DVODOV ZPRVA

I. Obecn st

1. Vvoj soukromho prva. Zhodnocen platn prvn pravy

A. Vvoj prvn pravy soukromho prva

1. Prvn dy demokratickch stt kontinentln Evropy setrvvaj na dualistickm pojet

prva soukromho a veejnho. Na povahu a vymezen kritria oddlujcho ob tyto prvn

sfry vznikla zejmna v 19. a 20. stol. ada teori, kter se vak zpravidla upnaj jen k

nkterm vznamnm prvkm typickm pro tento prvn dualismus. Soukrom prvo bv

tradin definovno jako prvo, kter slou zjmm individua, naproti tomu veejn jako

prvo, kter slou zjmm celku1. Modern organick teorie tvrd v podstat tot, kdy

zdrazuje, e soukrom prvo se zabv osobou jako jednotlivcem a jeho stykem s jinmi

jednotlivci, kdeto pro prvo veejn m vznam, zda se na prvnm pomru astn alespo

jeden subjekt jako nositel veejn moci, tj. jako ten, kdo m tomu odpovdajc pravomoc

nebo odpovdnost nebo kdo je jako nositel veejn moci organizovn.

2. Soukrom prvo u ns dlouho nebylo kodifikovno jako celek. Mlo to adu dvod,

kter na tomto mst neteba uvdt. Prce na kodifikaci soukromho prva byly zahjeny a

v 18. stol. pi formovn modernho sttu. Vznamn bylo zzen kompilan komise Mari

Terezi v r. 1753. Prvn vstup kodifikanch prac oznaovan jako Codex Theresianus

(1766) se nesetkal s spchem, a tak prvn obecn obansk zkonk platn na naem zem

byl pijat a za Josefa II. (1786); tento tzv. josefnsk obansk zkonk obsahoval jen

obecnou st a rodinn prvo. Celkov bylo obecn prvo obansk kodifikovno na potku

19. stol. v podob znmho obecnho zkonku obanskho (ABGB) z r. 1811, kter u ns

platil do r. 1950 a v Rakousku i Lichtentejnsku plat dosud, by v dsledk novel a dalch

zmn v rznch podobch.

Rakousk obecn zkonk obansk je stle hodnocen jako pozoruhodn a mylenkov

konzistentn dlo spovajc na koherentnm filosofickm zkladu. Platil vak jen na zem

eskho krlovstv, nikoli (vyjma krtkou periodu v polovin 19. stol.) na Slovensku. Protoe

v dsledku toho byla eskoslovensk republika od svho vzniku zatena jevem dvojho 1 Ius civile est quod ad singulorum utilitatem spectat, ius publicum est quod ad statum rei Romanae spectat

(Ulpianus, (D 1, 1, 1, 2).

2

prva eskho a slovenskho, bylo zkladnm clem rekodifikanch snah za prvn

eskoslovensk republiky na tomto poli odstrann tchto dvou prvnch oblast a vytvoen

unifikovan pravy obanskho prva. Rekodifikan prce byly zahjeny v r. 1920. Jejich

clem bylo navzat na tradice ABGB s respektem k vnitn hodnot rakouskho zkonku a jt

cestou jeho mrn modernizace. Vldn nvrh eskoslovenskho obanskho zkonku byl

hotov v r. 1937, vldn osnova vak nebyla vzhledem k dalmu politickmu vvoji pijata.

Jak ABGB, tak i vldn osnova z r. 1937 vychzely z existence prvnho dualismu a

konstruovaly zkonk jako obecn zkonk obansk, jako zkladn kodex soukromho prva,

jeho kolem je shrnout hlavn masu pravidel vztaench k soukromm prvnm zleitostem

spolenm vem osobm a tak k osobm vbec, k prvnm jednnm vbec a k vcem

vbec. K tomuto obecnmu zkladu se vztahuj zvltn soukrom prva, nap. prvo

obchodn, autorsk, smnen a ekov a dal.

Politick situace nebyla vldn osnov obanskho zkonku z r. 1937 pzniv ani po

druh svtov vlce. Formou zvltnch zkon byly v r. 1947 a 1948 z osnovy vytreny a

jako dl pijaty jen nkter pravy tkajc se mezinrodnho prva soukromho a prva

stavby.

3. K celkov revizi existujc zkonn pravy se pistoupilo a v letech 1949 - 1950, tedy po

politickch zmnch nastalch v dsledku sttnho pevratu z r. 1948 a pod pmm

ideologickm vlivem totalitn moci, kter tradice a vzor konvenn prvn pravy

kontinentln Evropy odmtla jako mck prvo a jala se pebudovat zdej prvn d

podle sovtskho vzoru. Ideovm vchodiskem bylo usnesen V KS z ervna 1948. Pi

tvorb novho prvnho du byly pijaty zkladn zsady sovtskho prva a ze sovtskho

prva byla pejata i ada institut a konkrtnch prvnch ustanoven.2

Na seku soukromho prva dolo nejprve k oddlen rodinnho prva od obecnho prva

obanskho (zk. . 265/1949 Sb.) a vzpt tak k rekodifikaci zbvajc sti obanskho

prva (zk. . 141/1950 Sb.). Skutenost, e rodinn prvo bylo od obanskho prva

oddleno jako legislativn samostatn, od obanskho prva odlin prvn odvtv,

pedstavuje jeden z nejhlubch a nejzvanjch praktickch a ideologickch rozdl, jimi

se socialistick systm prva li od systmu prva buroaznho.3 Zrove se rezignac na

zalenn pracovn smlouvy do obanskho zkonku otevel prostor pro kodifikaci

socialistickho pracovnho prva.

2 Boura, F., Pednky o eskoslovenskm prvu, 1. vydn, Praha: Rud prvo, 1956, s. 15.3 Knapp, V., Systm eskoslovenskho socialistickho prva v historii tyiceti let, Prvnk, 1985, s. 445 an.

3

Tyto posuny vak byly jen jednm z mnoha vraz daleko hlub a podstatnj zmny

spovajc v odmtnut existence soukromho prva vbec s argumentem, e uznat za

socialismu existenci soukromho prva by znamenalo uznat tak existenci soukromho zjmu

jednotlivce hodnho prvn ochrany, i kdyby kolidoval s obecnm zjmem dlnick tdy na

budovn socialismu, co nen mon, protoe pak by se soukrom prvo stalo toitm

zbytk kapitalismu.4 Po cel totalitn obdob byl prvn dualismus vykazovn do oblasti

buroaznho prva jako vraz tdnho antagonismu s tm, e v socialismu nem msto, nebo

zde je nahrazen jednolitm socialistickm prvem.5 Toto prvo bylo ve sv podstat prvem

vystavnm veejnoprvn metodou: jeho clem bylo umonit voluntaristick zsahy veejn

moci do soukromho ivota.

Tm byla ideologicky zdvodnna celkov sovtizace naeho prva. Na poli nkdejho

soukromho prva byl jednak oteven prostor k vytven samostatnch kodex a tzv.

komplexnch prvnch prav, jednak byla i tradin soukromoprvn odvtv upravovna

metodami prva veejnho. V dsledku toho obansk prvo ztratilo svj tradin charakter;

ze soukromoprvn discipliny, kterou zista jasna pestalo bt, se zmnilo v jednu z kategori

sttnho prva, jak to oteven vyjdil Zd. Fierlinger vysvtlenm, e zkladem

socialistickho obanskho prva mus bti zsada veejnoprvn, mus jm bti dna monost

sttu zasahovat do soukromch smluv a podditi je zjmm celku.6 Obansk prvo bylo

pojato jako aktivn zbra plnovac a finann discipliny,7 kter pomh upevovat a rozvjet

hospodsk a na nich zaloen politick vztahy a pomh rozvoji aktivnho rozmachu

socialistick vstavby.8 Proto o obanskm zkonku z r. 1950, kter se oteven pihlsil k

inspiraci tehdejm sovtskm prvem stalinsk diktatury, tehdej ministr spravedlnosti

tefan Rais v Nrodnm shromdn dvodn prohlsil, e se co do princip li od princip

starho buroaznho obanskho zkonku stejn zsadn jako n lidov stt se li od star

pedmnichovsk buroazn republiky. Nejdleitjmi institucemi novho obanskho prva

byly socialistick vlastnictv a hospodsk pln.

Psobnost zkonku byla redukovna na pravu majetkovch prv a nkterch

nemajetkovch prv, pokud s majetkovmi prvy souvis. Toto zkladn pojet obanskho

prva, typick pro totalitn koncepci sovtskho typu, je zsadn odlin od evropsk 4 Knapp, V., Prvo veejn a soukrom, Prvnk, 89, 1950, s. 82 an. a tam s. 99 - 100.5 Nap. Kuera, E, et al., Zklady obecn teorie sttu a prva. st A - vod do socialistickho prva, 3.

vydn, Praha: stav sttn sprvy, 1989, s. 53,6 Fierlinger, Z., Za socialistick prvn d, Prvnk, 89, 1950, s. 429 - 450. Fierlinger tak prohlsil naplno,

co bylo pro socialistick prvo evidentn.7 Knapp, V., Hlavn zsady eskoslovenskho socialistickho obanskho prva, 1. vydn, Praha: SNPL,

1958, s. 3.8 Boura, F., Pednky o eskoslovenskm prvu, 1. vydn, Praha: Rud prvo, 1956, s. 15.

4

kontinentln konvence. Uveden pojet, open o primitivn materialismus, se od 50. let do

souasn doby ve sv podstat nezmnilo,9 a konzervuje stav pro demokratick pomry vbec

nepijateln.

4. Zkonk z r. 1950 vak nastavil dal obecn i konkrtn mylenkov schmata, kter v

oblasti obanskho prva petrvvaj dodnes. Jeho celkov kolektivistick (veejnoprvn)

koncepce, budovan z tdnho hlediska, vychzela ze zsad drazu na sttn vlastnictv, na

priority sttnho plnu, jemu byl podzen veker hospodsk ivot, a drazu na

potlaovn a postupn likvidace soukromho hospodaen. Obecn st dvodov zprvy k

zkonku z r. 1950 se v tom smru odvolv na hlavn zsady sovtskho prva, jak byly

vyjdeny ve stalinsk stav z r. 1936. Tmto hlediskm byla podzena prava vech

institut v novm zkonku. Zkladn pstupy tto koncepce byly pozdji vzaty za zklad

rekodifikace a v novm obanskm zkonku jet prohloubeny a doplnny dalmi

deformacemi. Tak mylenkov zklad obanskho zkonku z r. 1950 sah pes desetilet a

do souasn doby a v mnohm ovlivuje i nyn platnou obanskoprvn pravu.

Pkladem me bt pravidlo, podle nho se pln zpsobilosti nabvat prv a zavazovat se

nabv zsadn a dovrenm osmncti let vku, v oblasti pracovnho prva vak ji

dovrenm patnctho roku vku, kter bylo poprv zavedeno prv zkonkem z r. 1950

( 12 odst. 2). elem tohoto normativnho een bylo omezen vlivu rodi na dospvajc

dti s odvodnnm, kter uvd dvodov zprva, e o potebnou opravu chybnho

rozhodnut dtte se postaraj referty prce a sociln pe. Jinm pkladem me bt

oputn superficiln zsady, podle n jsou nemovitmi vcmi pozemky vetn veho, co je

na nich vystavno, pijetm zsady opan ( 25 obanskho zkonku z r. 1950) s ohledem

na zemdlskou politiku sttu a v zjmu vynucen kolektivizace zemdlstv. Dalm me

bt oputn tradin pravy spoleensk smlouvy a jej nahrazen smlouvou o sdruen

( 489 a nsl. obanskho zkonku z r. 1950) koncipovanou jako nov smluvn typ s

vslovn vyjdenm zmrem zabrnit vytven ryze kapitlovch podnikatelskch tvar

fyzickch osob, jak uvd dvodov zprva k tmto ustanovenm. Uveden normativn

konstrukce, vedle nich lze uvst destky dalch, jsou soust platnho prva do dnen

doby.

Pestoe obansk zkonk z r. 1950 znamenal ve vvoji naeho obanskho prva

hlubok peryv10 oddlujc je vznamn jasnou diskontinuitou jak od tuzemskch tradic,

9 Srov. Knapp, V. et al., Uebnice obanskho a rodinnho prva, sv. I., 1. vydn, Praha: Orbis, 1953, s. 14 a

Knappov, M. - vestka, J. et al., Obansk prvo hmotn, sv. I., 3. vydn, Praha: ASPI, s. 52.

5

tak od evropsk kontinentln konvence, formln zachoval nkter tradin instituty (prvo

stavby, vcn bemena, vmnek, pacht, odkaz aj.) by je naplnil tdnm obsahem.

Vedle obsahovch hledisek teba zmnit i hledisko formln. Patrn i zsluhou asti

nkterch prvnk vdecky innch za prvn eskoslovensk republiky (Krm, Andres)

mla formln vyjden zkonnch ustanoven vysokou rove.

elem obanskho zkonku z r. 1950 nebyla jen sovtizace obanskho prva, ale tak

jeho unifikace, odstrann teritoriln duality eskho a slovenskho prva na

eskoslovenskm sttnm zem. To vedlo tam, kde to tdnmu pstupu nebrnilo, anebo kde

mu to vyhovovalo, k pklonu k slovenskm prvnm tradicm, a ji se to tkalo obsahu

(zejmna v oblasti ddickho prva) nebo terminologie (nap. pokud se jedn o pojem a pojet

prvnho konu).

5. Po pijet stavnho zkona . 100/1960 Sb. oznaovanho za stavu vtznho

socialismu bylo na rovni V KS pijato usnesen z 8. 12. 1960, jm bylo rozhodnuto o

zkladnch principech nov pravy socialistickho prva a kter prejudikovalo dal oslaben

role obanskho zkonku a vytvoen samostatnch kodex obanskho, pracovnho,

hospodskho a dalch.

Zatmco jet obansk zkonk z r. 1950 reprezentoval hlavn kodex pro prvn oblast,

kter se ped norovm sttnm pevratem smlo kat soukrom prvo, byla pi vytvoen

novho prvnho du vybudovanho podle stranick direktivy v letech 1963 a 1965

demontovna funkce obanskho zkonku jako obecnho kodexu. Rekodifikace obanskho

a rodinnho prva, jako i nov utvoen zkonky hospodsk, mezinrodnho obchodu a

zkonk prce, byly pojaty jako samostatn, obecnou povahu neml dn z nich, nbr kad

z nich byl zvltnm zkonkem, samostatn upravujcm uritou vse spoleenskch vztah.

To vyvolalo celkov rozttn prvn pravy. Jeho zkladn projev byl v tom, e dolo bez

zvltnch vcnch dvod k nsoben prav jednotlivch prvnch institut v autonomnch

kodexech (prava subjektivity, uzavrn smluv, promlen, nhrady kody atp.).

6. Vsledkem tchto pronikavch zmn bylo totln (obsahov i formln) odchlen

obanskho zkonku z r. 1964 od evropsk kontinentln konvence. Teoretickou koncepc

jeho institut byl marxismus leninismus a ideologicky byla prava zkonku zamena na

iv socialistick vztahy, jim vzhledem k tto koncepci star prvn formy nevyhovovaly.

Co do ideologick dslednosti se nov prava dokonce snaila pekonat sovtsk vzor.

Obansk zkonk z r. 1964 byl pojat pedevm jako kodex spotebitelskho prva. I tomu

10 Srov. Knapp, V., Dv cesty eskoslovenskho prva: kontinuita a diskontinuita (1918, 1948), Prvnk,

1979, s. 283.

6

byla podzena jeho celkov koncepce, odliujc prvn vztahy typick pro socialismus, kter

byly preferovny, a prvn vztahy pro socialismus atypick, jim byla vnovna co nejmen

pozornost, anebo jejich prava byla vbec pominuta.

Vznikl tak kodex, kter programov prohloubil odklon od tradic evropskho

kontinentlnho prva s clem upravit obansk prvo s novm obsahem a v novch formch s

odvodnnm, e se vztahy, kter jsou pedmtem pravy obanskho zkonku,

nejpodstatnji zmnily vtzstvm socialistick hospodsk soustavy a proto, jak uvd

obecn st dvodov zprvy k nmu, byl obansk zkonk pojat tak, aby se hodil jen na

spoleensk vztahy vznikajc na pd socialistick hospodsk soustavy.

Koncepn se nov obansk zkonk odmtl pizpsobovat formm vyhovujcm

nesocialistickm sektorm. Zkladn ideologick zdvodnn novho pojet obanskho

zkonku pedstavovala doktrna jednoty a vzjemn podmnnosti zjm obana a

socialistick spolenosti, vyjden tak, e spolenost (stt) se o jednotliv obany star a

kad oban m naopak plnit vechny sv povinnosti vi spolenosti (sttu), zejmna

povinnost pracovat ve prospch spolenosti a sttu. Obansk prvo bylo pojato jako nstroj

zen spolenosti, kter chrn tdn zjmy a hodnoty. Z toho dvodu tento obansk zkonk

chpal spoleensk pomry oban navzjem jako druhotn; jako prioritn vidl pomry mezi

obany a socialistickmi organizacemi, jim se zkonk vnoval v daleko ir me.

Z tho dvodu se obansk zkonk z r. 1964 tak odklonil od dispozitivity vlastn pravy

a sledoval zsadu, e vechna jeho ustanoven jsou kogentn, vyjma tch, v nich je vslovn

dovoleno se od pslunho ustanoven odchlit.11 V praxi se vak toto hledisko nikdy pln

neprosadilo a i v podmnkch totalitnho sttu bylo odmtno pro rozpor se zkladnm

principem obansk svobody.12

Zrove dolo oproti zkonku z r. 1950 k dalmu zen vcn psobnosti zkonku,

nebo ji nebyl pojat jako veobecn pedpis upravujc majetkov vztahy vbec, ale ji jen

jako zkon upravujc majetkov vztahy v oblasti obansk spoteby.

V prav prvnho postaven osob, a zejmna u lovka, bylo hledisko preference

autonomie vle potlaovno. To vedlo nap. k pijet zsady absolutn neplatnosti pi vadch

prvnch jednn. Instituce neplatnosti nemla slouit ochran zjm osob, ale k ochran

prvnho stavu (socialistick zkonnosti). A novelou . 131/1982 Sb. byla

institucionalizovna i relativn neplatnost prvnch kon, avak jen jako rozsahem velmi

11 Kratochvl, Z. et al., Nov obansk prvo, 1. vydn, Praha: Orbis, 1965, s. 37.12 Knapp, V. et al., Uebnice obanskho prva, sv. I., 1. vydn, Praha: Orbis, 1965, s. 120, Knapp, V.,

Filosofick problmy socialistickho prva, 1. vydn, Praha: Academie, 1967, s. 248 an.

7

omezen vjimka z pravidla. Z tho dvodu bylo zavedeno pravidlo o absolutn neplatnosti

dohody, kterou se nkdo vzdv prva, je mu me vzniknout teprve v budoucnosti, nebo

opan een by pr bylo v rozporu s pravidly socialistickho souit. Podobn bylo posleno

vyuvn institutu prekluze na kor promlen atd.

Tomuto ideologickmu uchopen ltky byly podrobeny systematika, prava jednotlivch

institut a terminologie celho pedpisu.

Systematika zkonku byla pojata zcela ojedinlm zpsobem. Jeho sti druh, tet a

tvrt, nazvan Socialistick spoleensk vlastnictv a osobn vlastnictv, Osobn uvn

byt, jinch mstnost a pozemk a Sluby nemly v jinch prvnch kulturch obdoby

(pozdji pijal jistou npodobu tohoto een obansk zkonk bval NDR).

Co do obsahu se nov zkonk pokouel vybudovat zcela nov instituty. Odmtl nap. vzt

za hlavn smluvn typy kupn smlouvu a smlouvu o dlo s odvodnnm, e pi tchto

tradinch smlouvch stoj proti sob subjekty s rozpornmi zjmy, zatmco nov zkonk m

tyto akty upravit v rmci irch souvislost vztahu obana ke spolenosti. Proto byla nap.

koup upravena nikoli jako smlouva, kterou se za platu pevd vlastnick prvo, ale jako

sluba obyvatelstvu. Podobn byla nap. odmtnuta prava zstavnho prva, v nm byl

spatovn typick institut kapitalistick spolenosti, slouc pedevm finannmu a

obchodnmu kapitlu, kter se pro vztahy socialistick spolenosti nehod, a byla nahrazena

novm institutem omezen pevodu nemovit vci. Pklad z tohoto okruhu je cel ada.

Bylo-li jednm ze zkladnch pstupovch hledisek tvrc obanskho zkonku z r. 1950

ke zpracovn obanskoprvn materie zjednoduovn pravy tradinch prvnch instituc a

proveden zsadnch zmn jejich obsahu s odvodnnm, e zkon mus bt pojat tdn a

mus bt dlnick td srozumiteln, byla pro obansk zkonk z r. 1964 typick tendence

tyto tradin prvn instituce vbec potlait. prava drby a vydren, sousedskch prv,

odkaz, vyddn a dalch byla odmtnuta s argumentem, e se jedn o prvn instituce

buroaznho prva, kter jsou pro vysplho socialistickho lovka bez vznamu. Nkter z

nich, nikoli vak vechny potebn, byly do obanskho zkonku, zpravidla v deformovan

podob, vrceny novelou . 131/1982 Sb.

Vyjden socialistickho obsahu obanskho zkonku mla slouit i nov prvn

terminologie. Tak byly nap. tradin obanskoprvn pojmy osoba a strana nahrazeny

veejnoprvnm (procesnm) vrazem astnk, kategorii dobrch mrav nahradila

pravidla socialistickho souit, svprvnost byla nahrazena zpsobilost k prvnm

konm, bezdvodn obohacen neoprvnnm majetkovm prospchem, atd.

8

Obansk zkonk z r. 1964 byl za totalitn ry nkolikrt drobn novelizovn; jeho zsadn

obsah se podstatn nezmnil.

7. Po udlostech z listopadu 1989 bylo vzhledem k zmnnm spoleenskm, politickm a

hospodskm podmnkm zcela zejm, e platn obansk zkonk novm pomrm

neme vyhovt, nebo z jeho osmi st byly relativn pouiteln sotva ti, a to jet za

podmnky jejich podstatnch zmn.

Za tto situace se pistoupilo k nouzovmu peklenut bod mezi zcela nevyhovujc prvn

pravou a budouc novou pravou, jm byla urychlen a obshl novelizace obanskho

zkonku s clem provizorn vyeit tehdy aktuln nedostatky pro obdob do celkov

rekodifikace obanskho prva. een, kter bylo zvoleno, pedstavovala obshl novela

pijat jako zk. . 509/1991 Sb.

Novelizace byla vydvna za koncepn zmnu, fakticky vak (z rznch pin subjektivn

i objektivn povahy) vznamn pispla ke konzervaci dosavadn koncepce socialistickho

prvnho systmu v soukromoprvn oblasti a v rznch smrech i k uchovn ideologickch

stereotyp vlastnch socialistickmu obanskmu prvu. Protoe podrobnosti v tom smru

uvd pas 1.B. obecn sti dvodov zprvy, zdrazuj se zde jen dva zkladn momenty.

Za prv: Po r. 1990 se legislativn prce v soukromoprvn oblasti soustedily zejmna na

ppravu obchodnho zkonku, nebo obchodn prvo mlo a muselo bt nov konstituovno

namsto dosavadnho hospodskho prva. Modernizaci obanskho zkonku nebyl

pisuzovn vznam tak podstatn. Proto se novela obanskho zkonku proveden zkonem

. 509/1991 Sb. systematicky zamila zejmna na een pomru obanskho a obchodnho

zkonku budovanho na zsad, jak dvodov zprva k zk. . 509/1991 Sb. vslovn uvd,

e se pot s tm, e obchodn zkonk uprav jen ty obchodn vztahy, kter jsou specifick

pro obchod a vyhne se duplicitm s obanskm zkonkem, kter bude slouit jako lex

generalis subsidirn aplikovateln i pro prvo obchodn. Prvn dsledek toho byl, e

nedoteny zstaly samostatn kodifikace prva rodinnho a pracovnho, piem dvodov

zprva uvedla ve prospch tohoto een vdecky nekorektn argumenty. Druh dsledek

vyvolala mj. neprovzanost a nekoordinovanost legislativnch prac na pprav novely

obanskho zkonku a na pprav obchodnho zkonku, kter vedla k tomu, e obchodn

zkonk zvolil vi obanskmu zkonku adu duplicitnch een, asto i v podob tzv.

komplexnch prav, kter jsou paradoxn typick prv pro totalitn prvn mylen.

Za druh: Hlavnmi inspiranmi zdroji novely, kter mla za cl piblit nae prvo

standardm tradinch soukromoprvnch prav, byly paradoxn zejmna tuzemsk zdroje ze

socialistick ry, toti normativn pravy obsaen jednak v obanskm zkonku z r. 1950,

9

jednak v zkonku mezinrodnho obchodu z r. 1963. Tak novela . 509/1991 Sb. pinesla jen

mrn zlepen, zejmna tm, e zmnila pedevm ustanoven o vcnch prvech a

obligacch tak, aby byla stavn konformn a opticky se piblila alespo zsti evropsk

konvenci. Zsadn a podstatn - by jen dl - zmny pedstavovalo odstrann zkladu

pravy rozliujc rzn formy vlastnictv a nahrazen ustanoven o slubch pravou

obecnch obliganch institut a jednotlivch smluvnch typ. Odstranny byly tak

nejkiklavj projevy socialistick prvn terminologie vytvoen v 60. letech. Avak nkter

typick schmata totalitnch prvnch konstrukc zstala i nadle uchovna. Zejm to bylo

nap. ve zjednoduovn prav dleitch prvnch instituc (asto i ve zjednoduovn ji tak

zjednoduench prav obsaench v zkonku z r. 1950). Novela nap. ponechala nedotenu

zsadu absolutn neplatnosti prvnch kon, pestoe jeden z jejch inspiranch zdroj - na

socialistick pomry celkem liberln zkonk mezinrodnho obchodu (zk. . 101/1963 Sb.)

- tuto zsadu znan oslaboval, nebylo k jeho eenm pihldnuto a uchovalo se stvajc

pojet.

8. V prbhu 90. let 20. stol. a v prvnch letech 21. stol. byl obansk zkonk novelizovn

vce jak temi destkami novel.

Pedevm se jednalo o novelizace sledujc aproximaci naeho obanskho prva

smrnicm EU a evropskm standardm. Tyto nov dl pravy proveden s vtm i

menm zdarem vak vstoupily do existujcho systmu a v rznch smrech se mu

pizpsobily. Nap. v ppadech, kde evropsk prvo spojuje rzn pochyben pouze s

neinnost nebo relativn neplatnost, vid nae prvo vsledek v absolutn neplatnosti

prvnho konu, m asto novou pravu obrac proti jejmu elu a oslabuje tak zamlenou

ochranu slab strany.

Inicitory dalch dlch zmn obanskho zkonku byly zjem praxe nebo jej poteba o

zkvalitnn prvn pravy. asto se ale stalo, e zmny tohoto druhu byly v obanskm

zkonku provedeny bez hlub analzy a bez zohlednn irch souvislost, nejednou jen se

zetelem k zjmu nebo me znalost inicitora novely. Vsledkem jsou zmny v prvn

prav vedouc k nedomylenostem, destabilizaci zkona a k prvn nejistot. Nap. jen

samotn prava zstavnho prva jako vznamnho nstroje zajitn vru byla v prbhu

deseti let zsadn zmnna tikrt, ani se dosplo k vyvenmu vsledku. Podobn bylo

nap. jen mimochodem a znan ledabyle upraveno prvo nezbytn cesty ( 151o odst. 3 ob.

z.) zpsobem, kter naprosto neodpovd eenm pijatch prvnmi kulturami kontinentln

Evropy.

10

9. dn z dlch novel obanskho zkonku provedench po roce 1991 do souasn doby

nepekonala vznamem ani rozsahem novelu . 509/1991 Sb. Tato novela byla ve sv dob

chpna jako provizorium nastolujc jen doasn een, kter mlo zajistit asov prostor

pro rekodifikaci.

Prvn rekodifikan pokus se uskutenil jet za existence eskoslovenska ped rokem

1993, kdy byl na adu vldy SFR vypracovn pod vedenm profesor V. Knappa a K.

Planka nvrh paragrafovho znn obanskho zkonku. Po rozdlen federace dal prce na

tomto projektu v esk republice ustaly. Nvrh byl vzat za zklad dalch rekodifikanch

prac ve Slovensk republice, kde byl dopracovn profesory K. Plankem a J. Lazrem a v r.

1997 pedloen vldou do Slovensk nrodn rady. Odtud byl vak bez projednn staen.

V polovin 90. let minulho stol. byl pod gesc Ministerstva spravedlnosti vypracovn pod

vedenm profesora F. Zoulka nvrh koncepce novho obanskho zkonku, publikovan

poslze v odbornm tisku (Prvn praxe, XLIV, 1996, . 5-6). Prce na tomto nvrhu pozdji

rovn ustaly. Projekt nebyl doveden ani do stadia vcnho zmru.

Z rozhodnut ministra spravedlnosti O. Motejla z ledna 2000 byly prce na pprav

novho obanskho zkonku obnoveny, resp. zahjeny jako nov, bez pm vazby na

pedchoz dva pokusy. Na tomto podklad byl vypracovn vcn zmr rekodifikace, kter

byl schvlen vldou dne 18. dubna 2001. Z tohoto vcnho zmru vychz pedkldan

nvrh paragrafovho znn obanskho zkonku.

B. Zhodnocen platn prvn pravy

1. Platn obansk zkonk se vrazn odchyluje od standard prvn kultury kontinentln

kultury i od tuzemskch prvnch tradic, odmtnutch po sttnm pevratu z r. 1948. Funkn,

systematick, obsahov i vrazov pojet platnho obanskho zkonku koncepn v zsad

stle odpovd nkterm pstupm, kter nastolila socialistick legislativa v 50. a 60. letech

minulho stolet.

2. Ideov zklad platnho zkonku konvenuje materialismu marxleninskho pojet. To se

koncepn projevuje tm, e prava obanskho zkonku obsahov stle odpovd nkterm

tezm vyjdenm dve v zsadch obanskoprvnch vztah v nkdejch lncch I. a VII.

obanskho zkonku z r. 1964 (dnes ji zruench), dle se tyto pstupy projevuj i pouitou

metodou pravy a vymezenm vcn psobnosti obanskho zkonku.

Za prv: Obansk zkonk byl postaven na mylence jednoty zjm spolenosti a

jednotlivce (zjmy jednotlivce byly podzeny zjmm celku). Tomu odpovdalo pojet

obanskho prva jako nstroje zen spolenosti (zjem jednotlivce byl podazen zjmu

11

sttn moci). Logika tohoto pojet byla opena o systm jednotn zen hospodsk soustavy.

Ta byla sice ped patncti lety oputna, v obanskm zkonku vak zstaly zachovny

vznamn prvn nstroje, kter j slouily.

a) Obansk zkonk sth a na nkolik dkch vjimek kadou vadu prvnho konu

absolutn neplatnost (zejmna 37 a 40), k n veejn moc pihl i bez nvrhu a bez

zetele k projevenmu zjmu doten strany, navc z dvod zvl v 39 nebvale

iroce formulovanch. Tato konstrukce nesleduje ochranu soukromho zjmu osoby,

nbr ochranu zjmu sttu na zachovn prvnho stavu. Obansk zkonky z okruhu

evropsk kontinentln prvn kultury vychzej ze zsady relativn neplatnosti,

ponechvajce na soukrom vli doten osoby, zda se neplatnosti dovol. Absolutn

neplatnost se v tchto kulturch uplatuje jen ve vjimench ppadech poruen

dobrch mrav nebo v zjmu zachovn veejnho podku.

b) Zjem jednotlivce byl podzen centrln formulovanmu zjmu spolenosti. Dnes sice

obansk zkonk neobsahuje ustanoven, podle nich z obanskoprvnch vztah

vznikaj osobm povinnosti tak vi spolenosti nebo ustanoven, e projevy vle mus

bt vykldny ve shod se sttnm plnem, skryt konstrukce podzen tomuto zmru

vak v zkonku zstaly. Jedn se pedevm o etn ppady nazen posuzovat vkon

soukromch prv a povinnost z hlediska objektivn (spoleensky) posuzovan

elnosti; jsou to nap. 135b, 142, 442 nebo 770, kter jsou typickmi ustanovenmi

totalitnho prva.

c) Koncepci obanskho prva jako nstroje zen spolenosti odpovd i pojet etnch

ppad prekluze soukromch prv ( 504, 509, 608, 610, 626, 639, 649, 655, 675, 683,

691, 699, 753, 763, 711 a dal). Prekluze vrazn omezuje nakldn s prvy vzniklmi

ze soukromho styku a v tak irokm mtku byla zavedena k ochran nkdejho

socialistickho sektoru. Z toho dvodu zvolil zejmna obchodn zkonk v obdobnch

souvislostech jin een.

d) Obansk zkonk z r. 1964 sledoval jako svj hlavn cl preferenci ochrany

socialistickho (zvlt sttnho) vlastnictv. Nejvraznj deformace z tohoto okruhu

byly odstranny, i kdy stt zstv v obanskoprvnch vztazch v uritch smrech i

nadle zvhodnn. Zejmna se jedn o ust. 135 obanskho zkonku, podle nho vc

bez pna pipadala pvodn vlun do vlastnictv sttu (dnes obce) a znemouje se

nabyt vlastnictv nlezci. Jinm - a zsadn vznamnjm - projevem tho pstupu je

pehliv postoj k lovku jako soukrommu vlastnkovi, odrejc se zejmna v prav

prva ddickho.

12

Za druh: Obansk zkonk z r. 1964 byl projektovn jako zvltn kodex upravujc

urit majetkov vztahy.

Zamen vcn psobnosti bylo zachovno do souasn doby. Ust. 1 odst. 2 platnho

obanskho zkonku prohlauje majetkov vztahy osob (vedle ochrany osobnosti) za

zkladn pedmt pravy kodexu a prav majetkovch vztah vnuje drtivou vtinu svch

ustanoven.

Tm se platn prava vznamn odchyluje od tradinch kodifikac civilnho prva, kter

se vnuj shrnut hlavn masy pravidel vztahujcch se k soukromm prvnm zleitostem

spolenm vem osobm a tak k osobm vbec a k vcem vbec. Z toho vyplvaj zejmna

tyto dsledky:

a) Vzhledem k tomu, e v prvnch vztazch majetkov povahy maj osoby zsadn rovn

postaven, hls se platn obansk zkonk k rovnosti jako ke sv hlavn zsad ( 2).13

Tento pstup je metodologicky vadn, protoe zklad konstrukce soukromho a

obanskho prva nen v principu rovnosti, ale v principu autonomie vle. Nebo

paradoxn i zkladn majetkov prvo - prvo vlastnick - nen co do svho obsahu

vrazem principu rovnosti, ale vrazem autonomie vle. Zejmna vak podcenn

principu autonomie vle vede k nedocenn zkladn funkce soukromho a obanskho

prva, kterou je umonit svobodn rozvjen soukromho ivota.

b) Metodologicky je pojet rovnosti astnk jako prvn zsady obanskoprvnch vztah

vadn i z toho dvodu, e vede k zvru o rovnm prvnm postaven fyzickch a

prvnickch osob. Tm se zkladn pstupov schma k pojet soukromch prv a

povinnost deformuje.

lovk a prvnick osoba principiln nejsou a nemohou bt obecn v rovnm prvnm

postaven. lovk m ze sv podstaty nezadateln pirozen prva. Zkon nelimituje

zkladn prva lovka, nbr naopak zkladn prva lovka pedstavuj limit pro zkon

(D. Hesselberger). Tak to tak vyjaduje Listina zkladnch prv a svobod a cel esk

stavn podek. Naproti tomu zklad juristickho postaven prvnickch osob je odlin;

z nho tak vyplvaj jin prvn dsledky. Prvnick osoba je uml organizan tvar

vytvoen lovkem a slouc jeho zjmm. Na rozdl od lovka, jeho prvn osobnost

pozitivn prvo uznv (uznat mus), prvnick osob jej prvn osobnost pozitivn prvo

poskytuje (dt me). Odtud se odvozuje naprosto odlin prvn postaven obou skupin

13 Srov. t Knappov, M. - vestka, J. et al., Obansk prvo hmotn, sv. I., 3. vydn, Praha: ASPI, s. 41 a

47 zdrazujc prioritu zsady rovnosti. Naproti tomu Fiala, J. et al., Obansk prvo hmotn, 3. vydn, Brno: Masarykova univerzita a Doplnk, s. 18 zdrazuj prvoad vznam zsady autonomie vle.

13

prvnch subjekt, o jejich prvn rovnosti nelze mluvit ani ve sfe osobnch prv, ani v

cel sfe prv majetkovch. Tato rovnost se uplatuje, a to jet nikoli bezvjimen, v

oblasti prv vcnch a obliganch.

c) Uveden schmatick pstup, zaloen svho asu naukou socialistickho prva, vedl

jako jedna z pin dekonstrukce systmu soukromho prva vbec a ke konstituci

samostatnch kodifikac rodinnho a pracovnho prva s odvodnnm, e princip

rovnosti nen urujc ani pro prvo rodinn, ani pro prvo pracovn.

d) Draz na majetkov vztahy vede pedevm k podcenn vznamu statusovch otzek a

pravy osobnch prv vbec, jim i star obecn zkonk obansk z r. 1811 vnoval

(vetn prva rodinnho) zhruba tvrtinu svch ustanoven. Modern obansk zkonk

Qubecu vnuje jen prav prvnho postaven lovka a jeho osobnm prvm na 300

ustanoven a rodinnmu prvu dalch 250. Proti tomu n platn obansk zkonk

vnuje osobnm prvm lovka 9 ustanoven. Rovn rodinn prvo, by je mu -

systematicky vadn - vnovn zvltn zkon kodexovho typu, je celkov

poddimenzovno. I tyto pstupy odrej celkov zjednoduen materialismus v pstupu

socialistickho prva k lovku, kter ml pro totalitn stt vznam pedevm jako

pracovn sla a jako spotebitel.

e) Jednoduch materialismus jako zkladn mylenkov hledisko, pod jeho zornm hlem

byl obansk zkonk koncipovn, vede tak na jedn stran k celkovmu schematismu

prvn pravy, na druh stran vyvolv scholasticky komplikovan konstrukce,

znesnadujc praktick ivot.

Jednm z mnoha pklad me bt odmtnut prvn relevance zstavitelovch podmnek

a pkaz v zvti s argumentem, e mrtv nem vli, take ani k jeho pkazm nelze po

jeho smrti pihlet14 a e mus bt ddici umonno, aby se zddnm majetkem - tedy s

majetkem, kter nevytvoil - naloil podle svho hospodsky co nejelnji. Tm je mj.

oslabena mezigeneran solidarita, o jej zachovn standardn obansk zkonky

naopak peliv dbaj.

Jinm pkladem me bt pojet vci v prvnm smyslu omezen jen na hmotn pedmty,

z nho nae obansk prvo vychz od roku 1950 s argumentem, e dosavadn pojet prv

jako vc nehmotnch odporuje lidovmu chpn (DZ k 23 zk. . 141/1950 Sb.). Odtud

postupn vznikla tripartice pedmt prvnch vztah jako vc, prv a jinch majetkovch

hodnot ( 118 ob. z.), promtnut do ady prvnch konstrukc.

14 Holub, R. et al., Koment k obanskmu zkonku. Prvo ddick, Orbis: Praha, 1957, s. 27 a 178.

14

Za tet: Koncepce platnho obanskho zkonku jako kodifikace zamen v prv ad

na pravu majetkovch vztah, open o zsadu rovnosti jako o prvn ze svch zsad,

iniciovala rozpad tradin soustavy soukromho prva na dl samostatn odvtv a na

soubor dlch samostatnch kodex opench o koncepci komplexnch prav, typickou pro

totalitn prvn mylen. Samostatn zkonn prvn prava autonomn kodifikovanho

rodinnho a pracovnho prva, jako i etn tzv. komplexn pravy nejen v obchodnm

zkonku, ale i ve specilnch zkonech, vychzej stle z nkdejho sovtskho

(marxisticko-leninskho) pojet socialistickho prvnho systmu, kter byl na naem zem

propracovn daleko dslednji, ne v tehdejm SSSR, a setrvvaj na nm, a se od nho jin

stty stedn a vchodn Evropy odklonily a oputn byl i v samotnm Rusku.

Existujc prava je poplatn extremistick prvn politice totalitn ry, podle n i samo

pojet obanskho zkonku jako generlnho pedpisu soukromho prva je buroazn prvn

abstrakce a fikce, e jednotn obansk kodex soukromho prva kodifikovn bt nem, a

kter poukazovala na to, e maj bt podle sovtskho vzoru kodifikovny jednotliv prvn

oblasti. Koncepn stanovisko v tom smru pednesl jet ped druhou svtovou vlkou na

pd parlamentu poprv 16. 4. 1937 poslanec KS Vladimr Clementis a po nastolen

totalitnho systmu bylo tak dsledn uskutenno.

Konkrtn vsledky jsou zejmna tyto:

a) Stle petrvv samostatn zkon o rodin (. 94/1963 Sb.), kter oddluje pravu

nemajetkovch vztah v rodin (s vjimkou vivnho) od pravy vztah majetkovch.

Jedn se o zkon, kter ideologicky navzal na pedchzejc zkon o prvu rodinnm z r.

1949 ztotoujc se zsadami sovtskho rodinnho prva, a setrval na jeho zkladnch

principech, doplnnch po r. 1989 nktermi dlmi zmnami, ale i nekoncepnmi

zsahy. Toto pojet bylo mon za situace, kdy rodina sehrvala lohu spotebnho

spoleenstv a kdy ml stt ambici zskat a udret si na ivot rodiny rozhodujc vliv.

b) Zkonn prava pracovnho prva prola sloitm procesem. Stle ji ovlivuje specifick

vvoj, jeho zkladn ideologick kontext vznikl ve zdejm prosted na pelomu 40. a

50. let 20. stol. Obansk zkonk z r. 1950 rekodifikoval majetkov vztahy, ale do

pracovnch nezashl. Dvodov zprva k jeho 568 to odvoduje, e pracovn prvo m

specifickou povahu - upravuje pracovn pomry, do nich vstupuj oban, aby

uskutenili svou povinnost zastnit se spolen prce a sv prvo na prci, a proto

bude upraveno samostatnm kodexem. Vliv sovtsk koncepce povaujc pracovn

prvo (vedle zemdlskho a rodinnho) za samostatn prvn odvtv, je oividn.

15

Projevovala-li se totalitn konstrukce prva sttnmi zsahy do veho ivota - postoupit

dle v zeslen zasahovn sttu do soukromoprvnch vztah, pikazuje Lenin v

jednom z dopis Kurskmu - muselo se to tm sp uplatnit prv v prvu pracovnm.

Prvn pokus o jeho kodifikaci se v eskoslovensku udl ji v r. 1949, ale prce narely

na znan problmy odborn, technick a organizan,15 take k vsledku dolo a v r.

1965 (zk. . 65/1965). Vylenn pracovnprvn materie z obanskho prva dolo s

ideologickm odvodnnm, e prce za socialismu je plnovit organizovna v

celosttnm mtku a e typick chovn subjekt pracovnho prva je jejich chovn jako

pracovnk pi vstavb socialismu. Pod tmto argumentem a za zdrazovn

ochransk funkce sledovalo tzv. socialistick pracovn prvo zenou exploataci

pracovnch sil.16 To byl pm politick a hospodsk dvod vzniku samostatnho

kodexu pracovnho prva. V tom smru se tzv. socialistick prvo obsahov neliilo od

pracovnho prva jinch nedemokratickch reim (srov. nacistick d nrodn prce v

Nmecku, Carta del Lavoro a zkony o individuln a kolektivn prci faistick Itlie

nebo zkonk prce frankistickho panlska). teme-li nap., e na msto nkdej

rovnosti stran nastoupila hospodsk nadvlda jedn smluvn strany a e proti tomuto

vvoji smuje socialismus a d obnoven rovnosti zamstnavatele a zamstnance,

ochranu hospodsky slabho, ohranien vech smluvnch prv a povinnost, sotva

bychom dnes ve zdejm sociokulturnm prosted odhadli, e se cituje z knihy R.

Becherta Grundzge der Nationalsozialistischen Rechtslehre (Lipsko, 1938).

Po r. 1989 se ve zdejm pracovnm prvu mnoh zmnilo. Pro prce na osnov

novho obanskho zkonku je hodnocen obsahu aktuln zkonn pravy pracovnho

prva mimo jejich zbr. Le ze systematickho hlediska je potebn poukzat na

petrvvajc ideologick (nikoli vdeck) pojet zkonku prce jako samostatnho

kodexu. To se projevilo i v nyn platnm zkonku prce . 262/2006 Sb. specifickm - a

v kontinentln Evrop zcela ojedinlm - navznm jeho pravy na obansk zkonk

metodou delegace ( 4), tedy metodou typickou pro prvo veejn. Nelze pehlet, e

prva a povinnosti stran z pracovn smlouvy maj povahu soukromch prv a povinnost

(co pirozen nebrn, aby jejich zkonn prava byla v odvodnnch ppadech

kogentn). Byl-li platn zkonk prce postaven tak, e v etnch svch ustanovench

15 Podrobnosti zejmna Witz, K. eskoslovensk pracovn prvo v obdob 1945 - 1975. Prvnk, 1975, s. 636 a

nsl.16 e hlavnm smyslem socialistickho pracovnho prva je upravit jak nejlpe vyut lidsk pracovn sly,

zdraznil nap. akademik V. Prochzka na konferenci o pedmtu pracovnho prva konan v Liblicch 3. a4. 12. 1957.

16

dovolil pouit nkterch obecnch institut obanskho prva, zvolil metodu odporujc

pedevm zkladnm principm zdejho stavnho podku (l. 2 odst. 3 Listiny

zkladnch prv a svobod a l. 2 odst. 4 stavy esk republiky), navc metodu

soukrommu prvu ciz, experimentln, kter - jak eeno - nem obdoby v dnm

prvnm du ostatnch stt Evropskho hospodskho prostoru, vetn tch z nich,

kter pro pracovn prvo zvolily zvltn zkonnou pravu, oznaovanou jako zkonk

prce.

Konen na zklad nvrhu skupiny poslanc a skupiny sentor stavn soud ve

svm nlezu . 116/2008 Sb. rozhodl o zruen 4 a dalch ustanoven zkonku prce,

m opustil princip delegace a jednoznan se piklonil k principu subsidiarity

obanskho zkonku. stavn soud tak potvrdil, e princip delegace, jak byl zakotven

v 4 zkonku prce ve vztahu k obanskmu zkonku, nen souladn s principy

prvnho sttu.

c) Mylenkov schmata nastaven u ns v 50. a 60. letech se revitalizuj i v nkterch

pstupech nov legislativy. Typickm pkladem jsou een pijat obchodnm

zkonkem, jeho prava, zejmna v oblasti zvazkovch vztah, hled een

v pebujelch a vi obanskmu zkonku paralelnch pravch komplexnho

charakteru.

K obdobnm eenm v podob samostatnch a komplexnch prvnch prav tenduj i

dal zkonn pravy.

Vsledkem je stav dlouhodob neudriteln. Obrac se proti lovku a proti jeho zjmm;

do znan mry bezeln obtuje a prodrauje kadodenn innosti soukromho ivota.

Pj-li si lovk penze od souseda, vezme-li si vr od banky, dostane-li zlohu od

zamstnavatele, pak - a jde ve vech tchto ppadech hospodsky o tot - podle platn

pravy podlh kad z tchto t dluh podstatn odlinmu prvnmu reimu. Tot nastv

nap. u obsahu nebo zpsobu nhrady kody. V obanskm a obchodnm prvu se hrad vedle

skuten kody ul zisk, zatmco v pracovnm prvu vznik prvo na nhradu ulho zisku

jen pi myslnm poruen prvn povinnosti, take ani hrub nedbalost zamstnavatele

nezalo prvo zamstnance na nhradu ulho zisku. Pokud jde o zpsob nhrady kody,

podmiuje obansk zkonk ppustnost naturln restituce elnost, obchodn zkonk

obvyklost a zkonk prce nezn dn z tchto kritri a konstrukc v kontinentlnm prvu

zcela neobvyklou ( 257 odst. 1 a 269) ponechv zpsob nhrady kody vlun na vli

kdce, ani bere ohled na vli pokozenho. Pokud jde o moderaci ve nhrady kody,

pipout obansk zkonk jej snen, nebyla-li zpsobena mysln ( 450), naproti tomu

17

zkonk prce dovoluje soudn snen ve nhrady, jen zpsobil-li ji zamstnanec - ale bez

zetele, zda kodu zavinil z nedbalosti i mysln ( 264). Tato a etn dal dispartn een,

neznm ve standardnch prvnch dech, vyhovuj snad jen zce specializovanm

odbornkm ke zdrazovn jevovch znak a z nich odvozovanch paradigmat

vjimenosti uritch prvnickch disciplin, ale obrac se proti bnm potebm obyejnho

ivota a proti obecnmu zjmu na formulaci pravidel co mon jasnch a srozumitelnch,

oprotnch od samoeln sofistikovanch prvnch konstrukc.

2. Hlavn zsady navrhovan prvn pravy

A. Obecn

1. Nvrh sleduje celkov pklon k evropskm kontinentlnm konvencm. Politick restituce

ideje dualismu prva soukromho a veejnho, z n vychz rovn n stavn podek,

jako i obecn pijet ideje soukromho prva v duchu evropskch prvnch tradic novodobou

eskou prvn doktrnou, vyaduj dsledn obrat smrem od marxisticko-leninsk koncepce

prvnho systmu a jeho funkc. To vyaduje i odpovdajc kodexovou pravu navazujc na

tuzemsk prvn tradice, jak se vyvjely do roku 1948, a stejn tak i na standardy stt, jejich

prvn dy nleej do oblasti kontinentln prvn kultury.

2. Zkladnm obecnm ideovm zdrojem rekodifikace je vldn nvrh obanskho zkonku

bvalho eskoslovenska z r. 1937, kter nebyl jako zkon pijat kvli udlostem

nsledujcm po mnichovsk dohod. Z koncepnho hlediska m vznam, e tento vldn

nvrh sledoval modernizan revizi rakouskho obecnho zkonku obanskho (ABGB) z r.

1811 v jeho konfrontaci s novjmi evropskmi zkonky, zejmna nmeckm a vcarskm.

Se zetelem k tomu je teba zdraznit, e se jednalo o nvrh mylenkov soudrn, s jasnm

filosofickm zzemm pevzatm z rakouskho zkonku, koncepn navazujc na tradice

stedoevropskho prvnho mylen.

3. Je pirozen, e nvrh obanskho zkonku pipraven ped sedmdesti lety neme bt

pln inspirujcm legislativnm materilem pro souasnost, nebo v mnohm zastaral. Naopak,

musel bt podroben podstatn obsahov revizi. Revizn prce vychzej ze t zkladnch

mylenkovch zdroj. Jimi jsou:

a) kritick vyhodnocen vvoje obanskho a soukromho prva platnho na naem zem

od potku 19. stol. do souasnosti, vetn pslunch literrnch vstup;

b) kritick vyhodnocen zvanjch obanskch kodex z okruhu evropsk kontinentln

kultury (zejmna se jedn o zkonky rakousk, vcarsk, nmeck, dle italsk,

18

nizozemsk, polsk; z nejmodernjch prav se bere v vahu obansk zkonky

Qubecu a Ruska, pihl se rovn k zkonku francouzskmu, belgickmu,

panlskmu i portugalskmu, rovn k obanskmu prvu Lichtentejnska a nkterm

dalm pravm);

c) prava pslunch mezinrodnch smluv a nazen i smrnic pijatch na rovni Evropsk

unie, jako i nvrhy vznikajc na tto rovni.

B. Hlavn zsady

1. Svj zkladn cl osnova vid ve vytvoen standardnho obanskho zkonku

kontinentlnho typu. Hlavn pstupov hlediska, o n se nvrh zkonku opr, jsou

konvence, diskontinuita, integrace.

a) Clem je vytvoit zkonk co do celkovho pojet i co do pravy jednotlivch zkladnch

institut konvenn vi standardnm pravm kontinentln Evropy s respektem k tradici

stedoevropskho prvnho mylen. Vychz se mimo jin z faktu, e zkladem evropsk

prvn kultury je msk prvo, jeho instituty maj zejmna v oblasti majetkovch prv

rozhodujc vliv i na modern obansk zkonky, stejn tak se bere v vahu skutenost,

e se obansk prvo jednotlivch evropskch stt od nkterch romanistickch

pstup ve svch normativnch konstrukcch odklonilo nebo je rozvinulo pod kritriem

prakticity een. Avak ani k mskmu prvu, ani k jednotlivm aktuln platnm

zahraninm pravm nvrh tohoto obanskho zkonku nepistupuje jako k dogmatm

a nerecipuje je bezmylenkovit, nbr po pedchozm kritickm vyhodnocen a po

obshlej komparativn analze.

b) Je-li clem vytvoit kodex srovnvajc se s evropskou kulturn konvenc, nelze

navzat na paradigmata totalitrnch prvnch pstup k regulaci soukromho ivota

dosud uchovan v platnm obanskm zkonku ve znanm potu a zhusta myln

chpan - pod vlivem jejich psoben na nkolik generac po dobu ty destek let - jako

vraz tuzemskch juristickch zvltnost a specifickch tradic. Na etn ppady z tohoto

okruhu poukazuje zejmna zvltn st dvodov zprvy. Pokud m esk soukrom

prvo v integrujc se Evrop obstt, m pro n klov vznam jeho kategorick rozchod

s prvnmi tradicemi totalitarismu. V tomto smyslu je jednm z hlavnch programovch

cl navrhovanho zkonku diskontinuita vi socialistickm obanskm zkonkm z

let 1950 a 1964.

19

c) Hledisko respektu ke konvennm pstupm i zmr rozejt se s mylenkovm svtem

socialistickho prva nejsou samoeln. Obojm se sleduje doclit integrujc funkci

obanskho zkonku.

Nezbytn pedpoklad pro dosaen tohoto cle je mylenkov integrace obanskho

zkonku samotnho.Ideovm vchodiskem platnho obanskho zkonku z r. 1964 je

dobov chpan marxisticko-leninsk materialistick pojet; to ztratilo odvodnn

rozchodem s doktrnou sttnho dirigismu, zasahujc a ke koenm spolenosti vetn

soukromch zleitost osob, kter motivovala toto mylenkov vchodisko vcn.

Oputnm totalitn koncepce rznch druh a forem vlastnictv (socialistick, osobn,

soukrom) ztratil ideologick zklad socialistick kodifikace i sv formln logick

odvodnn. Proto se navrhovan obansk zkonk rozchz s hlediskem primitivnho

materialismu: jeho mylenkov ukotven je v respektu k osobnosti lovka jako

svobodnho individua zpsobilho t podle svho a rozhodovat o svch soukromch

zleitostech samostatn.

Otzka integrity nen spojena jen se samotnm obanskm zkonkem, ale zce souvis s

osudem celho soukromho prva. Ve standardnch prvnch dech kontinentln

evropskho typu pln obansk zkonk funkci systmov integrujcho ohniska17 a

oprnho pile. Tak tomu je dnes v Evrop od Portugalska a po Rusko. Zmr je vrtit k

tomuto modelu rovn eskou republiku. To pedevm vyaduje zmnit vcnou

psobnost obanskho zkonku tak, aby jej koncepce odpovdala evropskm

standardm.

Zkladn direktivy pro mylenkov pojet navrhovanho zkonku obsahuj Listina

zkladnch prv a svobod a stava esk republiky. Vzhledem k osobn a vcn psobnosti

obanskho zkonku se jedn zejmna o respekt k neporuitelnosti pirozench prv lovka

s pouenm z dob, kdy lidsk prva a lidsk svobody byly v naem stt potlaovny, o trval

pihlen k principm prvnho sttu, a o stl zetel na demokratick tradice eskho

prvnho mylen i na standardy, na nich stoj obansk prvo evropskch demokratickch

stt.

2. Nvrh sleduje obnovit pojet obanskho zkonku jako obecnho kodexu. Cl je v restituci

obecnho kodexu soukromho prva a vytvoen podmnek pro rozchod s pevajc tradic

totalitnho prvnho mylen udrujcho existenci samostatnch a komplexnch

zkonnch prav na soukromoprvnm poli a generujcch jejich dal vznikn a rozvoj. Tyto

17 vestka, J. in vestka, J. - Jehlika, O. - krov, M. et al., Obansk zkonk. Koment, 9. vydn, Praha:

C. H. Beck, 2004, s. 13.

20

pstupy soukrom prvo jako celek destabilizuj, chaotizuj a ve svm synergickm efektu

oslabuj a popraj jeho funkce.

3. Navrhuje se obnoven obanskho zkonku jako kodexu soukromho prva. Proto se

opout pojet, e ze vzjemnho soukromho styku osob vznikaj tak jejich prva a

povinnosti vi spolenosti (sttu). Nvrh vychz z koncepce, e el obanskho zkonku

je upravit soukrom prva osob vznikl z jejich vzjemnho styku mezi sebou.

4. Osnova se rozchz s koncepc, e funkc obanskho prva a obanskho zkonku je

psobit jako nstroj zen spolenosti. Zsada kolektivismu je soukrommu prvu ciz;

soukrom prvo je ze sv povahy individualistick. Tm se vak nvrh nesna popt jeho

sociln funkci.

Nvrh vychz z ideje, e funkn uren soukromho prva je slouit lovku jako

prostedek k prosazovn jeho svobody. el obanskho kodexu je umonit i garantovat

svobodn utven soukromho ivota, a ponechat tedy co nejir prostor svobodn iniciativ

jednotlivce. Proto tak osnova klade zsadn draz na hledisko autonomie vle.

Se zetelem k tomu se za prvn princip soukromho prva nepokld rovnost osob, ale

princip autonomie vle. Hledisko rovnosti osob neme bt urujc v prv ad, protoe

draz na zsadu rovnosti jako urujc pro obansk prvo neodpovd skutenmu stavu.

Akcent na zsadu rovnosti jednak zastr pirozenou nerovnost mezi fyzickmi a

prvnickmi osobami, nebo mezi nimi neme bt prvn, pedevm v oblasti osobnch

prv, rovnosti nikdy dosaeno, jednak pomj hledisko ochrany slab strany, kter je pro

soukrom prvo stejn vznamn jako zsada rovnosti. Preference tto zsady totalitnm

zkonodrstvm, vedla k popen zkladn funkce obanskho zkonku, k rozbit jednoty

soukromho prva a k ideologickmu popen jeho existence.

Nvrh obanskho zkonku vychz z faktu, uznanho i eskm stavn podkem, e

pirozen svoboda lovka m pednost ped sttem v tom smyslu, e stt nen tvrcem

svobody lovka, ale jejm ochrncem. I podle l. 8 Listiny zkladnch prv a svobod stt

lovku svobodu nedv, nbr zaruuje mu ji. Z tohoto pojet vychz hledisko autonomie

vle. Autonomie vle je pojata jako zpsob uren a utven vlastnho prvnho postaven

jednotlivce z jeho iniciativy a v dsledku jeho chtn. Je-li prvn hodnotou prvnho sttu

svobodn lovk a ochrana jeho pirozench prv, plyne z toho pro soukrom i obansk

prvo nezbytnost ponechat co nejir prostor jeho rozhodnut, jak je z vlastn iniciativy

projev a uskuten. A protoe lovk nejastji sdl sv soukrom zleitosti s jinmi

osobami, je zkladnm soukromoprvnm nstrojem pro uspodn tchto zleitost konsens

vyjden ujednnm. Smlouv a smluvn svobod se tud ponechv rozshl prostor; zkon

21

vystupuje jako ultima ratio jen tam, kde dohoda vbec nen mon, anebo nedojde-li k n.

Tento koncept vychz ze zsadnch kautel naeho stavnho podku, jak je vyjaduj esk

stava (l. 2 odst. 4) i Listina zkladnch prv a svobod (l. 2 odst. 4).

5. Nvrh bere za sv konvenn pojet, e lohou obanskho zkonku je shrnout hlavn

masu prvnch pravidel vztahujcch se k soukromm prvnm zleitostem spolenm vem

osobm, tedy k osobm vbec, k vcem vbec a k prvnm jednnm vbec.

Opout se tedy pojet civilnho kodexu, podle nho m obansk zkonk upravovat

majetkov vztahy (ppadn i vztahy jin, maj-li majetkov aspekt), kter se zetelem na

totalitn pojet funkc sttu a prva vytvoilo nae zkonodrstv v 50. a 60. letech minulho

stolet, a to zpsobem i mezi stty nkdejho sovtskho bloku celkem ojedinlm.

Respektuje se naopak standardn koncepce obanskho zkonku jako kodifikace upravujc

postaven osob a jejich soukrom prva a soukrom povinnosti vznikajc z jejich vzjemnho

styku.

6. Pokud se jedn o soukrom prva, pidruje se osnova jejich tradinho rozdlen na prva

osobn a na prva majetkov. Tomu odpovd i nvrh vnitnho lenn zkonku. Osobnm

prvm se vnuj pedevm prv a druh st zkonku, majetkovm pedevm sti tet a

tvrt. Pt st, kter shrnuje ustanoven spolen, pechodn a zvren, m pedevm

technickou povahu.

Osu cel pravy pedstavuje lovk a jeho zjmy. Prvn postaven lovka jako

jednotlivce, vetn pravy prv vlun a pirozen spjatch s jeho osobou, je klov tma

prvn sti zkonku. Otzky spojen s jeho rodinou a rodinnmi vztahy upravuje druh st;

jeho majetku a osudu tohoto majetku po smrti lovka se vnuje tet st. tvrt st

upravuje obligan prvo, tedy prva a povinnosti vznikl lovku vi jinm z jeho

soukromho styku s jinmi osobami.

Antropocentrick pojet obanskho zkonku vak nepomj tma prvnickch osob jako

dalho subjektu soukromch prv a povinnost. Z toho dvodu tak zejmna obecn st

vnuje prav postaven prvnickch osob znanou pozornost s tm, e tato prava m platit

subsidirn pro vechny prvnick osoby podle eskho prvnho du, nebo v obanskm,

nikoli v obchodnm zkonku nebo jinm zkon, m bt ze systmovho hlediska tit

pravy statusovch otzek prvnickch osob. Vychz se ale z pojet, e prvnick osoby

vytvej lid proto, aby slouily jejich zjmm. Nefinguje se tud rovnost obou skupin

subjekt, nebo ta fakticky nen a v ad ppad nen ani mon. Zjevn rozdl je v

konstrukci osobnch prv, dle se jedn o rozshlou oblast prva rodinnho a ddickho,

22

nehled k tomu, e ani pi uritch typech smluv nemohou prvnick osoby jako urit

smluvn strana vbec vystupovat (pi njmu obydl, pi vmnku, smlouv o dchodu apod.).

7. Celkov ideov pojet nvrhu obanskho zkonku se koncepn rozchz s koncepc

vytvoenou totalitnm sttem, navazuje na filosofick zzem kontinentlnch i nrodnch

tradic a usiluje o uskuteovn idel evropanstv.18

C. Veobecn ke skladb, prav institut a nzvoslov

1. Rozvren kodexu na pt zkladnch st si vydalo vnitn uspodn tchto st do

dlch systematickch celk. Podle tuzemskch legislativnch zvyklost se jednotliv sti

zkon dl na hlavy, dly a oddly. Ne vzhledem k rozsahu i obsahu jednotlivch oddl se

objevila poteba vytvoit v rmci nkterch z nich jet jednu rove lenn. Proto byly

uvnit nkterch oddl vytvoeny zvl oznaen pododdly.

Pro snaz orientaci se k oznaen jednotlivch institut nebo vznamnjch zkonnch

opaten vyuv rubrik k oznaen jednotlivch paragraf nebo jejich skupin. Nepejm se

vak praxe nmeck legislativy, podle n je zvl pojmenovvn kad jednotliv paragraf;

v naznaenm smru se osnova pidruje dvn tuzemsk tradice.

Nadpism st, hlav, dl a pododdl, jako i rubrikm oznaujcm skupiny paragraf

nebo jednotliv paragrafy vnovala ppravn komise zvltn pi, jeto jsou mnny jako

nzvy dlch oddlen zkona.

2. Snahu o pehlednost navren pravy neodr jen celkov rozvren ltky, ale i stavba

jednotlivch paragraf osnovy. Byla pijata zsada, e jeden paragraf m zsadn obsahovat

nanejv dva odstavce a e jeden odstavec paragrafu m v zsad obsahovat nanejv dv

vty. A nebylo mon dodret tyto zsady v kadm jednotlivm ppad ze systematickch

dvod s ohledem na potebu ucelenosti pravy uritch skutkovch podstat v jednotlivch

ustanovench, pece jen ji napluje vce ne devt desetin vech ustanoven osnovy, zatmco

paragrafy o tech odstavcch se vyskytuj dce a ty rozshlej jsou v osnov zcela ojedinl.

3. Pbuzn nebo tematicky spjat instituty nejsou azeny od dleitch k mn dleitm

(hledisko vznamu je relativn), ale od jednoduch ke sloitjm a od obecnch k

zvltnm. Tak nap. v osnov nvrh pravy drby pedchz vlastnick prvo, darovn

pedchz koupi, vpjka pedchz njem, po njmu nsleduje licence, atp.

18 vestka, J. in vestka, J. - Jehlika, O. - krov, M., Obansk zkonk. Koment, 9. vydn, Praha: C. H.

Beck, 2OO4, s. 18.

23

4. Nvrh pravy jednotlivch institut bere v vahu platn prvo, ale nevychz z nho jako

z dogmatu. Jak se v obecn rovin uvd ve a jak se v podrobnostech dokld na

jednotlivch mstech ve zvltn sti dvodov zprvy, ada institut platnho obanskho

prva byla od 50. a 60. let minulho stolet deformovna podle poteby totalitnho sttu a po r.

1989 uchovna z pohodlnosti i z nepochopen. V tchto ppadech se navrhuje vrtit se - na

zklad analzy platn i star pravy a po pihldnut k vvojovm tendencm zahraninch

prvnch d - k jejich klasickmu a konvennmu pojet, obohacenmu ppadn o nkter

modern prvky.

5. Osnova se sna o terminologickou jednotnost, a uv tedy co mon pro stejn pojmy

stejn slova a pro rzn pojmy slova rzn. Opout se tud nap. ztotoovn smlouvy se

zvazkem nebo zvazku s dluhem atp., nebo ani zkon neme mnit smysl slov. Slovem

smlouva se tud oznauje jen urit prvn skutenost, z n vznik zvazek, zvazkem

se rozum obligace, dluhem povinnost k plnn ze zvazku vznikl apod.

Z tch pin se osnova i vyhb homonymm a polysmm. Proto se nap. rozliuje

ustanoven (prvnho pedpisu) a ustaven (nap. do funkce), slovo vc se uv jen k

oznaen vci v prvnm smyslu, nikoli vak ji k oznaen zleitosti, pro ni se vol prv

jen termn zleitost.

Nkdy se ze stylistickch dvod, zejmna s ohledem na hlednost a zvunost textu, anebo

se zetelem k jazykovm uzancm dopoutj od uveden zsady odchylky tam, kde nemohou

vzniknout pochybnosti o jasnm vznamu slov. Tak nap. slovo prvo oznauje prvo

objektivn i subjektivn, podobn se jako zstavitel oznauje jak osoba, kter in opaten

pro ppad sv smrti, tak osoba ji zemel, po n se dd. V tchto ppadech lze smysl

snadno pochopit ze souvislost, v nich je slovo uito. Stejn tak, mluv-li se v osnov o

vzniku smlouvy a o uzaven smlouvy, nemohou vzniknout pochybnosti, co je tm

mnno.

Zkonn prava obanskho prva u ns byla v 50. a 60. letech minulho stolet budovna

podle vzoru a metod prva veejnho. Tyto vlivy se u ns uchovaly pi utven legislativnch

text z oblasti prva soukromho dosud. Osnova se vrac k tradinmu vyjadovn, zsadn

se vyhb nap. formulaci je povinen (vykonat, zaplatit, doruit atd.), ale vol pro vyjden

povinnosti rozkazovac zpsob, nap. (nech) vykon, zaplat, doru atp. Obdobn se

et s obratem je oprvnn, namsto nho se vol me, m prvo apod.

Mluv-li se o zkonech, rozum se tm jen zkony, nikoli vechny prvn pedpisy (pro n

se prv vol oznaen prvn pedpisy). Vrazem zkon se rozum jakkoli zkon, tmto

zkonem se rozum obansk zkonk a jinm prvnm pedpisem kad zkon odlin od

24

obanskho zkonku. Osnova se vak, vyjma dkch a zvl zvanch ppad, kde to

vyaduje srozumitelnost textu, vyhb vslovnm odkazm na existenci speciln pravy ve

zvltnch zkonech i odkazm na monost takovch prav, nebo se vzhledem k zsad lex

specialis derogat generali jedn o pravidlo samozejm, kter by v dsledku toho muselo bt

jinak uvdno v kadm jednotlivm ustanoven.

Osnova se pidruje legislativn uzance, e zkon, ppadn prvn pedpis stanov,

zatmco prvn jednn, zejmna smlouva, uruje.

Nvrh zkonnho textu se co mon vyhb cizm slovm. Je-li mon nahradit ciz slovo

bez obt eskm, preferuje se takov een (nap. zapsan msto registrovan,

nakldat msto disponovat, umstn msto instalace, sdlen nebo daj msto

informace apod.). Avak v tch ppadech, kde ciz termn v eskm prvu zdomcnl

(nap. orgn, forma, elektronick), anebo kde jej lze pro jeho pesn vznam vyut

lpe ne vraz pvodem esk (nap. prekluze, detence), nechov se osnova puristicky.

6. Osnova sleduje dsledn rozlien prvnch domnnek (vyvratitelnch i nevyvratitelnch)

a fikc a v tom smru vol jednotnou dikci shodnou s klasickou eskou prvn terminologi.

Vrazem m se za to, e se oznauje vyvratiteln prvn domnnka, pipoutjc dkaz

opaku. Vrazem plat, e se oznauje nevyvratiteln prvn domnnka. Vrazem povauje

se za nebo hled se na se oznauje prvn fikce.

7. Vzhledem k tomu, e spojka nebo me mt vznam sluovac i vyluovac, usiluje

osnova odstranit pochybnosti tm, e slovo nebo (bez rky) uv vhradn ve sluovacm

vznamu, zatmco s vyluovacm vznamem se pouv vraz anebo (s rkou), ppadn

nebo (s rkou). Pi formulaci A nebo B bude skutkov podstata normy naplnna, a ji

nastane jedna i druh monost i nastanou-li ob zrove, zatmco pi formulaci A, nebo B

se pot s tm, e me nastat prv jen jedna, anebo prv jen druh varianta.

Nvrh zkonku se vrac ke klasick (tradin) esk prvn terminologii, od n se

obansk zkonky z r. 1950 a 1964 postupn odvrtily zavedenm jednak nkterch

slovakism pi unifikaci eskho a slovenskho prva (nap. prvn kon, vpjka,

neopomenuteln ddic), jednak prvnickch neologism podmnnch totalitn ideologi

nebo na tuto ideologii se odvolvajcch (nap. astnk msto osoba, zpsobilost k

prvnm konm msto svprvnost, nvrh na uzaven smlouvy msto nabdka,

smlouva o sdruen msto spoleensk smlouva apod.). Ale ani v tomto smru nvrh

nesleduje samoeln purismus a bere v vahu vcn dvody.

25

3. Zhodnocen souladu nvrhu zkona s stavnm podkem esk republiky

Nvrh zkona je v souladu s stavnm podkem esk republiky.

4. Zhodnocen souladu nvrhu zkona s mezinrodnmi smlouvami a sluitelnost s prvnmi akty prva Evropsk unie

Nvrh zkona je sluiteln s mezinrodnmi smlouvami, ktermi je esk republika

vzna, a s prvnmi akty Evropskch spoleenstv. Pebr v mnohm dosavadn text

obanskho a obchodnho zkonku, ve kterm byly transponovny potebn smrnice a

provd dokonen tto transposice. Nvrh zapracovv tak pravu nov Smrnice

Evropskho parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochran spotebitele ve

vztahu k nkterm aspektm smluv o doasnm uvn ubytovacho zazen (timeshare), o

dlouhodobch rekreanch produktech, o dalm prodeji a o vmn.

5. Pedpokldan hospodsk a finann dopady

Nepepokld se pm ani nepm finann dopad navrhovan prvn pravy na sttn

rozpoet.

6. Pedpokldan sociln dopady, dopady na rovnost mu a en, dopady na ivotnprosted.

Z navrhovanho zkona nevyplvaj dn sociln dopady ani dopady na rovnost mu

a en.

Navrhovan zkon nem dopad na ivotn prosted.

7. Zvren zprva o hodnocen dopad regulace (RIA)

Ministerstvo spravedlnosti informovalo Grmium pro regulan reformu a efektivn

veejnou sprvu v beznu 2008, e neprovede RIA u tohoto pedpisu na zklad vjimky

v souladu s usnesenm vldy ze dne 22. srpna 2007 . 927, dle kterho se obecn zsady pro

hodnocen dopad regulace (RIA) neuplatn na legislativn nvrhy, na jejich pprav byly

zahjeny prce ped 1. listopadem 2007.

Nov obansk zkonk tvo spolu s novm obchodnm zkonem a zkonem

o mezinrodnm prvu soukromm rekodifikaci soukromho prva. Prce na tomto prvnm

pedpisu byly zahjeny ji na potku roku 2000, vcn zmr novho obanskho zkonku

pijala vlda svm usnesenm ze dne 18. dubna 2001.

26

II. Zvltn st

K 1:

Ustanoven formuluje dv zkladn pravidla, kter jsou pro soukrom prvo klov. V tom

smru se osnova inspiruje zejmna ustanovenmi 1 rakouskho, l. 1 vcarskho a l. 7

francouzskho obanskho zkonku. Za prv jde o poukaz na pojem soukromho prva, za

druh o stanoven zkladn smrnice pro rozlien prvnch pravidel podle mry zvaznosti.

Prv vta odstavce 1 poukazuje na objektivn soukrom prvo drazem na jeho zkladn

pojmov znaky. Zvlt se vytk, e objektivn soukrom prvo vytvej ustanoven

prvnho du. Prvn d je pojmem stavnm (l. 10 stavy), na mimostavn rovni s tm

pojmem pracuj stovky prvnch pedpis, definovn vak ze zejmch dvod nen a na jeho

obsah existuj v prvn doktrn nzory, kter se v detailech i nkterch podstatnch rysech

li (v tuzemsk literatue srov. nap. Weinberger, O. Norma a instituce. 1. vydn. Brno:

Masarykova univerzita, 1995, s. 20 an.; Knapp, V. Teorie prva. 1. vydn. Praha: C. H. Beck,

1995, s. 64; Boguszak, J. in Boguszak, J. - apek, J. Teorie prva. 1. vydn. Praha: Codex

Bohemia, 1997, s. 11 an.; Gerloch, A. Teorie prva. 2. vydn. Dobr voda: Ale enk, 2001,

s. 74 an.; Kub, L. - Osina, P. in Kub, L. - Hungr, P. - Osina, P. Teorie prva. 1. vydn.

Praha: Linde, 2007, s. 20 an., 276 an.). Dl nzorov rozdly v literatue vak nemaj v dan

souvislosti zvltn vznam. Osnova vychz z pojet, e se zetelem k soukrommu prvu

prvn d nezahrnuje jen prvn pedpisy, ale i jin prameny, z nich prva a povinnosti

vyplvaj. Do tohoto okruhu tedy mj. spadaj i nepsan principy (nap. princip prvn jistoty),

zsady (nap. zsada presumovan poctivosti) i zvyklosti apod. To je zejm i z dalch

ustanoven nvrhu, dovolvajcch se v 2 i stavnho podku, v 3 obecn uznanch zsad

spravedlnosti a prva nebo v nkterch dalch ustanovench zvyklost apod. Oveme ne

vechna ustanoven prvnho du vytvej soukrom prvo, ale jen ta, kter upravuj

soukrom prva a soukrom povinnosti subjektivn povahy. Zpracovatel osnovy se v jejch

prvnch verzch pokoueli odliit subjektivn soukrom prvo od objektivnho tak, e pro prv

z nich volili dsledn vraz oprvnn. Toto een je sice teoreticky sprvn a podle zsad

legislativn techniky by bylo namst, ale z hlediska jazykovho vyjden vedlo k toporn

stavb vt a celkov tkopdnosti. Proto od nho bylo v pozdjch redakcch osnovy

uputno se zvrem, e k odlien obojho posta logick a systematick vklad. Osnova

tedy rovn subjektivn prvo (oprvnn) oznauje jako prvo, piem se vyhb

veejnoprvnmu nrok, kterto oznaen do nkterch soukromoprvnch pedpis

proniklo (srov. v platnm obanskm zkonku nap. 42a odst. 1, 130 odst. 3, 500 odst.

1, 511 odst. 2 a 3, 530, 535, 573, 640, 745, 776, 841 a etn dal). Nrok je jen slokou

soukromho oprvnn, nevznik hned pi vzniku oprvnn, ale a pi dosplosti

subjektivnho prva, znikem nroku (typicky promlenm) se oprvnn neru, nbr

existuje dl v naturln podob. Nkter soukrom oprvnn navc nejsou s nrokem vbec

27

spojena (nap. pohledvky z nkterch szek nebo her). Soukrom subjektivn prva a

soukrom subjektivn povinnosti se charakterizuj jako vzjemn soukrom prva a vzjemn

soukrom povinnosti osob. Tm se klade draz na jejich soukromou sfru a vyjaduje se, e

tato prva a tyto povinnosti vznikaj mezi osobami v jejich vzjemnm styku (nikoli tedy

mezi osobou a orgnem veejn moci nebo mezi orgny veejn moci navzjem); soukrom

prvo se tk privtnho ivota lid, jde o jejich prvo uplatovan ve spolenosti (srov.

Krm, J. Prvo obansk. II. 3. vydn. Praha: Vehrd, 1934, s. 104). Konen se za

soukrom prvo neoznauj jednotliv ustanoven prvnho du upravujc oprvnn a

povinnosti osob v jejich soukrom sfe, ale souhrn tchto ustanoven, m se dv najevo

vznam systematickho uspodn prvnch pravidel v nich obsaench.

Osnova neusiluje o vdeckou definici soukromho prva. Stavba prvn vty navrenho

ustanoven to jasn naznauje, protoe nen jako definice formulovna. Neuvd se v n vc

ne poukaz na hlavn rysy: ta prvn pravidla, kter upravuj prva a povinnosti mezi osobami

vznikl z jejich soukromho styku, spadaj do sfry soukromho prva. Vznam tohoto

pstupu vystihl mstopedseda stavnho soudu Pavel Holnder (Odborn posudek na nvrh

obecn sti obanskho zkonku, Justin praxe, L, 2002, s. 508) stanoviskem, e vznam

(uvedenho ustanoven osnovy) pro prvn praxi spov v orientaci na hledn a uvdomn

si smyslu soukromho prva. Obecn uren, kter prva a kter povinnosti jsou soukrom,

se ponechv prvn vd, a naopak konkrtn uren tho, tedy uren pro jednotliv ppad,

se ponechv judikatue.

Soukrom prvo se me definovat jen vymezenm vi prvu veejnmu. Na kvalifikaci

rozdlu mezi soukromm a veejnm prvem bylo vystavno nkolik teori, z nich

nejznmj jsou zjmov, mocensk a organick. A se nap. st literatury (typicky Knapp,

V. Teorie prva. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 68) i nae stavn soudnictv stle

pikln k teorii mocensk, osnova ji za svou pijmout neme, protoe jsou t takov

veejnoprvn pomry, kter na nadzenosti a podzenosti vybudovny nejsou. A.

Blohlvek v pozoruhodn studii Interakce soukromho a veejnho prva zdrazuje s

rozshlm argumentanm a literrnm zzemm, e subordinan teorie se dnes uplatuje

zcela vjimen a poukazuje, e jej pstupy se jev jako pekonan a nevyhovujc potebm

souasn praxe. Autor zvlt podtrhl, e subordinan teorie neposkytuje ani dostaten

zruky, e nedojde ke zneuit moci veejn a k ohroen prv soukromoprvnch subjekt v

dsledku excesu moci veejn nad i mimo rmec pslunch konkrtnch pravomoc

(Blohlvek, A. J. Rozhod zen, ordre public a trestn prvo. Koment. I. dl. 1. vydn.

Praha: C. H. Beck, 2009, 26). Proto se nvrh v pojet prvnho dualismu od potku hls k

teorii organick.

Pi odlien oblast soukromho a veejnho prva je dleit, e ob prvn oblasti

nezahrnuj prvn pedpisy v jejich celku, ale soukromoprvn nebo veejnoprvn normy. Pi

tvorb prvnch pedpis se zkonodrce zpravidla d praktickou strnkou vci, nikoli

puristickm oddlovnm soukromoprvnch pravidel od veejnoprvnch. Tak i dnes platn

28

obansk zkonk obsahuje dl veejnoprvn normy, nap. v 29 zakld soudu pravomoc

jmenovat osob opatrovnka, pokud to vyaduje veejn zjem, a v 128 odst. 2 upravuje

vyvlastnn. Podobn nap. i tak typick veejnoprvn pedpis, jakm je zkon o ochran

hospodsk soute, obsahuje soukromoprvn pravidlo o neplatnosti dohod naruujcch

hospodskou sout ( 3 odst. 1).

Navrhuje se vslovn vyjdit dualitu soukromho a veejnho prva formulac zsady, e

uplatovn soukromho prva je na uplatovn veejnho prva nezvisl. Dl projevy tto

zsady a jejich vslovn vyjden lze v platnm prvu pozorovat ji dnes (typicky v prav

3a obchodnho zkonku). Tm se nezpochybuje ani jednota prvnho du ani jeho

celkov el spovajc ve stanoven pravidel pro spodan souit svobodnch lid (srov.

Weinberger, O. Norma a instituce. 1. vydn. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s. 23),

nebo prvo a prvn d, pozorovan z aspektu teleologickho, jsou vdy zjevy socilnmi,

tj. polome-li otzku, v zjem nebo pro koho jsou stanoveny, musme vdy odpovdt

poukazem na pospolitost (Weyr, F. Teorie prva. 1. vydn. Brno - Praha: Orbis, 1936, s.

181). Svoboda lovka, a v dsledku toho i jeho prva a rovnost lid v dstojnosti i prvech

jsou klov hodnoty pro cel prvn d a stt i veejn moc jsou zaloeny na ct k nim (l.

1 stavy a l. 1 Listiny zkladnch prv a svobod). Nelze vak pehlet, e prvn d

pouv k naplnn svho elu rzn prostedky. Se zetelem k tomu si kontinentln systm

prva osvojil ideu prvnho dualismu. Pes veker zpochybovn a nkdy i poprn se

ukazuje, e i v dnen dob zstv tradin dlen prva funkn (Hendrych, D. in

Hendrych, D. et al. Sprvn prvo. Obecn st. 6. vydn. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 23.

Srov. tak David, R. - Grasman, G. Einfhrung in die groe Rechtssysteme der Gegenwart. 2.

vydn. Mnchen: C. H. Beck, 1988, s. 131 an.). V rmci jednotnho prvnho du sleduje

prvo soukrom i prvo veejn rzn cle. Soukrom prvo otvr co nejir prostor

soukrom iniciativ jednotlivce a svobodnmu utven soukromho ivota. Naproti tomu

veejn prvo upravuje organizaci, psobnost a innost orgn veejn moci. Tm je dno

odlin zamen norem soukromho a veejnho prva: prvn zasahuj vzjemn styk osob,

druh styk osoby a orgnu veejn moci nebo vzjemn styk tchto orgn. Proto je

soukrom i veejn prvo podno odlinm zpsobem. Pro soukrom prvo je klov

zsada autonomie vle - soukromnk si ve sv privtn sfe me dlat, co chce, a i kdy se

chov libovoln, nemus to nikomu zdvodovat. To pro veejn prvo neplat: pro n a pro

orgny veejn moci plat zsada objektivity - orgn veejn moci nesm postupovat a

rozhodovat se libovoln, ale me svou moc uplatnit pouze k zkonnm elm a v

zkonnm rozsahu (l. 2 odst. 3 stavy a l. 2 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod).

Texty prvnch pedpis mnohdy pouvaj relativn neurit pojmy (nap. veejn zjem,

odvodnn ppad, dvod zvltnho zetele hodn, dleit dvod apod.). asto se tak

stv, e zkon pouke orgn veejn moci, aby rozhodl, ani mu d konkrtn smrnici.

Ustanoven odkazujc na soudcovskou vahu najdeme i v platnm obanskm zkonku

29

(nap. 135c odst. 3, 139 odst. 2 nebo v 705 odst. 1 aj.), podobn mnoh zkony z oboru

sprvnho prva dvaj prostor sprvnmu uven rozhodujcho orgnu. Le ani v tchto

ppadech volnho uven (diskrece) nem libovle msto: rozhodnut orgnu veejn moci

mus bt odvodnno a pezkoumateln, aby bylo patrn, e diskrece je v konkrtnm ppad

logickm vystnm dnho hodnocen skutkovch zjitn. V tom je hlavn odlinost

soukromho a veejnho prva jako velkch oblast prvnho du.

Pi naplovn svch zvltnch el vol soukrom i veejn prvo rzn metody, jak to

odpovd i kautelm l. 2 odst. 3 a 4 stavy a l. 2 odst. 2 a 3 Listiny zkladnch prv a

svobod. Se soukromoprvn zsadou autonomie vle se shoduje preference dispozitivnch

ustanoven, zatmco zsady oficiality a legality vlastn prvu veejnmu vyaduj kogentn

pravu.

V soukromoprvn oblasti vznik jednotlivci oprvnn z jeho vlastn vle, kdeto veejn

prvo zakld jednotlivci nrok aktem veejn moci. Protoe jednotlivec vstupuje do

soukromho prvnho pomru ze sv vle a ve svm zjmu, je pro soukrom prvo typick

zsada vzjemnosti ekvivalentnch plnn - soukromnk se zavazuje k povinnosti, aby za to

nco pro sebe zskal, a nabv-li ze sv vle oprvnn, zavazuje se pravideln druh stran k

protiplnn (srov. Gerloch, A. Teorie prva. 2. vydn. Dobr voda: Ale enk, 2001, s. 115

a etn dal). Naproti tomu v prvu veejnm vznikaj nroky bez zetele na zsadu

reciprocity (Boguszak pe o unilateralit, co se te prv a povinnost; srov. Boguszak, J. -

apek, J. Teorie prva. 1. vydn. Praha: Codex Bohemia, 1997, s. 86). Rovn pojet sankc

se v soukromm a veejnm prvu se li. Sankce vznik v soukromm prvu ji deliktem.

Hlavnm elem sankce v soukromm prvu je odinit jmu zpsobenou jednotlivci a pln

mu nahradit, co mu bylo v jeho soukrom sfe zpsobeno; sankce soukromho prva e

konflikt mezi jednotlivci. Naproti tomu ve veejnm prvu vznik sankce a prvn moc

rozhodnut orgnu veejn moci a jejm elem nen eit vzjemn konflikt osob, nbr

konflikt mezi jednotlivcem a veejnou moc, kter hj a chrn veejnm zjem. elem

veejnoprvn sankce, a ji sprvn nebo trestn, je potrestat vinka, piem relace mezi

deliktem a veejnoprvn sankc sleduje nco jinho ne je tomu u sankce soukromoprvn.

Formulac zsady, podle n je uplatovn soukromho prva na uplatovn veejnho

prva nezvisl, nen eeno, e ob uveden oblasti prvnho du jsou na sob nezvisl

navzjem. Zsada je formulovna jinak. Jde v n o draz na principy stavnho podku, e

existenci sttu a veejn moci podmiuje cta k prvm a svobodm lovka (l. 1 stavy) a

e i pi omezen zkladnch prv a svobod lovka mus bt eteno jejich podstaty a smyslu

(l. 4 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod). Krom toho nelze pehlet vznam kategori

stavnho podku a veejnho podku, ktermi jsou soukrom a veejn prvo provzny.

stavn podek, zejmna principy a prvn pravidla obsaen v stav a Listin zkladnch

prv a svobod nepsob jen vertikln, tj. ve vztahu mezi jednotlivcem a veejnou moc, ale i

horizontln, tedy ve vztahu soukrommi osobami.

30

Zsada nezvislho uplatovn soukromho prva na prvu veejnm nevyluuje vjimky

z pravidla a jej obecnou formulac se nepopr, e mezi obma oblastmi prvnho du etn

styn body. Pes rozdly mezi soukromm a veejnm prvem vyplvajc z jejich rozlinho

elovho zamen sleduj ob uveden oblasti prvnho du v konenm vsledku jeden

celkov cl: zajistit spolenm psobenm zajistit prvn jistotu a naplnit demokratick

hodnoty prvnho sttu. Proto ob oblasti maj i styn plochy a funkcionln vazby (k tomu

nap. Tilsch, E. Einfluss der Civilprocessgesetze auf das materielle Recht. 1. vydn. Wien:

Manz, 1901, s. 5 an.; Macur, J. Problmy vzjemnho vztahu prva procesnho a hmotnho.

1. vydn. Brno: Masarykova univerzita, 1993, s. 26 an.; Blohlvek, A. J. Rozhod zen,

ordre public a trestn prvo. Koment. I. dl. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 35 an.).

Le je podstatn, e v ppadech, kdy je namst vzat uplatovn soukromho prva na

prvo veejn, vyaduje se, aby to zkon stanovil vslovn. Tak tomu je nap. v prav

nabvn vlastnickho prva k nemovit vci na zklad smlouvy, kdy je vznik vlastnictv

vzn na vklad vlastnickho prva pro nabyvatele do katastru nemovitost, nebo v ppadech,

kdy soukrom prvo spojuje vznik, zmnu nebo znik oprvnn s odsouzenm pro trestn in

a v dalch situacch. Zsadn ale je, e bez takovho vslovnho stanoven nelze se vznikem

veejnoprvnho nroku spojovat vznik soukromho oprvnn a s poruenm veejnho prva

lze bez vslovnho stanoven opaku spojit jen veejnoprvn, nikoli soukromoprvn sankce.

Zsada druh vty prvnho odstavce nezpochybuje, e hranice mezi soukromm a

veejnm prvem nen pevn dna jednou provdy. Od druh poloviny 19. stol. jsme svdky

jevu oznaovanho jako publicizace soukromho prva, kdy dl pravy tvar pvodn

pojmanch ryze soukromoprvn (rodina, vlastnictv, smlouva) pronik veejnoprvn

regulace. Dokonce i cel prvn discipliny mn svj charakter ze soukromoprvnch na

pevn veejnoprvn: nap. horn prvo bylo jet na potku minulho stolet chpno

jako soukromoprvn a vyuovno bylo na katede obanskho prva Prvnick fakulty

Univerzity Karlovy, zatmco dnes se chpe jako dl disciplina prva sprvnho. Tyto

tendence zeslily zejmna od 30. let 20. stol. v reakci na politick i hospodsk otesy ve

vtin evropskch stt. V modern dob naopak zaznamenvme i zejm tendence opan,

kdy rzn veejnoprvn instituty podlhaj privatizaci, nap. v souvislosti se zmnami v

exekunm prvu. Le ani tyto zjevn promny nemn nic na obecnm pravidlu: publicizac

bu nabvaj nkter pvodn soukromoprvn normy veejnoprvn charakter, anebo k

normm povahy soukromoprvn pipojuje veejn prvo sv dal prvn pravidla, zhusta z

odvtv sprvnho prva, jak je patrn nap. ve vvoji prvnch prav smujcch k ochran

spotebitele.

Pro nae sociln a prvn kulturn prosted je formulace druh vty prvnho odstavce

zvl vznamn, nebo uveden zsada byla dlouh desetilet poprna konstituc jednotnho

socialistickho prva. Zdej prvn doktrna dlouh desetilet poprala dualismus prva (srov.

Knapp, V., Prvo veejn a soukrom, Prvnk, 89, 1950, s. 99 - 100 nebo Kuera, E. Obecn

31

teorie sttu a prva. II. dl. 1. vydn. Praha: Orbis, 1975, s. 236 an.). S tradicemi tohoto

pstupu se praxe dosud nevypodala.

Druh odstavec navrenho ustanoven vymezuje kritrium pro odlien ustanoven, kter

nebrn, aby si osoby uspodaly soukrom prva a povinnosti odchyln od zkonn pravy

(dispozitivn prvn normy) od ustanoven donucujc povahy (kogentn prvn normy), od

nich se odchlit nelze. Draz se klade na dispozitivitu ustanoven soukromho prva jako na

zsadu, zatmco kogentn ustanoven jsou vjimen. Pi een, jak kritrion zvolit pro

odlien obou skupin prvnch pravidel, byly kriticky analyzovny dosavadn pstupy k tto

otzce v platnch prvnch pravch i een zvolen v zahrani. Pokud jde o kodifikace

soukromho prva, vystupuje star poznn, e nen jednotnho bezpenho kritria pro

posouzen, zda to kter ustanoven zkonn jest prvem zvaznm nebo nezvaznm. (Mayr,

R. Soustava obanskho prva. Kniha prv: Nauky obecn. 2. vydn. Brno: Barvi &

Novotn, 1929, s. 25). Pohled do etnch obanskch kodex kontinentln evropsk

provenience to zjevn stvrzuje. Pesto je kol legislativn praxe dt aplikan praxi vodtko k

odlien dispozitivnch ustanoven od kogentnch. Zdej zkonodrstv zvolilo pi een tto

otzky dvoj pstup. Prvn zvolil obecnm vymezenm platn obansk zkonk ( 2 odst. 3)

a podle jeho vzoru i nov zkonk prce ( 2 odst. 1). Druh zvolil platn obchodn zkonk v

263, ppadn nkdej zkonk mezinrodnho obchodu v 5. Kladla se tedy otzka, zda se

rozhodnout pro obecnou smrnici jako v dosavadnm obanskm zkonku, anebo zda volit

matematicky pesn een spovajc bu v uzavenm vtu donucujcch ustanoven, jak to

uinil obchodn zkonk v 263 ve vztahu k sv tet sti, anebo doplnnm kadho

kogentnho ustanoven vslovnm zkazem smluvn odchylky. Pro volbu obecn

formulovanho pravidla rozhodly standardy, kterch k een te otzky pistupuj jin

civiln kodexy, skutenost, e se v 1 odst. 2 nenavrhuje pravidlo jen pro obansk zkonk,

ale pro celou oblast soukromho prva, a tak praktick zkuenost s 263 obchodnho

zkonku; jeho obsah se mn takka s kadou novelou obchodnho zkonku a ots prvn

jistotou mnohem vc ne obecn vymezen, nehled k tomu, e v soukromm prvu me

spoleensk vvoj vst asem k posunm v nhledu na povahu nkterch ustanoven.

Literatura proto kriticky poukazuje na koncepci 263 obchodnho zkonku, vytkajc, e jde

o rigiditu, neprun een nedvajc doktrn a judikatue dn prostor (Peliknov, I.

Koment k obchodnmu zkonku. 3. dl. 2. vydn. Praha: Linde, 1998, s. 47). Takov een

je sociln svazujc - brn spoleenskmu pohybu a konzervuje sociln pomry. Navc

vet ustanoven, od nich se nelze odchlit, pitahuje pozornost adresta normy a sugeruje

mu pedstavu, e mimo tato omezen je mu dn zcela voln prostor. Tak tomu ale nen,

protoe i tady se uplatn obecn zsady, pes kter nelze jt (nap. zkaz obchzet zkon,

zkaz poruit dobr mravy apod.). Proto osnova v obecn rovin vsadila po vzoru jinch

civilnch kodex na generln klauzuli. Mstopedseda stavnho soudu Pavel Holnder

komentuje toto pojet slovy, e ve vztahu k dispozitivnosti prvn regulace lze uvtat jej

zakotven abstraktn a nikoli kazuistick, jako i odmtnut nonkognivistick skepse ke

32

schopnosti aplikan praxe smyslupln interpretovat prvn text (Odborn posudek na nvrh

obecn sti obanskho zkonku, Justin praxe, L, 2002, s. 508).

Osnova vak nesleduje vzor 2 odst. 3 platnho obanskho zkonku slep. Vyputn je

odkaz na povahu ustanoven, kter (jak vyplv z analzy novj judikatury) leckdy vede k

ble nezdvodnnm zvrm o kogentn povaze i u tch zkonnch ustanoven, kde to

nem rozumn smysl. Proto se vol formulace sice rovn obecn a relativn neurit, ale

pece jen konkrtnj: Tam, kde nen vslovn zkonn zkaz, je ujednn odchylky od

zkona ppustn, ledae se tm poru dobr mravy, veejn podek nebo prvo tkajc se

postaven osob, vetn prva na ochranu osobnosti. Zkonn zkaz je formulovn bu

vslovn slovy zakazuje se, nebo vslovnm stanovenm dsledku odklonu od kogentnho

ustanoven poukazem na neplatnost ujednn nebo stanovenm, e se k zvadnmu ujednn

nepihl. Kategorie dobrch mrav je v soukromm prvu ustlena, v doktrn je dostaten

zpracovna a prvn praxi nepsob vt pote. Spolen s n se navrhuje stanovit poukaz na

druh limit autonomie vle, a to je veejn podek. Veejn podek pedstavuje jednu z

podstatnch nleitost demokratickho prvnho sttu ( 9 odst. 2 stavy). Listina

zkladnch prv a svobod poukazuje na maximu veejnho podku na ad mst (l. 14 odst.

3, l. 16 odst. 4, l. 19 odst. 2, l. 20 odst. 3). Se zetelem k tomu je tak kategorie veejnho

podku zvolena jako kritrium omezujc autonomii vle. Dluno uvst, e pojem veejnho

podku vznikl v prvu soukromm, odkud se poslze penesl do prva veejnho. S kategori

veejnho podku pracuj obansk zkonky Francie, panlska, vcarska, Qubecu;

obdobn omezen znaj i obansk zkonky Polska nebo Maarska a dal. Tak n platn

obansk zkonk ve sv pvodn podob znal vedle kritria dobrch mrav - by je

pejmenoval na pravidla socialistickho souit - i kritrium veejnho podku, kter ukryl

pod oznaen zjmu spolenosti (k tomu Pauly, J. Spoleensk zjem v eskoslovenskm

obanskm prvu. 1. vydn. Praha: Academia, 1983). Pi novele obanskho zkonku

proveden zk. . 509/1991 Sb. se hledisko veejnho podku vytsnilo, a nelo o krok

zcela promylen. Veejn podek se osnova nepokou ble definovat, nebo to v prvn

norm nen mon, stejn jako nen mon prvn normou definovat dobr mravy. Orientan

lze vyjt z pojet, e veejn podek prostupuje cel prvo a zahrnuje pravidla, na nich le

prvn zklady spoleenskho du zdej spolenosti. S tm souvis i poadavek na

transparentn uspodn soukromch prvnch pomr osob. Nikdo nap. nepochybuje, e

prvn pravidla stanovujc, jak vznik manelstv nebo kter vci jsou nemovit a kter vci

jsou zastupiteln, jsou kogentn. Zvaznost tohoto ustanoven vak nelze opt o dobr mravy,

nbr o prv zsadu veejnho podku. Z tchto obecnch kritri se odvozuj konkrtnj

33

omezen - nap. dobrm mravm odpovd, e se nelze odchlit od zkonnch ustanoven

chrncch slab stranu, veejnmu podku nap. pravidlo, e ujednn stran nezasahuje

prvn postaven tet osoby a nemn jej oprvnn nebo povinnosti. Nvrh obecnho

pravidla v 1 odst. 2 sniuje nebezpe mezer v prvnm du - ty by bylo nutn nsiln

vyplovat rznmi konstrukcemi. Zrove brn libovli pi prohlaovn uritch ustanoven

za ius cogens pouhm odkazem na povahu prvnho pravidla, protoe vyaduje pesn

odvodnn, v em by jinak dolo ke stetu s dobrmi mravy nebo veejnm podkem.

K 2:

Navren ustanoven sleduje dvoj el. Pedn se hls k trvale platn Celsov mylence

Scire leges non hoc est verba eorum tenere, sed vim ac potestatem (znt zkony neznamen

dret se jejich slov, ale pochopit jejich innost a slu). Vzhledem k tomu se stanov, e prvo

nen samoeln a e se pipn k urit hodnotov soustav, vyjden ve shod s nam

stavnm podkem prv a pedevm zsadami prva pirozenho. Zkladn smysl je v

pojet, e pirozen prva lovka pedstavuj limit pro zkon, a nikoli naopak. Se zetelem k

tomu se navrhuje formulovat vslovn pravidlo, e vklad zkona (ve smyslu judikatury

stavnho soudu tzv. jednoduchho prva) me bt sprvn, jen jde-li o vklad vykazujc

stavn konformitu a respektujc obecn prvn principy plynouc z stavnho podku, jako

i obecn zsady soukromho prva.

V tom smru se el zejmna bezhodnotovmu prvnmu formalismu, jeho masivn nstup

v 90. letech psob mnoho kod. Uveden formalismus m rzn piny, z nich do poped

vznamn vystupuje tradice vkladu zkona, jak byla typick zejmna pro obdob tzv.

socialistickho prva. Zrove vak osnova usiluje elit i tendencm k mon libovli pi

vkladu zkona, a to prv nazenm, e zkonnm ustanovenm nelze pikldat jin smysl,

ne jak odpovd jejich slovm a jasnmu (to jest zejmmu, jasn projevenmu a z textu

zkona interpretac odvoditelnmu) zkonodrcov myslu. Protiplem bezduchho

formalismu jsou prv ty ppady z rozhodovac praxe, kdy pi prvnm hodnocen vci

rozhoduje jen vle soudce, by teba i ignoruje jasn slova zkona.

Rozliuje se tud mezi literou zkona a jeho duchem v tom smyslu, e litera zkona je jen

celkov smysl holch slov. Vznam slov toti, skoro vech, je bu v nich samch nebo v

penesenm jich uvn velmi rzn a me znamenati velmi mnoho. Ale vznam zkona

neme bt ne jeden. Pedpokld se, e mysl zkonodrce je vdy spravedlnost. Mezi

literou a duchem zkona vak nen rozpor: duch zkona pomh odhalit prav vznam slov

34

zkonnch ustanoven.19 Proto navren ustanoven zdrazuje, e zkon nelze vykldat jen z

jeho slov, ale je nutno pihlet pedevm k jeho smyslu. Zkonodrce si mus bt vdom, e

slova zkona nemus vdy dokonale vyjdit jeho mysl, a proto ukld soudci, aby tato slova

zvaoval, pomoval je prvnmi principy a zsadami, nespokojil se jen s gramatickm

vkladem a hledal skuten obsah zkona.

V tetm odstavci se navrhuje stanovit, e skutenho smyslu zkona teba etit nejen pi

vkladu zkonnch ustanoven (interpretaci), ale tak pi jejich pouvn (aplikaci). Tm

nejobecnjm kritriem je hledisko spravedlnosti. Zdrazuje se, e povaze soukromho

prva odpovd to hledisko, e mus pijmout za sv konstrukce pijateln pro obyejn lidsk

ctn a se zetelem k citu obyvatelstva pro spravedlnost mus bt tyto konstrukce tak

aplikovny. Poukazuje-li se v odstavci 1 na stavn podek, plyne z toho, vzhledem