47
Familiární Familiární hyperbilirubinémie hyperbilirubinémie Milan Jirsa Laboratoř Experimentální Hepatologie CEM IKEM Praha

Familiární hyperbilirubinémie

  • Upload
    jess

  • View
    162

  • Download
    1

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Familiární hyperbilirubinémie. Milan Jirsa Laboratoř Experimentální Hepatologie CEM I KEM Praha. Degradace hemu, typy žloutenek. Převážně nekonjugovaná (premikrosomální typ). Převážně konjugovaná (postmikrosomální typ). Familiární nekonjugované hyperbilirubinémie. - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Familiární hyperbilirubinémie

Familiární hyperbilirubinémieFamiliární hyperbilirubinémie

Milan Jirsa

Laboratoř Experimentální Hepatologie CEM IKEM Praha

Page 2: Familiární hyperbilirubinémie

Degradace hemu, typy žloutenekDegradace hemu, typy žloutenek

Převážně nekonjugovaná (premikrosomální typ)

Převážně konjugovaná (postmikrosomální typ)

Page 3: Familiární hyperbilirubinémie

1. Familiární hyperbilirubinémie Gilbertova typu2. Crigler-Najjarův syndrom I. typu

Familiární nekonjugované hyperbilirubinémieFamiliární nekonjugované hyperbilirubinémie

Familiární konjugované hyperbilirubinémieFamiliární konjugované hyperbilirubinémie

1. Dubin-Johnsonův syndrom2. Rotorův syndrom

Page 4: Familiární hyperbilirubinémie

Mikrosomální konjugační aparátMikrosomální konjugační aparát

Bilirubin UDPG glukosiduronát transferáza

Page 5: Familiární hyperbilirubinémie

Benigní hyperbilirubinémieBenigní hyperbilirubinémieGilbertova typuGilbertova typu

• Autosomálně recesívně nědičná benigní metabolická odchylka postihující 5-10% populace

• Familiární žloutenka, často jen ikterus sklér, zhoršení při stresu, hladovění a fyzické námaze

• Někdy v anamnéze protrahovaná novorozenecká žloutenka

• Hodnoty sérového bilirubinu do 100 mol/l• Zpomalená clearance nepřímého bilirubinu• Veškeré další laboratorní nálezy opakovaně v normě

Page 6: Familiární hyperbilirubinémie

Benigní hyperbilirubinémieBenigní hyperbilirubinémieGilbertova typuGilbertova typu

• Diagnóza: per exclusionem bez použití invazívních vyšetřovacích metod

• Léčba: není třeba• Prognóza: pravděpodobně lepší než normální populace

(Vítek L., Jirsa M. et al., Atherosclerosis 160, 2002, 449-56)

Page 7: Familiární hyperbilirubinémie

Crigler-Najjarův syndromCrigler-Najjarův syndrom

I. Typ:• Autosomálně recesívně dědičná fatální novorozenecká převážně nekonjugovaná žloutenka• Hodnoty sérového bilirubinu bez léčby 350 – 650 mol/l• Ostatní laboratorní nálezy v mezích normy• Úmrtí v raném věku následkem poškození CNS

II. Typ (Ariasův syndrom):• Autosomálně recesívně dědičná závažná novorozenecká převážně nekonjugovaná žloutenka• Hodnoty sérového bilirubinu bez léčby 100 – 350 mol/l• Ostatní laboratorní nálezy v mezích normy

Page 8: Familiární hyperbilirubinémie

Crigler-Najjarův syndromCrigler-Najjarův syndrom

• Diagnóza: u I. typu jasná již v novorozeneckém věku, II. typ může diagnóze uniknout (Vítek L, Bosma P, de Boer A, Jirsa M et al., Čas Lék Česk 135, 1996, 114-116)

• Léčba: u I. typu intenzívní fototerapie, transplantace jater v dětském věku, zkouší se transplantace hepatocytů a genoterapie, u II. typu v raném dětském věku fototerapie, později bez léčby

• Prognóza: u I. typu špatná, u II. typu po překonání kritického období v dětském věku dobrá

Page 9: Familiární hyperbilirubinémie

Příčina familiárních nekonjugovanýchPříčina familiárních nekonjugovanýchhyperbilirubinémií:hyperbilirubinémií:

Defekt v genu UGT1A1 nebo v jeho promotoru

Page 10: Familiární hyperbilirubinémie

Uspořádání Uspořádání UGT1AUGT1A lokusu lokusu

Lokus na 2q37 obsahuje 13 genů rodiny UGT1A

Page 11: Familiární hyperbilirubinémie

Mutace v genu Mutace v genu UGT1A1UGT1A1 vyvolávající vyvolávajícíCrigler-Najjarův syndromCrigler-Najjarův syndrom

Kadakol et al., 2000

37

17

Page 12: Familiární hyperbilirubinémie

tgccatatatatatatataagtaggagagggcgaacctctggcaggagcaaaggcgccatgGCT

TATA box

Začátek transkripce

1.exon

TATA box v promotoru TATA box v promotoru UGT1A1UGT1A1

Page 13: Familiární hyperbilirubinémie

Dubin-Johnsonův syndromDubin-Johnsonův syndrom

• Familiární převážně konjugovaná hyperbilirubinémie• Hepatomegalie• Ukládání lysosomálního pigmentu příbuzného melaninu

v hepatocytech• Koproporfyrinurie s převahou izomeru I• Zpomalené vylučování bromsulfoftaleinu, indocyaninové

zeleně a dalších barviv aniontové povahy• Ostatní laboratorní nálezy v mezích normy

Page 14: Familiární hyperbilirubinémie

ABCC2/MRP2/cMOATABCC2/MRP2/cMOAT

• Kanalikulární transportér pro konjugovaný bilirubin, glukosiduronáty, sulfáty a jiné multivalentní organické anionty

• Exprimovaný v apikální membráně hepatocytů a enterocytů v duodenu a v proximálním jejunu

Upraveno podle Kullak-Ublick et al., J.Hepatol. 2000

Page 15: Familiární hyperbilirubinémie

• je lokalizovaný na 10q24 (45 kb) a sestává ze 32 exonů• kóduje ABC transportér o MW 190 kDa

Tsuji et al., Gastroenterology 1999

Gen Gen ABCC2/MRP2/cMOATABCC2/MRP2/cMOAT

Page 16: Familiární hyperbilirubinémie

ABCC2ABCC2 a mutace v tomto genu popsané u a mutace v tomto genu popsané u nemocných s Dubin-Johnsonovým syndromemnemocných s Dubin-Johnsonovým syndromem

Upraveno podle Toh et al., Am.J.Hum.Genet. 1999

Page 17: Familiární hyperbilirubinémie

Rotorův syndromRotorův syndrom

• Familiární převážně konjugovaná hyperbilirubinémie• Koproporfyrinurie s převahou izomeru I• Zpomalené vylučování bromsulfoftaleinu,

indocyaninové zeleně a dalších barviv aniontové povahy

• Ostatní laboratorní nálezy v mezích normy

• Na rozdíl od Dubin-Johnsonova syndromu chybí lysosomální pigment v hepatocytech

Page 18: Familiární hyperbilirubinémie

Pracovní hypotéza:Pracovní hypotéza:

Rotorův syndrom je vyvolán dosud neznámou mutací v genu ABCC2/MRP2/cMOAT nebov jeho promotoru

Page 19: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient F.J. – anamnézaPacient F.J. – anamnéza

RA:• Rodiče žloutenku nikdy neměli, 4 zdravé sestry, dcera v.s. Gilbertův syndrom

OA, NO:• Od narození ikterus sklér

• Intermitentní žloutenka při chřipce či fyzické námaze

• V 7 letech hospitalizován pro žloutenku (st.p. hepatitidě?)

• V 18 letech hospitalizován pro žloutenku, neodveden

• Před 5 lety hosp. pro embolii a. centralis retinae, zjištěna

konjugovaná hyperbilirubinémie, hodnoty trvale okolo 150 mol/l

• Od té doby trvale ikterický

Page 20: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient F.J. – lab. nálezy, USG a ERCPPacient F.J. – lab. nálezy, USG a ERCP

Chromatografie izomerů koproporfyrinu v moči

• Převážně konjugovaná hyperbilirubinémie

• Všechna ostatní běžná vyšetření v normě

(KO, JT + další biochemické testy včetně vyšetření

žlučových kyselin v séru, imunologie, screening na

hemolýzu aj.)

• Intermitentně mírně zvýšený odpad porfyrinů

(max. 502 g / 24hodin), chromatograficky

výlučně koproporfyrin, z toho 2/3 izomer I,

1/3 izomer III

• USG jater a žluč. cest bez patol. nálezu

• ERCP bez patol. nálezu

Page 21: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient F.J. – cholescintigrafiePacient F.J. – cholescintigrafie

zdravý jedinec pacient F.J.

Závěr: Ojedinělý nález extrémně závažné poruchy chromoexkrečních funkcí jater (prim. MUDr. J. Urbánek, Ústav nukleární medicíny VFN Praha)

Page 22: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient F.J. – histologické vyšetřeníPacient F.J. – histologické vyšetření

Vzorek jaterní tkáně (cetrozonální oblast) s normální histologií a cytologií. Nápadná je absence lipopigmentu v hepatocytech.

Hematoxylin & Eosin, zvětšeno 150 x

Page 23: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient F.J. – imunohistochemické vyšetření Pacient F.J. – imunohistochemické vyšetření ABCC2/MRP2/cMOAT v játrechABCC2/MRP2/cMOAT v játrech

C F.J.

Vzorky jaterní tkáně z pacienta s minimální hepatopatií bez cholestázy (C) a pacienta F.J. V obou případech je imunohistochemicky prokazatelná přítomnost ABCC2 na biliárním pólu hepatocytů.

Protilátka M2III-6, zvětšeno 150 x

Page 24: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient F.J. – určení sekvence Pacient F.J. – určení sekvence ABCC2ABCC2zz genomové DNA genomové DNA

Izolace genomové DNA z periferních leukocytů

PCR amplifikace jednotlivých exonů

Agarosová elektroforéza

Izolace produktů z gelu

Sekvenační PCR s univerzálními značenými primery

Sekvenování

Page 25: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient F.J. – určení sekvence Pacient F.J. – určení sekvence ABCC2ABCC2zz genomové DNA genomové DNA

Page 26: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient F.J. – heterozygotní synonymní Pacient F.J. – heterozygotní synonymní polymorfismus v exonu 28polymorfismus v exonu 28

GTACGATGGYTACAGTGTBases 272273274275276277278279280281282283284285286287288

3972T+C(I1324I) ę

1324 Isoleucin

Page 27: Familiární hyperbilirubinémie

Promotor ABCC2/MRP2Promotor ABCC2/MRP2

Úvod• Oblast –517 až –197 je rozhodující pro bazální transkripci a vazbu pro

játra specifických transkripčních faktorů AP1, SP1, HNF1, HNF3• Proximální promotor (cca 1200 bp) je zodpovědný za expresi ABCC2

stimulovanou dimery FXR, PXR a CAR s RXR

• Žádná mutace v oblasti promotoru ABCC2 asociovaná s hyperbilirubinémii není známa

Postup• Metodou PCR byly z gDNA amplifikovány 3 fragmenty pokrývající 1824

bp promotoru

• Sekvenováním bylo zjištěno pořadí bází -1 až -1607

Page 28: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient F.J. – heterozygotní polymorfismus Pacient F.J. – heterozygotní polymorfismus v promotoru ABCC2/MRP2v promotoru ABCC2/MRP2

GGAAGACRGAACCGGAGGB ases 464465466467468469470471472473474475476477478479480

G-995G+A ę

Význam: nejspíš žádný, polymorfismus nalezen u 16% kontrol

Page 29: Familiární hyperbilirubinémie

ZávěrZávěr

1. Vrozená hyperbilirubinémie u našeho nemocného není podmíněna žádnou z dosud známých mutací v genu ABCC2/MRP2/cMOAT

2. V genomové DNA jsme nenalezli žádnou mutaci v ABCC2, která by vysvětlovala fenotyp onemocnění

Další postupDalší postup1. Sekvenovat cDNA s cílem vyloučit rozsáhlé delece a zjistit

expresi obou alel na úrovni transkripce2. Upřesnit lokalizaci ABCC2 v hepatocytech konfokální

mikroskopií (defekt radixinu?)3. Vyšetřit expresi MRP3 (defekt mikrosomální

X-glukosiduronát translokázy?)

Page 30: Familiární hyperbilirubinémie

Mikrosomální konjugační systémMikrosomální konjugační systém

X-glukosidutonát translokáza

Page 31: Familiární hyperbilirubinémie

Složení žlučeSložení žluče

Podle Carey MC, Cahalane MJ: Enterohepatic circulation. In: Arias IM, Jakoby WB, Popper H, Schachter D, Schafritz DA, editors. The liver: biology and pathobiology. Raven Press New York 1988, 573-616.

Page 32: Familiární hyperbilirubinémie

HDL

LDL

VLDL

ER: synthesis

GOLGI

TGN

SR-B1

LDL-R

NPC?

CE

peroxisomes

BSEPBS

MDR3PC

ACAT2

Lipid droplets:CE storage

SCP-2

endolysomal pathway

FC

FC

CE

NPC?

Kanalikulární transportéryKanalikulární transportéry

?

?

ABCG5/G8

FC

NCEH

CYP7A1

ABCC2/MRP2bilirubin

Page 33: Familiární hyperbilirubinémie

transportér choroba vyvolaná jeho defektem

ABCB11/BSEP PFIC2 = progresívní familiární intrahepatální cholestáza 2. typu

ABCB4/MDR3 PFIC3Cholestatická cirhóza mladistvýchIntrahepatální pozdně těhotenská cholestáza (ICP)Familiární cholelitiáza

ABCG5/G8 Sitosterolémie

ABCC2/MRP2 Dubin-Johnsonův syndromRotorův syndrom?

ATP8B1/FIC1 PFIC1 = Bylerova chorobaGrónská familiární cholestázaBRIC = benigní rekurentní intrahepatální cholestáza

Defekty v genech kódujících kanalikulárních Defekty v genech kódujících kanalikulárních transportéry a jejich následky transportéry a jejich následky

Page 34: Familiární hyperbilirubinémie

Benigní rekurentní intrahepatální cholestáza Benigní rekurentní intrahepatální cholestáza (BRIC, syndrom Summerskill- Walsheův)(BRIC, syndrom Summerskill- Walsheův)

• Autosomálně recesívní intrahepatální cholestáza• Ataky žloutenky provázené úporným svěděním a

přechodnou hepatomegalií• První ataka obvykle do konce 2. dekády, trvání ataky

týdny až řadu měsíců, počet atak 1 až 30 za život• Laboratorně hyperbilirubinémie, zvýšená aktivita ALP a

koncentrace a sérových žluč. kyselin, normální S-GMT a cholesterol

• Prognóza většinou dobrá, asi 6% progreduje v cirhózu

Page 35: Familiární hyperbilirubinémie

Protein ATP8B1/FIC1Protein ATP8B1/FIC1

• Exprimovaný v apikální membráně hepatocytů, enterocytů v distálním ileu, acinárních buněk pankreatu, nízká exprese v řadě dalších tkání

• Funkce neznámá, hypotézy:flipáza membránových fosfolipidůtransportér hydrofobních žlučových kyselin

iontový kanál

Page 36: Familiární hyperbilirubinémie

Gen Gen ATP8B1/FIC1ATP8B1/FIC1

• je lokalizovaný na 18q21, zaujímá 98kb• sestává z 27 exonů• kóduje ATPasu o MW 140 kDa

Page 37: Familiární hyperbilirubinémie

mutace exon důsledek citace

T1982C 17 I661T Bull 1998

CT2286-4AA ? Bull 1998

2384del9 20 795delGNR Bull 1998

Splice site 24 Skipped exon van Ooteghem 2002

Mutace v genu Mutace v genu ATP8B1/FIC1 ATP8B1/FIC1 asociované s BRICasociované s BRIC

Page 38: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient M.K. – anamnézaPacient M.K. – anamnéza

RA: negativní

OA, NO:

• Nar. 1972, protrahovaná novorozenecká žloutenka

• V 10 měsících žloutenka po varicele, závěr nejasný, léčba kortikoidy

• 1975 2měsíční ataka žloutenky

• 1976 roční ataka, chir. revize žluč. cest: bez patol. nálezu

• 1990 po sinusitidě další ataka, vyloučena IHE, nor. ERCP, závěr nejasný,

opět léčen kortikoidy

• 1990-98 3x jaterní biopsie

• 1998 další ataka, hosp. na Ústavu klin. Imunologie LFHK

Page 39: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient M.K. – lab. nálezy, USG a ERCPPacient M.K. – lab. nálezy, USG a ERCP

• FW 50/86

• KO: anémie, leuko 12

• Hyperbilirubinémie, ALP 14,4 kat/l, celk. žluč. kyseliny 220 mol/l

• GMT opakovaně normální

• Fe, transferin, Cu, ceruloplasmin, alfa1-AT v normě

• Imunologická vyšetření v normě

• USG jater a žluč. cest bez patol. nálezu

• ERCP bez patol. nálezu

• 4. jaterní biopsie: intrahepatální cholestáza bez známek přestavby

Page 40: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient M.K. – určení sekvence Pacient M.K. – určení sekvence ATP8B1ATP8B1zz genomové DNA genomové DNA

Izolace genomové DNA z periferních leukocytů

PCR amplifikace jednotlivých exonů

Agarosová elektroforéza

Izolace produktů z gelu

Sekvenační PCR s univerzálními značenými primery

Sekvenování

Page 41: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient M.K. – heterozygotní bodová mutace Pacient M.K. – heterozygotní bodová mutace v 17. exonu v 17. exonu ATP8B1ATP8B1

AGAAGTCAAAGGAACATCB ases 240241242243244245246247248249250251252253254255256

T1982T+C

ę

M.K. kontrola

...GCTACAAGGAAAtTGAAGAAAAAGAATTTACA...

...CGATGTTCCTTTAACTTCTTTTTCTTAAATGT...

Tsp509ITsp509I

95 bp 14 bp

Page 42: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient M.K. – heterozygotní delecePacient M.K. – heterozygotní deleceve 24. exonu ve 24. exonu ATP8B1ATP8B1

G C A T G G G G W C M T M R C A K C T GBases188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205206

Mutovaná alela: G G G G A C A T C G A T G …Normální alela : G G G G T C C T A A C A T …

del3122TCCTA

ę

Page 43: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient M.K. – heterozygotní delecePacient M.K. – heterozygotní deleceve 24. exonu ve 24. exonu ATP8B1ATP8B1

Restrikční analýza

...TTGTAAGCTTGTTGCATGGGGTCCTAACATCGATGATCCTCTTCTTCATA...

...AACATTCGAACAACGTACCCCAGGATTGTAGCTACTAGGAGAAGAAGTAT...

EcoO109I

715 bp 220 bp

Page 44: Familiární hyperbilirubinémie

Pacient M.K. – vyšetření rodinyPacient M.K. – vyšetření rodiny

Restrikční analýza mutace v 24. exonu

Restrikční analýza mutace v 17. exonu

MK

Page 45: Familiární hyperbilirubinémie

ZávěrZávěr

1. Studovaný nemocný je složený heterozygot pro dvě různé mutace v genu ATP8B1/FIC1

2. Bodová mutace T1982C (I661T) je známá mutace asociovaná s fenotypem BRIC

3. Delece del3122TCCTA je dosud nepopsaná mutace, jejímž důsledkem je posunutí čtecího rámce, záměna většiny ze 73 aminokyselin a předčasné ukončení transkripce (stop kodon v pozici 1113 místo 1252)

Další postupDalší postup1. Určit sekvenci obou alel 24. exonu z klonovaných fragmentů

genomové DNA2. Vyšetřit expresi mutované alely u matky a bratra

Page 46: Familiární hyperbilirubinémie

PoděkováníPoděkování

IKEM Praha:

L. BudišováP. TaimrS. Hejtmánková

Ústav dědičných metabolických poruch UK 1.LF Praha:

M. HřebíčekL. DvořákováM. Elleder

Ústav klinické biochemie UK 1.LF Praha:

L. Vítek

I. interní klinika UK 1.LF a VFN Praha:

M. Brodanová

Ústav klinické imunologie a alergologie UK LF Hradec Králové:

P. Wurm

I. interní klinika UK LF Hradec Králové:

P. Hůlek

Page 47: Familiární hyperbilirubinémie

?Máte v péči nemocné s chronickou cholestázou či s vysokou (>100mol/l) hyperbilirubinémií nejasné etiologie?

Nabízíme možnost jejich genetického vyšetření.

Kontakt: MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc. Laboratoř experimentální hepatologie IKEM e-mail: [email protected]