Gymnázium Jana Nerudy

Závěrečná práce studentského projektu

Plísně a negativní dopady na zdraví člověka, živočichů a rostlin

Vedoucí práce: RNDr. Simonianová Lenka

PhDr. Wienerová Zuzana

Odborný konzultant: RNDr. Kubátová Alena

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Blahová Klára-Marie

Kostelecká Natálie

Lebeslé Marie

Sahakyan Arpine

Skalová Marie

2014

Děkujeme naší garantce RNDr. Aleně Kubátové z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty

Univerzity Karlovy za účinnou pomoc, odbornou konzultaci a za poskytnutí prostoru v odborné

mykologické laboratoři při vlastním výzkumu. Děkujeme RNDr. Lence Simonianové za odborné

vedení, pomoc a cenné rady při zpracování výsledků a PhDr. Zuzaně Wienerové za pomoc při psaní

práce.

Děkujeme svým rodinám za podporu v průběhu naší práce.

Prohlašujeme, ţe jsme práci vypracovaly samostatně pod vedením Lenky Simonianové, a ţe jsme v

seznamu uvedly všechny pouţité literární a odborné zdroje.

V Praze dne .............................. Podpis

Blahová Klára-Marie ….................................................

Kostelecká Natálie .....................................................

Lebeslé Marie .....................................................

Sahakyan Arpine .....................................................

Skalová Marie .....................................................

Abstrakt

Práce se zabývá problematikou různých druhů plísní. Zkoumá jejich negativní dopad na zdraví

člověka a zvířat, jejich vliv na potraviny.

V teoretické části jsme se věnovaly rozdělení mikroskopických hub a jejich výskytu v potravinách a u

člověka a ţivočichů. V této části jsou také popsána jednotlivá mykotická koţní onemocnění spolu

s jejich původcem.

V praktické části jsme po kultivaci vzorků určovaly druhy plísní rostoucích na potravinách.

Our project is dedicated to different types of fungi. We examined it’s negative impact on the health of

humans and animals and it’s damage on food.

In the theory we worked on the division of microscopic fungi and it’s occurrence in food, animals and

people. In this part of our work we described different mycotic skin diseases as well as their source.

In the practical part of our project we examined and identified types of growing fungi on eatables.

Obsah

Úvod…………………………………………………………………………………………………......7

TEORETICKÁ ČÁST

1. Rozdělení……………...………………………………………………………………………….....8

2. Kvasinky………………………………………………………………………………………...…..8

3. Mikroskopické vláknité houby……………………………………………………………………...8

3.1. Toxinogenní a patogenní mikromycety…………………………………………………..........8

4. Nejvýznamnější rody mikroskopických vláknitých hub……………………………………………9

4.1.1. Rod Aspergillus………………………………………………………………………….9

4.1.2. Rod Penicillium…………………………………………………………………………..9

4.1.3. Rod Mucor………………………………………………………………………………..9

5. Výskyt…………………………………………………………………………………………..…10

5.1. Potraviny……………………………………………………………………………...…......10

5.1.1. Cereálie……………………………………………………………………………….....10

5.1.1.1. Polní plísně………………………………………………………….………..10

5.1.1.2. Skladové plísně………………………………………………………..……..10

5.1.2. Ovoce………………………………………………………………………………..…..10

5.1.2.1. Jablka…………………………………………………………………………10

5.1.2.2. Patulín.……………………………………………………………………….10

5.2. Člověk a ţivočichové………………………………………………………………………..11

5.2.1. Mykotická koţní onemocnění…………………………………………………………..11

5.2.1.1. Dermatofytické infekce……………………………………………………....11

5.2.1.1.1. Antropofilní druhy…………………………………………………...11

5.2.1.1.2. Zoofilní druhy……………………………………………………..…11

5.2.1.1.3. Geofilní druhy…………………………………………………….....11

5.2.1.1.4. Tinea capitis……………………………………………………..…..11

5.2.1.1.5. Tinea barbae……………………………………………………...….11

5.2.1.1.6. Tinea facei a Tinea corporis……………………………………..…..12

5.2.1.1.7. Tinea inguinalis……………………………………………………...12

5.2.1.1.8. Tinea manus ………………………………………………………...12

5.2.1.1.9. Tinea pedis…………………………………………………………..12

5.2.1.1.10. Tinea unguium……………………………………………………....13

5.2.1.1.11. Mykid………………………………………………………………..13

5.2.1.2. Kvasinkové infekce………………………………………………………..…13

5.2.1.2.1. Candidosis oralis……………………………………….…………....13

5.2.1.2.2. Cheilitis angularis………………………………………..……….…13

5.2.1.2.3. Candidosis intertriginosa…………………………………………….14

5.2.1.2.4. Balanitis candidomycetica………………………………………...…14

5.2.1.2.5. Vulvovaginitis candidomycetica…………………………………….14

5.2.1.2.6. Paronychia candidomycetia……………………………………….....14

5.2.1.2.7. Onychomycosis candidomycetia………………………………...…..14

5.2.1.2.8. Chronická mukokutánní kandidóza……………………………….....14

5.2.1.2.9. Pityriasis versicolor……………………………………………….....14

5.2.1.2.10. Pityriasis versicolor alba………………………………………..…...14

PRAKTICKÁ ČÁST

6. Autoři a téma………………………………………………………………………………………16

7. Informace o vstupním materiálu…………………………………………………………………..16

8. Způsob zpracování………………………………………………………………………………...16

8.1.1. 2. prosince……………………………………………………………………………....16

8.1.2. 9. prosince ……………………………………………………………………………...16

9. Výsledky…………………………………………………………………………………………...17

10. Závěr……………………………………………………………………………………………….17

11. Zdroje……………………………………………………………………………………………...18

11.1. Seznam pouţité literatury……………………………………………………………..18

11.2. Internetové zdroje…………………………………………………………………….18

12. Přílohy…………………………………………………………………………………………….20

7

Úvod

V následující práci Vám stručně představíme plísně, jejich dělení a jejich výskyt v potravinách, v těle

lidí a ţivočichů, s následným negativním dopadem na ţivot.

Plísně - eukaryotické mikroorganismy jsou součástí naší planety zřejmě jiţ od starohor. Patří mezi

první osidlovatele. Člověk se je naučil vyuţívat ve svůj prospěch v potravinářském (sýry, nápoje,

trvanlivé salámy atd.) a farmaceutickém průmyslu ve výrobě antibiotik od objevení penicilinu

Alexanderem Flemingem v roce 1928. Dále jsou plísně běţně pouţívány pro produkci vitamínů,

růstových látek, jako laboratorní model, jako mykorhizní inokulum apod. Zvýšený výskyt plísní,

odborně nazývaných mikroskopické vláknité houby, má kromě pozitivního i negativní účinky na ţivot

a zdraví člověka i ostatních organismů.

Plísně rodu Aspergillus se tvoří obvykle v černých a hnědých koloniích. Způsobují tzv. aspergilózu –

houbové infekční onemocnění, která zasahuje především nosní dutinu a způsobuje alergické reakce.

Plísně rodu Mucor, do kterého patří např. plíseň hlavičková, jsou jedny z nejběţnějších plísní.

Vyskytují se ve vláknitých chomáčcích, ze kterých vyrůstají kulovité výtrusnice. Šíří se vzduchem.

Plísně napadající potraviny - konkrétně cereálie - jsou nejčastěji nazývány plísně polní a skladové.

Budeme se zabývat plísněmi způsobujících infekční onemocnění – mykózy. Plísně, které mykózu

způsobují, dělíme na dermatofyty, kvasinky a mikromycety (houby tvořící mycelia). Mykózy se dělí

na celkové a místní.

Místní mykóza se vyskytuje na kůţi a na sliznici. Nejčastějším vyvolavatelem koţních onemocnění –

dermatofytóz (odborně nazývaných tinea, např. tinea capitis, tinea barbae) jsou dermatofyta, která se

ţiví rohovějícími koţními buňkami a proto napadají kůţi, vlasy a nehty. Kandidózy, kterými často trpí

kojenci, malé děti, ţeny, obézní a lidé trpící cukrovkou, jsou způsobovány kvasinkami, kterým se daří

dobře v teplých, vlhkých a tmavých místech s niţší hladinou pH (kyselé prostředí) a s vysokým

obsahem cukru. Šíří se v důsledku nedostatečné hygieny, zapaření nebo nákazy (např. v plaveckých

bazénech).

Naopak celková mykóza postihuje nejčastěji mozek nebo plíce a vzniká u lidí s oslabenou imunitou

(např. AIDS, onkologická onemocnění).

Cílem naší práce je poukázat na různá onemocnění a problémy způsobované plísněmi v dnešní

společnosti.

Budeme se zabývat různými druhy plísní a mykotických koţních onemocnění a jejich dopadů na

člověka, potraviny a zvířata. Poukáţeme na to, ţe se kaţdé plísňové onemocnění jinak projevuje, jinak

se chová a má různé negativní následky. Co se týče následků koţních onemocnění, můţou býti velmi

váţné a kompletně zdeformovat část těla. V naší laboratorní části jsme se zaměřili na identifikaci

různých rodů mikroskopických hub.

8

TEORETICKÁ ČÁST

1. Rozdělení

Mikroskopické houby se dělí do dvou kategorií: vláknité houby (mikromycety) a kvasinky. V potravinách bylo identifikováno 114 druhů mikromycetů a 12 druhů kvasinek.

2. Kvasinky

Kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které patří do vřeckovýtrusných hub (jedná se o nejpočetnější

skupinu hub, vřeckovýtrusné jsou specializované k tvorbě pohlavních orgánů: výtrusů uvnitř tzv.

vřecka).1

Rozmnoţují se nepohlavně: pučením, coţ znamená, ţe vzniká nový jedinec z pupenu jiného (Obrázek

č. 1) a pohlavně pomocí vřecek.

Kvasinky tvoří mycelia, coţ jsou proplétaná vlákna, která se podobají koloniím (Obrázek č. 2).

Vyuţívají se v potravinářském průmyslu při výrobě například piva, vína, kefírů, jogurtů, zakysané

smetany nebo chleba, ale mohou mít i negativní dopad. Patří mezi původce onemocnění, o kterých

budeme mluvit v 6. kapitole u mykotických onemocnění.2

3. Mikroskopické vláknité houby (mikromycety)

Mikroskopické vláknité houby jsou vícebuněčné, eukaryotní, saprofytické nebo parazitické organismy.

Spolu s kvasinkami tvoří skupinu mikroskopických hub, které jsou zařazeny do oddělené říše: fungi.

Jsou velmi přizpůsobivé: vyskytují se tam, kde existují organické látky. Rozmnoţují se pomocí

výtrusů. Můţeme je najít v půdě, ovzduší, vodě, na povrchu různých organismů, předmětů, v krmivech

ale hlavně v potravinách.

3.1. Toxinogenní mikromycety

Toxinogenní mikromycety produkují mykotoxiny, coţ jsou sekundární metabolity (organické látky,

které vznikají během metabolismu v houbě).

Mají škodlivé účinky na člověka, zvířata i potraviny. Mohou vyvolávat toxické syndromy. Do jaké

míry bude mykotoxin člověka ovlivňovat, záleţí na jeho zdraví, jeho kondici, věku, výţivě a délce

působení mykotoxinu. Cílové orgány jsou játra, ledviny a plíce.3

Ze 114 mikromycetů vyskytujících se v potravinách, prokazatelně 65 produkuje mykotoxiny. 4

9

4. Nejvýznamnější rody mikroskopických vláknitých hub

4.1. Rod Aspergillus

Aspergillus je běţně se vyskytující houba, která tvoří hnědé, ţluté nebo bílé kolonie (Obrázek č. 3). Na

myceliu tvoří konidiofory s konidiemi na koncích fialid (Obrázek č. 4). Patří mezi vřeckovýtrusné.

Druh Aspergillus flavus byl prvním, u kterého byl detekován mykotoxin tzv. aflatoxin.5

Některé druhy rodu Aspergillus mohou způsobovat onemocnění, takzvanou aspergilózu. Tyto infekční

nemoci napadají nosní dutiny a dýchací soustavu. U lidí, kteří mají špatnou imunitu, můţe být

Aspergillus příčinou smrti.

4.2. Rod Penicillium

Penicillium je vřeckovýtrusná houba, také nazývaná „domovní plíseň“. Je typická pro vnitřní prostředí

a vyhovuje jí temnota.

Často se nachází na pečivu, tvoří modré povlaky (Obrázek č. 5), můţeme jí také najít na obilovinách a

ovocných výrobcích. Tvoří se ve vlhku a zapařených prostorech.

Penicillium je jeden z hlavních producentů mykotoxinů, škodlivých látek, které poškozují imunitní

systém, játra a ledviny. Mykotoxiny mohou vyvolávat halucinace, svalové křeče, poškození trávicího

traktu a odumření svaloviny.

Jedná se o problém v zemědělství (u krav, vepřů a drůbeţe obecně). Zvířata mohou být krmena

krmivem, které nebylo správně skladováno.

Mykotoxiny se nerozkládají, proto maso a produkty těchto zvířat musí být pečlivě kontrolovány, aby

se nedostaly ke spotřebě k člověku.

4.3. Rod Mucor

Mucor je jedna z nejběţnějších plísní. Tvoří bělavý porost s černými sporangii (Obrázek č. 6), která

rostou do výšky i 10 cm (Obrázek č. 7). Rychle se rozrůstá a tvoří tak poměrně velké chlupaté kolonie.

Kontaminuje maso a mléčné výrobky, u kterých, stejně jako Penicillium tvoří mykotoxiny.

10

5. Výskyt 5.1. Potraviny

5.1.1. Cereálie

5.1.1.1. Polní plísně

Polní plísně napadají zrna na poli, mimo sklady a jejich infekce není způsobena člověkem. Jsou velmi

vodomilné a téměř neškodné, pokud ovšem zrna obilnin hned po sklizni vysušíme, plísně se nemohou

dále rozmnoţovat. Pouze plísně rodu Fusarium poškozují zrno. Jen některé plísně znova vyklíčí hned

po zasazení zrna. Čím déle jsou zrna uskladněna, tím v zrnech zůstává menší aţ nulové mnoţství

mikroorganismů. Pravděpodobnost napadení záleţí především na klimatických podmínkách během

dozrávání, v době ţní, ale také na stupni napadení hmyzem, hlodavci apod. 6

5.1.1.2. Skladové plísně

Skladové plísně se vyskytují především, jak název napovídá, při uskladnění a při kontaktu s člověkem.

Jsou spíše suchomilné. Vyhovujícími podmínkami je 13-14% vlhkosti a teplota 25-30°C, ale

rozmnoţují se také při vlhkosti 17-18% a teplotě 5-45°C. Vyšší pravděpodobnost kontaminace hrozí u

úrody sklízené kombajny, protoţe klasy jsou ve větším kontaktu s pouţívaným nářadím. Zdrojem

plísní bývají rostlinné zbytky v pytlích, na nástrojích a ve skladištích. Některé z plísní se vyskytují jen

na povrchu, lze je tedy odstranit povrchovou očistou, jiné však prorůstají dovnitř do rostlinné tkáně

zrna.

5.1.2. Ovoce

5.1.2.1. Jablka

Další potravinou, u které je velmi častý výskyt plísní jsou jablka. 7

Během dozrávání se objevují různé

mykózy, zapříčiněné mnoţstvím druhů plísní, např.: černá hniloba – Botryosphaeria obtusa,

moniliová hniloba – Monilia fructigena nebo chrastivost jablek – Venturia inequalis, ve zralých

plodech se mohou vyskytovat i kvasinky. Je dokázáno, ţe v infikovaných plodech se velmi rychle

sniţuje obsah vitaminu C, který je velmi důleţitý pro výţivu lidského těla.

5.1.2.2. Patulín

V součastné době vědci nejvíce pozornosti věnují druhu Penicillium expanzum, který produkuje

mykotoxin patulín.

Patulín je toxin, který produkují některé druhy plísní rostoucí na ovoci (např. jablkách, hruškách či

hroznovém vínu), které bylo poškozeno mechanicky nebo hmyzem. Je to škodlivá látka obsaţena

v 61% shnilých jablek. Zdrojem patulínu však mohou být i další potraviny, např. zelenina, cereálie

nebo sýr. Z nakaţené potraviny lze odstranit téměř 100% patulínu. Účinnou metodou je oddělení

zdravé části tkáně od postiţené, coţ se také pouţívá při pečlivém vybírání a čištění jablek při výrobě

moštů. Je nezbytná pečlivá kontrola. Tím pádem v moštech můţeme jen zřídka najít stopy patulínu.

Během alkoholického kvašení se obsah patulínu v jablečné šťávě sníţí téměř o 98% původního

mnoţství. 8

11

5.2. Člověk a živočichové

5.2.1. Mykotická kožní onemocnění

5.2.1.1. Dermatofytické infekce (tinea)

Tinea capitis, tinea barbae, tinea faciei, tinea corporis, tinea manus a mnoho dalších. Tyto infekce

napadají nejen kůţi, ale i nehty a vlasy.9

5.2.1.1.1. Antropofilní druhy

Tyto druhy jsou nejčastější příčinou koţních onemocnění. Ţijí na člověku (přenášejí se většinou

nepřímo). Vytvářejí minimální, spíše chronické zánětlivé reakce. Například Trichophyton rubrum,

Trichophyton shoemleinii, Microsporum audouinii.

5.2.1.1.2. Zoofilní druhy

Tyto druhy infekcí jsou méně časté a jejich přirozeným hostitelem jsou zvířata. Způsobují výrazné

zánětlivé koţní reakce. Například Microsporum canis, Trichophyton verrucosum.

5.2.1.1.3. Geofilní druhy

Tyto druhy infekcí způsobují onemocnění u člověka jen zcela výjimečně např. u zemědělců a

stavebních dělníků. Ţijí v půdě. Například Microsporum gypseum.

5.2.1.1.4. Tinea capitis

Tento druh plísně napadá spíše děti školního věku.

Zdrojem nákazy infekce Kerion Celsi jsou většinou infikovaná zvířata. Nemoc se projevuje jako

výrazné zánětlivé infiltráty – často vyvýšené, s hnisavou sekrecí a následným vznikem krust.

Vyskytuje se na hlavě, ve vlasech. Vlasy okolo nákazy vypadávají. Projevuje se také zvýšenou

tělesnou teplotou.

Další druh onemocnění je Mikrosporie. Zdrojem nákazy jsou také infikovaná zvířata. Nemoc se

projevuje jako jedno nebo více oválných loţisek, většinou bez zánětu. Vyskytuje se na hlavě, ve

vlasech.

Favus se projevuje jako zánětlivý erytém, tvoří naţloutlé miskovité útvary (mají zvláštní zápach

připomínající myší moč). Po nemoci zůstává jizva. Stejně jako Mikrosporie se vyskytuje na hlavě, ve

vlasech.

5.2.1.1.5. Tinea barbae

Zdrojem nákazy jsou obvykle infikovaná zvířata – i bez patrných klinických příznaků nemoci (mohou

být pouze přenašeči). Nemoc se projevuje jako folikulitida, ze které se infekce dále šíří do hloubky.

12

Později se projevuje většími červenými papulami, někdy i s hnisavou sekrecí s následným vznikem

krust. Projevuje se také zvýšenou tělesnou teplotou. Ohroţeni jsou spíše veterináři a chovatelé zvířat.

Toto onemocnění se většinou hojí bez jizev. Vyskytuje se ve vousaté části obličeje.

5.2.1.1.6. Tinea facei a Tinea corporis

Zdrojem nákazy jsou zpravidla infikovaná zvířata, nejčastěji domácí. Nemoc se projevuje červeně

zbarvenými oválnými skvrnami, výjimečně s puchýřky, především na okrajích. Má tendenci se

zvětšovat. Objevuje se na nevousaté části obličeje, na trupu a na končetinách.

5.2.1.1.7. Tinea inguinalis

Toto onemocnění vzniká v místech se zvýšenou vlhkostí, nedostatečným odpařováním potu. Projevuje

se jako tmavě červená skvrna s mapovitým tvarem a ostrém ohraničením. Má tendenci se zvětšovat a u

výraznějších infekcí se můţou projevovat také drobné puchýřky. Projevuje se také mírným svěděním.

Objevuje se v tříslech a na přilehlých částech stehen.

5.2.1.1.8. Tinea manus

Vzniká poškozením koţního povrchu, při příliš častém mytí. Vyskytuje se ve dvou formách:

hyperkeratotická forma a vezikulózní forma.

Hyperkeratotická forma má chronický průběh. Vyznačuje se šupením a mírným zarudnutím. Objevuje

se na dlaních a prstech.

Kdeţto vezikulózní forma mívá spíše akutní průběh. Projevuje se puchýřky na zarudlé kůţi. Občas

svědí. Objevuje se také na dlaních a prstech.

5.2.1.1.9. Tinea pedis

Je nejčastější dermatofytickou infekcí. Zdrojem nákazy je kontaminovaná půjčovaná obuv a koberce,

podlahy ve sprchách, saunách, v okolí bazénů. Je způsobena zvýšenou vlhkostí, nedostatečným

odpařováním potu. Existují tři základní formy: interdigitální, hyperkeratotická a vezikulózní forma. 10

Nejčastější formou je interdigitální, která většinou mívá chronický průběh. Ze začátku se projevuje

olupováním kůţe, později má bělavé zbarvení, často probíhá i mokvání. Tvoří se praskliny. Objevuje

se v meziprstních prostorách nohou, tato infekce způsobuje svědění.

Hyperkeratotická forma má chronický průběh. Projevuje se malým zarudnutím. Objevuje se na

chodidlech a na chodidlových stranách prstů.

Vezikulózní forma je nejméně častá a má spíše akutní průběh. Projevuje se výskytem puchýřů, později

se tvoří i hnis. Kůţe okolo zarudne. Tato loţiska svědí a pálí. Objevuje se na chodidlech.

13

5.2.1.1.10. Tinea unguium

Tato infekce se objevuje především na nehtech na nohách. Vzniká přenesením mykotické infekce

z meziprstí. Kdyţ se objeví na rukou, tak je to obvykle přenesením infekce z nohou. Příznaky jsou

například ztráta lesku, naţloutlé zbarvení, drolivost a lámavost nehtu.

5.2.1.1.11. Mykid

Tato nemoc se vyskytuje jen ojediněle. Vznikne z důsledku koţní reakce na dermatofytozu. Projevuje

se drobnými puchýřky na dlaních a prstech.

5.2.1.2. Kvasinkové infekce

Kvasinkové infekce patří mezi velmi častá koţní onemocnění.

Tato onemocnění jsou způsobená různými faktory např. oslabená imunita, vliv některých léků,

hormonální antikoncepce, novorozenecké období, pokročilejší stáří.

Je mnoho různých kvasinkových nemocí například candidosis oralis, candidosis intertriginosa,

candidosis interdigitalis, balanitis candidomycetica a mnoho dalších.

5.2.1.2.1. Candidosis oralis

Toto onemocnění má mnoho různých klinických variant.

Jedním z nich je akutní pseudomembranózní forma, je nejčastější a nejnápadnější. Příznakem jsou

ostře ohraničené a snadno odstranitelné bělavé povlaky v dutině ústní. Po setření povlaku často

dochází ke krvácení.

Akutní atrofická forma se projevuje jako zánětlivé zarudnutí sliznice a atrofie v oblasti jazyka. Je

velmi bolestivá.

Chronická atrofická forma vzniká z pouţívání zubní protézy. Projevuje se červenými atrofickými

loţisky v místech, kde přiléhá zubní protéza. Nejčastěji to je na horním patru.

Chronická hyperplastická forma se projevuje tuhými bílými loţisky.

5.2.1.2.2. Cheilitis angularis

Jedná se o maceraci kůţe v místech ústních koutků způsobená únikem slin. Nejčastěji vlivem špatně

nasazené zubní protézy, částečně i nedostatkem ţeleza. Projevuje se zarudnutím, mokváním, někdy i

prasklinami v oblastech ústních koutků.

14

5.2.1.2.3. Candidosis intertrignosa

Tato nemoc vzniká z výraznější vlhkosti, nedostatečného vypařování potu. Příznaky jsou červené

plochy poměrně ostře ohraničené s jemným šupením. Vyskytuje se v místech koţních záhybů, pod

prsty, v podpaţí, v tříslech apod. Plíseň svědí, někdy i pálí.

5.2.1.2.4. Balantis candidomycetica

Vzniká nedostatečnou hygienou. Mají ji spíše lidé vyššího věku nebo bezdomovci. Projevuje se jako

malé, zarudlé puchýřky s bílými povlaky. Místa svědí, někdy i pálí.

5.2.1.2.5. Vulvovaginitis candidomycetica

Toto onemocnění se většinou vytváří v těhotenství, nošením neprodyšného prádla apod. Příznaky jsou

bílé povlaky na zarudlé pokoţce. Bývá i hustý bělavý výtok. Častý je i pocit svědění a pálení.

5.2.1.2.6. Paronychia candidomycetica

Na vzniku této nemoci se podílí i bakteriální infekce. Vzniká z důsledku příliš častého máčení kůţe ve

vodě, včetně nadměrného mytí apod., vzniká okolo nehtů. Projevuje se zánětlivým zarudnutím,

otokem, hnisavou sekrecí. Dochází k poškození aţ úplné ztrátě nehtu.

5.2.1.2.7. Onychomycosis candidomycetica

Objevuje se na nehtech. Projevuje se ztrátou lesku, naţloutlým zbarvením, zdrsněním povrchu,

odlučováním od nehtového lůţka, ztluštěním, někdy i úplnou dystrofií. Objevuje se především na

nohách, málo na rukách.

5.2.1.2.8. Chronická mukokutánní kandidóza

Vyskytuje se u lidí s oslabenou imunitou. Projevuje se vznikem různých forem kandidového

onemocnění.

5.2.1.2.9. Pityriasis versicolor

Toto onemocnění je poměrně časté. Má chronický průběh. Vzniká většinou u lidí niţšího věku,

z hromadění potu. Projevuje se jako hnědá, velmi rozsáhlá, plochá skvrna mapovitého tvaru. Velmi

15

jemně se olupuje. Objevuje se na střední části hrudníku. Obvykle nejsou příznaky patrné na první

pohled.

5.2.1.2.10. Pityriasis versicolor alba

Projevuje se kontrastním ztmavnutím okolní kůţe. Příčina vzniku není úplně jasná. Často vzniká na

obličeji a na končetinách.

16

PRAKTICKÁ ČÁST

6. Autoři a téma

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Benátská 2

128 01 Praha 2

RNDr. Alena Kubátová

Natalie Kostelecká

Marie Lebeslé

Téma: Určení druhů plísní rostoucích na potravinách

7. Informace o vstupním materiálu

- Cherry rajčata, TopMato, Praha

- Citron, Praha

- Grapefruit, Praha

- Celozrný toastový chléb, Marks&Spencer, Praha

- Mandarinka, Praha

- Zázvor, Praha

- Chleba, Praha

Hned po zjištění, ţe vzorek je plesnivý, byl uloţen do igelitového sáčku a ponechán na teplém místě

(na radiátoru) maximum cca 4 dny před zpracováním v laboratoři.

8. Způsob zpracování

8.1. Pondělí 2. prosince

Vzorky jsme přímo pozorovaly a fotografovaly pod binokulární lupou.

Poté jsme je naočkovaly na speciální kultivační půdu do Petriho misek pomocí vysterilizované jehly.

Na Petriho misky jsme napsaly datum, potravinu, odkud jsme vzorek odebraly, medium, teplotu a naší

hypotézu: o jakou plíseň by se mohlo jednat. Naše hypotézy se následně potvrdily nebo vyvrátily.

Vzorky jsme kultivovaly v laboratoři pomocí následující metody – v těchto podmínkách:

- inokulace na sladinovém agaru

- inkubace po dobu 7 dní při 23 °C

8.2. Pondělí 9. prosince

Po týdnu jsme provedly mikroskopické pozorování vzorků.

Připravily jsme mikroskopické preparáty v pozorovacím médiu (Melzerovo činidlo a kyselina mléčná

obarvená bavlnovou modří) a následně určovaly a fotodokumentovaly.

17

9. Výsledky

Kaţdý vzorek jsme podrobně popsaly a určily rod a třídu, do které houba patří (Obrázek č. 8 až 12).

Na závěr kultivace jsme určily u kaţdého vzorku přesný název houby, které jsme v Petriho miskách

vypěstovaly a vyvrátily nebo potvrdily naše hypotézy. Tyto výsledky jsme shrnuly a zapsaly do

tabulky (Tabulka č. 1).

Zjistily jsme, ţe na vzorcích převaţuje třída Ascomycetes.

Zygomycetes byly zastoupeny pouze Mucorem.

Byly jsme velmi překvapeny, jak rychle se houby dokáţou rozrůst, zvláště Mucor dosahoval velké

výšky (aţ cca 10 cm). Houby, které jsme si nepřály kultivovat, ale které jsme omylem nanesly na

sladinový agar, jsme objevily aţ po týdnu, kdy se rozrostly a byly viditelné pouhým okem.

10. Závěr

Na závěr naší práce bychom rády shrnuly naše poznatky.

Plísně jsou početná skupina mikroorganismů. V naší práci jsme se zaměřily na ty nejběţnější,

se kterými se člověk můţe setkat v kaţdodenním ţivotě. Pokusily jsme se popsat rozdíly mezi nimi.

Plísně, které můţeme najít na potravinách nebo zbytcích jídla, které jsme uchovávali v nevyhovujících

podmínkách, (např. na ovoci, pečivu, mléčných výrobcích…) mohou vytvářet mykotoxiny. Tyto látky

mají po poţití negativní dopad na naše zdraví: oslabují imunitní systém. Proto je vhodné potraviny

před konzumací zkontrolovat, napadené potraviny nejíst, dodrţovat datum doporučené spotřeby a

předejít tak poškození organismu.

Zdroje mykotických koţních nemocí jsou velmi různé. Můţeme se nakazit ve vlhkém prostředí v okolí

bazénů, kontaminovanou půjčovanou obuví i od infikovaných zvířat. Závaţnost průběhu onemocnění

záleţí i na našem zdravotním stavu. Průběh infekce bude vţdy váţnější při oslabení imunity,

v novorozeneckém věku nebo ve stáří. Člověk je v kontaktu s původci těchto nemocí neustále. Pro

sníţení rizika nákazy je vhodné dodrţovat hygienická pravidla a v případě podezření na mykotické

onemocnění včas vyhledat lékaře.

18

11. Zdroje 11.1. Seznam použité literatury

1. KUBÁTOVÁ A.: Houby v našich domácnostech aneb o čem doma víte i nevíte. Ţiva 5/2012.

Praha, Academia 2012

2. 6, 7, 8

JESENSKÁ Z.: Mikroskopické huby v požitinách a v krmivách. Bratislava, Alfa 1987

3. MALÍŘ František, OSTRÝ Vladimír a kol.: Vláknité mikromycety (plísně), mykotoxiny a zdraví

člověka. Brno, NCO NZO 2003

4. 9, 10

BĚLOBRÁDEK M.: Kožní nemoci. Praha, Maxdorf 2011

11.2. Internetové zdroje

5. Mykotoxiny tvorba a původci, online verze

(http://biomikro.vscht.cz/vyuka/mzp/Mykotoxiny9.pdf)

6. 4

Mikromycety, online verze

(http://www.biotox.cz/toxikon/mikromycety/mikromycety.php)

7. 1, 2

Kvasinky, online verze

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvasinky)

8. Prevence plísňových onemocnění, online verze

(http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/prevence_plisni.pdf)

9. Systém oragnismů, online verze

(http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/systematika/ucebni_text/system/houby/houby.pdf)

10. Potravinové plísně, online verze

(http://www.viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=75%3A70&catid=92

&Itemid=142)

11. Plísně a mykotoxiny, online verze

(http://www.med.muni.cz/dokumenty/pdf/plisne_a_mykotoxiny.pdf)

12. Mykóza, online verze

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Myk%C3%B3za)

13. O plísních, online verze

(http://www.biorepel.cz/oplisnich.htm)

14. Medicine Health, online verze

(http://www.emedicinehealth.com/)

15. Mykóza: příznaky, léčba (plísně), online verze

(http://nemoci.vitalion.cz/mykoza/)

16. Patulín, online verze

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Patulin)

19

17. Aspergillus, online verze

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergillus)

18. Plísně a alergie, online verze

(http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/plisne-a-alergie-352394)

19. 3

Mykotoxiny, online verze

(http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76672.aspx)

20.5

Boj proti nežádoucím účinkům mykotoxinů v krmivech, online verze

(http://www.biomin.net/cz/centrum-vzdelavani/clanky/articles-details/article/boj-proti-nezadoucim-

ucinkum-mykotoxinu-v-krmivech/)

21. Bakalářská práce, TERMOREZISTENTNÍ MIKROSKOPICKÉ HOUBY V BYLINÁCH PRO

PŘÍPRAVU " ČAJE ", online verze

(https://is.muni.cz/th/184600/lf_b/PM_-_bc..txt)

20

12. Přílohy

OBRÁZKY K TEORETICKÉ ČÁSTI

Obrázek č. 1 Pučení (https://www.google.cz)

21

Obrázek č. 2 Kvasinka- krátké řetízky buněk (pučící buňka), zvětšení: 1600x (Praktická

část)

Pomůcky: Mikroskop

Autor: Marie Lebeslé

Obrázek č. 3 Porost mikroskopické houby rodu Aspergillus na povrchu citrónu zvětšení

75x (Praktická část)

Pomůcky: Binokulární lupa

Autor: Natálie Kostelecká

22

Obrázek č. 4 Aspergillus konidiofor s konídiemi (se sporami/výtrusy), zvětšení: 400x

(Praktická část)

Pomůcky: Mikroskop

Autor: Marie Lebeslé

23

Obrázek č. 5 Porost penicillií na povrchu toastového chleba (Praktická část)

Autor: Natálie Kostelecká

Obrázek č. 6 Sporangiofory rodu Mucor na povrchu rajčete (Praktická část)

Autor: Marie Lebeslé

24

Obrázek č. 7 Mucor na sladinovém agaru (Praktická část)

Autor: Natálie Kostelecká

25

OBRÁZKY K PRAKTICKÉ ČÁSTI

Mikroskopické obrázky: mikrofotografie

Autoři: Kostelecká Natálie a Lebeslé Marie

Obrázek č. 8 Aspergillus konidiofory s konidiemi, zvětšení: 400x

26

Obrázek č. 9 Penicillium konidiofor s fialidami a konidiemi, zvětšení: 1000x

27

Obrázek č. 10 Penicillium, zvětšení: 1000x, na koncích se tvoří řetízky konidií

Obrázek č. 11 Penicillium konidiofor s fialidami a konidiemi, zvětšení: 1000x

28

Obrázek č. 12 Mucor-kolumela na konci sporangioforu (objeví se po rozpadu sporangia)

zvětšení: 400x

29

Tabulka č. 1 Pozorované vzorky a názvy mikroskopických hub