Humanismus, Humanismus, vynález knihtiskuvynález knihtisku

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová.je Mgr. Hana Zimová.

Vytvořeno dne 10. 4. 2012.Vytvořeno dne 10. 4. 2012.Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21.1409Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21.1409

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.České republiky.

č. č. 1414

názevnázev Humanismus, vynález knihtiskuHumanismus, vynález knihtisku

anotaceanotace Žáci Žáci posuzují přínos vynálezů pro posuzují přínos vynálezů pro rozvoj společnostirozvoj společnosti..

očekávaný výstupočekávaný výstup ZV – LMP ZV – LMP Člověk a společnost – 2. stupeňČlověk a společnost – 2. stupeňD – D – vědět o důsledcích objevných vědět o důsledcích objevných cest a poznávání nových civilizacícest a poznávání nových civilizací

druh učebního materiáludruh učebního materiálu PrezentacePrezentace

druh interaktivitydruh interaktivity VýkladVýklad

ročníkročník 8.8.

Humanismus a renesanceHumanismus a renesance

Zámořské cesty otevřely evropským Zámořské cesty otevřely evropským obchodníkům možnosti dovážet a vyvážet zboží, obchodníkům možnosti dovážet a vyvážet zboží, rozvíjela se řemeslná výroba v manufakturách.rozvíjela se řemeslná výroba v manufakturách.

Změnil se životní styl a způsob myšlení – Změnil se životní styl a způsob myšlení – prvotním zájmem byl prvotním zájmem byl zájem o člověkazájem o člověka, který se , který se nezříkal žádné radosti.nezříkal žádné radosti.

Evropou se začala šířit vlna Evropou se začala šířit vlna

humanismu a renesance.humanismu a renesance.

Renesanční člověkRenesanční člověk

- samostatněji uvažoval a kriticky hodnotil - samostatněji uvažoval a kriticky hodnotil

události, které se ho týkalyudálosti, které se ho týkaly

- docházelo ke střetům s církví, která stále - docházelo ke střetům s církví, která stále

lpěla na svých zastaralých názorech lpěla na svých zastaralých názorech

- celou Evropu zachvátila vlna potřeby - celou Evropu zachvátila vlna potřeby

reformovat církevreformovat církev

- informovanost se rychle šířila díky knihtisku - informovanost se rychle šířila díky knihtisku

HUMANISMUSHUMANISMUS- šířil se hlavně v Itálii v bohatých městech, jako šířil se hlavně v Itálii v bohatých městech, jako byly Benátky, Janov, Florencie – tam vznikly byly Benátky, Janov, Florencie – tam vznikly první bankovní domy a první manufakturyprvní bankovní domy a první manufaktury, , v nichž se vyrábělo velmi žádané sukno v nichž se vyrábělo velmi žádané sukno - právě Italové jako první chtěli reformu církve a právě Italové jako první chtěli reformu církve a jejích názorůjejích názorů- začali věřit v možnosti začali věřit v možnosti ČLOVĚKAČLOVĚKA již na tomto již na tomto světě, ne až po smrtisvětě, ne až po smrti

- zrodil se nový světový názor zrodil se nový světový názor HUMANISMUSHUMANISMUS

RENESANCERENESANCENový názor se rychle šířil a přinesl i nový způsob Nový názor se rychle šířil a přinesl i nový způsob

života. Humanismus byl těsně spjatý s renesancí.života. Humanismus byl těsně spjatý s renesancí.

RENESANCERENESANCE

= = nový umělecký směr, který se nový umělecký směr, který se

promítl do všech oblastí lidského děnípromítl do všech oblastí lidského dění..

Místo studených hradů se začaly stavět Místo studených hradů se začaly stavět

městské paláce a zámkyměstské paláce a zámky se zahradami, se zahradami,

stavby byly prostorné, s velkými okny, světlé.stavby byly prostorné, s velkými okny, světlé.

Nejznámější renesanční stavba – Nejznámější renesanční stavba – Dóm ve FlorenciiDóm ve Florencii

Malířství a sochařstvíMalířství a sochařstvíMalíři a sochaři se také pokoušeli zachytit Malíři a sochaři se také pokoušeli zachytit realisticky člověka, používali živé modely a realisticky člověka, používali živé modely a zobrazovali je bez příkras.zobrazovali je bez příkras.Největšími osobnostmi italského renesančního Největšími osobnostmi italského renesančního

slohu byli slohu byli Leonardo da VinciLeonardo da Vinci

(malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, (malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér) spisovatel, vynálezce a konstruktér)

a a Michelangelo BuonarottiMichelangelo Buonarotti

(sochař, malíř, básník).(sochař, malíř, básník).

Michelangelo BuonarrotiMichelangelo Buonarroti

DavidDavid jako symbol jako symbol

florentské republiky, florentské republiky,

zároveň vypodobení zároveň vypodobení

dokonalé mužské krásydokonalé mužské krásy

Leonardo da VinciLeonardo da Vinci

AutoportrétAutoportrét

Leonardo da VinciLeonardo da Vinci – – Poslední večeřePoslední večeře

VynálezVynález KNIHTISKUKNIHTISKU

Vynalezl ho německý tiskař Vynalezl ho německý tiskař Johann GutenbergJohann Gutenberg. .

Do té doby se knihy opisovaly ručně, což bylo Do té doby se knihy opisovaly ručně, což bylo

velmi namáhavé a zdlouhavé. velmi namáhavé a zdlouhavé.

Pomocí tištěných knih se k lidem dostávaly Pomocí tištěných knih se k lidem dostávaly

nové názory nové názory matematiků a astronomůmatematiků a astronomů (lidé (lidé

zkoumající vesmír), zkoumající vesmír),

že že Země je kulatáZemě je kulatá a a otáčí se kolem Slunceotáčí se kolem Slunce. .

TiskTisk

Tisková forma pro celý list nebo stránku byla Tisková forma pro celý list nebo stránku byla vyryta do zpravidla dřevěné desky. vyryta do zpravidla dřevěné desky.

Tisk ze sazby se skládal z oddělených písmen.Tisk ze sazby se skládal z oddělených písmen.

Pokud se ale pro jejich výrobu používalo dřevo, Pokud se ale pro jejich výrobu používalo dřevo, odolnost materiálu nebyla velká, kdežto rytí odolnost materiálu nebyla velká, kdežto rytí jednotlivých písmen z kovu bylo pracné a jednotlivých písmen z kovu bylo pracné a nákladné. nákladné.

Johannes Gutenberg byl vyučen ve Johannes Gutenberg byl vyučen ve zlatnictvízlatnictví, , kde se naučil jak rytí do kovu, tak také kde se naučil jak rytí do kovu, tak také odléváníodlévání..

PísmolijectvíPísmolijectví

Nejdůležitější z Gutenbergových vynálezů byl Nejdůležitější z Gutenbergových vynálezů byl vynález vynález písmolijectvípísmolijectví. .

PísmorytecPísmorytec nejprve vyryl zrcadlově obrácený nejprve vyryl zrcadlově obrácený obraz písmene – obraz písmene – patricipatrici, která byla následně , která byla následně použita jako razidlo. Otiskem do měkčího kovu použita jako razidlo. Otiskem do měkčího kovu pak vznikla forma – pak vznikla forma – matricematrice. .

MatriceMatrice se vložila do se vložila do licího strojkulicího strojku a zalila a zalila roztavenou roztavenou liteřinouliteřinou = slitinou cínu, olova a = slitinou cínu, olova a antimonu.antimonu.

Odlité litery byly Odlité litery byly otočeným obrazem písmenaotočeným obrazem písmena. .

Tisk celého listuTisk celého listu

Každá tisková strana se sestavila do Každá tisková strana se sestavila do dřevěné dřevěné sazebnicesazebnice, která určovala přesné řádkování i , která určovala přesné řádkování i místa pro mezery a ilustrace. místa pro mezery a ilustrace. Stránky se sestavily do Stránky se sestavily do archuarchu a na sazbu se a na sazbu se nanesla nanesla tiskařská tiskařská čerňčerň..Pomocí upraveného lisu na víno se pak dal Pomocí upraveného lisu na víno se pak dal vytisknout vytisknout celý arch najednoucelý arch najednou místo dřívějšího místo dřívějšího ručního přitlačování hladítky. ručního přitlačování hladítky. Tento Gutenbergem vynalezený postup se Tento Gutenbergem vynalezený postup se používal bez výrazných změn až do konce používal bez výrazných změn až do konce

18. století.18. století.

Tiskárna Tiskárna Tiskové písmeno f a iTiskové písmeno f a i

ZdrojeZdroje

VALENTA, MilanVALENTA, Milan;; MÜLLER, Oldřich. MÜLLER, Oldřich. Dějepis pro Dějepis pro 22. . stupeňstupeň základní školy základní školy praktické. 3. díl.praktické. 3. díl.

1. vydání. Praha : Parta, 2009. ISBN 9788073201234. s. 6 - 7.1. vydání. Praha : Parta, 2009. ISBN 9788073201234. s. 6 - 7.

KOHOUTKOVÁ, H.; KOMSOVÁ, M. KOHOUTKOVÁ, H.; KOMSOVÁ, M. Dějepis na dlani. 2Dějepis na dlani. 2. vydání. Olomouc : Rubico, . vydání. Olomouc : Rubico,

2007. ISBN 8073460653. s. 93 - 94.2007. ISBN 8073460653. s. 93 - 94.

Zdroje obrázkůZdroje obrázkůVšechny uveřejněné odkazy [cit. 2012-04-10] dostupné pod licencí Creative Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2012-04-10] dostupné pod licencí Creative

Commons – Commons – http://wikimedia.org/

Dóm ve FlorenciiDóm ve Florenciihttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Florence_italy_duomo.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Florence_italy_duomo.jpgMichelangelo – DavidMichelangelo – Davidhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Michelangelos_David.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Michelangelos_David.jpgLeonardo da Vinci - AutoportrétLeonardo da Vinci - Autoportréthttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leonardo_self.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leonardo_self.jpgLeonardo da Vinci – Poslední večeřeLeonardo da Vinci – Poslední večeřehttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leonardo_da_Vinci_(1452-1519)_-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leonardo_da_Vinci_(1452-1519)_-

_The_Last_Supper_(1495-1498).jpg_The_Last_Supper_(1495-1498).jpgTiskárnaTiskárnahttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Buchdrucker-1568.pnghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Buchdrucker-1568.pngTiskové písmeno f a iTiskové písmeno f a ihttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Garamond_type_fi-ligature.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Garamond_type_fi-ligature.jpg