-
Francie
Motto: Libert, Egalit, Fraternit(francouzsky volnost, rovnost,
bratrstv) Hymna: Marseillaisa
-
Zkladn dajeHlavn msto: PaRozloha: 547 030 km Poet obyvatel: 60,2
miledn jazyk: francouztina Pouvan jazyky: bretontina, v Alsasku
nmina a dle baskitina, okcitntina Nejvy bod: Mont Blanc (4
810mn.m.) asov psmo: GMT +1Mna: EuroSttn zzen: pluralitn
republikaMezinrodn zkratka:
FRAhtttp://cs.wikipedia/org/wiki/Soubor:Timezones.png
-
Zkladn dajeSoust: zmosk departementy a zmosk zem v Karibiku,
Severn a Jin Americe, v Indickm ocenu a Ocenii. Pezdvka: l'Hexagone
(estihelnk) len: Nato, EU, OSN( pat mezi 8 nuklern uznanch
mocnost), CE, OBSE, OECD, G8 , SPC, COI, Mezinrodn Organizace
Frankofonie (sdruuje 51 francouzsky mluvcch stt).Ve Francii sdl:
Organizace pro ekonomickou spoluprci a rozvoj (OECD) a UNESCO,
Mezinrodn ad pro vhy a mry a Interpol.
-
PolohaZpadn Evropa (zpadn od St. Evropy a severovchodn od
Pyrenejskho poloostrova)Do Zp.Ev. pat: Nizozemsko, Francie (nejvt
stt) , Belgie, Lucembursko, VB, IrskoNa JV hrani se stedozemnm
moem. Na S a Z omv francouzskou pevninu Atlantsk ocen (Biskajsk
zliv), kanl La Manche (oddluje Fr.a VB.), jin hranice se panlskem
tvo PyrenejeSoused: Belgie, Lucembursko, Nmecko, vcarsko, Itlie,
panlsko, Andorra, MonakoK zem pat: ostrvov Korsika, souostrov
Guadeloupe, ostrov Martinique a ostrvek Reunion, Francouzk Guyana
(v Severn a Jn Americe)
-
HistorieNa zem Francie ili piblin od 8.st.p. K. keltt Galov.
Kolem roku50 p. K se vak strategicky vznamn zem zmocnili man.
Jejich nadvlda trvala a do 5.st., kdy se e Zpadomsk rozpadlaFransk
e nejvznamnj panovnk bylcsa Karel I. Velik (8.st.) Bhem stolet vlky
se musela potkat s invaz Anglie, ale nakonec se z jejich nadvldy
dokzala vymanit. Dlouho byla byla Francie absolutistickou monarchi,
nejznmjm panovnkem je "krl Slunce" Ludvk XIV. (17.st.) Obansk
nepokojeVelk francouzsk revoluce (1789-99) konec monarchie a nstup
vojevdce Napoleona Bonaparte. Po porce u Waterloo (1815) obnoven
krlovstv. 19. a 20. st. :vyhlen nkolika republik - v poad Druh
(1848), Tet (1875), tvrt (1946)a Pt (1958).
-
GeografiePevninsk st Francie zaujm plochu 543965 km. Na severu a
zpad je krajina rovinat s mrnm vlnnm, na zbytku zem pevn pahorkat a
hornat. Ve francouzskch Alpch se nachz Mt.Blanc Dal hornat kraje
zem zahrnuj Pyreneje, Centrln masv, Jura, Vosges, Armorsk masv a
Ardenny. Nejvtmi francouzskmi ekami jsou Loire, Rhne, Garonne,
Seina a st toku Rnu. Nejvtmi msta: Pa, Marseille, Lille a Lyon.
-
PolitikaDl se na 26 region, dle dleny do 100 departement Datum
vzniku: 843 (rozdlen Fransk e) Sttn zzen: pluralitn republika
prezidentskho typu s dvoukomorovm parlamentem Forma vldy:
parlamentn prezidentskPrezident: Nicolas Sarkozy (prezident volen
na 5 let)Prezidentsk rada: zabezpeuje regulrn fungovn moci lidu a
kontinuitu sttu. Pedseda vldy: Franois FillonFrancie kontroluje
ostrovy v Indickm a Tichm ocenu, kter nemaj stle osdlen : Bassas da
India, Clippertonv ostrov, ostrovy Europa, ostrovy Glorioso, ostrov
Juan de Nova, ostrov Tromelin. Francouzsk ozbrojen sly mohou bt
rozdleny do ty skupin: 1. Pozemn vojsko 2. Nmonictvo 3. Letectvo 4.
etnci, armdn policie
-
PolitikaNrodn shromdn je hlavn st legislativy. Sentoi jsou
vybrni volebn akademi na dobu esti let a jedna polovina Sentu se mn
kad ti roky.Legislativa Sentu je omezen.Nrodn shromdn m posledn
slovo. Vlda m siln vliv na utven programu Parlamentu. 29.5.2005
Francie odmtla v referendu ratifikovn Evropsk stavy.
-
HospodstvNejvysplej v Evropskm spoleenstv (50.lta-bouliv
rozvoj).Hrub domc produkt (HDP): 1 871 000 000 000 US dolar
(2006)HDP na osobu: 30 100 US dolar (2006)Struktura HDP: zemdlstv,
lesnictv a rybolov 5,5%, tba a prmysl 20,5%, stavebnictv 5,5%,
sluby 68,5% Zemdlstvnejvt evropsk producent a vvozce zemdlskch
vrobk vznam zemdlstv ale neustle kles Malm farmm je poskytnuta
pomoc pi konsolidaci statk, modernizaci techniky a vytven zemdlskch
drustev.
-
Nadprodukce: penice, mlnch vrobk a vnaPstovn: penice, kukuice,
jemen, cukrov epa, brambory, slunenice, chmel, tabk, re, zelenina,
ovoceFrancie m nejvt rozlohou zemdlsk a orn pdy v Evrop Normandie a
Breta jsou proslul pstovnm jablek, vrobou mot (cidr) a jablen
plenky (calvadosu). Akvitnie je znm svmi vestkami.V teplm dol Rhny
se pstuj broskve a meruky.Po Itlii druh nejvt producent vinn
rvyNejvt objem vn produkuje oblast Bordeaux a Burgunsko, umiv vna
pochzej ze Champagne.erven vno najdete jako rouge, bl jako blanc a
rov jako rose.Chov: skot (maso i mlko), prasata, ovce (dnes pemstny
na mn rodn vysoiny), stice (rybsk pstavy La Rochelle, Concarneau,
Boulogne a Lorient),neci.Tet nejvt producent deva v Evr.(je
realizovn program na obnovu les)Rybolov: pobe Atlantskho ocenu, mn
u pi pobe Stedozemnho moe
-
Prmysl
Za 2.svt.vlky prmysl znan pokozentvrt nejsilnj velmoc na svt
(1.USA 2.Japonsko 3.Nmecko)Ropn krize v 70. a 80.letech prm. recese
orientace zem na jadernou energetiku. zsoby ernho uhl a elen rudy
(Lotrinsko)-dnes mlo vyuvan, zsoby bauxitu, potae, kamenn soli a
uranovch rud. V men me se t ropa a zemn plyn (oblast Landes, Pask
pnev)2.na svte ve vrob elektiny (tm 80%) -hydroelektrrny (na Rhn)
-tepeln elektrrny (v uheln pnvi na severu a v Lotrinsku)
-
Francie prodlala padek tradinch odvtv - tby uhl, ocelstv a
textiln vroby, koncentrovanch na severu, a na druh stran rozvoj
modernho strojrenstv, elektroniky (Thomson) a chemickho prmyslu. 2.
msto v produkci automobil a 3. ve vrob oceli Vyrb se auta (Citron,
Peugot, Renault), letadla Concord a AirBus, rychlovlaky TGV. hlavnm
producent civilnch a vojenskch letadel Vroba zbran, umlch vlken,
pneumatik a svtov proslul kosmetiky ( Dior, Avon, L'oreal ).Vysokou
rove si udruje textiln prmysl (S Francie)Potravinstv: velmi
rozmanit a kvalitn (sry, okolda)Export: dopravn prostedky,
chemiklie a zemdlsk produkty (zrniny, maso, vno a sry).
-
Obyvatelstvo
Od pravku byla Francie kiovatkou obchodu, migrace obyvatelstva a
invaz. vlna migrace v 19. stolet: Belgian, Italov, panl,
Portugalci, Polci, Armnci, id z Vchodn Evropy a Maghrebu, Arabov,
Berbei, ernoi z Afriky a an. Etnicky nejrznorodj zem v Evropije tu
okolo 4milin cizinc.Hustotazalidnn: 111ob./km Gramotnost: 99%Poet
zamstnanch en in 47 % pracujcch.
-
ObyvatelstvoNboenstv: mskokatolick 83 88%, islm 5 10%,
protestantstv 2%, judaismus 1%
Nrodnostn sloen: Francouzi 95 %, Arabov 3 %, Alsasov 2,3 %,
Portugalci, Italov Urbanizace: 75,5 % Stedn dlka ivota - mui:75,01
let Stedn dlka ivota - eny:83,01 letVkov sloen: 0-14 r. 18,68 %,
15-64 r. 65,19 %, nad 65 r. 16,13% Ron pirozen prstek: 3.3 % Prmrn
poet dt na 1 enu: 1.7
-
Vznamn msta a mstaEiffelova v (300 metr vysok elezn
rozhledna,symbol Pae). V m ti patra, 1. ve vce 57 m, kam vede 345
schod, 2. ve vce 125 m, kam vede 359 schod, a 3. ve vce 274 metr.
Louvre: nejvznanj veejn budova v Pai. Katedrla Notre Dame: Proslul
katedrla je povaovna za nejkrsnj ukzku stedovkho stavitelstv ve
mst. Zmek Versailles: Dve krlovsk sdlo, proslul hlavn svtoznmm
zmkem se zahradami a dalmi dvma zmeckmi stavbami - Velkm a Malm
Trianonem. Azurov pobe: Francouzsk rivira pitahuje ji pes sto let
nvtvnky z ciziny. (Je zde hlavn francouzsk pstav Marseill).Dal
zajmav msta v Provence: Oranges, AIX EN PROVENCE, Les Baux de
Provence, Avignon
-
Vznamn msta a mstaZmky na Loie Avignon: papesk palcJeskyn
Lascaux: Skrv nejvelkolepj ukzky prehistorickho umn na svt.
Carcassone: Nejzachovalej stedovk msto v Evrop. Kaon Verdonu:
Nejdramatitj prodn scenrie v Evrop. Mt.Blanc: Nejvt alpsk ulov masv
se stejnojmennm nejvym vrcholem Alp (4807 m), na francouzsko-italsk
hranici. Vtzn oblouk: Postavil Napoleon Bonaparte na znak sv moci a
vtzstv vbitvch. Moulin Rouge: Proslul kabaretDisneyland vPai: zbavn
parkNejnavtvovanj pamtkou ve Francii je Le Mont-Saint-Michel
-
TurismusFrancie je nejnavtvovanj zem svta. Zimn turismus - Alpsk
turismus (po objeven Alp anglickmi horolezci v19. stolet)Letn
turismus - Alpy (cyklistika,turistika), Francouzsk sopky - Azurov
pobe (Saint Tropez) - mnoho hist. Pamtek ( zmky na Loie,
Breta,Bungundsko, Porn)
-
BretaNejzpadnj oblast cel Francie a nejvt francouzsk poloostrov.
francouzsk region rozlenn na 4 departementy: Ctes-d'Armor,
Finistre, Ille-et-Vilaine a Morbihan, ale i francouzskou
historickou provinci. Hlavn msto : RennesJazyk:
francouztinaRozloha: 27 208kmPoet obyvatel: 2 906
197Hustotazalidnn: 107 os./km Nrodnostn sloen: francouziNboenstv:
mskokatolick kesanstv, judaismus, islmRegionln prezident: Jean-Yves
Le Drian Prodnm skvostem Bretagne je jej pobe Atlantickho ocenu.
Jeho dlka vetn ostrov je 3,500 km. nejzajmavj sti Pointe du Raz,
Pointe de Penhir, Pointe de Penmarch nebo Cap Frhel. Moe vnik
hluboko do vnitrozem v podob zkch slepch ramen, po kterch lze na
lodch piplout z ocenu a do mst od pobe mnohdy velmi vzdlench.
Hlavnm zsobovatelem vepovho masa, drbee a pirozen ryb a ovoce
moe.
-
Burgundsko
francouzsk region jen spojuje tyi departementy: Yonne, Cte-d'Or
(Zlat pobe), Nivre a Sane-et-Loire (Savona a Loira). Nrodnostn
sloen: FrancouziNboenstv: mskokatolick kesanstv, judaismus, islm (v
pisthovaleckch oblastech) Rozloha: 31 582kmPoet obyvatel: 1 610
067Hustotazalidnn: 51 os./kmJazyk: francouztinaRegionln prezident:
Franois Patriat Proslul produkc vnVna jsou pstovny hlavn z odrdy
Pinot Noir (nejlep vna na svt)V minulosti tato oblast patila mezi
nejbohat oblasti na svt. Tm v kad vesnici naleznete njak romnsk
kostel.
-
ZajmavostiPa-msto labunk: poutn msto gurmnPa m ti letit: Nejstar
Le Bourget, novj Orly a nejnovj Roissy - Charles de Gaulle.Telefonn
pedvolba: +33Nejpopulrnjm sportem ve Francii je fotbal. Dle pak
ragby, lehk atletika, Formule 1 (Grand Prix Francie v Magny-Cours)
a tenis (French Open v Pai) a tak Ptanqueolympijsk hry: letn v
letech 1900 a 1924 v Pai a zimn v r. 1924 v Chamonix, 1968 v
Grenoble a 1992 v Albertville. Dlouholet tradice vinaskho umn.Vnoce
slav 25.prosince.Ve mst Grasse (Provence) je Mezinrodn parfumersk
muzeum. Francie m mnoho nrodnch park.Filmov festivaly se konaj v
CaenDnen podoba vlajky byla vytvoena populrnm markzem de
Lafayette.
-
*Konec*
zdroj: Wikipedie , cestovn.cz , Ljlysek.cz , zemepis.net
