Pojem „světová ekonomika“

Dvě rovinyI. Vědní disciplína – zkoumá vývoj a obecné tendence ve SE

II. Předmět zkoumání – reálná ekonomika – světové hospodářství

SE - = „živý organismus“, skládá se z národních ekonomik, ale důležité jsou vzájemné

vazby mezi jednotlivými ekonomikami - = souhrn subjektů a vazeb, které vznikají mezi subjekty (národními ekonomikami)- jednotný celek – propojenost vazbami- zároveň je celek vnitřně rozporný a heterogenní (různorodé součásti)

Subjekty, které tvoří SE- státy a jejich národní ekonomiky

o jako jediný je schopen tvořit legislativu a tím je schopen ovlivňovat chování svých subjektů

- transnacionální korporace (nadnárodní společnosti) o od 90. let jsou nejvýznamnějším subjektem SE

- ostatní podniky, které se zapojují do mezinárodních obchodních vztahů- mezinárodní organizace – MMF, Světová banka, WTO, OPEC, OSN- integrační celky – subjekty, které mají obvykle nadnárodní charakter – EU- domácnosti

Jaké vztahy mezi nimi vznikají- mezinárodní obchod – mezinárodní pohyb zboží a služeb- mezinárodní pohyb kapitálu – mezinárodní investice- mezinárodní pohyb pracovních sil – osoby, které hledají zaměstnání v jiné zemi (ne

OSVČ)- mezinárodní pohyb informací a vědeckotechnických poznatků – vědecké konference,

studijní stáže, prodej licencí, patentů

Etapy vývoje SE1) etapa formování a vzniku SE – posl. třetina 19. st.2) etapa zostřování vztahů – 1900-19183) etapa meziválečná + válka – 1918-19454) etapa poválečná – 1945-19905) etapa současná – 1990- dosud

Metodika analýzy etap Jednotlivé etapy je možno analyzovat např. z hlediska:

- struktury SE v dané etapěo jaké změny vedly ke změně struktury ekonomiky

- základních změn vůči předcházející etapěo vysvětlit co se vždy změnilo s předcházející etapou

- rozvoje mezinárodních ekonomických vztahůo charakterizovat etapy podle toho jak se rozvíjeli ekonomické vztahy v

jednotlivých období

~ 1 ~

1. etapa - formování a vznik SE- formování: 16. – 19. století- vznik: poslední třetina 19. století- předpoklady vzniku

o konstituování států a jejich národních trhů existence státu, které mají své hranice, jsou samostatné

o rozvoj mezinárodní dělby práce a vznik mezinárodního trhu musí se vytvářet síť ekonomických vztahů ekonomiky se stávali na sobě více závislé splnění této druhé podmínky znamená vznik SE

o technické faktory: strojní výroba, rozvoj dopravy ® rychlý rozvoj obchodu rychlejší doprava zboží rozvoj telegrafu, elektřina, podmořský kabel pro spojení s Amerikou

- dělba práce byla tak podpořena rozvojem technických faktorů- dvě skupiny zemí - metropole a kolonie - jednotná tržní ekonomika

o všechny vyspělé státy měli tržní ekonomiku a přešli na moderní výrobu atd. o celá SE se rozdělovala na rozvinuté země a zaostalé (politicky, ekonomicky

atd.)o zaostalé země = kolonie, sloužili jako zásobárna pro vyspělé zeměo koloniální systém

2. etapa: Zostřování vztahů (1900 – 1918)= stále charakter kolonie a tržní jednotné ekonomiky

- rychlý rozvoj průmyslových zemí- změna pozice zemí ve SE

o USA se tlačí do popředí v ekonomice - spory o znovurozdělení světa

o týkají se přerozdělení světao vedly k 1. světové válce o kolonie byli nerovnoměrně rozdělené o Německo a Rusko málo kolonií

- národní problémyo zhoršuje se sociální a národní situace

¯ - 1. světová válka- socialistická revoluce v Rusku

o velká říjnová revoluce – 1917 – socialistická o došlo k rozporu mezi státy - snaha o přerozdělení světao důsledek - 1. sv. v.

3. etapa: Meziválečné období (1918 – 1939)- rychlý rozvoj ve 20. letech

o úspěšný rychlý rozvoj všech zemío USA= jediná země, která vyšla po 1. sv. v. posílena

- SSSR ® centrálně plánovaná ekonomika

~ 2 ~

o jako jediní přešli na centrálně plánovanou ekonomikuo chtěli rozdělovat podle potřeb obyvatelstvao vznikla centrálně plánovaná, jelikož rozdělování podle potřeb nefungovaloo r 1923 Mongolsko začalo realizovat centrální plán. Ekonomikuo => SE už není jednotnou tržní ekonomikou (v 1/6 světa centrálně plánované

hosp.)o velká část světa se vydala tou centrálně plánovanou

- světová hospodářská krize 1929 – 33o černý pátek na Newyorské burze o krize => pokles světové výroby

- zásahy státu do ekonomikyo snaha zasáhnout do krize = vznik dvou významných dělo J. M. Keynes (obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz)o zabývá se problematikou státuo F. D. Roosevelt (New Deal)o buduje nový hospodářský program založený na zvýšení státního plánování a

zásahu státu do ekonomikyo snažili se vypořádat s důsledky ekonomické krize

- sílí krize koloniální soustavyo začíná sílit národní ekonomický boj v koloniích (snaha o politickou

nezávislost)

4. Etapa poválečná (1945 – 1990)1. fáze: 50. a 60. léta

- vznik dvou světových ekonomických soustavo soustava zemí s tržní ekonomikou - kapitalistická ek. soustavao světová socialistická ekonomická soustava

státy s centrálně plánovanou ek. Sovětský Svaz, Kuba, Laos, Vietnam, Severní Korea, Čína

- rozpad koloniální soustavy- většina kolonií získala politickou samostatnost- vznik nových zemí - rozvojové země

o = bývalé kolonie, ale jsou stále ekonomicky závislé na svých metropolích- struktura SE: TE – CPE – RE

o TE = země s tržní ekonomikouo CPE = země s centrálně plánovanou ekonomikouo RE = rozvojové země

- formují se 3 centra SE ® triáda - 2 tradiční a 1 novéo tradiční

západní Evropa – v čele VB a západní Německo jako centrum v 60. letech = realizace integračních procesu

USA upevnili si své postavení ve světě pomocí 2. sv. v.

o nové - Japonsko japonský hospodářský zázrak

o z těchto tří zemí se stali makroregiony

~ 3 ~

- rychlý ekonomický růst SE - růst prakticky ve všech zemích světa

Faktory rychlého růstu SE v 50. a 60. letech:- poválečná rekonstrukce- zvolená hospodářská politika- Keynesiánská politika (rozpočtová)

o západní E. a Japonsko = nutné podpořit kapacity a nabídky obrovská poptávka, ale nebylo čím zásobovat

o zaměření na podporu nabídky- v USA opačná situace = výrobní kapacity jeli naplno a obyvatele byli uspokojeni

potřeba podpory poptávky- VTR

o od 60. let – rozvoj vědy a nových oborů o rozvoj průmyslu i zemědělství - elektronika a elektrotechnika, farmacie,

dopravní technika, strojírenství- integrační procesy v záp. Evropě - EHS- mezinárodní měnový systém (bretton-woodský systém)- soubor pravidel, která upravovala finanční vztahy mezi státy- dodržování pravidel kontroloval MMF- cíl pravidel - vytvořit stabilní prostředí pro obchodníky a investory

o (např: musí být pevný měnový kurz)- rozvoj mezinárodního obchodu- státy s centrálně plánovanou ekonomikou

o roční tempo růstu kolem 4%o způsobeno

obnovou zničených ekonomik dostatek extenzivních zdrojů rostla zaměstnanost žen – zřizování mateřských škol levné suroviny

o výjimka Čína – velmi uzavřená ekonomika - hladomory, zoufalá ekonomická ekonomika

2. fáze: 70. a 80. léta 1) strukturální krize - mohou být vyvolány i z neekonomických a politických důvodů, nemá cyklický

charaktero potravinová krize - 1972

obrovská neúroda a nedostatek potravin v Africe a Jihozápadní Asii rozvinuté státy nemohli pomoci, jelikož bylo naplánované omezení

osívaných ploch – byly zde velké přebytky, tak se snižovalo zadlužovaní rozvojových zemi

o ropná krize - říjen 1973 vypukla z politických důvodů válka mezi arabskými státy, které těží ropu a Izraelem Arabské státy omezily množství těžení cena ropy se 5x zvýšila dopad na zvýšení cen většiny produktu => nárůst inflace 1979 - další narůst ceny ropy (36 dolaru za barel ropy) podpora zadlužení rozvojových zemí (neměly dostatek potravin)

~ 4 ~

o surovinováo energetická

- vznikl dojem, že spotřebovávají suroviny a energetické zásoby, ale později se ukázalo, že tomu tak nebylo

2) měnová krize- nové jevy

o stagflace (stagnuje ekonomika a roste inflace)o slumpflace (ekonomický pokles a je to doprovázeno inflaci)

- nový typ hospodářské politiky- v 1. pol. 70. let se ukázalo, že Keynesiánská politika je nedostatečná a neumí řešit

inflaci- nový typ => Neokonzervatismus3) sílící globální problémy- tento problém zasahuje významnou část světa a žádný stát není schopen tento problém

řešit sám- např. potravinový problém rozvojových zemí = nejsou schopni řešit sami, ekologický

problém = káceni deštných pralesů4) dlužnická krize rozvojových zemí- další globální problém světa – žádná rozvojová země, která prošla touto krizí, není

schopna se se svými dluhy vypořádat sama

5. Současná etapa (1990 - dosud)- rozpad svět. socialistické ekonom. soustavy - SE znovu jednotnou tržní ekonomikou- globalizace SE- sílí diferenciační proces – prohlubování rozdílů mezi skupinami zemí (rozvojové a

rozvinuté)- sílí regionalismus- časté finanční krize- nutnost mezinárodní spolupráce při řešení globálních problémů

Struktura současné SEA) podle MMF po roce 19901) Vyspělé tržní ekonomiky- skupina G7 - USA, Japonsko, Německo, Francie, Itálie, VB, Kanada- ostatní rozvinuté tržní ek. - ostatní země z. Evropy, Austrálie, Izrael, Kypr, NZ- asijské nově industrializované země: Jižní Korea, Singapur, Tchaj-wan a Hongkong

(statut zvláštního administrativního regionu v rámci Číny)

2) Rozvojové ekonomiky- nově industrializované ekonomiky: Thajsko, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Brazílie,

Argentina, Mexiko, Chile (tzv. druhá generace NIZ)- nejméně rozvinuté ekonomiky (většinou africké země, asijské a Haiti)- země „středu“, (stále probíhá diferenciační proces)- země ropné3) Transformující se ekonomiky- bývalé centrálně plánované ekonomiky střední a východní Evropy, Rusko a kavkazské

a středoasijské republiky bývalého Sovětského svazu- od r. 2004 ve statistikách MMF uváděna skupina Mladé tržní ekonomiky (Emerging

market) = TE + RE, celkem 150 zemí (v r. 2009)

~ 5 ~

B) podle Světové banky- banka dělí země podle jediného kritéria a to výše důchodu na obyvatele1) Země s vysokým důchodem na obyvatele- státy západní Evropy, USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Nový Zéland, Slovinsko,

Kypr, Hong Kong, Singapur, Taj-wan, Brunej, Izrael, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Bahamy, Bermudy a další

- od února 2006 patří do této skupiny také ČR2) Země se středním důchodem na obyvatele- dvě podskupiny:

o Země s nižším středním důchodem Čína, Filipíny, Thajsko, Rusko, Litva, Lotyšsko, balkánské země,

Turecko, Irán, Irák, Sýrie, Egypt, Kuba a řada zemí Latinské Amerikyo Země s vyšším středním důchodem

Slovensko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, Estonsko, Malta, Jižní Korea, Malajsie, Mexiko, Brazílie, Argentina, Chile

3) Země s nízkým důchodem na obyvatele- většina afrických zemí, Afghánistán, Bangladéš, Bhútán, Indie, Nepál, Pákistán a

Jemen, z amerického kontinentu Haiti a Nicaragua - dále několik zemí procházejících procesem ekonomické transformace - Ukrajina,

Moldávie, kavkazské země a středoasijské země bývalého SSSR

~ 6 ~

2. PŘEDNÁŠKA - Tendence ve vývoji SE a Charakteristiky současné SE

Základní tendence ve vývoji SE

Diferenciace (diferenciační proces) - = prohlubování rozdílů v ekonomické úrovni zemí (rozevírání ekonomických nůžek)- důsledek působení tržního mechanismu ve SE- příčina vývoje SE a změn její struktury – kdo má na trhu lepší postavení (např. nižší

náklady na výrobu) => své postavení upevňuje, kdo má postavení horší, tak jeho postavení neustále upadá

InternacionalizaceJako obecná tendence- všestranné sbližování národů na základě postupného odbourávání různých bariér a

přeměna některých původně národních jevů na jevy mezinárodní- rozvoj vztahů přes hranice státu- umožnění studování a práce v zahraničí

Jako ekonomická tendence- přerůstání ekonomik přes národní hranice a rozšiřování mezinárodních ekonomických

vztahů, které propojují jednotlivé ekonomiky- => rozvoj mezinárodní dělby práce- propojení ekonomik = projevy => rozvoj mezinárodního obchodu => pohyb kapitálu

do zahraničí (nákup akcií v zahraničí)- kladné dopady

o rozšiřování národních trhůo produkce více výrobků => zákazníci ze zahraničío navazování vztahů a propojovaní světao stabilní ekonomika a politické vztahy

- záporné dopadyo závislost na exportu => přerušení odběru a exportu a prodejce bez možnosti

prodejeo státy jsou na sobě závislé a krize se rychle přenáší ze země na zemi

- zelené karty – podpora státu při pohybu mezinárodní pracovní síly

~ 7 ~

0

10 000

20 000

30 000

40 000

1980 2003

Roky

USD

Rozvinuté země Rozvojové země Transformující se země

~ 8 ~

Interdependence - vzájemná závislost zemí- důsledek internacionalizace- finanční závislost- typy závislosti:

o obchodní – závislost na odbytištích a dovozu výrobkůo surovinová – Japonsko, USA, ČR (Arabské země závislé naopak – na vývozu

ropy)o potravinová o technologická – přímé zahraniční investice – Čína (politika otevřených dveří) o finanční – země, které nemají dostatek kapitálu, potřeba zahraničních půjček a

naopak závislost věřitele, jestli dlužník částku splatí (banky řeší problém, zda Řecko splatí dluh)

Regionalismus - = proces, ve kterém se některé geografické části světové ekonomiky vzájemně sbližují

a propojují rychleji než ostatní ↓- vznik

o makroregionů – kolem obchodních center evropský – oblast eurozóny, vedoucí ekonomika není severoamerický – vedoucí ekonomika USA asijsko-tichomořský – vedoucí ekonomika Japonsko budoucí makroregiony - Čína, Indie, Rusko (potencionální

makroregiony)o mikroregionů

- opak internacionalizace- světová ekonomika se rozděluje na určité celky- v rámci regionu se rychleji rozvíjí vztahy, ale v rámci jiných regionů se vztahy moc

nerozvíjí- Evropská unie - rychle se rozvíjí uvnitř EU, ale mimo jsou vztahy méně rozvinuté, EU

chrání svůj trh

Ekonomická integrace - = proces postupného vytváření větších mezinárodních celků na základě oslabování (až

úplné odstranění) národních překážek a posilování ekonomických vazeb mezi národními (státními) celky

- => tyto celky vznikají jako důsledek odbourávání překážek mezi státy- => obvykle doprovázena institucionálním zastřešením (= orgány, které řídí integrační

procesy) - navazuje na internacionalizaci

o např. státy se dohodnou, že vytvoří zónu volného obchodu (na základě smlouvy)

o rozvíjí se až po 2. sv. válceo rychlý rozvoj od 60. leto př. EU

- formy Mezinárodní integrace MEIo makroekonomická – členy jsou celé státy, týká se všech odborů, celých

ekonomiko sektorová – státy navazují vztahy v určitém odvětví (EUROATOM, ESUO)

~ 9 ~

o mikroekonomická – navazování ekonomických vztahů mezi firmami- metody vytvářeni MEI

o funkcionální (britská koncepce - 50. léta) zastánci považují integraci pouze za prostor, kde může volně fungovat

trh = výsledkem je vytvoření zóny, která má volný obchod (zrušení cel,

sníženi cen, zvyšovaní kvality) nemají žádnou společnou politiku

o Instituciální (Francouzsko-německá koncepce - po 2. sv. v.) předpoklad směřování k rozvinutější integraci státy budou odbourávat více překážek vznik instituce (orgánu), která bude řídit integrační proces, přijímat

legislativu – převezmou některé kompetence členských zemí => 1957 vznik EHS => EU

- stupně integraceo vyjadřují strategické cíle členských státu ve vzájemných ekonomických

vztazícho Bela Ballasa – Teorie ekonomické integraceo 1. pásmo volného obchodu

zrušena cla (vůči 3. zemím má každá země svoji celní politiku) země neztrácí svou ekonomickou samostatnost podpora rozvoje výroby

o 2. celní unie počátek institucionální metody státy na základě smlouvy vytvoří pásmo volného obchodu + přijetí

stejné celní politiky => společný celní sazebníko 3. společný trh

navazuje na celní unii = jednotný trh – týká se jen EU výsledek předchozích stupňů integrace potřebuje propracovaný systém řízení vytváří se řadu let – navazuje na celní unii skupina zemí, zruší se cla a další celní kontroly – volný pohyb zboží,

služeb, kapitálu a pracovních sil uplatňování 4 svobod - jednotný trh - volný pohyb pracovních sil i

všech osob – propracovaný systém – chování států, práva, zákony, obchodní vztahy…

o 4. hospodářská a měnová unie = měnová unie je vyšší systém integrace, co zahrnuje podmínky pro

společný trh + státy dobrovolně přijmou společnou měnovou politiku a společnou

měnu, která nahradí původní národní měny těchto zemí měnu řídí Centrální banka ještě vetší stupeň zahrnuje společnou měnovou politu + další společné politiky - daňová,

sociální, … státy se vzdávají samostatného rozhodování a politiky a jsou součástí

většího celkuo 5. politická unie

nejvyšší stupeň

~ 10 ~

státy vytvářejí celek, kde jsou společné systémy jedna policie, zahraniční politika, soud…. v praxi neexistuje

Globalizace světové ekonomiky - = kvalitativní změny ve světové ekonomice, umožněné pokrokem v oblasti

informačních, komunikačních a počítačových technologií, které znamenají, že svět je vnímán jako jeden vzájemně propojený celek

- = úzká provázanost celé světové ekonomiky, v širším smyslu celé planety- Peníze se pohybují v řádu vteřin po světě (zkrácení doby)- Urychlení všech ekonomických vztahů – od 90. let – rozvíjí se obchod se zbožím,

službami, kapitálu, ekonomická migrace

Otázky spojené s globalizací:- Co je to „globalizace“?

o velký rozvoj ekonomických vztahů a úloha velkých technologiio = rozvoj letectví atd.…

- Kdy začala?o = existuji různé názory na to, kdy vzniklao a) globalizace je výsledkem 90. let 20. století

=> několik stimulů rozvoj informačních technologii

rozvoj internetu do veřejnosti až v 90. letech rozvoj elektronického obchodu

rozpad centrálně plánovaných ekonomiko b) 19. st. doba objevu elektřiny a parního strojeo c) Immanuel Wallerstein – období před 400 lety – začátek významnějšího

rozvoje zahraniční obchodu, průmyslová revoluce, objevení Amerikyo c) 12/13. st. - vznik Mongolské říše – vládce Čingishán – sjednotil asijské do té

doby izolované kmeny- V jakých oblastech probíhá?

o oblast informací a medií – dnes nejvýznamnější o finanční oblast – devizové trhy - pomohl internet, který umožňuje obchodovat

přes neto oblast obchodu se zbožím a službami - průběh během hodin a dnůo oblast pohybu pracovních sil

země chrání vlastní pracovní trh a nepouští zahraniční pracovníky na svůj trh

globalizační procesy zde postupují nejpomaleji – s pohybem osob je spojeno mnoho negativních faktorů – pašování drog, zbraní, terorismus => překážky pro pohyb osob v rámci celého světa

o oblast kapitálu - problém - pokud má investor špatné informace => může způsobit paniku – začnou se tak chovat všichni investoři => finanční krize

- Jaké má důsledky?o pozitivní i negativní – pozitivní pro rozvinuté státy – mají lepší podmínky pro

zapojení do mezinárodního obchodu o výrazně urychlení mezinárodního obchodu (nejsou hranice mezi státy)o obchod je jeden z hlavních růstů SE

~ 11 ~

o rozvojové země nemají šanci mít lepší postavení (nemohou získávat výhody zahr. obchodu)

o růst konkurence – lepší podmínky pro spotřebitele, ale problém pro rozvojové státy

o s rozvojem internetu se vše zrychluje => levnější náklady na výrobu => zboží levnější

Charakteristiky současné SE

1) Rostoucí internacionalizace - geografické šíření ekonomických aktivit přes národní hranice- = rychlý rozvoj mezinárodních ekonomických vztahů

o mezinárodní obchod (zboží, služby), mezinárodní pohyb kapitálu (mezinárodní investování) - mezinárodní pohyb pracovních sil

- = Rostoucí interdependence – prohlubování vzájemné závislosti ekonomických subjektů

- = rychlé šíření ekonomických problémů

2) Rostoucí regionalismus a integrace - odstraňování překážek a posilování ekonomických vazeb mezi zeměmi - vytváření mezinárodních celků - různých typů ekonomických regionů - rychlý rozvoj integračních procesů - => (koncem 90. let => Evropská měnová unie = nejvyšší stupeň integrace)

3) Transnacionalizace - rostoucí síla nadnárodních společností (transnacionálních korporací)

4) Prohlubuje se diferenciace - přetrvávají obrovské rozdíly v ekonomické úrovni zemí a regionů

5) Nevyřešené globální problémy ↓

6) Posilování úlohy mezinárodních organizací a mezinárodní spolupráce

7) Rychlý rozvoj - informačních technologií- informační, technologické a ekonomické propojování světa, - liberalizace obchodu- outsourcing služeb- vytváření globální finanční sítě- rostoucí mezinárodní ekonomická migrace => tohle je už globalizace

8) Hegemonie USA- udrželo si vedoucí postavení ve SE, zapojují se do všech forem ekonomických

organizací- fenomén Číny, Indie… → století Asie - rozvoj těchto trhů a ekonomik, a předpokládá se, že vývoj bude úspěšný =>

nebude tak rychlý, ale bude úspěšný- nově industrializované asijské ekonomiky – do popředí se tlačí další asijské státy –

21. století bude nejspíš století Asie

~ 12 ~

Formy mezinárodních ekonomických vztahů

1) Mezinárodní pohyb zboží 2) Mezinárodní pohyb služeb3) Mezinárodní pohyb kapitálu4) Mezinárodní pohyb pracovních sil5) Mezinárodní pohyb vědecko-technických poznatků

Mezinárodní pohyb zboží

Příčiny mezinárodního obchodu- = koncem 19. Století rozvoj obchodu v největší síle- = propojovaní států- = rozvoj dopravy

Faktory, které podmínily vývoj obchodua) Monopol výhodných přírodních podmínek - Geografická poloha

o souvisí s povrchem a reliéfemo lepší jsou roviny => lepší dostupnost, doprava

- Přírodní zdrojeo surovinové zdroje (ropné země)o barevné kovy a naleziště surovin

země je má => prodej země je nemá => poptávka

- Klimatické podmínkyo zemědělstvío banánové republiky (banány, káva, kakao)o prostě různé země se zaměřili na určitou plodinu a její export

b) Odlišné preference spotřebitelů- spotřebitel nemá zájem o domácí zboží- => státy dováží zboží z oděvního průmysl, technického, kosmetického

c) Realizace absolutní a komparativní výhody- Absolutní výhoda

o vychází z porovnání výrobních nákladů státuo pokud nějaká země má nižší náklady a tím je i nižší cena => vytlačí

konkurencio => Nižší výrobní náklady v jedné zemi => specializace na výrobu a vývozo Adam Smith (1723 – 1790)

Pojednání o podstatě a původu bohatství národůo Příčiny absolutní výhody

přírodní - přírodní podmínky - ovlivňují dlouhodobé náklady, nelze je změnit

společenské - cena pracovní síly, kurz měny... (platí jen určitou dobu)

- Komparativní výhoda

~ 13 ~

o David Ricardo (1772 – 1823) Základy politické ekonomie a zdanění

o Zákon komparativní výhody

„Ekonomické důvody pro obchod mezi zeměmi existují i tehdy, má-li jedna z nich absolutní výhodu při výrobě všech statků, jestliže se každá z nich specializuje na výrobu toho statku, který je pro ni relativně levnější.“

Příklad

výrobek produkce na pracovníka za týdenzemě A země B

pšenice 6 q 2 qoděvy 10 oděvů 6 oděvů

Závěr- A – jsme 3x výkonnější ve výrobě pšenice

o má to smysl, když za 6 pšenice dostane více jak 10 oděvů (to dostává od B)- B – bude produkovat pouze oděvy

o pokud za těch 6 oděvů dostane více jak 2 pšenice tak to má smysl- A - vývoz 6q pšenice a dovoz 15 oděvů- specializací na odvětví s nejvyšší produktivitou se může v zemi A spotřebovat více,

než by tato země byla sama schopna vyrobit

Mezinárodní obchod rozšiřuje spotřební možnosti země

Význam mezinárodního obchodu

Hlediska pro hodnocení významu

- Efektivnosto díky působení komparativních výhodo zvolení dobré exportní strategie

- Proporcionalitao odstraňuje disproporce v ekonomiceo => ty nastávají, když má země potřeby a není schopna je uspokojit sama bez

dovozuo => nebo je země schopna produkovat velké množství určitého výrobku, ale

v samotné zemi není dostatečná poptávka => vývozo čím větší plocha státu, tím menší disproporce (malé, ČR)

- Demonstrativní efekto mezinárodní obchod je nástroj s tímto efektemo podle struktury dovozu a vývozu - poznáme ekonomickou vyspělost zeměo země vyspělá - vyváží technické výrobky a moderní zpracovatelské produkty

(automobily, léky…)o rozvojová země - vývoz jednoduchých výrobku či potravinářských a

zemědělských plodin- Politické dopady

o čím více jsou země zapojené do MO, tím jsou stabilnější v politickém prostředío když jsou na sobě země závislé, nebudou vyvolávat války a nepokoje

~ 14 ~

- Dopady na vzdělávací systémo pokud chce země uspět v zahraničním obchodě, musí být výrobky technicky

vyspělé => potřeba kvalifikovaných pracovníkůo rozvinutý vzdělávací systém – hlavně v moderních oblastech – informatika,

strojírenství, chemie => lepší možnost výzkumu

Pasivní přístup k zahraničnímu obchodu- = situace, kdy stát preferuje hledisko proporcionality- zdůrazňuje hledisko proporcionality ekonomiky- cíl - plynulý reprodukční proces (plynulou výrobu)- funkce ZO - pouze zajistit suroviny a zboží, které v zemi chybí- uplatňovaná politika - Protekcionismus (ochranářství)

o není zde proexportní politikao stát chrání svůj trh a umožňuje dovoz pouze nutných výrobků, které potřebujío na ostatní – vysoká dovozní i vývozní clao Korea, Kuba

Aktivní přístup k zahraničnímu obchodu- zdůrazňuje hledisko efektivnosti- cíl - exportní orientace ekonomiky- funkce ZO - export = významný faktor ekonomického růstu - uplatňovaná politika – liberalismus- stimul pro růst domácí ekonomiky

Liberální ekonomická politika- minimum státních zásahů do praxe vnějších obchodních a jiných vztahů- snaha o zrušení cel – obchod využít jako stimul pro svůj růst

Faktory ovlivňující obchodní vztahy

- objektivní faktory – dané, neměnné, nikdo je není schopný změnit (některé pouze v delší době)

o geografické, klimatickéo ekonomická a technická vyspělost země – dlouhodobě je změnit lze

- subjektivní faktoryo aktivity státu a jeho orgánů - parlament, vláda – zákony a další pr. předpisy,

které stanoví administrativní povinnosti pro dovozce a vývozce o aktivity mezinárodních organizací – WTOo aktivity dalších subjektů

transnacionální korporace finanční instituce – banky, pojišťovny obchodní a hospodářské komory armáda a policie – hlavně u rozvojových nestabilních zemí, kde hrozí

politické převraty – nastolení vojenského režimu, potlačování LP

Ukazatele vyjadřující význam zahraničního obchodu

~ 15 ~

Měření stupně otevřenosti ekonomiky- EXP/HDP x 100 (%) = (export/HDP)

- IMP/HDP x 100 (%) = (import/HDP)

Vyjadřuje, do jaké míry je národní ekonomika závislá na vnějším prostředí.

Čím je ekonomika menší, tím je otevřenější.

Zapojení země do světového trhu- = Podíl exportu (importu) dané země na světovém exportu (importu) v %.- = Vyjadřuje, jak se ekonomika podílí na utváření světového trhu (price taker a

price maker).

Schopnost vývozu pokrýt dovozní potřeby země:- = Vývoz / dovoz x 100- Hodnota > 100 = aktivní obchodní bilance- Hodnota < 100 = pasivní obchodní bilance

Vztah dovozu vůči devizovým rezervám- uvádí, kolikaměsíční dovoz je země schopna financovat ze svých devizových

rezerv (problematika adekvátnosti devizových rezerv)- na pokrytí 2-5 měsíčního dovozu – dostatečné, přiměřené- více jak 5 měsíčního – nadbytečné => CB by měla zvážit, jak rezervy investovat

Poměr vývozu k dluhové službě- dluhová služba – úvěr + úroky- hodnota vývozu / výše splátek a úroků- kritérium pro hodnocení dlužnických zemí - věřitel si chce ověřit, jestli je země

schopna platit splátky

Komoditní a teritoriální struktura MO

Komoditní struktura: (s čím se obchoduje)1. Obchod s primární produkcí

zemědělské produkty, hospodářská zvířata, maso produkty těžebního průmyslu - paliva a nerostné suroviny za světové ceny – tvoří se na významném trhu (objemově) – vyjádřeny v $

o u produktů, kde to není problém, suroviny musí být srovnatelné – př. ropa

2. Obchod se zpracovanými produkty zpracované suroviny produkty chemického průmyslu textil a oděvy průmyslové produkty, stroje, dopr. prostředky polotovary

V MO po 2. sv. v. klesá podíl obchodu s primárními produkty – vyvolané rychlým rozvojem strojírenství, elektrotechniky atd.Nyní stále roste objem obchodu s primárními i zpracovanými produkty.

~ 16 ~

Teritoriální struktura- země zapojené do mezinárodního obchodu, světoví exportéři a importéři

- členění podle zemí

- po 2. sv. v. MO - mezi rozvinutými sáty navzájem, později doplněn obchodem

s rozvojovými zeměmi

- současnost – hlavní část obchod mezi rozvinutými státy, ale čím dál tím více se rozvíjí

obchod mezi rozvojovými zeměmi navzájem

- obchodní bilance – podle komoditní struktury, podle teritoriální struktury (s jakými

zeměmi obchoduje)

o ropné státy zvlášť evidují OB s ropou, ČR s automobily

o také se může zvlášť evidovat OB s určitou zemí

Tendence ve vývoji komoditní a teritoriální struktury

 Mezinárodní pohyb služeb

- dokument - Bilance výkonu => info o vývozu a dovozu

Specifika služeb:- nehmotné- neskladovatelné- nepodléhající zkáze- jejich výroba (= poskytování) je zároveň doprovázena jejich spotřebou

Klasifikace služeb:- nekomerční - sociální, vzdělávací – placeny z veřejného sektoru- komerční

Členění obchodu s komerčními službami dle metodiky WTO- obchod s dopravními službami - rozvoj námořní dopravy- se službami cestovního ruchu- s ostatními službami (pojišťovnictví, finanční, telekomunikační, služby v oblasti

výpočetní techniky, kulturní, reklamní, zpracování dat apod.)

Služby související s  mezinárodním pohybem zboží- mezinárodní doprava- mezinárodní skladování- pojišťovnictví (pojištění vývozních operací, přeprava se pojisti při ztrátě třeba)- bankovní služby – zajištění mezinárodního platebního styku

Nový jev - outsourcing služeb- od 90. let, nyní masově- v rozvojových zemích – pozitivní vliv => rozvoj ekonomiky- rozvinuté země – negativní vliv => růst nezaměstnanosti

~ 17 ~

Zadávání zakázek na realizaci určitých prací subjektům v zahraničí.Důvody - snižování nákladů → přesun pracovních míst do rozvojových zemí (Čína, Indie, Filipíny…)

Hodinová mzda ve vybraných službách v r. 2003 (v USD)

Profese Indie USA

Telefonní operátor 1,00 12,57

Mzdový účetní 1,50-2,00 15,17

Právní asistent 6,00-8,00 17,86

Účetní 6,00-15,00

23,35

Finanční analytik 6,00-15,00

33,00-35,00

Největší vývozci a dovozci zboží v roce 2009Export zboží Import zboží

Pořadí Vývozci Hodnota v mld. USD

Podíl na svět.

exportuv %

Pořadí Dovozci Hodnota v mld. USD

Podíl na svět.

importu v %

1. Čína 1 202 9,6 1. USA 1 605 12,72. Německo 1 126 9,0 2. Čína 1 006 7,93. USA 1 056 8,5 3. Německo 938 7,44. Japonsko 581 4,6 4. Francie 560 4,45. Nizozemsk

o498 4,0 5. Japonsko 552 4,4

6. Francie 485 3,9 6. V. Británie 482 3,87. Itálie 406 3,2 7. Nizozemsko 445 3,58. Belgie 370 3,0 8. Itálie 413 3,39. Jižní Korea 364 2,9 9. Hong Kong 352 2,810. V. Británie 352 2,8 10 Belgie 352 2,8

Největší vývozci a dovozci komerčních služeb v roce 2009Export komerčních služeb Import komerčních služeb

Pořadí Vývozci Hodnota v mld. USD

Podíl na svět.

exportuv %

Pořadí Dovozci Hodnota v mld. USD

Podíl na svět.

importu v %

1. USA 474 14,1 1. USA 331 10,52. V.Británie 233 7,0 2. Německo 253 8,13. Německo 227 6,8 3. V. Británie 161 5,14. Francie 143 4,3 4. Čína 158 5,05. Čína 129 3,8 5. Japonsko 147 4,76. Japonsko 126 3,8 6. Francie 126 4,07. Španělsko 122 3,6 7. Itálie 115 3,6

~ 18 ~

8. Itálie 101 3,0 8. Irsko 103 3,39. Irsko 97 2,9 9. Španělsko 87 2,810. Nizozemsk

o91 2,7 10. Nizozemsko 85 2,7

ČR – 30. místo v dovozu i vývozu – 1% na světovém dovozu a vývozu

Ukazatel závislosti země na exportu:Export zboží a služeb jako % HDPRok 2008 – země s   nejnižší hodnotou ukazatele: Eritrea (4 %), Středoafrická republika (11 %), Etiopie (11 %)Rok 2008 – země s   nejvyšší hodnotou ukazatele: Singapur (221 %), Hong Kong (212 %), Lucembursko (180 %)

Rok 2009 – hodnota ukazatele ve vybraných ekonomikách:USA: 11 % Japonsko: 13 % Čína: 27 % Rusko: 28 % ČR: 70 % Slovensko: 99 % Poznámka k metodice ukazatele (viz dotaz studentů): Vývoz zboží a služeb představuje hodnotu všech výrobků a ostatních komerčních služeb poskytovaných zbytku světa. Zahrnuje hodnotu zboží, dopravu, pojištění, cestování, honoráře, licenční poplatky a další služby (komunikace, stavebnictví, finanční, informační, obchodní, osobní a vládní služby). Ukazatel nezahrnuje náhrady zaměstnancům a příjmy z kapitálového majetku (dříve tzv. faktorové služby) a transferové platby.

Pramen: Světová banka, dostupné na:http://data.worldbank.org/indicator/NE.EXP.GNFS.ZS/countries/1W?display=default

Světová obchodní organizace – WTO

- 1947 - Všeobecná dohoda o clech a obchodu = smlouva GATT- General Agreement on Tariffs and Trade – GATT

o doložka nejvyšších výhod zásada nediskriminace ustanovení zajišťuje, že smluvní strana bude mít vždy podmínky

nejméně stejné, jako nejlepší jiný státo paritní doložka

zásada národního zacházení stanoví, že k dováženému zboží se stát musí chovat jako ke zboží

vlastnímu, zboží z dovozu se nesmí zdaňovat vyšší DPHo podepisovaly rozvinuté státyo působení na státy ke snížení cel, liberalizacio podpořit rozvoj hospodářstvío bylo tvořeno dočasně – před vznikem nějaké oficiální organizace

Výsledky tzv. Uruguayského kola jednání- státy se setkávaly a jednaly, trvala i několik let (nic není schváleno, dokud nejsou

všichni pro)- trvaly až do roku 1994 – WTO

~ 19 ~

- 1994 – Světová obchodní organizace o World Trade Organisation – WTOo 1. 1. 1995 – zahájila činnost

Dohody WTO – 1994- Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade -

GATT)o ČR mezi prvními podepsalao světová obchodní organizace o řeší otázky, která předešlá smlouva neřešilao propracovaný systém pro obchodní sporyo principy

princip nediskriminace princip transparentnosti

členský stát je povinen informovat o své nove legislativě, která ovlivňuje obchod jak zahraniční tak vnitřní

o cíle snižovat překážky obchodu liberalizace (rozvoj) obchodu snaha vytvořit prostředí, kde se obchod stane významným ukazatelem

ekonomického růstu- Všeobecná dohoda o obchodu se službami

o General Agreement on Trade in Services – GATSo služby nelze proclít

- Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví o Trade-related aspects of intellectual property rights – TRIPS

- obě doložky stále v každém, jen vztaženy na sebeo doložka NV – je nutné ke všem partnerům, pokud jedné zemi výhoda, nutné ji

poskytnout i všem ostatním zemím, pokud o to požádajío paritní doložka – zásada národního zacházení i režimu

působit na liberalizaci zahr. obchodu uvolňování překážek podmínky pro lepší zapojení rozvojových zemí exportní dotace – problém ??? zemědělství – umělé zlevňování

konkurence- problém s padělky

Mezinárodní pohyb pracovních sil

- pohyb osob, které mají zájem o práci v jiné zemi – pohyb potenciálních zaměstnanců

- součástí emigrace obyvatel- příčiny

o neekonomické - příčiny, které vedou většinou k přesunu celých rodin politické životní podmínky - katastrofy

o ekonomické rozdílná ekonomická úroveň

~ 20 ~

pracovníci z chudších zemí jdou pracovat do zemí, kde si pro tu danou zemi vydělají málo, ale pro ně je to pořád hodně

ze zemí s nižší ekonomickou úrovní jdou pracovat do země s vyšší ekonomickou úrovní => doma smění za svojí měnu a vydělají na tom => rozdílná výše reálné mzdy

rozdílná výše reálné mzdy určen převažující směr toků PS

z jihu na sever - největší migrace pracovních sil z východu na západ v opačném směru – důvody

o přímé zahraniční investice v rozvojových zemích – přicházejí odborníci z domova

o zájem poznat jinou zemi, snaha pomoci méně rozvinuté zemi, charitativní akce

- specifické formy migraceo příhraniční migrace

přeshraniční problematika lendleru (ti co pendluji sem a tam) důvody

nemohou doma najít práci v zahraničí je práce výhodná (typické i pro naší oblast u

hranic – lide denně jezdí do práce do Německa třeba )o odliv mozků (brain drain)

nejsou to vždy lidé s tituly, záleží na tom, z jaké země odcházejí (pro nějakou zemi jsou „mozky“ jen středoškoláci, je to podle úrovně vzdělanosti)

USA – pro odborníky velmi přitažlivé – nabízí vědecké laboratoře snaha zabránit úniku – uzavření hranic

podrobný výzkum a více informací + výhody pro lidi, aby neodcházeli

=> země, kam lidé odcházejí - kladný důsledek (nemuseli je školit)

=> země odkud odcházejí - negativní dopado nelegální migrace

překročí hranici jako turisté a pak tam na černo pracují pašování uprchlíků stát se může bránit

vízová povinnost (USA) pracovní povolení

- důsledky migraceo pro hostitelskou zemi

negativa konkurence domácím pracovníkům (pracují za méně peněz)

=> až averze vůči zahraničním pracovníkům (xenofobie) porušovaní pracovně právních předpisů nejsou dodržovány předpisy pracovní a bezpečnostní očerňování dobrého jména země někdy spojováno s dalšími negativy – příliv drog pochází ze zdravotně rizikových oblastí

~ 21 ~

pozitiva zahraniční pracovnici zaplní mezeru na trhu práce (obvykle

obory, které pro domácí nejsou populární) příchod proškolených pracovních sil

o => ušetření nákladů na jejich vyškolenío přínos nových poznatků, nové organizace a

metodiky práce a řízení efekt veřejných financí (státního rozpočtu)

o => nemají povolení k trvalému pobytuo => přispívají do veřejného rozpočtu stejně jako jiní,

ale nemají takovou možnost z nich získávat (daně, sociální, zdravotní)

demografický důsledek o projevuje se zejména v zemích západní a střední

Evropy, kde klesá přírůstek obyvatelstva pokud splynou s domácím obyvatelstvem => působí to na to

zvýšení agregátní poptávky => stimul pro domácí ekonomiku

o pro vysílající zemi klady

úbytek nadbytečných pracovních sil pracovník pošle domů to, co získal v jiné měně a země

dostane devizeo remitence - převod platby zahr. pracov. domů

odchod dočasný pro nabytí zkušeností jsou úspěšní v jiné zemi a udržují vazby se svou domácí

zemí => obchodní vazby… země se může snažit udržovat vztahy se zahraničními

pracovníky => pomoc při rozvoji zahraničních vztahůo čínské diaspory, italská čtvrť

zápory úbytek odborníků v daném oboru, pokud dojde

k hromadnému odchodu (akce „děkujeme, odcházíme“) – kladný důsledek => uvolní se pracovní místa pro zahraniční pracovní sílu

stát přichází o příjmy z daní neefektivní výdaje na vzdělání

- postoj zemí k mezinárodní migracio hostitelské země

proti-imigrační politika vízová povinnost pracovní povolení povolení pro trvalý pobyt licenční podmínky – co musí zahraniční pracovník splnit,

aby mohl vykonávat určité zaměstnánío praxe, vzdělání

pro-imigrační politika nedostatek pracovníku v určité profesi nebo nízká porodnost poskytovaní zelených karet - možnost být zaměstnaný

v určitém oboru

~ 22 ~

o vysílající země emigrační politika

snaha udržovat kontakt s osobami, které odešli – hlavně Čína, Indie

snaha, aby se proškolení, s praxí a novými zkušenostmi se vrátili a pomohli rozvoji ekonomiky

bud umožňuje nebo brání odchodu- pohyb pracovních sil v EU

o do 30. 4. 2004 (do rozšíření EU) = volný pohyb mezi státy

o od 1. 5. 2004 (po rozšíření EU) = vstup ČR => rostly obavy ve starých členských zemích z příchodu levných

pracovních sil (konkurence) = schválení přechodného období (až 7 let)

omezený volný pohyb PS rozděleno na tři části – 2+3+2 let (2006, 2009, 2011) => pouze VB, Švédsko a Irsko nechtěli pracovní povolení

2006 pár zemí zrušilo přechodné období Řecko, Finsko, Portugalsko, Španělsko – okrajové země

z geografického hlediska některé země zmírnily podmínky

1. 5. 2009 další země zrušily - pouze Německo a Rakousko nezrušili

o od 1. 5. 2011 - po skončení přech. období až odteď je opravdu volný pohyb PS

- hlavní migrační tokyo z jihu na severo z východu na západ

~ 23 ~

Mezinárodní migraceHlavní hostitelské země v letech 1960 a 20001960 2000Stát Počet

imigrantů v mil.

Podíl na celkovém počtuimigrantův %

Stát Početimigr. v mil.

Podíl na celkovém počtuimigrantů v %

Svět 75,9 100 Svět 174,9 100USA 9,7 12,8 1. USA 35,0 20,0Indie 9,4 12,4 2. Rusko 13,3 7,6Pákistán 6,3 8,4 3. Německo 7,3 4,2Francie 3,5 4,6 4. Ukrajina 6,9 4,0SSSR 2,9 3,9 5. Francie 6,3 3,6Kanada 2,8 3,6 6. Indie 6,3 3,6Argentina 2,6 3,4 7. Kanada 5,8 3,3Polsko 2,4 3,2 8. Saudská

Arábie5,3 3,0

Indonésie 1,9 2,4 9. Austrálie 4,7 2,7Německo 1,7 2,3 10 Pákistán 4,2 2,4Austrálie 1,7 2,2 11 V.Británie 4,0 2,3V.Británie 1,6 2,2 12 Kazachstán 3,0 1,7

Pramen: World Economic and Social Survey 2004: International Migration. UN: 2004, s. 30 Doporučené zdroje:

Mezinárodní migrace na stránkách OSN: Aktuální data dle zadaných kritérií: http://esa.un.org/migration/p2k0data.aspMezinárodní migrace a rozvoj (27. 10. 2010):http://www.un.org/esa/population/migration/zlotnik-2comga-statement.pdf

Cizinci v ČR - portál Ministerstva práce a sociálních věcí:http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=15

Statistika zaměstnávání cizinců v ČR:http://portal.mpsv.cz/sz/stat/zam_ciz_stat_prisl/?_piref37_1204418_37_1204416_1204416.statse=2000000000011&_piref37_1204418_37_1204416_1204416.statsk=2000000000030&_piref37_1204418_37_1204416_1204416.send=send&_piref37_1204418_37_1204416_1204416.stat=2000000000091&_piref37_1204418_37_1204416_1204416.obdobi=B&_piref37_1204418_37_1204416_1204416.rok=2011&ok=Vybrat

Mezinárodní pohyb kapitálu (investice)

Příčiny mezinárodního pohybu kapitálu- obecná příčina

o různá míra zhodnocení kapitálu v jednotlivých zemích- konkrétní příčiny - závisí na formě kapitálu- technologie se uplatňuje více než u obchodu se zbožím

Formy kapitálu- z hlediska typu kapitálu

o vždy dlouhodobé investiceo přímé zahraniční investice (PZI)

~ 24 ~

forma pohybu kapitálu, kdy investor se rozhodne koupit firmu v zahraničí a získá výlučné právo

nebo se rozhodne vložit kapitál jako majitel zahraniční firmy => získá podíl, musí to byt aspoň 10 %

v devizovém zákoně dále může založit firmy v zahraničí (investice na zelené louce) koupi budovy v dezolátním stavu (brownfields) principy

=> investor motivován mírou zisku (v zahraničí je vyšší)o levná pracovní sila (Čína)o dostupnost surovino dostupnost trhuo mírnější ekologické normy

o portfolio investice (nepřímé investice) investor má finanční prostředky a chceme investovat do zahraničí

=> investice do cenných zahraničních papírů nákup akcíí (pouze pokud má méně než 10%) kdyby měl více jak těch 10, tak je to už přímá zahraniční

investice zisky = dividendy očekávané vyšší dividendy a očekávaná tržní cena akcie =>

nákup dluhopisu investor se rozhoduje dle výše úrokové sazby

o zahraniční úvěry a vklady (do bank) poskytování úvěru zahraničním subjektům (banky) přijímání vkladů od zahraničních subjektu porovnání úrokových vkladů přijaté úroky

- z hlediska vlastnictvío kapitál soukromý (investorem je soukromý subjekt)o kapitál státní (investorem je stát)o kapitál mezinárodní (investorem jsou mezinárodní subjekty)

- z časového hlediskao kapitál krátkodobý (splatnost většinou do 1 roku) o kapitál dlouhodobý

Přímé zahraniční investice

Vymezení PZI- PZI = vynaložení peněžních prostředků za účelem založení, získání nebo rozšíření

trvalých ekonomických vztahů investujícího subjektu na podnikání v zahraničí.- přitom je uplatněna některá z následujících forem

o investováním vznikne nebo se získá výlučný podíl na podnikánío investor získá nejméně 10% podíl na základním jmění společnosti nebo

nejméně 10% hlasovacích právo => aby se to považovalo za PZIo investor má právo rozhodovato brownfield investice – znečištěné provozy, ale na správném místě, výhodném,

proto je to pro investora výhodné

~ 25 ~

Příčiny PZI- důvody k PZI ze strany investora- důvody za strany hostitelské ekonomiky

o umožnění s příchodem nové technologieo zájem o přímé investice

Důsledky PZI pro hostitelskou ekonomiku- kladné

o investor přináší nové technologie, poznatky, dovednostio vytváří nová pracovní místao snižuje míru nezaměstnanostio přináší nové metody řízení a poznatky => obohacuje ekonomiku, roste

poptávka jak ze strany investorů, tak ze strany domácností- záporné

o v oblasti životního prostředío v oblasti platební bilance

investor dosahuje zisku a převádí je na území své mateřské země (vytlačuje domácí investory)

=> v platební bilanci - jako odliv kapitáluo repatriace ziskuo investor funguje, ale ukazuje se, že síla už není tak levná a přesouvá svůj

kapitál jinam (uzavření firmy a propouštěni)

Investiční pobídky- jsou to různé výhody, které stát nebo uzemní samosprávy nabízí investorovi

v případě, že bude investovat v té dané ekonomice nebo regionu- motivy k investování- má na ně právo každý investor, ale rozhoduje výše kapitálu- vládní pobídky

o to, co nabízí vláda (uvedené v zákonech)o obvykle tři formy

daňové výhodydaňové prázdninynižší daňová sazba

- možnost uplatnění slevy na dani: celní úlevy - investor potřebuje dovoz -> dovozní clo -> je mu sníženo nebo prominuto - stát toho investora potřebuje, proto ho zvýhodňuje: státní dotace - na rekvalifikace

Pobídky územní samosprávy = nabízí obec nebo kraj, aby dostali investora na své území

Zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách Postoj zemí k investičním pobídkám dopravní síť

~ 26 ~

PZI a transnacionální korporace (TNK)

TNK = společnosti, jejichž činnost v zahraničí tvoří nejméně 30% podílu na jejich celkovém obratu. = jejich existence je projevem přímých zahraničních investic

Charakteristika TNK hlavní subjekty mezinárodních ekon. vztahů mezinárodní přesuny kapitálu cíl: vyšší efektivnost investic disponují obrovskými materiálními a fin. zdroji

↓ diverzifikace činnosti

= působí v cele řadě oborů, nezabývají se jen jedním produktem zajištěný přístup k surovinovým zdrojům

= působí v řadě zemí světa= působí v těch zemích, kde je dostatek surovinových zdrojů= zaměřeny na země, kde je rozvinutý trh a dobrý odbyt (farmaceutické obory, technické výzkumy….)

rozsáhlý výzkum a inovace → význam pro technologicky náročné oblasti

Význam TNK pro růst mezinárodního obchodu

= jsou to firmy s diserfikovanou výrobou = zásobují svět obrovskou sumou produktu= Čína (doslova chrlí do světa produkty)

pro transfery technologií do hostitelské ekonomiky= když zakládají firmu musí do ní zavést technologie atd. ( možnost jak místní naučit s novou technologii)

pro zaměstnanost v hostitelské ekonomice= nová pracovní místa= zvyšuje se zaměstnanost v regionu

možný dopad na měnové kurzy (operace na devizovém trhu)= investor musí investovat kapitál (postavit provozy, vybavit firmu vybavením atd.…)= tyto firmy mění na české koruny, aby mohli nakoupit stroje=> roste poptávka po české měně a tato měna se rychle zhodnocuje=> investoři poptávají české koruny, aby pak mohli platit mzdy atd.…

dopad na platební bilanci hostitelské země (repatriace zisků)= projevuje se až po určité době působení firmy= převod zisku do země, kde sídlí mateřská společnost=> v platební bilanci se to promítne jako odliv kapitálu= je to negativní dopad

ovlivňování státu (lobbing)= mohou působit různé tlaky ze strany společnosti na vládu hostitelské země=> cílem je vytvořit takové prostředí, které bude příznivé pro firmu=> nižší sazby pojistného, daní, ekologické daně

dopady na vnitřní politickou situaci v hostitelské zemi= investor investuje do politiky a tak má zájem, aby byla stabilní

~ 27 ~

(investuje do ní jakoby tím, že postaví tu firmu)=> investoři mohou pohrozit, že pokud budou boje tak odejdou

hrozba poškozování životního prostředí

Zahraniční činnost TNK je prováděna prostřednictvím zahraničních poboček nebo zahraničních dceřiných společností.Mateřská společnost

Kontroluje aktiva svých dílčích celků organizačních jednotek v zahraničí Má min. 10% podíl na majetku nebo na hlasovacích právech svých organizačních

jednotek

Zahraniční pobočka dílčí část v organizaci multinacionální (transnacionální) společnosti, má omezenou rozhodovací pravomoc, obvykle nese název mateřské společnosti, její bilance je součástí celkové bilance mateřské společnosti, mateřské společnosti své zahraniční pobočky zdrojově vybavují prostřednictvím úvěru.

Zahraniční dceřiná společnost dceřiná společnost je samostatný právní subjekt s plnou právní subjektivitou, jméno dceřiné společnosti se většinou liší od jména mateřské společnosti, není vnitřním organizačním článkem mateřské společnosti, je napojena na mateřskou společnost pouze prostřednictvím určitého vlastnického podílu

(kapitálové účasti).

Rozlišuje se- afilace - podíl na vlastnictví je 10% až 49%- subsidiary - podíl na vlastnictví je minimálně 50%

Portfolio investice (investice do souboru cenných papírů)= investováni kapitálu do nákupu cenných papíru= proč portfolio?=> nákup různých druhů cenných papírů = pak má portfolio z pohledu celku

nepřímé investice, nákup cenných papírů nemožnost kontrolovat podnikání s kapitálem nárok pouze na výnos z kapitálu velká volatilita

= míra kolísání hodnoty aktiva nebo jeho úrokové míry= kolísáni výše ceny aktiva, dividend, úrokové sazby

spekulativní kapitál= je kapitál, který investor investuje s jediným cílem=> cíl = co nejvýše ho zhodnotit=> musí spekulovat (zvýši se cena akcii, dividendy…)=> pokud akcie klesají na ceně, tak se jich snaží rychle zbavit= zbavuje se jich, i když je někde jen lepší situace

spojen s rizikem finanční krize

Vklady a úvěry Příčiny vkladů do zahraničních bank

o úroková sazba

~ 28 ~

o spekulace na zhodnocení zahraniční měnyo spekulativní kapitálo moment očekávánío krátkodobý kapitál (vklady do 1 roku)

Úvěryo investování kapitálu v peněžní forměo poskytují státy, mezinárodní organizace, soukromé subjektyo tržní principy (vysoký úrok)o netržní principy (Světová banka…)

obvykle u neziskových organizací nízká úroková sazba pro nerozvinuté a chudé země

Liberalizace mezinárodního pohybu kapitálu a její důsledky

- volný pohyb kapitálu ve světě bez překážek- domácnost může třeba investovat do zahraničí- důsledky

Přínosy efektivnější globální alokace úspor

= spojena s kvalitou informací, se kterými investor pracuje= musí si promyslet, kam vloží své peníze

růst objemu potenciálních investičních zdrojů= týká se ekonomiky, kam kapitál přichází= zvyšuje se objem disponibilních zdrojů díky zahraničnímu kapitálu=> ale ekonomika se stane silně závislou na zahraničním kapitálu

snadnější přístup domácích subjektů na zahraniční kapitálové trhy= jestliže má země takové zákony, že nebrání investicím do zahraničí

příliv nových finančních technologií

Rizika finanční krize a jejich šíření do zdravých ekonomik=> Průběh finanční krize finanční deregulace a liberalizace kapitálových transakcí

= předchází samotné krizi= ekonomika zruší předpisy, které bránili volnému pohybu kapitálu= investor se rozhoduje podle svého uvážení

období prudce zvýšeného přílivu kapitálu = pokud investor očekává, že se bude zhodnocovat měna v této zemi, tak investuje= má fungující finanční trh, zajímavé úrokové sazby atd.

zhodnocování domácí měny a zhoršování rovnováhy běžného účtu = investor musí nakupovat za měnu hostitelské země=> musí poptávat tu měnu => roste kurz měny (zhodnocuje se měna)

změny makroekonomické regulace jiných zemí = tyká se měnové politiky jiných zemí= když to zjisti investor, tak se přesune do jiné země= tam, kde jsou investice výhodnější

odliv kapitálu a znehodnocení domácí měny = masový odliv kapitálu

~ 29 ~

= investor zase poptává jinou měnu a tím znehodnocuje tu místní panika → investoři prchají ze země bankovní krize=> ekonomická a sociální krize

Doporučené zdroje:UNCTAD – Konference OSN pro obchod a rozvoj (publikuje řadu materiálů k problematice investic (zejména přímých zahraničních investic) a obchodu:http://www.unctad.org/Templates/StartPage.asp?intItemID=2983&lang=1

The World Investment Report: každoročně zveřejňovaný dokument UNCTAD k problematice investic.http://www.unctad.org/en/docs/wir2010_en.pdf

Mezinárodní pohyb vědecko-technických poznatku

- spojeno s pohybem pracovních sil- zpětný ingeniering

o země má možnost produkt prozkoumat a rozebrat a poté ho sama vyráběto 60. léta - Japonsko

- pohyb informací vědecko-technických poznatkůo v oblasti služeb

bankovní služby (finanční technologie)o lidé, kteří pracují v určité firmě, se tomu přiučí a pak se to šíří dal tím, že jdou

pracovat jinam- investor přiveze nové technologie => místní se tím vzdělávají- nekomerční šíření

o výměna studentů a vzdělávací programyo vědecké konferenceo sdělovací prostředky

- důsledeko snižování nákladů na výzkum

Mezinárodní měnový systém (MMS)

Charakteristika MMS

Vymezení MMS- národní a mezinárodní měnové vztahy, které tvoří dva relativně samostatné celky, úzce

spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují- historický charakter MMS ® vývoj MMS

o každá etapa ve vývoji světové ekonomiky znamenala změnu v MMS- cíl každé země – udržovat směnitelnost své měny

Funkce MMS- zprostředkování plateb

o mezi ekonomickými subjekty různých zemío musí umět realizovat různé aktivityo musí být vytvořen systém jak obchodovat v mezinárodním měřítku

- vytváření příznivých podmínek

~ 30 ~

o pro rozvoj mez. ekonomických vztahůo vytvořit takové podmínky, aby byla podpořena mezinárodní dělba práceo podpora mezinárodních aktivit

Infrastruktura MMS- centrální banky jednotlivých států

o v každé zemio plus banky nadstátního charakteru – evropská bankao řídí měnovou politiku daného státu, mají výrazné slovo při určovaní kurzu atd.o může být závislá a nezávislá na vládě

- mezinárodní instituce o nemají nadstátní charaktero MMFo světová bankao jiné mezinárodní banky, které nepatří žádnému státu ani nadstátnímu celku – asijská

rozvojová banka, světová bankao členy jsou celé státy

Hlavní nástroje MMS- měnové kurzy - úrokové sazby

Hlavní měnové principy- vzájemná směnitelnost národních měn - optimálně fungující měnový kurz

o ve smyslu typu měnového kurzuo pevný, pružný, administrativní nepružný kurz……

- mnohostranný platební styk- rozvoj mezinárodní měnové spolupráce

Vývoj MMS

*14-18- 1. sv. v. *39-45- 2. sv. v.

1. Čistý zlatý standard (70. léta 19. st. – 1. sv. v.) - měna, která je používána jako jednotka zúčtování, je odvozována od ceny zlata- neměl pevně stanovená pravidla- založen na zlatém monometalismu

o zlato doplněno bankovkami, které byly kryté zlatem- principy

o volná ražba zlatých mincí kdo měl přístup ke zlatu => mohl razit mince

o volný vývoz a dovoz zlata mezi zeměmio volná směnitelnost bankovek za zlato

bankovky potvrzovaly, že daná banka má tolik zlata každé bankovce odpovídalo množství zlata

o nemohlo dojít k inflaci (dlouhodobě) – znehodnocení peněz, protože všechny kryty zlatem

inflace – pokud došlo k významnému objevení zlata- hlavní mezinárodní platidlo – zlato- stříbrný metalismus

o země, kde byla větší naleziště stříbra než zlata

~ 31 ~

o Čína, Mexiko

2. Modifikovaný zlatý standard (1918 – 1939)- 1. sv. v.

o systém přestal fungovato orientace na válečnou výrobu

- po válce – snaha zavézt znovu volný dovoz a vývoz zlatao pouze ve státech, které měly větší zásoby zlata – Švýcarsko, USA, Kanada – tři

státy na to, ale nestačily => nový systém – modifikovaný zlatý standard - 2 varianty – existovaly současně

o standard zlatého slitku částečná směnnost bankovek za zlato – směnitelnost omezena na

minimální váhové množství zlata (zlatý slitek – cca 12 kg) 400 troyských uncí (o. z.) * 31,103 g = zlatý slitek

ostatní principy zachoványo standard zlaté devizy

ve státech, které neměly žádné zlaté zásoby nebo měly, ale chtěly je chránit ještě více, než umožňoval standard zlatého slitku

znemožňoval výměnu měny za zlato národní měnu se muselo nejdřív vyměnit za latou devizu a tu pak bylo

možné směnit za zlato zlatá deviza = nejvýznamnější světové bankovky (dolary, libry,

švýcarské franky) => lze je přímo vyměnit za zlato => dostaly se na stejnou úroveň jako zlato

- systém modifikovaného standardu platilo krátké období (1. sv. v.)

3. Zlatý dolarový standard (1944 – 1971)- tzv. bretton–woodský měnový systém- jedině dolar byl směnný za zlato- počátek formování

o 1944o konference Bretton-Wood, USAo během 2. sv. v. zrušena vzájemná směnitelnost měno bylo potřeba připravit prostředí, které pomůže poválečné konstrukci

ekonomiky, pomůže rozvíjet ekonomiku o aby nenastal měnový chaoso SB – za dolary poskytne zlato

- pravidlao omezená vnější směnitelnost USD za zlato

pokud by Američan přinesl do banky dolary a požadoval za ně zlato => nebylo možné – byla by to vnitřní směnitelnost

=> vnější - dolary musel předložit zahraniční subjekt omezená – pouze zahraniční centrální banka FED-americká centrální banka

o pevná cena zlata 35 USD/1 o.z. (troyská unce zlata = 31,103 g) fixní zlatý obsah USD = 0,8886 g zlata (31,103 : 35 = 0,8886) proč USD

USA nejsilnější ekonomika

~ 32 ~

velká zásoba zlata (evropské státy ho tam odvážely kvůli válce – později se vracelo)

jediná země, která nezastavila výrobu během války (měla spíše nadbytek) => měly co nabídnout ostatním státům

=> USD silná měna => dostala se na úroveň zlata tehdy neměly papírové peníze žádnou cenu, obchodovalo se za zlato

nebylo to ale reálné – zlato bylo nerovnoměrně rozdělené (Švýcarsko – velké zásoby, ostatní malé zásoby)

po válce nebyly měny navzájem směnitelnéo měnové rezervy - zlato, $, £ a úvěrové zdroje MMF

státy je mohou použít na úhradu závazků vůči jinému státuo pevné měnové kurzy s maximální možnou odchylkou +/- 1 %o měnové parity stanoveny v poměru ke zlatu nebo $ případně £

- založen MMFo kontrola dodržování zákl. pravidelo => poprvé vznikl systém, který měl přesně administrativně stanovená pravidla,

která někdo kontroloval a vynucoval- založena Světová banka

o finanční instituce, která měla státům pomáhat formou úvěrů na obnovu po 2. sv. v.

- příčiny rozpadu tohoto měnového systémuo velká spotřeba Američanů - Japonci a Němci vyváželi do USA => museli

něčím platit – USD => do zahraničí plynulo značné množství dolarů => v ostatních bankách rostli rezervy v dolarech

o ostatní země v USA investovaly v USDo vnitřní problémy v USAo => zadlužování USAo => znehodnocování USDo ekonomická, surovinová, ropná krize – stále platila směnitelnost za USD =>

baky se bály, že dojde ke znehodnocení USD => banky měnily dolary za zlatoo => tlak na americkou centrální banku, aby dolary za zlato směnila => 1971 –

prohlášení am. prezidenta (Nixon), že ruší směnitelnost dolarů za zlatoo => cena zlata za dolar vzrostla => znehodnocení USDo měly platit pevné měnové kurzy – neodpovídaly ale realitě => státy byly

nuceny je měnit => státy porušovaly pravidla – tlak na devalvaci měn => postupně se všechny významné měny znehodnocovaly

4. Dolarový standard (1976 – dosud)- současný mezinárodní měnový systém- oficiální vznik: 1976, Kingston, Jamajka - MMF: Dohody o měnovém uspořádání - => roku 71 zrušena směnitelnost amerického dolaru za zlato- legalizovány pohyblivé měnové kurzy

o členské země si mohou vybrat typ měnového kurzu- zrušena oficiální pevná cena zlata

o cena zlata se odvozuje podle S a D na trhu se zlatem => hl. trh v Londýně- zrušeny zlaté parity měn - rozhodnuto o prodeji jedné šestiny zlatých zásob MMF za tržní cenu- vytvořena nová nadnárodní měnová jednotka SDR

~ 33 ~

o Special Drawing Rights = platební peníze s názvem Zvláštní práva čerpání (XDR)

o bezhotovostní peníze, které se používají pouze při zvláštních platbách, které používají členské státy MMF

o pouze při toku do fonduo nadnárodní jednotka – nepatřilo žádnému státuo vydával MMF

- 90. léta 20. st. - změny v mezinárodních měnových vztazích - rozpadla se soustava zemí s centrálně zřízenou ekonomikou

= problematika měnových fondů= některé státy se rozpadly na samostatné státy=> tím pádem vetší počet směnových měn, které se zapojovali do měnového systému

1999: Evropská měnová unie a euro = vytvořila novou měnu Euro= tato měna má nadnárodní charakter (emituje ji nadnárodní orgán)= je to měna, která nahradila národní měny= je to měnová jednotka, která se používá místo národních měn=> používají ji podniky i domácnosti

Současný MMS

Charakteristika- rozhodující měnou zůstal americký dolar, který se o svou pozici musí dělit s dalšími

významnými měnami, - národní měny jsou doplněné uměle vytvořenými nadnárodními měnovými

jednotkami: SDR = zvláštní práva čerpání (k vymezeným účelům v rámci MMF), euro (od 1. 1. 1999),

- všechny významné národní měny a euro mohou plnit úlohu mezinárodní obchodní měny a být součástí devizových rezerv

- všechny významné národní měny a euro jsou směnitelné mezi sebou navzájem,- žádná měna není od roku 1971 směnitelná za zlato- země si mohou samy zvolit typ měnového kurzu- zlato zůstalo měnovou rezervou, ale jeho použití při mezinárodních platbách je

výjimečné,- rostou snahy o vytvoření měnových systémů regionálního charakteru (viz eurozóna),- v důsledku rostoucí liberalizace pohybu kapitálu je od 90. let 20. století MMS

ovlivňován finančními krizemi → tendence k vyšší mezinárodní měnové koordinaci (např. v rámci MMF a EMU).

Finanční krize

- důsledek liberalizace pohybu kapitálu v současném MMS

Přínosy liberalizace pohybu kapitálu:- efektivnější globální alokace úspor, - růst objemu potenciálních investičních zdrojů,- snadnější přístup domácích subjektů na zahraniční kapitálové trhy,- příliv nových finančních technologií.

Rizika liberalizace pohybu kapitálu:- finanční krize a jejich šíření do zdravých ekonomik

~ 34 ~

Zobecnění průběhu finanční krize:Finanční krize obvykle probíhá v těchto krocích

- finanční deregulace v zemi a liberalizace kapitálových transakcí (= volný pohyb kapitálu),

- období prudce zvýšeného přílivu převážně spekulativního kapitálu do země (motiv: např. úrokové sazby u bankovních vkladů, výše dividendy, očekávaný růst tržních cen akcií atd.),

- zhodnocování měny hostitelské země a zhoršování rovnováhy jejího běžného účtu, - změny makroekonomické regulace jiných zemí (výhodnější podmínky pro zhodnocení

kapitálu v jiné zemi) nebo hrozící problémy v  hostitelské ekonomice (problémy politické, ekonomické…) nebo nesprávně vyhodnocené informace o možném vývoji atd.

- odliv kapitálu z hostitelské země a znehodnocení měny hostitelské země, - narůstání paniky ze strany zahraničních investorů → investoři ještě více prchají ze země

(= masový odliv kapitálu),- banky nejsou schopné uspokojit své vkladatele → bankovní krize → ekonomická

a sociální krize.

Mezinárodní měnový fond (MMF)

International Monetary Fund- založen na základě závěrů přijatých na mezinárodní konferenci v Bretton-Woods v roce

1944, - oficiálně vznikl 27. 12. 1945, když 29 zemí podepsalo Articles of Agreement, činnost

zahájil 1. března 1947- MMF se stal mezinárodní měnovou a finanční institucí, která byla ustanovená jako

specializovaná odborná organizace OSN- spadá pod OSN- stal se první mezinárodní organizací, která mohla regulovat platební vztahy mezi členy

a poskytovat úvěrovou pomoc na určené účely

Důvody vzniku MMF- podpořit mezinárodní měnový systém a mezinárodní měnovou spolupráci- usnadnit růst mezinárodního obchodu- podpořit stabilitu měnových kurzů- podpořit stabilitu mezinárodního platebního systému

Hlavní cíl MMF v době existence bretton-woodského měnového systému- zmírňovat stupeň nerovnováhy platebních bilancí členských zemí a zkracovat dobu

jejich trvání (poskytováním úvěrů členským zemím)- kontrolní funkce MMF - kontrola dodržování principů bretton-woodského měnového

systému

Členství v MMF- všeobecnou podmínkou členství v MMF - členství ve Světové bance- zásadní princip členství - členské státy MMF musí usilovat o volnou směnitelnost

svých národních měn vůči zahraničním měnám a poskytovat informace o změnách své měnové a finanční politiky

- Každé členské zemi je stanoven členský podíl, tzv. kvóta (závisí na ekonomické a finanční situaci země). Od výše kvóty se odvozuje např. rozsah úvěru, který může země čerpat a váha hlasovacího práva v MMF

~ 35 ~

- Členské země MMF mohou získat úvěr v případě nouze, což se většinou projeví deficitem platební bilance. Nárok na finanční pomoc mají bohaté i chudé země

- Systém hlasování zajišťuje zemím s nejvyššími kvótami rozhodování o činnosti MMF

Podíl zemí a regionů na celkových kvótách MMF (v %)

Země nebo region Podíl kvóty dané země (regionu)na celkových kvótách IMF

USA 17,4 %Japonsko 6,2 %EU-25 32,2 %Ostatní evropské země 8,5 %Austrálie, Kanada, Nový Zéland

4,9 %

Uvedené země celkem 69,2 %Rozvojové země 30,8 %

Činnost MMF v současném mezinárodním měnovém systému:- ve spolupráci se Světovou bankou se zabývá také stavem domácího finančního

systému, veřejnými výdaji, odpovědností a transparentností vlády atd.- funkce konzultační

o konzultace k ekonomické a finanční situaci členské země. Zpráva o stavu země zveřejňována se souhlasem země. MMF v tzv. Public Information Notice. Na plnění doporučení závisí finanční pomoc od MMF.

o převládá nad funkcí kontrolní – nejsou závazná pravidla- Během finančních krizí obvykle sílí diskuse o vhodnosti doporučení MMF.

Světová banka (SB)

- International Bank for Reconstruction and Development - IBRD - založena na základě závěrů přijatých na mezinárodní konferenci v Bretton-Woods -

1944- původní SB z r. 1944 vytvořila další specializované instituce

o všechny se souhrnně nazývají Skupina Světové banky (World Bank Group)- 2 významy

o 5 institucío 1 instituce – IBRD – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj

finanční instituce během své existence změnila svoji funkci dříve – pomoci obnovovat ekonomiku – především záp. Evropě poč. 60. let – změna funkce

vznikla nová skupina zemí, která potřebovala pomoc ještě více finanční pomoc, dlouhodobé úvěry s nízkými úroky na

nekomerčním způsobu 90. léta – další funkce přidána – vznik zemí procesu transformace

země stř. a východní Evropy

~ 36 ~

pro vypořádání situace

Do Skupiny Světové banky patří instituce- Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) = Světová banka- Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA)

o rozvoj ve velmi chudých zemio finanční instituce, která se specializuje na pomoc nejchudším zemím – Afrika,

Asieo bezúročné půjčky, pomoc při realizaci projektůo financuje se to z příspěvků bohatších zemí

- Mezinárodní finanční korporace (IFC)o zabývá se problematikou mezinárodního investovánío technická pomoc, poradenství při investicích do soukromého sektoru –

investorům i vládámo cíl – podpořit mezinárodní investice

- Multilaterální agentura pro investiční záruky (MIGA)o problematika přímých zahraničních investic o podpora rozvoje přímých zahr. investico poskytuje jistotu, že dostanou náhradu škody, pokud v zemi, kam investují,

dojde k jiným než ekonomickým škodám – př. občanská válka, zemětřesení – nesmí vzniknout v důsledku ekonomické aktivity, rozhodování manažerů

- Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID)o spory mezi investorem a zemí, kam investovalo může se týkat různých stránek (prostředí kam investoval, prostředku, do

kterého investoval)

Hlavní cíl Světové banky = Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj = (IBRD)- zmírňovat chudobu a podporovat ek. a soc. rozvoj v rozvojových a transformujících se

zemích

Nástroje- nekomerční úvěry

o úvěry, které jsou na neziskovém principu, mají nízké úrokové sazbyo banka na nich nevydělává

- technická pomoco pomoc od odborníků při realizaci různých projektů

- poradenské služby vládám členských rozvojových zemí a zemí v procesu ekonomické transformace

o různé konzultace odborného poradenství – nejen pro chudé země- projekty financované SB

o snaží se řešit hl. problémy rozvojových zemí o dodávky pitné vodyo rozvoj dopravní a energetické infrastruktury (výstavba silnic, železnic,

přístavů, ropovodů, plynovodů, rozvodů elektrické energie)o řešení ekologických problémůo rozvoj zemědělstvío zabezpečení zdravotní péče a vzdělánío finanční spoluúčast členské země (tj. příjemce úvěru)

~ 37 ~

rozvojová země se musí podílet na financování – aby měla zájem na dokončení projektu

Finanční zdroje SB- z prodeje vlastních obligací na mezinárodních kapitálových trzích

o minimální rizikoo obvykle se nabízím vládám nebo CB členských zemí

- výnosy z investic Světové banky - příjmy z poplatků členských zemí- příspěvky od bohatších zemí a splátky dříve poskytnutých úvěrů

Vlastníci SB- vlády členských zemí se svými podíly

o podíly členských zemí zhruba odpovídají jejich ekonomické síle- největšími podílníky jsou USA, Japonsko, Německo, VB a Francie

Názory na úspěšnost pomoci od SB - kladné i kritické - upozorňují např. na to, že rozvojová pomoc často nenutí RZ

spoléhat na vlastní síly, země nejsou nuceny orientovat svou ekonomiku tak, aby mohly splácet úvěry

Formování evropského ekonomického centra

- zopakovat si stupně integrace- = Evropské centrum se liší tím ze má polycentricky charakter- = charakteristické rysy

o více vedoucích ekonomik - větší množství malých ekonomiko heterogennost (různorodostí)

větší počet státu a každý svůj jazyk, tradice a historii rychlý rozvoj integračních procesu vedl k tomu, že se západní Evropa

zformovala jako ekonomické centrum

Významné mezníky integračních procesů

1945 – 1951: Etapa integračních východisek- několik let po skončení druhé světové války- nutnost vytvořit prostředí, které bude minimalizovat vznik další války- => propojovaní ekonomik ekonomickými vztahy- => minimalizace nebezpečí válečného konfliktu (neutočíme na našeho partnera, když

sme na něm ekonomicky závislí)- projev zajmu o vytvoření zárodku ekonomické integrace- rozdíly oproti Americe a Asii

o vyšší počet relativně malých ekonomiko vzniká otázka, která ekonomika je hlavní ekonomikou

- rozdělení do etap podle rozdílů v intenzitě integrace- 1948 – Benelux (celní unie)

o jako první zrušili tímto clao vystupovali jako jeden obchodní subjekt

- 1949 – Rada Evropyo zaměřena na politickou spolupráci v Evropě

~ 38 ~

o zajímá se o dodržování lidských právo => nestala se základem ekonomiky, protože se zaměřila na jiné problémy

- 1951 – podpis smlouvy o ESUO o zakládající státy - Francie, Itálie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Lucemburskoo => snaha hlídat tento průmysl kvůli výrobě zbraní a kvůli válkámo snaha o mír a podepsáni smlouvyo vznik tohoto sdružení je projevem sektorové integrace (uhelný průmysl a

ocelářství)

1952 – 1973: Etapa integrační dynamiky- rychlý rozvoj integračních procesu- 1952 – zahájilo činnost ESUO (do r. 2002)- 1957 – podpis Římské smlouvy => vznikají dvě integrační sdružení

o zakládající země - Francie, Itálie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko

tyto země daly základ pro Evropskou unii- EHS

o vzniklo jako makroekonomická integraceo VB odmítá spolupráci (musela by se vzdát některých práv)

- EURATOM - 1959 – ESVO (Evropské sdružení volného obchodu)

o Velká Británie, Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarskoo cíl - v názvuo snaha vytvořit první stupeň integrace = pásmo volného obchodu

nic víc, jen jednoduchý stupeň integrace o prostor bez cla mezi členskými státyo státy se nemusí vzdávat svých ekonomických kompetencí a nikomu se

nepodřizují => to už VB přijala o => potom nějak ubývali členové a zůstali pouze Norsko, Island, Švýcarsko,

Lichtenštejnsko - 1965 – v EHS vytvořeno pásmo volného obchodu- v Evropě 2 makroekonomické instituce

o EHS – dostředivá tendence – přitahovalo další zeměo ESVO – opačná tendence – odstředivá - postupně členské státy ho opouštěly

od roku 1995 – pouze 4 členské země – Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Islám

- 1967 – Evropská společenství (ESUO, EHS, EURATOM)o tato 3 sdružení začala propojovat své řídící organy

- 1968 – v EHS vytvořena celní unieo nastal 2. vývojový stupeňo začíná fungovat jako celní unie + společná celní a obchodní politikao šestice státu se vzdala své vlastní zahraniční politiky a přenesli to na ten jeden

vyšší celek- 1973 – první rozšíření EHS

o VB, Dánsko, Irskoo proč VB změnila názor a vstoupila?

rozpad koloniální soustavy změna politiky změna veřejného smýšlení

~ 39 ~

první úspěchy tohoto společenství

1974 – 1985: Etapa stagnace integrace = nepodařilo se splnit třetí integrační stupeň v termínu, který stanovila smlouva= vysoka míra inflace= myšlenka vytvořit společný trh ustoupila do pozadí

- 1981 – do EHS: přistoupilo Řecko

1986 – 1992: Etapa oživení integrace a vytváření jednotného trhu

1987 – Jednotný evropský akt 1985 – podepsaná „Schengenská smlouva“ 1986 – do EHS: Španělsko a Portugalsko 1992/93 – vytvořen jednotný trh

1992 – podepsána „Smlouva o vytvoření Evropského hospodářského prostoru“ (platnost od r. 1994)

- 7. 2. 1992 – v Maastrichtu podepsány: „Smlouva o Evropské unii“ = zavedla nový termín Evropská unie= definována jako nová etapa ve vývoji integračních procesů = etapa ale nemůže rozhodovat atd. a tak nedostala právní subjektivitu= právní subjektivitu ji udělila až Lisabonská smlouva viz níže -> talke zrušila termín Evropské společenství

„Smlouva o založení Evropského společenství“= je to bývalé EHS = vytváří nový cíl= vytvoření hospodářské a měnové unie= je to čtvrtý stupeň integrace (platnost smluv od 1. listopadu 1993)

1993 – 2002: Etapa formování EMU- 1.11. 1993 – vznikají EU a ES- 1995 – do EU: Rakousko, Švédsko, Finsko => Členem ESVO od 1. 1. 1995 zůstávají pouze: Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko- 1999 – vznik EMU a eurozóny (11 zemí)

= měnová Evropská unie EMU- 2001 – do eurozóny: Řecko- 2002 => do oběhu se dostalo euro

= tímto dokončen proces evropsky měnový unie

2003 – dosud: Etapa „východního“ rozšiřování - 2003 – podepsána „Smlouva o přistoupení“ - 1. května 2004 – východní rozšíření EU

=> 10 nových členských zemí:: ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko, Slovensko,

Slovinsko,

- 2007 – do EU: Bulharsko a Rumunsko

~ 40 ~

- 2007 – do eurozóny: Slovinsko - 2008 – do eurozóny: Malta a Kypr - 2009 – do eurozóny: Slovensko- 2011– do eurozóny: Estonsko

Od 1. 12. 2009: platnost Lisabonské smlouvy- změnila dosavadní zakládající smlouvy a novelizovala je- udělila Evropské unii právní subjektivitu- EU se stala nástupkyní Evropského společenství (ES bylo zrušeno),- upravila procesy rozhodování v EU a přinesla řadu změn, které se týkají činnosti a

fungování EU- => smlouva o fungování Evropské unie (pouze změna názvu Evropského společenství)

Evropský makroregion a integrační procesy

Evropské centrum není jen EU, ale i EFTA, jádrová ekonomika v Evropě = eurozóna

Historický vývoj

1945 – 1951 - Etapa integračních východisek (formují se metody…)

- 1948 – Benelux (Belgie, Holandsko, Lucembursko)- 1951 – ESUO

o smlouva na dobu určitou 1952-2002o Francie, Itálie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko (6) o kontrola průmyslu (zabránit válkám) = montánní unie (zóna volného

obchodu v oblasti uhlí a oceli)

Koncepce integrace- Britská koncepce

o přelom 40. a 50. leto na základě funkcionální metody (vytvoření prostoru pro fungování trhu

(vývoz dovoz- nic víc), proti institucím)- Francouzsko-německá koncepce (Benelux)

o na základě institucionální metody hlubší integrace (integrace prostoru pro fingování trhu, ale i hlubší

integrace, řídí orgány- omezení suverenity zemí, ale vyšší ek. efekty)

vytvoření celní unie

1952 – 1973 - Etapa integrační dynamiky, silný rozvoj

- 1957 Římská smlouva = EHS a EURATOMo Francie, Itálie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko (6)o EHS - hlavní cíl: 12-15 let vytvořit společný trh

- 1959 – Stockholmská dohoda = ESVO (Evropské sdružení volného obchodu, EFTA)

o VB, Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, ŠvýcarskoEHS: dostředivá tendence – nárůst členů, ESVO: odstředivá tendence – ubývá členů

~ 41 ~

EHS- 1965 - pásmo volného obchodu- 1968 - celní unie

o Společná obchodní politika + zavedení DPH, Wernerova zpráva = cíl: do 10 let měnová unie

- 1973 - První rozšiřování o + VB, Dánsko, Irsko (9)o přistoupení i chudších zemí – regionální politikao GB ztráta kolonií - menší vliv - přestup k EHS

1974 – 1984 - Etapa stagnace integračního procesu a strukturálních krizí

- 1974 - ropná krize, další strukturální krize, rozpad měnového systému (Bretton-Wood)

o uzavření ekonomik v důsledku krizí (protekcionismus) → zastavení integračních procesů

o evropský měnový systém - fixní fluktuační pásma – EMF, fiktivní účetní jednotka ECU

- 1981 + Řecko (10)

1985 – 1991 - Etapa oživení integrační dynamiky a vytváření JVT (jednotný vnitřní trh)

Obnovení integračního procesu- 1985 - Bílá kniha o dosažení jednotného trhu- 1985 - Schengenská smlouva

o uplatnění později – volný pohyb osob a vozidel- 1986 + Španělsko a Portugalsko (12)- 1987 - Jednotný evropský akt (JEA)

o cílem je vytvoření společného trhu (Agenda 92 – předpoklad vybudování do 1992)

Charakteristiky jednotného trhu EU- forma tzv. společného trhu - vyšší stupeň makroekonomické integrace- uplatňování „čtyř svobod“ (tj. svobody pohybu)

o volný pohyb zbožío volný pohyb osob (ve společném trhu volný pohyb pouze pracovních sil)o volný pohyb služebo volný pohyb kapitálu

Překážky odstraňované při vytváření jednotného trhu- fyzické (věcné) - hraniční kontroly (odstranění na základě Schengenu)- technické

o rozdílné normy (bezpečnostní, hygienické…)o problémy s uznáváním kvalifikace (diplomy, maturity)o vznik euronorem (Evropský úřad pro normování, CE – prošlo evropskou

zkušebnou)- daňové

~ 42 ~

o rozdíly v sazbách nepřímých daní → vliv na cenu zboží → dopady na konkurenceschopnost zboží, DPH = částečně sjednoceno: základní sazba (15-25 %) a snížená sazba (1-15 %), nepodařilo se sjednotit sazby spotřebních daní (není jednotná FP)

1992 – 2002 - Etapa formování EMU (evropská měnová unie)

- 1992 - Smlouva o vytvoření EHP

o platnost od roku 1994, pásmo volného obchodu a volný pohyb osob

(ESVO bez Švýcarska + EHS)

- 7.   2. 1992 – Maastrichtská smlouva: Smlouva o Evropské unii, Smlouva o

založení ES, tři pilíře EU (Maastrichtský chrám; ekonomický, zahraničně-

politický, vnitřní bezpečnost a justice), podepsání vzniku EMU

1. 11. 1993 - Evropská unie a Evropské společenství: EU – nemá právní subjektivitu, ES – má právní subjektivitu, není už jen problém ekonomiky, ale i další sféry společenského života1994 – Vznik jednotného trhu1995 + Rakousko, Švédsko, Finsko (15): ESVO členové od 1995: Norsko, Švýcarsko (není v EHS), Lichtenštejnsko, Island („námluvy“ s EU)1997 – Agenda 20001999 – vznik EMU a tzv. eurozóny: společná měna a měnová politika, 2002 EUR v oběhuZásadní problémem se stává chronická vysoká míra nezaměstnanosti (snaha zpružnit trh práce, výsledky nejsou úspěšné)

od r. 2003 - Etapa východního rozšiřování EU

2003 – platnost Smlouvy z Nice2003 – Smlouva o přistoupení 2004 + východní rozšíření EU (25): Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko2007 +Bulharsko a Rumunsko do EU (27)2007 + Slovinsko do eurozóny, 2008 + Malta a Kypr do eurozóny, 2009 + Slovensko do eurozóny2008 – hospodářská krize: řešení prohlubování integračních vztahů2009 – Lisabonská smlouva

Evropská měnová unie (EMU)

Vývoj měnových vztahů v 50. – 80. letech50. – 60. léta = zlatý dolarový standardOd 70. let = plovoucí kurzy, a vzniká Evropský měnový systém (EMS) a vytváří se EMF, fiktivní účetní jednotka ECU = regionální neúplná měnová unie (měny jsou vůči sobě fixovány)Delorsova zpráva1989, projekt úplné měnové unie, měly nastat mikroekonomické (snížení transakčních nákladů, zlepšení konkurenčního prostředí, zprůhledňuje informace) i makroekonomické (cenová stabilita), přínosy a posílení konkurenceschopnosti EU (odpadá kurzový polštář), dostává se na svět měna, která je rovnocena USD

~ 43 ~

Konvergenční kritéria

Monetární

Kritéria, aby se masivně nepřesouvali finance mezi regiony

Kritérium cenové stabilityPrůměrná míra inflace sledovaná během jednoho roku před šetřením nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu průměrnou roční míru inflace tří cenově nejstabilnějších zemí.

Kritérium konvergence úrokových sazeb Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí v průběhu jednoho roku před šetřením překračovat o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří cenově nejstabilnějších zemí.

Kritérium stability měnových kurzů Směnný kurz národní měny je nutné udržovat v povoleném fluktuačním pásmu bez devalvace po dobu 2 let před šetřením, účast v ERM II

Fiskální

Kritéria, která hodnotí připravenost ekonomiky manipulovat fiskálními nástroji, při ztrátě těch monetárních

Kritérium deficitu veřejných financíPlánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí nesmí přesáhnout 3 % HDP.

Kritérium veřejného zadlužení Poměr veřejného zadlužení k HDP nepřekračuje 60 %.

Etapy vývoje EMU

I. 1990-1993: přípravná etapa, budování společného trhu (vybudování liberalizovaného

trhu kapitálu)

II. 1993-1998: budování EMU, jednotlivé země plní konvergenční kritéria

(problematické, část zemí nebyla schopna kritéria plnit, kritéria se upravují – vstup při

blížení ke kritériím, funguje Evropský finanční institut, který kontroluje plnění)

III. 1999-2001: zavádění EUR do bezhotovostního platebního styku, Evropský finanční

institut se transformuje v ECB, EUR používají instituce EU

IV. Od 2002: zavedení EUR do fyzického oběhu (2002 se stává členem eurozóny i Řecko)

Pakt stability a růstu

Smlouva o dlouhodobém dodržování fiskálních kritérií, v období ekonomické stability funguje, v období krize pod ekonomickými a politickými tlaky ztrácí efekt (chybí vymahatelnost sankcí při porušování kritérií, v současnosti už má spíše formální charakter)

~ 44 ~

Zhodnocení

Klady

Vytvoření velkého stabilního prostoru, výrazné zvýšení vzájemného obchodu

Zápory

Jednodušší přelévání problémů z jedné ekonomiky do druhé, zafixování výchozího stavu (diferenciace zemí se nezmenšuje, spíše naopak)

Schengenský prostor

Vznik schengenského systému- Mezistátní smlouva 14. 6. 1985o Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, SRN

- závazek postupného odstranění kontrol a zavedení svobody pohybu na společných hranicích

- 19. 6. 1990 prováděcí úmluva o fungování systému- 26. 3. 1995 po procesu ratifikace zprovoznění systému

Přistupování dalších zemí- 1990 Itálie- 1991 Španělsko a Portugalsko- 1992 Řecko- 1995 Rakousko- 1996 Švédsko, Dánsko a Finskoo Norsko a Island - přidružený status, členové Severské pasové unie

- 2007 součástí tzv. schengenského prostoru se staly nové členské země kromě Bulharska a Rumunska

- 2008 Švýcarsko

Členské země EU záměrně mimo schengenský prostor: - Velká Británie a Irsko

- → zachovaly si hraniční kontroly

o umožněno trvale vyjednanou výjimkou

o odlišný systém osobních dokladů ve Velké Británii, mezi Irskem a Velkou

Británií je obdobný režim hraničního styku jako mezi zeměmi schengenského

prostoru

Schengenské Acquis- 1999 Amsterdamskou smlouvou zaneseno do právního řádu EU

o soubor opatření ke kompenzaci zrušených kontrol na vnitřních hranicích

o zajištění vnějších hranic EU k zamezení ilegálního přistěhovalectví, pašování

drog a jiné nezákonné činnosti

~ 45 ~

o harmonizace vízové a azylové politiky členských států

o ochranná doložka : v případě ohrožení veřejné politiky nebo bezpečnosti

dočasné zavedení kontrol na vnitřních hranicích

SIS (Schengen Information Systém)- monitorování údajů o osobách a předmětech zanesených do databáze v kterékoli

členské zemi

- zabránění vstupu na území osobě se zákazem v jiné členské zemi

- zadržení osoby hledané policií v jiném státě

ČR v schengenském systému- Česká republika přistoupením k EU 1. 5. 2004 členem schengenské dohody

- kontroly na hranicích po přechodnou dobu – do 20. 12. 2007

- od 21. 12. 2007 ČR součástí schengenského prostoru

Evropská měnová unie a eurozóna

Co je „měnová unie“?• Vyšší forma ekonomické integrace• Charakteristické rysy:

• volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil,• společná měnová politika,• společná měna.

Co je „Evropská měnová unie“?• EMU = konkrétní forma měnové unie• Název integračního stupně EU (od 1.1. 1999)

Co je „Eurozóna“?• Eurozóna = část EMU • Země EMU, které splnily kritéria pro zavedení společné měny euro a uplatňování

společné měnové politiky

Členové EMU a eurozóny (stav od 1. 1. 2011)• EMU: 27 zemí (všechny země EU)

Z toho:• 17 zemí je v eurozóně (Které to jsou?)• 10 zemí není v eurozóně: zatím nemohou nebo nechtějí být (Které to jsou?)

Jak vznikala EMU?1. etapa (1990 – 1993):

• koordinace měnových politik, • zúžení fluktuačních pásem národních měn,• upevnění spolupráce národních bank.

1.11. 1993: Smlouva o Evropské unii

~ 46 ~

Smlouva o založení ES

2. etapa: 1994 - 1998• Vytvoření Evropského měnového institutu• Plnění konvergenčních kritérií

(tzv. Maastrichtská kritéria)

3. etapa: 1999 – 28.2. 2002• 1.1. 1999: vznik EMU • vznikla společná měna „euro“: • pevně fixovány kurzy národních měn a eura• zahájení činnosti Evropské centrální banky• používání eura:

1.1. 1999 - 31.12. 2001 jen bezhotovostní platby 1.1. 2002 - 28.2. 2002 i hotovostní platbyod 1. 3. 2002: pouze euroOd 1. 3. 2002: plně funkční EMU

Konvergenční kritéria

1. Kritérium cenové stability- Průměrná míra inflace sledovaná během jednoho roku před šetřením nesmí překročit

o více než 1,5 procentního bodu průměrnou roční míru inflace tří cenově

nejstabilnějších zemí.

2. Kritérium konvergence úrokových sazeb- Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí v průběhu jednoho roku před

šetřením překračovat o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří cenově nejstabilnějších zemí.

3. Kritérium stability měnových kurzů - Směnný kurz národní měny je nutné udržovat v povoleném fluktuačním pásmu bez

devalvace po dobu 2 let před šetřením

4. Kritérium deficitu veřejných financí- Plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí nesmí přesáhnout 3 % HDP

5. Kritérium veřejného zadlužení- Veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 % HDP

Důsledky vstupu do eurozóny- Přijetí společné měnové politiky a společné měny euro má důsledky:

o evidentní, pravděpodobné i zatím neověřitelné

o makroekonomické a mikroekonomické

o přínosy i rizika

Přínosy makroekonomické• pokles průměrné roční míry inflace

~ 47 ~

• pokles dlouhodobých úrokových sazeb• odstranění kurzového rizika → růst objemu obchodu a investic• zlepšení stavu veřejných financí (?)

Přínosy mikroekonomické

• sníží se transakční náklady• zjednoduší se technika plateb• odpadají náklady spojené s vedením účetnictví v několika měnách a s nutností

udržovat pohotovou zásobu těchto různých měn• ceny v zemích eurozóny jsou vyjádřené v jediné měně → lepší mezinárodní porovnání

obchodních podmínek → tlak na snižování rozdílů v cenách

Přínosy pro obyvatelstvo• transparentnost cenových relací (rychlé a jednoduché porovnání cen)• jednodušší cestování• eliminace směnárenských poplatků• jednodušší a levnější platby do zahraničí• odstraněn vliv měnových kurzů na důchody a majetek občanů

Rizika společné měnové politiky• ztráta samostatné měnové politiky• nemožnost využívat měnový kurz a úrokovou sazbu jako nástroj hospodářské politiky• omezena národní rozpočtová politika (povinnost plnit rozpočtová konvergenční

kritéria i po vstupu do eurozóny)

Náklady na technická opatření při přechodu na euro• výměna či úprava technických zařízení (např. bankomaty a prodejní automaty)• změna informačních systémů (např. nové účetní programy pro firmy a banky)• přeškolení zaměstnanců• náklady na informování občanů• stažení národní měny a její nahrazení eurem

Vstoupí ČR do eurozóny?• Všechny nové členské země EU se podpisem Smlouvy o přistoupení zavázaly

přijmout cíle EU včetně vytváření hospodářské a měnové unie• Po vstupu do EU udělena novým členským zemím dočasná výjimka, termín vstupu do

tzv. eurozóny závisí na splnění konvergenčních kritérií

Plní ČR konvergenční kritéria?Ministerstvo financí ČR:Každoročně zveřejňuje dokument - „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (viz www.mfcr.cz – EU a zahraniční)

Jaké faktory podporují vstup ČR do eurozóny?• vysoká míra otevřenosti české ekonomiky• orientace zahraničního obchodu na eurozónu• podobná struktura ekonomiky jako v zemích eurozóny• připravenost a stabilita finančního sektoru

~ 48 ~

• podpora podniků (ekonomické vztahy s eurozónou)

Aktuální internetové zdroje k tématu „ČR a eurozóna“• www.mfcr.cz - Ministerstvo financí ČR (odkaz „EU a zahraničí“)• www.cnb.cz - Česká národní banka (odkaz „EU a mezinárodní vztahy“) • www.csas.cz - Česká spořitelna (odkaz „Evropská unie“ – zde kliknout na odkaz

„Měsíčník aktualit EU“)

!!! NEPLÉST - konvergenční kritéria – podmínky vstupu do eurozóny

- kodaňská kritéria – podmínky vstupu do EU

Zkratky- EFSF - evropský nástroj fin. stability

o vznik – 2010 v rámci eurozónyo důsledek problémů řecké ekonomikyo stanoví povinnost členských zemí eurozóny přispívat na ekonomiky, které mají

fin. problémyo funguje jako akciová spol.o má mít majetek – 750 mld. Euroo určen jen pro státy eurozóny, ESM je pro všechny státy EU

- ESM – evropský stabilizační mechanismuso vznik 2012o majetek – 80 mld. E. + 620 mld. příslib členských států (státní záruka – že

v případě potřeby vloží do fondu další peníze)o označuje se termínem Eurovalo aby se stát zapojil do této pomoci, musí k tomu být ratifikován dokumento ČR vstoupila jako poslední

USA jako jádro amerického makroregionu (NAFTA)

Jaké faktory umožnily USA stát se nejsilnější ekonomikou světa?

- objektivnío velké přírodní bohatstvío rozlehlé území (extenzivní zemědělství)o velké přistěhovalectví (přísun kvalifikované pracovní síly, mladší věkové

kategorie, měli zájem na tom, aby se jim dobře žilo – podnikatelé, dravá pracovní síla)

~ 49 ~

o velký počet obyvatel = velký počet spotřebitelů => rozsáhlý trh => stimul pro výrobce a poskytovatele služeb – USA dlouho nebyly závislé na zahraničí

o geografická poloha – vyhnuly se oběma světovým válkám => po každé válce byly bohatší

- subjektivní - na přelomu 19/20. století

Hlavní mezníky

Po první světové válce- nejbohatší země světa- nové finanční centrum světa (Wall Street)- největší vývozce kapitálu, zboží- velká míra protekcionismu (ochrana domácího trhu)

20. léta- hospodářský zázrak

o dovoz zboží – 2. místo (1. místo – VB) proč nebyly na prvním? – vysoká dovozní cla

o New York – významné finanční centrum světa

Přelom 20. a 30. let- světová hospodářská krize => změna pohledu na ekonomiku

o zvětšuje se role státu v ekonomiceo krize trvala do roku 1933o státní zásahy do ekonomiky - poprvéo Rooseveltův program New Deal („nový úděl“) = zavedení státního plánování,

kontrola státem, snížit míru nezaměstnanosti, podpora vědy a výzkumuo nutnost státních investic do vědy a výzkumu

Po 2. Světové válce- nejbohatší ekonomika- nejsilnější měna - Bretton-woodský měnový systém

o vstupuje v platnost 1945, dolar má statut rezervní měny a je základem nového měnového systém

o USA musely garantovat směnitelnost USD za zlato v pevně stanoveném kurzu 35 USD za trojskou unci zlata (forma zlatého standardu)

- Rezervní měna je ve vyšším množství uchovávána mnoha vládami a institucemi coby část jejich zahraničních směnných rezerv, má současně tendenci být mezinárodní měnou pro určování ceny zboží na globálním trhu.

- Rezervní měny (2008): USD - 64 %, EUR - 26,5 %, GBP - 4 % a JPY - 3,3 %- Problém s nízkou poptávkou na rozdíl od zbytku světa – mění se nástroje hospodářské

politiky (Keynesiánská hospodářská politika = povzbuzení poptávky a přitom udržet plnou zaměstnanost a ekonomický růst → expanzivní rozpočtová politika zaměřená na růst vládních výdajů → růst HDP 3 %)

- věřitelský stát – největší saldo

Počátek 60. letProgram New Economics = zaměření na růst produktivity práce, udržet tempo ekonomického růstu, reakce na konkurenci Japonska a SRN, roste počet sociálních programů

~ 50 ~

= stát blahobytu → expanzivní fiskální politika → opakovaný deficit až do roku 1997 → roste veřejný dluhVědecko-technický rozvoj – Kenedyho projekt „Man on the Moon“

Po válce ve Vietnamu (konec 60. let a 70. léta)- Přehřátí konjunktury → vysoká míra inflace → znehodnocení dolaru → dopady na

vnější ekonomické vztahy → Centrální banky se snaží zabránit znehodnocení → nabízí zásoby dolarů FEDu za zlato, zatímco dolar se znehodnocuje → zrušení směnitelnosti dolaru za zlato (1971 jednostranné rozhodnutí FEDu) → zánik brettonwoodského měnového systému

- Oslabující role ve světové ekonomice- Surovinové krize: strukturální krize (pokles AS) → nutnost restrukturalizace –

Japonsko reaguje rychleji než USA, objevuje se stumflace a stagflace (do té doby neznámé jevy), hospodářská politika selhávala, nástroje pro řízení ekonomických procesů se stávají nepoužitelné → potřeba najít nové nástroje, změnit typ hospodářské politiky

- Carterovská doktrína – Keynesianská hospodářská politika (růst AD), inflace 12 – 14 % - rozhodující cíl zaměstnanost

- Důsledkyo Stagnace HDP, růst nezaměstnanosti, inflace, taxflace

Proč se USA staly v 80. letech největším světovým dlužníkem?- Nový ekonomický směr = neokonzervatismus (ekonomie strany nabídky,

reaganomika)- Rysy reaganomiky

o Posílení tržního prostředí – potlačení přímých státních zásahů do ekonomikyo Důraz na stabilní cenovou hladinuo Potlačení aktivní rozpočtové politiky – odklon od fiskální politiky, omezení

redistribuční funkce státní rozpočtu, orientace na monetární politiku (restriktivní monetární politika → nutnost snížit míru inflace → vysoké úrokové sazby)

o Sociální škrty – úspory na straně výdajů (zrušení demotivujících prvků – sociálních dávek)

o Snížení daňového zatížení – stimulace ekonomických aktivit subjektů- Výsledky

o Klesá míra inflace vysoké úrokové sazby

=> přitahovalo to zahraniční kapitál ve formách, které vytvářely dlužnické vztahy (státní dluhopisy, ukládaly je do amerických bank, ale pořád patřily zahraničním investorům – USA se stále více zadlužovat)

roční míra inflace klesla - 1980 – 13,5% a 1982 pouze 3% za cenu nízkých temp růstu produktu, a růst nezaměstnanosti (cca 10 %) => investoři ještě více investují do bank a dluhopisů + zdražování exportu pro zahraniční odběratele a zlevnění dovozu pro USA => převažuje dovoz, který je potřeba z něčeho financovat => růst zahraniční zadluženosti USA

=> na konci 80. let USA nejhorší saldo => největší zahraniční dlužník

o Prohloubení deficitu státního rozpočtu i přes omezení výdajů, snížení daní??? a sociálních škrtů

~ 51 ~

způsobeno nárůstem výdajů na armádu v důsledku studené války (Star Wars)

cílem - vyčerpat SSSR + obrovský vědecko-technický rozvoj (NASA)o Zahraniční dluh USA roste – viz vysoké úrokové sazbyo Problém dvojího zadlužení

vnitřní (státní dluh) a vnější dluh (zahraniční dluh) problematiku dvojího dluhu musí řešit George Bush st., čemu dát

přednost 1. otázka - snížení zadlužení za cenu zpomalení tempa ekon.

růstu 2. otázka - nadále podporovat ekonomický růst, pokračovat

v prohlubování deficitu rozpočtu → ohrožení postavení US ekonomiky

vybírá si 1. variantu = v ekonomickém smyslu si vybírá správnou variantu, ale je politicky neúspěšná

ohrožuje to rating, mezinárodní pověst USA, investoři prý ztratí zájem o USA

jeho politika neměla očekávané výsledky – ekonomika stagnovala, ale dluhy se nesnížily

1993 – další volby – Clinton (viz 90. léta)o Restrukturalizace americké ekonomiky

v důsledku dostatku kapitálu (vysoké úrokové míry) v podstatě financován z celého světa nutný předpoklad pro budoucí růst i za cenu vysoké nezaměstnanosti

Jaké faktory ovlivnily konjunkturu americké ekonomiky v 90. letech?- podíl USA ekonomiky na světovém HDP mírně roste na 25 % - 28 %- Bill Clinton

o dobře zvolená ekonomická politika + nové IT => růst ekonomikyo pragmatická hospodářská politika

využití všech možností hospodářských politik – monetární i fiskální politiky

snaha ovlivnit AS - nízké daně, nejsou velké sociální výdaje AD - investice do školství, vědy a výzkumu

3 dlouhodobé cíle rozvoj infrastruktury

o doprava, telekomunikační a informační sítě rozvoj lidského kapitálu

o investice do vzdělání, rekvalifikace, schopnost pracovníků měnit své pracovní zaměření, rozšíření systému soc. a zdrav. péče

investovat do nových ITo rozvoj nových IT, aby to vedlo k růstu zaměstnanosti,

konkurenceschopnosti - nebyl problém s vysokou inflací (to už vyřešil Raegan), ale s vysokou mírou

nezaměstnanosti a stagnací ekonomiky- výrazné zpružnění trhu práce

o důležitý faktor, USA předběhli zbytek světa

~ 52 ~

o souvisí s národními zvyklostmi (člověk musí pracovat a jít za prací – stěhování)

o trh práce je k tomu přizpůsoben (trh s bydlením funguje)o zapojení IT na trh práce (hledání práce) o => pokles míry nezaměstnanosti na úroveň kolem 4 % (pohybuje se na hranici

přirozené míry nezaměstnanosti, i nižší)- zapojení nových IT – snížení nákladů, zvýšení zisku, inovace výroby…- 1. pol. 90. let - vysoká C, vysoký nárůst I- 2. pol. 90. let - rozhodující úloha C, míra S má záporné znaménko

o kdo chtěl práci, tak jí našel => přestali hledět na budoucnost, nízké úrokové sazby

- potvrzuje se dlouhodobý trend na vnějším zadlužení ekonomiky (deficitní PB)- 1997 – asijská měnová krize nemá hlubší dopady na USA ekonomiku- 1997-1999 – přebytek státního rozpočtu, splácí se dluhu- zvyšování úrokových sazeb (obava z přehřátí ekonomiky)

Co bylo příčinou stagnace americké ekonomiky po roce 2000?- klesají investice a D po akciích

o předtím růst D po akciích => růst cen akcií – ale jen spekulativní, hodnota firem stejná => prasknutí bubliny

- opatření, aby ekonomika hladce přistála – aby se tempo růstu snižovalo postupně- snížení úrokových sazeb – 2000 => podpora ekonomického růstu, ekon. aktivit- 2000 - zmražení situace, růst inflace → ekonomická stagnace- 2001 - psychologický, sociální, mezinárodní a ekonomický problém v důsledku

teroristických útoků + antrax a SARS o největší dopad na leteckou dopravu a letecký průmysl a Co dopad na turistiku a všechny služby, které s ní souvisío výzva G. W. Bushe k zachování normálního režimu života (přestali nakupovat,

z důvodu strachu, kde se sdružuje více lidí)o výrazné zvýšení nákladů firem v důsledku bezpečnostních opatření (kontrola

osob, růst nákladů na pojištění…)- 2002 - vypuknutí účetních skandálů (Enron…), slabení důvěry v kapitálové trhy- 2003-2007 - audity velkých firem, zvýšení vládních výdajů (expanzivní fiskální

politika), válka proti terorismu (Áfgánistán) a Iráku → návrat k mírnému vzestupu, nezaměstnanost kolem 6 %, nízké úrokové míry

Jaké jsou příčiny a důsledky finanční krize po roce 2007?- jedním z aspektů - masové půjčky na hypotéky subjektům, které nebyly dlouhodobě

schopny je splácet- => 2007 – zpomalení růstu, 2008 – nulový růst- příčiny – už před rokem 2007

o snížení úrokových sazeb, aby zabránily stagnaci => zlevnění úvěrů => motivace k investování + motivace domácností, aby si braly úvěry a více utrácely

=> zadlužení domácností o banky zájem zvyšovat zisky => hypotéční financování – dříve dostupná jen

majetnější Američanům – možnost získat nové klienty nestandardní podmínky hypoték – nezkoumala se bonita klientů, mylné

informace pro klienty, pohyblivé úrokové sazby (cca 3,5%)

~ 53 ~

=> rostla D ve stavebnictví a po nemovitostech => roste cena nemovitostí – až do roku 2007, 2008 – americká CB začíná zvyšovat úrokové sazby

=> domácnosti nejsou schopny hypotéky a spotřebitelské úvěry splácet vrchol - přelom roku 2007/2008 – banky – nedostatek finančních

prostředků => zabavování nemovitostí – snaha je prodat => cena nadhodnocena v důsledku předchozí vysoké D – nyní cena o cca ¼ nižší

nižší poptávka ve stavebnictvío => domácnosti omezují spotřebu => firmy omezují výrobu, propouští

zaměstnance => klesá poptávka po zahraničním dovozu (EU - Německo, Japonsko)

o NINJA = no income – no job – no assets (majetek) nemajetní klienti bez záruky budou cích příjmů – přesto jim banky

dávají úvěry Subprime hypotéky

Jaké je současné postavení USA ve světové ekonomice?

- 2008 – další volby – Obamao změna ekonomiky, myšlení Američanů

- cíle Baracka Obamyo hlavní cíl – vypořádat se s důsledky probíhající finanční a ekonomické krizeo stabilizovat bankovní sektoro snížení daní pro nízko-příjmové domácnosti (roční příjem pod 250 000$)o zvýšení daní pro vysoko-příjmové domácnostio zavedení povinného zdravotního pojištění

cca 50 mil. Američanů nemělo žádné zdravotní pojištěnío omezení energetické náročnosti a závislosti na ropě

snížení dodávek ropy z Blízkého východu preferovat obnovitelné zdroje energií

- hodnocení cílůo povinné zdravotní pojištění – prosazenoo snížení daní u nízko-příjmových domácnostío zvýšení u vysoko-příjmových – připravuje seo omezení energetické náročnosti a závislosti na ropě

vytváří se pro to předpoklady – úkol na dlouhé období do roku 2035 by USA měly mít z čistých zdrojů (vítr, atomový a

sluneční energie) více jak 30% do roku 2015? více jak milión aut poháněných ekologickými zdroji

energie- únor 2013 – zpráva o stavu unie – Barack Obama

o hlavní úkoly pro USA nastartovat ekonomický růst – 2 cesty

růst investic do infrastruktury terciární vzdělání

o konkrétní prostředky Fix It First – nejdříve to oprav

rozvoj infrastruktury – oprava silnic, dálnic a mostů

~ 54 ~

o proč? – nová pracovní místa, podpora mobility pracovníků, zboží

investice do obnovitelných zdrojů energie vzdělání – státní finanční podpora

=> lepší uplatnění na trhu práce => pomoc ekonomice zvýšení minimální mzdy – do roku 2015

současně 7,25 $ za hodinu, zvýšit na 9$??? realizovat opatření proti elektronickým útokům na amerických

počítačových sítí tvrdá opatření proti průmyslové špionáži – hlavně ze strany Číny ekologie – prosazení ekologicky odpovědné politiky

zvyšování výdajů na výzkum nových technologií, které by měly snížit závislost na ropě

- omezení výdajů do vybraných oblastío táhne se už od Busheo na programy zdravotního zabezpečení, zbrojní výdaje, kontrola

přistěhovalectví a kontroly kvality potravin- Mark Zuckerberg – prosazuje jiný přístup k zahraničním imigrantům

o studenti nemají často americké občanství => po vypršení výzva se budou muset vrátit do své země => vzdělaní imigranti by měly mít možnost získat americké občanství

Jaké faktory ovlivnily integrační procesy v severní Americe? Jaké integrační

seskupení bylo vytvořeno?

NAFTA

- Severoamerické sdružení volného obchodu- integrační seskupení mezi USA, Kanadou a Mexikem- je to něco víc, než zóna volného obchodu- základní ustanovení

o pásmo volného obchodu netýká se zemědělských produktů, ale průmyslových

o působnost rozšířena o pohyb služeb, kapitálu, ochrana duševního vlastnictví o omezený společný trh – není volný pohyb osob a nefunguje společná

zahraničně-obchodní politika- přínosy

o pro Mexiko otevření trhů v USA – posílení firem z Mexika, zisk zahraničních

investic – příliv kapitálu = dlouhodobý přínos – snížení nezaměstnanosti, ale vytváří restrukturalizační tlaky)

o pro Kanadu - podobné jako pro Mexikoo pro USA - investoři získali nové prostředí, příliv investic do Mexika a Kanadyo nárůst zahraničního obchodu mezi všemi státy

- nákladyo Mexická měnová krize – není jednoznačný názor, jestli byla NAFTA příčinou

krize nebo ji pomohla vyřešit (krize neměla hluboký průběh a rychle odezněla)

Proces vzniku

~ 55 ~

- 70. léta o není zájem o integrační proces o USA s Kanadou mají ekonomickou propojenost (ale problém na straně Kanady

– strach z USA velmoci, chtějí zůstat nezávislým ekonomickým subjektem)o Mexiko by rádo spolupracovalo s USA, ale USA má strach z pracovní síly a

zemědělství- odstranění cel na automobily a automobilové součástky- mění se v 80. letech

o USA oslabují na světovém trhuo zájem na integraci SA

uhájení ekonomického prvenství, obrovský ekonomický potenciál příčiny

rychlý ekonomický rozvoj Japonska prohlubování integračních procesů v Evropě restrukturalizace hospodářství v USA => vznik 1991, vstupuje v platnost 1994

- účast v NAFTě nabízena i zemím v JA, ale ty nechtějí přistoupit

Připravuje se jednání o vytvoření zóny volného obchodu EU s USA- bezcelné dovážení zboží- připravuje se jednání na podzim- problematický bod – zemědělské potraviny

o všechny země chrání své zemědělce a potravinovou produkci

Japonsko jako jádro asijsko-tichomořského makroregionu

Postavení Japonska ve SE

Výchozí podmínky rozvoje japonské ekonomiky- nepříznivé přírodní podmínky

o nedostatek nerostných zdrojů, zemědělské půdy, přírodní živle (zemětřesení, tsunami)

- příznivé sociálně-kulturní podmínkyo vysoký sklon Japonců ke spořivostio vysoká míra disciplinovanostio přizpůsobivost ve vztahu k práci

Zaměření na hospodářství, které není závislé na přírodních podmínkách

Formování japonského ekonomického centra a příčiny jeho úspěšného vývoje

- důsledky 2. sv. v.

o demokratizační opatřenío okupační správa – konkrétní řízení ekonomiky vykonávali Japonci pod

dohledem USA- stabilizační program - spoléhání na vlastní síly

~ 56 ~

- nová ústava – zákaz armády a zbrojení – demilitarizace => ušetří na investice do civilního sektoru

- demokratizace společnosti, demonopolizace, pozemková reforma- od r. 1954 - vlastní hospodářská strategie

1954 – 1972 - Období rozvoje mohutného, dlouhého a velkého průmyslu- exportně determinované strategie růstu – rozhodli se zaměřit se na export – stanovit

jaké výrobky se budou exportovat a kam se budou exportovato protiimportní politikao => export výrazně vyšší než import – tyto finanční prostředky se rozhodli

využít k přímým zahraničním investicím – pronikání do Evropy, USA – pobočky firem

- zaměření se na zpracování ropy, těžký průmysl => průmyslová základna- ochrana domácího trhu – ostatní státy jim to vyčítali, protože měli zájem exportovat

do Japonska- akumulace kapitálu z vnitřních zdrojů – vysoký sklon k úsporám- export, investice, technologický rozvoj- úspěšně plněn plán na zdvojnásobení důchodu - úspěchy – nevýhoda – posílení měny => zdražení zboží => zvyšování produktivity

práce => snížení nákladů na jednotku práce

60. léta - japonský ekonomický zázrak => nové centrum SE- minimální míra nezaměstnanosti, rychlý ekonomický růst- růst devizových rezerv – postupně se začali zaměřovat na export kapitálu

1973 – 1985 - Období lehkého, krátkého a malého průmyslu- důsledek ropné, surovinové a energetické krize – rychle rostly ceny těchto surovin,

nedostatek těchto surovin o => Japonci upustili od strategie těžkého průmysluo specializace na specializované výrobky (elektronika, kancelářská technika),

které nejsou náročné na energie - adaptace ekonomiky na nové podmínky, strukturální změny- stále minimální míra nezaměstnanosti, nízká míra inflace - z důvodu vysoké zadluženosti v USA se Japonsko stalo největším světovým věřitelem

– vývoz kapitálu, přímých investic

1985 – 1998 - Krize dosavadního způsobu života a počátek ekonomických problémů- prohlubován rozdíl mezi silnou pozicí státu ve světové ekonomice (vývozce zboží a

kapitálu) a nízkým spotřebním a sociálním standardem- orientace na ekonomický růst vedený domácí poptávkou- růst veřejných výdajů- liberalizace dovozu- => expanzivní monetární politika (pak se zhodnocovala měna a investoři tratili)- cíl - zvýšit životní úroveň- Výsledek: rychlý ekonomický růst- ↑ poptávka po nemovitostech - ↑ceny nemovitostí - ↑spekulativní obchody

s nemovitostmi - Bublinová ekonomika

~ 57 ~

o bankovní úvěry poskytovány na základě očekávání, že ceny nemovitostí dále porostou, ručení nemovitostmi – banky závislé na cenách nemovitostí

o ceny rostou ale jen do výše, jakou je ochotna strana poptávky akceptovat => poté prasknutí bubliny – trh je i nasycen

o splasknutí bubliny – poč. 90. let – pokles cen nemovitostí a akcií → bankovní krize → ekonomická krize

o pokles domácí poptávky – obavy z budoucnostio japonské firmy začaly snižovat ceny => japonské obyvatelstvo začalo nákupy

odkládat, protože předpokládaly, že ceny budou klesat dál => ceny klesají pořád – deflační spirála

Řešení:Růst veřejných výdajů:

o státní podpora bankovního sektoruo snížení daňové zátěže

- daně z příjmu, které měli podpořit investiční aktivity japonských firemo podpora veřejných prací

- tvořeny nova místa pro Japonce, kteří byli propuštěni

Výsledky: - přetrvávající problémy- už se nehovoří o tom, že by Japonsko předběhlo USA v ekonomice- Japonská ekonomika se s bublinovou ekonomikou nevypořádala - ekonomická situace ovlivněna 2 faktory

o nízká domácí poptávka o klesající zahraniční poptávka: Asijská měnová krize (1997)

- uzavírání bank – domácnosti i firmy omezený přístup ke svým finančním prostředkům => omezení spotřeby – nízká koupěschopnost

- nízká domácí poptávka – obavy z budoucnosti → pokles poptávky → pokles cen → vyčkávání

- spotřebitelů → pokles cen → deflace - Japonsko = první rozvinutá země s deflací- Deflace = dlouhodobý problém japonské ekonomiky

Současná ekonomická situace:

- posledních 20 let - ekonomika mezi stagnací a krátkými úseky ek. růstu- opakovaná výrazná pomoc státu bankovnímu sektoru a firmám

o např. snížení daní, aby měli dost peněz o obrovský růst veřejného dluhu - 2009: veřejný dluh kolem 150 % HDP, dnes

okolo 220% HDP- 2008 – 2009: zhoršení situace – pokles exportu do USA v důsledku ekonomické

krize USA- míra nezaměstnanosti – okolo 5% - pro nás málo, pro ně hodně (dříve měli okolo 1%)- stagnace ekonomiky- 2011: Zemětřesení, tsunami a havárie jaderné elektrárny

~ 58 ~

Co lze očekávat?- Počáteční období po katastrofě

o nižší spotřeba (ztráty na životech a majetku) – pokles ek. růstu o nebezpečí zvýšené radiace – evakuace obyvatel o omezeny dodávky elektřiny o problémy s dopravou o problémy se zajišťováním surovin a materiálů - nevýhoda pružného systému

řízení zásob (just-in-time)o omezena výroba řady firem - Toyota, Nissan, Honda, Mazda, Hitachi, NEC,

Fijitsu a Sony- Pozdější období po katastrofě (předpokládaný vývoj)

o vývoj bude záviset na situaci v poškozené atomové elektrárněo pomohou specifické rysy japonského obyvatelstva?o růstový stimul rekonstrukce

- Předpoklado negativní dopady na ekonomický růst budou dočasné, Japonsko čeká největší

rekonstrukce od poválečného obdobío Největším rizikem v tom bude nedostatek energieo Japonská vláda: Škody způsobené zemětřesením a tsunami se budou

pohybovat mezi 16 a 25 biliony jenů, tj. 185 až 308 miliardami dolarů (= 5% japonského HDP) = nejnákladnější přírodní katastrofa v historii

o Jde o škody na dopravní a technické infrastruktuře a stavbách. Nejsou započítány ekonomické ztráty v důsledku výpadků elektrické energie ani náklady způsobené havárií na jaderné elektrárně Fukušima ani ztráty na finančních trzích

- Vláda ještě nerozhodla, jak bude rekonstrukci financovat- Japonský veřejný dluh již nyní přesahuje dvojnásobek ročního výkonu

ekonomiky a je nejvyšší v celém rozvinutém světě- abenomix – politika v době prezidenta Abeho – představena v dubnu 2013

o definitivně by se měla realizovat a být kompletně představena v červnu 2013o 3 základní nástroje ke zlepšení ek. situace Japonska

měnová politika – výrazné uvolňování snižování měnového kurzu japonského jenu – potřebují podpořit

svůj export (v důsledku problémů v roce 2012 zhruba po 35 letech vykázalo pasivní saldo obchodní bilance)

inflace – nyní deflace => snaha dosáhnout míry inflace 2% - působí to na domácnosti, aby neodkládaly své nákupy – působí to i na snižování hodnoty měny

rozpočtová politika agresivní rozpočtové výdaje – výdaje do infrastruktury

růstová strategie - soubor opatření na podporu ek. růstu (HDP) podpora soukromých investic – širší rozsah investičních

pobídek, rozšíření přímých zahraničních investic snižování dovozních cel

reforma v sektoru zdravotnictví, energetické politikyo nová ek. strategie se odlišuje od předchozích 20 let

pouze uvolňovali finanční prostředky do bank nebo na veřejné práce, ale nevytvářelo to předpoklady pro růst ekonomiky

~ 59 ~

Asijsko-tichomořská hospodářská spolupráce APEC

(Asia Pacific Economic Cooperation)- zakladatelské země (12)

o Austrálie, Brunej, Filipíny, Indonésie, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Malajsie, Nový Zéland, Singapur, Thajsko, USA

- 1. rozšíření - 1991o Čína, Hongkong, Tchaj-wan

- 2. rozšíření - 1993o Mexiko, Papua-Nová Guinea, Chile

- 3. rozšíření - 1997o Peru, Rusko, Vietnam

- nejde o integracio není vytvořeno ani pásmo volného obchoduo pouze ekonomická spolupráceo mělká forma regionalismu

- asijské státy, Amerika i Austrálie – velké rozdíly v ek. úrovni => složité stanovit a plnit jeden společný cíl pro všechny státy

- cíl – vytvořené zóny volného obchodu o zrušení cel – problém

vyspělé státy by chtěly, protože jsou konkurence schopné méně rozvinuté – nejsou konkurenceschopné => zlikvidovalo by to

domácí výrobceo => dlouhodobý cíl

- konference – diskuze na téma, jak zlepšit obchod - členství není závazné

Cíle APEC- udržet a zabezpečit růst a rozvoj regionu - působit v prostředí, které disponuje ekonomickým růstem- zvýšit efekty regionu a světové ekonomiky vyplývající z větší ekonomické

provázanosti - odstranit bariéry obchodu se zbožím, službami a investicemi mezi účastníky způsobem

shodným se zásadami WTO- snaha o pásmo volného obchodu (stále neexistuje)

Podle jakých ukazatelů můžeme porovnávat ekonomiky? – viz dokument na CW

Centrálně plánované ekonomiky a proces jejich přeměny v ekonomiky

tržní

Centrálně plánované ekonomiky - základní ekonomické charakteristiky

- zestátnění průmyslu, dopravy, obchodu, peněžnictví (bankovní sektor) o docházelo k tomu postupně hned po 2. sv. v. pomocí tzv. dekretů

~ 60 ~

- kolektivizace zemědělství - centralistické administrativní řízení opírající se o direktivní národohospodářský

plán => týkalo se to celé ekonomiky, snaha vše naplánovat do nejmenších detailůo plány různě dlouhé

1leté a později 5leté (sjednoceno ve všech zemích)- centrálně stanovené ceny

o v žádném z těchto států nestanovil ceny trh, ceny stanovil centrální orgán a byly závazné pro všechny prodejce a tyto ceny se neměnily

o daň z obratu (mohla být kladná i záporná)- státní monopol zahraničního obchodu

o státní podniky zahraničního obchodu – výhradní právo pro obchod se zahraničím

o př. Technoexport- státní devizový monopol – ztížený přístup k devizovým prostředkům

o stát se snažil shromažďovat devizy o nabídková povinnost - každý kdo je měl, je musel prodat ČNB a získával za ně

tzv. bony - extenzivní ekonomický růst

o po 2. sv. v. rostla zaměstnanost žen, vznikají jesle, školky, družinyo dostatek surovin – státy měli zajištěný přísun ropy, plynu, různých kovů ze

Sovětského svazu

RVHP- 1949 - v Moskvě založena Rada vzájemné hospodářské pomoci - Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a SSSR

o přistoupily - Albánie, NDR, Mongolsko, Kuba, Vietnamo pozorovatelé: Čína, Severní Korea a Laos

- činnost RVHP skončila 1991- RVHP nikdy nevytvořila ani první krok hospodářské integrace – nevytvořilo se pásmo

volného obchodu a byly přísné celní kontroly, země se snažili chránit svůj trh- rozvinuté státy RVHP - export do východních zemí

o nebyly schopné držet krok se západemo => úpadek vyspělých států, ale pomoc méně rozvinutým

Integrace CPE zaměřená pouze na koordinaci národohospodářských plánů a vzájemnou ekonomickou pomoc

- z vyspělejších zemí s centrálně plán. ekonomikou poskytovali prostředky dalším zemím = vývoz průmyslových výrobků

50. – 60. léta - téměř žádné ekonomické problémy- dostatek surovinových zdrojů za výhodné ceny- od SSSR – dodávky ropy, plynu- jesle, mateřské školy- průměrné tempo růstu 6%- koncem 60. let – vyčerpávání zdrojů extenzivního růstu

o ve světě zdražování cen ropy a energie – ropná krize => zdražuje i SSSRo => rostla surovinová i exportní závislost na SSSRo zboží nebylo konkurenceschopné na západě

~ 61 ~

o některé státy – Polsko, Rumunsko, Maďarsko, SSSR – chyběly některé druhy výrobků => rostl zahraniční dluh

o zdražení základních surovin - novin, toaletního papíruo => centrální systém není schopen zabezpečit vývoj ekonomiky

Problémy v 70. letech- rostla ekonomická závislost CPE na SSSR – závislost se projevovala dvojím

způsobemo vyspělejší země dodávali suroviny a zboží do méně vyspělých zemí, vše co se

vyprodukovalo se i prodalo, vše bylo zaostaléo export - závislý na východních zemícho surovinová závislost – ropa, železná ruda o výrobky CPE nedosahovaly parametrů světového trhu o produkce z východních států byla na nižší úrovni a nebyla prodejná

v západních státecho rostl zahraniční dluh (Polsko, NDR, Maďarsko, Rumunsko, SSSR)o nedostatek devizových prostředků

1985 – v SSSR M. S. Gorbačov- politika „pěrestrojka“ (přestavba)

o nová ek. politika – přestavba myšlenío ale stále vládne komunistická strana

Hlavní rysy ekonomických reforem v CPE po roce 1985- posilování samostatnosti hospodářských organizací, uplatňování tzv. chozrasčotu a

samofinancovánío chozrasčot - hosp. výpočty – podnik by měl hradit náklady ze svých rozpočtůo do té doby firmy odváděly cca 75% příjmů na daních – nic jim nezbylo

- posilování samosprávy hosp. organizací o v Československu přijat zákon o státním podniku o vznikaly právní rady, které si sami stanovovaly své vedoucí – zasahovaly do

vedení podniku- poskytování povolení k uskutečňování zahraničněobchodních činností- omezování počtu a rozsahu direktivně stanovených plánovaných úkolů

o zdůrazňovalo se zaměření na finanční ukazatele- rozšiřování pravomocí hospodářských organizací při tvorbě vlastních hospodářských

plánů - posilování úlohy nepřímých nástrojů řízení

o limitů, normativů a dalších hodnotových ukazatelů- zkvalitňování a objektivizace cen

o ale ne liberalizace- zdůrazňována nutnost přejít na intenzivní ekonomický růst

Přitom dále trval- politický monopol jedné strany, která řídila ekonomiku a celou společnost- ekonomický monopol

o společenské vlastnictví, státní monopol zahraničního obchodu, devizový monopol

o pouze se rozšířila možnost přístupu k zahr. obchodu a devizám

~ 62 ~

Přelom 80. a 90. let- ekonomická příčina pádu CPE - vyčerpání extenzivních faktorů ek. růstu a

neschopnost přejít k intenzivnímu růstu

Podstata transformačního procesu

- přechod od centrálně plánovaných ekonomik k ekonomikám tržním- obnovení pluralitních demokratických systémů

o systém více politických stran, svobodné volby, dodržování lidských práv- realizace politiky otevírání se světu – realizace spolupráce, otevírání se západním

zemím

Cíl- vytvoření konkurenceschopné tržní ekonomiky a přitom stále udržovat

makroekonomickou stabilitu o prostředí, kde bude přijatelná míra inflace atd.

- dlouhodobý proces, nemá historickou obdobu- demokratická změna

o nová ústava, svobodné volby, nové orgány veřejné správy- přechod z centrálně plánované ekonomiky na tržní - vše muselo probíhat

v makroekonomických podmínkách

Východisko - transformace politického systému a demokratizace života Nová kategorie zemí - transformující se ekonomiky (TE)

Obsah transformačního procesu

1. Změny v systémové struktuře- privatizace státního majetku

o převedení státního majetku do soukromého vlastnictví, restituce majetku – navrácení majetku zpět původním majitelům

o u nás – restituce a kupónová privatizace- liberalizace cen

o ceny vznikaly na základě nabídky a poptávky => nárůst ceno inflace

u nás jen 50% v některých státech SSSR i přes 1000%

o => pokles reálné hodnoty mezdo přísná restriktivní politika CB – aby nedošlo ještě k větší inflaci

- liberalizace vnějších ekonomických vztahů o zrušení státního monopolu zahraničního obchodu

vyvážet mohl kdokoliv, ale ČSR poměrně vysoká dovozní ochrana, protože naše ekonomika nebyla silná a čeští výrobci by začali krachovat

o devizového monopolu otázka, zda bylo možné vše směnit zavedení směnitelnosti ČSK

několik etap – domácí směnitelnost, od roku 1995 vnější směnitelnost (i lidé v cizině)

- daňová reforma

~ 63 ~

o nové typy daní, sjednocení daňové soustavy, zrušení daně z obratuo zavedení – DPH a spotřební daně – nahradily daň z obratu

daň z obratu – měla i zápornou sazbu u výrobků, které stát podporoval- reforma sociálního zabezpečení

o s přechodem k tržní ekonomice se začala objevovat nezaměstnanost a na to musel reagovat systém sociálního zabezpečení

o zavedla se podpora v nezaměstnanosti, docházelo ke změnám v nemocenském pojištění

o zavedlo se důchodové, zdravotní a nemocenské pojištění

2. Změny v institucionální struktuře- změna existujících a vytvoření nových institucí, norem a předpisů, které vytvoří

podmínky nutné pro fungování trhu- rušili se výbory (krajské, okresní)- zaváděli se nové instituce (finanční úřady, úřady práce,…) a s nimi příslušná

legislativa (normy,…)- zavedl se vícestupňový bankovní systém

o nové banky – většina z nich zkrachovala, protože byly vedeny lidmi, kteří neměli zkušenosti – vklady v té době nebyly pojištěny

- zrušení – federální úřad, centrální plánovací komise- změna charakteru policie – Policie ČR- zrušení státní prokuratura => vznik státního zastupitelství- nové úřady v oblasti ekonomiky, které předtím nebyly třeba, protože neexistoval

soukromý sektor – živnostenské úřady, finanční úřady, zdravotní pojišťovny

3. Změny v ekonomické struktuře- utlumení některých oborů, rozvoj jiných oborů- zrušení státního plánování- těmito změnami postiženy severní Čechy a Morava- rozvoj oborů, které zde vznikaly v důsledky přílivu přímých zahraničních investic –

korejské, rakouské, německé, japonské, nizozemské – elektronika, automobilový průmysl

Problémy transformačního procesu- inflace, nezaměstnanost, sociálními problémy, chudoba, národnostní problémy,

občanské války - vedlo až k rodinným problémům – podnikatelé moc pracovali nebo naopak

nezaměstnanost => nárůst rozvodovosti- problémy v bankovním sektoru, na kapitálovém trhu, při přijímání legislativy…

Diferenciační faktory v jednotlivých zemích- výchozí podmínky transformace – v jakém stavu byla ekonomika na začátku

transformace- doba zahájení transformace – příznivěji a lépe to dopadlo ve státech, které dříve

zahájili proces transformace o šoková terapie – (u nás) metoda, která prosazovala rychlé změny o metoda tzv. gradualismu – postupně realizovat změny

- způsob regulace transformačních procesů

~ 64 ~

o přístup liberální – zdůraznění nutnosti vytvořit prostředí, kde bude působit trh, nedomýšlely se sociální důsledky

- rychlosti jejich realizace

Cílový stav- dosažení tržní ekonomiky, ale jaká tržní ekonomika to má být?

o švédský model – velká míra zdanění, přerozdělování finančních zdrojů, rozsáhlý sociální systém

o americký typ – důraz na úlohu jednotlivce, jeho zodpovědnost, minimální přerozdělování

o třetí cesta – charakteristiky centrálně plánované ekonomiky i tržní státy bývalého SSSR první dva typy volily státy ve střední Evropě – Polsko, ČSR

- jak k tomu dojíto liberální koncepce

ČR stojí na 3 základních pilířích – privatizace, cenová liberalizace a

makroekonomická stabilizace + za pochodu se k tomu tvoří legislativao institucionální koncepce

skeptická vůči tomu, že by se tržní ekonomika mohla vytvořit bez pomoci institucí a legislativy

transformační past – zrušení staré legislativy a institucí, vytvoření nových, ale ne správně a v tomto prostředí by se měl realizovat transformační proces – může se zastavit nebo realizovat problematicky

- rychlost transformačního procesuo šoková terapie

rychlá liberalizace cen, rychlý privatizační proces aktivní úloha státu – zabránění rychlému růstu inflace v ČR, Polsku

o gradualismus rozložení do více let Maďarsko

Ekonomická transformace ve vybraných zemích střední a východní Evropy

~ 65 ~

Kumulovaný pokles HDP 1989 - 1999

40

60

80

100

120

140

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

Česká republika Estonsko Lotyšsko Litva

Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

Zapojení TE do západoevropských integračních procesů

A) Integrační procesy ve střední a východní Evropě - 1991: Visegrádská trojka: ČSFR, Polsko, Maďarsko

o po rozpadu ČSR – visegrádská čtyřka- 1992: Středoevropská dohoda o volném obchodu - CEFTA (Central European

Free Trade Agreement), vstoupila v platnost v březnu 1993

B) Navázání spolupráce s EHS- počátek 90. let

o podepsány dohody o obchodní spolupráci EHS s ČSFR, Polskem, Maďarskem, Bulharskem, Rumunskem, Albánií a zeměmi bývalého SSSR

o opatření na podporu vzájemného obchodu a podmínky spolupráce- 1990

o program PHARE (Assistance for Economic Restructuring Poland and Hungary)

o cíl - pomoci s transformačním procesem o finanční pomoc

- během 90. leto podepisovány Evropské asociační dohody (Eurodohody) – země se stávaly

přidruženými státu EUo západní státy rychleji rušily cla a naopak ČR je rušila pomaleji a postupně je

snižovala, z důvodu, že český trh se potřeboval nejdříve vzpamatovat

Žádosti zemí o členství v EHS/EU

Země Podpis asociační dohody

Žádost o členství

Turecko 12. 9. 1963 14. 4. 1987Malta 5. 12.1970 16. 7. 1990Kypr 19. 12. 1972 3. 7. 1990Polsko 16. 12.1991 5. 4. 1994Maďarsko 16. 12.1991 31. 3. 1994Rumunsko 8. 2. 1993 22. 6. 1995Bulharsko 1. 3. 1993 14. 12.1995Česká republika 6. 10. 1993 17. 1. 1996Slovensko 6. 10. 1993 27. 6. 1995Estonsko 12. 6. 1995 24. 11. 1995Lotyšsko 12. 6. 1995 13. 10. 1995Litva 12. 6. 1995 8. 12. 1995Slovinsko 10. 6. 1996 10. 6. 1996

~ 66 ~

C) Příprava na vstup do EU- 1993 Kodaň: stanovena kritéria vstupu do EU (tzv. Kodaňská kritéria)

Důvod pro stanovení vstupních kritérií: specifické rysy budoucího rozšíření

- země s relativně nízkou hladinou ekonomické výkonnosti,- velké rozdíly v cenové a mzdové úrovni ve srovnání s EU,- krátké období vytváření tržní ekonomiky,- země se musely připojit k EU v pokročilé fázi jejího integračního vývoje.

Kodaňská kritéria

1. Politické kritériumStabilní instituce zajišťujících demokratické uspořádání a právní řád, dodržování lidských práv, respektování a ochranu práv národnostních menšin

2. Ekonomické kritériumFungující tržní hospodářství a schopnost země obstát v ostré konkurenci po vstupu do EU

3. Převzetí veškerého právního základu EU (tzv. acquis communaitaire), včetně akceptování cílů hospodářské, měnové a politické unie

1995- Bílá kniha „Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění

do vnitřního trhu Unie“.

1997- první posudky na kandidátské země- země rozděleny do dvou skupin

o ČR, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Kypro Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko a Malta

1998- zahájena jednání s první skupinou

1999 Helsinky- EU schválila změnu strategie rozšiřování EU- začala jednat se všemi kandidátskými zeměmi (od r. 2000)

2002 Kodaň- EU rozhodla o přijetí 10 kandidátských zemí ke dni 1.5. 2004- ČR, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Malta a

Kypr.

2003 Athény- 16.4. 2003 podepsána Smlouva o přistoupení k EU

1. 5. 2004- rozšíření EU o 10 nových členských zemí (EU-25)

~ 67 ~

1. 1. 2007- rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko (EU-27)

Dopady vstupu ČR do EU

Řada faktorů působila už před rozšířením EU- teritoriální zaměření zahraničního obchodu (orientace na EU)- příliv kapitálu z EU (PZI)- plnění kodaňských kritérií

Po vstupu do EU1) Zapojení do jednotného trhu- úprava legislativy v ČR (např. DPH, SD, devizový zákon…)- volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, osob

o zrušení cel, devizový zákon nesmí bránit pohybu kapitálu mezinárodním investicím, zákaz pracovních povolení

- stanovení přechodných období (celkem 17) – např.o omezení pohybu pracovních sil (na žádost EU) do 30. 4. 2011o omezení nákupu nemovitostí (na žádost ČR)

- zároveň se předpokládá, že se bude snažit plnit konvergenční kritéria- společná politika EU

o obchodní, dopravní, pravidla na ochranu hosp. soutěžeo koordinované politiky (sdílené)

př. zemědělská ČR – strukturální politika

2) Finanční dopady- odvody ČR do rozpočtu EU

o 75% vybraných celo zemědělské dávky – clo na zemědělskou produkci dováženou z cizinyo 0,3 % z harmonizovaného základu DPHo stanovené % z HDP – pokud o to EU požádá

- příjmy ČR z rozpočtu EUo příspěvky ze strukturálních fondů

stanovena max. částka, kterou můžeme čerpat za podmínky, že budou realizovány projekty (zhruba až do 85% výdajů)

o příspěvky z fondu soudržnosti kohezní fond na investiční akce – doprava, ochrana životního prostředí

o příjmy v rámci společné zemědělské politiky- ČR – čistý příjemce – převažují příjmy - pravidla pro financování – na 7 let – letos poslední rok

3) Příprava na vstup do EMU- plnění konvergenčních kritérií (tlak na reformu VF)

Důsledky rozšíření pro EU

~ 68 ~

- nutnost reformy institucí EU a rozhodování v EU- nutnost reformy politik EU (strukturální, zemědělská, …) - finanční dopady: tlak na strukturální fondy- obavy z přílivu levné pracovní síly

Státy stále v procesu transformace a usilují o vstup do EU- všechny státy bývalého SSSR – výjimka – Estonsko, Lotyšsko, Litva- balkánské země – výjimka – Slovinsko a Chorvatsko- Čína – nepatří sem, protože politika se nezměnila – stejná ústava, vedoucí úloha

komunistické strany

Transformující se ekonomiky (TE)

Charakteristika transformace

- Proces přechodu centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní, probíhají při něm změny: institucionální, systémové, strukturální

Institucionální změny- Změna ekonomických institucí, které potřebuje trh (ruší se: RVHP, státního

plánovacího úřadu, vznikají: úřad práce, FÚ, zdravotní pojišťovny)

Systémové změny- Změna vlastnictví (společenského na soukromé) = odstátnění (malá a velká

privatizace, restituce, přímé odprodeje)- Liberalizace zahraničního obchodu – dříve měl stát monopol na zahraniční obchod =

podniky prodávají zboží státním podnikům zahraničního obchodu a ty potom prodávají zboží do zahraničí

- Proces deregulace cen – odstranění záporných spotřebních daní- Změna bankovního systému na dvoustupňový- Konvertibilita měny (v ČR od 1995)

Strukturální změny- Nejdlouhodobější, souvisejí s podniky, které před 89 museli plnit plány, nefunguje

konkurenční prostředí (monopolní struktura v ekonomice), kritérium úspěšnosti nejen zemědělství je soběstačnost → nutnost vytvoření konkurence, rozbití této struktury postavené na obrovských firmách (vytvořit strukturu na MSP), je potřeba vyrábět v čem máme komparativní a absolutní výhody = potřeba restrukturalizace (z těžkého průmyslu, hutnictví a strojírenství, proces hledání v čem tyto výhody máme)

Jediný podnik evropského rozměru je v ČR ČEZ

Situace v jednotlivých zemích

- Ve většině států jsou splněny institucionální a systémové změny (nejdůležitější pro proces transformace, mělo by proběhnout do 20let), strukturální změny probíhají neustále (není ale jen problémem transformace, je to permanentní proces)

- V podstatě všechny transformující se ekonomiky prošly na začátku reformního procesu obdobím výrazného poklesu HDP, vysoké nezaměstnanosti a inflace.

~ 69 ~

- Pokles HDP byl způsoben poptávkovými i nabídkovými šoky, a to vnitřními i vnějšími. Mezi vnitřní příčiny poklesu agregátní poptávky patřil pokles reálných mezd vyvolaný cenovou liberalizací, odstranění státních dotací, restriktivní monetární i fiskální politika.

- Za silný vnější negativní poptávkový faktor lze považovat pokles exportu v důsledku rozpadu RVHP, válka v Perském zálivu, v Jugoslávii, ztráta trhů v bývalé NDR.

- Vnitřními nabídkovými šoky byla deformovaná struktura ekonomiky (silný podíl těžkého průmyslu), vnějším faktorem byl rychlý růst cen dovážených surovin vyvolaný přechodem na světové ceny a doprovázený výraznou devalvací národních měn vůči dolaru.

- Cenový vývoj v jednotlivých transformujících se ekonomikách byl odlišný – země, kde inflace činila maximálně desítky procent (v České republice, Slovensku, Maďarsku…) a země, kde inflace činila až stovky procent (Polsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko) a země, kde inflace činila i tisíce (pobaltské země a země bývalého Sovětského stavu)

Strategie transformačního procesu

Nastolení tržní ekonomiky- Uplatňuje se švédský typ (výrazné přerozdělovací procesy) nebo americký typ (malé

přerozdělovací procesy), ČSR, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko

Třetí cesta- Hybridní systém, který by využil přednosti CPE (sociální systém) a tržní ekonomiky

(výkonnost, efektivnost), Bulharsko, Rumunsko, ostatní bývalé země SSSR, Chorvatsko, Makedonie

Koncepce transformačního procesu

Liberální koncepce- Tři pilíře (privatizace, liberalizace, makroekonomická stabilizace), vytvořit prostředí

volného trhu a svobodné tvorby cen, nejprve vznikají tržní podněty, následně tržní instituce

- Šoková terapie – rychlá liberalizace trhu (cen, zahraničního obchodu), aby nebyla vysoká inflace, musí být doprovázeno protiinflační politikou → následný pokles HDP a růst nezaměstnanosti, ČSR, Polsko

Institucionální koncepce- Liberalizaci trhu musí předcházet vznik formální a neformálních pravidel- Gradualismus – metoda postupných kroků, pomalejší privatizace, liberalizace →

nemělo by vést ke snížení HDP, ale vznik transformační pasti (polovičaté reformy) a dlouhotrvající transformace (pokles odhodlání obyvatel k reformám), Maďarsko

Základní pilíře transformačního procesu v ČR

- Včasná, rychlá a masivní privatizace- Cenová liberalizace- Liberalizace vnějších ekonomických vztahů včetně směnitelnosti měny- Rovnovážná makroekonomická stabilizační politika

~ 70 ~

Integrační procesy

- Nejprve došlo rozpadem RVHP, SSSR, ČSFR a Jugoslávie k dezintegraci, později se ale objevily dvě rozdílné integrační tendence

Integrace mezi sebou- CEFTA (dnes už nefunguje, fungovalo jako pásmo volného obchodu, členy V4,

Slovinsko, Bulharsko), Viszegrádská čtyřka (nyní slouží ke koordinaci v postupu uvnitř EU) → ukazuje, že státy jsou schopné integračního procesu

Integrace do EU- Důležitější, pro současnost rozhodující je proces vstupu do EU, předpokladem je

splnění Kodaňských kriterií, dosud vstoupilo 12 států, z toho 2 do eurozóny- První smluvní vztahy byly navázány Československem s Evropskou unií již v roce

1988.- Orientace na ES byla urychlena rozpadem RVHP v roce 1991 a především

aktuální potřebou moderních západních technologií; pro ES tato spolupráce znamenala získáno nových trhů.

- Počátkem 90. let byly podepsány dohody o obchodní spolupráci EHS s bývalým Československem, Polskem, Maďarskem, Bulharskem, Rumunskem, Albánií a zeměmi bývalého SSSR.

- Významnou pomocí Evropského společenství byl program PHARE (původně určený Polsku a Maďarsku; později rozšířen i pro Československo

Evropské asociační dohody („Eurodohody“)

- Podepsány s ČSFR (později s ČR, SK), Polskem, Maďarském v roce 1991, konečným cílem asociačního procesu je plné členství v ES (EU)

Hlavní body Eurodohod- postupné vytvoření pásma volného obchodu- zavedení národního režimu v obchodě se službami- tvorba podmínek pro volný pohyb kapitálu a pracovní síly- harmonizace právních norem a standardů- rozvoj politické a ekonomické spolupráce- Významným rysem byla asymetričnost řady opatření ve prospěch přidružené země.

Lhůty k odstranění překážek jsou u přidružených zemí příznivější než u zemí ES

Kritéria vstupu do EU

- Komplexní strategii otevření EU přidruženým zemím střední a východní Evropy. Důvodem vzniku těchto kritérií je připravovaný vstup zemí střední a východní Evropy, která mají určitá specifika (relativně nízká hladina ekonomické výkonnosti, velké rozdíly v cenové úrovni oproti EU, krátké trvání tržní ekonomiky)

Kodaňská kritéria- politické kritérium – stabilita institucí zajišťujících demokratické uspořádání a právní

řád, dodržování lidských práv, respektování a ochrana práv národnostních menšin- ekonomické kritérium – fungující tržní hospodářství- acquis communaitaire – převzetí veškerého právního základu EU- akceptování cílů hospodářské, měnové a politické unie

~ 71 ~

- Strategie přípravy přidružených zemí střední a východní Evropy na vstup do EU – schváleno v roce 1994 v Essenu

- Bílá kniha („Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie“) – přijata v roce 1995 na zasedání Evropské rady v Cannes

Negociační proces

- od 1994 - podávány oficiální žádosti o členství (Maďarsko a Polsko, ČR v 1996)

Fáze negociací – screening - proces zkoumání a hodnocení situace v jednotlivých zemích hodnocení zemí

převzít celý acquis communaitaire EU

Ukončení negociací- na zasedání Evropské rady v Kodani - 2002 - uzavřeny vstupní rozhovory s 10

kandidátskými zeměmi o Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko,

Slovensko, Slovinskoo rozhodnuto, že k podpisu přístupové smlouvy dojde v Athénách 2003 a vstup

bude 1. května 2004

Smlouva o přistoupení k EU- 16. duben 2003 byla v Athénách podepsána Smlouva o přistoupení k EU, která má

3 částio úvod – preambule uvádějící cíl smlouvy a datum, kdy vstoupí v platnosto akt o přistoupení – podmínky členství pro konkrétní kandidátské zeměo závazky vyplývající ze smlouvy a přechodné období

země si zachovávají určité výhody a budou muset respektovat výhody jiných členských zemí

- v kandidátských zemích následují referenda o vstupu do EUo v ČR v červnu 2003 (pro vstup 77,33 % hlasujících)

Dopady rozšíření na EU a na nové členské země

Dopady na EU- upevnění bezpečnosti, politické a ekonomické stability- rozšíření jednotného vnitřního trhu, které zvýší odbytové i pracovní příležitosti- zvýšení investičních příležitostí související s potřebou modernizovat infrastrukturu- výhodnější nákladové podmínky v nových členských zemích- zvýšené nároky na společnou zemědělskou politiku a regionální a strukturální politiku

Dopady na nové členské země- Ekonomické – prospěch ze společného trhu, hospodářské a sociální rozdíly pomáhá

EU vyrovnávat pomocí strukturálních fondů a Fondu soudržnosti- Politické – mohou ovlivňovat rozhodnutí EU, vzdávají se části suverenity- Legislativní – zástupci zemí v orgánech EU, zlepšení fungování veřejných institucí

~ 72 ~

Rozvojové země, Čínská ekonomika

Rozvojové země

Vznik rozvojových zemí- souvisí s rozpadem koloniální soustavy – přelom 50. a 60. let

o vlivem tlaku OSN a povstání v Africe- leden 1960 - deklarace Valného shromáždění OSN o poskytnutí nezávislosti všem

koloniálním národům - prosinec 1960 - deklarace OSN požadující úplnou likvidaci kolonialismu- rok 1960 = „Rok Afriky“ → rozpad koloniálního systému - Politická samostatnost bývalých kolonií → rozvojové země

Dva způsoby dekolonizacea) získání politické nezávislosti = výsledek boje vnitřních protikoloniálních sil b) získání politické nezávislosti = výsledek mírové cesty (vládnoucí politické síly

pochopily neudržitelnost koloniálního systému)

Dvě možné orientace v dalším vývoji RZa) orientace na SSSR, vytváření centrálně plánované ekonomiky (Čína – už od roku

1949, Vietnam, Severní Korea, Kuba...) b) orientace na bývalé metropole, vytváření tržní ekonomiky – většina zemí

o politicky nestabilní

Charakteristické znaky RZ v době jejich vzniku přetrvávající ekonomická závislost na rozvinutých zemích → neokolonialismus populační exploze (důsledek snížení dětské úmrtnosti)¨

o nebyl sociální systém – rodiče potřebovaly děti, které by přežily a živily je ve stáří

s tím související: o potravinový problém o nezaměstnanost o problematická dostupnost vzdělání a zdravotní péče

70. léta: snahy o hospodářské a sociální povznesení RZ, výrazná mezinárodní aktivita RZ 1974: akční program OSN „Nový mezinárodní ekonomický řád“. Principy programu

- plná suverenita RZ zahrnující i jejich právo disponovat přírodními zdroji- zajištění „spravedlivých“ cen za suroviny z RZ- zvýšení rozvojové pomoci- rozšíření vědeckotechnické pomoci- usnadnění exportu výrobků z RZ zavedením jednostranných preferencí- ulehčení dluhového břemene rozvojových zemí a reforma mezinárodního měnového

systému tak, aby se zvýhodnily úvěrové zdroje pro RZ- zvláštní podpory pro nejchudší země

- 1976 - Svěřenecký fond MMF na podporu nejchudších členů MMF - 2000 – summit OSN – summit tisíciletí

o dokument Rozvojové cíle tisíciletí hodně ambiciózní, nejspíše nebudou splněny

~ 73 ~

měly by se splnit do roku 2015 odstranění extrémní chudoby a hladu

snížení počtu osob na polovinu, které mají příjem nižší než 1$ na den

snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem o FAO – součást OSN - organizace pro výživu

dosáhnout stavu, kdy všechny děti dokončí zákl. vzdělání nereálné

rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti snížit dětskou úmrtnost – o 2/3 u dětí do 5 let zlepšit zdraví matek zastavit šíření závažných onemocnění – AIDS, malárie zajistit udržitelný stav životního prostředí budovat světové partnerství pro rozvoj zajistit dodávky pitné vody

Problém zadluženosti RZ- 1971 - úhrn zahraničních dluhů RZ 87 mld. USD, splácení nečinilo větší problémy - 70. léta - úhrn dluhů se začal rychle zvyšovat (strukturální krize), nízké úrokové sazby- konec 70. let - úhrnná výše dluhu RZ 350 mld. USD- přelom 70. a 80. let - v USA neokonzervativní hospodářská politika → zvýšení

úrokové sazby → silný příliv kapitálu do USA → zhoršení úvěrových podmínek pro RZ, zároveň světová recese, růst deficitů obchodních bilancí RZ

- Příčiny růstu deficitů obchodních bilancí RZ: o růst cen ropy (2. ropný šok)o omezené možnosti exportu RZo nepříznivý vývoj cen surovin exportovaných z RZ (klesly více než ceny

výrobků dovážených do RZ). - 1983 - úhrn dluhů RZ přes 820 mld. USD - platební problémy v asi 60 RZ → krize mezinárodního zadlužení RZ - k obnově platební schopnosti RZ přijat tento postup:

o splatnost pohledávek byla rozložena na delší období,o návratnost dalších úvěrů byla umožněna poskytnutím dodatečných úvěrů

(splácení půjček novými půjčkami)o řešení problému zadluženosti se tak odsunulo do budoucnosti

- konec 80. let - úhrnný dluh RZ kolem 1350 mld. USD. - nyní - zadluženost RZ = globální problém světové ekonomiky- pomoc MMF a Světové banky

Diferenciace RZ- znaky RZ - heterogennost a nerovnoměrný vývoj

o byla v minulosti kolonií, získala samostatnosto nízká ek. úroveňo ek. a soc. problémyo ale nedá se jednoznačně vymezit rozvojové země

- 4 skupiny RZ- země s nízkým a středním důchodemo nově industrializované země

viz přednáška Asijsko-tichomořské centrum (asijské nově industrializované země)

~ 74 ~

nově industrializované země – pořád mezi rozvojovými zeměmi a některými svými char. se začínají blížit rozvinutým zemím

dvě skupiny 1. generace - Jižní Korea, Tchajwan, Hong Kong, Singapur –

patří mezi rozvinuté země od r. 1995o větší rozvoj o 10 let déle než Japonsko => 70. létao zaměřily se na export o využily levnou, přizpůsobivou a disciplinovanou

pracovní sílu (Japonsko ji nemá)o výrobky zpracovatelského průmyslu – textilní,

obuvnickýo zájem o zahraniční investice

Jižní Korea – formou zahr. úvěrů => finance na zakládání nových podniků – elektronika, automobily

o časem – vědecké parky – centra vědeckého výzkumu 2. generace - 4 země z Asie - Thajsko, Malajsie, Indonésie,

Filipíny + 4 země z LA - Brazílie, Argentina, Mexico, Chileo rozsáhlá území, hodně obyvatelo nerostné surovinyo rozvoj až v 80. letecho těžba a zpracování surovin, výrobky zpracovatelského

průmysluo předpokládá se, že pokud bude jejich vývoj takto

pokračovat, měly by se stát rozvinutými zeměmio nejméně rozvinuté země

nízká úroveň HDP na obyvatele nízká míra gramotnosti nízký podíl průmyslové výroby na HDP cca 48

o země středu, které existují mezi výše uvedenými krajními póly nejpočetnější a nejvíce heterogenní skupina

o ropné země především ropné státy kolem Perského zálivu obrovské zvýšení příjmů v důsledku výrazného růstu cen ropy od 70.

let specifické ekonomické a sociální charakteristiky

nerovné postavení žen a dětí pokud bychom je posuzovali jen podle HDP/obyvatele => rozvinuté

země

Hlavní ekonomické a sociální charakteristiky RZHeterogennost RZ → charakteristiky neplatí pro všechny RZ, ale pro většinu z nich

- nízká úroveň HDP na obyvatele - sociálně-ekonomický pluralismus

o paralelní existence nesourodých sociálně-ekonomických sektorů a způsobů hospodaření

- tradiční struktura zaměstnanosti (vysoký podíl prvovýroby) o sektor I – industry – průmysl

~ 75 ~

o sektor A – agriculture – zemědělství – zde nejvíceo sektor S – services – služby o pokud na 2. místě služby – nejsou na stejné úrovni jako u rozvinutých zemí

služby domácího charakteru – zaměstnání v domácnostech lidí s vysokými příjmy

o nejvíce lidí v odvětví prvovýroby těžba surovin nebo zemědělství

- přetrvávající asymetrická závislost na bývalých koloniálních velmocích- zbrojení místo na řešení aktuálních problémů - četné lokální ozbrojené konflikty- znečišťování životního prostředí a devastace přírodních zdrojů - migrace z vyspělejší části rozvojového světa do rozvinutých zemí a mezi rozvojovými

zeměmi navzájem- sociální problémy

o populační růst, nezaměstnanost, chudobao nedostatečná sociální infrastruktura

nízká úroveň zdravotní péče, nízký věk dožití, nedostupnost vzdělání, vysoká míra negramotnosti

Hlavní regiony RZ z geografického hlediska- 3 relativně homogenní regiony

o Asie, Afrika a Latinská Amerika - jejich specifické části

o jihovýchodní Asií a Jižní Ameriku (nejrozvinutější RZ) a subsaharská Afrika (koncentrace problémů)

- stupeň rozvinutosti regionů koresponduje s délkou trvání jejich politické samostatnosti

Čínská ekonomika

Hlavní mezníky vývoje čínské ekonomiky ve 2. polovině 20. století- 1. 10. 1949 - vyhlášena Čínská lidová republika - 1952 - Komunistické strana Číny v čele s Mao Ce-tungem vyhlásila generální linii

přechodného období k socialismu o maoismus

- do 1958 o upevnění se průmyslová základnao zemědělství - schopné zajistit skromnou obživu obyvatelstvao zvýšení gramotnostio orientace na SSSR a RVHP

- 1958- vyhlášena Politika velkého skokuo snaha o maximalizaci ekonomického růstuo důraz na zemědělství a hutnictví železa

brovské množství hutnických pecí problém v tom, že byly zakládány na místech, kde byli

kvalifikovaní pracovnício zakládány lidové komuny

zemědělství – skupiny, kde vše společně vyráběli, spotřebovávali, vychovávali děti, minimalizovali tržní prvky => výrobci – klesla

~ 76 ~

motivace – museli vše odevzdat státu, nezbylo jim nic, ceny stanovoval stát

o nereálné cíle a nevhodné nástroje => dezorganizace zemědělství (ztráta motivace) a hladomor v některých částech země, konec spolupráce se SSSR

- 1960 - přerušení politických a ekonomických vztahů se SSSR a RVHPo heslo: „Spoléhat na vlastní síly“.

- 1966 – 1969 - tzv. Velká proletářská kulturní revoluceo obsah - „boj proti staré kultuře, starým idejím a návykům“o odstraněna část řídícího aparátu, „převýchova“ inteligence, zavírání VŠo velké množství trestů smrti – pro ty, co s tímto systémem nesouhlasilio v ekonomice vyvolala kulturní revoluce chaos

- 1976 - zemřel Mao Ce-tungo => postupně se začaly prosazovat racionálnější metody řízení

1978 - Obrat v čínské ekonomické politice- Komunistická strana Číny vyhlásila „Program čtyř modernizací“ a „Politiku

otevřených dveří“ - obsah - postupné ekonomické změny při zachování vládnoucí úlohy Komunistické

strany Číny a socialistického státního zřízení

Z tohoto důvodu nelze Čínu řadit mezi transformující se ekonomiky. V zemích střední a východní Evropy proběhla nejdříve změna politického zřízení (zrušena vedoucí úloha komunistické strany) a tím byl otevřen prostor pro ekonomickou transformaci.

Příčiny úspěšného ekonomického vývoje Číny od počátku 80. let- realizace programu čtyř modernizací - politika otevřených dveří- levná pracovní síla + přizpůsobivost, disciplína – rozdíl např. od Afriky- podhodnocená měna

Realizace programu čtyř modernizací- oblast zemědělství, průmyslu, vědy a techniky, armády - zemědělství

o zrušily se lidové komunyo zemědělci mohli přebytky nad stanovený centrální plán prodávat na

zahraničním trhu – zainteresovanost na výrobě – duální cenový systém- vytváření zvláštních hosp. zón

o zvláštní podmínky pro podnikánío neplatily zde závazné plány, státem stanovené cenyo Čína nabízela investiční pobídky – celní politika, daňové úlevyo „zlaté pobřeží“

- modernizace v průmysluo => Čína díky zahraničním investorům začala vyvážeto levná pracovní síla a podhodnocená měna => výrobky velmi levné

- armádao snížení počtu vojákůo modernizace

- legislativa – řízení podniku už nebylo dědičné- gradualistická metoda

~ 77 ~

o postupné změny při zachování vládnoucí úlohy Komunistické strany Číny a socialistického státního zřízení

- cíl - do 2000 4x zvýšit HDP/obyv. z roku 1980 o 1980 – cca 950$/obyv.o povedlo se jim to

Politika otevřených dveří- zřizování tzv. zvláštních ekonomických zón → zvýhodňování zahraničních investorů

→ velký příliv přímých zahraničních investic

Hodnocení reforem- vysoká tempa ekonomického růstu - úspěšná exportní orientace – viz předchozí přednášky- 2001 - přijetí Číny do WTO- významný příliv přímých zahraničních investic- cca 30 let aktivní platební bilance => vysoké devizové rezervy

o co s penězi dělá? – největší věřitel USA – dluhopisy a nákup zlata (proto možná cena zlata rostla)

- úspěšný kosmický výzkum- jaderné zbraně

Čína dnes- nejperspektivnější trh na světě - ekonomika s obrovským potenciálem - nejrychleji rostoucí velká ekonomika

Problémy- podařilo se jí zvládnout vysoký populační růst, ale za cenu drsné politiky – 1 rodina

jedno dítě => dnes projevy – stárnutí populace- výrazné stárnutí čínské populace v důsledku politiky nízké porodnosti - zvětšující se disproporce mezi městem a venkovem - problémy s dodržováním lidských práv - problém s Tibetem

~ 78 ~