Upload
lowri
View
34
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku. Matouš M. Klinika tělovýchovného lékařství Univerzita Karlova 2. lékařská fakulta Fakultní n emocnice v Praze – Motole. Cíle funkčního vyšetřování. posouzení funkčního stavu jednotlivých orgánových systému - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku
Matouš M.
Klinika tělovýchovného lékařství
Univerzita Karlova 2. lékařská fakulta
Fakultní nemocnice v Praze – Motole
Cíle funkčního vyšetřování• posouzení funkčního stavu jednotlivých orgánových systému• Vymezení limitací pro sportovní trénink
- subjektivní pocity sportovce (dušnost, nevolnost,bolest hlavy)
- objektivní stav (cyanoza, bledá vlhká kůže, poruchy koordinace, arytmie a další změny na EKG, hypertonická reakce na zátěž 230 mm/Hg, pozátěžové kolapsové stavy)
• Optimalizace tréninkového zatížení pro různé druhy tréninku
(intervalový trénink, trénink dlouhodobou zátěží s atakováním anaerobního prahu) a fáze tréninku (rozehřívací a přípravná fáze – minimálně 15 min, vlastní tréninková fáze – 60-90 min, zotavovací fáze – minimálně 20 min)
- kontrola intenzity dle monitoru tepové frekvence
MetodikaDynamická zátěž• Bicyklový ergometr (cyklistika, triatlon, lední hokej, sportovní
aerobik, úpolové sporty….)
výhody: - přesné stanovení intenzity ve W/kg
- kvalitní záznam EKG
- možnost měření TK v zátěži
- možnost kalibrace přístroje
nevýhody: - předčasná lokální únava svalů DK
- zatížení menší svalové skupiny
2. Pohyblivý pás (ostatní sporty se základní lokomocí běh)
výhody: - relativně přirozený pohyb pacienta
- dynamické zatížení velkých svalových skupin
- možnost dosažení skutečných maximálních hodnot spotřeby O2
nevýhody:- nekvalitní EKG, nemožnost zátěžového TK, nebezpečí pádu
pacienta, nemožnost nastavení zátěže ve W
Statická zátěž- Vyšetření dynamometrem pro reakci TK (180/120 mm/Hg)- Ortostatický test k verifikaci kolapsových stavů, syndromu
přetížení
Spirometrie (flow-volum křivka)
- před a po zátěži (1-3,5,10-20 min)
- pro potvrzení či vyloučení bronchiálního asthmatu či k
objektivizaci pozátěžového bronchospazmu při
hyperreaktivitě dýchacích cest (v anamnéze alergie)
- posouzení plicní funkce při patologii pohybového ústrojí, či
pouze funkční poruše (tuhý hrudník, nádechové postavení
hrudníku, špatná funkce bránice-oslabení hlubokého
stabilizačního systému)
Bodypletysmografie + bronchodilatační test – velikost plic,
ergometrie – zátěžové protokoly bicykl• Test submaximální zátěží – W 170
- ideálně 3 stupně, aby 3. stupeň byl okolo 170 pulzů
- nevýhodou je test u sportovců do 15 let – zkreslení při
rozdílném nastavení vegetativního systému – pak kombinovat
s testem do maxima 3-5min kontinuálně zvyšované zátěže a
posoudit maximální výkon ve W/kg s normou
• Kombinovaný test (využití u spiroergometrie)
- dva 3-4 minutové stupně submaximální zátěže do ustáleného
stavu
- třetí stupeň s kontinuálním zvyšováním zátěže do maxima
( od 0,8 W/kg sklonem 0,8-1W/kg/min, čas 5-7 min do max)
anaerobní práh po 3 min od začátku 3 stupně
-Test na pohyblivém pásu- Sklon 5%- Fáze rozehřátí 3-4 min běh rychlostí 7-8 km/hod- Fáze s téměř kontinuálním zvyšování zátěže (běh od 7-9 km/hod se zvyšováním rychlosti o 1 km/hod
každou minutu ideálně s předpokládaným koncem do 10 min), anaerobní práh po 5 min od začátku testu
- tenisté 12-15 let končí na 12-13 km/hod 15 a více 14-18 km/hod - fotbalisté v dospělosti 19-20 km/hod
Bezpečnost !- Ideálně konstrukce s postrojem bránící pádu- V dosahu stop tlačítko- Konec testu při počátku snížené koordinace běhu
Sledované parametryVO2max – maximální příjem kyslíku představuje kapacitu transportního systému - srovnání rozdílů ve funkční zdatnosti a výkonnosti sportovců a její porovnání s normou
VE max – maximální minutová ventilace maximálně vydechnutý objem vzduchu/min (jeden z hlavních limitujících faktorů kapacity transportního systému-v oblasti ANP zlom ventilace, v oblasti prudkého vzestupu acidozy další zlom- oblast začátku kompenzace metabolické acidozy)
VE / VO2 - ventilační ekvivalent pro kyslík (množství vzduchu proventilované plicemi v l z něhož si odebereme 1 l kyslíku)
- ukazatel ekonomiky dýchání, v klidu mezi 20-30 l, pak klesá, z růstem intenzity mírně stoupá a v ANP zlom vzhůru
- málo zdatní vysoké hodnoty
VE / VCO2 – ventilační ekvivalent pro oxid uhličitý jeho zlom nastává po ANP – ukazuje na začátek kompenzace matabolické acidozy
End-tidal PO2 – parciální tlak kyslíku na konci výdechu – nad ANP vzrůstá v důsledku nastupující hyperventilace podmíněné růstem metabolické acidozy
End-tidal PCO2 – parciální tlak oxidu uhličitého na konci výdechu – udržuje se na stejné úrovni v rovnovážném stavu několik minut a po ANP klesá na výchozí úroveň, jeho další zlom v oblasti kompenzace metabolické acidozy
Anaerobní práh (stresový) – metabolický přechod mezi převážně oxidačním (aerobním) a oxidačně-neoxidačním (aerobně –anaerobním) krytím energetických nároků
Využití pro jednotlivé sportyDle typu sportu a fáze tréninkové přípravy• Přípravná fáze (suchá příprava, již vlastní specifická činnost dle
typu sportu, trénink herních činností, trénink svalové kondice s využitím prvků aktivace hlubokého stabilizačního systému a dýchání) – dle výsledků funkční diagnostiky, stanovení laktátu u vytrvalostních individuálních sportů – laktátové křivky, terénní testy, práce s monitorem TF
• Konec přípravné fáze (před zahájením vlastní soutěže – 2-3 týdny s cílem diagnostikovat přetížení, schopnost dynamické síly DK, schopnost organismu kompenzovat metabolickou acidozu)
• V průběhu vlastní soutěže ( posouzení stavu přetrénovanosti dle výsledků, TF, biochemie, subjektivních pocitů)
Obraz přetížení
1. Subjektivní pocity (vertigo, dušnost – neschopnost prohloubit dech – hyperventilace v zátěži, palpitace, mnohdy obraz různých typů arytmií při minerálových změnách, celková únava)
2. Objektivní ukazatele - (elevace biochemických parametrů močovina, CRP, CK, jaterní testy, mírná elevace sedimentace při dlouhodobém přetížení, v moči bílkovina)
- klidové zvýšení TF až tachykardie, známky ortostatické lability, zvýšení % anaerobní práh versus maximum při snížení VO2 max
1. Vytrvalostní sporty individuální – využít jak laboratorní tak terénní testy se stanovením laktátové křivky a stanovením laktátu jako kontroly acidozy na jednotlivých hladinách intenzity tréninku
2. Kolektivní sporty – individualizovat přípravu, každý jedinec své hodnoty TF pro fázi intervalového tréninku, pro využití cyklistiky, výběhů, spiningu ( malé skupinky s podobnými výsledky v laboratoři – prevence nedotížení či přetížení
3. Ve přípravné fázi a v přípravě mladých sportovců využít specifická cvičení pro trénink kompenzace acidozy – zapojení dýchání s důslednou aktivizací hlubokého stabilizačního systému v polohách specifických pro jednotlivé typy sportů
4. Důsledně zabezpečit fázi zotavení po tréninku – vyklusání či vyjetí na lehké intenzitě odpovídající 30-40 % maximální spotřeby kyslíku
Kasuistky1. Fotbalista 15 let, extraliga, dušnost netolerance
zátěže, v týmu nejhorší, VO2 max 54 ml/min/kg,
% ANP versus maximum 67%- 3 měsíce optimalizace tréninku, zapojení
fyzioterapeuta do přípravy, aktivace HSSP- VO2 max 59 ml/min/kg, % ANP vers. max. 78%
v týmu v prvé třetině s dobrou toleranci tréninku i zápasů, kdy už nemusí střídat
2. Reprezentační brankář LH- Po prodělané infekci v.s. ureoplazmou v 5/2008 a 14
dnech ATB již v 6/2008 pouze po 14 dnech rekonvelescence v plném tréninku, většinou 2 fáze + 90 min v posilovně
- Konec srpna 2008 vertigo, dušnost v zátěži palpitace, paroxysmy tachykardie, únava, neschopnost se soustředit, mírná elevace jaterních testů, lehce zvýšen CRP a CK
- VO2max 48 ml/min/kg (ANP v 82% maxima), velmi nízká max ventilace
- 5 týdnů individuální lehký trénink, fyzioterapie, postupné zapojení do přípravy, po 5 týdnech návrat do soutěže