52
ČASOPIS MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ FLORENCE vychází pod patronaci ČAS 9 září 2009 Česká společnost podpory zdraví Florence – příloha, září 2009 INKONTINENCE V KONTEXTU OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE INKONTINENCE V KONTEXTU OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE Zpráva o výzkumu Znovu o platech sester Pevným krokem do vysokého stáří Věkem podmíněná makulární degenerace Cizí tělesa v zažívacím traktu Odškodnění psychické újmy na zdraví TRANSFORMACE SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Příloha Florence Čas pro region Polabí XXIV. zasedání ICN, Durban Vydává Ambit Media, a. s. ročník V 60 Kč www.florence.cz

Florence 09 2009

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Časopis moderního ošetřovatelství.

Citation preview

ČASOPIS MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ

FLORENCEvychází pod patronaci ČAS

9září 2009

Česká společnost podpory zdraví

Florence – příloha, září 2009

INKONTINENCE V KONTEXTU OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE

INKONTINENCE V KONTEXTU OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE

Zpráva o výzkumu

Znovu o platech sester

Pevným krokem do vysokého stáří

Věkem podmíněná makulární degenerace

Cizí tělesa v zažívacím traktu

Odškodnění psychické újmy na zdraví

TRANSFORMACE SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Příloha FlorenceČas pro region PolabíXXIV. zasedání ICN, Durban

Vydává Ambit Media, a. s. ročník V 60 Kč www.florence.cz

Mediální partner konference:

Partneři konference:

Partner České asociace sester:

2. podzimní konferenciprezidia České asociace sester

Akce je pořádána za podpory ministryně zdravotnictví ČR.

Česká asociace sester připravuje

na téma:

Konference se uskuteční dne 19. 11. 2009 v konferenčních prostorách hotelu Step,Malletova 1141/4, Praha 9.

„Chyby a omyly při poskytování ošetřovatelské péče“

Organizátor:

EditorialDosažitelnější vzDělávání

Upozornění na webových stránkách Florence najdete leták Mz Čr informace o realizaci stabilizačních opatření všeobecných sester, v němž se dozvíte podrobnosti o změnách ve vzdělávání sester, odměňování, kompetencích atd.

www.florence.cz

Před několika dny nahradila prázdni-nové radovánky škola. Školáci protahu-jí obličeje a k uším rodičů se linou po-známky o tom, jaká že je to otrava. Lépe je k tomu mlčet, nechceme-li se dočkat odpovědi, že nám se to mluví, když do školy nemusíme. Je to fakt – prodavačka do školy nemusí ani její manžel inženýr, ba ani já, která vám píšu tyto řádky. Vy, sestry, shodně s profesí, která je vám nejbližší, s lékaři, se však vzdělá-vat musíte, a to celý produktivní život (znám ovšem i takové, které se nejspíš ze setrvačnosti vzdělávají i v důchodu), neboť patříte mezi regulovaná povolá-ní. Vy víte, co to znamená. Pracujete s tím nejcennějším, co existuje – se zdravím a životem člověka. Zaostání za poznáním v medicíně i ošetřovatelství, které pádí mílovými kroky, by mohlo znamenat katastrofu – a proto je jen dobře, že v každé kulturní zemi je celo-životní vzdělávání sester přikázáno zá-konem.Pro děti zdravotní sestry je zcela běžné a normální, že maminka chodí do ško-ly, nosí známky a kredity, učí se, dělá zkoušky. Takové děti nejspíš učení po-

važují za samozřejmou součást života, a mají-li rodiče štěstí, vezmou si z mat-ky příklad. Vedle bezpochyby blahodárného půso-bení na potomky studium dospělých bystří mozek, zvyšuje sebevědomí v práci, přináší nové kontakty, snad i kariéru – samé dobré věci. Za to platí sestra svým časem a nezřídka i nema-lými finančními prostředky. Doby, kdy bylo vzdělání zadarmo, jsou za námi. Dnes je to zboží jako každé jiné. Takže když si nepříliš dobře placená sestra na jednu misku vah dá profity ze své pro-fese a na druhou stranu handicapy, ne-zřídka jí vyjde, že to druhé váží víc. A pak ji, třebaže svou profesi miluje, opouští. Každý vedeme pomyslnou hranici mezi rodinným a pracovním životem jinudy, fragmenty jednoho či druhého váží u každého trochu jinak. Přesto obecně platí, že se žena, jíž se práce negativně dotýká rodiny a vztahů s jejími členy (například když manžel těžko snáší noční směny, příliš často zaskakuje v domácnosti, dítě se horší ve škole a není čas se s ním učit, není možné vybrat si termín dovolené, na obzoru se

rýsuje syndrom vyhoření), raději po-ohlíží jinde.Víme, že během letošního roku mnoho sester z profese odešlo nebo po škole do profese vůbec nenastoupilo. Jejich ne-chtěná absence přinesla velké trápení těm zbylým a mnohde to neprospělo ani pacientům. Proto ministerstvo zdravotnictví, jak jsme již psali, přijalo soubor opatření, která by měla vše-stranně sestrám usnadnit a zpříjemnit život, a stabilizovat je tak ve zdravotnic-tví. Mezi všemi změnami, které se takto do-tknou praxe sester, bezkonkurenčně vede počin ministerstva, kterým se roz-hodlo uvolnit ze svých zdrojů a fondů EU značný objem finančních prostřed-ků a investovat ho do specializačního i celoživotního vzdělávání zdravotníků. Dosud si vzdělávací akreditované kursy platily sestry samy nebo na ně přispíval zaměstnavatel. Od této nepopulární po-vinnosti by měli být zdravotníci do bu-doucna osvobozeni. Více si o tom mů-žete přečíst na našem webu nebo i v tomto čísle časopisu v článku o trans-formaci specializačního vzdělávání ses-ter. Jarmila Škubová

Tak jsme se – chtě nechtě – dočkali. Děti vyrazily do školy a politici do ulic. Ve Středočeském kraji dokonce ruku v ruce. Hejtman MUDr. David Rath daroval žákům cestování do školy zdarma (z kraj-ského rozpočtu) a se svým vlastnoručním podpi-sem to oznámil na bilboardech (opět z krajského rozpočtu). Inu, předvolební kampaň vypukla na-plno a s ní i boj o každý (preferenční) hlas.Nezbývá než si přát, aby se tentokrát stal zázrak a zvolili jsme si vládu, která bude držet opratě věcí veřejných v rukou alespoň jedno celé voleb-ní období. I když dvě by byla lepší, o třech nemlu-vě... Krátkodobých opatření a příštipkaření jsme si všude, ve zdravotnictví tuplovaně, užili už mě-rou vrchovatou. Kandidáti politických stran by nám teď měli konečně odpovědět nikoli na otáz-ku, kolik drobných díky nim ušetříme na regu-lačních poplatcích (i když se to tak rádo poslou-chá...), ale na otázky mnohem důležitější.Například jak zabrání tomu, aby se zdravotní sys-tém znovu nepropadl do dluhů. Lidská paměť je ošidná, tak jen na připomenutí, jaká byla situace před minulými parlamentními volbami. Na kon-ci roku 2004 byl kumulovaný deficit veřejného zdravotního pojištění 9 miliard korun, o rok poz-ději překročil 15 miliard. Zdravotní pojišťovny

platily zdravotnickým zařízením s třicetidenním až šedesátidenním zpožděním. Jejich rezervní fondy zely prázdnotou – ostatně to byl i oficiální důvod uvalení nucené správy na VZP. Dnes jsou rezervní fondy plné, pojišťovny disponují i pře-bytky v hospodaření, ze kterých sice každým dnem ukusují dopady ekonomické krize, ale za-plaťbůh, že je (zatím) z čeho ukusovat... Odpově-dí kandidáti politických stran svým voličům zdravotníkům i voličům pacientům, zda ukočíru-jí financování českého zdravotnictví v kladných číslech i nadále? A hlavně, jak toho dosáhnou, když zároveň slíbí občanům generální pardon na jakýkoli růst jejich finanční spoluúčasti? Prozíravý politik ovšem dohlédne i dále než jen za časový horizont svého mandátu, ať už jej stráví v poslanecké lavici či ministerském křesle. Proto by měl umět voličům odpovědět i na otázku, co udělá už dnes pro děti a vnuky svých voličů. Již v roce 2050 bude věková struktura obyvatel ČR nastavena tak, že rozdíl mezi výběrem zdravotní-ho pojištění od ekonomicky činných a mezi výdaji věnovanými na zdravotní péči o stárnoucí popula-ci bude oproti dnešku činit asi 60 miliard korun! A to ještě za předpokladu, že ceny léků i medicín-ských technologií zůstanou na stejné úrovni jako

dnes – což je samozřej-mě bohapustá teorie. Takže roční deficit bude ještě vyšší. Při zachová-ní současné sazby po-jistného to znamená, že v roce 2050 budeme mít na úhradu maximálně dvou třetin objemu zdravotní péče poskyto-vané dnes...To vše jsou data běžně přístupná z veřejných zdrojů. A tak je legitimní se ptát kandidátů, jakou (a zda vůbec) mají vizi roz-voje zdravotnictví v tomto volebním období i v obdobích příštích. Třicetikorunové poplatky už dokázaly jedny volby vyhrát, proč by se to ne-stalo i podruhé? Nic proti úlevám v rodinných rozpočtech – jen abychom kvůli ušetřeným třice-ti korunám dnes ve vlastní peněžence nevyhnali svým dětem a vnukům z kapes miliardy...Přemýšlivé čtenářky a čtenáře si proto tímto do-voluji pozvat k předvolebním diskusím o zdravot-nictví na stránkách www.zdravky.cz. Jan Kulhavý,

šéfredaktor Zdravotnických novin

o letošních volbách a o roce 2050

www.florence.cz

Ročník V., číslo 9, září 2009

Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5

[email protected].: +420 222 352 578

Šéfredaktorka:PhDr. Jarmila Škubová

e-mail: [email protected]

Redakce:PhDr. Eva Wićazová

e-mail: [email protected]

Redakční rada:Bc. Mária Dobešová,

Jana Dvořáková, Jana Farkačová,

MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová,

Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková,

Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová

Grafická úprava:Jindřich Studnička

Jazyková redakce:Pavel Voňka

Vydavatel:Ambit Media, a.s. | www.ambitmedia.cz

Předseda představenstva:Ondřej Novotný

Šéfredaktor zdravotnických titulů:Jan Kulhavý

e-mail: [email protected]

Marketing:Petr Belica, marketing manager

tel.: +420 222 352 575e-mail: [email protected]

Obchod:Roman Panc, obchodní ředitel

e-mail: [email protected]

Mgr. Miluše Zavřelová, key account managertel.: +420 725 826 434

e-mail: [email protected]

Dana Stripaiová, key account managertel.: +420 725 778 001

e-mail: [email protected]

Tisk:PROTISK spol. s r.o.,

Pod Zlatou Horou 1414, 684 01 Slavkov u Brna

Předplatné:ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného,

Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected], infolinka 800 300 302, www.periodik.cz

SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,

Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,

[email protected]

Cena výtisku: 60 KčRoční předplatné:

550 Kč / 31,90 eur (961 Skk)Časopis vychází 11krát ročně.

(v červenci vychází letní dvojčíslo)

Registrace:MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X

Redakční uzávěrka pro toto číslo: 7. 8. 2009

Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou

správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a.s., 2009

oBSaH Editorial ....................................................................................1

témaPlatům svítí zelená .........................................................................3transformace specializačního vzdělávání zdravotníků .....................6

zpraVodaJ ČaSvýroční zasedání icn a cnr ...........................................................7Čas pro region Polabí ...................................................................10z konferenc í .................................................................................12jak dopadl první průzkum Čas o platech? ...................................13

VYBrali JSME pro VÁSze zahraničního tisku ...................................................................14

HiStoriEPrvní ošetřovatelská škola v dějinách ošetřovatelství .....................15ženy, které měnily zdravotnictví 4. ...............................................17

KazUiStiKaKomplikace po porodu u pacientky s dg. systémový lupus ery thematodes ....................................................................20Péče o dekubitus u pacienta se závažnými diagnózami ................21

praXEPevným krokem do vysokého stáří ................................................22tabulka vzdělávacích akcí .............................................................24osteoporóza – tichý zlodej kostí ...................................................26vlastnosti lékových forem užívaných ústy. Projekt senioři .............28věkem podmíněná makulární degenerace ....................................30Monitorace icP čidlem .................................................................31Det skóre ....................................................................................32cizí tělesa v zažívacím traktu ........................................................34Průjmová onemocnění infekční etiologie v dětském věku .............36

VÝzKUMProč jsou sestry nespokojené ........................................................40

prÁVoodškodnění psychické újmy na zdraví ..........................................41

aKCE, UdÁloStibritské zkušenosti v sociální péči ..................................................42

zaznaMEnali JSMEPětiletá vrchní sestra ....................................................................44Platí nová pravidla pro průběh specializačního vzdělávání .............44Konference inco fora ...................................................................44Kde najdeme informace o změnách ve vyhlášce o zkouškách .......46Příspěvek pro děti s perinatální zátěží ...........................................46

odBornÝ tEStvíte víc? Malý test odborných znalostí s dárkem ...........................48

téMaPlatůM svítí zelená

slib ministerstva zdravotnictví daný příspěvkovým organizacím byl právně splněn. od července by mohly mít sestry zaměstnané v příspěvkových organizacích plat vyšší o 15 procent, tedy celkem asi o 2600 korun měsíčně více. toto přilepšení patří do souboru tzv. stabilizačních opatření, která by měla zabránit v odchodu všeobecných sester a porodních asistentek mimo resort. Pracovníci ministerstva jsou přesvědčeni, že k tomu dostatečnou sílu mají, některé managementy o tom však pochybují. Mno­hé si kladou otázku, kde na to vzít.

Podle nařízení vlády č. 130/2009 Sb. došlo k navýšení platových tarifů všech zaměstnanců v platové sféře o 3,5 %, tzn. i všeobecných sester, a to s účin-ností od 1. června 2009. Dále pak podle nařízení vlády č. 201/2009 Sb. byla s účinností od 1. července 2009 pro zdravotnické pracovníky, kteří posky-tují zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních, zavedena nová stupnice platových tarifů, zvýšená o další 3,5 %. Současně bylo zrušeno nařízení vlády č. 133/2009 Sb., kterým byl původně přiznán zvláštní příplatek ve výši 3,5 % platového tarifu s účinností od 1. čer-vence 2009. A konečně podle nařízení vlády č. 137/2009 Sb. bude převážná většina všeobecných sester a porod-ních asistentek přeřazena do vyšších platových tříd, tj. z 8. do 9., z 9. do 10. a z 10. do 11. platové třídy. Průměrně si na tarifech tímto přesunem do vyšších platových tříd všeobecné sestry polepší o 2600 Kč.

Mzdy všeobecných sester a porodních asistentek v obchodních a akciových společnostechZ iniciativy ministerstva dojde ke zvýše-ní mezd také u sester a porodních asis-tentek pracujících v obchodních a ak-ciových společnostech. Není jich málo – dnes tvoří asi 40 procent z celkového počtu těchto pracovníků. Nárůst mezd

na smluvním základě by měl podle vy-jádření ministerstva zhruba kopírovat pohyb platů v příspěvkových organiza-cích. Je to naprosto nezbytné, neboť di-ference v odměňování je již neúměrná a neustále se zvětšuje. Pokud by ve mzdové sféře k navýše -ní prů měrné mzdy všeobecných ses-ter a porodních asistentek nedošlo a průměr ná mzda by zůstala ve výši 20 504 Kč, rozdíl mezi průměrnou mzdou (akciové a obchodní společnos-ti) a průměrným platem sester (pří-spěvková sféra) by činil 5785 až 6185 Kč. Navíc trend v pohybu mezd nazna-čil, že později by mohlo být hůř. Tím by se personální situace u zdravotních ses-ter a ostatního nelékařského personálu stala kritickou. Každý si dovede před-stavit, jak uvažuje sestra, která vidí, že

její kolegyně „odvedle“, se stejnou spe-cializací, se stejným vzděláním a na stejném postu vydělává o 6 tis. korun více.

odměňování sester a porodních asistentek v sociální sféřeNařízení vlády, kterým byly platy upra-veny, se vztahuje také na sestry v so-ciálních službách. Jestli u sester v ne-mocnicích a ambulancích byl na zvýšení nejvyšší čas, pak v těchto zaří-zeních, kde jejich nedostatek bolestně dopadá na klienty (například z domo-vů důchodců odešlo v poslední době na 6 tisíc sester), dvanáctá už dávno odbi-la. Průměrný plat pracovníka v sociál-ních službách je dnes 14,5 tis. Kč. Není výjimkou, že takto jsou zde odměňová-

Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů (v Kč měsíčně) (Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.)

Platový stupeň

Počet let započitatelné

praxeP l a t o v á t ř í d a

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

1 do 1 roku 7680 8340 9040 9800 10630 11520 12500 13570 14720 15960 17340 18790 20370 22110 24000 26040

2 do 2 let 7970 8660 9380 10180 11050 11970 12970 14080 15270 16560 17990 19490 21150 22940 24910 27020

3 do 4 let 8260 8990 9730 10560 11460 12410 13460 14620 15850 17200 18690 20240 21950 23810 25850 28030

4 do 6 let 8570 9330 10120 10960 11900 12890 13980 15180 16450 17850 19390 20990 22770 24710 26820 29100

5 do 9 let 8920 9680 10500 11380 12350 13380 14510 15760 17070 18520 20120 21790 23630 25640 27830 30190

6 do 12 let 9260 10040 10890 11800 12820 13880 15050 16360 17710 19210 20880 22610 24520 26600 28880 31320

7 do 15 let 9610 10440 11310 12260 13300 14410 15610 16980 18400 19950 21670 23470 25450 27620 29970 32500

8 do 19 let 9970 10830 11740 12710 13810 14950 16200 17620 19090 20690 22490 24360 26410 28650 31110 33730

9 do 23 let 10340 11230 12190 13200 14330 15520 16810 18280 19800 21480 23330 25280 27400 29740 32290 35000

10 do 27 let 10750 11670 12650 13700 14880 16110 17440 18980 20560 22290 24210 26230 28440 30860 33510 36310

11 do 32 let 11150 12100 13130 14220 15450 16720 18120 19700 21340 23140 25120 27220 29510 32030 34770 37690

12 nad 32 let 11580 12570 13630 14750 16040 17350 18800 20450 22140 24020 26080 28250 30630 33240 36070 39110

4 FlorEnCE 9/2009

téMa

došlo po UzÁVěrCE

Slib byl po stránce právní částečně na-plněn pro zdravotnické pracovníky v příspěvkových organizacích. Byly jim zvýšeny platové tarify, všeobec-ným sestrám a porodním asistentkám byla přiznána vyšší platová třída. Suma sumárum, sestrám se opravdu

mohl zvýšit platový tarif o slibovaných 15 %, zdravotnickým pracovníkům o 7 %, technicko-hospodářským pra-covníkům a dělníkům o 19 %. V ob-chodních společnostech to nebylo dáno právní cestou, tady se tvrdě vy-jednává a bez konečného slova zdra-

votních pojišťoven zaměstnavatelé mzdy jen tak nezvyšují.V nemocnicích, bez ohledu na právní formu, se nervozita vyšplhala na bod varu. Zdravotničtí pracovníci čekali své mzdové a platové výměry, zaměstnava-telé čekali své zvýšené zálohy od zdra-votních pojišťoven. Uspokojeni byli jen někde, ve většině případů nebyly ani výměry, ani očekávané finance.

triPartitní Pracovní sKuPina Pro zDravotnictví jeDnala o zvýšení MezD a Platůsestrám měla být zvýšena od 1. července mzda o 2500 Kč, alespoň takové byly představy a dubnový slib ministerstva zdravotnictví.

ny i sestry, které v zájmu úspor zaměst-navatel na tuto práci převedl. Nejedna sestra řeší dilema, zda návrh na přeřazení s odpovídajícím platovým snížením přijmout, či zda má odejít ji-nam. Nezřídka odchází a svoji práci přenechává zbylým. Nastává situace, která se řeší zavíráním oddělení nebo maximálním zvýšením intenzity práce. Například je známo zařízení, kde o 240 ležících a bezmocných klientů pečuje 13 sester. Aby byla dodržena metodika výpočtu zdravotnického personálu, mělo by být v zařízení na tento počet klientů v dané situaci zaměstnáno 30 sester. Tento příklad popisuje krajní stav, který je už nikoli jen neetický, ale doslova nebezpečný. Únava, vyčerpání

a nedostatek času všeobecných sester se nemohou neodrazit na kvalitě péče. Nařízení vlády zvýšit plat zdravotním sestrám a porodním asistentkám jako řešení jejich odcházení však provozova-telům domovů důchodců a ústavů so-ciální péče spíše přidělalo vrásky. Dalo se to očekávat. Mnozí na to totiž zatím nemají. Šetří, kde se dá, ale státní dota-ce do sociální sféry jsou v letošním roce výrazně nižší než vloni. Řešení není ani ve zvýšení plateb klientů. Už dnes mno-há zařízení na nejvyšší platbu dosahují, navíc jak ukázala šetření, 40 procent klientů na ni jednoduše nemá. Není vý-jimkou, že se na uhrazení platby v zaří-zení sociální péče za maminku nebo za tatínka skládá celá rodina.

počkejme siRozhodnutí o navýšení platů a mezd všeobecných sester a porodních asis-tentek žije teprve krátce, takže na něja-ké zobecnění konkrétních zkušeností z praxe se zdá být ještě brzy. Víceméně se však všichni shodují, že k tomu, aby byly sestry stabilizovány ve své profesi a aby jim bylo dáno to, co jim náleží, tj. spravedlivé ohodnocení, ocenění práce a kvalitní podmínky pro to, aby ji moh-ly vykonávat, závisí na celém složitém a propleteném systému zdravotnických vztahů, na systému, v němž ať se změní cokoli, vždy se to promítne i do ošetřo-vatelství. Jednoduše řečeno, na sestry se nesmí zapomínat. Jarmila Škubová

došlo po UzÁVěrCE

FlorEnCE 9/2009 5

Zaměstnavatelé a odbory se shodli, že je za pět minut dvanáct a musí se konat jednání tripartitní pracovní skupiny pro zdravotnictví. Pracovní skupina je slože-na se zástupců odborů, zaměstnavatelů a vlády ČR. Pracovní skupinu pro zdra-votnictví vede a svolává předseda Odbo-rového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR RNDr. Jiří Schlanger.

peníze od pojišťoven stačit nebudouJednání se proto uskutečnilo 3. srpna 2009 v odpoledních hodinách. Sešla se vybraná společnost: ministryně zdra-votnictví, náměstci, zástupci odborů, zaměstnavatelů, zdravotních pojišťo-ven a krajů. Skupina, která by se v tom-to složení měla scházet vždy, když se jedná o opatření, která se dotknou fi-nancí. Zástupci zaměstnavatelů byli na jedná-ní vybaveni i závěry z jednání se Vše-obecnou zdravotní pojišťovnou, které se konalo kvůli nespokojenosti a nejas-nosti kolem zvýšených červencových záloh. Zvýšení má částečně pokrýt slib daný ministerstvem ke stabilizaci per-sonálu ve zdravotnických zařízeních. Podle sdělených informací byli zaměst-navatelé ujištěni, že finance ve výši cca 1500 Kč měsíčně na každou sestru a porodní asistentku budou zdravotnic-kým zařízením poskytnuty, a to na dobu půl roku. VZP vysvětlila, že finan-ce jsou poskytovány podle určitého vzorce, který způsobuje, že do zdravot-nických zařízení přicházejí v nižších nebo vyšších částkách, ale po dvou mě-sících dojde k vyrovnání. Pro příští rok se počítá se zahrnutím těchto nákladů do zdravotněpojistných plánů. Po dota-zu odborů bylo upřesněno, že VZP ne-může žádným způsobem předmětnou finanční částku podmiňovat tím, že je určena na platy sester a porodních asi-stentek, bude pouze podle počtu sester a porodních asistentek stanovena. Částka od zdravotních pojišťoven po-kryje slib ministerstva z cca 60–75 %.

Bylo sděleno, že se na financích musejí podílet i zřizovatelé a poskytovatelé. To bylo zvláštní, protože ani zástupci kraje a už vůbec ne zaměstnavatelé se k to-muto závazku na jednání pracovní sku-piny aktivně nepřihlásili. Naopak. Na druhou stranu je důležité, že všichni zúčastnění se přihlásili k prioritě za-chovat personální vybavení zdravotnic-kých zařízeních.

Mz upřesnilo výklad k přeřazení sesterPracovní skupina se také zabývala úpravou výkladu ministerstva zdravot-nictví k přeřazení sester především do 10. platových tříd. Ve výkladu minister-stva ze dne 9. července se uvádí, že pro zařazení do 10. platové třídy je roz-hodující, zda zaměstnanec poskytuje specializovanou ošetřovatelskou péči bez odborného dohledu. Přitom se předpokládá, že v rámci celého spek-tra ošetřovatelské péče současně vy-konává i základní ošetřovatelskou péči. Do této třídy se zařadí též za-městnanec, který pod odborným do-hledem poskytuje vysoce specializo-vanou ošetřovatelskou péči. Tento výklad ale způsobil chybný postoj některých personalistů. Šlo o to, že se rozšířila informace, že do 10. třídy se přeřadí pouze sestry, které vykonávají komplexní základní péči bez odborné-ho dohledu (do 30. června zařazené do 9. platové třídy) a k tomu ještě nějakou tu specializovanou. Při tomto výkladu a postoji by ale nebyl naplněn slib mi-nisterstva, že většina sester bude přeřa-zena do vyšší platové třídy, a hlavně by se postupovalo proti nařízení vlády, pro-ti ustanovení nového katalogu prací. Uveďme příklad: do 30. června bylo po-skytování komplexní základní ošetřo-vatelské péče bez odborného dohledu zařazeno do 9. platové třídy. Od 1. čer-vence je přesně tato komplexní zá-kladní ošetřovatelská péče zařazena do 10. platové třídy. Pokud tedy sestra byla do konce června v 9. platové třídě s uve-

denou činností, od 1. července má být přeřazena do 10. platové třídy. Těsně před jednáním zdravotnické tri-partitní skupiny ministerstvo odborové-mu svazu zaslalo opravenou verzi vý-kladu, kde je uvedeno totéž, co v katalogu prací, do 10. platové třídy je zařazen zaměstnanec, který poskytuje bez odborného dohledu komplexní zá-kladní ošetřovatelskou péči. Celý nový výklad ze začátku srpna bude po jeho obdržení zveřejněn na svazových inter-netových stránkách (www.zdravotnic-keodbory.cz) a k zařazení bude samo-statný článek v Bulletinu OSZSP ČR.

závěr: čekají nás horké dnyZávěr k zásadnímu bodu jednání o tom, jak je plněn platový a mzdový slib mi-nisterstva, byl rozpačitý: někomu bylo jasné, že je vše vyřešeno, někomu ne, zaměstnavatelé finance nemají, zástup-ci kraje také ne, někdo nazval výsledek jednání rozprávkou o chytré horákyni. Já osobně jsem nahlásila, že zaměst-nanci půjdou na zaměstnavatele a ti budou individuálně jednat se zdravot-ními pojišťovnami. Myslím, že si užije-me všichni, pěkně se poznáme a dou-fám, že ve finále k patřičnému navýšení mezd a platů dojde. Podle některých zpráv jsou zdravotnická zařízení, kde ke zvýšení mezd/platů dochází, i když jsou finance v očekávání.

prostředky z fondů EUNa programu tripartitní zdravotnické pracovní skupiny byla dále otázka vy-užití finančních prostředků z Evropské unie. Ministerstvo seznámilo účastníky s projekty, které se konají.Účastníci byli seznámeni také s úkoly ministerstva, které si uložilo do října. Mezi základní cíle patří využití financí na vzdělávání, programy prevence, koncepce geriatrie, protikrizová opat-ření, opatření proti dopadům případné pandemie a také modernizace hygie-nické služby.Posledním bodem jednání byly náměty pro připravované jednání meziresortní komise ministerstva zdravotnictví a mi-nisterstva práce a sociálních věcí. Zástupci kraje předložili náměty pro jednání, například uznávání ošetřova-telských výkonů, uznávání indikova-ných rehabilitačních výkonů. Zástupci obou ministerstev se shodli, že řešení financování zdravotní péče v zaříze-ních sociálních služeb a naopak sociál-ních lůžek ve zdravotnických zaříze-ních je problémem. Ing. Ivana Břeňková, OSZSP (6. 8. 2009)

Fota

: osz

sP

M. Hellerová a M. Šnajdr představili konkrétní změny, které se dotknou spe-cializačního vzdělávání. Ty, které se tý-kají nelékařských oborů, shrnuli do třech hlavních kapitol.

1. Redukce specializačních oborů

• Počet specializačních oborů bude snížen z 85 na 62.

2. Usnadnění průběhu specializačního vzdělávání

• Nově nemusí před vstupem do spe­cializačního vzdělávání zdravotník vykonávat povolání.

• Byla dána nová možnost specializač-ního vzdělávání prostřednictvím do-tačního programu MZ – Rezidenční místa.

• Dojde ke zkrácení délky specializač-ního vzdělávání ze 3 (původně 640 hod.) na 2 roky (560 hod.). Absol-ventka po této době získá titul sestra specialistka.

• Dnes se specializační vzdělávání skládá ze třech modulů. Do budouc-na bude speciální modul specializač-ního vzdělávání organizován for-mou certifikovaných kursů. Jde o to,

aby mohla sestra specialistka pružně reagovat na případné změny (např. se změní podmínky ve zdravotnic-kém zařízení a ona by měla přejít na jinou práci, jiné oddělení či ambu-lanci, kde vlastní specializaci nevy-užije a žádanou nemá), aniž by absolvovala celé specializační vzdě-lávání včetně základního a odborné-ho modulu. V tomto případě postačí absolvování odpovídajícího certifiko-vaného kursu, který může organizo-

vat zaměstnavatel. Podmínkou pro získání titulu sestra specialistka je specializační studium formou dvou modulů (základní a odborný). Certi-fikovaný kurs je možno absolvovat podle potřeb a zájmu sestry, která tak může uplatňovat svoje schopnos-ti na více místech.

3. Financování specializačního vzdělávání – dotační program MZ ČR

• Specializačnímu vzdělávání nelékař-ských povolání bude ze strany minis-terstva (v projektu 2 – ošetřovatelská péče, ARIP, ošetřovatelská péče v pe-diatrii, fyzioterapie, klinická psycho-logie) udělena plná podpora.

Text a fota jš

transForMace sPecializaČního vzDělávání zDravotníKůna červnové tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví za účasti ministryně a jejích náměstků MuDr. M. hellerové a bc. M. šnajdra byla představena druhá etapa transformace specializačního vzdě­lávání zdravotníků – lékařů i nelékařů –, která je z pohledu ministerstva tím nejdůležitějším opatřením v oblasti stabilizace zdravotnických pracovníků. transformaci specializačního vzdělávání bude proto ministerstvo podle slov ministryně zdravotnictví Mgr. Dany juráskové, Ph.D., Mba, podporovat všemi možnými prostředky.

Náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči Markéta Hellerová při rozho-voru s novináři

„Současná opatření mají zásadní vý-znam pro zkvalitnění a dostupnost vzdělávání zdravotníků. Je to historic-ký okamžik, kdy do systému vzdělává-ní zdravotnických pracovníků jde vý-znamný objem finančních prostředků. Je třeba si uvědomit, že v minulosti, která není až tak dávná, si většinu své-ho specializačního vzdělávání, respek-tive nákladů s ním spojených, a velkou část, téměř celé celoživotní vzdělávání hradili zdravotníci sami, případně se

na tom podle možností podíleli zaměstnavatelé. Pro podporu zdravotníků při zajištění dostupnosti specializačního i celoži-votního vzdělávání to znamená zásadní krok.“ Ministryně zdravot-nictví Dana Jurásková

téMa

6 FlorEnCE 9/2009

ohléDnutí za vrcholnou aKcí MezinároDního sesterstva

XXiv. výroČní zaseDání icn a cnr jihoaFricKá rePubliKa, Durban, 27. 6. – 3. 7. 2009

ve dnech 27. 6. až 3. 7. se v jihoafrické republice konalo pravidelné, XXiv. zasedání icn (international council of nurses) a cnr (council of national representatives). v letošním roce bylo spojeno s volbou nového vedení icn, včetně volby prezidenta.

Za Českou asociaci sester odcestovaly do Jihoafrické re-publiky členky prezidia Jindra Pavlicová a Bc. Karolina Moravcová, aby prezentovaly činnost naší národní orga-nizace a domů aby přivezly informace a zkušenosti ná-rodních ošetřovatelských organizací ze 129 zemí světa.

ze zápisníku našich delegátek Konference se zúčastnilo 5600 delegátů z již zmíněných 129 zemí všech kontinentů. Mezi delegáty byli pozorovatelé, ale i čekatelé na členství v ICN. Jednací řečí byla angličtina, ale překlad, diskuse a poznámky byly možné v jazyce francouz-ském a španělském. Durban je velké město se třemi a půl milióny obyvatel růz-ných národností. Kongresové centrum vedle hlavního sálu poskytovalo prostory pro techniku, satelitní zasedání, pro volontéry, zaměstnance a jiné profese zabezpečující hladký chod této mimořádné, grandiózní akce. Organizátorem kon-gresu byla DENOSA – demokratické sdružení sester v Jihoaf-rické republice.

Úvodní slovo patřilo pořadatelské zemiÚvodní zasedání bylo věnováno seznámení účastníků a před-stavení pořadatelské země. Prezident DENOSA Ephraim Pha-hlane Mafalo seznámil účastníky s organizací kongresu a pronesl zásadní referát o úrovni ošetřovatelství v JAR a při-lehlých zemích. Všech 129 zemí se při úvodním zasedání muselo osobně představit a krátce informovat, co udělala národní asociace od posledního CNR pro posílení vlivu orga-nizace a pro růst členské základny.

„Wow“ pro českou prezidentku a oceně-nou sestruČeská delegace informovala kongres o současném význam-ném postavení prezidentky ČAS Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, ve funkci ministryně zdravotnictví ČR. Delegáti povsta-li a potlesk doprovodili hlasitým „wow“. Mohutným potles-

kem byla provázena také informace o tom, že přítomná Jind-ra Pavlicová byla vloni jako první sestra v historii ČR oceněna státním vyznamenáním. S něčím podobným se nemohl pochlubit žádný jiný stát. ICN obě tyto informace pozitivně přijala a zaznamenala.

Stručně o hlavních bodech jednáníV roce 2007 na zasedání v Jokohamě byly navrženy úpravy a obnova stanov ICN. Hlavním navrhovatelem byla Kanada, která se všemi náměty uspěla. Na druhé straně byl zamítnut návrh latinskoamerických zemí, aby ICN investovala pro-středky do nákupu akcií. Na programu byly výroční zprávy prezidentky ICN Hiroko Minami a viceprezidentů Franze Wagnera a Rosemary Bryant. Reprezentanti kongresu byli informováni o tom, že budou oceněny osobnosti ICN. Mezi navrženými je kupříkla-du K. Stalknecht, která v minulosti zastávala post prezident-ky ICN a celosvětově se angažovala pro ošetřovatelství, a další mezinárodně uznávané osobnosti v ošetřovatelství.

široká prezentace afrických zemíAfrický kontinent byl zastoupen 2000 účastníky, což je téměř polovina všech přítomných. S rozvojem ošetřovatelství ve všech oblastech se pochlubily Uganda a Keňa. Za oficiální africkou delegaci vystoupil bývalý ministr zdravotnictví Bots-wany, země, která má v této oblasti pro ošetřovatelství nejlep-ší podmínky, ale také nejlepší výsledky, a je vzorem pro celou Afriku. Hovořilo se o tom, že si mnohé země Afriky vážnost povolání všeobecné sestry a ošetřovatelství již vybojovaly.

zpravodaj čas

FlorEnCE 9/2009 7Jindra Pavlicová (vlevo), Bc. Karolina Moravcová

Na následující funkční období (2009–2013) byla XXVI. prezidentkou ICN zvolena Australanka Rosemary Bryant, výkonná ředitelka Royal College of Nursing v Austrálii.

8 FlorEnCE 9/2009

zpravodaj čas Jinde ale neutěšená situace (např. v Zimbabwe) přetrvává. Prezentace potvrzovaly progresivní nárůst členské základny profesních organizací téměř ve všech státech Afriky. Národní asociace v Zambii podávala návrh na jednotné ošetřovatel-ství ve světě. Návrh byl nekonkrétní a nepřijatelný, podmín-ky jednotlivých asociací jsou velmi různorodé.

Vliv národních organizací by měl posílitVlivu jednotlivých národních organizací ve společnosti byl věnován celý kongresový den. Zazněly zde informace o úspě-ších, ale i nezdarech asociací, o spolupráci s ministerstvy zdra-votnictví, s parlamentem, s vládou a neziskovými organizace-mi. Národním asociacím bylo představenstvem doporučeno ještě více zvýrazňovat a popularizovat organizace na všech akcích a úrovních. Zdůrazněna byla spolupráce s médii. Velkou roli hraje spolupráce asociací s managementy zdra-votnických zařízení. Sdělení o posílení vlivu managementu přednesl Peter Carter z Royal College z Londýna. Sestry z Ba-ham kladou důraz na posílení vlivu vedení asociace tím, že dbají na zpětnou vazbu od členské základny, naslouchají i jednotlivcům a hlavně se všemi komunikují. Členská zá-kladna zde začala prudce stoupat v momentě, kdy jí vedení asociace začalo předkládat svoje účetnictví a celkovou ekono-

mickou situaci. Česká republika se v tomto bodě zapojila do diskuse a prezentovala naši velmi dobrou spolupráci s vládními institucemi.

Členská základna v národních organizacíchIrsko jako jedna z mála zemí má devadesátiprocentní člen-ství v asociaci. Ostatní se domnívají, že tak vysoké organizo-vanosti lze dosáhnout pouze zavedením povinného členství. K rozvinutí členské základny je důležité zapojení studentů (studentské sekce), a to už od počátku studia. Studenti nema-jí žádné finanční výhody. Na zasedání CNR i na pokračující konferenci byl značný počet studentů z Hongkongu, Japon-ska, Korey, ale i z JAR, a přitom si náklady hradili sami (pří-padně s pomocí sponzorů).

Vzrušení kolem členských příspěvkůVzrušenou debatu vyvolalo placení členských příspěvků ICN. Byly to převážně latinskoamerické země, které projevovaly nespokojenost s jejich výší. Některé státy (USA, Velká Britá-nie, Kanada, Japonsko) vypočítávaly milióny, které odvedly na svých příspěvcích, a požadovaly výhody. Návrhy přijaty nebyly, třebaže některé národní organizace vyhrožovaly od-chodem z ICN.

XXXIV. FLEBOLOGICKÉ DNYs mezinárodní úãastí

„Novinky v diagnostice a léãbû Ïilních onemocnûní“

HRADEC KRÁLOVÉ, 2. - 3. fiíjna 2009pofiádá

âeská flebologická spoleãnost âLS JEP

Prezident konference prim. MUDr. Svatopluk Ka‰par, Ph.D.

âestn˘ prezident prim. MUDr. Jaroslav Strejãek, CSc.

Organizaãní sekretariát: Congress Business Travel, s.r.o.Lidická 43/66, 150 00 Praha 5 - Andûltel.: 224 942 575, 224 942 579, fax: 224 942 550e-mail: [email protected]

Rámcov˘ program: pátek – 2. 10. 2009 * chronická Ïilní insuficience* vyzvané pfiedná‰ky svûtov˘ch specialistÛ:“Soudobé trendy chirurgické a endovenózní terapie varixÛ “

* spoleãensk˘ veãer s koncertem a rautem

sobota – 3. 10. 2009 * Ïilní zánûty, lymfologie, varia

Sekce sester probíhá paralelnû..

Konference bude zahrnuta do systému celoÏivotního vzdûlávání a ohodnocena kreditními body/certifikáty pro lékafie a sestry.

Dal‰í informace a registrace na internetové adrese: www.phlebology.cz

inzerce_fleb.dny09:Sestava 1 6.4.2009 12:51 Stránka 1

Durban

Fota

: j. P

. a K

.M.

Inzerce

naše strategie – jednotná vzdělanostZ iniciativy delegátů byl přijat závazek přehodnotit a vypra-covat regulační mechanismy, které by posílily národní aso-ciace a které by vedly k vyrovnávání úrovně vzdělávání vše-obecných sester ve světě.K vyjádření strategie jednotlivých zemí byly vytvořeny kulaté stoly pro zástupce různých národů a kontinentů. Česká re-publika se připojila ke strategii dánské organizace, kterou je jednotná vzdělanost sester a význam komunikace pro profe-si, rodinu, komunitu i společnost.

Konference odsouhlasila strategii WHoCNR odsouhlasil strategii WHO k rozvoji ošetřovatelství v 21. století, která se týká kvality péče, vzdělanosti, rozvoje technologií, spolupráce s ostatními zeměmi, migrace, multi-kultury, náboženství, komerce apod. Mimořádně silný hlas zněl na téma humanita povolání všeobecné sestry, která má hluboký význam a v mnoha zemích je více či méně opomíje-na. Pacient obvykle nehodnotí (ani to mnohdy neumí) od-bornou kvalitu poskytované péče, ale lidskost, schopnost empatie apod. Dlouze se hovořilo o nárůstu infekčních onemocnění ve světě (TBC, AIDS, HIV pozitivity), ale také o menším zájmu mladé generace o práci v národních asociacích.

Hovořilo se též o vlivu ekonomické krize na celosvětové ošetřovatelství.

Vzájemná pomocNa různé typy pomoci čekají mnohé státy, ať už na finanční podporu, nebo pomoc v oblasti vzdělávání či profese (např. Lesotho, Macao, Barbados). Návrhů na vzájemnou pomoc padlo na kongresu více. Například asociace sester z Velké Bri-tánie učinila velkorysou nabídku etiopským sestrám – hlav-ně v oblasti vzdělávání. Pomoc potřebují také Indie z důvodů velké chudoby a Čína, které se nedostává výhod od vedení ICN. Obě země z těchto důvodů zvažují vystoupení z ICN.

návrh České republiky na pořádání konference v r. 2015V květnu 2011 bude zasedání CNR na Maltě a v květnu 2013 v australském Melbourne. O uspořádání tohoto významné-ho mezinárodního kongresu v roce 2015 projevila zájem Čes-ká asociace sester. Nově zvolenému vedení ICN byly předány důležité dokumenty a podklady s nabídkou uspořádání kon-gresu. Podporu České republice přislíbil bývalý první vicepre-zident Franz Wagner a mnoho dalších důležitých osobností. Ve výběru nebude jen Česká republika, o stejný termín se uchází též Portugalsko (již potřetí).

důležité lobbováníBěhem kongresu jsme se o přestávkách seznámily s novým výborem ICN a snažily jsme se profesně i společensky lobbo-vat pro uspořádání kongresu v České republice v r. 2015. Pra-covní týden, včetně sobot a nedělí, byl naplněn jednáními a navazováním kontaktů s ostatními delegacemi. Rovněž společenský program byl důstojný, probíhal ve velmi přátel-ském duchu. Máme dobrý pocit, že spousta delegátů nás oslovovala křestním jménem. Jsme si jisty, že jsme zviditelni-ly nejen prezidium České asociace sester, ale i ošetřovatelství v České republice. Ačkoliv česká delegace patřila k těm nejmenším, udělaly jsme vše pro to, aby si naše země a naše národní asociace ve světě udržely své dobré jméno. Jindra Pavlicová, Bc. Karolina Moravcová,

členky prezidia ČAS

zpravodaj čas

FlorEnCE 9/2009 9

Florence se stále vracíPřesně před 150 lety publikovala Florence Nightingale Poznámky k ošetřovatelství, jejichž prostřednictvím chtěla poskyt-nout odborné rady sestrám pohybujícím se především v domácí péči. Tato kniha byla nyní aktualizována a pod názvem Notes on Nursing představena na kongresu Mezinárodní rady sester (ICN) v Durbanu. Uvedený mezinárodní kongres byl uspořádán mimo jiné i u příležitosti oslav jedné z organizací ICN (The Florence Nigh-tingale International Foundation – FNIF), která byla založena před 75 lety, aby podporovala a naplňovala cíle ICN. Kon-gres provázelo speciální logo této organizace s číslovkou 75 uvnitř kruhu (viz obr.).Vedle publikace připomínající Florence byla na kongresu k vidění speciální výstavka známek ICN prezentující životní příběh Florence Nightingale. Je to práce australské zdravotní sestry a filatelistky Marilyn Gendek, která kongresu kolekci zapůjčila.

inovace v ošetřovatelské péčiJako hlavní téma pro tento rok si Mezinárodní rada sester stanovila inovace ve zdravotní a ošetřovatelské péči, tedy myš-lenky, které byly i středobodem jednání kongresu. Celosvětově je třeba, aby se ošetřovatelské a pečovatelské profese denně zaměřovaly na prosazování těchto inovací s cílem zlepšovat kvalitu péče o pacienty a snižovat náklady ve zdravotnictví. Ke zvyšování péče o zdraví pacientů již přispívají mnohé iniciativy. Ale přece ještě příliš často bývá přínos pečujících a ošet-řujících v souvislosti s inovacemi ve zdravotnické a ošetřovatelské péči málo prosazován a veřejně uznáván. České sestry tento problém trápí již delší dobu, a proto v současné době hledají řešení a přijímají stabilizační opatření. Vzhledem k tomu, že se jedná o jev obecný a zkušenosti s jeho řešením ve světě jsou, je pro nás i tato konference dobrou inspirací. Ne náhodou je jedním z cílů v usnesení kongresu zintenzivnění, povzbuzení a otevření jmenovaných témat a ak-tivnější pronikání nových přístupů do ošetřovatelské péče. jš

Domorodý šaman věští ČAS světlou budoucnost

10 FlorEnCE 9/2009

zpravodaj čas

čas pro rEGIoN poLaBÍ

Pokud bych měla popsat historii regionu Polabí ČAS v „v čis-tém čase“, byla by to informace na několik málo řádků. Region totiž vznikl 1. ledna 2009. Ale jeho kořeny sahají k sa-mým počátkům vzniku České asociace sester. Tenkrát to byl ještě region Kolín.

Vzpomínka na region Kolín a jeho dětská létaRegion Kolín byl první regionální složkou ČAS v naší repub-lice. Jeho vznik nebyl tak úplně jednoduchý. Některé členky tehdejšího vedení ČAS totiž prosazovaly pouze linii odbor-ných sekcí, regiony měly být brány jako druhořadé, neplno-právné. Naštěstí stačilo několik jednání a pár měsíců k tomu, aby se situace změnila.

důležitá podpora hlavní sestryBaštou regionu byla nemocnice v Kolíně. Ta měla od prvopo-čátku relativně silnou členskou základnu a byla respektova-ným sdružením středního zdravotnického personálu. Teh-dejší hlavní sestra Hana Matiášová (+ 2007) byla členkou sekce managementu i regionu a sestry v jejich činnostech vždy podporovala. Byla velkou propagátorkou vzdělávání, a co se pamatuji, organizovala celoústavní semináře. Když region Kolín vznikl, nebrala aktivity sester jako útok na své výsadní postavení, ale podporovala je, předávala zkušenosti a úzce spolupracovala s výborem. Například pro členky, kte-ré měly zájem, výbor tenkrát zakoupil s množstevní slevou medicínské slovníky.

aktivity výboru regionuV tehdejších letech jsme také jezdili na exkurse do jiných zdra-votnických zařízení. Zájem o informace z jiných pracovišť byl pokaždé velký, někdy jsme ani nemohli všem kolegům a kole-gyním vyhovět, do autobusu se prostě nevešli. Pouze do Ne-

mocnice Na Homolce jsme si mohli dovolit jet dvakrát. Nestálo to tolik, abychom na to neměli, a zájemců bylo opravdu hod-ně. Navštívili jsme nemocnice ve Znojmě, Písku, Liberci, Čes-kém Krumlově, Mladé Boleslavi, Českých Budějovicích, Klad-ně atd. V brněnských Bohunicích jsem se poprvé setkala s pozdější prezidentkou ČAS Hildou Vorlíčkovou. Zajímal nás provoz hospice. Vyrazili jsme do prvního, který byl u nás v republice otevřen – Červeného Kostelce. Řada z nás zjistila, jak rozdílný může být pohled na poslední dny života člověka. Naše akce měly samozřejmě i svou společen-skou část, kdy se blíže poznávaly sestry z různých oddělení a kolektiv se stmeloval „celonemocničně“. Díky dobré spolu-práci s vedením nemocnice jsme tyto akce měli v kolonce vzdělávání, takže si na ně nikdo nemusel brát dovolenou. A opravdu to pro nás bylo přínosné. Přivezli jsme si jak dobré informace, které jsme aplikovali i v Kolíně, tak jsme někdy viděli věci, které se nám nelíbily, a říkali jsme si: „Ještěže jsme doma v Kolíně, máme to o moc lepší.“

Čas šel dál a nastaly změnyČas šel dál. Já jako předsedkyně regionu jsem byla zvolena do prezidia – a tak nastaly změny.Ve funkci předsedkyně regionu působila sestra Naďa Tichá, později byla zvolena Mgr. Jaroslava Chládková. Tu si sestry vybraly již ve zcela jiné době a také v jiné atmosféře nemoc-nice.Předsedkyně regionu Kolín již nebyla spolupracovnicí nové hlavní sestry, ale jejím protivníkem. Asi v tom sehrálo roli i zklamání z toho, že sestry nezvolily za svou předsedkyni sestru, kterou chtělo tehdejší vedení. V tom je půvab tajných voleb – přání oficiálních představitelů nemusí korespondo-vat s přesvědčením řadových členů, kteří si vyberou toho, kdo je opravdu fundovaný, má respekt členské základny, zkušenosti a jasný osobnostní profil.

O vzdělávací akce, jejichž organizaci řídí M. Koutová, je zájem nejen pro kvalitní odborný program, ale i pro jejich pečlivou přípravu, včet-ně dobře vybraného menu a společenských setkání

FlorEnCE 9/2009 11

zpravodaj časRegion Kolín nadále pořádal odborné akce, výbor do jejich organizování angažoval i rodinné příslušníky a na malou účast si nemohl stěžovat.

region polabí a moje úloha v němZa druhou součást nynějšího regionu Polabí je nutno pova-žovat bývalou Sekci léčebných ústavů a lázní ČAS. Její celou historii neznám, pouze vím, že v roce 2004 tehdejší předsed-kyně složila funkci, výbor přestal pracovat a sekce zůstala tzv. ve vzduchu.Prezidium, jehož jsem byla tenkrát podruhé členkou, mi za-dalo úkol: převzít nad sekcí patronát a postarat se o to, aby nadále pokračovala v činnosti.V únoru 2005 proběhly volby a já se stala opět předsedkyní jedné ze součástí ČAS. Výbor sekce se velice brzy sehrál do dobré party, bylo výho-dou, že jsme pracovali v jednom zdravotnickém zařízení. Je pravda, že kandidující jsem si vytipovala a k mimopracov-ním aktivitám je musela trochu přemlouvat, ale myslím si, že činnost v ČAS je pak „chytla“ a dodnes pracují s elánem a osobním nasazením.

první kontakty s „Kolínem“Začali jsme pořádat odborné akce, první povolební v květnu 2005 v Poděbradech. Místa dalších se střídala, než jsme našli to pravé útočiště – Obecní dům v Nymburce.Je tam krásný velký sál pro tři sta posluchačů, dostatečné zázemí a ochotní zaměstnanci.Na akce sekce se pokaždé hlásilo hodně nelékařů, takže kaž-dou výbor pořádal dvakrát. Už při prvních konferencích za-čala neoficiální spolupráce s regionem Kolín. Několikrát

jsme si „vypomohli“ s přednáškami, nebáli jsme se říkat si navzájem i negativní poznatky z pořádání akcí.

Sloučení regionůV roce 2008 vypršelo volební období výboru region Kolín a bohužel se nenašel nikdo, kdo by převzal štafetu od stávají-cího výboru, jehož některé členky změnily pracoviště a vzhle-dem k dojíždění již nemohly svou práci zodpovědně a dobře dělat. Ostatní se cítily unavené. Nepomohly ani opakované výzvy, nikdo se k práci ve výboru nepřihlásil.Tehdy se zrodila myšlenka sloučení regionu Kolín a Sekce léčebných ústavů a lázní. Následovalo několik jednání s pre-zidiem, informování členek obou částí ČAS o sloučení a další kroky. Dnem 1. 1. 2009 vznikl region Polabí. Název se líbil oběma výborům. Členkami jsou i nelékařky z jiných oblastí republi-ky, než je Polabí, ale nevím o tom, že by to někomu zvlášť vadilo. Pro členky je důležitá činnost výboru, odborná i spo-lečenská úroveň konferencí a to, zda mají na výbor bez-prostřední kontakt.V květnu letošního roku proběhly i volby do sloučeného regi-onu Polabí. Většina členek výboru i revizní komise je „staro-nová“ (ze Sekce léčebných ústavů a lázní). I my tradičně na-rážíme na pasivitu, pohodlnost či nechuť kolegyň angažovat se pro druhé. Nyní před sebou máme čtyři roky na to, aby-chom nejen udržely a rozšířily členskou základnu, umožnily sestrám přísun nových informací, ale hlavně abychom si na-šly své nástupkyně – mladé sestry a další nelékaře, kteří bu-dou pokračovat v naší činnosti. Marie Koutová, předsedkyně regionu Polabí

Marie Koutová, předsedkyně Regionu Polabí

Co život dal a vzal

Těch darů byla celá řada – stěžejním ale bylo to, že jsem mohla dělat práci, kterou jsem si zvolila a kte-rá mi přinesla uspokojení a pocit naplnění. Začína-la jsem pracovat jako směnová sestra na ortopedic-ko-traumatologickém oddělení OÚNZ Kolín (později Nemocnice Kolín) a po dvou letech se stala staniční sestrou. Život mi dal perfektní vrchní sest-ru Marii Janglovou a úžasného primáře doc. MUDr. Václava Smetanu. Naučili mě úctě ke všem, kteří tvořili pracovní tým na oddělení – od pomocnic přes sanitáře a sestry až po lékaře. To byl nesmírný dar a nejkrásnější pracovní roky.Později jsem působila jako vrchní sestra chirurgic-kého oddělení v téže nemocnici. I to byly roky, na které ráda vzpomínám. Ještě totiž fungovala sou-držnost mezi špitálníky, nebyly vydávány pokyny k tomu, aby se mezi sebou pracovníci jednotlivých oddělení nebavili.I když jsem z Kolína po odvolání z funkce z vlastní-ho rozhodnutí odešla.Nechala jsem za sebou čtvrt století života a musela se rozloučit s kolegyněmi, které jsem měla ráda, vážila si jich pro jejich odbornou zdatnost a odda-nost povolání, na oplátku já jsem měla jejich důvě-ru a respekt. To se nevychloubám, konstatuji.Po výběrovém řízení jsem dva roky pracovala jako hlavní sestra Lázní Poděbrady, a. s. Byla to dobrá zkušenost, i když pracovní atmosféra mi nevyhovo-

vala, práce mě neuspokojovala a věděla jsem, že tady nechci zůstat natrvalo. I tam jsem ale poznala řadu sester, které byly odborně zdatné, i když jako „lázeňské“ jsou někdy v očích zdravotnické veřej-nosti považovány za ty, které mají snadný život. Ale věřte, že tomu tak není.Přihlásila jsem se do dalšího výběrového řízení na hlavní sestru Železniční polikliniky v Nymburce a vyhrála. Život mi dal další šanci pracovat v jiném oboru, opět se něčemu učit, poznávat nové lidi. Po více než třech letech jsem odešla do zcela jiné sféry zdravotnické činnosti. Pracuji jako vrchní sest-ra v Alzheimercentru Filipov u Čáslavi. Zúročuji zde všechny dosavadní zkušenosti a beru to jako další dar od života. Tady jsem si plně uvědomila, jak je v životě všechno relativní. Našimi klienty jsou i lidé s akademickými tituly, se znalostí několika jazyků, kdysi s význačným postavením. A dnes si nepama-tují ani to, zda před půl hodinou jedli.Je to výzva k pokoře, připomenutí toho, že na zdej-ším světě nejsme nastálo, že si máme vážit každého dne, který můžeme prožít a uvědomovat si ho.Vím, že jsem příliš malou součástí světa, abych ho mohla přetvořit, zlepšit mezilidské vztahy, zabránit hrůzám válek. Ale každý den si opakuji větu: „Ni-kdo nedělá větší chybu než ten, kdo neudělá nic, protože se domnívá, že může udělat jen málo.“ To platí i o mé činnosti v ČAS. Už z vyprávění o Regionu Polabí je jasné, že s Čes-kou asociací sester jsem spjatá téměř dvacet let, i když v počátečních dobách to byly kluby sester, které vznikaly brzy po listopadových událostech

roku 1989. Byly to měsíce plné nadšení a jsem nesmírně šťast-ná, že jsem je mohla prožít. I to byl dar. Řadu let si kupuji pláno-vací záznamník, kam si ale nepí-šu plány, nýbrž stručnou cha-rakteristiku uplynulého dne. Už v lednu 1990 mám poznámku KLUB SESTER. Než situace vy-krystalizovala a začala činnost ČAS v té struktuře, jak ji známe dnes, uplynulo hodně vody. Byla jsem předsedkyní první regionální organizace ČAS, dvakrát jsem kandidovala a byla i zvolena do prezi-dia, nyní jsem již také druhé volební období před-sedkyní sekce, resp. regionu.Dostalo se mi té cti, že jsem byla ve finále soutěže Sestra roku. V oboru vzdělávání tenkrát vyhrála jiná kolegyně – vítězství mi život vzal, ale okamžitě mě obdaroval slovy pana profesora Pafka, který byl v porotě. Po soutěži mě potkal a řekl, že on chtěl, abych byla vítězkou já, ale že byl přehlasován. Neby-lo ocenění od takového člověka velkým darem?Všechno, co jsem v ČAS udělala, ocenily kolegyně vloni udělením Ceny Florence Nightingale. Dávala jsem čas, nervy, starosti a dostala uznání. A tak je to v životě stále. Musím souhlasit s jiným rčením: „Všechno zlé je pro něco dobré.“ Do budoucna dou-fám, že Česká asociace sester zůstane nadále nepo-litickou organizací s vysokou prestiží, že bude mít dostatek vůdčích osobností, správné cíle a dobrý směr. Fota z archivu Marie Koutové

letní seminář traumatologicko-ortopedické sekcePoslední předprázdninovou akcí, na níž se sešly (nejen) členky traumatologicko-ortopedické sekce, byl seminář Komunikace se zrakově postiženým pacientem. Syndrom vyhoření, konaný 23. června v Praze.Na úvodní vážné téma Syndrom vyhoření a jak mu předejít hovořil psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc. Upozornil, že jde o problém, jímž bývají postiženi nejen zdravotníci sami, ale i široký okruh pomáhajících osob, a připomněl, že pojem vyhoření (burn-out) poprvé použil americký psycholog Herbert J. Freudenberger (1926–1999; Staff burn-out. J Soc Issues. 1974; 30: 159–165). Poté uvedl dva okruhy příčin burn-out syndromu: 1. vnější – vysoké nároky versus nízké kompetence, vysoká angažovanost vs. nízká návratnost, tj. nedostatečná sociální podpora, nedo-statečná odměna; 2. vnitřní, intrapersonální – grandiozita vs. diskontace neboli příliš nadnesený a nesplnitelný poža-davek následovaný vlastní kritikou za neúspěch, zklamáním a beznadějí. Je třeba si všímat již rizikových příznaků, které přednášející označil jako KZP1 (Konečně zase pátek) a KZP2 (Kruci, už zase pondělí). Pokud se podobné myšlenky začí-nají objevovat pravidelně, vyhoření je přede dveřmi, pozna-menal přednášející.V patofyziologii burn-out syndromu jako důsledku enormní-ho stresu se objevuje několik fází: poplach – sympatická akti-vace; rezistence – příprava na přežití za krajně nepříznivých okolností (parasympatická aktivace); exhausce – zhroucení a kolaps účelné a smysluplné regulace. Tělesné příznaky syn-dromu vyhoření odpovídají somatickým příznakům stresu: bolesti hlavy a v zádech, oběhové a gastrointestinální problé-my, poruchy spánky, pocit chladu, hlavně v akrálních oblas-tech, aj. Psychologické symptomy zahrnují depresi, agresi, úzkostné stavy, letargii, poruchy vyšších (etických, sociál-ních) citů atd. To vše má za následek hluboké osobnostní změny, které jsou podle dr. Honzáka v zásadě stejné jako symptomy posttraumatické stresové poruchy. Důsledky bur-n-out syndromu se pak projevují i při výkonu zaměstnání. Základem léčby je psychoterapie, nejdůležitější je ale preven-ce – plnohodnotný život, koncentrace na jeho pozitiva, ra-dost z každé hezké chvilky, humor, dostatek fyzické zátěže aj. V profesionálním prostředí pak pomůže dobrá organizace práce a bálintovské skupiny umožňující skupinové sdílení, analýzu a řešení problémů. (www.radkin.estranky.cz, [email protected])Klinická pastorační péče (kdo je nemocniční kap-lan a jak pomáhá) – to bylo téma, s nímž na semináři vystoupila Mgr. Markéta Čermáková, jáhenka církve česko-slovenské husitské. Hovořila o své zkušenosti z působení v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, připojila i zajíma-vou kazuistiku pacienta, který původně duchovní podporu odmítal. „Skalní“ ateisty nebo věřící jiné víry by možná mohlo trochu zarazit zjištění, že nemocniční kaplanka na-vštěvuje u lůžka s nabídkou duchovní podpory všechny nově hospitalizované pacienty bez výjimky. Stálo by za úvahu, zda by nebylo vhodnější zeptat se na potřebu této služby pa-cienta nebo (zejména v případě těžce nemocného a bezmoc-ného pacienta) jeho rodiny již při příjmu k hospitalizaci.Olga Buriánková z Tyfloservisu, o. p. s., poté hovořila o ko-munikaci se zrakově postiženým pacientem. Se-známila přítomné se všemi službami Tyfloservisu, které tato

obecně prospěšná společnost poskytuje slabozrakým nebo nevidomým osobám starším patnácti let. Patří mezi ně na-příklad rehabilitační kursy (prostorová orientace a samo-statný pohyb, sebeobsluha, čtení a psaní Braillova bodového písma, nácvik vlastnoručního podpisu, nácvik psaní na psa-cím stroji a klávesnici počítače, tyflografika, reedukace zra-ku, zraková terapie, nácvik sociálních dovedností v různých situacích a prostředích). Tyfloservis nabízí také výběr vhod-ných pomůcek, seznámení s možnostmi jejich získání i pro-školení v jejich obsluze. Svým klientům poskytuje rovněž poradenství týkající se úprav prostředí a odstraňování archi-tektonických bariér, speciální komunikační techniky při potížích se zrakem a současně se sluchem (Lormova doteko-vá abeceda, prstová abeceda, znakování ruku v ruce aj.), poradí také další poskytovatele služeb. (www.tyfloservis.cz, www.sons.cz, www.vodicipsi.cz, [email protected], [email protected])S potřebami zrakově postižených lidí ve zdravot-nickém zařízení na závěr seznámila nevidomá Zuzana Drábková, která vyprávěla o svém životě s bílou holí a pozdě-ji s vodicím psem. Hovořila rovněž o některých důležitých zásadách kontaktu s nevidomým a jeho psem. Například o tom, že není vhodné psa jakkoli kontaktovat (tedy ani po-hledem), protože se neumí soustředit na více podnětů. Při kontaktu s nevidomým pacientem je třeba obracet se vždy na člověka (tedy nikoli „Jé, pejsku“), přičemž postavení zú-častněných při komunikaci by mělo být: zdravotník – nevi-domý pacient – pes. Započte-li se výchova, 6–8měsíční výcvik a krmení, má dnes čtyřnohý pomocník nevidomého cenu téměř 200 tisíc ko-run. Podle vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb. je vodicí pes kom-penzační pomůckou, a proto je jeho cena hrazena až do výše 100 % sociálními odbory městských a obvodních úřadů. Na příspěvek má nárok občan ČR, který je z důvodu svého zra-kového postižení držitelem průkazu mimořádných výhod 3. stupně (ZTP/P). (www.vodicipsi.cz) ew

z KonFerencí

12 FlorEnCE 9/2009

zpravodaj čas

Zuzana Drábková a její vodicí pes. Foto Václav Kříž

Ve dnech 3.–5. června 2009 se konala XV. konference vedou-cích sester z nefrologických pracovišť ČR, kterou pořádala nefrologická sekce ČAS. V úvodu bychom ale připomněly his-torii konferencí, které se vždy konaly v Rožnově pod Radhoš-těm.S rostoucími potřebami dialyzovat více nemocných a se stou-pajícím počtem nových dialyzačních středisek stoupla potře-ba kvalitně vyškolených sester, které se spolu s lékaři na vý-sledcích léčby podílejí. Proto kromě formálního vzdělávání v NCONZO a na akreditovaných pracovištích vznikla v roce 1995 neobvyklá tradice jako forma kontinuálního celoživot-ního vzdělávání. Tehdy bylo v ČR 85 center.Od roku 1995 prošlo tímto managementem celkem 665 sta-ničních a vrchních sester. Hlavním tématem všech konferen-cí byl management. Kromě toho se sestry každoročně dozví-daly o novinkách v nefrologii: o dialyzačních a eliminačních metodách, o legislativě pro sestry, o hygienických předpi-sech, technologiích, měřicích technikách a dialyzačních koncentrátech. Velká pozornost byla věnována edukaci pa-cientů i sester. Pravidelnou součástí odborných sdělení bylo téma ošetřování a péče o transplantované pacienty a integro-vaný dialyzačně-transplantační program. Další velkou kapi-tolou nefrologie je výživa a léčebná výživa.

Nefrologická sekce ČAS dlouhodobě spolupracuje se Společ-ností dialyzovaných a transplantovaných pacientů, která se též na programech konferencí podílela. Samozřejmostí byly vždy zprávy ze sekce a z prezidia ČAS. Konferencemi prošlo mnoho hostů, např. z MZ ČR či NCONZO, mnoho psychologů – odborníků na komunikaci a nezbytné techniky pro prevenci burn-out syndromu. Profe-se zastoupené v nefrologii se úzce prolínají, a proto naše kon-ference byly vždy multioborové.Letošní ročník nebyl výjimkou a na předchozí plynule navá-zal. Byla přednesena témata jako: novinky v léčbě anémie, prevence infekcí, cévní přístupy, edukace pacientů s možnos-tí výběru terapie při ledvinném selhání, ale také vedení pora-dy a novinky v ošetřování ran. Ohlédnutím zjistíme, že ošetřovatelství v ČR, a tedy i v nefro-logii, zaznamenalo za posledních 15 let obrovský posun. Do-šlo ke zvýšení kvality poskytované péče, ke zkvalitnění vzdě-lávání, mnoho zdravotnických zařízení, včetně nefrologických pracovišť, získalo akreditaci. Příští setkání nefrologické sekce se bude konat v Praze v rám-ci IX. multidisciplinárního kongresu. Jindra Kracíková, předsedkyně nefrologické sekce, Jindra Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce

neFrologicKá seKce Čas bilancuje

jaK DoPaDl První PrůzKuM Čas o Platech?

Irena Pejznochová

Česká asociace sester ve dnech 15.–17. srpna průzkumem zjišťovala, zda a jak se plní vládní nařízení o navýšení pla-tů sester a související řádné převedení sester do vyšších tarifních tříd dle plat-ného katalogu prací. Osloveny byly všechny sekce a regiony ČAS. Akce se zúčastnilo 89 zdravotnických zařízení z krajů: Praha, Středočeský kraj (Čáslav, Kolín, Beroun, Kutná Hora), Ústecký kraj (Ústí nad Labem), Králo-véhradecký kraj (Hradec Králové), Pl-zeňský kraj (Plzeň), Karlovarský kraj, Jihočeský kraj (Strakonice, Tábor), Vysočina, Jihomoravský kraj (Brno), Zlínský kraj, Olomoucký kraj (Prostě-jov), Moravskoslezský kraj (Frenštát p. Radhoštěm, Opava, Hamzová), Par-dubický kraj (Svitavy), Liberecký kraj.Mezi dotazovanými byly sestry z kraj-ských a městských zdravotnických za-řízení, akciových společností apod. (52 %), z fakultních nemocnic (28 %), ze soukromého sektoru – ambulancí praktických a odborných lékařů (20 %). Z lůžkových oddělení bylo 40 %, ambulance tvořily 30 %, násled-ná lůžka a agentury domácí péče po 15 procentech.

První navýšení platu, které se na zá-kladě nařízení vlády z 1. 6. 2009 mělo realizovat u všech zdravotnických pra-covníků o 3,5 procenta, podle průzku-mu proběhlo jen u 24 % z nich. 60 % respondentů uvedlo, že k žádnému na-výšení nedošlo. Zbývajících 16 % ozná-milo, že jim byla vyplacena jednorázo-vá částka ve výši 2000 Kč.Vládní nařízení dále ukládá zřizovate-lům zdravotnických zařízení navýšit platy všeobecným sestrám o další 3,5 %. Toto navýšení v průzkumu hlásilo jen 24 % sester, 60 % nezazna-menalo žádnou změnu a zbývajících 16 % obdrželo jednorázovou částku 2000 Kč.Třetí fází vládního nařízení je převede-ní všeobecných sester do tarifních tříd podle katalogu prací. Realizace tohoto opatření by sestrám měla přinést 7,5% zvýšení platu. Průzkum však ukázal, že jen ve 30 % byly sestry do vyšších platových tříd převedeny, zbývajících 70 % zůstalo v původních třídách. Nejčastěji uváděným důvodem nepl-nění vládního nařízení je absence na-výšení plateb od pojišťoven (Prostějov, Čáslav, Praha, Strakonice, Brno, Tur-nov, Svitavy, Kolín, Kutná Hora).

Managementy argumentují nedostat-kem finančních prostředků, scházejí pravidla pro odměňování zdravotnic-kých pracovníků (smluvní platy). Jako relativně dobrá se ukázala situace ve fakultních nemocnicích a zdravot-nických zařízeních přímo řízených mi-nisterstvem zdravotnictví. Špatná je ve zdravotnických zařízeních řízených kraji, akciových společnostech a v sou-kromém sektoru. Česká asociace sester si je vědoma zá-važnosti situace, a proto připravuje dal-ší systém sledování situace v regionech. Vyzývá proto všechny všeobecné sestry, porodní asistentky a ostatní zdravotní-ky nelékaře, členy i nečleny ČAS, k účasti na dotazníkovém šetření, které se v současné době připravuje a které bude zveřejněno na webových strán-kách ČAS. Bližší informace můžete získat: Přímý přenos z tiskové konference MZ 18. 8. 2009 (www.ct24online – vyhledá-vač tiskové konference – brífink MZ 18. 8. 2009), prezentace ČAS z tiskové konfe-rence 18. 8. 2009 (www.cnna.cz).

Bc. Irena Pejznochová , tiskové oddělení ČAS

([email protected])

zpravodaj čas

FlorEnCE 9/2009 13

VYBrali JSME pro VÁS

ROCH J. Protecting health infor-mation is of paramount impor-tance (Ochrana informací ve zdravotních záznamech má klí-čový význam): 8.Podle názoru dvou třetin Kanaďanů jsou informace obsažené v osobních zdravotních záznamech jednou z nej-důležitějších oblastí, které je třeba chrá-nit zákony. Sestry nejlépe chápou důle-žitost včasného přístupu ke zdravotním záznamům pacienta, kdy v urgentních případech může jít o otázku života nebo smrti. Právní systémy v různých ze-mích světa reagují na tuto potřebu růz-nou rychlostí. Vznikají elektronické zdravotní záznamy (EHR) a Kanada stojí v této oblasti na předním místě. Přechod k EHR probíhá pod vedením neziskové organizace Canada Health Infoway, která je pověřena podporová-ním a urychlením implementace elek-tronických zdravotnických informač-ních systémů a je financována kanadskou vládou. Svou činnost zamě-řuje postupně na všechny provincie a teritoria.Obyvatelé Kanady nejenže chápou vý-znam činnosti Infoway, ale zároveň věří i v ochranu svých dat, která získávají poskytovatelé zdravotní péče. V souvis-losti se stále vzrůstajícím používáním EHR však vyžadují informovanost o tom, kdo má a v minulosti měl přístup k jejich údajům, a rovněž jasnou politi-ku ochrany osobních dat.Infoway proto podnikla řadu opatření k zajištění soukromí a posílení bezpeč-ností, např. každý projekt zahrnující informace z osobních zdravotních zá-znamů musí identifikovat potenciální rizika a hrozby, poskytovat strategie k jejich řešení a zajistit dodržování zá-konů na ochranu soukromí.

MERCER C, COUTURIER C. The five Ws of clinical engagement (Klinické informační systémy a význam spolupráce sester při zavádění těchto systémů do pra-xe): 9–10.Při zavádění klinických informačních systémů do praxe je nutné si uvědomit, že práce týmu odpovídajícího za imple-mentaci těchto systémů na klinických pracovištích nebude úspěšná, pokud nebude rozumět práci sester, způsobu vykonávání jejich práce a posloupnosti jednotlivých úkonů. Bez toho bude

nový systém neúčinný a stane se v praxi překážkou místo pomocníka.Převod stávajícího systému do elektro-nické podoby je časově náročný, vyžadu-je mapování procesů klinické praxe a rovněž změnu v myšlení a názorech sester na IT technologie – systém není samoúčelný, ale má usnadnit přístup ke klinickým informacím. Termín clinical engagement (klinická angažovanost) se vztahuje k přijetí změn v praxi sester a ve schopnosti sester definovat tyto změny, které prospívají jim i jejich paci-entům. Zavádění elektronických zdra-votních záznamů (EHR) umožňuje zís-kávání potřebných informací a jejich sdělování za účelem umožnění správné-ho klinického rozhodování. Existuje řada důkazů, že klinické informační sys-témy přispívají ke zlepšování kvality a bezpečnosti péče. Sebelepší systémy jsou však bezcenné, pokud nejsou využí-vány – znamená to, že již při projektová-ní, výběru a implementaci systému by měli být zapojováni zdravotníci z praxe, aby konečná verze systému odpovídala jejich potřebám.Klinické informační systémy mohou být zavedeny na mnoha místech – v nemoc-nicích, v oblasti komunitní péče i v zaří-zeních dlouhodobé péče. Současnost je pro jejich zavádění nejpříhodnější – svět zdravotnické informatiky se ještě stále vyvíjí a sestry tak mají příležitost tvorbu nových systémů ovlivňovat. Mohou také tyto systémy doporučovat na svých pra-covištích a zajišťovat, aby technologie vycházela z praxe, nikoli naopak.

TRACEY P. Integrating a standar-dized assessment into acute care settings: One LHIN’s approach (Integrace standardizovaného posuzování do prostředí akutní péče): 24–26.Článek zahajuje novou řadu příspěvků věnovaných nadějným postupům v in-formačních a komunikačních technolo-giích. Tato série osvětluje klíčovou úlo-hu, kterou hrají sestry v inovačních projektech a programech v Kanadě. Jsou uvedeny příklady toho, jak sestry začleňují informační a komunikační technologie (ICT) do své praxe a do ob-lasti vzdělávání, a dále příklady toho, jaké jsou možnosti ICT pomáhat se-strám bojovat s akutními i stále přetrvá-vajícími problémy kanadského zdravot-nictví.

Health Outcomes for Better Informa-tion and Care (HOBIC) je iniciativa mi-nisterstva zdravotnictví a dlouhodobé péče v provincii Ontario, která má za cíl vyřešit nízkou informovanost sester a dopad tohoto problému na zdravotní péči a její výsledky. Do této iniciativy jsou zapojeny místní zdravotnické sítě (Local Health Integration Network – LHIN), které zavádějí standardizovaný sběr výsledků zdravotní péče. Sestry tak získají přístup k informacím v reálném čase, které jsou pro ně důležité při plá-nování a vyhodnocování péče o pacien-ta. Účelem článku je podělit se o zkuše-nosti a problémy, které vznikly při tvorbě standardizovaného postupu hod-nocení při příjmu a propouštění pacien-ta z nemocnice zaměřené na akutní péči.

KENNEDY MA, HANNAH K, WHITE P. Mapping a path for Canada in nursing documentation (Mapo-vání cesty kanadské ošetřovatel-ské dokumentace): 27, 29.Je obecně známo, že ošetřovatelství vyžaduje standardizovaný způsob do-kumentace ošetřovatelských procesů i výstupů ošetřovatelské péče. V Kanadě zatím neexistuje jednotný standard ošetřovatelské terminologie ani centra-lizovaný sběr dat týkajících se péče o pacien ta. Je třeba identifikovat jednak opti mální mechanismus záznamu výsledků ošetřovatelské péče a jednak nejlepší možný způsob předávání nebo předkládání ošetřovatelských činností na podporu efektivního rozhodování ve zdravotnictví. Cílem projektu Canadian Health Outcomes for Better Informa-tion and Care (C-HOBIC) je zdokumen-tování ošetřovatelské péče s použitím standardizované klinické terminologie a sběr těchto údajů ve formátu, který umožní jejich zařazení do elektronic-kých zdravotních záznamů.Kanadská asociace sester (CNA) přijala mezinárodní klasifikaci pro ošetřovatel-skou praxi (International Classification for Nursing Practice – ICNP) jako termi-nologii preferovanou při reprezentaci odborné ošetřovatelské praxe v Kanadě. Současný kanadský výzkum potvrdil efektivitu ICNP a v mezinárodním mě-řítku byl kanadský příspěvek k vytvoře-ní mezinárodní ošetřovatelské termino-logie velmi vítán a setkal se s velkým ohlasem.

PhDr. Kateřina Drábková, NCONZO, Brno

([email protected])

ze zahraniČního tisKuPřinášíme výběr z obsahu časopisu canadian nurse (canad. nurse), 2008, 104, č. 5, který je k dispozici v knihovně nconzo.

14 FlorEnCE 9/2009

Až do 19. století byla ženám a dívkám možnost vzdělání zcela zapovězena. Možnosti kvalifikačního vzdělání při-cházejí až ve 2. polovině 19. století, kdy se dívkám otvírají první hospodyňské školy, vyšší dívčí školy pro dívky z ma-jetných rodin (neposkytovaly kvalifi-kaci, ale na svou dobu kvalitní všeobec-né vzdělání), na začátku 20. století se objevují průmyslové školy zaměřené na různé pracovní činnosti.

Možnosti ošetřovatelského vzdělávání na přelomu 19. a 20. stoletíPro nekvalifikované ošetřovatelky se v 70. letech 19. st. nabízely ošetřovatel-ské kursy pořádané Ženským výrob-ním spolkem českým. Na přelomu 19. a 20. století zajišťoval školení Ústřední spolek českých žen, který např. v roce 1900 v Praze realizoval os-miměsíční teoretický i praktický výcvik ošetřovatelek nemocných. Vzpomeň-me i Dámský pomocný spolek Červe-ného kříže pro Království české (před-chůdce pozdějšího Československého červeného kříže), ale i Spolek pro po-vznesení stavu ošetřovatelského. Ten měl v rozvoji ošetřovatelství a ošetřova-telského školství velký význam. Jeho cílem bylo věnovat se odborné průpra-vě žen v ošetřování nemocných. Jedna z prvních diplomovaných ošetřovate-lek Josefa Andělová-Křivánková absol-vovala šestitýdenní ošetřovatelský kurs při nemocnici v Havlíčkově Brodě, kte-rý vedli primář MUDr. Zahradník a řá-dové sestry. Kurs byl zaměřen zejména na chirurgii.

proč nebyla zřízena ošetřovatelská škola dříve?Všechny kursy, byť kvalitně vedené, ne-mohly nahradit systematickou kvalifi-kační přípravu na ošetřovatelské povo-lání, po které ošetřovatelská praxe několik let marně volala. Můžeme se pouze dohadovat, proč nebyla česká ošetřovatelská škola zřízena dříve, tře-ba již ve 2. polovině 19. století. Snad to

byl strach z konkurence vídeňské ošet-řovatelské škole? To sotva. Nedostatek zájmu úřadů? Dobře se vědělo, že se lé-kařská věda ubírá mílovými kroky ku-předu, že si lékař sám ve své lékařské praxi nevystačí a že potřebuje někoho, kdo bude svědomitě a kvalifikovaně ošetřovat nemocné a poctivě plnit jeho ordinace. Odkryjí nám dosud mlčící archivy svá tajemství, která skrývají? Uvidíme.

Co předcházelo otevření školyAť byly důvody „pozdního“ otevření ošetřovatelské školy jakékoliv, podstat-né je, že ošetřovatelská škola konečně, jak říká Mánková, po dlouhém čekání spatřila světlo světa. Až do roku 1916 byla ošetřovatelská péče na území budoucí Československé republiky většinou v rukách řádových sester, diakonek a několika vycviče-ných ošetřovatelek Červeného kříže. Většinu ošetřovatelské služby však vy-konávaly opatrovnice (tehdejší oficiál-ní název) neškolené. Nicméně tlak na dostatečně kvalitní přípravu pro ošet-řovatelské povolání byl již tak silný, že nebylo možné déle zřízení školy odklá-dat. V roce 1914 vyšlo nařízení zdravotního odboru ministerstva vnitra č. 139 o ošetřování nemocných z povolání provozovaném, jež schvalovalo zřízení ošetřovatelských škol poskytujících

kvalifikační přípravu pro ošetřovatel-skou péči. Budova školy a internát v Ječné ulici č. 4, připravené k přijetí žákyň již koncem září 1914, účelně za-řízené a odpovídající vážnosti povolání budoucích ošetřovatelek, čekaly mar-ně 1,5 roku na příchod mladých děv-čat. Otevření školy se oddalovalo pro válečné poměry, nedostatek lékařů učitelů, kteří byli přetíženi prací v ne-mocnici nebo na válečném poli. Takže až koncem května 1916 zasedlo do no-vých školních škamen prvních 15 žá-kyň – budoucích ošetřovatelek. Vedle české školy byla otevřena i německá ošetřovatelská škola, jež sídlila na Kar-lově náměstí.

Kdo mohl být přijatCílem kvalifikační přípravy na ošetřo-vatelské povolání bylo připravit vzděla-né ženy k ošetřování nemocných v ne-mocnicích a soukromých ústavech, připravit je k administrativní práci, pro vyučování v ošetřovatelských školách i pro různé oblasti sociální a zdravotní péče. Ministerské nařízení si vymiňovalo, aby školy byly spojeny s nemocnicí, ve které bude řízen praktický výcvik v zá-kladních oborech ošetřování nemoc-ných. Bezprostřední dozor a vedení žákyň byly svěřeny představené školy. První představenou byla jmenována Františka Faifrová.Ke studiu mohlo být přijato pouze 15 dívek za následujících podmínek:• rakouské státní občanství;• věk 18–30 let;• mravní bezúhonnost;• tělesná a duševní způsobilost pro

ošetřování nemocných;

První ošetřovatelsKá šKola v Dějinách ošetřovatelství

„Konečně 29. května 1916 bylo uskutečněno naše dávné přání míti ošetřovatelskou školu,“ pronesla diplomovaná sestra a. Mánková ve svém projevu na ii. sjezdu diplomovaných sester ošetřovatelek v roce 1932. je třeba se zamyslet nad tím, proč konečně a proč Mánková hovořila o dávném přání.

Diplomované sestry státní čes-ké ošetřovatelské školy v Praze v r. 1922. Miss Parsons se svými asistentkami Miss Lentell a Miss Kacena – dvě ženy, kte-ré stojí za Miss Parsons a jsou celé v bílém. V tomto ročníku končila Jarmila Rösslerová--Hennerová, která se zaslouži-la o vznik vyšší ošetřovatelské školy.(4. zprava, vzadu)

Mgr. Jana Mlýnková, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK v Praze

HiStoriE

• absolvování měšťanské školy;• doklad, že nepečují o nezletilé dítě

nebo nevedou vlastní domácnost;• také se bral zřetel na zájem o ošetřo-

vatelské povolání.Řádové sestry byly přijaty na žádost svých představených. Žákyně byly přijí-mány ke studiu na základě přijímací zkoušky, které se věnovala náležitá po-zornost. Dívky se podrobovaly testu in-teligence, z počtů a českého jazyka. Jo-sefa Andělová-Křivánková vzpomíná: „Zkoušce byl přítomen ředitel Všeo-becné nemocnice v Praze a předsta-vená školy F. Faifrová. Zkouška byla písemná, a to diktát (Psí život), kde se vyskytovalo hojnost i a y, trojčlen-ka a sdělení, z jakého důvodu chci být ošetřovatelkou.“

přísné zdravotní požadavky na studentkyFyzickou a duševní zdatnost zkoumala školní lékařka MUDr. Seemannová, která na škole působila od roku 1924. Sledovala zdravotní stav žákyň po ce-lou dobu jejich studia. Zřetel se také bral na výšku dívek. Byly přijímány jen ty, jejichž výška byla nad 155 cm. Diplomovaná sestra Tobolářová uvádí, že se zdravotní kontroly konaly jed-nou týdně, jednou měsíčně byly dívky zváženy. Lékařka sledovala možné skryté vady, které by mohly bránit po-skytování ošetřovatelské péče nemoc-ným. V anamnéze žadatelky nesměla figurovat proběhlá tuberkulóza, hos-tec (bolestivá kloubní nemoc), v ro-dinné anamnéze nesměl být např. ne-dávno proběhlý břišní tyfus. Ke studiu též nebyly přijímány žadatelky s aste-nickým habitem, dívky chudokrevné, se zvětšenou štítnou žlázou (důvod nejčastějšího odmítnutí), s varixy na dolních končetinách, a dokonce ani s plochými chodidly. Možnost studia mohla být odepřena dívkám s kožní-mi chorobami, „protože vzbuzují od-por a snadno se vracejí, takže posti-žené dívky nelze pak použíti ke všem pracím“. „Namále“ mohly mít dívky s poruchami zraku (5 a více dioptrií znamenalo nepřijetí do školy) a nedo-slýchavé.

nároky na všeobecné vzděláníMinimálním požadavkem bylo absolvo-vání osmileté školy s dobrým prospě-chem. Avšak téměř všechny později založené školy vyžadovaly vyšší před-běžné vzdělání. Osvědčovaly se dívky, které mimo měšťanskou školu absolvo-valy rodinnou, hospodyňskou, event. střední školu. Sama Emilie Ruth Tobo-

lářová (později představená ošetřova-telské školy) nepovažovala předběžné středoškolské vzdělání za nezbytně nutné. Domnívala se, že „teoretické vzdělání odvádí ženy od praktických životních potřeb a prací a naučí je přeceňovati teoretickou stránku a podceňovati služby praktického ži-vota, které v poměru k nemocnému jsou nejdůležitější“.

pěstování kolegialityStudium trvalo dva roky. Žákyně byly přijaty na zkoušku, tzn. že během prv-ních čtyř (podle některých zdrojů ze začátku tří) měsíců mohla být dívka vyloučena. Po uplynutí tohoto období byla žákyně přijata definitivně. To ovšem neznamená, že nemohla být i nadále ze studia vyloučena pro nepl-nění povinností, nedodržování škol-ních pravidel apod. Součástí školy byl internát, který fun-goval při ošetřovatelských a po válce při zdravotně-sociálních školách až do 50. let. Internát sloužil jako výchovný prostředek. Emilie Ruth Tobolářová říká: „Dostáváme k výchově materiál (tím má na mysli žákyně) dosti různo-rodý: s různým stupněm vzdělání, z různého společenského prostředí, různě výchovný, různého nábožen-ství, různých názorů a zvyků. Tím je náš úkol znesnadněn. […] Aby byl dosažen jednotný základ pro všech-ny, abychom z nich vytvořily „sestry“ – k tomu slouží výchova internátní, […] bydlí v pokojích po 3 až 4. Již to nutí k přizpůsobení a ohleduplnosti jedné ke druhým, celý první rok si svoje ložnice uklízejí samy, i podla-hu, a žehlí si zástěry. Mají určitý druh samosprávy, […] jsme měly dívku velmi chudou. Nikdo to nevě-děl, až když všechny měly odjeti na vánoční prázdniny. Vybraly mezi se-bou zcela tiše částku na zpáteční jíz-denku, samy. To vše je pro budoucí sestry nesmírně výchovné. Vychová-vá jedna druhou.“ K vedení žákyň byly určeny tři osoby – představená školy a dvě školní sestry. Každá školní sestra vedla jeden ročník jako třídní učitelka po celou dobu stu-dia. Bydlely se svými žákyněmi na po-schodí, chodily s nimi na přednášky, vyučovaly ošetřovatelské technice. Uči-telky se snažily v dívkách pěstovat ne-sobeckost, přesnost v práci, sebekázeň a sebeovládání. Učily je správnému vztahu k nadřízeným, lékařům, ke spolupracovnicím. Vštěpovaly poslu-chačkám, že blaho nemocného je prv-ní a nejpřednější povinností ošetřova-telky.

Učební plánPříprava k ošetřovatelskému povolání trvala dva roky. V prvním roce byly ze-jména přednášky, druhý rok byl pře-vážně zaměřen na praktický výcvik. Přednášeli univerzitní profesoři a asis-tenti a přednášky byly děvčaty vysoko ceněny. Jak vypadal první učební plán? Zahrno-val následující předměty:• anatomie (30 hodin)

– prof. MUDr. Weigner• fyziologie (30 hodin)

– prof. MUDr. Babák• patologie (20 hodin)

– prof. MUDr. Prusík• choroby vnitřní

– prof. MUDr. Maixner • chirurgie

– doc. MUDr. Horák, později prof. MUDr. Jirásek

• choroby dětské – doc. MUDr. Brdlík

• choroby kojenecké – prim. MUDr. Mann

• gynekologie – prof. MUDr. Zikmund

• další přednášky – kožní choroby, laboratorní metody, administrativa ústavů, zdravotní zákonodárství, sociální péče aj.

Na výuku i službu vzpomíná Josefa Andělová-Křivánková: „V úvodní před-nášce (která mi zůstala v paměti pro její skvělý obsah) pojednával prof. Thomayer o úkolech vzdělané a ušlechtilé sestry – ošetřovatelky. Při přednáškách jsme psaly, neboť od-borné knihy jsme neměly. Velkým nedostatkem školy bylo, že jsme po-strádaly výuku ve správné ošetřova-telské technice, neboť tehdy nebylo kvalifikované síly pro tento úkol […]. V druhém roce školy jsme převzaly ošetřovatelskou službu na I. interní klinice prof. Maixnera. Byla to těžká práce. […] Tehdejší systém byl ten, že na větších pokojích byly tři ošetřova-telky, na malých dvě. Vrchní sestra byla zkušená praktická ošetřovatel-ka (tehdy se jí říkalo opatrovnice), k ruce jí byla druhá a posléze třetí opatrovnice, která byla vlastně uklí-zečkou.“Učební plány doznaly v době mezi svě-tovými válkami značných změn. Do-konce jednotlivé ošetřovatelské školy si vypracovávaly své učební plány podle svých potřeb, což bylo předmětem kriti-ky ošetřovatelského školství.

Literatura u autorky ([email protected])

Archivní dokumenty jm a archiv NCONZO

HiStoriE

16 FlorEnCE 9/2009

Pamětní list slavnostního programu vyřazení absolven-tek, roč. 1922

dívka z významné rodinyJiž při studiu lycea v Hradci Králové se Sylva Macharová rozhodla, že bude ošetřovatelkou. Odešla studovat do ošetřovatelské školy ve Vídni, odkud se v roce 1915 vrátila do Prahy jako jedna z prvních diplomovaných ses-ter. Pocházela z významné rodiny – po vzniku Československé republiky se její otec stal kancléřem prezidenta Masaryka.Sylva pracovala nejprve v podolském sanatoriu, ale brzy nato byla přijata na chirurgickou kliniku prof. Kukuly. Jako instrumentářka na sále asistovala nej-významnějším pražským chirurgům své doby: prof. Otakaru Kukulovi, Ar-noldu Jiráskovi a Rudolfu Jedličkovi.Sylva Macharová byla žena velmi vzdě-laná. Hovořila výborně německy a an-glicky a byla v té době jednou z mála českých diplomovaných sester. Již v roce 1920, tedy v pouhých 27 letech, se stala první českou nositelkou nej-vyššího sesterského vyznamenání, které uděluje Mezinárodní červený kříž – medaile Florence Nightingale.Její vrstevnice – kolegyně i žákyně – často vzpomínaly na její zručnost a energičnost a také například na to, jak vzorně pečovala o svůj sesterský stejnokroj, který neustále nosila. Tou-to péčí nepochybně vyjadřovala dů-stojnost povolání, které milovala.

Ředitelkou ošetřovatelské školyDíky Alici Masarykové byla v roce 1923 jako třicetiletá jmenována minister-stvem zdravotnictví ředitelkou České ošetřovatelské školy. Školu převzala po třech amerických sestrách, které v roce 1920 povolala do Prahy Alice Masaryková (podrobněji viz Florence č. 7–8/2009). Současně však byla i ře-ditelkou německé ošetřovatelské ško-ly, která měla s českou společné vede-ní. O její existenci v letech 1916–1945 bohužel nemáme téměř žádné zprá-vy.Pod vedením Sylvy Macharové se ošet-řovatelská škola zdárně rozvíjela a její odborná úroveň, na niž „slečna ředi-

telka“ velmi dbala, rostla. Školu výraz-ně rozšířila a na několika klinikách Všeobecné nemocnice v Praze také vy-budovala nové školní stanice. Na těch-to stanicích vedly žákyně vždy diplo-mované sestry.

není na světě člověk ten...„Není však na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem,“ praví staré pří-sloví, a tak se mnohé z chování „slečny ředitelky“ některým žákyním nelíbilo. Ráda se prý například chlubila, že žá-kyně školy pocházejí z vysoce postave-ných rodin politiků, vzdělanců, léka-řů. To však nebyla zcela pravda, školu navštěvovaly i dívky z nuznějších po-měrů. Žákyně se prý také domnívaly, že Sylva, která studovala ve Vídni, pří-liš inklinuje k němčině, není příliš dobrou „vlastenkou“, a že dokonce při společném stolování na internátě dává přednost německým žákyním. Přes tyto výhrady však většina žákyň hod-notila svoji ředitelku jako velkou osob-nost, která pro školu mnoho udělala a snažila se ze svých svěřenkyň vycho-vat nejen zručné, laskavé ošetřovatel-ky, ale také kultivované bytosti, které budou ošetřovatelské profesi dělat čest. Studium na ošetřovatelské škole znamenalo totiž nejen učení, ale v in-ternátním životě také společné návště-vy koncertů, divadel, výletů. Sylva podporovala vzájemnou pomoc a soli-daritu svých svěřenkyň a kladla velký důraz na rozvoj osobnosti každé z nich.

Manželkou, matkou, dcerouV roce 1931 se provdala – a nevíme, zda tušila, že milované povolání opouští tzv. v nejlepším věku na dlou-hých 15 let... Se svým manželem, vete-rinářem dr. Alfonsem Nováčkem, se odstěhovala do Moravských Budějovic a zde vychovávala své dva syny. O sedm let později se sice vrátila do Prahy, aby se starala o nemocného otce J. S. Ma-chara (zemřel v roce 1942), ale k ses-terskému povolání se vrátila až v roce 1946 – ve třiapadesáti letech.

Pracovala na neurochirurgii ve střešo-vické Vojenské nemocnici, ale v roce 1949 z ní byla nucena z politických důvodů odejít. Až do odchodu do dů-chodu v roce 1957 pak pracovala na klinice profesora Jiráska jako vedoucí rehabilitačního oddělení. Zemřela na následky těžké onkologické nemoci 19. ledna 1968.

PhDr. Helena Chvátalová

Chcete vědět víc?V. Kafková, Z historie českého ošetřo-vatelství, IDV PZ Brno 1991M. Staňková, Galerie historických osobností, České ošetřovatelství 7, IDV PZ Brno 2001

Poděkování: Děkujeme Ateliéru Langhans za poskytnutí fotografie zdarma

ženy, Které Měnily zDravotnictví 4.

sylva Macharová (1893–1968)

Sylva Macharová chodila stále v sesterské uniformě, které si velmi vážila. Foto Ateliér Langhans

na sklonku 19. století se narodila další sestra s velkým „s“, která ovlivnila české ošetřovatelství a pře­devším ošetřovatelské školství – sylva Macharová. jestli vám při přečtení jejího jména vytane na mysli vzpomínka na středoškolskou učebnici literatury, nemýlíte se – jde o dceru básníka josefa svatopluka Machara. narodila se 23. června 1893.

HiStoriE

FlorEnCE 9/2009 17

Celostátní konference s mezinárodní účastí

pořádá

INFORMACE

Informace na www.gsymposion.cz a www.obesitas.cz

OBEZITOLOGIE & BARIATRIE 2009

8. – 10. října 2009

Informace o vlakovém a autobusovém spojení na www.idos.cz

Vzdělávací akce je pořádána v rámci celoživotního vzdělávání lékařů dle SP č. 16 ČLK.Samostatná sekce sester je zařazena jako vzdělávací akce do kreditního systému ČAS dle vyhlášky MZ ČR č. 321/2008 a UNIFY.

Hradec Králové

hotel Černigov, Riegrovo nám. 1494, Hradec Králové

ve spolupráci s Traumatologicko-ortopedickou sekcí České asociace sester

Hote l Černigov

Hote l A lessandr ia

Penz ion Nové Ada lbert inum

Hote l Vacek „Pod Věž í“

Motto akce: „Lidská pomoc v nouzi obohacuje nejen toho, kdo

ji dostává, ale i toho, kdo ji poskytuje.“

Václav Havel

Zveme vás na mezinárodní konferenci na téma

Stáří - umírání - smrt

Partneři akce :

o.s. Hospic pro Liberecký kraj

nakladatelství Grada Publishing, a.s.

časopis Florence

15. října 2009

Liberec – Krajský úřad( U jezu 642/2, Liberec 2)

Termín uzavření závazných přihlášek: 21. 9. 2009.

Informace : www.szs-lib.cz .

Kontaktní osoba : [email protected]

Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu si Vás dovoluje pozvat na

17. kongres k sexuální výchově

PARDUBICE 2009pořádající organizace:

Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu Pedagogická fakulta Univerzity Hradec KrálovéKatedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

17. až 19. září 2009 na radnici v PardubicíchProblémové okruhy:

• partnerské vztahy, manželství a rodičovství

• sexuální výchova a školství

• odlišná sexuální orientace

• reprodukční a sexuální zdraví

• neplodnost a její léčba

• varia

Začátek kongresu je plánován na 17. 9. ve 14.00 hod., konec na 19. 9. ve 13.00 hod. Kongres je akreditován MŠMT jako další vzdělávání pedagogických pracovníků, č.j.: 3371/2009-25-78 a bude akreditován i Českou asociací sester a Asociací klinických psychologů (3 kredity denně).

Všechny informace včetně přihlášky na www.planovanirodiny.cz

Program:

• Nabídka a realita genetických služeb pro veřejnost PharmDr. Radovan Haluza • Historie vzniku nitroděl. tělíska - MUDr. Jiří Šráček • Sexualita třetího věku - MUDr. Radim Uzel, CSc.• Plánované rodičovství z pohledu klinického genetika Prof. MUDr. Jiří Šantavý, CSc. • Po stopách tělesných tekutin aneb jak to chodí na swingers párty - MUDr. Eva Beranová • Mužské sexuální dysfunkce - MUDr. Hanka Fifková

• Časné těhotenské ztráty - MUDr. Dita Kašparová Všechny informace včetně přihlášky na www.planovanirodiny.cz

4. konferenci o sexuálním a reprodukčním zdravíakreditovanou jako doškolovací akce pro všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotní laboranty, asistenty ochrany veřejného zdraví, zdravotnické záchranáře, farmaceutické asistenty, zdravotně sociální pracovníky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a nutriční terapeuty.

Čtvrtek 17. 9. 2009 Univerzita Pardubice - Univerzitní konferenční centrum

12.indd 1 25.8.2009 16:08:11

střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnickáLiberec

střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnickáLiberec

Liberecké psychoLogické dny

stáří – umírání – smrt

Liberecké psychoLogické dny

Motto akce: „Lidská pomoc v nouzi obohacuje nejen toho,

kdo ji dostává, ale i toho, kdo ji poskytuje.“ Václav havel

Zveme vás na mezinárodní konferenci na téma

stáří – umírání – smrt15. října 2009

Krajský úřad Libereckého kraje U jezu 642/2a, Liberec 2

Partneři akce:hospic pro Liberecký kraj o.s.

nakladatelství grada publishing, a.s.časopis FLorence

Termín uzavření závazných přihlášek: 21. 9. 2009informace: www.szs-lib.cz

kontaktní osoba: [email protected]

Bella Bohemia s. r. o., Vlastibořská 2, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 226 212 312

Seni_Florence_210x297_07092009.qxd:Sestava 1 25.8.2009 13:56 Stránka 1

Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu si Vás dovoluje pozvat na

17. kongres k sexuální výchově

PARDUBICE 2009pořádající organizace:

Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu Pedagogická fakulta Univerzity Hradec KrálovéKatedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

17. až 19. září 2009 na radnici v PardubicíchProblémové okruhy:

• partnerské vztahy, manželství a rodičovství

• sexuální výchova a školství

• odlišná sexuální orientace

• reprodukční a sexuální zdraví

• neplodnost a její léčba

• varia

Začátek kongresu je plánován na 17. 9. ve 14.00 hod., konec na 19. 9. ve 13.00 hod. Kongres je akreditován MŠMT jako další vzdělávání pedagogických pracovníků, č.j.: 3371/2009-25-78 a bude akreditován i Českou asociací sester a Asociací klinických psychologů (3 kredity denně).

Všechny informace včetně přihlášky na www.planovanirodiny.cz

Program:

• Nabídka a realita genetických služeb pro veřejnost PharmDr. Radovan Haluza • Historie vzniku nitroděl. tělíska - MUDr. Jiří Šráček • Sexualita třetího věku - MUDr. Radim Uzel, CSc.• Plánované rodičovství z pohledu klinického genetika Prof. MUDr. Jiří Šantavý, CSc. • Po stopách tělesných tekutin aneb jak to chodí na swingers párty - MUDr. Eva Beranová • Mužské sexuální dysfunkce - MUDr. Hanka Fifková

• Časné těhotenské ztráty - MUDr. Dita Kašparová Všechny informace včetně přihlášky na www.planovanirodiny.cz

4. konferenci o sexuálním a reprodukčním zdravíakreditovanou jako doškolovací akce pro všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotní laboranty, asistenty ochrany veřejného zdraví, zdravotnické záchranáře, farmaceutické asistenty, zdravotně sociální pracovníky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a nutriční terapeuty.

Čtvrtek 17. 9. 2009 Univerzita Pardubice - Univerzitní konferenční centrum

12.indd 1 25.8.2009 16:08:11

Renata KalivodováII. interní klinika, oddě-lení revmatologie, FN Hradec Králové

1995: ukončena SZŠ, Hradec Králové, obor zdravotní sestra; 1995–2000: II. interní klinika FN Hradec Králové, zdravotní sestra u lůžka; 2000–2002: oddělení klinické hematologie FNHK, zdravotní sestra u lůžka; od 2006: II. interní klinika FNHK, oddělení revmatolo-gie, zdravotní sestra u lůžka

Alena BláhováII. interní klinika, oddě-lení revmatologie, FN Hradec Králové

1987–1991: SZŠ Svitavy – všeobecná sestra; 1991–2003: Kardiochirurgická klinika FN Hradec Králové, zdravotní sestra; od 2004: II. interní klinika FN Hradec Králové, odd. revmatologie, zdravotní sestra

KazUiStiKa

20 FlorEnCE 9/2009

Klinicky nacházíme fotosenzitivitu, padání vlasů, celkové křeče (epilepti-forma), mnohočetné bolestivé lym-fadenopatie, únavu, pocení, artralgie, myalgie, pokles váhy, motýlovitý exan-tém (zarudnutí v oblasti nosu a tváří) a zejména vzestup teploty od subfebrilií až po intermitující horečku připomína-jící sepsi. Diagnóza je stanovena při průkazu 4 nebo více z 11 klasifikačních kritérií American College of Rheumatology podle modifikace z roku 1983. Jde o tyto příznaky: motýlovitý exantém, diskoidní exantém, fotosenzitivita, de-fekty (vřídky) ústní nebo nosohltanové sliznice, neerozivní artritida dvou nebo více periferních kloubů, serozitida, po-rucha ledvin, neurologické poruchy, hematologické poruchy, imunologické poruchy a abnormální titr ANA protilá-tek. Základním laboratorním znakem je excesivní nadprodukce autoprotilátek nitrobuněčných antigenů. Některé z nich se nestejnými mechanismy po-dílejí na patogenezi tkáňového poško-zení.Základem terapie jsou glukokortikoi-dy. Cyklicky se střídá remise a relaps onemocnění.

KazuistikaU 28leté pacientky se první příznaky objevily v 16 letech, kdy dominoval motýlovitý exantém. V září téhož roku byla stanovena diagnóza systémový lupus erythematodes. Byla zahájena léčba perorálními kortikoidy. V červnu 2002 došlo k relapsu onemocnění. Pro laboratorní a klinické projevy aktivity onemocnění (horečky, exantém, hra-niční proteinurie) byly opakovaně po-dávány pulsy cyklofosfamidu. Následně v lednu 2003 byla provedena biopsie ledviny, kde byla diagnostikována lu-pusová nefritida.OA: nevýznamná, prodělala běžné dět-ské nemoci.GA: menses od 13 let pravidelně. Od 20 let užívala hormonální antikoncepci – její výběr musel být pečlivě uvážen, ne-

boť špatně zvolená antikoncepce může způsobit vzplanutí nemoci. V červnu 2006 byla hormonální antikoncepce vysazena z důvodu plánování těho-tenství. Pacientka poprvé otěhotněla v srpnu 2006, ale pro krvácení byla ve 4. týdnu provedena kyretáž. Druhé tě-hotenství proběhlo víceméně bez kom-plikací. U pacientky byl zjištěn gestační diabetes, na kterém se mohl podílet i vliv užívaných glukokortikoidů. Dia-betes byl korigován pouze dietou.

poporodní komplikaceDne 29. 6. 2007 pacientka z důvodu preeklampsie předčasně porodila ve 35. týdnu gravidity spontánním vagi-nálním porodem zdravou holčičku. Po porodu ale nastalo několik závaž-ných komplikací. V důsledku rezidua placenty v děloze byla provedena ky-retáž pod clonou antibiotik, proběhla klebsiellová endometritida, která byla opět zaléčena antibiotiky. Následkem porodních a poporodních ztrát vznikla normocytární anémie. Také byly zjiště-ny nízké hodnoty trombocytů, kdy byl stav uzavřen jako počínající idiopatická trombocytopenická purpura.Pacientka byla následně přeložena na hematologii, kde byly přes centrál-ní žilní katetr opakovaně provedeny

plazmaferézy s podáním 2,5 l plazmy. Tento stav byl komplikován akutním selháním ledvin, a proto bylo nezbytné provést hemodialýzu s následnou inten-zivní diuretickou terapií. Ve stabilizova-ném stavu byla pacientka přeložena na oddělení revmatologie, kde proběhl vyšetřovací program a nastavení léčby systémového lupusu ve spolupráci s he-matology a nefrology.U pacientky bylo provedeno ultrazvu-kové vyšetření srdce, kde byla zjištěna dilatace srdečních oddílů a významná mitrální insuficience. Scintigrafie led-vin potvrdila postižení ledvin z důvodu proběhlé trombocytopenické purpury. Postupně u pacientky došlo k úpravě renálních funkcí. Byla také zastavena laktace a nasazen Azathioprin v dávce 75 mg/den. Dávka glukokortikoidů byla snížena na 28 mg/den. Na dopo-ručení hematologů byl do konce šes-tinedělí ponechán nízkomolekulární heparin a pacientka byla propuštěna do domácího ošetřování.

progrese onemocněníV prosinci 2007 byla pacientka opět přijata pro progresi onemocnění s vý-znamným motýlovitým exantémem, artralgiemi, vypadáváním vlasů a úna-vou. Byla zahájena pulzní léčba gluko-kortikoidy v celkové dávce 3 g metyl-prednisonu intravenózně, poté došlo k ústupu obtíží. Byla navýšena dávka imunosupresiv a perorálních glukokor-tikoidů. Po 8 dnech hospitalizace byla pacientka propuštěna do domácí péče. Pravidelně probíhají kontroly v revma-tologické a hematologické poradně. Poslední kontrola v revmatologické poradně proběhla v listopadu 2008. Pa-cientka je bez obtíží, bez kožních změn a cítí se dobře.

závěrTěhotenství u žen s touto diagnózou je vždy velmi rizikové. Naší snahou je graviditu nezakazovat, ale seznámit pa-cientky s riziky, které toto onemocnění přináší.

([email protected])

KoMPliKace Po PoroDu u PacientKy s Dg. systéMový luPus erytheMatoDessystémový lupus erythematodes je systémové autoimunitní onemocnění s výraznou prevalencí u žen ve fertilním věku. onemocnění není příliš časté – v Čr se odhaduje počet případů asi na 5000–7000. nemoc začíná často v mladém věku a vede k závažnému postižení ledvin, mozku, srdce, kůže, plic a pohybového systému (klouby). reaktivuje se často během gravidity nebo v šestinedělí.

ilust

račn

í fot

o ar

chiv

Fn

hK

KazUiStiKaPéČe o DeKubitus u Pacienta se závažnýMi DiagnózaMi

Dg: 1. akutní pankreatitida, při těžké chronické pankreatitidě s cystoidem v oblasti hlavy pankreatu; 2. stav po nefrektomii vlevo pro tumor; 3. septic-ký stav. Status présens: přetrvávají bo-lesti, které jsou intenzivnější.24. 9. 2008 – po konziliárním vyšet-ření intenzivisty a gastroenterologa pacient přeložen na ARO. Na tlumení bolesti je indikována epidurální aneste-zie, na podporu dýchání je podáván kyslík přes masku. Podle výsledků mik-robiologie se podávají ATB. Pacient na-dále nesmí přijímat nic per os, výživa je prozatím pouze parenterální. Pacient je při vědomí a snaží se dle stavu o spo-lupráci, rehabilitace je částečně aktivní, nemocný je zcela bez dekubitů.Další průběh: vědomí se při dlouho pře-trvávajících teplotách a při zvyšování epidurální anestezie mění na únavu až počínající somnolenci, pacient je apa-tický, začíná se rozvíjet šokový stav, který vede k nedostatečné plicní venti-laci, a proto je nutná intubace pomocí endotracheální kanyly (ETK). Pro zvládnutí únavy a lepší toleranci ETK je pacient uveden do umělého spánku a dle ordinace lékaře je kontinuálně tlumen (Sufenta forte a Dormicum, po-dávané přes perfusory). Pro vysoké teploty se provádí opakovaně mikrobio-logické odběry, jsou měněna ATB. Dle výsledků CT vyšetření a pro progresi výpotku ascitů jsou pod vyšetřením za-vedeny drény. Dochází k nestabilnímu oběhu a k selhání základních životních funkcí včetně renálních. Pro vznik dekubitů je pacient dle hod-nocení Nortonové škály rizikový, má otoky DK, polohování je minimální pro oběhovou nestabilitu, je připojen ke kontinuální dialýze. Proto bylo preven-

tivně zvoleno krytí jako prevence predi-lekčních míst: na sakrální část Mepilex Border Sacrum, na paty Mepilex Heel.Další stav: daří se nám předcházet dekubitům. Krytí dle kontroly pokožky a při správném nalepení a fixaci může-me měnit po 5–10 dnech. Nezatěžujeme tím pacienta a šetříme materiál. Postup-ně dochází ke zlepšení stavu, teploty ustupují, jsou snižovány dávky tlumení, začíná pozvolna pacientova spolupráce, i přestože je stále intubován, slovní kon-takt navazujeme pomocí speciální ta-bulky s písmenky, odezíráním. Rehabi-litace je zpočátku pasivní, ale brzo přechází v aktivní, kdy pacient s pomo-cí fyzioterapeuta může postupně prová-dět vertikalizaci a posazování na lůžku. Rušíme ochranu krytí.21. 10. – náhlé zhoršení celkového stavu, rozvoj těžkého multiorgánového selhání. Otoky DK, postupně po celém těle. Je nutné pacienta napojit na umě-lou plicní ventilaci, provádí se tracheo-stomie, znovu je nutná aplikace tlume-ní. Rehabilitaci neprovádíme.23. 10. – zavedení prevence dekubitu vykládáním DK, polohovacími pomůc-

kami, promazáváním olejíčkem. Pro vysoké podávání noradrenalinu a tlu-mení z důvodu tlakové nestability je prevence nedostatečná a postupně vzniká dekubit od 1. do 3. stupně s puchýřem a s vlhkou nekrózou. Ošetřování dekubitu: vlhkou nekrózu rozpouštíme roztokem Dermacynu, po rozpuštění a vystřižení nekrózy prová-díme 20–30minutové oplachy, vracíme se znovu ke krytí Mepilex Heel společně s Normgelem. Krytí M. Heel je sundává-no 2krát denně, kontrolujeme postiže-ná místa, jednou denně do defektu vkládáme Normgel a M. Heel, fixujeme pomocí Tubifastu.Pacient je vyživován pomocí duodenál-ní sondy kontinuálně, je polohován po 2 hodinách, v noci po 4 hodinách, tole-rujeme potřebu kvalitního spánku. Je zapojován do pasivní i aktivní rehabili-tace – i za spolupráce manželky, která po zaškolení fyzioterapeutem provádí drobné masáže DK a promazávání ole-jíčkem (má umožněné návštěvy delší než určuje návštěvní řád). Důvodem zapojení manželky byla skutečnost, že pacient opět začal propadat apatii z dlouhodobé hospitalizace a ztrácet důvěru v uzdravení. Při spolupráci celého kolektivu a rodi-ny se podařilo dekubit na patě vyhojit. Prognóza však byla vzhledem k one-mocnění pacienta stále závažná. Akti-vace nemocného byla jedním z hlav-ních úkolů, který se podařil, v lednu 2009 byl pacient úspěšně odpojen od ventilátoru, v rehabilitačním cvičení dosáhl chůze kolem lůžka, později i za pomoci chodítka chůze po oddělení, a mohl být přeložen do spádové nemoc-nice v místě bydliště.

([email protected])

Pacient h. K., narozen 1966, na ošetření do nemocnice přichází pro bolesti břicha 10. 9. 2008 a je hospitalizován na oddělení gastrologie s diagnózou exacerbace akutní pankreatitidy. na oddělení je částečně soběstačný, zvládá sám osobní toaletu, dieta je zatím pouze parenterální, per os přijímat ne­smí. zúčastňuje se speciálních vyšetření a odběrů k upřesnění diagnózy. Překlad na aro 24. 9. 2008.

Vlasta VerbnáAnesteziologicko-resusci-tační oddělení, Masary-kova nemocnice, Ústí nad Labem

1988: ukončena SZŠ – zdrav. sestra; 1988: 1. inter. odd. Masaryk Nemocnice, Ústí n. L., 1996: JIP, metabolická jednotka; 1996–1998: PSS – ARIP; od 1999 dosud: ARO, Masaryk. nem., Ústí n. L.; od 2003: Domácí péče HCCS, s. r. o., brigádnice

obr. 2. 28. 10. 2008 obr. 3. 30. 10. 7. 2008 obr. 4. 1. 11. 2008 obr. 5. 7. 11. 2008 obr. 6. 11. 11. 2008 obr. 7. Dekubit před zhojením

obr. 1. 23. 10. 2008 – po odstranění nekrózy

praXE zKušenosti ze zahraniČí

PevnýM KroKeM Do vysoKého stáříPři péči o staré lidi není většinou středem zájmu vyléčení, nýbrž udržení tělesných funkcí. Funkční ome­zení starých pacientů jsou totiž v překvapivé míře reverzibilní nebo aspoň kompenzovatelné. osvědčily se zde i doplňkové metody.

Často jsou to onemocnění pohybového ústrojí, které pacienty uvězní doma a vedou ke ztrátě mobility. Tím se ome-zují společenské kontakty a senior se může cítit osamělý. Když člověk upouš-tí od senzorických a kognitivních výko-nů a objevují se další choroby, vzniká několikanásobný komplex imobility, intelektuální degradace, instability a inkontinence. Tato čtyři geriatrická „i“ způsobují, že se člověk automaticky přizpůsobí zhoršujícím se omezením, a představují největší hrozbu pro napl-něný konec života.

Či-kung uvolňuje napětí a ztuhnutíČi-kung Yansheng dává k dispozici te-rapii, která tato omezení odstraní nebo zmírní. Či-kung znamená totéž co „prá-ce na čchi“ nebo „cvičení s čchi“, při-čemž „čchi“ v nejširším smyslu lze pře-ložit jako energii nebo životní sílu. Či-kung je základem pro všechna cviče-ní, kterými se dá čchi ovlivnit ve vlast-ním těle. Dochází k tomu díky určitému držení těla, pohybům a dýchacím tech-nikám a také díky představovým cviče-ním a meditativní koncentraci. Jako sebeléčba (autoterapie) představuje či-kung aktivní aspekt čínského léčeb-ného umění. Léčebnou sílu člověka lze pěstovat, živit, ale i zanedbávat. Proje-vuje se v mnoha aspektech – jako tě-lesná síla, jako duševní čilost, jako in-spirace, jako iniciativa, jako síla něco vydržet, jako vytrvalost, jako zdraví.„Pohyb a klid patří k sobě“ – tak zní je-den ze závěrů v či-kungu. „Pohyb“ má charakter jang a často souvisí s mlá-dím. „Klid“ má charakter jin a více od-povídá stárnutí. Ale i klidnější úsek ži-vota potřebuje pohyb. Neustálá péče v domovech seniorů může být pro mnohé nutná, ale pro některé staré lidi je to cesta ke stále větší pasivitě. Proto platí, že je třeba procvičovat všechny tělesné, psychické, intelektuální a so-ciální aspekty, aby člověk „vykročil pev-ným krokem do vysokého stáří“.

nestabilita – stabilita Jedno staré čínské přísloví říká: „Člověk stárne nejdříve v nohou“ – či-kungová cvičení se hodí především k tomu, aby

posílila stabilitu těla. Studie o taiči a smyslu pro rovnováhu u seniorů do-kázala, že s nimi lze i u starých lidí do-sáhnout zřetelných úspěchů. Díky po-malým pohybům jsou lépe vnímány různé polohy těla.Součástí každého či-kungového cvičení je vyvinout pevnost spodní části těla. Podle čínské představy odpovídá spod-ní části těla (jin) síla, která se rozvíjí nahoru (jang). Spodní část těla by měla být pevně zakořeněna a mít pevný po-cit, horní část by měla být uvolněná, lehká a prázdná. Podle představ čínské medicíny je původní životní podstata (jing) uložena ve funkčním okruhu ledvin (shen). Ta je úzce spjata s oblastí pánve, spodní částí zad, nohama a cho-didly. Zanedbávání této původní síly vede ke slabosti v těchto oblastech a ke všeobecnému poškození funkcí. Následující cvičební prvky slouží k vy-tvoření pevného základu: zachování síly představivosti (yi) ve spodním prostoru břicha (dantian), představa pevného stání na zemi, které se podobá pevně zakořeněnému stromu, držení těla s leh-ce ohnutými koleny a síla hýždí zaměře-ná dolů. Měly by se procvičovat všechny představy zaměřené dolů se zatížením 70 %, kdežto pouze 30 % směrem naho-ru. Základní držení těla „stát jako boro-vice“ nebo „pevně zakořenit jako strom“ implikují síly zaměřené dolů, které ve-dou ke stabilizaci a pevnosti spodní části těla při současné lehkosti a pružnosti části horní. Tam je spíše třeba přizpůso-bit se dané situaci a pociťovat se jako „houpání listí ve větru“.

Cviky zaměřené na uvědomování poci-tů v pánvi, nohou a chodidlech podpo-rují stabilitu a vedou nepřímo k pre-venci pádů. Lze provádět každodenní masáž chodidel: přitom se krouží body středu dlaně („střed dlaně“, laogong) kolem bodů „tryskajícího pramene“ (youngquan) na středních bodech cho-didla. Pokud pacient nedosáhne na chodidla, může pro masáž chodidel po-užít pomůcek (míče s uzlíky, točivá prkna).

imobilita – mobilitaNeškolenost v pohybech těla po celá desetiletí, nedostatek podnětů k pohy-bu, nadváha i chronické bolesti v pohy-bovém ústrojí vedou, kromě psychické změny, k imobilitě. Vykonávány jsou jen stereotypní pohyby týkající se sebe-péče, jako jsou oblékání a svlékání, mytí, příjem stravy, domácí práce atd. Na zanedbání motorických a dušev-ních činností se často paušálně pohlíží jako na důsledek přirozeného procesu stárnutí. Všeobecně snížená výkonnost však souvisí s nedostatkem zátěžových podnětů. Přirozené změny související se stářím, jako jsou menší pohyblivost kloubů, atrofie svalů nebo klesající pružnost pasivního a aktivního pohy-bového ústrojí, jsou sice součástmi ne-vyhnutelného procesu, ale lze je zmír-nit odpovídající aktivní nebo sportovní činností. Lidé ve vyšším věku mají čas-to sklon k pohodlnosti a nesprávně po-važují tělesnou nečinnost za metodu zotavení a uvolnění. Pohyblivost lze zvýšit vhodnými či-kungovými cviky. Díky nim se rozvíjejí a posilují koordi-nace a síla, zvláště v dolních končeti-nách. Na 60 až 80 % lidí ve věku 60 až 89 let trpí chronickými bolestmi. Bolest má podstatný vliv na kvalitu života starého člověka a má kauzální souvislost s akti-vitou, radostí ze života, a tím se sociální kompetencí. Účinná léčba bolesti je ne-dílnou součástí geriatrické péče. Zhod-nocení bolesti a emocionální reakce, která ji provází, rozhodují o prožitku bolesti. Souvislost mezi nálezem (např. obrazovým znázorněním) a tím, jak se pacient cítí, je jen malá. Vnímání nebo zpracování bolesti může ovlivnit dušev-

22 FlorEnCE 9/2009

ní utrpení v důsledku deprese, úzkosti, zoufalství nebo osamělosti. Bolest může být tedy somatizací duševního utrpení.Či-kung zapadá do vícestranné koncep-ce léčby bolesti a skýtá v ní terapii ne-medikamentózní a neinvazivní. Cviky pomáhají zvýšit míru pohyblivosti, učit uvědomovat si své tělo a posilovat vy trvalost. Pravidelné, trvalé cvičení či-kung vede k pomalu se zlepšujícím fyzickým i psychickým faktorům z hle-diska regulace a posílení. Jediné speci-ální cvičení chronickou bolest pozitiv-ně neovlivní, i když jsou aktivovány určité vodivé dráhy, akupunkturní body nebo funkční okruhy. Naopak v delším časovém úseku se v každém jednotlivém cvičení či-kung, v každém sledu cviků harmonizuje neustálá vý-měna jin a jang, otvírání a zavírání, stoupání a klesání, klidu a pohybu. Tělo, duch a dýchání jsou sladěny, cvi-čící najde více klidu a míru.

Snížení inteligence – duševní čilostPo 50. roce života se zvyšuje nedostatek koncentrace a zapomnětlivost, avšak duševní čilost není otázkou věku, nýbrž závisí spíše na tréninku. Z fyziologie mozku je známo, že mezi duchovními, tělesnými a duševními funkcemi jsou interakce. Tělesná činnost podporuje čilost ducha. Naopak trénink mozku zlepšuje nejen prokrvení a metabolis-mus mozku, ale aktivizuje a vitalizuje celý organismus. Když se na duševní, ale i na tělesné rovině potýkáme

s či-kungovými cviky, zvyšuje to všeo-becnou schopnost učit se a odpovídá to celostně orientovanému cvičení pamě-ti. V něm jsou stimulovány pohybové prvky, uvolnění, koncentrace, vnímání, všímavost, asociační myšlení, fantazie a kreativita, a to vše se vyskytuje ve stej-né míře v či-kungu. Či-kungová cvičení jsou aktivní cvičení, při kterých má řídicí a kontrolní funkci duch. Tělo slouží jako báze cviků, duch řídí. Pojem duch (shen) se používá pro všechny duševní činnosti: vědomí, myš-lenky, představivost nebo pozorovací schopnost, přijetí přírodních jevů, jako jsou stromy, hory, voda a mraky, do svých představ, které pak mají uklidňu-jící účinek a spojují cvičícího se silami přírody.

inkontinence – kontinenceV či-kungových cvičeních se praktikují „tři uzavírající síly“: síla kolena, uzaví-rající dovnitř, vnitřní uzavření v oblasti pánve, stažení prsou pomocí ovíjející síly v ramenou. Při vnitřním uzavírání v pánevní oblasti si představujeme, že se pánevní lopatky a kyčelní klouby směrem od zad trochu kruhově uza-vřou, jako by byl kolem pánve napjatý šátek a podbřišek je trochu vtažen. Spodní tělesné otvory se snadno uza-vřou představou, že je pánev nádoba, ze které nesmí nic vytéct. Neustále se opakující izometrické napínání sval-stva pánevního dna může po delším procvičování vést k úspěšné prevenci inkontinence.

zvláštnosti či-kungu u seniorůMístnost, ve které se cvičí, by měla být v přízemí nebo dosažitelná výtahem. Ve skupině by podle našich zkušeností nemělo být více než deset až dvanáct účastníků, aby se snadněji zachytily individuální problémy. Měl by být za-jištěn židlí, neboť někteří účastníci mohou cviky provádět pouze vsedě. Jednoduchá, jasná a hlasitá řeč pomá-há starším účastníkům ji lépe vnímat.

ShrnutíČi-kung podporuje tělesnou i duševní mobilitu i vitalitu člověka. Plynulými pohyby se uvolňují napětí a strnutí. Jsou-li ochablé oblasti těla opět ožive-ny pomocí čchi, mohou se zahřát, jsou zřetelněji pociťovány a integrovány do obrazu o vlastním těle. Opět je stimu-lována chuť k pohybu, vyjádření a chuť do života. Cvičení ve společen-ství podporuje kontakt s lidmi a vyta-huje seniory z izolace. Cviky lze modifikovat a přizpůsobit, takže se dá cvičit skoro v každém zdra-votním stavu. Či-kung tedy mnohým způsobem ovlivňuje dobrý pocit a může starým lidem pomoci, aby do vysokého stáří vkročili pevným kro-kem.

(Christa Zumfelde-Hüneburg. Auf festem Fuß ins hohe Alter.

Heilberufe 60, 2008, č. 10. Překlad: PhDr. Alena Štrajtová,

[email protected]. Redakčně upraveno.)

praXE

Příspěvky v češtině nebo slovenštině po sílejte v elektronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: [email protected] nebo [email protected] (případně na disketě nebo CD na adresu re-dakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).K textu připojte prohlášení, že příspěvek ne-byl publikován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise.Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpra-vy textů, o nichž bude autory informovat.U původních (vědeckých) prací požadujeme uvedení dvou recenzentů.

Články, kazuistiky• Ideální rozsah článku je v rozmezí

70–140 řádků, v případě kazuistiky 70–210 řádků.

• U textu musí být uvedeno celé jméno autora/autorů, přesný název pracoviště, elektronic-ké, poštovní i telefonické spojení.

• K příspěvku je třeba přiložit krátké životo-pisné údaje, zejména profesní, a barevnou portrétní fotografii.

• V textu nepoužívejte zkratky! Ke zvý-raznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu.

• Užijete­li v textu odkazy na použitou li-teraturu, uveďte v závorce autora článku a rok vydání (Staňková, 2002), u více než dvou autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002)

• Struktura většího článku, vědec-kých prací nebo kazuistiky (pouze u textů nad 160 řádků):

– název práce;– titul, jméno a příjmení autora (nejvýše

dvou), celý název a místo jejich pracoviště;– souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický pře-

klad;– klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický

překlad;– text článku, strukturovaný do celků od-

dělených mezititulky; u ka zuistiky popis případu, diskuse, závěr; u původní/vý-zkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody, charakteristika výzkumného souboru, výsledky, diskuse k výsledkům, závěr.

• Seznam použité literaturyČasopis: Příjmení a iniciály jmen všech au-torů (nejvýše dvou, poté doplnit et al.). Ná-zev práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah.Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše dvou, poté doplnit et al.). Název knihy.

Místo vydání : nakladatelství, rok vydání, počet stran.Internetový zdroj: Kompletní interneto-vý odkaz na dokument (včetně data návště-vy na této adrese).

Obrazová dokumentace• Fotografie, grafy, schémata, tabulky a ji-

nou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě nebo v kvalitní barevné, popřípadě černobílé podobě tištěné, fota a ilustrace ve formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte ob-rázky do Wordu ani PowerPointu. Portréty autorů přijímáme poš tou, v podobě klasické pasové fotografie (na vyžádání vrátíme), nebo v elektronické podobě v tiskové kvalitě (viz výše).

• Ke každému obrázku (grafu, tabulce či jinému formátu) je třeba připojit číslo a přesný popisek. Na konec textu pak připojte očíslovaný seznam všech obrazových příloh včetně popisků. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora, anebo uveďte, odkud foto-příloha pochází (z archivu autora, zdra-votnického zařízení apod.).

pokyny autorům

FlorEnCE 9/2009 23

Přeh

leD

vzD

ělá

va

cíc

h a

Kc

í

Dat

um

Pořa

dat

elN

ázev

akc

e (t

éma)

Mís

toK

on

takt

10.–

11. 9

.FN

Hra

dec K

rálo

vé, Č

ASXV

. krá

lové

hrad

ecké

oše

tř. d

nyU

nive

rzita

Hra

dec K

rálo

véw

ww

.nuc

leus

.cz

16.–

18. 9

.ČA

S –

sekc

e nu

kleá

rní m

edic

íny

XLVI

. dny

nuk

l. m

edic

íny

s mez

inár

. úč

astí

RCO

, Olo

mou

cVl

asta

Mík

ová,

tel.:

588

444

263

vlas

ta.m

ikov

a@fn

ol.c

z

17.–

18. 9

.FN

Mot

olCe

sta

k m

oder

. oše

třov

atel

ství

FN M

otol

alic

e.sk

olni

kova

vfnm

otol

.cz

18. 9

.IN

ES In

tern

atio

nal

VI. k

onfe

renc

e Se

stra

IN: Z

ákla

dy

gyne

kol.

pro

sest

ryNe

moc

nice

Na

Hom

olce

, Pra

haw

ww

.ses

tra.

in, i

nfo@

sest

ra.in

23.–

25. 9

.D

TO O

stra

vaXI

II. o

stra

vské

ger

onto

l. dn

yO

stra

vaw

ww

.cgg

s.cz

24. 9

.ČA

S –

regi

on Ja

blon

ec n

ad N

isou

Civi

lizač

ní ch

orob

y 1.

část

kon

fere

nce

Flor

iáno

va u

l., S

polk

ový

dům

, Jab

lone

c na

d Ni

sou

mor

avco

va@

nem

jbc.

czha

ufer

ova@

nem

jbc.

cz

24. 9

.O

bl.

nem

. Kol

ín, a

.s.Se

min

ář: D

ušev

ní h

ygie

naO

N Ko

lín, a

.s.iv

ana.

cerv

inko

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

26. 9

.ČA

S –

regi

on M

ladá

Bol

esla

v

Konf

eren

ce: N

utri

ční v

ýživ

aD

ům k

ultu

ry M

ladá

Bol

esla

v, D

ivad

elní

lM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, te

l.: 6

07 2

58 3

38

29. 9

. ČA

S –

sekc

e hy

gien

ické

služ

byCe

lost

át. k

onfe

r. –

epid

emio

l.:Pr

oble

m sv

rabu

. Stá

lá h

rozb

a ep

id.

Nozo

kom

. nák

azy.

Bio

cidy

aj.

SZÚ

, pav

ilon

11, v

elká

pos

luch

árna

, Šr

obár

ova

48, P

raha

10

Mar

ia N

áhlo

vská

, m

aria

.nah

lovs

ka@

khsu

sti.c

z

30. 9

.FT

NsP,

Pra

haPn

eum

olog

ická

kon

fere

nce

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2, ja

rosl

ava.

pola

kova

@ftn

.cz,

ww

w.ft

n.cz

cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

30. 9

.–3.

10.

ČO

S a

ofta

lmol

.sekc

e ČA

SXV

II. v

ýroč

ní sj

ezd

Česk

é of

talm

ol. s

pol.

Prah

aw

ww

.ofta

lmol

ogie

.com

, ww

w.c

nna.

cz

1.–2

. 10.

Inte

r. kl

inik

a 2.

LF

UK

a FN

Mot

ol, P

raha

Med

icín

a pr

o pr

axi –

VI.

kong

res p

rakt

. lé

kařů

a se

ster

Prah

aw

ww

.sol

en.c

z

2.–3

. 10

Česk

á fle

bolo

gick

á sp

oleč

nost

ČLS

JEP

XXXI

V. fl

ebol

. dny

s m

ezin

ár. ú

čast

í: No

vink

y v

diag

n. a

léčb

ě ži

l. on

emoc

nění

Hra

dec

Krá

lové

Info

rmac

e a

regi

stra

ce: w

ww

.phl

ebol

ogy.

cz

3. 1

0.ČA

S –

regi

on P

raha

Odb

orná

kon

fere

nce,

tém

a rů

zné

FN M

otol

, Pra

ha

mile

na.z

voni

ckov

a@uv

n.cz

6. 1

0.FT

NsP,

Pra

haŠk

olic

í akc

e: In

stitu

cion

ální

péč

e o

děti

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2, ja

rosl

ava.

pola

kova

@ftn

.cz

ww

w.ft

n.cz

cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

8. 1

0.FT

NsP,

Pra

haŠk

olic

í akc

e: P

oruc

hy u

čení

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2, ja

rosl

ava.

pola

kova

@ftn

.cz

ww

w.ft

n.cz

cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

8.–9

. 10.

sekc

e gy

nek.

end

osko

pie

ČGPS

ČLS

JEP

18. k

onf.

sekc

e gy

nek.

end

osko

pie

ČGPS

ČL

S JE

PJe

sení

kdo

c. M

UD

r. D

avid

Kuž

el, C

Sc.,

Gyn

.-por

. klin

ika

1. L

F U

K a

VFN,

Apo

linář

ská

18,

128

51 P

raha

2, k

uzel

d@ce

ntru

m.c

z

8.–1

0. 1

0.Če

ská

obez

itol.

spol

. a tr

aum

.-ort

op.

sekc

e ČA

S O

bezi

tolo

gie

a ba

riat

rie

2009

Hot

el Č

erni

gov,

Rie

grov

o ná

m. 1

494,

H

. Krá

lové

skoc

hova

.dag

mar

@vf

n.cz

10. 1

0.ČA

S –

sekc

e zd

ravo

tníc

h la

bora

ntů

2. sv

atoa

nens

labo

rato

rní d

enFN

U S

vaté

Ann

y, B

rno

jana

.ves

elko

va@

fnus

a.cz

13. 1

0.ČA

S –

peda

gogi

cká

sekc

e, T

B Zl

ín, K

atol

. un

iver

zita

Ruž

ombe

rok,

KN

T. B

ati,

Zlín

Etic

ké a

spek

ty o

šetř

ovat

elsk

é pé

če

v te

orii

a pr

axi

Aula

SZŠ

a V

OŠZ

Zlín

, Pří

luky

372

krat

ka@

fhs.

utb.

cz

14. 1

0.ČA

S –

sekc

e ch

irur

gick

ých

obor

ůKo

nfer

ence

: Bez

pečí

zdra

v. za

říze

a m

imoř

. udá

lost

i. Ed

ukac

e –

zkuš

. edu

k.

sest

er

Kong

res.

cent

rum

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Kvas

nico

vá, V

ojen

. nem

ocni

ce B

rno,

Záb

rdov

ická

3, 6

36 0

0 Br

no,

mob

il: 6

06 2

38 6

43, e

kvas

nico

va@

vnbr

no.c

z

15. 1

0.ČA

S –

peda

gogi

cká

sekc

e, S

ZŠ a

VO

ŠZ,

Libe

rec

Libe

rec.

psy

chol

. dny

: Stá

ří, u

mír

ání,

smrt

Libe

rec (

bude

upř

esně

no)

ilona

.kop

ecka

@sz

s-lib

.cz

17. 1

0.ČA

S –

pedi

atri

cká

sekc

e, re

gion

Jabl

onec

na

d Ni

sou

Konf

eren

ce: Ž

lout

enky

v d

ětsk

ém v

ěku

Euro

cent

rum

, Jab

lone

c nad

Nis

oujir

u@ne

mjb

c.cz

20. 1

0.FT

NsP,

Pra

haKo

nfer

ence

: Úra

zy d

ětí

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2, ja

rosl

ava.

pola

kova

@ftn

.cz,

ww

w.ft

n.cz

cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

20. 1

0.Ne

moc

nice

Na

Hom

olce

, Pra

haKa

rdio

-kon

fere

nce

pro

NEPL

Z:

Kard

iova

sk. p

rogr

am N

NHKo

ngre

sový

sál N

em. N

a H

omol

ceM

gr. K

ateř

ina

Krau

sová

, Odd

. vzd

ěláv

ání a

rozv

oje

NNH

Kore

sp. a

dres

a: L

anšk

roun

ská

24, M

or. T

řebo

vá, 5

71 0

1, k

.kra

usov

a@em

ail.c

z

21. 1

0.O

blas

tní n

emoc

nicí

Kol

ín, a

.s.Ce

loús

t. ko

nfer

ence

: Péč

e o

paci

enta

v

oper

ační

ch o

bore

chK

ino

„99“

, Kol

ínst

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z; p

ro p

řihl

áš. n

utno

uvé

st jm

éno,

íjmen

í, da

t. na

r., p

rofe

si a

zam

ěstn

avat

ele

22.–

23. 1

0.FN

Ost

rava

, OU

, ČAS

, Spo

l. ra

d. a

sist

entů

2. ce

lost

át. k

onf.

zdra

v. se

ster

a ra

d.

asis

tent

ů ka

tetr

iz. s

álů

Hot

el A

tom

, Ost

rava

ww

w.k

onfe

renc

e.an

gio.

cz, P

etra

Pro

cház

ková

, pro

chaz

kova

.pet

ra@

voln

y.cz

Karo

l Kor

helík

, kar

ol.k

orhe

lik@

osu.

cz

22.–

23. 1

0.ČA

S –

sekc

e nu

kleá

rní m

edic

íny

Podz

imní

kon

fere

nce

ČAS

a ČS

NMM

, Brn

oM

gr. J

arom

íra

Moj

žišo

vá, t

el.:

543

131

302,

moj

ziso

va@

mou

.cz

Vlas

ta M

íkov

á, te

l.: 5

88 4

44 2

63,

vlas

ta.m

ikov

a@fn

ol.c

z

22.–

24. 1

0.Ne

moc

nice

Čes

ké B

uděj

ovic

eXV

I. Jih

očes

ké o

nkol

ogic

ké d

nyČe

ský

Krum

lov

ww

w.n

emcb

.cz

23. 1

0.Ch

lam

ydie

o.s.

I. ko

nfer

ence

: Chl

amyd

iová

infe

kce

Prah

aw

ww

.sol

en.c

z

23.–

24. 1

0.ČA

S –

sekc

e zd

ravo

tníc

h la

bora

ntů

Celo

stát

ní p

raco

vní k

onfe

renc

e ZL

Ost

rava

-Por

uba

A. G

ajdo

vá, d

oris

.frei

sler

ova@

fnsp

o.cz

29. 1

0.O

bl. n

em. K

olín

, a.s.

Sem

inář

: Nem

ocni

ční h

ygie

naO

N Ko

lín, a

.s.iv

ana.

cerv

inko

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

24. 1

0.ČA

S –

pneu

mol

ogic

ká se

kce

VII.

konf

er. s

ekce

: Co

můž

e po

tkat

nej

en

paci

enta

s re

spir

. one

m. n

a ce

stác

hNo

vé A

dalb

ertin

um H

rade

c Krá

lové

Eva

Feke

teov

á, v

rchn

í ses

tra,

feke

teov

a@le

rym

ed.c

z

říje

nČA

S –

regi

on M

otol

Konf

eren

ce: P

omoc

rodi

nám

v o

btíž

. živ

.si

tuac

i, za

měř

. na

seni

ory

a os

oby

s těž

. zd

rav.

pos

tiž.

FN M

otol

, Pra

hasy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz,

mob

il : 7

24 1

15 1

75

říje

nČG

S ČL

S JE

P8.

ročn

ík –

Inte

nz. k

urs I

BD 2

009:

G

astr

oent

erol

ogie

Prah

aht

tp:/

/ww

w.c

gs-c

ls.c

z, p

rof.

MU

Dr.

Mila

n Lu

káš,

CSc.

, luk

as@

isca

re.c

z

Pozn

ámka

: akc

e vyz

nače

né ■

poř

ádá

ČAS.

Úpl

ný p

řehl

ed v

zděl

ávac

ích

akcí

200

9 na

jdet

e na

ww

w.fl

oren

ce.c

z.

Dat

um

Pořa

dat

elN

ázev

akc

e (t

éma)

Mís

toK

on

takt

10.–

11. 9

.FN

Hra

dec K

rálo

vé, Č

ASXV

. krá

lové

hrad

ecké

oše

tř. d

nyU

nive

rzita

Hra

dec K

rálo

véw

ww

.nuc

leus

.cz

16.–

18. 9

.ČA

S –

sekc

e nu

kleá

rní m

edic

íny

XLVI

. dny

nuk

l. m

edic

íny

s mez

inár

. úč

astí

RCO

, Olo

mou

cVl

asta

Mík

ová,

tel.:

588

444

263

vlas

ta.m

ikov

a@fn

ol.c

z

17.–

18. 9

.FN

Mot

olCe

sta

k m

oder

. oše

třov

atel

ství

FN M

otol

alic

e.sk

olni

kova

vfnm

otol

.cz

18. 9

.IN

ES In

tern

atio

nal

VI. k

onfe

renc

e Se

stra

IN: Z

ákla

dy

gyne

kol.

pro

sest

ryNe

moc

nice

Na

Hom

olce

, Pra

haw

ww

.ses

tra.

in, i

nfo@

sest

ra.in

23.–

25. 9

.D

TO O

stra

vaXI

II. o

stra

vské

ger

onto

l. dn

yO

stra

vaw

ww

.cgg

s.cz

24. 9

.ČA

S –

regi

on Ja

blon

ec n

ad N

isou

Civi

lizač

ní ch

orob

y 1.

část

kon

fere

nce

Flor

iáno

va u

l., S

polk

ový

dům

, Jab

lone

c na

d Ni

sou

mor

avco

va@

nem

jbc.

czha

ufer

ova@

nem

jbc.

cz

24. 9

.O

bl.

nem

. Kol

ín, a

.s.Se

min

ář: D

ušev

ní h

ygie

naO

N Ko

lín, a

.s.iv

ana.

cerv

inko

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

26. 9

.ČA

S –

regi

on M

ladá

Bol

esla

v

Konf

eren

ce: N

utri

ční v

ýživ

aD

ům k

ultu

ry M

ladá

Bol

esla

v, D

ivad

elní

lM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, te

l.: 6

07 2

58 3

38

29. 9

. ČA

S –

sekc

e hy

gien

ické

služ

byCe

lost

át. k

onfe

r. –

epid

emio

l.:Pr

oble

m sv

rabu

. Stá

lá h

rozb

a ep

id.

Nozo

kom

. nák

azy.

Bio

cidy

aj.

SZÚ

, pav

ilon

11, v

elká

pos

luch

árna

, Šr

obár

ova

48, P

raha

10

Mar

ia N

áhlo

vská

, m

aria

.nah

lovs

ka@

khsu

sti.c

z

30. 9

.FT

NsP,

Pra

haPn

eum

olog

ická

kon

fere

nce

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2, ja

rosl

ava.

pola

kova

@ftn

.cz,

ww

w.ft

n.cz

cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

30. 9

.–3.

10.

ČO

S a

ofta

lmol

.sekc

e ČA

SXV

II. v

ýroč

ní sj

ezd

Česk

é of

talm

ol. s

pol.

Prah

aw

ww

.ofta

lmol

ogie

.com

, ww

w.c

nna.

cz

1.–2

. 10.

Inte

r. kl

inik

a 2.

LF

UK

a FN

Mot

ol, P

raha

Med

icín

a pr

o pr

axi –

VI.

kong

res p

rakt

. lé

kařů

a se

ster

Prah

aw

ww

.sol

en.c

z

2.–3

. 10

Česk

á fle

bolo

gick

á sp

oleč

nost

ČLS

JEP

XXXI

V. fl

ebol

. dny

s m

ezin

ár. ú

čast

í: No

vink

y v

diag

n. a

léčb

ě ži

l. on

emoc

nění

Hra

dec

Krá

lové

Info

rmac

e a

regi

stra

ce: w

ww

.phl

ebol

ogy.

cz

3. 1

0.ČA

S –

regi

on P

raha

Odb

orná

kon

fere

nce,

tém

a rů

zné

FN M

otol

, Pra

ha

mile

na.z

voni

ckov

a@uv

n.cz

6. 1

0.FT

NsP,

Pra

haŠk

olic

í akc

e: In

stitu

cion

ální

péč

e o

děti

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2, ja

rosl

ava.

pola

kova

@ftn

.cz

ww

w.ft

n.cz

cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

8. 1

0.FT

NsP,

Pra

haŠk

olic

í akc

e: P

oruc

hy u

čení

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2, ja

rosl

ava.

pola

kova

@ftn

.cz

ww

w.ft

n.cz

cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

8.–9

. 10.

sekc

e gy

nek.

end

osko

pie

ČGPS

ČLS

JEP

18. k

onf.

sekc

e gy

nek.

end

osko

pie

ČGPS

ČL

S JE

PJe

sení

kdo

c. M

UD

r. D

avid

Kuž

el, C

Sc.,

Gyn

.-por

. klin

ika

1. L

F U

K a

VFN,

Apo

linář

ská

18,

128

51 P

raha

2, k

uzel

d@ce

ntru

m.c

z

8.–1

0. 1

0.Če

ská

obez

itol.

spol

. a tr

aum

.-ort

op.

sekc

e ČA

S O

bezi

tolo

gie

a ba

riat

rie

2009

Hot

el Č

erni

gov,

Rie

grov

o ná

m. 1

494,

H

. Krá

lové

skoc

hova

.dag

mar

@vf

n.cz

10. 1

0.ČA

S –

sekc

e zd

ravo

tníc

h la

bora

ntů

2. sv

atoa

nens

labo

rato

rní d

enFN

U S

vaté

Ann

y, B

rno

jana

.ves

elko

va@

fnus

a.cz

13. 1

0.ČA

S –

peda

gogi

cká

sekc

e, T

B Zl

ín, K

atol

. un

iver

zita

Ruž

ombe

rok,

KN

T. B

ati,

Zlín

Etic

ké a

spek

ty o

šetř

ovat

elsk

é pé

če

v te

orii

a pr

axi

Aula

SZŠ

a V

OŠZ

Zlín

, Pří

luky

372

krat

ka@

fhs.

utb.

cz

14. 1

0.ČA

S –

sekc

e ch

irur

gick

ých

obor

ůKo

nfer

ence

: Bez

pečí

zdra

v. za

říze

a m

imoř

. udá

lost

i. Ed

ukac

e –

zkuš

. edu

k.

sest

er

Kong

res.

cent

rum

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Kvas

nico

vá, V

ojen

. nem

ocni

ce B

rno,

Záb

rdov

ická

3, 6

36 0

0 Br

no,

mob

il: 6

06 2

38 6

43, e

kvas

nico

va@

vnbr

no.c

z

15. 1

0.ČA

S –

peda

gogi

cká

sekc

e, S

ZŠ a

VO

ŠZ,

Libe

rec

Libe

rec.

psy

chol

. dny

: Stá

ří, u

mír

ání,

smrt

Libe

rec (

bude

upř

esně

no)

ilona

.kop

ecka

@sz

s-lib

.cz

17. 1

0.ČA

S –

pedi

atri

cká

sekc

e, re

gion

Jabl

onec

na

d Ni

sou

Konf

eren

ce: Ž

lout

enky

v d

ětsk

ém v

ěku

Euro

cent

rum

, Jab

lone

c nad

Nis

oujir

u@ne

mjb

c.cz

20. 1

0.FT

NsP,

Pra

haKo

nfer

ence

: Úra

zy d

ětí

FTNs

P, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

deňs

ká 8

00, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, FTN

sP, P

raha

4 –

Krč

, tel

.: 26

1 08

3 25

2, ja

rosl

ava.

pola

kova

@ftn

.cz,

ww

w.ft

n.cz

cz

(vzd

ěl.,

sem

in. p

ro n

elék

aře)

20. 1

0.Ne

moc

nice

Na

Hom

olce

, Pra

haKa

rdio

-kon

fere

nce

pro

NEPL

Z:

Kard

iova

sk. p

rogr

am N

NHKo

ngre

sový

sál N

em. N

a H

omol

ceM

gr. K

ateř

ina

Krau

sová

, Odd

. vzd

ěláv

ání a

rozv

oje

NNH

Kore

sp. a

dres

a: L

anšk

roun

ská

24, M

or. T

řebo

vá, 5

71 0

1, k

.kra

usov

a@em

ail.c

z

21. 1

0.O

blas

tní n

emoc

nicí

Kol

ín, a

.s.Ce

loús

t. ko

nfer

ence

: Péč

e o

paci

enta

v

oper

ační

ch o

bore

chK

ino

„99“

, Kol

ínst

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z; p

ro p

řihl

áš. n

utno

uvé

st jm

éno,

íjmen

í, da

t. na

r., p

rofe

si a

zam

ěstn

avat

ele

22.–

23. 1

0.FN

Ost

rava

, OU

, ČAS

, Spo

l. ra

d. a

sist

entů

2. ce

lost

át. k

onf.

zdra

v. se

ster

a ra

d.

asis

tent

ů ka

tetr

iz. s

álů

Hot

el A

tom

, Ost

rava

ww

w.k

onfe

renc

e.an

gio.

cz, P

etra

Pro

cház

ková

, pro

chaz

kova

.pet

ra@

voln

y.cz

Karo

l Kor

helík

, kar

ol.k

orhe

lik@

osu.

cz

22.–

23. 1

0.ČA

S –

sekc

e nu

kleá

rní m

edic

íny

Podz

imní

kon

fere

nce

ČAS

a ČS

NMM

, Brn

oM

gr. J

arom

íra

Moj

žišo

vá, t

el.:

543

131

302,

moj

ziso

va@

mou

.cz

Vlas

ta M

íkov

á, te

l.: 5

88 4

44 2

63,

vlas

ta.m

ikov

a@fn

ol.c

z

22.–

24. 1

0.Ne

moc

nice

Čes

ké B

uděj

ovic

eXV

I. Jih

očes

ké o

nkol

ogic

ké d

nyČe

ský

Krum

lov

ww

w.n

emcb

.cz

23. 1

0.Ch

lam

ydie

o.s.

I. ko

nfer

ence

: Chl

amyd

iová

infe

kce

Prah

aw

ww

.sol

en.c

z

23.–

24. 1

0.ČA

S –

sekc

e zd

ravo

tníc

h la

bora

ntů

Celo

stát

ní p

raco

vní k

onfe

renc

e ZL

Ost

rava

-Por

uba

A. G

ajdo

vá, d

oris

.frei

sler

ova@

fnsp

o.cz

29. 1

0.O

bl. n

em. K

olín

, a.s.

Sem

inář

: Nem

ocni

ční h

ygie

naO

N Ko

lín, a

.s.iv

ana.

cerv

inko

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

24. 1

0.ČA

S –

pneu

mol

ogic

ká se

kce

VII.

konf

er. s

ekce

: Co

můž

e po

tkat

nej

en

paci

enta

s re

spir

. one

m. n

a ce

stác

hNo

vé A

dalb

ertin

um H

rade

c Krá

lové

Eva

Feke

teov

á, v

rchn

í ses

tra,

feke

teov

a@le

rym

ed.c

z

říje

nČA

S –

regi

on M

otol

Konf

eren

ce: P

omoc

rodi

nám

v o

btíž

. živ

.si

tuac

i, za

měř

. na

seni

ory

a os

oby

s těž

. zd

rav.

pos

tiž.

FN M

otol

, Pra

hasy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz,

mob

il : 7

24 1

15 1

75

říje

nČG

S ČL

S JE

P8.

ročn

ík –

Inte

nz. k

urs I

BD 2

009:

G

astr

oent

erol

ogie

Prah

aht

tp:/

/ww

w.c

gs-c

ls.c

z, p

rof.

MU

Dr.

Mila

n Lu

káš,

CSc.

, luk

as@

isca

re.c

z

Inze

rce

Plat

1 20

0 00

0 Kč

čis

tého

ročn

ě

bydl

ení,

lete

nky,

zdr

avot

ní p

éče

zdar

ma

+ da

lší b

enefi

ty

Pořá

dám

e do

tova

né k

urzy

AJ p

ro rů

zné

pokr

očilo

sti

Prác

e v za

hran

ičí –

zpro

stře

dkov

ání z

cela

zdar

ma!!

bydl

ení,

lete

nky,

zdr

avot

ní p

éče

zdar

ma

+ da

lší b

enefi

ty

zdra

votn

í se

stry

poro

dní

asis

tent

ky

zdra

votn

í se

stry

poro

dní

asis

tent

kyfyzi

oter

apeu

tyfy

ziot

erap

eutk

yw

ww

.eu

rost

aff

.cz

info

@e

uro

sta

ff .c

zte

l.: 6

05

13

0 5

76

72

3 7

74

13

7

bydl

ení,

lete

nky,

zdr

avot

ní p

éče

zdar

ma

+ da

lší b

enefi

ty

bydl

ení,

lete

nky,

zdr

avot

ní p

éče

zdar

ma

+ da

lší b

enefi

ty

Hle

dám

e:

praXE osteoPoróza – tichý zloDej Kostí

Osteoporóza predstavuje celosvetový zdravotný problém, ktorý pre vysoký výskyt zlomenín výrazne prispieva k morbidite a mortalite a zvyšuje ná-klady na zdravotnú starostlivosť.Výskyt osteoporózy stúpa s pribúdajú-cim vekom. Častejšie sa vyskytuje u žien, najmä po menopauze. Po 65. roku ubúda kostná hmota u obidvoch pohlaví v rovnakej miere.

Rizikové faktory:• nízka maximálna kostná hmota do-

siahnutá vo včasnej dospelosti;• dlhotrvajúci nedostatok vápnika

(nízky prívod, laktózová intolerancia, proteínová malnutrícia, malabsorp-cia);

• včasná menopauza (pred 45. rokom života);

• astenický habitus;• nedostatok pohybu, sedavý spôsob

života;• alkoholizmus, nikotinizmus;• genetické faktory.

Osteoporotická zlomenina vznik-ne takmer u polovice žien ≥ 50 rokov. Aj keď je vzrast a množstvo kostnej hmoty u človeka daný geneticky, mi-moriadne dôležitá je výživa a pohybová aktivita v detstve a v čase dospievania. Americké výskumy z oblasti výživy do-kázali, že najmä ženy, ktoré si v čase rastu a dospievania nevytvoria dosta-točné zásoby kalcia v kostiach, trpia neskôr osteoporózou, ktorú substitúcia kalcia v neskoršom veku ťažko ovplyv-ní. Užívanie veľkého množstva kalcia v neskoršom veku problém osteoporó-zy nerieši, organizmus je totiž schopný vstrebať len asi 30–40 % potravou pri-jatého vápnika. U mužov je vstrebávanie vápnika účin-nejšie ako u žien, čo spolu s androgén-mi má vplyv na oveľa nižší výskyt osteo porózy u mužov. Nové smernice pre liečbu osteoporózy predpokladajú, že v nasledujúcich 20 rokoch sa počet chorých na osteoporó-zu zdvojnásobí. Je potrebné zamerať sa na včasnú diagnostiku – v tejto súvis-losti prof. MUDr. Juraj Payer, CSc. (pre-zident Slovenskej spoločnosti pre osteo-porózu a metabolické ochorenia kostí,

člen panelu expertov Európskej únie pre osteoporózu, viceprezident Sloven-skej endokrinologickej spoločnosti Slo-venskej lekárskej spoločnosti), kriticky konštatoval, že klinická prax u nás aj vo svete je taká, že až 2/3 žien, ktoré sú ošetrené na ambulancii pre fraktúru predlaktia (najčastejší typ osteoporo-tickej fraktúry v období klimaktéria a vo veku okolo 50 rokov) vo veku kri-tickom pre začiatok osteoporózy, od-chádzajú od ortopéda alebo chirurga bez toho, aby boli ďalej odoslané na vy-šetrenie kostnej denzity.

Diagnostika. Zlatým štandardom na zistenie minerálnej hustoty kostí je du-plexná RTG absorpciometria (DXA). Podľa kritérií WHO je interpretácia vý-sledkov prípustná len u postmenopau-zálnych žien a mužov nad 65 rokov. U ktorých osôb by sa teda mala merať hustota kosti?• ženy nad 65 rokov;• postmenopauzálne ženy nad 60 ro-

kov života (pri existencii riziko-vých faktorov);

• muži nad 70 rokov;• dospelí so spontánnou fraktúrou;• dospelí s chorobami, ktoré súvisia

s nižšou hustotou kosti alebo s rých-lou stratou hustoty kosti;

• dospelí, ktorí musia užívať lieky vedúce k urýchlenej strate kostnej hmoty.

Prevencia vzniku osteoporózy by mala začať už v detskom veku, pretože dostatočný pohyb a výživa, uspokojivé zásobovanie organizmu kalciom a vita-mínom D plus zachovanie normálnej telesnej hmotnosti sú v každom období života predpokladom zdravých kostí.

Edukácia pacientovPacientov je nevyhnutné edukovať v tom zmysle, že hlavnými poskytova-teľmi vápnika sú mlieko a mliečne produkty, hlavnými dodávateľmi vita-mínu D zasa morské ryby, žĺtok, mlie-ko, mliečne produkty a margaríny. Ne-zabúdajme, že bohatým zdrojom vitamínu D je aj slnko.Príklady zdrojov vápnika (Ca):150 g brokolice – 130 mg Ca

0,5 l cmaru (podmáslí – pozn. red.) – 545 mg Ca 1 l minerálky – 240 mg Ca150 g tofu – 168 mg Ca60 g syru Ementál – 612 mg Ca 20 g žeruchy (řeřichy – pozn. red.) – 42 mg Ca200 g kiwi – 80 mg CaDenná potreba kalcia predstavuje 1000–1500 mg. Jedlá s vyšším obsahom kalcia je potrebné rozdeliť do menších dávok na celý deň s maximom v popo-ludňajších a večerných hodinách, pre-tože kalcium sa vstrebáva najmä v noci. Pacientov nesmieme zabudnúť poučiť aj o tom, že diéta s vysokým obsahom kalcia môže obsahovať veľa tukov, pre-to treba uprednostňovať nízkotučné mliečne výrobky – jogurty, tvaroh, syr, mlieko, pričom 100 g tvrdého syra, 1 liter mlieka alebo 540 g bieleho jogur-tu predstavujú 800–1000 mg kalcia. Z ďalších potravín s vyšším obsahom kalcia sú vhodné lieskové orechy, man-dle, zelenina – najmä brokolica, mäso, ryby, mak a niektoré minerálne vody (Salvator, Baldovská, Korunná). Zele-nina s tmavými listami síce obsahuje vysoké percento kalcia, ale ten je viaza-ný v podobe fylátov a oxalátov, ktoré množstvo vstrebávaného kalcia znižu-jú. Tiež sa neodporúčajú potraviny s vyšším obsahom vlákniny, ktorá brá-ni vstrebávaniu kalcia, a rovnako po-traviny s vysokým obsahom kyseliny šťavelovej (špenát, ríbezle, egreše).

osteoporóza znamená úbytok kostného tkaniva, čiže jeho atrofiu, pričom sa z kosti stráca vápnik a zvyšuje sa sklon k fraktúram. v súčasnosti sa osteoporóza pokladá spolu s kardiovaskulárnymi a on­kologickými chorobami za civilizačnú chorobu a s touto diagnózou, prípadne s podozrením na ňu po predchádzajúcej anamnéze, sa už dnes stretneme v rámci holistickej starostlivosti na akejkoľvek ambulancii.

Bc. Jana DorčákováAmbulancia praktického lekára pre dospelých, Revúca, SR

1993: ukonč. SZŠ, Rožňava – všeob. sestra; 1996: ukon. VŠ vzdel. 1. st., Univ. Konštantí-na filozofa, Nitra – vychová-vateľstvo; od 1994: – ambu-lancia prakt. lekára pre dospelých, Revúca, SR

Bc. Jaroslava LunterováInterná a kardiologickáneštátna ambulancia,Revúca, SR

1994: ukonč. SZŠ, Rožňava – všeob. sestra; 2005: ukonč. vyššieodb. vzdel., SZŠ, Rožňava– dipl. všeo. sestra; 2008: ukonč. VŠštúdium (Bc.) – ošetrova-teľstvo,Katol. uni. Ružomberok,de-taš. prac. Košice;od 2008: před. Sekcie sestier prac. v ambul.zdrav.zariadeniach SR pri Slov. komoresestier a pôr. asistentiek;pub-likuje v odbor.tlači

26 FlorEnCE 9/2009

Čo prezradil prieskumAnketový prieskum, v ktorom sme v mesiacoch november 2008 – január 2009 oslovili 122 respondentiek (R) vo veku od 30 rokov, poukázal na miernu absenciu vedomostí o potravinách s ob-sahom kalcia, na klesajúci trend fajče-nia u žien a na určitý vzťah medzi ve-kom ženy a rizikom vzniku fraktúry aj po nepatrnej traume.

1. Vymenujte aspoň 5 druhov po-travín s obsahom vápnika.• Správne odpovede: 30 R – t.j.

25 % respondentiek vie vymenovať aspoň 5 rôznych druhov potravín s obsahom kalcia, akceptovali sme vymenovanie mliečnych výrobkov, rýb, minerálnych vôd, vajcia, brokoli-ca atď.

• Do 5 druhov potravín s obsa-hom vápnika: 76 R – t.j. 62 % re-spondentiek vie vymenovať aspoň 4 potraviny s obsahom kalcia – čo je dosť málo.

• Žiadna odpoveď: 16 R – t.j. 13 % respondentiek nevie vymenovať ani jeden druh potraviny s obsahom kal-cia.

Hodnotenie: 13 % respondentiek zo 100 % nevie pomenovať ani jeden druh potraviny s obsahom kalcia – čo pred-stavuje zarážajúcu absenciu vedomostí o danej problematike.

2. Fajčíte, nefajčíte alebo fajčili ste po dobu 10 rokov intenzívne bez prestávky?• Fajčím: 17 R – t.j. 14 % responden-

tiek fajčí, pričom sú si vedomé toho, že fajčenie nepriaznivo vplýva na hustotu kostí.

• Nefajčím: 95 R – t.j. 78 % respon-dentiek z nášho anketového súboru nefajčí – čo je pozitívne zistenie.

• Fajčila som intenzívne po dobu 10 rokov: 10 R – t.j. 8 % re-spondentiek síce intenzívne fajčili po dobu 10 rokov, ale už nefajčia.

Hodnotenie: 86 % respondentiek zo 100 % nefajčí (aj keď v minulosti fajčili po dobu do 10 rokov) – ešte stále je však vysoké percento fajčiarok (14 % zo 100 %).

3. Utrpeli ste v dospelosti zlome-ninu aj po malom úraze/páde?• Áno: 26 R – t.j. 21 % respondentiek

utrpelo v dospelosti zlomeninu po banálnom úraze alebo páde.

• Nie: 96 R – t.j. 79 % respondentiek v dospelosti neutrpelo zlomeninu po banálnom úraze, páde, resp. utrpeli zlomeninu po veľkej traume, pri au-tonehodách alebo intenzívnejších úrazoch pri športoch alebo ťažšej ma-nuálnej práci.

Hodnotenie: 26 % respondentiek utrpelo fraktúry po banálnych pádoch alebo úrazoch. Ďalšie skúmania anke-tového súboru viedli k zisteniu, že 15 z 26 respondentiek, ktoré uviedli zlo-meninu aj po banálnom úraze, sa zra-

nilo po 60. roku života, čo naznačuje, že kostná denzita je po 60. roku života vysoko citlivá aj na nepatrné traumy, a teda existuje vzťah medzi vekom ženy a náchylnosťou na traumy v dôsledku osteoporotických zmien.

rady ambulantnej sestryVzhľadom na rozvoj moderného ošetro-vateľstva je potrebné a nevyhnutné pod-porovať holistický prístup k pacientovi, ktorý prichádza do ambulancie na od-borné vyšetrenie. Dnešná sestra nerieši už len aktuálny problém, s ktorým paci-ent prichádza, ale celý súbor problémov, ktoré pacienta sprevádzajú, ktoré sú prí-tomné a viditeľné (resp. na ktoré sa pa-cient sťažuje) alebo ktoré v blízkom čase pacienta potenciálne ohrozia. Aj keď osteoporóza pacienta bezpro-stredne neohrozuje na živote, predsta-vuje vážny potenciálny problém, ktorý môže viesť k fraktúre a následne – na-jmä u seniorov – k vážnym komplikáci-ám zdravotného stavu. Navyše fraktú-ra (nielen osteoporotická) predstavuje vážne narušenie sebestačnosti chorého a záťaž pre osoby, ktoré sa o bezpeč-nosť pacienta starajú (zvyšujú sa náro-ky na opatrovateľa, rodinných prí sluš-níkov či osobných asistentov).

FlorEnCE 9/2009 27

praXE

oddělení vzdělávání a rozvoje nemocnice na homolceVás srdečně zve na přestižní

kardio-konferenci pro neLZpkterá se koná dne 20. 10. 2009

v kongresovém sále nemocnice na homolce

Informace • Na této prestižní konferenci zazní témata z oborů kardioprogramu

NNH • Slavnostní zahájení konference 9.05 hodin• Předpokládaný konec odborného programu 15.00 hodin• Přihlášku zašlete na adresu organizačního garanta – lze přihlásit

i elektronickou poštou• Registrační poplatek pro externí účastníky činí 300 Kč – lze jej zaplatit

složenkou nebo převodem na účet 5012 – 1816024093/0300 (ČSOB), variabilní symbol 95002, zpráva pro příjemce – jméno účastníka a v případě platby na místě činí poplatek 350 Kč

• Poplatek zahrnuje účast na odborném programu, sborník, potvrzení o účasti, občerstvení po dobu konference (snídani, svačinu, oběd)

• Akce je zařazena do kreditního systému v rámci celoživotního vzdělá-vání NELZP dle vyhlášky 321/2008Sb.

• Bližší informace podá organizační garant akce nebo je naleznete na internetových stránkách NNH – http://www.homolka.cz/cz/

Organizační garant akce: Mgr. kateřina krausová, oddělení vzdělávání a rozvoje nnh,

[email protected], tel. 733539810

Inzerce

praXE U ľudí s vážnymi ochoreniami (sclero-sis multiplex, stavy po CMP, onkologic-ké stavy, a pod.) môže osteoporóza a následný nedostatok vedomostí a in-formácií o nej spôsobiť až smrť v dôsledku komplikácií, ktoré však je možné zo strany ambulantnej sestry ovplyvniť.A preto sa jednoznačne najviac vypláca práve ošetrovateľská preventívna sta-rostlivosť primárna – edukácia o dia-gnóze osteoporóza – aj sekundárna – edukácia o ochrane pred traumou a komplikáciami pri osteoporóze. Konkrétne rady ambulantnej sestry u pacientov s osteoporózou ale-bo rizikom vzniku fraktúry v dôsledku osteoporotických zmien:• predovšetkým je potrebné chrániť sa

pred úrazmi: funkčné osvetlenie, sig-nalizácia na dosah ruky, osvetlenie chodieb a WC, prístup k posteli z 3 strán, úprava okuliarov (správne di-optrie);

• nevstupovať do nedostatočne osvet-lených priestorov;

• pri chôdzi mať vždy voľné ruky, na nákupy používať tašku na kolies-kach;

• zabezpečiť si pevnú obuv s proti-šmykovou podrážkou;

• polohu meniť pomaly, pri náhlom posadení či vstávaní hrozí kolaps, následný úraz;

• používať podporné pomôcky (bar-la);

• neschádzať z postele, keď je mokrá podlaha, podlahu pri čistení nepas-tovať;

• vo vani a WC používať držadlá;• v prostriedkoch MHD používať na

držanie madlá;• vhodné je WC so zvýšeným seda-

dlom;

• v sprche používať protišmykovú pod-ložku, do vane umiestniť vaňové se-dadlo, používať stoličku s opierkami na ruky;

• piť kyslé ovocné šťavy – kyslé pro-stredie podporuje vstrebávanie vápnika, vhodné sú tiež kyslé zele-ninové šaláty;

• pravidelne cvičiť – minimálne 5 krát týždenne, pomalé cviky, vhodná je napríklad kalanetika, bicyklovanie, plávanie, turistika, joga bez spinál-nych cvičení, vyhýbať sa treba lopto-vým hrám, lyžovaniu, jazde na koni, predklonom, úklonom, záklonom, preskokom, prudkým zoskokom, cvičeniam s rotáciou chrbtice, masá-žam chrbtice a celého tela – mož-nosť vzniku zlomenín pri tlaku;

• cvičiť v športovom odeve, vo vy-vetranej miestnosti s 16–20 ˚C, najmenej 2 hodiny po jedle, jesť najskôr pol hodiny po skončení cvičenia;

• veľmi vhodné sú pravidelné pre-chádzky;

• vyhýbať sa fajčeniu, kofeínu a al-koholu;

• dopĺňať ďalšie potrebné komponen-ty, ako: horčík (morské ryby, vajcia, kakao), zinok (mäso, pečeň, drož-die), vitamín C (čierne ríbezle, jaho-dy, brokolica, karfiol, citrusové plody, kapusta, paradajky, zemiaky), man-gán (ovsené vločky, petržlen, čučo-riedky, sója), vitamín B2 (mlieko, mäso, ryby, listová zelenina) a B6 (obilniny, kukurica, banány, ryža, búrske oriešky, strukoviny).

Odporúčania pre ženy užívajúce hormonálnu substitučnú tera-piu (HST) v období menopauzy:• tabletu HST zapiť 2 dl vody nalačno

a 30 minút po zapití neležať – zlepšu-je sa presun tablety do žalúdka a za-braňuje sa dráždeniu pažeráka;

• všetky vyššie uvedené intervencie.(Seznam osteocenter v ČR lze najít na www.osteoporoza.cz.)

LiteratúraBEŇO I. Náuka o výžive – fyziologická a liečebná výživa. Martin: Osveta, 2001, s. 141.GROFOVÁ Z. Nutriční podpora – prak-tický rádce pro sestry. Praha: Grada, 2007, s. 237.KOPECKÁ K, et al. Zdravie a klinika chorôb. Vrútky: NADAS, 2003, s. 659.POLEDNÍKOVÁ Ľ, et al. Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo. Mar-tin: Osveta, 2006, s. 215.REPKOVÁ A, et al. Gynekologické ošetrovateľstvo. Martin: Osveta, 2006, s. 138.BÁNSKA K. Raz mesačne proti epidé-mii III. tisícročia. In: Lekárske listy, od-borná príloha Zdravotníckych novín, 2006. č. 15, s. 24–28.

([email protected])Ilustrační fota Václav Kříž

a Jakub Plesl

28 FlorEnCE 9/2009

perorální tuhé lékové formyPatří sem tablety a kapsle, přijímané ústy a představující nejčastější lékovou formu. Jejich výhodou je nejpřiroze-

nější způsob podání a snadná manipu-lace. Problém nastává u těch lidí, kteří trpí potížemi při polykání, se zvrace-ním, silnými průjmy, závažnějším onemocněním zažívacího traktu aj.

V těchto případech se volí jiné lékové formy.Perorální tuhé lékové formy dělíme z technologického hlediska do dvou skupin.

vlastnosti léKových ForeM užívaných ústy. ProjeKt seniořiléčivo musí být podáno ve správné dávce, správnému člověku, ve správný čas a musí být dopraveno na správné místo v organismu, kde působí. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, může dojít k selhání terapie. Ke splnění uvedeného přispívá léková forma – konkrétní podoba léčivého přípravku, tedy jeho fyzikální, chemická a tvarová charakteristika. rozlišujeme lékové formy tuhé, tekuté a polotuhé. jiné rozlišení může být podle způsobu a místa aplikace, např. perorální, rektální, vaginální, topické aj. Člá­nek je zaměřen na perorální tuhé lékové formy.

1. Bez řízeného uvolňování léči-vé látkySem patří přípravky, z nichž se léčivá látka uvolňuje nárazově a relativně rychle, její uvolňování a začátek nástu-pu účinku kopíruje rychlost rozpadu tablety nebo kapsle v trávicím traktu (žaludek, střevo), ale délka působení přípravku je dána délkou působení léči-vé látky na specifických místech v or-ganismu. Doba účinku léčivé látky zá-visí tedy na fyzikálně-chemických vlastnostech její molekuly, a je proto různá. Některé působí krátce, např. ibuprofen a paracetamol, a to asi 6 ho-din, některé ale působí v organismu třeba 8, 12, 24 hodin nebo několik dní, proto jsou lékové formy bez řízeného uvolňování u chronických onemocně-ní (jako jsou vysoký TK, cukrovka, po-ruchy srdečního rytmu atd.) podávány tak často, aby délka účinku pokryla celý den, může to být jednou, ale i 2krát, 3krát denně. Rychlé uvolnění léčiva a rychlý nástup účinku mohou být v některých případech velkou výhodou – např. pokud potřebujeme akutně ztlumit bolest, kdy účinek po podání tablety nastupuje do 20–30 min, jako je tomu např. u preparátu Diclofenac AL 25 tbl. Rychlejšího nástupu účinku (prakticky okamžitého) lze dosáhnout technologickou úpravou tablety tak, aby se rychleji rozpadla a rychleji uvol-nila léčivou látku v organismu (v duti-ně ústní, v žaludku nebo ve střevě), často jsou označeny slovem „rapid“, nebo aby se rozpadla ještě před vprave-ním do organismu, např. ve skleničce vody („šumivé tablety“ – effervescens). 2. S řízeným uvolňováním léčivé látkyPatří sem léky s prodlouženým, zpož-děným nebo pulsním uvolňováním lé-čiva. Každý typ má své specifické vlast-nosti, kterých se s výhodou využívá při medikaci.Prodloužené uvolňování. Umož-ňuje udržení stálých hladin léčiva

v plazmě v požadovaném časovém ob-dobí, které je ale delší, než kdyby se po-dalo léčivo bez speciálních technologic-kých úprav. To znamená, že např. léčivá látka s délkou účinku 8 hodin, podaná v „obyčejné“ tabletě, by musela být uži-ta 3krát denně, pokud je podaná ve „speciální“ tabletě, ze které se postupně pomalu uvolňuje, působí v organismu celý den a stačí, aby pacient spolkl jed-nu takovou „speciální“ tabletu denně. Zpožděné uvolňování. Opožděné-ho účinku se využívá, pokud je třeba ho oddálit, např. při ranních dýchacích potížích u astmatu, při ranních problé-mech s hybností u Parkinsonovy cho-roby aj. Zpožděné uvolňování léčivé látky a její opožděný účinek většinou zajišťují speciální obaly (acidorezistent-ní, enterosolventní), jejichž rozpuštění závisí na pH prostředí žaludku, střev.Pulsní uvolňování. Tento typ uvol-ňování vydává léčivou látku v několika dávkách a je charakteristický přerušo-vaným účinkem. S dvoufázovým uvolňováním. Mezi nejmodernější technologické for-my patří přípravky s dvoufázovým uvolňováním léčiva, kdy z první části přípravku je uvolněna rychlá frakce, která rychle nastolí terapeutickou kon-centraci a rychlý nástup účinku, z dru-hé části se potom jen pozvolně uvolňuje další dávka léčiva, která udržuje jeho konstantní koncentraci v plazmě a umožní jeho dlouhodobější účinek.Mezi výhody lékových forem s řízeným uvolňováním patří snížení počtu podá-vaných denních dávek, možnost užívá-ní přípravku jednou denně, čímž se vý-razně zvyšuje compliance pacienta. Další výhodou, která není na první po-hled tak patrná, je dosažení a udržení stabilnějších hladin léčiva v terapeutic-kém rozmezí, výrazně se tím zvyšuje snášenlivost preparátu a snižuje riziko vystupňovaných nežádoucích účinků nebo dokonce selhání terapie. Pokud používáme speciální lékové formy s ří-

zeným uvolňováním, je potřeba myslet na to, že to jsou velmi často složité sys-témy, které – pokud je rozpůlíme, roz-koušeme, nadrtíme – vlastně zničíme. S otázkou týkající se lékové formy a správného zacházení nejlépe poradí farmaceut v lékárně. V praxi bývají pří-pravky s řízeným uvolňováním léčivé látky označené takto: SR – slow release – pomalé uvolňování, CR – controlled repase – kontrolované uvolňování, MR – modified release – modifikované uvolňování, RET. – retard.

projekt SeniořiKaždý pacient by měl být správně infor-mován o svých lécích a jejich žádoucích i nežádoucích účincích. Měl by vědět, že farmaceut je připraven zodpovědět mu všechny otázky, které se týkají správné-ho užívání léčiv a správného zacházení s lékovými formami tak, aby nebyla po-rušena jejich účinnost a aby nebyly zni-čeny výhody, které přináší technologic-ké zpracování konkrétní lékové formy. Lékárnická komora spolu se sekcí Kli-nické farmacie České farmaceutické společnosti ČLS JEP a Svazem důchodců ČR zaměřila svou pozornost na skupinu starších pacientů a vytvořila projekt Se-nioři, neboť tato věková skupina v ČR i celosvětově narůstá. Právě starší lidé trpí řadou onemocnění a užívají řadu léků. Jejich kvalita života může být vý-razně zlepšena a jejich život prodlou-žen, pokud budou správně užívat léky. Projekt se začal vyvíjet již na jaře 2008. Jeho hlavními organizátory jsou za Svaz důchodců ČR prof. RNDr. PhMr. J. Solich, CSc., za Sekci KF ČFS JEP a Ge-riatrickou kliniku 1. LF UK PharmDr. D. Fialová, Ph.D., a za ČLK její prezident Mgr. Stanislav Havlíček a viceprezident Mgr. M. Hojný. Koordinátorkami projek-tu jsou PharmDr. Dana Syrová z VFN Praha a Mgr. Jana Gregorová z FN Na Bulovce.V rámci projektu Senioři probíhají v celé ČR přednášky pro jednotlivá seniorská sdružení, vedené školenými farmaceuty v oblasti problematiky geriatrie, odliš-ností onemocnění ve vyšším věku, mo-derních přístupů racionální léčby. Cílem projektu je zlepšení komunikace a vy-tvoření dobré spolupráce mezi farma-ceuty a pacienty z řad seniorů, odhalení možných problémů s farmakoterapií a snaha těmto problémům porozumět, předcházet jim, popřípadě je řešit. Takto by měla v celé ČR vzniknout síť konzul-tujících farmaceutických odborníků a pracovišť, která by se specializovala na tuto populačně silnou skupinu pa-cientů.

([email protected])

Posluchači na jedné z přednášek projektu.Foto archiv

PharmDr. Šárka ErbanováLékárna Ústřední vojen-ské nemocnice, Praha

1990–1998: gymnázium, Havlíčkův Brod; 1998–2003: Farmaceutická fakulta UK, Hra dec Králové; od 2003: Lékárna ÚVN, Praha, far-maceutka; 2004: doktorát v oboru far macie; 2007: atestace v oboru nemocniční lékárenství

FlorEnCE 9/2009 29

praXE

obecné příznaky VpMdSuchá (atrofická) forma: vysky-tuje se častěji (asi u 85–90 %); dochází při ní k postupnému zhoršování vidění, při pokročilé fázi může dojít k celkové-mu výpadku zorného pole – rozmaza-nému vidění, zhoršenému vidění za tmy a soumraku, ke zhoršení možnosti čtení nebo zaostření na jeden objekt.Vlhká (exsudativní) forma: vysky-tuje se asi u 10–15 % osob postižených VPMD, často se vyvíjí ze suché formy. Její průběh je velmi rychlý – při neléče-ní může dojít během pár měsíců až ke slepotě. Hlavním projevem je zprohý-bané vidění linie nebo obličeje.

rizikové faktoryMezi rizikové faktory ovlivňující vznik VPMD patří: věk (lidé nad 65let, častěji ženy), kouření, dědičnost, vysoký krev-ní tlak, vysoký cholesterol, obezita, nadměrné vystavování slunečnímu zá-ření (např. práce v přírodě, na volném slunci), bílá barva pleti, světlá barva duhovky.

diagnostika a sesterská edukaceDiagnóza VPMD se stanovuje na zákla-dě podrobné anamnézy a samovyšet-

ření pomocí Amslerovy mřížky. Toto vyšetření provádí s nemocným častěji lékař, ale většinou i sestra musí umět pacientovi vysvětlit, jak ho správně provést, protože jde o jeden z důleži-tých prvků k odhalení VPMD. Pokud nemocný nosí brýle, je vhodné, aby si je nasadil. Je třeba, aby se pacient díval na mřížku z 30–50stupňovým odstu-pem, poté si zakryl jedno oko a sledo-val výrazný černý bod uprostřed mříž-ky. Je nutné aby se soustředil a věnoval pozornost tomu, zda čáry na mřížce nejsou přerušeny, rozmazány nebo zvlněny. Totéž zopakuje i na druhém oku.Pro stanovení přesné diagnózy je sa-mozřejmě třeba další oční vyšetření. Mezi ně řadíme základní oční vyšetře-ní (štěrbinová lampa) a tzv. fluores-cenční angiografie – kontrastní vyšet-ření očních cév, které zobrazí abnormální cévní projevy na sítnici.

léčba a prevenceLéčba je velice obtížná, VPMD je prak-ticky nevyléčitelná. Může se pouze za-stavit, a to v takové fázi, v jaké pacient přijde ke svému očnímu lékaři. Vlhká forma se nejčastěji léčí laserovou foto-koagulací, na suchou formu léčba bo-

hužel neexistuje. Velký význam však má podávání velkých dávek antioxidan-tů, které vychytávají volné radikály.Někteří pacienti k nám na oční kliniku dochází na infúzní terapii, která jim pomáhá k ostřejšímu vidění. Po aplika-ci několika infúzí se shodují na tom, že jejích vidění je o něco málo ostřejší a lepší. To ovšem neznamená, že infúze vyléčí VPMD.

EdukacePacient pro sebe může udělat mnohem víc a naše práce je i v tom, sdělit mu všechna dostupná preventivní opatře-ní. Zahrnujeme do nich omezení kou-ření, snížení hladiny cholesterolu, re-dukci nadváhy, zvýšený přísun antioxidantů, hlavně vitaminů A, C a E, beta-karotenu, selenu a zinku. Velmi důležitá je rovněž ochrana před sluneč-ním zářením za pomoci tmavých slu-nečních brýlí a samozřejmě pravidelné oční prohlídky.Při jakékoliv změně vidění je třeba co nejdříve vyhledat očního lékaře, proto-že jen s včasně diagnostikovanou vě-kem podmíněnou makulární degene-rací lze úspěšně bojovat.

Literatura u autorek([email protected])

věkem podmíněná makulární degenerace (vPMD) je jednou z častých příčin slepoty u lidí ve vyšším věku. ve světovém žebříčku je na třetím místě (první zaujímá katarakta – šedý zákal, druhé glaukom – zelený zákal). jde o onemocnění postihující žlutou skvrnu (macula lutea), tedy místo nejostřejšího a ba­revného vidění. rozlišujeme dvě základní formy vPMD: suchou (atrofickou) a vlhkou (exsudativní).

Tereza KolaříkováKlinika nemocí očních a optometrie FN u Svaté Anny v Brně

2005: ukončena SZŠ, Prostě-jov – všeobecná sestra; 2006–2007: ortoped. odd. FN Mo-tol, Praha, zdravotní sestra; 2008–2009: KNOO FN u Sva-té Anny, zdravotní sestra

Tereza KolárováKlinika nemocí očních a optometrie FN u Svaté Anny v Brně

2007: ukončena SOŠZaS, Ky-jov – všeobecná sestra; 2007–2009: KNOO FN u Svaté Anny v Brně, zdravotní sestra

Vlhká forma VPMDFota archiv autorek

Suchá forma VPMD

Jedním z důsledků stárnutí je slábnoucí zrak a neostré vidění. Speciální výživa očí s klinicky prokázaným účinkem chrání Váš zrak.

DOPORUČENO OČNÍM LÉKAŘEMK DOSTÁNÍ VE VAŠÍ LÉKÁRNĚ Ocuvite ® – PRO OSTRÝ ZRAK PO CELÝ ŽIVOT

Dopl

něk

stra

vy

www.ocuvite.cz

Inzerce

věKeM PoDMíněná MaKulární Degenerace

praXE

FlorEnCE 9/2009 31

praXEMonitorace icP ČiDleM

Kontraindikace k implantaci jsou buď absolutní, nebo relativní. Mezi ab-solutní patří koagulopatie, trombocyto-penie, nepříznivá prognóza. Mezi rela-tivní kontraindikace patří imunosuprese (leukémie, léčba cytostatiky, AIDS), rizi-ko vzniku infekčních onemocnění.Hodnoty ICP můžeme rozdělit do 5 skupin, kdy 15 mmHg je normální hodnota, 16–20 mmHg se hodnotí jako lehká hypertenze, 21–40 mmHg je střední hypertenze, 41–60 mmHg těž-ká hypertenze, více než 60 mmHg se hodnotí jako hypertenze kritická. Nelé-čená nitrolební hypertenze vede ke Cu-shingově triádě, což je riziko kontuze mozkového kmene s následnou smrtí mozku (hypertenze, bradykardie, ne-pravidelné dýchání).Ke zvýšení ICP dochází při edému moz-ku, hydrocefalu, hypoventilaci, systé-mové hypertenzi, zvýšení svalového tonu, při posttraumatické epilepsii.Komplikací čidla je jeho zalomení, technické selhání čidla či monitoru, vytažení katetru při manipulaci, intra-kraniální krvácení, sekundární infekce CNS, špatné zavedení čidla (vždy kont-rola na CT).Léčebnými opatřeními u pacientů s čidlem je osmoterapie – podávání Ma-nitolu, natrium-laktátu, léčba barbitu-ráty – thiopentalové kóma, relaxancia, katecholaminy, tlumení – opiáty, ben-zodiazepiny.Důležitá je péče o pacienta, a to zejmé-na poloha hlavy 30°, poloha těla – po-losed, kontrola zorniček, minimalizace dráždění, kontrola interference s venti-látorem, monitoring vitálních funkcí, laboratorní kontrola, spolupráce s neu-rochirurgy.

KazuistikaPacient D. R., narozen 1987. 1. 5. 2009 účastník autonehody (náraz do stro-mu), přivezen RLP na ARO Most, bě-hem transportu inkubován pro alteraci vědomí. Na CT kontuzní ložiska FT bazálně a FP bilaterálně, na plicích plášťový pneumotorax, hematom v ját-rech. Progreduje kontuzní ložisko s perifokálním edémem, a proto je domluven transport vrtulníkem do MN Ústí nad Labem.

Při příjmu pacient v bezvědomí, tlumen sufentanilem + mi-dazolamem, hlava v obvazech, zornič-ky miotické, venti-lační režim BIPAP. Pro koagulopatii ICP čidlo zatím nezave-deno.3. 5. aplikován Pro-thromplex a pro mnohočetné kontu-ze mozku implanto-váno ICP čidlo, hodnoty dle neuro-chirurga do 15 mm Hg.6. 5. brzy ráno rozvoj mydriázy vpra-vo, čidlo vykazuje hodnoty 8–15 mmHg, proto provedeno kontrolní CT. Na CT progrese kontuze a masivní edém mozku, zaniklé bazální cisterny. Uvažuje se o malfunkci čidla pro vyka-zování nízkých hodnot, a proto se reim-plantuje nové. To vykazuje hodnoty až 35 mmHg, proto se indikuje nekompre-sivní kraniektomie. Po návratu ze sálu jsou hodnoty čidla 14–28 mmHg. Jsou aplikovány bolusy sufentanilu, propo-folu, furosemidy a manitolu.7. 5. se přistupuje ke změně léčby. Ma-nitol je nahrazen Na-laktátem (laktát je přirozená látka, která se vyskytuje v těle a je zdrojem energie pro nervo-vou tkáň). Aplikuje se thiopentalové (THP) kóma, které snižuje metabolis-mus mozku.Pacient je bez reakce na odsávání a al-gický podnět, má nulovou dechovou aktivitu, zornice jsou mydriatické bez kmenového a pupilárního reflexu, hod-noty čidla jsou 7–18 mmHg.14. 5. je provedeno kontrolní CT moz-ku se závěrem regrese mozkového edé-mu.Závěr. Z důvodu vyčerpání jak chi-rurgické, tak konzervativní léčby ukon-čení THP kómatu, vyjmutí ICP čidla a 20. 5. přeložení pacienta na ARO Most.

Ošetřovatelská péče• toaleta prováděna pro nestabilitu ICP

čidla vsedě, 2krát denně, bez výměny ložního prádla, to měněno až po sou-

hlasu ošetřujícího lékaře, k toaletě jsme používaly mycí prostředky pa-cienta dodané rodinou;

• bazální stimulaci v celém rozsahu ne-lze provádět pro závažnost onemoc-nění pacienta, proto využíváme pou-ze základní prvky – iniciální dotek, oslovení, mytí, holení pacientovými věcmi, návštěvy a spolupráce s rodiči, fotografie, MP3 s oblíbenou hudbou;

• prevence vzniku dekubitů – poloho-vání žaludeční sondy, orotracheální intubace, polohování DK;

• aplikace antidekubitních pomůcek na predilekční místa;

• ošetřování očí (borová voda, Solcose-ryl), rtů (Infadolan), dutiny ústní (boraxglycerin, Skinsept);

• pravidelné odsávání dýchacích cest s lavážemi;

• sledování operační rány po dekom-presi (prosáknutí);

• sledování okolí vpichu, otoku, zarud-nutí, krvácení ICP čidla;

• převazovaní operační rány dle potře-by, nejdéle do 3 dnů;

• převazy invazivních vstupů dle potře-by, nejdéle do 3 dnů;

• dodržení polední pauzy při konti-nuálním podávání stravy do žaludeč-ní sondy;

• sledování vitálních funkcí a jejich za-pisování do záznamu (ICP, CPP, PCO2, CVP, HD, TK, výměna kapsle do mik-rodialýzy);

• plnění ordinace ošetřujícího lékaře a konziliáře (CT, RTG, odběry);

• odběry na mikrobiologii 2krát týdně.([email protected])

icP čidlo je tlakový mikrosnímač vybavený silikonovými čipy s tlakovými rezistory, nebo snímače zalo­žené na fibroskopické technologii. umožňuje časnou detekci mozkového edému. obecně se používá při známkách nitrolební hypertenze, při glasgow coma scale (gcs) pod 8 bodů, při kraniotraumatech, u hydrocefalu, při intoxikaci, jaterní encefalopatiii, u traumat hlavy, při vzniku spontánního intrakra­niálního krvácení a při posthypoxickém poškození mozku.

Lenka PacholíkováARO, Krajská zdravotní a. s., Ústí nad Labem

1989: ukončena SZŠ, Ústí nad Labem – dětská sestra; 1989: Infekční oddělení Ústí nad Labem; 1992: ARO, Ústí nad Labem, všeobecná sestra; 1997: ARIP, Ústí nad Labem

Vyhodnocení obsahu kapslí

Mikrodialýza vyhodnocující obsah kapslí

Kapsle do mikrodialýzy

Pacient s implantovaným čidlem. Fota autorka

praXE Det sKóre

Tato pomůcka má dvojí funkci: 1. DET (The Discolouration, Erosion, Tissue overgrowth) skóre posuzuje změny kůže v okolí stomie. Týká se tří oblastí – barvy, poškození kůže a nadměrného růstu tkáně. Pomůcka užívá přímá klinická pozorování pro výpočet celkového počtu bodů, a to na

základě bodování ve třech uvedených doménách – DET = v oblasti změn bar-vy kůže, eroze a nadměrného růstu tkáně. Opakované použití DET skóre (výpočet celkového počtu bodů) umož-ňuje monitorování a okamžité zjištění jakéhokoliv zlepšení či zhoršení v prů-běhu času.

2. Diagnostická pomůcka – kate-gorizuje poruchy peristomální kůže podle jejich příčiny.

Jak správně používat dEt skóre? • Vyšetřete peristomální kůži a zhod-

noťte ji na základě jejího popisu ve třech doménách: 1. Změny barvy pe-ristomální kůže. 2. Eroze. 3. Nadměr-ný růst tkáně.

• Nejdříve zhodnoťte velikost postižené oblasti.

• Potom zhodnoťte závažnost postiže-ní. Ta by měla být hodnocena pouze v případech, kdy je velikost postiže-né oblasti bodována počtem 1–3 bodů.

• Zhodnoťte závažnost podle příznaků popsaných ve třech doménách. Zá-važnost může být bodovaná počtem 1 nebo 2 bodů.

bodovací systém Det skóre je standardizovaný nástroj pro hodnocení peristomální kůže. slouží k vy­hodnocování stavu kůže v okolí stomie v průběhu ošetřování pacienta. lze ji použít u jakékoliv stomic­ké pomůcky a u všech typů stomií.

Bc. Svatava NovákováChirurgická klinika IPVZ, Krajská zdravotní a.s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem o.z.

1975: ukonč. SZŠ, Ústí nad Labem – všeob. sestra; 1975–1989: chir. odd., Nemocnice v Ústí nad Labem, směnová sestra, 1989–1992: staniční sestra JIP, od 1993: ústavní stomasestra, 1992 –2004: Chir. klinika, staniční sestra, od 2004: vrchní sestra; 1992: ukonč. specializ. kurs pro stomasestry, IDVPZ, Brno; 1999: ukonč. bak. studium – management v ošetřovatelství, UJEP, Ústí nad Labem; 2005: registro-vaná sestra

praXEMaximální počet bodů v každé do-méně: Velikost postižené oblasti: 3 bo-dy. Závažnost postižení: 2 body. Nejvyš-ší možný počet bodů: 15.

ShrnutíObě části pomůcky – DET skóre (bodo-vací systém k určení závažnosti poru-chy kůže) a diagnostická pomůcka by se měly používat vždy při vyšetření pa-cienta. Stav peristomální kůže hodnotíme po-čtem bodů, vždy je třeba projít všechny tři domény.Vždy je třeba používat diagnostickou pomůcku „Ostomy Skin Tool“ a nesna-žit se zhodnotit stav kůže podle paměti. V praxi se to může na první pohled zdát komplikované, ale kdo pomůcku ovlá-dá, má v ruce výborný a jednoduchý nástroj.DET skóre pomáhá sledovat změny a usnadňuje stanovení diagnózy a léč-by. Poskytuje profesionálům nástroj, který zlepšuje komunikaci mezi nimi, protože peristomální kůži popisuje spo-lečným jazykem. Tato pomůcka zkra-cuje čas, který potřebuje sestra k vyšet-ření kožní poruchy. Může být také používána ke vzdělávání pracovníků.

Neslouží pro předpovědi zlepšení nebo zhoršení stávajícího stavu peristomální kůže a také na jejím základě nelze před-povědět, zda dojde k nějakým abnor-málním kožním úkazům.Neslouží k tomu, abychom s její pomocí určili rozsah požadované péče o pa-cienta. Tuto diagnostickou pomůcku lze vždy použít při kontrole stomie a peristo-mální kůže, a to u všech typů stomií a u všech dostupných stomických po-můcek. Podobně hodnotíme například

bolest či používáme tabulku Nortonové při prevenci a sledování dekubitů.Pomůcka byla vytvořena ve spolupráci se společností Coloplast poradním vý-borem GAB (Coloplast Global Advisory Board). Členy tohoto výboru jsou zku-šené stomasestry z dvanácti různých zemí – Austrálie, Dánska, České repub-liky, Francie, Nizozemska, Itálie, Kana-dy, Německa, Španělska, Švédska, Vel-ké Británie a USA.

([email protected]) Fota archiv autorky

Problematická kůže kolem stomie

Obr. 1. Prostý snímek břicha vstoje – ulo-žení drátku v pravém podbřišku, v oblasti baze céka

34 FlorEnCE 9/2009

Vstupní branou vniku cizího tělesa do zažívacího traktu jsou: dutina ústní (per os) – hlavně u malých dětí omy-lem či nešťastnou náhodou, u dospě-lých buď omylem, nebo za účelem poškození; konečník (per rectum) – úmyslně či za účelem poškození.Diagnóza je stanovena na základě anamnézy, RTG a endoskopického vy-šetření.Léčba je buď konzervativní – podá-vání voluminózní stravy (zelí, bram-bor), předpokladem je odchod tělesa konečníkem (per vias naturales), nebo endoskopická – vyjmutí tělesa z žalud-ku či tlustého střeva. V nejnutnějším případě může být operační, dojde-li ke komplikacím – ileus, ischemická ne-króza střeva, perforace střeva.Důležitým faktorem je peristaltika střev, která může mít vliv na odchod cizího tělesa ze zažívacího traktu. Ovlivňuje ji věk klienta, jeho mobilita, nedostatečný příjem stravy, nedostatek tekutin. Negativní vliv mají i vedlejší účinky léků (Morphin, Ferronat, Akti-ferrin).

Kazuistika 1Žena, T. J., nar. 1921, důchodkyně, obézní, léčí se s demencí, depresivním syndromem, hypertenzí, anémií, ICHS. Klientka spolkla drátek ze zubní proté-zy velikosti 7 mm.Na chirurgické oddělení byla přijata k observaci a vyloučení komplikace – perforace střeva a také k předpokláda-nému odchodu cizího tělesa per vias naturales.

Na provedeném RTG nativním snímku břicha se drátek nachází v pravém me-zogastriu, v oblasti baze céka. Nejsou známky perforace ani ileu.Léčba spočívala v podpoře pasáže střev – voluminózní stravou, byla podávána laxancia. Infúzní terapií a sledováním příjmu tekutin zlepšena celková hydra-tace organismu.

Opakované RTG snímky prokazují za-klínění drátku v apendixu, a proto je klientka připravována ke kolonosko-pickému vyšetření. Provedena panko-loskopie až do céka, avšak drátek nebyl nalezen. Klientka proto převezena na skiaskopický stůl, kde se pod skiasko-pickou kontrolou a po opakovaných pokusech podařilo drátek proudem vody vypláchnout a pomocí endosko-pických kleští vytáhnou z těla ven. Kli-entka realimentována, pasáž střev ob-novena, a žena proto mohla být propuštěna do domácího ošetřování.

Kazuistika 2Pacient F. J., nar. 1980, sportovně zalo-žený vysokoškolský student. Lyžoval na běžkách na lesní cestě, kde byly sně-hem zaváté spadané větve. K nehodě došlo při jízdě z kopce. Klient upadl, po několika metrech jízdy po hýždích do-šlo ke vniknutí smrkové větve síly asi 3 cm přes overal do konečníku. Muž si větev tahem sám vytáhl a pokračoval v jízdě na lyžích ještě asi 2 km. Dostal se k chatě, odtud ho otec převezl autem do přerovské nemocnice. Úraz se stal ve 14 hodin, do nemocnice se dostavil v 15 hodin.Na chirurgické ambulanci si na mecha-nismus úrazu pamatuje, je orientovaný, nezvrací, TK 130/80, puls 80. Břicho je špatně prohmatné pro svalový spas-mus, bolestivost s náznakem perito-neálního dráždění v levém podbřišku. Při vyšetření per rectum v dosahu prstu

praXE cizí tělesa v zažívacíM traKtu

v chirurgické praxi se setkáváme s různými nechtěnými či úmysl­nými případy poškození trávicího traktu cizími tělesy. bývají z růz­ných materiálů, různého tvaru a velikosti. ostré předměty mohou perforovat střevo, tělesa větších rozměrů způsobují neprůchodnost střevní (ileus).

Obr. 2. Detail prostého snímku břicha

Obr. 3. Drátek ze zubní protézy

Obr. 4. Názorné označení místa, kde došlo k vniknutí větévky do dutiny břišní

Věra HradilováStředomoravská nemoc-niční a. s., odštěpnýzávod Nemocnice Přerov

1974: ukonč. SZŠ, Hranice na Moravě – všeob.zdrav. sestra; 1989: ukončeno PSS – Ošetř. péče o dospělé;1989–2006: staniční sestra, sept. chirurgie Nem. Přerov;od 2006: sestra ve směn. provozu na chir. ambulanci tamtéž

FlorEnCE 9/2009 35

praXE

nejsou známky krvácení, perforační otvor nenalezen. Nativní snímek bři-cha je negativní. Sonografie břicha ne-vylučuje malou kolekci tekutiny při bazi Douglasova prostoru. Z toho důvo-du indikována irrigografie vodným kontrastem – je hodnocen únik kon-trastní látky v distální oblasti rektální ampuly.Zdravotní stav vyžaduje zajištění sub-clavie, odebrány krevní vzorky, ery-masy k operaci, zaveden permanentní katetr.Pacient přijat na JIP, zajištěn monito-ring základních životních funkcí, při-praven k akutní operaci. Při operaci nalezen perforační otvor rekta asi v 15 cm, dále cizí těleso – smrková vě-tévka velikosti 12 cm. Provedena sig-moideostomie. Suturu perforace rekta nebylo možno provést – nachází se pod dnem pánevním. Do rekta proto zave-den pertubační drén.Pooperační období klient vzhledem k věku a dobrému zdraví zvládl velmi dobře. Naučil se ošetřovat stomii, a pro-to mohl být propuštěn do domácího ošetřování.Dochází na chirurgickou ambulanci do proktologické poradny k pravidelným kontrolám, je poučen o nutnosti reha-bilitovat svěračový aparát konečníku pravidelným cvičením. Po 2 měsících byl extrahován pertubační drén, naplá-nována rehospitalizace za účelem vy-šetření aborálního úseku střeva, jeho průchodnosti, vyloučení stenózy, včet-ně defekografie.Výsledky proběhlých vyšetření – irrigo-grafie a defekografie – jsou velmi příz-nivé. Ampula volná, prostupná, svěrač konečníku normotonický s dobrou inervací a zcela funkční.Po 3 měsících od úrazu provedena de-kolostomie, obnovena kontinuita trávi-cí trubice.

Měla jsem možnost osobně sledovat jednotlivá období tohoto příběhu se šťastným koncem. Jako sestra na lůžko-vém oddělení, stomasestra, která ho naučila ošetřovat stomii, jsem mu do-dávala naději a spolu s ním měla radost z lepšícího se zdravotního stavu.

Kazuistika 3Muž, Š. L., nar. 1966, poprvé si cizí těle-so úmyslně zavedl v roce 1997. Byl za-městnancem obchodu se zeleninou a tehdy se v alkoholovém opojení vsadil se spolupracovníky, že si zavede do ko-nečníku rozvětvenou mrkev. Nejprve se styděl, cítil bolest a později rozkoš. Vzhledem k tomu, že mrkev nešla vy-táhnout, navštívil nemocnici a byl při-jat k operaci. V celkové anestezii v gynekologické po-loze byl pokus o vytažení tělesa ne-úspěšný, mrkev byla až v rektosigmatu. Proto byla provedena dolní střední la-parotomie a těleso se velmi obtížně po-dařilo bimanuálně extrahovat. Velikost mrkve byla 10 x 12 cm, téměř tvaru koule. Pooperační období zvládl dobře a byl propuštěn do domácího ošetřová-ní.S aplikací cizího tělesa pokračoval muž po půl roce – zaváděl si pingpongové míčky (aby šly vytáhnout), opětovně cítil rozkoš. Aplikaci prováděl jednou za 2–3 měsíce.Byl ženatý, měl 14letou dceru. V roce 2002 se s ním manželka rozešla, ne-shody v sexuální oblasti, rozvedli se. Také s jinou ženou se po roční známos-ti rozešli.V té době si zavedl do konečníku 2 mik-rotenové sáčky s granulemi pro psa. Dostavil se na chirurgickou ambulanci, močil po kapkách, proto zaveden per-manentní katetr. Na stolici nechodil.

Břicho bylo měkké, bez známek ileu. Při vyšetření per rectum – vyšetřitelné pro celou ruku – se podařilo část sáčku s granulemi extrahovat. Muž opakova-ně docházel na kontroly na chirurgic-kou ambulanci, opakované RTG sním-ky prokazují postupný odchod granulí z konečníku. Po 8 dnech se podařilo spontánně vypudit zbytek sáčku s gra-nulemi.V roce 2004 se vrátil k manželce; v sexu nejsou potíže, ale manželka nedává na-jevo své sexuální pocity.V roce 2005 si muž zavedl do koneční-ku 1,5litrovou PET láhev i s aviváží. Prožíval velkou rozkoš, hlavně při pře-lévání tekutého obsahu. S lahví chodil 14 dní.Na chirurgickou ambulanci přichází ve 24 hodin – má nauzeu, břicho je měk-ké, bez známek pneumoperitonea, pal-pačně citlivé v podbřišku. Udává bolest zad, dysurii, nejí. TK 130/80, puls 78. Při vyšetření per rectum je anus volně prostupný pro celou ruku, v 10 cm je hmatná PET láhev – nejde vytáhnout.Pacient připraven k operaci. Při divulzi anu je hmatné oválné dno PET láhve, manuálně nelze vybavit per rectum. Provedena explorativní laparotomie – láhev se nachází v sigmatu, které je ex-trémně rozepjaté, ale vitální, bez po-škození. Per rectum láhev punktována, uvolněn její obsah, poté se bimanuálně, dosti obtížně, podařilo láhev per rectum extrahovat. Revidováno sigma – bez známek perforace. Po operaci pacient hospitalizován na JIP, na standardním oddělení a po týd-nu propuštěn do domácího ošetřování.Psychiatrické konzilium hodnotí cho-vání klienta jako poruchu sexuální pre-ference, doporučeno sledování v psy-chocentru. Klient upozorněn na eventuální možnost vývodu střeva v bu-doucnosti.

([email protected])

Obr. 5. Snímek pořizovaný na operačním sále – smrková větévka

Obr. 6. RTG nativní snímek břicha vstoje, znázorňující psí granule v konečníku a rektosigmatu

Obr. 7. RTG snímek břicha vstoje, znázor-ňující postupný odchod granulí z koneč-níku. Fota archiv chirurgického oddělení nemocnice Přerov

střevní infekce patří stále k závažným problémům ve světě i u nás. Po infekcích dýchacích cest jsou druhým nejčastěji se vyskytujícím onemocněním. zvláště u malých dětí, především v kojeneckém věku, zůstávají akutní průjmy i přes zlepšující se péči v mnoha ze­mích závažným problémem, mimo jiné i pro velkou mortalitu. roč­ně ve světě umírá na střevní infekce přes 20 miliónů lidí, hlavně dětí v nízkém věku.

PrůjMová oneMocnění inFeKČní etiologie v DětsKéM věKu

36 FlorEnCE 9/2009

praXE

K velké úmrtnosti, u níž v rozvojových zemích hraje velkou roli i nedostatek lékařské péče, přispívá nezralost imu-nitního systému u nejnižších věkových skupin. Původci nákaz mohou být mik-roby, bakteriální toxiny, viry i paraziti. Přenos nákazy se děje vesměs cestou alimentární, a to buď kontaktem, nebo nepřímo potravinami či vodou. Inku-bační doba je poměrně krátká – u bak-teriálních toxinů několik hodin, u bak-teriálních, virových a parazitárních nákaz většinou 1–3 dny.

průjem, děleníZažívací ústrojí je osídleno obrovským množstvím mikroorganismů označo-vaných jako střevní flora. Ta se skládá převážně z bakterií. Bakterie zde vytvá-řejí životní společenství, v němž jsou různé druhy v rovnovážném stavu. Choroboplodné (patogenní) bakterie mohou tuto rovnováhu narušovat, uži-tečné nechoroboplodné (fyziologické) bakterie přispívají k jejímu udržení. Po-čet zárodků v průběhu střeva stoupá, nejvíce bakterií tedy nacházíme v tlus-tém střevu. Záleží na místě postižení trávicí trubice, proto při postižení ža-ludku převažuje zvracení, při postižení střeva spíše průjmy. Průjem definujeme jako poruchu gastrointestinálního trá-vení a vstřebávání a jeho nejčastějšími příznaky jsou nauzea, zvracení, prů-jmovité stolice, bolesti břicha, křeče, tenesmy a teploty. S určitou mírou ne-přesnosti můžeme za průjem označit 3 a více neformovaných až vodnatě říd-kých stolic za den. Pacienti při průjmo-vém onemocnění ztrácejí tekutiny a elektrolyty stolicí, zvracením, poce-ním. Těžké ztráty mohou vést k dehyd-rataci se závažnými následky. Podle klinického průběhu rozli-šujeme průjem prostý (enterocolitis acuta) a průjem toxický (enterocolitis acuta toxica). Dehydratace je klasifiko-vána do čtyř stupňů – viz tabulka.U prostého průjmu jsou stolice řidší, častější, objevuje se mrzutost a nechu-tenství, eventuálně zvracení, nejsou

známky dehydratace, tělesná hmotnost se snižuje maximálně o 1–2 %.U toxického průjmu se objevuje dehyd-ratace, acidóza, šok. Tyto poruchy ohrožují základní životní funkce CNS, srdce, krevního oběhu, činnost ledvin. U dětí vidíme četné vodové až stříkavé stolice, objevuje se horečka, pravidlem bývá zvracení, halonované oči, bledá, na periferii chladná kůže. Dítě bývá apatické, jindy naopak dráždivé, ne-klidné, klesá krevní tlak, zrychluje se puls, dítě méně močí.U středně těžké a těžké dehydratace je nutno stanovit typ dehydratace – zda jde o dehydrataci izotonickou (nejčas-těji), kdy je stejnoměrná ztráta solí i vody, hyper- či hypotonickou (méně častá), převažuje ztráta vody. Svým průběhem je nejzávažnější hypertonic-ká dehydratace, děti jsou ohroženy edé-mem mozku. Charakteristické je těsto-

vité prosáknutí podkoží, dítě je žíznivé, neklidné. Těžké dehydratace jsou vždy provázeny metabolickou acidózou, pro-to je nutné i sledování ASTRUP a hladin iontů.Podle etiologie rozlišujeme průjmy neinfekční a infekční. Průjmy neinfekční vznikají při kvanti-tativních a kvalitativních chybách ve výživě – při překrmování dětí, jindy na-opak nedostatečnou výživou, u kojenců plně kojených pozorujeme až tzv. hla-dové stoličky. Průjmovité stolice se také objevují po nepravidelném kojení (ko-jení po 1–2 hodinách). Neinfekční prů-jmy dále vznikají při různých formách malabsorpčního syndromu, jako je in-tolerance kravského mléka, gliadinu nebo také po antibiotické terapii.Průjmy infekční vznikají při infekci en-terální i parenterální. U kojenců se čas-to setkáváme s kombinací enterální i parenterální infekce, zejména to bývá průjmové onemocnění probíhající sou-časně s onemocněním respiračním. Tyto průjmy lze vysvětlit tak, že při pa-renterálních infekcích jsou současně narušeny i různé funkce trávicího ústrojí, zejména vyměšování trávicích šťáv, dále se uplatňují reflexní mecha-

Jana PřecechtělováKlinika dětských infekčníchnemocí, FN Brno

1997: ukonč. SZŠ, Vyškov – všeob. zdrav. sestra; 2003: absolv. kursu psychologie a pedagogika dítěte; od 1997: KDIN, FN Brno, dětská sestra u lůžka; 2009: PSS – Ošetř. péče v pediatrii

nismy ovlivňující jak sekreční činnost, tak střevní peristaltiku. Enterální prů-jmy mohou být způsobeny různými mikroby, bakteriálními toxiny, viry nebo parazity.Průjmová onemocnění vyvolaná:• bakteriemi – přenos infekce po-

travou (i zmrazené maso), nápojem nebo přímým stykem, nejčastějšími původci u nás jsou salmonely, Cam-pylobacter jejuni, patogenní kmeny Escherichia coli, yersinie, shigely. Incidence shigelových průjmů je v posledních letech v ČR nízká,

• bakteriálními toxiny – termosta-bilní toxin způsobuje nauzeu, křeče v břiše a zvracení, termolabilní toxin aktivuje střevní enzymy, což způso-buje sekreci tekutin do střeva s ná-sledným průjmem.

Dělení dle inkubační doby: vel-mi krátká inkubační doba – do 6 hodin, stafylokoková enterotoxikóza a otrava toxinem Bacillus cereus, kdy toxiny jsou již v potravě; středně dlou-há inkubační doba – do 18 hodin, otravy z potravin toxinem B. cereus a Clostridium perfringens, při nichž toxin vzniká teprve v trávicím traktu; dlouhá inkubační doba – způsobené botulotoxinem.• Viry – v průmyslově vyspělých ze-

mích patří mezi nejčastější původce viry, a to rotaviry: Norwalk virus, adenoviry, enteroviry, koronaviry, kaliciviry, astroviry a toroviry.

• Parazity – k onemocnění dochází nejčastěji požitím kontaminované po-travy a pitné vody. Tato onemocnění mohou vyvolat Entamoeba histoly-tica (měňavka úplavičná), Giardia intestinalis (střevní lamblia), Ba-lantidium coli (vakovka lidská), Schistosoma mansoni (krevnička střevní), kryptosporidia u imunode-ficientních osob.

terapieRehydratace. Při všech akutních průjmech je rozhodující včasná rehyd-ratace s úpravou vnitřního prostředí. Zde je nutné přihlížet k základní denní potřebě tekutin – u kojenců 150 ml/kg/den, k objemu stolic, zvratků a teplotě. U dehydratovaných kojenců podáváme 150–400 ml/kg/den.U lehčího průjmového onemocnění lze hradit ztráty tekutin a elektrolytů per-orálně. U kojenců, u nichž je fyziologic-ky snížena koncentrační schopnost ledvinných tubulů, lze použít orální roztok 50, doporučovaný WHO, se sní-ženou koncentrací natria. U batolat a starších dětí můžeme použít Valíkův roztok či iontový nápoj. Při těžké de-

hydrataci a u dětí se zvracením je per-orální rehydratace kontraindikována. Zde zpravidla zahajujeme terapii intra-venózně podávanými roztoky současně s korekcí vnitřního prostředí a ionty.Realimentace. Hladovění u dětí je nežádoucí. U kojených dětí doporučuje-me vynechání stravy po dobu 24 hodin, kdy podáváme jen 5% rýžový odvar, pak postupně přecházíme na plné koje-ní, ale velmi zvolna. Mateřské mléko je významným imunologickým ochran-ným mechanismem novorozence a ko-jence. V realimentaci kojenců s umělou výživou doporučujeme přípravky umě-lé výživy s omezením laktózy, protože při průjmovém onemocnění dochází vždy k poškození tenkého střeva, které může vést k malabsorpci živin, hlavně laktózy. U kojenců, kteří zvracejí, zkou-šíme zpočátku podávat ruský čaj slaze-ný glukopurem, pokud jej tolerují. U kojenců s těžším průběhem a protra-hovaným průběhem rotavirové entero-kolitidy nebo kampylobakteriózy s ná-sledným neprospíváním používáme k realimentaci přípravky se sníženým obsahem laktózy. Pozvolné převádění na normální stravu u těchto dětí dopo-ručujeme i po delší době po propuště-ní.U batolat a starších dětí podáváme die-tu bez mléka, mléčných výrobků a tuků. U batolat je vhodné podávat stravu v kašovité formě. Při intoleranci kravského mléka používáme v reali-mentaci preparáty s vysoce hydrolyzo-vanou bílkovinou, hypoalergenní a bez laktózy nebo sójové preparáty bez lak-tózy. Z ovoce doporučujeme jen banány a loupaná jablka.Nespecifické protiprůjmové pro-středky. Účelem této symptomatické terapie je zvýšit resorpci vody a elektro-lytů ve střevě. Podáváme adsorbencia – carbo adsorbens, střevní dezinfici-encia – kloroxin, eventuálně střevní eubiotika, jako je Lactobacillus helve-ticus, Acidophilus aj. Podávání anti-molitik a antisekretorik není v dětském věku vhodné.Specifické antimikrobiální lát-ky. Tyto léky se podávají jen u těžkých a septických forem průjmů, nejčastěji používáme trimetoprim se sulfameta-zolem a cefalosporiny.

Extraintestinální komplikace u průjmových onemocněníTyto komplikace se u průjmových one-mocnění vyskytují ve všech věkových skupinách. Jde zpravidla o endogenní nákazy, k nimž dochází při oslabení místní nebo celkové odolnosti. U novo-

rozenců převažují sepse a meningitidy (E. coli, salmonely). U větších dětí jsou častější infekce močových cest (E. coli, salmonely), žlučových cest, respirační infekce, osteomyelitidy (salmonely), erythema nodosum – jako postižení kůže (salmonely, yersinie), reaktivní artritidy (nejčastěji salmonely). Posti-ženi jsou především pacienti, kteří trpí jiným závažným onemocněním (dia-betes mellitus, kolagenózy, nádorová onemocnění, nemoci krvetvorby), dále pacienti s imunosupresí, včetně AIDS, pacienti po operacích a s kostními nebo kloubními poruchami.Klinický obraz je závislý na tom, který orgán byl postižen. Diagnóza se stano-vuje kultivačním nálezem z hemokul-tury, mozkomíšního moku, moči, žluči, hnisu apod. Tyto stavy vyžadují větši-nou intenzivní léčbu, antibiotika volí-me z hlediska dostatečné baktericidní koncentrace v cíleném orgánu a dle předpokládané citlivosti vyvolávajícího agens. U dětí do 1 roku věku se po pro-běhlém akutním průjmovém onemoc-nění nezřídka setkáváme s alergií na kravské mléko nebo na gliadin, nepro-spíváním po různě dlouhou dobu.

KazuistikaPacient L. M., narozen 16. 11. 2000, byl hospitalizován 21. 2. 2009 na Klinice dětských infekčních nemocí (KDIN) FN Brno, oddělení JIP 52, s diagnózou gastroenterocolitis acuta.Základní anamnéza: RA: matka narozena 1975, astmatička, otec naro-zen 1970, zdráv, bratr narozen 1999, astmatik. OA: pacient z druhé gravidity, rizikové těhotenství pro krvácení v 5. měsíci, porod bez komplikací (plo-dová voda byla zkalená), psychomoto-rický vývoj v normě, jen hůře vyslovo-val. Strava: plně kojen 11 měsíců, nyní strava bez omezení. Očkování: řádné, pacient trpí epilepsií, proto očkován na KDIN, nadstandardní očkování nemá. Dětské infekční nemoci: neměl. Úrazy: neměl. Operace: adenotomie, tonzilek-tomie 10/2007. Hospitalizace: opakova-ně na neurologické klinice pro epilep-sii, na interní klinice – astma bron chiale, atopický ekzém, na infek-ční klinice pro peritonzilární absces, na klinice ORL – adenotomie, tonzilekto-mie. Dispenzarizace: neurologie, po-slední kontrola 12/2008, v pořádku, alergologie, psychiatrie. Onemocnění: lehká mozková dysfunkce (LMD), epi-lepsie, astma, ekzém. SA: žije s rodiči a bratrem, kolektiv mateřské školky. EA: zvířata doma nemají, kontakt s onemocněním: matka od neděle ho-rečky. FA: Dépakine chrono 1-0-1, Strat-

aKtUÁlně

FlorEnCE 9/2009 37

tera 2-0-0, Budair, vdechy 2-0-1, Theo-plus 1-0-0, Zeldox 2 ml, inhalace 0-0-1. FF: řídké stolice, močí méně, poslední močení se stolicí, chuť k jídlu nemá, udává žízeň, spánek v normě. Alergie: pes, kočka, trávy, plísně, roztoči.Nynější onemocnění: pacient má potíže od včerejšího rána, tělesná teplo-ta 38 °C, zvracel, byl u pediatra, který doporučil orální rehydrataci. Stav se nelepší. Pacient zvracel 18krát, neudrží tekutiny, stolice průjmovité, močí méně, nyní bez teplot. Byl na dětské pohotovosti, kde doporučeno přijetí na naši kliniku.Stav při přijetí: chlapec bledý, schvá-cený, nekomunikuje, je spíše ustrašený. Zornice izokorické, na osvit reagují. Hrdlo je prosáklé, jazyk povleklý. Akce srdeční pravidelná. Dýchání čisté, bři-cho měkké, nebolestivé. Meningeální příznaky nejsou přítomny. Vzhledem k četnosti zvracení a říd-kých stolic jsou již patrné známky de-hydratace, pacient je po přijetí na od-dělení ihned uložen na lůžko a ošetřující lékař zavádí intravenózní terapii krystaloidy a glukózou. Při za-vádění žilní linky se také odebírají zá-kladní krevní odběry a odběr stolice na bakteriologické vyšetření. Tělesná teplota je 39 °C, dle ordinací jsou podá-na antipyretika, po kterých teplota klesá. Chlapec je schvácený, spavý, ale již nezvrací. Večer zkouší sestra podá-vat po lžičkách čaj, který pacient tole-ruje. Močení je dostatečné, stolice od přijetí také nebyla.2.–3. den: pacient nezvrací, stolice nebyla, tekutiny a předepsanou stravu toleruje. Pokašlává a vzhledem k rozví-jejícímu se respiračnímu infektu je lé-kařem k zavedené terapii ordinována i ATB léčba – Primotren intravenózně 3krát denně. Po celý den se objevují jen mírné subfebrilie. Stav pacienta se zlepšil, proto byl převezen z JIP 52 na standardní oddělení 54. Infúzní terapie zrušena, pokračuje se v léčbě perorál-ními antibiotiky. Z laboratorního nále-zu: odběr stolice na obligátní střevní patogeny ze dne 21. 2. negativní.4. den: od rána chlapec opakovaně zvrací, znovu zavedena kapací infúze, po které se stav mírně zlepšil. Průjem nemá. Doporučen jen čaj po lžičkách. Pokračuje se v zavedené terapii.

5.–6. den: pacient zvrací jen jednou, má nechutenství, ale postupně začíná jíst a pít. Terapie stejná dle ordinací ošetřujícího lékaře.7. den: pacient je v celkově dobrém stavu, propuštěn do domácího ošetřo-vání s doporučením klidového režimu, strava ještě s omezením mléka a mléč-ných výrobků, z ovoce jen jablka a ba-nány. Nekonzumovat kyselá a aromatická jídla. Užívat ještě 5 dní Biseptol table-ty, 480 mg per os po 12 hodinách, 2krát denně. Po dobrání antibiotik nutná kontrola u obvodního pediatra.

Ošetřovatelská péče a diagnózyZvýšená tělesná teplota z důvo-du infekceCíl: dítě bude mít teplotu v normálním rozmezí.Plán: kontrolovat tělesnou teplotu (TT) v pravidelných intervalech, zajis-tit stabilní teplotu prostředí, nabízet dostatečné množství tekutin, při zvýše-ní TT informovat lékaře a podat antipy-retika.

Hodnocení: pacient je po dobu hospi-talizace bez febrilií, jen občas se objeví mírné subfebrilie, po aplikaci antipyre-tik teplota klesá.

Riziko vzniku infekce z důvodu zavedení periferní žilní kanylyCíl: u dítěte nedojde k poškození a vzni-ku infekce.Plán: všímat si možných známek in-fekce a zarudnutí v místě vpichu, pečo-vat o flexilu a její okolí dle standardu, vést přesné záznamy v dokumentaci.Hodnocení: okolí flexily je klidné, bez známek infekce.

Porucha příjmu potravy z důvo-du onemocněníCíl: dítě bude mít správnou dietu a ne-bude odmítat stravu.Plán: zajistit odpovídající dietu, volit vhodnou formu stravy, zajistit dosta-tečný přísun tekutin, kontrolovat přija-té množství potravin.Hodnocení: dítě stravu toleruje, jí s chutí, tekutiny přijímá v dostatečném množství.

praXE

38 FlorEnCE 9/2009

stupně dehydratace

minimální zvýšená žízeň lehká oligurie

lehká zvýšená žízeň oligurie oschlé rty

střední výrazná žízeň oschlé rty a sliznice vpadlá fontanela snížený turgor chabé podkoží apatie

těžkápříznaky středně těžké dehydratace

cyanóza chladná akra nitkovitý puls tachypnoe poruchy vědomí

Ilust

račn

í fo

ta: J

ind

řich

Stu

dn

ička

praXEDýchací cesty – omezená prů-chodnost pro silné zahleněníCíl: dítě bude volně a dostatečně dý-chat, fyziologické funkce budou v nor-mě.Plán: sledovat dýchání dítěte, zajistit volné dýchací cesty a správnou vlhkost vzduchu.Hodnocení: dítě dýchá volně, je klidné a spokojené, prokrvení v normě.

Deficit znalostí, vědomostíCíl: dítě bude seznámeno s vlastním onemocněním (s ohledem na jeho věk a onemocnění LMD), rodiče průběžně seznamováni s principy léčby a ošetřo-váním.Plán: vysvětlit dítěti i rodičům všechny diagnostické, terapeutické i ošetřova-telské činnosti, ověřit si, zda rozuměli, dítě slovně motivovat ke spolupráci a vhodnými podmínkami (prostředí, hra, zaměstnání) předcházet projevům dětského hospitalismu.Hodnocení: dítě i rodiče jsou informo-váni, spolupracují, projevují zájem a jsou motivováni ke spolupráci.

ZvraceníCíl: dítě nebude zvracet, nebude mít úbytek na váze, bude přijímat potravu bez vedlejších projevů a komplikací.Plán: zaznamenávat četnost a množ-ství zvratků v ošetřovatelské dokumen-taci, všímat si příměsí, barvy a zápa-chu, zajistit dítěti po zvracení výměnu oblečení, výplach úst čistou vodou, konzultovat s nutriční terapeutkou vhodnost podávané stravy.Hodnocení: pacient nezvrací, tekutiny a zvolenou dietní stravu toleruje.

Edukace pacienta s lMdU dítěte nelze počítat s pochopením a vhledem k problematice diagnostic-kých a terapeutických postupů je nut-

no akceptovat jeho nezralost vzhledem k věku a podle stupně závažnosti men-tální retardace. Kontakt s dítětem při nutných lékařských a ošetřovatelských úkonech vše významně usnadňuje. Po-kud to nevyžaduje akutnost situace, ponecháváme dítěti dostatek času, aby se seznámilo s prostředím, navážeme s ním rozhovor. V řeči se vyhýbáme slo-žitějším a pro dítě neznámým slovům, hovoříme v kratších větách, necháme pacienta opakovat jeho slovy, podporu-jeme a chválíme jeho projev. Vysvětlu-jeme, co budeme provádět, někdy s úspěchem použijeme loutku na před-vedení úkonu. U jednoznačně bolesti-vých úkonů omezíme jejich délku. I při nich udržujeme s dítětem verbální kon-takt. Po úkonu dítě vždy hodnotíme pozitivně. Nebojme se chválit ani od-měňovat. Nevhodně proběhlý kontakt může ztěžovat práci nejen nám, ale i dalším zdravotníkům při příštích kontaktech. Při spolupráci s rodičem, který bývá při zákroku nebo jeho plánování příto-men, pamatujeme na to, že posílení jeho úzkosti se okamžitě přenáší i na dítě. Malý pacient v určité fázi narůsta-jící úzkost nemusí zvládnout, byť byl předem motivován ke zvládnutí a byla provedena veškerá příprava. Úzkostná reakce může mít navenek podobu obranných pohybů, útěku i agrese vůči lidem i věcem. Je nanejvýš vhodné po-nechat si ve vlastní kompetenci ukon-čení kontaktu s dítětem. Přitom může-me verbálně označit situaci jako příliš těžkou a ocenit boj dítěte se strachem. Jako úspěšný můžeme před dítětem označit i kontakt, kdy byla splněna jen část úkonů. Někdy se u extrémně úz-kostného dítěte nelze vyhnout medika-ci před nutným výkonem. Pak je vhod-né krátkodobě působící anxiolytikum typu midazolamu. I tehdy ale po pře-

stálém výkonu dítě za zvládnutí po-chválíme, protože lék mohl pouze po-moci, ale zvládnout situaci muselo samo dítě. Pacienti s LMD bývají někdy medikováni pro přidružené poruchy chování. Při medikaci neuroleptiky je nutno počítat s jejich modifikujícím vli-vem na bolest.

závěrPrůjmová onemocnění jsou jedním z velice častých zdravotních problé-mů. Stále se setkáváme s recepty pou-žívajícími syrová nebo nedostatečně upravená vejce, s konzumací syrového nebo nedostatečně propečeného masa. Je nutné si uvědomit, že syrové potraviny mohou obsahovat nebez-pečné mikroorganismy. Bakterie se množí zejména při teplotě od 5 °C do 60 °C, proto pokrmy uchováváme hor-ké nebo rychle zchladíme a skladuje-me v lednici.Zatímco proti norovirovým infekcím nelze očkovat, před rotavirovým one-mocněním, zvláště u kojenců, se lze chránit účinnou očkovací látkou, kte-rá se polyká. Účinnost u dostupných očkovacích látek je vyšší než 90 %.

Literatura:TRNKOVÁ M, FUSKOVÁ E. Etiologie prů-jmových onemocnění v dětském věku, Causa Subita, 2000.BENEŠ J, et al., Význam antibiotické léč-by u akutních průjmových onemocně-ní, Klinická mikrobiologie, 2000.DOLEŽEL Z, KOPEČNÁ L. Novější tren-dy v terapii dehydratace, Martin: JLF UK, 1999.BARTOŠOVÁ D, et al., Trendy soudobé pediatrie, Galén, 2003.JIRSENSKÁ Z, FUSKOVÁ E. Extraintesti-nální komplikace průjmových onemoc-nění v dětském věku, Amireport, 1998.

([email protected])

FlorEnCE 9/2009 39

Inzerce

40 FlorEnCE 9/2009

VÝzKUM ProČ jsou sestry nesPoKojené?

Výsledky jsou alarmujícíAlarmující je, že z výzkumného soubo-ru 36 % sester přemýšlí o odchodu ze zaměstnání (viz graf 1). Mezi nejčastěj-šími důvody odchodu udávaly sestry směnný provoz, nízké fi nanční ohod-nocení, špatné pracovní podmínky, špatný kolektiv a mnoho nekvalifi kova-né práce (viz graf 2). Dotazníkové šetření potvrdilo, že fl uk-tuaci sester ovlivňuje šíře nabídky pra-covních míst na trhu práce v místě, kde žijí. 25 % sester v dotazníku uvedlo, že neuvažuje o odchodu ze zaměstnání, protože nemají kam odejít. 23 % odpo-vědělo, že má dobrý kolektiv. 15 % má dobré pracovní podmínky. 8 % je dobře fi nančně ohodnoceno. 27 % respon-dentů neuvažuje o odchodu z důvodu rodinného zázemí v místě (viz graf 3).

Ukázal se neuralgický bod – je jím managementDle názoru sester vedoucí pracovníci zdravotnických zařízení nerealizují

opatření zabraňující fl uktuaci. Říkají: „Jestliže prožijeme jednu třetinu života v práci, chceme, aby se nám tam líbilo, abychom se mohly realizovat, do práce se těšit, být v ní respektovány, a ne ne-ustále ignorovány nebo podceňová-ny.“ Je třeba změnit myšlení a jednání ma-nažerů. To vyžaduje novou fi lozofi i po-stavenou na přesvědčení, že v moder-ním ošetřovatelství je sestra důležitější než vybavení oddělení nebo špičková technika.

problémy sester může vyřešit managementV příspěvku jsme zmapovaly několik oblastí. První se týkala nepřetržitého provozu, v druhé oblasti jsme se zabý-valy šíří nabídky pracovních míst na trhu práce a třetí oblast hodnotila ma-nagement nemocnic. Přestože náročný směnný provoz, práce o svátcích a o ví-kendech stojí za tím, že se zvyšuje fl uk-tuace sester, hlavní příčinou je podle

jejich názoru špatná politika manage-mentu nemocnic. Z výsledků šetření plyne, že fl uktuace sester ve zdravotnických zařízeních by se mohla snížit, pokud by management nemocnic poskytl sestrám možnosti větší fl exibility pracovní doby, umožnil jim práci na oddělení, které by je zají-malo a uspokojovalo. Podle názoru ses-ter je jedním ze základních předpokla-dů úspěchu jakékoli organizace zdravá organizační kultura, která přináší pozi-tivní motivaci a posílení týmové práce. Kdyby se to podařilo, sestry by se cítily dobře.

Fluktuace sester je v České republice poslední dobou stále velmi aktuální a všeobecných sester je ve zdravotnických zařízeních ne­dostatek. naše šetření, s jehož výsledky vás seznámíme, se zabývalo důvody, proč jsou sestry nespokojené a proč ze zdravotnictví od­cházejí. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 134 sester. Probíhalo v Praze, Plzni, Českých budějovicích, strakonicích, Písku, táboře a Pelhřimově.

Bc. Lenka Pavlíková

1986–1990: SZŠ, Písek, obor zdravotní sestra;1990–1992: zdravotní sestra, chirurgie- ambulance, Strakonice;1992–2000: sálová instrumentářka, tamtéž1995–1997 PSS v oboru instrumentářka na operačním sále, IVDPZ, Brno;2006–2009: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, bakalářské studium, obor všeobecná sestra;od roku 2006: staniční sestra, chirurgie;od roku 2008: vedoucí skupi-ny pro tvorbu st. oš. postupů;nyní Jihočeská univerita v Českých Budějovicích, magisterské studium, obor obecná chirurgie;členka České asociace sester

Bc. Mgr. Helena Michálková Nemocnice Strakonice, a. s., chirurgické oddělení

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

64 %36 %

AnoNe

32 %

29 %27 %

6 %6 %

■ směnný provoz■ nevhodné pracovní podmínky■ mnoho nekvalifikované práce■ nízké finanční ohodnocení■ špatný kolektiv

25 %

23 % 27 %

15 % 8 %

■ dobrý kolektiv■ dobré pracovní podmínky■ dobré finanční ohodnocení■ nemám kam odejít■ mám zde rodinu■ jiné

2 %

Graf 2. Důvody fluktuace z pohledu sestry

Graf 3. Důvody zabraňující odchodu ze zaměstnání z pohledu sestry

Graf 1. Přemýšlejí sestry o odchodu ze zaměstnání?

FlorEnCE 9/2009 41

KazuistikaPřed 4,5 roky záchranář poskytoval péči pacientovi, který byl po autohavá-rii dezorientovaný, takže nebylo reálně možné odebrat všechny potřebné ana-mnestické údaje. Při ošetřování dutiny ústní, kdy byly odsávány hlen, sliny a krev, pacient kašlal a plival obsah du-tiny ústní kolem sebe. Ošetřující měl rukavice. Přestože měl i brýle, stalo se, že se při náhlém zakašlání dostal krva-vý obsah dutiny ústní pacienta ošetřují-címu do obou očí. Současně s poskyto-váním péče pacientovi bylo neodkladně provedeno ošetření očí i u záchranáře.Druhý den, po zlepšení a stabilizaci stavu, pacient sdělil, že je HIV pozitivní. Poškozený záchranář byl bez odkladu přijat na příslušné oddělení jiného spe-cializovaného zdravotnického zaříze-ní, kde byla ihned provedena všechna doporučená vyšetření a ošetření, aby se zabránilo možnému vzniku závaž-ného onemocnění. Nebylo možné vy-

loučit přenos infekčního agentu krevní cestou z úst zraněného do očí ošetřují-cího.Poškozený byl po dobu 14 dnů práce neschopný. Pak do práce nastoupil s tím, že je velice stresován skutečností, že může být nakažen HIV, a v práci mu bude lépe. Psychologickou nebo psy-chiatrickou intervenci nepožadoval. Po zjištění (na základě vyšetření), že je trvale HIV negativní, se stav upravoval a přetrvává pouze pocit, že odškodnění nebylo dostatečné. Podle něho nebyl odškodněn psychický stres a přetrvával pocit, že zaměstnanci nejsou dostateč-ně chránění.

odškodnění v důsledku duševní újmyHIV pozitivní pacient nic nezanedbal. Ihned potom, co se zorientoval, svoji HIV pozitivitu hlásil, jak mu ukládá právní předpis. Zraněnému tedy nelze nic vytýkat.

Poškozený, který byl 14 dnů práce ne-schopný, dostával v souladu s platnými předpisy po tuto dobu plný plat. Za-městnavatel uhradil vše, co na něm bylo požadováno.Je nesporné, že reálná obava a vědomí, že mohu být nakažen virem HIV, je veli-ce závažná skutečnost, na kterou při odškodnění právní předpis pamatuje. Při odškodnění takového případu je možné vycházet z ustanovení vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, kde je stanoven možný rozsah odškodnění v případě vážné duševní poruchy vznik-lé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací. Bylo by též možné věc hodnotit jako posttraumatic-kou stresovou reakci. Problém je ovšem v tom, že poškozený musí svoje psychic-ké útrapy doložit, a to psychiatrickým vyšetřením, které stav objektivizuje.

pozor na promlčecí lhůtuPoškození zdraví je však třeba řešit v zákonem stanovené lhůtě, jinak se nárok na odškodné promlčí. Promlčecí lhůta pro náhradu škody na zdraví je dvouletá a běží ode dne, kdy se poško-zený dověděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.V tomto konkrétním případě je oprav-du nutné zdůraznit, že právo svědčí pouze tomu, kdo se ho včas a správným způsobem domáhá. Chyba nebyla na straně pacienta ani zaměstnavatele.

Kde tedy byla chyba?HIV pozitivní pacient jednal v rámci možností správně. Nejednal protipráv-ně. Zdravotnická zařízení jsou a musí být pojištěna na škodu, včetně škody způsobené zaměstnancům. A to nejen na škody hmotné, ale i na škody ne-hmotné, tedy na škodu na zdraví. Za-městnavatel uhradil vše, o co byl žádán a co bylo doloženo. Jednal v souladu s předpisy. Zaměstnavatel nemůže a nebude při odškodnění jednat za za-městnance.Poškozený nevyužil včas všech mož-ností, které mu právní předpis dává. Nedoložil psychickou újmu a sám nebo prostřednictví právního zástupce o od-škodnění psychické ujmy včas nežádal.

([email protected])

oDšKoDnění PsychicKé újMy na zDravíjuDr. MuDr. l. vondráček, Mgr. z. volejníková

Poskytování zdravotní péče je upraveno řadou právních předpisů různé právní síly. je oprávněný požadavek, aby právní předpisy korespondovaly s vývojem medicíny a poskytování zdravotní péče upravovaly tak, aby odpovídaly potřebám a chránily zájmy nejen pacientů, kterým je péče poskytována, ale i těch, kteří zdravotní péči poskytují. a to včetně oblasti odškodnění škod vzniklých při poskytování zdravotní péče.

prÁVo

MUDr. JUDr. Lubomír Vondráček

42 FlorEnCE 9/2009

aKCEUdÁloSti nejnovější britsKé zKušenosti

v sociální PéČi

Konference na otázku, která byla v titu-lu položena, neodpověděla. A ani ne-mohla. Prostřednictvím britských zku-šeností, z nichž některé zde byly prezentovány, a díky znalostem brit-ského systému se naše vize organizace sociálních služeb může jen projasnit. Chce to ale vidět, naslouchat a přemýš-let. Negativní zkušenosti jiných nás mohou odvrátit od chybných rozhod-nutí. Poučíme se, nebo ne? Budeme bo-jovat o přežití? Nebo u nás kvalita so-ciálních služeb poroste? Kam kráčíme?

Britský skandál v domácí péčiBritský ideál: lidi je třeba co nejdéle po-nechat v jejich přirozeném prostředí a nestěhovat je do kolektivních zaříze-ní, služby přijdou za nimi domů.To je hezky znějící heslo, které dnes stá-le častěji zaznívá i z našich politických kruhů. Jak jeho naplnění vypadá v kaž-dodenním běžném životě britských se-niorů, kde už bylo zavedeno do praxe? S tím přítomné seznámila Kay Peters, předsedkyně odborové organizace UNI-SON v hrabství Surrey, která má na starosti odboráře v nevládním a sou-kromém sektoru komunitní péče. Po-drobně nás seznámila s průzkumem televizního programu BBC s názvem Britský skandál v domácí péči, který se před nedávnem objevil na obrazov-kách.

péče o seniory dříve a dnesV Británii dnes více než třetina lidí star-ších 65 let žije zcela osaměle. Britové byli, stejně jako my, zvyklí na to, že za daně, které platí státu (částečně i na zajištění zdravotnické péče), se o ně stát po zdravotní stránce postará doslo-va „od kolébky do hrobu“, a to na vyso-ké úrovni a bezplatně v okamžiku čer-pání jakékoliv zdravotní (a sociální) péče. V případě, že se o ně neměl doma kdo postarat, odešli do nějakého kolek-tivního zařízení, které poskytovalo péči víceméně odpovídající jejich potřebám. V posledních letech se však tento sys-tém radikálně změnil. Především péče o staré lidi byla v 90. letech z více než tří čtvrtin privatizována a poskytují ji růz-né nevládní a soukromé komerční or-ganizace. Pochopitelně za úhradu. Vel-ká pečovatelská zařízení byla uzavřena a lidé vráceni do domácího prostředí, kam za nimi docházejí pečovatelé, kte-ří jim pomáhají s každodenní rutinou.

„na vlastní oči“ BBCReportéři BBC, kteří se naoko přihlásili jako noví zaměstnanci pečovatelských služeb, byli bez problémů okamžitě při-jati. Neměli žádné pečovatelské vzdělá-ní nebo aspoň školení, stačilo, že řekli, že mají nějaké zkušenosti s péčí o starší příbuzné. Dostali jen čtyři dvacetimi-nutová DVD, na která se měli doma po-

dívat. „Jejich“ pečovatelská společnost se stará o 15 000 (!) seniorů v jejich do-movech. V teorii má každý senior vlast-ní plán péče, do kterého se mají zapiso-vat provedené úkony – v praxi je auto pečovatelské služby plné zmačkaných papírů, které nikdo netřídí, nevyplňuje ani nekontroluje – prostě na to není čas. Pečovatelé dostanou z centrály po telefonu několik adres, které mají ten den navštívit; v průběhu směny k nim pak přibývají další. Na konci směny mohou být i o několik hodin pozadu, ale telefonáty pokračují dál.A klienti? Zůstávají doma v posteli bez jídla a bez pomoci dlouhé hodiny, pro-tože nějak „vypadli“ ze seznamu péče pro ten který den nebo se k nim pečo-vatel pro nával práce prostě nedostal. Že pečovatelé přicházejí poskytovat „péči“ v naprosto nevhodnou dobu pro klienta, je samozřejmé – jak jinak, při tom počtu lidí, které musejí obsloužit? Lidé, kteří kdysi vedli aktivní a důstoj-ný život a řádně platili daně, jsou dnes, kdy jsou staří a bezmocní, ponecháni sami sobě, bez kontaktů, bez jídla, bez léků, bez pomoci, zmatení a opuštění. „Jeden starý pán, bývalý voják, který bojoval za svou zem, vyprazdňoval svůj sáček s močí do koberce, aby ule-vil svému močovému měchýři, proto-že k němu pečovatel nepřišel 14 ho-din. Vykoupat nebo aspoň osprchovat ho nikdo nepřišel po šest měsíců. Ten-to člověk, kdysi hrdý a důstojný, je často nucen jíst solené smažené brambůrky ze sáčku třikrát denně, protože pečovatelé nemají čas přijít a připravit mu teplé jídlo.“Jiným příkladem z průzkumu byla „starší žena, kterou našli silně krvá-cející z konečníku. Pečovatelé o ni měli strach, ale nevěděli, co si počít.

Koncem dubna 2009 (29.–30. 4.) proběhla v brně ve spolupráci oszsP a nadace F. eberta odborná konference pod názvem Kam kráčejí sociální služby v Čr – boj o přežití, nebo zvyšující se kvalita?. Konference se zúčastnila také pětičlenná delegace svazu unison z velké británie.

Volali svému vedoucímu o radu, ale ten jim řekl, ať ji umyjí a jdou k dal-šímu klientovi“.Většina pečovatelů se snaží poskytovat klientům kvalitní péči, ale často ani nevědí, co daný člověk potřebuje, jaké léky má brát, jakou dietu dodržovat – individuální plány péče buď neexistují vůbec, nebo jsou naprosto neaktuální. Každá návštěva má trvat 20 nebo 30 mi nut. Plány návštěv vůbec nepočí-tají s časem na cestu, s přestávkami na oddech, s nepředvídanými situacemi. Každá návštěva se přitom musí písem-ně zaznamenat – na tento administra-tivní úkon plány také nepamatují, ale je to to jediné, co je skutečně tvrdě vyža-dováno. „Jedna návštěva trvala 3 mi-nuty – dost času na pozdrav, zapsání záznamu do knihy a rozloučení.“

V čí prospěch?Pečovatelé dostávají za svou práci jen o málo více než minimální mzdu. Pro společnosti organizující domácí péči je to ale práce velmi výhodná, především proto, že neexistují žádné standardy nebo kontrola kvality. Kvalita je hodno-cena ve formě dotazníků, které si spo-lečnosti vyplňují samy. Průměrné ná-klady na hodinu práce v domácí péči jsou podle výpočtů některých místních správ kolem 22 liber. Soukromé společ-nosti tuto službu dodávají v průměru za 12 liber na hodinu. Pro místní sprá-vy je tedy takové poskytování služeb fi-nančně jasně výhodnější. Některé míst-ní správy využívají pro zadávání smluv pečovatelským firmám internetových aukcí a ze soutěže samozřejmě vychá-zejí vítězně nejlevnější soukromé spo-lečnosti. Na stížnosti neberou příliš zřetel: „Ne že by pečovatel na návště-vě u klientů nebyl, to zmatení senioři zřejmě na jeho návštěvu zapomněli. Konečně – o návštěvě přece existuje záznam.“UNISON důrazně varuje před překot-nou privatizací péče o zranitelné senio-ry. Privatizace v Británii vedla k prud-kému poklesu kvality služeb a obavám starších občanů o svou vlastní budouc-nost. Pokud jde o zaměstnance, došlo ke zhoršení pracovních podmínek

a k poklesu mezd. Jediné, co se zvýšilo, jsou zisky soukromých společností po-skytovatelů.

pohádka z jiného světaSoučástí programu pro kolegy z Britá-nie byla také návštěva domova pro se-niory Brno-Věstonická. Je to jedno z největších zařízení svého druhu u nás a Britové nevěřili, že by zařízení pro 400 klientů mohlo efektivně fungovat, a dokonce poskytovat péči, při které by se klienti mohli cítit „jako doma“. Pře-svědčili se na vlastní oči. A že skoro „vlastním očím uvěřit nemohli“: tělo-cvičny, dílny, koupelny, ergoterapie, ar-teterapie, fyzioterapie, canisterapie, kulturní akce… Hezké a přátelské do-mácí prostředí, usměvavý a laskavý personál, všude čisto a voňavo, indivi-dualizovaná péče podle potřeb klientů, pečlivé záznamy, prostě všechno, jak má být. Jenže v Británii (už) není: starouškové v domovech dostanou najíst a jsou udr-žováni v čistotě, ale to je asi tak všech-no. O nějakou „zábavu“ se jim nikdo moc nestará. A to při srovnatelném (nebo spíš vyšším) počtu zaměstnanců na počet klientů.Nabídce Ing. Tomáše Havláska k ná-vštěvě v ústavu sociální péče v Tavíko-vicích dali britští kolegové jednoznačně přednost před prohlídkou Brna. I když byl velký bazén v areálu momentálně z úsporných důvodů mimo provoz, všechno ostatní, co v provozu je a běž-ně je klienty plně využíváno, bylo pro kolegy z britské sociální péče jako po-hádka z jiného světa. Velmi pochvalně se vyjadřovali k organizaci péče, k na-bízeným aktivitám, k vybavení hlavní budovy…, a to nejen v „oficiálních“ ko-mentářích, ale hlavně a především v osobních poznámkách, které si vy-měňovali mezi sebou. A když jsme pak dorazili do druhé budovy, kde jsme si

mohli prohlédnout chráněné bydlení klientů v hezky zařízených bytech vy-zdobených podle jejich osobního vku-su, byli nadšením úplně bez sebe. A pak ještě posilovna, různé dílny, škola… a jako „třešničku na dortu“ si pan ředi-tel nechal zemědělské hospodářství – skleník, výběhy, kotce a chlévy pro drů-bež a domácí zvířata a nakonec stáje s koňmi. Mohli jsme si je pohladit a dát jim mrkvičku. Klienti ústavu se o ně denně starají a účastní se s nimi vozatajských závodů. Něco, co je v po-dobných zařízeních ve Spojeném krá-lovství naprosto nemyslitelné. Z „hygie-nických důvodů“ se tam vůbec žádná zvířata chovat nesmějí. Všichni byli tak plní dojmů a nápadů, které by rádi doma zrealizovali (nebo aspoň začali propagovat), že se ani nemohli dočkat, až tam zase budou. A ještě jedna maličkost na závěr: Jedna členka britské delegace (Sandra) má těžkou srdeční vadu, silné astma, vyso-ký krevní tlak a kdoví co ještě (kromě značné nadváhy). Ujde sotva dvacet metrů a do schodů nemůže chodit prakticky vůbec. Po celou dobu svého pobytu byla téměř stále odkázána na invalidní vozík, který si vypůjčila. Ale zatímco jeho majitelka vozík používá velice nerada, aby „zbytečně neobtěžo-vala rodinu“ tím, že by ji museli vozit, Sandra se chovala docela přirozeně a pomoc okolí brala jako samozřej-most. Samozřejmostí pro ni také je, že i při svém chatrném zdraví pracuje a vykonává odborovou funkci, a také běžně cestuje letadlem po celém světě. Neumím si představit, že by nějaký tak-to postižený Čech normálně pracoval, a ještě cestoval letadlem do ciziny. Tak-že na druhé straně na tom začleňování invalidů do zdravé společnosti asi něco bude. Také se máme pořád co učit.

PhDr. Jana Veselá([email protected]) FlorEnCE 9/2009 43

aKCEUdÁloSti

Domov pro seniory Brno-Věstonická

44 FlorEnCE 9/2009

Pětiletá vrchní sestra

Platí nová PraviDla Pro Průběh sPecializaČního vzDělávání

zaznaMEnaliJSME

Nejmladší vrchní sestra má za sebou první službu. Čekalo ji měření tlaku, ředění infúze, stlaní postele, přebalová-ní nemocného miminka i razítkování úředních lejster.„Vždycky si přála být zdravotní sest-rou a nyní, kdy se léčí s akutní leu-kémií, a poznala tedy důvěrně chod nemocnice, své přání specifikovala na vrchní sestru,“ říká maminka malé pacientky Irena Málková. Její dcerka onemocněla začátkem roku a mamin-ka je šťastná, že se zdravotní stav dítěte

hodně zlepšil. O to, že se Irenka stala zřejmě nejmladší vrchní sestrou na světě, se postarala nezisková organiza-ce Moje přání, která funguje teprve od dubna a snaží se plnit přání právě těžce nemocným dětským pacientům.„Pro děti je hodně motivační splněné přání. Myslím, že je to velmi zásluž-ná činnost,“ domnívá se opravdová vrchní sestra z brněnské dětské nemoc-nice Martina Petlachová, která své malé „kolegyni“ na první službě asistovala.

Ministerstvo tento metodický pokyn novelizovalo v souvislosti se zabezpeče-ním specializačního vzdělávání nelé-kařských zdravotnických pracovníků dle ustanovení §§ 50–60 zákona č. 96/2004 Sb., v platném znění, o nelé-kařských zdravotnických povoláních.Podle nového metodického pokynu postupují akreditovaná zařízení, která jsou oprávněna uskutečňovat vzdělá-vací program specializačního vzdě-lávání, a pověřené organizace. Po-drobnější informaci o novele zájemci najdou na webových stránkách Florence www.florence.cz (Florence plus/Aktuality).Ministerstvo zdravotnictví doporuču-jeme všem, kteří realizují či hodlají

realizovat specializační vzdělávání, aby tento metodický pokyn pečlivě prostudovali a osvojili si všechny po-třebné informace. Odpovědným pra-covníkům akreditovaných zařízení poskytnou pracovníci ministerstva a pracovníci pověřených organizací metodickou a konzultační pomoc. V současné době ministerstvo pověřilo realizací atestačních zkoušek NCON-ZO Brno, IPVZ Praha, Fakultní nemoc-nici v Motole, Praha, a Fakultní Tho-mayerovu nemocnici s poliklinikou, Praha.Kontakty: Odbor vzdělávání a vědy MZ ČR, Bc. Andrea Kesziová, telefon 224 972 551.E-mail: [email protected]

Mgr. Jana Pelcová, tel.: 224 972 851, e-mail: [email protected]ěřená organizace NCONZO, Brno: Gabriela Jindřichová, Oddělení specia-lizačního vzdělávání a evidence, tel.: 543 559 581, e-mail: [email protected] Mgr. Františka Ertlová, Oddělení říze-ní kvality a hodnocení vzdělávání, tel.: 543 559 521, e-mail: [email protected], www.nconzo.czPověřená organizace IPVZ, Praha: Ma-rie Bartošová, Zařazování do speciali-začního vzdělávání, tel.: 271 019 251, e-mail: [email protected] Sabudková, Realizace atestačních zkoušek, telefon 271 019 331, e-mail: [email protected], www.ipvz.cz

irena vlasáková oslavila 22. června páté narozeniny. Přesto je už „vrchní sestrou“. sesterskou uniformu pro tuto pacientku dětské onkologie Dětské fakultní nemocnice v brně přešili ze skutečné uni­formy dospělé sestry. Má i čestné členství v České asociaci sester, stvrzené certifikátem.

na konci července ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách zveřejnilo novelu meto­dického pokynu k zákonu č. 96/2004 sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, kterými se stanoví pravidla průběhu studia pro účastníky specializačního vzdělávání.

KonFerence inco ForaČeská společnost podpory zdraví ve spolupráci s Urogynekologickou společností ČR, Českou asociací sester a profesní organizací fyzioterapeutů UNIFY ČR pořádá 8. konferenci Inco Fora na téma Porod a riziko inkontinence. Akce, na níž vystoupí odborníci z řad gynekologů, porodníků, zdravotních sester a fyzioterapeutů, se koná 16. října 2009 v paláci Charitas v Praze. Bližší informace a přihlášky na www.incoforum.cz.

Foto: FN Brno

2009_07_inzerce_virtuoso_florance_192x91_def_krivky.indd 1 6.8.2009 9:33:24

V České republice roste počet osob, které zůstávají dlouhodobě odkázány na lůžko. Každoročně přibývají desítky až stovky těžce postižených lidí, napří-klad po autonehodách nebo vážných úrazech, kteří jsou nuceni strávit na lůžku v lepším případě několik měsíců. Většinu lidí dlouhodobě odkázaných na lůžko však podle odborníků představu-jí senioři. S tím, jak obyvatelstvo nejen v Čechách, ale celoevropsky stárne, se je-jich počet bude nadále zvyšovat. Co tedy čeká generaci dnešních třicátníků a čty-řicátníků ve stáří? Bude mít české zdra-votnictví dostatek financí na péči o ně? Jak kvalitní tato péče bude? A jakou roli ve financování a kvalitě péče o pacienta hrají zdravotnické technologie?

Stárneme, a s tím rostou nároky na zdravotní péčiOsoby nad 60 let dnes tvoří 23 % české populace a prognóza do budoucna uka-zuje, že v roce 2050 dosáhnou na hra-nici 40 %, což znamená, že na jednoho důchodce připadnou jen dva lidé v pro-duktivním věku. Zdravotní odborníci proto zdůrazňují, že vedle snah o neu-stálé zvyšování kvality poskytované péče je nutné myslet i na to, jak ve zdravotnic-tví snižovat náklady. Ty se po pětapade-sátém roce života pacienta výrazně zvy-

šují nad průměrné čerpání nákladů na zdravotní péči. „Chronická onemocnění starších lidí představují největší ekono-mickou zátěž zdravotnických rozpočtů,“ tvrdí Miroslav Palát, prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed. „Naším cílem je proto usilovat o co největší dostupnost zdravotnických prostředků a jejich efek-tivní využití tak, abychom lidem zajistili kvalitní péči a život. Tím se sníží ekono-mické výdaje spojené i se zhoršováním zdraví ve stáří,“ vysvětluje Palát.Starší pacienti bývají dlouhodobě odká-záni na lůžko v souvislosti s úrazy, po-ruchami kosterního, srdečního a nervo-vého systému, silnými bolestmi, celkové slabosti způsobené akutním nebo chro-nickým onemocněním, psychosociální-mi a psychiatrickými problémy. Řada těchto onemocnění vede k hospitalizaci a celkové imobilitě.Přestože se za posledních deset let poda-řilo zkrátit průměrnou délku tzv. ošetřo-vací doby pacienta na 7 a půl dne, poříze-ní dalších inovativních zdravotnických technologií znamená další úspěchy a další výraznou úsporu nákladů.

Úspora i úleva!Zavádění inovativní zdravotnické technologie přináší zařízení úspory fi-

nančních prostředků. To plně platí pro moderní lůžka. Kupříkladu elektrické laterální lůžko přispěje k rychlejší re-konvalescenci pacienta, čímž se zkrátí jeho pobyt v nemocnici a sníží se ekono-mické náklady na hospitalizaci. Zdravotnické technologie – i moderní lůžka – snižují také riziko tzv. dru-hotných infekcí. Podle statistik WHO získá během pobytu na intenzivní péči infekci každý čtvrtý pacient a ze všech pacientů přijatých do nemocnice jimi trpí 5–10 %. Z výsledků evropské studie mezi zdravotními sestrami vyplývá, že 82 % z nich je přesvědčeno o roli lůžka v prevenci proleženin. Snížení námahy při práci potvrzuje 68 % sester.Díky samostatnému ovládání poloho-vání vzbuzuje lůžko v pacientovi pocit soběstačnosti, a zlepšuje se tedy i jeho psychický stav. Výrazně ulehčuje práci zdravotním sestrám, což má i ekono-mický dopad – sestra se může věnovat více pacientům, její výkon je efektivnější a péče přínosnější.„Přínos technologie laterálního náklo-nu lůžka ocení především sami pacienti. Nabízí také velký potenciál pro domácí péči,“ dodává Miroslav Palát. Pořizovací cena technologie přitom nemusí být vy-soká – firma LINET, která popsaná lůž-ka vyrábí, umožňuje pacientům jejich pronájem.

Z tiskových materiálů jš(www.czechmed.cz, www.eucomed.org)

nové technologie vracejí stáří Důstojnost

většina lidí dlouhodobě odkázaných na lůžko jsou senioři. v roce 2050 budou tvořit téměř polovinu českého obyvatelstva. jaká zdra­votní péče čeká ve stáří na dnešní třicátníky a čtyřicátníky?

Inzerce

adVErtorial

zaznaMEnali JSME

Speciální inkubátor pro předčasně narozené děti, který poskytuje kvalitní a nepřetr-žitě monitorovanou péči jak na porodních sálech, tak na jednotkách intenzivní péče.Foto archiv

V červnu tohoto roku vydalo minister-stvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů České republiky v částce 56 vyhlášku č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odbor-ného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifi kačních kursů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vy-hláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povo-láních). Ministerstvo touto vyhláškou nahradilo vyhlášku č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o ko-

nání atestační zkoušky, zkoušky k vy-dání osvědčení k výkonu zdravotnic-kého povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akredito-vaných kvalifi kačních kursů, apro-bační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. (Na webových stránkách Florence www. fl orence.cz – Florence plus/Ak-tuality – najdete výpis zásadních změn v jednotlivých ustanoveních.) Odpo-vědným pracovníkům akreditovaných zařízení poskytnou pracovníci minis-terstva a pověřené organizace meto-dickou a konzultační pomoc.

Kontakty: Odbor vzdělávání a vědy MZ ČR, Mgr. Jana Pelcová, tel.: 224 972 851, e-mail: [email protected]ěřená organizace: Oddělení speci-alizačního vzdělávání a evidence, Gabrie la Jindřichová, telefon: 543 559 581, e-mail: [email protected] Oddělení řízení kvality a hodnocení vzdělávání, Mgr. Františka Ertlová, te-lefon: 543 559 521, e-mail: [email protected]ěžda Doubková (zkouška k vydá-ní osvědčení, aprobační zkouška), telefon: 543 559 352, e-mail: [email protected]

Záměrem projektu je vytvořit centrum pro tyto rizikové novorozence a kojen-ce; centrum, které díky individuálnímu přístupu a komplexní péči bude přispí-vat ke zvýšení kvality jejich života a sní-žení rizika trvalých následků. Toto cen-trum následné komplexní péče bude představovat v současné době chybějící článek mezi péčí perinatální (péče gy-nekologicko-porodnická a neonatolo-gická) a péčí praktického lékaře pro děti a dorost.

inkubátory pro nedonošené dětiSpeciální inkubátory poskytující nedo-nošeným novorozencům dokonalou

péči pracují ve všech perinatologic-kých centrech v republice. Jsou připra-veny přímo na porodních sálech, takže ohlídají ohroženého novorozence prakticky už od prvních okamžiků jeho života. Jejich součástí je kromě resuscitačního lůžka především pří-stroj pro umělou plicní ventilaci a puls-ní oxymetr. „Tato zařízení jsou pro nedonošené no-vorozence životní nutností,“ potvrzuje MUDr. Richard Plavka, primář neo-natologického oddělení Gynekologic-ko-porodnické kliniky VFN v Praze. „Umožňují podporu dechu a přesné dávkování kyslíku a dalších látek, které pomáhají ještě nedokonale vyvinutým

plícím nejen dýchat, ale i urychlit jejich dozrání.“Rozhodující ovšem nejsou čísla, ale kvalitní život. U nezralých a nedonoše-ných novorozenců často rozhodují prv-ní minuty života. Lékaři v tomto smys-lu mluví o „zlaté“ půlhodině. Proto lékaři preferují tzv. transport plodu v děloze, tedy koncentraci očekávaných předčasných porodů do perinatologic-kých center. Podaří se to u 85–90 % předčasných porodů. Tyto děti, obvykle s porodní váhou pod 1500 gramů, mají velkou šanci na přežití bez zdravotních následků. „Počet novorozenců výrazně vzrůstá,“ říká primář Plavka. „ Podíl na tom má mimo jiné i zvyšující se počet vícečet-ných těhotenství s nezralými novoro-zenci. Ovšem počet lůžek a kvalifi kova-ného personálu se nezvýšil. V perinatologických centrech chybí 120 lůžek, specializované sestry jsou pod velkým tlakem a odcházejí na méně náročná pracoviště. Musíme si uvědomit, že ošetřovací doba je u ohro-žených novorozenců 50–60 dnů. Takže až příliš často zoufale hledáme volné lůžko.“Více informací naleznete nawww.kontobariery.cz/Projekty/Norske-fondy.aspx. Jana Hrabáková

KDe najDeMe inForMace o zMěnách ve vyhlášce o zKoušKách

PřísPěveK Pro Děti s Perinatální zátěžívšeobecná fakultní nemocnice (vFn) v Praze získala grant na vybudování centra komplexní péče pro děti s perinatální zátěží, které bude součástí Kliniky dětského a dorostového lékařství vFn a 1. lF uK. nové centrum by mělo významně přispět k řešení celkové situace těchto dětí. Projekt je financován jednak z norského finančního mechanismu, jednak z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví Čr a vFn v Praze a bude realizován v období březen 2009 až únor 2011.

UK

ÁZ

KA

Nabídka nakladatelstvíwww.galen.cz

„Vyplněním a podpisem této objednávky souhlasím s tím, aby Galén, spol. s r.o. (dále jen „správce“), zpracovával mé osobní údaje, které správci sdělím prostřednictvím této objednávky nebo jinak, a to za účelem řádného vyřízení mé objednávky a dále za účelem nabídky obchodu a služeb (zejména nových publikací, seminářů a konferencí). Jsem si vědom/a toho, že mé osobní údaje budou oprávněnými zaměstnanci správce uloženy a zatříděny v počítačové da-tabázi správce a dále v nezbytném rozsahu poskytnuty zpracovatelům, konkrétně spol. Galén-Kompas, spol. s r.o., a spol. Česká pošta, s.p., za účelem praktické realizace distribuce publikací či nabídky obchodu a služeb. Souhlasím s tím, aby mé osobní údaje byly správcem a zpracovateli zpracovávány po dobu pěti let ode dne jejich poskytnutí správci. Po uplynutí pěti let budou mé osobní údaje zlikvidovány, s výjimkou údajů, jejichž uchování je nezbytné pro plnění zákonných povinností správce podle zvláštních právních předpisů (zejména předpisů o účetnictví). Jsem si vědom/a toho, že před uplynutím pěti let mohu na výzvu správce prodloužit platnost tohoto souhlasu se zpracováním mých osobních údajů o dalších pět let. Jsem si vědom/a toho, že poskytnutí mých osobních údajů správci je dobrovolné a že v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, mám: 1. právo přístupu ke svým osobním údajům zpracovávaným správcem, tj. právo na podání informace o zpracování mých osobních údajů za úhradu administrativních nákladů s tím spojených, 2. právo požadovat vysvětlení a odstranění vzniklého stavu v případě, že zpracování mých osobních údajů správcem nebo zpracovatelem bude dle mého názoru v rozporu s ochranou mého soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména v případě, budou-li mé osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování; odstraněním vzniklého stavu se rozumí zejména blokování mých osobních údajů, jejich oprava, doplnění nebo likvidace, 3. právo obrátit se s podnětem na Úřad pro ochranu osobních údajů a 4. právo požadovat náhradu případné majetkové i nemajetkové újmy podle předpisů práva občanského.“

ZÁVAZNĚ OBJEDNÁVÁM ks Kardiologie pro sestry... obj. č. 5153

Titul/Jméno/Příjmení

Specializace

Adresa, PSČ

Telefon

E-mail

IČ, DIČ

Datum Podpis

Kontakt: Galén, spol. s r.o., Na Bělidle 34,150 00 Praha 5

tel. 257 326 178, fax 257 326 [email protected], www.galen.cz

OB

JED

VK

A

Již čtvrté, aktualizované a rozšířené vydání „Koláře“ potvrzuje skutečnost, že jde o osvědčenou, moderní a hlavně ob-líbenou učebnici, která představuje celou problematiku kardiologie, a to v rozsahu potřebném pro sestry intenzivní péče.První část je věnována vyšetřovacím metodám v kardiologii a arytmiím s ohledem na úlohu sestry při vyšetřovacích a léčebných postupech na koronární jednotce. Zdůrazněna je elektrokardiografická diagnostika nejčastějších arytmií, která by měla patřit k základní kvalifikaci sestry intenzivní péče v kterémkoliv oboru. Druhá část knihy přináší základní informace o ischemické chorobě srdeční a nabízí čtenářům současné názory na vy-šetřovací a léčebné postupy u akutních a chronických forem tohoto onemocnění, u zánětlivých onemocnění srdce a u nejčastějších stavů náhlé oběhové nedostatečnosti.Učebnice je určena zejména zdravotním sestrám pro jejich postgraduální vzdělávání a studentům vyšších zdravotních škol. Souhrn důležitých praktických a teoretických poznatků zde naleznou také studenti lékařství. Publikace je zárukou odborné úrovně a pedagogické přístupnosti dané problematiky.

Jiří Kolář KArDiOlOgiE PrO SESTrY iNTENZiVNÍ PÉČE

Praha : Galén, 2009, 480 s. – čtvrté vydání155x225mm, vázané, barevně, 500 KčISBN 978-80-7262-604-5

AN

OTA

CE

48 FlorEnCE 9/2009

Odpovědi můžete posílat e-mailem na adresu [email protected] anebo písemně na adresu vydavatelství: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5. V každém kole vylosujeme z autorů správných odpovědí jednoho, kte-rému zašleme volnou poukázku v hodnotě 1190 Kč na roční e-learningový program společnosti INES International Ltd., zahrnující 14 kursů dle vlastního výběru.

Studijní materiál, kterým lze doplnit vědomosti, jež vám pomohou bezchybně zvládnout výše uvedený test, je možné získat v rámci absolvování

e-learningového kursu

oČKoVÁní proti CHŘipCE

společnosti INES International Ltd. v internetové učebně www.ucebna.net.

Kurs je zařazen do systému celoživotního vzdělávání v souladu s vyhláškou č. 321/2008 Sb. a ohodnocen jedním kreditním bodem.

očkování proti chřipce

odBornÝtESt

Správné odpovědi

z minulého čísla:

1b, 2a, 3c, 4c

přijímáme odpovědi,

které do redakce přijdou

do 25. 9. 2009

Volnou poukázku na roční e-learningový

kurs v hodnotě 1190 Kč získala

Michaela Trutnová z Pelhřimova. Správně

odpověděla na otázky ve Florence

č. 7-8/2009.

1

2

3

4

víte víc?Malý test oDborných znalostís DárKeM

Proti chřipce se očkuje: a) kdokoli s výjimkou chronicky nemocných osobb) jen chronicky nemocné osobyc) kdokoli, zejména však chronicky nemocné osoby

Období vhodné pro očkování proti chřipce: a) sezónab) kdykoli mimo sezónuc) každoročně před sezónou

Platnost očkování proti chřipce:a) je omezeno specifičností chřipkových virů

příslušné sezónyb) není omezeno sezónou a chrání minimálně 2 rokyc) je krátkodobé, 14denní

Nejohroženější skupina chřipkou je:a) pouze osoby starší 60 letb) pouze osoby s chronickým onemocněnímc) osoby mladší 2 let a osoby starší 60 let

FLORENCE

florence titulka 3-09.indd 9

30.3.2009 9:58:22

FLORENCE

FLORENCE

Re�exní terapie

Komunikovats pacientem

VŠEMI možnýmiprostředky

POROZUMĚNÍ

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Po-děbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu [email protected]. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz.

Objednávám předplatné časopisu Florence Standardní, roční 550,- Kč

Studentské, roční 440,- Kč

Balíček 1 + 1, roční * 999,- Kč

* speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

ODBĚRATEL:

Titul: .............................................................................................

Jméno a příjmení: ........................................................................

Organizace: ..................................................................................

Obor činnosti: ..............................................................................

Adresa: .........................................................................................

PSČ a město: ................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

FAKTURAČNÍ ÚDAJE: (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

Organizace: ..................................................................................

Adresa: .........................................................................................

PSČ a město: ................................................................................

IČ: .................................................................................................

DIČ: ...............................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

Způsob úhrady: složenka faktura

Na které akci jste kupón získali?:

......................................................

Datum: .........................................

Podpis: .........................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně. 6/09

OB

JED

NA

KU

N

FLORENCE 1/2009 1

únor 2009

ČASOPIS MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ

FLORENCE

Vydavatelství Ambit Media, a. s. ročník V 6

0 Kč www.florence.cz

vychází pod patronaci ČAS

Příloha Florence

Sekce primárních sester

České zdravotnictví a judaismus

Sestra v primární péči

Jak na negativní pocity?

Dětská traumatologie

Ošetřovatelská péče o novorozence

s dg. pemphigus neonatorum

Talasémie 5květen 2009

VZPOMÍNKA

NA FLORENCE

Časopis moderního ošetřovatelství

• Vychází pod patronací České asociace sester

• Publikuje Zpravodaj ČAS, který poskytuje podrobné informace o činnosti největší profesní organizace zdravotníků nelékařů

• Pravidelně spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví ČR a dalšími institucemi ošetřovatelského vzdělávání

• Je platformou pro komunikaci v oboru

• On-line informace na webových stránkách www.fl orence.cz

• publikace nejdůležitějších aktualit z ošetřovatelství

• odborné články v rubrice Florence plus, které jsou oceněny stejně jako autorské články v časopise 15 kreditními body (příp. 10 za spoluautorství)

• Informuje o konferencích a dalších vzdělávacích akcích v ošetřovatelství

• Spolupracuje s předními sestrami, lékaři a dalšími odborníky ve zdravotnictví

• Sleduje zahraniční literaturu a přináší nejvýznamnější překladové články

• Publikuje články z ošetřovatelské teorie a praxe, zajímavé kazuistiky, výzkumné práce, informuje o novinkách v legislativě i managementu, věnuje se historii ošetřovatelství atd.

• Testuje znalosti čtenářek a čtenářů a odměňuje úspěšné

FLORENCE

predplatne 2 v 1.indd 3 5.5.2009 15:24:17

9/09

Ochranný tělový krém s argininem

Tělový balzámpro suchou

pokožku

Čistící krém 3 v 1

Aktivující tělový gel

Krémpro suchou

a zrohovatěloupokožku

NOVINKA

Ochrannýtělový krémse zinkem

Tělové tekuté mýdlos pumpičkou

Ošetřující tělová pěna

Ošetřujícívlhčené

ubrousky

Více na www.seni.cz

Bella Bohemia s. r. o., Vlastibořská 2, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 226 212 312

Seni Care_Florence_210x297_07092009.qxd:Sestava 1 25.8.2009 13:54 Stránka 1