1

GYMNÁZIUM JANA NERUDY

ZÁVĚREČNÁ PRÁCE STUDENTSKÉHO

PROJEKTU

JEDNOVAJEČNÁ DVOJČATA

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

2014 Anna Buchalová

Lucie Lelková

Kristýna Průšková

Sharara Qasemová

2

Prohlašujeme, ţe jsme práci vypracovali samostatně a výhradně s pouţitím níţe

uvedené literatury.

3

ANOTACE

Práce se zabývá výhradně podrobnějším výzkumem jednovaječných dvojčat s uvedením pouţité

literatury. Dozvíte se, jak jednovaječná dvojčata vznikají, jak probíhá těhotenství i jaké můţe mít

rizika. Dále se dozvíte něco o vrozených vývojových vadách a jejich příčinách a jaké vrozené

vývojové vady jsou typické pravé pro vznik dvojčat. Poté se zaměříme na porod, konkrétněji

rozebereme dva typy porodu - vaginální a porod císařským řezem, který je v našem případě častější a

následně si vysvětíme proč. Zdůrazníme i moţné komplikace při porodu a také se podíváme, jaké

mohou být rozdíly mezi dvojčaty, jak jednovaječnými, tak i mezi jednovaječnými i dvojvaječnými.

Na závěr si řekneme, jaké výhody a nevýhody mohou vzniknout u dvojčat a v práci nebudou chybět

ani zajímavosti daného tématu, na které se můţete těšit.

4

ÚVOD

V naší studii se budeme zabývat jednovaječnými dvojčaty. Toto téma jsme si vybraly protoţe

nás zajímá a chtěly jsme se o něm dozvědět více. Dalším důvodem byla zvyšující se četnost

vícečetných porodů. Jedno vícečetné těhotenství připadne asi na osmdesát jednočetných, v posledních

letech jsou ale vícečetné porody čím dál, tím více častější, hlavně díky umělému oplodnění.

Nejprve se budeme věnovat rozdílem mezi jednovaječnými a dvojvaječnými dvojčaty, obecné

charakteristice dvojčat, dále jejich vznikem a vývojem, moţnými vrozenými vývojovými vadami,

porodem, rozdílům mezi jednovaječnými dvojčaty a nakonec výhodami a nevýhodami dvojčat.

5

OBSAH:

1. Rozdíly mezi jednovaječnými a dvojvaječnými dvojčaty.................................... 7-8

1.1 Dvojvaječná nebo jednovaječná?................................................................... 7

1.2 Zajímavosti .................................................................................................... 7

2. Vznik a vývoj jednovaječných dvojčat .................................................................. 8-12

2.1 Oplodnění vajíčka ............................................................................................ 8

2.2 Rozdělení zygot ................................................................................................ 8-9

2.2.1 Bichoriati biamniti ........................................................................................ 8

2.2.2 Monochoriati biamniti .................................................................................. 9

2.2.3 Monochoriati monoamniati .......................................................................... 9

2.2.4 Siamská dvojčata .......................................................................................... 9

2.3 Těhotenství ...................................................................................................... 10-12

2.3.1 Diagnostika .................................................................................................. 10

2.3.2. Průběh ......................................................................................................... 10-11

2.3.3 Poloha dvojčat .............................................................................................. 11

2.3.4 Rizika ........................................................................................................... 11-12

3. Vrozené vývojové vady ........................................................................................... 12-17

3.1 Příčiny vzniku ................................................................................................. 12

3.2 Rozdělení vrozených vad na základě mechanismu vzniku .............................. 13

3.3 Rozdělení vrozených vývojových vad podle komplexnosti ............................ 13

3.4 Nejobvyklejší vrozené vývojové vady ............................................................. 13-15

3.4.1 Downův syndrom .......................................................................................... 14

3.4.2 Vrozené srdeční vady .................................................................................... 14-15

3.4.3 Vrozené vady končetin .................................................................................. 15

3.5 Vrozené vývojové vady typické pouze pro dvojčata ........................................ 16-17

3.5.1 Siamská dvojčata ............................................................................................ 16

3.5.2 Syndrom mizejícího dvojčete ......................................................................... 16-17

4. Porod .......................................................................................................................... 17-18

4.1 Vaginální porod ................................................................................................. 17

4.1.1 Moţné komplikace ......................................................................................... 17

4.2 Císařský řez ...................................................................................................... 17-18

5. Rozdíly mezi jednovaječnými a dvojvaječnými dvojčaty ........................................ 18-20

5.1 Rozdíly ve vzhledu a tělesné konstituci ........................................................... 18-19

5.1.1 Váha, výška a velikost ................................................................................... 18-19

6

5.1.2 Vzhled .......................................................................................................... 19

5.2 Rozdíly v charakteru, zálibách a sexuální orientaci ........................................ 20

5.3 Nejznámější česká dvojčata ............................................................................ 21

5.4 Nejkrásnější dvojčata na světě ........................................................................ 21

6. Výhody a nevýhody dvojčat ................................................................................... 22

6.1 Nevýhody dvojčat .......................................................................................... 22

6.2 Výhody dvojčat ............................................................................................. 22

Závěr .......................................................................................................................... 23

Pouţité zdroje ............................................................................................................ 24-27

Pouţitá literatura ........................................................................................................ 28

7

1. ROZDÍLY MEZI JEDNOVAJEČNÝMI A

DVOJVAJEČNÝMI DVOJČATY

Rozlišujeme dva typy dvojčat. Identická dvojčata vznikají z jednoho oplodněného

vajíčka (zygoty), které se na samém počátku těhotenství rozdělí. Označujeme je tedy jako

jednovaječná či monozygotní dvojčata. Tato dvojčata mají stejnou DNA a jsou si podobná

jako vejce vejci. Můţou mít však několik drobných rozdílů.

Neidentická dvojčata pocházejí ze dvou různých vajíček, která jsou oplodněna dvěma

odlišnými spermiemi. Jsou si podobná stejně jako dva různí sourozenci, jsou však

pochopitelně stejně stará. Stejně jako u jednovaječných dvojčat je můţeme nazývat buď

dizygotní dvojčata nebo dvojčata dvojvaječná. Na rozdíl od jednovaječných dvojčat mohou

být odlišného pohlaví (50% dvojvaječných dvojčat se rodí jako dívka a chlapec).

1.1 Jednovaječná nebo dvojvaječná?

Obecně můţeme říci, ţe jednovaječná dvojčata mají jednu společnou placentu,

zatímco u dvojvaječných má kaţdé dítě svojí vlastní placentu, ve které se vyvíjí.

Obr. č. 1 – Jednovaječná dvojčata Obr. č. 2– Dvojvaječná dvojčata

Rozpoznat při ultrazvuku dvojvaječná dvojčata lze jiţ okolo 6. týdne těhotenství, u

jednovaječných to trvá však o něco déle.

1.2 Zajímavosti

Mnoho lidí ţije v domnění, ţe kdyţ má ţena jen jednu placentu, znamená to, ţe

dvojčata jsou identická. Není tomu však vţdycky. Dvě placenty se můţou vytvořit velmi

blízko sebe a splynout v jednu. Naopak z oplodněného vajíčka, které se rozdělí velmi brzy,

mohou vzniknout dvě placenty. To nám dokazuje, ze počet placent nemusí vůbec souviset

s počtem vajíček.

Co je také velmi zajímavé, však ne příliš časté, při vzniku dvojvaječných dvojčat, je

tzv. dodatečné oplodnění. V rozmezí 10-15 dnů můţe dojít k druhému oplození

(superfekundace), kdy se uvolní další vajíčko z vaječníku. Děti tedy nemusí mít stejného

otce, i přesto, ţe se jedná o dvojvaječná dvojčata. Přestoţe se dvojčata narodí v ten samý den,

jedno pravděpodobně bude o několik dní, moţná i týdnů starší neţ to druhé.

8

2. VZNIK A VÝVOJ JEDNOVAJEČNÝCH DVOJČAT

2.1 Oplodnění vajíčka

Početí jednovaječných dvojčat začíná splynutím jedné spermie s jedním vajíčkem.

Vajíčko je schopné oplození v průběhu 20 hodin po ovulaci. Největší pravděpodobnost

oplození je tedy mezi 12.-16. dnem 28-denního menstruačního cyklu. Oplozené vajíčko se

následně dělí na dvě samostatné buňky, tudíţ mají jednovaječná neboli monozygotická

dvojčata vţdy stejný genetický základ, krevní skupinu i identickou stavbu těla. Z celého

počtu dvojčat, jak jednovaječných, tak dvojvaječných jich tvoří jednovaječná cca 25%.

Dvojčata jsou vţdy stejného pohlaví.

2.2 Rozdělení zygot

Na časovém úseku, během kterého se zygota rozdělí na dvě shodné části, závisí následný

ţivot dvojčat. Toto rozdělení je jedinou odlišností jednovaječných dvojčat.

2.2.1 Bichoriati biamniati

Pokud dojde k rozdělení oplozeného vajíčka do tří dnů od fertilizace (oplodnění), kaţdý

zárodek má svůj vlastní amnion (vnitřní zárodečný obal) a chorion (vnější zárodečný obal).

Jejich genetická informace zůstává totoţná. Takto jsou rozdělena i dvojvaječná dvojčata

s odlišností pouze v genetické informaci.

Obr. č. 3 – Jednovaječná dvojčata se stejnou DNA se

vzhledem téměř neliší, to však ale neznamená, e stejná

DNA udělá ze dvou lidí totoţné jedince.

9

Obr. č. 4 - Rozdělení bichoriati biamniati

2.2.2 Monochoriati biamniati

V případě, kdy se rýhující zygota rozděluje během třetího aţ sedmého dne od oplození,

sdílejí oba zárodky společnou placentu a chorion (vnější zárodečný obal). Kaţdý má však

svůj amnion (vnitřní zárodečný obal). V této době dochází k uhnizďování vajíčka v děloţní

sliznici. Většina monozygotních dvojčat vzniká tímto způsobem.

Obr. č. 5 - Rozdělení monochoriati biamniati

2.2.3 Monochoriati monoamniati

U 1% jednovaječných dvojčat dochází k rozdělení rýhujících se zygot během osmého a

dvanáctého dne od početí. Zárodky sdílejí jednu placentu a rostou v jednom plodovém

vajíčku, nemají ţádný chorion (vnější zárodečný obal).

Obr. č. 6 - Rozdělení monochoriati monoamniati

2.2.4 Siamská dvojčata

Nastane-li rozdělení aţ po třináctém dni od fertilizace, úplné rozdělení obou zárodků není

moţné. Tyto zárodky jsou částečně srostlé k sobě, nazývají se takzvaně siamská dvojčata

neboli srostlice. Dochází k tomu u jednoho procenta všech monozygotních dvojčat. Více o

siamských dvojčatech v samostatné kapitole.

10

2.3 Těhotenství

Během vícečetné gravidity je organismus matky mnohem více zatěţován a namáhám.

Zvyšuje se riziko předčasného porodu, komplikací, hypotrofie a zvýšení krevního tlaku.

2.3.1 Diagnostika

Včasná diagnóza dvojčat můţe ulehčit porod. Okolo 8. týdne uţ je moţné matně

rozpoznat dvojčata na ultrazvukovém screeningu. Avšak ţivotaschopná dvojčata lze určit na

začátku třetího trimestru( 12.-14. týden těhotenství). V rané fázi těhotenství se můţe počet

zredukovat na jedno a to samovolně, ţena si toho ani nemusí všimnout. Dále se v 16. týdnu

provádí vyšetření hladiny hormonů, která, pokud je zvýšená, můţe poslouţit jako důkaz

vícečetného těhotenství. U přibliţně tří procent mnohočetných těhotenství se zjistí

mnohočetnost aţ u porodu, jelikoţ se plody na ultrazvukovém snímku překrývají. Během

vyšetření je také zpozorována zvětšená děloha, která neodpovídá svou velikostí počtu týdnů,

kdyby se jednalo o jedno četné těhotenství. Lékař můţe také poslechově zaregistrovat dvě

různé frekvence srdečních ozvů.

2.3.2 Průběh

Matka je v průběhu vícečetného těhotenství zatěţována. Mezi nejvíce zatěţované orgány

patří děloha, srdce, játra, ledviny, cévy dolních končetin a kompletní oběhový systém.

Dochází také k vzniku křečových ţil, těhotná ţena můţe mít také problémy s dýcháním a

rychle se unavit. Jsou také častější těhotenské problémy jako zvracení, anémie, krvácení a

zvýšené mnoţství plodové vody. Před porodem má matka navíc okolo dvaceti kilogramů,

samotná dvojčata váţí okolo šesti kilogramů, jelikoţ placenta a plodová voda váţí okolo

dvou kilogramů. Vícečetné těhotenství, zvláště kdyţ se jedná o jednovaječná dvojčata,

vyţaduje větší pozornost lékařů a zvýšený lékařský dohled. Z těchto důvodů je důleţitá

včasná diagnóza. Od dvacátého týdne by měla být matka hospitalizována a pod lékařským

dohledem, nejpozději však do 32. týdne gravidity. Kdykoli by došlo ke komplikacím je

moţno ji ihned převézt na sál. Zároveň je moţno klidem rodičky prodlouţit celkové trvání

Obr. č. 7 - Ultrazvukový snímek jednovaječných

dvojčat v 10. týdnu

11

těhotenství a tím pádem i zajistit zralost plodů, jejich donošenost a v neposlední řadě i jejich

ţivotaschopnost.

2.3.3 Poloha dvojčat

Poloha postavení plodů rozhoduje o porodu. V 45% těhotenství jsou zárodky uloţeny

v kolizním postavení (oba hlavičkou kolmo k matčině pánvi). V 35% je jeden plod

v kolizním postavení (hlavičkou kolmo k matčině pánvi) a druhý postaven pánevním koncem

k pánvi matky. V obou případech je moţný spontánní porod. Ostatní varianty, jako je

například poloha jednoho zárodku kolizní a druhého příčná, nebo také obou příčná, jsou

ukončovány císařským řezem. Více v kapitole o porodu.

Obr. č. 8 - Kolizní postavení plodů

2.3.4 Rizika

Feto-fetální transfúze neboli ‘‘Twin to twin“ syndrom

Tento syndrom nastává, pokud jsou v placentě mezi dvojčaty vytvořeny cévní spojky.

To znamená, ţe nastává nerovnováha mezi zárodky, kaţdému se dostává rozdílné mnoţství

ţivin a krve. Plodová voda se můţe tvořit v nadbytku. Zvyšujícím se objemem krve jednoho

z plodů můţe docházet k hypertenzi, zvětšení srdce nebo dokonce jeho selhání. Opakem však

je druhý plod, který trpí sníţeným objemem krve, hypertenzí a sníţenou tvorbou moči. Můţe

tedy nastat fáze, kdy jedno ze zárodků má více neţ polovinu ţivin nebo naopak méně neţ

polovinu, coţ zapříčiňuje zastavení jeho růstu. Řešením je aminoredukce nebo Laser terapie.

Aminoredukce je jedna z metod léčení. Odebere se část plodové vody. Zmenšuje se

tím riziko předčasného porodu. Toto se můţe opakovaně provádět aţ do 26. týdne

těhotenství.

12

Obr. č. 9 - Znázornění průběhu aminoredukce

Při Laser terapii se provádí oddělení spojených krevních oběhů plodů laserovým

paprskem. Následně se kaţdý plod ţiví sám nezávisle na druhém.

Obr. č. 10 - Znázornění průběhu Laser terapie

3. Vrozené vývojové vady

Vrozené vývojové vady jsou defekty orgánů, ke kterým došlo během prenatálního

vývoje plodu. Můţe se jednat o narušení struktury tkání a orgánů nebo jejich funkce.

Vznikají na základě abnormálního ontogenetického vývoje, způsobeného faktory vnějšího

prostředí, genetickými faktory či oběma skupinami faktorů. Závaţnost těchto vad je různá,

od lehkých, například kosmetických odchylek, aţ po těţká, která jsou neslučitelná s

postnatálním (= poporodním) ţivotem. Vrozené vývojové vady se vyskytují přibliţně u 3%

narozených dětí.

3.1 Příčiny vzniku

Faktory vnějšího prostředí

Vnější faktory schopné zapříčinit vznik vrozené vývojové vady, označujeme jako teratogeny.

Rozlišujeme tři hlavní skupiny teratogenů, které jsou uvedeny v tabulce:

Teratogeny

Chemické především léčiva (antibiotika, antiepileptika, cytostatika,…), alkohol, drogy, chemické látky s mutagenní aktivitou (např. těžké kovy)

Fyzikální především radioaktivní záření (RTG záření,…), vysoká teplota

Biologické infekce matky (toxoplazmóza, zarděnky, syfilis, AIDS, herpes viry,…), nemoci matky (fenylketonurie, diabetes mellitus,…)

Tab. č. 1- Přehled teratogenů

13

Faktory vnitřního prostředí

Vnitřní faktory můţeme nazvat jako genetické mutageny.

Genetické mutageny

Chromozomální aberace strukturální a numerické odchylky v karyotypu (= soubor všech chromozomů v jádře buňky)

Monogenně podmíněné vrozené vady mutace jednoho genu

Multifaktoriálně podmíněné vrozené vady rozhraní vad podmíněnými geneticky a vadami podmíněnými faktory zevního prostředí

Tab. č. 2 - Přehled genetických mutagenů

3.2. Rozdělení vrozených vad na základě mechanismu vzniku

Typ vrozené vady

Malformace abnormální vývoj tkáně nebo orgánu již od začátku

Disrupce patologický proces, který naruší vývoj tkáně nebo orgánu

Dysplasie abnormální uspořádání buněk tkáně nebo orgánu

Deformace zásah abnormální fyzické síly, která poškodí tkáň nebo orgán

Tab. č. 3 - Přehled vrozených vad

3.3. Rozdělení vrozených vad podle komplexnosti

Typ vrozené vady

Izolované vady vady, které nesouvisí s dalšími vadami

Asociace vady, které se vyvíjejí v asociaci s jinými vadami

Sekvence mnohočetné vady, způsobené primárním patologickým zásahem

Syndrom komplex fenotypových vlastností, které jsou typické pro definovanou diagnózu

Tab. č.4. - Přehled typů vrozených vad

3.4. Nejobvyklejší vrozené vývojové vady

Vrozené vývojové vady nejsou doménou pouze dvojčat, naopak se velmi často

objevují i u dětí z jednočetných těhotenství. Jednovaječná dvojčata jsou ale z hlediska

vrozených vývojových vad dvakrát aţ třikrát ohroţenější neţ samostatně vyvíjející se

jedinec. Vzhledem k tomu, ţe tyto děti mají společný dědičný základ, mají i stejné geneticky

podmíněné vady. Dá se tedy předpokládat, ţe pokud bude mít jedno z jednovaječných

dvojčat nějakou vrozenou vadu, objeví se i u druhého dvojčete.

14

3.4.1. Downův syndrom

Downův syndrom patří mezi nejznámější a nejtypičtější genetické chromozomální

vrozené vady. Projevy syndromu jsou různý stupeň mentální retardace, zpomalený vývoj,

typický vzhled či vrozené vady srdce.

Příčinou tohoto syndromu je proces nondisjunkce, chybný rozestup chromozomů

během prvního nebo druhého meiotického dělení. Nejčastěji se jedná o trizomii 21.

chromozomu - přítomnost tří chromozomů 21. v karyotypu. Jiná forma, která je vzácnější je

translokační forma trizomie 21. U této formy je nadbytečný chromozom připojen na jiný

chromozom. Vzácně se pak vyskytuje tzv. mozaiková forma, coţ znamená, ţe pouze některé

buňky nesou nadbytečný chromozom 21.

Downův syndrom má hned několik příznaků. Například sníţené napětí svalů, krátký

tvar lebky, okrouhlý obličej. Na týlu se můţe objevit uvolněná kůţe, na krajích duhovek se

objevují bílé aţ naţloutlé tečky, tzv. Brushfieldovy skvrny. Z hlediska chování a psychiky je

pro takto postiţené děti typická hyperaktivita, projevující se přehnanou aktivitou, výbušností

a roztěkaností. Další ze znaků je psychomotorická opoţděnost a sníţený inteligenční

kvocient IQ.

Postiţení Downovým syndromem připadne asi na jednoho novorozence z devíti set. S

věkem matky ale pravděpodobnost narození dítěte s touto vrozenou vadou narůstá. Zda bude

dítě takto postiţené lze diagnostikovat jiţ v průběhu těhotenství.

Downův syndrom se nedá léčit, dají se však léčit projevy této aberace. Pacient

potřebuje péči a správnou výchovu. Lidé s tímto syndromem se doţívají průměrně 50 let.

3.4.2. Vrozené srdeční vady

Vrozená srdeční vada je nejčastější vrozená orgánová malformace. Asi sedm dětí z

tisíce narozených trpí touto vadou. Téměř polovina případů je diagnostikována v prvním

týdnu ţivota.

Jednou ze srdečních vad je například transpozice velkých tepen. Jedná se o vadu, při

které je plicní a systémový krevní oběh rozdělen na dva paralelní oběhy. Tímto se tvoří dva

uzavřené okruhy - neokysličená krev ze systémového řečiště prochází pravou síní, pravou

komorou a jde zpět aortou do systémové cirkulace. Okysličená krev jde z plic do levé síně,

levé komory a poté plicnicí zpět do plic. Tato vada není slučitelná se ţivotem, pokud

postiţený netrpí současně otevřením Botallovy dučeje (= tepna vyskytující se v embryonální

Obr. č. 11 - Trizomie 21. chromozomu

Obr. č. 12 -Dítě postiţené Downovým syndromem

15

fázi, po prvním nádechu zaniká), defektem septa síní (= vytváří se komunikace mezi pravou

a levou síní - mísení krve) či defektem septa komor (= vytváří se komunikace mezi pravou a

levou komorou - mísení krve).

Další vadou je například Hypoplastické levé srdce. V tomto případě se jedná o

neúplně vyvinutou strukturu levého srdce. Levá komora tedy není schopna zajišťovat srdeční

výdej. Pravá komora zajišťuje systémovou i plicní cirkulaci.

Nejčastější vrozenou srdeční vadou je defekt septa komor. To znamená, ţe v přepáţce

mezi levou a pravou srdeční komorou se nachází jeden nebo více otvorů. To způsobuje, ţe

část okysličené krve z levé komory se vrací zpět do pravé komory a jde zpět do plic.

Další vadou je koarktace aorty. Jedná se o zúţení, které způsobuje zvýšení tlaku před

tímto zúţení a poklesu tlaku za ním.

Vrozené srdeční vady se řeší, pokud to lze, operativně. Ročně se v Dětském

kardiocentru odoperuje okolo 440 srdečních vad.

3.4.3. Vrozené vady končetin

Vrozené vady končetin mají ve většině případů genetický původ, mohou ale vznikat i

na základě teratogenu. Většinou se jedná o chybný vývoj, zdvojení, nedostatečný růst,

nadměrný růst, zdvojení, generalizované skeletální vady, chybnou diferenciaci a separaci

nebo vrozené konstrikce (= zúţení).

Nejobvyklejší vrozená vada končetin je vývojová dysplazie kyčelní. Projevuje se

různým stupněm decentrace (= posun) hlavice kosti stehenní z kloubní jamky.

Další jsou pak například syndaktalie - srostlé prsty či polydaktalie - více početné

prsty, radiální aplazie - částečně vyvinutý nebo nedovyvinutý kostěný základ vřetenní kosti.

3.5. Vrozené vývojové vady typické pouze pro dvojčata

3.5.1. Siamská dvojčata

Obr. č. 13 - Hypoplastické levé srdce Obr. č. 14 - Koarktace aorty

Obr. č. 15 –

Syndaktalie

Obr. č. 16 -

Polydaktalie

16

Siamská dvojčata jsou jednovaječná dvojčata srostlá ve stejných partiích těla.

Označení této vývojové anomálie vzniklo díky siamským dvojčatům Enga a Čanga

Bunkerových z Thajska, kteří ţili od roku 1811 do 1874. Byli srostlí od hrudníkové kosti aţ

po břicho.

Jedná se o poruchu malformace, způsobenou v době blastopatie. Jde o neúplné

oddělení dvou embryí. Siamská dvojčata se klasifikují podle lokalizace srůstu:

Typ

Thoracopagus srůst na hrudním koši

Omphalopagus srůst na břiše

Pygopagus srůst na kostrči

Craniopagus srůst na hlavě

Tab. č. 5 - Přehled typů srůstů siamských dvojčat

Z hlediska statistiky připadají jedna siamská dvojčata asi na 150 000 porodů. Většina

z nich se rodí mrtvých, přeţije asi jeden siamský pár na milion porodů. V dnešní době se ale

díky vyspělým technologiím dá stanovit diagnóza jiţ během prenatálního ţivota a těhotenství

předčasně ukončit.

Jediná léčba této vady je chirurgické oddělení dvojčat. Pro úspěšné oddělení je

potřeba mít všechny ţivotně důleţité orgány dvakrát, nebo jedno z dvojčat obětovat. První

úspěšné oddělení proběhlo ve Spojených státech amerických roku 1952.

3.5.2. Syndrom mizejícího dvojčete

Syndrom mizejícího dvojčete se nazývá případ, kdy jedno s dvojčat v rané fázi

těhotenství zanikne a dále se vyvíjí pouze jeden plod. Zanikající plod bývá slabý nebo

poškozený, proto dochází k samovolnému potratu.

Tento plod můţe odejít při slabém krvácení, nebo je vstřebán placentou nebo jej

vstřebá přeţívající plod. Častokrát zánik embrya nedoprovází ţádné komplikace, proto ve

většině případů není absorbce plodu aţ do porodu zpozorována. Aţ jedna třetina dvojčetných

těhotenství se během prvních třech měsíců změní na těhotenství jednočetná.

Obr. č. 17 - Lokalizace srůstu - typy Obr. č. 18 - Chybné dělení - d)

17

4. POROD JEDNOVAJEČNÝCH DVOJČAT

Nejprve by se mělo zmínit, ţe porod u jednovaječných dvojčat můţe probíhat dvěma

cestami. Tzv. Normální (vaginální) porod je porod, který jde přirozenou cestou bez

jakéhokoliv chirurgického zásahu. Poté existuje také porod císařským řezem, který je jiţ

prováděn operativně břišní stěnou. V obou případech můţe být porod plánovaný či akutní.

4.1 Vaginální porod

Porodit vaginálně můţe ţena v případě, je-li všechno v pořádku a obě dvojčata jsou

uloţená hlavičkou dolů, pokud však leţí první dvojče hlavičkou dolů a druhé koncem

pánevním, pak to není tak jasné. (Obrázky s oběma moţnými polohami jsme mohli vidět

v kapitole o vzniku a vývoji.)

Jakmile se normální porod rozběhne, je rodička i s dvojčaty bedlivě sledována. Prvnímu

dvojčeti, které je blíţe hrdlu, se na hlavičku připevní elektroda (malé čidlo snímající srdeční

frekvenci) a druhé dvojče je sledováno pomocí pásu připevněného na břiše matky. Na

monitoru lze sledovat děloţní kontrakce nebo tlak uvnitř dělohy a srdeční frekvenci obou

dvojčat. Jakmile se hrdlo děloţní plně rozšíří (na 10 cm) a zanikne, je třeba při kaţdé

kontrakci tlačit. Můţe trvat hodinu či dvě, neţ se objeví hlavička prvního dítěte, ale potom uţ

se většinou všechno odvíjí velmi rychle. Jakmile je první dvojče na světě, lékař zkontroluje

v jaké poloze se nachází dítě druhé, protoţe jeho poloha se můţe v průběhu porodu změnit.

Je-li v poloze koncem pánevním, je moţné ho buď přetočit, nebo porodit noţičkama napřed.

Druhé dítě se obyčejně narodí během 30 minut po prvním, můţe to však trvat i déle. Po

narození obou dětí se aplikuje injekce oxytocinu (hormon, který v poporodním období

usnadňuje vypuzení placenty) a porodí se placenta.

4.1.1. Možné komplikace

Vaginální porod můţe s sebou přinést i jistá rizika. Jedním a zároveň nejčastějším z nich

je, pokud se jedno z dvojčat (nejčastěji druhé dvojče) dostane do dechové tísně. V tomto

případě je nezbytné porod urychlit. Z moţností přichází v úvahu pouţití sacího zařízení

(přísavka přilne na hlavu dítěte a pomocí podtlaku vytáhne miminko z pochvy) nebo kleští.

Pokud není však plod dostatečně blízko, je nezbytné provést císařský řez, který popíšeme

následovně.

4.2 Císařský řez

Více neţ polovina dvojčat se rodí císařským řezem. I přesto, ţe se jedná o chirurgický

zákrok, můţe být mnohem uspokojivějším záţitkem, neţ si řada rodiček dokáţe představit.

Jak jsme jiţ zmínili, císařský řez můţe být akutní nebo také elektivní, neboli plánovaný. Asi

nejvíce záleţí na poloze dvojčat v děloze, která se do 36. týdne těhotenství můţe změnit.

Také častým důvodem, proč porod probíhá císařským řezem je nepoměr velikosti hlavičky

plodu a velikosti pánve u matky.

Nejdříve se udělá horizontální průřez břišní stěnou (vodorovný řez v podbřišku).

Zákrok je zahájen aţ poté, co rodička přestala pomocí epidurální (umrtvení spodní části těla)

nebo celkové anestezie vnímat bolest. Jestliţe operace neprobíhá v celkové anestezii, můţe

být partner na sále s rodičkou. Před sebou má ţena sterilní zástěnu, aby na celou operaci

neviděla. Porod je velmi rychlý. Během několika minut porodník vytáhne z dělohy první

dvojče. Během další minuty následuje dítě druhé. Po narození obou dvojčátek se vyjme

18

placenta a nakonec porodník sešije po vrstvách operační ránu. Celá operace trvá přibliţně 30

minut, avšak rekonvalescence po porodu císařským řezem trvá déle neţ po tom normálním

(nejméně čtrnáct dní). Děloha se do své normální velikosti stahuje pomaleji, krevní ztráty

jsou větší a také únava je markantnější. Záleţí však na tom, zda rodička byla v anestezii

úplné či pouze epidurální. Po úplné anestezii bývá matka často unavená. Ihned po porodu

začnou porodní asistentky rodičku bedlivě kontrolovat, aby se ujistily, ţe srdeční puls,

teplota a krevní tlak zůstávají stabilní. Rána můţe několik dní nebo déle bolet, nejčastěji při

smíchu nebo pohybu. Jako po většině operací je vhodné začít se pokud moţno co nejdříve

pohybovat, jelikoţ právě pohyb sniţuje riziko vzniku krevních sraţenin u dolních končetin

(trombóza).

5. ROZDÍLY MEZI JEDNOVAJEČNÝMI DVOJČATY

Obecná charakteristika

Jednovaječná dvojčata jsou identická neboli shodná. Mají vţdy stejné pohlaví a

obvykle sdílejí jednu placentu, ačkoliv to závisí na tom, jak pozdě vajíčka splynou. Dále mají

stejnou genetickou informaci, tudíţ i stejnou krevní skupinu. V neposlední řadě mají i stejné

fyzické rysy; není moţné, aby si dvojčata nebyla podobná. Proto jsou někdy nazývána i jako

monozygotní dvojčata.

5.1 Rozdíly ve vzhledu a tělesné konstituci

5.1.1 Váha, výška a velikost

Vzhledem ke kratšímu gestačnímu období, coţ je období od početí do porodu dítěte,

mívají dvojčata menší hmotnost a celkově jsou drobnější neţ jednotlivé děti. Kaţdé z dvojčat

se můţe lišit i tempem růstu. Jedno můţe růst rychleji neţ to druhé, tehdy se vyvolává porod

podle vývoje menšího dvojčete. Co se týče pozdějšího vývoje mimo tělo matky, bývají

dvojčata podobně vysoká a mívají přibliţně stejnou váhu. Vše je ale ovlivněno ţivotním

stylem, stravováním a pohybem. Je tedy moţné, ţe jedno z dvojčat bude měřit více

centimetrů neţ to druhé. Rozhodně ale můţeme vyloučit případ, ţe by se jedno z dvojčat

Obr. č. 20 – Císařský řez

Obr. č. 19 - Vyjmutí dítěte při císařském řezu

19

stalo obézním a druhé by bylo štíhlé. Přeci jenom mají stejnou DNA a tudíţ je takto velká

odlišnost nemoţná.

5.1.2 Vzhled

Jednovaječná dvojčata bývají často k nerozeznání. Lidé si je pletou, zaměňují jedno za

druhé a mnohdy nemohou rozlišit, kdo je kdo. Dvojčata mívají stejnou barvu, strukturu a

kvalitu vlasů i očí, stejné obličejové rysy, dokonce i uši či nos. Mívají i velmi podobné otisky

prstů, jelikoţ jejich prsty se moc neliší. Jsou vlastně tzv. “klony“. Dívky mívají dokonce i

stejně velká ňadra. Změna nastává s postupem času. Jak dvojčata stárnou, bývají si méně

podobná. Můţe se tedy stát, ţe jako děti bývají nerozlišitelná, ale v pokročilejším věku uţ

můţeme najít nějaké rozdíly. Tento fakt je podmíněn ţivotním stylem a dalšími faktory.

Dívky i ţeny na obrázcích jsou naprosto shodné bez ohledu na věk. Stejně je tomu i u

novorozenců, jsou zcela identičtí.

5.2 Rozdíly

v charakteru,

zálibách a sexuální orientaci

Neměli bychom zapomínat, ţe dvojčata jsou dvě odlišné osobnosti, přestoţe mezi

sebou mají velmi silné pouto. Říká se, ţe dvojčata vycítí na dálku, co si druhé dvojče myslí,

Obr. č. 21 – Jednovaječná dvojčata v pokročilém

věku

Obr. č. 22 - Jednovaječná dvojčata

v pubertě

Obr. č. 23 – Jednovaječná dvojčata v dětství

20

co dělá či je-li v pořádku. Podle lékařských výzkumů duševní telepatie na dálku neexistuje.

Mimo jiné mají dvojčata i podobné sklony, jak pozitivní, tak i negativní. Mívají rádi stejnou

hudbu, umění atd. Bohuţel sdílejí i zlozvyky, jako je například alkoholismus.

Co se charakteru týče, jedno z dvojčat můţe být pozorné, společenské a rozváţné,

zatímco druhé roztěkané a ţivé. Paradoxně mohou mít dvojčata i velmi podobnou povahu,

coţ je více pravděpodobné. Vyskytují se i případy, kdy se dvojčata chovají natolik identicky,

ţe je to aţ k neuvěření. Nejenţe mají stejné záliby, navštěvují stejnou školu, mají stejný vkus

v oblékání, ale dokonce mají stejné problémy. Bylo zaznamenáno, ţe existují jedinci, kteří

onemocní stejnou nemocí a to dokonce i ve stejnou dobu. Na stejnou nemoc i zemřou.

Britský přírodovědec Charles Darwin zveřejnil případ dvojčat – bratrů ţijících kaţdý

v jiném městě, i zemi. Jeden z bratrů onemocněl zánětlivým onemocněním očí a při návštěvě

svého lékaře mu řekl, ţe jeho bratr bude mít stejný zánět jako on. Lékař mu nevěřil, ale

později se ukázalo, ţe muţ měl pravdu, jeho bratr doopravdy onemocněl stejným zánětem.

Zdá se to neuvěřitelné, ale pouto mezi dvojčaty doopravdy existuje, vţdyť mají stejnou

DNA.

Existují také záznamy o dvojčatech, která byla natolik duševně podobná, ţe se dalo

říci, ţe to byl jeden člověk. Dále si dvojčata často vybírají velmi podobné partnery;

vzhledově i charakterově. Ţijí ve velmi podobných domech, volí stejný obor zaměstnání či

volí stejnou politickou stranu.

Překvapivě, ani okamţité odloučení obou dvojčat po porodu nemůţe této dušení

podobnosti zabránit. V jednom případě byli dva chlapci Jim a Jim adoptováni do různých

americkým rodin. Ve škole nenáviděli oba stejné předměty, oba zvolili stejné zaměstnání,

oba si koupili stejné auto, kouřili cigarety stejné značky, oba si pořídili psa a pojmenovali ho

stejným jménem a dokonce se oba oţenili se ţenou stejného jména. Později se také oba

rozvedli a znovu se oţenili – opět se ţenou stejného jména. Tyto příběhy se zdají být

nepravdivé, ale realita je jiná.

Je tedy velmi pravděpodobné, ţe dvojčata sdílejí stejné duševní pochody, ale i

duševní poruchy. Byl zaznamenán případ bratrů, kteří byli hospitalizování v psychiatrické

léčebně. Kaţdý ţil v jiném městě a byli od sebe odloučeni. I přesto trpěli stejnými bludy, oba

měli sluchové halucinace atd.

Naopak, existuje řada případů, kdy si dvojčata nejsou duševně podobná, kaţdé má

jiné záliby či dokonce jinou sexuální orientaci. Vyskytují se případy, kdy jedno z dvojčat

bylo heterosexuální orientace zatímco druhé homosexuální. Čím je toto způsobeno se přesně

neví, vědci se shodují, ţe sexuální orientace je dána pohlavními hormony. V tomto případě

větší z dvojčat dostalo dostatek muţského hormonu, zatímco na druhé dvojče hormonu uţ

tolik nezbylo, a to způsobilo jeho homosexuální orientaci.

5.3 Nejznámější česká dvojčata

I v České republice se rodí mnoho jednovaječných dvojčat. Jedním z nejznámějších

českých dvojčat jsou Iveta a Ivana Bartošovy. Jedná se o jednovaječná dvojčata. Ivana přišla

Obr. č. 24 - Jednovaječná

dvojčata - holčičky

21

na svět o pouhých patnáct minut dříve neţ její slavná sestra. I Ivana se vydala po dráze

zpěvačky a začala vystupovat pod jménem Viana z důvodu, aby si ji lidé nepletli s její

slavnější sestrou. Později ale kariéru ukončila a provdala se do Švýcarska.

5.4 Nekrásnější dvojčata na světe

Mezi nejkrásnější dvojčata na světě bezesporu patří brazilská supermodelka Gisele

Bündchen a její neméně pohledná jednovaječná sestra Patricia. V tomto případě se kaţdá

z dívek vydala svou vlastní cestou: Gisele se věnuje modelingu, zatímco Patricia

managementu.

6. Výhody a nevýhody dvojčat

Jakoţto kaţdé těhotenství, tak i vícečetná těhotenství přináší řadu výhod a nevýhod.

Obr. č. 25 - Dvojčata Iveta a Ivana Bartošovy

Obr. č. 26 a obr. č. 27 – dvojčata

Gisele a Patricia Bündchenovy

22

6.1 Nevýhody dvojčat

Pokud čekáme dvojčata, musíme počítat s tím, ţe dvě děti znamenají dvakrát tolik

práce: přebalit ne jednou, ale dvakrát, krmit dvakrát (některé zkušené ţeny jsou schopné kojit

obě dvě děti najednou, ale většina prvorodiček krmí jedno po druhém), chovat dvě děti v

náručí, nikoliv jedno. Tato nevýhoda je velmi patrná, kdyţ jsou dvojčátka malá.

Další nevýhodou je vysoké psychické vypětí, dvě děti znamenají dvakrát tolik

zodpovědnosti. Děti se navzájem ruší pláčem a matka poté neví, které chovat dřív. Starat se o

dvojčata je bez pochyby obrovský stres.

Co se týče finanční stránky; je nutno koupit vše dvakrát, od oblečků, přes dudlíky aţ

po plenky. Kočárky pro dvojčata jsou taktéţ velmi drahé. Matka bohuţel pobírá jen jednu

mateřskou dovolenou i přesto, ţe má dětí více.

Matka také trpí nedostatkem času, neví co dříve udělat, zkrátka se nezastaví.

A v neposlední řadě, mít dvojčata je rozhodně dřina, větší fyzická námaha, např.

nošení obou dětí najednou do schodů či zacházení s kočárkem, který někdy váţí i 40

kilogramů.

6.2 Výhody dvojčat

Velkou výhodou je, ţe děti jsou dvě a mohou se tudíţ zabavit spolu; nejenom ţe si

hrají, mohou si ale i povídat, coţ je rozvíjí mnohem více neţ individuální hraní. Zato ale

začínají mluvit cca o 2-3 měsíce později, to je způsobeno tím, ţe dvojčata jsou schopna spolu

komunikovat nám nesrozumitelným jazykem, zatímco oni si perfektně rozumí, nemají tedy

tak velkou potřebu mluvit s rodiči.

Dvojčata se necítí osamělá a opuštěná, i přestoţe matka na ně nemá tolik času. Mají

vţdy jeden druhého.

Jelikoţ jsou rodiče vytíţeni, nebývají tolik rozmazlená, není na to zkrátka čas.

Dvojčata nemívají problémy v dětském kolektivu, jsou zvyklí, ţe se musí o věci

dělit, ţe nejsou na světě sami. Tudíţ bývají i skromnější, vědí, ţe se vţdy musí rozdělit a ţe

nemohou mít hned vše, co si přejí.

ZÁVĚR

23

V naší práci jsme prohloubily téma jednovaječných dvojčat, od vzniku, přes vrozené vývojové vady

aţ po výhody a nevýhody. Během našeho projektu jsme měly moţnost navštívit Podolskou porodnici

pod dohledem MUDr. Malé, která nás uvedla k hlubším informacím o dvojčatech obecně, ale zejména

o jednovaječných. Zjistily jsme, jak je vzácné čekat jednovaječná, tedy identická, dvojčata. Zároveň

jsme se přesvědčily, v čem nám mohou moderní technologie pomoci při diagnóze nebo léčbě. Kaţdá

členka naší skupiny by se shodla, ţe jsou jednovaječná dvojčat opravdickým zázrakem přírody a také

o kolik kroků napřed před člověkem vţdy bude.

POUŢITÉ ZDROJE

24

HÁLA, R., Když se narodí dvojčata [online]. c2011, [cit. 2014-04-06]. Dostupné z:

http://www.aktivneozdravi.cz/news/kdyz-se-narodi-dvojcata/

Růstový hormon, Jednovaječná dvojčata mohou mít rozdílnou výšku [online]. c2014, [cit. 2014-04-

06]. Dostupné z:

http://www.rustovyhormon.cz/laik/jednovajecna-dvojcata-mohou-mit-rozdilnou-vysku-267

Wikipedie, Dvojčata [online]. c2013, [cit. 2014-04-06]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dvojčata

Lui magazine, Napoví jednovaječná dvojčata vědcům, kde vzniká homosexualita? [online]. c2012,

[cit. 2014-04-06]. Dostupné z:

http://www.lui-magazine.cz/lifestyle/item/593-napov%C3%AD-jednovaječná-dvojčata-vědcům-kde-

vzniká-homosexualita

Naše info, Jaká jsou tajemství dvojčat? [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z:

http://www.naseinfo.cz/rodina/jaka-jsou-tajemstvi-dvojcat

Doktorka.cz, Fenomén jednovaječných dvojčat [online]. c1999-2014, [cit. 2014-04-06]. Dostupné z:

http://rodina-deti.doktorka.cz/fenomen-jednovajecnych-dvojcat/

MILLER, P., Exkluzivně pro National Geographic: Tajemství dvojčat [online]. c2009-2014, [cit.

2014-04-06]. Dostupné z:

http://www.national-geographic.cz/detail/exkluzivne-pro-national-geographic-tajemstvi-dvojcat-9204/

DVOŘÁKOVÁ, E., Život ve stínu slavných dvojčat [online]. c2009-2014, [cit. 2014-04-06]. Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/zena/329729-zivot-ve-stinu-slavnych-dvojcat.html

AŠENBRENEROVÁ, I., “Maminko, budete mít dvojčata!” [online]. c2014, [cit. 2014-04-06].

Dostupné z:

http://www.maminka.cz/clanek/tehotenstvi-a-porod/maminko-budete-mit-dvojcata

MÉSZÁROSOVÁ, A., Vrozené vývojové vady: nejdůležitější otázky a odpovědi [online].

c2011-2014, [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:

http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/deti-s-jinym-zavaznym-

zdravotnim-znevyhodnenim/vrozene-vyvojove-vady/vrozene.shtml

BĚLOBRÁDKOVÁ, I., Downův syndrom [online]. [cit.2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.genetikapardubice.cz/hla/syndromy/downuv-syndrom

FRISOVÁ, V., Prenatální diagnostika vrozených vad plodu v otázkách a odpovědích

[online]. c2011-1014, [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/prenatalni-diagnostika-vrozenych-vad-

plodu-v-otazkach-a-odpovedich-73.html

VITALION, Downův syndrom [online]. c2014, [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://nemoci.vitalion.cz/downuv-syndrom/

25

WIKISKRIPTA, Downův syndrom [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Downův_syndrom

WIKISKRIPTA, Kritické vrozené srdeční vady [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Kritické_vrozené_srdečn%C3%AD_vady

JEDELSKÁ, M., Vrozené srdeční vady v pediatrii [online]. c2014, [cit. 2014-04-14].

Dostupné z:

http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/vrozene-srdecni-vady-v-pediatrii-451702

ŠKOVRÁNEK, J., Péče o děti s vrozenou srdeční vadou v České republice [online]. c2000-

2012, [cit. 2014-04-15].

Dostupné z:

http://www.tribune.cz/clanek/24699-pece-o-deti-s-vrozenou-srdecni-vadou-v-ceske-republice

WIKISKRIPTA, Vrozené srdeční vady [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vrozené_srdečn%C3%AD_vady

WIKISKRIPTA, Transpozice velkých tepen [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Transpozice_velkých_cév

WIKISKRIPTA, Hypoplastické levé srdce [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Hypoplastické_levé_srdce

WIKISKRIPTA, Otevřená Botallova dučej [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Otevřená_Botallova_dučej

WIKISKRIPTA, Koarktace aorty [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Koarktace_aorty

WIKISKRIPTA, Vývojová dysplázie kyčelní [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vývojová_dysplázie_kyčeln%C3%AD

CHLÁDEK, P., Vrozená vývojová dysplazie kyčelní - diagnostická a léčebná úskalí [online].

c2014, [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

www.zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/vrozena-vyvojova-dysplazie-kycelni-

diagnosticka-a-lecebna-uskali-173362

PLASTICKÁ-CHIRURGIE.INFO, Vrozené vady ruky - syndaktylie, polydaktylie, hypoplazie,

aplázie, rozštěp ruky [online]. c2006-2014, [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.plasticka-chirurgie.info/zakroky/vrozene-vady-ruky

WIKISKRIPTA, Vrozené vady končetin [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vrozené_vady_končetin

WIKIPEDIE, Siamská dvojčata [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Siamská_dvojčata

PETIT PRESS, Siamské dvojčata [online]. c2004, [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://primar.sme.sk/c/4116725/siamske-dvojcata.html

26

DVOJČATA, Obecně o dvojčatech [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.dvojcata.cz/obecne-o-dvojcatech/

ABC TĚHOTENSTVÍ, Syndrom mizejícího dvojčete [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.abctehotenstvi.cz/txt/syndrom-mizejiciho-dvojcete

BÍLÝ, J., Syndrom mizejícího dvojčete [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.konstelace.info/vts.html

Přední čeští odborníci z 1. LF UK a Všeobecné nemocnice v Praze, Dvojčata [online]. c2002-

2011, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:

http://www.porodnice.cz/dvojcata

TREFNÁ, K., Dvojčata [online]. c2013, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dvoj%C4%8Data

KOVAŘÍKOVÁ, V., Jednovaječná a dvouvaječná dvojčata [online]. c2008-2014, [cit. 2014-05-05].

Dostupné z:

http://www.naseporodnice.cz/dvojcata-vicercata/jednovajecna-a-dvouvajecna-dvojcata.php

iDnes.cz, Jak vznikají a vyvíjejí se dvojčata [online]. c2008, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:

http://ona.idnes.cz/jak-vznikaji-a-vyvijeji-se-dvojcata-du8-

/deti.aspx?c=A080912_081641_tehotenstvi-a-deti_bad

FRÝDLOVÁ, L., Vznik a typy jednovaječných dvojčat [online]. c2009, [cit. 2014-05-05]. Dostupné

z:

http://dvojcatka-cz.webnode.cz/tehotenstvi-s-dvojcaty-/jednovajecna-dvojcata/

MUDr. KOTEROVÁ, K., Vícečetná gravidita [online]. c2009, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:

http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2008-16/?pdf=2http://ona.idnes.cz/jak-vznikaji-a-

vyvijeji-se-dvojcata-du8-/deti.aspx?c=A080912_081641_tehotenstvi-a-deti_bad

VÁLKOVÁ, H., Lékaři v Podolí zachránili nenarozené dvojče díky unikátnímu zákroku [online].

c2013, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:

http://zpravy.idnes.cz/unikatni-zakrok-v-deloze-tehotne-matky-d9m-

/domaci.aspx?c=A130326_150551_domaci_hv

Oddělení ultrazvukové diagnostiky a Centrum fetální medicíny, Vyšetření vícečetné gravidity

(dvojčat, trojčat, atd.) [online]. c2009, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:

http://cfm.gynpor.cz/informaceprotehotnepacientky/neinvazivnivysetreni/31-viceetna-gravidita

IPSER, J., Genetika člověka [online]. c2013, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:

http://biology.ujep.cz/vyuka/file.php/1/opory_2014/Opora_Antropologie_a_genetika_cloveka.pdf

27

Ing. MALÝ, O., Lékařské prohlídky v těhotenství [online]. c2009, [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:

http://cpzp.cz/clanek/3077-0-Lekarske-prohlidky-v-tehotenstvi.html

POUŽITÁ LITERATURA

28

FENDWICKOVÁ, E., Velká kniha o matce a dítěti, Bratislava: PERFEKT, a.s., 1995

LEACHOVÁ, P., Dítě a já, Praha: Agentura CESTY, 1995

LEES, C., REYNOLDSOVÁ, K., MCCARTANOVÁ, G., Těhotenství v otázkách a odpovědích,

Praha: Euromedia group, k.s. – Ikar, 2002

MAREŠOVÁ P., Moderní gynekologické a porodnické postupy, Praha: Mladá Fronta, 2014

STOPPARDOVÁ, M., Početí, těhotenství a porod, Martin: Neografia, 1996

SEGALOVÁ, N., L., Nedělitelná dvěma, Praha: Triton, 2009

RULÍKOVÁ, K., Co nevíte o dvojčatech, Praha: Portál, 2009

RULÍKOVÁ, K, Dvojčata, Praha: Computer Press, 2008