Embed Size (px)
Citation preview
Léto roku 2017
"S Marií poutníkem v nad ji a pokoji.“
papež František
Fatima 1917 - 2017
2
Mariánská zjevení
Kolik mariánských zjevení uznala církev?
Katechismus katolické církve uvádí, že "zjevení uznaná
církevní autoritou nepat í k pokladu víry. Jejich úlohou
není vylepšovat nebo dopl ovat Kristovo definitivní
zjevení, nýbrž napomáhat tomu, aby se z tohoto zjevení
v ur itém historickém období pln ji žilo.“
Odborník na mariánská zjevení Abbé René Laurentin
ve Slovníku mariánských zjevení vypo ítává 2400 mimo ádných úkaz p ipisovaných Pann Marii.
Dodnes církev ú edn uznala 15 míst:
1. Laus (Francie) 1664 - 1718, Benoite Rencurel 2. ím (Itálie) kostel Sant'Andrea delle Fratte (blízko Špan lských schod ), 1842, Alfons Ratisbonne 3. La Salette (Francie) 1846, Maximin Giraud a Melánie Calvat 4. Lurdy (Francie) 1858, Bernadetta Soubirous 5. Champion (USA) 1859, Adéla Brise 6. Pontmain (Francie) 1871, Eugene a Joseph Barbedette, Francois Richer a Jeanne Lebossé 7. Gietrzwald (Polsko) 1877, Justina Szafrynska a Barbara Samulowska 8. Knock (Irsko) 1879, Margaret Beirne a další osoby 9. Fatima (Portugalsko) 1917, Lucie Dos Santos, František a Hyacinta Marto 10. Beauraing (Belgie) 1932, Fernande, Gilberte a Albert Voisin, André a Gilberte Degeimbre 11. Banneux (Belgie) 1933, Mariette Béco 12. Amsterdam (Nizozemsko) 1945 - 1959, Ida Peerdemann 13. Akita (Japonsko) 1973 - 1981, Agnes Sasagawa 14. Betania (Venezuela) 1976-1988, Maria Esperanza Medano15. Kibeho (Rwanda) 1981 - 1986, Alfonsína Mumereke, Natálie Ukamazimpaka a Marie-Claire Mukangano.
(místo a zem , rok události a jméno vizioná e)
V em spo ívá církevní uznání soukromých
zjevení? Církev (biskup nebo Svatý stolec)
se o nich kladn vyslovila n jakým dekretem.
Církev pov uje zkoumáním fakt místního biskupa,
který po p ezkoumání p ípadu zvláštní znaleckou komisí
vyhlásí výsledky zkoumání.
Dekret m že vydat biskupská konference nebo p ímo
Svatý stolec.
Existují t i druhy rozhodnutí: záporné vy kávací - pokud zjevení nebyla ukon ena kladné - uznání nadp irozené povahy zjevení.
astý je kompromis - místní biskup sice výslovn nepotvrdí pravost zjevení, ale doporu í navšt vovat toto místo, p ijímat tam svátosti a schválí místní kult. Nap . v Turzovce dovolil žilinský biskup Tomáš Gális postavit na míst zjevení nový kostel a v r. 2015 jej osobn posv til. Poutní místo Litmanová prohlásil eckokatolický biskup Ján Babjak v roce 2004 za místo modlitby. Doporu il tam putovat a p ijímat svátosti.
Existují dv zjevení, která byla uznána de facto:
Guadalupe v Mexiku Zde nebyl vydán žádný oficiální dekret, ale tehdejší biskup na míst zjevení nechal na p ání Panny Marie zbudovat kapli a vizioná Juan Diego byl pozd ji svato e en.
Rue du Bac, Pa íž ve Francii Panna Maria žádala od vizioná ky sv. Kate iny Labouré,aby zavedla úctu k tzv. zázra né medailce. Biskup úctu povolil zvláštním pastora ním listem. Sv. Kate ina necht la vystoupit p ed vyšet ující komisí a na její otázky odpovídala pouze skrze zpov dníka.
Ostatní zjevení mají soukromý ráz a jsou mimo ádnými projevy Boží lásky k lov ku.
Z modlitby zasv cení lidstva a sv ta ve Fatim :
Zdrávas Královno, blahoslavená Fatimská Panno, Paní Neposkvrn ného Srdce, Úto išt i cesto vedoucí k Bohu! Putující Panno, Královno veškerenstva: - pohlédni na radosti lidské bytosti putující do nebeské vlasti - pohlédni na bolesti lidské rodiny, lkající a pla ící v tomto slzavém údolí - okrášli nás jasem klenot svojí koruny a u i , a jsme poutníky tak, jako jsi byla poutnicí ty.
Svým panenským úsm vem, posilni radost Kristovy církve. Svým sladkým pohledem posilni nad ji Božích d tí. Svýma modlícíma se rukama pozvednutýma k Pánu, všechny sjedno v jedinou lidskou rodinu. Zdrávas, Matko Pán , Panno Maria, R žencová Královno z Fatimy.
Ty jsi obraz církve od né velikono ním sv tlem, Ty jsi est našeho lidu, Ty jsi triumf nad ád ním zla. Proroctví milosrdné Lásky Otcovy, U itelko hlásání Synovy dobré zv sti,
Znamení žhnoucího ohn Ducha svatého, nau nás v tomto údolí radostí a bolestí, v ným pravdám, které Otec zjevuje mali kým. Ukaž nám sílu svého ochranného plášt . Svým Neposkvrn ným srdcem, bu úto išt m pro h íšníky a cestou vedoucí až k Bohu.
papež František ve Fatim 13. kv tna 2017
3
sobota 1. ervence 2017
45. NÁRODNÍ POU KE SV. METOD JOVI DO ELLWANGEN (JAGST)
10 30 slavnostní poutní bohoslužba v basilice sv. Víta na nám stí, svátost nemocných, pr vod a modlitba u pam tní desky sv. Metod je
13 00 spole ný ob d v exerci ním dom na Schönenbergu
15 00 mariánská pobožnost s požehnáním na Schönenbergu, požehnání aut
rozlou ení
Samoz ejm jsou zváni dámy, d ti i páni v krojích.
P ísp vek na jídlo, zákusek a kávu: 20 €.
P ihlášky ke spole nému ob du adresujte na misii v Mnichov .
T šíme se na shledanou!
V Ellwangen byl kdysi Fürstbischof - Co znamená Fürstbistum?
Kníže - (arci)biskup byl biskup s knížecí hodností. Byla to d ležitá funkce ve Svaté íši ímské:
vládce, který m l v rukou sv tskou i církevní moc.
Kníže - biskup (v n kolika p ípadech také kníže - opat) pat il mezi íšská knížata a m l právo zasedat
v íšském sn mu. Zpravidla vystupoval jako suverénní zem pán (svobodný pán) na území svého
biskupství a byl pod ízen p ímo papeži. V eském království existovalo Fürstbistum v Olomouci,
v Praze, ve Vratislavi a v Litomyšli. Jejich p edstavení však nem li politická práva íšských knížat.
V Ellwangen byl již v r. 1213 opat kláštera jmenován knížetem. Klášter pozd ji (1460) získal práva kolegiátní kapituly (Stiftprobstei) a její p edstavený se stal kníže -
biskup (Fürstprobst - Bischof), který pat il do íšské rady. To trvalo až do sekularizace (1521 - 1802).
Za reformace spravoval Ellwangen dokonce kardinál Otto von Waldburg.
V dob sekularizace cht li páni z Württenberka v Ellwangen mít biskupství, proto zde založili
universitu (1812 - 17), brzy však byla spojena s universitou v Tübingen a biskupství vzniklo v r. 1821
v Rottenburgu.
4
Mons. Václav Malý,
biskup pro krajany v zahrani í, navštívil Mnichov.
Druhou ned li v kv tnu si již tradi n p ipomínáme
výro í zahájení vysílání Rádia Svobodná Evropa
v Mnichov , jehož sou ástí od po átku v roce 1951 bylo
vysílání eských a slovenských bohoslužeb.
Protože je zárove i Svátek matek, d kuje každý své
mamince za dar života, spole n se za n modlíme
a každá žena dostane krásnou r ži.
Letos jsme v ned li 14. kv tna oslavili tuto událost
spole n s biskupem Mons. Václavem Malým.
P i slavnostní bohoslužb u sv. Št pána u oltá e koncelebrovali Mons. Alexander Hoffmann, který má na starosti všechny jinojazy né misie v diecézi a místní fará P. Bohuslav Švehla. Mezi námi byli Sokolové, n me tí p átelé z Ackermann Gemeinde, zástupci Slovenské misie a sestra p edstavenáCarmen Tatschmurat z komunity Venio. Na záv r bohoslužby Otci biskupovi srde n pod kovalinaše starostka Marie Nevímová a Jaroslav Verner.
Co dodat? Velmi dobrá a srde ná atmosféra p i mši svaté, "hutné" kázání Otce biskupa,
nádherné houslové vložky sestry Magdaleny,
temn rudé vo avé r že, ...
Po bohoslužb jsme m li setkání a pohošt ní
ve farním sále naproti kostelu.
Podávalo se výborné ragú na zelenin a spätzle.
Po besed s Otcem biskupem nechyb la dobrá
káva s domácími dobrotami.
Každý m l možnost s Otcem biskupem promluvit
a vyfotit se s ním.
Díky t m, co vše p ipravovali, doma pekli nebo
obsluhovali - a t m, co se zú astnili.
Díky Bohu jsme prožili krásnou slavnost.
N kolik fotografií slavnost p iblíží:
5
N mecko – naše farnost
P. Bohuslav Švehla, Velehrad, Klenzestr. 66, 80469 München 089/2016 793, fax: 089/1895 9715
sál Velehradu: Dachauerstr. 23, 80335 München 089/2603331
www.misie-nemecko.com
email: [email protected] nebo: [email protected]
bankovní spojení: LigaBank München IBAN: DE28 7509 0300 0002 124017 BIC: GENODEF1M05
P. ThDr. Emil Valášek, Kühberg 9, 94032 Passau
Jáhen Ing. Jan Kaplan, Akazienweg 2, 85238 Petershausen 08137/99265 Jáhen Luboš Šourek, Seniorenheim, Köln am Rhein Jáhen Josef Jonáš, ernín 73, 267 51 Zdice 00420/311 686 334
Slovenské katolické misie v N mecku: Sprecher Mons. Rudolf Maslák, Landsberger Str. 39 80339 München (089) 500 3510
Pfr. Arpád Bernath (zodpov dný za Norimberk), Friedrichstr. 6 95119 Veitsbronn (0911) 751446
Pfr. Juraj Sabadoš, Gemeinde St. Gorazd, Philipp-Fleck-Str. 13 60486 Frankfurt am Main (069) 77 8319
Pfr. Peter Hudyma , August Bebel Str. 49 68199 Mannheim (0621) 81 4595
Nový sv tící biskup pro ostravskou diecézi Mons. Martin David
* 15. srpna 1970 na eladné (46 let)
kn žské sv cení: 24. ervna 2000 v Ostrav
biskupské sv cení: 28. kv tna 2017 v Ostrav
P vodn se vyu il mechanikem stroj a za ízení
v Tat e Kop ivnice, kde také n kolik let pracoval.
Po kn žském sv cení p sobil jako kaplan v Opav
a sou asn i jako kaplan pro mládež v opavském
d kanátu.
2002 - 2008 fará farnosti St bo ice u Opavy
od r. 2008 generální viká ostravsko-opavské diecéze
Pár podrobností:
Nový ostravsko-opavský pomocný biskup se stal
sou asn titulárním biskupem diecéze Thucca, která se nachází v africké Numídii (dnešní Alžírsko).
Biskupské heslo:
Verbum caro faktum est - Slovo se stalo t lem
"Je to pro m fascinující okamžik d jin, kdy se B h
stává lov kem - za souhlasu Panny Marie. Tuto
biblickou událost si liturgicky p ipomínáme 25. b ezna
o slavnosti Zv stování Pán - ten den jsem ze dozv d l
o mém jmenování biskupem."
Na záv r bohoslužby biskup David ekl:
"Pan nuncius se pro m a pro celou diecézi stal
opravdu nunciem - zv stovatelem radostné zprávy,
že diecéze má pomocného biskupa. ...
"S novou službou p ijímám i biskupský k íž, který
budu nosit na hrudi. T žší je ten neviditelný, který
biskup nese na svých bedrech.
Jak je t žký, by mohl íci biskup Lobkowitz, který
k íž biskupské služby nosí již 27 let. K dnešnímu
výro í bych mu cht l poblahop át a zárove
pop át dobrého sv tícího biskupa a slíbit mu, že se
jím budu snažit být."
Ostravsko-opavské biskupství
Biskupství bylo z ízeno v roce 1996 bulou papeže Jana Pavla II. P vodn m lo vzniknout již v r. 1777
spolu s biskupstvím v Brn , ale pro tehdejší politické neshody i osobní t enice z stal plán pouze na papí e.
Sou asným (prvním) sídelním biskupem je Mons. František Václav Lobkowitz OPraem (*1948).
Ostravská katedrála Božského Spasitele je po Velehradské basilice druhý nejv tší kostel na Morav .
Konkatedrálou (spolu-katedrálou) se po z ízení diecéze stal kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opav .
Diecéze se skládá z 276 farností, které tvo í 11 d kanát ; má 180 kn ží, 337 kostel a kaplí.
Patronkou diecéze je svatá Hedvika. Narozena v r. 1174 v Bavorsku na hrad Andechs, vdala se a p sobila ve Slezsku. Vynikala p edevším láskou a dobro inností k chudým a nemocným.
biskupský znak a heslo Mons. Martin David katedrála Božského Spasitele v Ostrav
6
kardinálský znak "Aby všichni jedno byli" - poslední foto z nemocnice - katedrála sv. Víta v Praze p i poh bu
Miloslav kardinál Vlk (1932 - 2017)
narozen 17. kv tna 1932 v Líšnici u Milevska
kn žské sv cení: 23. ervna 1968 v eských Bud jovicích
biskupské sv cení: 31. b ezna 1990 v eských Bud jovicích
kardinálská kreace: 26. listopadu 1994 v ím
zem el 18. b ezna 2017 v Praze ve v ku nedožitých 85 let
poh ben ve svatovítské katedrále v Praze
PhDr. - doktor filosofie
Kardinál - kn z
10. biskup eskobud jovický (1990-91)
35. pražský arcibiskup (1991 - 2010)
P edseda Rady evropských biskupských
konferencí CCEE (1993 - 2001)
Moderátor setkání biskup - p átel Hnutí fokoláre
(1994 - 2012)
Z duchovního odkazu Miloslava kardinála Vlka
"Láska je jediná síla, která m že zachránit sv t. K lásce pat í ob . Ten, kdo ji p ijme, má radost, ... je š asten."
13. komnata kardinála Vlka, 2012
"Jsem ochoten odejít, anebo z stat." telefon s papežem Františkem, 30. ledna 2017
" lov k je ur en k trvalému životu, ... ke spole enství ... touží milovat a být milován ... je ur en ke št stí."
10. února 2017 "B h je Otec, je blízký. B h není vzdálený! ... P ichází stále. P ebývá mezi námi." Na dotaz, má-li bolesti: "Ne! To B h má bolesti, chce p ebývat mezi námi."
"Prožívám zkušenost s Bohem blízkým a cht l bych jít, abych ho spat il." 25. února 2017
"To, co jsme snad nedokon ili, to ud láme, tady nebo tam, spole n ..." 2. b ezna 2017
"Nejkrásn jší král je ... Ježíš na k íži." 17. b ezna 2017
Vzpomínka biskupa Václava Malého
Po Listopadu se stal viditelnou osobou zvlášt jakopražský arcibiskup. N kolikrát zavítal do holešovickéfarnosti, kterou jsem tehdy administroval. Jeho zásluhou jsem byl jmenován pomocným biskupem.T ináct rok jsem pracoval v jeho blízkosti. Nebylo vždy snadné se vyrovnávat s jeho pracovnímnasazením. Ob as dal najevo svou dominanci.Navzdory ne vždy pohodové atmosfé e dosv d uji,že mu šlo o dobro církve a vše, ím by si mohlzpest ovat sv j život, odložil a vydával všechny své sílyke služb Božího lidu. Dovolím si jednu netypickou vzpomínku, doufám, že senikdo nepohorší. Vždy mne dojímalo, když jsme v arcibiskupské kapliza ínali ranní modlitbu breviá e, jak hlasitým a z útrobjdoucím zíváním p ekonával únavu a nevyspalost,ale nepolevil. Nestalo se, že by vynechal, i když by tobylo aspo lidsky pochopitelné. K jeho služb pastý e mohu íci jen tolik, že poctivobjížd l farnosti a p es velké vytížení a zaneprázdn nímnohými úkoly se snažil být s lidmi.
Byl velmi u enlivý na mezinárodním poli. M l št stí, že jeho nejbližším spolupracovníkemv CCEE byl kardinál Lehmann, muž velkého formátu,který mu pomáhal rozší it rozhled na celoevropskéúrovni. I když byl bratr Miloslav pov ovánvýznamnými aktivitami v zahrani í, nikdy neztratilze z etele sv enou diecézi.
Spojit a propojit úkoly domácí a zahrani ní byl témnadlidský úkol. Dokázal to. Kolik energie vydal,aby se zklidnila situace na teologické fakult . Jakou radost m l, když se da ilo budování farníchcenter v okrajových tvrtích Prahy.
Ob as vyjížd l na milovanou Šumavu ke svýmp átel m na dva dny s naditými taškami papír , kterépot eboval vy ídit. Ilustrace jeho pracovitosti. Míla byl muž až do posledního okamžiku zapálenýpro Krista a zaujatý velikono ním tajemstvím.
Mons. Václav Malý pražský pomocný biskup
pro asopis Nové M sto 5-6/2017
7
Naše hroby: Viktor Magdolen
* 9. zá í 1920 Chynorany na Slovensku
22. b ezna 2017 Mnichov ve v ku 96 let
poh ben Nordfriedhof Mnichov
Dlouholetý zp vák p i slovenských i eských bohoslužbách v Mnichov i p i poutích v Ellwangen
- redaktor Rádia Svobodná Evropa (od r. 1951)
- p ítel Otce Karla Fo ta
- sbormistr na Slovenské misii v Mnichov
- spoluautor mnoha duchovních písní, nejznám jší je "Královna nebes"
1. Krá ovná nebies, Panna Mária, ty's najkrajšia z hviezd, istá alia.
Ku Tebe vzdychá zbožný národ Tvoj, modlitba tichá zmierni nepokoj.
Pritú nás do svojho lona, k Tebe vinieme sa s dôverou,
a ke telo naše skoná, poslednou bu oporou.
R: [: K nám sa obrá , ó, Matka láskavá, znie naša piese , naša oslava. U Syna svojho za nás oroduj, našu drahú vlas , Matka, ochra uj. :]
2. Patrónka naša, Matka jediná, k Tebe sa vznáša prosba úprimná.
Všetci sme Tvoji, vieru našu stráž, v duchovnom boji pomoc preukáž.
Národ Tvoj a o to prosí, Ty si Matka dobrá, láskavá,
o si dietky v srdci nosí, pred zlobou ich zastáva.
hudba: Jozef Halmo, text: Viktor Magdolen
Viktor Magdolen ve Svobodné Evrop
asi v r. 1980
„SPRECHER“ ESKÉ DUCHOVNÍ SLUŽBY V N MECKU
24. – 26. ledna 2017 - Výro ní konference delegát a mluv ích (Sprecher) jinojazy ných duchovních správ v N mecku a p íslušných referent n meckých biskupství. Konference se konala v Augsburgu.
7. února - Mimo ádná valná hromada st ediska Velehrad v Praze
17. - 19. b ezna - Duchovní obnova pro krajany ve Št kni u Strakonic
20. - 25. b ezna - Pou do íma (po adatelem byl Sokol Mnichov)
5. ervna: Bohoslužba p i sokolském setkání v rakouském Oetz
Možnost osobní pouti do íma
Poutní d m Velehrad v ím je op t v provozu. Je možné se kdykoliv ubytovat.
Od 6. - 11. listopadu 2017 (pond lí - sobota) se koná zasedání
náboženského st ediska Velehrad v ím .
V tomto termínu je d m k dispozici nejen len m st ediska, ale i dalším
poutník m. Sta í si zajistit dopravu a rezervovat si pokoj p ímo v poutním
dom . Informace o aktuálních cenách najdete na internetových stránkách
www.velehrad.net.
Adresa st ediska: CENTRO RELIGIOSO BOEMO VELEHRAD Via delle Fornaci, 200, 00165 Roma +39 06 636 256
