Historické fondy a nové možnosti Historické fondy a nové možnosti zpřístupění informacízpřístupění informací

Petr Žabička, Jitka Machová

Moravská zemská knihovna v Brně

zabak@mzk.cz

Praha, 1.-2.12.2004

Obsah

• Přehled historických fondů MZK

• Výzkumný záměr „Historické fondy MZK“

• Zpřístupnění historických map

• Využití systémů GIS

• Možnosti zpřístupnění notových záznamů

• Závěr

Přehled historických fondů MZK

• Rukopisy – cca 800 svazků• Prvotisky – 384 svazků• Staré tisky kmenového fondu – cca 36.500 svazků• Uzavřené historické sbírky – cca 25.500 svazků• Sbírka komenian – 200 svazků do 1800• Sbírka zednářské literatury – 333 svazků• Mollova sbírka map – 8.520 archů, cca 12.000 map• Schramovy grafické sbírky (pohledy na moravská města a

kraje; portréty) – 1850 listů• Hudební rukopisy a staré tisky – 6872 svazků

Zpracování historických fondů

• do roku 1997 klasická rekatalogizace do lístkového generálního katalogu

• 1997 – zahájena katalogizace podle AACR2/UNIMARC do Alephu 300

• 2000 – naskenován generální katalog UK Z1 • 2001 – přechod na Aleph 500• 2003 – ke konci roku v elektronickém katalogu zpracováno

přes 11.000 záznamů starých tisků• únor 2004 – zahájeno řešení výzkumného záměru „Historické

fondy Moravské zemské knihovny v Brně“– naskenovány katalogy uzavřených historických sbírek– přechod na MARC21– z hlavní databáze MZK vydělena databáze historických fondů

Výzkumný záměr

• Trvání 2004-2010

• Hlavní úkoly:– úplné zpracování historických fondů MZK do

databázové podoby– spolupráce na výzkumu v oblasti standardů– publikování „Soupisu českých tisků MZK v Brně

a jihomoravských klášterních knihoven“– výzkum v oblasti digitalizace a zpřístupnění

Zpřístupnění historických map

• Mollova sbírka map – 2003 dokončena digitalizace map pokrývajících

území ČR (části Čechy I. a II., Morava, Slezsko)– popis ve 4 záznamech ve formátu Master

• experimenty s XSL transformacemi (almor.mzk.cz/moll)

– všech 676 snímků zpřístupněno v databázi Manuscriptorium

– např. mapa 67 x 58 cm:• cca 330 dpi, 8000x7000 bodů• jpg 18 MB, bez komprese 160 MB

Problémy

• poměrně velké soubory – s rostoucí velikostí předlohy a rozlišením rostou:

• doba přenosu po Internetu• nároky na výkonnost počítače při prohlížení

• pro prohlížení digitalizovaných map nestačí zmenšený náhled

• při zpřístupnění souboru s plným rozlišením riziko komerčního zneužití

Možná řešení

• Ze serveru se přenáší jen ta část obrazu, kterou si uživatel prohlíží

• Rastrová mapa je uložena v takovém formátu, který minimalizuje zatížení serveru (výpočetní výkon, čtení z disku apod.)

• Nutné najít:– vhodný formát, ideálně společný pro archivaci i zpřístupnění– vhodný software (image server + klient)

• Komerční aplikace– obvykle proprietární řešení, formáty i software závislé na jediné

firmě, proto nevhodné pro dlouhodobou archivaci (např. MrSID)– cenově náročné

Volně dostupné formáty

• zoomifyer EZ (zoomify.com)– zdarma nabízený produkt, – eliminuje potřebu image serveru, flash klient. – mapu před zpřístupněním rozbíjí na cca 1000 jpg dlaždic o různém

stupni zvětšení• tiled TIFF

– jpg dlaždice společně v jediném TIFF souboru– existují volně dostupné knihovny pro tvorbu a editaci (VIPS/NIP)– chybí image server podporující obrázky v plné barvě

• jpeg2000– nový, otevřený formát, ale podporovaný zatím převážně v

komerčních aplikacích – riziko ztráty detailů při kompresi obrazu– volně dostupné programy pro práci s tímto formátem zatím nemají

všechny potřebné parametry

Vyhledávání

• Běžné knihovní systémy nabízejí jen omezené možnosti vyhledávání, založeného na indexaci textových údajů

• Pro vyhledání map, zobrazujících určité území je nutné matematicky porovnat souřadnice hledaného území se souřadnicemi území pokrytého jednotlivými mapami

• Zadání vyhledávacího dotazu lze usnadnit– možností označit hledané území interaktivně na mapě – možností uvést geografický název hledaného místa– možností vymezit časový úsek

• Rozsah hledání je obvykle nutné vymezit i časově• Geografické údaje a MARC21:

– kódované údaje (043) – nutno znát význam kódů a jejich vazbu na souřadnice

– přímo uvedené názvy geografických oblastí (651) – nutné znát souřadnice hranic dané oblasti (není součástí záznamu geografické autority)

– kódované kartografické matematické údaje (034) – geografické souřadnice „obdélníka“ opisujícího mapou pokrytou oblast, měřítko apod.

Možné přístupy

• Využití místopisných seznamů, propojujících geografické názvy s geografickými souřadnicemi– world-gazetteer.com– Getty Thesaurus of Geographic Names

• Geografické souřadnice v záznamech– nutné vkládat při katalogizaci, nároky na odborné

znalosti katalogizátora– zvýšení produktivity pomocí interaktivních softwarových

pomůcek:• interaktivní mapa umožňující snadnější určení souřadnic• webová služba pro převody mezi souřadnými systémy• pomocník pro přepočet starých délkových měr a měřítek

timemap.net

výběr intervalu na časové ose

četnost výskytu v čase

možnost označení geografické oblasti na mapě

jednotlivé záznamy

http://ecai.org/imls2002/hindi/HindiMapspace.html

Georeferencing

davidrumsey.com

Na jinou notu…

• formát MIDI – zaměřen na zvukový výstup• sazba not – MusiXTeX• zápis pomocí XML – MusicXML

– nevhodné pro přímou editaci• v katalogizační praxi – Plaine & Easie Coding

– používáno v projektu RISM pro záznam hudebního incipitu– vhodné pro tvorbu incipitového rejstříku– MARC21 – návrh zápisu do pole 031 podle praxe RISM031 ##$a01$b01$c01$mS$dAria$tRei d'impuniti eccessi$re $gC-1$oc $p'2B4B8BB/4G8GxF4FF/4xA8AA4.At8B/4B$2pe

• kódování záhlaví lístkového incipitového katalogu NK– používá výhradně číslice, není možné zpětné zobrazení notace

…možnosti reprezentace hudební notace

…a jak na ni?

• aby mohl katalogizátor zadávat incipit, musí mít vizuální kontrolu správnosti– v projektu RISM bylo součástí katalogizačního modulu

kontrolní zobrazení hudební notace– je nutné podobnou funkci zajistit v běžném knihovním

systému• uživatele zajímá zobrazení hudební notace, ne

nepřehledný kód– je nutné zajistit generování obrázku notace pro webový

katalog knihovny– je nutné zajistit uživatelské rozhraní pro procházení

incipitovým rejstříkem– možnost konverze do MIDI a přehrání incipitu

Co bude dál?

• Na základě volně dostupných komponent se pokusit vytvořit image server podporující tiled TIFF formát

• Vývoj nebo nalezení vhodných pomůcek pro katalogizaci map

• Prozkoumat možnosti propojení knihovního systému s interaktivním vyhledáváním pomocí timemap.net

• Vývoj aplikace pro kontrolní zobrazení incipitu– využití MusiXTeXu

• Experimenty s využitím MusicXML

Děkuji za pozornost!

Petr Žabička <zabak@mzk.cz>

Jitka Machová <machova@mzk.cz>

Moravská zemská knihovna v Brně (www.mzk.cz)