13
Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku Matouš M. Klinika tělovýchovného lékařství Univerzita Karlova 2. lékařská fakulta Fakultní nemocnice v Praze – Motole

Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

  • Upload
    lowri

  • View
    34

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku. Matouš M. Klinika tělovýchovného lékařství Univerzita Karlova 2. lékařská fakulta Fakultní n emocnice v Praze – Motole. Cíle funkčního vyšetřování. posouzení funkčního stavu jednotlivých orgánových systému - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

Matouš M.

Klinika tělovýchovného lékařství

Univerzita Karlova 2. lékařská fakulta

Fakultní nemocnice v Praze – Motole

Page 2: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

Cíle funkčního vyšetřování• posouzení funkčního stavu jednotlivých orgánových systému• Vymezení limitací pro sportovní trénink

- subjektivní pocity sportovce (dušnost, nevolnost,bolest hlavy)

- objektivní stav (cyanoza, bledá vlhká kůže, poruchy koordinace, arytmie a další změny na EKG, hypertonická reakce na zátěž 230 mm/Hg, pozátěžové kolapsové stavy)

• Optimalizace tréninkového zatížení pro různé druhy tréninku

(intervalový trénink, trénink dlouhodobou zátěží s atakováním anaerobního prahu) a fáze tréninku (rozehřívací a přípravná fáze – minimálně 15 min, vlastní tréninková fáze – 60-90 min, zotavovací fáze – minimálně 20 min)

- kontrola intenzity dle monitoru tepové frekvence

Page 3: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

MetodikaDynamická zátěž• Bicyklový ergometr (cyklistika, triatlon, lední hokej, sportovní

aerobik, úpolové sporty….)

výhody: - přesné stanovení intenzity ve W/kg

- kvalitní záznam EKG

- možnost měření TK v zátěži

- možnost kalibrace přístroje

nevýhody: - předčasná lokální únava svalů DK

- zatížení menší svalové skupiny

2. Pohyblivý pás (ostatní sporty se základní lokomocí běh)

výhody: - relativně přirozený pohyb pacienta

- dynamické zatížení velkých svalových skupin

- možnost dosažení skutečných maximálních hodnot spotřeby O2

nevýhody:- nekvalitní EKG, nemožnost zátěžového TK, nebezpečí pádu

pacienta, nemožnost nastavení zátěže ve W

Page 4: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

Statická zátěž- Vyšetření dynamometrem pro reakci TK (180/120 mm/Hg)- Ortostatický test k verifikaci kolapsových stavů, syndromu

přetížení

Spirometrie (flow-volum křivka)

- před a po zátěži (1-3,5,10-20 min)

- pro potvrzení či vyloučení bronchiálního asthmatu či k

objektivizaci pozátěžového bronchospazmu při

hyperreaktivitě dýchacích cest (v anamnéze alergie)

- posouzení plicní funkce při patologii pohybového ústrojí, či

pouze funkční poruše (tuhý hrudník, nádechové postavení

hrudníku, špatná funkce bránice-oslabení hlubokého

stabilizačního systému)

Bodypletysmografie + bronchodilatační test – velikost plic,

Page 5: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

ergometrie – zátěžové protokoly bicykl• Test submaximální zátěží – W 170

- ideálně 3 stupně, aby 3. stupeň byl okolo 170 pulzů

- nevýhodou je test u sportovců do 15 let – zkreslení při

rozdílném nastavení vegetativního systému – pak kombinovat

s testem do maxima 3-5min kontinuálně zvyšované zátěže a

posoudit maximální výkon ve W/kg s normou

• Kombinovaný test (využití u spiroergometrie)

- dva 3-4 minutové stupně submaximální zátěže do ustáleného

stavu

- třetí stupeň s kontinuálním zvyšováním zátěže do maxima

( od 0,8 W/kg sklonem 0,8-1W/kg/min, čas 5-7 min do max)

anaerobní práh po 3 min od začátku 3 stupně

Page 6: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

-Test na pohyblivém pásu- Sklon 5%- Fáze rozehřátí 3-4 min běh rychlostí 7-8 km/hod- Fáze s téměř kontinuálním zvyšování zátěže (běh od 7-9 km/hod se zvyšováním rychlosti o 1 km/hod

každou minutu ideálně s předpokládaným koncem do 10 min), anaerobní práh po 5 min od začátku testu

- tenisté 12-15 let končí na 12-13 km/hod 15 a více 14-18 km/hod - fotbalisté v dospělosti 19-20 km/hod

Bezpečnost !- Ideálně konstrukce s postrojem bránící pádu- V dosahu stop tlačítko- Konec testu při počátku snížené koordinace běhu

Page 7: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

Sledované parametryVO2max – maximální příjem kyslíku představuje kapacitu transportního systému - srovnání rozdílů ve funkční zdatnosti a výkonnosti sportovců a její porovnání s normou

VE max – maximální minutová ventilace maximálně vydechnutý objem vzduchu/min (jeden z hlavních limitujících faktorů kapacity transportního systému-v oblasti ANP zlom ventilace, v oblasti prudkého vzestupu acidozy další zlom- oblast začátku kompenzace metabolické acidozy)

VE / VO2 - ventilační ekvivalent pro kyslík (množství vzduchu proventilované plicemi v l z něhož si odebereme 1 l kyslíku)

- ukazatel ekonomiky dýchání, v klidu mezi 20-30 l, pak klesá, z růstem intenzity mírně stoupá a v ANP zlom vzhůru

- málo zdatní vysoké hodnoty

Page 8: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

VE / VCO2 – ventilační ekvivalent pro oxid uhličitý jeho zlom nastává po ANP – ukazuje na začátek kompenzace matabolické acidozy

End-tidal PO2 – parciální tlak kyslíku na konci výdechu – nad ANP vzrůstá v důsledku nastupující hyperventilace podmíněné růstem metabolické acidozy

End-tidal PCO2 – parciální tlak oxidu uhličitého na konci výdechu – udržuje se na stejné úrovni v rovnovážném stavu několik minut a po ANP klesá na výchozí úroveň, jeho další zlom v oblasti kompenzace metabolické acidozy

Anaerobní práh (stresový) – metabolický přechod mezi převážně oxidačním (aerobním) a oxidačně-neoxidačním (aerobně –anaerobním) krytím energetických nároků

Page 9: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

Využití pro jednotlivé sportyDle typu sportu a fáze tréninkové přípravy• Přípravná fáze (suchá příprava, již vlastní specifická činnost dle

typu sportu, trénink herních činností, trénink svalové kondice s využitím prvků aktivace hlubokého stabilizačního systému a dýchání) – dle výsledků funkční diagnostiky, stanovení laktátu u vytrvalostních individuálních sportů – laktátové křivky, terénní testy, práce s monitorem TF

• Konec přípravné fáze (před zahájením vlastní soutěže – 2-3 týdny s cílem diagnostikovat přetížení, schopnost dynamické síly DK, schopnost organismu kompenzovat metabolickou acidozu)

• V průběhu vlastní soutěže ( posouzení stavu přetrénovanosti dle výsledků, TF, biochemie, subjektivních pocitů)

Page 10: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

Obraz přetížení

1. Subjektivní pocity (vertigo, dušnost – neschopnost prohloubit dech – hyperventilace v zátěži, palpitace, mnohdy obraz různých typů arytmií při minerálových změnách, celková únava)

2. Objektivní ukazatele - (elevace biochemických parametrů močovina, CRP, CK, jaterní testy, mírná elevace sedimentace při dlouhodobém přetížení, v moči bílkovina)

- klidové zvýšení TF až tachykardie, známky ortostatické lability, zvýšení % anaerobní práh versus maximum při snížení VO2 max

Page 11: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

1. Vytrvalostní sporty individuální – využít jak laboratorní tak terénní testy se stanovením laktátové křivky a stanovením laktátu jako kontroly acidozy na jednotlivých hladinách intenzity tréninku

2. Kolektivní sporty – individualizovat přípravu, každý jedinec své hodnoty TF pro fázi intervalového tréninku, pro využití cyklistiky, výběhů, spiningu ( malé skupinky s podobnými výsledky v laboratoři – prevence nedotížení či přetížení

3. Ve přípravné fázi a v přípravě mladých sportovců využít specifická cvičení pro trénink kompenzace acidozy – zapojení dýchání s důslednou aktivizací hlubokého stabilizačního systému v polohách specifických pro jednotlivé typy sportů

4. Důsledně zabezpečit fázi zotavení po tréninku – vyklusání či vyjetí na lehké intenzitě odpovídající 30-40 % maximální spotřeby kyslíku

Page 12: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

Kasuistky1. Fotbalista 15 let, extraliga, dušnost netolerance

zátěže, v týmu nejhorší, VO2 max 54 ml/min/kg,

% ANP versus maximum 67%- 3 měsíce optimalizace tréninku, zapojení

fyzioterapeuta do přípravy, aktivace HSSP- VO2 max 59 ml/min/kg, % ANP vers. max. 78%

v týmu v prvé třetině s dobrou toleranci tréninku i zápasů, kdy už nemusí střídat

Page 13: Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

2. Reprezentační brankář LH- Po prodělané infekci v.s. ureoplazmou v 5/2008 a 14

dnech ATB již v 6/2008 pouze po 14 dnech rekonvelescence v plném tréninku, většinou 2 fáze + 90 min v posilovně

- Konec srpna 2008 vertigo, dušnost v zátěži palpitace, paroxysmy tachykardie, únava, neschopnost se soustředit, mírná elevace jaterních testů, lehce zvýšen CRP a CK

- VO2max 48 ml/min/kg (ANP v 82% maxima), velmi nízká max ventilace

- 5 týdnů individuální lehký trénink, fyzioterapie, postupné zapojení do přípravy, po 5 týdnech návrat do soutěže