mnoho ostatních

problému a argumentů, kterým se musí organizace postavit.

Slabinou se kterou jsem se nejčastěji setkala v článcích, byla zajisté vysoká cena Fair

Trade certifikace, která se pohybuje okolo 2000 eur za jeden rok, závisí na velikosti

družstva, sdružení nebo jiné organizace. Z toho vyplývá, že jsou povinni své certifikace

každý rok obnovovat a to za poplatek 500 eur. V případě certifikace výrobků značkou BIO,

jsou povinni platit podobnou částku jako u Fair Trade certifikace. Jednotlivá družstva se

skládají z dílčích farmářů v dané lokalitě, hlavním důvodem vzniku družstev je rozdělení

nákladů na certifikaci, ale i nákladů na obsáhlou a komplikovanou administrativu spojenou

5 FAIR TRADE FEDERATION: History of Fair Trade in North America. [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné z:

http://www.fairtradefederation.org/history-of-fair-trade-in-the-united-states/

14

s Fair Trade normami. Bohužel současně nastavený systém brání samotným malým a

rodinným farmářům získat certifikaci, jelikož nepatří do žádného družstva či sdružení.6

V neposlední řadě vidím problém s nazýváním férových dovozců a prodejců. V případě

nadnárodních korporací viz.: Starbucks, Nestlé a mnoho dalších, kteří si říkají férový

prodejci, přitom procento nabízených férových produktů nepřesahuje více jak 1%

celkového sortimentu oproti prodejcům, kteří se 100% zaměřují na prodej férových

výrobků. Tento fakt poukazuje, že není férový prodejce jako férový prodejce. Zde může

nastat problém u koncových zákazníků, kteří si mohou myslet, že svým nákupem přispívají

k férovému obchodu.7 8

6 WORLD CENTRIC: Fair Trade [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://worldcentric.org/conscious-

living/actionstotake/fairtrade 7 KRASEC. Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí: Je Fair Trade neboli „spravedlivý obchod“ opravdu férový?

[online]. Písek: Tiskárna Hemala, 2007 [cit. 2015-04-01]. ISSN 1802-1441. 8 KRYLOVÁ, Radoslava. Fairtrade: Jak systém funguje? Pomáhá, nebo je to nálepka? [online]. 2008 [cit. 2015-04-01].

Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/potraviny/fairtrade-jak-system-funguje-pomaha-nebo-je-to-nalepka.aspx

15

2 MEZINÁRODNÍ FAIR TRADE ASOCIACE

Vzhledem k tomu, že Fair Trade působí v mezinárodním rozměru, bylo zapotřebí založit

následující zastřešující organizace, které přispívají k vzájemné komunikaci mezi

jednotlivými články v Fairtrade systému a zároveň prezentují spravedlivý obchod navenek:

2. 1 WFTO (World Fair Trade Organization)

Největší globální síť Fair Trade organizací, která spojuje veškeré články řetězce Fair

Trade z celého světa. Jedná se o sdružení výrobců, dovozců i prodejců. Členství v WFTO

poskytuje Fairtrade organizacím prostřednictvím mezinárodního systému záruky

důvěryhodnost a identitu, místo kde se mohou spojit s podobně smýšlejícími lidmi z celého

světa, nástroje a školení pro lepší přístup na trh, a také jednotný společný hlas, který je

slyšet. Do roku 2008 byla WFTO známá pod zkratkou IFAT (International Fair Trade

Association), nový název měl vyzdvihnout především významnou šíři a vliv celé

organizace, která má přes 370 členských organizací a 40 individuálních partnerů z více než

70 zemí napříč pěti kontinenty.9

2.2 Fair Trade International / FLO (Fairtrade Labelling Organizations International)

Fair Trade International, do roku 2011 známá jako FLO (Fair Trade Labelling

Organization) je mezinárodní společností, která byla založena v roce 1997 se sídlem ve

městě Bonn v Německu. Hlavní činností organizace je vytváření vlastních standardů pro

certifikaci výrobků ochrannou známkou FAIRTRADE a spravuje registr certifikovaných

výrobců. Úzce spolupracuje s FLO-CERT s.r.o. která kontroluje u obchodníků a

producentů dodržování veškerých parametrů na základě standardů vytvořených organizací

FLO. Úspěšné projití kontrolou je základem pro získání certifikátu, který dovoluje

pěstitelům nabízet jejich produkty jako férové. FLO-CERT je akreditována podle normy

ISO 65 jako nezávislá certifikační společnost.10

9 WORLD FAIR TRADE ORGANIZATION. About us. [online]. 2015. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z:

http://www.wfto.com/about-us 10 UTTING, Peter, Darryl REED a Ananya MUKHERJEE-REED. Business regulation and non-state actors: whose

standards?: whose development?. New York: Routledge, 2012, 346 s. Routledge studies in development economics, 93.

ISBN 0203126920.

16

2.3 EFTA (European Fair Trade Association)

Sdružení největších evropských dovozců Fairtrade (německá Gepa, italské CTM

Altromercato, britský Traidcraft, švýcarská Claro, nizozemská Fair Trade Organisatie,

belgičtí Oxfam Wereldwinkels a Magasins du Monde Oxfam, francouzský SolidarMonde,

rakouská EZA, španělští IDEAS a Intermon Oxfam). EFTA byla založena neformálně v

roce 1987, svůj formální status evropské asociace získala až o tři roky později. Hlavní sídlo

EFTA se nachází v Nizozemsku. Cílem EFTA je podporovat své členské organizace v

jejich práci a povzbudit je ke spolupráci a koordinaci, která usnadňuje výměnu informací a

vytváření sítí. EFTA dále zajišťuje podmínky pro dělbu práce a rozvíjí společné projekty.

Daří se jí to především díky organizování společného setkání členů a rozesláním

relevantních informací směrem ke všem dovozcům. Důležitou součástí je vedení databáze

EFTA, tzv. Fairdata, která obsahuje informace o dodavatelích a jejich produktech.11

2.4 FINE (FLO IFAT NEWS EFTA)

FINE představuje diskusní fórum organizací FLO, IFAT (dnes už WFTO), NEWS12

a

EFTA, které slouží ke strategické koordinaci postupů jednotlivých organizací a celkové

činnosti férového obchodu. Důležitou otázkou, která bude především v budoucnosti

relevantní, je například role certifikace členů WFTO, kteří zatím nemají přístup k systému

FLO .13

2.5 FTF (Fair Trade Federation)

Fair Trade federace je severoamerické obchodní sdružení spravedlivého obchodu prodejců,

velkoobchodníků ale také producentů. Členové za určitý poplatek získají přístup k široké

obchodní síti, čímž se zároveň zavazují dodržovat určité normy.14

11 EFTA: The European Fair Trade Association. [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.european-fair-

trade-association.org/efta/ 12 NEWS! NETWORK OF EUROPEAN WORLDSHOP byla založena 1994. NEWS! přestala existovat ve své původní

podobě, v říjnu 2008. V současné době je součástí Evropské WFTO-Europe, která koordinuje spolupráci mezi světové

obchody v Evropě. 13 NICHOLLS, Alex a Charlotte OPAL. Fair trade: market-driven ethical consumption. Thousand Oaks, Calif.: SAGE,

c2005, 277 p. ISBN 1412901057. 14 FTF, FAIR TRADE FEDERATION: What Makes Fair Trade Federation Members Different?. [online]. 2015 [cit.

2015-03-16]. Dostupné z:http://www.fairtradefederation.org/

17

3. CÍLE FAIR TRADE

Cílem Fair Trade je přímá a účinná podpora znevýhodněných farmářů a výrobců ze zemí

globálního Jihu. Toho se snaží docílit prostřednictvím:

Poskytování "férových" obchodních podmínek pro zapojené výrobce.

Vyplácení tzv. sociálního prémie, která je investována do projektů místního rozvoje.

Dodržování základních norem pracovního práva.

Ochrany životního prostředí.

Zvyšování informovanosti spotřebitelů o situaci malých zemědělců a řemeslníků v

rozvojových zemích. 15

Jeden z hlavních cílů Fair Trade se zaměřuje na zlepšování životních podmínky pěstitelů

ze třetího světa a to především díky zkvalitnění jejich přístupu na světové trhy, posílení

organizací prvovýrobců, poskytování vyšší výkupní ceny za férové produkty a

v neposlední řadě díky zajištění dlouhodobé kontinuity v obchodním partnerství, která

zemědělcům poskytuje ekonomickou jistotu v dalších letech. Fair Trade si dále klade za

svůj cíl podpořit znevýhodněné producenty, zajištěním příležitostí pro jejich rozvoj. Mezi

znevýhodněné producenty patří především ženy, jejichž hierarchické postavení ve třetím

světě nekoresponduje s postavením mužů a jejich právy. Fair Trade bojuje proti zneužívání

nezletilých v pracovním procesu, s cílem redukovat počet dětí, kteří jsou svou vlastní

rodinou nuceni provádět těžké a nebezpečné práce, což má za následek mnoho negativním

jevů, např. dětem je ubírána možnost vzdělání a tím zajištění lepší budoucnosti.

S problematikou postavení žen a dětské práce, se budu blíže zabývat v následující kapitole.

Hnutí Fair Trade se snaží zvyšovat uvědomění mezi spotřebiteli o negativním dopadu

mezinárodního obchodu na producenty tak, aby mohli využívat svou kupní sílu pozitivněji.

Dalším cílem je vytvoření znamenitého modelu obchodního partnerství, jenž bude odrážet

dialog, transparentnost a vzájemný respekt. Fair Trade vede kampaně, které mají zaručit

změny v pravidlech a praktikách konvenčního mezinárodního obchodu. Poslední bod

v cílech, za nichž usiluje férový koncept, se zaměřuje na ochranu lidských práv, propagaci

sociální spravedlnosti a na činnosti předcházející poškozování a znečisťování životního

prostředí.16

15 FAIRTRADE ČESKO A SLOVENSKO. [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/fair-

trade 16 ASOCIACE PRO FAIR TRADE. Fair trade spravedlivý obchod v České republice [online]. Praha, 2004 [cit. 2015-03-

02]. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/bec9f888010e9f21bb1cdb470322b7c6/brozura_fair_trade.pdf

18

3.1 Postavení žen ve Fair Trade

Jak už jsem nastínila v předchozích kapitolách, život v rozvojových zemích není

nejjednodušší, panují zde bídné životní podmínky. Aby zdejší obyvatelé předešli

hladomoru, je zapotřebí do pracovního procesu zapojit téměř všechny členy rodiny, ženy a

dokonce v mnohých případech i děti. O dětské práci budu hovořit později, v této kapitole

bych se ráda zaměřila právě na ženy, matky.

Podle údajů předložených v každoročním MEL monitoringu, v roce 2012 celých 23%

zemědělců a pracovníků tvořily právě ženy. To je mírný pokles ve srovnání s údaji za rok

2011, kdy počet pracujících žen dosahoval 25%. Tento pokles je pravděpodobně odrazem

dvou faktorů. Na jedné straně, vidíme růst počtu malých producentů v Asii a Oceánii, kde

zastoupení žen v těchto organizacích je velmi nízké. Globální údaj o členství žen v

organizacích drobných pěstitelů hovoří o 19%, ale v Asii a Oceánii to je mnohem nižší

číslo, pouhých 10%. Proč je toto číslo tak nízké se dá vysvětlit díky právním, sociálním a

kulturním normám. Jako ve většině kultur bývá zvykem, že ženy obstarávají domácnost,

děti a všechny práce okolo, čímž jim už nezbývá tolik času a mnohdy ani sil na aktivní

zapojení v družstvu. Další překážkou může být nutnost vlastnit půdu, kterou by člen

družstva obdělával. A také některé zemědělské práce nejsou vhodné, aby je vykonávalo

něžnější pohlaví. Ale přesto obdělávání pole je pro ženy velmi prospěšné, neboť tak získají

zároveň i volební právo, právo podílet se na rozhodování a možnost důstojně žít. Jednou z

organizací, která se zaměřuje na podporu žen je Kuapa Kokoo, ghánská organizace

farmářů pěstující kakao, která dokonce vlastní 45% část společnosti Divine Chocolate.

Celou organizaci řídí žena v křesle ředitelky a i polovina zástupců výkonné rady je tvořena

ženami. V zemích jako třeba Maroko je zvykem, že živitel rodiny je pouze otec či manžel,

ale tato tradice se narušila v okamžiku, kdy se zdejší farmářky rozhodly podnikat v

Tighanimine, v první organizaci zpracující arganový olej. Velkým zadostiučiněním jsou

speciální programy, které se zaměřují na překážky, jimž čelí ženy v zemědělství. Těmito

programy se řídí vlády fairtradových zemí pří vzdělávání žen naukou zabývající se

zemědělskou výrobou nebo při vyřizování úvěrů na koupi obdělávané půdy. Taktéž

vznikají nové strategie a programy pro rovnost žen a mužů. 17

17 KILPATRICK. Monitoring the scope and benefits of Fairtrade Fifth Edition, 2013. [online]. s. 127 [cit. 2015-03-09].

Dostupné z: http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/resources/2013-Fairtrade-Monitoring-Scope-

Benefits_web.pdf

19

Jeden takový program vypracovala společnost Twin a dává doporučení, jak správně

podporovat ženskou politiku a genderovou spravedlnost: 18

1. Vypracovat a zrealizovat generovou politiku a právně upravit závazky organizací

producentů k rovnosti žen.

2. Podporovat zapojení žen do pěstitelské organizace a zároveň přezkoumat a podpořit

změny ve stávajících normách.

3. Zřizovat výbory pro ženy zaměřené na rozvoj ženských vůdčích schopností a

zvýšení přístupu k finančním zdrojům a k samostatnému rozhodování.

4. Zapojit ženy do podnikatelských aktivit.

5. Upřednostňovat ženy v přístupu k dostupným úvěrům.

6. Investovat do programů gramotnosti pro dospělé ženy, s cílem podpořit účinné

zapojení do demokratických procesů, jako jsou volby, a zvyšovat povědomí o

pozemkových vlastnických právech.

Dr. Tsitsi Choruma z Fairtrade International, nově jmenovaný specialista na genderovou

problematiku, říká:

"Dosažení rovnosti žen a mužů v zemědělství bude vyžadovat koordinované a společné úsilí

od všech složek v dodavatelském řetězci, takže se těším na úzkou spolupráci s výrobci i s

dalšími partnery. Společně budeme usilovat o tom, abychom pomohli ženám získat jejich

spravedlivý podíl na výhodách z Fairtrade." 19

3.2 Dětská práce

Velkou problematikou, kterou se Fairtrade zabývá a snaží se ji redukovat, je využívání

dětské pracovní síly. Ano, že děti doma pracují, pomáhají rodičům s umýváním nádobí a

vysáváním je i v evropských domácnostech zcela běžné a dovolím si tvrdit i výchovné. Ale

zde hovoříme o dětské práci, která je protiprávní, jelikož brání dítěti ve vzdělání nebo

narušuje jeho zdravý fyzický, duševní, morální či sociální vývoj. Děti nedobrovolně

18 TWIN & TWIN TRADING. Empowering Women Farmers in Agricultural Value Chains. [online]. 2013, s. 39 [cit.

2015-03-11]. Dostupné z: http://www.twin.org.uk/assets/Twin-reports/Empowering-Women-Farmers-in-Agricultural-

Value-Chains-1.pdf 19 FAIRTRADE-ČESKO: 8. březen svátek všech žen na světě. Genderová rovnost je prospěšná pro ženy, obchod a

globální rozvoj. [online]. 2015 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/doma/novinky/8-brezen-

svatek-vsech-zen-na-svete

20

obdělávají kakaové plantáže, přichází do kontaktu s ostrými nástroji, kterými se mohou

škaredě zranit a ničí si páteř v důsledku tahání těžkých břemen. Podle šokujících dat, která

uvádí Mezinárodní organizace práce20

je nuceno pracovat okolo 160 milionů nezletilých,

v přepočtu to představuje 11% všech dětí na světě. Mnoho z nich pracuje tvrdě celé dny, na

plný úvazek. Na vzdělání a užívání si bezstarostného dětského života jim nezbývá čas. To

přináší začarovaný kruh chudoby. Bez dostatečného vzdělání nebude dítěti v pozdějším

věku umožněna vzestupná profesní kariéra, tím si nezajistí dostatečný finanční příjem na

zajištění své budoucí rodiny a tento scénář se může dál opakovat. Využívání pracovní síly

nezletilých navíc vede ke snížení ceny lidského kapitálu na trhu práce, tedy v celkovém

důsledku dětská práce nevede k navýšení rodinného rozpočtu, jelikož rodiče by bez

existence dětské práce získali mnohem vyšší mzdy.21

Pro někoho tedy může být šokujícím

zjištění, že zaměstnání dětí není důsledkem extrémní chudoby, ale naopak její příčinou.

Proto spadá do klíčových cílů Fairtrade odstraňování této problematiky, která má v

konečném důsledku dalekosáhlejší dopad, než nevyhovující vývoj potomka.

Česká nezisková organizace NaZemi, jejíž misí je hájit důstojné pracovní podmínky lidí ve

světě, se v článku na svých webových stránkách vyjadřuje o dětské práci následovně:

„ Africké děti sklízí kakao, evropské děti si pochutnávají na čokoládě …Podle Mezinárodní

organizace práce je více než 100 milionů dětí vystaveno nejhorším formám dětské práce.

Jedná se o práci nebezpečnou, otrockou, ilegální spojenou s drogami a prostitucí,

případně o zapojení dětí do ozbrojených konfliktů. Nejvíce pracujících dětí (78 milionů) se

nachází v Asii a Tichomoří. V subsaharské Africe dokonce pracuje každé páté dítě (21%).“

(NaZemi, 2015)22

Jedinou útěchou snad může být fakt, že počet pracujících dětí se od roku 2000 zredukoval

o 78 milionů. Pokles počtu pracujících dívek byl zvlášť výrazný, snížil se o 40%, oproti

25% u chlapců. Velké pokroky v boji proti dětské práci jsou zřetelné především

v posledních 4 letech. To potvrzuje, že vlády, občanské společnosti a další neziskové

organice se vydali tou správnou cestou. Klíčovou otázkou je, zdali pokroky jsou dostatečně

rychlé a efektivní, aby dosáhly stanovených cílů v roce 2016. MPO se obává, že nejhorší

formy dětské práce do této časové hranice nebudou odstraněny, pokud nedojde

20

ŠTĚPÁNKOVÁ, Gabriela. 168 milionů dětí ve světě pracuje. [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-04-05].

Dostupné z: http://www.nazemi.cz/168-milionu-deti-ve-svete-pracuje 21

INTERNATIONAL LABOUR OFFICE, IPEC. Marking progress against child labour: global estimates

and trends 2000-2012. Geneva: ILO, 2013. ISBN 9789221271826. 22

NAZEMI: Dětská práce. [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.nazemi.cz/detska-prace

21

246 222 215

168

134

107

171

128 115

85 65

50

0

50

100

150

200

250

300

2000 2004 2008 2012 2016 2020

mili

on

y

Dětská práce

Nebezpečná práce

k podstatnému zvýšení úsilí na všech úrovních. Je nutné pokračovat především v posilnění

opatření ve čtyřech hlavních oblastech politiky právních předpisů a výkonů:

1. Legislativa upravující minimální věk a zákaz práce pro děti.

2. Přístupné smysluplné vzdělávání a rozvoj dovedností.

3. Sociální ochrana.

4. Rozšíření příležitostí důstojné práce pro mládež spadající nad hranici minimálního

věku, která by jim ulehčila přístup do zaměstnání.

Následující graf ukazuje, k jakému poklesu dětské práce dojde v průběhu období 2012-

2020, v případě, že tempo pokroku zůstane stejné jako v letech 2008-2012. Zachová-li

se stejné tempo, cíle by se mělo dosáhnout v roce 2020, což je výrazně později oproti

dříve předpokládanému roku 2016. Ve skutečnosti, dokonce i dosažení tohoto cíle o

čtyři roky později, bude vyžadovat zvýšení tempa z nynějších 6,5% na 24%.

Graf 1: Pokles dětské a nebezpečné práce v období 2000-2012 a plánovány pokles pro období 2012-2020, v případě

že tempo pokroku zůstane stejné jako v letech 2008-2012

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z International Labour Office

22

4. FAIRTRADE® OBCHODNÍ OCHRANNÁ ZNÁMKA

Modro-zelený kruh v černém poli je symbolem, který jasně značí, že se jedná o Fair Trade

výrobek, který splňuje ekologické a etické principy. Tento symbol je stejný po celém světě,

lidé ze všech koutů se tak mohou lehce orientovat při hledání Fair Trade výrobků

v regálech obchodů právě díky tomuto logu. O významu grafiky loga panuje mnoho

domněnek. V někom vyvolá představu zeleného listu stromu, jiný si představí spíše

barevného papouška. Můžeme se setkat i s poetickou symbolikou cesty uprostřed pole

směřující k lepší budoucnosti. Velmi oblíbený výklad popisuje modrou barvu jako oblohu,

zelenou jako trávu a černá tečka uprostřed společně s černým pozadím symbolizuje

postavu člověka se zdviženou paží.23

Jedná se o mezinárodní certifikační a ochranou obchodní značku, která spadá do

prioritního vlastnictví Fair Trade Intenational (do roku 2011 znamá jako FLO). Známka

reprezentuje vysokou morální a finanční hodnotu. Známku Fairtrade nese přes 27 tisíc

produktů po celém světě a můžeme jí nalézt na obalu potravin, nápojů ale i jako visačku na

oblečení, které obsahuje požadované množství fairtradové bavlny, dokonce i na špercích

vyrobených z fairtrade zlata a jiných drahých kovů. U produktů které se skládají pouze

z jedné složky, jako je káva nebo banány, musí být produkt 100% Fairtrade, u více

složkových, jako například sušenky, zmrzlina nebo čokoláda musí všechny složky, které se

23 PROFAIRTRADE: Fairtrade známka. [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.profairtrade.cz/fairtrade/

Obrázek 1: FAIRTRADE® obchodní ochranná

známka

Zdroj:http://www.fairtrade.net/typo3temp/pics/9acd0b0c

44.gif

http://www.profairtrade.cz/fairtrade/

23

dají vypěstovat za férových podmínek, musí být Fair trade. Procenta, z kolika je produkt

opravdu férových, se uvádí na zadní straně obalu, tento obsah nesmí klesnout pod hranici

20%. Ovšem mnoho společností apeluje nad rámec této dvaceti procentní hranice.

Výrobky Fair Trade musí být označeny a jasně odděleny od nefairtradových výrobků

v každé fázi výroby a zpracování. To odráží strategický cíl FLO zajistit spotřebitelům, že

výrobky s označením Fair Trade certifikační známkou jsou z Fairtrade surovin. Z toho

plynou důležitá omezení jejího použití. Známka nesmí souviset s jinou značkou, známkou,

či identitou a s výrobky, které nebyly certifikovány v souladu se standardy Fairtrade. 24

4.1 Proces certifikace

Fair Trade spadá do tzv. eco-labellingu, tedy systému, jenž značí výrobky charakteristické

svou šetrností k přírodě. To znamená, že veškerá produkce, která se odehrává pod férovým

systémem, by měla být kontrolována a řízena určitými principy tak, aby nepoškozovala

životní prostředí a vedla k rozvoji komunity. Proto výrobky, které chtějí být prodejci

prodávány s logem FAIRTRADE musí projít certifikací. Certifikace je povinná ve všech

úrovních obchodního řetězce, od producenta až po balené výrobky připravené k prodeji

koncovým spotřebitelům. Pro obě strany, jak pro producenta tak spotřebitele, přináší

certifikace výhody. Pěstitel obdrží vyšší cenu za svou úrodu a spotřebitel má jistotu, že

daný výrobek splňuje veškeré ekologické a etické standarty.25

Certifikační proces probíhá

ve třech fázích:

1. ŽÁDOST - O Certifikaci si může zažádat přímý dovozce, který zboží získává

přímo od pěstitelů férového obchodu, dále zpracovatel, kterému dovozce s

certifikací Fairtrade zboží předá k dalšímu zpracování a v neposlední řade

obchodníci a malé podniky, kteří nekupují produkty přímo od producentů, a dále je

zpracovávají či prodávají pod vlastní značkou.

2. ÚVODNÍ CERTIFIKACE – Proces vstupního auditu, kde se ověří, zda žadatel při

výrobě či zpracování daného zboží či komodity dodržuje pracovní standarty

Mezinárodní organizace práce a standarty Fair Trade. Na dodržování těchto

podmínek dohlíží společnost FLO-CERT sídlící v Německu, která zároveň

24 FAIRTRADE ČESKO: Ochraná známka Fairtrade. [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.fairtrade-

cesko.cz/#!obchodnici/znamka-fairtrade 25 ASOCIACE PRO FAIR TRADE. Fair Trade spravedlivý obchod v České republice [online]. Praha, 2004 [cit. 2015-

03-02]. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/bec9f888010e9f21bb1cdb470322b7c6/brozura_fair_trade.pdf

24

certifikáty i vydává. Náklady za certifikaci se pohybují od 250 eur za rok u malých

podniků až po 2800 eur u největších firem. 26

3. RECERTIFIKACE – Certifikace se musí obnovovat v cyklech mezi jedním až

třemi lety, v případě, že subjekt nesplňuje některý z certifikačních požadavků, je

vyzván k nápravě a podle posudku následující inspekce může být rozhodnuto o

obnovení nebo odejmutí certifikátu produktu.27

26 FAIR TRADE ČESKO A SLOVENSKO: Certifikace Fairtrade. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné

z: http://www.fairtrade-cesko.cz/obchodnici/certifikace 27 BIO INFO: Informační portál pro ty, kteří žijí bio. Fair Trade standardy. [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné

z: http://www.bio-info.cz/zpravy/fair-trade-standardy

Obrázek 2 Proces certifikace

Zdroj:Asociace pro Fair Trade

Dostupné z:http://aa.ecn.cz/img_upload/bec9f888010e9f21bb1cdb470322b7c6/brozura_fair_trade.pdf

http://www.fairtrade-cesko.cz/pro-obchodniky/certifikace-fairtrade/male-podniky

http://www.fairtrade-cesko.cz/pro-obchodniky/certifikace-fairtrade/male-podniky

http://www.fairtrade-cesko.cz/pro-obchodniky/certifikace-fairtrade/dovozci-a-zpracovatele

25

5. STANDARDY FAIR TRADE

Standardy férového systému obchodování definovala organizace FLO. Představují

prakticky základní zásady Fair Trade, které musí splňovat producenti, kteří se chtějí stát

součásti spravedlivého obchodu. Pomocí těchto standardů se ulehčuje vstup do systému

drobnějším a zranitelnějším farmářům. K cílové skupině Fair Trade patří malí producenti,

farmáři obdělávající plantáže a dělníci pracující ve fabrikách, kteří jsou závislí mzdově na

zaměstnavateli. Spolupráce s plantážemi se stává čím dál důležitější, především pro velké

firmy s vysokým množstevní odbytu. Pro všechny tyto skupiny byly vypracovány

standardy, které zohledňují rozdílné vlastnické struktury a jiné dispozice. U všech

standardů musí být naplněny všechny tři pilíře udržitelného rozvoje: sociální, ekonomický

a environmentální. Stejně tak dodatečná kategorie, která se zabývá pracovními

podmínkami. Standardy Fair Trade stanovují následující požadavky:

Minimální požadavky – požadavky, které musí být splněny do doby, než

producenti požádají o udělení certifikátu Fair Tarde. Například jeden z minimálních

požadavků se vztahuje na snižování množství používané agrochemie. Nestačí je

pouze splňovat, zároveň během určité stanovené doby musí být vidno stálé

zlepšování v dané oblasti.

Průběžné požadavky – požadavky, kterých musí být dosaženo časem, přičemž je

zohledňování individuální hospodářská situace zemědělců. Povinností je jedenkrát

do roka podat zprávu o pokroku spolupráce v oblasti životních a pracovních

podmínek.28

Musíme si uvědomit, že nejen producenti, ale i obchodníci, kteří jsou zaregistrování u

FLO se musí řídit konkrétními standardy. Klíčové body, které se řadí k hlavním

požadavkům, uvádím ve výčtu níže:

Producentům garantovat tzv. minimální cenu, to znamená, zaplatit za

vykoupené zboží takovou částku, která pokryje zemědělcům veškeré náklady

stálé produkce a ochrání tak producenta před kolísáním cen na světovém trhu.

Nejedná se o předem pevně stanovenou cenu, ale o minimální možnou hranici,

pod kterou nesmí výkupní cena klesnout. V případě, že tržní cena je vyšší než ta

28

PROFAIRTRADE: Fairtrade kritéria. [online]. [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.profairtrade.cz/fairtrade/

26

minimální, obchodník odkoupí zboží za cenu tržní. Horní hranice se

nestanovuje.

Poskytování tzv. fairtradové prémie, která umožní producentovi investovat do

budoucího rozvoje a zlepšení situace v místním společenství, především

v rovině sociální, ekonomické a environmentální. O konkrétním použití

fairtradové prémie si mohou zemědělci a pracovníci rozhodovat

v demokratickém a transparentním procesu sami.

K povinnostem obchodníka dále patří, udržovat takové obchodní vztahy, které

dovolí producentovi zajistit trvale udržitelné podnikání. Pokud si zemědělec

přeje předem financovat část sklizně, obchodník by tento požadavek měl

respektovat.29

29

ROTH, Robin. 100% fair: Der fraire Handel in Deutschland [online]. 3. Vydaní. Berlín, 2014 [cit. 2015-

03-06]. Forum Fairer Handel. Dostupné z: http://www.forum-

fairerhandel.de/fileadmin/user_upload/dateien/publikationen/materialien_des_ffh/100_prozent_fair_2014.pdf

27

6. FAIR TRADE V ČÍSLECH

Podle nejaktuálnějších dat, uvedených v deklaraci Fair Trade Beyond 201530

stojí za

celosvětovým hnutím odhadem 2,5 milionu Fair Trade výrobců a pracovníků z více než 70

zemí, 24 certifikačních organizací, více než 500 specializovaných Fair Trade dovozců,

4000 světových obchodů, více než 100 tisíc dobrovolníků, více než 1100 Fair Trade měst a

desítky milionů spotřebitelů.31

Podrobnější a přesnější čísla uvádí MEL ve svém reportu (Fairtrade International

Monitoring Evaluation and Learning Programme System Report). MEL sbírá a sleduje

informace od všech zúčastněných stran, od organizací, přes producenty, až k procesním

auditům. Údaje z těchto kontrolních činností jsou analyzovány a publikovány na

každoročním základě. Nejnovější dostupná data pochází z monitoringu 2013 (Monitoring

the Scope and Benefits of Fair Trade)32

. Tato zpráva přináší výsledky ročního sběru dat a

dává přehled o rozsahu Fairtrade v průběhu roku 2012. Sledování a vyhodnocování dat

jasně ukazuje, kde si Fair Trade vede dobře a naopak, kde je zapotřebí překonat určitá

úskalí a najít řešení.

Tabulky a grafy uvedené v této zprávě vykazují celkový neustálý růst, a to pokud jde o

účast zemědělců, pracovníků a jejich výrobních organizací, tak i z hlediska objemu

prodaných výrobků za férových podmínek. U malých producentů byl růst tržeb v tomto

období obzvlášť výrazný. Ve srovnání s léty 2010-11 vykazují malé zemědělské

organizace pro rok 2011-12 nárůst o 41%, kdy se jejich tržby zvedly z 582 na 822 milionů

euro. Počet zemědělců a pracovníků podílejících se na Fairtrade vzrostl na 1,4 milionů, ve

srovnání s předchozím rokem je to o 14% více. Zhruba 61% všech zemědělců a pracovníků

činných ve Fairtrade systému se nachází v Africe a na Středním východě, 21% žije

v Latinské Americe a Karibik, Asie spolu s Oceánií sčítá 18%. V roce 2012 získali

30

Fair Trade Beyond 2015 je globální kampaň, jejímž jádrem je deklarace, tedy výzva k reformaci obchodních pravidel,

které by vedly k posilnění obchodu, jakožto nástroje ke snížení chudoby a motoru pro udržitelný rozvoj. Fair Trade

Beyond 2015 si klade za cíl podpořit vedení měst a organizace občanské společnosti na celém světě, aby vyzvali světové

vůdce a zavedli nový globální rozvojový rámec pro rok 2015 , který si klade za cíl vytvořit spravedlivý a udržitelný svět

v němž každý člověk může realizovat svá lidská práva, naplnit svůj potenciál a žít bez chudoby (Více na : http://fairtrade-

advocacy.org/beyond2015#sthash.QJrv4pwO.dpuf)

31 Fair Trade Beyond 2015: Declaration Briefing. [online]. 2015, s. 4 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://fairtrade-

advocacy.org/images/Fair_Trade_Beyond_2015_Declaration_Briefing.pdf

32 KILPATRICK, Kate a Kyle FREUND. Monitoring the scope and benefits of Fairtrade Fifth Edition, 2013. [online]. s.

127 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/resources/2013-

Fairtrade-Monitoring-Scope-Benefits_web.pdf

28

certifikaci výrobní organizace ze čtyř nových zemí: Afghánistán, Jamajka, Nigérie a

Východní Timor. Celkově je součástí férového obchodu 70 zemí.

V roce 2012 také Fairtrade International představil novou strategii, která se týká

pracovního práva a o rok později schválil upravené Fairtrade standardy pro organizace,

které najímají pracovní sílu. V rámci těchto úprav se vyvinuly nové přístupy na podporu

mezd a společenského postavení pracovníků obdělávajících plantáže. Pozitivní vliv těchto

kroků se projevil především jako růst tržních příležitostí a zároveň dosažení vyšší

produktivity na Fairtrade plantážích, což zaručuje pracovníkům lepší vyhlídky do

budoucnosti. Růst objemu prodeje výrobců kakaa, cukru a květin byly značné v 2011-12 .

Výrobci hlásili také mírný nárůst objemu prodeje kávy, čaje a banánů.

CEval (Centrum für Evaluation) v roce 2012 zveřejnil na Sárské univerzitě v Německu

velmi zajímavou studii33

, která stanovuje čtyři kritické faktory ke snížení chudoby

prostřednictvím rozvoje venkova ve vybraných rozvojových zemích. Jedná se o:

Dostatečné informace a povědomí mezi zemědělci a pracovníky o skutečnosti, že

jejich organizace spadá pod Fairtrade, a jak samotný Fairtrade funguje.

Kvalita organizačních struktur výrobní organizace, zejména tam kde je komunikace

a práce vedena nehierarchickým způsobem.

Dovednost leadershipu a managementu motivovat producenty.

Podíl tržeb na trhu Fairtrade. Významný podíl prodeje zajišťuje organizaci

prostředky, které mohou být použity na investice do developerských projektů.

Vědci tvrdí, že dopad Fairtrade na rozvoj venkova bude nejvyšší tehdy, když všechny čtyři

výše uvedené předpoklady budou splněny do značné míry. V případě, že výrobní

organizace prodají pouze minoritní část jejich produkce za férových podmínek, omezí to

zajisté celkový vliv Fairtrade na tyto organizace.

6.1 Celková výše prodeje fairtradových výrobků ve světě

Podle nejaktuálnější výroční zprávy Fairtrade International 2013-2014 (Strong Pruducers,

Strong Future, Annual Report 2013-2014)34

nakupující utratili v průběhu roku 2013 za

33

CEVAL, Centrum für Evalation. Fairtrade Impact Study: Commissioned by TransFair Germany and Max Havelaar

Foundation Switzerland. [online]. 2012, s. 60 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z:

http://www.maxhavelaar.ch/fileadmin/user_upload/studienfachartikel/D/Studien/Appendices_Evaluation_Report_Fairtra

de_Impact_Study_public.pdf

29

výrobky pocházející z férového obchodu 5,5 miliard euro (v přepočtu na českou měnu přes

150 miliard), v porovnání s rokem 2012 můžeme sledovat 15% nárůst. Spotřebitelé

neustále navyšují svou poptávku, tržby ve Velké Británii překročily hranici 2 miliard euro

a stálý růst je možné zaznamenat na všech evropských trzích. I na novějších fairtrade trzích

jako je Česká republika, Hong Kong a USA byl zaznamenán značný nárůst spotřeby

produktů nesoucí logo Fairtrade. Se zavedením fairtrade marketinkových organizací ve

východní Africe a v Indii v květnu a v listopadu 2013, se doufá, že tento rostoucí trend

bude patrný i v dalších letech. Tržby v jednotlivých zemích uvádím v následujícím

přehledu, kde jsou uvedeny částky za rok 2012, 2013 a jejich procentuální roční nárůst.

Aby se zjistila co možná nejpřesnější částka, Fairtrade International do svých výpočtů

zahrnul jak maloobchodní tržby, které pocházejí z nákupů v obchodech a supermarketech,

tak výdaje jednotlivých domácností za konzumaci výrobků v kavárnách a v restauracích.

Země 2012 (v eurech) 2013 (v eurech) Nárůst v % Austrálie /NZ 188 045 618 189 244 894 1%

Belgie 85 837 221 93 209 845 9%

Česká republika 2 744 524 6 439 976 142%

Dánsko 71 836 714 81 080 778 13%

Estonsko 1 061 938 1 756 251 65%

Finsko 152 263 629 156 785 309 3%

Francie 345 829 378 354 845 458 3%

Hongkong 422 803 825 175 95%

Irsko 174 954 927 197 296 405 13%

Itálie 65 435 059 76 355 675 17%

Japonsko 71 419 147 68 976 524 22%

Jižní Afrika 22 263 619 22 573 605 22%

Jižní Korea 1 989 631 3 814 805 92%

Litva 938 975 975 010 4%

Lotyško 846 027 842 258 0%

Lucembursko 8 319 391 9 628 859 16%

Německo 533 062 796 653 956 927 23%

Nizozemí 186 100 623 197 142 624 6%

Norsko 65 450 834 68 441 095 9%

Španělsko/Portugalsko 22 274 635 23 663 783 6%

Švédsko 178 951 375 231 668 646 29%

Švýcarsko 311 590 237 353 206 210 13%

USA 53 116 711 309 131 263 501%

Velká Británie 1 904 891 092 2 044 926 208 12%

Zbytek světa 47 487 290 49 657 508 5%

Celkem 4 786 772 862 5 500 317 789 15% Tabulka 1: Tržby za prodej Fairtrade výrobků v jednotlivých zemích

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat z Fairtrade International Annual Report 2013-2014

34 FAIR TRADE INTERNATIONAL. Annual Report 2013-2014: STRONG PRODUCERS, STRONG FUTURE. [online].

2015, s. 24 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/resources/2013-

14_AnnualReport_FairtradeIntl_web.pdf

30

7. FAIR TRADE V ČESKÉ REPUBLICE

7.1 Historie a vývoj férového konceptu v České republice

Koncept spravedlivého obchodu se do České republiky dostala na počátku devadesátých

let, tedy o něco později než do jiných evropských zemí. Velkou osobností, která se podílela

na rozšíření prodeje férových výrobků, byla paní Věra Lukášová, členka evangelistické

církve, která měla zálibu v poznávání života tzv. třetího světa. Při návštěvě Německa

navštívila nově otevřený fairtradový obchůdek, který ji uchvátil natolik, že v roce 1994 na

pražských Vinohradech založila Nadaci a Obchůdek Jednoho světa. Ke vzniku nadace

přispěly i sbory Českobratrské církve evangelické Vinohrady a Jarov. Od roku 2001

pracuje JEDEN SVĚT jako obecně prospěšná společnost. Zpočátku chod Obchůdku nebyl

zcela hladký, nadšení zakladatelé se potýkali s neznalostí lidí o novém způsobu

obchodování a s neochotou podpořit pěstitele z rozvojových zemí. V Současné době je

situace daleko lepší, přibývá nových prodejních míst, povědomí o této problematice se

neustále rozšiřuje a každý rok můžeme pozorovat markantní nárůst obratu z prodeje

fairtradových produktů o desítky milionů korun – v roce 2013 tento obrat činil 174 milionů

korun, což je oproti roku předchozímu o 80% více. Porovnáme-li tuto částku s rokem

2005, kdy obrat dosahoval pouze 5 milionů, vidíme jasný důkaz o rapidně zvyšující se

tendenci férového obchodování. Pro úplnost uvádím i obraty v následujících letech: 35

35 Výroční zpráva Česko a Slovensko 2013-2014 [online]. Fairtrade Česko a Slovensko, 2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné

z: http://www.fairtrade-cesko.cz/media/VZ_2014_13.pdf

3 10 27

41 50

80 92

113

174

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Obrat prodeje fairtradových výrobků v mil. Kč

Graf 2: Obrat prodeje faitradových výrobků v mil. Kč

Zdroj: Vlastní vypracování na základě dat z výroční zprávy Fairtrade Česko Slovenko 2012-2013

31

Důležitých krokem bylo v roce 2004 založení Asociace Fair trade (dnes Fair Trade Česko a

Slovensko), která sdružuje neziskové organizace a firmy, zabývající se rozvojem Fair

Trade v České republice, od minulého roku rozšířila svou působnost i na Slovensko. O

těchto firmách a neziskových organizací se blíže zmíním v následující kapitole.36

7.2 Fair Trade organizace v České republice

7.2.1 Fair trade Česko a Slovensko (dříve Asociace pro fair trade)

S rozvojem spravedlivého obchodu v naší zemi bylo zapotřebí vytvořit primární

organizaci, která by zastřešovala veškerá hnutí a neziskové organizace (od roku 2014

nemohou být součástí asociace subjekty, podnikající za účelem zisku) působící v tomto

odvětví a současně svou činností podporovala budoucí vývoj a povědomí o Fair trade

v Česku. Této role se ujala Asociace pro fair trade, která vznikla v roce 2004 sloučením

tří nevládních organizací dovážejících férové produkty z globálního Jihu. Od roku 2009 je

organizace součástí mezinárodní Fairtrade International a oficiálně zastupuje marketing a

férového hnutí v ČR. V roce 2012 Asociace pro fair trade získala nový název Fairtrade

Česká republika. Od minulého roku rozšířila svou působnost i na slovenský trh a díky

tomu v současné době nese organizace jméno Fairtrade Česko a Slovensko (můžeme

nalézt i pod zkratkou Fairtrade ČS).37

Hlavní oblast činnosti Fairtrade ČS je popsaná na webových stránkách organizace a zní:

„Mezi hlavní oblasti činnosti Fairtrade ČS patří rozvoj trhu a podpora prodeje

fairtradových výrobků v České republice a na Slovensku, zvyšování informovanosti a

zapojování spotřebitelů a odborné veřejnosti do podpory fair trade, monitoring používání

známky FAIRTRADE® v ČR a na Slovensku a dohled nad dodržováním stanovených

pravidel pro její použití. Důležitou součástí je také marketingová podpora produktů

označených známkou FAIRTRADE®, zastupování českého a slovenského fairtradového

hnutí v zahraničí a další činnosti, které jsou v souladu s cíli a posláním Fairtrade ČS.“38

36 KRÁTKÁ, Karolina, Hana PERNICOVÁ a Viktorie ŠŤASTNÁ. Fair Trade v ČR – analýza současného stavu.

[online]. Listopad 2009, s. 21 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z:

http://sebevedome.tisnovsko.eu/download/FTanalyza_final.pdf 37 Fairtade Česko a Slovensko: Historie Fairtrade ČS. [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.fairtrade-

cesko.cz/#!o-nas/nasehistorie 38 Fairtade Česko a Slovensko: Historie Fairtrade ČS. [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.fairtrade-

cesko.cz/#!o-nas/nasehistorie

32

7.2.2 Ekumenická akademie Praha o.s. (EAP)

Jedná se o nevládní neziskovou organizaci zaregistrovanou jako občanské sdružení 11. 1.

1996, zabývající se vzděláváním lidí v oboru Fair Trade, které má podobu seminářů,

studijních pobytů a konferencí. Organizace sama publikuje dokumentace, které jsou volně

dostupné na internetových stránkách. V neposlední řadě stojí za zmínku konkrétní

projekty, které EAP vytváří např. Prosazování Fair Trade v politikách EU, globální

férovost, Fair Trade a globální vzdělání a mnoho dalších projektů týkajících se Fair

Trade.39

7.2.3 EXCELLENT Plzeň s.r.o. / Miko Káva s.r.o

Jednalo se o rodinnou společnost založenou v roce 2007 zaměřenou na spravedlivý obchod

v kávovém průmyslu. Excellent Plzeň se ve velké míře podílela na zdokonalení

dostupnosti fairtradových výrobků do každodenního života spotřebitelů, firmám a

institucím na českém trhu. V roce 2011 Excellent Plzeň zakoupila společnost Miko Káva

s.r.o., která je součástí belgické Miko n.v. s více jak 200 letou tradicí. Díky akvizici Miko

Káva významně rozšířila svou činnost ve Fair Trade.

7.2.4 Fairově s.r.o.

Značka Fairově vznikla v roce 2006 za účelem zpřístupnit Českým spotřebitelům Fair

Trade výrobky. Samotná společnost Fairově s.r.o. vznikla v roce 2008, jako internetový

obchod nabízející kávu, čaj, čokoládu, kakao a koření, převážně se jedná o výrobky v bio

kvalitě.40

Díky zvyšujícímu se zájmu firem začala s velkoobchodní činností. Fairově s.r.o.

nabízí výrobky do firem jako dárky, zajišťuje cateringové akce a kávu do automatů. V roce

2009 se společnost zařadila mezi první dodavatele Fair Trade výrobků do maloobchodní

sítě společnosti Tesco. Společnost je členem Asociace pro Fairtrade.41

7.2.5 Spolu férově

Spolu férově je olomoucká nezisková organizace složená z podnícených dobrovolníků

v roce 2013, kdy se jednalo o občanské sdružení, v nynější době jde o zapsaný spolek.

Členové spolku se zajímají o své okolí, snaží se šířit myšlenky o odpovědné spotřebě a

39 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ EKUMENICKÁ AKADEMIE PRAHA (EAP). [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z:

http://ekumakad.cz/cz/o-nas 40 BIO-INFO: Informační portál pro ty, kteří žíjí bio. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.bio-

info.cz/seznamy/firmy/fairove-s-r-o 41 FAIROVĚ.CZ: O Nás. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.fairove.cz/o-fairove

33

změnu nynější konzumní společnosti. Záměrem Spolu Férově je pět základních bodů:

Podpora Fair Trade myšlenky v Olomouci, pořádání akcí pro veřejnost k rozšíření

myšlenek, motivace olomoucké veřejnosti k odpovědné spotřebě, rozšiřování povědomí

veřejnosti o pracovních podmínkách v rozvojových zemích a prodej fair trade výrobků.

Férové výroby spolku můžeme najít v obchodě To pravé z Hané i odjinud v Olomouci.42

7.2.6 Fair Trade Centrum s.r.o.

Firma se zabývá prodejem potravin a jiných výrobků např.: káva, čaj, koření, ručně

vyráběné koše, textilie či bižuterie ze spravedlivých obchodů. Sortiment odebírají od

renomovaných firem, které používají logo Fairtrade (Zotter, Gepa, Schweitzer, Lobodis,

atd.). Z toho vyplývá, že kvalita výrobků je transparentní dle zásad Fair Trade. Více než

dvě třetiny nabídky jsou oficiálně značené jako BIO, splňující kritéria Evropské Unie.

Veškeré výrobky společnost nabízí na svém internetovém obchodě, kamenném obchodě ve

Znojmě a centru Prahy, také jako velkoobchod zásobuje obchody se zdravou výživou,

bioprodejny, restaurace, kavárny po celé České republice.

7.2.7 Jeden svět o.p.s.

Jeden svět byl založen pražskými sbory Českobratrské církve evangelické Vinohrady a

Jarov v roce 1994, od roku 2001 jde o obecně prospěšnou společnost, která je nevládní

neziskovou organizací. Organizace pracuje na základě dobrovolnosti. Cílem společnosti je

především pomoc chudým a postiženým lidem v tzv. třetím světě, aby si dokázali pomoci

sami. Toho se snaží docílit prodejem potravin a řemeslných výrobků ze zemí globálního

Jihu a to v pražském obchodě Jeden Svět. Ve zmíněném obchodě probíhají v průběhu roku

přednášky a semináře na téma Fair Trade a jakou cestou mohou lidé napomoci ke

spravedlivým příležitostem lidí v rozvojových zemích.43

7.2.8 NaZemi s.r.o.

Jedná se o nevládní neziskovou organizaci založenou v roce 2003, zpočátku se rozvíjela za

pomoci dobrovolníků. V roce 2013 organizace založila Obchod NaZemi s.r.o. ze kterého

plynou zisky na financování vzdělávání a osvětové činnosti, další finance společnost

získává z mezinárodních grantů. Na zemi působí ve veřejném a akademickém prostředí

formou vedení kurzů, přednášek a besed o důstojných pracovních podmínkách,

42 SPOLU FÉROVĚ. Komunitní organizace (Skupina na sociální webové stránce Facebook). [online]. [cit. 2015-03-23].

Dostupné z: https://www.facebook.com/SpoluFerove/info?tab=page_info 43 OBCHŮDEK JEDNOHO SVĚTA - FAIR TRADE. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.jedensvet.org/

34

rozvojovém vzdělání, férových obchodech a dalších zajímavých tématech. Společnost staví

na třech základních pilířích, kterými jsou odpovědnost firem v dodavatelském řetězci, Fair

Trade který podporují i formou kamenného a internetového obchodu Obchod NaZemi, ale

i pořádáním jedné z největších akce „Férová snídaně ve vašem městě“, které se účastnilo

v roce 2014 přes 4400 lidí, posledním pilířem je propagace globálního rozvojového

vzdělání.

7.2.9 Mamacoffee s.r.o.

Společnost vznikla v roce 2008, kdy zakladatelé navštívili Etiopii, kde se setkali s místními

farmáři, což vnuklo myšlenku prodeje čerstvě pražené fairtraidové kávy na českém trhu.

Mamacoffee začínala s internetovým obchodem, po získání licence od Fairtrade

International (FLO) se stala první pražírnou Bio Fair Trade kávy ve Střední Evropě.

Postupem času společnost otevřela první kavárnu, v dnešní době vlastní sedm kaváren po

celé Praze. Cílem společnosti je dodávat kvalitní a prověřenou kávu od zasazení po dodání

k cílovému zákazníkovi, personál osobně navštěvuje plantáže, kde podporují místní

farmáře nákupem fairtradových surovin, spolupracují s Člověkem v tísni a dalšími

organizacemi. Společnost neustále sleduje nové trendy v kávovém průmyslu a vzdělává

svůj personál. Mamacoffee s dalšími partnery v roce 2012 začali pořádat „Prague Coffee

Festival“ pomocí kterého propagují nejenom kávu, ale především férový prodej.44

7.2.10 ARPOK o.p.s.

Jedná se obecně prospěšnou společnost, která byla založena Olomouckým krajem a

Univerzitou Palackého v Olomouci v září roku 2004. Nejprve šlo o Agenturu rozvojové a

humanitární pomoci Olomouckého kraje, v lednu roku 2014 odstoupil z pozice zakladatele

a z toho důvodu se změnil název společnosti na ARPOK o.p.s. Společnost vnáší do škol

celosvětové globální vzdělání, vzdělávají a pomáhají učitelům, jak učit současná témata

dneška mezi která patří: odpovědná spotřeba, chudoba, atd. Zaměřují se také na širší okruh

veřejnosti, čímž se snaží vytvářet a podporovat tolerantní společnost.45

44 MAMACOFFEE: Káva s příběhem. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.mamacoffee.cz/o-nas/

45 ARPOK o.p.s.: Vize, poslání, cíle. [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.arpok.cz/index.php/cs-CZ/o-

nas/kdo-jsme

35

8. PRODEJNÍ MÍSTA V OLOMOUCI

Mezi prodejní místa, kde mohou občané Olomouce nakoupit fairtradové produkty, patří

bezpochyby specializované prodejny se zdravou výživou, tři z nich se nacházejí v blízkosti

centra, BioPoint mohou navštívit zákazníci při cestování vlakem, poblíž vlakového nádraží

se nachází taktéž prodejna Herba. Ke konzumačním místům, která nabízejí fairtradovou

kávu patří dvě kavárny v Olomouci, kavárna Střední formát a BeTraka – bezbariérová

tréninková kavárna, jakožto specializovaná dílna pro handicapované spadající pod Charitu

Olomouc. Poloha obchodů se zdravou výživou, které jsou umístěné především v centru

města, se může jevit jako nevýhoda pro spotřebitelé žijící na okrajových městských částí

Olomouce. Jako kompenzaci pro tuto skupinu lidí se jeví supermarkety a hypermarkety

Albert, Globus, Kaufland, Terno a Tesco, které mají ve své nabídce férové produkty a

lokalitou jsou dostupnější i pro občany obývající okrajové městské části. V neposlední řadě

mohou zákazníci férové výrobky zakoupit v jedné ze sedmi prodejen DM drogerie.

8.1 Specializované prodejny se zdravou výživou

Obrázek 3: Specializované prodejny se zdravou výživou

Zdroj: Vlastní zpracování

36

8.1.1 Studánka Olomouc

Studánka je prodejna zdravé výživy, kde si zákazníci mohou zakoupit i faitradové výrobky.

Prodejna se nachází přímo v centru Olomouce, na ulici 8. Května, nechybí zde

bezbariérový přístup a maminky zajisté ocení dětský koutek, díky němuž se mohou

nerušeně soustředit na výběr fairtradové kávy, čokolád či cukru. Široký sortiment zboží

doplňují bezlepkové potraviny, vegetariánské náhražky, bio výrobky a kosmetika od

lokálních ekologických pěstitelů. Zákazníkům je v obchůdku poskytnut veškerý komfort,

včetně poradenství v oblasti zdravé výživy či dovážky zboží do domu.46

8.1.2 Herba

Již pátým rokem si Olomoučané mohou své zdraví chránit přírodní cestou, díky výrobkům

nabízející prodejnou Herba v Masarykově ulici (do roku 2013 měla Herba i prodejnu na

Dolním náměstí, v Denisově ulici). Pan Wojnar, bylinkář a diagnostik naordinuje různé

bylinky, čaje, konopnou či pivní kosmetiku a potravinové doplňky, kromě zdravé výživy

obchod nabízí i keramiku, polštáře atd. Z fairtrodových výrobků je k dostání káva

(zrnková, mletá, instantní, obilná), kakao, čokoládový nápoj, čaje a čokolády.

8.1.3 Pí-centrum

Pí-centrum se řadí mezi největší specializované prodejny zdravé výživy a přírodních

produktů pro zdraví v regionu. V Olomouci působí od roku 2009. Obchůdek mohou

zákazníci navštívit osobně v kamenné prodejně v Pavelčákově ulici nebo si výrobky

zakoupit přes internetový obchod na webových stránkách Pí-centra, který je funkční od

letošního roku. Zakoupené zboží prodejce doručí po Olomouci rozvozem, či poštou do

vzdálenějších měst. Z férových produktů si spotřebitelé pochutnají například na čoko-

kokoskách z fairtradové čokolády a k tomu šálek z fairtradové arabica kávy. Pí-centrum je

známe především svou nabídkou „pí-vody“ (čistá voda upravené harmonizací a aktivací)

v barelech pro domácnosti a firmy.47

46 STUDÁNKA OLOMOUC: Prodejna zdravé výživy. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z:

http://www.studankaolomouc.cz/ 47 PÍ-CENTRUM: Zdravá výživa. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.picentrum.cz/

37

8.1.4 BioPoint

Dokonce i během cestování vlakem se cestující mohou občerstvit potravinami pocházející

z férového obchodu. BioPoint je součástí řetězec prodejen Market PONT Center

nacházející se na většině velkých vlakových nádraží. Provoz má na starosti firma JPServis

a.s. dceřiná společnost tehdejších Jídelních a lůžkových vozů. Díky zvyšující se poptávce

po bio-produktech, fairtradových výrobcích a zdravé výživě se společnost rozhodla

reagovat na toto spotřebitelské přání a v roce 2010 otevřela prodejny BioPoint v Brně,

v Praze a v Olomouci. Od roku 2011 se také postupně zřizují zelené BioPoint ostrůvky ve

vybraných prodejnách Market PONT Center, kterou můžeme najít například v Liberci.

Samozřejmostí je, že prodejny jsou otevřené jak cestujícím, tak běžným spotřebitelům. 48

8.1.5 CV Zdravá výživa

Prodejna této zdravé výživy sídli na Hálkově ulici v Olomouci. Nabízí široký výběr bio

výrobků, bezlepkových potravin, široký výběr čajů, ekodrogerie, aromaterapie,

diabetických potravin a zdravé výživy.

8.1.6 NaZemi

NaZemi je česká nevladní organizace, jenž kromě jiných aktivit provozuje i obchod

specializovaný přímo na férové výrobky, zákazníci zde najdou nejširší sortiment

fairtradových potravinových i řemeslných výrobků z celého světa. Zboží mohou

spotřebitelé zakoupit v kamenné prodejně v Brně a v Olomouci nebo pomocí e-shopu na

jejich webových stránkách. NaZemi se řídí zásadami a principy hnutí Fair Trade, do svého

chodu zapojují dobrovolníky, kteří v obchodě prodávají. NaZemi odebírá produkty od

mnoha evropských importérů fairtrade zboží jako například: Gepa (Německo), El Puente

(Německo), Fair Trade Original (Holandsko),LiberoMondo (Itálie) nebo TraidCraft (Velká

Británie).49

48 BIOPOINT: Představení prodejen BioPoint. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.bio-

point.cz/bio/predstaveni-bio-point.php 49

NAZEMI-FAIRTRADE: Obchody NaZemi. [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://stary.fairtrade.cz/82-

nazemi/30-obchody-nazemi/

38

8.2 Kávárny

8.2.1 Bezbariérová tréninková kavárna BeTraKa

Bezbariérová tréninková kavárna je sociálně terapeutická dílna, kterou provozuje Charita

Olomouc. Tato dílna si klade za cíl pomoci lidem s duševním onemocněním, znovu je

začlenit do společnosti, díky tomu, že si zde mohou vyzkoušet obsluhovat zákazníky a tím

opětovně získat sociální a pracovní návyky. Návštěvníci této kavárny ve Wurmově ulici si

mohou pochutnat na fairtradové kávě, horké čokoládě, čaji nebo vínu a zároveň vidět

okolní svět trochu jinýma očima.50

8.2.2 Střední formát – kavárna

Střední formát je malou útulnou olomouckou kavárnou na Žerotínově náměstí, která si

zakládá na partnerském vztahu s Mammacoffe, českou pražírnou bio fairtrade kávy. Díky

tomu i Olomoučané mohou ochutnat kávu vynikající kvality a podílet se tak svou

konzumací na spravedlivém obchodování. Atmosféru kavárny dotváří výstavy, projekce a

koncerty, které se zde pravidelně konají.51

50CHARITA OLOMOUC: Bezbariérová tréninková kavárna. [online]. [cit. 2015-04-03]. Dostupné

z:http://www.olomouc.charita.cz/sluzby-charity-olomouc/lide-s-dusevnim-onemocnenim/bezbarierova-treninkova-

kavarna/

51STŘEDNÍ FORMÁT: kafírna/hospůdka/galerie. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.stredniformat.cz/

39

8.3 Hypermarkety a supermarkety s nabídkou fairtrade výrobků

Obrázek 4: Hypermarkety a supermarkety s nabídkou fairtrade výrobků

Zdroj: Vlastní zpracování

8.3.1 Kaufland

Kaufland, jak už samotný název napovídá, je německý supermarket spadající pod

společnost Lidl & Schwarz-Gruppe. První Kaufland byl otevřen v Německu v roce 1930, a

v současnosti patří k potravinářským řetězcům s nejvyššími tržbami. Velmi oblíbeným

supermarketem se Kaufland stal i na českém trhu, kde působí od roku 1998. Od té doby se

v České republice rozrostl počet prodejen na 119, ve kterých si zákazníci mohou vybrat z

více než 20 tisíc položek zboží. Kromě kvalitních, čerstvých, regionálních výrobků a

značkového zboží má Kaufland ve své nabídce přes dvacet druhů fairtradových produktů,

jelikož klade velký důraz na trvale udržitelný zdroje jejich sortimentu a chtějí prodávat

výrobky, které přispívají k ochraně lidí, zvířat a životního prostředí. Olomoučané mohou

férové produkty nalézt v regálech Kauflandu na Štursově ulici. 52

V obchodním řetězci

Kaufland utrácejí spotřebitelé čím dál více peněz, což se odráží na rostoucích tržbách. Jak

je vidno z následující tabulky, největší meziroční růst byl evidentní v roce 2009, kdy se

tržby zvýšili o 18,1% . Poslední dostupná výroční zpráva vztahující se ke konci února 2014

52

KAUFLAND: Sortiment s ohledem na budoucnost. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z:

http://www.kaufland.cz/Home/05_Spolecnost/002_odpovednost/002_sortiment/index.jsp

40

informuje o hospodářském roce 2013, kdy se tržby vyšplhaly na 51,4 miliard korun, tedy o

6,6% více než v roce předešlém.

Rok Tržby v miliardách Kč Meziroční růst tržeb

2007 31,0

2008 32,0 3,2%

2009 37,8 18,1%

2010 41,7 10,3%

2011 43,4 4,1%

2012 48,2 11,1%

2013 51,4 6,6% Tabulka 2: Tržby Kaufland

Zdroj: Vlastní zpracování z výročních zpráv 2007-2013

8.3.2 Globus

Globus, hypermarket s dlouhou historií od roku 1828 a německými kořeny. V 60. letech

jako jeden z prvních právě Globus začal tehdy s novinkou samoobslužného prodeje.

V České republice byl Globus od roku 1996 prvním hypermarketem vůbec. V roce 2009

zahájil Globus prodej fairtraidových výrobků ve všech svých hypermarketech. Nabízí

několik druhů FT produktů, především mletou a instantní kávu, čaje, vína, čokolády.

Globusu dodává tyto certifikované výrobky GEPA, největší Fairtrade společnosti v

Evropě.53

V posledních dvou letech (2012 a 2013) Globus zaznamenává meziroční pokles

tržeb. Nejvyšších tržeb Globus dosáhl v hospodářském roce 2011, kdy se toto číslo

pohybovalo na 24,8 miliardách korun. Přehled výše tržeb v předchozích letech uvádím

v následující tabulce.


2007 20,1

2008 21,9 9,0%

2009 22,4 2,3%

2010 23,3 4,0%

2011 24,8 6,4%

2012 23,0 -7,3%

2013 22,9 -0,4% Tabulka 3: Tržby Globus


53

GLOBUS: Historie Globusu. Jak to vše začalo. [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: https://www.globus.cz/o-

globusu/historie-a-soucasnost.html

41

8.3.3 Albert

Albert je maloobchodní sítí supermarketů a hypermarketů, které provozuje společnost

AHOLD Czech Republic, a.s. Kromě České Republiky Ahold působí také v Belgii,

Německu a Holandsku a dokonce pod Ahold spadá i pár významných amerických

maloobchodních značek. První prodejna v Česku byla otevřena již v roce 1990 a tím se

stala nejdéle působícím zahraničním řetězcem u nás. Albert se řadí k odpovědným

prodejcům, kteří akceptují Fairtrade certifikáty a odebírají sortiment od pěstitelů za

férových podmínek.54

Při pohledu do tabulky tržeb z let 2007-2013 zjistíme, že výše tržeb

je víceméně stabilní, je patrný jen malý meziroční růst či pokles. Nejvyšší tržby vykazoval

hospodářský rok 2012, ve kterém se tato hodnota dostala přes hranici 40 miliard korun.55


2007 38,3

2008 39,6 3,4%

2009 39,0 -1,5%

2010 38,1 -2,3%

2011 39,1 2,6%

2012 40,7 4,1%

2013 40,0 -1,7% Tabulka 4: Tržby Albert


8.3.4 Tesco

Tesco je další maloobchodní sítí prodejen na českém trhu. Mezi přední prodejce se řadí

nejen kvůli velké oblibě u zákazníků, ale i díky celkové pozitivní strategii firmy, kdy se

nežene pouze za co nejvyšším ziskem, ale v rámci společenské odpovědnosti se stará o

životní prostředí a společnost, jejíž je součástí. Do férového obchodu se Tesco zapojilo od

června 2009, kdy se na policích regálů objevily první fairtradové kávy v bio kvalitě, jejichž

kávové boby sbírají rolníci ručně bez používání chemických postřiků. Spotřebitelé si tak

mohou pochutnat na vynikající kávě v bio kvalitě a navíc mít příjemný pocit toho, že díky

jejich nákupu fairtrade výrobků přispěli na důstojnější život chudým rolníkům z třetího

světa. V Olomouci je hypermarket Tesco součástí obchodního centra Haná na Kafkově

ulici a zákaznici zajisté ocení nepřetržitou otevírací dobu. Společnost patří k největším

privátním zaměstnavatelům se svými více než 10 tisící zaměstnanci. V Česku provozuje

54

ALBERT: Pro dodavatele. Certifikáty. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.albert.cz/pro-

dodavatele/certifikaty/fairtrade-spravedlivy-obchod

55 AHOLD Czech Republic, a.s.: Výroční zpráva za rok 2013. [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=20873849&subjektId=172606&spis=90244

42

202 prodejen, 19 čerpacích stanic a 7 obchodních center. V následující tabulce uvádím

tržby obchodního řetězce TESCO v letech 2007-2013, které jsou si velmi podobné,

meziroční růst není obzvlášť výrazný. Roku 2007 dosahovaly tržby 34,7 miliard korun a v

následujících letech lehce vzrostly. V roce 2008 se růst vyšplhal o 6,2 miliard. V letech

2009 a 2010 tržby nepatrně poklesly a pohybovaly se těsně pod hranici 40 miliard. A

následně tento obchodní řetězec prokazoval opětovný lehký růst ročních tržeb až do roku

2012. Na konci hospodářského roku 2013 se tržby změnily na 44 miliard.56


2007 34,7 34,7Kč

2008 40,9 17,8%

2009 39,7 -3,0%

2010 39,9 0,7%

2011 42,1 5,4%

2012 44,9 6,8%

2013 44,0 -2,1% Tabulka 5: Tržby Tesco


8.3.5 Makro

V České republice patří do sítě Makro Cash & Carry ČR třináct velkoobchodních center.

Jeden z velkoobchodů se nachází i v Olomouci ve Velké Bystřici. Makro nabízí kromě

širokého sortimentu potravinářského i nepotravinářského spotřebního zboží také fairtrade

výrobky. Jedná se ovšem o specifické prodejní místo, jelikož vstup do prodejny je

umožněn pouze na základě zákaznické karty, kterou obdrží jen fyzické a právnické osoby

na základě živnostenského oprávnění, tím jsou obyčejní spotřebitelé vyloučeni z možnosti

využití tohoto prodejního místa a zakoupit zde férové výrobky. Zajímavé je pozorovat

vývoj tržeb od roku 2007, kdy Makro každým rokem vykazuje pokles. Velmi výrazné

snížení tržeb prokazoval hospodářský rok 2013, kdy se tržby propadly o 28,2% oproti roku

předchozímu.57

56

TESCO STORES ČR a.s.: Výroční zpráva za rok končící 28. února 2014. [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=21414399&subjektId=1325&spis=74121 57 MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o.: Výroční zpráva za účetní období od 1.ledna 2013 do 30. září 2013. [online]. [cit.

2015-04-08]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-

detail?dokument=20241921&subjektId=716166&spis=168201

43


2007 35,2

2008 35,0 -0,6%

2009 34,5 -1,4%

2010 31,6 -8,4%

2011 30,4 -3,8%

2012 29,4 -3,3%

2013 21,1 -28,2% Tabulka 6: Tržby Makro


8.3.6 DM –DrogerieMarkt

Velký výběr produktů s ochrannou známkou FAIRTRADE jako kávu, třtinový cukr,

sušenky, čokolády, tyčinky, kakao či nealkoholické nápoje můžou olomoučtí obyvatelé

zakoupit i v drogeriích DM v Kateřinské, v Rigerově či v Olomoucké ulici nebo

v obchodním centru Olomouc City, Haná nebo v Galerii Moritz, či v Galerii Šantovka.

Společnost DM znatelně podporuje zdravý a uvědomělý životní styl a zároveň šetrně

přistupuje k životnímu prostředí. Ke konci hospodářského roku 2013 bylo provozováno

v České republice celkem 216 prodejen. DM drogerie plánuje i v následujících letech toto

číslo navyšovat, v roce 2014 mělo být nově otevřeno 13 prodejen. Věrnostní program

drogerie využívá více než 1,5 milionů zákazníků (držitelé zákaznických karet). Sít

prodejen zaměstnává přes 1 600 zaměstnanců. Z tabulky jasně vyplívá každoroční nárůst

tržeb, podle poslední dostupné výroční zprávy z roku 2013 tržby dosahovaly 5,4 miliard

korun, což oproti loňskému roku představuje 3,9% nárůst.58


2007 2,7

2008 3,4 28,4%

2009 4,1 19,6%

2010 4,6 11,4%

2011 5,0 9,4%

2012 5,2 4,8%

2013 5,4 3,9%

Tabulka 7: Tržby DM-Drogerie Markt


58

VÝROČNÍ ZPRÁVA DM DROGERIE MARKT S.R.O ZA ROK 2013: Ministerstvo spravedlnosti.Veřejný rejstřík a

Sbírka listin. [online]. 2014 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-


44

8.3.7 Terno

Od roku 1997 působí na olomouckém trhu také supermarket Terno, spadající pod křídla

spotřebního družstva JEDNOTA. Kromě kvalitních regionálních potravin Terno nabízí i

sortiment ze vzdálenějších krajů rozvojových zemí, odkud jsou výrobky distribuovány za

férových podmínek. Zákazníci toto prodejní místo fairtradových produktů najdou na adrese

Horní lán 9.

45

9 OLOMOUCKÉ PARTNERSKÉ FAIR TRADE ORGANIZACE

9.1 Hnutí DUHA (Friends of the Earth Czech Republic)

Místní skupina české ekologické organizace, působící především na střední, severní a

východní Moravě. Hnutí DUHA Olomouc je nevládní organizací a jednou ze 14 poboček

celostátní ekologické organizace Hnutí DUHA, která aktivně provozuje svoji činnost na

střední, severní a východní Moravě.

„Organizace usiluje o svobodnou a demokratickou společnost, která respektuje a chrání

přírodu a zajišťuje čisté a zdravé prostředí pro život. Společnost, ve které chceme žít, musí

také vytvářet prostor pro aktivní účast občanů na správě veřejných záležitostí, dávat

významnou roli obcím a regionům. Měla by být sociálně citlivá, mírumilovná, schopná

kritické reflexe a nést svůj díl globální spoluzodpovědnosti.“ 59

Hnutí DUHA se aktivně podílí na ochraně přírody, zajišťuje monitoring a ochranu velkých

šelem v Beskydech, osvětu široké veřejnosti, podporuje lokální bio pěstitele, potravinové

banky, biojarmarky a Fairtrade.

9.2 CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Caritas je vyšší odborná škola sociální, která vzdělává své studenty v oblasti humanitních a

sociálních věcí již od roku 1995. Přestože se jedná o církevní školu založenou samotný

arcibiskupem olomouckým, nabízí možnost studia pro všechny uchazeče bez ohledu na

náboženské vyznaní. Caritas si uvědomuje problematickou situaci v rozvojových zemích, a

proto se sama snaží rozšířit nejen svým studentům, ale i lidem ve svém okolí povědomí o

spravedlivém obchodu, zároveň je donutit zamyslet se nad svou spotřebou a ovlivnit

nákupní chování tak, aby směřovalo k vyšší poptávce po férových výrobcích a k podpoře

pěstitelů ze třetího světa. Caritas se plánuje stát „Fairtradovou školou“, v rámci příprav

pro získání tohoto titulu vede přednášky o férovém obchodu, různé workshopy, diskuze

pro dobrovolníky, fairtradové snídaně pro pedagogy, ochutnávky férových produktů,

studenti dokonce vyrazili s fairtradovou kávou do ulic a informovali olomoucké obyvatelé

59

Hnutí DUHA: místní skupina Olomouc. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://olomouc.hnutiduha.cz/

46

o výhodách FT. Studenti Caritas se aktivně podíleli na Veletrhu vědy Univerzity Palackého

v Olomouci, kde ve svém FT stánků, prodávali bezinkovou šťávu s FT cukrem a pro

návštěvníky připravili vědomostní hry o FT a vítěze čekala sladká odměna v podobě férové

čokolády nebo kávy. Vyučující řadí globální témata i do osnov výuky a fairtradová

atmosféra na vás dýchá i v prostorách školy díky nástěnkám a letáčkům o FT.60

60

CARITAS: Vyšší odborná škola sociální Olomouc. [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.caritas-

vos.cz/cz

47

10. ANALÝZA O POVĚDOMÍ FAIR TRADE V OLOMOUCI

10.1 Cíle a strategie průzkumu

Na základě zjištěných teoretických poznatků o Fair Trade jsem se rozhodla vyzkoumat,

fungování spravedlivého obchodu v praxi, jestli má široká veřejnost vůbec určité povědomí

o konceptu Fair Trade, zdali a kde nakupují férové výrobky, jaká je jejich motivace

k zakoupení tohoto sortimentu nebo naopak co zákazníky od koupě odrazuje. Jako metodu

průzkumu jsem zvolila kvantitativní metodu dotazníkové šetření, které v tomto případě,

bylo optimální cestou pro oslovení většího vzorku respondentů a získání požadovaných

odpovědí. Celkových počet dotazovaného vzorku tvořilo 500 respondentů, 400 z nich bylo

osloveno pomocí elektronického dotazníku zveřejněného na diskusních fórech

internetových stránek jako např. Olomoucký Deník, iDNES Olomouc a na sociálních

sítích. Abych předešla dotazování pouze vybraných věkových skupin, které patří mezi

typické uživatele sociálních sítí, rozhodla jsem se zvolit i druhou metodiku průzkumu:

osobní dotazování obyvatel města Olomouce na veřejném prostranství a poblíž nákupních

center. Zaměřila jsem především na starší věkovou skupinu, 40-80 let, u které jsem

předpokládala menší potřebu využívání sociálních sítí a diskusních fór. S metodikou

osobního dotazování jsem oslovila 100 respondentů. Tímto způsobem jsem si zajistila

náhodný a široký výzkumný vzorek dotazovaných. Dotazník, jehož náhled se nachází

v přílohách, se skládá celkem z 8 jasně formulovaných uzavřených otázek (u některých

otázek možnost dopsat i vlastní odpověď) a 3 segmentačních otázek umístěných na konci

dotazníku. Cílem průzkumu je zjistit, zdali je propagace hnutí Fair Trade v Olomouci

dostatečná a jak vysoké procento obyvatel má povědomí o zmíněné problematice.

10.2 Hypotéza

Ačkoli je Olomouc modernějším městě, kde žije tisíce studentů a mladých lidí zajímající se

o zdravý životní styl a s tím spojené bio potraviny, jsou také mnohem otevřenější, co se

týče společenské odpovědnosti, udržitelnosti a celkově se více zajímají o dění ve světě,

přispívají na charity, útulky a jiné sbírky podporující děti v Africe, nepředpokládám, že

zdejší občané budou mít velké povědomí o celkovém konceptu Fair Trade. Jedná se totiž

víceméně o nový trend, který nemá u nás prozatím bohatou historii, ale jak jsem již

uváděla v předchozí kapitole, stoupající tendence je jasně patrná, každým rokem se zvyšují

48

obraty z prodeje fairtradových výrobků a myšlenka spravedlivého obchodu se dostává do

povědomí více lidem.

Proto odhaduji, že zhruba 60% oslovených respondentů si dokáže vybavit pod pojmem

„Fair Trade“ či pod českým ekvivalentem „Spravedlivý obchod“ základní charakteristiku,

v čem tví smysl tohoto obchodování a zbytek složený z 40% si nejspíše nedovede tento

pojem nikam zařadit. Přesné pojednání, cíle, podstatu a způsob spravedlivého obchodu

nejspíš dokáže vyslovit podstatně méně oslovených, odhaduji okolo 30%. Věřím, že

spotřebitelé během svých nákupů v hypermarketech Tesco, Globus, Kaufland či Albert

mohli zahlédnout v regálech i výrobky s logem Fair Trade, proto po vizuálním zhlédnutí

tohoto loga by si 40% dotazovaných mohlo vzpomenout, že danou ochrannou známkou již

někde zahlédli, bez toho aniž by tento výrobek pravidelně kupovali. Co se týče frekvence

nákupu férových produktů, soudím, že 20 oslovených lidí, kteří představují pouze 4%

z průzkumného vzorku, by se mohlo řadit ke stálým a pravidelným zákazníkům, 15% by

mohlo koupit daný výrobek občas a zhruba 35% spotřebitelů by mohlo férový výrobek

zakoupit pouze jednorázově jako dárek, ze zvědavosti či díky jiné akci či příležitosti.

Z těchto odhadů vyplívá, že necelá polovina oslovených by výrobek pocházející ze

systému spravedlivého obchodu nikdy nezakoupila. Jako nejvyužívanější prodejní místo,

kde si spotřebitelé své férové potraviny obstarávají, bych uvedla na první místo

hypermarkety a to z jednoho prostého důvodu: V hypermarketech bývá velká frekvence

zákazníků, kteří zde nakupují běžné potraviny pro každodenní spotřebu, a v rámci úspory

času a cesty do vzdálenějších specializovaných obchodů se zdravou výživu mohou využít

služeb hypermarketů a supermarketů, kteří nabízí i férové produkty a pod jednou střechou

zároveň s rohlíky, mlékem a masem mohou zakoupit i fairtradovou kávu, banány či

čokoládu. Jako jeden z nejhlavnějších motivačních faktorů k zakoupení fairtradového

výrobku považuji vysokou kvalitu zpracování těchto výrobků. Zákazníci budou zajisté také

slyšet na bio podstatu potravin bez přidaných chemických hnojiv během jejich pěstování a

třetím klíčovým faktorem podle mého uvážení bude dvojitý smysl nákupu: Spotřebitel si

pochutná na kvalitní potravině, a zároveň tím prokáže dobrý skutek, jelikož díky jeho

nákupu pomůže pěstitelům z třetího světa dosáhnout solidnější finančních podmínek pro

život. Naopak velkou překážkou pro většinu dotázaných (odhaduji až 70%) bude poměrně

vyšší cena za férové potraviny ve srovnání s jejími suplementy. V tom mě usvědčují fakta

Českého statistického úřadu, který k poslednímu sčítání lidu uváděl 51 667 ekonomicky

aktivních obyvatel, což představuje necelou polovinu všech obyvatel v Olomouci, a podle

49

nejnovějších dat průměrná hrubá mzda v Olomouckém kraji činí 22 856kč a

nezaměstnanost se pohybuje na 9,01%.61

Tyto údaje naznačují, že pro nezaměstnané a

ekonomicky neaktivní obyvatelé města Olomouc by bylo pořízení dražších fairtadodových

potravin nejspíš méně dostupné. Další překážkou by mohlo být taktéž neznalost prodejních

míst, kde tyto výrobky zakoupit. Myslím si, že do průzkumu se zapojí o 20% více žen, než

můžu, jelikož právě ženy jsou ty, které obstarávají nákup pro svoji domácnost a budou mít

proto větší zájem zjistit, zdali je jejich nákup „fér“. Aby ženy nepředstavovaly většinu

respondentů, zamezím tím, zařazením metody osobního dotazování, kdy budu záměrně

oslovovat i muže.

Jak jsem naznačila, domnívám se, že se do průzkumu zapojí především mladší generace ve

věkové skupině 20 až 40 let, kteří jsou více zvídavý a uvědomují si, že svým nákupním

chování mohou ovlivňovat jak lokální ekonomiku, tak svět okolo nich. Nicméně nechci se

zaměřit pouze na tuto věkovou kategorii, ráda bych zjistila, jak Fair Trade vnímají i starší

občané (40-70let), zdali o tomto mezinárodním obchodním konceptu již zaslechli a proto

zvolím vhodnou metodu, jak oslovit i tuto část populace.

61

Oficiální stránky Českého statistického úřadu Krajská správa ČSÚ v Olomouci: Nejnovější údaje:

Olomoucký kraj. [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xm/1-xm

50

11. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Graf 3: Znalost loga Fair Trade

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

První otázku jsem zaměřila na vizuální znalost loga Fair Trade, kdy jsem do dotazníku

umístila tři obrázky nejznámějších fairtradových log a zajímala jsem se, kolik procent

respondentů si vybaví, že dané logo zná. Skoro polovině dotázaných logo absolutně nic

neřeklo, 38% si myslí, že dané logo již někde zahlédlo, 7% respondentů si vybavilo logo

z obchodů, kde nakupují a pouze 6% uvedlo že, logo Fair Trade znají díky tomu, že je

vyobrazené na výrobcích, které nakupují. Srovnám-li tyto výsledky se svou hypotézou,

mohou zkonstatovat, že se daleko nelišila od reality, jelikož jsem se nedomnívala, že po

vizuálním zhlédnutí tohoto loga by si 40% dotazovaných mohlo vzpomenout, že danou

ochrannou známkou již někde zahlédli, bez toho aniž by tento výrobek pravidelně

kupovali.

38%

7% 6%

49%

Znalost loga Fair trade

Ano, myslím, že loga jsem již někde zahlédnul.

Ano, tyto loga vidím v obchodech, kde nakupuji.

Ano, nakupuji výrobky s tímto logem.

Ne, loga mi nic neříkají.

51

Graf 4: Znalost pojmu Fair Trade


V druhé otázce jsem se zaměřila přímo na znalost termínu Fair Trade, jaké povědomí mají

o tomto názvu respondenti. Pouze 25% všech dotázaných nemá absolutně žádné tušení, o

co by asi mohlo jít, když zaslechli pojem Fair Trade. Tento výsledek mě překvapil, podle

mé hypotézy jsem předpokládala, že neznalost dosáhne většího podílu. O 3% méně

dotázaných se sice s Fair Trade ještě doposud nesetkali, ale mají tušení, o co se jedná.

Nejvíce Olomoučanů se přiklonilo k odpovědi „Ano, s Fair Trade jsem se již setkal a mám

o něm určité povědomí“ a 12% zná dobře principy a zásady fungování spravedlivého

obchodu. Zajímavé zjištění nastalo ve srovnání s předchozí otázkou, kdy jsem si ověřila, že

znalost samotného loga Fair Trade může nasvědčovat i o samotné znalosti celého konceptu

Fair Trade a naopak. Jelikož nadpoloviční většina všech dotázaných u obou otázek (51% u

otázky č. 1 a 75% u otázky č. 2) má určité povědomí o férovém hnutí a zná i samotnou

ochrannou značku Fair Trade. Je patrné, že jsou zde i jedinci, kteří sice logo neznají, ale

vědí, co si představit pod pojmem spravedlivý obchod.

12%

41%

22%

25%

Znalost pojmu Fair Trade

Ano, Fair Trade dobře znám.

Ano, s Fair Trade jsem se již setkal, mám o něm určité povědomí.

Ne, s Fair Trade jsem se nesetkal, ale tuším, o co jde.

Nemám absolutně tušení, co je Fair Trade.

52

Graf 5: Odkud znáte koncept Fair Trade?


Další otázka v dotazníkovém šetření byla konturována tak, abych zjistila, odkud se

respondenti o konceptu Fair Trade dozvěděli. Pro ty, kteří se ještě s tímto pojmem

nesetkali, jsem zanechala možnost zaškrtnout kolonku „neznám“. S překvapivostí tuto

odpověď zvolilo celých 39%, i přes to, že v předchozí otázce se k neznalosti férového

obchodu přiznala pouze 25% část dotazovaných. U této otázky mohli respondenti vybrat i

více možností a rozhodli se následovně: Na první místě s 35% se umístil internet, což

potvrzuje jeho obrovský rozměr a sílu jako reklamního a propagačního média současné

doby. 21% Olomoučanů se dozvědělo o Fair Trade díky účasti na přednáškách a

workshopech pořádanými vzdělávajícími institucemi. Jak je známo, velký vliv má osobní

doporučení od rodiny a přátel, jelikož tímto způsobem se s Fair Trade seznámilo celých

20% dotazovaných, o dvě procenta méně, tedy 18% lidí toto hnutí zná díky logu, které

zahlédli na výrobcích. Klasický propagační tiskový materiál, jako jsou letáčky a další

osvětové akce fairtradových organizací zapůsobili na 12% účastněného vzorku. Shodně po

5% respondenti vybrali odpověď „tisk“ a „TV“. Dotazovaní mohli zvolit možnost „Jiná

odpověď“, kde uvedli, že Fair Trade znají díky zaměstnaní a studiu na vysoké škole,

dokonce jedna tázaná byla členem studentské organizace, která se hnutím Fair Trade

zabývala.

12%

21% 18%

5% 5%

35%

20%

39%

5%

Odkud znáte koncept Fair Trade?

53

92%

8%

Je podle Vás propagace Fair Trade v Olomouci dostatečná?

Ne Ano

Skoro jednoznačnou odpověď jsem získala od respondentů na otázku číslo 4: „Je podle

Vás propagace Fair Trade v Olomouci dostatečná?“ Jak graf ukazuje, skoro většina se

shodla nad tvrzením, že propagace není dostačující, jen pouhých 8% si myslí, že Fair trade

v Olomouci je propagován uspokojivě. Toto velmi vysoké číslo by mělo být pohnutkou

k zamyšlení a pokusit se marketingovou propagaci Fair Trade ve zdejším městě zvýšit,

cíleně oslovit kupujícího a následně tím ovlivnit nejen prodejní, ale i ekologickou a

společenskou podstatu hnutí Fair Trade. Jedině tehdy zvýší-li se povědomí o tomto hnutí,

může dojít k navýšení spotřeby férových produktů, tím k nárůstu tržeb a k lepší podpoře

pěstitelů ze třetího světa. Čím vyšší bude poptávka po produktech pocházejících

z globálního Jihu, tím více zboží mohou prostředníci od těchto zemědělců vykupovat a

nabízet jim dostatečnou a spravedlivou cenu, která nejen, že pokryje veškeré výrobní

náklady, ale zabezpečí samotnému pěstiteli i jeho rodinně důstojný život.

Graf 6: Je podle Vás propagace Fair Trade v Olomouci dostatečná? Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

54

Graf 7: Nakupujete výrobky Fair Trade (káva, čokoláda, banány…)?


Další otázka směřovala na nákupní chování respondentů, zdali a jak často nakupují férové

produkty, jako banány, kávu či čokoládu. Velmi zarážející bylo, že ani jeden z oslovených

nenakupuje férové produkty pravidelně. Tento výsledek neodpovídá zdaleka mé hypotéze,

kde jsem k pravidelným zákazníkům přiradila alespoň 4% ze všech oslovených. 25%

olomouckých spoluobčanů občas do svého nákupního košíku fairtradový výrobek přihodí a

20% zakoupilo férovou čokoládu či kávu, jen jednorázově ze zvědavosti, jako dárek, či

v rámci jiné akce či příležitosti. 275 oslovených lidí (55%) férové potraviny ani

nepotravinové produkty nenakupují, toto číslo hodnotím jako vysoké, ale zcela odpovídá

mé hypotéze, kde jsem předpokládala, že polovina respondentů výrobky do svého

nákupního seznamu zařazovat nebude.

0%

25%

20%

55%

Nakupujete výrobky Fair Trade (káva, čokoláda, banány...)?

Pravidelně

Občas

Jednorázově jsem výrobek zakoupil

Nenakupuji

55

Graf 8: Kde v Olomouci výrobky Fair Trade nakupujete?


Otázka číslo 6 směrovala na zjištění prodejního místa, kde si Olomoučané fairtradové

výrobky nejčastěji obstarávají a zdali vůbec vědí, že kromě specializovaných obchůdků se

zdravou výživou je v současné době férové produkty nabízejí i DM drogerie či běžné

supermarkety a hypermarkety jako Tesco, Globus, Kaufland, Terno nebo Albert. Z grafu

vyplívá, že i přes poměrně rozšířenou nabídku férových produktů ve většině hypermarketů

a supermarketů, zůstávají specializované obchůdky se zdravou výživou více v oblibě a

navštěvuje je 11% z oslovených. Tento výsledek nepotvrdil mou hypotézu, kde jsem se

domnívala, že více zákazníků nakupuje férové výrobky současně s běžným každodenním

nákupem potravin přímo v nákupním středisku, aby tím ušetřili čas a cestu do

specializovaných obchůdků, které se víceméně nacházejí pouze v centru města. Nové

technologie, které dovolují pohodlný nákup na internetu a dovážku až do domu využívá

pouze 1% oslovených. Faitradové nápoje si do kaváren či čajoven chodí vychutnat 4%

oslovených olomouckých občanů, o jedno procento více nakoupí fairtradovou pochutinu

při návštěvě DM drogerie a 7% se přiznalo, že jezdí na nákupy do jiného města. Nejvíce

oslovených (66%) se přiklonilo k odpovědi „Nenakupuji“. Srovnáme-li toto číslo

s předchozím grafem o frekvenci nákupu, zjistíme, že položku „Nenakupuji“ zvolilo o 11%

lidí méně. Tento rozdíl přisuzuji tendenci zvolit položku „Nenakupuji“ i v případě, že

11% 5% 5% 4% 1%

7%

66%

Kde v Olomouci výrobky Fair Trade nakupujete?

56

spotřebitelé sice jednorázově výrobek zakoupili, ale svůj nákup již po druhé nezopakovali

a proto neuváděli ani místo, kde daný výrobek pořídili.

Graf 9: Co Vás motivuje/ popř. co by Vás motivovalo ke koupi Fair Trade výrobků?


Spotřební chování a poptávku po určitém druhu zboží ovlivňuje spousta faktorů, jedním

nejdůležitějším faktorem zpravidla bývá cena k poměru ke kvalitě a kvantitě zboží,

zákazníci samozřejmě také vnímají, jak samotné zboží vypadá, a tak atraktivita obalu

nebývá marketingovými odděleními opomíjena. Proto se následující otázka zaměřuje na

motivaci zákazníků ke koupi fairtradových výrobků, zjišťuje co je podnětem pro stávající

zákazníky, popřípadě jaké hodnoty by měly splňovat fairtadové produkty, aby si získaly

zákazníky nové. Respondenti mohli u této otázky volit i více možností. Z průzkumu

vyplívá, že nejméně dotázaných (5%) se orientuje na atraktivitu a obal výrobku. Pro 29%

z průzkumného vzorku je více důležitá „bio podstata“, která u fairtradových potravin

zaručuje nepoužívání chemických preparátů během jejich pěstování. Pro 36% dotázaných

je na prvním místě chuť dané potraviny a 41% rádo zná původ konzumovaného zboží.

Skoro polovině respondentů přináší zakoupení férových produktů dobrý pocit, že pomáhají

zlepšovat životní úroveň tvrdě pracujícím lidem z třetího světa. Většina (51%) kupuje

fairtradové výrobky díky jejich vysoké kvalitě.

36%

51%

5%

49%

41%

29%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Vynikající chuť

Vysoká kvalita

Atraktivní vzhled, obal

Vědomí, že pomáhám zlepšovat životní úroveň tvrdě pracujícím lidem z třetího světa

Jasný původ výrobku

Bio produkt, nepoužívání chemických preparátů během pěstování

Co Vás motivuje / popř. co by Vás motivovalo ke koupi Fair Trade výrobků?

57

Graf 10: Co Vás odrazuje od koupě Fair Trade výrobků?


Vzhledem k vyjádření velké části respondentů, že fairtradové výrobky nenakupují (viz

předchozí graf), jsem začala pátrat po příčině tohoto nákupního rozhodnutí. Důvody, které

respondenti nejčastěji uváděli, ukazuje následující graf. Jak jsem předpokládala ve své

hypotéze, pro většinu (61%) přestavuje překážku cena, která je poměrně vyšší, než jsou

dotazovaní zvyklí u běžných potravin a jejich suplementů. 40% zákazníků neví, kde tyto

výrobky zakoupit. Toto vysoké číslo naznačuje, že povědomí o prodejních místech není

v Olomouci příliš rozšířené. 33% uvádí, že nabídka férového sortimentu je nedostatečná.

S tímto tvrzením musím souhlasit, v regálech prodejních míst v Olomouci, je k dostání pár

čokolád, káv, čajů, šťáv, po nepotravinových výrobcích by spotřebitel pátral zbytečně.

K nedůvěře ke značce se přiklonilo 19% lidí, kteří nevěří konceptu Fair Trade, že je

opravdu férový. Tento skepticismus muže vycházet z fenoménu dnešní doby, ve kterém

podvody, korupce a obelhávání zákazníků je na denním pořádku. Z grafu nadále vyplívá,

že 8% nevidí rozdíl mezi fairtradovými a běžnými produkty a 6 % dotázaných nechce

podporovat zahraniční zemědělce z cizí země a raději preferuje české potraviny od

lokálních pěstitelů.

61%

19%

33%

40%

8%

6%

4%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%

Vyšší cena

Nedůvěra ke značce

Nedostupnost výrobků, nedostatečná nabídka

Nevím, kde výrobky zakoupit

Nevidím rozdíl mezi FT a běžnými výrobky

Nechci podporovat zemědelce z cizí země

Jiný důvod

Co Vás odrazuje od koupě Fair Trade výrobků?

58

Graf 11: Pohlaví


Do průzkumu se zapojilo 68% žen a 32% mužů. Převahu žen vysvětluji tradičním zvykem

české společnosti, že o domácnost a nakupování se starají převážně ženy a tudíž měly větší

zájem zjistit, zdali i ony nakupují férově, popřípadě z jakého důvodu přihodit fairtradové

produkty do svého nákupního košíku. Pro vyvážení analýzy o povědomí Fair Trade

v Olomouci jsem neváhala oslovit i mužskou část obyvatelstva, ale i přesto jich bylo o

polovinu méně svolných dotazník vyplnit, s větší ochotou o spolupráci jsem se dočkala od

žen.

68%

32%

Pohlaví

Žena

Muž

59

Graf 12: Věková kategorie


Výše uvedený graf rozděluje respondenty dle věku. Nadpoloviční většina zapojených

(61%) se vešla do věkové kategorie od 21 do 30 let. Zapojení této věkové skupiny přisuzuji

především z důvodu zveřejnění elektronického dotazníku na sociální síti a diskusních

fórech, kde právě tato věková skupina patří mezi nejčastější uživatele. Díky využití i jiné

kvantitativní metody, přímého osobního dotazování, jsem mohla oslovit i respondenty

pohybující se ve starší věkové škále. Věk se mi odhadoval špatně, ale i přesto se mi

podařilo oslovit širokou veřejnost a obsadit veškeré zmíněné věkové rozpětí a to

následovně: Z mladší generace pod 20 let se do průzkumu zapojilo 10%, mezi 31- 40 let o

dvě procenta méně, 20 oslovených lidí se pochlubilo věkem 41-50 let, větší skupinu (12%)

pak tvořili respondenti ve věku 51- 60 let a nejstarší skupinu nad 61 let obsadilo 5%

dotazovaných.

10%

61%

8%

4%

12%

5%

pod 20 let

21-30 let

31-40 let

41-50 let

51-60 let

nad 61 let

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%

Věková kategorie

60

Graf 13: Nejvyšší dosažené vzdělání


Poslední selektivní otázka se vztahuje na úroveň dosaženého vzdelání respondentů.

Největší část oslovených (67%) dosáhla středoškolského vzdělání, do průzkumu se

zapojilo 30% vysokošloských studentů a 3% respondentů ukončilo své vzdělání hned po

povinné školní docházce. Dle hypotézy bych přepokládala, že se do průzkumu zapojí více

vysoškolských studentů, jelikož většina oslovených respondetů pocházela z mladší

generace, která je charakteristická ambizioznějším přístupem a studium na vysoké škole

bere z hlediska budoucí kariéry jako nezbytný standart.

3%

67%

30%

Nejvýšší dosažené zvdělání

Základní

Středoškolské

Vysokoškolské

61

ZÁVĚR

Fair Trade, též známý jako férový či spravedlivý obchod díky své strategii a smysluplnému

cíli dokázal vybudovat ohromnou sít mezinárodních organizací, dovozců, pěstitelů a

dalších tisíců dobrovolníků a pracovníků, kteří mezi sebou navzájem spolupracují,

obchodují a tím poskytují podporu tvrdě pracujícím zemědělcům z globálního Jihu, kteří

díky spravedlivé ceně, kterou obdrží za svoji úrodu a dalším různým prémií dokážou

zabezpečit blízkou rodinu, pozvednout životní úroveň a zajistit si udržitelný rozvoj své

obživy.

Je potřeba si uvědomit že Fair Trade nemá prozatím takovou sílu a moc ovlivnit životy

všem pěstitelům v Africe, v Latinské Americe či v Asii. Jelikož se nejedná o žádnou

dobročinnou, humanitární či charitativní organizaci ale o formu mezinárodního obchodu,

který má jasně stanovené své principy a zásady. Na druhou stranu je uspokojující

pozorovat rozvíjející se tendenci spravedlivého obchodu. Každým rokem se zvyšující

nárůst obratu z prodeje fairtradových produktů o desítky milionů korun je patrným

důkazem o rostoucí síle tohoto konceptu. Růst obratu můžeme pozorovat celosvětově –

v průběhu roku 2013 nakupující utratili za výrobky pocházející z férového obchodu přes

150 miliard korun (o 15% více než v roce minulém), tak v České republice – v roce 2013

celkový obrat činil 174 milionů korun, což je oproti roku předchozímu o 80 % více.

V České republice svou činnost Fair Trade provozuje již 21. rokem, kdy v roce 1994 byl

otevřen první fairtradový obchod „Jeden svět“ a myšlenka spravedlivého obchodu se

začala postupně rozrůstat. Do jaké míry se rozrostla a jak vysoké je povědomí v současné

době (březen 2015) ve městě Olomouc jsem zkoumala v praktické části této diplomové

práce. Po vyhodnocení dotazníkové šetření mohu potvrdit, že povědomí olomouckých

občanů není nízké, sice jen 12% dotázaných odpovědělo, že Fair Trade zná velmi dobře,

ale dalších 41% se s konceptem Fair Trade již setkalo, tudíž z výsledků vyplívá, že více

než polovina respondentů má o spravedlivém obchodu určité povědomí. Aby docházelo i

nadále ke zvyšování povědomí, navrhuji kromě Fairtradových snídání, které se v Olomouci

již pravidelně konají, zapojit se do kampaně Fairtradových měst či vyvíjet větší aktivitu

např. formou přednášek na základních a středních školách a získat certifikát Fairtradové

školy, o který v současné době usiluje pouze Vyšší odborná škola sociální Caritas

v Olomouci. Klíčovým aspektem by mělo být zvýšení propagace Fair Trade, jelikož až

92% oslovených shledává propagaci v Olomouci za nedostatečnou. Toto vysoké číslo by

62

mělo být pohnutkou k zamyšlení a pokusit se marketingovou propagaci Fair Trade ve

zdejším městě zvýšit, cíleně oslovit kupujícího a následně tím ovlivnit nejen prodejní, ale i

ekologickou a společenskou podstatu hnutí Fair Trade. Jedině tehdy zvýší-li se povědomí o

tomto hnutí, může dojít k navýšení spotřeby férových produktů, tím k nárůstu tržeb a k

lepší podpoře pěstitelů ze třetího světa. Čím vyšší bude poptávka po produktech

pocházejících z globálního Jihu, tím více zboží mohou prostředníci od těchto zemědělců

vykupovat a nabízet jim dostatečnou a spravedlivou cenu, která nejen, že pokryje veškeré

výrobní náklady, ale zaručí samotnému pěstiteli a jeho rodinně důstojný život.

Velmi zarážející zjištění v průzkumu bylo, že z 500 oslovených olomouckých občanů se

ani jeden neřadí ke stálým zákazníkům. 25% nakupuje férové výrobky občas a o 5% méně

spotřebitelů zakoupilo fairtradový produkt jednorázově, ze zvědavosti, jako dárek, či

v rámci jiné akce nebo příležitosti. Více než polovina respondentů (55%) nenakupuje

sortiment pocházející z Fair Trade. Jako hlavní příčinu tohoto spotřebitelského rozhodnutí

vidí mnou oslovení respondenti v ceně, kterou musí zákazníci zaplatit při koupi férových

potravin, jelikož tato cena je poměrně vyšší, než jsou spotřebitelé zvyklí platit u běžných

potravin a jejich suplementů. Otázkou zůstává jak nastavit takovou výši ceny, která na

jednu stranu bude pokrývat nejen výrobní náklady pěstitelů, ale i marže jednotlivých

článků obchodního řetězce a na stranu druhou takovou cenu, jakou budou ochotni za

konkrétní zboží zaplatit spotřebitelé. Je zřejmé, že z výše uvedených důvodů férové

výrobky nemohou cenově konkurovat běžným základním potravinám, a díky tomu

fairtradový trh nemůže oslovit obrovskou masu spotřebitelů, jenž obsahuje i nezaměstnané

a ekonomicky neaktivní obyvatelé, pro které tento druh zboží zůstane finančně

nedostupným. Další překážkou, která brání nákupu fairtradových výrobků, je podle 40%

zákazníků ta, že neví kde tyto výrobky zakoupit. Tento výsledek potvrzuje, že povědomí o

prodejních místech není v Olomouci příliš rozšířené. Proto navrhuji více podporovat a

motivovat místní obchodníky k lepší marketingové propagaci a k promyšlenějšímu

vizuálnímu umístění fairtradových výrobků v prodejních regálech, tak aby byly

nepřehlédnutelné při návštěvě daného prodejního místa.

Zajisté můžeme říci, že systém Fair Trade patří k prospěšným a zajímavým projektům na

podporu ženských práv, vymýcení dětské práce, rozvoje vzdělání, zlepšení životních

podmínek producentů a zaručení ekonomické stability. Je zřejmé, že klíčový aspekt

v celém systému představují koncoví zákazníci, kteří svým spotřebitelským rozhodnutím

dokážou ovlivnit životy celých farmářských rodin z globálního Jihu. Otázka týkající se

63

budoucího postavení Fair Trade je prozatím otevřena, nicméně dle analyzovaných

historických dat je patrný rostoucí trend a na základě toho předpokládám, že tento trend i

nadále udrží svou rostoucí tendenci, která napomůže tisícům prvovýrobců a k rozvoji

tamních ekonomik.

Jak řekl David Ranson: „Fair Trade je v porovnání s konvenčním byznysem jako dítě mezi

obry – ale budoucnost je přece v dětech!“ (Ransom, 2002, No-nonsense guide to Fair

Trade)

64

RESUMÉ

The main goal of the Diploma Thesis is to find out how the international concept of Fair

Trade works, in both theoretical and practical level of use. To describe its goals and

principles, covering international organizations, which contribute, manage a realize visions

and goals of fair trade. Also to detaily describe developing stages of fair trade act either in

Czech Republic and as worldwide, and further more to compare annual revenues of

countries contributing on fair trade in prior years. One of its goals is also to emphasize the

level of success in lowering or terminating children’s work and better position of female

gender in culture of global South by contributing on fair trade. Furthermore to analyze

conscious of Fair Trade in Olomouc City, in what level the Olomouc’s citizens are aware

of fair trade problematics, whether they buy fair trade marked goods or whether they know

where to buy it, all via using questionnaires. I assume that this paper will be usefull either

for consumer and also for merchandisers. Due the clearly defined problematics of Fair

Trade and connection between small agro workers from global South and fully developed

market of the North, even a common reader can easily catch the idea of Fair Trade, its

strengths or weaknesses in comparison with normal merchandise. Also he could get aware

of that his consumer decision can affect many more and base on that to become a fair

trader and to contribute to improve of conditions for living of agro workers and their

families from developing countries. Analyzed data from practical part could be used by

merchandiser, as the result is that there is 40% from questioned population, which has no

awareness of fair trade markets, its locations and therefore does not perform fair trade

shopping. This finding could become a motivator for local merchandisers to improve its

marketing communication with customer in order to reach higher level of sales. We need

to take in account that sales would increase not just for merchandisers but also for small

agro workers, due the fair trade idea.

65

POUŽITÉ ZDROJE

ALBERT: Pro dodavatele. Certifikáty. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z:

http://www.albert.cz/pro-dodavatele/certifikaty/fairtrade-spravedlivy-obchod

AHOLD Czech Republic, a.s.: Výroční zpráva za rok 2013. [online]. [cit. 2015-04-08].

Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-


ASOCIACE PRO FAIR TRADE. Fair Trade spravedlivý obchod v České republice

[online]. Praha, 2004 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z:

http://aa.ecn.cz/img_upload/bec9f888010e9f21bb1cdb470322b7c6/brozura_fair_trade.pdf

BIO-INFO: Informační portál pro ty, kteří žijí bio. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné

z: http://www.bio-info.cz/seznamy/firmy/fairove-s-r-o

BIOPOINT: Představení prodejen BioPoint. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné

z: http://www.bio-point.cz/bio/predstaveni-bio-point.php

CARITAS: Vyšší odborná škola sociální Olomouc. [online]. 2015 [cit. 2015-04-05].

Dostupné z: http://www.caritas-vos.cz/cz

CEVAL, Centrum für Evalation. Fairtrade Impact Study: Commissioned by TransFair

Germany and Max Havelaar Foundation Switzerland. [online]. 2012, s. 60 [cit. 2015-03-

09]. Dostupné z:

http://www.maxhavelaar.ch/fileadmin/user_upload/studienfachartikel/D/Studien/Appendic

es_Evaluation_Report_Fairtrade_Impact_Study_public.pdf

ČSÚ: Oficiální stránky Českého statistického úřadu Krajská správa ČSÚ v Olomouci:

Nejnovější údaje. Olomoucký kraj. [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:

https://www.czso.cz/csu/xm/1-xm

EAP: Občanské sdružení Ekumenická akademie Praha (EAP). [online]. [cit. 2015-03-23].

Dostupné z: http://ekumakad.cz/cz/o-nas

EFTA: The European Fair Trade Association. [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné

z: http://www.european-fair-trade-association.org/efta/

FAIR TRADE BEYOND 2015: Declaration Briefing. [online]. 2015, s. 4 [cit. 2015-03-

08]. Dostupné z: http://fairtrade-

advocacy.org/images/Fair_Trade_Beyond_2015_Declaration_Briefing.pdf

66

FAIR TRADE FEDERATION: History of Fair Trade in North America. [online]. [cit.

2015-03-04]. Dostupné z: http://www.fairtradefederation.org/history-of-fair-trade-in-the-

united-states/

FAIR TRADE INTERNATIONAL. Annual Report 2013-2014: Strong Producers, Strong

Future. [online]. 2015, s. 24 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:

http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/resources/2013-

14_AnnualReport_FairtradeIntl_web.pdf

FAIROVĚ.CZ: O Nás. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.fairove.cz/o-

fairove

FAIRTADE ČESKO A SLOVENSKO: Historie Fairtrade ČS. [online]. 2015 [cit. 2015-

03-17]. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!o-nas/nasehistorie

FAIRTADE ČESKO A SLOVENSKO: Historie Fairtrade ČS. [online]. 2015 [cit. 2015-

03-17]. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!o-nas/nasehistorie

FAIRTRADE ČESKO A SLOVENSKO. [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné z:

http://www.fairtrade-cesko.cz/fair-trade

FAIRTRADE ČESKO A SLOVENSKO: 8. březen svátek všech žen na světě. Genderová

rovnost je prospěšná pro ženy, obchod a globální rozvoj. [online]. 2015 [cit. 2015-03-09].

Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/doma/novinky/8-brezen-svatek-vsech-zen-na-

svete

FAIRTRADE ČESKO A SLOVENSKO: Ochranná známka Fairtrade. [online]. [cit.

2015-03-03]. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!obchodnici/znamka-fairtrade

FTF, FAIR TRADE FEDERATION: What Makes Fair Trade Federation Members

Different?. [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné

z:http://www.fairtradefederation.org/

HNUTÍ DUHA: Místní skupina Olomouc. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné

z: http://olomouc.hnutiduha.cz/

CHARITA OLOMOUC: Bezbariérová tréninková kavárna. [online]. [cit. 2015-04-03].

Dostupné z:http://www.olomouc.charita.cz/sluzby-charity-olomouc/lide-s-dusevnim-

onemocnenim/bezbarierova-treninkova-kavarna/

INTERNATIONAL LABOUR OFFICE, IPEC. Marking progress against child labour:

global estimates and trends 2000-2012. Geneva: ILO, 2013. ISBN 9789221271826.

KAUFLAND: Sortiment s ohledem na budoucnost. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z:

http://www.kaufland.cz/Home/05_Spolecnost/002_odpovednost/002_sortiment/index.jsp

67

KILPATRICK, Kate. Monitoring the scope and benefits of Fairtrade Fifth Edition, 2013.

[online]. s. 127 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z:

http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/resources/2013-Fairtrade-

Monitoring-Scope-Benefits_web.pdf

KRASEC. Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí: Je Fair Trade neboli „spravedlivý

obchod“ opravdu férový? [online]. Písek: TISKÁRNA HEMALA, 2007 [cit. 2015-04-01].

ISSN 1802-1441.

KRÁTKÁ, Karolina, Hana PERNICOVÁ a Viktorie ŠŤASTNÁ. Fair Trade v ČR –

analýza současného stavu. [online]. Listopad 2009, s. 21 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z:

http://sebevedome.tisnovsko.eu/download/FTanalyza_final.pdf

KRYLOVÁ, Radoslava. Fairtrade: Jak systém funguje? Pomáhá, nebo je to nálepka?

[online]. 2008 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/potraviny/fairtrade-

jak-system-funguje-pomaha-nebo-je-to-nalepka.aspx

MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o.: Výroční zpráva za účetní období od 1.ledna 2013 do 30.

září 2013. [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-


MAMACOFFEE: Káva s příběhem. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné

z: http://www.mamacoffee.cz/o-nas/

NAZEMI: Dětská práce. [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z:

http://www.nazemi.cz/detska-prace

NICHOLLS, Alex a Charlotte OPAL. Fair trade: market-driven ethical consumption.

Thousand Oaks, Calif.: SAGE, c2005, 277 p. ISBN 1412901057.

OBCHŮDEK JEDNOHO SVĚTA - Fair Trade. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné

z: http://www.jedensvet.org/

PÍ-CENTRUM: Zdravá výživa. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné

z: http://www.picentrum.cz/

PROFAIRTRADE: Fairtrade známka. [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné

z: http://www.profairtrade.cz/fairtrade/

RANSOM, David. The no-nonsense guide to fair trade. New rev. ed. Oxford: New

Internationalist Publications, 2002. ISBN 9781859843345.

ROTH, Robin. 100% fair: Der fraire Handel in Deutschland [online]. 3. Vydaní. Berlín,

2014 [cit. 2015-03-06]. Forum Fairer Handel. Dostupné z: http://www.forum-

68

fairerhandel.de/fileadmin/user_upload/dateien/publikationen/materialien_des_ffh/100_proz

ent_fair_2014.pdf

SPOLU FÉROVĚ. Komunitní organizace (Skupina na sociální webové stránce Facebook).

[online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/SpoluFerove/info?tab=page_info

STŘEDNÍ FORMÁT: Kafírna/hospůdka/galerie. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné

z: http://www.stredniformat.cz/

STUDÁNKA OLOMOUC: Prodejna zdravé výživy. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné

z: http://www.studankaolomouc.cz/

ŠPAČKOVÁ Šárka, CHMELAŘ, Pavel a kol.: Informační manuál o Fair Trade [online].

[cit. 2015-03-02]. 1.vyd. Brno: Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání 2006, s.

30. Dostupný z:

http://www.zsskolnivr.cz/Vodnarek%20projekty%20sk/propagace%20FT/Informacni%20

manual%20o%20Fair%20Trade.pdf

ŠTĚPÁNKOVÁ, Gabriela. 168 milionů dětí ve světě pracuje. [online]. Praha, 2013 [cit.

2015-04-05]. Dostupné z: http://www.nazemi.cz/168-milionu-deti-ve-svete-pracuje

TESCO STORES ČR a.s.: Výroční zpráva za rok končící 28. února 2014. [online]. [cit.

2015-04-08]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-


TWIN & TWIN TRADING. Empowering Women Farmers in Agricultural Value Chains.

[online]. 2013, s. 39 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.twin.org.uk/assets/Twin-

reports/Empowering-Women-Farmers-in-Agricultural-Value-Chains-1.pdf

UTTING, Peter, Darryl REED a Ananya MUKHERJEE-REED. Business regulation and

non-state actors: whose standards?: whose development?. New York: Routledge, 2012,

346 s. Routledge studies in development economics, 93. ISBN 0203126920.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ČESKO A SLOVENSKO 2013-2014 [online]. Fairtrade Česko a

Slovensko, 2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.fairtrade-

cesko.cz/media/VZ_2014_13.pdf

VÝROČNÍ ZPRÁVA DM DROGERIE MARKT S.R.O ZA ROK 2013: Ministerstvo

spravedlnosti. Veřejný rejstřík a Sbírka listin. [online]. 2014 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-


WORLD CENTRIC: Fair Trade [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:

http://worldcentric.org/conscious-living/actionstotake/fairtrade

69

WORLD FAIR TRADE ORGANIZATION [online]. 2015. vyd. [cit. 2015-03-14].

Dostupné z: http://www.wfto.com/about-us

70

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Pokles dětské a nebezpečné práce v období 2000-2012 ......................................... 21

Graf 2: Obrat prodeje faitradových výrobků v mil. Kč ....................................................... 30

Graf 3: Znalost loga Fair Trade ........................................................................................... 50

Graf 4: Znalost pojmu Fair Trade ........................................................................................ 51

Graf 5: Odkud znáte koncept Fair Trade? ........................................................................... 52

Graf 6: Je podle Vás propagace Fair Trade v Olomouci dostatečná? .................................. 53

Graf 7: Nakupujete výrobky Fair Trade (káva, čokoláda, banány…)? ............................... 54

Graf 8: Kde v Olomouci výrobky Fair Trade nakupujete? .................................................. 55

Graf 9: Co Vás motivuje/ popř. co by Vás motivovalo ke koupi Fair Trade výrobků? ...... 56

Graf 10: Co Vás odrazuje od koupě Fair Trade výrobků? ................................................... 57

Graf 11: Pohlaví ................................................................................................................... 58

Graf 12: Věková kategorie ................................................................................................... 59

Graf 13: Nejvyšší dosažené vzdělání ................................................................................... 60

71

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1: FAIRTRADE® obchodní ochranná známka .................................................... 22

Obrázek 2 Proces certifikace ............................................................................................... 24

Obrázek 3: Specializované prodejny se zdravou výživou ................................................... 35

Obrázek 4: Hypermarkety a supermarkety s nabídkou fairtrade výrobků ........................... 39

72

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Tržby za prodej Fairtrade výrobků v jednotlivých zemích ................................ 29

Tabulka 2: Tržby Kaufland .................................................................................................. 40

Tabulka 3: Tržby Globus ..................................................................................................... 40

Tabulka 4: Tržby Albert ...................................................................................................... 41

Tabulka 5: Tržby Tesco ....................................................................................................... 42

Tabulka 6: Tržby Makro ...................................................................................................... 43

Tabulka 7: Tržby DM-Drogerie Markt ................................................................................ 43

73

PŘÍLOHY

Dotazník

74

75

76

77

Documents

FAIR TRADE - theses.cz...spoleþenská odpovědnost, trvale udržitelný rozvoj, rozvojové země, sociální a environmentální standard Keywords Fair Trade, fair trade products,