Upload
vicky
View
65
Download
1
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Fylogenie prasat KSZ - Praha. Fylogenie prasat. Fylogenie prasat KSZ - Praha. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Fylogenie Fylogenie prasatprasat
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Obratlovci ( Chordata )
KMENKMEN
Fylogenie prasat KSZ - Praha
TŘÍDATŘÍDASavci ( Mammalia )
Výskyt se datuje do období před 195 mil. lety. Bylo to zvíře hmyzožravé, velikosti drobného hlodavce ( dnešního rejska ). Svůj největší rozvoj zažívá tato třída v období cca před 65 miliony lety, v období konce jury a střední křídy, kdy náhle vymírají, díky zemské katastrofě, třetihorní dinosauři a zemský prostor je uvolněn novým zvířatům – savcům - nejrůznějších typů ( velké, malé, masožraví, býložraví, pozemní, vodní ).
Třída Mammalia zahrnuje dnes 2 podtřídy:
Fylogenie prasat KSZ - Praha
PODTŘÍDAPODTŘÍDAVejcorodí ( Prototheria )
Podtřída Theria dále zahrnuje 2 infratřídy, resp. nadřády.
Živorodí ( Theria )
• ježura ( Austrálie, N. Guinea ),• ptakopysk ( Austrálie ).
Fylogenie prasat KSZ - Praha
NADŘÁDNADŘÁDVačnatci ( Marsupilaria )
Tento nadřád zahrnuje celkem 18 řádů, mezi něž patří nejznámější:
Placentálové( Eutheria )
vyskytující se v Jižní a střední Americe.
vyskytují se prakticky na celém světě.
Primates,Carnivora,Caetacea,Periccodactyla,Rodentia,Artiodactyla, atd..
Fylogenie prasat KSZ - Praha
ŘÁDŘÁDSudokopytníci (Artiodactyla )
zahrnuje celkem: 10 čeledí,
90 rodů,174 druhů.
Tento řád představuje vývojově mladší ze dvou řádů savců s kopyty. Vzniká v období eocénu , tedy před 37 – 57 mil. let. Jednalo se o malé všežravce velikosti králíka.Jejich přirozeným životním teritoriem se staly lesy. Většinou se jednalo o pozemní savce. Největší rozkvět druhů se datuje do středního období třetihor, kdy původní pralesy byly postupně nahrazeny stepí a savanami.Díky změnám na končetinách jsou schopni rychlého běhu.
Tento řád má 2 podřády:
Fylogenie prasat KSZ - Praha
7
Sudokopytníci – tělesná stavba
Končetiny: • Redukce počtu prstů na 2 či 4, chodí po 3. a 4. prstu.• Delší končetiny díky zvětšeným metapodiím (kost
záprstní, resp. kost nártní).• Hlezenní kost uzpůsobená k ohýbání i skákání.• Loketní kost splývá s kostí vřetenní, chybí klíční kost.• Kost lýtková splývá s kostí holenní.
Chrup:• Horní čelist - mizí řezáky, špičáky se mění v kly.• Dolní čelist - špičáky mají vzhled řezáků.
Lebka:• Obličejová část dlouhá a vysoká.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
PODŘÁDPODŘÁDPřežvýkavci ( Ruminantia )
zahrnuje celkem: 7 řádů.
Představiteli nepřežvýkavců jsou 2 čeledi.
( velbloudovití, kančilovití, kabarovití, jelenovití, vidlorohovití, turovití).
Nepřežvýkavci ( Nonruminantia )
Představitelé nepřežvýkavců se od ostatních sudokopytníků liší stavbou žaludku, který není rozdělen na více samostatných oddílů. Je však přesto jiný u ostatních savců a tvoří jakýsi přechod mezi jednoduchým žaludkem většiny savců a složitým žaludkem přežvýkavců. Při podrobnějším náhledu na žaludek nepřežvýkavců je zřejmé, že je uvnitř rozdělen na několik částí, kdy vnitřní stěny vykazují odlišnou stavbu.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
ČELEĎČELEĎHrochovití ( Hippopotamidae ) Hroch obojživelný ( Hippopotamus amphibius ),
dosahující hmotnosti přes 2 t.
Hrošík liberijský ( Choeropsis liberiensis), dorůstající hmotnosti 2q.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
ČELEĎČELEĎ
Čeleď Suidae je možno rozdělit na 3 podčeledi:
Prasatovití ( Suidae )
Všechna prasata si svou vnější stavbou jsou velice podobná a v hlavních rysech zachovávají vzhled našeho prasete divokého.
Hlava – kuželovitá, protažena v rypák, zpevněný rypákovou kostí, umožňující rytí.
Trup – ze stran zmáčknutý.Chrup – typický pro všežravce. Počet řezáků je různý, špičáky jsou , trojhranné,
dorůstají. Stoličky jsou široké, nízké, hrotovité.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
PODČELEĎPODČELEĎBabirusí ( Babirussidae )
Představitelem této podčeledi je pozoruhodné zvíře Babirusa celebeská ( Babirussa babirussa ) , žijící v jediném druhu na Celebesu a přilehlých ostrovech.
Potravu sbírá z povrchu země. Má silnou vrásčitou kůži porostlou řídce štětinami. Je zbarvena špinavě popelavě. V kohoutkové výšce dosahuje asi 80 cm a je něco přes 1 m dlouhá.Samcům se horní špičáky stáčejí vzhůru, prorůstají horní čelist a se spodními tak tvoří “ozdobu”, dle které se zvířeti říká též “prase – jelen”.Miluje bažinatá místa.Plodnost samic je nízká (1 – 2 mláďata do roka ) samice mají 2 mléčné bradavky.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Fylogenie prasat KSZ - Praha
PODČELEĎPODČELEĎPekaroví ( Tayassuidae )
Vzhledem ke skutečnosti, že prasata se vyvinula v Africe, podčeleď Tayassuidae představuje prasata “Nového světa”(Ameriky). S prasaty “Starého světa”, tedy Evropy nejsou příbuzná , rovněž tak s africkými prasaty nejsou příbuzná.. Jsou vývojově pokročilejší než jiná prasata a některými tělesnými znaky, jako utvářením kostry končetin a stavbou žaludku připomínají vyvinutější přežvýkavce.
Jsou to zvířata s: částečně složeným žaludkem, srostlými zánártními a záprstními kůstkami
(na způsob typické os canon u lichokopytníků ), tvořící společenstva.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Jsou plachá, denní zvířata, všežravá, samci a samice mají špičáky poměrně stejně vyvinuté. Plodnost je nízká ( 1-2 mláďata do roka ), březost trvá 148 dní a odstavy probíhají v 5 týdnech .Podčeleď představují 3 druhy:
Pekari páskové ( Dikotyles torquatus ).• Bývá vysoké 40 cm a dlouhé 95 cm. • Celé tělo je porostlé dlouhými a hustými černohnědými štětinami. • Od ramene dopředu se táhne žlutobílá páska , která jej odlišuje od pekari bělobradého.• Vyskytuje se na území Ameriky od Arkansasu po Patagonii.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Pekari bělobradé ( Tayassu labiatus )• Má na hrdle širokou bílou skvrnu. • Žije v lesnatých končinách Střední a Jižní Ameriky • Místy vystupuje do hor do 1000 m vysoko. • Přeplouvá řeky a migruje rychle na velké vzdálenosti. • Tvoří skupiny až stovky jedinců.
Pekari Wagnerovo ( Catagonus wagneri ) • Jde o vzácný a v roce 1974 objevený druh v Amazonii. • Tvoří malá společenstva, a z pekariů je největší.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
PODČELEĎPODČELEĎVepři praví (Suinae)
Tato podčeleď zahrnuje celkem rody prasat afrických a rod prasat Evropy.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
RODRODPotamochoerus (Štětkoun)
• Je menší než evropské prase. • Zbarven je hnědožlutě nebo rudožlutě. • Čelo, temeno, dlouhé a špičaté boltce a končetiny jsou černé. • Spodní část těla a tlamy je šedočerná. • Na tvářích má mohutné licousy a na hřbetě hřívu.• Plodnost je nízká. • Jeho domov je v Africe, od Kapska po Guineu a po Somálsko, v nížinných i horských lesích.
Rod čítá 2 druhy, a to: Štětkoun africký ( P. porcus ) a jeho příbuzný Štětkoun zakuklený = prase madagaskarské ( P. larvatus ).
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Fylogenie prasat KSZ - Praha
RODRODHylochoerus
s jedním zástupcem druhu Prase pralesní ( H. meinertzhageni )
• Tento jedinec byl objeven na začátku našeho století v Kongu. • Hlava je v poměru k tělu neobyčejně dlouhá, mohutná, s velkým širokým rypákem. • Dospělí samci mají pod očima velké bradavice. • Je to noční zvíře, potravou je sběr ze země, zřejmě neryje, ale drancuje pole domorodců. • Vyskytuje se ve středoafrickém pralese a i ve Východní Africe. • Představuje přechodnou vývojovou formu mezi bradavičnatými prasaty a pravými prasaty rodu Sus.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
RODRODPhacochoerus
představen druhem Prase bradavičnaté ( P. aethiopicus). Toto prase bývá v kohoutku vysoké 65 – 83 cm, 190 cm dlouhé s ocasem dlouhým cca 45 cm. Tělo je válcovité a prosedlaným hřbetem. Hlava je mohutná, zepředu silně zploštělá, hranatá, na rypáku silně rozšířená. Po stranách má 4 bradavičnaté výrůstky a oči jsou široce posazené ( vidí i dozadu ). Tělo je většinou lysé, jen na čele a hřbetě je hříva, táhnoucí se do kříže. Prase je zbarveno šedě. Samci mají obrovské, vzhůru zahnuté tesáky, jimiž kanci rvou drny a přetrhávají kořeny. Jsou býložraví, při pasení klečí. Vyskytují se blízko vod v dírách pod kořeny, na území od mysu Dobré
naděje po Etiopii, od Somálska po rovníkovou Afriku.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Fylogenie prasat KSZ - Praha
RODRODPorcula
představený jediným druhem Prase zakrslé ( P. salvania )
Žije v lesích a v travnatých džunglích na úpatí Himaláje ( Nepál, Skimm, Ásanm). Je velmi malé, dosahuje hmotnost kolem 10 kg a a délku 58 cm.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
RODRODSus ( Prase )
Rod Sus je v dnešní době zastoupen celkem 8 druhy.
Usuzuje se, že na vzniku dnešních domácích prasat se podílela celkem 4 domestikační centra = dvě v Evropě,
= jedno v Přední Asii = jedno v Číně.
Lze předpokládat, že i na asijských ostrovech jsou vlastní plemena, která domorodci získali domestikací divoce žijících prasat.
Užitečnost prasat člověk pochopil již v dávnověku a podle kosterních nálezů lze domestikaci prasete datovat do doby
mladší doby kamenné.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
DRUHDRUH
Prase divoké evropské ( S. scrofa ferrus ), Prase středozemní (S. scrofa mediterraneus), Prase žíhané ( S. scrofa vittatus ) – bílý pruh na straně hlavy a tvářích, Prase bradavčité ( S. scrofa verucosus ), Prase japonské ( S. scrofa leucomystax ), Prase čínské ( S. scrofa moupiensis ), Prase indické ( S. scrofa cristatus ), Prase vousaté ( S. scrofa verucosus ).
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Na vzniku kulturních plemen se Na vzniku kulturních plemen se podíleli především 3 druhy :podíleli především 3 druhy :
Prase divoké evropské(Sus scrofa ferus)
Prase páskované (asijské)(Sus vittatus)
Prase divoké středozemní(Sus mediterraneus)
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Divoké prase evropské(stručná charakteristika)
•úzká dlouhá hlava,•větší tělesný rámec,•krk dlouhý a úzký,•mělká úzká hruď,•úzká sražená záď,•klenutý až kapří hřbet,•vysoké silné končetiny,
• prasnice zabřezávají
ve věku 1,5 - 2 let,• přizpůsobivé k pastvě,• odolné,• hmotnost 300 kg,• hodně podkožního tuku, maso
tuhé a hrubovláknité,• maso má vysoký podíl sušiny.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
rychle se rozmnožují,
dospívají v druhém roce života, vysoký počet mláďat,
stádo vodí bachyně, kanci jsou samotáři,
na jaře a na podzim se páří,
mají bystré smysly a jsou rychlá,
noční zvířata,
zdržují se ve vlhkých lesích.
Charakteristika divokých prasat:Charakteristika divokých prasat:
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Fylogenie prasat KSZ - Praha
DivokéDivoké prase páskové (asijské)prase páskové (asijské)(stručná charakteristika)
menší tělesný rámec, krátká široká hlava, silně
prohnutá v profilu, krátký, široký, hluboký trup, krátký silný krk, široký hřbet často prohnutý, velké visuté břicho, krátké tenké končetiny,
jemná tenká kůže s řídce
jemnými štětinami, barva černá nebo strakatá, raná, konstitučně slabá, ukončení výkrmu v 1/2 roce, maso jemné, vodnaté, tučné, výborná plodnost, pohl. dospělost 6-7 měs.,
Fylogenie prasat KSZ - Praha
KSZ - Praha
Divoké prase středozemníDivoké prase středozemní( stručná charakteristika)
prasata se vyznačovala skloubením vlastností předešlých dvou skupin,
ranější než evropská, odolnější než asijská.
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Rozšíření prasat divokýchFylogenie prasat KSZ - Praha
Vznik novodobých plemen prasat
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Prase divoké evropské
Prase divoké evropské klapouché Anglické,
Severoevropské,
Polské,
ostrouché Jihoruská,
Hanoverská,
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Prase páskované asijskéPrase páskované asijské
Prase páskované asijské
klapouchá
ostrouchá
Přikuklená,
Severočínská,
Mongolská,
Mandžuská,
Čínská,
Siamská,
Indická,
Fylogenie prasat KSZ - Praha
Prase divoké středozemníPrase divoké středozemní
Prase divoké kadeřavé Mangalica,
středozemní Makedonské, Srbská šumadinka,
hladce štětinaté Portugalská,
Románská.
Fylogenie prasat KSZ - Praha