Historická východiska psychologie

Psychologie

Předmět studia: ???

Předmět studia

• Lidská mysl• Percepce, kognice, pozornost, emoce,

motivace, potřeby, osobnost, interpersonální vztahy, podvědomí, …)

• Chování???

Definice psychologie jako vědního oboru

• Např. - věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí a snaží se jej popsat, vysvětlit a predikovat

Novověké filozofické předpoklady psychologie

• Prvotně se začala odštěpovat z filozofie, resp. psychologické úvahy byly obsaženy v množství filozofických prací a úvah

- „myslím, tedy jsem“ (Descartes)- etika a problém lidské volby (Spinoza)- představy prosté a fantazijní (Hobbes)- ideje (Locke)- atd….

Hlavní novodobé evropské filozofické směry

• Racionalismus• Empirismus• Asocianismus• Osvícenství• Německá klasická filozofie

Racionalismus

• Výrazné ovlivnění přírodními vědami (Galilei atp.)

• Propojení filozofie a matematiky =) snaha vyrovnat se jí =) potřeba vybudovat dostatečný aparát

• Hlavní poznávací schopností je ROZUM (nezávislost na smyslové zkušenosti)

René Descartes (1596 – 1650)• Kritika dosavadního způsobu vědění a myšlení =) Rozprava o

metodě- filozofie má být založena na rozumových axiomech- smysly jsou nepřesné =) nutnost neustálých pochyb (metodická

skepse) =) snaha najít axiom =) „Cogito, ergo sum.“- Vrozené a odvozené ideje

- odvozené: produkt smyslové zkušenosti (na základě vnějších podnětů)

- vrozené: nezávislé na působení vnějších podnětů (já, Bůh, nekonečno atp.)

Dualismus – duše (myšlení) + hmota (rozprostraněnost, mechanické principy)

Probém

• Vztah duše a těla – jak může nehmotná duše působit na hmotné tělo?????

Baruch Spinoza (1632 – 1677)

• Monismus – duch a hmota jsou dvě stránky téže podstaty (substance)

- př. Bůh = příroda (ovlivnění se myšlení a fyzické entity)- př. psychický afekt ovlivní fyzický stav těla

Problém lidské volby: člověk je schopen ovládat své vášně (afekty) = vnitřní svoboda (východisko některých současných směrů)

Gottfried Wilhelm Leibnitz 1646 – 1716)

• Psychofyzický paralelismus = souběžnost psychických a fyzických procesů – východisko základů psychologie (Wundt)

Empirismus

• Odmítnutí vrozených idejí• Základem jsou získané zkušenosti = empirie

Francis Bacon (1561 – 1626)

• Předchůdce empirismu• Renesanční myšlení =) snaha postavit vědu na

empirické základy =) přesah do všech vědních odvětví

• Zdroj poznání je zkušenost (především smyslová) =) zkušenosti lze zobecňovat … až na úroveň axiomů = použití induktivní metody

Kritika dedukce

• Idoly:- rodu: tendence dávat přednost údajům

snadno zapamatovatelným či již uznaným za pravdivé (současná média???)

- jeskyně (původ v individuálním založení, výchově, situaci atp.)

- tržiště (pochází ze společenských kontaktů (přebírání názorů atp.)

Thomas Hobbes ( 1588 – 1679)

• Důsledný materialista = neexistuje duchovno, Bůh atp.• Zabývá se teorií poznání – předměty mají primární a

sekundární vlastnosti- primární = fyzické- sekundární = barvy, zvuky, vůně (existují pouze díky

pohybům v našich smyslech)- Představa = ochabující vjem (po zavření očí stále vidím

knihu, ale kalněji a matněji)- Slábnutí představ vlivem času a překrývání novými

pojmy

John Locke (1632 – 1704)

• Esej o lidském rozumu – nelze dokázat vrozené ideje (kritika Descarta)

• Lidé získávají ideje na základě empirie a reflexe

• Jednoduché (pasivní vnímaní) a složené ideje (abstrakce atp.)

Asocianismus

• Základem je hledání asociačních principů = umožnění organizaci a třídění psychické zkušenosti (např. vliv na pozdější introspekční školu)

David Hume (1711 – 1776)• Termín percepce – psychický obsah (dnes vnímání) = návaznost

na Lockea• 2 druhy percepcí:- imprese – živé, aktuálně prožívané (vidíme, slyšíme, cítíme,

volíme atd.)- ideje – slabší, kopie impresíVšechny ideje jsou tvořeny z původních impresí- 3 druhy spojení idejí:

- podobnost (geometrická, situační – deja vu atp.)- „dotyk“ v čase a místě = sousednost (př. vůně z dětství)- kauzální vztah (přímé působení na nervovou soustavu)

• Výrazný skepticismus – „mysl je pouze seskupení různých percepcí“

David Hartley (1705 – 1757)

• Asociace = základní princip umožňující objasnit strukturu lidské mysli a procesů v ní probíhajících

• Psychofyzický paralelismus – mentální a tělesné děje probíhají odděleně, propojuje je asociace

- hl. je tedy „dotyk“- Síla asociace závisí na opakování (I.P.Pavlov aj.)

Osvícenství

• hl. ve Francii v 18. století• „Světlo rozumu X náboženské pověry“- Rovnost lidí, rozvoj lidských práv (svobodný

život, vyznání, myšlení, bádání atp.)- vliv na technický rozvoj a další oblasti vědy i

běžného života

Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778)

• Propojení s pedagogikou• Kritika společnosti• „Emil čili o výchově“ (vize výchovy od narození až do smrti) –

člověk se rodí dobrý, za zbytek může okolní svět (předchůdce beahviorismu i evoluční psychologie)

- zdravá (přirozený soucit) a nezdravá sebeláska (srovnání s ostatními – stavím se vždy nad ostatní)• Výklad ontogeneze na příkladu výchovy chlapce (dle aspektů věku)• výchova a charakteristika dívek – blíže k přírodě, hůže ovládají

přirozené touhy =) mají být pokorné, skromné a poslušné =) nerovnost postavení a ovlivnění Freuda a Junga

Německá klasická filozofie

- 18. a 19. století• Immanuel Kant• Johan Friedrich Herbart• Arthur Shoppenhauer• Friedrich Nietzsche

Immanuel Kant (1724 – 1804)

• Přednášel mnoho vědních disciplín (matematika, logika, filozofie, fyzika, estetika, etika)

• Kritika čistého rozumu – hlavní dílo (následovaly Kritika praktického rozumu a Kritika soudnosti)

• Rozlišuje 2 druhy poznání:- a priori (nezávislé na zkušenosti)- a posteriori (zdrojem je zkušenost)- „má- li smyslový dojem vést k poznání, musí k němu

člověk přistoupit z hlediska apriorních forem nazírání (čas, prostor, schopnost analýzy, syntézy atp.)

• Kant rozlišuje 2 světy:- fenomenální (svět jevů)- noumenální (svět věcí)- Lze poznat pouze svět fenoménů =) realita

zůstává skryta – ovlivnil tak např. transcendentální filozofii (Huserl atp.)

Kantova etika- Vidí podstatný rozdíl mezi čistým a praktickým rozumem- Čistý rozum = nástroj teoretických spekulací i skepse- Praktický rozum = jsme nuceni se v praktických situacích

rozhodovat a respektovat etická pravidla- Morálka není člověku přirozeně dána do vínku = vliv výchovy- Opravdová mravnost plyne z vědomí obecné lidské

povinnosti =) dosažení osobního štěstí- KATEGORICKÝ IMPERATIV – „Jednej podle té maximy

jednání, u níž můžeš zároveň chtít, aby platila jako obecný zákon“ (jasný původ v křesťanské morálce)

Johann Friedrich Herbart (1776 – 1841)

• Propojení s pedagogikou a etikou• Kantův nástupce – nahradil kategorický imperativ 5

praktickými idejemi (svobody, dokonalosti, blahovůle, práva a odplaty)

• Psychologický přínos – pojetí dynamických sil (představy mohou splývat či se rušit, pokud jsou v rozporu, méně významné klesají pod práh vědomí, ale nemizí úplně (význam pro Freuda a Junga)

• Vnímání nových podnětů je ovlivněno starší zkušeností – apercepce (podobné představy splývají) - škatulkování

Arthur Shoppenhauer (1788 – 1860)

• Následník Kanta• Příroda = subjektivní představa, ale je především jevovou

(fenomenální) stránkou věci o sobě, jíž je nevědomá vůle (temné, bezdůvodné, hlubinné puzení)

• Slepá vůle k životu – pud (důkazy: např. instinktivní chování živočichů)

• Nejsilnější projev nevědomé vůle = pohlavní pud (návaznost – Freud, Jung)

• Pocit svobodné vůle je iluze – člověk je ovládán silami vymykajícími se vědomé kontrole (nevědomí – pozn. Freud)

• Návaznost na Darwinovu evoluci

Friedrich Nietzsche (1844 – 1900)

• Nepřátelské postoje vůči ženám• Podstatou života je vůle k moci (jako podvědomá

tendence)• Rozbor lidského vědomí (opět návaznost

psychoanalytiků)• Vědomí se rozvinulo pod tlakem potřeby

dorozumívání lidí jako nejohroženějšího druhu = je spojovací sítí mezi lidmi (kolektivní vědomí a spojení vědomí s jazykem - sémantici)

Psychologie jako samostatná věda

• 2. polovina 19. století• Zpočátku hlavně empirický a experimentální

charakter• Návaznost na rozvoj fyziologie a neurologie• Tvorba předpokladů - Comte, Spencer, Darwin,

Müller, Helmholtz, Purkyně, Broca, Weber, Fechner atd.

August Comte (1798 – 1857)• Zakladatel sociologie• Prosazuje pozitivismus (vychází pouze z ověřitelných faktů,

vyhýbá se spekulacím – paradigma západní vědy)• Zákon tří stadií vývoje:- teologické (božské vysvětlení světa – uvažovali jako malé

děti)- metafyzické (tvorba abstraktních systémů – antičtí filozofové)

– principy a síly jsou sice neviditelné, ale ne nadpřirozené (př. Aristoteles – formy)

- pozitivní (pouze pozorovatelné jevy a nezpochybnitelná fakta – zobecnění – predikce)

Comte a psychologie

• Kritika introspekce – upírá psychologii právo být vědou (není v jeho klasifikaci vědních oborů) = nezáměrné obohacení a nový impuls

Herbert Spencer (1820 – 1903)• Zavedl termín evoluce – tehdy ještě naprosto neutrální!• Ve vývoji se zákonitě střídají 2 základní procesy - diferenciace

a integrace (homogenní celky se nejprve rozčleňují na části a ty se pak spojují ve vyšší a složitější útvary – vznik nové kvality) – přesah do sociologie, etologie, politiky atp.

=) pokrok není nahodilý, ale nutnýTermín adaptace – život (a tedy vědomí) je ustavičné přizpůsobování se vnějším okolnostemRozlišení společnosti na vojenskou (právo silnějšího) a průmyslovou (dělba práce a individuální schopnosti = sociální darwinismus a bezmezná víra ve volnou ekonomickou soutěž)

Charles Darwin (1809 – 1882)

• Vychází z Malthuse (Esej o principech populace – organismy zvyšují svůj počet rychleji, než rostou zdroje potravy) = myšlenka přírodního výběru

• Přežívají variace lépe přizpůsobené podmínkám• Altruismus je výsledkem přirozeného výběru (příklad 2

skupin pravěkých lidí)• Přínos pro psychologii – výrazové chování (zvyšuje

šanci na přežití, protože usnadňuje dorozumívání s ostatními členy druhu) – např. vzorce neverbální komunikace

Johannes Müller (1801 – 1858)

• Fyziolog• Teorie specifických nervových energií –

stimulace senzorických nervů vede ke vzniku charakteristických počitků (základ pro experimentální psychologii) – tj. zrakové nervy přenášejí pouze světelné a barevné počitky, sluchové pak počitky zvukové atd.)

=) určitá senzorická kvalita vzniká v konkrétních částech mozku

Hermann von Helmholtz (1821 – 1894)

• Fyziolog• Zákon o zachování energie (všechny druhy energie v živých

i neživých systémech mění formu bez změny kvantity)• Experimenty na hranici fyziologie a psychologie

(jednoduchý reakční čas mezi podnětem a reakcí, nevědomé usuzování (odhad vzdálenosti, směru a pozice atp.)

• Kritika Kanta – vnímání prostoru není apriorní – podléhá zkušenosti (nácvik odhadu pozice předmětu s brýlemi, jež mírně přesouvaly pozici předmětu)

Johann Christoph Spurtzheim (ˇ1776 – 1832)

• Frenologie – zkoumá souvislost stavby lebky s duševními schopnostmi a charakterovými rysy (později zavržen)

• Zmapování oblastí mozku a přiřazení duševních vlastností (na psychiatrických pacientech)

Další fyziologové

Paul Broca (1824 – 1880)- lokalizace řečových center – Brocovo centrumErnst Heinrich Weber (1795 – 1878)- citlivost kůže a nejmenší rozlišitelný rozdíl

(rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standardního podnětu)

Psychologie jako samostatný vědní obor

• Wilhelm Maximilian Wundt (1832 – 1920)• Francis Galton (1822 – 1911)• Hermann Ebbinghaus (1850 – 1909)• William James (1842 – 1910)

Wilhelm Maximilian Wundt (1832 – 1920)

• 1879 – založení Psychologického institutu v Lipsku

- Hlavní výzkumná metoda – introspekce = vnitřní vnímání (prováděná školenými pracovníky za jasně vymezených podmínek) -snaha postihnout konkrétní zkušenost

- Výzkumy diskriminačního reakčního času (reakce pouze na určitý podnět)

Počitky

• Vznikají na základě stimulace smyslových orgánů

• 7 základních kvalit počitků – zraková, sluchová, čichová, kožní, chuťová, kinestetická a kožního smyslu

• 3 dimenze citového prožívání (libost-nelibost, napětí-uvolnění, vzrušení-uklidnění)

Francis Galton (1822 – 1911)

• Studium individuálních rozdílů – do té doby nové téma, ostatní se spíše snažili sjednotit a zobecnit poznatky

• Zkoumal problematiku dědičnosti vloh• Snaha měřit inteligenci jednoduchými

senzorickými zkouškami– ošidné, nekorelovalo (= inteligence je komplexní jev

=) zavedení statistických metod do psychologie (využití v psychometrii atp.)

Hermann Ebbinghaus (1850 – 1909)

• Výzkumy paměti- Definuje krátkodobou a dlouhodobou paměť- zapomínání je rychlé, ale postupně se zpomaluje- učil se 2 roky řadu bezesmyslných slabik, aby dokázal

minimalizaci vlivu předchozího učení a působení kvality obsahu na zapamatování

William James (1842 – 1910)• Vydal Principy psychologie• Definice psychologie – věda o mentálním životě, a to jak o jeho

fenoménech tak i o jeho podmínkách• Vědomí se ustavičně mění a žádný psychický stav nelze zažít vícekrát• Pozornost – je výběrové zaměření a soustředění vědomí• Rozlišuje mezi návyky (mimovolní a nevědomé) a rozhodnutími

(volní a vědomé)- různé návyky se učí v různém věku- návyky přispívají k udržení daného společenského uspořádání- autor teorie emocí – „citové zážitky jsou odezvou na tělesné změny

vyvolané emocionálně významnými podněty“ (prvotní je tedy fyziologická emoční reakce)

Děkuji za pozornost

Co je to vlastně pozornost ?