Upload
others
View
1
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Hospodářská komora České republiky
Odbor Informačních míst pro podnikatele
OBOROVÁ PŘÍRUČKA
pro ţivnost
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
AKTUALIZACE
Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch.
Aktualizaci zpracoval: DRING Consulting s.r.o.
Poslední aktualizace: srpen 2009
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
1
OBSAH
1. Úvod .................................................................................................................2
1.1. Historický vývoj výroby lihu ................................................................................. 3
2. Výroba a úprava sulfitového lihu ......................................................................5
2.1. Výroba sulfitového lihu ........................................................................................ 5
2.2. Úprava sulfitového lihu ........................................................................................ 6
3. Výroba a úprava syntetického lihu ...................................................................8
3.1. Výroba syntetického lihu ..................................................................................... 8
3.2. Úprava syntetického lihu ..................................................................................... 8
4. Vymezení ţivnosti - výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu
syntetického ................................................................................................... 10
4.1 Přerušení ţivnosti .............................................................................................. 13
4.2 Zrušení a zánik ţivnosti..................................................................................... 13
4.3 Provozování ţivnosti prostřednictvím odpovědného zástupce ...................... 14
4.4 Funkce CRM ...................................................................................................... 15
4.5 Stručný přehled nejdůleţitějších změn pro ţivnostníka v roce 2009 ............. 16
5. Základní předpisy, které musí podnikatel znát, aby mohl tuto ţivnost
provozovat ..................................................................................................... 18
5.1. Vybrané normy .................................................................................................. 21
6. Dozorové orgány provozování této ţivnosti ................................................... 22
Seznam s kontaktními místy. ............................................................... 22
7. Odkazy na důleţité kontakty .......................................................................... 24
Zkušební místa .................................................................................... 24
Svazy nebo sdruţení ........................................................................... 25
8. Pouţité prameny ............................................................................................ 27
Literatura: ............................................................................................ 27
Internetové adresy: .............................................................................. 27
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
2
1. Úvod
Tato příručka se zabývá výrobou těch druhů lihu, které nejsou určeny pro
potravinářské účely (výroba lihu destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených
roztoků pocházejících z celulózy, výroba lihu synteticky a úprava lihu takto získaného
jeho zušlechťováním nebo denaturací).
Název líh nebo alkohol se v hovorovém jazyce vztahuje k nejčastěji se vyskytující
sloučenině ze skupiny primárních alkoholů – k etanolu. Tato sloučenina se dá vyrobit
čistě chemickým způsobem, např. hydrogenací etylénu, nebo daleko běţnější
mikrobiologickou cestou – kvasným způsobem (alkoholovou fermentací).
Etanol (etylalkohol, alkohol, líh) je bezbarvá, lehce pohyblivá kapalina, vysoce
hořlavá, charakteristické vůně, neomezeně mísitelná s vodou a s většinou
organických rozpouštědel. S vodou tvoří konstantně vroucí binární směs s obsahem
95,58 % obj. etanolu, proto nelze získat bezvodý (absolutní, 100% etanol) destilací
vodných roztoků etanolu. Absolutní etanol se připravuje destilací 95,58 % obj.
etanolu s benzinem. Etanol se kvalitativně dokazuje např. Liebenovou reakcí (vznik
jodoformu).
Líh podléhá zdanění (zákon č. 353/2003 Sb. zákon o spotřebních daních., ve znění
pozdějších předpisů).
Poznámka
V příručce bylo pouţito pokud moţno jednotné názvosloví chemických látek dle
posledních trendů. Uţivatelé příručky se však mohou setkat i s jinými variantami
názvů. Problematikou průmyslové výroby lihu se zabývali odborníci v různých
obdobích a to se odrazilo i na pouţívaném názvosloví chemických látek.
Příklady některých ekvivalentních názvů:
líh (alkohol, ethylalkohol, etylalkohol, etanol, etanol),
oxid siřičitý (kysličník siřičitý),
etylen (ethylen, eten).
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
3
1.1. Historický vývoj výroby lihu
První zmínky o alkoholové fermentaci pocházejí z Mezopotámie z doby kolem roku
4200 př. n. l. Technika destilace jako způsob izolace a koncentrace etanolu přichází
mnohem později a informace z historických pramenů nejsou jednoznačné. Některé
zdroje připisují prvenství sestavení a pouţívání destilační aparatury Číňanům
v druhém tisíciletí př. n. l., jiné hovoří o egyptských alchymistech z téměř shodného
období.
Do Evropy se znalosti o destilaci zkvašených surovin dostávají aţ mezi 11. – 12.
stoletím našeho letopočtu přes Španělsko. K rozšíření umění destilace došlo
v Evropě ve středověku, zejména díky činnosti alchymistů a rozvoji řemesel.
Na našem území byla postavena první vinopalna za vlády Václava IV. v Kutné Hoře
a první lihovary vznikaly v 16. století. Líh se vyráběl především z obilí, zejména ze
ţita. Brambory se začaly ve větším měřítku pouţívat koncem 18. století. Následovala
je cukrovka a posléze melasa. Líh se proto vyráběl hlavně v rámci cukrovarů. První
samostatný melasový lihovar vznikl v roce 1838 v Praze. V 19. století zaţívá
průmyslová výroba etanolu velký rozvoj. Takto získaný etanol je určen především pro
potravinářské účely.
V důsledku energetické krize, která se projevila poprvé v 70. letech minulého století,
dochází k prudkému zvýšení zájmu o bioetanol jako obnovitelný zdroj energie,
který by mohl nahradit fosilní paliva. Ohromný nárůst výroby je umoţněn i vyuţitím
nových vědeckých poznatků a moderních technologií. Rozsáhlé bioetanolové
programy vznikly v Brazílii a USA, kde etanol tvoří aţ 20 % obsahu motorových paliv.
Pro výrobu lihu kvasným způsobem jsou určující suroviny, které musí obsahovat
zkvasitelné sacharidy podle příslušného enzymatického vybavení mikroorganismů.
Pro kvasinky jsou přímo zkvasitelné jen monosacharidy – hexosy (hlavně glukosa,
fruktosa, manosa a galaktosa) a disacharidy (sacharosa, maltosa, méně laktosa).
Sloţitější sacharidy (škrob, dextriny, celulosa, inulin) musí být před zkvašením
hydrolyzovány na jednoduché cukry a to buď působením vlastních enzymů
mikroorganismů (hydrolytické enzymy) nebo častěji za pouţití enzymových preparátů
nebo kyselin (enzymová nebo kyselá hydrolýza). Do této skupiny patří i suroviny pro
výrobu sulfitového lihu, tzv. lignocelulosový materiál (dřevo, sláma a další),
obsahující celulosu a hemicelulosu. Vyţadují razantnější přípravu, většinou
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
4
rozvláknění a poté hydrolýzu jednotlivých sloţek. Hydrolýzou celulosy vzniká
glukosa, hemicelulosy při hydrolýze poskytují roztok hexos a pentos.
V severských státech Evropy jsou vysazovány lesy z rychle rostoucích dřevin, tzv.
energetické lesy, které slouţí k těţbě biomasy pro energetické a biotechnologické
účely.
Výroba lihu z lignocelulosových materiálů kvasným způsobem je výrobou
z obnovitelných zdrojů a stále čeká na svůj velký rozmach.
Výroba lihu z ropných produktů chemickým způsobem patří mezi výrobu ze zdrojů
neobnovitelných, přesto je však daleko rozšířenější. Např. Unipetrol Litvínov zahájil
výrobu syntetického lihu v roce 1964.
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
5
2. Výroba a úprava sulfitového lihu
2.1. Výroba sulfitového lihu
Sulfitový líh je etylalkohol vyrobený zkvašováním sulfitového výluhu, v němţ
zůstává 50 % dřevné hmoty. Sulfitový výluh se odplyňuje k odstranění oxidu
siřičitého SO2, neutralizuje se vápnem a po úpravě teploty na 30 aţ 35 °C se
zakvašuje kulturou kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Současně se přidávají
některé ţiviny (síran amonný, superfosfát nebo fosforečnan amonný, amoniak a jiné
látky) a pH se upravuje na 4,5 aţ 5,0. Kvašení se provádí v kvasných kádích
komorovým způsobem, polokontinuálním nebo kontinuálním. U kontinuálního
způsobu (Boinotův způsob) se část kvasinek z prokvašované zápary vrací znovu do
výroby, čímţ se výtěţek lihu zvětšuje, protoţe kvasinky spotřebují méně ţivin
k tvorbě vlastních buněk. Kvasná doba závisí na způsobu kvašení (24 hod. při
vracení kvasinek, 30 aţ 36 hod. u polokontinuálního způsobu). Po skončení kvašení
se sulfitové zápary podrobí destilaci a rektifikaci, čímţ se získá sulfitový líh. Výtěţek
sulfitového lihu bývá aţ 57 % ze zkvasitelných cukrů ve výluhu.
Výroba sulfitového lihu je důleţitým zdrojem surovin chemického průmyslu
a současně značně omezuje znečišťování vodních toků sulfitovým výluhem.
Nezuţitkovává však lignitový podíl výluhu, který zbývá po destilaci ve výpalcích. Také
nezkvašené cukry (pentosy) zůstávají nezuţitkovány. Po oddestilování lihu ze zápary
zbývají výpalky ze sulfitového výluhu.
Sulfitový výluh je tekutina zbývající po výrobě sulfitové buničiny po oddělení
vláknité tuhé fáze. Obsahuje sloţky dřeva, které při vaření přešly do roztoku, a zbylé
chemikálie z varné kyseliny. Sulfitový výluh se oddělí od vlákniny pouhým scezením
bez vytěsňování prací vodou. Má asi 10 aţ 12 % sušiny a je to hnědá kapalina
charakteristicky páchnoucí po oxidu siřičitém. Obsahuje 2 aţ 3,5 % cukrů (z toho asi
70 aţ 85 % hexos a 15 aţ 30 % pentos), dále některé organické kyseliny, aldehydy
a ketony, zplodiny pryskyřic apod. Smrkový sulfitový výluh obsahuje zejména
manosu, glukosu, pentosy, galaktosu, fruktosu. Bukový sulfitový výluh obsahuje
daleko více pentos. Při sulfitovém vaření přechází přibliţně polovina dřevní hmoty do
sulfitového výluhu, a proto je pochopitelné, ţe se snaţíme jednak rozpuštěné látky
zuţitkovat a jednak zabránit znečišťování vodních toků. Zušlechťování sulfitového
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
6
výluhu se zaměřuje na zpracování jeho hlavních sloţek, tj. cukrů a ligninu. Hexosové
sacharidy lze zkvašovat a získat sulfitový líh. Ligninový podíl lze sráţet, např.
hydroxidem vápenatým, a získat poměrně čistý lignosulfonan vápenatý. Alkalickým
zpracováním sulfitového výluhu za současného přívodu kyslíku (i vzduchu) lze
vyrábět vanilin. Ligninový podíl sulfitového výluhu je moţno pouţít přímo nebo po
určitém zpracování jako třísliva v koţeluţství.
Sulfitová buničina je buničina vyrobená vařením vláknoviny v roztoku obsahující
převáţně některý kyselý siřičitan (např. vápenatý, hořečnatý amonný) v sulfitové
varné kyselině, připravené z oxidu siřičitého (vznikajícího praţením pyritu nebo
spalováním síry) absorpcí ve vodě v přítomnosti vápence.
Dřevo v polenech se sekačkami naseká na štěpky, kterými se naplní vařáky. Štěpky
se zalévají varnou kyselinou, teplota a tlak se parním ohřevem zvýší na 130 aţ 150
°C a 0,5 aţ 1 MPa. Po několika hodinách se lignin rozpustí ve formě kyseliny
ligninsulfonové a z vařáků se vypustí do scezovací jámy. Zde se změklé štěpky
oddělí od sulfitového výluhu a propírají se vodou. Následuje další zpracování
a třídění buničiny. Sulfitová buničina je jednou z nejvýznamnějších vláknin.
Uspořádání výrobního zařízení na výrobu lihu (tedy i sulfitového) musí odpovídat
základním požadavkům dle zákona č. 61/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a musí být takové, aby zaručovalo spolehlivé zjištění mnoţství vyrobeného lihu
(lihové páry a lihové tekutiny jsou odváděny pouze do chladiče a následně do
kontrolovaného lihového měřidla). Veškerý vyrobený líh, kromě syntetického
technického, musí výrobci měřit typově schválenými a ověřenými měřidly (zákon
č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
2.2. Úprava sulfitového lihu
Pro další pouţití v průmyslu se líh upravuje a způsoby úpravy se vztahují i na
sulfitový líh. Líh se upravuje zušlechťováním nebo denaturací (znehodnocení).
Zušlechťování lihu je postup, kterým se získá líh s vyšší čistotou (rafinace), dojde
k jeho zesílení (rektifikace), k odvodnění (dehydratace) a k jeho znovuzískání
(regenerace).
Pro technické účely se pouţívá líh denaturovaný, který však nelze pouţít
k potravinářským účelům. Jako denaturační prostředky lze použít pouze
povolené látky, např. benzin, jejichţ sloţení určuje Ministerstvo zemědělství po
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
7
dohodě s Generálním ředitelstvím cel. Jejich výčet je uveden ve Vyhlášce
Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Výrobní zařízení určené i pro zušlechťování lihu musí být uspořádáno tak, aby se na
tomto zařízení provádělo pouze zušlechťování jiţ vyrobeného a změřeného lihu.
Obr. 1 - Výroba sulfitového lihu
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
8
3. Výroba a úprava syntetického lihu
3.1. Výroba syntetického lihu
Syntetický líh je etanol získaný čistě chemickým postupem. Obecně jej lze
připravit z řady organických látek, ovšem pro průmyslovou produkci je nejschůdnější
a také uţívána technologie hydratace etylénu.
Hydratací se v tomto případě rozumí adice molekuly vody na nenasycenou vazbu
olefinu, ke které dochází při kyselé katalýze za vzniku alkoholu. Typickým příkladem
je právě reakce molekuly vody s molekulou etylénu, která jako hlavní produkt
poskytuje molekulu etanolu.
V reálné výrobě vzniká při tomto procesu celá řada organických molekul, které jsou
ve výsledné směsi zastoupeny od řádově desítek procent (etanol, acetaldehyd) aţ po
molekuly se stopovým výskytem.
Výroba probíhá za přesně stanovených technologických podmínek (teploty, tlaku,
přítomnosti katalyzátorů) ve výrobním zařízení odpovídajícím základním poţadavkům
dle zákona o lihu č. 61/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které zaručuje
spolehlivé zjištění mnoţství vyrobeného lihu. Lihové páry a lihové tekutiny jsou
odváděny pouze do chladiče a následně do kontrolovaného lihového měřidla, jak
uvádí zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
3.2. Úprava syntetického lihu
Běţným výchozím produktem výrobního závodu je azeotropní směs vody a lihu,
která obsahuje 5% vody. Syntetický líh se upravuje v souladu se způsoby uvedenými
v zákoně č. 61/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako líh sulfitový, tj.
zušlechťováním (rafinací – získá se líh vyšší čistoty, rektifikací – dojde k jeho zesílení
a dehydratací – odvodnění lihu) a denaturací (úprava lihu přídavkem denaturační
směsi). Cílem denaturace je zajistit nepoţivatelnost lihu nepříjemným zápachem
nebo chutí, popř. obojím. Volba denaturační směsi závisí na účelu pouţití. Pro účely
lékařské, farmaceutické a průmyslové se pouţívají jiné vhodné denaturační
prostředky (vyhláška Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb.).
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
9
Výrobní zařízení pro zušlechťování lihu (i syntetického) musí být uspořádáno tak, aby
se na tomto zařízení provádělo pouze zušlechťování jiţ vyrobeného a změřeného
lihu.
Obr. 2 - Výrobní zařízení pro zušlechťování lihu
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
10
4. Vymezení živnosti - výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu
syntetického
Výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického se jako koncesovaná
ţivnost řídí ţivnostenským zákonem (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů).
Obsahem živnosti je výroba lihu destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených
roztoků pocházejících z celulózy, výroba lihu synteticky a úprava lihu takto získaného
jeho zušlechťováním nebo denaturací
Všeobecné podmínky pro provozování živnosti
Podrobnosti jsou uvedeny v zákonu číslo 455/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů. Provozovat živnost může jen osoba (fyzická nebo právnická), která
má pro uvedenou činnost živnostenské oprávnění.
Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami, pokud tento
zákon nestanoví jinak, jsou:
a) dosaţení věku 18 let,
b) způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost.
Zvláštní podmínky provozování živnosti
Odborná způsobilost pro koncesované ţivnosti je upravena zvláštními předpisy
uvedenými v příloze č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů
(ţivnostenský zákon) nebo stanovena touto přílohou. Podmínky odborné
způsobilosti:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na
chemii, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v
oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
11
roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou
pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních
předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy,
nebo ministerstvem, do jehoţ působnosti patří odvětví, v němţ je ţivnost
provozována, a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) ţivnostenského zákona.
Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie můţe prokázat
odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím
orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace (zákon č 18/2004 Sb., ve
znění pozdějších předpisů).
Zvláštní podmínkou provozování koncesované ţivnosti je i spolehlivost, která se
posuzuje ve vztahu k předmětu podnikání se zřetelem na ochranu ţivota, zdraví,
majetkových a jiných práv osob a veřejných zájmů.
Orgán státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi je Ministerstvo
průmyslu a obchodu.
Fyzická osoba, která chce začít provozovat ţivnost koncesovanou, podá ţádost o
udělení koncese ţivnostenskému úřadu na území České republiky nebo na
kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři, krajské úřady,
matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská komora ČR, drţitel
poštovní licence Česká pošta. Ţádost o udělení koncese se podává v písemné
formě. Podání lze učinit osobně nebo v zastoupení. Dnem podání ţádosti je
zahájeno řízení o koncesi.
Fyzická osoba připojí k ohlášení, nestanoví-li zákon jinak:
1. doklad o bezúhonnosti:
a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není
zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika),
b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
12
rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad
nesmí být starší 3 měsíců;
2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována;
3. doklad prokazující právní důvod pro uţívání prostor, kde má podnikatel umístěno
své místo podnikání, liší-li se od bydliště (postačí i písemný souhlas formou
prohlášení vlastníka nemovitosti s umístěním);
4. doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k
dlouhodobému pobytu (zahraniční osoba, která nezřizuje na území ČR organizační
sloţku, není-li občanem EU nebo Švýcarska);
5. doklady prokazující existenci podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na
území ČR organizační sloţku);
6. doklady o provozování podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na
území ČR organizační sloţku, není-li občanem EU, EHP nebo Švýcarska);
7. ţadatel je povinen v ţádosti o koncesi uvést téţ údaje podle zvláštních předpisů a
doloţit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní
správy, který se k ţádosti o koncesi vyjadřuje;
8. doklad o zaplacení správního poplatku.
Protoţe je k provozování ţivnosti podle zvláštních předpisů nebo přílohy č. 3
ţivnostenského zákona nutné oprávnění nebo souhlas nebo povolení nebo vyjádření
orgánu státní správy, ţivnostenský úřad předloţí ţádost o koncesi, spolu se všemi
doklady předloţenými ţadatelem o koncesi, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska.
Tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení ţádosti, pokud
v příloze č. 3 není stanoveno jinak. Jeho stanoviskem je ţivnostenský úřad vázán.
Ţivnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení
koncese provede zápis do ţivnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis.
Správní poplatky jsou pro české i zahraniční fyzické a právnické osoby stejné.
Poplatek za vydání výpisu o udělení koncese při vstupu do živnostenského
podnikání činí 1000,- Kč.
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
13
4.1 Přerušení živnosti
Provozovanou ţivnost můţe podnikatel přerušit na libovolně dlouhou dobu. Pokud
hodlá podnikatel přerušit podnikání na dobu delší jak 6 měsíců, je povinen předem
tuto skutečnost písemně oznámit ţivnostenskému úřadu nebo na kontaktním místě
veřejné správy. Provozovaná ţivnost je přerušena dnem doručení oznámení o
přerušení provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem
uvedeným v oznámení.
V případě, ţe je podnikání přerušeno na dobu kratší neţ 6 měsíců a podnikatel toto
přerušení oznámí přesto, ţe to není jeho povinností, ţivnostenský úřad, kterému bylo
oznámení doručeno, toto zaznamená do ţivnostenského rejstříku a o provedeném
zápisu podnikatele informuje.
Pokračovat v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou byla ţivnost
přerušena, je podnikatel povinen předem písemně oznámení ţivnostenskému úřadu
nebo kontaktnímu místu veřejné správy (CZECH POINT). V provozování ţivnosti je
moţno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování
ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Po
dobu přerušení provozování ţivnosti nemusí být ustanoven odpovědný zástupce.
Ţádost se podává na tzv. změnovém listu.
4.2 Zrušení a zánik živnosti
Kaţdá fyzická nebo právnická osoba, která jiţ dále nehodlá provozovat ţivnost, můţe
poţádat o zrušení ţivnostenského oprávnění, na kterémkoli ţivnostenském úřadu
v celé ČR a na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři,
krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská
komora ČR, drţitel poštovní licence Česká pošta. Ţádost o zrušení ţivnostenského
oprávnění se podává v písemné formě.
Ţivnostenské oprávnění zaniká také:
a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v ţivnosti dědicové, správce dědictví nebo
insolvenční správce (oprávnění však zanikne nejpozději uplynutím lhůty uvedené v §
13 odst. 4);
b) zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14;
c) uplynutím doby, pokud bylo ţivnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou;
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
14
d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního
rejstříku;
e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis;
f) rozhodnutím ţivnostenského úřadu o zrušení ţivnostenského oprávnění.
Ţivnostenský úřad můţe ţivnostenské oprávnění zrušit, pokud podnikatel např.:
přestal splňovat podmínku bezúhonnosti, nastaly překáţky v provozování ţivnosti
nebo v dalších případech podle § 58. Ţivnost nemůţe provozovat podnikatel,
kterému bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 aţ 4. Podnikatel
můţe ohlásit ohlašovací ţivnost nebo poţádat o udělení koncese v oboru nebo
příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení
ţivnostenského oprávnění. To neplatí, jedná-li se o zrušení ţivnostenského
oprávnění podle § 58 odst. 3 věty poslední. Ţádost o udělení koncese v jiném oboru
můţe podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o
zrušení ţivnostenského oprávnění.
4.3 Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce
Podnikatel můţe provozovat ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce.
Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za
řádný provoz ţivnosti a za dodrţování ţivnostenskoprávních předpisů a je k
podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůţe být ustanoven do funkce
odpovědného zástupce pro více neţ čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí
splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti podle § 6 a 7.
Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůţe být člen dozorčí rady či jiného
kontrolního orgánu této právnické osoby nebo fyzická osoba, u níţ trvá překáţka
provozování ţivnosti podle § 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném
oboru ţivnosti nemůţe být ani osoba, které bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění
podle § 58 odst. 2 aţ 4, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o
zrušení ţivnostenského oprávnění. Toto neplatí v případě, kdy bylo ţivnostenské
oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování ţivnosti déle neţ 4 roky.
Ustanovení odpovědného zástupce pro ţivnost koncesovanou předloţí podnikatel ke
schválení ţivnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí
o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
15
podnikatel oznámí ţivnostenskému úřadu do 15 dnů od ukončení výkonu funkce.
Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně
prokázat, ţe o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele.
Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení
podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení
odpovědného zástupce ţivnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve
svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon
jeho funkce tímto dnem. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo
nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového
odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování ţivnosti pozastaveno nebo
oznámí-li podnikatel ţivnostenskému úřadu, ţe provozování ţivnosti je dočasně
přerušeno (§ 31odst. 11).
Ustanovuje-li podnikatel odpovědného zástupce, téţ předkládá navíc následující
doklady týkající se jeho osoby:
1. doklad o bezúhonnosti:
a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není
zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika),
b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo
rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad
nesmí být starší 3 měsíců;
2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována;
3. prohlášení odpovědného zástupce, ţe souhlasí s ustanovením do funkce. Podpis
na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení
osobně před ţivnostenským úřadem.
4.4 Funkce CRM
Registrační povinnosti fyzické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost v reţimu
ţivnostenského zákona, je moţno splnit na kterémkoliv obecním ţivnostenském
úřadě, (centrálním registračním místě – CRM), jimiţ jsou určené odbory v 227 obcích
na území ČR.
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
16
Na CRM je moţné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) učinit
tyto registrace, resp. přihlášky do následujících evidencí:
Ve vztahu k ţivnostenskému úřadu:
ohlášení ţivnosti,
ţádost o koncesi.
Ve vztahu k finančnímu úřadu:
přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob,
přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty,
přihláška k dani z nemovitosti,
přihláška k dani silniční,
přihláška k registraci pokladny,
přihláška k registraci – stálá provozovna,
přihláška k dani z příjmů jako plátci - daně z příjmů ze závislé činnosti a
funkčních poţitků; daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně;
zajišťující daň z příjmů.
Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení:
oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ,
přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ.
Ve vztahu k Úřadu práce:
hlášení volného pracovního místa.
Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně:
oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti.
4.5 Stručný přehled nejdůležitějších změn pro živnostníka v roce 2009
- od odvodů pojistného je osvobozena ta část příjmu, která převyšuje
čtyřnásobek průměrného platu (nyní cca 84 000 Kč). Tento strop platí pro
zaměstnance i ţivnostníky.
- od ledna 2008 se ruší minimální daň pro ţivnostníky. Jejich daně se nyní
budou počítat z rozdílu mezi skutečnými příjmy a výdaji.
- se zavedením jednotné sazby daně (15 %) ztrácí pro ţivnostníky význam
rozdělovat své příjmy do více zdaňovacích období, aby ušetřili na daních.
- od roku 2008 se prodluţují odpisy osobních aut; platí to i pro auta, která se
jiţ odpisovat začala.
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
17
- nyní je také moţné dát do nákladů ve formě odpisů plnou výši pořizovací ceny
automobilu; byla zrušena hranice 1,5 milionu korun.
- se změnou základu daně (tzv. superhrubou mzdou) se také ruší moţnost
odečíst povinné zdravotní a sociální pojištění. Pojistné se od letošního
ledna jiţ nedá odečíst z daní.
- Pokud v roce 2007 platil ţivnostník nízké zálohy na sociálním a zdravotním
pojištění a bude muset příští rok pojistné doplácet, nebude si moci tento
doplatek přidat mezi daňově uznatelné náklady. Zálohy na pojistné zaplacené
v roce 2008 jiţ daňově uznatelné budou.
- reforma zavádí maximální vyměřovací základ pro odvody na sociální a
zdravotní dávky. Pro OSVČ je tato maximální částka stejná jako pro
zaměstnance, tj. pro rok 2009 se jedná o částku 1 130 640 Kč. To je pro
podnikatele negativní, protoţe někteří budou platit vyšší pojistné a navíc si ho
nebudou moci odečíst jako daňově uznatelný náklad.
- do daňově uznatelných výdajů můţou podnikatelé nově zahrnout likvidaci
zásob materiálů a zboţí.
- nově se zavádí dodatečné zdanění neuhrazených závazků, od jejichţ
splatnosti uplynulo více neţ 36 měsíců nebo u kterých jiţ došlo k promlčení.
- u pohledávek nad 200 tisíc korun se zpřísňuje tvorba opravných položek. Ty
jsou odstupňovány délkou doby po splatnosti a vţdy je nutné soudní či jiné
vymáhání.
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
18
5. Základní předpisy, které musí podnikatel znát, aby mohl tuto živnost
provozovat
Nepovolená výroba lihu je definována dle trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve
znění pozdějších předpisů podle §194a, jako výroba lihu, přechovávání a uvádění
lihu do oběhu bez povolení. Trest za nepovolenou výrobu lihu a/nebo zhotovení nebo
přechovávání zařízení na výrobu lihu (nejde-li o čin přísněji trestný) je odnětí svobody
aţ na jeden rok, peněţitý trest nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty.
Základním legislativním předpisem pro provozování této ţivnosti (vyjma
ţivnostenského zákona) je zákon o lihu č. 61/1997 Sb., ve znění pozdějších
předpisů a související vyhlášky:
1. Vyhláška č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších
ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících.
2. Vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobu, skladování a
zpracování lihu a k tomu související novely:
- novela č. 82/2000 Sb.,
- novela č. 386/2003 Sb.,
- novela č. 88/2007 Sb.,
- novela č. 190/2008 Sb.
Zákon o lihu č. 61/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů obsahuje následující
základní prvky.
Vymezuje podmínky pro výrobu, úpravu, skladování, evidenci a oběh lihu a stanoví
působnost ministerstev a jiných správních úřadů na tomto úseku.
Klasifikuje líh podle toho, jakým způsobem byl získán:
a) destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků
pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin,
b) destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených roztoků pocházejících
z celulózy (líh sulfitový),
c) synteticky (hydratací etylénu).
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
19
Určuje základní druhy lihu, které lze uvádět do oběhu:
a) syntetický (rafinovaný, bezvodý, technický),
b) sulfitový,
c) kvasný (surový, rafinovaný, bezvodý, ovocné a jiné destiláty),
d) zvláštně denaturovaný (syntetický, kvasný),
e) obecně denaturovaný (syntetický, kvasný),
f) úkapy a dokapy,
g) přiboudlina.
Definuje, kde smí být líh vyráběn a upravován. Líh lze vyrábět a upravovat pouze
v lihovaru nebo zvláštním lihovaru schváleném ústředním orgánem státní správy
uvedeným v odstavci 2, a to jen právnickou nebo fyzickou osobou, které bylo, nejde-li
o pěstitelské pálení, vydáno státní povolení podle zvláštního právního předpisu -
koncese podle podmínek stanovených v ţivnostenském zákonu.
Zákon definuje podmínky pro výrobní zařízení lihovaru tak, aby zaručovalo
spolehlivé zjištění vyrobeného mnoţství lihu a měření veškerého vyrobeného lihu
(vyjma lihu syntetického technického) ověřenými měřidly. Určuje výrobci lihu
oznamovací povinnost vůči celnímu úřadu, který provádí kontrolu měřidel (měřidla
hustoty a teploty) a mnoţství vyrobeného lihu.
Zákon určuje podmínky skladování lihu (v kalibrovaných nádobách), omezení při
jeho výrobě, úpravě, pouţití a uvádění do oběhu. Zásoby lihu a jeho evidenci
u výrobců lihu ověřují celní úřady.
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních - stanovuje podmínky zdaňování
uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků,
vybraných výrobků spotřebními daněmi. Vymezuje základ daně a její sazbu podle
číselného kódu nomenklatury celního sazebníku.
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů stanovuje podmínky pro
zacházení s chemickými látkami a chemickými přípravky s ohledem na zajištění
ochrany zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky těchto látek. Tento
zákon je v souladu s právem Evropských společenství a definuje pojem správná
laboratorní praxe.
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
20
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, upravuje
problematiku v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel
a měření v celé výrobní i kontrolní sféře. Určuje povinnost pouţívat základní měřící
jednotky, popisuje jejich označování a definuje je.
+ vyhláška č. 31/2002, kterou se stanoví poţadavky na lihoměry a hustoměry na líh
označované značkou EHS,
+ vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a
měření,
+ vyhláška č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a
ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS (novela č. 71/2008).
Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných
zdrojů) upravuje v souladu s právem Evropských společenství (Směrnice
Evropského parlamentu a Rady č. 2001/77/ES ze dne 27. září 2001) způsob
podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů (obnovitelné nefosilní přírodní
zdroje energií, tedy i energie z biomasy - biologicky rozloţitelné části výrobků,
odpadů a zbytků z provozování zemědělství, hospodaření v lesích, zemědělské
produkty pěstované pro energetické účely – vztahuje se na bioetanol (tzn. i na
sulfitový líh)).
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č.
481/2008 Sb., je základním zákonem, kterým se musí řídit všechny osoby
uvádějící na trh výrobky, které by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost osob,
majetek nebo ţivotní prostředí. Definuje tvorbu českých technických norem, státní
zkušebnictví, certifikaci, akreditaci, autorizaci, posuzování shody, prohlášení o shodě
a vztah ke značce CE. Technické poţadavky na stanovené výrobky jsou předmětem
souvisejících nařízení vlády s odkazy na příslušná nařízení Evropských společenství.
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
21
5.1. Vybrané normy:
ČSN ISO 1388-1 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení
Část 1: Všeobecně, vydána r. 1999,
ČSN ISO 1388-10 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení
Část 10: Stanovení obsahu uhlovodíků – Destilační metoda, vydána r. 1999,
ČSN ISO 1388-11 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení
Část 11: Zkouška pro zjišťování furfuralu, vydána r. 1999,
ČSN ISO 1388-12 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení
Část 12: Stanovení manganistanového času, vydána r. 1999,
ČSN ISO 1388-2 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení
Část 2: Zjišťování alkality nebo stanovení kyselosti na fenolftalein, vydána r. 1999,
ČSN ISO 1388-3 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení
Část 3: Stanovení obsahu karbonylových sloučenin přítomných v malém mnoţství
Fotometrická metoda, vydána r. 1999,
ČSN ISO 1388-4 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení
Část 4: Stanovení obsahu karbonylových sloučenin přítomných ve větším mnoţství
Titrační metoda, vydána r. 1999,
ČSN ISO 1388-5 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení
Část 5: Stanovení obsahu aldehydů – Vizuálně kolorimetrická metoda, vydána r.
1999,
ČSN ISO 1388-6 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení
Část 6: Zkouška mísitelnosti s vodou, vydána r. 1999,
ČSN ISO 1388-7 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení
Část 7: Stanovení obsahu metanolu (metanol 0,01% aţ 0,2% (V/V)) – Fotometrická
metoda, vydána r. 1999,
ČSN 66 0805 Metody zkoušení lihu, vydána r. 2004,
ČSN EN 15376 Motorová paliva - Etanol jako sloţka automobilových benzinů,
technické poţadavky a metody zkoušení, vydána r. 2008.
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
22
6. Dozorové orgány provozování této živnosti
Seznam s kontaktními místy.
Ministerstvo financí České republiky – orgán státní správy spravující veřejné
finance. Celní správa ČR je výhradním správcem spotřebních daní. Celní správu ČR
tvoří Generální ředitelství cel, 8 celních ředitelství a 54 celních úřadů, provádějí
kontrolní činnost v rámci dodrţování zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
a průběhu celního řízení.
Adresa:
Ministerstvo financí České republiky
Letenská 15
118 10 Praha 1
Tel.: 257 041 111
Fax: 257 042 788
E-mail: [email protected]
Generální ředitelství cel - orgán státní správy podřízený Ministerstvu financí České
republiky, vydává povolení uvádět líh do oběhu, povoluje a určuje některé podmínky
zušlechťování lihu, povoluje v souladu s Ministerstvem zemědělství ČR druhy
denaturačních prostředků.
Adresa:
Generální ředitelství cel
Budějovická 7
140 96 Praha 4
Tel: 261 332 784
Fax: 261 332 945
E-mail: [email protected]
Celní úřady – orgány státní správy podřízené Ministerstvu financí ČR, jsou součástí
Celní správy ČR a mají vymezenou uzemní působnost. Jejich kontrolní činnost je
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
23
zaměřena na ověřování mnoţství vyrobeného lihu, na kontrolu měřidel a na
zajišťování úředními závěrami místa na výrobním zařízení pro výrobu lihu.
Adresy – vyhledávání dle krajů na www.mfcr.cz.
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky - orgán státní správy, který se
vyjadřuje k ţádosti o koncesi pro provozování této ţivnosti.
Adresa:
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
Na Františku 32
110 15 Praha 1
tel.: +420 224 851 111
fax: +420 224 811 089
E-mail: [email protected]
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
24
7. Odkazy na důležité kontakty
Zkušební místa
Česká republika – Generální ředitelství cel, Celně technická laboratoř,
akreditovaná laboratoř č. 1171 provádí chemické a fyzikálně chemické zkoušky
ropných produktů, lihu, alkoholických nápojů a dalších komodit.
Adresa:
Budějovická 7
140 96 Praha 4
Tel.: 261 333 501
Fax: 261 333 500
E-mail: [email protected]
Unipetrol, a.s., Oddělení zkušebny materiálu a koroze, Akreditovaná laboratoř
č. 1050 provádí chemické rozbory, mechanické zkoušky, korozní odolnost
a metalografická hodnocení kovových materiálů.
Adresa:
UNIPETROL RPA, s.r.o. (oddělení zkušebny materiálu a koroze)
Záluţí 1
436 70 Litvínov
Tel.: 476 163 538
Fax: 476 162 073
E-mail: [email protected]
VVUÚ, a.s., Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1025 – výběr: zkoušky hořlavosti,
výbušnosti materiálů, analyzátorů, chemický látek, měření sloţení skládkových
a hořlavých plynů a par.
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
25
Adresa:
Pikartská 1337/7
716 07 Ostrava – Radvanice
Tel.: 596 252 231
Fax: 596 252 149
E-mail: [email protected]
Institut pro testování a certifikaci, a.s., Akreditovaná laboratoř č. 1004 – výběr:
analytické rozbory chemikálií, surovin.
Adresa:
tř. T. Bati 299
764 21 Zlín
Tel.: 577 601 272
Fax: 577 601 702
E-mail: [email protected]
Svazy nebo sdružení:
Svaz chemického průmyslu - je dobrovolné sdruţení výrobních, obchodních,
projekčních, výzkumných a konzultačních organizací, které mají vztah
k chemickému, farmaceutickému a petrochemickému průmyslu a k průmyslu
zpracování plastických hmot a pryţe. Byl zaloţen v roce 1990. Jeho členové
představují více neţ 70 % celkové výroby výše zmiňovaných průmyslových odvětví
v ČR. Od roku 2001 je řádným členem Rady sdruţení evropského chemického
průmyslu a je členem evropského sdruţení zaměstnavatelů v chemickém průmyslu.
Adresa:
Svaz chemického průmyslu
Dělnická 12
170 00 Praha 7
tel.: +420 266 793 580
fax: +420 266 793 578
E-mail: [email protected]
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
26
Česká společnost chemická se zabývá výzkumem a vývojem v chemické oblasti.
Vydává časopis Chemické listy od roku 1876, kde jsou uveřejňovány články
zaměřené na problematiku průmyslové chemie, laboratorních přístrojů a další
související témata. Spektrum čtenářů je široké, od učitelů a studentů vysokých
a středních škol, přes pracovníky Akademie věd, průmyslového managementu,
zdravotnických zařízení, státních institucí aţ po pracovníky kontrolních laboratoří.
Adresa:
Novotného lávka 5
110 00 Praha 1 - Staré Město
Tel/Fax.: 222 220 184
E-mail: [email protected]
Česká společnost chemického inženýrství - nezávislá profesní organizace
sdruţující odborníky, kteří se zabývají řízením, projektováním, konstruováním,
výrobou, výzkumem a vývojem procesů chemické, potravinářské a obecně procesní
technologie. Samostatnost získala v roce 1990. Do té doby byla téměř půlstoletí
součástí Československé společnosti chemické jako její Odborná skupina
chemického inţenýrství. Poslání společnosti je všestranná podpora tohoto
rozmanitého oboru a jeho rozvoje. Společnost vydává oběţníky, ve kterých informuje
své členy o všech aktuálních akcích, a Zpravodaj, kterým informuje o ţivotě
Společnosti.
Adresa:
Česká společnost chemického inţenýrství
Novotného lávka 5
110 00 Praha 1 - Staré Město
Tel.: 221 082 333
Fax: 221 082 366
Email: [email protected]
VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO
27
8. Použité prameny
Literatura:
Borišek, Šála, Svatoň: Sulfitové výluhy a jejich zuţitkování, STNL, 1953
Havránek: Sulfitový líh a krmné kvasnice, STNL, 1960
Technický naučný slovník, STNL, 1963
Sbírka zákonů, roky 1990 - 2008
Internetové adresy:
http://www.mfcr.cz – stránky Ministerstva financí České republiky, přehled
legislativy v působnosti sektoru, rozdělení kompetencí v rámci Celní správě
ČR, vyhledávání – ekonomických subjektů podle IČ, DIČ
http://www.mpo.cz – stránky Ministerstva průmyslu a obchodu České
republiky, vyhledávání - přehled legislativy v působnosti sektoru v ČR a EU,
rozdělení kompetencí, Registr ţivnostenského podnikání
http://www.czechtrade.cz – stránky agentury CZECH TRADE,
http://eur-lex.europa.eu – přehled legislativy Evropské unie, vyhledávání
podle témat a klíčových slov
http://www.mvcz.cz – stránky Ministerstva vnitra České republiky, vyhledávání
ve Sbírce zákonů
http://www.cni.cz – stránky Českého normalizačního institutu, vyhledávání
norem
http://www.cmi.cz –stránky Českého metrologického institutu, vyhledávání –
průmyslová metrologie
http://www.unmz.cz – stránky Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví, vyhledávání informací o technické normalizaci,
metrologii (o problematice porušení právních předpisů o metrologii)
http://www.cai.cz – stránky Českého institutu pro akreditaci, o.p.s.,
vyhledávání -akreditovaných zkušebních laboratoří podle rozsahu jejich
akreditace
http:www.vscht.cz – stránky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze,
vyhledávání informací z oblasti technologie organické a anorganické chemie
http:www.upce.cz – stránky Univerzity Pardubice, vyhledávání informací
z oblasti technologie zpracování dřeva, celulózy a papíru.